AF T
´ UNIVERZITA PALACKEHO V OLOMOUCI Pˇr´ırodovˇedeck´a fakulta Katedra fyzik´aln´ı chemie
´ ´ CETNICTV ˇ ´I ZAKLADY U
D
R
´ , Jana Bellova ´ , Jaroslav Zla ´ mal Simona Musilova Uˇcebn´ı texty pro distanˇcn´ı studium
Olomouc, 2013
Obsah
D
R
AF T
1 Podnik jako hospod´ aˇ rsk´ y syst´ em 1 1.1 Znaky podniku jako hospod´ aˇrsk´eho syst´emu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1.2 Reporting . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 2 Pˇ redmˇ et u ´ˇ cetnictv´ı 11 2.1 Definice u ´ˇcetnictv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 2.2 Historie u ´ˇcetnictv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 2.3 Funkce u ´ˇcetnictv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 2.4 Materi´ alov´ y a finanˇcn´ı tok . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 2.5 Z´ akladn´ı ˇclenˇen´ı podnikov´eho u ´ˇcetnictv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 3 Majetek a jeho skladba 21 3.1 Majetek podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 3.2 Obˇeˇzn´e prostˇredky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 3.3 Dlouhodob´ y majetek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 3.4 Odpisy dlouhodob´eho majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 3.5 Hlavn´ı z´ asady pˇri prov´ adˇen´ı odpis˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 3.6 Zp˚ usoby nabyt´ı a vyˇrazen´ı dlouhodob´eho majetku . . . . . . . . . . . . . . 44 3.7 Leasing a jeho druhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 4 Z´ akladn´ı u ´ˇ cetn´ı z´ asady a n´ aleˇ zitosti 51 4.1 Obecn´ a pravidla u ´ˇcetnictv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 4.2 Obecn´e u ´ˇcetn´ı z´ asady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 ´ cetn´ı doklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 4.3 Uˇ 5 Veden´ı u ´ˇ cetnictv´ı 61 ´ 5.1 Uˇcetn´ı knihy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 5.2 Oceˇ nov´ an´ı majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 5.3 Inventarizace majetku a z´ avazk˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 ´ 5.4 Uschova u ´ˇcetn´ıch p´ısemnost´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 ´ cetn´ı z´ 5.5 Uˇ avˇerka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 5.6 Zachycen´ı dan´ı v u ´ˇcetnictv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 6 Daˇ nov´ a evidence 75 6.1 Subjekty daˇ nov´e evidence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 6.2 Pauˇs´ al . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 6.3 Veden´ı daˇ nov´e evidence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 6.4 Mzdov´ a evidence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 6.5 Z´ avˇerkov´e operace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 7 Specifick´ e z´ aznamy v daˇ nov´ e evidenci 87 7.1 Evidence leasingu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 7.2 Rezervy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 7.3 Povinn´e pojiˇstˇen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 7.4 Cestovn´ı n´ ahrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 8 Pˇ rechod z daˇ nov´ e evidence na u ´ˇ cetnictv´ı a naopak. Ukonˇ cen´ı ˇ cinnosti 103 8.1 Pˇrechod z daˇ nov´e evidence na u ´ˇcetnictv´ı a naopak . . . . . . . . . . . . . . 104 ii
105 109 110 112 115 119 120 123 126 128 131 134 135 137 141 142 145 147 151 153 154 161 162 167 169 174
D
R
AF T
8.2 Ukonˇcen´ı ˇcinnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Z´ aklady u ´ˇ cetnictv´ı 9.1 Poˇc´ ateˇcn´ı rozvaha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ cty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.2 Uˇ ´ ctov´ 9.3 Uˇ an´ı typick´ ych u ´ˇcetn´ıch operac´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Z´ akladn´ı okruhy u ´ˇ cetnictv´ı 10.1 Rozpis poˇc´ ateˇcn´ı rozvahy do u ´ˇct˚ u, vznik u ´ˇcetn´ıho rozvrhu . . . . . . . . . . 10.2 Z´ akladn´ı u ´ˇctov´ an´ı materi´alu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ ctov´ 10.3 Uˇ an´ı dlouhodob´eho majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ ctov´ 10.4 Uˇ an´ı mezd a sr´ aˇzek ze mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.5 Z´ akladn´ı u ´ˇctov´ an´ı v´ yrobk˚ u a jejich prodeje . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.6 Z´ akladn´ı u ´ˇctov´ an´ı n´ aklad˚ u. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.7 Z´ akladn´ı u ´ˇctov´ an´ı v´ ynos˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.8 Opravy u ´ˇcetn´ıch doklad˚ u a z´apis˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Vybran´ e specifick´ e okruhy u ´ˇ cetnictv´ı ´ ctov´ 11.1 Uˇ an´ı na finanˇcn´ıch u ´ˇctech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ ctov´ 11.2 Uˇ an´ı ke konci u ´ˇcetn´ıho obdob´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ 11.3 Uˇctov´ an´ı v´ ysledk˚ u inventarizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ cty ˇcasov´eho rozliˇsen´ı v uˇzˇs´ım pojet´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.4 Uˇ ´ cetn´ı uz´ 11.5 Uˇ avˇerka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.6 Rozdˇelen´ı hospod´ aˇrsk´eho v´ ysledku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ cetn´ı v´ 12 Uˇ ykazy 12.1 Rozvaha neboli bilance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.2 V´ ysledovka – v´ ykaz zisk˚ u a ztr´at . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.3 Cash flow – v´ ykaz o finanˇcn´ıch toc´ıch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.4 Vz´ ajemn´e vazby u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Pˇ rednosti a nedostatky u ´ˇ cetn´ıch v´ ykaz˚ u, jejich vyuˇ zit´ı pro manaˇ zersk´ e rozhodov´ an´ı 13.1 Vyuˇzit´ı u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u pro rozhodov´an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.2 Pˇrednosti a nedostatky u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pouˇ zit´ a a doporuˇ cen´ a literatura Kl´ıˇ c Spr´ avn´ e odpovˇ edi k autotest˚ um Seznam cviˇ cen´ı Seznam symbol˚ u Seznam obr´ azk˚ u
iii
179 180 180 191 193 200 208 211 214
´ Uvod V´aˇzen´ y ˇcten´ aˇri, dost´av´ate k dispozici studijn´ı pom˚ ucku, kter´a je urˇcena k e-learningov´emu studiu pˇredmˇetu ´ cetnictv´ı. Tato publikace poskytuje z´akladn´ı pˇrehled. Je ps´ana ponˇekud odliˇsn´ Uˇ ym zp˚ usobem neˇz jsou klasick´e uˇcebnice, je urˇcena pro moˇznosti samostudia. K tomu nˇekolik organizaˇcn´ıch pokyn˚ u:
R
AF T
• Kaˇzd´a lekce m´a hned v u ´vodu stanovenou MOTIVACI K LEKCI. Pˇri ukonˇcen´ı studia ych c´ıl˚ u lekce zn´ate. kaˇzd´e lekce se k n´ı vˇzdy vrat’te a ovˇeˇrte si, zda jste obsah jednotliv´ ´ Sv´e znalosti si ovˇeˇrte tak´e pomoc´ı KONTROLN´ICH OTAZEK, kter´e jsou uvedeny vˇzdy na z´ avˇer kaˇzd´e lekce. ´ • Lekce obsahuj´ı tzv. UKOLY K TEXTU, je jich celkem 23. V nich jsou ukl´ad´any d´ılˇc´ı nebo doplˇ nuj´ıc´ı ot´azky, pokyny, u ´koly souvisej´ıc´ı s pr´avˇe prostudovan´ ym textem. Studujte proto systematicky, po prostudov´an´ı urˇcit´e ˇca´sti vypracujte u ´kol. Pokuste se o to nejprve sami. Pokud si nebudete vˇedˇet rady nebo pokud si nebudete jisti, ovˇeˇrte ˇ si Vaˇse ˇreˇsen´ı pomoc´ı KL´ICE. Ten je uveden v sam´em z´avˇeru publikace. Vlastn´ı poznatky a n´apady si zapisujte pˇr´ımo do publikace a rovnˇeˇz vyplˇ nujte voln´e ˇr´adky u ´kol˚ u nejprve vlastn´ı formulac´ı, teprve pozdˇeji popˇr´ıpadˇe z Kl´ıˇce. ˇ ´IKLADY. Ty jsou vesmˇes nejprve jako uk´ • Nˇekter´e lekce obsahuj´ı PR azka autory uvedeny nebo vypoˇc´ıt´any, pokuste se aspoˇ n obˇcas vymyslet podobn´ y pˇr´ıklad z Vaˇs´ı praxe, ten pak uved’te do voln´ ych ˇr´adk˚ u publikace. ˇ ´I. Cviˇcen´ı vypracujte na voln´ • Nˇekter´e lekce obsahuj´ı CVICEN y list a pˇripravte si jej pro zkouˇsku. Je to souˇca´st v´ yuky, je jich celkem 18. Cviˇcen´ım z´ısk´ av´ate hlubˇs´ı znalosti i praktick´e dovednosti. Cviˇcen´ı si ponechte, nezas´ıl´ate je tutorovi. ˇ ´I UKOLY. ´ • Nˇekter´e lekce obsahuj´ı KORESPONDENCN Tˇechto ˇc´ıslovan´ ych u ´ kol˚ u je celkem 15, jsou povinn´e, pˇredejte nebo je zaˇslete tutorovi. Tutor je pˇrekontroluje a pouze v pˇr´ıpadˇe chyb ˇci nedostatk˚ u V´am tuto skuteˇcnost ozn´am´ı s n´avodem na zp˚ usob opravy. ˇ AST ´ ´ • C PRO ZAJEMCE obsahuje pokyny pro ty ˇcten´aˇre, kteˇr´ı se chtˇej´ı v´ıce sezn´ amit s danou problematikou. Jedn´a se tedy vesmˇes o poukazy na odbornou literaturu nebo z´akony. Nejedn´ a se tedy o povinnou ˇcetbu k tomuto kurzu. • PR˚ UVODCE STUDIEM obsahuje pozn´amky autor˚ u k pr˚ ubˇehu ˇcten´ı a pr´ace s t´ımto textem. Bude V´ as prov´ azet pˇri studiu, je to sp´ıˇse pom˚ ucka pro dalˇs´ı studium.
D
Na z´ avˇer struˇcn´e pˇra´n´ı autor˚ u, aby V´am tyto studijn´ı materi´aly umoˇznily z´akladn´ı orientaci ve svˇetˇe u ´ˇcetnictv´ı i daˇ nov´e evidence a pˇrinesla V´ am uˇzitek i pro snazˇs´ı studium dalˇs´ıch ekonomick´ ych pˇredmˇet˚ u.
Autoˇri
iv
Kapitola 1
AF T
Podnik jako hospod´ aˇ rsk´ y syst´ em Popis lekce:
Lekce analyzuje obecn´ y podnik jako hospod´ aˇrsk´ y syst´em, jeho znaky, ˇcinnosti a informace nutn´e k jeho ˇr´ızen´ı. Jedn´a se o lekci opakovac´ı, je pˇrevzata z jin´e navazuj´ıc´ı studijn´ı opory, a to Podnikov´e ekonomiky. Jej´ı uveden´ı a opakov´an´ı je nutn´e pro vymezen´ı a zaˇrazen´ı u ´ˇcetnictv´ı do informaˇcn´ı soustavy (reportingu) podniku. Tato lekce se struˇcnˇe zab´ yv´a informaˇcn´ım syst´emem podniku, tj. u ´tvary reportingu, jeho moˇznou strukturou, obsahovou n´apln´ı a u ´ˇcelem. Lekce m´ a n´ asleduj´ıc´ı strukturu: 1.1 1.2
Znaky podniku jako hospod´aˇrsk´eho syst´emu Reporting
R
´ Uvodn´ ı lekce pro pochopen´ı v´ yznamu u ´ˇcetnictv´ı v informaˇcn´ım syst´emu podniku. D´ elka lekce: 60 minut Kl´ıˇ cov´ a slova:
D
Vstupy, zpracov´an´ı, v´ ystupy, podstatn´e ekonomick´e okol´ı, pozn´ avac´ı informace, pˇrikazovac´ı informace, informaˇcn´ı syst´em podniku, reporting, operativn´ı evidence, kalkulace, rozpoˇcty, u ´ˇcetnictv´ı, statistika, pl´anov´an´ı, ekonomick´e rozbory, anal´ yzy, VTEI, hospod´aˇrsk´a evidence, u ´ˇcetn´ı evidence. Motivace k lekci:
Po prostudov´ an´ı t´eto ˇc´ asti byste mˇeli b´ yt schopni: • • • •
struˇcnˇe popsat podnik jako hospod´aˇrsk´ y syst´em, urˇcit ˇcinitele podstatn´eho ekonomick´eho okol´ı, definovat podnikov´e informace, urˇcit obsah reportingu podniku.
1
2
1.1 Znaky podniku jako hospod´aˇrsk´eho syst´emu
1.1
Znaky podniku jako hospod´ aˇ rsk´ eho syst´ emu
Na kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt se m˚ uˇzeme d´ıvat jako na urˇcit´ y hospod´ aˇrsk´ y syst´em. I jednotlivec, samostatn´ y drobn´ y podnikatel, pˇredstavuje v ekonomick´e terminologii podnik (firmu). Budeme-li zkoumat jak´ ykoliv podnik jako hospod´aˇrsk´ y syst´em, pak kaˇzd´ y podnik vykazuje urˇcit´e jednotn´e znaky. Je jedno, jestli podnik pˇredstavuje jedinec, nebo zda se jedn´a o velkou tov´ arnu. Kaˇzd´ y podnik m´a tyto znaky: 1. 2. 3. 4.
Vstupy (inputy), Transformaci vstup˚ u (zpracov´ an´ı) na v´ ystupy, V´ ystupy (outputy), Ekonomick´e okol´ı.
AF T
Tyto znaky V´ am podrobnˇeji rozepisujeme:
a) Do podniku neust´ ale proud´ı urˇcit´e vstupy. Ty jsou dvoj´ıho charakteru: • vstupy hmotnˇe-energetick´e (d´ ale jen HE), • vstupy informaˇcn´ı (d´ ale jen INF).
HE vstupy pˇredstavuj´ı st´al´ y pˇr´ısun v´ yrobn´ıch faktor˚ u, materi´ al˚ u, surovin, stroj˚ u, zaˇr´ızen´ı, energie a pr´ace. Pomoc´ı tˇechto zdroj˚ u syst´em firma zpracov´av´ a (transformuje) vstupy na poˇzadovan´e v´ ystupy, tedy v´ yrobky nebo sluˇzby. Aby tak mohl tento syst´em efektivnˇe ˇcinit mus´ı m´ıt k dispozici potˇrebn´e informace. ˇ en´ı Clenˇ informac´ı
Tyto informace jsou dvoj´ıho r´ azu:
R
• jednak syst´em pˇrij´ım´a ˇc´ast informac´ı zvenˇc´ı (z okol´ı podniku), to jsou informace extern´ı, napˇr. zv´ yˇsila se cena benzinu, sn´ıˇzili se danˇe, dodavatel oznamuje, ˇze konˇc´ı ˇcinnost atd., • jednak ˇc´ ast informac´ı tvoˇr´ı u ´ daje o pr˚ ubˇehu transformace, o stavu a ˇcinnosti prvk˚ u uvnitˇr syst´emu a o v´ ysledc´ıch ˇcinnosti (pˇr´ıpadnˇe neˇcinnosti), to jsou informace intern´ı, (napˇr´ıklad zamˇestnanec nepˇriˇsel do pr´ace, porouchal se stroj, vyrobilo se 100 kus˚ u apod.).
D
b) Transformace znamen´a postupnou pˇremˇenu vstupn´ıch ˇcinitel˚ u smˇerem k poˇzadovan´emu v´ ysledku, tj. c´ıli. V nˇekter´ ych oborech m˚ uˇze b´ yt pr˚ ubˇeh t´eto transformace pomˇernˇe dlouh´ y, vznik´a tak pojem rozpracovan´e v´ yrobky, respektive nedokonˇ cen´ e v´ yrobky, v nichˇz je obsaˇzen urˇcit´ y objem lidsk´e pr´ace, surovin atd., tedy urˇcit´ y stupeˇ n bohatstv´ı. Ten je tˇreba rovnˇeˇz vyj´ adˇrit a v informaˇcn´ım syst´emu firmy zachytit jako pˇr´ır˚ ustek majetku, jako napˇr´ıklad vznik polotovar˚ u.
Transformace je uvnitˇr syst´emu zajiˇst’ov´ana r˚ uzn´ ymi prvky, kter´e mezi sebou vytv´aˇrej´ı urˇcit´e vazby. Tˇemito prvky jsou: • jednak vˇeci hmotn´e (jako napˇr´ıklad stroje, z´ asoby materi´alu, pozemky, budovy, zaˇr´ızen´ı apod.), • jednak vˇeci nehmotn´e (napˇr´ıklad pr´ava k pouˇz´ıv´an´ı vˇec´ı ciz´ıch, tj. pronajat´ ych budov, poˇc´ıtaˇcov´e programy ˇcili software, know-how atd.), • lid´e, jejichˇz prac´ı se vytv´ aˇr´ı bohatstv´ı, v´ yrobky nebo se poskytuj´ı sluˇzby.
Kapitola 1. Podnik jako hospod´ aˇrsk´ y syst´em
3
Tyto prvky maj´ı ve firmˇe urˇcit´ y smysl neboli individu´aln´ı c´ıl. Napˇr´ıklad stroje slouˇz´ı Prvky, k m´ıch´an´ı peˇciva, lid´e si chtˇej´ı vydˇelat pen´ıze apod. Mezi prvky vznikaj´ı urˇcit´e vazby. vazby, c´ıl Ty mohou b´ yt ryze technick´e, napˇr´ıklad vazby mezi stroji (jsou d´any kapacitami stroj˚ u, jejich rychlost´ı apod.), ale tak´e vazby mezi lidmi (jako napˇr´ıklad vztahy nadˇr´ızenosti a podˇr´ızenosti). Cel´ y syst´em, tedy podnik, vˇsak mus´ı m´ıt jeˇstˇe c´ıl hlavn´ı a spoleˇcn´ y, tj. z´ajem vˇsech o prosperitu, zisk, existenci podniku. ˇ adouc´ı v´ c) Z´ ystupy jsou v´ ysledkem ˇcinnosti hospod´aˇrsk´eho syst´emu zvan´eho podnik. Opˇet je dˇel´ıme na:
AF T
• v´ ystupy HE, kter´e jsou obecnˇe pˇredstavov´any v´ yrobky ˇci poskytovan´ ymi sluˇzbami. Jejich kvantita, kvalita a potˇrebnost ovlivˇ nuje i zpˇetnˇe ˇcinnost (respektive i existenci) dan´eho podniku. • Kromˇe HE v´ ystup˚ u vˇsak kaˇzd´ y podnik pˇred´av´a do sv´eho okol´ı i zpracovan´ e informace. Ty informuj´ı jin´e podniky, veˇrejnost, u ´ˇrady atd. o dan´em podniku, o jeho existenci, ˇcinnosti, schopnostech, d˚ uvˇeryhodnosti, kvalitˇe pr´ ace, rychlosti reakce na potˇreby spoleˇcnosti, u ´ rovni managementu a jin´ ych technick´ ych ˇci ekonomick´ ych skuteˇcnostech d˚ uleˇzit´ ych pro ostatn´ı. Podobnˇe jako HE vstupy, jsou i informace v pr˚ ubˇehu hospod´aˇrsk´e ˇcinnosti transformov´any na informace jin´e, poˇzadovan´e na v´ ystupu. Informace na v´ ystupu m˚ uˇzeme rozdˇelit do dvou z´akladn´ıch skupin:
R
• informace povinn´ e, kdy je podnik povinen dle z´ akon˚ u st´ atu ˇci poˇzadavku kompetentn´ıch org´ an˚ u pˇred´avat urˇcit´e druhy informac´ı. Mezi druhy povinn´ ych informac´ı patˇr´ı u ´ˇcetn´ı v´ ykazy, daˇ nov´e pˇrizn´an´ı apod., • informace nepovinn´ e, dobrovoln´e, kdy firma sama vesmˇes ve sv´em vlastn´ım z´ajmu informuje sv´e dodavatele, odbˇeratele a dalˇs´ı partnery o sv´ ych z´amˇerech, u ´spˇeˇs´ıch atd. Pˇr´ıkladem m˚ uˇze b´ yt reklama.
Ekonomick´e informace pak m˚ uˇzeme rozdˇelit na:
• pozn´avac´ı a • pˇrikazovac´ı.
D
Pˇ r´ıklad:
Pozn´ avac´ı informace:
• obsah v´ yplatn´ı p´asky, • stav u ´ˇctu, • v´ yˇse n´ajemn´eho.
Pozn´ avac´ı informace:
• klasick´a pen´ıze nebo ˇzivot“, ” • pˇredpis inkasa atd.
´ Ukol k textu ˇ c. 1: Jistˇe zn´ate dalˇs´ı moˇzn´e pˇr´ıklady ekonomick´ ych pozn´avac´ıch nebo pˇrikazovac´ıch informac´ı. Pokuste se nejprve sami o vlastn´ı pˇr´ıklady, pokud V´as nic nenapadne, pod´ıvejte se do Kl´ıˇce a zapiˇste si pˇr´ıklady do textu publikace:
4
1.1 Znaky podniku jako hospod´aˇrsk´eho syst´emu
. ........................................................................................ . ........................................................................................ Pr˚ uvodce studiem:
Pˇredch´azej´ıc´ı pas´ aˇze se V´am moˇzn´a zdaj´ı b´ yt sloˇzit´e, moˇzn´a i zbyteˇcn´e. Je vˇsak tˇreba takto zaˇc´ıt. Je totiˇz tˇreba abyste si pˇrestavili kaˇzdou, i maliˇckou firmu jako jak´ ysi syst´em ˇcinnost´ı, prvk˚ u, vazeb atd., tedy funguj´ıc´ı, ˇziv´ y syst´em, kter´ y m´a sv´e charakteristick´e znaky. Jeho znaky, stavy i pohyby zachycuje informaˇcn´ı soustava.
AF T
Kaˇzdou firmu si tedy m˚ uˇzeme pˇredstavit jako uzavˇ ren´ y dynamick´ y (ˇ ziv´ y) syst´ em charakterizovan´ y pr´ avˇe popsan´ ymi obecn´ ymi znaky. Graficky m˚ uˇzeme kaˇzd´ y syst´em vyj´adˇrit n´asleduj´ıc´ım obr´ azkem: Podstatn´e okol´ı hospod´ aˇrsk´eho subjektu Spoleˇcn´ y c´ıl
Vstupy
HE
INF
Transformace (zpracov´ an´ı) x
x
x individu´aln´ı c´ıle prvky vazby
x
V´ ystupy
HE
INF
zpˇetn´a vazba (odezva)
Oba typy v´ ystup˚ u se vˇsak z ˇc´asti vracej´ı na vstupy a jsou znovu transformov´ any. Tato tzv. zpˇ etn´ a vazba pˇredstavuje ve fyzick´e podobˇe meziprodukt, kdy urˇcit´a ˇca´st produkce, (popˇr´ıpadˇe energie) je znovu zuˇzitkov´ ana pro n´asleduj´ıc´ı v´ yrobn´ı cyklus.
D
Zpˇetn´ a vazba
R
ostatn´ı hospod´aˇrsk´e subjekty
Pˇ r´ıklad:
Typick´ ym pˇr´ıkladem je zemˇedˇelstv´ı, kdy ˇc´ast produkce pˇredstavuje osivo pro pˇr´ıˇst´ı rok, respektive krmen´ı v dan´em roce atd. V ˇradˇe obor˚ u se jedn´a o vyuˇzit´ı odpadn´ı energie, vlastn´ı zpracov´ an´ı polotovar˚ u, recyklaci nˇekter´ ych materi´al˚ u apod. Jistˇe byste jmenovali dalˇs´ı.
V´ aˇ s pˇ r´ıklad: . ........................................................................................ Daleko v´ yznamnˇejˇs´ı je tato zpˇetn´ a vazba v informatice, kdy je pro ˇr´ızen´ı cel´e firmy zcela nezbytn´ a informovanost o v´ ysledc´ıch (v´ ystupech) ˇcinnost´ı, ale i o jej´ım pr˚ ubˇehu a stavu v procesu transformace. Tato informaˇcn´ı odezva je nutn´ a pro ˇr´ıd´ıc´ı pracovn´ıky, pˇredstavuje pro nˇe zdroj poznatk˚ u o plnˇen´ı jejich pˇr´ıkaz˚ u, stavu v´ yrobn´ıho procesu, o probl´emech, kter´e se pˇri transformaci projevuj´ı, o stavu vazeb mezi prvky syst´emu, o v´ ysledc´ıch a fungov´ an´ı
Kapitola 1. Podnik jako hospod´ aˇrsk´ y syst´em
5
cel´eho hospod´aˇrsk´eho syst´emu. Tyto v´ ystupn´ı informace se tedy z ˇc´asti vracej´ı zpˇet do firmy samotn´e a podstatn´ ym zp˚ usobem ovlivˇ nuj´ı chod dan´eho hospod´aˇrsk´eho syst´emu. d) Kaˇzd´ y hospod´aˇrsk´ y syst´em se pohybuje v urˇcit´em ekonomick´ em prostˇ red´ı, ve kter´em Okol´ı se vyskytuj´ı i dalˇs´ı hospod´aˇrsk´e subjekty, jeˇz s n´ım vstupuj´ı do urˇcit´ ych vztah˚ u. Hospod´aˇrsk´e subjekty, kter´e podstatnˇe ovlivˇ nuj´ı ˇcinnost a chov´ an´ı firmy, tvoˇr´ı jej´ı podstatn´ e okol´ı. Toto okol´ı je rozhoduj´ıc´ı pro existenci firmy. V nˇem se vyskytuj´ı dalˇs´ı hospod´aˇrsk´e subjekty, kter´e spolupracuj´ı, konkuruj´ı nebo kontroluj´ı n´ami sledovanou firmu. ˇ Cinitele podstatn´eho ekonomick´eho okol´ı tvoˇr´ı zejm´ena: dodavatel´e, odbˇeratel´e, konkurence, penˇeˇzn´ı u ´stavy (banky, spoˇritelny), pojiˇst’ovny (zdravotn´ı a komerˇcn´ı), nadˇr´ızen´e org´ any, st´ atn´ı org´ any kontroly kvality, st´ atn´ı ekonomick´e instituce, org´ any samospr´ avy, st´ atn´ı spr´avy, kontroln´ı org´ any ekonomick´eho ˇci trestnˇe-pr´avn´ıho charakteru.
AF T
• • • • • • • • • •
´ Ukol k textu ˇ c. 2:
Pokuste se urˇcit a do n´asleduj´ıc´ıch str´anek vepsat V´am zn´am´e konkr´etn´ı ˇcinitele podstatn´eho ekonomick´eho okol´ı Vaˇs´ı zn´ am´e firmy:
R
a) st´ atn´ı org´ any kontroly kvality ................................................................................... b) st´ atn´ı ekonomick´e instituce ................................................................................... c) org´ any samospr´ avy a st´ atn´ı spr´avy ................................................................................... d) kontroln´ı org´ any ekonomick´eho ˇci trestnˇe-pr´avn´ıho charakteru ...................................................................................
D
Pokud si nebudete vˇedˇet rady, pod´ıvejte se do Kl´ıˇce a vepiˇste do textu u ´daje tam uveden´e.
Se vˇsemi tˇemito subjekty vstupuje podnik do kontaktu, nˇekdy dennˇe, jindy sporadicky, nˇekdy v´ yjimeˇcnˇe. Pro n´as je d˚ uleˇzit´e, ˇze se subjekty podstatn´eho ekonomick´eho okol´ı vstupuje n´ aˇs podnik i do finanˇcn´ıch vztah˚ u, prov´ad´ı platby, inkasuje od nich atd., ˇze tedy vliv podstatn´eho ekonomick´eho okol´ı je zjistiteln´ y pr´avˇe v u ´ˇcetnictv´ı. Kaˇzd´ y podnik tedy jako hospod´ aˇrsk´ y syst´em vstupuje do interakc´ı se sv´ ym podstatn´ ym okol´ım, nˇekdy tak ˇcin´ı jako celek (napˇr´ıklad ˇreditel podepisuje smlouvy s bankou o poskytov´ an´ı u ´vˇeru), jindy do tˇechto vztah˚ u vstupuj´ı pˇredstavitel´e subsyst´em˚ u (napˇr´ıklad vedouc´ı n´ akupn´ıho u ´tvaru objedn´ av´a z´ asilku materi´ alu). Z hlediska ˇcinnosti podniku by n´as mˇela zaj´ımat pr´avˇe ona informaˇcn´ı sloˇzka fungov´ an´ı hospod´aˇrsk´eho subjektu, pod´ıv´ ame se proto podrobnˇeji na formy informac´ı na vstupu, v pr˚ ubˇehu zpracov´an´ı, zpˇetnou vazbu a v´ ystupy. K tomu si nejprve mus´ıte urˇcit v jak´e formˇe se informace ve firmˇe vyskytuje, z´ısk´ av´a, pˇren´aˇs´ı a archivuje. Protoˇze informac´ı m˚ uˇze b´ yt ve firmˇe velmi mnoho, maj´ı velk´e firmy zavedou celou tzv. informaˇ cn´ı soustavu (d´ ale jen ISO), v souˇcasn´e dobˇe oznaˇcovanou sp´ıˇse jako Reporting u ´tvar reportingu.
6
1.2
1.2 Reporting
Reporting
Hospod´aˇrsk´e procesy, kter´e se dˇej´ı uvnitˇr podniku, ale i ve vztahu k jeho okol´ı, se mus´ı sledovat. Ke sledov´ an´ı, vyhodnocov´an´ı, zpracov´an´ı informac´ı a k jejich archivaci slouˇz´ı mnohdy v podniku cel´ a informaˇcn´ı soustava (ISO), u ´tvar reportingu. Do podniku proud´ı t´emˇeˇr dennˇe znaˇcn´e mnoˇzstv´ı r˚ uzn´ ych zpr´ av pomoc´ı tiskopis˚ u, telefon´at˚ u, fax˚ u, tisku, ofici´aln´ıch pokyn˚ u z podstatn´eho ekonomick´eho okol´ı, neofici´aln´ıch novinek, popˇr´ıpadˇe zpr´av z televize, rozhlasu atd. Ne kaˇzd´e sdˇelen´ı je vˇsak pro kaˇzd´eho informac´ı. Mˇeli bychom rozliˇsovat obecn´ y pojem zpr´ava“ (sdˇelen´ı, novinka apod.) od pojmu informace ” v ekonomick´em slova smyslu. Definice
AF T
Informace je takov´ a zpr´ ava, kter´a pˇrin´ aˇs´ı podstatn´e u ´daje pro dan´ y ekonomick´ y subjekt, a na kterou tento subjekt reaguje anebo by reagovat mˇel.
Informace v naˇsem pojet´ı tedy bude pouze urˇcit´ y v´ ysek ze vˇsech moˇzn´ ych zpr´av. Vzhledem k tomu, ˇze ve firmˇe je cel´ a ˇrada r˚ uzn´ ych funkc´ı zast´avan´ ych r˚ uzn´ ymi lidmi, je tˇreba rozliˇsovat mezi tˇemito pojmy i uvnitˇr samotn´e firmy. Pˇ r´ıklad:
Pro vr´ atn´eho je d˚ uleˇzitou informac´ı, kdo vstoupil do firmy, zat´ımco pro v´ ykon jeho funkce nen´ı podstatn´e, v jak´e cenov´e hladinˇe se pohybuj´ı ceny nakupovan´ ych surovin. To je informace pro z´asobovaˇce, jenˇz naopak nesleduje pohyb osob ve firmˇe. Z toho je moˇzn´e vyvodit d˚ uleˇzit´ y poznatek: Z´ avislost informac´ı
R
Pojem informace“ je z´avisl´ y na funkc´ıch. ”
V´ aˇ s pˇ r´ıklad:
. ........................................................................................ . ........................................................................................
D
Kromˇe informac´ı bychom mˇeli jeˇstˇe rozliˇsovat dalˇs´ı pojmy, kter´e se vztahuj´ı k hospod´aˇrsk´e ˇcinnosti. Zapojen´ım poˇc´ıtaˇc˚ u do informaˇcn´ı soustavy vznikl pojem Data. V d˚ usledku chyb pˇri poˇr´ızen´ı, pˇrenosu ˇci interpretaci v´ ysledk˚ u se ale vˇsechna data nemus´ı informacemi st´at. Pouze ˇca´st informac´ı je evidov´ana a archivov´ ana ve formˇe hospod´aˇrsk´e evidence. Menˇs´ı ˇca´st´ı hospod´aˇrsk´e evidence je evidence u ´ˇcetn´ı. Dost´ av´ame se tak do kontextu u ´ˇcetn´ı evidence i role u ´ˇcetnictv´ı v informaˇcn´ı soustavˇe firmy. Graficky bychom si mohli rozloˇzen´ı tˇechto entit vyj´adˇrit n´ asleduj´ıc´ım obr´ azkem. ´ ZPRAVY DATA INFORMACE ´ RSK ˇ A ´ EVIDENCE HOSPODA ´ CETN ˇ ´I EVIDENCE U
Kapitola 1. Podnik jako hospod´ aˇrsk´ y syst´em
7
Protoˇze tak´e informac´ı vstupuje do podniku velk´e mnoˇzstv´ı, m˚ uˇzeme tyto informace rozdˇelit Obory do nˇekolika relativnˇe samostatn´ ych informaˇcn´ıch obor˚ u, jejichˇz ˇcinnost v z´avislosti na reportingu velikosti firmy, oboru ˇcinnosti, mnoˇzstv´ı lid´ı a dalˇs´ıch parametrech, zajiˇst’uj´ı bud’to jednotlivci nebo i cel´a oddˇelen´ı. V mnoha velk´ ych firm´ ach o tis´ıci zamˇestnanc´ıch m˚ uˇzeme nal´ezt jeˇstˇe podrobnˇejˇs´ı ˇclenˇen´ı i jednotliv´ ych oddˇelen´ı a u ´ zk´e specializace jednotliv´ ych pracovn´ık˚ u. V tˇechto firm´ach se pak jednotliv´e druhy informac´ı, jejich zpracov´an´ı a vyhodnocov´an´ı, sluˇcuje do relativnˇe samostatn´ ych informaˇ cn´ıch obor˚ u. Tyto informaˇcn´ı obory lze rovnˇeˇz nakreslit ve formˇe obr´ azku.
AF T
Reporting
informace o jevech minul´ ych
informace o jevech budouc´ıch
operativn´ı evidence
anov´ an´ı pl´
v´ ysledn´e kalkulace
pˇredbˇeˇzn´e kalkulace
v´ ysledn´e rozpoˇcty
pˇredbˇeˇzn´e v´ ypoˇcty
´ˇcetnictv´ı u
ostatn´ı (dˇr´ıve VTEI)
statistika
vˇedeck´e, technick´e
ekonomick´e rozbory
ekonomick´e informace
R
Rozsah tˇechto informaˇcn´ıch obor˚ u je v kaˇzd´em podniku jin´ y. Nˇekde staˇc´ı pro v´ ykon tˇechto ekonomick´ ych ˇcinnost´ı mal´e oddˇelen´ı, popˇr´ıpadˇe jedna pracovnice m´ a nˇekolik kumulovan´ ych funkc´ı, jinde naopak jsou r˚ uzn´e ekonomick´e obory jeˇstˇe mnohem v´ıce ˇclenˇeny. Protoˇze se d´ale zab´ yv´ame u ´ˇcetnictv´ım jako jedn´ım z nˇekolika moˇzn´ ych ekonomick´ ych informaˇcn´ıch obor˚ u, pod´ıvejte se napˇr´ıklad na dalˇs´ı moˇzn´e ˇclenˇen´ı u ´ˇct´aren velk´eho podniku: • materi´ alov´ a (v jej´ım r´amci m˚ uˇze b´ yt dalˇs´ı specializace napˇr´ıklad u ´ˇct´arna hlavn´ıch materi´ al˚ u, pomocn´ ych, polotovar˚ u apod.), • v´ yrobn´ı, • skladov´ a, • mzdov´ a, • finanˇcn´ı, • realizaˇcn´ı (´ uˇct´ arna prodeje), • vˇseobecn´ a.
D
´ ct´ Uˇ arna:
´ Ukol k textu ˇ c. 3:
Poˇcet tˇechto u ´ˇct´aren je odvisl´ y od velikosti podniku. Mal´ y podnik nemus´ı m´ıt vˇsechny. Pokud by firma mˇela pouze jednu u ´ˇct´ arnu, popˇr´ıpadˇe jednu u ´ˇcetn´ı, jak byste ji oznaˇcili, kter´ y z n´ azv˚ u tady uveden´ ych byste pouˇzili? Uved’te oznaˇcen´ı do n´asleduj´ıc´ıho ˇr´adku: . ........................................................................................
Veden´ı hospod´aˇrsk´e evidence a vˇsech forem informac´ı (p´ısemnost´ı i medi´aln´ıch forem) je d´ano ˇradou z´ akon˚ u a pˇredpis˚ u. Podnikatel tedy mus´ı respektovat nejen z´ akony t´ ykaj´ıc´ı se u ´ˇcetnictv´ı (obsahuje i ˇc´ ast t´ ykaj´ıc´ı se tvorby kalkulac´ı), ale i z´akony o statistice apod.
Moˇzn´e ˇclenˇen´ı u ´ˇct´ aren
8
1.2 Reporting
Pr˚ uvodce studiem: V t´eto lekci jsme se podrobnˇeji pod´ıvali na fungov´an´ı obecn´eho podniku ze syst´emov´eho hlediska, podrobnˇeji jsme si klasifikovali obory informaˇcn´ı soustavy a jejich u ´ lohu pro ˇr´ızen´ı podniku a provedli jsme z´akladn´ı rozdˇelen´ı podnikov´eho u ´ˇcetnictv´ı na dvˇe rozs´ahl´e skupiny z´aznam˚ u. Jsou to d˚ uleˇzit´e informace pro dalˇs´ı navazuj´ıc´ı studium, pod´ıvejte se jeˇstˇe jednou, aspoˇ n nam´ atkovˇe, na obsah t´eto kapitoly a pˇresvˇedˇcte se, ˇze rozum´ıte vˇsem pojm˚ um uveden´ ym v t´eto ˇca´sti. Zamyslete se nad t´ım, co vˇsechno v podniku bude zachycovat finanˇcn´ı u ´ˇcetnictv´ı a jak´e u ´daje m˚ uˇze obsahovat u ´ˇcetnictv´ı manaˇzersk´e. ˇ ast pro z´ C´ ajemce:
Shrnut´ı:
AF T
Podrobnˇejˇs´ı informace k t´eto problematice obsahuj´ı kaˇzd´e podnikov´e rozbory, zvl´ aˇstˇe pak souhrnn´e roˇcn´ı komplexn´ı rozbory. Pokud V´as tato ˇca´st v´ıce zaj´ım´a, pokuste se z´ıskat tyto rozbory z nˇejak´eho podniku, zvl´aˇstˇe pak ponˇekud vˇetˇs´ıho, a prostudujte si je. Z´ısk´ate vˇetˇs´ı rozhled po struktuˇre podniku, podnikov´ ych ˇcinnostech i podnikov´e informatice a sezn´ am´ıte se s konkr´etn´ımi v´ ystupy jak z finanˇcn´ıho, tak i manaˇzersk´eho u ´ˇcetnictv´ı.
R
• Podnik je ekonomick´ y syst´em charakteristick´ y sv´ ymi vstupy, v´ ystupy, transformac´ı vstup˚ u na poˇzadovan´e v´ ystupy. Mezi vstupy, zpracov´an´ı a v´ ystupy ˇrad´ıme i informace. ˇ ast v´ • C´ ystup˚ u se vrac´ı se vrac´ı ve formˇe vlastn´ıch vstup˚ u zpˇet do podniku. • Podnik vyv´ıj´ı svou ˇcinnost v urˇcit´em ekonomick´em prostˇred´ı, to je tvoˇreno ˇradou ˇcinitel˚ u jej´ıho podstatn´eho okol´ı. • Informace jsou povinn´e a dobrovoln´e. • Ekonomick´e informace jsou pozn´avac´ı a pˇrikazovac´ı. • Ne kaˇzd´ a zpr´ ava je informac´ı. • Informace je odvisl´ a od funkce v syst´emu podniku. • Velk´e podniky maj´ı informaˇcn´ı soustavu, reporting. • Informaˇcn´ı soustava se m˚ uˇze dˇelit na informaˇcn´ı obory. • Existuj´ı obory informac´ı o minulosti a obory formuluj´ıc´ı budoucnost. ´ cetnictv´ı patˇr´ı mezi nejd˚ • Uˇ uleˇzitˇejˇs´ı informaˇcn´ı obory pozn´av´an´ı minulosti.
Kontroln´ı ot´ azky:
Jak byste charakterizovali podnik jako hospod´aˇrsk´ y syst´em? Jak´e vstupy proud´ı do podniku? Co m˚ uˇze tvoˇrit jeho v´ ystupy? Jak´e ˇcinitele jeho podstatn´eho okol´ı zn´ate? Jak byste definovali pojem informace“? ” Uved’te proˇc se nemusej´ı data st´at vˇzdy informacemi. Vysvˇetlete proˇc je informace z´ avisl´a na funkci pracovn´ıka uvnitˇr firmy. Jak´e obory informaˇcn´ı soustavy zn´ate? Jak´e informaˇcn´ı obory zachycuj´ıc´ı minulost zn´ate? Jak´e informaˇcn´ı obory modeluj´ıc´ı budoucnost zn´ate? Jak´e zn´ ate typy u ´ˇct´ aren?
D
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.
Kapitola 1. Podnik jako hospod´ aˇrsk´ y syst´em Autotest:
1. Mezi ˇcinitele podstatn´eho ekonomick´eho okol´ı nepatˇr´ı: (a) subjekty, kter´e s podnikem spolupracuj´ı (b) subjekty, kter´e podnik kontroluj´ı (c) subjekty, kter´e n´ am nekonkuruj´ı 2. Data jsou: (a) vyˇsˇs´ı entitou neˇz pojem informace“ ” (b) jsou vˇzdy informacemi (c) nejsou informacemi
AF T
3. Mzdy:
D
R
(a) patˇr´ı do oblasti finanˇcn´ıho u ´ˇcetnictv´ı (b) do oblasti manaˇzersk´eho u ´ˇcetnictv´ı (c) nepatˇr´ı do oblasti ˇz´ adn´eho u ´ˇcetnictv´ı
9
10
R
D AF T
Kapitola 2
AF T
Pˇ redmˇ et u ´ˇ cetnictv´ı Popis lekce:
Lekce vymezuje pˇredmˇet po pr´avn´ı str´ance, jmenuje z´akladn´ı pr´avn´ı normy a legislativn´ı r´amec. Jsou vyjmenov´ any a charakterizov´any z´akladn´ı funkce u ´ˇcetnictv´ı, pops´an materi´alov´ y a finanˇcn´ı tok v podniku, kter´ y je zobrazov´an v cel´e ˇs´ıˇri u ´ˇcetnictv´ı. V z´avˇereˇcn´e ˇca´sti lekce je pak provedeno z´ akladn´ı ˇclenˇen´ı u ´ˇcetnictv´ı s jeho charakteristikou. Lekce m´ a n´asleduj´ıc´ı strukturu: 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5
Definice u ´ˇcetnictv´ı Historie u ´ˇcetnictv´ı Funkce u ´ˇcetnictv´ı Materi´ alov´ y a finanˇcn´ı tok Z´ akladn´ı ˇclenˇen´ı podnikov´eho u ´ˇcetnictv´ı
R
D´ elka lekce: 60 minut Kl´ıˇ cov´ a slova:
D
Obchodn´ı z´akon´ık, z´ akon o u ´ˇcetnictv´ı, obchodn´ı rejstˇr´ık, u ´ˇcetn´ı pˇredpisy, u ´ˇcetn´ı postupy, u ´ˇcetn´ı osnovy, funkce ochrany majetku, funkce daˇ nov´a, funkce manaˇzersk´ a, funkce dispozitivn´ı, materi´alov´ y a finanˇcn´ı tok, u ´ˇcetn´ı zobrazen´ı, n´aklady, v´ ynosy, zisk, ztr´ata, finanˇcn´ı a manaˇzersk´e u ´ˇcetnictv´ı. Motivace k lekci: Po prostudov´an´ı t´eto lekce byste mˇeli b´ yt schopni: • definovat u ´ˇcetnictv´ı a pouk´azat na pr´ avn´ı normy, kter´e stanovuj´ı povinnost veden´ı u ´ˇcetnictv´ı, • struˇcnˇe vyj´ adˇrit podstatu u ´ˇcetnictv´ı a jeho v´ yznam, • urˇcit, kter´e univerz´ aln´ı pˇredpisy plat´ı pro veden´ı u ´ˇcetnictv´ı, • definovat z´ akladn´ı funkce u ´ˇcetnictv´ı, • jasnˇe definovat ˇc´ım se zab´ yv´a finanˇcn´ı a manaˇzersk´e u ´ˇcetnictv´ı.
11
12
2.1 Definice u ´ˇcetnictv´ı
2.1
Definice u ´ˇ cetnictv´ı
Definice
´ cetnictv´ı je uzavˇren´ Uˇ a, vnitˇrnˇe uspoˇr´ adan´ a soustava informac´ı, pomoc´ı n´ıˇz se v penˇeˇzn´ı jednotce zjiˇst’uje, mˇeˇr´ı a hodnot´ı hospod´ aˇrsk´ a ˇcinnost u ´ˇcetn´ı jednotky, zjiˇst’uje stav majetku a hospod´ aˇrsk´y v´ysledek ˇcinnosti. Prvkem informaˇcn´ıho zobrazen´ı je v u ´ˇcetnictv´ı kaˇzd´a hospod´aˇrsk´a operace, kaˇzd´ y hospod´aˇrsk´ y jev. Jeho zobrazen´ı a zaˇrazen´ı umoˇzn ˇ uje urˇcit´e uspoˇr´ad´an´ı v dan´em u ´ˇcetn´ım syst´emu.
Z´ akony
AF T
Kaˇ zd´ y samostatn´ y ekonomick´ y subjekt zapsan´ y v obchodn´ım rejstˇ r´ıku je povinen v´ est u ´ˇ cetnictv´ı. Tato povinnost vypl´ yv´a jednak ze z´ akona o u ´ˇ cetnictv´ı (z´akona ˇc. 563/1991 Sb.), ale rovnˇeˇz i ze znˇen´ı obchodn´ıho z´ akon´ıku (z´akon ˇc. 513/1991 Sb.) vˇcetnˇe novel a dodatk˚ u k obˇema z´ akon˚ um.
(Pozn´amka: Obchodn´ı rejstˇr´ık je veˇrejn´ y seznam pr´avnick´ ych nebo i fyzick´ ych osob. Tento rejstˇr´ık je veden u krajsk´ ych soud˚ u. Je tak´e moˇzn´e zobrazit tento seznam pomoc´ı Internetu, ˇ je veden na str´ ank´ ach Ministerstva vnitra CR.) Absence veden´ı u ´ˇ cetnictv´ı je povaˇ zov´ ana za trestn´ y ˇ cin (z´akon ˇc. 140/1961 Sb., trestn´ı z´akon, § 125, v aktu´ aln´ım znˇen´ı).
ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 1:
Prostudujte si trestn´ı z´ akon a z´akon o pˇrestupc´ıch a vypiˇste si, jak´e trestn´e ˇciny ˇci pˇrestupky ´ se mohou vztahovat k u ´ˇcetnictv´ı. Ukol zaˇslete tutorovi.
R • • • •
obecn´e pˇredpisy, pˇredpisy pro podvojn´e u ´ˇcetnictv´ı pro podnikatele, u ´ˇcetn´ı standardy (postupy u ´ˇctov´an´ı), u ´ˇcetn´ı osnovy.
D
Pˇredpisy
ˇ konkr´etn´ı zp˚ V souˇcasn´e dobˇe je v CR usob prov´ adˇen´ı u ´ˇcetnictv´ı, metody i form´aln´ı u ´ prava ovlivnˇ ena organizaˇ cnˇ e pr´ avn´ımi formami v´ ykonu ˇ cinnost´ı. Moˇzn´e organizaˇcn´ı formy maj´ı kromˇe obecnˇe platn´ ych pˇredpis˚ u jeˇstˇe urˇcit´e zvl´ aˇstnosti, kter´e vypl´ yvaj´ı z nˇekolika ekonomick´ ych ˇci pr´ avn´ıch odchylek. Proto v souˇcasn´e dobˇe plat´ı napˇr´ıklad pro veden´ı u ´ˇcetnictv´ı n´ asleduj´ıc´ı pˇ redpisy:
Pro u ´plnost dod´ av´ ame, ˇze kromˇe tˇechto pˇredpis˚ u existuj´ı jeˇstˇe specifick´e pˇredpisy pro: • • • •
neziskov´e, pˇr´ıspˇevkov´e organizace, pojiˇst’ovny, banky, politick´e strany, hnut´ı, obˇcansk´a sdruˇzen´ı, sdruˇzen´ı pr´ avnick´ ych osob, nadace, fondy c´ırkve a n´ aboˇzensk´e spoleˇcnosti.
Pˇri tvorbˇe z´akona o u ´ˇcetnictv´ı vych´ azeli ˇceˇst´ı z´akonod´arci pˇredevˇs´ım z direktiv ES (Evropsk´eho spoleˇcenstv´ı), kde 4., 7. a 8. direktiva se t´ yk´a pr´avˇe u ´ˇcetnictv´ı. Obsahem 4. direktivy ES z 25. 7. 1978 je mimo jin´e: • vymezen´ı hospod´ aˇrsko pr´ avn´ıch norem podnik´an´ı (ˇcl. 1),
Kapitola 2. Pˇredmˇet u ´ˇcetnictv´ı
13
• d˚ uraz na zprostˇredkov´an´ı co moˇzn´a nejvˇernˇejˇs´ıho obrazu majetkov´e, finanˇcn´ı a v´ ynosov´e situace vykazuj´ıc´ı jednotky (ˇcl. 2), • princip form´ aln´ı a materi´ aln´ı kontinuity u ´ˇcetn´ı z´avˇerky (ˇcl. 3), • z´ akladem cel´e direktivy je pˇresn´e vymezen´ı jednotliv´ ych poloˇzek rozvahy (ˇcl. 9 a 10) a d´ ale v´ ysledovky (ˇcl. 23–26), • d´ ale upravuje obsah pˇr´ılohy a zpr´ avy o ˇcinnosti, povinnost ovˇeˇrovat u ´ˇcetn´ı z´ avˇerku a v´ yroˇcn´ı zpr´ avu auditor˚ u. ˇ Cesk´ a legislativa pˇrevzala tyto z´asady jednak pˇr´ımo do ustanoven´ı z´akona o u ´ˇcetnictv´ı ˇc. 563/1991 Sb., jednak zaveden´ım nov´ ych u ´ˇcetn´ıch osnov a nov´ ych vzor˚ uu ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u s platnost´ı od 1. 1. 1993. Ustanoven´ı 4. direktivy se nevztahuj´ı na banky a pojiˇst’ovny. Proto i ˇcesk´ a legislativa zavedla s platnost´ı od 1. 1. 1993 tak´e nov´e u ´ˇcetn´ı osnovy pro tyto instituce.
AF T
Z´akon o u ´ˇcetnictv´ı ˇc. 563/1991 Sb., se vztahuje na:
R
ˇ e republiky, a) pr´ avnick´e osoby, kter´e maj´ı s´ıdlo na u ´zem´ı Cesk´ ˇ b) zahraniˇcn´ı osoby, pokud na u ´ zem´ı Cesk´ e republiky podnikaj´ı nebo provozuj´ı jinou ˇcinnost podle zvl´ aˇstn´ıch pr´ avn´ıch pˇredpis˚ u, c) organizaˇcn´ı sloˇzky st´ atu podle zvl´aˇstn´ıho pˇredpisu, d) fyzick´e osoby, kter´e jsou jako podnikatel´e zaps´any v obchodn´ım rejstˇr´ıku, e) ostatn´ı fyzick´e osoby, kter´e jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle z´akona o dani z pˇridan´e hodnoty, vˇcetnˇe plnˇen´ı osvobozen´ ych od t´eto danˇe, jeˇz nejsou souˇc´ast´ı obratu, v r´ amci jejich podnikatelsk´e ˇcinnosti pˇres´ ahl za bezprostˇrednˇe pˇredch´ azej´ıc´ı kalend´ aˇrn´ı rok ˇc´ astku 25 000 000 Kˇc, a to od prvn´ıho dne kalend´aˇrn´ıho roku, f) ostatn´ı fyzick´e osoby, kter´e vedou u ´ˇcetnictv´ı na z´akladˇe sv´eho rozhodnut´ı, g) ostatn´ı fyzick´e osoby, kter´e jsou podnikateli a jsou u ´ˇcastn´ıky sdruˇzen´ı bez pr´avn´ı subjektivity podle zvl´aˇstn´ıho pr´avn´ıho pˇredpisu, pokud alespoˇ n jeden z u ´ˇcastn´ık˚ u tohoto sdruˇzen´ı je osobou uvedenou v p´ısmenech a) aˇz f) nebo h) nebo h) ostatn´ı fyzick´e osoby, kter´ ym povinnost veden´ı u ´ˇcetnictv´ı ukl´ad´a zvl´aˇstn´ı pr´avn´ı pˇredpis (d´ ale jen u ´ˇcetn´ı jednotky“). ”
2.2
Historie u ´ˇ cetnictv´ı
D
´ cetn´ı z´aznamy maj´ı pomˇernˇe dlouhou historii. Prostˇredky, metody, zp˚ Uˇ usoby zobrazen´ı, z´akladn´ı principy z´ apis˚ u atd. se vyv´ıjely urˇcitou dobu, maj´ı svou zemi p˚ uvodu, metodu z´apisu, historii. Nˇekter´e principy m˚ uˇzeme objevit ve zm´ınk´ ach kr´asn´eho p´ısemnictv´ı jiˇz z dob pˇr. n. l. ˇci poˇc´atk˚ u naˇseho tis´ıcilet´ı. Tak napˇr´ıklad v Ciceronovˇe ˇreˇci na obhajobu M. Fonteia m˚ uˇzeme nal´ezt pas´aˇz: V Galii hemˇz´ı se kupci, Galie jest plna ˇr´ımsk´ ych obˇcan˚ u. ” ˇ ˇ adn´ Z´ y Galiec nedˇel´a obchodu bez R´ ımana: kaˇzd´ y pen´ız, kter´ y v Galii ob´ıh´a, proch´az´ı ˇ ımana.“ u ´ˇcetn´ımi knihami R´ ˇ Jistˇe si vzpomenete na kr´ asnou Seherez´ adu a jej´ı Poh´adky z tis´ıce a jedn´e noci. V pˇr´ıbˇehu 6. noci nalezneme tento text: prohl´edl jsem sv´e u ´ˇcetn´ı knihy a shledav, ˇze se m´e jmˇen´ı ” zdvojn´ asobilo, tj., ˇze jsem byl o dva tis´ıce cek´ yn˚ u bohatˇs´ı, dal jsem mu polovinu.“
Vid´ıte, ˇze tyto texty obsahuj´ı nˇekter´e z´akladn´ı pojmy, kter´e se uˇz´ıvaj´ı dodnes: u ´ˇcetn´ı knihy, jmˇen´ı, vyj´ adˇren´ı bohatstv´ı v penˇez´ıch. Prvn´ı uˇcebnice u ´ˇcetnictv´ı poch´az´ı z roku 1494 a byla seps´ ana v dneˇsn´ı It´alii knˇezem a matematikem Lucou Pacioli z univerzity v Padovˇe. Nicm´enˇe prvn´ı n´am zn´am´e u ´ˇcetn´ı z´aznamy m˚ uˇzeme objevit na archeologick´ ych vykop´avk´ach z dob nˇekolik tis´ıcilet´ı pˇr. n. l., napˇr. v Mezopot´amii ˇci ve star´em Egyptˇe, kdy si kupci
Povinnost veden´ı u ´ˇcetnictv´ı
14
2.3 Funkce u ´ˇcetnictv´ı
zaznamen´ avali na kamenn´e destiˇcky dluhy sv´ ych z´ akazn´ık˚ u. Z´aznamy dluh˚ u se tak staly historicky nejstarˇs´ı formou u ´ˇcetn´ıch z´ aznam˚ u. Dodnes m´a tento v´ yznam v u ´ˇcetnictv´ı sv˚ uj smysl a dodnes patˇr´ı tyto z´ aznamy ke stˇeˇzejn´ım u ´kol˚ um u ´ˇcetnictv´ı.
2.3 ˇ ri Ctyˇ funkce
Funkce u ´ˇ cetnictv´ı
´ cetnictv´ı mus´ı plnit 4 z´ Uˇ akladn´ı funkce: • • • •
funkci funkci funkci funkci
ochrany majetku, daˇ novou, manaˇzerskou, dispozitivn´ı.
AF T
a) Funkce ochrany majetku
je d˚ uvodem proˇc vlastnˇe u ´ˇcetnictv´ı vzniklo. Kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt m´ a pro svou ˇcinnost k dispozici urˇcit´ y majetek. Tento majetek nemus´ı b´ yt pouze vˇecn´ y, finanˇcn´ı, n´ ybrˇz i do urˇcit´e m´ıry neviditeln´ y, tˇeˇzko vyˇc´ısliteln´ y a tˇeˇzko oceniteln´ y. Zachycen´ı stavu majetku a jeho rozloˇzen´ı do jednotliv´ych majetkov´ych poloˇzek je pˇredpokladem pro jeho ochranu.
Naplnˇen´ı t´eto funkce znamen´ a neust´al´e sledov´an´ı stavu i pohybu majetkov´ ych sloˇzek, pˇredepsanou inventarizaci, dodrˇzov´an´ı pravidel pˇri majetkov´ ych pohybech, pˇr´ır˚ ustc´ıch ˇci u ´bytc´ıch. b) Funkce daˇ nov´ a
R
znamen´a, ˇze v´ ystupy z u ´ˇcetnictv´ı jsou podkladem pro v´ ypoˇcty dan´ı a jejich spr´avn´ y odvod. ´ cetnictv´ı m´ Uˇ a pˇr´ımou n´avaznost na v´ ypoˇcty dan´ı z pˇr´ıjm˚ u, at’ uˇz fyzick´ ych ˇci pr´avnick´ ych osob. Rovnˇeˇz tak mus´ı u ´ˇcetnictv´ı zabezpeˇcit sledov´an´ı danˇe z pˇridan´e hodnoty (DPH), jakoˇz i u ´ˇcetn´ı pˇredpisy vˇsech povinn´ ych dan´ı majetkov´ ych spolu s evidenc´ı jejich odvodu, z´aloh ˇci doplatk˚ u. c) Funkce manaˇzersk´ a
znamen´a, ˇze v´ ystupy z u ´ˇcetnictv´ı, ekonomick´e ukazatele, jejich v´ yˇse a pohyb, trend atd. jsou podkladem pro rozhodov´ an´ı a ˇr´ızen´ı ekonomick´ ych proces˚ u dan´eho podniku.
D
d) Funkce dispozitivn´ı
je zaloˇzena na povinnosti archivace u ´ˇcetn´ıch doklad˚ u, u ´ˇcetn´ıch knih a u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u. Z t´eto povinnosti uchov´avat u ´ daje jeˇstˇe po skonˇcen´ı u ´ˇcetn´ıho obdob´ı vypl´ yv´a moˇznost, ˇze i po urˇcit´e dobˇe u ´ˇcetnictv´ı poskytuje d˚ ukazn´ı materi´aly pro doloˇzen´ı urˇcit´e ud´alosti ˇci v´ yskytu nˇejak´eho jevu v minulosti. To m˚ uˇze b´ yt podkladem i pro zpˇetn´e kontroly, soudn´ı pˇre apod., kdy z´ aznamy u ´ˇcetnictv´ı se st´avaj´ı d˚ uleˇzit´ ym d˚ ukazn´ım materi´alem.
2.4
Materi´ alov´ y a finanˇ cn´ı tok
Kaˇzd´a firma uskuteˇcn ˇ uje svou ˇcinnost na z´akladˇe vyuˇz´ıv´an´ı sv´eho nebo zap˚ ujˇcen´eho majetku, sv´ ych nebo pronajat´ ych hospod´aˇrsk´ ych prostˇredk˚ u. Kaˇzd´ y den jsou vynakl´ad´any tyto prostˇredky, kaˇzd´ y den je vynakl´ad´ana lidsk´a pr´ ace, doch´ az´ı k pˇremˇenˇe surovin na v´ yrobky, firma nakupuje suroviny od sv´ ych dodavatel˚ u, plat´ı za nˇe, dod´ av´a sv´e v´ yrobky Ekonomick´ y odbˇ eratel˚ um, inkasuje, plat´ı u ´ roky atd. Doch´az´ı tedy k pohybu jej´ıho majetku, majetek z´ akon firmy se bud’to zvˇ etˇsuje nebo zmenˇsuje. Plat´ı tu z´akladn´ı ekonomick´ y z´akon:
Kapitola 2. Pˇredmˇet u ´ˇcetnictv´ı
15 Jmˇ en´ı se mˇ en´ı.
Podnik uskuteˇcn ˇ uje pˇri prov´adˇen´ı sv´e ˇcinnosti nˇekolik st´ale se opakuj´ıc´ıch a soubˇeˇzn´ ych operac´ı s hospod´ aˇrsk´ ymi prostˇredky. Pod´ıvejte se nyn´ı napˇr. na ˇcinnost v´ yrobn´ı organizace. Nalezneme tam tyto, st´ ale se opakuj´ıc´ı f´aze manipulace s hospod´aˇrsk´ ymi prostˇredky: F´ aze a) f´ aze poˇrizov´ an´ı hospod´ aˇrsk´ ych prostˇredk˚ u hned na poˇc´atku sv´e ˇcinnosti (a n´aslednˇe pak v urˇcit´ ych intervalech) podnik vkl´ad´a sv´e (nebo zap˚ ujˇcen´e) finanˇcn´ı prostˇredky na n´akup nov´e techniky, stroj˚ u, budov, materi´ alu, pracovn´ıch sil atd. Pr˚ ubˇeˇznˇe pak v z´avislosti na druhu kapit´alu v t´eto ˇcinnosti pokraˇcuje, b) f´ aze vlastn´ı produkce
AF T
kdy doch´az´ı ke spojen´ı hospod´ aˇrsk´ ych prostˇredk˚ u, podnik spotˇrebov´av´ a a opotˇrebov´av´ a sv˚ uj majetek, produkuje nov´e v´ yrobky, naplˇ nuje tak u ´ˇcel sv´eho zaloˇzen´ı. V t´eto f´azi se vˇzdy ˇc´ast hospod´ aˇrsk´ ych prostˇredk˚ u nal´ez´a ve stavu pˇr´ıpravy, ˇc´ast se pr´ avˇe pouˇz´ıv´ a, ˇc´ast je ve stavu rozpracovanosti, zhotoven´ı ˇci skladov´an´ı (vˇcetnˇe u ´schovy penˇez na kontech), c) f´ aze realizace
kdy hotov´a produkce je pˇred´av´ana z´akazn´ıkovi, z´akazn´ık plat´ı (nebo je zav´az´an k u ´hradˇe), podnik z´ısk´av´a pen´ıze. Z´ıskan´e pen´ıze (nebo jejich ˇc´ ast) firma opˇet vkl´ad´a do ˇcinnosti podniku a kolobˇeh se opakuje. Prvotn´ı a tak´e z´ avˇereˇcnou formou pohybu hospod´ aˇrsk´ych prostˇredk˚ u jsou pen´ıze.
Hospod´ aˇrsk´e prostˇredky se tedy v podniku nal´ezaj´ı ve f´az´ıch neust´ al´e promˇeny, do podniku neust´ale proud´ı pen´ıze (pokud prosperuje a vym´ah´ a dluhy), materi´aly, nakupuj´ı se stroje, jsou odmˇen ˇov´an´ı lid´e atd. D´a se ˇr´ıci, ˇze neust´al´e vynakl´ad´an´ı prostˇredk˚ u m´a podobu jak´ehosi anku toku, proto hovoˇr´ıme o natur´aln´ım toku a toku hodnotov´em. Tuto hodnotovou str´ zobrazuje pr´ avˇ eu ´ˇ cetnictv´ı.
R
Hospod´aˇrsk´e prostˇredky, kter´e jsou na zaˇc´atku do podniku vloˇzeny (a n´aslednˇe pak kontinu´alnˇe vkl´ad´any), jsou po zpracov´an´ı pˇremˇenˇeny v urˇcit´e hospod´aˇrsk´e prostˇredky jin´eho druhu (v´ yrobky nebo sluˇzby). M˚ uˇzeme tedy sledovat veliˇciny dvoj´ıho druhu:
D
• stavy k urˇcit´emu datu (tj. k datu u ´ˇcetn´ı z´avˇerky), • pˇ r´ır˚ ustky (nebo u ´ bytky) za urˇcit´ y ˇcasov´ y interval.
Vynaloˇzen´ı urˇcit´ ych hospod´aˇrsk´ ych prostˇredk˚ u a pr´ace za urˇcit´ y interval naz´ yv´ame n´ aklady N´aklady a strukturujeme je dle r˚ uzn´ ych hledisek. Nejˇcastˇejˇs´ım hlediskem je hledisko druhov´e, a v´ynosy kalkulaˇcn´ı. Ocenˇen´e v´ ykony naz´ yv´ame v´ ynosy. Hlavn´ı ˇca´st v´ ynos˚ u pˇredstavuj´ı trˇzby za prodan´e v´ yrobky nebo poskytnut´e sluˇzby. V´ ynosy by mˇely b´ yt takov´e, aby pokryly hodnoty pouˇzit´ ych vˇec´ı, vynaloˇzen´ ych mezd a pˇrinesly jeˇstˇe nˇeco nav´ıc, tj. zisk. V opaˇcn´em pˇr´ıpadˇe by naˇse firma dos´ahla ztr´ aty. Od tˇechto pojm˚ u rozliˇsujeme pojmy pˇ r´ıjmy a v´ ydaje, kter´e pˇredstavuj´ı skuteˇcn´ y pohyb penˇez na podnikov´ ych u ´ˇctech nebo v pokladnˇe. V´ ynosy vznikaj´ı prakticky vystaven´ım faktury odbˇeratel˚ um, n´ aklady vznikaj´ı pˇrijet´ım faktur od dodavatel˚ u. Vzhledem k existenci fakturaˇcn´ıho syst´emu, kdy faktura obsahuje pozdˇejˇs´ı datum splatnosti, vznik´a diference mezi vznikem n´aroku a uskuteˇcnˇenou platbou, proto vznik´a i diference mezi pojmy pˇr´ıjmy a v´ ynosy, v´ ydaje a n´ aklady.
Pˇr´ıjmy a v´ ydaje
16
2.5 Z´akladn´ı ˇclenˇen´ı podnikov´eho u ´ˇcetnictv´ı
2.5
Z´ akladn´ı ˇ clenˇ en´ı podnikov´ eho u ´ˇ cetnictv´ı
Uveden´ı obr´azku ˇc. 1 Syst´em podnik“ je d˚ uleˇzit´e i pro pˇresn´e vymezen´ı z´akladn´ıho ˇclenˇen´ı ” u ´ˇcetnictv´ı. Ve zjednoduˇsen´e formˇe se k nˇemu vrac´ıme. Obr. ˇc. 4 Zjednoduˇsen´e sch´ema podniku Jin´e subjekty podstatn´eho ekonomick´eho okol´ı
Dˇelen´ı u ´ˇcetnictv´ı
V´ ystupy
AF T
Vstupy
´ cetnictv´ı se dˇel´ı na: Uˇ
a) finanˇ cn´ı (to zachycuje pouze hodnotovou str´anku) a b) manaˇ zersk´ e.
Finanˇcn´ı u ´ˇcetnictv´ı
Manaˇzersk´e u ´ˇcetnictv´ı m˚ uˇze zachycovat i toky natur´aln´ı, u ´ˇctuje tedy i v kusech, litrech atd. Plat´ı vˇsak, ˇze i manaˇzersk´e u ´ˇcetnictv´ı mus´ı zachytit soubˇeˇznˇe i hodnotovou str´anku.
R
´ cetn´ı pˇr´ıpady, kter´e se t´ a) Uˇ ykaj´ı podniku ve vztahu k jeho okol´ı, tj. vztah˚ um v˚ uˇci jin´ ym subjekt˚ um, subjekt˚ um na vstupu ˇci v´ ystupu, vztahu k dodavatel˚ um, odbˇeratel˚ um, ostatn´ım subjekt˚ um ekonomick´eho okol´ı, zachycuje finanˇ cn´ı u ´ˇ cetnictv´ı.
Jin´ ymi slovy se d´ a zm´ınˇen´ı postaven´ı finanˇcn´ıho u ´ˇcetnictv´ı tak´e definovat tak´e jako zachycen´ı vztah˚ u podniku jako celku v˚ uˇci jeho okol´ı. Je tˇreba upozornit, ˇze u ´ˇcetnictv´ı zachycuje pouze u ´ˇcetn´ı pˇr´ıpady, tj. pr´avˇe takov´e pˇr´ıpady, kter´e tvoˇr´ı pouze ˇca´st veˇsker´e hospod´aˇrsk´e evidence a jsou z´aznamem n´aklad˚ u, v´ ynos˚ u, pˇr´ıjm˚ u, z´avazk˚ u ˇci pohled´avek podniku jako celku v˚ uˇci jin´emu subjektu ˇci v´ıce subjekt˚ um.
D
Pˇri tomto definov´ an´ı finanˇcn´ıho u ´ˇcetnictv´ı je tˇreba zd˚ uraznit, ˇze zachycen´ı n´arok˚ u na mzdy, jejich u ´ hrady a veˇsker´e pohled´avky ˇci z´ avazky z mezd v˚ uˇci pracovn´ık˚ um a navazuj´ıc´ım instituc´ım v z´avislosti na mzd´ach (tj. zdravotn´ım pojiˇst’ovn´ am, u ´ˇradu soci´ aln´ıho zabezpeˇcen´ı, soud˚ um atd.) patˇr´ı rovnˇeˇz do oblasti finanˇcn´ıho u ´ˇcetnictv´ı. Lidsk´e zdroje jsou na vstupu nakupov´any stejnˇe tak jako ostatn´ı zdroje (ostatn´ı kapit´ al) zvenˇc´ı, proto cel´a oblast u ´ˇcetn´ıch z´aznam˚ u mzdov´e u ´ˇct´ arny patˇr´ı do oblasti finanˇcn´ıho u ´ˇcetnictv´ı. ´ Ukol k textu ˇ c. 4:
Pokuste se urˇcit alespoˇ n 5 u ´ˇcetn´ıch pˇr´ıpad˚ u, kter´e byste zaˇradili do oblasti finanˇcn´ıho u ´ˇcetnictv´ı: . ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................
Kapitola 2. Pˇredmˇet u ´ˇcetnictv´ı
17
. ........................................................................................ (N´akup materi´alu, proplacen´ı cestovn´eho, u ´hrada pojistn´eho, platba za odebran´ y el. proud, pˇr´ıjem penˇez na u ´ˇcet od odbˇeratele.) Manaˇzersk´e u ´ˇcetnictv´ı
b) Veˇsker´e z´ aznamy hospod´aˇrsk´eho charakteru, kter´e se dˇej´ı uvnitˇ r podniku, jsou nyn´ı povaˇzov´ any za z´ aznamy tzv. manaˇ zersk´ eho u ´ˇ cetnictv´ı. Struˇcnˇe se tedy d´ a ˇr´ıci, ˇze vˇse, co se zapisuje, zpracov´av´a, hodnot´ı, posuzuje uvnitˇr podniku se povaˇzuje za souˇca´st tohoto typu u ´ˇcetnictv´ı, kter´e se dˇr´ıve tak´e oznaˇcovalo jako u ´ˇcetnictv´ı vnitropodnikov´e. Z tohoto u ´hlu pohledu bychom za souˇca´sti manaˇzersk´eho u ´ˇcetnictv´ı mohli povaˇzovat:
AF T
• jednak u ´ˇcetnictv´ı vnitˇrn´ı struktury podniku (jednotliv´ ych n´ akladov´ ych nebo hospod´ aˇrsk´ ych stˇredisek podniku, tj. d´ılen, provoz˚ u ˇci z´avod˚ u), • jednak vˇsechny ostatn´ı obory informaˇcn´ı soustavy podniku, tj. statistiku, kalkulace, rozpoˇcetnictv´ı atd. Oba dva u ´hly pohledu, coˇz znamen´a velmi rozs´ahl´ y komplex z´aznam˚ u od operativn´ı (prvotn´ı evidence, aˇz po bˇeˇzn´e u ´ˇcetn´ı z´aznamy niˇzˇs´ıch organizaˇcn´ıch sloˇzek podniku), jsou tedy dnes, v souˇcasn´em pojet´ı, povaˇzov´ any za souˇc´ast manaˇzersk´eho u ´ˇcetnictv´ı. Manaˇzersk´e u ´ˇcetnictv´ı m˚ uˇze zachycovat i toky natur´ aln´ı, u ´ˇctuje tedy i v kusech, litrech atd. Plat´ı vˇsak, ˇze i manaˇzersk´e u ´ˇcetnictv´ı mus´ı zachytit soubˇeˇznˇe i hodnotovou str´anku. Finanˇcn´ı u ´ˇcetnictv´ı je vedeno pouze v penˇeˇzn´ım vyj´adˇren´ı. ´ Ukol k textu ˇ c. 5: Pokuste se urˇcit alespoˇ n5u ´ˇcetn´ıch pˇr´ıpad˚ u, kter´e byste zaˇradili do oblasti manaˇzersk´eho u ´ˇcetnictv´ı: . ........................................................................................
R
. ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................
D
V dalˇs´ı ˇc´ asti publikace se budeme zab´ yvat finanˇcn´ım u ´ˇcetnictv´ım, budeme tedy sledovat operace vtahuj´ıc´ı se z zachycen´ı vztahu podniku v˚ uˇci jeho podstatn´emu ekonomick´emu okol´ı. Shrnut´ı:
ˇ je povinen v´est • Kaˇzd´ y podnikaj´ıc´ı subjekt zapsan´ y v obchodn´ım rejstˇr´ıku CR u ´ˇcetnictv´ı. • Z´ apis do obchodn´ıho rejstˇr´ıku znamen´a nutnost veden´ı podvojn´eho u ´ˇcetnictv´ı. • Povinnost v´est u ´ˇcetnictv´ı stanovuje obchodn´ı z´akon´ık a z´akon o u ´ˇcetnictv´ı. • Pˇredpisy pro u ´ˇcetnictv´ı jsou d´any u ´ˇcetn´ımi postupy, u ´ˇcetn´ımi osnovami, obecn´ ymi a speci´ aln´ımi pˇredpisy. ´ cetn´ı z´ • Uˇ aznamy maj´ı dlouhou historii. ´ cetnictv´ı pln´ı 4 funkce: ochrany majetku, daˇ • Uˇ novou, manaˇzerskou a dispozitivn´ı. • Podnik je charakteristick´ y materi´alov´ ymi a finanˇcn´ımi toky. • Hodnotovou str´ anku zobrazuje u ´ˇcetnictv´ı. ˇ • Cinnost podniku prob´ıh´ a v neust´ale se opakuj´ıc´ıch f´az´ıch.
18
2.5 Z´akladn´ı ˇclenˇen´ı podnikov´eho u ´ˇcetnictv´ı • Pˇri nich doch´ az´ı ke zmˇenˇe stavu majetku. • Stav a pohyb majetku zobrazuje u ´ˇcetnictv´ı. • Z´akladn´ımi ekonomick´ ymi pojmy pro hodnocen´ı efektivnosti firmy tvoˇr´ı n´ aklady, v´ ynosy, pˇr´ıjmy, v´ ydaje, v´ ykony a hospod´aˇrsk´ y v´ ysledek. • Hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek m˚ uˇze b´ yt bud’ zisk nebo ztr´ata. ´ • Uˇcetnictv´ı se dˇel´ı na dvˇe velk´e skupiny z´aznam˚ u, finanˇcn´ı a manaˇzersk´e u ´ˇcetnictv´ı. ´ˇcetnictv´ı zachycuje vztahy podniku jako celku v˚ uˇci jeho podstatn´emu okol´ı. • Finanˇcn´ı u • Manaˇzersk´e u ´ˇcetnictv´ı zachycuje procesy uvnitˇr podniku. ´ˇcetnictv´ı patˇr´ı jednak ostatn´ı obory informaˇcn´ı soustavy • Do oblasti manaˇzersk´eho u (reportingu), jednak u ´ˇcetnictv´ı organizaˇcn´ıch jednotek podniku.
Kontroln´ı ot´ azky:
D
R
7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.
Kter´e pr´ avn´ı normy stanovuj´ı povinnost veden´ı u ´ˇcetnictv´ı? Jak´e nezbytn´e ˇc´ asti definuj´ı u ´ˇcetnictv´ı? Co je to obchodn´ı rejstˇr´ık? Vyjmenujte funkce u ´ˇcetnictv´ı. Proˇc pln´ı u ´ˇcetnictv´ı funkci dispozitivn´ı? Co znamen´a, ˇze u ´ˇcetnictv´ı pln´ı funkci manaˇzerskou, daˇ novou, ochrany majetku, daˇ novou? Jak´e f´ aze m˚ uˇzete rozeznat v ˇcinnosti podniku? Definujte co jsou to v´ ynosy a n´ aklady. Urˇcete, jak n´ aklady a v´ ynosy vznikaj´ı. Jak´ ym zp˚ usobem byste zjistili hospod´aˇrsk´ y v´ ysledek? Jak se odliˇsuj´ı pˇr´ıjmy od v´ ynos˚ u? Jak se odliˇsuj´ı n´ aklady od v´ ydaj˚ u? Jak´e veliˇciny zobrazuje u ´ˇcetnictv´ı? Jak se dˇel´ı u ´ˇcetnictv´ı? Co zachycuje finanˇcn´ı u ´ˇcetnictv´ı? Co zahrnujeme pod pojem manaˇzersk´e u ´ˇcetnictv´ı“? ” V jak´ ych jednotk´ ach je vedeno finanˇcn´ı u ´ˇcetnictv´ı? V jak´ ych jednotk´ ach je vedeno manaˇzersk´e u ´ˇcetnictv´ı?
AF T
1. 2. 3. 4. 5. 6.
Autotest:
´ cetnictv´ı mus´ı povinnˇe v´est: 1. Uˇ (a) vˇsechny pr´ avnick´e osoby zapsan´e v obchodn´ım rejstˇr´ıku (b) vˇsechny fyzick´e osoby zapsan´e v ˇzivnostensk´em rejstˇr´ıku (c) vˇsechny osoby (pr´ avnick´e i fyzick´e) bez v´ yjimky
2. V´ ynosy jsou: (a) vˇsechny v´ ykony podniku (b) ocenˇen´e v´ ykony podniku (c) vˇsechny pˇr´ıjmy podniku
Kapitola 2. Pˇredmˇet u ´ˇcetnictv´ı 3. Finanˇcn´ı u ´ˇcetnictv´ı zachycuje:
D
R
AF T
(a) vˇsechny hospod´ aˇrsk´e jevy (b) vˇsechny u ´ˇcetn´ı pˇr´ıpady vztahuj´ıc´ı se k podniku ve vztahu k jeho okol´ı (c) vˇsechny u ´ˇcetn´ı pˇr´ıpady v podniku a jeho jednotk´ach
19
20
R
D AF T
Kapitola 3
AF T
Majetek a jeho skladba Popis lekce:
Tato lekce navazuje na odpov´ıdaj´ıc´ı ˇc´ ast z oblasti Podnikov´e ekonomiky a managementu, kter´ a rovnˇeˇz obsahuje urˇcitou lekci zab´ yvaj´ıc´ı se v mnohem zkr´ acenˇejˇs´ı formˇe majetkem podniku a jeho strukturou. Kromˇe toho publikace a e-learningov´a forma vyˇsla v roce 2008, coˇz znamen´a, ˇze pˇri frekvenci zmˇen v t´eto oblasti je tˇreba nˇekter´e pas´aˇze inovovat v z´avislosti na novel´ach relevantn´ıch z´akon˚ u. Tato rozˇs´ıˇren´a verze tedy obsahuje posledn´ı aktu´ aln´ı stav dan´e problematiky v dobˇe psan´ı tohoto textu, tj. v z´ avˇeru roku 2009. Je pravdˇepodobn´e, ˇze i v roce 2010 a n´asleduj´ıc´ıch letech dojde a bude doch´azet k u ´ prav´ am a aktualizac´ım pˇredevˇs´ım z´akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u, kter´ y m´a bezprostˇredn´ı dopad pr´avˇe na tuto lekci. Pˇri studiu pak bude nutn´e orientovat se v aktu´aln´ı novele z´akona a pˇr´ıpadnˇe konzultovat s tutorem. Lekce m´ a n´ asleduj´ıc´ı strukturu: Majetek podniku Obˇeˇzn´e prostˇredky Dlouhodob´ y majetek Odpisy dlouhodob´eho majetku Odpisy u ´ˇcetn´ı Odpisy daˇ nov´e Hlavn´ı z´ asady pˇri prov´ adˇen´ı odpis˚ u Zp˚ usoby nabyt´ı a pozbyt´ı dlouhodob´eho majetku Leasing a jeho formy
D
R
3.1 3.2 3.3 3.4 3.4.1 3.4.2 3.5 3.6 3.7
Lekce zahrnuje v´ ypoˇcty, kter´e budou pˇredmˇetem procviˇcov´an´ı a nˇekolika korespondenˇcn´ıch u ´kol˚ u. D´ elka lekce: 180 minut Kl´ıˇ cov´ a slova:
Kapit´al, obchodn´ı majetek, ˇcist´ y obchodn´ı majetek, dlouhodob´ y majetek, obˇeˇzn´e prostˇredky, pohled´avky, z´avazky, dlouhodob´ y hmotn´ y majetek (DHM), dlouhodob´ y nehmotn´ y majetek (DNM), dlouhodob´ y drobn´ y majetek (DDM), u ´ˇcetn´ı odpisy, daˇ nov´e odpisy, line´arn´ı a neline´ arn´ı u ´ˇcetn´ı odpisy, rovnomˇern´e a zrychlen´e daˇ nov´e odpisy, technick´e zhodnocen´ı, roˇcn´ı odpis, odpis ve v´ yˇsi jedn´e poloviny, neodpisovan´ y majetek, v´ ydaje spjat´e s poˇr´ızen´ım, zv´ yhodnˇen´e odpisov´ an´ı prvn´ıho vlastn´ıka, pˇrevod do osobn´ıho uˇz´ıv´an´ı, provozn´ı leasing, finanˇcn´ı leasing, zpˇetn´ y leasing.
21
22
3.1 Majetek podniku
Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı t´eto lekce byste mˇeli b´ yt schopni: • prov´est rozdˇelen´ı podnikov´eho majetku do jeho z´ akladn´ıch skupin a prov´est charakteristiku tˇechto skupin • popsat prov´ adˇen´ı odpis˚ u dlouhodob´eho majetku • umˇet vypoˇc´ıtat a pˇredem stanovit odpisy na celou dobu odpisov´an´ı an´ı dlouhodob´eho hmotn´eho majetku • umˇet poˇc´ıtat odpisy pˇri technick´em zhodnocov´ • jmenovat nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı z´ asady odpisov´an´ı • urˇcit hlavn´ı zp˚ usoby nabyt´ı a pozbyt´ı majetku a stanovit odpisy v tˇechto pˇr´ıpadech • charakterizovat dvˇe hlavn´ı formy leasingu
Kapit´ al
Majetek podniku
AF T
3.1
Kaˇzd´ y hospod´ aˇrsk´ y subjekt, kaˇzd´ y podnik mus´ı m´ıt ke sv´e ˇcinnosti urˇcit´e formy majetku. Koneckonc˚ u, jak je n´ am zn´ amo jiˇz z pˇredch´ azej´ıc´ı lekce, pr´ avˇe ochrana majetku se stala jednou ze z´akladn´ıch funkc´ı u ´ˇcetnictv´ı. Kaˇzd´ y podnik tedy mus´ı m´ıt nutn´e zdroje. Ty mohou b´ yt vlastn´ı nebo zap˚ ujˇcen´e. Rozezn´av´ame v´ yrobn´ı kapit´al, lidsk´ y kapit´al a finanˇcn´ı kapit´al. Kapit´ al je pouˇz´ıv´ an proto, aby mˇenil sv´e formy a ve spojen´ı s prac´ı, pˇr´ırodou a v kombinaci s ostatn´ımi kapit´ alov´ymi zdroji vytv´ aˇrel vˇetˇs´ı hodnoty, neˇz kter´e byly do hospod´ aˇrsk´eho procesu vloˇzeny.
Podstatou kapit´alu je tedy schopnost vytv´aˇret dalˇs´ı hodnoty, vytv´ aˇret vˇetˇs´ı bohatstv´ı. Z tohoto u ´hlu pohledu jsou v´ yrobn´ım kapit´alem tak´e lid´e, lidsk´e zdroje ˇcili lidsk´ y kapit´al. V´ yrobn´ı kapit´ al pˇredstavuj´ı vˇecn´e hodnoty (stroje, zaˇr´ızen´ı, budovy, stavby, pozemky atd., tedy statky, kter´e byly vytvoˇreny, aby se pod´ılely na v´ yrobˇe jin´ ych statk˚ u.
R
Finanˇ cn´ı kapit´ al jsou u ´ vˇery, u ´ spory, cenn´e pap´ıry a jin´e formy finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u. Tento finanˇcn´ı kapit´al ve sv´em v´ ysledku pˇredstavuje finanˇcn´ı prostˇredky k nab´ yv´an´ı dalˇs´ıho majetku. Obchodn´ım majetkem naz´ yv´ ame souhrn obchodn´ıho majetku ve formˇe v´ yrobn´ıho a finanˇcn´ıho kapit´ alu a z´ avazk˚ u vznikl´ ych podnikateli (podniku) v souvislosti s podnik´an´ım.
D
ˇ ym obchodn´ım majetkem naz´ Cist´ yv´ame majetek po odeˇcten´ı z´avazk˚ u vznikl´ ych podˇ a hodnota majetku se naz´ nikateli v souvislosti s podnik´an´ım. Cist´ yv´a kmenov´ y kapit´al.
Je tˇreba rovnˇeˇz odliˇsit osobn´ı majetek podnikaj´ıc´ı osoby, kter´ ym v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech kryje nebo nekryje z´avazky vznikl´e z podnik´an´ı. V tom se odliˇsuj´ı r˚ uzn´e pr´avn´ı formy podnik´an´ı. Pˇ r´ıklad:
V podniku, jehoˇz pr´avn´ı formou je s.r.o., ruˇc´ı spoleˇcn´ıci za sv´e z´avazky pouze do v´ yˇse upsan´eho vkladu. Tuto ˇca´stku m˚ uˇzete naj´ıt v obchodn´ım rejstˇr´ıku. Ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ u je to v souˇcasn´e dobˇe ˇc´ astka 200 000 Kˇc, tj. nejmenˇs´ı moˇzn´a ˇc´astka povinn´a pro z´apis. ´ Ukol k textu ˇ c. 6: Uved’te v´ yˇsi ruˇcen´ı podniku ve formˇe uzavˇren´e a otevˇren´e akciov´e spoleˇcnosti. Pokud nev´ıte poznamenejte si u ´daj z Kl´ıˇce. Tyto u ´daje jsou potˇrebn´e napˇr´ıklad pˇri koneˇcn´em u ´ˇctov´an´ı likvidace spoleˇcnosti.
Kapitola 3. Majetek a jeho skladba
23
Otevˇren´ a. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Uzavˇren´ a. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Majetk˚ u, jak je zˇrejm´e z v´ yˇctu kapit´alu, m˚ uˇze m´ıt podnik celou ˇradu, a to ve formˇe r˚ uzn´ ych majetkov´ ych sloˇzek. Z hlediska u ´ˇctov´an´ı je tˇreba pˇresnˇe odliˇsovat o jak´e majetkov´e sloˇzky se jedn´ a, proto je tˇreba prov´est z´akladn´ı ˇclenˇen´ı majetku. Vˇ ecn´ y majetek se dˇ el´ı na: yrobn´ı z´asoby, z´asoby nedokonˇcen´ ych a) majetek obˇ eˇ zn´ y – tento majetek pˇredstavuj´ı v´ v´ yrobk˚ u, z´asoby hotov´ ych v´ yrobk˚ u, pen´ıze, pohled´avky, pen´ıze na u ´ˇctech v bance atd. Tyto obˇeˇzn´e prostˇredky se tedy d´ale dˇel´ı na: z´ asoby, DDM (drobn´ y dlouhodob´ y majetek), obˇehov´e prostˇredky, speci´ aln´ı pˇr´ıpravky.
AF T
• • • •
ˇ en´ı Clenˇ vˇecn´eho majetku
b) majetek neobˇ eˇ zn´ y (dlouhodob´ y) – pozemky, budovy, stroje, zaˇr´ızen´ı. Tento majetek v souˇcasn´e terminologii naz´ yv´ ame DHM (dlouhodob´ y hmotn´ y majetek) a DNM (dlouhodob´ y nehmotn´ y majetek). Oba dva typy vˇecn´eho majetku m´a firma obvykle spoleˇcnˇe, v obou pˇr´ıpadech se jedn´a o velk´e majetkov´e skupiny, kter´e se jeˇstˇe podrobnˇe dˇel´ı. Pˇ r´ıklad:
Dlouhodob´ y nehmotn´ y majetek v praxi vˇetˇsinou tvoˇr´ı software a oceniteln´a pr´ ava (nakoupen´e licence, pˇr´ıpadnˇe n´ ajemn´ı smlouvy).
R
Kaˇzd´ y podnik, at’ je pˇredmˇet jeho podnik´an´ı vymezen jakkoliv, je vybaven urˇcit´ ym potˇrebn´ ym majetkem, jehoˇz mnoˇzstv´ı a struktura se v d˚ usledku podnik´an´ı mˇen´ı. Mnoˇzstv´ı a skladba je z´ avisl´ a na rozsahu hlavn´ı ˇcinnosti podniku. Pˇ r´ıklad:
Dopravn´ı podnik bude m´ıt vˇetˇsinu sv´eho majetku v dopravn´ıch prostˇredc´ıch, obchodn´ı podnik m´ a obvykle znaˇcnou ˇca´st sv´eho majetku v z´asob´ ach zboˇz´ı, v´ yrobn´ı podnik m´ a sv´e hlavn´ı majetkov´e sloˇzky ve v´ yrobn´ım zaˇr´ızen´ı, v rozpracovan´e v´ yrobˇe nebo v z´asob´ach zboˇz´ı.
D
Oba dva typy vˇecn´eho majetku m´ a podnik obvykle spoleˇcnˇe, v obou pˇr´ıpadech se jedn´ a o velk´e majetkov´e skupiny, kter´e se jeˇstˇe podrobnˇeji dˇel´ı.
3.2
Obˇ eˇ zn´ e prostˇ redky
Zat´ımco dlouhodob´ y majetek je relativnˇe st´al´ y (v podvojn´em u ´ˇcetnictv´ı jej naz´ yv´ ame st´al´ a aktiva), obˇeˇzn´ y majetek mˇen´ı sv´e formy, pˇrel´ev´a se z jedn´e formy do druh´e. Tento jev naz´ yv´ame kolobˇ ehem obˇ eˇ zn´ ych prostˇ redk˚ u. Graficky si m˚ uˇzeme tento kolobˇeh vyj´adˇrit n´asleduj´ıc´ım obr´ azkem.
Kolobˇeh obˇeˇzn´ ych prostˇredk˚ u
24
3.2 Obˇeˇzn´e prostˇredky
Obr´azek ˇc. 5 Kolobˇeh obˇeˇzn´ ych prostˇredk˚ u Pen´ıze – 1 pohled´ avky
Hotov´e v´ yrobky – 4
z´ avazky
Nakoupen´ y materi´al – 2
AF T
Z´ asoby rozpracovan´ ych v´ yrobk˚ u–3
Pen´ıze se mˇen´ı v nakoupen´ y materi´ al, materi´ al za u ´ˇcasti dlouhodob´eho majetku a pr´ ace lid´ı se postupnˇe mˇen´ı na v´ yrobky (sluˇzby) atd. Prodejem zboˇz´ı se opˇet z´ıskaj´ı pen´ıze. V tomto procesu vznikaj´ı tzv. z´ avazky a pohled´avky z obchodn´ıho styku. (Pozn.: odliˇsujeme od pojmu z´ avazky ˇci pohled´avky z neobchodn´ıho styku“.) ” Obˇeˇzn´e prostˇredky se d´ ale dˇel´ı na: • z´asoby, • obˇehov´e prostˇredky (napˇr. vratn´e l´ahve, palety apod.), • speci´ aln´ı pˇr´ıpravky. Spotˇreba OP
Charakteristick´ ym znakem obˇ eˇ zn´ ych prostˇ redk˚ u je, ˇ ze se jejich formy v procesu hospodaˇ ren´ı mˇ en´ı, a ˇ ze se v procesu hospodaˇ ren´ı spotˇ rebov´ avaj´ı (jejich hodnota pˇrech´az´ı cel´ a do hodnoty nov´e produkce).
R
Podnik mus´ı udrˇzovat z´asoby na optim´ aln´ı v´ yˇsi. Vzhledem k tomu, ˇze doch´az´ı k neust´al´emu pohybu z´ asob, z´ asoby prakticky osciluj´ı v r´amci urˇcit´e hranice.
Z´ asoby nesm´ı klesnout pod minim´ aln´ı hranici, nebot’ pak by to mohlo znamenat pˇreruˇsen´ı kontinuity v´ yroby. Naopak ale plat´ı, ˇze udrˇzov´ an´ı stavu z´asob nad urˇcit´ ym limitem znamen´a zbyteˇcn´e n´ aklady (nav´ıc i s moˇznost´ı znehodnocov´an´ı nˇekter´ ych druh˚ u z´asob).
D
Vzhledem k obrovsk´emu mnoˇzstv´ı jednotliv´ ych poloˇzek z´ asob (velk´e podniky maj´ı desetitis´ıce poloˇzek materi´alu) je zapotˇreb´ı vypoˇc´ıtat pomoc´ı r˚ uzn´ ych metod optim´aln´ı v´ yˇsi z´asob, a to nejen v glob´ aln´ım mˇeˇr´ıtku (m˚ uˇze to m´ıt vliv na v´ yˇsi u ´vˇeru a t´ım i zbyteˇcnˇe placen´e u ´roky), ale i do ˇcetn´ ych materi´ alov´ ych druh˚ u. V´ ypoˇct˚ um optim´ aln´ı v´ yˇse z´asob do jednotliv´ ych druh˚ u je tˇreba pˇrizp˚ usobovat i smlouvy s jednotliv´ ymi dodavateli materi´alu tak, aby dod´avky materi´alu plynule navazovaly na poˇzadovan´ y cyklus obmˇeny z´ asob. Shrnut´ı:
• • • •
Kaˇzd´ y podnik je vybaven urˇcit´ ym druhem majetku. Majetek m´ a v podniku ˇradu r˚ uzn´ ych forem. Majetek m˚ uˇze b´ yt vlastn´ı nebo zap˚ ujˇcen´ y. Obchodn´ı majetek je souhrn do podniku vloˇzen´eho v´ yrobn´ıho a finanˇcn´ıho kapit´ alu, jakoˇzto i z´ avazk˚ u podnikatele vznikl´ ych v pr˚ ubˇehu podnik´an´ı. • Celkov´ y vˇecn´ y majetek se dˇel´ı do dvou skupin, a to majetek dlouhodob´ y a obˇeˇzn´ y. • V podniku doch´ az´ı k neust´ al´emu kolobˇehu obˇeˇzn´ ych prostˇredk˚ u.
Kapitola 3. Majetek a jeho skladba
25
• Obˇeˇzn´ y majetek m´a dva podstatn´e znaky: mˇen´ı sv´e formy (pˇrel´ev´a se) a spotˇrebov´ av´a se v procesu v´ yroby. Kontroln´ı ot´ azky:
3.3
Jak byste definovali pojem obchodn´ı majetek“? ” Co je to ˇcist´ y obchodn´ı majetek“? ” Jak´e konkr´etn´ı formy se vztahuj´ı k pojmu finanˇcn´ı kapit´al“? ” Do jak´ ych z´ akladn´ıch majetkov´ ych skupin se dˇel´ı obchodn´ı majetek? ˇ ım je typick´ C´ y obˇeˇzn´ y majetek? Co patˇr´ı mezi obˇeˇzn´e prostˇredky? ˇ Cemu se ˇr´ık´ a kolobˇeh obˇeˇzn´ ych prostˇredk˚ u?
AF T
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Dlouhodob´ y majetek
Dlouhodob´ y majetek je pˇredstavov´ an fyzicky budovami, stroji, zaˇr´ızen´ım, pozemky, ale tak´e licencemi, know-how, software atd. Proto ho dˇel´ıme na dlouhodob´ y majetek hmotn´ y (DHM) a nehmotn´ y (DNM). Definice DHM:
a) DHM jsou samostatn´e movit´e vˇeci, popˇr´ıpadˇe soubory movit´ych vˇec´ı se samostatn´ym technickoekonomick´ym urˇcen´ım, jejichˇz vstupn´ı cena je vyˇsˇs´ı neˇz 40 000 Kˇc a maj´ı provoznˇe-technick´e funkce delˇs´ı neˇz jeden rok, b) d´ ale jsou to budovy, domy, byty nebo nebytov´e prostory vymezen´e jako jednotky zvl´ aˇstn´ım pˇredpisem (§ 2 p´ısm. f) z´ akona ˇc. 72/1994 Sb., kter´ym se upravuj´ı nˇekter´e spoluvlastnick´e vztahy k budov´ am a nˇekter´e vlastnick´e vztahy k byt˚ um a nebytov´ym prostor˚ um a doplˇ nuj´ı nˇekter´e z´ akony (z´ akon o vlastnictv´ı byt˚ u),
R
c) stavby s v´yjimkou
1. provozn´ıch d˚ uln´ıch dˇel,
D
2. drobn´ych staveb na pozemc´ıch urˇcen´ych k plnˇen´ı funkc´ı lesa, slouˇz´ıc´ıch k zajiˇst’ov´ an´ı provozu lesnick´ych ˇskolek nebo k provozov´ an´ı myslivosti, pokud jejich zastavˇen´ a plocha nepˇresahuje 30 m ˇctvereˇcn´ych a v´yˇsku 5 m (§ 139b odst. 8 p´ısm. a) z´ akona ˇc. 50/1976 Sb.,o u ´zemn´ım pl´ anov´ an´ı a stavebn´ım ˇr´ adu /stavebn´ı z´ akon/, ve znˇen´ı z´ akona ˇc. 83/1998 Sb.), an´ı lesn´ı v´yroby a myslivosti, kter´e je drobnou stavbou (§ 3 odst. 3. oplocen´ı slouˇz´ıc´ıho k zajiˇst’ov´ 2 p´ısm. b) vyhl´ aˇsky Feder´ aln´ıho ministerstva pro technick´y a investiˇcn´ı rozvoj ˇc. 85/1976 Sb., ve znˇen´ı vyhl´ aˇsky ˇc. 155/1980 Sb.),
d) pˇestitelsk´e celky trval´ych porost˚ u s dobou plodnosti delˇs´ı neˇz 3 roky, a to: 1. ovocn´e stromy vys´ azen´e na souvisl´em pozemku o v´ymˇeˇre nad 0,25 ha v hustotˇe nejm´enˇe 90 strom˚ u na 1 ha,
2. ovocn´e keˇre vys´ azen´e na souvisl´em pozemku o v´ymˇeˇre nad 0,25 ha v hustotˇe nejm´enˇe 1000 keˇr˚ u na 1 ha, 3. chmelnice a vinice,
e) z´ akladn´ı st´ ado a taˇzn´ a zv´ıˇrata (z´ akon ˇc. 563/1991 Sb., o u ´ˇcetnictv´ı. Smˇernice k u ´ˇctov´e osnovˇe a Z´ asady jednoduch´eho u ´ˇcetnictv´ı, vyhlaˇsovan´e ve Sb´ırce z´ akon˚ u), f) jin´y majetek, a to: 1. technick´e zhodnocen´ı (viz d´ ale) a v´ydaje na otv´ırky nov´ych lom˚ u, p´ıskoven a hliniˇst’, pokud nezvyˇsuje vstupn´ı cenu a z˚ ustatkovou cenu hmotn´eho majetku (s v´yjimkou uvedenou v z´ akonˇe ˇc. 586/1992, z´ akonˇe o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u, v § 29, odst. 1, p´ısm. f),
Definice
26
3.3 Dlouhodob´ y majetek 2. technick´e rekultivace, pokud zvl´ aˇstn´ı z´ akon nestanov´ı jinak (napˇr. z´ akon ˇc. 44/1988 Sb., o ochranˇe a vyuˇzit´ı nerostn´eho bohatstv´ı /horn´ı z´ akon/, ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚ u), 3. v´ydaje hrazen´e n´ ajemcem, kter´y podle zvl´ aˇstn´ıch pˇredpis˚ u (z´ akon ˇc. 563/1991 Sb., ou ´ˇcetnictv´ı. Smˇernice k u ´ˇctov´e osnovˇe a Z´ asady jednoduch´eho u ´ˇcetnictv´ı, vyhlaˇsovan´e ve Sb´ırce z´ akon˚ u) tvoˇr´ı souˇc´ ast ocenˇen´ı hmotn´eho majetku pronajat´eho formou finanˇcn´ıho pron´ ajmu s n´ aslednou koup´ı najat´eho hmotn´eho majetku a kter´e v ´ uhrnu se sjednanou kupn´ı cenou ve smlouvˇe pˇrev´yˇs´ı u movit´eho majetku hodnotu 40 000 Kˇc.
(Pozn´amka: definice je uvedena dle znˇen´ı z´ akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u platn´eho pro rok 2008 existuje tedy pˇredpoklad moˇzn´eho zv´ yˇsen´ı ceny v dalˇs´ıch letech.) Struˇcnˇe bychom mohli ˇr´ıci, ˇze:
Definice
AF T
DHM jsou samostatn´e movit´e vˇeci, popˇr´ıpadˇe soubory movit´ych vˇec´ı se samostatn´ym technicko-ekonomick´ym urˇcen´ım, jejichˇz vstupn´ı cena je vyˇsˇs´ı neˇz 40 000 Kˇc a maj´ı provoznˇe-technick´e funkce delˇs´ı neˇz jeden rok. D´ ale jsou to budovy, domy, byty, nebytov´e prostory, stavby s urˇcit´ymi v´yjimkami a jin´y majetek vymezen´y z´ akonem. Definice DNM:
DNM jsou pˇredmˇety z pr´ av pr˚ umyslov´eho vlastnictv´ı, projekty a programov´e vybaven´ı a jin´e technick´e nebo hospod´ aˇrsky vyuˇziteln´e znalosti, pokud je vstupn´ı cena jednotliv´eho majetku vyˇsˇs´ı neˇz 60 000 Kˇc a jeho doba pouˇzitelnosti delˇs´ı neˇz jeden rok. Za dlouhodob´ y nehmotn´ y majetek se proto povaˇzuj´ı: • nehmotn´e v´ ysledky v´ yzkumu a v´ yvoje, • software, • oceniteln´ a pr´ ava,
a to jak nabyt´e od jin´ ych osob, tak vytvoˇren´e vlastn´ı ˇcinnost´ı za u ´ˇcelem obchodov´an´ı s nimi, s cenou pˇresahuj´ıc´ı uvedenou ˇc´ astku a dobou pouˇzitelnosti delˇs´ı neˇz jeden rok.
Definice
R
Obˇe definice jsou zaloˇzeny na existenci dvou pˇredpoklad˚ u, tj. ˇca´stky a d´elky. V praxi m˚ uˇzeme nal´ezt majetek, kter´ y nesplˇ nuje jednu z tˇechto podm´ınek. Takov´ y majetek naz´ yv´ ame drobn´ y dlouhodob´ y majetek (DDM). Definice DDM:
DDM je majetek, jehoˇz vˇecn´ a podoba se bl´ıˇz´ı nebo je stejn´ a jako je tomu u DHM nebo DNM, avˇsak nesplˇ nuje jednu ze dvou podm´ınek charakteristiky DHM nebo DNM, tj. cenu.
D
(Pozn´amka: u tohoto druhu majetku se m˚ uˇze podnikatel s´ am rozhodnout, zda jej zaˇrad´ı mezi z´ asoby, tj. obˇeˇzn´e prostˇredky (pak za´ uˇctuje napˇr´ıklad v daˇ nov´e evidenci jejich n´ akup plnˇe do v´ ydaj˚ u zahrnovan´ ych do z´aklad˚ u danˇe – t´ım si podnikatel sniˇzuje daˇ novou z´atˇeˇz o jejich poˇrizovac´ı hodnotu. Stejn´ ym zp˚ usobem bude n´ akup tohoto druhu majetku za´ uˇctov´an ivu ´ˇcetnictv´ı, a to na u ´ˇcet spotˇreby materi´alu), nebo zda jej bude povaˇzovat za dlouhodob´ y majetek a bude jej odepisovat tak, jak je d´ ale uvedeno. Pokud jej zaˇrad´ı jako DHM (DNM) a bude jej postupnˇe odepisovat, je nutn´e jej evidovat a inventovat. Oba dva moˇzn´e zp˚ usoby tedy maj´ı odliˇsn´e ekonomick´e d˚ usledky, kter´e vypl´ yvaj´ı z odliˇsn´eho charakteru dvou z´akladn´ıch majetkov´ ych skupin (spotˇreba nebo opotˇrebov´ av´an´ı se). V bˇeˇzn´e praxi je obvykle zaˇrazen tento druh majetku sp´ıˇse do z´asob.)
Opotˇreben´ı
Charakteristick´ ym znakem dlouhodob´eho majetku je tedy dlouhodobost jeho uˇz´ıv´ an´ı a pomal´ a ztr´ ata jeho uˇzitn´ ych vlastnost´ı. Z hlediska reprodukce ˇr´ık´ame, ˇze tyto majetky se pouze opotˇ rebov´ avaj´ı. Protoˇze jej m˚ uˇzeme obvykle uˇz´ıvat nˇekolik rok˚ u, pˇr´ıp. des´ıtek rok˚ u, ˇr´ık´ ame tak´e, ˇze se jedn´ a o majetek st´ al´ y (st´al´a aktiva).
Dva typy opotˇreben´ı
Opotˇreben´ı je d˚ usledkem jejich ˇcinnosti, ale i jejich pˇr´ıpadn´e neˇcinnosti. Toto opotˇreben´ı je dvoj´ı:
Kapitola 3. Majetek a jeho skladba
27
a) fyzick´ e, kter´e se projevuje neust´al´ ym sniˇzov´an´ım uˇzitn´e hodnoty. Stroje vykazuj´ı stoupaj´ıc´ı poruchovost, niˇzˇs´ı v´ ykonnost, stavby a budovy ch´atraj´ı a vyˇzaduj´ı zv´ yˇsen´e opravy, rekonstrukce atd. Nˇekdy m˚ uˇze b´ yt neˇcinnost jeˇstˇe vˇetˇs´ım faktorem na sniˇzov´an´ı uˇzitn´e hodnoty neˇz intenzivn´ı uˇz´ıv´an´ı. Nicm´enˇe kaˇzd´a vˇec m´a sv˚ uj fyzick´ y limit. b) mor´ aln´ı opotˇreben´ı se projevuje technick´ ym (technologick´ ym) zastar´av´ an´ım vˇec´ı v porovn´ an´ı s jinou (novou) technikou. Mor´ aln´ı opotˇreben´ı je d˚ usledkem technick´eho rozvoje, kdy se objevuj´ı tyt´eˇz vˇeci, kter´e vˇsak maj´ı lepˇs´ı kvalitu, ˇsirˇs´ı funkce, zajiˇst’uj´ı vˇetˇs´ı provozn´ı u ´spory apod. Proces postupn´eho opotˇrebov´ av´an´ı vyjadˇrujeme v u ´ˇcetnictv´ı pomoc´ı odpis˚ u. Odpisy pˇredstavuj´ı relativn´ı pod´ıl dlouhodob´eho majetku na tvorbˇe nov´eho bohatstv´ı. Jde o n´astroj umˇel´ y, nedok´aˇzeme pˇresnˇe vyj´ adˇrit v´ yˇsi opotˇreben´ı a tud´ıˇz ani zcela pˇresnˇe vyj´adˇrit stupeˇ n odepsanosti majetku, tj. jeho z˚ ustatkovou cenu.
Odpisy
AF T
Shrnut´ı:
• Dlouhodob´ y majetek dˇel´ıme na hmotn´ y (DHM) a nehmotn´ y (DNM). • Pokud majetek nesplˇ nuje jednu z podm´ınek definice DM m˚ uˇze jej podnikatel zaˇradit do kategorie dlouhodob´eho drobn´eho majetku (DDM). Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4.
Jak byste definovali dlouhodob´ y majetek hmotn´ y a nehmotn´ y (DHM a DNM)? Kam ˇrad´ıme dlouhodob´ y drobn´ y majetek (DDM)? Jak´ a je definice dlouhodob´eho drobn´eho majetku (DDM)? Co tvoˇr´ı fyzickou podobu hmotn´eho a nehmotn´eho dlouhodob´eho majetku?
Odpisy dlouhodob´ eho majetku
R
3.4
D
Proces postupn´eho opotˇrebov´av´an´ı dlouhodob´eho majetku vyjadˇrujeme v u ´ˇcetnictv´ı pomoc´ı odpis˚ u. Odpisy pˇredstavuj´ı relativn´ı pod´ıl dlouhodob´eho majetku na tvorbˇe nov´eho bohatstv´ı. Jde o n´astroj umˇel´ y, nedok´aˇzeme pˇresnˇe vyj´adˇrit v´ yˇsi opotˇreben´ı a tud´ıˇz ani zcela pˇresnˇe vyj´ adˇrit stupeˇ n odepsanosti majetku, tj. jeho z˚ ustatkovou cenu. V souˇcasn´e dobˇe zn´ ame dva zp˚ usoby prov´ adˇen´ı odpis˚ u: • odpisy u ´ˇcetn´ı a • odpisy daˇ nov´e.
Funkc´ı odpis˚ u je postupn´e vytv´aˇren´ı vlastn´ıch zdroj˚ u podniku. Odpisy jsou tak pro podnik n´akladem, kter´ y se zohledˇ nuje v cenˇe produkce.
3.4.1
Odpisy u ´ˇ cetn´ı
si urˇcuje kaˇzd´ y podnik s´ am. Jeho odpisov´a politika je souˇc´ ast´ı jej´ı celkov´e hospod´aˇrsk´e strategie. Podnik s´ am rozhoduje: • o v´ yˇsi odpisov´e z´ akladny,
Odpisy u ´ˇcetn´ı
28
3.4 Odpisy dlouhodob´eho majetku • o dobˇe odpisov´ an´ı, • odpisov´e sazbˇe, • metodˇe odpisov´ an´ı.
Plat´ı n´asleduj´ıc´ı postup:
Metody odpisov´ an´ı
AF T
akladny je tˇreba urˇcit PC (poˇrizovac´ı cenu), tzn. vstupn´ı • pro zjiˇstˇen´ı odpisov´e z´ a zbytkovou cenu, tj. hodnotu majetku na konci doby pouˇz´ıv´an´ı (pˇredpokl´adanou prodejn´ı cenu), • doba odpisov´an´ı vych´az´ı z doby ˇzivotnosti. Ta vˇsak nen´ı d´ana celkovou d´elkou, po kterou by bylo moˇzn´e majetek vyuˇz´ıvat (ta je vˇetˇsinou delˇs´ı), ale dobou ekonomick´ e ˇ zivotnosti. Tato doba je d´ana ˇcasem, po kter´ y je ekonomicky vhodn´e majetek pouˇz´ıvat z hlediska efektivnosti pro danou firmu, ˇ pouˇz´ıvalo a st´ale pouˇz´ıv´a metody line´arn´ıho ych metod se v CR • ze vˇsech moˇzn´ odpisov´an´ı. V zahraniˇc´ı se pouˇz´ıv´a mnohem ˇsirˇs´ı ˇsk´aly odpisov´ ych metod, a to pˇredevˇs´ım v oblasti neline´ arn´ıho odpisov´an´ı. V oblasti u ´ˇcetn´ıch odpis˚ u m˚ uˇzeme metody odpisov´an´ı rozdˇelit na: • line´ arn´ı, • neline´ arn´ı:
– progresivn´ı, – degresivn´ı.
´ cetn´ı odpisy vstupuj´ı do cenov´ych kalkulac´ı v´yrobk˚ Uˇ u podniku. Cviˇ cen´ı ˇ c. 1:
a) Metoda line´ arn´ıho odpisov´ an´ı spoˇc´ıv´a v zahrnov´an´ı st´ale stejn´e ˇc´ astky do n´aklad˚ u bˇehem cel´e doby pouˇz´ıv´an´ı majetku. Tento princip m˚ uˇzeme vyj´adˇrit graficky obr´azkem 3.1. Line´ arn´ı odpis se poˇc´ıt´ a podle vzorce:
D
Line´ arn´ı odpisov´ an´ı
R
Pokuste se sami urˇcit u ´ˇcetn´ı odpis napˇr´ıklad Vaˇseho osobn´ıho majetku (dejme tomu osobn´ıho automobilu). Urˇcete si odpisovou z´akladu, dobu odpisov´ an´ı (urˇcujete t´ım, jak dlouho chcete auto m´ıt a jak se o nˇeho star´ ate) a odpisovou sazbu. Pokuste se vypracovat u ´ˇcetn´ı odpis variantn´ım zp˚ usobem, tj. line´ arnˇe i neline´arnˇe. Pom˚ uckou V´ am m˚ uˇze b´ yt i grafick´e zn´azornˇen´ı u ´bytku hodnoty (napˇr´ıklad pomoc´ı sloupkov´eho nebo s´ıt’ov´eho grafu).
Roˇcn´ı odpis =
PC – zbytkov´a hodnota doba pouˇz´ıv´an´ı
(3.1)
Pˇ r´ıklad:
Podnik zakoupil osobn´ı automobil za poˇrizovac´ı (vstupn´ı cenu) ve v´ yˇsi Kˇc 450 000. Dobu pouˇz´ıv´an´ı pˇredpokl´ad´a 4 roky s t´ım, ˇze moˇzn´a prodejn´ı (zbytkov´a) cena za tyto 4 roky bude 50 000 Kˇc. V´ ypoˇcet: 450 000 − 50 000 RO = = 100 000 (3.2) 4 • po prvn´ım roce bude hodnota automobilu ˇcinit 350 000 Kˇc, opr´avky budou ve v´ yˇsi 100 000 Kˇc,
Kapitola 3. Majetek a jeho skladba
29
100 %
25 %
25 %
25 %
AF T
25 %
Obr´ azek 3.1: Line´ arn´ı odpisov´ an´ı
• po druh´em roce bude hodnota automobilu (tj. z˚ ustatkov´ a cena) Kˇc 250 000, opr´ avky budou ˇcinit 200 000 Kˇc atd. Uved’te V´ aˇ s pˇ r´ıklad:
R
. .................................................................................. . .................................................................................. b) Metody neline´ arn´ıho odpisov´ an´ı Na rozd´ıl od line´arn´ıho odpisov´ an´ı, kter´e odpisuje st´ ale stejnou ˇca´stku, existuje ˇrada ˇ kde metod neline´ arn´ıho odpisov´an´ı progresivn´ıho nebo degresivn´ıho. Na rozd´ıl od CR, je obvykl´a metoda line´ arn´ıho odpisov´an´ı, jsou ve svˇetˇe neline´arn´ı metody pˇrevaˇzuj´ıc´ımi metodami odpisov´ an´ı. Jako vzor uv´ad´ıme jen 2 z nich. Pˇ r´ıklad: Zp˚ usob, kter´ y vych´az´ı z linearity, ale poruˇsuje ji hned a pouze v prvn´ım roce odpisov´an´ı oznaˇcujeme jako
D
b1) Urychlen´ y line´ arn´ı odpis z poˇ rizovac´ı ceny Jeho princip je jednoduch´ y a navazuje na prost´ y line´arn´ı odpis z pˇr´ıkladu ˇc. 1. Vstupn´ı (poˇrizovac´ı) cenu nabyt´eho majetku odpisujeme line´ arn´ım zp˚ usobem, avˇsak v prv´em roce odpisov´an´ı odep´ıˇseme dvojn´asobek. T´ım v prv´em roce dos´ahneme urychlen´ı odpisov´an´ı, nebot’ v posledn´ım roce se jiˇz neodpisuje. V aplikaci pˇr´ıkladu ˇc. 1 bychom tedy stanovili dobu odpisov´an´ı a procenta odpisov´an´ı stejnˇe (25 %), avˇsak v prv´em roce bychom odepsali 50 procent, zbyl´e 2 roky po 25 procentech. Ve ˇctvrt´em roce odpisov´an´ı by do n´aklad˚ u vstupovaly nulov´e odpisy t´eto vˇeci. ´ Ukol k textu ˇ c. 7: Stanovte roˇcn´ı u ´ˇcetn´ı odpisy u novˇe zakoupen´e licence poˇr´ızen´e za vstupn´ı cenu 1 milionu Kˇc, jestliˇze pˇredpokl´adan´ a doba ekonomick´e uˇziteˇcnosti je 5 rok˚ u a pot´e ´ cetn´ı odpisy stanovte urychlen´ se nepoˇc´ıt´ a s jej´ım dalˇs´ım vyuˇzit´ım. Uˇ ym line´arn´ım zp˚ usobem z poˇrizovac´ı ceny. Pokuste se nejprve sami, u ´kol m´ate vyˇreˇsen v Kl´ıˇci.
Neline´ arn´ı odpisov´ an´ı
30
3.4 Odpisy dlouhodob´eho majetku Podobn´ ym zp˚ usobem urychlen´eho odpisov´an´ı je vyuˇzit´ı tzv. Achillova axiomu, tj. odpisov´ an´ı vˇzdy jedn´e poloviny ze z˚ ustatkov´e ceny: b2) Urychlen´ y line´ arn´ı odpis ze z˚ ustatkov´ e ceny Opˇet stanov´ıme dobu odpisov´ an´ı a v prv´em roce odep´ıˇseme polovinu z poˇrizovac´ı ceny. V druh´em a n´asleduj´ıc´ıch letech odepisujeme vˇzdy polovinu ze z˚ ustatkov´e ceny. Graficky to vypad´ a takto: 1. rok ––––––––|–––––––– 2. rok ––––|–––– 3. rok ––|–– ´ Ukol k textu ˇ c. 8:
AF T
Stanovte roˇcn´ı u ´ˇcetn´ı odpisy u novˇe zakoupen´e licence poˇr´ızen´e za vstupn´ı cenu 1 milionu Kˇc, jestliˇze pˇredpokl´adan´a doba ekonomick´e uˇziteˇcnosti je 5 rok˚ u ´ cetn´ı odpisy stanovte urychlen´ a pot´e se nepoˇc´ıt´a s jej´ım dalˇs´ım vyuˇzit´ım. Uˇ ym line´arn´ım zp˚ usobem ze z˚ ustatkov´e ceny. Pokuste se nejprve sami, u ´ kol m´ate vyˇreˇsen v Kl´ıˇci. Kromˇe urychlen´ ych line´arn´ıch odpis˚ u existuj´ı i zp˚ usoby urychlen´ ych neline´ arn´ıch odpis˚ u ˇci zpomalen´ ych line´ arn´ıch odpis˚ u nebo kombinace line´arn´ıch i neline´ arn´ıch princip˚ u v r´ amci jedn´e metody. Existuje tedy ˇrada metod, v naˇsich podnic´ıch a instituc´ıch vˇsak pˇr´ıliˇs ˇcasto vyuˇz´ıv´any nejsou. Cviˇ cen´ı ˇ c. 2:
R
V´ ypoˇcty odpis˚ u, tj. pˇredevˇs´ım stanoven´ı v´ yˇse uveden´ ych atribut˚ u odpisov´e politiky, patˇr´ı k z´akladn´ım ˇcinnostem finanˇcn´ı politiky podniku. Podnik pomoc´ı odpis˚ u vytv´aˇr´ı nov´e zdroje, souˇcasnˇe zatˇeˇzuje odbˇeratele v cenˇe sv´e produkce o urˇcitou v´ yˇsi odpis˚ u, tedy poˇzaduje, aby mu v cenˇe jeho v´ yrobku uhradil pomˇernou ˇc´ast opotˇreben´ı jeho dlouhodob´eho majetku. V´ yˇse odpisu mus´ı b´ yt tedy pˇrimˇeˇren´a, jinak bude v´ yrobek pˇr´ıliˇs drah´ y a konkurence m˚ uˇze m´ıt niˇzˇs´ı ceny. Zamyslete se proto na chv´ıli, jakou odpisovou politiku byste volili na m´ıstˇe finanˇcn´ıho manaˇzera Vaˇseho podniku.
3.4.2
Podnik mus´ı prov´adˇet daˇ nov´e odpisy pro potˇrebu v´ ypoˇctu z´akladu danˇe z pˇr´ıjm˚ u pr´avnick´e (nebo fyzick´e) osoby na z´akladˇe z´ akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u (z´ akon ˇc. 586/1992 Sb.). Tento z´akon podl´eh´a ˇcast´e novelizaci. Podnik mus´ı striktnˇe dodrˇzovat tento z´akon, kter´ y je jednotn´ y ˇ pro vˇsechny podnikaj´ıc´ı osoby, popˇr´ıpadˇe pro osoby samostatnˇe v´ ydˇeleˇcnˇe ˇcinn´e (OSVC). Zat´ımco u ´ˇcetn´ı odpisy vyjadˇruj´ı p´eˇci podniku o dlouhodob´ y majetek a jeho celkovou strategii, daˇ nov´e odpisy vyjadˇruj´ı makroekonomickou politiku vl´ady. Z´ akon o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u stanov´ı, kter´e v´ ydaje m˚ uˇze podnik (podnikatel) zahrnout do v´ ydaj˚ u zahrnovan´ ych do z´aklad˚ u danˇe, kter´e v´ ydaje tvoˇr´ı investice a co tvoˇr´ı majetek vylouˇcen´ y z odpisov´ an´ı.
D
Odpisy daˇ nov´e
Odpisy daˇ nov´ e
Odpisy dlouhodob´ eho hmotn´ eho majetku Z´akon striktnˇe stanovuje postup pˇri v´ ypoˇctu odpis˚ u dlouhodob´eho hmotn´eho majetku:
Kapitola 3. Majetek a jeho skladba
31
v prvn´ım roce odpisov´an´ı zaˇrad´ı podnikatel dlouhodob´ y hmotn´ y majetek (DHM) do odpisov´ ych skupin. Dobu odpisov´an´ı ukazuje n´asleduj´ıc´ı tabulka: Souˇcasnˇe z´akon umoˇzn ˇuje
Doba odpisov´ an´ı
Tabulka 3.1: Tabulka ˇc. 1
Odpisov´a skupina 1 2 3 4 5 6
Doba odpisov´an´ı 3 roky 5 10 20 30 50 let
AF T
dva zp˚ usoby daˇ nov´eho odpisov´ an´ı: • rovnomˇern´ ya • zrychlen´ y.
Pro kaˇzd´ y nov´ y dlouhodob´ y majetek stanov´ı vlastn´ık zp˚ usob odpisov´an´ı, kter´ y pak jiˇz nelze mˇenit. D´ale plat´ı, ˇze DHM se odpisuje nejv´ yˇ se do vstupn´ı ceny nebo zv´ yˇ sen´ e vstupn´ı ceny. Zv´ yˇsen´ a vstupn´ı cena se pouˇzije v pˇr´ıpadˇe technick´eho zhodnocen´ı majetku“ v pr˚ ubˇehu ” odpisov´ an´ı. Technick´ ym zhodnocen´ım se rozum´ı v´ ydaje na:
R
• dokonˇcen´e n´ astavby, pˇr´ıstavby a stavebn´ı u ´pravy, • rekonstrukce a • modernizace majetku.
Rekonstrukc´ı se rozum´ı z´ asahy do majetku, kter´e maj´ı za n´ asledek zmˇenu jeho u ´ˇcelu nebo technick´ych parametr˚ u. Modernizac´ı se rozum´ı rozˇs´ıˇren´ı vybavenosti nebo pouˇzitelnosti majetku.
D
Technick´e zhodnocen´ı v pr˚ ubˇehu existence a pouˇz´ıv´an´ı majetku zvyˇsuje jeho cenu, proto se postupuje s ohledem na tuto skuteˇcnost. Plat´ı vˇsak z´ asadn´ı parametr, a to, ˇze n´ aklady na toto technick´e zhodnocen´ı mus´ı pˇ revyˇ sovat ˇ c´ astku 40 000 Kˇ c (viz definici dlouhodob´eho hmotn´eho majetku). Pˇ r´ıklad:
• V budovˇe d´ılny je po pˇeti letech pouˇz´ıv´an´ı zˇr´ızena p˚ udn´ı vestavba, kter´a slouˇz´ı jako sklad: v´ ydaje na p˚ udn´ı vestavbu se pˇripoˇc´ıtaj´ı ke vstupn´ı cenˇe d´ılny. • Rekonstrukc´ı bude napˇr´ıklad pˇrestavba sklepn´ıch prostor na dalˇs´ı d´ılnu. • Modernizac´ı bude napˇr´ıklad u ´prava lisu tak, ˇze kromˇe lisov´an´ı nyn´ı umoˇzn´ı i brouˇsen´ı.
Uved’te Vaˇ se pˇ r´ıklady: . ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................
Pravidla
Technick´e zhodnocen´ı
Definice
32
3.4 Odpisy dlouhodob´eho majetku
Vzory v´ ypoˇ ct˚ u Rovnomˇern´e odpisov´ an´ı
a) Pˇ ri rovnomˇ ern´ em odpisov´ an´ı jsou odpisov´ ym skupin´ am pˇriˇrazeny n´asleduj´ıc´ı odpisov´e sazby v procentech: Tabulka 3.2: Tabulka ˇc. 2
V prv´em roce odpisov´ an´ı 20 % 11 5,5 2,15 1,4 1,02
V dalˇs´ıch letech 40 % 22,25 10,5 5,15 3,4 2,02
Pro zv´ yˇsenou vstupn´ı cenu 33,3 % 20 10 5 3,4 2
AF T
Odpisov´ a skupina 1 2 3 4 5 6
• Odpisy se stanov´ı za dan´e zdaˇ novac´ı obdob´ı ve v´ yˇsi jedn´e setiny souˇcinu vstupn´ı ceny DHM a pˇriˇrazen´e roˇcn´ı odpisov´e sazby, • pˇri rovnomˇern´em odpisov´an´ı ze zv´ yˇsen´e vstupn´ı ceny se stanov´ı odpisy ve v´ yˇsi jedn´e setiny souˇcinu jeho zv´ yˇsen´e vstupn´ı ceny a pˇriˇrazen´e roˇcn´ı odpisov´e sazby platn´e pro zv´ yˇsenou vstupn´ı cenu. Odpisy stanoven´e uveden´ ym zp˚ usobem se zaokrouhluj´ı na cel´e koruny nahoru. Pˇ r´ıklad:
Podnik zakoupil osobn´ı automobil za vstupn´ı cenu ve v´ yˇsi 450 000 Kˇc. Vypoˇc´ıtejte daˇ nov´e odpisy rovnomˇern´e. ˇ sen´ı: Reˇ
R
Z pˇr´ılohy z´akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u vypl´ yv´a, ˇze automobil je zaˇrazen do odpisov´e skupiny ˇc. 2. Pomoc´ı roˇcn´ı odpisov´e sazby vypoˇc´ıt´ame roˇcn´ı daˇ nov´e odpisy: rok rok rok rok rok
450 450 450 450 450
000 000 000 000 000
D
1. 2. 3. 4. 5.
Zrychlen´e odpisov´ an´ı
Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc
× × × × ×
11 procent 22,25 procent 22,25 procent 22,25 procent 22,25 procent
............ ............ ............ ............ ............ celkem
49 100 100 100 100 450
500 125 125 125 125 000
Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc
b) Pˇ ri zrychlen´ em odpisov´ an´ı jsou odpisov´ ym skupin´ am pˇriˇrazeny tyto koeficienty pro zrychlen´e odpisov´an´ı:
Kapitola 3. Majetek a jeho skladba
33
Tabulka 3.3: Tabulka ˇc. 3
Odpisov´ a skupina 1 2 3 4 5 6
V prv´em roce 3 5 10 20 30 50
Koeficienty v dalˇs´ıch letech 4 6 11 21 31 51
Pro zv´ yˇsenou VC 3 5 10 20 30 50
Pˇri zrychlen´em odpisov´ an´ı se stanov´ı odpisy:
AF T
• v l. roce odpisov´an´ı jako pod´ıl vstupn´ı ceny DHM a pˇriˇrazen´eho koeficientu pro 1. rok odpisov´ an´ı (viz d´ale uveden´ y pˇr´ıklad), novac´ıch obdob´ıch jako pod´ıl dvojn´asobku jeho z˚ ustatkov´e ceny • v dalˇs´ıch zdaˇ a rozd´ılu mezi pˇriˇrazen´ ym koeficientem a poˇctem let, po kter´e byl jiˇz odepisov´an (viz pˇr´ıklad), • pˇri zrychlen´em odpisov´an´ı DHM zv´ yˇsen´eho o jeho technick´e zhodnocen´ı se odpisy stanov´ı: – v 1. roce zv´ yˇsen´ı z˚ ustatkov´e ceny (ZC) jako pod´ıl dvojn´asobku t´eto ceny a pˇriˇrazen´eho koeficientu zrychlen´eho odpisov´ an´ı platn´eho pro zv´ yˇsenou ZC, – v dalˇs´ıch letech jako pod´ıl dvojn´asobku ZC a rozd´ılu mezi pˇriˇrazen´ ym koeficientem zrychlen´eho odpisov´an´ı platn´ ym pro zv´ yˇsenou ZC a poˇctem let, po kter´e byl odpisov´an ze zv´ yˇsen´e ZC.
R
V pˇr´ıpadˇe pouˇzit´ı zv´ yˇsen´e z˚ ustatkov´e ceny v nˇekter´em roce odpisov´an´ı plat´ı (stejnˇe jako u rovnomˇern´eho odpisov´an´ı), ˇze pouˇzije-li se v pr˚ ubˇehu odpisov´ an´ı zv´ yˇsen´e ZC v d˚ usledku technick´eho odpisov´an´ı, pak aˇz do konce odpisov´an´ı se pouˇz´ıv´a u ´ daj˚ u tohoto sloupce. Zd´a se V´am to sloˇzit´e? Zkus´ıme si spolu vypoˇc´ıtat stejn´ y pˇr´ıklad n´akupu automobilu, avˇsak touto metodou. Pˇ r´ıklad:
D
Podnik poˇr´ıdil nov´ y automobil za vstupn´ı cenu ve v´ yˇsi 450 000 Kˇc. Vypoˇc´ıtejte daˇ nov´e odpisy zrychlen´ ym odpisov´ an´ım.
34
3.4 Odpisy dlouhodob´eho majetku ˇ sen´ı: Reˇ Tabulka 3.4: Tabulka ˇc. 3
......
2. rok
......
3. rok
......
4. rok
......
5. rok
......
450 000 ÷ 5 = 90 000 Kˇc, tj. odpis 450 000 − 90 000 = 360 000 Kˇc, tj. z˚ ustatkov´a cena (ZC) Dvojn´ asobek ZC = 720 000 Kˇc 720 000 ÷ (6 − 1) = 144 000 Kˇc, tj. odpis 360 000 − 144 000 = 216 000 Kˇc, tj. ZC Dvojn´ asobek ZC = 432 000 Kˇc 432 000 ÷ (6 − 2) = 108 000 Kˇc, tj. odpis 216 000 − 108 000 = 108 000 Kˇc, tj. ZC Dvojn´ asobek ZC = 216 000 Kˇc 216 000 ÷ (6 − 3) = 72 000 Kˇc, tj. odpis 108 000 − 72 000 = 36 000, tj. ZC Dvojn´ asobek ZC = 72 000 Kˇc 72 000 ÷ (6 − 4) = 36 000 Kˇc, tj. odpis 36 000 − 36 000 = 0, tj. ZC Automobil je za 5 rok˚ u odeps´an.
AF T
1. rok
V´ ypoˇcty odpis˚ u jsou ˇcastou u ´ˇcetn´ı prac´ı, u ´ˇcetn´ı je prov´ad´ı pˇri kaˇzd´em poˇr´ızen´ı dlouhodob´eho majetku. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 2:
D
R
TZrovnomˇern´e odpisy
Podnik si poˇr´ıdil nov´ y obr´abˇec´ı stroj za PC 120 000 Kˇc. Proved’te v´ ypoˇcty odpis˚ u rovnomˇernou i zrychlenou metodou. Urˇcete v jak´e podnikov´e situaci byste volili rovnomˇernou nebo zrychlenou metodu. V´ ypoˇcet a zd˚ uvodnˇen´ı zaˇslete tutorovi. c) Pˇ ri technick´ em zhodnocen´ı – rovnomˇ ern´ a metoda Pokud v pr˚ ubˇehu odpisov´an´ı dojde k jak´ekoliv formˇe technick´eho zhodnocen´ı (stavebn´ı u ´ pravˇe, modernizaci, rekonstrukci) v´ ypoˇcet odpis˚ u se za rok, kdy k t´eto akci doˇslo, v´ yraznˇe mˇen´ı. Pˇri v´ ypoˇctu se pˇrech´az´ı na posledn´ı sloupec tabulky (oznaˇcen´ y pro ” zv´ yˇsenou vstupn´ı cenu“) a d´ale se jiˇz pouˇz´ıv´ a v´ yhradnˇ e tento sloupec. To plat´ı pro obˇe metody, rovnomˇernou i zrychlenou. Zp˚ usob v´ ypoˇctu se ale u obou metod v´ yraznˇe r˚ uzn´ı. Technick´e zhodnocen´ı je nejˇcastˇejˇs´ı u budov, staveb, m´enˇe pak u zaˇr´ızen´ı ˇci stroj˚ u. Zvl´aˇstˇe u budov doch´az´ı v pr˚ ubˇehu odpisov´an´ı k ˇcetn´ ym pˇr´ıstavb´am, p˚ udn´ım veˇ stavb´am a dalˇs´ım stavebn´ım u ´ prav´ am, kter´e zvyˇsuj´ı hodnotu dan´e vˇeci. Casto je kolizn´ım probl´emem modernizace nebo rekonstrukce, nebot’ nˇekdy je hranice mezi prostou opravou (kter´a se plnˇe d´av´a do n´aklad˚ u) a technick´ ym zhodnocen´ım velmi u ´ zk´ a. Je nˇekdy sporn´e, zda se jedn´a jenom o opravu, nebo jiˇz modernizaci, nebot’ je skuteˇcnost´ı, ˇze nˇekter´e star´e vˇeci nelze opravit, aniˇz by se provedla alespoˇ n d´ılˇc´ı modernizace ˇci rekonstrukce. Proto v praxi existuj´ı pro potˇreby u ´ˇcetn´ıch ˇcetn´e v´ yklady, ˇ ve Finanˇcn´ım zpravodaji. upˇresnˇen´ı a pokyny, kter´e vyd´ av´a Ministerstvo financ´ı CR Pod´ıv´ame se na v´ ypoˇcet jiˇz uveden´eho pˇr´ıkladu, tj. n´akupu auta za 450 000 Kˇc a provedeme si uk´azku, i kdyˇz jen z hlediska jednoduchosti v´ ypoˇct˚ u.V praxi se v tomto pˇr´ıpadˇe nejedn´a o ˇcast´ y pˇr´ıpad, podnik vesmˇes po odeps´an´ı automobilu radˇeji koup´ı nov´e, nebot’ z daˇ nov´eho hlediska je to pro nˇej v´ yhodnˇejˇs´ı. Mˇejme tedy stejn´ y pˇr´ıklad s t´ım rozd´ılem, ˇze v tˇret´ım roce odepisov´an´ı bylo provedeno technick´e zhodnocen´ı.
Kapitola 3. Majetek a jeho skladba
35
Pˇ r´ıklad: Podnik poˇr´ıdil nov´ y automobil za vstupn´ı cenu ve v´ yˇsi 450 000 Kˇc. V tˇret´ım roce odpisov´an´ı provedl jeho modernizaci za ˇca´stku 50 000 Kˇc. Vypoˇc´ıtejte daˇ nov´e odpisy rovnomˇern´e. ˇ sen´ı: Reˇ
R
AF T
Podnik prv´e dva roky odpisoval standardn´ım zp˚ usobem rovnomˇern´eho odpisov´an´ı takto: 1. rok 450 000 Kˇc × 11 procent . . . 49 500 Kˇc 2. rok 450 000 Kˇc × 22,25 procent . . . 100 125 Kˇc V tˇret´ım roce doˇslo k technick´emu zhodnocen´ı, byla vynaloˇzena ˇc´astka 50 000 Kˇc, kterou mus´ıme pˇripoˇc´ıtat k p˚ uvodn´ı vstupn´ı cenˇe. Vstupn´ı cena bude pro tˇret´ı rok ve v´ yˇsi 500 000 Kˇc. Z t´eto ˇca´stky budeme nyn´ı n´asleduj´ıc´ı roky vych´azet. Pˇri technick´em zhodnocen´ı vˇsak budeme muset novˇe poˇc´ıtat i se z˚ ustatkovou cenou. 3. rok 500 000 Kˇc × 20 ÷ 100 . . . 100 000 Kˇc. Z˚ ustatkov´ a cena po 3. roce odpisov´ an´ı ˇcin´ı 500 000 − (49 500 + 100 125 + 100 000) = 500 000 − 249 625 = 250 375, pokraˇcujeme v odpisov´an´ı 4. rokem: 4. rok 500 000 Kˇc × 20 ÷ 100 . . . 100 000 Kˇc. Z˚ ustatkov´a cena po 4. roce odpisov´an´ı ˇcin´ı 500 000 − (49 500 + 100 125 + 100 000 + 100 000) = 500 000 − 349 625 = 150 375, pokraˇcujeme v odpisov´an´ı 5. rokem: 5. rok 500 000 Kˇc × 20 ÷ 100 . . . 100 000 Kˇc. Z˚ ustatkov´a cena po 5. roce odpisov´an´ı ˇcin´ı 500 000 − (49 500 + 100 125 + 100 000 + 100 000 + 100 000) = 500 000 − 449 625 Kˇc = 50 375 Kˇc. Po p´ at´em roce odpisov´an´ı nen´ı vˇec zcela odeps´ ana, z˚ ust´ av´a odepsat jeˇstˇe 50 375 Kˇc. Teoreticky bychom postupovali stejnˇe jako v p´at´em roce, ale z˚ ustatkov´a cena je jiˇz menˇs´ı. Odep´ıˇseme tedy zbytek. 6. rok ˇcin´ı odpis 50 375 Kˇc. Vid´ıme, ˇze existence technick´eho zhodnocen´ı uskuteˇcnˇen´eho ve 3. roce odpisov´an´ı znamenala prodlouˇzen´ı odpisov´an´ı jeˇstˇe o jeden rok. Prodlouˇzen´ı odpisov´an´ı bude t´ım delˇs´ı, ˇc´ım pozdˇeji k ultimu odpisov´ an´ı technick´e odpisov´ an´ı uskuteˇcn´ıme a ˇc´ım vyˇsˇs´ı bude ˇc´astka tohoto technick´eho zhodnocen´ı majetku. Potvrd’me si toto tvrzen´ı jeˇstˇe jedn´ım pˇr´ıkladem. Pˇ r´ıklad:
D
Podnik poˇr´ıdil nov´ y automobil za vstupn´ı cenu ve v´ yˇsi 450 000 Kˇc. Ve ˇctvrt´em roce odpisov´an´ı provedl jeho modernizaci za ˇca´stku 250 000 Kˇc. Vypoˇc´ıtejte daˇ nov´e odpisy rovnomˇern´e. ˇ sen´ı: Reˇ
Prvn´ı 3 roky budeme postupovat standardn´ım zp˚ usobem. 1. rok 450 000 Kˇc × 11 procent . . . 49 500 Kˇc 2. rok 450 000 Kˇc × 22,25 procent . . . 100 125 Kˇc 3. rok 450 000 Kˇc × 22,25 procent . . . 100 125 Kˇc Ve ˇctvrt´em roce doˇslo k technick´emu zhodnocen´ı, cena ze kter´e nyn´ı budeme odpisovat ˇcin´ı 700 000 Kˇc a budeme standardnˇe odpisovat n´asleduj´ıc´ı roky 20 procent. 4. rok 700 000 Kˇc × 20 ÷ 100 . . . 140 000 Kˇc. Nyn´ı si opˇet vypoˇc´ıt´ ame z˚ ustatkovou cenu za 4 roky odpisov´an´ı. Z˚ ustatkov´a cena za 4 roky ˇcin´ı 700 000 − (49 500 + 100 125 + 100 125 + 140 000) =
36
700 000 − 389 750 = 310 250. Budeme tedy standardn´ım zp˚ usobem poˇc´ıtat odpis 5. roku. 5. rok 700 000 Kˇc × 20 ÷ 100 . . . 140 000 Kˇc. Z˚ ustatkov´ a cena za 5 rok˚ u ˇcin´ı 700 000 − (49 500 + 100 125 + 100 125 + 140 000 + 140 000) = 700 000 − 529 750 = 170 250 Kˇc. Z v´ ysledku vid´ıme, ˇze jeˇstˇe dalˇs´ı rok budeme odpisovat standardn´ım zp˚ usobem: 6. rok 700 000 Kˇc × 20 ÷ 100 . . . 140 000 Kˇc. Z˚ ustatkov´ a cena za 6 rok˚ u ˇcin´ı 700 000 − (49 500 + 100 125 + 100 125 + 140 000 + 140 000 + 140 000) = 700 000 − 669 750 = 30 250 Kˇc. Vid´ıme, ˇze vˇec nen´ı zcela odeps´ana, nebot’ zb´ yv´a k odpisu jeˇstˇe 30 250 Kˇc. Tento zbytek tedy odep´ıˇseme 7. rok. 7. rok bude ˇcinit odpis 30 250 Kˇc, tj. 700 000 − (49 500 + 100 125 + 100 125 + 140 000 + 140 000 + 140 000). Z v´ ypoˇct˚ u uˇcin´ıme z´avˇer, ˇze technick´e zhodnocen´ı uskuteˇcnˇen´e k ultimu doby odpisov´an´ı a v pomˇernˇe vyˇsˇs´ı ˇc´astce prolongovalo dobu odpisov´ an´ı dokonce o 2 roky. Tohoto principu prolongace doby odpisov´an´ı mohou vyuˇz´ıvat finanˇcn´ı manaˇzeˇri pˇri ˇr´ızen´ı financ´ı, je to jedna z metod optimalizace finanˇcn´ı situace podniku. d) Pˇ ri technick´ em zhodnocen´ı – zrychlen´ a metoda Pˇ r´ıklad:
AF T
TZzrychlen´e odpisy
3.4 Odpisy dlouhodob´eho majetku
Pˇri v´ ypoˇctech odpis˚ u zrychlenou metodou opˇet pouˇzijeme uveden´eho v´ ychoz´ıho zad´an´ı, kdy si podnik poˇr´ıdil nov´ y automobil za vstupn´ı cenu ve v´ yˇsi 450 000 Kˇc a ve tˇret´ım roce odpisov´ an´ı provedl jeho modernizaci za ˇca´stku 50 000 Kˇc. Znamen´a to, ˇze prvn´ı dva roky budeme opˇet poˇc´ıtat standardn´ı metodou. ˇ sen´ı: Reˇ
......
450 000 ÷ 5 = 90 000 Kˇc, tj. odpis 450 000 − 90 000 = 360 000 Kˇc, tj. z˚ ustatkov´a cena (ZC) Dvojn´ asobek ZC = 720 000 Kˇc 720000 ÷ (6 − 1) = 144 000 Kˇc, tj. odpis 360 000 − 144 000 = 216 000 Kˇc, tj. ZC Dvojn´ asobek ZC = 432 000 Kˇc
R
1. rok
......
D
2. rok
V tˇret´ım roce doˇslo k modernizaci ˇc´ astkou 50 000 Kˇc, algoritmus v´ ypoˇctu se mˇen´ı, pˇrech´az´ıme a aˇz do konce odpisov´an´ı z˚ ust´av´ ame u posledn´ıho sloupce tabulky ˇc. 2 pro zrychlen´e odpisov´an´ı, sloupce, kter´ y stanovuje koeficient pro zv´ yˇsenou VC (vstupn´ı cenu). Naˇs´ım koeficientem v tomto pˇr´ıpadˇe je opˇet koeficient 5. Avˇsak pozor! Zat´ımco u rovnomˇern´e metody pˇripoˇc´ıt´av´ame ˇca´stku technick´eho zhodnocen´ı ke vstupn´ı cenˇe, u zrychlen´ e metody pˇ ripoˇ c´ıt´ av´ ame tuto ˇ c´ astku v dan´ em roce technick´ eho zhodnocen´ı k z˚ ustatkov´ e cenˇ e.
Kapitola 3. Majetek a jeho skladba 3. rok
......
4. rok
......
5. rok
......
37
216 000 + 50 000 = 276 000, tj. ZC (216 000 + 50 000) × 2 = 552 000, tj. dvojn´asobek ZC 552 000 ÷ 5 = 110 400, tj. odpis 3. roku ZC po odpisu: 276 000 − 110 400 = 165 600 165 600 × 2 = 331 200, tj. dvojn´asobek ZC 331 200 ÷ (5 − 1) = 82 800, tj. odpis 4. roku ZC po odpisu = 165 600 − 82 800 = 82 800 82 800 × 2 = 165 600, tj. dvojn´asobek ZC 165 600 ÷ (5 − 2) = 55 200, tj. odpis 5. roku ZC po odpisu = 82 800 − 55 200 = 27 600
Protoˇze v d˚ usledku technick´eho zhodnocen´ı nen´ı po standardn´ıch 5 letech majetek zcela odeps´ an, pokraˇcujeme ve v´ ypoˇctech dalˇs´ıho roku. ......
27 600 × 2 = 55 200, tj. dvojn´asobek ZC 55 200 ÷ (5 − 3) = 27 600, tj. odpis 6. roku ZC po odpisu = 27 600 − 27 600 = 0
AF T
6. rok
Automobil je po 6 letech zcela odeps´an. Vid´ıme, ˇze i zrychlen´a metoda v tomto pˇr´ıpadˇe prolongovala dobu odpisov´an´ı o 1 rok, v´ yˇse odpis˚ u se vˇsak liˇs´ı od metody rovnomˇern´e. Propoˇc´ıtejme si jeˇstˇe druh´ y pˇr´ıpad technick´eho zhodnocen´ı, kter´ y jsme ˇreˇsili nejprve rovnomˇernou metodou, tj. situaci, kdy k technick´eho zhodnocen´ı doch´az´ı ve ˇctvrt´em roce a ˇc´ astka je vyˇsˇs´ı. Pˇ r´ıklad:
R
Podnik poˇr´ıdil nov´ y automobil za vstupn´ı cenu ve v´ yˇsi 450 000 Kˇc. Ve ˇctvrt´em roce odpisov´an´ı provedl jeho modernizaci za ˇca´stku 250 000 Kˇc. Vypoˇc´ıtejte daˇ nov´e odpisy zrychlenou metodou. ˇ sen´ı: Reˇ Podobnˇe jako u standardn´ıho v´ ypoˇctu bude v´ ypoˇcet aˇz do 3. roku stejn´ y. ......
D
1. rok
2. rok
......
3. rok
......
450 000 ÷ 5 = 90 000 Kˇc, tj. odpis 450 000 − 90 000 = 360 000 Kˇc, tj. z˚ ustatkov´a cena (ZC) Dvojn´ asobek ZC = 720 000 Kˇc 720 000 ÷ (6 − 1) = 144 000 Kˇc, tj. odpis 360 000 − 144 000 = 216 000 Kˇc, tj. ZC Dvojn´ asobek ZC = 432 000 Kˇc 432 000 ÷ (6 − 2) = 108 000 Kˇc, tj. odpis 216 000 − 108 000 = 108 000 Kˇc, tj. ZC Dvojn´ asobek ZC = 216 000 Kˇc
Ve 4. roce doˇslo k technick´emu zhodnocen´ı o 250 000 Kˇc, tuto ˇca´stku proto pˇripoˇc´ıt´ame k z˚ ustatkov´e cenˇe a vyn´ asob´ıme dvˇema.
38
3.4 Odpisy dlouhodob´eho majetku 4. rok
......
5. rok
......
6. rok
......
7. rok
......
(108 000 + 250 000) × 2 = 716 000, tj. dvojn´asobek ZC pˇred odpisem 4. roku 716 000 ÷ 5 = 143 200, tj. odpis 4. roku 358 000 − 143 200 = 214 800, tj. ZC po odpisu Dvojn´ asobek ZC = 429 600 Kˇc 429 600 ÷ (5 − 1) = 107 400, tj. odpis 5. roku 214 800 − 107 400 = 107 400, tj. ZC po odpisu Dvojn´ asobek ZC = 214 800 107 400 ÷ (5 − 2) = 35 800, tj. odpis 6. roku ZC 107 400 − 35 800 = 71 600, tj. ZC po odpisu Dvojn´ asobek ZC = 143 200 143 200 ÷ (5 − 3) = 71 600, tj. odpis 7. roku ZC 71 600 − 71 600 = 0
AF T
V sedm´em roce je automobil s technick´ ym zhodnocen´ım zcela odeps´an. Vid´ıme, ˇze i v tomto pˇr´ıpadˇe prolongovala modernizace automobilu ve 4. roce odpisov´an´ı a vyˇsˇs´ı ˇ astky odpis˚ ˇca´stka proces odpisov´an´ı o dalˇs´ı 2 roky. C´ u jsou v prolongaci opˇet rozd´ıln´e od metody rovnomˇern´e. Technick´e zhodnocen´ı, at’ jiˇz ve formˇe modernizace nebo rekonstrukce ˇci stavebn´ı u ´ pravy je i urˇcitou formou ˇr´ızen´ı financ´ı prostˇrednictv´ım odpisov´e politiky, zvl´aˇstˇe v oblasti stavebn´ıch u ´prav, nebot’ budovy jsou odpisov´any 30 rok˚ u, coˇz vesmˇes vyˇzaduje proveden´ı urˇcit´ ych rekonstrukc´ı, modernizac´ı, pˇr´ıstaveb, p˚ udn´ıch vestaveb atd. V´ ypoˇcty odpis˚ u jsou ˇcastou u ´ˇcetn´ı prac´ı, u ´ˇcetn´ı je prov´ad´ı pˇri kaˇzd´em poˇr´ızen´ı dlouhodob´eho majetku. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 3:
2. Odpisy dlouhodob´ eho nehmotn´ eho majetku Dlouhodob´ y nehmotn´ y majetek je moˇzn´e tak´e odpisovat, a to zp˚ usobem, kter´ y z´akon taxativnˇe uv´ ad´ı: • • • • •
audiovizu´ aln´ı d´ılo se odpisuje 18 mˇes´ıc˚ u, software a nehmotn´e v´ ysledky v´ yzkumu a v´ yvoje 36 mˇes´ıc˚ u, zˇrizovac´ı v´ ydaje 60 mˇes´ıc˚ u, ostatn´ı nehmotn´ y majetek 72 mˇes´ıc˚ u, u nehmotn´eho majetku, ke kter´emu m´a poplatn´ık pr´avo uˇz´ıv´an´ı na dobu urˇcitou, se roˇcn´ı odpis stanov´ı jako pod´ıl vstupn´ı ceny a doby sjednan´e smlouvou.
D
Odpisy DNM
R
Podnik si poˇr´ıdil nov´ y obr´abˇec´ı stroj za PC 120 000 Kˇc. Ve ˇctvrt´em roce odpisov´an´ı provedl jeho modernizaci za 50 000 Kˇc. Proved’te v´ ypoˇcty odpis˚ u obˇema metodami, ´ zd˚ uvodnˇete v jak´e podnikov´e situaci byste volili jednu z tˇechto metod a proˇc. Ukol zaˇslete tutorovi.
V odpisov´ an´ı nehmotn´eho majetku plat´ı podobn´a pravidla jako u hmotn´eho majetku, jako napˇr´ıklad: • nehmotn´ y majetek m˚ uˇze kromˇe vlastn´ıka odpisovat poplatn´ık, kter´ y k nˇemu nabyl pr´avo uˇz´ıv´ an´ı za u ´platu, • u nehmotn´eho majetku, nabyt´eho vkladem nebo pˇremˇenou, pokraˇcuje nabyvatel v odpisov´ an´ı zapoˇcat´em p˚ uvodn´ım vlastn´ıkem za podm´ınky, ˇze vkladatelem nebo zanikaj´ıc´ı obchodn´ı spoleˇcnost´ı nebo druˇzstvem mohly b´ yt odpisy u tohoto nehmotn´eho majetku uplatˇ nov´ any,
Kapitola 3. Majetek a jeho skladba
39
• technick´e zhodnocen´ı zvyˇsuje vstupn´ı cenu nehmotn´eho majetku. Za technick´e zhodnocen´ı se povaˇzuj´ı v´ ydaje na ukonˇcen´e rozˇs´ıˇren´ı vybavenosti nebo pouˇzitelnosti nehmotn´eho majetku anebo z´ asahy, kter´e maj´ı za n´asledek zmˇenu u ´ˇcelu nehmotn´eho majetku, pokud po ukonˇcen´ı u jednotliv´eho nehmotn´eho majetku pˇrev´ yˇs´ı ˇc´astku 40 000 Kˇc. Poplatn´ık pokraˇcuje v odpisov´an´ı nehmotn´eho majetku ze zv´ yˇsen´e vstupn´ı ceny sn´ıˇzen´e o jiˇz uplatnˇen´e odpisy od mˇes´ıce n´ asleduj´ıc´ıho po mˇes´ıci, v nˇemˇz bylo technick´e zhodnocen´ı ukonˇceno, a to rovnomˇernˇe bez pˇreruˇsen´ı po zb´ yvaj´ıc´ı dobu odpisov´ an´ı, nejm´enˇe vˇsak: – audiovizu´ aln´ı d´ıla po dobu 9 mˇes´ıc˚ u, – software a nehmotn´e v´ ysledky v´ yzkumu a v´ yvoje po dobu 18 mˇes´ıc˚ u, – ostatn´ı nehmotn´ y majetek po dobu 36 mˇes´ıc˚ u,
AF T
• technick´e zhodnocen´ı u jiˇz odepsan´eho nehmotn´eho majetku se odpisuje samostatnˇe po dobu uvedenou v pˇredch´azej´ıc´ım bodˇe, y majetek obdobnˇe ustanoven´ı pro hmotn´ y • pro ostatn´ı pˇr´ıpady se pouˇzij´ı i pro nehmotn´ majetek. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 3:
Podnik zakoupil komplex program˚ u na poˇc´ıtaˇce v listopadu roku 2009 za celkovou poˇrizovac´ı cenu ve v´ yˇsi 86 000 Kˇc. V kvˇetnu 2010 byla servisn´ı organizac´ı proveden technick´e zhodnocen´ı ve v´ yˇsi 44 000 Kˇc. Sestavte odpisov´ y pl´an a zaˇslete jej tutorovi. ˇ ast pro z´ C´ ajemce: V´ ypoˇcty odpis˚ u pˇredevˇs´ım zrychlen´ ym zp˚ usobem mohou b´ yt nˇekdy sloˇzit´e a v praxi doch´ az´ı k ˇcetn´ ym chyb´ am. Vˇzdy se doporuˇcuje nejprve konzultace s odborn´ıkem, ekonomem nebo u ´ˇcetn´ım. Moˇzn´ a, ˇze bude vhodn´e se i podrobnˇeji sezn´ amit se z´ akonem o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u (Z´akon ˇc. 586/1992 Sb.) dle jeho posledn´ı novely. Odpisov´an´ı, zp˚ usoby v´ ypoˇct˚ u vˇcetnˇe uk´azek naleznete v koment´aˇr´ıch k tomuto z´akonu (je zapotˇreb´ı vyp˚ ujˇcit si komentovan´e znˇen´ı dle § 26–33).
R
Shrnut´ı:
Odpisy rozezn´ av´ ame u ´ˇcetn´ı a daˇ nov´e. ´ cetn´ı odpisy si stanov´ı podnik s´am. Uˇ Daˇ nov´e odpisy jsou stanoveny z´akonem o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u a jsou jednotn´e. ´ cetn´ı odpisy jsou line´ Uˇ arn´ı a neline´arn´ı. Daˇ nov´e odpisy jsou rovnomˇern´e a zrychlen´e. V procesu odpisov´ an´ı m˚ uˇze doj´ıt k technick´emu zhodnocen´ı majetku. Dlouhodob´ y nehmotn´ y majetek je moˇzn´e tak´e odpisovat, a to zp˚ usobem, kter´ y uv´ ad´ı taxativnˇe z´ akon o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u.
D
• • • • • • •
Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Co je to odpis? Kdo stanov´ı u ´ˇcetn´ı odpisy? Jak´e m´ ame druhy u ´ˇcetn´ıch odpis˚ u? Co vyjadˇruj´ı u ´ˇcetn´ı odpisy? Jak´ y je rozd´ıl mezi u ´ˇcetn´ımi a daˇ nov´ ymi odpisy? Kde zjist´ıte v´ ypoˇcet daˇ nov´ ych odpis˚ u? ˇ ım jsou charakteristick´e daˇ C´ nov´e odpisy?
40
3.5 Hlavn´ı z´asady pˇri prov´adˇen´ı odpis˚ u 8. Co je to technick´e zhodnocen´ı? 9. Odepisuje se i dlouhodob´ y nehmotn´ y majetek?
3.5
Pro odpisov´ an´ı plat´ı nˇekolik podstatn´ ych z´asad, kter´e jsou ˇcasto v praxi vyuˇzity. Jmenujeme nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı: ´ cetn´ı odpisy jsou nepovinn´ 1. Uˇ e, avˇsak pr´avˇe tyto odpisy vstupuj´ı do cenov´e kalku´ ctovatel se vˇsak m˚ lace v´ yrobk˚ u ˇci sluˇzeb firmy. Uˇ uˇze pˇri sv´e cenov´e strategii ztotoˇznit s v´ yˇs´ı odpis˚ u daˇ nov´ ych a tud´ıˇz pouˇz´ıvat do sv´e cenov´e kalkulace odpisy daˇ nov´e. To ˇ V takov´emto pˇr´ıpadˇe nen´ı nutn´e v´est dvoj´ı odpisy, podnikatel ˇcin´ı vˇetˇsina OSVC. vede pouze odpisy daˇ nov´e. 2. Ze z´akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u vypl´ yv´a, ˇze odpisuje vlastn´ık vˇ eci, avˇsak m˚ uˇze toto pr´avo pˇren´est p´ısemnou dohodou na n´ajemce. Odpisovat tedy m˚ uˇze i subjekt, kter´ y m´a k dan´e vˇeci pr´avo hospodaˇren´ı. V´ yjimku tvoˇr´ı pˇr´ıpady, kdy na z´akladˇe rovnˇeˇz p´ısemn´e dohody s vlastn´ıkem vˇeci n´ajemce odpisuje technick´e zhodnocen´ı pronajat´eho majetku a d´ale pˇr´ıpady, kdy n´ajemn´ık uˇz´ıv´a soubor nemovit´eho a movit´eho majetku dle § 28 odst. 2 z´ akona. 3. U spoluvlastn´ık˚ u je moˇzn´e odpisov´an´ı u vˇsech dle v´ yˇ se jej´ıch pod´ıl˚ u, popˇr. na z´akladˇe rovnˇeˇz p´ısemn´e dohody je moˇzn´e pˇrenechat tuto moˇznost pouze nˇekter´emu z nich. Pokud u ´ˇctovatel uˇz´ıv´a dan´ y majetek k zajiˇstˇen´ı sv´ ych zdaniteln´ ych pˇr´ıjm˚ u pouze ˇc´ asteˇcnˇe, m˚ uˇze uplatnit pouze ˇc´ asteˇcnou, pomˇernou ˇc´ast odpis˚ u v rozsahu dan´em vyuˇzit´ım tohoto majetku pro svou samostatnˇe v´ ydˇeleˇcnou ˇcinnost. 4. Odpisy pro u ´ˇ cely z´ akona o dan´ıch z pˇ r´ıjm˚ u nen´ı povinen poplatn´ık uplatan´ı je ekonomicky nit, popˇ r. odpisov´ an´ı je moˇ zn´ e i pˇ reruˇ sit. Pˇreruˇsen´ı odpisov´ v´ yhodn´e v situaci, kdy se podnikatel dost´ av´ a do ztr´aty a odpisy by tuto ztr´ atu jen zvyˇsovaly. Z daˇ nov´eho hlediska tedy pokraˇcov´an´ı v odpisov´ an´ı nem´a pro u ´ˇctovatele ˇza´dn´ y daˇ nov´ y efekt. Pˇreruˇsen´ı znamen´a pouze odd´ alen´ı odpis˚ u o dan´ y rok, nebot’ po skonˇcen´ı pˇreruˇsen´ı se pokraˇcuje n´avazn´ ym rokem odpisov´an´ı, tj. jako kdyby k pˇreruˇsen´ı nedoˇslo. 5. Nˇ ekter´ e formy hmotn´ eho majetku jsou vylouˇ ceny z odpisov´ an´ı. Mezi hlavn´ı skupiny majetku vylouˇcen´eho z odpisov´an´ı patˇr´ı zejm´ ena pozemky a umˇ eleck´ a d´ıla. U tˇechto typ˚ u majetku se pˇredpokl´ad´ a, ˇze jejich hodnota ˇcasem nekles´a, sp´ıˇse se zvyˇsuje. D´ale to jsou napˇr´ıklad:
D
R
AF T
Z´ asady odpisov´ an´ı
Hlavn´ı z´ asady pˇ ri prov´ adˇ en´ı odpis˚ u
• bez´ uplatnˇe pˇreveden´ y majetek podle smlouvy o finanˇcn´ım pron´ajmu s n´aslednou koup´ı najat´e vˇeci, pokud v´ ydaje (n´aklady) souvisej´ıc´ı s jeho poˇr´ızen´ım nepˇrev´ yˇs´ı 40 000 Kˇc, • pˇestitelsk´e celky trval´ ych porost˚ u s dobou plodnosti delˇs´ı neˇz 3 roky, jeˇz nedos´ahly plodonosn´eho st´ aˇr´ı, • hydromeliorace do 2 let po jejich dokonˇcen´ı, a umˇeleck´ a d´ıla, kter´a jsou hmotn´ ym majetkem a jeˇz nejsou souˇc´ ast´ı • zm´ınˇen´ staveb a budov, pˇredmˇety musejn´ı a galerijn´ı hodnoty, popˇr´ıpadˇe jejich soubory v muze´ıch a pam´ atkov´ ych objektech, st´ al´e v´ ystavn´ı soubory a knihovn´ı sb´ırky knihoven jednotn´e soustavy, popˇr´ıpadˇe jin´e fondy, • movit´e kulturn´ı pam´ atky a jejich soubory, • hmotn´ y majetek pˇrevzat´ y povinnˇe bez´ uplatnˇe podle zvl´ aˇstn´ıch pˇredpis˚ u (z´akon ˇc. 222/1994 Sb., o podm´ınk´ach podnik´an´ı a o v´ ykonu st´atn´ı spr´avy v energetick´ ych odvˇetv´ıch a o St´atn´ı energetick´e inspekci, z´ akon ˇc. 138/1973 Sb., o vod´ach /vodn´ı z´ akon/),
Kapitola 3. Majetek a jeho skladba
41
• inventarizaˇcn´ı pˇrebytky hmotn´eho majetku a nehmotn´eho majetku zjiˇstˇen´e podle zvl´aˇstn´ıho pˇredpisu (z´akon ˇc. 563/1991 Sb., u u ´ˇcetnictv´ı. Smˇernice k u ´ˇctov´e osnovˇe a Z´ asady jednoduch´eho u ´ˇcetnictv´ı, vyhlaˇsovan´e ve Sb´ırce z´akon˚ u), • hmotn´ y movit´ y majetek nabyt´ y vˇeˇritelem v d˚ usledku zajiˇstˇen´ı z´avazku pˇrevodem pr´ ava, (§ 553 obˇcansk´eho z´ akon´ıku) a to po dobu zajiˇstˇen´ı tohoto z´avazku a za pˇredpokladu, ˇze jej po tuto dobu bude odpisovat p˚ uvodn´ı vlastn´ık, uzavˇre-li s vˇeˇritelem smlouvu o v´ yp˚ ujˇcce (§ 659 obˇcansk´eho z´akon´ıku). 6. Daˇ nov´ e odpisov´ an´ı slouˇz´ı k zahrnov´ an´ı odpis˚ u z hmotn´eho majetku poplatn´ıka danˇe z pˇr´ıjm˚ u, tedy takov´eho majetku, kter´ y se vztahuje k zajiˇstˇen´ı zdaniteln´eho pˇr´ıjmu, do v´ ydaj˚ u (n´ aklad˚ u) k zajiˇstˇen´ı tohoto pˇr´ıjmu. 7. Odpis ve v´ yˇ si roˇ cn´ıho odpisu (tedy v pln´e v´ yˇsi) lze uplatnit z majetku evidovan´eho u poplatn´ıka ke konci pˇr´ısluˇsn´eho zdaˇ novac´ıho obdob´ı s tˇ emito v´ yjimkami:
AF T
• z hmotn´eho majetku nabyt´eho v pr˚ ubˇehu zdaˇ novac´ıho obdob´ı a evidovan´eho v majetku poplatn´ıka na konci zdaˇ novac´ıho obdob´ı, u nˇehoˇz poplatn´ık pokraˇcuje v odpisov´an´ı zapoˇcat´em p˚ uvodn´ım vlastn´ıkem (viz dalˇs´ı bod) a z hmotn´eho movit´eho majetku, k nˇemuˇz poplatn´ık nabyl vlastnick´e pr´ avo v pr˚ ubˇehu zdaˇ novac´ıho obdob´ı splnˇen´ım z´ avazku, kter´ y byl zajiˇstˇen pˇrevodem pr´ava (§ 553 obˇcansk´eho z´ akon´ıku) a m´ a tento majetek evidov´ an v majetku na konci zdaˇ novac´ıho obdob´ı, • z hmotn´eho majetku evidovan´eho v majetku poplatn´ıka po cel´e zdaˇ novac´ı obdob´ı, na kter´eho byl prohl´ aˇsen konkurs v pr˚ ubˇehu zdaˇ novac´ıho obdob´ı a nebo kter´ y vstoupil do likvidace v pr˚ ubˇehu zdaˇ novac´ıho obdob´ı, • u poplatn´ık˚ u, za obdob´ı od rozhodn´eho dne f´ uze nebo pˇrevodu jmˇen´ı na spoleˇcn´ıka anebo rozdˇelen´ı obchodn´ı spoleˇcnosti nebo druˇzstva do konce kalend´ aˇrn´ıho roku nebo hospod´aˇrsk´eho roku, ve kter´em byly f´ uze nebo pˇrevod jmˇen´ı na spoleˇcn´ıka anebo rozdˇelen´ı zaps´any v obchodn´ım rejstˇr´ıku, je-li toto zdaˇ novac´ı obdob´ı kratˇs´ı neˇz dvan´ act mˇes´ıc˚ u. 8. Odpis ve v´ yˇ si jedn´ e poloviny roˇ cn´ıho odpisu lze uplatnit:
R
a) z hmotn´eho majetku evidovan´eho v majetku poplatn´ıka na poˇca´tku pˇr´ısluˇsn´eho zdaˇ novac´ıho obdob´ı, dojde-li v pr˚ ubˇehu zdaˇ novac´ıho obdob´ı
D
a1) k vyˇrazen´ı majetku pˇred koncem zdaˇ novac´ıho obdob´ı, pokud jiˇz v pr˚ ubˇehu zdaˇ novac´ıho obdob´ı nebyl uplatnˇen odpis dle n´asleduj´ıc´ıch bod˚ u a2) a3), a2) k pˇreveden´ı majetku na jin´e pr´avnick´e nebo fyzick´e osoby podle zvl´aˇstn´ıch pˇredpis˚ u (z´ akon ˇc. 427/1990 Sb., o pˇrevodech vlastnictv´ı st´ atu k nˇekter´ ym vˇecem na jin´e pr´ avnick´e nebo fyzick´e osoby, ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚ u. Z´akon ˇc. 92/1991 Sb., ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚ u), kter´ y je evidov´an v majetku poplatn´ıka k datu pˇredch´azej´ıc´ımu dni pˇrevodu majetku, a3) k ukonˇcen´ı podnikatelsk´e nebo jin´e samostatnˇe v´ ydˇeleˇcn´e ˇcinnosti nebo k ukonˇcen´ı pron´ ajmu, zruˇsen´ı bez likvidace, zruˇsen´ı s likvidac´ı nebo prohl´aˇsen´ı konkursu z majetku evidovan´eho ke dni ukonˇcen´ı podnikatelsk´e nebo jin´e samostatnˇe v´ ydˇeleˇcn´e ˇcinnosti, ke dni ukonˇcen´ı pron´ajmu, ke dni zruˇsen´ı bez likvidace pˇredch´azej´ıc´ımu rozhodn´ y den f´ uze, pˇrevodu jmˇen´ı na spoleˇcn´ıka nebo rozdˇelen´ı spoleˇcnosti nebo druˇzstva, a v ostatn´ıch pˇr´ıpadech zruˇsen´ı bez likvidace ke dni pˇredch´ azej´ıc´ımu den z´aniku, ke dni pˇredch´ azej´ıc´ımu prvn´ı den hospod´ aˇrsk´eho nebo kalend´aˇrn´ıho roku pˇri zmˇenˇe u ´ˇcetn´ıho obdob´ı, ke dni pˇredch´azej´ıc´ımu den vstupu do likvidace nebo ke dni pˇredch´azej´ıc´ımu den u ´ˇcinnosti ohl´aˇsen´ı konkursu. Obdobnˇe postupuje poplatn´ık, kter´ y v pr˚ ubˇehu zdaˇ novac´ıho obdob´ı pˇreruˇsil podnikatelskou nebo jinou samostatnˇe v´ ydˇeleˇcnou ˇcinnost nebo pron´ ajem a tuto ˇcinnost nezah´ajil do term´ınu pro pod´an´ı daˇ nov´eho pˇrizn´an´ı za pˇr´ısluˇsn´e zdaˇ novac´ı obdob´ı, ve kter´em byla ˇcinnost pˇreruˇsena,
Polovina odpisu
42
3.5 Hlavn´ı z´asady pˇri prov´adˇen´ı odpis˚ u a4) k ukonˇcen´ı n´ajemn´ıho vztahu pˇri odpisov´an´ı technick´eho zhodnocen´ı n´ ajemcem nebo pˇri ukonˇcen´ı v´ yp˚ ujˇcky movit´eho hmotn´eho majetku,
AF T
b) z hmotn´eho majetku nabyt´eho v pr˚ ubˇehu zdaˇ novac´ıho obdob´ı a evidovan´eho v majetku poplatn´ıka na konci zdaˇ novac´ıho obdob´ı, u nˇehoˇz poplatn´ık pokraˇcuje v odpisov´an´ı zapoˇcat´em p˚ uvodn´ım vlastn´ıkem, a z hmotn´eho movit´eho majetku, k nˇemuˇz poplatn´ık nabyl vlastnick´e pr´avo v pr˚ ubˇehu zdaˇ novac´ıho obdob´ı splnˇen´ım z´avazku, kter´ y byl zajiˇstˇen pˇrevodem pr´ava, a m´a tento majetek evidov´ an v majetku na konci zdaˇ novac´ıho obdob´ı, c) z hmotn´eho majetku evidovan´eho v majetku poplatn´ıka po cel´e zdaˇ novac´ı obdob´ı u poplatn´ıka, na kter´eho byl prohl´aˇsen konkurs v pr˚ ubˇehu zdaˇ novac´ıho obdob´ı a nebo kter´ y vstoupil do likvidace v pr˚ ubˇehu zdaˇ novac´ıho obdob´ı, u, za obdob´ı od rozhodn´eho dne f´ uze nebo pˇrevodu jmˇen´ı na spoleˇcn´ıka d) u poplatn´ık˚ anebo rozdˇelen´ı obchodn´ı spoleˇcnosti nebo druˇzstva do konce kalend´ aˇrn´ıho roku nebo hospod´aˇrsk´eho roku, ve kter´em byly f´ uze nebo pˇrevod jmˇen´ı na spoleˇcn´ıka anebo rozdˇelen´ı zaps´any v obchodn´ım rejstˇr´ıku, je-li toto zdaˇ novac´ı obdob´ı kratˇs´ı neˇz dvan´ act mˇes´ıc˚ u. 9. V odpisov´ an´ı zapoˇ cat´ em p˚ uvodn´ım vlastn´ıkem pokraˇ cuje: a) pr´ avn´ı n´ astupce poplatn´ıka, ´ Ukol k textu ˇ c. 9:
R
b)
Urˇcete, jak´e formy pr´avn´ıho n´astupnictv´ı zn´ate u fyzick´ ych osob a pr´avnick´ ych osob. V pˇr´ıpadˇe nejistoty si zaznamenejte u ´daj z Kl´ıˇce. . ............................................................................. . ............................................................................. . ............................................................................. obchodn´ı spoleˇcnost nebo druˇzstvo u hmotn´eho majetku nabyt´eho vkladem ˇ spoleˇcn´ıka nebo ˇclena druˇzstva s bydliˇstˇem nebo s´ıdlem na u ´ zem´ı CR, kter´ y byl z´ aroveˇ n u fyzick´e osoby zahrnut v obchodn´ım majetku a u pr´avnick´e osoby v jej´ım majetku, nabyt´eho vkladem obce, pokud tento majetek byl ve vlastnictv´ı obce a byl zahrnut v jej´ım majetku, a nabyt´eho pˇremˇenou (dle obchodn´ıho z´ akon´ıku) s v´ yjimkou zmˇeny pr´avn´ı formy, poplatn´ık u hmotn´eho majetku nabyt´eho vkladem tich´eho spoleˇcn´ıka s bydliˇstˇem ˇ spolu s nabyt´ım vlastnick´ nebo s´ıdlem na u ´zem´ı CR ych pr´ av k tomuto majetku, pokud tich´ y spoleˇcn´ık mˇel pˇred uskuteˇcnˇen´ım vkladu tento majetek zahrnut v obchodn´ım majetku, tich´ y spoleˇcn´ık u hmotn´eho majetku nabyt´eho vr´acen´ım jeho vkladu, pokud nabyl vlastnick´ a pr´ ava k tomuto majetku, poplatn´ık u hmotn´eho majetku, kter´ y nabyl bez´ uplatn´ ym pˇrevodem podle zvl´ aˇstn´ıho pˇredpisu (z´akon ˇc. 92/1991 Sb.,ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚ u. Z´akon ˇ ˇ CNR ˇc. 172/1991 Sb., o pˇrechodu nˇekter´ ych vˇec´ı z majetku Cesk´ e republiky do vlastnictv´ı obc´ı, ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚ u) nebo bez´ uplatn´ ym pˇrevodem v d˚ usledku delimitace st´ atn´ıch organizac´ı (z´akon ˇc. 111/1990 Sb., o st´atn´ım ˇ ych drah´ podniku. Z´ akon ˇc. 9/1993 Sb., o Cesk´ ach, ve znˇen´ı pozdˇejˇs´ıch pˇredpis˚ u), poplatn´ık, kter´ y vyˇradil hmotn´ y majetek z obchodn´ıho majetku a n´aslednˇe hmotn´ y majetek do obchodn´ıho majetku opˇet zaˇradil. Obdobnˇe se postupuje i v pˇr´ıpadˇe pˇreruˇsen´ı pron´ ajmu, postupn´ık pˇri postoupen´ı smlouvy o finanˇcn´ım pron´ajmu s n´aslednou koup´ı najat´e vˇeci, jestliˇze dodrˇz´ı smluvenou celkovou v´ yˇsi n´ ajemn´eho, kupn´ı cenu a nedojde ke zkr´ acen´ı p˚ uvodnˇe stanoven´e doby pron´ajmu,
D
c)
d) e)
f)
g)
Kapitola 3. Majetek a jeho skladba
43
Shrnut´ı:
´ cetn´ı odpisy jsou nepovinn´e. Uˇ ´ Uˇcetn´ı odpisy vstupuj´ı do kalkulace v´ yrobk˚ u nebo sluˇzeb. Podnik m˚ uˇze pouˇz´ıt daˇ nov´e odpisy jak do kalkulac´ı, tak i pro daˇ nov´e u ´ˇcely. Odpisuje vlastn´ık vˇeci. M˚ uˇze odpisovat n´ ajemce vˇeci, pokud existuje p´ısemn´a smlouva s vlastn´ıkem. Spoluvlastn´ıci odpisuj´ı podle v´ yˇse pod´ıl˚ u. M˚ uˇze odpisovat i jeden ze spoluvlastn´ık˚ u, pokud se ostatn´ı tohoto pr´ava vzdaj´ı. Nˇekter´e druhy majetku se neodpisuj´ı. Odpisov´ an´ı nen´ı nutn´e uplatnit. Odpisov´ an´ı lze pˇreruˇsit. Pro daˇ nov´e u ´ˇcely se uplatˇ nuje roˇcn´ı odpis s urˇcit´ ymi v´ yjimkami. V nˇekter´ ych pˇr´ıpadech lze pouˇz´ıt pouze poloviˇcn´ı odpis. Z´akon o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u (ˇc. 586/1992 Sb.) urˇcuje povinn´e odpisov´an´ı pˇri nedokonˇcen´ı odpisov´ an´ı u p˚ uvodn´ıho vlastn´ıka.
D
R
• • • • • • • • • • • • •
AF T
h) poplatn´ık, kter´ y nabyl pr´avo k uˇz´ıv´an´ı hmotn´eho movit´eho majetku smlouvou o v´ yp˚ ujˇcce (§ 659 obˇcansk´eho z´akon´ıku) a to po dobu zajiˇstˇen´ı z´avazku pˇrevodem pr´ ava (§ 553 obˇcansk´eho z´akon´ıku) k tomuto majetku, i) dluˇzn´ık, kter´ y nabyl do vlastnictv´ı hmotn´ y majetek na z´akladˇe smlouvy o p˚ ujˇcce (§ 657 a n´asleduj´ıc´ı obˇcansk´eho z´ akon´ıku). V odpisov´ an´ı pokraˇcuje i poplatn´ık, pokud k tomuto majetku nabyl vlastnick´a pr´ava vr´acen´ım p˚ ujˇcen´e vˇeci, j) manˇzel (manˇzelka), kter´ y m´a v obchodn´ım majetku hmotn´ y majetek, kter´ y jiˇz byl v obchodn´ım majetku a byl odpisov´an manˇzelkou (manˇzelem), s v´ yjimkou majetku nabyt´eho koup´ı od druh´eho z manˇzel˚ u, k) poplatn´ık, kter´ y odpisoval hmotn´ y majetek pˇred ukonˇcen´ım ˇcinnosti, l) u ´ˇcastn´ık sdruˇzen´ı bez pr´avn´ı subjektivity u majetku urˇcen´eho podle druhu (§ 833 obˇcansk´eho z´ akon´ıku, ve znˇen´ı z´akona ˇc. 509/1991 Sb.), m) v odpisov´an´ı hmotn´eho movit´eho majetku pokraˇcuje i poplatn´ık, pokud k tomuto majetku nabyl znovu vlastnick´a pr´ava splnˇen´ım z´ avazku, kter´ y byl zajiˇstˇen pˇrevodem pr´ava (§ 553 obˇcansk´eho z´akon´ıku, ve znˇen´ı z´ akona ˇc. 509/1991 Sb.) a to zp˚ usobem uplatˇ novan´ ym po dobu zajiˇstˇen´ı z´avazku podle p´ısmena h). Obdobnˇe pokraˇcuje v odpisov´an´ı i poplatn´ık u hmotn´eho majetku vr´acen´eho pˇri ukonˇcen´ı n´ ajmu a poplatn´ık pˇri rozpuˇstˇen´ı sdruˇzen´ı bez pr´avn´ı subjektivity u majetku urˇcen´eho podle druhu, kter´ y j´ım byl do tohoto sdruˇzen´ı vnesen.
Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5. 6.
Je nutn´e uplatnit daˇ nov´ y odpis? Je moˇzn´e pˇreruˇsit daˇ nov´e odpisov´an´ı? Kdo odpisuje? Kdy je nutn´e uplatnit pouze poloviˇcn´ı odpis? Kter´ y majetek se neodpisuje? Kdo pokraˇcuje v zapoˇcat´em odpisov´an´ı?
44
3.6 Zp˚ usoby nabyt´ı a vyˇrazen´ı dlouhodob´eho majetku
3.6
Poˇrizovac´ı n´ aklady
1. Nabyt´ı dlouhodob´ eho majetku Dlouhodob´ y hmotn´ y i dlouhodob´ y nehmotn´ y majetek lze nab´ yt nˇekolika zp˚ usoby: 1a) Koupˇe Dlouhodob´ y majetek je v pˇr´ıpadˇe koupˇe ocenˇen poˇrizovac´ı cenou. Ta zahrnuje nejen vlastn´ı fakturovanou cenu za vˇec samu, ale i v´ ydaje spjat´e s jej´ım poˇr´ızen´ım. Mezi v´ ydaje spjat´e s poˇr´ızen´ım m˚ uˇzeme zapoˇc´ıtat mimo jin´e i napˇr´ıklad: • • • • • • • •
dopravn´e, cenu mont´ aˇze, v´ ydaje na stavebn´ı dokumentaci, clo, cenu pˇr´ıpravn´ ych prac´ı pˇri v´ ystavbˇe, pr˚ uzkumn´e pr´ ace, u ´roky z investiˇcn´ıho u ´vˇeru do dne uveden´ı do uˇz´ıv´an´ı, u nepl´atce DPH cenu vˇcetnˇe DPH (stejnˇe tak i u pl´atce DPH, kter´ y neuplatˇ nuje n´ arok na odpoˇcet DPH) atd.
AF T
Nabyt´ı majetku
Zp˚ usoby nabyt´ı a vyˇ razen´ı dlouhodob´ eho majetku
Pˇ r´ıklad:
Byl zakoupen automobil, kter´ y byl zaˇrazen do firemn´ıho majetku. Fakturovan´ a cena auta ˇcinila 300 000 Kˇc, faktura za dovoz ˇcinila 10 000 Kˇc, celkov´a cena poˇr´ızen´ı ˇcin´ı 310 000 Kˇc. Uved’te V´ aˇ s pˇ r´ıklad:
D
R
. ............................................................................. . ............................................................................. . ............................................................................. 1b) Dlouhodob´ y majetek poˇr´ızen´ y vlastn´ı ˇcinnost´ı je ocenˇen a odpisov´an z u ´ rovnˇe vlastn´ıch n´aklad˚ u. Vlastn´ı n´aklady jsou pˇr´ım´e n´aklady vynaloˇzen´e na v´ yrobu ˇci tvorbu vˇeci nebo sluˇzby a d´ale nepˇr´ım´e n´aklady (reˇzijn´ı), kter´e se k tvorbˇe vˇeci vztahuj´ı. 1c) Dlouhodob´ y majetek z´ıskan´ y darov´an´ım nebo dˇedˇen´ım je ocenˇen a odpisov´an cenou stanovenou pro u ´ˇcely danˇe darovac´ı nebo dˇedick´e, pokud od nabyt´ı neuplynula doba delˇs´ı neˇz 5 rok˚ u (pokud uplynula, pouˇzije se ceny reprodukˇcn´ı). Tuto cenu je moˇzn´e zv´ yˇsit o n´aklady na opravy a technick´e zhodnocen´ı. Jestliˇze se jedn´a o dar pˇrijat´ y v souvislosti s podnik´an´ım nebo jinou samostatnˇe v´ ydˇeleˇcnou ˇcinnost´ı a nejde o ˇcinnost spjatou s provozem ˇskolsk´ ych, zdravotnick´ ych ˇci urˇcen´ ych humanit´arn´ıch ˇcinnost´ı definovan´ ych v z´akonˇe ˇc. 586/1992 Sb., o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u, je pˇrijat´ y dar pˇredmˇetem danˇe z pˇr´ıjm˚ u a mus´ı b´ yt zahrnut do zdaniteln´ ych pˇr´ıjm˚ u. V pˇr´ıpadˇe, ˇze se jedn´a o pr´ avn´ıho n´ astupce, pokraˇcuje majitel vˇeci v odpisov´an´ı ze stejn´e vstupn´ı ceny jako p˚ uvodn´ı vlastn´ık, jak je uvedeno v pˇredch´azej´ıc´ı kapitole. 1d) Dlouhodob´ y majetek z´ıskan´ y jin´ ym zp˚ usobem (napˇr. restituc´ı, odpadem atd.) je ocenˇen pro u ´ˇcely odpisov´ an´ı tzv. reprodukˇcn´ı cenou. Ta je stanovena soudn´ım znalcem podle z´ akona o oceˇ nov´ an´ı. V tomto pˇr´ıpadˇe se odpisuje z t´eto vstupn´ı ceny.
Prvn´ı vlastn´ık
2. Odpisov´ an´ı prvn´ım vlastn´ıkem DHM Pˇri poˇr´ızen´ı dlouhodob´eho majetku lze v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech pouˇz´ıt urˇcit´e formy daˇ nov´eho zv´ yhodnˇen´ı, kterou je moˇznost vyuˇzit´ı jin´e neˇz standardn´ı odpisov´e tabulky.
Kapitola 3. Majetek a jeho skladba
45
a) U rovnomˇ ern´ eho odpisov´ an´ı se jedn´a o tabulku: 1. Roˇcn´ı odpisov´ a sazba pˇri zv´ yˇsen´ı odpisu v prvn´ım roce odpisov´an´ı o 20 % Tabulka 3.5: Tabulka ˇc. 4
Odpisov´ a skupina 1 2 3
V prv´em roce odpisov´an´ı 40 % 31 24,4
V dalˇs´ıch letech 30 % 17,25 8,4
Pro zv´ yˇsenou vstupn´ı cenu 33,3 % 20 10
AF T
Tuto odpisovou tabulku m˚ uˇze vyuˇz´ıt poplatn´ık s pˇrev´aˇznˇe zemˇedˇelskou a lesn´ı v´ yrobou, kter´ y je prvn´ım vlastn´ıkem stroje pro zemˇedˇelstv´ı a lesnictv´ı, oznaˇcen´eho ve Standardn´ı klasifikaci produkce k´odem 29.3. Za poplatn´ıka s pˇrev´aˇznˇe zemˇedˇelskou a lesn´ı v´ yrobou se pro u ´ˇcely tohoto z´akona povaˇzuje poplatn´ık, u nˇehoˇz pˇr´ıjmy z t´eto ˇcinnosti ˇcinily v pˇredch´azej´ıc´ım zdaˇ novac´ım obdob´ı v´ıce neˇz 50 procent z celkov´ ych pˇr´ıjm˚ u, pˇritom u poplatn´ıka, jemuˇz vznikla daˇ nov´a povinnost v pr˚ ubˇehu zdaˇ novac´ıho obdob´ı, je rozhodn´ y pomˇer skuteˇcnˇe dosaˇzen´ ych pˇr´ıjm˚ u. 2. Roˇcn´ı odpisov´ a sazba pˇri zv´ yˇsen´ı odpisu v prvn´ım roce odpisov´an´ı o 15 % Tabulka 3.6: Tabulka ˇc. 5
Odpisov´ a skupina 1 2 3
V prv´em roce odpisov´an´ı 35 % 26 19
V dalˇs´ıch letech 32,5 % 18,5 9
Pro zv´ yˇsenou vstupn´ı cenu 33,3 % 20 10
D
R
Tuto odpisovou sazbu m˚ uˇze pouˇz´ıt poplatn´ık, kter´ y je prvn´ım vlastn´ıkem zaˇr´ızen´ı pro ˇciˇstˇen´ı a u ´pravu vod oznaˇcen´eho ve Standardn´ı klasifikaci produkce k´odem 29.24.1 vyuˇz´ıvan´eho ve stavb´ ach zaˇrazen´ ych podle Klasifikace stavebn´ıch dˇel ˇ CZ-CC vydan´e Cesk´ ym statistick´ ym u ´ˇradem do podtˇr´ıdy 125113, pro tˇr´ıd´ıc´ı au ´prav´arensk´e zaˇr´ızen´ı na zhodnocen´ı druhotn´ ych surovin zahrnut´ ych v odd´ılu 29 Standardn´ı klasifikace produkce, pomoc´ı nˇehoˇz jsou zpracov´any druhotn´e suroviny ve skupin´ ach 37.10 a 37.20 Standardn´ı klasifikace produkce. 3. Roˇcn´ı odpisov´ a sazba pˇri zv´ yˇsen´ı odpisu v prvn´ım roce odpisov´an´ı o 10 %
Odpisov´ a skupina 1 2 3
Tabulka 3.7: Tabulka ˇc. 6
V prv´em roce odpisov´an´ı 30 % 21 15,4
V dalˇs´ıch letech 35 % 19,75 9,4
Pro zv´ yˇsenou vstupn´ı cenu 33,3 % 20 10
Tuto odpisovou sazbu m˚ uˇze pouˇz´ıt poplatn´ık, kter´ y je prvn´ım vlastn´ıkem hmotn´eho majetku zatˇr´ıdˇen´eho podle tohoto z´ akona v odpisov´ ych skupin´ ach 1 aˇz 3 s v´ yjimkou hmotn´eho majetku uveden´eho v z´akonˇe.
Tabulky
46
POZOR Jednou z tˇechto v´yjimek je napˇr´ıklad nepˇr´ıpustnost zaˇradit do t´eto zv´yhodnˇen´e tabulky pro odpisov´ an´ı motocykly a osobn´ı automobily, pokud vlastn´ıky nejsou urˇceny k provozov´ an´ı silniˇcn´ı motorov´e dopravy, taxisluˇzby, autoˇskoly nebo pokud se nejedn´ a o speci´ aln´ı vozidla podskupiny sanitn´ı a pohˇrebn´ı vozy podle zvl´ aˇstn´ıho pˇredpisu, a d´ ale i u hmotn´eho majetku oznaˇcen´eho ve Standardn´ı klasifikaci produkce k´ odem 29.7. (pˇr´ıstroje pro dom´ acnost) a 35.12 (rekreaˇcn´ı a sportovn´ı ˇcluny). b) Rovnˇeˇz pro moˇznost zrychlen´eho odpisov´an´ı plat´ı v pˇr´ıpadˇe poˇr´ızen´ı dlouhodob´eho hmotn´eho majetku prvn´ım vlastn´ıkem moˇznost pouˇzit´ı zv´ yhodnˇen´e odpisov´e sazby. Ta je d´ana standardn´ı tabulkou pro zrychlen´e odpisov´an´ı (tabulka ˇc. 2), ta se vˇsak upravuje n´ asleduj´ıc´ım zp˚ usobem: Pˇri zrychlen´em odpisov´an´ı se stanov´ı odpisy hmotn´eho majetku v prvn´ım roce odpisov´ an´ı jako pod´ıl jeho vstupn´ı ceny a pˇriˇrazen´eho koeficientu pro zrychlen´e odpisov´an´ı platn´eho v prvn´ım roce odpisov´an´ı. Pˇritom poplatn´ık, kter´ y je prvn´ım vlastn´ıkem m˚ uˇze tento odpis zv´ yˇsit o:
AF T
Z´ akaz u osobn´ıch aut
3.6 Zp˚ usoby nabyt´ı a vyˇrazen´ı dlouhodob´eho majetku
R
1) 20 % vstupn´ı ceny stroje pro zemˇedˇelstv´ı a lesnictv´ı, oznaˇcen´eho ve Standardn´ı klasifikaci produkce k´odem 29.3., a to jen u poplatn´ıka s pˇrev´ aˇznˇe zemˇedˇelskou a lesn´ı v´ yrobou, ´pravu vod oznaˇcen´eho ve Standardn´ı 2) 15 % vstupn´ı ceny zaˇr´ızen´ı pro ˇciˇstˇen´ı a u klasifikaci produkce k´odem 29.24.1 vyuˇz´ıvan´eho ve stavb´ach zaˇrazen´ ych ˇ ym statistick´ podle Klasifikace stavebn´ıch dˇel CZ-CC vydan´e Cesk´ ym u ´ˇradem do podtˇr´ıdy 125113, pro tˇr´ıd´ıc´ı a u ´ prav´arensk´e zaˇr´ızen´ı na zhodnocen´ı druhotn´ ych surovin zahrnut´ ych v odd´ılu 29 Standardn´ı klasifikace produkce, pomoc´ı nˇehoˇz jsou zpracov´ any druhotn´e suroviny ve skupin´ach 37.10 a 37.20 Standardn´ı klasifikace produkce. 3) 10 % vstupn´ı ceny hmotn´eho majetku zatˇr´ıdˇen´eho podle tohoto z´akona v odpisov´ ych skupin´ach 1 aˇz 3 s v´ yjimkami podle z´akona. Rovnˇeˇz v tomto pˇr´ıpadˇe v´ yjimka zahrnuje pˇredevˇs´ım osobn´ı automobily, jejichˇz poˇr´ızen´ı, byt’ prvn´ım vlastn´ıkem neumoˇzn ˇuje zv´ yhodnˇen´ı formou zv´ yˇsen´eho odpisov´an´ı. Obecnˇe plat´ı, ˇze pouˇzit´ı tohoto zv´ yhodnˇen´eho odpisov´an´ı pˇredevˇs´ım v prvn´ım roce poˇr´ızen´ı je moˇzn´e:
D
• v pˇr´ıpadˇe, ˇze se jedn´ a o prvn´ıho vlastn´ıka dlouhodob´eho majetku, • nedojde do tˇr´ı n´ asleduj´ıc´ıch let k vyˇrazen´ı nebo pron´ajmu dan´eho majetku (s v´ yjimkou vyˇrazen´ı majetku v d˚ usledku ˇskody zp˚ usoben´e ˇzivelnou pohromou).
Pˇri spoluvlastnictv´ı vˇeci plat´ı stejn´e pravidlo pro pouˇzit´ı tˇechto zv´ yhodˇ nuj´ıc´ıch odpisov´ ych tabulek jako u obecn´eho principu odpisov´ an´ı. Pˇri z´ aniku n´ aroku na uplatnˇen´ı tˇechto tabulek (napˇr´ıklad pˇri vyˇrazen´ı vˇeci za 2 roky) je nutn´e zv´ yˇsit pˇr´ıjmy o celou ˇca´stku t´eto poloˇzky. Vyuˇzit´ı tˇechto zv´ yhodˇ nuj´ıc´ıch tabulek je ve zdravotnictv´ı moˇzn´e a tak´e ˇcast´e pr´ avˇe pˇri poˇr´ızen´ı nˇekter´ ych pˇr´ıstroj˚ u a zaˇr´ızen´ı. Je tedy moˇzn´e pouˇz´ıt on´e 10 procentn´ı pˇrir´aˇzky k odpisu. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 5: Zubn´ı l´ekaˇr si novˇe poˇr´ıdil zubn´ı vrtaˇcku v poˇrizovac´ı cenˇe 500 000 Kˇc. Je prvn´ım vlastn´ıkem nov´e vˇeci. Proved’te v´ ypoˇcty odpis˚ u obˇema metodami a urˇcete podm´ınku, za n´ıˇz m˚ uˇze tyto odpisy uplatnit ve sv´em daˇ nov´em pˇrizn´an´ı. Vaˇsi pr´ aci zaˇslete tutorovi.
Vyˇrazen´ı majetku
3. Vyˇ razen´ı majetku K vyˇrazen´ı dlouhodob´eho majetku u jeho vlastn´ıka m˚ uˇze doj´ıt nˇekolika zp˚ usoby.
Kapitola 3. Majetek a jeho skladba
47
a) Prodejem Pˇri prodeji majetku je tˇreba v u ´ˇcetnictv´ı uˇcinit n´asleduj´ıc´ı kroky: • prodejn´ı cena se st´av´a pˇr´ıjmem ovlivˇ nuj´ıc´ım z´aklad danˇe z pˇr´ıjm˚ u, • do daˇ novˇe uznateln´ ych v´ ydaj˚ u je moˇzn´e zahrnout z˚ ustatkovou cenu prodan´eho majetku (pokud nen´ı zcela odeps´an), novˇe uznateln´ ych v´ ydaj˚ u lze zahrnout polovinu roˇcn´ıch odpis˚ u dan´eho • do daˇ roku, pokud byl majetek evidov´an v majetku poplatn´ıka od poˇc´ atku zdaˇ novac´ıho obdob´ı, yhodnˇen´e odpisov´e sazby pro prvn´ıho vlastn´ıka (viz • v pˇr´ıpadˇe pouˇzit´ı zv´ pˇredch´ azej´ıc´ı bod), do tˇr´ı n´ asleduj´ıc´ıch let po roce, kdy byla tato poloˇzka uplatnˇena, je nutn´e celou ˇca´stku t´eto poloˇzky zapoˇc´ıtat do daˇ nov´ ych pˇr´ıjm˚ u.
AF T
b) Darov´ an´ım Tento zp˚ usob vyˇrazen´ı majetku z evidence poplatn´ıka m´a nˇekolik specifick´ ych pravidel:
R
• obecnˇe plat´ı, ˇze pˇri darov´an´ı nelze do daˇ novˇe uznateln´ ych v´ ydaj˚ u zahrnout z˚ ustatkovou cenu takto vyˇrazen´eho majetku. Znamen´ a to, ˇze z hlediska daˇ nov´eho poplatn´ıka nen´ı darov´an´ı vˇeci efektivn´ı, pokud vˇec nen´ı odepsan´a, • v pˇr´ıpadˇe, ˇze vˇec nen´ı odepsan´a vˇsak m˚ uˇze daˇ nov´ y poplatn´ık zahrnout do daˇ novˇe uznateln´ ych v´ ydaj˚ u odpis ve v´ yˇsi jedn´e poloviny roˇcn´ıho odpisu za pˇredpokladu, ˇze tento majetek mˇel ve sv´e evidenci od poˇca´tku zdaˇ novac´ıho obdob´ı, • pˇri darov´an´ı je tˇreba rozliˇsit komu je dar urˇcen. Pokud se tak stane pro u ´ˇcely uveden´e v § 15 odst. 8 z´akona ˇc. 586/1992 Sb., o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u, (napˇr´ıklad na financov´ an´ı vˇedy a vzdˇel´an´ı, kulturu, ˇskolstv´ı atd.), pak je moˇzn´e hodnotu tohoto daru pouˇz´ıt jako odˇcitatelnou poloˇzku od z´akladu danˇe z pˇr´ıjm˚ u. To lze vˇsak uˇcinit pouze za pˇredpokladu, ˇze u ´hrnn´a hodnota vˇsech dar˚ u pˇres´ ahne v dan´em zdaˇ novac´ım obdob´ı 2 % ze z´akladu danˇe nebo ˇcin´ı alespoˇ n 1000 Kˇc, avˇsak nepˇres´ahne v´ıce neˇz 10 % ze z´akladu danˇe, • darov´an´ı vˇec´ı na jin´e u ´ˇcely neˇz t´ımto z´akonem jmenovan´e nen´ı d˚ uvodem k vyuˇzit´ı moˇznosti zahrnout hodnotu tohoto daru do odˇcitateln´ ych poloˇzek pˇri regulaci z´ akladu danˇe z pˇr´ıjm˚ u.
D
c) Pˇrevodem do osobn´ıho uˇz´ıv´an´ı Pˇrevod vˇec´ı z obchodn´ıho majetku do osobn´ıho uˇz´ıv´an´ı je moˇzn´ y v dobˇe po ukonˇcen´ı odpisov´an´ı, ale rovnˇeˇz i v jej´ım pr˚ ubˇehu. Skuteˇcnost´ı je, ˇze t´eto moˇznosti se ˇcasto vyuˇz´ıv´a pˇredevˇs´ım v dobˇe, kdy vˇec jeˇstˇe nen´ı zcela odeps´ ana. V takov´emto pˇr´ıpadˇe je totiˇz moˇzn´e uplatnit poloviˇcn´ı odpis. Vzhledem k tomu, ˇze ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ u se v praxi jedn´ a o vyˇrazen´ı osobn´ıho vozu, je tato varianta vyˇrazen´ı dlouhodob´eho majetku podrobnˇeji rozpracov´ana v lekci specifick´ ych pˇr´ıpad˚ u u daˇ nov´e evidence. d) Vyˇrazen´ım v d˚ usledku manka nebo ˇskody D˚ uvody vyˇrazen´ı je tˇreba v´ıce specifikovat, jinak se bude u ´ˇctovat v pˇr´ıpadˇe manka a jinak v pˇr´ıpadˇe ˇskody, a to jeˇstˇe v z´avislosti na okolnostech. d1) v pˇr´ıpadˇe manka nezavinˇen´eho nelze zahrnout do v´ ydaj˚ u ovlivˇ nuj´ıc´ıch daˇ nov´ y z´aklad z˚ ustatkovou cenu takto vyˇrazen´eho majetku, lze vˇsak uplatnit poloviˇcn´ı odpis. Pokud u vˇeci byla uplatnˇena odˇcitateln´ a poloˇzka je tˇreba o tuto ˇca´stku zv´ yˇsit daˇ nov´e pˇr´ıjmy.
48
3.7 Leasing a jeho druhy V pˇr´ıpadˇe manka zavinˇen´eho je obvykle pˇredeps´ ana u ´ hrada (vesmˇes niˇzˇs´ı neˇz je z˚ ustatkov´a cena), a to dle m´ıry zavinˇen´ı. V takov´emto pˇr´ıpadˇe je moˇzn´e uplatnit z˚ ustatkovou cenu do zdaniteln´ ych v´ ydaj˚ u, avˇsak jen do v´ yˇse u ´hrady. d2) v pˇr´ıpadˇe ˇskody rozliˇsujeme d˚ uvod ˇskody, a to zda ke ˇskodˇe doˇslo v d˚ usledku ˇziveln´e pohromy, nezn´ am´ ym pachatelem (dle potvrzen´ı policie) nebo z jin´ ych pˇr´ıˇcin. • Pokud ke ˇskodˇe doˇslo v d˚ usledku ˇziveln´e pohromy ˇci nezn´ am´ ym pachatelem, je moˇzn´e do zdaniteln´ ych v´ ydaj˚ u uplatnit celou z˚ ustatkovou cenu i poloviˇcn´ı odpis, ych pˇr´ıˇcin lze uplatnit poloviˇcn´ı odpis, • pokud ke ˇskodˇe doˇslo z jin´ z˚ ustatkovou cenu vˇsak jen do v´ yˇse daˇ nov´ ych pˇr´ıjm˚ u (n´ahrady od ˇsk˚ udce, pojiˇst’ovny apod.).
3.7
AF T
e) Likvidac´ı Jedn´a se o vyˇrazen´ı dlouhodob´eho majetku z ostatn´ıch dosud neuveden´ ych d˚ uvod˚ u jako je napˇr´ıklad demolice stavby, vyˇrazen´ı vozu jeho rozebr´an´ım na n´ ahradn´ı d´ıly apod. V takov´ ychto pˇr´ıpadech lze uplatnit poloviˇcn´ı odpis, pokud tento majetek nen´ı jiˇz odeps´an. Stejnˇe jako v ostatn´ıch pˇr´ıpadech plat´ı pravidlo o pouˇzit´ı odˇcitateln´e poloˇzky a jej´ım zahrnut´ı do daˇ nov´ ych pˇr´ıjm˚ u, pokud je majetek likvidov´ an do tˇr´ı let od uplatnˇen´ı t´eto poloˇzky.
Leasing a jeho druhy
Podnik nemus´ı pouze kupovat vˇeci, respektive si je poˇrizovat vlastn´ı v´ yrobou. Velmi uˇz´ıvanou a st´ale se rozˇsiˇruj´ıc´ı moˇznost´ı vyuˇz´ıv´ an´ı investiˇcn´ıho majetku je leasing (pron´ajem). Rozliˇsujeme 2 druhy pron´ ajmu:
1. provozn´ı leasing, kdy si podnik pronajme od pronaj´ımatele urˇcit´ y majetek (napˇr´ıklad budovy, stroje, ale i osobn´ı automobil a jin´e) na omezenou dobu, kter´a je kratˇs´ı, neˇz doba ˇzivotnosti zaˇr´ızen´ı. Prop˚ ujˇcen´e zaˇr´ızen´ı se po sjednan´e dobˇe vrac´ı pronaj´ımateli, 2. finanˇ cn´ı leasing, kdy si podnik pronajme majetek na stanovenou dobu pouˇzitelnosti. N´ajemce je povinen dle uzavˇren´e leasingov´e smlouvy nejprve zaplatit z´ alohu (cca 10–70 % sjednan´e ceny), po vymezenou dobu platit pravideln´e spl´ atky (s urˇcit´ ym pomˇernˇe vysok´ ym u ´rokem), pot´e majetek pˇrech´ az´ı zpravidla do majetku uˇzivatele. Pronaj´ımatelem nemus´ı b´ yt vˇzdy jen pˇr´ım´ y vlastn´ık, m˚ uˇze j´ım b´ yt i specializovan´ y podnik, kter´a se poskytov´an´ım pron´ajmu zab´ yv´ a profesion´alnˇe. Tyto leasingov´e spoleˇcnosti ˇcasto pˇredstavuj´ı zprostˇredkovatele mezi vlastn´ıky a pronaj´ımateli, popˇr´ıpadˇe jsou ony samy vlastn´ıky majetku, respektive jsou moˇzn´e i jin´e formy vlastnictv´ı. Pˇr´ıkladem m˚ uˇze b´ yt i tzv. prodej a zpˇetn´y leasing, kdy leasingov´ a spoleˇcnost odkoup´ı od podnikatele nov´e zaˇr´ızen´ı, a to mu pak znovu pronaj´ım´ a. To m´a pro podnikatele mnoh´e v´ yhody. Mezi hlavn´ı v´ yhody patˇr´ı zejm´ena:
D
R
Dva druhy pron´ ajmu
• • • •
moˇznost z´ıskat majetek okamˇzitˇe bez potˇrebn´ ych vlastn´ıch prostˇredk˚ u, moˇznost rychlejˇs´ıho odpisov´an´ı majetku, niˇzˇs´ı zdanˇen´ı, moˇznost okamˇzit´eho vyuˇz´ıv´an´ı existuj´ıc´ıho zaˇr´ızen´ı atd.
Nev´ yhodou je pomˇernˇe vysok´e spl´atkov´e a u ´rokov´e zat´ıˇzen´ı z provozn´ıch prostˇredk˚ u, proto si mus´ı kaˇzd´ y podnik (a to plat´ı i o leasingov´e spoleˇcnosti) dopˇredu pˇresnˇe
Kapitola 3. Majetek a jeho skladba
49
propoˇc´ıtat, zda je pro ni takov´e u ´ rokov´e zat´ıˇzen´ı pˇri urˇcit´em efektu hospodaˇren´ı u ´nosn´e. Nˇekdy se st´av´ a, ˇze podnik nen´ı schopen spl´acet, pak majetek obvykle propad´a ve prospˇech pronaj´ımatele. Shrnut´ı:
AF T
• Dlouhodob´ y majetek lze poˇr´ıdit koup´ı, zhotovit vlastn´ı ˇcinnost´ı, z´ıskat darem nebo dˇedictv´ım ˇci jin´ ym zp˚ usobem, napˇr´ıklad restituc´ı ˇci odpadem. • Forma poˇr´ızen´ı majetku m´ a vliv na stanoven´ı jeho ceny, z n´ıˇz se uplatˇ nuj´ı odpisy. • Ze vstupn´ı ceny poˇr´ızen´eho dlouhodob´eho majetku lze v z´avˇerkov´ ych operac´ıch urˇcit v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech vyuˇz´ıt tabulky zv´ yhodnˇen´eho odpisov´an´ı u prvn´ıho vlastn´ıka. • Zv´ yhodnˇen´e odpisov´ an´ı u prvn´ıho vlastn´ıka sniˇzuje daˇ novou z´atˇeˇz poplatn´ıka. • Vyˇrazen´ı dlouhodob´eho majetku je moˇzn´e prodejem, darov´ an´ım, likvidac´ı, vyˇrazen´ım v d˚ usledku manka nebo ˇskody a pˇrevodem z obchodn´ıho do osobn´ıho majetku. usoby vyˇrazen´ı maj´ı vliv na u ´ˇctov´an´ı pˇredevˇs´ım v pˇr´ıpadˇe dosud neodepsan´eho • Zp˚ dlouhodob´eho majetku. • Rozezn´ av´ ame provozn´ı a finanˇcn´ı leasing. • Existuje tzv. zpˇetn´ y leasing. Kontroln´ı ot´ azky:
Jak´ ym zp˚ usobem lze nab´ yt dlouhodob´ y majetek? Co tvoˇr´ı vstupn´ı cenu v pˇr´ıpadˇe koupˇe? Co tvoˇr´ı vstupn´ı cenu v pˇr´ıpadˇe poˇr´ızen´ı majetku vlastn´ı ˇcinnost´ı? Jakou cenou se ocen´ı majetek z´ıskan´ y darem ˇci dˇedˇen´ım? Jakou cenou se ocen´ı majetek z´ıskan´ y restituc´ı ˇci odpadem? Co je to odpisov´e zv´ yhodnˇen´ı prvn´ıho vlastn´ıka? Za jak´ ych podm´ınek lze pouˇz´ıt odpisov´e zv´ yhodnˇen´ı prvn´ıho vlastn´ıka? Jak´ y m´ a tato poloˇzka v´ yznam? Jak´ ymi zp˚ usoby lze vyˇradit dlouhodob´ y majetek z evidence vlastn´ıka? Jak se u ´ˇctuje v pˇr´ıpadˇe vyˇrazen´ı dlouhodob´eho majetku v z´avislosti na zp˚ usobu vyˇrazen´ı? Co rozum´ıme pod pojmem leasing? Jak´e zn´ ame druhy leasingu? ˇ ım se od sebe liˇs´ı? C´ Jak´e jsou v´ yhody a nev´ yhody leasingu?
R
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
D
11. 12. 13. 14.
Pr˚ uvodce studiem:
Ukonˇcili jsme pomˇernˇe dlouhou lekci zab´ yvaj´ıc´ı se hlavnˇe prov´adˇen´ım odpis˚ u. To patˇr´ı k velmi d˚ uleˇzit´ ym ˇcinnostem kaˇzd´eho podniku, odpisov´a strategie, v´ ybˇer metody, znalost z´ asad, spr´ avn´e v´ ypoˇcty atd., jsou podkladem pro spr´ avn´a manaˇzersk´ a rozhodnut´ı. Vˇenujte t´eto lekci n´aleˇzitou pozornost, ot´azky vztahuj´ıc´ı se k odpisov´an´ı patˇr´ı k z´akladn´ım ot´azk´ am pˇri zkouˇsk´ach ekonom˚ u na vˇsech typech ekonomick´ ych ˇskol. Lekce obsahuje 4 korespondenˇcn´ı u ´koly, ovˇeˇrte si nejprve jejich spr´avnost a pak je zaˇslete tutorovi.
50
3.7 Leasing a jeho druhy
Autotest: 1. Obchodn´ı majetek je: (a) souhrn do podniku vloˇzen´eho v´ yrobn´ıho a finanˇcn´ıho kapit´alu, jakoˇzto i z´ avazk˚ u podnikatele vznikl´ ych v pr˚ ubˇehu podnik´an´ı (b) souhrn do podniku vloˇzen´eho v´ yrobn´ıho a finanˇcn´ıho kapit´alu po odeˇcten´ı z´avazk˚ u vznikl´ ych podnikateli v souvislosti s podnik´an´ım (c) vˇzdy je to souhrn veˇsker´eho majetku podnikatele, tj. osobn´ıho, v´ yrobn´ıho a finanˇcn´ıho 2. Mezi finanˇcn´ı kapit´ al nepatˇr´ı:
AF T
(a) cenn´e pap´ıry (b) z´ asoby (c) u ´vˇery
3. DNM m´ a hraniˇcn´ı ˇc´ astku stanovenou jako vyˇsˇs´ı neˇz: (a) 40 000 Kˇc (b) 60 000 Kˇc (c) 80 000 Kˇc 4. Odpisy u ´ˇcetn´ı:
(a) si urˇcuje kaˇzd´ y podnik s´ am (b) jsou d´ any z´ akonem o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u (c) jsou d´ any z´ akonem o u ´ˇcetnictv´ı 5. Mezi technick´e zhodnocen´ı nepatˇr´ı:
R
(a) modernizace (b) opravy (c) stavebn´ı u ´pravy
6. Technick´e zhodnocen´ı odpisov´ an´ı obvykle:
D
(a) prodluˇzuje (b) zkracuje (c) nem´ a na odpisov´ an´ı vliv
7. Mezi majetek vylouˇcen´ y z odpisov´an´ı nepatˇr´ı: (a) pozemky (b) umˇeleck´ a d´ıla (c) zv´ıˇrata
8. Mezi v´ ydaje spjat´e s poˇr´ızen´ım nepatˇr´ı: (a) v´ ydaje na pr˚ uzkumn´e pr´ ace (b) clo (c) n´ akup dlouhodob´eho nehmotn´eho majetku
Kapitola 4
AF T
Z´ akladn´ı u ´ˇ cetn´ı z´ asady a n´ aleˇ zitosti Popis lekce:
V t´eto lekci se sezn´am´ıme se z´akladn´ımi pravidly u ´ˇcetnictv´ı, hlavn´ımi z´asadami, pop´ıˇseme si jednu ze tˇr´ı povinn´ ych sloˇzek u ´ˇcetnictv´ı, tj. u ´ˇcetn´ı doklady, jejich n´aleˇzitosti a jejich obˇeh v podniku. Lekce m´ a n´ asleduj´ıc´ı strukturu: 4.1 4.2 4.3 4.3.1
Obecn´ a pravidla u ´ˇcetnictv´ı Obecn´e u ´ˇcetn´ı z´ asady ´ cetn´ı doklady Uˇ Vznik u ´ˇcetn´ıch doklad˚ u a jejich obˇeh
R
Lekce patˇr´ı mezi teoretick´e vymezen´ı pˇredmˇetu, znalost tˇechto z´ asad, pravidel a n´aleˇzitost´ı je vˇsak pˇredpokladem pro spr´ avn´e veden´ı u ´ˇcetnictv´ı. D´ elka lekce: 90 minut Kl´ıˇ cov´ a slova:
D
´ cetn´ı pravidla, u Uˇ ´ˇcetn´ı jednotka, u ´ˇcetn´ı prostˇred´ı, u ´ˇcetn´ı obdob´ı, z´ asady veden´ı u ´ˇcetnictv´ı, vˇern´e a poctiv´e zobrazen´ı, bilanˇcn´ı kontinuita, kompenzace, opatrnost, historick´a cena, n´aleˇzitosti, pˇr´ıjemka, v´ ydejka, pˇr´ıjmov´ y pokladn´ı doklad, v´ ydajov´ y pokladn´ı doklad, paragon, faktura, za´ uˇctov´ an´ı, archivace, pˇr´ıruˇcn´ı archiv, archiv u ´ˇcetn´ı jednotky, skartace. Motivace k lekci:
Po prostudov´ an´ı t´eto lekce byste mˇeli b´ yt schopni: • • • • • • • •
vyjmenovat nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı pravidla a z´asady u ´ˇcetnictv´ı, vysvˇetlit jejich obsah, objasnit jejich v´ yznam, vysvˇetlit jejich praktickou aplikaci, pojmenovat a definovat nˇekter´e odborn´e pojmy z u ´ˇcetn´ı terminologie, objasnit d˚ uleˇzitost u ´ˇcetn´ıch doklad˚ u, vyjmenovat jejich n´ aleˇzitosti, popsat ˇcinnosti, kter´e se vztahuj´ı k jejich obˇehu uvnitˇr instituce.
51
52
4.1 Obecn´a pravidla u ´ˇcetnictv´ı
4.1 ´ cetn´ı Uˇ jednotka
Obecn´ a pravidla u ´ˇ cetnictv´ı
Z´ akon o u ´ˇcetnictv´ı definuje z´asady veden´ı u ´ˇcetnictv´ı pro tzv. u ´ˇ cetn´ı jednotky“. Tˇemito ” jednotkami jsou: • vˇsechny pr´ avnick´e osoby (PO), • vˇsechny fyzick´e osoby (FO), kter´e vykon´avaj´ı svou ˇcinnost na z´ akladˇe opr´avnˇen´ı (tj. podnik´ an´ı na z´akladˇe ˇzivnostensk´eho listu), popˇr. jinou v´ ydˇeleˇcnou ˇcinnost na z´akladˇe zvl´aˇstn´ıch pˇredpis˚ u (advok´ ati, poradci atd.) a pro daˇ nov´e u ´ˇcely vykazuj´ı sv´e v´ ydaje na dosaˇzen´ı, zajiˇstˇen´ı a udrˇzen´ı pˇr´ıjm˚ u. Znamen´a to, ˇze fyzick´e osoby, kter´e uplatˇ nuj´ı odpoˇcet v´ ydaj˚ u pouze tzv. pauˇ s´ alem z pˇ r´ıjm˚ u nejsou ve smyslu z´akona o u ´ˇcetnictv´ı u ´ˇ cetn´ı jednotkou (viz ˇc´ ast Daˇ nov´ a ” evidence“).
AF T
Pauˇs´ al
Rovnˇeˇz tak fyzick´e osoby, kter´e pob´ıraj´ı pˇr´ıjmy z pron´ajmu (podle § 9 z´akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u), a kter´e se rozhodly v´est pouze daˇ novou evidenci (pozn´amka: nemus´ı, pokud budou pouˇz´ıvat pauˇs´ al) se nepovaˇzuj´ı za u ´ˇcetn´ı jednotky ve smyslu z´akona o u ´ˇcetnictv´ı. Povinnosti
´ urˇcit´e povinnosti: Ze znˇen´ı z´ akona vypl´ yvaj´ı pro u ´ˇcetn´ı jednotky (d´ale jen UJ) ´ u a) UJ ´ˇctuj´ı v syst´emu podvojn´eho u ´ˇcetnictv´ı:
• o stavu a pohybu majetku a jin´ ych aktiv, z´avazk˚ u a jin´ ych pasiv, • o n´ akladech a v´ ynosech (resp. v´ ydaj´ıch a pˇr´ıjmech v daˇ nov´e evidenci), • o v´ ysledku hospodaˇren´ı.
D
R
´ u b) UJ ´ˇctuj´ı o skuteˇcnostech, kter´e jsou pˇredmˇetem u ´ˇcetnictv´ı, do obdob´ı, s n´ımˇz tyto skuteˇcnosti ˇcasovˇe a vˇecnˇe souvis´ı (d´ale jen u ´ˇcetn´ı obdob´ı“), nen´ı-li moˇzn´e tuto z´asadu ” dodrˇzet, mohou u ´ˇctovat i v u ´ˇcetn´ım obdob´ı, v nˇemˇz zjistily uveden´e u ´ˇcetn´ı skuteˇcnosti. ´ u Vu ´ˇcetn´ım obdob´ı UJ ´ˇctuj´ı o uveden´ ych skuteˇcnostech v souladu s u ´ˇcetn´ımi metodami. Pro daˇ novou evidenci plat´ı, ˇze o veˇsker´ ych v´ ydaj´ıch a pˇr´ıjmech u ´ˇctuj´ı aˇz v okamˇziku jejich skuteˇcn´eho zaplacen´ı nebo pˇrijet´ı. ´ cetn´ım obdob´ım je nepˇ c) Uˇ retrˇ zitˇ e po sobˇ e jdouc´ıch dvan´ act mˇ es´ıc˚ u, nen´ı-li ´ cetn´ı obdob´ı se bud’ v urˇcit´ ych paragrafech z´akona o u ´ˇcetnictv´ı stanoveno jinak. Uˇ shoduje s kalend´aˇrn´ım rokem (od 1. 1. do 31. 12.) nebo je hospod´aˇrsk´ ym rokem. Pozn´ amka: Novela z´ akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u schv´alen´ a jiˇz v roce 2000 zavedla pojem hospod´aˇrsk´ y rok“ a umoˇznila od ledna roku 2001 nˇekter´ ym poplatn´ık˚ um u ´ˇctovat ” vu ´ˇcetn´ım obdob´ı, kter´e nen´ı totoˇzn´e s kalend´aˇrn´ım rokem. ´ˇcetn´ı obdob´ı, kter´e zaˇc´ın´a prvn´ım dnem jin´eho mˇes´ıce neˇz d) Hospod´ aˇ rsk´ ym rokem je u je leden, mus´ı vˇsak splˇ novat podm´ınku dvan´acti po sobˇe jdouc´ıch mˇes´ıc˚ u. Hospod´aˇrsk´ y ´ kter´e jsou podnikateli, a to pouze s vˇedom´ım pˇr´ısluˇsn´eho rok mohou uplatnit pouze UJ, spr´avce danˇe (finanˇcn´ıho u ´ˇradu). Ozn´amen´ı spr´avci danˇe mus´ı b´ yt vˇsak doruˇceno pˇred zaˇca´tkem u ´ˇctov´ an´ı. (Pozn´ amka: kategorie hospod´aˇrsk´ y rok“ byla zavedena pˇredevˇs´ım pro potˇreby ” pr´ avnick´ ych osob podl´ehaj´ıc´ıch konsolidaci, jejichˇz mateˇrsk´e spoleˇcnosti maj´ı s´ıdlo v zahraniˇc´ı. Konsolidace se prov´ad´ı u akciov´ ych spoleˇcnost´ı, pokud m´ a tato spoleˇcnost majetkovou u ´ˇcast nad 20 % jeˇstˇe v jin´ ych podnic´ıch. Zanikne t´ım nutnost sestavov´an´ı dvou u ´ˇcetn´ıch z´ avˇerek.) Na rozd´ıl od pr´ avnick´ych osob maj´ı fyzick´e osoby i nad´ ale zdaˇ novac´ı obdob´ı stejn´e s kalend´ aˇrn´ım rokem. e) V z´akonˇe vyjmenovan´ ych pˇr´ıpadech m˚ uˇ ze b´ yt u ´ˇ cetn´ı obdob´ı kratˇ s´ı nebo delˇ s´ı neˇz dvan´ act mˇes´ıc˚ u, a to:
Pozor – v´ yjimka
Kapitola 4. Z´ akladn´ı u ´ˇcetn´ı z´ asady a n´aleˇzitosti
53
´ v obdob´ı tˇr´ı mˇes´ıc˚ • pˇri vzniku UJ u pˇred koncem kalend´aˇrn´ıho roku nebo pˇri ´ z´aniku UJ v obdob´ı tˇr´ı mˇes´ıc˚ u po skonˇcen´ı kalend´aˇrn´ıho roku m˚ uˇze b´ yt u ´ˇcetn´ı obdob´ı o pˇr´ısluˇsnou dobu delˇs´ı neˇz dvan´act mˇes´ıc˚ u, • pˇri pˇrechodu z kalend´ aˇrn´ıho na hospod´ aˇrsk´ y rok, u ´ˇcetn´ı obdob´ı bezprostˇrednˇe pˇredch´azej´ıc´ı zmˇenˇe u ´ˇcetn´ıho obdob´ı m˚ uˇze b´ yt kratˇs´ı nebo i delˇs´ı neˇz dvan´act mˇes´ıc˚ u.
AF T
´ pr´ ˇ a organizaˇcn´ı sloˇzky st´ f) UJ avnick´e osoby (PO), kter´e maj´ı s´ıdlo na u ´ zem´ı CR atu podle zvl´aˇstn´ıho pr´avn´ıho pˇredpisu jsou povinny v´est u ´ˇcetnictv´ı ode dne sv´eho vzniku aˇz do dne sv´eho z´ aniku. ´ UJ fyzick´e osoby (FO), kter´e podnikaj´ı nebo provozuj´ı jinou samostatnou v´ ydˇeleˇcnou ˇcinnost, pokud prokazuj´ı sv´e v´ ydaje vynaloˇzen´e na dosaˇzen´ı, zajiˇstˇen´ı a udrˇzen´ı pˇr´ıjm˚ u pro u ´ˇcely zjiˇstˇen´ı z´akladu danˇe z pˇr´ıjm˚ u, a d´ale zahraniˇcn´ı osoby, pokud na u ´ zem´ı ˇ podnikaj´ı nebo provozuj´ı jinou ˇcinnost podle zvl´ CR aˇstn´ıch pr´avn´ıch pˇredpis˚ u, jsou povinny v´est u ´ˇcetnictv´ı ode dne zah´ajen´ı ˇcinnosti aˇz do dne ukonˇcen´ı ˇcinnosti. ´ jsou povinny dodrˇzovat pˇri veden´ı u g) UJ ´ˇcetnictv´ı: • obsahov´e vymezen´ı u ´ˇcetn´ıch knih, • u ´ˇcetn´ı metody, zp˚ usoby oceˇ nov´ an´ı, postupy odpisov´an´ı, tvorby a pouˇzit´ı opravn´ ych poloˇzek a rezerv, ´ jako celek. • v´est jedno u ´ˇcetnictv´ı za UJ
D
R
´ jsou povinny v´est u h) UJ ´ˇcetnictv´ı jako soustavu u ´ˇcetn´ıch z´aznam˚ u, pˇritom mohou ´ cetn´ım pouˇz´ıt technick´ ych prostˇredk˚ u, nosiˇc˚ u informac´ı a programov´eho vybaven´ı. Uˇ z´aznamem se rozum´ı data, kter´ a jsou nositeli informac´ı t´ ykaj´ıc´ıch se pˇredmˇetu ´ povinny zaznamen´avat u ´ˇcetnictv´ı nebo jeho veden´ı. Kaˇzdou informaci jsou UJ v´ yhradnˇe jen u ´ˇcetn´ımi z´aznamy. Jednotliv´e u ´ˇcetn´ı z´ aznamy mohou b´ yt seskupov´any do u ´ˇcetn´ıch z´aznam˚ u nesouc´ıch souhrnnou informaci. Takov´ ymi u ´ˇcetn´ımi z´aznamy jsou zejm´ena u ´ˇcetn´ı doklady, u ´ˇcetn´ı z´ apisy, u ´ˇcetn´ı knihy, odpisov´ y pl´an, inventurn´ı ´ jsou povinny v´est takov´e soupisy, u ´ˇctov´ y rozvrh, u ´ˇcetn´ı z´avˇerka a v´ yroˇcn´ı zpr´ava. UJ u ´ˇcetn´ı z´ aznamy nejm´enˇe v rozsahu stanoven´em z´akonem o u ´ˇcetnictv´ı. Pro veden´ı u ´ˇcetnictv´ı je moˇzn´e pouˇz´ıt prostˇredk˚ u v´ ypoˇcetn´ı (a jin´e) techniky. Pro pˇrenos dat je moˇzn´e pouˇz´ıt nosiˇce dat, mikrografick´e z´aznamn´ıky, mikrofiˇse. Takto veden´e u ´ˇcetnictv´ı mus´ı b´ yt v souladu s projekˇcnˇe programovou dokumentac´ı. (Pozn´amka: vypl´ yv´a z toho povinnost archivovat software i po skonˇcen´ı pouˇz´ıv´an´ı obsluˇzn´eho programu.) ´ jsou povinny v´est u i) UJ ´ˇcetnictv´ı v penˇeˇzn´ıch jednotk´ach ˇcesk´e mˇeny. V pˇr´ıpadˇe pohled´avek a z´avazk˚ u, pod´ıl˚ u, cenn´ ych pap´ır˚ u a deriv´at˚ u, cenin, pokud jsou vyj´adˇreny ´ povinny pouˇz´ıt souˇcasnˇe v ciz´ı mˇenˇe, devizov´ ych hodnot s v´ yjimkou zlata, jsou UJ i ciz´ı mˇenu. Tato povinnost plat´ı i u opravn´ ych poloˇzek, rezerv a technick´ ych rezerv, pokud majetek a z´ avazky, kter´ ych se t´ ykaj´ı, je vyj´adˇren v ciz´ı mˇenˇe. ´ jsou povinny v´est u ´ cetn´ı doklady mohou b´ UJ ´ˇcetnictv´ı v ˇcesk´em jazyce. Uˇ yt vyhotoveny v ciz´ım jazyce jen tehdy, je-li splnˇena podm´ınka srozumitelnosti urˇcen´a z´akonem ou ´ˇcetnictv´ı § 8 odst. 5. ´ mohou povˇeˇrit veden´ım u ´ j) UJ ´ˇcetnictv´ı i jinou PO ˇci FO. T´ımto povˇeˇren´ım se vˇsak UJ nezbavuje odpovˇednosti za ˇr´adnˇe veden´e u ´ˇcetnictv´ı. ´ ze strany napˇr. finanˇcn´ıho u ´ Prakticky to znamen´a moˇznost postihu UJ ´ˇradu. UJ se pak m˚ uˇze hojit obˇcansko-civiln´ı cestou na FO ˇci PO povˇeˇrenou veden´ım jej´ıho u ´ˇcetnictv´ı. ´ dokl´adaj´ı skuteˇcnosti, kter´e jsou pˇredmˇetem u k) UJ ´ˇcetnictv´ı (tj. u ´ˇcetn´ı pˇr´ıpady) u ´ˇcetn´ımi doklady. Je moˇzn´e zachycen´ı i pˇr´ımo jako data, pak je nutn´e, aby jejich vznik byl v souladu s dokumentac´ı (software).
54
4.2 Obecn´e u ´ˇcetn´ı z´asady
´ zapisuj´ı u UJ ´ˇcetn´ı pˇr´ıpady v u ´ˇcetn´ıch knih´ach. ´ jsou povinny inventarizovat majetek a z´avazky. UJ ´ jsou povinny sestavovat u l) UJ ´ˇcetn´ı z´ avˇerku jako ˇra´dnou, popˇr´ıpadˇe jako mimoˇra´dnou nebo mezit´ımn´ı. (Pozn´amka: pro urˇcit´e PO plat´ı i povinnost sestavovat kromˇe toho i konsolidovanou u ´ˇcetn´ı z´ avˇerku.) ´ jsou povinny v´est u m) UJ ´ˇcetnictv´ı: u ´ plnˇ e, pr˚ ukazn´ ym zp˚ usobem, pravdivˇ e, spr´ avnˇ e,srozumitelnˇ e, pˇ rehlednˇ e a zp˚ usobem zaruˇ cuj´ıc´ım trvalost u ´ˇ cetn´ıch z´ aznam˚ u.
Obecn´a pravidla u ´ˇcetnictv´ı spoluvytv´aˇrej´ı tzv. obecn´e u ´ˇcetn´ı prostˇred´ı. To je nav´ıc d´ano jeˇstˇe obecn´ ymi u ´ˇcetn´ımi z´ asadami.
R
Obecn´e u ´ˇcetn´ı prostˇred´ı
AF T
´ cetnictv´ı je spr´avn´e, jestliˇze UJ ´ vede u • Uˇ ´ˇcetnictv´ı tak, ˇze to neodporuje z´akonu ou ´ˇcetnictv´ı a ostatn´ım pr´ avn´ım pˇredpis˚ um ani neobch´az´ı jejich u ´ˇcel, ´ za´ • u ´ˇcetnictv´ı je u ´pln´e, jestliˇze UJ uˇctovala v u ´ˇcetn´ım obdob´ı v u ´ˇcetn´ıch knih´ ach vˇsechny u ´ˇcetn´ı pˇr´ıpady, kter´e mˇela za´ uˇctovat, a sestavila vˇcas u ´ˇcetn´ı z´avˇerku, popˇr. dalˇs´ı z´akonem o u ´ˇcetnictv´ı poˇzadovan´e v´ ystupy, a to pˇrehlednˇe uspoˇra´dan´e, • u ´ˇcetnictv´ı je pr˚ ukazn´e, jestliˇze vˇsechny u ´ˇcetn´ı z´aznamy tohoto u ´ˇcetnictv´ı jsou ´ provedla inventarizaci, pr˚ ukazn´e a UJ • u ´ˇcetnictv´ı je srozumiteln´e, jestliˇze umoˇzn ˇuje jednotlivˇe i v souvislostech spolehlivˇe a jednoznaˇcnˇe urˇcit obsah u ´ˇcetn´ıch pˇr´ıpad˚ u a obsah u ´ˇcetn´ıch z´aznam˚ u, ´ • u ´ˇcetnictv´ı je vedeno zp˚ usobem zaruˇcuj´ıc´ım trvalost u ´ˇcetn´ıch z´aznam˚ u, jestliˇze UJ je schopna splnit povinnosti spojen´e s jejich u ´ schovou a zpracov´an´ım po celou dobu, po niˇz jsou j´ı uloˇzeny z´akonem o u ´ˇcetnictv´ı. (Pozn´ amka: trvalost u ´ˇcetn´ıch z´ aznam˚ u mus´ı b´ yt zaruˇcena po celou dobu povinn´e archivace u ´ˇcetn´ıch z´aznam˚ uiu ´ˇcetn´ıch doklad˚ u. Doporuˇcuje se vˇsak db´ at na trvanlivost z´apisu i po delˇs´ı dobu neˇz je povinn´a archivace (ponejv´ıce 5 rok˚ u ´ – viz ˇc´ast o archivaci), nebot’ doloˇzen´ı opr´avnˇenosti u ´ˇctov´an´ı je z´aleˇzitost´ı UJ, a v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech m˚ uˇze ˇz´adat finanˇcn´ı u ´ˇrad pr˚ ukaz opr´ avnˇenosti delˇs´ı, napˇr. 10 rok˚ u, zvl´ aˇstˇe pˇri n´avaznosti na trestn´ı z´akon. V takov´em pˇr´ıpadˇe je ´ doloˇzit opr´avnˇenost u ´ˇctov´ an´ı pr´avˇe trvanliv´ ym u ´ˇcetn´ım vlastn´ım z´ajmem UJ z´ aznamem ˇci dokladem.).
4.2
Rovnˇeˇz z´asady pro veden´ı u ´ˇcetnictv´ı vych´azej´ı ze znˇen´ı z´ akona o u ´ˇcetnictv´ı. Tvoˇr´ı je zejm´ena: a) Z´asada objektivity u ´ˇcetnictv´ı, znamen´a poˇzadavek veden´ı u ´ˇcetnictv´ı tak, aby u ´ˇcetn´ı z´avˇerka sestaven´a na jeho z´akladˇe pod´avala vˇ ern´ y a poctiv´ y obraz pˇredmˇetu ´ u ´ˇcetnictv´ı a finanˇcn´ı situace UJ.
D
Obecn´e u ´ˇcetn´ı z´ asady
Obecn´ eu ´ˇ cetn´ı z´ asady
• Zobrazen´ı je vˇern´e, jestliˇze obsah poloˇzek u ´ˇcetn´ı z´avˇerky odpov´ıd´a skuteˇcn´emu stavu, kter´ y je pˇritom zobrazen v souladu s u ´ˇcetn´ımi metodami, jejichˇz pouˇzit´ı ´ uloˇzeno na z´ je UJ akladˇe z´ akona o u ´ˇcetnictv´ı, ´ˇcetn´ı metody zp˚ usobem, kter´ y • zobrazen´ı je poctiv´e, kdyˇz jsou pˇri nˇem pouˇzity u vede k dosaˇzen´ı vˇernosti. (Pozn´amka: ustanoven´ı o vˇern´em a poctiv´em zobrazen´ı ( true and fair view“) ” pˇribliˇzuje u ´ˇcetnictv´ı ke 4. Smˇernici ES, doch´az´ı vˇsak k vˇetˇs´ım rozd´ıl˚ um mezi hospod´aˇrsk´ ym v´ ysledkem vyk´azan´ ym v u ´ˇcetnictv´ı a daˇ nov´ ym z´akladem. Upˇrednostˇ nuje se tedy ekonomick´a realita pˇred st´ale zmˇen´am podl´ehaj´ıc´ımi daˇ nov´ ymi pˇredpisy.)
b) Z´asada bilanˇ cn´ı kontinuity, z n´ıˇz vypl´ yv´a poˇzadavek, aby koneˇcn´e stavy a poˇca´teˇcn´ı stavy nov´eho u ´ˇcetn´ıho obdob´ı souhlasily.
Kapitola 4. Z´ akladn´ı u ´ˇcetn´ı z´ asady a n´aleˇzitosti
55
AF T
c) Z´asada st´ alosti metod oceˇ nov´an´ı, postup˚ uu ´ˇctov´an´ı a zp˚ usob˚ u odpisov´an´ı. Zde se mus´ıme zm´ınit o nezbytnosti pouˇzit´ı tzv. historick´ ych cen, tj. takov´ ych cen, za kter´e byl majetek v dobˇe sv´eho vzniku skuteˇcnˇe poˇr´ızen. Tyto historick´e ceny pˇresnˇe vyjadˇruj´ı nˇekter´e pr´avn´ı poˇzadavky (napˇr. je zˇrejm´ y pod´ıl pˇri pod´ılov´em spoluvlastnictv´ı), proto se nemohou bˇehem existence majetku mˇenit, pˇrestoˇze inflace a jin´e faktory zp˚ usobuj´ı, ˇze dneˇsn´ı poˇrizovac´ı ceny jsou na zcela jin´e u ´rovni. d) Z´asada z´akazu kompenzace, znamen´ a, ˇze je zak´az´ano vz´ajemn´e vyrovn´av´an´ı aktiv a pasiv, n´aklad˚ u a v´ ynos˚ u, pˇr´ıjm˚ u a v´ ydaj˚ u (napˇr. m´ ame-li u ´ roky pˇrijat´e ve v´ yˇsi 100 Kˇc, u ´ roky placen´e ve v´ yˇsi 30 Kˇc, mus´ıme m´ıt v u ´ˇcetnictv´ı 2 ˇr´adky (dva u ´ˇcty), nem˚ uˇzeme je vz´ ajemnˇe vyruˇsit a uv´est, ˇze m´ame u ´roky pˇrijat´e ve v´ yˇsi 70 Kˇc). ´ e) Z´ asada opatrnosti, podle n´ıˇz je povinnost´ı UJ prom´ıtnout do ocenˇen´ı majetku a z´avazk˚ uv u ´ˇcetnictv´ı a v u ´ˇcetn´ı z´ avˇerce rizika, ztr´aty, znehodnocen´ı, kter´e jsou ´ pˇri sestavov´an´ı u zn´amy UJ ´ˇcetn´ı z´avˇerky. Aktiva a v´ ynosy se nesm´ı nadhodnocovat, pasiva a n´ aklady podhodnocovat. Z´ asada opatrnosti se prom´ıt´a do u ´ˇcetnictv´ı pˇredevˇs´ım tvorbou tzv. opravn´ ych poloˇzek a tvorbou rezerv. Vˇsechny tyto z´ asady u ´ st´ı v jeden z´asadn´ı poˇzadavek, poˇ zadavek re´ aln´ eho zobrazen´ı ekonomiky dan´ eu ´ˇ cetn´ı jednotky.
4.3
´ cetn´ı doklady Uˇ
´ cetn´ı doklady nezbytnou souˇc´ Uˇ ast´ı u ´ˇcetnictv´ı. Plat´ı pravidlo:
Bez u ´ˇcetn´ıho dokladu nen´ı moˇzn´e za´ uˇctovat u ´ˇcetn´ı pˇr´ıpad.
´ cetn´ı doklady jsou origin´ Uˇ aln´ı p´ısemnosti, kter´e mus´ı splˇ novat urˇcit´e n´ aleˇ zitosti:
D
R
• oznaˇcen´ı u ´ˇcetn´ıho dokladu (napˇr. slovnˇe faktura“, daˇ nov´ y doklad“, paragon“ ” ” ” apod.), • obsah u ´ˇcetn´ıho pˇr´ıpadu (nen´ı-li to zˇrejm´e nepˇr´ımo z n´azvu), napˇr. fakturujeme V´ am, ” n´ akup, prodej“ atd.), • oznaˇcen´ı u ´ˇcastn´ık˚ uu ´ˇcetn´ıho pˇr´ıpadu (kdo je dodavatel, kdo odbˇeratel atd.), • penˇeˇzn´ı ˇc´ astku nebo u ´daj o cenˇe a mnoˇzstv´ı, • datum vyhotoven´ı u ´ˇcetn´ıho dokladu, • datum uskuteˇcnˇen´ı u ´ˇcetn´ıho pˇr´ıpadu (nen´ı-li shodn´e s datem vyhotoven´ı u ´ˇcetn´ıho pˇr´ıpadu), • podpisov´ y z´aznam osoby odpovˇedn´e za u ´ˇcetn´ı pˇr´ıpad a podpisov´ y z´aznam osoby odpovˇedn´e za jeho za´ uˇctov´ an´ı (to jen u nˇekter´ ych typ˚ u doklad˚ u). ´ pouze u Tyto skuteˇcnosti prokazuje UJ ´ˇcetn´ım dokladem.
´ cetn´ı doklady se vyhotovuj´ı okamˇzitˇe po zjiˇstˇen´ı pˇr´ısluˇsn´eho hospod´ Uˇ aˇrsk´eho jevu, resp. bez zbyteˇcn´eho odkladu po zjiˇstˇen´ı skuteˇcnost´ı, kter´e se jimi zachycuj´ı. (Pozn´amka: Z´akon pouˇz´ıv´ a term´ınu podpisov´ y z´aznam“, coˇz umoˇzn ˇ uje i elektronick´ y ” podpis dan´e osoby.) ´ Ukol k textu ˇ c. 10: Jak byste vyˇreˇsili situaci, kdy u ´ˇcastn´ık sluˇzebn´ı cesty ztratil j´ızdenku ˇci jin´ y doklad o sv´e
N´ aleˇzitosti
´ cetn´ı doklady 4.3 Uˇ
56
u ´ˇcasti? Jak byste doloˇzili opr´avnˇenost Vaˇseho poˇzadavku k proplacen´ı cestovn´ıho pˇr´ıkazu? V pˇr´ıpadˇe potˇreby se pod´ıvejte do kl´ıˇce a zaznamenejte si ˇreˇsen´ı.
ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 6: Vyplˇ nte fakturu o dod´ avce urˇcit´eho druhu zboˇz´ı (nezapomeˇ nte na DPH) tak, aby splˇ novala veˇsker´e n´ aleˇzitosti u ´ˇcetn´ıho dokladu a zaˇslete ji sv´emu tutorovi. V z´avislosti na velikosti podniku maj´ı u ´ˇcetn´ı doklady uvnitˇr podniku urˇcit´ y ˇzivotn´ı cyklus. Doklady nˇekde vznikaj´ı, ob´ıhaj´ı mezi podnikov´ ymi u ´tvary, archivuj´ı se a zanikaj´ı. Pokud se jedn´ a o individu´aln´ıho podnikatele – FO, tak rozsah ˇcinnost´ı spjat´ ych s obˇehem u ´ˇcetn´ıch doklad˚ u je minim´ aln´ı, nicm´enˇe u velk´ ych anebo prostorovˇe znaˇcnˇe dislokovan´ ych podnik˚ u existuje pomˇernˇe velk´ y obˇeh doklad˚ u. Pod´ıvejme se proto podrobnˇeji na ˇcinnosti spjat´e s ˇzivotn´ım cyklem u ´ˇcetn´ıch doklad˚ u v tom maxim´aln´ım rozsahu.
Vznik u ´ˇ cetn´ıch doklad˚ u a jejich obˇ eh
AF T
4.3.1
´ cetn´ı doklady jsou vesmˇes vystavov´ Uˇ any tam, kde hospod´aˇrsk´ y jev vznikl, popˇr´ıpadˇe tam, kde se o jeho existenci pˇr´ısluˇsn´ y pracovn´ık nejdˇr´ıve dozv´ı. Pˇ r´ıklad:
• u ´bytky ˇci pˇr´ır˚ ustky materi´alu ve skladu jsou zachyceny skladn´ıkem, kter´ y vystavuje pˇr´ıjemku ˇci v´ ydejku materi´ alu, • pokladn´ık eviduje pˇr´ır˚ ustek ˇci u ´ bytek penˇez v pokladnˇe vystaven´ım pˇr´ıjmov´eho ˇci v´ ydajov´eho pokladn´ıho dokladu, • fakturaˇcn´ı oddˇelen´ı podniku vystavuje na z´akladˇe dodac´ıho listu fakturu odbˇerateli. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad:
R
. ........................................................................................ . ........................................................................................
D
Vˇsechny u ´ˇcetn´ı doklady mus´ı b´ yt vystaveny tak, aby byla zaruˇcena trvanlivost z´apisu, znamen´a to z´ apisy propiskou, psac´ım strojem, pˇrev´aˇznˇe pak poˇc´ıtaˇci. Samozˇrejmˇe, ˇze pˇri vystaven´ı u ´ˇcetn´ıho dokladu m˚ uˇze doj´ıt k urˇcit´ ym chyb´am. A zase plat´ı, ˇze pˇr´ıpadn´e opravy mus´ı b´ yt provedeny pˇredepsan´ ym zp˚ usobem tak, aby byla dodrˇzena z´asada u ´plnosti, pr˚ ukaznosti, spr´ avnosti atd. ´ cetn´ı doklady se vyhotovuj´ı okamˇzitˇe po zjiˇstˇen´ı pˇr´ısluˇsn´eho hospod´aˇrsk´eho jevu. Uˇ V z´avislosti na velikosti podniku maj´ı u ´ˇcetn´ı doklady uvnitˇr podniku urˇcit´ y ˇzivotn´ı cyklus. Doklady vznikaj´ı, ob´ıhaj´ı mezi podnikov´ ymi u ´tvary, archivuj´ı se a zanikaj´ı. Doklady uvnitˇr podniku putuj´ı, jejich obˇehem jsou povˇeˇreni urˇcit´ı pracovn´ıci, respektive povinnost zajistit obˇeh a proveden´ı jednotliv´ ych f´az´ı vypl´ yv´a z pracovn´ıho zaˇrazen´ı.
Etapy
Jednotliv´e etapy obˇehu u ´ˇcetn´ıch doklad˚ u m˚ uˇzeme vyj´adˇrit n´asleduj´ıc´ı posloupnost´ı: a) b) c) d) e) f)
vznik, ovˇeˇren´ı spr´ avnosti, pˇr´ıprava k za´ uˇctov´ an´ı, vlastn´ı za´ uˇctov´ an´ı, archivace, skartace, tj. zniˇcen´ı.
Kapitola 4. Z´ akladn´ı u ´ˇcetn´ı z´ asady a n´aleˇzitosti
57
Pod´ıvejme se na jednotliv´e etapy podrobnˇeji. O vzniku, pˇr´ıpadnˇe opravˇe jsme jiˇz hovoˇrili, proto zaˇcneme bodem b). ad b) Ovˇ eˇ ren´ı spr´ avnosti Kaˇzd´ y doklad by mˇel b´ yt provˇeˇren, pˇrezkoum´an, popˇr´ıpadˇe pˇrepoˇc´ıt´an, a to ze dvou hledisek: • z hlediska vˇecn´e spr´ avnosti, • z hlediska form´ aln´ı spr´avnosti. Pˇrezkoum´ an´ı vˇecn´e spr´ avnosti znamen´a napˇr´ıklad:
AF T
• zjiˇstˇen´ı, zda doklad v˚ ubec podniku patˇr´ı, • pˇrezkoum´an´ı spr´avnosti uv´adˇen´ ych u ´daj˚ u se skuteˇcnost´ı (napˇr´ıklad zda souhlas´ı dodan´e mnoˇzstv´ı, zda je fakturov´ana dohodnut´ a cena, druh zboˇz´ı, kvalita ˇci zda je spr´ avn´ y matematick´ y v´ ypoˇcet. Pˇrezkoum´ an´ı form´aln´ı spr´avnosti znamen´ a ovˇeˇren´ı, zda doklad obsahuje vˇsechny pˇredepsan´e n´aleˇzitosti, popˇr´ıpadˇe opr´ avnˇenost osob, kter´e doklad podepsaly nebo za´ uˇctovaly. ad c) Pˇ r´ıprava k za´ uˇ ctov´ an´ı m˚ uˇze obsahovat n´ asleduj´ıc´ı ˇcinnosti: • • • •
tˇr´ıdˇen´ı doklad˚ u, ˇc´ıslov´ an´ı doklad˚ u, z´ apis doklad˚ u do knih evidence, proveden´ı u ´ˇctovac´ıho pˇredpisu.
D
R
Tˇr´ıdˇen´ı doklad˚ u je nutn´e prov´ adˇet tehdy, pokud je tˇechto doklad˚ u mnoho, popˇr´ıpadˇe pokud doch´ azej´ı v urˇcit´ ych d´avk´ach. Tˇr´ıdˇen´ı se obvykle prov´ad´ı podle druhu hospod´aˇrsk´e operace, napˇr´ıklad vytˇr´ıd´ı se vˇsechny faktury, na jinou hrom´adku se pak daj´ı vˇsechny pˇr´ıjemky atd. Jin´ ym hlediskem m˚ uˇze b´ yt hledisko ˇcasov´e, bud’ dle data vystaven´ı nebo pˇrevzet´ı dokladu, popˇr´ıpadˇe se kombinuj´ı obˇe hlediska. ˇıslov´ C´ an´ı doklad˚ u nem´a ˇza´dn´e z´avazn´e normy, velk´e firmy maj´ı vˇetˇsinou sv˚ uj specifick´ y syst´em ˇc´ıslov´an´ı sestaven´ y tak, aby se z ˇc´ısla dokladu daly vyˇc´ıst nˇejak´e d˚ uleˇzit´e tˇr´ıd´ıc´ı parametry, jako napˇr´ıklad z kter´eho skladu doklad poch´az´ı, jak´a je to operace apod. V daˇ nov´e evidenci se pouˇz´ıv´a jen poˇradov´eho ˇc´ısla od poˇca´tku u ´ˇcetn´ıho obdob´ı. Z´ apis doklad˚ u do u ´ˇcetn´ıch knih se neprov´ad´ı u vˇsech u ´ˇcetn´ıch doklad˚ u, ale pˇredevˇs´ım u tˇech doklad˚ u, kde je tˇreba sledovat datum splatnosti, popˇr´ıpadˇe uhrazenou ˇca´stku. Takto se vedou napˇr´ıklad Knihy doˇsl´ ych faktur, Knihy vystaven´ ych faktur, Pokladn´ı kniha apod. Tyto knihy nemus´ı samozˇrejmˇe existovat fyzicky, ale jako z´aznamy v poˇc´ıtaˇci. Proveden´ı u ´ˇctovac´ıho pˇredpisu se t´ yk´a podvojn´eho u ´ˇcetnictv´ı. V praxi se vˇetˇsinou jedn´a o raz´ıtko, kter´e na u ´ˇcetn´ı doklad d´ a vedouc´ı, popˇr´ıpadˇe jin´a osoba neˇz ta, kter´a ´ ctovac´ım pˇredpisem se stanovuje zp˚ potom u ´ˇcetn´ı pˇr´ıpad za´ uˇctuje. Uˇ usob za´ uˇctov´ an´ı, napˇr´ıklad v podvojn´em u ´ˇcetnictv´ı z´ apis na konkr´etn´ı strany MD a Dal konkr´etn´ıch ´ ctovac´ı pˇredpis zajiˇst’uje vztah u ´ˇct˚ u. V daˇ nov´e evidenci nen´ı u ´ˇctovac´ı pˇredpis nutn´ y. Uˇ mezi u ´ˇcetn´ım dokladem a jeho za´ uˇctov´an´ım. Kontrolou je pak moˇzn´e zjistit, zda byl doˇsl´ y doklad skuteˇcnˇe za´ uˇctov´an a zda toto za´ uˇctov´an´ı bylo provedeno v souladu s u ´ˇctovac´ım pˇredpisem. V daˇ nov´e evidenci se vˇetˇsinou zapisuje pˇr´ımo na doklad poˇradov´e ˇc´ıslo pˇr´ıpadu. ad d) Vlastn´ı za´ uˇ ctov´ an´ı Vlastn´ı za´ uˇctov´an´ı se prov´ad´ı podle u ´ˇctovac´ıho pˇredpisu (standardu) z´ apisem do pˇr´ısluˇsn´e u ´ˇcetn´ı knihy, a to dvˇema (ˇci v´ıce) z´ apisy na pˇr´ısluˇsn´e u ´ˇcty. Zpˇetnˇe se pak
Souˇc´ asti pˇr´ıpravy
´ cetn´ı doklady 4.3 Uˇ
58
Shrnut´ı:
AF T
proveden´ı u ´ˇcetn´ıho z´apisu na u ´ˇcty zaznamen´a jako pozn´amka o za´ uˇctov´an´ı na u ´ˇctovac´ı pˇredpis. Vlastn´ı za´ uˇctov´ an´ı u ´ˇcetn´ıch pˇr´ıpad˚ u se vesmˇes vˇsude prov´ad´ı na PC. ad e) Archivace Archivace u ´ˇcetn´ıch doklad˚ u mus´ı b´ yt zajiˇstˇena v souladu s pr´avn´ımi pˇredpisy. Ty stanovuj´ı r˚ uzn´ e archivaˇ cn´ı lh˚ uty pro dan´e typy u ´ˇcetn´ıch doklad˚ u. Proto je nezbytn´e u ´ˇcetn´ı doklady dan´eho u ´ˇcetn´ıho roku po uplynut´ı tohoto u ´ˇcetn´ıho obdob´ı znovu seˇradit podle d´elky archivace. Plat´ı z´asada, ˇze u ´ˇcetn´ı doklady dan´eho u ´ˇcetn´ıho obdob´ı mus´ı b´ yt v pr˚ ubˇehu kalend´ aˇrn´ıho roku archivov´ any v pˇr´ıruˇcn´ım archivu. Po roˇcn´ı u ´ˇcetn´ı z´avˇerce se pak setˇr´ıdˇen´e pˇred´avaj´ı do archivu u ´ˇcetn´ı jednotky (m˚ uˇze b´ yt mimo are´al podniku), kde podl´ehaj´ı archivaˇcn´ımu reˇzimu (veden´ı v´ yp˚ ujˇcek apod.). ad f) Skartace Po uplynut´ı pˇredepsan´e archivaˇcn´ı doby jsou doklady skartov´any, vyˇrazeny a zniˇceny. Rovnˇeˇz v t´eto oblasti plat´ı urˇcit´ y skartaˇcn´ı ˇr´ad, kter´ y definuje povinnosti u ´ˇcetn´ı jednotky, postup skartace a jej´ı metody.
R
• Veden´ı u ´ˇcetnictv´ı je determinov´ano obecn´ ymi pravidly, kter´e plat´ı pro kaˇzdou u ´ˇcetn´ı jednotku. ´ cetn´ı jednotkou jsou vˇsechny pr´avnick´e osoby i fyzick´e osoby s v´ • Uˇ yjimkou tˇech FO, kter´e u ´ˇctuj´ı tzv. pauˇs´ alem. ´ cetn´ı jednotka vede u • Uˇ ´ˇcetnictv´ı za dan´e u ´ˇcetn´ı obdob´ı. ´ cetn´ı obdob´ı pro jednoduch´e u • Uˇ ´ˇcetnictv´ı pˇredstavuje kalend´aˇrn´ı rok. • Pravidla spoluvytv´aˇrej´ı tzv. obecn´e u ´ˇcetn´ı prostˇred´ı. ´ˇcetn´ı prostˇred´ı znamen´a jednotnost, stejnou terminologii, postupy a metody • Obecn´e u u ´ˇcetnictv´ı. ´ stanovuje z´ • Povinnosti UJ akon o u ´ˇcetnictv´ı. ´ • Uˇcetnictv´ı je moˇzn´e v´est za pouˇzit´ı v´ ypoˇcetn´ı techniky (ˇci jin´e techniky), pˇredpokladem je archivace software, tedy nejen obsluˇzn´eho programu pro u ´ˇcetnictv´ı, ale i operaˇcn´ıho syst´emu. ´ cetnictv´ı mus´ı vˇernˇe a poctivˇe zobrazovat skuteˇcnosti pˇredmˇetu u • Uˇ ´ˇcetnictv´ı a finanˇcn´ı situaci u ´ˇcetn´ı jednotky. • Pro veden´ı u ´ˇcetnictv´ı plat´ı urˇcit´e z´asady, kter´e spoluvytv´aˇrej´ı obecn´e u ´ˇcetn´ı prostˇred´ı. • Mezi hlavn´ı z´ asady patˇr´ı: z´ asada z´ asada z´ asada z´ asada z´ asada
vˇern´eho a poctiv´eho zobrazen´ı, bilanˇcn´ı kontinuity, st´ alosti metod, z´ akazu kompenzace, opatrnosti.
D
– – – – –
• • • • • •
Ku ´ˇcetnictv´ı patˇr´ı u ´ˇcetn´ı doklady, tvoˇr´ı jeho ned´ılnou souˇc´ast. Bez u ´ˇcetn´ıho dokladu nelze nic za´ uˇctovat. ´ cetn´ım dokladem ale nen´ı jak´ Uˇ ykoliv doklad. ´ cetn´ı doklady maj´ı pˇredepsan´e n´aleˇzitosti. Uˇ V podniku maj´ı u ´ˇcetn´ı doklady jak´ ysi ˇzivotn´ı cyklus zvan´ y obˇeh. Tento obˇeh tvoˇr´ı nˇekolik po sobˇe jdouc´ıch ˇcinnost´ı.
Kontroln´ı ot´ azky:
1. Jak byste definovali pojem u ´ˇcetn´ı jednotka“? ” ˇ ım je d´ 2. C´ ano obecn´e u ´ˇcetn´ı prostˇred´ı?
Kapitola 4. Z´ akladn´ı u ´ˇcetn´ı z´ asady a n´aleˇzitosti Jak´e zn´ ate povinnosti u ´ˇcetn´ı jednotky dan´e z´akonem o u ´ˇcetnictv´ı? Co to znamen´ a pojem u ´ˇcetn´ı obdob´ı“? ” Jak´ y je rozd´ıl mezi hospod´ aˇrsk´ ym a kalend´aˇrn´ım rokem? M˚ uˇze b´ yt pouˇzito hospod´ aˇrsk´eho roku pˇri veden´ı daˇ nov´e evidence? Jak´ a jsou pravidla pro veden´ı u ´ˇcetnictv´ı? Kdy se otev´ıraj´ı knihy podvojn´eho u ´ˇcetnictv´ı? Mus´ı b´ yt vedeno u ´ˇcetnictv´ı v samotn´em podniku? Kdo zodpov´ıd´ a za spr´ avnost u ´ˇcetnictv´ı? Jak´e zn´ ate z´ asady u ´ˇcetnictv´ı? Jak byste charakterizovali poˇzadavek opatrnosti? Co je to z´ asada z´ akazu kompenzace? Co to znamen´ a z´ asada st´ alosti, v ˇcem se projevuje? Co to znamen´ a z´ asada objektivity u ´ˇcetnictv´ı? Co je to bilanˇcn´ı kontinuita? V ˇcem spoˇc´ıv´ a z´ asada opatrnosti? K ˇcemu jsou nutn´e u ´ˇcetn´ı doklady? Jak´e druhy u ´ˇcetn´ıch doklad˚ u zn´ate? Co je to obˇeh u ´ˇcetn´ıch doklad˚ u? Jak´e f´ aze m´ a obˇeh u ´ˇcetn´ıch doklad˚ u ve vˇetˇs´ım podniku? Co zahrnuje f´ aze ovˇeˇren´ı spr´avnosti“ u ´ˇcetn´ıho dokladu? ” Jak´e etapy m˚ uˇze zahrnovat pˇr´ıprava na za´ uˇctov´an´ı? Co si pˇredstavujete pod pojmem z´apis do u ´ˇcetn´ıch knih? Jsou vˇsechny u ´ˇcetn´ı doklady archivov´any stejnou dobu? Co znamen´ a pojem skartace?
AF T
3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26.
59
R
Pr˚ uvodce studiem:
D
Tato lekce je v´ yˇctem pˇr´ısluˇsn´ ych paragraf˚ u z´ akona o u ´ˇcetnictv´ı. Tento z´ akon mus´ı odr´ aˇzet realitu, mus´ı tedy reflektovat napˇr. skuteˇcnost, ˇze podniky a podnikatel´e vedou u ´ˇcetnictv´ı dnes jiˇz t´emˇeˇr v´ yhradnˇe na PC. S t´ım jsou spjat´e nov´e pojmy, skuteˇcnosti, jevy apod., z´akon je mus´ı definovat, aktualizovat, pˇripustit ˇci zak´azat atd. Legislativa vˇzdy odr´ aˇz´ı realitu, i kdyˇz nˇekdy ji pouze doh´an´ı. V´ yskyt nov´ ych jev˚ u (jako napˇr. moˇznost elektrotechnick´eho podpisu) se mus´ı projevit i v novel´ach z´akona o u ´ˇcetnictv´ı. Proto lze st´ale pˇredpokl´adat u ´pravy i t´eto pr´ avn´ı normy i o nov´e technick´e pojmy a moˇznosti.
´ cetn´ı doklady 4.3 Uˇ
60 Autotest: ´ cetn´ı jednotkou: 1. Uˇ
(a) jsou vˇsechny PO a FO bez v´ yjimky (b) nemus´ı b´ yt FO, kter´e uplatn´ı tzv. pauˇs´al (c) nemus´ı b´ yt PO, kter´e nejsou zaps´any v obchodn´ım rejstˇr´ıku 2. Veden´ı u ´ˇcetnictv´ı za tzv. hospod´aˇrsk´ y rok“: ” (a) nemohou ˇcinit FO (b) nemohou ˇcinit PO (c) nemohou ˇcinit jen PO, kter´e nejsou zaps´any v obchodn´ım rejstˇr´ıku
AF T
3. Z´asada st´ alosti se net´ yk´ a:
D
R
(a) odpisov´ an´ı (b) podpisov´ an´ı (c) u ´ˇcetn´ıho postupu
Kapitola 5
AF T
Veden´ı u ´ˇ cetnictv´ı Popis lekce:
Tato lekce se zab´ yv´a doprovodn´ ymi jevy pˇri veden´ı u ´ˇcetnictv´ı. Tyto jevy jsou v´ ysledkem pˇrev´aˇznˇe z´ asady vˇern´eho a pravdiv´eho zobrazen´ı skuteˇcnosti, nebot’ jsou podm´ınkou pro jej´ı realizaci. Dozv´ıme se o povinnosti veden´ı u ´ˇcetn´ıch knih, zp˚ usobech oceˇ nov´ an´ı majetku a jeho inventarizaci, archivaci u ´ˇcetn´ıch doklad˚ uiu ´ˇcetn´ıch z´aznam˚ u, jakoˇzto i ˇcinnostech pˇri u ´ˇcetn´ı z´avˇerce. Koneˇcnou f´az´ı je u ´ˇcetn´ı z´avˇerky je vyplnˇen´ı formul´aˇr˚ u pro daˇ nov´e pˇrizn´an´ı, ˇ a zp˚ proto z´avˇereˇcnou ˇc´ast´ı t´eto lekce je rozbor daˇ nov´e soustavy CR usob zobrazov´ an´ı permanentn´ı danˇe, tj. DPH v podnikov´em u ´ˇcetnictv´ı. Lekce m´a n´asleduj´ıc´ı strukturu: ´ cetn´ı knihy Uˇ Oceˇ nov´ an´ı majetku Inventarizace majetku a z´avazk˚ u ´ Uschova u ´ˇcetn´ıch p´ısemnost´ı ´ cetn´ı z´ Uˇ avˇerka Zachycen´ı dan´ı v u ´ˇcetnictv´ı
R
5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6
Lekce charakterizuje podstatn´e podm´ınky a d˚ uleˇzit´e souvislosti s vlastn´ım veden´ım u ´ˇcetnictv´ı i daˇ nov´e evidence.
D
D´ elka lekce: 90 minut Kl´ıˇ cov´ a slova:
Den´ık, hlavn´ı kniha, knihy analytick´e evidence, poˇrizovac´ı cena, reprodukˇcn´ı cena, vlastn´ı n´aklady, jmenovit´a hodnota, inventarizace, fyzick´a inventura, dokladov´a inventura, ˇr´adn´a a mimoˇra´dn´ a inventura, periodick´ a a pr˚ ubˇeˇzn´a inventura, manko, pˇrebytek, pˇr´ıruˇcn´ı archiv, archiv u ´ˇcetn´ı jednotky, archivaˇcn´ı lh˚ uty, u ´ˇcetn´ı z´avˇerka, z´avˇerkov´e operace, odˇcitateln´e poloˇzky, daˇ nov´e pˇrizn´an´ı, domˇerky, danˇe pˇr´ım´e, danˇe nepˇr´ım´e, danˇe majetkov´e, daˇ n z pˇr´ıjm˚ u fyzick´ ych osob ze z´avisl´e ˇcinnosti, daˇ n z pˇr´ıjm˚ u fyzick´ ych osob z podnik´an´ı, daˇ n z pˇr´ıjm˚ u pr´ avnick´ ych osob, daˇ n z pˇridan´e hodnoty, spotˇrebn´ı danˇe, silniˇcn´ı daˇ n, daˇ n z nemovitost´ı, daˇ n z pˇrevodu nemovitost´ı, daˇ n dˇedick´a a darovac´ı, daˇ n k ochranˇe ˇzivotn´ıho prostˇred´ı, daˇ nov´e pˇrizn´ an´ı, daˇ nov´ y poradce. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı t´eto lekce byste mˇeli b´ yt schopni: • vyjmenovat u ´ˇcetn´ı knihy, 61
´ cetn´ı knihy 5.1 Uˇ
62 • • • • • • •
5.1
vyjmenovat zp˚ usoby oceˇ nov´ an´ı majetku, urˇcit z´ asady inventarizace, urˇcit lh˚ uty k archivaci, urˇcit a charakterizovat z´ avˇerkov´e operace, ˇ vyjmenovat ˇclenˇen´ı dan´ı v CR, urˇcit, kter´e danˇe jsou pˇr´ım´e, nepˇr´ım´e a majetkov´e, popsat princip v´ ypoˇctu a odvod˚ u danˇe z pˇridan´e hodnoty.
´ cetn´ı knihy Uˇ
´ cetn´ı jednotky (d´ale jen UJ) ´ prov´adˇej´ı z´apisy o u Uˇ ´ˇcetn´ıch pˇr´ıpadech do u ´ˇcetn´ıch knih. ´ cetn´ı z´apisy mus´ı b´ Uˇ yt provedeny:
Z´ akladn´ı knihy u ´ˇcetnictv´ı
AF T
• srozumitelnˇe, • pˇrehlednˇe, • zp˚ usobem, kter´ y zabr´an´ı neopr´avnˇen´ ym zmˇen´am nebo dodateˇcn´ ym z´apis˚ um ˇci u ´prav´am z´aznam˚ u. Vu ´ˇcetnictv´ı se u ´ˇctuje v tˇechto z´ akladn´ıch knih´ach:
• v den´ıku (den´ıc´ıch), v nˇemˇz se u ´ˇcetn´ı z´apis prov´ad´ı chronologicky, • v hlavn´ı knize, v n´ıˇz se u ´ˇcetn´ı pˇr´ıpady uspoˇr´ad´avaj´ı z hlediska vˇecn´eho, • v knih´ ach analytick´e evidence, v n´ıˇz se podrobnˇe rozv´adˇej´ı z´apisy hlavn´ı knihy.
´ vedou u UJ ´ˇcetn´ı knihy v penˇeˇzn´ıch jednotk´ ach, v knih´ach analytick´e evidence a v pomocn´ ych knih´ach mohou pouˇz´ıt jednotek mnoˇzstv´ı. Pr´avnick´e osoby otev´ıraj´ı u ´ˇcetn´ı knihy:
ke dni sv´eho vzniku, k prvn´ımu dni u ´ˇcetn´ıho obdob´ı, ke dni vstupu do likvidace, ke dni u ´ˇcinnosti prohl´ aˇsen´ı konkursu nebo vyrovn´an´ı.
R
• • • •
Fyzick´e osoby otev´ıraj´ı u ´ˇcetn´ı knihy:
D
• ke dni vzniku podnikatelsk´eho opr´avnˇen´ı, • ke dni z´ apisu do obchodn´ıho rejstˇr´ıku, • ke dni n´asleduj´ıc´ım po dni v´ ymazu z obchodn´ıho rejstˇr´ıku, pokud pokraˇcuj´ı v podnikatelsk´e nebo v´ ydˇeleˇcn´e ˇcinnosti, • k prvn´ımu dni u ´ˇcetn´ıho obdob´ı, • ke dni u ´ˇcinnosti prohl´ aˇsen´ı konkursu nebo vyrovn´an´ı.
(Pozn´amka: FO m˚ uˇze poˇz´adat o z´ apis do obchodn´ıho rejstˇr´ıku, po z´apisu pak mus´ı v´est u ´ˇcetnictv´ı.) ´ pak UJ ´ mus´ı otevˇr´ıt u Otevˇren´ı Shrneme-li to z pohledu UJ, ´ˇcetn´ı knihy ke dni: u ´ˇcetn´ıch knih
• zah´ ajen´ı ˇcinnosti, • prvn´ı den u ´ˇcetn´ıho obdob´ı, • v den u ´ˇcinnosti prohl´ aˇsen´ı konkursu nebo vyrovn´an´ı. Reciproˇcnˇe FO i PO u ´ˇcetn´ı knihy uzav´ıraj´ı.
Kapitola 5. Veden´ı u ´ˇcetnictv´ı
5.2
63
Oceˇ nov´ an´ı majetku
Jednotliv´e druhy majetku a z´ avazk˚ u se oceˇ nuj´ı takto:
Pˇ r´ıklad:
AF T
a) hmotn´ y majetek s v´ yjimkou majetku vytvoˇren´eho vlastn´ı ˇcinnost´ı se oceˇ nuje poˇrizovac´ımi cenami, b) hmotn´ y majetek vytvoˇren´ y vlastn´ı ˇcinnost´ı se oceˇ nuje vlastn´ımi n´aklady, c) z´asoby s v´ yjimkou z´asob vytvoˇren´ ych vlastn´ı ˇcinnost´ı se oceˇ nuj´ı poˇrizovac´ımi cenami, d) z´ asoby vytvoˇren´e vlastn´ı ˇcinnost´ı se oceˇ nuj´ı vlastn´ımi n´aklady, e) penˇeˇzn´ı prostˇredky a ceniny jejich jmenovit´ ymi hodnotami, f) cenn´e pap´ıry, pod´ıly a deriv´aty se oceˇ nuj´ı poˇrizovac´ımi cenami, g) pohled´avky pˇri vzniku jmenovitou hodnotou, pˇri nabyt´ı za u ´ platu nebo vkladem se oceˇ nuj´ı poˇrizovac´ı cenou, z´ avazky se oceˇ nuj´ı pˇri vzniku jejich jmenovitou hodnotou, pˇri pˇrevzet´ı pak poˇrizovac´ı cenou, h) nehmotn´ y majetek kromˇe pohled´avek s v´ yjimkou nehmotn´eho majetku vytvoˇren´eho vlastn´ı ˇcinnost´ı se oceˇ nuje poˇrizovac´ımi cenami, i) nehmotn´ y majetek kromˇe pohled´avek vytvoˇren´ y vlastn´ı ˇcinnost´ı se oceˇ nuje vlastn´ımi n´ aklady, j) chov zv´ıˇrat se oceˇ nuje vlastn´ımi n´aklady, k) majetek v pˇr´ıpadech bez´ uplatn´eho nabyt´ı s v´ yjimkou majetku uveden´eho pod p´ısmeny e) a g), anebo majetek v pˇr´ıpadech, kdy vlastn´ı n´aklady nelze zjistit nebo jsou tyto n´aklady vyˇsˇs´ı neˇz reprodukˇcn´ı poˇrizovac´ı cena tohoto majetku, se oceˇ nuje reprodukˇcn´ı poˇrizovac´ı cenou.
D
R
• poˇrizovac´ı cena je cena, za kterou byl majetek poˇr´ızen a n´aklady s jeho poˇr´ızen´ım souvisej´ıc´ı, • reprodukˇcn´ı poˇrizovac´ı cena je cena za kterou by byl majetek poˇr´ızen v dobˇe, kdy se o nˇem u ´ˇctuje, je stanovena znalcem, • vlastn´ı n´ aklady jsou u z´ asob vytvoˇren´ ych vlastn´ı ˇcinnost´ı pˇr´ım´e n´aklady vynaloˇzen´e na v´ yrobu nebo jinou ˇcinnost, popˇr´ıpadˇe i ˇca´st nepˇr´ım´ ych n´aklad˚ u, kter´a se vztahuje k v´ yrobˇe nebo k jin´e ˇcinnosti, • vlastn´ı n´aklady u hmotn´eho majetku kromˇe z´asob a nehmotn´eho majetku kromˇe pohled´avek vytvoˇren´eho vlastn´ı ˇcinnost´ı, pˇr´ım´e n´ aklady na v´ yrobu nebo jinou ˇcinnost a nepˇr´ım´e n´aklady, kter´e se vztahuj´ı k v´ yrobˇe nebo jin´e ˇcinnosti, vymezen´e v souladu su ´ˇcetn´ımi metodami.
Obecnˇe plat´ı, ˇze pokud se pˇri inventarizaci z´asob zjist´ı, ˇze jejich prodejn´ı cena sn´ıˇzen´a o n´aklady spojen´e s prodejem je niˇzˇs´ı, neˇz cena pouˇzit´a pro jejich ocenˇen´ı v u ´ˇcetnictv´ı, z´asoby se ocen´ı v u ´ˇcetnictv´ı a v u ´ˇcetn´ı z´avˇerce touto niˇzˇs´ı cenou – z´asada opatrnosti.
Rovnˇeˇz plat´ı, ˇze pokud se pˇri inventarizaci zjist´ı, ˇze ˇca´stka z´avazk˚ u je vyˇsˇs´ı neˇz jejich v´ yˇse vu ´ˇcetnictv´ı, uvedou se z´ avazky v u ´ˇcetnictv´ı a v u ´ˇcetn´ı z´avˇerce ve vyˇsˇs´ı cenˇe.
5.3
Inventarizace majetku a z´ avazk˚ u
´ je povinna prov´ UJ adˇet inventury ˇr´adn´e a mimoˇr´adn´e. Smyslem inventury je ovˇeˇrit, zda stav majetku a z´ avazk˚ uvu ´ˇcetnictv´ı odpov´ıd´a skuteˇcnosti.
Druhy inventur
64
5.3 Inventarizace majetku a z´avazk˚ u
´ k okamˇziku, ke kter´emu sestavuj´ı u Inventarizaci prov´ adˇej´ı UJ ´ˇcetn´ı z´ avˇerku jako ˇr´adnou nebo mimoˇr´adnou a pro u ´ˇcely pod´ an´ı n´avrhu na vyrovn´ an´ı. Kromˇe tˇechto periodick´ ych ´ prov´ inventur mohou UJ adˇet jeˇstˇe tzv. pr˚ ubˇeˇzn´e inventury. ˇ adn´ R´ a inventura • u z´asob se prov´ ad´ı periodicky, popˇr´ıpadˇe i pr˚ ubˇeˇznˇe. Pr˚ ubˇeˇznou inventarizaci mohou ´ prov´ UJ adˇet pouze u z´ asob, u nichˇz u ´ˇctuj´ı podle druh˚ u, • u dlouhodob´eho hmotn´eho movit´eho majetku, jenˇz vhledem k funkci, kterou pln´ı ´ je v soustavn´em pohybu a nem´ ´ prov´ v UJ, a st´al´e m´ısto kam n´ aleˇz´ı, mohou UJ adˇet rovnˇeˇz pr˚ ubˇeˇznou inventarizaci.
AF T
Term´ıny periodick´ ych ˇra´dn´ ych (i mimoˇra´dn´ ych) inventarizac´ı jsou d´any z´ akonem o u ´ˇcetnictv´ı, ´ Kaˇzd´ term´ın pr˚ ubˇeˇzn´e inventarizace si stanovuje sama UJ. y druh z´ asob a uveden´eho hmotn´eho majetku mus´ı b´ yt takto inventarizov´an alespoˇ n jednou za u ´ˇ cetn´ı obdob´ı. ´ jsou povinny prok´ UJ azat proveden´ı inventarizace u vˇseho majetku a z´ avazk˚ u po dobu pˇeti let po jej´ım proveden´ı. ´ Ukol k textu ˇ c. 11:
Pod´ıvejte se do z´akona o u ´ˇcetnictv´ı a poznamenejte si z´akladn´ı term´ıny pro inventarizaci ´ z´asob a dlouhodob´eho majetku. Udaj platn´ y v dobˇe pˇr´ıpravy tohoto textu naleznete v Kl´ıˇci. Mimoˇr´ adn´ a inventura
se prov´ad´ı ve v´ yjimeˇcn´ ych pˇr´ıpadech jako napˇr´ıklad: • • • •
pˇri pˇred´ an´ı v´ ykonu funkce odpovˇedn´eho vedouc´ıho, pˇri odchodu vedouc´ıho skladu do d˚ uchodu, v pˇr´ıpadˇe kr´ adeˇze, v pˇr´ıpadˇe ˇskody, ˇziveln´e pohromy apod.
R
D˚ uvody mimoˇra ´dn´e inventury
Inventuru rozezn´ av´ ame fyzickou a dokladovou.
Dokladov´ a se prov´ ad´ı pouze tam, kde nelze prov´est inventuru fyzickou.
D
Pˇ r´ıklad:
Dokladovou inventuru mus´ıme prov´ adˇet napˇr´ıklad u z´ avazk˚ u, v´ ypis˚ u z konta, tj. ve vztahu k extern´ım spolupracuj´ıc´ım subjekt˚ um.
V´ ysledky inventury
V´ ysledkem inventury m˚ uˇze b´ yt: • zjiˇstˇen´ı souladu fyzick´eho i u ´ˇcetn´ıho stavu, • zjiˇstˇen´ı pˇrebytku, • zjiˇstˇen´ı manka.
Manko rozezn´ av´ ame: • zavinˇen´e a nezavinˇen´e, • manko do normy a nad normou. Na z´akladˇe v´ ysledku se zjiˇstˇen´e rozd´ıly za´ uˇctuj´ı do u ´ˇcetn´ıho obdob´ı, za kter´e se stav ovˇeˇruje.
Kapitola 5. Veden´ı u ´ˇcetnictv´ı
5.4
65
´ Uschova u ´ˇ cetn´ıch p´ısemnost´ı
´ cetn´ı doklady a z´ ´ povinny archivovat. Uˇ aznamy na technick´ych nosiˇc´ıch dat jsou UJ a) Do konce u ´ˇcetn´ıho obdob´ı (a jeho uzavˇren´ı, tj. do konce ledna n´asleduj´ıc´ıho roku) ´ povinny archivovat u jsou UJ ´ˇcetn´ı doklady v pˇr´ıruˇcn´ım archivu (v u ´ˇct´arnˇe). b) V archivu u ´ˇcetn´ı jednotky se uschov´avaj´ı u ´ˇcetn´ı doklady a jin´e p´ısemnosti takto: Archivaˇcn´ı
• • • •
u ´ˇcetn´ı z´ avˇerka a v´ yroˇcn´ı zpr´ava po dobu 10 let, mzdov´e listy alespoˇ n po dobu 10 let, u ´daje d˚ uchodov´eho a nemocensk´eho pojiˇstˇen´ı po dobu 20 let, u ´ˇcetn´ı doklady, u ´ˇctov´e rozvrhy, u ´ˇcetn´ı knihy, odpisov´ y pl´ an, seznamy u ´ˇcetn´ıch knih, inventurn´ı soupisy 5 rok˚ u, programov´ a dokumentace (software) po dobu 5 let, doklady o v´ ydaj´ıch a pˇr´ıjmech po dobu 1 roku po proveden´ı daˇ nov´e revize, invent´ arn´ı karty dlouhodob´eho majetku po dobu 3 let n´asledn´ ych po vyˇrazen´ı, veˇsker´e p´ısemnosti pˇrech´azej´ı na pr´avn´ı dˇedice, kter´ y mus´ı zabezpeˇcit jejich pˇrimˇeˇrenou archivaci.
lh˚ uty
AF T
• • • •
Pro archivaci u ´ˇcetn´ıch z´aznam˚ u sice plat´ı uveden´e lh˚ uty, doporuˇcuje se vˇsak v z´avislosti na moˇzn´em prokazov´an´ı opr´avnˇenosti a spr´avnosti u ´ˇctov´an´ı pˇri finanˇcn´ıch kontrol´ ach i s ohledem na trestn´ı z´akon, uchov´avat u ´ˇcetn´ı z´ aznamy i u ´ˇcetn´ı doklady d´ele, neˇz je stanoveno samotn´ ym z´ akonem o u ´ˇcetnictv´ı. ´ Ukol k textu ˇ c. 12:
Zamyslete se nad t´ım, proˇc se doporuˇcuje uchov´avat dokumentaci d´ale. Sv˚ uj n´azor si ovˇeˇrte s Kl´ıˇcem.
R
Lh˚ uta pro domˇerku danˇe z pˇr´ıjm˚ u finanˇcn´ım u ´ˇradem m˚ uˇze zas´ ahnout obdob´ı aˇ z deseti let po skonˇcen´ı zdaˇ novac´ıho obdob´ı, a stejnˇe tak uv´ ad´ı toto ˇcasov´e rozpˇet´ı i trestn´ı z´ akon´ık. U poplatn´ık˚ u danˇe z pˇr´ıjm˚ u, kteˇr´ı vykazuj´ı daˇ nov´e ztr´aty, m˚ uˇze b´ yt potˇrebn´a doba archivace aˇz 18 let. Lh˚ uta je delˇs´ı i pro ty poplatn´ıky, kteˇr´ı si poˇr´ıdili majetek pomoc´ı finanˇcn´ıho leasingu.
D
Upozorˇ nuji proto na dispozitivn´ı funkci u ´ˇcetnictv´ı, kdy u ´ˇcetn´ı z´ aznamy i u ´ˇcetn´ı doklady tvoˇr´ı v´ yznamn´ y prvek pˇri dokazov´an´ı skuteˇcnost´ı pˇri sporech, zvl´aˇstˇe pak za situace, kdy d˚ ukazy o spr´avnosti u ´ˇctov´an´ı mus´ı pˇredloˇzit daˇ nov´ y poplatn´ık. Proto je ˇza´douc´ı uchov´avat u ´ˇcetn´ı dokumentaci d´ele neˇz urˇcuje z´akon o u ´ˇcetnictv´ı.
5.5
´ cetn´ı z´ Uˇ avˇ erka
´ sestavuj´ı k posledn´ımu dni u UJ ´ˇcetn´ıho obdob´ı (pˇri ˇra´dn´e z´avˇerce), popˇr. ke stanoven´emu Povinn´e ´ cetn´ı z´avˇerku v soustavˇe podvojn´eho u dni (pˇri mimoˇra´dn´e) u ´ˇcetn´ı z´ avˇerku. Uˇ ´ˇcetnictv´ı tvoˇr´ı: u´ˇcetn´ı v´ ykazy
• rozvaha, • v´ ykaz zisk˚ u a ztr´ at (u rozpoˇctov´ ych organizac´ı v´ ykaz o plnˇen´ı rozpoˇctu), • pˇr´ıloha. ´ cetn´ı z´avˇerka mus´ı b´ Uˇ yt podeps´ana statut´arn´ım org´ anem (u PO), popˇr´ıpadˇe fyzickou ´ osobou, kter´ a je u ´ˇcetn´ı jednotkou (UJ). Konsolidovanou u ´ˇcetn´ı z´ avˇerku ovˇeˇruje auditor. Na z´akon o u ´ˇcetnictv´ı navazuje cel´a ˇrada dalˇs´ıch pr´avn´ıch norem, kter´e upˇresˇ nuj´ı metodiku,
66
5.6 Zachycen´ı dan´ı v u ´ˇcetnictv´ı
ˇ zp˚ usoby u ´ˇctov´ an´ı, u ´ˇcetn´ı postupy atd. Kromˇe z´ akon˚ u vych´ azej´ıc´ıch ve Sb´ırce z´ akon˚ u CR ˇ jsou to pˇredevˇs´ım Opatˇren´ı MF CR“ ˇci vyhl´ aˇsky uveˇrejˇ novan´e ve Finanˇcn´ım zpravodaji ” ˇ MF CR. Daˇ n z pˇr´ıjm˚ u
´ uzav´ıraj´ı kaˇzd´ UJ y mˇes´ıc sv´e u ´ˇcetnictv´ı. Kromˇe uzavˇren´ı u ´ˇcetn´ıch knih k pˇr´ısluˇsn´emu datu (ˇc´arou, zamezovkou), vypoˇc´ıt´ av´ a daˇ nov´ y subjekt daˇ n z pˇr´ıjm˚ u. Je zjiˇst’ov´an z´aklad danˇe. Pokud vznikne saldo z´aporn´e (ztr´ata) podnikatel zaplat´ı daˇ n z pˇr´ıjmu v minim´aln´ı v´ yˇsi, ta je urˇcena vl´adn´ım naˇr´ızen´ım. U fyzick´ ych osob pro v´ ypoˇcet danˇe z pˇr´ıjm˚ u plat´ı jeˇstˇe nˇekolik moˇznost´ı upravuj´ıc´ıch z´aklad danˇe. Mezi odpoˇcitateln´e poloˇzky FO patˇr´ı ˇrada moˇznost´ı jmenovan´a taxativnˇe z´akonem (podnikatel m˚ uˇze odpoˇc´ıt´ avat napˇr´ıklad ˇc´ astky za nezletil´e dˇeti a dalˇs´ı odpoˇcty). V r´amci z´ avˇerkov´ ych operac´ı m˚ uˇze odpoˇc´ıt´avat dalˇs´ı poloˇzky, napˇr´ıklad: • • • •
odpisy, rezervy na dan´ y rok, hodnotu dar˚ u pr´ avnick´ ym osob´ am na humanit´arn´ı a jin´e u ´ˇcely, vyrovn´ an´ı adekv´ atn´ıho pod´ılu leasingu atd.
AF T
Z´ avˇerkov´e operace
Z´ avˇereˇcnou prac´ı je v´ypoˇcet pˇr´ısluˇsn´e v´yˇse danˇe z pˇr´ıjmu.
Tu pak mus´ı podnikatel zapsat do daˇ nov´eho pˇrizn´ an´ı (vˇcetnˇe ˇca´sti formul´ aˇre, kter´ y ukazuje v hrub´ ych rysech strukturu jeho majetku, i ˇc´ast, kter´a zobrazuje v z´akladn´ıch rysech i pr˚ ubˇeh jeho hospod´ aˇrsk´e ˇcinnosti).
Formul´ aˇr daˇ nov´eho pˇrizn´an´ı FO je tˇreba podat do 31. 3., souˇcasnˇe je tˇreba zaplatit daˇ n na ´ Pokud m´ pˇr´ısluˇsn´e konto FU. a hospod´ aˇrsk´ y subjekt daˇ nov´eho poradce (a tato skuteˇcnost ´ ozn´amena pˇredem) m˚ je FU uˇze subjekt zaplatit aˇz do 30. 6. Podle v´ yˇse danˇe pak jsou prov´adˇeny z´ alohy na daˇ n pro pˇr´ıˇst´ı obdob´ı. U nejniˇzˇs´ı danˇe plat´ı, ˇze se plat´ı jednou roˇcnˇe, adekv´atnˇe k v´ yˇsi danˇe se pak podle tabulky upravuj´ı z´alohy. PO plat´ı daˇ n z pˇr´ıjmu z´alohovˇe kaˇzd´ y mˇes´ıc.
D
R
ˇ Spatnˇ e vypoˇc´ıtan´a daˇ n, popˇr. vˇcas neodveden´ a daˇ n, respektive pokus o zkr´acen´ı dan´ı apod., to vˇse podl´eh´a kontrole finanˇcn´ıho u ´ˇradu, kter´ y m´ a pomˇernˇe rozs´ahl´e pravomoci udˇelovat sankce a pokuty, vˇcetnˇe moˇznosti kontrol doklad˚ uiu ´ˇcetnictv´ı, a to po dobu 10 rok˚ u ´ m˚ nazpˇet. FU uˇze rovnˇeˇz domˇeˇrit daˇ n (tzv. daˇ nov´e domˇerky), popˇr´ıpadˇe m˚ uˇze pˇrispˇet ke ztr´atˇe licence daˇ nov´eho subjektu. Nav´ıc samozˇrejmˇe u ´myslnˇe chybnˇe uv´adˇen´e u ´daje jsou ve smyslu trestn´ıho z´akon´ıku trestn´ ym ˇcinem, jsou tedy postiˇziteln´e i mimo r´amec bˇeˇzn´ ych hospod´aˇrsk´ ych instituc´ı.
5.6
Zachycen´ı dan´ı v u ´ˇ cetnictv´ı
Zn´am´ y bonmot ˇr´ık´a, ˇze pouze dvˇe vˇeci jsou v ˇzivotˇe zcela jist´e: smrt a danˇe. Danˇe n´ as skuteˇcnˇe prov´azej´ı cel´ y ˇzivot a mnohdy si to neuvˇedomujeme, protoˇze ˇc´ast tˇechto dan´ı je skryta v cen´ach zboˇz´ı. Jeˇstˇe po naˇs´ı smrti pak nˇekteˇr´ı naˇsi dˇedicov´e mohou platit daˇ n dˇedickou. ˇ v platnost nov´ Od 1. 1. 1993 vstoupila na u ´zem´ı CR a daˇ nov´ a soustava.
Kapitola 5. Veden´ı u ´ˇcetnictv´ı
67
Daˇ nov´ a soustava obsahuje 3 typy dan´ı: • danˇe nepˇr´ım´e, • danˇe pˇr´ım´e, • danˇe majetkov´e (sv´ ym charakterem jsou to danˇe pˇr´ım´e).
AF T
a) Danˇ e pˇ r´ım´ e (i majetkov´e) si zˇretelnˇe uvˇedomujeme: pˇrijde n´ am v´ ymˇer, obdrˇz´ıme poˇstovn´ı pouk´ azku na urˇcitou ˇca´stku, popˇr. pod´av´ ame daˇ nov´e pˇrizn´an´ı, kde tuto daˇ n mus´ıme sami vypoˇc´ıtat. b) Danˇ e nepˇ r´ım´ e jsou skryty v cen´ach zboˇz´ı. Ty n´ as bol´ı m´enˇe, mnohdy o nich nev´ıme, vn´ım´ame sp´ıˇse cenu v jej´ı v´ yˇsi, mnohdy ani nev´ıme, kolik korun v t´eto cenˇe zahrnuj´ı tyto danˇe. Proto jsou vˇsude ve svˇetˇe sp´ıˇse obl´ıbenˇejˇs´ı danˇe nepˇr´ım´e. Je v nich skryta i urˇcit´ a dobrovolnost, nebot’ ke koupi dan´e vˇeci n´ as nikdo nenut´ı. T´ım, ˇze se rozhodneme zakoupit si draˇzˇs´ı vˇec, plat´ıme i v´ıce tˇechto dan´ı, nebot’ tyto danˇe jsou d´ any procentem k z´ akladn´ı cenˇe. Danˇe pˇr´ım´e jsou:
• daˇ n z pˇr´ıjm˚ u pr´ avnick´ ych osob (PO), • daˇ n z pˇr´ıjm˚ u fyzick´ ych osob (FO). Danˇe nepˇr´ım´e jsou:
• daˇ n z pˇridan´e hodnoty (DPH), • danˇe spotˇrebn´ı. Danˇe majetkov´e jsou: daˇ n daˇ n daˇ n daˇ n daˇ n
z nemovitost´ı, z pˇrevodu nemovitost´ı, silniˇcn´ı, dˇedick´ a a darovac´ı, k ochranˇe ˇzivotn´ıho prostˇred´ı.
R
• • • • •
D
• Danˇe patˇr´ı st´ atu. • Danˇe jsou pˇr´ıjmem st´ atn´ıho rozpoˇctu, s v´yjimkou ˇca´sti dan´ı z pˇr´ıjm˚ u a dan´ı z nemovitost´ı, kter´e jsou pˇr´ıjmem obc´ı (a vyˇsˇs´ıch u ´zemn´ıch celk˚ u). • Spr´ avcem (v´ybˇerˇc´ım) dan´ı je m´ıstnˇe pˇr´ısluˇsn´y finanˇcn´ı u ´ˇrad. • V´yˇse dan´ı, tzn. daˇ nov´ a politika vl´ ady ovlivˇ nuje ekonomick´e chov´ an´ı lid´ı i podnik˚ u.
Vˇsechny uveden´e danˇe se mohou vztahovat k podnik´an´ı, popˇr´ıpadˇe k provozov´an´ı samostatnˇe v´ ydˇeleˇcn´e ˇcinnosti.
ad a) Danˇ e pˇ r´ım´ e Pˇ r´ıklady:
ˇ mus´ı vypoˇc´ıt´ • Podnikatel (OSVC) avat, sr´aˇzet a odv´ adˇet pˇr´ısluˇsn´em finanˇcn´ımu u ´ˇradu daˇ n z pˇr´ıjm˚ u FO ze z´avisl´e ˇcinnosti sv´ ych zamˇestnanc˚ u. • Podnikatel (FO) si za sebe mus´ı vypoˇc´ıtat svou daˇ n z pˇr´ıjm˚ u FO z podnik´an´ı, vyplnit daˇ nov´e pˇrizn´an´ı a odv´est pˇr´ısluˇsnou ˇc´astku na u ´ˇcet m´ıstnˇe pˇr´ısluˇsn´eho ˇ ı tak jednou roˇcnˇe, vˇzdy k 31. 3. n´asleduj´ıc´ıho roku. M´afinanˇcn´ıho u ´ˇradu. Cin´ li daˇ nov´eho poradce, m˚ uˇze tak uˇcinit aˇz k 30. 6., je-li to pˇredem ozn´ameno finanˇcn´ımu u ´ˇradu.
Typy dan´ı
68
5.6 Zachycen´ı dan´ı v u ´ˇcetnictv´ı • Podnikatel (PO) si za svou firmu mus´ı kaˇzd´ y mˇes´ıc vypoˇc´ıt´avat daˇ n z pˇr´ıjm˚ u PO a kaˇzd´ y mˇes´ıc danou ˇc´astku (v roce 2008 ˇcin´ı sazba danˇe 21 procent ze zdaniteln´eho z´ akladu) odv´ adˇet na u ´ˇcet finanˇcn´ıho u ´ˇradu.
ad b) Danˇ e nepˇ r´ım´ e dˇel´ıme na daˇ n z pˇridan´e hodnoty – DPH (b1) a danˇe spotˇrebn´ı (b2). DPH
AF T
Pl´ atci a nepl´ atci DPH
(b1) Protoˇze DPH je prakticky trvalou souˇc´ast´ı ˇrady dod´ avek materi´alu nebo zboˇz´ı a je bˇeˇznˇe fakturov´ ana na daˇ nov´ ych dokladech, faktur´ach a paragonech, povˇsimneme si t´eto danˇe v´ıce. Daˇ n z pˇridan´e hodnoty (DPH) je daˇ n odv´ adˇen´ a st´ atu, pˇredstavuje v´yznamn´y zdroj st´ atn´ıho rozpoˇctu. Touto dan´ı jsou zdaˇ nov´ any nejen vˇeci, ale i sluˇzby a pr´ ava. Podnikatel´e mohou b´ yt pl´ atci DPH nebo nepl´atci DPH. Prodavaˇci (popˇr. majitel´e) jsou povinni pˇri n´ akupu zboˇz´ı ˇci sluˇzeb napsat na ´ DPH ˇci opaˇcn´e paragon ˇci fakturu (popˇr. maj´ı raz´ıtko) NEJSME PLATCI sdˇelen´ı. ˇ je v souˇcasn´e dobˇe stanoveno v z´akladn´ı sazbˇe 19 procent k cenˇe DPH v CR zboˇz´ı, sn´ıˇzen´a sazba, kter´a se t´ yk´a jen z´ akonem pˇresnˇe vymezen´ ych druh˚ u zboˇz´ı je stanovena ve v´ yˇsi 9 procent. (Jedn´a se vesmˇes o potraviny, ˇskoln´ı potˇreby apod.). D´a se pˇredpokl´ adat dalˇs´ı sn´ıˇzen´ı t´eto z´akladn´ı ˇca´stky v souvislosti s niˇzˇs´ı u ´rovn´ı tohoto daˇ nov´eho zat´ıˇzen´ı v EU. Nicm´enˇe v dobˇe pˇr´ıpravy t´eto publikace se pˇripravuje tzv. protikrizov´e opatˇren´ı, kter´e by zˇrejmˇe doˇcasnˇe zv´ yˇsilo z´akladn´ı sazbu na 20 % a sn´ıˇzenou na 10 %. V dobˇe pˇr´ıpravy t´eto publikace je to pouze ˇ proto v dobˇe studia t´eto publikace si n´avrh, kter´ y neproˇsel Parlamentem CR, studuj´ıc´ı mus´ı zjistit pˇresn´e u ´daje. DPH pˇredstavuje n´arok st´atu, proto mus´ı b´ yt odv´adˇena na jeho u ´ˇcet, coˇz ˇ e n´arodn´ı prakticky znamen´a na u ´ˇcet Ministerstva financ´ı, kter´ y je otevˇren u Cesk´ banky. ˇ ast pro z´ C´ ajemce:
D
R
Krit´eria pro urˇcen´ı kdo je pl´atcem DPH urˇcuje z´akon o DPH ˇc. 588/1992 Sb. Pokud V´as tato problematika v´ıce zaj´ım´a, doporuˇcuji V´am prostudov´an´ı tohoto z´ akona. Krit´eria pro zaˇrazen´ı se obˇcas mˇen´ı. Jak´ ym zp˚ usobem prakticky prob´ıh´ a zp˚ usob v´ ypoˇct˚ u, placen´ı a odv´ adˇen´ı tˇechto dan´ı? Ukaˇzme si to na pˇr´ıkladˇe. Pˇ r´ıklad k v´ ypoˇ ctu DPH:
Mˇejme n´asleduj´ıc´ı hospod´ aˇrsk´e subjekty: pilu, v´ yrobnu n´ abytku, obchod s n´ abytkem a spotˇrebitele, kter´ y si p˚ ujde zakoupit houpac´ı kˇreslo. Pila → V´ yrobna → Prodejna → Kupuj´ıc´ı 1. krok: Pila fakturuje V´ yrobnˇe za dod´avku dˇreva: 1000 Kˇc za dˇrevo + 190 Kˇc DPH celkem 1190 Kˇc 2. krok: V´ yrobna zaplat´ı Pile 1190 Kˇc a za´ uˇctuje si do sv´ ych n´aklad˚ u 1000 Kˇc za materi´al, 190 Kˇc jako daˇ n na vstupu. K tomu V´ yrobna pˇrid´ a sv´e dalˇs´ı n´aklady (za mzdy sv´ ych dˇeln´ık˚ u, dalˇs´ı materi´aly, reˇzii apod.) napˇr. rovnˇeˇz ve v´ yˇsi 1000 Kˇc. Houpac´ı kˇreslo pak prod´ a Obchodn´ıkovi dle t´eto kalkulace:
Kapitola 5. Veden´ı u ´ˇcetnictv´ı
69
• za dˇrevo 1000 Kˇc, • pˇridan´ a hodnota 1000 Kˇc (vˇcetnˇe zisku). Faktura Obchodn´ıkovi bude vypadat takto: 2000 Kˇc za houpac´ı kˇreslo + 360 Kˇc DPH celkem 2360 Kˇc V´ yrobna tedy poˇsle Obchodn´ıkovi fakturu za 2360 Kˇc. Ke konci mˇes´ıce provede zjiˇstˇen´ı rozd´ılu DPH na v´ ystupu (Obchodn´ıkovi) a na vstupu (od Pily) a v pˇr´ıpadˇe, ˇze bˇehem mˇes´ıce ˇz´ adn´e jin´e faktury s DPH nemˇela bude m´ıt n´asleduj´ıc´ı stav: DPH na v´ ystupu 360
AF T
Rozd´ıl
na vstupu 190 190
Odvod danˇe
Nadmˇern´ y odpoˇcet
D
R
V´ yrobce odvede st´ atu rozd´ıl danˇ e na vstupu a v´ ystupu, v naˇsem pˇr´ıpadˇe 190 Kˇc. Stejn´ ym zp˚ usobem budou postupovat vˇsichni n´asleduj´ıc´ı. Daˇ n je splatn´a vˇzdy do 15. dne n´ asleduj´ıc´ıho mˇes´ıce. 3. krok: Prodejce nakoup´ı houpac´ı kˇreslo a uhrad´ı V´ yrobci ˇc´astku 2360 Kˇc. I on bude kalkulovat: 2000 Kˇc za zboˇz´ı u, elektˇrina, 1000 Kˇc jeho pˇridan´ a hodnota (n´aklady skladov´an´ı, mzdy prodavaˇc˚ n´ ajemn´e atd.) 3000 Kˇc + 540 Kˇc DPH Celkem 3540 Kˇc Tuto cenu zaplat´ı kupuj´ıc´ı. Tolik n´ as bude tedy st´at houpac´ı kˇreslo, aˇz si jej v obchodˇe koup´ıme. V cenˇe 3540 Kˇc houpac´ıho kˇresla je tedy skryta daˇ n st´atu ve v´ yˇsi 540 Kˇc. DPH tedy vˇzdy zaplat´ı st´ atu spotˇrebitel (fin´ aln´ı kupuj´ıc´ı), pˇredch´ azej´ıc´ı stupnˇe daˇ n pouze odv´ adˇej´ı. M˚ uˇze nastat i opaˇcn´a situace, kdy daˇ n na v´ ystupu je vyˇsˇs´ı neˇz daˇ n na vstupu. Vznik´a tzv. nadmˇ ern´ y odpoˇ cet, daˇ nov´ y subjekt m´a pr´avo na vr´acen´ı ˇc´astky ze st´atn´ıho rozpoˇctu. V tom pˇr´ıpadˇe poˇz´ ad´a m´ıstnˇe pˇr´ısluˇsn´ y finanˇcn´ı u ´ˇrad o vr´ acen´ı pˇreplatku. Z´ajemce o tuto podrobnˇejˇs´ı problematiku odkazuji na znˇen´ı aktu´ aln´ı novely z´ akona o DPH. (Pozn´ amka: N´aˇs v´ ypoˇcet byl spr´avn´ y, nebot’ k t´eˇze ˇc´astce dospˇejeme souˇctem odveden´ ych dan´ı pˇredch´ azej´ıc´ıch stupˇ n˚ u: Pila odvede st´atu 190, V´ yrobce 190 a Obchodn´ık rovnˇeˇz 190 Kˇc.) Z tohoto principu n´ am vypl´ yv´a podstatn´ y z´avˇer: Kaˇzd´y podnik (pl´ atce DPH) je povinen pˇr´ısnˇe oddˇelovat a v u ´ˇcetnictv´ı oddˇelenˇe vykazovat DPH. To se t´yk´ a jak u ´ˇcetnictv´ı, tak i daˇ nov´e evidence. (b2) Spotˇ rebn´ı danˇ e se net´ ykaj´ı vˇseho zboˇz´ı, ale jsou zase urˇceny Z´ akonem o spotˇrebn´ı dani. (Z´akon ˇc. 587/1992 Sb.). Z´akon taxativnˇe vyjmenov´av´ a urˇcit´e v´ yrobky a opˇet stanovuje urˇcit´e sazby dan´ı. V´yrobek m˚ uˇze obsahovat DPH a nav´ıc i spotˇrebn´ı daˇ n.
Kumulace dan´ı
70
5.6 Zachycen´ı dan´ı v u ´ˇcetnictv´ı c) Danˇ e majetkov´ e
AF T
• Daˇ n z nemovitost´ı bude podnikatel platit napˇr´ıklad z budovy, haly, pozemku atd. Pokud m´ a tento majetek zahrnut do obchodn´ıho jmˇen´ı podniku, m˚ uˇze si tuto daˇ n za´ uˇctovat do v´ ydaj˚ u spjat´ ych s podnik´an´ım. n z pˇrevodu nemovitost´ı se plat´ı pˇri zmˇenˇe vlastnictv´ı. Tuto daˇ n plat´ı • Daˇ prod´avaj´ıc´ı, pokud tedy podnikatel prodal napˇr. ˇca´st sv´eho majetku zahrnut´eho do obchodn´ıho jmˇen´ı podniku, m˚ uˇze i tuto daˇ n zahrnout do podnikov´ ych n´aklad˚ u. • Daˇ n silniˇcn´ı se plat´ı za kaˇzd´ y firemn´ı automobil (s v´ yjimkami), plat´ı se i za kaˇzd´ y osobn´ı automobil, kter´ y je pouˇz´ıv´ an ke sluˇzebn´ım u ´ˇcel˚ um pro firmu. Rovnˇeˇz tuto daˇ n m˚ uˇze podnikatel zahrnout do podnikov´ ych n´aklad˚ u. • Daˇ n dˇedickou a darovac´ı m˚ uˇze platit podnikatel pokud t´ımto zp˚ usobem z´ısk´a majetek slouˇz´ıc´ı k podnik´an´ı. I v tomto pˇr´ıpadˇe m˚ uˇze b´ yt daˇ n zahrnuta do podnikov´ ych n´ aklad˚ u. • Daˇ n k ochranˇe ˇzivotn´ıho prostˇred´ı (tzv. ekologick´a daˇ n) se zav´ ad´ı s u ´ˇcinnost´ı od 1. 1. 2008, i kdyˇz souˇca´st´ı cel´eho komplexu dan´ı byla od poˇca´tku daˇ nov´e reformy. M˚ uˇze se t´ ykat jen omezen´e ˇc´asti podnikatel˚ u. ˇ ast pro z´ C´ ajemce:
Pokud m´ate hlubˇs´ı z´ajem o tuto daˇ novou problematiku, doporuˇcuji podrobnˇeji si proˇc´ıst pˇr´ısluˇsn´e z´akony. Jsou nazv´ any tak, jak je v textu uvedeno, tzn. napˇr. Z´akon o silniˇcn´ı dani (Z´akon ˇc. 16/1993 Sb.), Z´akon ˇc. 357/1992 Sb., o dani dˇedick´e, dani darovac´ı a dani z pˇrevodu nemovitost´ı atd.
ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 7:
1. Urˇcete jak´e ceny byste pouˇzili v pˇr´ıpadˇe nabyt´ı tˇechto druh˚ u majetku:
R
(a) Zemˇedˇelsk´e druˇzstvo odloˇzilo ˇca´st u ´rody brambor na pˇr´ıˇst´ı sadbu, stanovte cenu sadby. (b) St´ ado krav se rozˇs´ıˇrilo o telata, stanovte cenu telat. (c) Nadaci byl vˇenov´ an poˇc´ıtaˇc, stanovte jeho ocenˇen´ı. (d) Podnik postavil dodavatelsky novou halu, stanovte jej´ı cenu. (e) Podnik pouˇzil odpadn´ı energie z jednoho sv´eho stˇrediska pro vyt´apˇen´ı jin´eho, stanovte cenu pro toto stˇredisko.
D
2. Uved’te vlastn´ı pˇr´ıklad, kdy ve vaˇsem podniku dojde ke vzniku nadmˇern´eho odpoˇctu a sdˇelte jak´ ym zp˚ usobem byste po tomto zjiˇstˇen´ı postupovali.
´ Ukol zaˇslete tutorovi. Shrnut´ı:
• Veden´ı u ´ˇcetnictv´ı vyˇzaduje z´ apisy do nˇekolika u ´ˇcetn´ıch knih. • Z´apisy v u ´ˇcetn´ıch knih´ach mus´ı b´ yt provedeny srozumitelnˇe, pˇrehlednˇe a tak, aby byla vylouˇcena moˇznost dodateˇcn´ ych zmˇen ˇci u ´prav z´apis˚ u. • Existuje nˇekolik typ˚ u povinn´ ych u ´ˇcetn´ıch knih. • Z´akon o u ´ˇcetnictv´ı urˇcuje term´ıny otev´ır´an´ı a uzav´ır´an´ı u ´ˇcetn´ıch knih. • Z´akon o u ´ˇcetnictv´ı stanovuje zp˚ usoby oceˇ nov´an´ı r˚ uzn´ ych sloˇzek majetku. • Pro oceˇ nov´ an´ı se pouˇz´ıv´ a tˇechto druh˚ u ocenˇen´ı:
Kapitola 5. Veden´ı u ´ˇcetnictv´ı – – – –
• • • • • • • • • • • • •
Reprodukˇcn´ı poˇrizovac´ı cena je cena, za kterou by byl majetek poˇr´ızen v dobˇe u ´ˇctov´an´ı. ´ jsou povinny prov´ UJ adˇet inventarizaci majetku. Inventury rozezn´ av´ ame ˇr´ adn´e a mimoˇr´adn´e. ˇ adn´e inventury jsou periodick´e a pr˚ R´ ubˇeˇzn´e. Z´ akladem jdou fyzick´e inventury. Nelze-li prov´est inventuru fyzickou, prov´ad´ı se inventura dokladov´a. V´ ysledkem inventarizace m˚ uˇze b´ yt zjiˇstˇen´ı rozd´ıl˚ u mezi u ´ˇcetn´ım a skuteˇcn´ ym stavem. Manka rozliˇsujeme zavinˇen´a a nezavinˇen´a, d´ale manka do pˇr´ıpustn´e normy a nad normu. ´ jsou povinny archivovat u UJ ´ˇcetn´ı doklady a z´aznamy na technick´ ych nosiˇc´ıch v pˇr´ıruˇcn´ım archivu do 31. ledna n´asleduj´ıc´ıho u ´ˇcetn´ıho obdob´ı. V archivu u ´ˇcetn´ı jednotky je tˇreba archivovat u ´ˇcetn´ı doklady, u ´ˇcetn´ı z´aznamy, u ´ˇcetn´ı v´ ykazy, jakoˇz i programovou dokumentaci dle term´ın˚ u urˇcen´ ych z´akonem o u ´ˇcetnictv´ı. Doporuˇcuje se uchov´avat u ´ˇcetn´ı dokumentaci d´ele neˇz stanovuje z´akon o u ´ˇcetnictv´ı s ohledem na dispozitivn´ı funkci u ´ˇcetnictv´ı. Po skonˇcen´ı u ´ˇcetn´ıho obdob´ı se dˇel´a u ´ˇcetn´ı z´avˇerka. V r´ amci u ´ˇcetn´ı z´ avˇerky se prov´adˇej´ı tzv. z´avˇerkov´e operace. Z´ aklad danˇe se upravuje o odˇcitateln´e poloˇzky. Z´ avˇereˇcnou prac´ı je v´ ypoˇcet danˇe z pˇr´ıjmu. Lh˚ uty k pˇredkl´ ad´ an´ı daˇ nov´eho pˇrizn´an´ı stanovuje z´akon o pˇr´ıjmech. Daˇ nov´e pˇrizn´ an´ı, jakoˇzto i u ´ˇcetnictv´ı podl´eh´a kontrole finanˇcn´ıho u ´ˇradu. ˇ Spatnˇ e veden´e u ´ˇcetnictv´ı, jakoˇz i chybn´e daˇ nov´e pˇrizn´an´ı m˚ uˇze b´ yt sankcionov´ano. ˇ plat´ı od 1. 1. 1993 soustava dan´ı pˇr´ım´ V CR ych, nepˇr´ım´ ych a majetkov´ ych. Vˇsechny danˇe se mohou dot´ ykat podnikatelsk´ ych osob. Podnikatel je povinen sv´ ym zamˇestnanc˚ um vypoˇc´ıtat, strhnout a odv´est jejich daˇ n z pˇr´ıjm˚ u fyzick´ ych osob ze z´avisl´e ˇcinnosti (DPFO). Podnikatel FO je povinen podat do 31. 3. n´asleduj´ıc´ıho roku daˇ nov´e pˇrizn´an´ı. Do t´ehoˇz data je povinen uhradit daˇ n z pˇr´ıjm˚ u fyzick´ ych osob z podnik´an´ı. Pokud m´ a podnikatel daˇ nov´eho poradce a finanˇcn´ımu u ´ˇradu je tato skuteˇcnost pˇredem ozn´ amena, m˚ uˇze podnikatel podat daˇ nov´e pˇrizn´an´ı aˇz do 30. 6. n´asleduj´ıc´ıho roku. Do t´ehoˇz data je pak povinen uhradit dluˇznou ˇc´astku finanˇcn´ımu u ´ˇradu. Ostatn´ı danˇe maj´ı jin´e term´ıny pod´an´ı i u ´hrady. Podnikatel mus´ı tyto term´ıny sledovat. Protoˇze danˇe patˇr´ı st´ atu, mus´ı je podnikatel sledovat a u ´ˇctovat oddˇelenˇe. Daˇ n z pˇr´ıjm˚ u pr´avnick´ ych osob ˇcin´ı v roce 2000 21 procent, m˚ uˇze se mˇenit, obˇcas se sniˇzuje (DPPO). Daˇ n z pˇridan´e hodnoty (DPH) a spotˇrebn´ı danˇe mus´ı b´ yt odv´adˇeny finanˇcn´ımu u ´ˇradu kaˇzd´ y mˇes´ıc. U danˇe z pˇridan´e hodnoty (DPH) se odv´ad´ı finanˇcn´ımu u ´ˇradu pouze rozd´ıl mezi dan´ı na v´ ystupu a vstupu.
R
• • •
poˇrizovac´ı cena, reprodukˇcn´ı poˇrizovac´ı cena, vlastn´ı n´ aklady, jmenovit´ a hodnota.
AF T
• • • • • • • •
D
• • • • • • •
Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5.
71
V jak´ ych knih´ ach se vede u ´ˇcetnictv´ı? Kdy se otev´ıraj´ı u ´ˇcetn´ı knihy? Co je obsahem pojmu poˇrizovac´ı cena“? ” Jak´ y druh majetku se oceˇ nuje poˇrizovac´ı cenou? Za jak´e situace se pouˇzije ocenˇen´ı pomoc´ı reprodukˇcn´ı poˇrizovac´ı ceny?
72
5.6 Zachycen´ı dan´ı v u ´ˇcetnictv´ı
R
17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32.
Za jak´e situace se pouˇzije ocenˇen´ı pomoc´ı vlastn´ıch n´aklad˚ u? Jak´ y druh majetku se oceˇ nuje pomoc´ı jmenovit´e hodnoty? Jak ˇcasto se mus´ı prov´ adˇet inventarizace? Jak´e druhy inventur rozezn´ av´ ame? Co m˚ uˇze b´ yt v´ ysledkem inventarizace? Jak´e jsou d˚ uvody pro prov´ adˇen´ı inventur? Do kdy a kde je tˇreba archivovat u ´ˇcetn´ı dokumentaci bˇeˇzn´eho u ´ˇcetn´ıho obdob´ı? Co se rozum´ı pod pojmem archiv u ´ˇcetn´ı jednotky“? ” Kde m˚ uˇze b´ yt lokalizov´ an archiv u ´ˇcetn´ı jednotky? Jak´e zn´ ate archivaˇcn´ı lh˚ uty? Proˇc se doporuˇcuje uchov´avat u ´ˇcetn´ı dokumentaci d´ele neˇz stanovuje z´ akon ou ´ˇcetnictv´ı? Co znamen´ a pojem u ´ˇcetn´ı z´ avˇerka“? ” K jak´emu term´ınu se prov´ ad´ı? Co jsou to z´ avˇerkov´e operace? V jak´ ych term´ınech a komu se pod´av´a daˇ nov´e pˇrizn´an´ı? Jak´e n´ asledky m˚ uˇze m´ıt ˇspatnˇe veden´e u ´ˇcetnictv´ı a chybn´e daˇ nov´e pˇrizn´an´ı? Jak´ y vliv m´ a existence daˇ nov´eho poradce pro daˇ nov´ y subjekt? Jakou n´ avaznost m´ au ´myslnˇe chybnˇe zkreslen´e u ´ˇcetnictv´ı a daˇ nov´e pˇrizn´an´ı? Jak se projevuje ztr´ ata v daˇ nov´em pˇrizn´an´ı? ˇ Vyjmenujte soustavu dan´ı v CR. Jak se dˇel´ı danˇe? Kter´e danˇe jsou pˇr´ım´e a nepˇr´ım´e? Co jsou to danˇe majetkov´e? V ˇcem jsou skryty danˇe nepˇr´ım´e? Proˇc se sleduj´ı nepˇr´ım´e danˇe oddˇelenˇe od ceny zboˇz´ı nebo materi´alu? Do kter´eho data se pod´ av´ a daˇ nov´e pˇrizn´an´ı? Kter´e danˇe je moˇzn´e zahrnout do firemn´ıch n´aklad˚ u?
AF T
6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.
Autotest:
D
1. Pr´avnick´e osoby otev´ıraj´ı u ´ˇcetn´ı knihy: (a) ke dni sv´eho vzniku (b) ke dni vyhl´ aˇsen´ı bankrotu (c) den pˇred zaˇc´ atkem podnik´ an´ı
2. Reprodukˇcn´ı cena se pouˇz´ıv´ a: (a) v pˇr´ıpadˇe koupˇe dlouhodob´eho majetku (b) v pˇr´ıpadˇe daru nebo dˇedictv´ı (c) v pˇr´ıpadˇe poˇr´ızen´ı DM vlastn´ı ˇcinnost´ı 3. Mzdov´e listy mus´ı b´ yt archivov´ any: (a) 5 let (b) 10 let (c) 20 let
Kapitola 5. Veden´ı u ´ˇcetnictv´ı
73
4. U DPH odvede: (a) v´ yrobce st´ atu rozd´ıl danˇe na vstupu a v´ ystupu (b) daˇ n na vstupu (c) daˇ n na v´ ystupu 5. U danˇe z pˇr´ıjm˚ u FO ze z´ avisl´e ˇcinnosti: (a) je podnikatel povinen sv´ ym zamˇestnanc˚ um vypoˇc´ıtat, strhnout a odv´est (b) je zamˇestnanec povinen si tuto daˇ n vypoˇc´ıtat a odv´est (c) je podnikatel tuto daˇ n zamˇestnanci vypoˇc´ıtat a strhnout, zamˇestnanec je povinen tuto daˇ n odv´est 6. Mezi z´ avˇerkov´e operace nepatˇr´ı:
AF T
(a) odpisy (b) vyrovn´ an´ı adekv´ atn´ıho pod´ılu leasingu (c) platby zdravotn´ıho a soci´ aln´ıho pojiˇstˇen´ı 7. Mezi danˇe majetkov´e nepatˇr´ı:
D
R
(a) daˇ n silniˇcn´ı (b) danˇe spotˇrebn´ı (c) daˇ n z pˇrevodu nemovitost´ı
74
R
D AF T
Kapitola 6
AF T
Daˇ nov´ a evidence Popis lekce:
Tato lekce se zab´ yv´a z´akladn´ımi pojmy z oblasti daˇ nov´e evidence. Pˇredevˇs´ım je urˇceno, kdo m˚ uˇze daˇ novou evidenci v´est, jak´e jsou hlavn´ı principy z´aznam˚ u v daˇ nov´e evidenci, je vysvˇetleno, co jsou to alternativn´ı v´ ydaje, jak se vede mzdov´a evidence a co patˇr´ı mezi z´avˇerkov´e operace. Lekce m´ a n´ asleduj´ıc´ı strukturu:
´ cetn´ı knihy Uˇ Oceˇ nov´ an´ı majetku Inventarizace majetku a z´avazk˚ u ´ Uschova u ´ˇcetn´ıch p´ısemnost´ı ´ cetn´ı z´ Uˇ avˇerka Zachycen´ı dan´ı v u ´ˇcetnictv´ı
R
6.1 6.2 6.3 6.3.1 6.4 6.5
Lekce vymezuje z´akladn´ı orientaci v problematice daˇ nov´e evidence pro obecn´e vyuˇzit´ı, navazuje na ni problematika vybran´ ych specifick´ ych z´aznam˚ u v daˇ nov´e evidenci. D´ elka lekce: 60 minut
D
Kl´ıˇ cov´ a slova:
Daˇ n z pˇr´ıjm˚ u fyzick´ ych osob z podnik´an´ı, pauˇs´al, z´avazky a pohled´avky, daˇ nov´ y poradce, daˇ nov´e pˇrizn´an´ı, pˇr´ıjmy a v´ ydaje zahrnovan´e do z´ akladu danˇe, alternativn´ı v´ ydaje, pˇr´ıjmy a v´ ydaje nezahrnovan´e do z´ akladu danˇe, mzdov´a evidence, z´avˇerkov´e operace. Motivace k lekci:
Po prostudov´ an´ı t´eto lekce byste mˇeli b´ yt schopni: • urˇcit, kdo m˚ uˇze v´est daˇ novou evidenci, ydaji a pˇr´ıjmy zahrnovan´ ymi nebo nezahrnovan´ ymi do z´aklad˚ u • definovat rozd´ıl mezi v´ danˇe z pˇr´ıjm˚ u, • urˇcit, co to znamen´ a pauˇsa´l a jak´ ym zp˚ usobem se pouˇz´ıv´a, • spr´ avnˇe zapsat do pˇr´ıjm˚ u ˇci v´ ydaj˚ u hlavn´ı operace, • popsat prov´ adˇen´ı mzdov´e evidence, • urˇcit v´ yznamn´e z´ avˇerkov´e operace. 75
76
6.1 Subjekty daˇ nov´e evidence
6.1
Subjekty daˇ nov´ e evidence
ˇ zaveden pojem daˇ Novˇe byl od 1. 1. 2004 v CR nov´ a evidence“, kter´ a prakticky nahrazuje ” p˚ uvodn´ı jednoduch´e u ´ˇcetnictv´ı. Problematika daˇ nov´e evidence byla vˇsak spr´avnˇe zcela vypuˇstˇena ze z´akona o u ´ˇcetnictv´ı a zahrnuta do z´akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u. Jeˇstˇe v´ıce se uvolnil r´amec pro praktick´e z´ apisy pohybu finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u, kdyˇz daˇ nov´a evidence nevyˇzaduje v´ıc neˇz evidenci pˇ r´ıjm˚ u a v´ ydaj˚ u zahrnovan´ ych do z´ aklad˚ u danˇ e, jakoˇzto i evidenci z´ avazk˚ u a pohled´ avek, pˇriˇcemˇz ovˇsem nijak neformalizuje tyto z´ apisy na povinn´e knihy nebo karty. Jedn´a se tedy o evidenci ˇcistˇe penˇeˇzn´ıch tok˚ u, pˇr´ıjm˚ u a v´ ydaj˚ u, z´avazk˚ u a pohled´avek, kdyˇz z´asadn´ım poˇzadavkem je ovˇsem dodrˇzov´ an´ı jednotliv´ ych paragraf˚ u z´akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u, nebot’ daˇ nov´ a evidence se st´ av´a pr´avˇe z´akladn´ım podkladem pro spr´avn´ y v´ ypoˇcet danˇe z pˇr´ıjm˚ u.
AF T
Osoby, kter´e mohou v´est pouze daˇ novou evidenci a nikoliv u ´ˇcetnictv´ı, z´ akon neuv´ ad´ı. D´ a se tedy ˇr´ıci, ˇze okruh tˇechto osob je vymezen negativn´ım principem.
Je moˇzn´e jej uv´est tak, ˇze pokud daˇ nov´ y poplatn´ık nen´ı taxativnˇe uveden v z´ akonˇe o u ´ˇcetnictv´ı jako osoba maj´ıc´ı povinnost veden´ı u ´ˇcetnictv´ı, m˚ uˇze v´est pouze daˇ novou evidenci, respektive tak, ˇze daˇ novou evidenci mohou v´est fyzick´e osoby, kter´e pro u ´ˇcely z´akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u prokazuj´ı v´ ydaje na dosaˇzen´ı, zajiˇstˇen´ı a udrˇzen´ı pˇr´ıjm˚ u ve skuteˇcn´e v´ yˇsi, tj. osoby vykon´avaj´ıc´ı tzv. jinou samostatnou v´ ydˇeleˇcnou ˇcinnost (dle § 7 odstavce 2 z´ akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u). Kdo vede daˇ novou evidenci
Tato moˇznost se t´ yk´a pˇredevˇs´ım tis´ıc˚ u fyzick´ ych osob, tj. soukrom´ ych podnikatel˚ u, ˇremesln´ık˚ u, majitel˚ u mal´ ych i stˇredn´ıch podnik˚ u, soukrom´ ych l´ekaˇr˚ u, veterin´ aˇr˚ u, advok´ at˚ u, u ´ˇcetn´ıch a daˇ nov´ ych poradc˚ u a dalˇs´ıch skupin fyzick´ ych osob. Pˇ r´ıklad:
R
ˇ m˚ Drobn´ y podnikatel je OSVC, uˇze v´est daˇ novou evidenci, nebot’ jeho obrat nedosahuje 25 milion˚ u Kˇc roˇcnˇe, (m˚ uˇze v´est samozˇrejmˇe i u ´ˇcetnictv´ı, pokud si tuto alternativu s´ am zvol´ı). M´a jednoho zamˇestnance, popˇr´ıpadˇe nˇekolik zamˇestnanc˚ u, je zaps´ an v ˇzivnostensk´em rejstˇr´ıku. Co bude potˇrebovat k veden´ı daˇ nov´e evidence? V prv´e ˇradˇe se mus´ı rozhodnout, zda bude u ´ˇ cetn´ı jednotkou, nebo zda uplatn´ı pouze tzv. pauˇ s´ al v´ ydaj˚ u ze sv´ ych pˇr´ıjm˚ u.
Pauˇ s´ al
D
6.2
Procenta pauˇsa ´lu
Osoby, j´ımˇz z´akon umoˇzn ˇuje v´est pouze daˇ novou evidenci, mohou uplatnit pauˇs´al v´ ydaj˚ u ze sv´ ych pˇr´ıjm˚ u (dle znˇen´ı z´ akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u § 7 pro rok 2008) takto: • • • •
80 60 50 40
% z pˇr´ıjm˚ u ze zemˇedˇelsk´e v´ yroby, lesn´ıho a vodn´ıho hospod´aˇrstv´ı, % z pˇr´ıjm˚ u ze ˇzivnost´ı ˇremesln´ ych, % z pˇr´ıjm˚ u ze ˇzivnosti, s v´ yjimkou pˇr´ıjm˚ u ze ˇzivnost´ı ˇremesln´ ych, %:
– z pˇr´ıjm˚ u z jin´eho podnik´ an´ı podle zvl´aˇstn´ıch pˇredpis˚ u“, nebo ” u z uˇzit´ı nebo poskytnut´ı pr´av z pr˚ umyslov´eho nebo jin´eho duˇsevn´ıho – z pˇr´ıjm˚ ” vlastnictv´ı, autorsk´ ych pr´av vˇcetnˇe pr´av pˇr´ıbuzn´ ych pr´ avu autorsk´emu, a to vˇcetnˇe pˇr´ıjm˚ u z vyd´av´an´ı, rozmnoˇzov´an´ı a rozˇsiˇrov´an´ı liter´ arn´ıch a jin´ ych dˇel vlastn´ım n´ akladem“, nebo – z pˇr´ıjm˚ u z v´ ykonu nez´ avisl´eho povol´an´ı, kter´e nen´ı ˇzivnost´ı ani podnik´an´ım ” podle zvl´ aˇstn´ıch pˇredpis˚ u“, nebo
Kapitola 6. Daˇ nov´ a evidence
77
z pˇr´ıjm˚ u znalc˚ u, tlumoˇcn´ık˚ u, zprostˇredkovatel˚ u kolektivn´ıch spor˚ u, ” zprostˇredkovatele kolektivn´ıch a hromadn´ ych smluv podle autorsk´eho z´akona, rozhodce za ˇcinnost podle zvl´aˇstn´ıch pˇredpis˚ u“, nebo – z pˇr´ıjm˚ u z ˇcinnosti insolvenˇcn´ıho spr´avce, vˇcetnˇe pˇr´ıjm˚ u z ˇcinnosti pˇredbˇeˇzn´eho ” insolvenˇcn´ıho spr´avce, z´astupce insolvenˇcn´ıho spr´ avce, oddˇelen´eho insolvenˇcn´ıho spr´avce a zvl´aˇstn´ıho insolvenˇcn´ıho spr´avce, kter´e nejsou ˇzivnost´ı ani podnik´an´ım podle zvl´ aˇstn´ıho pr´ avn´ıho pˇredpisu“. –
ˇ by tedy mohl pouze evidovat sv´e pˇr´ıjmy a jejich roˇcn´ı souhrn N´aˇs podnikatel (OSVC) v kategorii pˇr´ıjm˚ u zahrnovan´ ych do z´aklad˚ u danˇe pon´ıˇzit napˇr´ıklad o 50 procent. Pokud by vykon´aval pr´ ace ˇremesln´e, pak dokonce o 60 %. Tento rozd´ıl by pak tvoˇril z´aklad pro v´ ypoˇcet jeho danˇe z pˇr´ıjm˚ u.
6.3
AF T
M˚ uˇze b´ yt tento nejjednoduˇsˇs´ı zp˚ usob daˇ nov´e evidence pro naˇseho podnikatele v´ yhodn´ y? Urˇcitˇe by nemˇel s daˇ novou evidenc´ı takovou pr´aci, jako v pˇr´ıpadˇe u ´ˇcetn´ı jednotky. Zdaˇ noval by vˇsak 50 (pˇr´ıpadnˇe 40 procent) sv´ ych pˇr´ıjm˚ u. M˚ uˇze m´ıt v´ ydaje vyˇsˇs´ı? Pokud ano, pak by mˇel radˇeji evidovat vˇsechny sv´e v´ ydaje, mˇel by si od nich uschov´avat u ´ˇcetn´ı doklady a zapisovat si je, ˇcili v´est podrobnou daˇ novou evidenci.
Veden´ı daˇ nov´ e evidence
ˇ nebudou pouˇz´ıvat pauˇsa´l, pak jsou povinny zachycovat sv´e pˇ Pokud OSVC r´ıjmy i v´ ydaje, tzn. v´est daˇ novou evidenci. Ta zachycuje skuteˇcnˇe proveden´e platby. Pˇ r´ıklad:
Platby jsou prov´adˇeny pˇres pokladnu (jako pˇr´ıjmy a v´ ydaje v hotovosti) nebo pˇres u ´ˇcet. Podnikatel m´ a otevˇren´ y u vybran´e banky tzv. bˇeˇzn´ y ˇcili podnikatelsk´ yu ´ˇcet, kter´ y je u ´roˇcen. Tento u ´rok je vˇsak obvykle velmi mal´ y, avˇsak tento u ´rok nen´ı bankou zdaˇ nov´an.
R
Z´akon o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u v § 7b nepˇr´ıliˇs obsaˇznˇe definuje daˇ novou evidenci. Jen struˇcnˇe urˇcuje povinnost daˇ nov´eho poplatn´ıka a urˇcuje zajiˇstˇen´ı u ´ daj˚ u pro zjiˇstˇen´ı z´aklad˚ u danˇe z pˇr´ıjm˚ u t´ım, ˇze m´ a obsahovat: a) pˇr´ıjmy a v´ ydaje, v ˇclenˇen´ı potˇrebn´em pro zjiˇstˇen´ı z´akladu danˇe a b) u ´daje o majetku a z´ avazc´ıch.
D
Form´aln´ı veden´ı daˇ nov´e evidence nen´ı z´akonem stanoveno. Urˇcuje povinnost uschov´avat daˇ novou evidenci za vˇsechna zdaˇ novac´ı obdob´ı, pro kter´a neskonˇcila lh˚ uta pro vymˇeˇren´ı danˇe stanoven´e z´ akonem o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u nebo zvl´aˇstn´ım pr´avn´ım pˇredpisem.
6.3.1
Etapy veden´ı daˇ nov´ e evidence
Pˇri z´ apisech plateb daˇ nov´e evidence mus´ıme rozliˇsovat tato st´adia: 1) V pr˚ ubˇ ehu u ´ˇcetn´ıho obdob´ı, tj. bezprostˇrednˇe po ofici´aln´ım zah´ajen´ı podnik´an´ı nebo provozu samostatnˇe v´ ydˇeleˇcn´e ˇcinnosti, vznikaj´ı ekonomick´emu subjektu stˇr´ıdavˇe pˇr´ıjmy a v´ ydaje spjat´e s jeho ˇcinnost´ı. 2) Po ukonˇ cen´ı u ´ˇcetn´ıho obdob´ı (31. 12. dan´eho roku) m˚ uˇze dan´ y ekonomick´ y subjekt prov´est jeˇstˇe ˇradu z´ avˇ erkov´ ych operac´ı, kter´e ovlivˇ nuj´ı hospod´aˇrsk´ y v´ ysledek, a tud´ıˇz i daˇ n z pˇr´ıjmu dan´eho roku.
V´ ypoˇcty z´ avˇerkov´ ych operac´ı se prov´adˇej´ı na samostatn´em listˇe.
78 Z´ apisy bˇehem u ´ˇcetn´ıho obdob´ı
6.3 Veden´ı daˇ nov´e evidence 1. Z´apisy v pr˚ ubˇehu u ´ˇcetn´ıho obdob´ı Po zah´ajen´ı ˇcinnosti prov´ad´ı ekonomick´ y subjekt operace spjat´e s hospod´aˇrskou ´ cetn´ı doklady zachycuj´ıc´ı penˇeˇzn´ı toky mus´ı pˇrehledn´ evidenc´ı sv´e ˇcinnosti. Uˇ ym, evidovan´ ym zp˚ usobem tˇr´ıdit, ˇc´ıslovat, archivovat a u ´daje z nich zapisovat. Pˇri z´apisu pˇr´ıjm˚ u a v´ ydaj˚ u je nezbytn´e zn´ at, kter´ y druh v´ ydaj˚ u a pˇr´ıjm˚ u je moˇzn´e zahrnovat do v´ ydaj˚ u ˇci pˇr´ıjm˚ u zahrnovan´ ych do z´aklad˚ u danˇe, a kter´e nikoliv. Uved’me si proto mal´ y pˇr´ıklad tˇechto pˇr´ıjm˚ u a v´ ydaj˚ u a jejich z´apis: Pˇ r´ıklad z´ apisu pˇr´ıjm˚ u a v´ ydaj˚ u:
Text v´ ydaje na ˇzivnostensk´ y list n´ akup materi´ alu pˇr´ıjem za sluˇzby u ´roky za bankovn´ı u ´vˇer n´ ajemn´e osobn´ı spotˇreba podnikatele spl´ atka u ´vˇeru provozn´ı reˇzie (elektˇrina) u ´rok pˇrijat´ y od banky nezdanˇen´ y vklad podnikatele na u ´ˇcet platba silniˇcn´ı danˇe z´ aloha na daˇ n z pˇr´ıjmu mzda zamˇestnanc˚ um pojiˇstˇen´ı za zamˇestnance pojiˇstˇen´ı podnikatele platba od klienta pen´ ale za pozdn´ı u ´hradu poskytnut´ yu ´vˇer u ´hrada z vytvoˇren´e rezervy u ´hrada za sluˇzebn´ı telefon
D
R
Poˇr. ˇc. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
AF T
(Pouˇzit´e zkratky: PZD: pˇr´ıjmy zahrnovan´e do z´ akladu danˇe, PND: pˇr´ıjmy nezahrnovan´e do z´ akladu danˇe, VZD: v´ ydaje zahrnovan´e do z´ akladu danˇe, VND: v´ ydaje nezahrnovan´e do z´akladu danˇe.) PZD
PND
VZD
VND ×
×
×
× ×
× ×
×
×
×
×
×
× × ×
×
× × × ×
´ Ukol k textu ˇ c. 13:
Rozhodnˇete o jak´e druhy v´ ydaj˚ u ˇci pˇr´ıjm˚ u se jedn´a v n´asleduj´ıc´ıch operac´ıch: 1. Pˇr´ıjmy z prodeje cenn´ ych pap´ır˚ u, pˇres´ahne-li doba mezi nabyt´ım a pˇrevodem tˇechto cenn´ ych pap´ır˚ u pˇri jejich prodeji dobu 6 mˇes´ıc˚ u. 2. V´ ydaje na bezpeˇcnost a ochranu zdrav´ı pˇri pr´aci. 3. Pˇr´ıspˇevky poskytnut´e zamˇestnavatelem na z´ajezdy a sportovn´ı akce. 4. Pˇr´ıjmy plynouc´ı jako n´ ahrada za vyvlastnˇen´ı na z´akladˇe zvl´aˇstn´ıho pr´avn´ıho pˇredpisu. 5. V´ ydaje za nealkoholick´e n´apoje poskytovan´e zamˇestnavatelem ke spotˇrebˇe na pracoviˇsti. 6. D´avky (z´ıskan´e pˇr´ıspˇevky) soci´ aln´ı p´eˇce. 7. V´ ydaje na hygienick´e vybaven´ı pracoviˇst’.
Kapitola 6. Daˇ nov´ a evidence
79
8. Odmˇeny vypl´ acen´e zdravotn´ı spr´avou d´arc˚ um za odbˇer krve. 9. Odmˇeny ˇclen˚ u statut´ arn´ıch org´an˚ u a dalˇs´ıch org´an˚ u pr´avnick´ ych osob. 10. V´ ydaje vznikl´e v d˚ usledku prokazatelnˇe proveden´e likvidace z´asob l´ek˚ u, l´eˇciv a potravin´ aˇrsk´ ych v´ yrobk˚ u, pokud je nelze dle zvl´aˇstn´ıch pr´avn´ıch pˇredpis˚ u uv´adˇet d´ale do obˇehu. Sv´e ˇreˇsen´ı si ovˇeˇrte s Kl´ıˇcem. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 8:
Na jeden list zapiˇste 30 r˚ uzn´ ych operac´ı a zaˇrad’te je podobn´ ym zp˚ usobem do 4 uveden´ ych ’ kategori´ı. Uved te jin´e operace neˇz jsou v´ yˇse uveden´e. K t´eto ˇcinnosti budete potˇrebovat z´akon o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u (z. ˇc. 586/1992 Sb.) v aktu´aln´ım znˇen´ı. List zaˇslete sv´emu tutorovi.
AF T
Z ˇrady moˇznost´ı z´apis˚ u pˇr´ıjm˚ u ˇci v´ ydaj˚ u, kter´e se standardnˇe vyskytuj´ı u fyzick´ ych osob jmenujeme nejˇcastˇejˇs´ı: a) Pˇr´ıjmy zahrnovan´e do z´ aklad˚ u danˇe: • • • • • •
pˇr´ıjmy od odbˇeratel˚ u za prodan´e v´ yrobky, pˇr´ıjmy z poskytov´ an´ı jin´ ych sluˇzeb, pˇr´ıjmy z prodeje vyˇrazen´eho dlouhodob´eho majetku, pˇr´ıjmy z prodeje nepotˇrebn´ ych z´asob, pˇrijat´e nezdanˇen´e u ´roky, pˇr´ıjmy z prodeje finanˇcn´ıho majetku (pokud nejsou osvobozeny od danˇe z pˇr´ıjmu) apod.
b) V´ ydaje zahrnovan´e do z´ aklad˚ u danˇe:
D
R
• v´ ydaje na n´ akup materi´alu pouˇz´ıvan´eho ve v´ yrobˇe ˇci pˇri poskytov´an´ı sluˇzeb, • pojistn´e soci´aln´ı a zdravotn´ı za zamˇestnance, za podnikatele, popˇr´ıpadˇe za jeho manˇzelku (manˇzela), je-li tzv. spolupracuj´ıc´ı osobou a nikdo jin´ y nen´ı pl´ atcem tohoto pojiˇstˇen´ı, • mzdy sv´ ych zamˇestnanc˚ u, • pojiˇstˇen´ı objektu, v nˇemˇz dan´ y subjekt vykon´av´a svou ˇcinnost, pojiˇstˇen´ı zaˇr´ızen´ı, jakoˇz i vˇsechny druhy pojiˇstˇen´ı spjat´e s v´ ykonem ˇcinnost´ı, (pojiˇstˇen´ı rizik), • v´ ydaje reˇzijn´ı: n´ ajemn´e, za otop, elektˇrinu, vodu, plyn, telefon, ˇcist´ıc´ı a dezinfekˇcn´ı prostˇredky apod., • danˇe vztahuj´ıc´ı se k v´ ykon˚ um ˇcinnost´ı s v´ yjimkou danˇe z pˇr´ıjm˚ u, • provozn´ı v´ ydaje slouˇz´ıc´ı pro dosaˇzen´ı, zajiˇstˇen´ı a udrˇzen´ı pˇr´ıjm˚ u jako napˇr´ıklad: – poradensk´e a u ´ˇcetn´ı sluˇzby, odbornou literaturu, – dopravn´e, ydaje na zlepˇsen´ı pracovn´ıch a soci´aln´ıch podm´ınek zamˇestnanc˚ u a p´eˇci – v´ jejich zdrav´ı, jakoˇz i o sv´e zdrav´ı, • v´ ydaje na sluˇzebn´ı cesty, • ˇskody vznikl´e v d˚ usledku ˇziveln´ıch pohrom, • v´ ydaje na spoje, • u ´roky z u ´vˇer˚ u ˇci p˚ ujˇcek, • v´ ydaje spojen´e s rozvozem, • odpisy dlouhodob´eho hmotn´eho majetku (v r´amci z´avˇerkov´ ych operac´ı) atd.
Ani z´ akon o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u nem˚ uˇze obs´ahnout vˇsechny druhy tˇechto v´ ydaj˚ u, kter´e lze zahrnovat do v´ ydaj˚ u ovlivˇ nuj´ıc´ıch v´ yˇsi danˇe z pˇr´ıjm˚ u. Proto z´akon tak´e pouˇz´ıv´a urˇcit´eho v´ yˇctu uveden´eho slovem napˇr´ıklad“. U kaˇzd´eho konkr´etn´ıho v´ ydaje mus´ı ” tedy zapisovatel bedlivˇe zvaˇ zovat, zda se skuteˇcnˇe jedn´a o v´ ydaj souvisej´ıc´ı s podnik´an´ım ˇci v´ ykonem samostatn´e v´ ydˇeleˇcn´e ˇcinnosti, zda slouˇ z´ı k dosaˇ zen´ı, zajiˇ stˇ en´ı a udrˇ zen´ı pˇ r´ıjm˚ u.
Pˇr´ıjmy zahrnovan´e
V´ ydaje zahrnovan´e
80
• • • • • • •
u ´vˇery, p˚ ujˇcky, dotace, penˇeˇzn´ı dary apod., vr´ acen´e p˚ ujˇcky od jin´eho ekonomick´eho subjektu, pˇr´ıjmy osvobozen´e od danˇe (dle z´akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u), pˇr´ıjmy d´ avek nemocensk´eho pojiˇstˇen´ı, pˇr´ıjmy d´ avek pˇr´ıdavk˚ u na dˇeti ˇci jin´ ych forem soci´aln´ıch podpor, pˇr´ıjmy ve formˇe u ´hrady ˇskod ˇci manka od zamˇestnanc˚ u podnikatele, zdanˇen´e u ´roky atd.
d) V´ ydaje nezahrnovan´e do z´ akladu danˇe: • v´ ydaje na poˇr´ızen´ı dlouhodob´eho majetku, • v´ ydaje na akce, na kter´e byla vytv´aˇrena rezerva (mus´ı se zahrnovat jako sniˇzov´ an´ı rezervy a vy´ uˇctovat aˇz eventueln´ı z´avˇereˇcn´a diference), • jednotliv´e spl´ atky poskytnut´ ych u ´vˇer˚ u ˇci p˚ ujˇcek, • penˇeˇzn´ı v´ ydaje na reprezentaci, • osobn´ı potˇrebu ekonomick´eho subjektu, • ˇc´ astky uhrazen´e danˇe z pˇr´ıjm˚ u, • pokuty, pen´ ale (nesmluvn´ı), ˇskody, manka nad normu, • v´ ydaje na technick´e zhodnocen´ı, (Pozn´ amka: tato poloˇzka je pravdˇepodobnˇe nejˇcastˇejˇs´ım v´ yskytem chyb v daˇ nov´e evidenci fyzick´ ych osob. Rovnˇeˇz u v´ ydaj˚ u tohoto charakteru je tˇreba radˇeji konzultovat u pˇr´ısluˇsn´eho finanˇcn´ıho u ´ˇradu moˇznost zahrnut´ı konkr´etn´ıch ˇca´stek do v´ ydaj˚ u zahrnovan´ ych do z´aklad˚ u danˇe. Protoˇze pr´avˇe v tˇechto poloˇzk´ach doch´az´ı velmi znaˇcn´emu v´ yskytu nespr´avn´eho z´ apisu, jsou vesmˇes vˇsechny finanˇcn´ı u ´ˇrady velmi citliv´e na pokusy, at’ uˇz u ´mysln´e ˇci ne´ umysln´e zahrnovat evidentn´ı platby za technick´e zhodnocen´ı majetku do z´aklad˚ u danˇe. V mnoha pˇr´ıpadech je vˇsak
D
V´ ydaje nezahrnovan´e
Vyjmenujte nejm´enˇe 3 dalˇs´ı moˇzn´e alternativn´ı v´ ydaje kromˇe zm´ınˇen´ ych n´aklad˚ u na topen´ı, energie a telefon. Dalˇs´ı moˇznosti m´ate uvedeny v Kl´ıˇci. c) Pˇr´ıjmy nezahrnovan´e do z´ aklad˚ u danˇe:
R
Pˇr´ıjmy nezahrnovan´e
U nˇekter´ ych druh˚ u v´ ydaj˚ u je zˇrejm´e, ˇze ˇca´st z nich mohla slouˇzit i k osobn´ı potˇrebˇe ekonomick´eho subjektu. Jedn´a se napˇr´ıklad o u ´hrady telefonn´ıch hovor˚ u (popˇr´ıpadˇe n´akupu telefonn´ıch karet), pokud m´a poplatn´ık napˇr´ıklad provozovnu ve sv´em vlastn´ım rodinn´em domˇe, tamt´eˇz pak i rozvrh elektrick´e energie, vody, plynu atd. Pˇredem by tedy mˇela b´ yt v takov´ ych pˇr´ıpadech dohodnuta, stanovena a finanˇcn´ım u ´ˇradem potvrzena urˇcit´a rozvrhov´ a z´ akladna pro dˇ elen´ı tˇ echto alternativn´ıch v´ ydaj˚ u. Ta by se nemˇela v pr˚ ubˇehu u ´ˇcetn´ıho obdob´ı mˇenit. Alternativn´ı v´ydaje jsou v´ydaje, kter´e z ˇca ´sti anebo jen nˇekdy souvisej´ı s podnik´ an´ım, jindy anebo ˇc´ asteˇcnˇe jsou osobn´ı potˇrebou podnikatele. Toto dˇelen´ı alternativn´ıch n´aklad˚ u na ˇca´st t´ ykaj´ıc´ı se podnik´an´ı a ˇca´st t´ ykaj´ıc´ı se osobn´ı potˇreby ekonomick´eho subjektu vych´ az´ı vˇzdy z jin´ ych podm´ınek u ´ˇctovatel˚ u. M˚ uˇze b´ yt stanoveno napˇr´ıklad z obsahu v´ yhˇrevn´e plochy (u topen´ı), evidence spotˇreby vody, plynu, elektˇriny, telefonn´ıch hovor˚ u atd. pˇred zaˇc´atkem podnik´an´ı a bezprostˇrednˇe pot´e, m˚ uˇze b´ yt stanovena objemovˇe, procentu´alnˇe atd. Proto je tˇreba dohodnout se pˇr´ımo s konkr´etn´ım spr´avcem danˇe dan´eho ekonomick´eho subjektu o rozvrhov´e z´akladnˇe nebo procentu ˇci jin´em zp˚ usobu u ´ˇctov´an´ı tˇechto specifick´ ych v´ ydaj˚ u. Pokud v daˇ nov´e evidenci a n´aslednˇe pak ve v´ ypoˇctu danˇe z pˇr´ıjm˚ u fyzick´ ych osob doch´az´ı k chyb´ am, pak je to pr´avˇe v nadmˇ ern´ em u ´ˇ ctov´ an´ı alternativn´ıch v´ ydaj˚ u zahrnovan´ ych do z´ aklad˚ u danˇ e. Je to samozˇrejmˇe jist´ a forma daˇ nov´ eho u ´ niku, z tohoto d˚ uvodu pracovn´ıci finanˇcn´ıch u ´ˇrad˚ u v r´amci sv´e provˇerkov´e ˇcinnosti posuzuj´ı pˇredevˇs´ım charakter v´ ydaj˚ u, jeho opr´avnˇenost pˇri zahrnut´ı do t´eto kategorie, u alternativn´ıch v´ ydaj˚ u pak pˇrimˇeˇrenost v´ ydaje ve vztahu k podnik´an´ı. ´ Ukol k textu ˇ c. 14:
AF T
Alternativn´ı v´ ydaje
6.3 Veden´ı daˇ nov´e evidence
Kapitola 6. Daˇ nov´ a evidence
81
AF T
sporn´e, ˇze uskuteˇcnˇen´ y v´ ydaj je pouze opravou (pak se zahrnuje do z´aklad˚ u danˇe), nebo zda se jiˇz jedn´ a o technick´ e zhodnocen´ı. Skuteˇcnost´ı je, ˇze technick´ y pokrok zp˚ usobuje, ˇze star´e vˇeci jsou nahrazov´any nov´ ymi materi´aly atd. a je tedy obt´ıˇzn´e posoudit, zda nejde napˇr´ıklad o modernizaci. Je proto tˇreba vych´azet pˇresnˇe z definice technick´eho zhodnocen´ı a posuzovat, zda v r´amci uskuteˇcnˇen´e platby se nejedn´ a napˇr´ıklad o rozˇs´ıˇren´ı funkc´ı st´avaj´ıc´ı vˇeci, zda se nezmˇenil u ´ˇcel apod. Nˇekdy jsou nuance velmi u ´zk´e a i dva r˚ uzn´e finanˇcn´ı u ´ˇrady mohou m´ıt v r´ amci interpretace z´akona r˚ uzn´e n´ azory. Smˇerodatn´ y je proto pro dan´eho podnikatele n´azor a postup jeho daˇ nov´eho spr´avce (proti jehoˇz n´azoru se vˇsak m˚ uˇze samozˇrejmˇe odvolat na finanˇcn´ı ˇreditelstv´ı). Vzhledem k tomu, ˇze at’ uˇz u oprav, ˇci technick´eho zhodnocen´ı se jedn´a vesmˇes o vysok´e ˇc´astky, je vhodnˇejˇs´ı moˇznost zaˇrazen´ı konkr´etn´ı platby pˇredem konzultovat. Upozorˇ nujeme tak´e na moˇznost, ˇze v r´amci prov´adˇen´ı prac´ı na st´avaj´ıc´ım majetku, m˚ uˇze b´ yt ˇca´st prac´ı uzn´ana jako oprava, ˇca´st jako technick´e zhodnocen´ı. Ani v t´eto oblasti nem˚ uˇze z´ akon postihnout vˇsechny moˇznosti, vˇetˇsinou jde pak o urˇcit´ yu ´zus pˇri posuzov´ an´ı konkr´etn´ıch v´ ydaj˚ u. Proto se napˇr´ıklad posuzuj´ı dnes jiˇz jednotnˇe nˇekter´e standardn´ı pr´ace jako napˇr´ıklad v´ ymˇena starˇs´ıch oken za nov´e podle urˇcit´ ych krit´eri´ı. Nicm´enˇe pr´avˇe v existenci mnoha rozd´ıln´ ych v´ yklad˚ u z´akona pˇri v´ yskytu ˇcetn´ ych nov´ ych jev˚ u, kter´e se v z´akonˇe nedefinuj´ı a ani definovat nemohou, citelnˇe chyb´ı existence finanˇcn´ı prokuratury a finanˇcn´ıch soud˚ u, jakoˇzto interpreta pr´avˇe nejasn´ ych ˇci novˇe vznikaj´ıc´ıch jev˚ u pr´ avˇe v oblasti na pomez´ı mezi opravou a technick´ ym zhodnocen´ım.) • poskytnut´e p˚ ujˇcky jin´emu subjektu, • vyplacen´e d´ avky nemocensk´eho pojiˇstˇen´ı apod. d´avky atd.
R
Kromˇe bˇeˇzn´ ych z´apis˚ u o pˇr´ıjmech a v´ ydaj´ıch zahrnovan´ ych ˇci nezahrnovan´ ych do ˇ povinna v´est jeˇstˇe celou ˇradu povinn´ z´aklad˚ u danˇe je OSVC ych v´ ykaz˚ u. D˚ uleˇzitou sloˇzkou veden´ı daˇ nov´e evidence je tak napˇr´ıklad mzdov´e agenda, v pˇr´ıpadˇe, ˇze fyzick´ a osoba zamˇestn´av´a alespoˇ n jednoho zamˇestnance. Tomu tak ˇcasto v pˇr´ıpadˇe mnoha ekonomick´ ych subjekt˚ u je, proto se pod´ıvejme alespoˇ n na z´akladn´ı sloˇzky veden´ı t´eto evidence. Cviˇ cen´ı ˇ c. 3:
D
Pokuste se v´est daˇ novou evidenci za kr´ atk´ y ˇcasov´ y interval u vybran´eho pˇredmˇetu ˇ ˇcinnosti. Zvolte a pˇresnˇe si vymezte jakou ˇcinnost´ı se budete zab´ yvat jako OSVC a napiˇste si alespoˇ n jednu str´ anku v´ ydaj˚ u a pˇr´ıjm˚ u zahrnovan´ ych ˇci nezahrnovan´ ych do z´aklad˚ u danˇe, vˇcetnˇe alternativn´ıch v´ ydaj˚ u. Nˇekter´e v´ ydaje jsou ve velk´e z´avislosti pr´avˇe na vybran´em pˇredmˇetu ˇcinnosti. Napˇr´ıklad n´akup hˇrebene je pro holiˇce v´ ydajem zahrnovan´ ym do z´aklad˚ u danˇe, avˇsak pro priv´atn´ıho u ´ˇcetn´ıho je to pˇredmˇet osobn´ı spotˇreby. Pokuste se takto rozliˇsovat mezi r˚ uzn´ ymi n´akupy ve vztahu k vybran´ ym ˇ ˇcinnostem OSVC.
6.4
Mzdov´ a evidence
je vedena pro kaˇzd´eho zamˇestnance. V pr˚ ubˇehu pracovn´ı ˇcinnosti vznikaj´ı n´aroky zamˇestnanc˚ u na mzdy, popˇr´ıpadˇe dalˇs´ı souˇca´sti mzdov´eho hodnocen´ı jako jsou pˇr´ıplatky za noˇcn´ı provoz, pˇr´ıplatky za sluˇzby v dny pracovn´ıho volna, rizikov´e pˇr´ıplatky atd. Mzda m˚ uˇze obsahovat 2 sloˇ zky navyˇ suj´ıc´ı hrubou mzdu, tj. koneˇcnou ˇc´astku, a to: • fixn´ı ˇc´ ast (smluvn´ı mzda, tarifn´ı mzda), • variabiln´ı poloˇzky (v z´ avislosti na nˇekolika faktorech).
Dvˇe ˇca ´sti hrub´e mzdy
82
6.4 Mzdov´a evidence
Rovnˇeˇz sr´ aˇ zky z hrub´e mzdy mohou b´ yt: • povinn´e (obecnˇe platn´e) jako napˇr´ıklad daˇ n z pˇr´ıjm˚ u, sr´aˇzky soci´aln´ıho a zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı, • fakultativn´ı (v z´avislosti na dan´em pracovn´ıkovi, napˇr´ıklad spoˇren´ı, alimentaˇcn´ı povinnost apod.).
• v˚ uˇci zamˇestnanc˚ um (proplatit ˇcistou mzdu), uˇci st´ atu (respektive v˚ uˇci finanˇcn´ımu u ´ˇradu, tj. prov´est odvod danˇe z pˇr´ıjm˚ u • v˚ zamˇestnanc˚ u), • v˚ uˇci u ´ˇrad˚ um soci´ aln´ıho zabezpeˇcen´ı (odvod soci´aln´ıho zabezpeˇcen´ı, a to vˇcetnˇe d´avky za sebe), • v˚ uˇci zdravotn´ım pojiˇst’ovn´ am (odvod zdravotn´ıho zabezpeˇcen´ı).
AF T
Minim´ aln´ı z´ avazky podnikatele
Z hlediska zamˇestnavatele pˇredstavuj´ı n´aroky zamˇestnanc˚ u na mzdy jeho z´ avazky v˚ uˇci nim. Uˇz bylo ˇreˇceno, ˇze druhou podm´ınkou pro pouˇz´ıv´an´ı daˇ nov´e evidence je rovnˇeˇz zachycov´an´ı z´avazk˚ u a pohled´ avek. Z´avazk˚ u vypl´ yvaj´ıc´ıch z mezd je ovˇsem v´ıce, nebot’ kromˇe toho ´ˇrad˚ um m´a ovˇsem zamˇestnavatel z´avazky rovnˇeˇz v˚ uˇci st´atu, zdravotn´ım pojiˇst’ovn´am a u soci´aln´ıho zabezpeˇcen´ı. Shrneme-li minim´aln´ı z´ avazky zamˇestnavatele, pak tedy m´a z´ avazky:
D´ale m˚ uˇze zamˇestnavatel strh´avat konkr´etn´ımu zamˇestnanci dle jeho poˇzadavku dalˇs´ı ˇca´stky a zas´ılat je na urˇcenou adresu. Tato moˇznost pˇrich´az´ı v u ´ vahu i napˇr´ıklad rozhodnut´ım soudu. Zamˇestnavatel m˚ uˇze zamˇestn´ avat pracovn´ıky v nˇekolika kategori´ıch zamˇestnaneck´eho pomˇeru, a to:
• na z´ akladˇe pracovn´ı smlouvy na dobu neurˇcitou (popˇr´ıpadˇe urˇcitou), • na z´akladˇe dohody o pracovn´ı ˇcinnosti, tzn. na dobu omezenou rozsahem 100 hodin. Podle t´eto smlouvy tak nelze vykon´avat pr´aci pˇrekraˇcuj´ıc´ı v pr˚ umˇeru polovinu stanoven´e t´ ydenn´ı pracovn´ı doby. Rozsah se posuzuje za celou dobu, na n´ıˇz byla dohoda uzavˇrena, nejd´ele vˇsak na dobu jednoho roku, • na z´ akladˇe dohody o proveden´ı pr´ace.
R
Kategorie zamˇestnaneck´eho pomˇeru
(Pozn´ amka: dalˇs´ı moˇznost´ı by byla dohoda o d´ıle, ta vˇsak pˇredstavuje v dan´e oblasti znaˇcnou v´ yjimku.) Mzda pracovn´ık˚ u se vypoˇc´ıt´ av´a a eviduje na z´ akladˇe v´ ykazu o odpracovan´ ych hodin´ ach, v´ ykazu o pr´aci, popˇr´ıpadˇe jin´e listinˇe, ze kter´e je patrn´ y rozsah pracovn´ı ˇcinnosti dan´eho pracovn´ıka. Na z´akladˇe t´eto evidence se vypracuje tzv. v´ yplatn´ı a z´ uˇ ctovac´ı listina. V pˇr´ıpadˇe st´ al´ ych plat˚ u obvykle staˇc´ı rozpis ˇca´stek do jednotliv´ ych pˇr´ıjmov´ ych ˇci sr´aˇzkov´ ych poloˇzek, nicm´enˇe formul´aˇr t´eto v´ yplatnice“ je moˇzn´e si objednat a koupit ve speci´aln´ım ” vydavatelstv´ı ekonomick´ ych pom˚ ucek.
D
V´ yplatnice
V´ yplatn´ı listina obsahuje podrobn´ y rozpis n´arok˚ u na mzdu (tvoˇr´ıc´ıch souˇca´st hrub´e mzdy) aˇz po sr´aˇzky a v´ ypoˇcet ˇcist´e mzdy.
Mzdov´ y list
Vypoˇc´ıtan´e ˇc´astky, tzn. rozpis v´ yplatnice, se zapisuje do mzdov´ eho listu kaˇ zd´ eho zamˇ estnance. Tento list obsahuje 12 ˇr´ adk˚ u dle jednotliv´ ych mˇes´ıc˚ u a posledn´ı, 13-t´ y ˇra´dek obsahuj´ıc´ı kumulovan´e u ´daje za cel´ y kalend´ aˇrn´ı rok. V tomto mzdov´em listˇe m´ a tedy kaˇzd´ y zamˇestnanec zaps´any vˇsechny ekonomick´e u ´daje souvisej´ıc´ı s v´ yˇs´ı jeho pˇr´ıjm˚ u i sr´ aˇzek za kalend´aˇrn´ı rok. Tento list je pak d˚ uleˇzit´ ym podkladem pro kontroly mezd a odvod˚ u, kter´e vykon´avaj´ı instituce, jichˇz se sr´aˇzky t´ ykaj´ı, nav´ıc mohou m´ıt kontroln´ı pravomoc napˇr´ıklad i odborov´e org´any (v r´amci tzv. kolektivn´ı smlouvy, tj. smlouvy uzavˇren´e mezi zamˇestnavatelem a odborovou organizac´ı), kter´e se zamˇeˇruj´ı zase naopak do oblasti pˇr´ıjm˚ u zamˇestnanc˚ u.
Kapitola 6. Daˇ nov´ a evidence
83
Mzdov´e listy jsou obvykle z tvrd´eho kartonu, jsou to voln´e listy, kter´e se maj´ı archivovat 10 rok˚ u. Kromˇe mzdov´eho listu je zapotˇreb´ı v´est pro kaˇzd´eho zamˇestnance jeˇstˇe list d˚ uchodov´ eho u. zabezpeˇ cen´ı zamˇ estnance. U tohoto tiskopisu plat´ı povinnost jeho archivace 20 rok˚ Rovnˇeˇz tento list se vede ve formˇe tvrd´eho kartonu, v proveden´ı form´atu A5 a lze jej z´ıskat pˇr´ımo u pˇr´ısluˇsn´e spr´ avy soci´ aln´ıho zabezpeˇcen´ı.
List d˚ uchodov´eho zabezpeˇcen´ı
Zamˇestnavatel je tak´e povinen pˇred´avat poklady o nemoci zamˇestnanc˚ u. Zamˇestnanec mus´ı nejprve pˇredat hl´aˇsen´ı o nemoci sv´emu zamˇestnavateli, ten eviduje jeho omluvenou absenci a zas´ıl´ a ˇci pˇred´ av´ a hl´ aˇsenky pˇr´ısluˇsn´e spr´avˇe.
AF T
O proveden´ı v´ yplaty zamˇestnanc˚ um mus´ı m´ıt zamˇestnavatel doklad. To m˚ uˇze b´ yt napˇr´ıklad podpis pˇr´ıjemce na v´ yplatn´ı listinˇe, podpis na v´ yplatn´ım s´aˇcku, pˇr´ısluˇsn´ a ˇc´ast sloˇzenky v pˇr´ıpadˇe, ˇze mu byla ˇc´astka zasl´ ana poˇstou, nejˇcastˇeji vˇsak v´ ypis z u ´ˇctu zamˇestnavatele, pokud zas´ıl´ a mzdy sv´ ym zamˇestnanc˚ um pˇr´ımo na jejich osobn´ı u ´ˇcty v penˇeˇzn´ım u ´stavu. N´ aleˇzitosti odvod˚ u vypl´ yvaj´ıc´ıch z mezd vede zamˇestnavatel za vˇsechny sv´e zamˇestnance, i kdyˇz jsou to zamˇestnanci napˇr´ıklad jen na pˇrechodnou dobu. I tyto zamˇestnance mus´ı evidovat, hradit jim jejich mzdov´e n´aroky, sr´aˇzet a odv´adˇet pˇr´ısluˇsn´e ˇc´astky pˇr´ısluˇsn´ ym u ´ˇrad˚ um, v´est jejich mzdov´e listy a ty pak archivovat stanovenou dobu. Zamˇestnavatel si s´ am neplat´ı ˇz´ adnou mzdu. Ze sv´eho konta nebo pokladny si vyb´ır´a pro Mzda podsvou potˇrebu pen´ıze, jejich v´ yˇse nen´ı omezena ˇz´adn´ ymi pr´avn´ımi pˇredpisy. Tato osobn´ı nikatele? potˇreba tvoˇr´ı v´ ydaj, kter´ y neovlivˇ nuje z´aklad danˇe z pˇr´ıjm˚ u (nezahrnuje se do v´ ydaj˚ u ˇ ım v´ıce si tedy zamˇestnavatel vybere pro svou osobn´ı potˇrebu, t´ım v´ıce sniˇzuj´ıc´ıch daˇ n). C´ zdan´ı. D´eletrvaj´ıc´ı z´avazky zamˇestnavatele v˚ uˇci finanˇcn´ımu u ´ˇradu, u ´ˇradu soci´aln´ıho zabezpeˇcen´ı, popˇr´ıpadˇe zdravotn´ım pojiˇst’ovn´ am za sv´e zamˇestnance, eventuelnˇe za sebe, eviduje zamˇestnavatel v knize pohled´avek a z´avazk˚ u. To se t´ yk´a i opaˇcn´eho postupu, tedy pokud tyto instituce dluˇz´ı napˇr´ıklad zamˇestnavatelovi pˇreplatky za odveden´e ˇc´astky. ˇ ast pro z´ C´ ajemce:
D
R
Mzdov´ a agenda, spr´avnost u ´ˇctov´an´ı, rychlost odvod˚ u a jejich spr´ avn´ y v´ ypoˇcet, patˇr´ı k nejv´ıce frekventovan´ ym m´ıst˚ um kontrol vˇsech opr´avnˇen´ ych kontroln´ıch org´an˚ u. Pro jej´ı ˇra´dn´e veden´ı je tˇreba podrobnˇeji studovat nejen aktu´ aln´ı znˇen´ı z´ akon´ıku pr´ ace, ale veˇsker´e pr´ avn´ı normy, kter´e se vztahuj´ı k pr´aci, tj. vˇcetnˇe z´ akon˚ u o soci´aln´ım a zdravotn´ım pojiˇstˇen´ı, minim´aln´ı mzdˇe, nemocensk´em zabezpeˇcen´ı atd. V praxi je tato agenda tak rozs´ahl´a, ˇze v pˇr´ıpadˇe u ´ˇcetnictv´ı je obvykle svˇeˇrena samostatn´e mzdov´e u ´ˇcetn´ı.
6.5
Z´ avˇ erkov´ e operace
Z hlediska danˇe z pˇr´ıjm˚ u jsou v daˇ nov´e evidenci podstatn´e dva rozhoduj´ıc´ı u ´ daje, a to pˇr´ıjmy a v´ ydaje zahrnovan´e do z´akladu danˇe. Zde jsou zachyceny vˇsechny ˇc´astky, kter´e vznikly v pr˚ ubˇehu u ´ˇcetn´ıho obdob´ı. Tyto ˇca´stky je tˇreba v r´amci z´avˇerkov´ ych operac´ı jeˇstˇe upravit o tzv. z´ avˇ erkov´ e poloˇ zky. Z´avˇerkov´e poloˇzky po ukonˇcen´ı u ´ˇcetn´ıho obdob´ı (po 31. 12.) ovlivˇ nuj´ı koneˇcnou v´ yˇsi v´ ydaj˚ u zahrnovan´ ych do z´aklad˚ u danˇe.
Vyjmenujme si proto z´ akladn´ı z´avˇerkov´e poloˇzky, kter´e upravuj´ı ˇca´stky v´ ydaj˚ u zahrnovan´ ych do z´ aklad˚ u danˇe z pˇrev´ aˇzn´e ˇc´ asti na vyˇsˇs´ı hodnotu: • odpisy dlouhodob´eho hmotn´eho a nehmotn´eho majetku, • rezervy na opravy dlouhodob´eho majetku, • kursov´ e rozd´ıly devizov´ eho u ´ˇ ctu:
Z´ avˇerkov´e poloˇzky
84
6.5 Z´avˇerkov´e operace – kursov´ y zisk do pˇr´ıjm˚ u zahrnovan´ ych do z´aklad˚ u danˇe, – kursov´ a ztr´ ata do v´ ydaj˚ u zahrnovan´ ych do z´aklad˚ u danˇe, • z˚ ustatkov´ a cena trvale vyˇ razen´ eho dlouhodob´ eho majetku, • za´ uˇctov´an´ı leasingu, resp. zahrnut´ı pomˇern´e ˇca´stky prvn´ı zv´ yˇsen´e spl´ atky do v´ ydaj˚ u dan´eho u ´ˇcetn´ıho obdob´ı atd.
AF T
Tˇechto z´avˇerkov´ ych operac´ı m˚ uˇze b´ yt samozˇrejmˇe daleko v´ıce, mnoh´e vˇsak pˇredstavuj´ı ojedinˇel´e moˇznosti nebo se vyskytuj´ı u velmi omezen´eho okruhu ekonomick´ ych subjekt˚ u. Z tohoto d˚ uvodu nejsou jiˇz d´ale uv´ adˇeny. T´emˇeˇr vˇsichni vˇsak maj´ı dlouhodob´ y majetek, proto je tˇreba v r´amci z´avˇerkov´ ych operac´ı pˇripoˇc´ıtat odpisy, mnoz´ı vyuˇz´ıvaj´ı leasingu, popˇr´ıpadˇe vytv´ aˇrej´ı rezervy na opravy. Proto tyto tˇri z´ avˇerkov´e operace: odpisy, leasing a rezervy patˇ r´ı mezi nejd˚ uleˇ zitˇ ejˇ s´ı z´ avˇ erkov´ e operace obecnˇe u kter´ehokoliv podnikatelsk´eho subjektu a pˇredevˇs´ım leasing a odpisy tvoˇr´ı prakticky hlavn´ı ˇc´ast z´ avˇerkov´ ych ˇcinnost´ı ˇ u velk´e ˇc´ asti podnikatel˚ u a OSVC. Daˇ nov´e obdob´ı konˇc´ı 31. 12. dan´eho roku (u kalend´aˇrn´ıho roku), v daˇ nov´e evidenci plat´ı tedy z´asada zapoˇc´ıt´av´ an´ı pˇr´ıjm˚ u i v´ ydaj˚ u dle datumu na u ´ˇcetn´ım dokladu (pozn´ amka: nen´ı uplatnˇena z´ asada tzv. ˇcasov´eho rozliˇsen´ı n´aklad˚ u a v´ ynos˚ u“ tak, jako je tomu u u ´ˇcetnictv´ı). ” Shrnut´ı:
D
R
• Povinnost veden´ı daˇ nov´e evidence je vymezena povinnost´ı daˇ nov´eho pˇrizn´an´ı, tzn. povinnost´ı vykazovat pˇr´ıjmy a v´ ydaje zahrnovan´e do z´akladu danˇe. • Podnikatel nemus´ı p˚ usobit jako u ´ˇcetn´ı jednotka. • K v´ ypoˇct˚ um danˇe z pˇr´ıjm˚ u je moˇzn´e pouˇz´ıt tzv. pauˇs´alu. • Pauˇs´ al znamen´ a stanoven´ı v´ ydaj˚ u procentem z pˇr´ıjm˚ u. • U DPFO jsou podstatn´e v´ ydaje zahrnovan´e do z´aklad˚ u danˇe. • Tyto v´ ydaje mus´ı b´ yt prokazatelnˇe vynaloˇzen´e na dosaˇzen´ı, zajiˇstˇen´ı a udrˇzen´ı pˇr´ıjm˚ u. • Pˇr´ıjmy nezahrnovan´e do z´akladu danˇe jsou jiˇz zdanˇen´e ˇc´ astky, nebo pˇr´ıjmy, kter´e patˇr´ı st´ atu ˇci jin´emu subjektu. • Daˇ nov´ a evidence zachycuje uskuteˇcnˇen´e platby na z´akladˇe u ´ˇcetn´ıch doklad˚ u dokumentuj´ıc´ıch pohyb penˇez. • Daˇ nov´ a evidence rozliˇsuje pojmy pr˚ ubˇeˇzn´e z´apisy“ a z´avˇerkov´e operace“. ” ” • Alternativn´ı v´ ydaje jsou ˇc´asteˇcnˇe vynaloˇzeny i na soukromou potˇrebu, proto se v daˇ nov´e evidenci mohou objevit pouze pomˇern´ ym d´ılem. • Pro kaˇzd´eho zamˇestnance je nutn´e v´est jeho mzdovou evidenci. • Podnikatel si s´ am sobˇe ˇz´ adnou mzdu vypl´acet nesm´ı, jedn´a se o osobn´ı spotˇrebu. • Mezi nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı z´ avˇerkov´e operace patˇr´ı z´apoˇcet odpis˚ u, rezerv a leasingu.
Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Kdo m˚ uˇze v´est daˇ novou evidenci? Co znamen´ a pojem pauˇs´ al“? ” Jak´e dvˇe povinnosti stanovuje z´ akon o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u pro veden´ı daˇ nov´e evidence? Co jsou to z´ avˇerkov´e operace? Kter´e pˇr´ıjmy nejsou zahrnov´ any pro daˇ nov´ y z´aklad? Kter´e v´ ydaje nejsou zahrnov´ any pro daˇ nov´ y z´aklad? Kter´e pˇr´ıjmy ovlivˇ nuj´ı daˇ novou povinnost? Kter´e v´ ydaje ovlivˇ nuj´ı daˇ novou povinnost? Pro koho se vede mzdov´ a evidence?
Kapitola 6. Daˇ nov´ a evidence
85
10. Jak´ ym zp˚ usobem se u ´ˇctuj´ı alternativn´ı v´ ydaje? Autotest: 1. Daˇ novou evidenci jsou povinny v´est osoby: (a) kter´e vedou podvojn´e u ´ˇcetnictv´ı (b) kter´e se pˇrizn´ avaj´ı k dani z pˇr´ıjm˚ u, avˇsak nejsou povinn´e v´est u ´ˇcetnictv´ı (c) kter´ ym to urˇcuje z´ akon o u ´ˇcetnictv´ı 2. U ˇzivnostn´ık˚ u s v´ yjimkou ˇzivnost´ı ˇremesln´ ych znamen´a Pauˇsa´l evidovat pouze pˇr´ıjmy a v´ ydaje zahrnout do v´ yˇse:
AF T
(a) 50 % (b) 40 % (c) 80 %
3. Mezi z´ avˇerkov´e operace nepatˇr´ı:
(a) z´ apoˇcty kursov´ ych rozd´ıl˚ u (b) z´ apoˇcty odpis˚ u (c) z´ apoˇcty zdravotn´ıho a soci´aln´ıho zabezpeˇcen´ı zamˇestnanc˚ u 4. List d˚ uchodov´eho zabezpeˇcen´ı zamˇestnanc˚ u je tˇreba archivovat:
D
R
(a) 5 rok˚ u (b) 10 rok˚ u (c) 20 rok˚ u
86
R
D AF T
Kapitola 7
AF T
Specifick´ e z´ aznamy v daˇ nov´ e evidenci Popis lekce:
V lekci se sezn´am´ıme se ˇctyˇrmi specifick´ ymi z´ aznamy v daˇ nov´e evidenci. Jsou to z´ aznamy, kter´e sice tvoˇr´ı pravideln´e mˇes´ıˇcn´ı z´aznamy, pokud ke zm´ınˇen´emu u ´ˇcetn´ımu pˇr´ıpadu dojde, avˇsak vˇetˇsinou maj´ı bud’ jeˇstˇe doplnˇen´ı v r´amci z´avˇerkov´ ych opatˇren´ıch, nebo jsou natolik nestandardn´ı, ˇze se o nich zmiˇ nujeme s podrobnˇejˇs´ım v´ ykladem. Jsou to vˇsak v praxi velmi ˇcasto uˇz´ıvan´e v´ ydaje, kter´e mohou v´ yznamn´ ym zp˚ usobem ovlivnit daˇ nov´e pˇrizn´an´ı podnikatele. Lekce m´ a n´ asleduj´ıc´ı strukturu: Evidence leasingu Rezervy na opravy Povinn´e pojiˇstˇen´ı Sr´ aˇzky ze mzdy Pojistn´e na soci´ aln´ı zabezpeˇcen´ı a pˇr´ıspˇevek na st´atn´ı politiku zamˇestnanosti Zdravotn´ı pojiˇstˇen´ı Nemocensk´e zabezpeˇcen´ı Cestovn´ı n´ ahrady
D
R
7.1 7.2 7.3 7.3.1 7.3.2 7.3.3 7.3.4 7.4
Lekce je d˚ uleˇzit´a pro vlastn´ı z´aznamy v daˇ nov´e evidenci, nebot’ tyto pˇr´ıpady jsou pokl´ad´any spolu se z´ apisy pouˇz´ıv´an´ı osobn´ıho automobilu za stˇeˇzejn´ı pˇr´ıpady pro optimalizaci daˇ nov´e z´atˇeˇze podnikatele. Z´aznamy vyuˇzit´ı automobilu v t´eto lekci neuv´ad´ıme, nebot’ v souˇcasn´e chv´ıli se pˇripravuje nov´e ˇreˇsen´ı, kter´ y zcela v´ yznamn´ ym zp˚ usobem zmˇen´ı dosavadn´ı praxi. Pokud tato zmˇena bude realizov´ ana v roce 2010, mus´ı b´ yt zachycena v r´ amci v´ yuky doplnˇen´ım nebo formou zvl´ aˇstn´ıho korespondenˇcn´ıho u ´ kolu v pr˚ ubˇehu studia. Pouˇzit´ı osobn´ıho automobilu patˇr´ı mezi specifick´e pˇr´ıpady z´aznam˚ u, nicm´enˇe pˇr´ıprava nov´eho ˇreˇsen´ı (pravdˇepodobnˇe pauˇs´ alem) by celou agendu zcela zjednoduˇsila. D´ elka lekce: 90 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Akontace, prvn´ı zv´ yˇsen´a spl´atka, pravideln´e spl´atky, alikvotn´ı d´ıl prvn´ı zv´ yˇsen´e spl´ atky, rezerva na opravy DHM, z´akaz vytv´aˇret rezervu na 1. odpisovou skupinu, z´akaz vytv´aˇret rezervu na technick´e zhodnocen´ı, invent´ arn´ı kniha rezerv, inventov´an´ı rezerv, sr´ aˇzky, pojistn´e zdravotn´ı, pojistn´e soci´aln´ı, nemocensk´e zabezpeˇcen´ı, d´avky, z´ aloha, zdaniteln´ y z´aklad, 87
88
7.1 Evidence leasingu
vymˇeˇrovac´ı z´aklad, hrub´a mzda, ˇcist´a mzda, 5 hodin pracovn´ı cesty, stravn´e (diety), denn´ı sazba stravn´eho v ciz´ı mˇenˇe, kapesn´e (40 %), vy´ uˇctov´an´ı do 10 dn˚ u. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı t´eto lekce byste mˇeli b´ yt schopni: • • • •
7.1
poˇc´ ateˇcn´ı akontaci, spl´atky a z´avˇerkov´e operace pˇri finanˇcn´ım leasingu, rezervy na opravy dlouhodob´eho hmotn´eho majetku, ˇc´ astky povinn´eho pojiˇstˇen´ı, cestovn´ı n´ ahrady.
Evidence leasingu
Evidence finanˇ cn´ıho leasingu m´a sv´a specifika od bˇeˇzn´eho zahrnov´an´ı dlouhodob´eho majetku do majetku a odpis˚ u do n´aklad˚ u, proto mu vˇenujeme podrobnˇejˇs´ı v´ yklad. Pro toto u ´ˇctov´an´ı plat´ı n´ asleduj´ıc´ı z´ asady:
AF T
Z´ asady
zapisovat zapisovat zapisovat zapisovat
R
• pˇri poˇr´ızen´ı vˇeci je n´ajemce povinen urˇcitou v´ yˇsi finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u vynaloˇzit ze sv´ ych vlastn´ıch (obˇcansk´ ych) zdroj˚ u (tzv. akontace), (Akontace se obvykle pohybuje v u ´ rovni 10–70 % ceny vˇeci, m˚ uˇze vˇsak b´ yt i tzv. nulov´ a akontace“.) ” • tuto prvn´ı spl´ atku (nˇekdy je oznaˇcena jako nepravideln´ a“) nesm´ı zapsat do v´ ydaj˚ u ” zahrnovan´ ych do z´aklad˚ u danˇe. Znamen´a to, ˇze ji uhrad´ı ze sv´e podnikatelsk´e odmˇeny, popˇr´ıpadˇe ze zcela osobn´ıch, jin´ ych zdroj˚ u nez´avisl´ ych na jeho deklarovan´e hlavn´ı v´ ydˇeleˇcn´e ˇcinnosti apod., • avˇsak i tuto poˇca´teˇcn´ı nepravidelnou spl´atku pˇri ukonˇcen´ı u ´ˇcetn´ıho obdob´ı rozpouˇst´ı ˇca´steˇcnˇe, v pomˇ ern´ e v´ yˇ si pˇripadaj´ıc´ı na pˇr´ısluˇsn´e u ´ˇcetn´ı obdob´ı do v´ ydaj˚ u zahrnovan´ ych do z´ aklad˚ u danˇe, nov´e evidence pod • ostatn´ı pravideln´e (vesmˇes mˇes´ıˇcn´ı) spl´atky zapisuje bˇeˇznˇe do daˇ v´ ydaje zahrnovan´e do z´ aklad˚ u danˇe jako ostatn´ı provozn´ı v´ ydaje, • urˇcen´ı pomˇern´e ˇca´sti n´ajemn´eho vych´az´ı z poˇctu mˇes´ıc˚ uu ´ˇcetn´ıho obdob´ı, ke kter´emu se vztahuje n´ ajem, • na zbylou, odloˇzenou ˇca´stku n´ajemn´eho, kter´a se vztahuje na dalˇs´ı u ´ˇcetn´ı obdob´ı, mus´ı ekonomick´ y subjekt zav´est pˇr´ısluˇsnou evidenci pro sledov´ an´ı leasingem poˇr´ızen´ ych vˇec´ı, v n´ı pak eviduje n´ abˇeh a rozpouˇstˇen´ı n´aklad˚ u pˇr´ıˇst´ıch obdob´ı.
D
Popsan´ y princip si uk´ aˇzeme na pˇr´ıkladˇe. Pˇ r´ıklad:
Na leasing byl poˇr´ızen automobil dle tˇechto parametr˚ u stanoven´ ych v leasingov´e smlouvˇe: Poˇrizovac´ı cena Ziskov´ a marˇze Poˇcet spl´ atek 1. spl´ atka v z´ aˇr´ı ostatn´ı pravideln´e spl´ atky prodejn´ı cena
. ..... . ..... . ..... . ..... . ..... . .....
500 000 Kˇc 80 000 Kˇc = 16 % PC 60 75 000 Kˇc = 15 % PC 9 167 Kˇc 10 000 Kˇc
(Pozn´amka: pro v´ ypoˇcet pravideln´e leasingov´e spl´atky plat´ı n´asleduj´ıc´ı vzorec: a = PC ×
1 + m−p 100 , 12n
(7.1)
Kapitola 7. Specifick´e z´ aznamy v daˇ nov´e evidenci
89
kde a = v´ yˇse spl´atky v Kˇc, PC = poˇrizovac´ı cena v Kˇc, m = leasingov´ a marˇze v % poˇrizovac´ı ceny, p = nav´ yˇsen´ı v % z poˇrizovac´ı ceny, n = doba spl´ acen´ı v letech.) ˇ sen´ı: Reˇ
D
R
AF T
• zaplacen´ı prvn´ı nepravideln´e ˇc´astky ve v´ yˇsi Kˇc 75 000 v z´aˇr´ı se zap´ıˇse na z´akladˇe v´ ypisu z u ´ˇctu (popˇr´ıpadˇe z pokladny na z´akladˇe v´ ydajov´eho pokladn´ıho dokladu) do v´ ydaj˚ u nezahrnovan´ ych do z´aklad˚ u danˇe, • u ´ hrady pravideln´ ych spl´atek, tj. v ˇr´ıjnu Kˇc 9167, v listopadu Kˇc 9167 a v prosinci t´ehoˇz roku rovnˇeˇz ve v´ yˇsi Kˇc 9167, se budou zapisovat do v´ ydaj˚ u zahrnovan´ ych do z´ aklad˚ u danˇe, ´ˇcetn´ıho obdob´ı (31. 12.) se budou prov´ adˇet z´ avˇerkov´e operace. Souˇca´st´ı • po ukonˇcen´ı u tˇechto z´ avˇerkov´ ych operac´ı je i vypoˇra´d´ an´ı leasingu, tj. v´ ypoˇcet pod´ılu prvn´ı nepravideln´e ˇca´stky a zahrnut´ı adekv´atn´ıho pod´ılu t´eto prvn´ı spl´atky do v´ ydaj˚ u zahrnovan´ ych do z´ aklad˚ u danˇe. Tento pod´ıl se vypoˇc´ıt´a n´asledovnˇe: • celkov´ a cena leasingu se rovn´a (500 000 + 80 000 − 10 000) = 570 000 Kˇc (PC + ziskov´ a marˇze – prodejn´ı cena) • ˇc´ astka pˇripadaj´ıc´ı na 1 mˇes´ıc je 570 000 dˇeleno 60 = 9500 • do konce roku bylo do n´aklad˚ u zahrnovan´ ych do z´aklad˚ u danˇe zaps´ana celkov´a ˇca´stka (3 × 9167) Kˇc 27 501, • pod´ıl v´ ydaj˚ u, kter´e je moˇzn´e zahrnout do z´aklad˚ u danˇe je vˇsak vyˇsˇs´ı, nebot’ ˇcin´ı celkem (4× 9500) Kˇc 38 000 (byly provedeny celkem 4 spl´atky do konce roku), • rozd´ıl mezi celkovou skuteˇcnˇe zapsanou ˇca´stkou v´ ydaj˚ u zahrnovan´ ych do z´aklad˚ u danˇe (27 501) a adekv´atn´ı ˇca´stkou pod´ılu pˇripadaj´ıc´ıho na toto obdob´ı (38 000) pˇredstavuje ˇc´ astku Kˇc 10 499 (38 000 – 27 501), uvodu pˇri z´avˇerkov´ ych operac´ıch uplatn´ıme jeˇ stˇ e do v´ ydaj˚ u zahrno• z tohoto d˚ van´ ych do z´ aklad˚ u danˇ eˇ c´ astku 10 499 Kˇ c jako pod´ıl pˇripadaj´ıc´ı na dan´e obdob´ı, tato ˇc´ astka tud´ıˇz sniˇzuje z´ aklad danˇe dan´eho u ´ˇcetn´ıho obdob´ı, • pro zbylou ˇc´ast z prvn´ı nepravideln´e spl´atky, tj. Kˇc 64 501 (75 000 − 10 499 = 64 501) zavedeme evidenci, do n´ıˇz budeme takto zapisovat postupn´e rozpouˇstˇen´ı t´eto nepravideln´e spl´ atky v pr˚ ubˇehu trv´an´ı leasingov´e smlouvy, • po skonˇcen´ı term´ınu leasingov´e smlouvy je automobil prod´an za dohodnutou cenu 10 000 Kˇc b´ yval´emu n´ ajemci a st´av´ a se jeho majetkem. Pomoc´ı leasingov´e smlouvy m˚ uˇze ekonomick´ y subjekt poˇrizovat nejen automobily, kde je frekvence vyuˇzit´ı leasingu nejvyˇsˇs´ı, ale i vybaven´ı provozoven, r˚ uzn´e pˇr´ıstroje, budovy a jin´e.
Operativn´ı leasing se u ´ˇctuje jako kaˇzd´ y jin´ y pron´ajem, tzv. pravideln´e mˇes´ıˇcn´ı spl´atky se zapisuj´ı do v´ ydaj˚ u zahrnovan´ ych do z´akladu danˇe. ´ Ukol k textu ˇ c. 15:
Vypoˇctˇete v´ yˇsi leasingov´e spl´ atky osobn´ıho automobilu, pokud je poˇrizovac´ı cena Kˇc 300 000 a leasingov´a spoleˇcnost uplatˇ nuje marˇzi 12 %. Pˇredpokl´ adaj´ı se pravideln´e mˇes´ıˇcn´ı spl´ atky po dobu 5 let, nav´ yˇsen´ı prvn´ı spl´atky je 10 % z poˇrizovac´ı ceny. V´ ysledek si ovˇeˇrte v Kl´ıˇci.
Operativn´ı leasing
90
7.2 Rezervy
ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 9: Na leasing byl poˇr´ızen automobil dle tˇechto parametr˚ u stanoven´ ych v leasingov´e smlouvˇe: Poˇrizovac´ı cena Ziskov´ a marˇze Poˇcet spl´ atek 1. spl´ atka v z´ aˇr´ı ostatn´ı pravideln´e spl´ atky prodejn´ı cena
. ..... . ..... . ..... . ..... . ..... . .....
400 000 Kˇc 60 000 Kˇc 60 60 000 Kˇc Kˇc (vypoˇctˇete dle vzorce) 10 000 Kˇc
7.2
AF T
Vypoˇc´ıtejte a popiˇste z´ apisy v daˇ nov´e evidenci. V´ ysledek zaˇslete tutorovi.
Rezervy
V pr˚ ubˇehu materi´alov´eho a hodnotov´eho toku nemus´ı doch´ azet vˇzdy k bezprostˇredn´ımu pouˇzit´ı a spotˇrebˇe vˇsech penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u a okamˇzit´emu n´akupu dalˇs´ıch hospod´aˇrsk´ ych prostˇredk˚ u. Napˇr´ıklad nˇekter´e opravy, zejm´ena investiˇcn´ıch celk˚ u, jsou natolik finanˇcnˇe n´aroˇcn´e, ˇze je zapotˇreb´ı velk´eho mnoˇzstv´ı penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u k jejich realizaci. Kaˇzd´y ekonomick´y subjekt m˚ uˇze vytv´ aˇret rezervy na budouc´ı v´ydaje.
(Pozn´amka: v nˇekter´ ych pr´avn´ıch form´ach skupinov´eho podnik´ an´ı, tj. u pr´ avnick´ ych osob charakteru akciov´a spoleˇcnost a druˇzstvo, z´akon pˇr´ımo pˇrikazuje urˇcit´e z´akonn´e rezervy vytv´aˇret, urˇcuje jejich v´ yˇsi a zp˚ usoby doplˇ nov´an´ı. Fyzick´ ych osob se tato povinnost net´ yk´a.)
R
Rezerva na opravy
Rezervy je tedy moˇzn´e vytv´aˇret bud’to ze z´akona (z´akon ˇc. 593/92 Sb. ve znˇen´ı novely ˇc. 211/97 Sb.), pak vznikaj´ı tzv. z´akonn´e rezervy, nebo na z´ akladˇe vlastn´ıho uv´aˇzen´ı, kdy se jedn´a o tzv. u ´ˇcetn´ı rezervy. Rezervy na budouc´ı v´ ydaje jsou souˇc´ ast´ı u ´ˇcetn´ıch v´ ydaj˚ u, v pˇr´ıpadˇe tvorby z´ akonn´ ych rezerv jsou souˇc´ast´ı daˇ nov´ ych v´ ydaj˚ u. Pro ekonomick´e subjekty, kter´e vedou pouze daˇ novou evidenci je podstatn´e, ˇze z´ akon o rezerv´ ach umoˇzn ˇuje vytv´ aˇret rezervu na opravy hmotn´eho majetku.
D
Tato moˇznost je tak´e pomˇernˇe ˇcasto vyuˇz´ıv´ana pr´avˇe s ohledem na pomˇernˇe vysok´e ˇca´stky, kter´e jsou s obnovou starˇs´ıho ˇci poˇskozen´eho ˇci m´alo funkˇcn´ıho majetku spjaty. Proto si tuto moˇznost a zp˚ usob jej´ıho u ´ˇctov´ an´ı probereme podrobnˇeji.
Podm´ınka
Rezervu na opravy je moˇzn´e vytv´aˇret podle zm´ınˇen´eho z´akona pouze k majetku, jehoˇz doba odpisov´ an´ı je podle z´ akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u minim´alnˇe 5 rok˚ u. Znamen´a to majetek zaˇrazen´ y do skupiny 2 a v´ yˇse. V t´eto skupinˇe je zaˇrazena vˇetˇsina zaˇr´ızen´ı, pˇr´ıstroj˚ u a apar´at˚ u. Na rozd´ıl od u ´ˇcetnictv´ı plat´ı v dobˇe pˇr´ıpravy t´eto publikace, ˇze v soustavˇe daˇ nov´e evidence nelze vytv´aˇret rezervu na pohled´ avky za dluˇzn´ıky v konkurzn´ım a vyrovn´ avac´ım ˇr´ızen´ı. To je jist´ a nev´ yhoda fyzick´ ych osob vedouc´ıch daˇ novou evidenci, zat´ım se nepodaˇrilo princip, kter´ yvu ´ˇcetnictv´ı byl zaveden jiˇz pˇred nˇekolika lety a jehoˇz rozsah je postupnˇe rozˇsiˇrov´an, stejn´ ym zp˚ usobem uplatnit i pro fyzick´e osoby. Zˇrejmˇe to souvis´ı s postojem ministerstva financ´ı v˚ ubec k existenci daˇ nov´e evidence v˚ ubec.
Vytv´ aˇren´ı rezerv na opravu pˇr´ısluˇsn´eho druhu dlouhodob´eho hmotn´eho majetku znamen´ a tvorbu finanˇcn´ıch zdroj˚ u na kryt´ı v´ ydaj˚ u v budouc´ıch obdob´ıch. Zp˚ usob tvorby rezerv a pˇredevˇs´ım jejich v´ yˇse, mus´ı b´ yt podloˇzeny pl´anem oprav a jejich rozpoˇctem, nejl´epe firmou,
Kapitola 7. Specifick´e z´ aznamy v daˇ nov´e evidenci
91
kter´a opravu provede a vyj´adˇrila se tak k pˇredpokl´adan´e budouc´ı cenˇe opravy. Prok´az´an´ı a podloˇzen´ı pˇredpokl´adan´e v´ yˇse penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u na opravy dlouhodob´eho hmotn´eho majetku je d˚ uleˇzit´e proto, ˇze rezervy na opravy DHM jsou v pomˇern´e v´ yˇsi zahrnov´ any do v´ ydaj˚ u bˇeˇzn´eho u ´ˇcetn´ıho obdob´ı a ovlivˇ nuj´ı tak z´ aklad danˇe z pˇr´ıjm˚ u dan´eho u ´ˇcetn´ıho obdob´ı. Poˇc´ınaje rokem 1995 a n´aslednˇe pak s platnost´ı od 1. 1. 1998 se zpˇr´ısnily podm´ınky pro vytv´ aˇren´ı rezerv na opravy DHM. V´ yˇse rezervy se stanovuje podle jednotliv´eho DHM urˇcen´eho k opravˇe na z´ akladˇe pˇredpokl´adan´e v´ yˇse a charakteru t´eto opravy.
Z´ akaz
Rezervy nelze vytv´ aˇret na technick´e zhodnocen´ı.
AF T
V´ yˇse rezervy se tak rozkl´ad´a na poˇcty rok˚ u, kdy se rezerva vytv´aˇr´ı, kaˇzd´ y rok je zastoupen pomˇernou ˇca´st´ı. V´ yˇse rezervy v dan´em obdob´ı je d´ana pod´ılem rozpoˇctu pˇredpokl´adan´ ych v´ ydaj˚ u na opravu a poˇctem let, kter´e uplynou od zah´ ajen´ı tvorby rezervy v dan´em roce aˇz do doby uvaˇzovan´eho data zah´ajen´ı opravy, tj. ˇcerp´an´ı zdroj˚ u. Plat´ı z´ asada, ˇze rezerva na opravy u jednotliv´eho dlouhodob´eho hmotn´eho majetku nesm´ı b´ yt tvoˇrena pouze jedno zdaˇ novac´ı obdob´ı, tedy nejm´enˇe dvˇe. Maxim´ aln´ı doba vytv´ aˇren´ı rezervy na opravy je d´ana odpisovou skupinou majetku: • • • •
ve 2. odpisov´e skupinˇe 3 zdaˇ novac´ı obdob´ı, ve 3. odpisov´e skupinˇe 6 zdaˇ novac´ıch obdob´ı, ve 4. odpisov´e skupinˇe 8 zdaˇ novac´ıch obdob´ı a v 5. odpisov´e skupinˇe 10 zdaˇ novac´ıch obdob´ı.
Pˇ r´ıklad pro z´ aznam rezervy na opravu DHM v daˇ nov´e evidenci:
R
Podle pˇredbˇeˇzn´e kalkulace proveden´e v roce 2009 stavebn´ı firmou m˚ uˇze ekonomick´ y subjekt pˇredpokl´adat, ˇze v roce 2011, kdy hodl´ a prov´est opravu budovy, v n´ıˇz provozuje svou ˇcinnost, bude muset vynaloˇzit cca 500 000 Kˇc. Aby mˇel tuto potˇrebnou ˇca´stku k dispozici, bude kaˇzd´ y rok do roku zah´ajen´ı opravy odkl´adat ze sv´ ych penˇez z´ıskan´ ych podnikatelskou ˇcinnost´ı alikvotn´ı ˇc´ ast pˇripadaj´ıc´ı na obdob´ı tvorby rezerv.
D
a) V roce 2009 m˚ uˇze d´ at do rezervy 500 000 ÷ 2 = 250 000 Kˇc, b) v roce 2010 m˚ uˇze d´ at do rezervy 250 000 Kˇc, c) v roce 2011 m˚ uˇze z vytvoˇren´e rezervy ve v´ yˇsi 500 000 Kˇc financovat faktury za opravy budovy.
Tvorba rezerv na opravy m´ a pro podnikaj´ıc´ı subjekt ˇradu ekonomick´ ych aspekt˚ u: • pˇredevˇs´ım je tak postupnˇe vytv´ aˇrena potˇrebn´ a finanˇcn´ı ˇca´stka, kter´ a je obvykle vyˇsˇs´ı neˇz moˇznosti dan´eho subjektu v r´amci jednoho u ´ˇcetn´ıho obdob´ı, • takto vytv´aˇren´e rezervy zahrnuje podnikatel do v´ ydaj˚ u bˇeˇzn´eho u ´ˇcetn´ıho obdob´ı (ˇc´astku 250 000 Kˇc do v´ ydaj˚ u zahrnovan´ ych do z´aklad˚ u danˇe, tedy jako poloˇzku ovlivˇ nuj´ıc´ı daˇ n (sniˇzuje v´ yˇsi danˇe z pˇr´ıjm˚ u dan´eho u ´ˇcetn´ıho obdob´ı)), • v´ yˇse rezervy na opravu ve sv´em ekonomick´em d˚ usledku patˇr´ı tedy mezi prostˇredky sniˇzuj´ıc´ı daˇ novou povinnost bˇeˇzn´eho u ´ˇcetn´ıho obdob´ı.
V´ yˇse rezervy vytvoˇren´ a v dan´em roce se zapisuje: • jednak jako v´ ydajov´a poloˇzka v r´amci z´ avˇerkov´ ych operac´ı na samostatn´ y v´ ypoˇctov´ y list, tedy jako poloˇzka sniˇzuj´ıc´ı daˇ novou z´atˇeˇz, • jednak na invent´ arn´ı knihu rezerv.
D˚ usledky
92
7.3 Povinn´e pojiˇstˇen´ı
Invent´ arn´ı kniha rezerv je d˚ uleˇzit´ ym dokladem pro kontrolu tvorby a ˇcerp´ an´ı celkov´e ˇca´stky rezerv. Je pˇr´ıznaˇcn´e, ˇze p˚ uvodn´ı, byt’ jistˇe odbornˇe proveden´ y odhad, se bude vlivem mnoha zmˇen a ekonomick´ ych jev˚ u v koneˇcn´em roce ˇcerp´an´ı liˇsit od p˚ uvodn´ıho pˇredpokladu, zcela pˇresnˇe ˇcerp´ana ˇca´stka t´emˇeˇr nikdy nebude. V podstatˇe mohou nastat obˇe dvˇe moˇznosti: a) ˇca´stka vytvoˇren´a rezervou bude niˇzˇs´ı (v roce 2011 bude tˇreba na opravu 600 000 Kˇc), pak se rozd´ıl, tj. 100 000 Kˇc, za´ uˇctuje zcela bˇeˇznˇe do v´ ydaj˚ u zahrnovan´ ych do z´ aklad˚ u danˇe tohoto u ´ˇcetn´ıho obdob´ı, b) skuteˇcnˇe vynaloˇzen´a ˇc´ astka bude v roce 2011 niˇzˇs´ı (napˇr´ıklad 450 000 Kˇc, v tomto pˇr´ıpadˇe byla na u ´ kor v´ ydaj ovlivˇ nuj´ıc´ıch v´ yˇsi danˇe z pˇr´ıjm˚ u za´ uˇctov´ana v pˇredch´ azej´ıc´ım roce vyˇsˇs´ı hodnota, proto rozd´ıl mus´ı b´ yt vr´acen do daˇ nov´e evidence formou pˇr´ıjm˚ u. Rozd´ıl, tj. ˇca´stku neˇcerp´an´ı rezervy mus´ıme v roce vynaloˇzen´ı rezervy vr´atit do u ´ˇcetn´ıch z´ aznam˚ u jako pˇr´ıjem ovlivˇ nuj´ıc´ı v´ yˇsi danˇe z pˇr´ıjm˚ u.
AF T
´ Ukol k textu ˇ c. 16:
Zkuste si zaznamenat v´ yˇse uveden´e pˇr´ıpady do pˇr´ısluˇsn´ ym sloupc˚ u z´aznam˚ u daˇ nov´e evidence pro rok 2011. Ovˇeˇrte si V´ aˇs z´ aznam s Kl´ıˇcem. Sledov´an´ı tvorby a pouˇzit´ı rezervy na opravy patˇr´ı k velmi frekventovan´ ym ˇcinnostem ze strany finanˇcn´ıch u ´ˇrad˚ u. Je proto tˇreba pˇresnˇe dodrˇzovat n´asleduj´ıc´ı z´asady:
D
R
• pokud ekonomick´ y subjekt zjist´ı jeˇstˇe v pr˚ ubˇehu tvorby rezervy, ˇze nastaly v pr˚ ubˇehu existence rezervy nov´e skuteˇcnosti, kter´e ovlivˇ nuj´ı jej´ı v´ yˇsi, mus´ı prov´est u ´ pravu ˇc´astky rezervy, a to v tom obdob´ı, kdy tuto skuteˇcnost zjistil, • rezervu m˚ uˇze vytv´ aˇret pouze na opravu majetku, jehoˇz doba odpisov´an´ı je dle z´akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u minim´ alnˇe 5 rok˚ u. Znamen´a to, ˇze nesm´ı vytv´aˇret rezervu na opravu majetku zaˇrazen´eho do odpisov´e skupiny ˇc. 1, • zp˚ usob tvorby rezerv a ˇc´ astka, s kterou podnikatel poˇc´ıt´ a na opravu majetku, mus´ı b´ yt prokazateln´a napˇr´ıklad pˇredem stanoven´ ym pl´anem, kalkulac´ı stavebn´ı nebo oprav´aˇrsk´e firmy apod. Nesm´ı to b´ yt tedy subjektivn´ı, niˇc´ım nepodloˇzen´ y odhad vlastn´ıka majetku, uˇctovat jako • rezervu je moˇzn´e tak´e zruˇsit, pak je tˇreba celou neˇcerpanou ˇc´astku za´ poloˇzku pˇr´ıjmu ovlivˇ nuj´ıc´ıho v´ yˇsi danˇe, • ˇcerp´an´ı rezervy se zapisuje do daˇ nov´e evidence a souˇcasnˇe se dokl´ad´a napˇr´ıklad proplacen´ ymi fakturami v invent´arn´ı knize rezerv, • rezerva se inventuje, pˇri inventarizaci se posuzuje celkov´ a ˇc´astka rezervy, jej´ı opr´ avnˇenost a doloˇzitelnost, • pokud dojde v roce pouˇzit´ı k vyˇsˇs´ı vynaloˇzen´e ˇc´astce, pak se t´ım rezerva vyˇcerpala, ˇca´stka rozd´ılu nad vytvoˇrenou rezervu se v dan´em roce vyˇcerp´an´ı rezervy zap´ıˇse jako bˇeˇzn´ y v´ ydaj ovlivˇ nuj´ıc´ı v´ yˇsi danˇe dan´eho u ´ˇcetn´ıho obdob´ı, • vzhledem k tomu, ˇze rezervy je moˇzn´e ˇcerpat i pr˚ ubˇeˇznˇe v obdob´ı nˇekolika u ´ˇcetn´ıch obdob´ı (napˇr´ıklad ˇcerp´ an´ı ke konci roku pˇres´ahne i do roku n´ asleduj´ıc´ıho) sleduje se st´ale z˚ ustatek rezervy v dan´em u ´ˇcetn´ım obdob´ı, ˇ uv´ad´ı v daˇ • pokud podnikatel (OSVC) nov´em pˇrizn´ an´ı strukturu sv´eho majetku, figuruje rezerva jako z´ avazek, z˚ ustatky rezervy se pˇrev´adˇej´ı do n´asleduj´ıc´ıho obdob´ı.
7.3
Povinn´ e pojiˇ stˇ en´ı
Kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt m˚ uˇze m´ıt vlastn´ı zamˇestnance. V takov´em pˇr´ıpadˇe plat´ı pro nˇej pr´avn´ı pˇredpisy vztahuj´ıc´ı se k povinnostem zamˇestnavatele v˚ uˇci zamˇestnanc˚ um, jakoˇz i pr´ava vypl´ yvaj´ıc´ı z tohoto vztahu. Z´akladn´ı povinnost´ı zamˇestnavatele je prov´adˇet sr´ aˇzky
Kapitola 7. Specifick´e z´ aznamy v daˇ nov´e evidenci
93
z hrub´e mzdy, tj. vypoˇc´ıtat, srazit a odv´est pˇr´ısluˇsn´ ym org´ an˚ um za kaˇzd´eho zamˇestnance jeho daˇ n z pˇr´ıjm˚ u a ˇca´stky zdravotn´ıho a soci´aln´ıho pojiˇstˇen´ı, pˇr´ıpadnˇe dalˇs´ı povinn´e sr´aˇzky stanoven´e napˇr´ıklad soudn´ım rozhodnut´ım apod. Kromˇe toho m˚ uˇze prov´adˇet i dalˇs´ı sr´aˇzky na z´ akladˇe dohody o sr´ aˇzk´ ach s dan´ ym zamˇestnancem (napˇr´ıklad spoˇren´ı).
7.3.1
Sr´ aˇ zky ze mzdy
Sr´ aˇzky ze mzdy lze prov´est jen na z´ akladˇe dohody o sr´ aˇzk´ ach. Jinak m˚ uˇze zamˇestnavatel srazit ze mzdy pouze n´ asleduj´ıc´ı:
R
AF T
• daˇ n (z´ alohu na daˇ n z pˇr´ıjm˚ u fyzick´ ych osob), • pojistn´e na soci´aln´ı zabezpeˇcen´ı, pˇr´ıspˇevek na st´atn´ı politiku zamˇestnanosti a pojistn´e veˇrejn´eho zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı, • z´alohu na mzdu, kterou je zamˇestnanec povinen vr´ atit v pˇr´ıpadˇe, ˇze nebyly splnˇeny podm´ınky pro pˇrizn´ an´ı t´eto mzdy, • ˇc´astky postiˇzen´e v´ ykonem rozhodnut´ı naˇr´ızen´ ym soudem, spr´avn´ım u ´ˇradem nebo org´ anem zmocnˇen´ ym k tomu z´akonem, • pˇreplatky na d´ avk´ach nemocensk´eho pojiˇstˇen´ı, pokud je zamˇestnanec povinen je vr´atit na z´ akladˇe vykonateln´eho rozhodnut´ı podle pr´avn´ıch pˇredpis˚ u o soci´aln´ım zabezpeˇcen´ı, • nevy´ uˇctovanou z´ alohu na n´ahradu cestovn´ıch, stˇehovac´ıch a jin´ ych v´ ydaj˚ u, ydaj˚ u, kter´e byly zamˇestnanci • n´aborov´e a jin´e pˇr´ıspˇevky, jakoˇz i n´ahrady stˇehovac´ıch v´ vyplaceny v n´ aboru a kter´e je zamˇestnanec povinen podle pracovnˇepr´avn´ıch pˇredpis˚ u vr´ atit, • n´ahradu mzdy za dovolenou na zotavenou, na niˇz zamˇestnanec ztratil n´arok, popˇr´ıpadˇe na niˇz mu n´ arok nevznikl, • pˇreplatky na d´avk´ach st´ atn´ı soci´ aln´ı podpory, kter´e je zamˇestnanec povinen vr´ atit na z´ akladˇe vykonateln´eho rozhodnut´ı podle z´akona o st´atn´ı soci´aln´ı podpoˇre, • nepr´avem pˇrijat´e ˇca´stky d´avek soci´ aln´ıho zabezpeˇcen´ı, pokud je zamˇestnanec povinen je vr´ atit na z´ akladˇe vykonateln´eho rozhodnut´ı podle z´akona o zamˇestnanosti. ˇ Poˇrad´ı sr´ aˇzek ze mzdy stanovuje sv´ ym naˇr´ızen´ım vl´ada CR.
Pojistn´ e na soci´ aln´ı zabezpeˇ cen´ı a pˇ r´ıspˇ evek na st´ atn´ı politiku zamˇ estnanosti
D
7.3.2
Povinn´e d´avky urˇcen´e k uveden´ ym u ´ˇcel˚ um byly definov´ any nˇekolika z´akony, kter´e jsou aktualizac´ı p˚ uvodn´ıho z´ akona ˇc. 589/1992 Sb. Rovnˇeˇz v t´eto oblasti tedy plat´ı nutnost zamˇestnavatele ˇr´ıdit se vˇzdy posledn´ım platn´ ym znˇen´ı uveden´eho z´ akona. Ze z´akona jsou d´ale uvedeny pouze d˚ uleˇzit´e u ´seky a standardn´ı jevy. Z´akon upravuje pojistn´e na soci´aln´ı zabezpeˇcen´ı, kter´e zahrnuje pojistn´e na d˚ uchodov´e pojiˇstˇen´ı a pojistn´e na nemocensk´e pojiˇstˇen´ı, a pˇr´ıspˇevek na st´ atn´ı politiku zamˇestnanosti. Pojistn´e jsou povinni platit m.j. poplatn´ıci, jimiˇz jsou jak: Poplatn´ıci • zamˇestnanci, tak i ´ˇcely z´ akona rozumˇej´ı i pr´avnick´e ˇci fyzick´e osoby, kter´e • organizace, jimiˇz se pro u zamˇestn´ avaj´ı alespoˇ n jednoho zamˇestnance. ˇ jsou povinny platit pojistn´e na d˚ Osoby samostatnˇe v´ ydˇeleˇcnˇe ˇcinn´e (OSVC) uchodov´e pojiˇstˇen´ı a pˇr´ıspˇevek na st´ atn´ı politiku zamˇestnanosti.
94
7.3 Povinn´e pojiˇstˇen´ı
V´ yˇ se pojistn´ eho je stanovena procentn´ı sazbou z vymˇeˇrovac´ıho z´ akladu zjiˇstˇen´eho za rozhodn´e obdob´ı. Vymˇeˇrovac´ım z´akladem zamˇestnance je u ´hrn pˇr´ıjm˚ u, kter´e podl´ehaj´ı dani z pˇr´ıjm˚ u fyzick´ ych osob. yvaj´ı Sazby pojistn´ eho podl´ehaj´ı aktualizaci, proto je tˇreba sledovat zmˇeny, kter´e vˇsak b´ uskuteˇcnˇeny k 1. 1. n´ asleduj´ıc´ıho roku. V souˇcasn´e dobˇe plat´ı tyto sazby: • u organizace a mal´e organizace 25 % z vymˇeˇrovac´ıho z´akladu, • u zamˇestnanc˚ u 6,5 % z vymˇeˇrovac´ıho z´akladu, • osob samostatnˇe v´ ydˇeleˇcnˇe ˇcinn´ ych 29,6 % na d˚ uchodov´e pojiˇstˇen´ı a st´atn´ı politiku zamˇestnanosti. (Pozn´ amka: ve vˇsech pˇr´ıpadech z´akon jeˇstˇe podrobnˇe rozdˇeluje uveden´a procenta na jednotliv´e u ´ˇcely.) • u osob dobrovolnˇe u ´ˇcastn´ ych d˚ uchodov´eho pojiˇstˇen´ı 28 % na d˚ uchodov´e pojiˇstˇen´ı.
AF T
Pojistn´e se zaokrouhluje na cel´e koruny smˇerem nahoru.
Kaˇzd´y ekonomick´y subjekt – zamˇestnavatel je povinen odv´ adˇet i pojistn´e, kter´e je povinen platit zamˇestnanec.
Za zamˇestnance je tedy sum´arnˇe hrazeno 31,5 % z vymˇeˇrovac´ıho z´akladu, z toho 6,5 % plat´ı zamˇestnanec, 25 % za nˇej plat´ı zamˇestnavatel. Ekonomick´ y subjekt, zamˇestnavatel vypoˇc´ıt´av´a svou v´ yˇsi soci´aln´ıho pojiˇstˇen´ı vˇzdy na z´akladˇe daˇ nov´eho pˇrizn´an´ı. Na z´akladˇe v´ ysledku pˇredch´azej´ıc´ıho u ´ˇcetn´ıho obdob´ı pak vypoˇc´ıt´ av´a v´ yˇsi z´aloh na dan´ yu ´ˇcetn´ı rok. V pˇr´ıpadˇe, ˇze nem´a daˇ nov´eho poradce pod´av´a daˇ nov´e pˇrizn´ an´ı do 31. 3. bˇeˇzn´eho roku. Opˇet tu plat´ı term´ın osmi dn˚ u, do kdy mus´ı pˇredloˇzit do´ uˇctov´an´ı z´ aloh na soci´aln´ım pojiˇstˇen´ı a za duben pak jiˇz plat´ı z´ alohy novˇe, dle v´ ysledk˚ u pˇredch´azej´ıc´ıho roku. Pojistn´e se odv´ad´ı na u ´ˇcet pˇr´ısluˇsn´e spr´ avy soci´ aln´ıho zabezpeˇcen´ı.
7.3.3
Zdravotn´ı pojiˇ stˇ en´ı
R
Zdravotn´ı pojiˇstˇen´ı je upraveno rovnˇeˇz nˇekolika z´akony, doplˇ nuj´ıc´ı a aktualizuj´ıc´ı z´ akon ˇc. 48/1997 Sb. ˇ e republice trval´ Zdravotn´ı pojiˇstˇen´ı se vztahuje na osoby, kter´e maj´ı v Cesk´ y pobyt. Kromˇe ˇ toho se vztahuje i na osoby, kter´e na u ´zem´ı CR nemaj´ı trval´ y pobyt, ale jsou zamˇestnanci zamˇestnavatele, kter´ y zde trval´ y pobyt m´a.
D
Z´akon definuje vznik pojiˇstˇen´ı (napˇr. narozen´ım) i z´anik (napˇr. u ´ mrt´ım, ukonˇcen´ım trval´eho pobytu, ukonˇcen´ım zamˇestnaneck´eho pomˇeru u ciz´ıch st´atn´ıch pˇr´ısluˇsn´ık˚ u). Pl´ atci pojistn´eho zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı jsou:
Pl´ atci
• pojiˇstˇenci (zamˇestnanci atd.), • zamˇestnavatel´e, • st´ at (v z´ akonem definovan´ ych pˇr´ıpadech, napˇr´ıklad za nezaopatˇren´e dˇeti, d˚ uchodce atd.).
Z pohledu ekonomick´eho subjektu je zˇrejm´e, ˇze podobnˇe jako u soci´aln´ıho zabezpeˇcen´ı, ˇc´ ast zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı plat´ı zamˇestnanec s´am, ˇc´ast mu hrad´ı zamˇestnavatel. A stejnˇe tak plat´ı i z´asada, ˇze zamˇestnavatel je povinen odv´adˇet i pojistn´e, kter´e je povinen platit zamˇestnanec. Z v´ yznamn´ ych povinnost´ı zamˇestnavatel˚ u upozorˇ nujeme na povinnost nejpozdˇeji do osmi dn˚ u od vzniku skuteˇcnosti, ozn´amit u pˇr´ısluˇsn´e zdravotn´ı pojiˇst’ovny (kaˇzd´ y obˇcan nestanov´ıli z´akon jinak si m˚ uˇze vybrat zdravotn´ı pojiˇst’ovnu):
Kapitola 7. Specifick´e z´ aznamy v daˇ nov´e evidenci
95
• n´ astup zamˇestnance do zamˇestn´an´ı a ukonˇcen´ı pracovn´ıho pomˇeru, • zmˇenu zdravotn´ı pojiˇst’ovny, pokud mu zamˇestnanec tuto skuteˇcnost sdˇelil (mus´ı prov´est odhl´ aˇsen´ı a nov´e pˇrihl´aˇsen´ı), • skuteˇcnostech rozhodn´ ych pro povinnost st´atu platit za zamˇestnance pojistn´e (napˇr. poskytnut´ı neplacen´eho volna apod.). Ze z´akona ˇc. 592/1992 Sb., vypl´ yvaj´ı dalˇs´ı podstatn´e n´aleˇzitosti spjat´e se zdravotn´ım pojiˇstˇen´ım:
AF T
V´ yˇ se pojistn´ eho je stanovena z´akonem ˇc. 592/1992 Sb. Plat´ı z´asada, ˇze pojistn´e za zamˇestnance hrad´ı z jedn´e tˇretiny zamˇestnanec, ze dvou tˇretin zamˇestnavatel. V souˇcasn´e dobˇe ˇcin´ı v´ yˇse pojistn´eho 13,5 % z vymˇeˇrovac´ıho z´akladu za rozhodn´e obdob´ı. Z toho v souˇcasn´e dobˇe zamˇestnanec plat´ı 4,5 %, zamˇestnavatel za nˇej plat´ı 9 %. Pro zamˇestnavatele plat´ı pln´a sazba. Stejnˇe jako v pˇredch´azej´ıc´ım pˇr´ıpadˇe je zamˇestnavatel za sebe povinen na z´akladˇe daˇ nov´eho pˇrizn´an´ı prov´est do´ uˇctov´an´ı za pˇredch´azej´ıc´ı u ´ˇcetn´ı obdob´ı a novˇe vypoˇc´ıtat odvody zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı pro bˇeˇzn´ y kalend´ aˇrn´ı rok. Novˇe bude platit jiˇz od n´asleduj´ıc´ıho mˇes´ıce po pod´ an´ı daˇ nov´eho pˇrizn´an´ı. Z´ akon definuje skladbu vymˇeˇrovac´ıho z´akladu. Rovnˇeˇz v tomto pˇr´ıpadˇe plat´ı, ˇze pojistn´e se zaokrouhluje na cel´e koruny smˇerem nahoru. Pojistn´e se odv´ad´ı na u ´ˇcet pˇr´ısluˇsn´e zdravotn´ı pojiˇst’ovny. ypoˇctu soci´aln´ıho a zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı pracovn´ıka zamˇestnan´eho u soukrom´eho Pˇ r´ıklad v´ podnikatele:
Vymˇeˇrovac´ı z´ aklad: 20 000 Soci´ aln´ı: 20 000 ÷ 100 × 6,5 = 1300 Zdravotn´ı: 20 000 ÷ 100 × 4,5 = 900 zamˇestnanec hrad´ı celkem 2200 Kˇc na sv´e pojiˇstˇen´ı
Podnikatel vypoˇc´ıt´ a odvody pojistn´eho za sv´eho pracovn´ıka:
R
Soci´ aln´ı: 20 000 ÷ 100 × 25 = 5000 Zdravotn´ı: 20 000 ÷ 100 × 9 = 1800 zamˇestnavatel uhrad´ı za sv´eho pracovn´ıka na pojiˇstˇen´ı celkem 6800 Kˇc Na pˇr´ısluˇsn´e u ´ˇcty pojiˇstˇen´ı soci´aln´ıho a zdravotn´ıho pak odvede za sv´eho zamˇestnance celkem 9000 Kˇc.
D
Pˇripoˇcteme-li ˇca´stku 6800 Kˇc, tj. tu ˇca´st zdravotn´ıho a soci´aln´ıho zabezpeˇcen´ı, kterou hrad´ı zamˇestnavatel, k ˇca´stce hrub´e mzdy zamˇestnance, dost´ av´ame pojem superhrub´ a mzda“. ” Pokud by se v naˇsem pˇr´ıkladu vymˇeˇrovac´ı z´aklad kryl s hrubou mzdou zamˇestnance, pak jeho superhrub´ a mzdy ˇcin´ı 27 000 Kˇc. Z t´eto superhrub´e mzdy“ jsou od roku 2008 poˇc´ıt´any ” danˇe z pˇr´ıjm˚ u fyzick´ ych osob, a to jednotnou dan´ı ve v´ yˇsi 15 %. Nicm´enˇe se v dobˇe pˇr´ıpravy tohoto textu uvaˇzuje opˇet o zruˇsen´ı tohoto pojmu a zaveden´ı jin´eho principu v´ ypoˇctu danˇe z pˇr´ıjm˚ u. Upozorˇ nujeme dopˇredu na tuto moˇznost, i kdyˇz n´ am moment´ alnˇe nen´ı dosud zn´amo jak´ ym jin´ ym zp˚ usobem by se v budoucnosti tyto v´ ypoˇcty prov´adˇely.
Vˇsechny v´ ypoˇcty a odvody mus´ı zamˇestnavatel zapisovat do formul´ aˇr˚ u vyd´avan´ ych pˇr´ısluˇsn´ ym u ´ˇradem. Formul´aˇr je povinen zamˇestnavatel za sv´e zamˇestnance pravidelnˇe odes´ılat dan´emu u ´ˇradu soci´aln´ıho zabezpeˇcen´ı, kter´ y m´a tak´e pr´avo kontroly. Kopii formul´aˇre si mus´ı podnikatel ponechat a archivovat. Archivaˇcn´ı lh˚ uta pro tento formul´aˇr je pˇredeps´ana na dobu dvaceti let. Jak jiˇz bylo ˇreˇceno, podnikatel s´ am sobˇe ˇza´dnou mzdu nepropl´ac´ı. Z pokladny nebo z u ´ˇctu si bere ˇca´stky pro svou potˇrebu v t´e v´ yˇsi, kterou uzn´a za vhodnou ˇci potˇrebnou. Tyto ˇca´stky pak tvoˇr´ı v´ ydaje neovlivˇ nuj´ıc´ı (nezahrnovan´e) jeho daˇ nov´e zat´ıˇzen´ı, znamen´ a to, ˇze je plnˇe zdaˇ nuje.
96
7.4 Cestovn´ı n´ahrady
POZOR Pojistn´e podnikaj´ıc´ı osoby se od poˇc´ atku roku 2008 (zmˇena oproti pˇredch´ azej´ıc´ım l´et˚ um) zaznamen´ av´ a jako v´ydaj neovlivˇ nuj´ıc´ı jeho daˇ nov´e zat´ıˇzen´ı.
7.3.4
Nemocensk´ e zabezpeˇ cen´ı
Z´akon o nemocensk´em pojiˇstˇen´ı ˇc. 187/2009 Sb., rozdˇeluje pojiˇstˇence na 2 kategorie:
D´ avky nemocensk´eho pojiˇstˇen´ı
AF T
ymi pl´ atci • jednak fyzick´e osoby taxativnˇe uveden´e v z´akonˇe, kter´e jsou povinn´ ˇ nemocensk´eho pojiˇstˇen´ı (vˇetˇsina zamˇestnanc˚ u v CR), • jednak fyzick´e osoby, kter´e mohou b´ yt dobrovoln´ ymi pl´ atci nemocensk´eho pojiˇstˇen´ı, coˇz jsou osoby samostatnˇe v´ ydˇeleˇcnˇe ˇcinn´e a nebo zahraniˇcn´ı zamˇestnanci. Z´akon stanovuje penˇeˇzit´e d´ avky v tˇechto pˇr´ıpadech: • • • •
penˇeˇzitou pomoc v mateˇrstv´ı, nemocensk´e, oˇsetˇrovn´e, vyrovn´ avac´ı pˇr´ıspˇevek v tˇehotenstv´ı a mateˇrstv´ı.
Tento z´akon podl´eh´ a ˇcast´ ym zmˇen´am, v´ yˇse pˇr´ıspˇevk˚ u se mˇen´ı, mˇen´ı se i doba v´ yplaty d´avek. Osoby samostatnˇe v´ ydˇeleˇcnˇe ˇcinn´e jsou bud’to pojiˇstˇeny stejn´ ym zp˚ usobem jako zamˇestnanci (jejich pojiˇstˇen´ı se vˇsak urˇcuje odliˇsn´ ym principem) nebo jsou pojiˇstˇeny mimo p˚ usobnost okresn´ı spr´ avy soci´aln´ıho zabezpeˇcen´ı (napˇr´ıklad u bˇeˇzn´e komerˇcn´ı pojiˇst’ovny), popˇr´ıpadˇe nejsou pojiˇstˇeny v˚ ubec. V posledn´ım pˇr´ıpadˇe by hradily pˇr´ıpadn´ y pobyt v nemocnici ze sv´ ych soukrom´ ych zdroj˚ u.
Cestovn´ı n´ ahrady
R
7.4
D
Z´akon ˇc. 119/1992 Sb., o cestovn´ıch n´ahrad´ach byl novelizov´ an v roce 1994 z´akonem ˇc. 44/1994 Sb. Dalˇs´ı novelizovan´a podoba z´akona ˇc. 119/1992 Sb., ve znˇen´ı z´ akona ˇc. 44/1994 byla uveˇrejnˇena v roce 1998 pod ˇc´ıslem 125/1998 Sb., nabyla u ´ˇcinnosti dnem 1. ˇcervence 1998. Tato novelizace rozˇs´ıˇrila pr´avn´ı u ´kony, na nˇeˇz se z´akon vztahuje. Ze z´akona jsou d´ale uvedeny nˇekter´e d˚ uleˇzit´e body, kter´e se vztahuj´ı k v´ ykon˚ um ekonomick´ ych subjekt˚ u vedouc´ıch daˇ novou evidenci. Pˇredevˇs´ım je tˇreba ˇr´ıci, ˇze tento z´ akon upravuje poskytov´an´ı n´ahrad v´ ydaj˚ u pˇri pracovn´ıch cest´ach, pˇri jin´ ych zmˇen´ach m´ısta v´ ykonu pr´ace, pˇri pˇrijet´ı do zamˇestn´an´ı a pˇri pˇridˇelen´ı k v´ ykonu pr´ace v zahraniˇc´ı. Z´akon je z naˇseho vytˇcen´eho hlediska postaven ve smˇeru poskytov´ an´ı tˇechto n´ ahrad zamˇestnavatelem sv´ ym zamˇestnanc˚ um.
Povinn´e n´ ahrady sluˇzebn´ı cesty
Zamˇestnavatel vys´ılaj´ıc´ı zamˇestnance na pracovn´ı cestu urˇc´ı m´ısto jej´ıho n´ astupu, m´ısto v´ ykonu pr´ace, dobu trv´ an´ı, zp˚ usob dopravy a ukonˇcen´ı pracovn´ı cesty. M˚ uˇze t´eˇz urˇcit dalˇs´ı podm´ınky pracovn´ı cesty, je vˇsak povinen pˇrihl´ıˇzet k opr´avnˇen´ ym z´ajm˚ um zamˇestnance. Zamˇestnanci vyslan´emu na pracovn´ı cestu pˇr´ısluˇs´ı: • • • •
n´ahrada prok´ azan´ ych j´ızdn´ıch v´ ydaj˚ u, n´ahrada prok´ azan´ ych v´ ydaj˚ u za ubytov´an´ı, stravn´e, n´ ahrada prok´ azan´ ych nutn´ ych vedlejˇs´ıch v´ ydaj˚ u (napˇr´ıklad cena vstupenky, poplatky, parkovn´e apod.),
Kapitola 7. Specifick´e z´ aznamy v daˇ nov´e evidenci
97
• n´ ahrada prok´ azan´ ych j´ızdn´ıch v´ ydaj˚ u za cesty k n´ avˇstˇevˇe rodiny do m´ısta trval´eho nebo mezi zamˇestnavatelem a zamˇestnancem pˇredem dohodnut´eho pobytu rodiny za d´ ale z´ akonem specifikovan´ ych podm´ınek.
D
R
AF T
a) Tuzemsk´ e pracovn´ı cesty V´ yˇse uveden´e z´ asady plat´ı v prv´e ˇradˇe pro tuzemsk´e pracovn´ı cesty. Zat´ımco ostatn´ı Stravn´e z´ asady jsou vcelku stabiln´ı, ˇcast´e novelizaci podl´eh´a v tomto z´akonˇe stanoven´ı v´ yˇ se stravn´ eho. Je proto zapotˇreb´ı, aby zamˇestnavatel sledoval zmˇeny pr´avˇe v t´eto ˇc´asti z´akona a poˇc´ıtal spr´ avn´e poloˇzky. D˚ uleˇzit´e je tak´e ustanoven´ı, ˇze pokud znemoˇzn´ı zamˇestnavatel zamˇestnanci t´ım, ˇze jej vyˇsle na sluˇzebn´ı cestu stravov´an´ı obvykl´ ym zp˚ usobem (napˇr´ıklad t´ım, ˇze jej vyˇsle n´ahle na pracovn´ı cestu v 11 hodin dopoledne s pˇredpokl´adan´ ym n´avratem v 15 hodin a zamˇestnanec se stravuje v z´avodn´ı j´ıdelnˇe, jej´ıˇz provoz skonˇc´ı v 14 hodin), pak m˚ uˇ ze zamˇestnavatel sv´emu zamˇestnanci poskytnout n´ahradu stravn´eho aˇz do v´ yˇse stanoven´e z´ akonem, i kdyˇz jeho pracovn´ı cesta trv´a m´enˇe neˇz 5 hodin. V hospod´ aˇrsk´e praxi je moˇzn´a a ˇcast´a situace, ˇze zamˇestnanec se dohodne se zamˇestnavatelem na pouˇ zit´ı silniˇ cn´ıho motorov´ eho vozidla pˇ ri pracovn´ı cestˇ e. Pokud nejde o vozidlo zamˇestnavatele (firemn´ı vozidlo), pˇr´ısluˇs´ı zamˇestnanci za kaˇzd´ y 1 km j´ızdy sazba z´ akladn´ı n´ahrady a n´ ahrada za spotˇrebovan´e pohonn´e hmoty (PH). Z´akladn´ı sazba v dobˇe pˇr´ıpravy publikace ˇcin´ı 4,10 Kˇc (tato sazba se vˇsak m˚ uˇze v budouc´ıch letech zvyˇsovat). Sazba z´ akladn´ı n´ ahrady u n´akladn´ıch automobil˚ u se dohodne mezi zamˇestnancem a zamˇestnavatelem. Pokud je pouˇzito pˇr´ıvˇesu, pak se z´ akladn´ı sazba n´ ahrady zv´ yˇs´ı za 1 km aˇz o 15 %. N´ahrada v´ ydaj˚ u za pohonn´e hmoty pˇr´ısluˇs´ı zamˇestnanci podle cen PH platn´ ych v dobˇe pouˇzit´ı vozidla a pˇrepoˇcten´ ych podle spotˇreby vypoˇcten´e aritmetick´ ym pr˚ umˇerem ´ zu ´daj˚ u uveden´ ych v technick´em pr˚ ukazu vozidla. Udaj o pr˚ umˇern´e cenˇe PH vyd´ av´a ˇ Ministerstvo pr´ace a soci´aln´ıch vˇec´ı CR. Tato vyhl´aˇska stanov´ı pr˚ umˇernou cenu ˇ pohonn´e hmoty, kter´a odpov´ıd´a u ´ daj˚ um Cesk´ eho statistick´eho u ´ˇradu. Pokud jsou vˇsak v dan´e lokalitˇe ceny vyˇsˇs´ı, m˚ uˇze dan´ y ekonomick´ y subjekt pouˇz´ıt m´ıstn´ıch cen PH, mus´ı vˇsak jejich v´ yˇsi dokumentovat doklady o n´ akupu. Tato ˇc´ast je podrobnˇeji rozvedena v podkapitole t´ ykaj´ıc´ı se evidence automobilu. Zamˇestnavatel m˚ uˇze se zamˇestnancem sjednat t´eˇz poskytov´ an´ı n´ahrady za pouˇzit´ı silniˇcn´ıho motorov´eho vozidla ve v´ yˇ si odpov´ıdaj´ıc´ı cenˇ e j´ızdenky hromadn´eho dopravn´ıho prostˇredku d´ alkov´e pˇrepravy. b) Zahraniˇ cn´ı pracovn´ı cesty Pro tyto cesty plat´ı stejn´e z´asady jako pro cesty tuzemsk´e (vˇsechny z´asady uveden´e v´ yˇse), nav´ıc vˇsak jeˇstˇe nˇekter´e specifick´e body. D´ale jsou tedy uvedena pr´avˇe tato ustanoven´ı. • Stravn´ e Pˇri zahraniˇcn´ı pracovn´ı cestˇe pˇr´ısluˇs´ı zamˇestnanci stravn´e v ciz´ı mˇ enˇ e. Na ˇz´adost zamˇestnance m˚ uˇze zamˇestnavatel vyplatit stravn´e v ˇcesk´ ych korun´ach nebo v jin´e ciz´ı volnˇe smˇeniteln´e mˇenˇe s t´ım, ˇze pro pˇrepoˇcet pouˇzije smˇenn´ y ˇ kurz devizov´eho trhu vyhlaˇsovan´ y Ceskou n´ arodn´ı bankou. V´ yˇsi denn´ı sazby stravn´eho v ciz´ı mˇenˇe stanov´ı a vyhl´as´ı uveˇrejnˇen´ım pln´eho znˇen´ı ve Sb´ırce z´akon˚ u Ministerstvo financ´ı vˇzdy s u ´ˇcinnost´ı od poˇc´ atku kalend´aˇrn´ıho roku. Ministerstvo financ´ı vyhlaˇsuje tyto sazby pro vˇsechny st´aty, ˇcas od ˇcasu tyto sazby novelizuje, v pr˚ ubˇehu kalend´aˇrn´ıho roku tuto v´ yˇsi stanov´ı tehdy, pokud zmˇena cen a kurz˚ u mˇen dos´ahne od posledn´ı u ´pravy alespoˇ n 20 %. Z´akladn´ı sazby stravn´eho v ciz´ı mˇenˇe se stanov´ı na kalend´aˇrn´ı den zahraniˇcnˇe pracovn´ı cesty, to je trv´a-li zahraniˇcn´ı pracovn´ı cesta d´ele neˇz 12 hodin. Trv´a-li
98
v jednom kalend´aˇrn´ım dni ˇci celkovˇe m´enˇe, poskytne zamˇestnavatel stravn´e v ciz´ı mˇenˇe ve v´ yˇsi poloviny denn´ı sazby. Zamˇestnavatel´e, kteˇr´ı nejsou pˇr´ıspˇevkov´ ymi organizacemi, mohou poskytovat zamˇestnanc˚ um stravn´e niˇzˇs´ı, nejv´ yˇse vˇsak o 25 %, pokud tuto moˇznost sjednaj´ı v kolektivn´ı smlouvˇe nebo stanov´ı ve vnitˇrn´ım pˇredpisu, pˇr´ıpadnˇe sjednaj´ı v pracovn´ı smlouvˇe. Plat´ı z´ asada, ˇze evidence n´akupu mus´ı b´ yt v souladu s pˇredpisem (nakoupit je moˇzno v´ıce, poˇzadov´ano vˇsak m˚ uˇze b´ yt pouze v souladu se z´akonem). Vr´acen´e devizov´e prostˇredky ze zahraniˇcn´ıch pracovn´ıch cest je tedy moˇzn´e opˇet k vybaven´ı jin´ ych pracovn´ık˚ u vyslan´ ych na zahraniˇcn´ı pracovn´ı cestu. Rovnˇeˇz je moˇzn´e pouˇz´ıt k vybaven´ı pracovn´ık˚ u i ty devizov´e prostˇredky, kter´e zamˇestnavatel z´ıskal leg´ aln´ı cestou, napˇr´ıklad pˇr´ımou platbou cizinci. • Kapesn´ e Zamˇestnavatel m˚ uˇ ze zamˇestnanc˚ um pˇri zahraniˇcn´ı pracovn´ı cestˇe poskytovat vedle stravn´eho kapesn´e v ciz´ı mˇenˇe do v´ yˇse 40 % stravn´eho. Toto kapesn´e pak m˚ uˇze zamˇestnavatel v uveden´em rozsahu zahrnout do daˇ novˇe uznateln´ych v´ydaj˚ u. Kapesn´e nen´ı z hlediska zamˇestnance n´arokov´e, na druh´e stranˇe vˇsak plat´ı, ˇze pokud je zamˇestnavatelem poskytnuto, mus´ı z nˇej zamˇestnanec hradit napˇr´ıklad nutn´e vedlejˇs´ı v´ ydaje (napˇr´ıklad parkovn´e). Zamˇestnavatel m˚ uˇze toto kapesn´e v˚ ubec neposkytnout, pokud vˇsak je poskytnout chce m˚ uˇze je stanovit v uveden´em rozsahu, tzn., ˇze 40 % stravn´eho pˇredstavuje horn´ı hranici. Ot´azka kapesn´eho m˚ uˇze b´ yt nˇekdy diskutabiln´ım prvkem ve vztahu zamˇestnavatel, zamˇestnanec a finanˇcn´ı u ´ˇrad, s ohledem na za´ uˇctovan´e poloˇzky spjat´e se sluˇzebn´ı cestou. Pˇ r´ıklad:
AF T
Nepovinn´ a n´ ahrada
7.4 Cestovn´ı n´ahrady
R
– pokud zamˇestnavatel neposkytne kapesn´e pak napˇr´ıklad poplatky za veˇrejn´e WC by mˇel zamˇestnanci uhradit jako nutn´ y vedlejˇs´ı v´ ydaj, i kdyˇz se jedn´a o osobn´ı v´ ydaj, zat´ımco ydaje hrazeny – pokud zamˇestnavatel poskytne kapesn´e, pak jsou kaˇzd´e osobn´ı v´ z kapesn´eho a zamˇestnanec je nesm´ı uv´adˇet jako nutn´e vedlejˇs´ı v´ ydaje, zamˇestnavatel je pak tak´e nesm´ı zahrnovat do v´ ydaj˚ u ovlivˇ nuj´ıc´ıch daˇ n.
D
Pˇri poskytov´an´ı kapesn´eho v relaci s nutn´ ymi vedlejˇs´ımi v´ ydaji je tˇreba postupovat velmi opatrnˇe. Je tˇreba pˇresnˇe rozliˇsovat co jsou osobn´ı v´ ydaje zamˇestnance a doloˇziteln´e nutn´e v´ ydaje vydan´e v pˇr´ıˇcinn´e souvislosti se zahraniˇcn´ı pracovn´ı cestou. • N´ ahrada v´ ydaj˚ u za pohonn´ e hmoty Pˇri poskytov´an´ı n´ahrad za pouˇz´ıv´an´ı silniˇcn´ıch motorov´ ych vozidel pˇr´ısluˇs´ı zamˇestnanci pˇri zahraniˇcn´ı sluˇzebn´ı cestˇe n´ahrada za PH v ciz´ı mˇenˇe za kilometry ujet´e v zahraniˇc´ı nad 350 km. Limit 350 km byl stanoven pr˚ umˇernˇe s ohledem na kapacitu palivov´e n´adrˇze, vzhledem k tomu, ˇze ˇrada voz˚ u m´a daleko vˇetˇs´ı rozsah, lze pˇredpokl´ adat ˇcasem aktualizaci tohoto u ´daje. • Ostatn´ı pˇ redpisy Poˇza´d´a-li zamˇestnanec o poskytnut´ı z´alohy na n´ahrady podle z´akona o cestovn´ıch n´ahrad´ ach, je zamˇestnavatel povinen mu tuto z´alohu do v´ yˇse podle pˇredpokl´ adan´e n´ ahrady poskytnout. Zamˇestnavatel je rovnˇeˇz povinen poskytnout zamˇestnanci pˇri zahraniˇcn´ı pracovn´ı cestˇe z´alohu v ciz´ı mˇenˇe v rozsahu a ve v´ yˇsi pˇredpokl´adan´e doby trv´ an´ı a podm´ınek zahraniˇcn´ı pracovn´ı cesty. Pˇri z´apisech v obou mˇen´ ach soubˇeˇznˇe mus´ı doj´ıt k pˇrepoˇctu ciz´ı mˇeny na ˇceskou korunu. ˇ K pˇrepoˇctu se pouˇzije smˇenn´y kurs devizov´eho trhu vyhl´ aˇsen´y CNB. V´ yjimka plat´ı pro u ´ˇcetn´ı pˇr´ıpady, kdy doch´ az´ı ke skuteˇcn´e smˇenˇe ˇcesk´e mˇeny za ciz´ı mˇenu nebo naopak. V tomto pˇr´ıpadˇe se pouˇzije kurs pouˇzit´ y pˇri smˇenˇe
Kapitola 7. Specifick´e z´ aznamy v daˇ nov´e evidenci
99
AF T
ˇ penˇez. Pˇri z´ avˇerce se z˚ ustatek pˇrepoˇcte smˇenn´ ym kursem CNB platn´ ym ke dni u ´ˇcetn´ı z´ avˇerky (obvykle tedy k 31. 12.). Kursov´y rozd´ıl vypl´yvaj´ıc´ı z pˇrepoˇctu se vy´ uˇctuje pˇri u ´ˇcetn´ı uz´ avˇerce v r´ amci Kursov´e z´ avˇerkov´ych operac´ı jako pˇr´ıjem nebo v´ydaj, kter´y ovlivˇ nuje daˇ nov´y z´ aklad u ´ˇcetn´ı rozd´ıly jednotky. (Kursov´e rozd´ıly aktivn´ı nebo pasivn´ı.) Od roku 1997 plat´ı z´asada, ˇze do dan´eho daˇ nov´eho obdob´ı se pˇr´ıjmy a v´ ydaje, kter´e maj´ı na dokladu datum dan´eho daˇ nov´eho obdob´ı. Prakticky to znamen´a, ˇze napˇr´ıklad v´ ydaje uskuteˇcnˇen´e 31. 12. 1997 se zapoˇcetly do v´ ydaj˚ u roku 1997 (pˇrestoˇze to bylo napˇr´ıklad pˇredplatn´e odborn´eho ˇcasopisu na rok 1998) a v´ ydaje uskuteˇcnˇen´e dokladovˇe dne 2. 1. 1998 se zapoˇcetly do v´ ydaj˚ u roku 1998 (pˇrestoˇze to byla napˇr´ıklad ˇc´astka doplatku za sluˇzebn´ı cestu uskuteˇcnˇenou v roce 1997). Stejn´ ym zp˚ usobem se postupuje i u pˇr´ıjm˚ u. Tato z´asada plat´ı od roku 1997 do dneˇsn´ıho dne. Zamˇestnanec je povinen do deseti pracovn´ıch dn˚ u po dni ukonˇcen´ı pracovn´ı cesty pˇredloˇzit zamˇestnavateli p´ısemn´e doklady potˇrebn´e k vy´ uˇctov´an´ı pracovn´ı cesty a t´eˇz vr´ atit nevy´ uˇctovanou z´alohu. Reciproˇcnˇe je pak zamˇestnavatel povinen do deseti pracovn´ıch dn˚ u ode dne pˇredloˇzen´ı p´ısemn´ ych doklad˚ u prov´est vy´ uˇctov´an´ı pracovn´ı cesty zamˇestnance a uspokojit jeho n´ aroky. Uveden´ y z´ akon o cestovn´ıch n´ ahrad´ach je koncipov´an z hlediska zamˇestnance. Ukl´ ad´a zamˇestnavateli urˇcit´e povinnosti propl´ acen´ı n´ ahrad za sluˇzebn´ı cesty ke sv´ ym zamˇestnanc˚ um, zamˇestnanc˚ um pak povinnosti pˇredkl´adat doklady. Sluˇzebn´ı cesta se vy´ uˇctov´av´a na cestovn´ım pˇr´ıkazu. Tento doklad mus´ı b´ yt doloˇzen u ´ˇcetn´ımi doklady (j´ızdenkami, vstupenkami, doklady o nocleˇzn´em apod.). ˇ ast pro z´ C´ ajemce:
Specifick´e ot´azky spjat´e se sluˇzebn´ı cestou do zahraniˇc´ı jako jsou napˇr´ıklad dlouhodob´e st´ aˇze, dohody o vz´ajemn´e v´ ymˇenˇe zamˇestnanc˚ u, nejsou pro tento u ´ˇcel uv´ adˇeny a pˇr´ıpadn´ y z´ajemce je najde v podrobn´em znˇen´ı uveden´eho z´akona o cestovn´ıch n´ahrad´ ach.
R
Shrnut´ı:
D
• Pˇri poˇr´ızen´ı vˇeci na finanˇcn´ı leasing mus´ı podnikatel uhradit akontaci (prvn´ı, zv´ yˇsenou spl´ atku). • Akontaci je tˇreba zapsat do v´ ydaj˚ u nezahrnovan´ ych do danˇe. • Pravideln´e mˇes´ıˇcn´ı spl´ atky se zapisuj´ı do v´ ydaj˚ u zahrnovan´ ych do danˇe. • V z´ avˇerkov´ ych operac´ıch se vypoˇc´ıt´av´a alikvotn´ı pod´ıl prvn´ı (zv´ yˇsen´e) spl´atky. • Alikvotn´ı pod´ıl se zahrnuje do poloˇzek sniˇzuj´ıc´ıch daˇ nov´e zat´ıˇzen´ı. • Operativn´ı leasing se u ´ˇctuje jako bˇeˇzn´ y pron´ajem. • Pro ekonomick´e subjekty, kter´e vedou daˇ novou evidenci plat´ı moˇznost vytv´ aˇret rezervy jen na opravy dlouhodob´eho hmotn´eho majetku. • Rezervy je moˇzn´e vytv´aˇret pouze na takov´e vˇeci, jejichˇz doba odpisov´ an´ı je nejm´enˇe 5 let. • Nelze tedy vytv´ aˇret rezervy na opravy vˇec´ı odpisov´e skupiny 1. • Tvorba rezerv mus´ı b´ yt podloˇzena kalkulac´ı odborn´e firmy. • Nelze vytv´ aˇret rezervy na technick´e zhodnocen´ı. • V´ yˇse rezervy se rozkl´ ad´ a na poˇcty rok˚ u tvorby rezervy v pomˇern´e ˇc´astce. • Rezerva m˚ uˇze b´ yt vytv´ aˇrena nejm´enˇe 2 zdaˇ novac´ı obdob´ı. • Maxim´ aln´ı doba vytv´aˇren´ı rezervy na opravu je r˚ uzn´ a dle odpisov´e skupiny (3, 6, 8 a 10 let). ˇ astka vytvoˇren´e rezervy za dan´ • C´ y rok se zohledˇ nuje v z´avˇerkov´ ych operac´ıch. • Vytvoˇren´ a rezerva sniˇzuje daˇ novou povinnost dan´eho roku.
100
7.4 Cestovn´ı n´ahrady
– – – – – –
AF T
• K vytvoˇren´e rezervˇe se vede invent´arn´ı kniha rezerv“. ” • Pˇri ˇcerp´ an´ı je tˇreba spr´avnˇe u ´ˇctovat rozd´ıly mezi skuteˇcnou a v evidenci vyk´ azanou ˇc´astkou rezervy. • Nedoˇcerp´an´ı rezervy je tˇreba zaznamenat do pˇr´ıjm˚ u zahrnovan´ ych do danˇe z pˇr´ıjm˚ u. • Rezervy podl´ehaj´ı inventov´ an´ı. • Z hrub´e mzdy se vypoˇc´ıt´ avaj´ı, strh´avaj´ı a plat´ı povinn´e, popˇr´ıpadˇe poˇzadovan´e sr´aˇzky. • Mezi povinn´e sr´aˇzky patˇr´ı daˇ n z pˇr´ıjm˚ u FO ze z´ avisl´e ˇcinnosti (lidovˇe daˇ n ze mzdy). • Ostatn´ı povinn´e sr´aˇzky tvoˇr´ı pojistn´e na soci´ aln´ı zabezpeˇcen´ı a pˇr´ıspˇevek na st´atn´ı politiku zamˇestnanosti a pojistn´e zdravotn´ı. • Pojistn´e se poˇc´ıt´ a z vymˇeˇrovac´ıho z´akladu. ˇ ast obou pojistek hrad´ı zamˇestnanec, ˇc´ast za nˇej plat´ı zamˇestnavatel. • C´ • Zodpovˇednost za v´ ypoˇcty, sr´aˇzky a odvody vˇsech n´ arok˚ u instituc´ı pˇrij´ımaj´ıc´ıch daˇ n a pojistn´e nese zamˇestnavatel. • Zamˇestnavatel plat´ı plnou v´ yˇsi pojistn´eho. • Ve mzdov´e evidenci m˚ uˇze zamˇestnavatel zapsat ˇca´stky ˇcist´e mzdy hrazen´e zamˇestnanci, jakoˇz i v´ yˇsi pojistn´eho, kter´e za nˇeho plat´ı zdravotn´ı pojiˇst’ovnˇe a u ´ˇradu soci´aln´ıho zabezpeˇcen´ı, zahrnout do v´ ydaj˚ u ovlivˇ nuj´ıc´ıch jeho daˇ nov´e zat´ıˇzen´ı. ´ ctov´ • Uˇ an´ı n´ ahrad sluˇzebn´ıch cest se ˇr´ıd´ı z´akonem o cestovn´ıch n´ahrad´ach. • Zamˇestnavatel urˇcuje zamˇestnanci: m´ısto n´ astupu cesty, m´ısto kon´ an´ı v´ ykonu, dobu trv´ an´ı, zp˚ usob dopravy, m´ısto ukonˇcen´ı sluˇzebn´ı cesty, pˇr´ıpadn´e dalˇs´ı podm´ınky, pˇrihl´ıˇz´ı vˇsak pˇritom k opr´ avnˇen´ ym z´ajm˚ um zamˇestnance.
D
R
u za pracovn´ı cestu jsou z´akonem vcelku stabilizov´any, ˇcasto se • N´aroky zamˇestnanc˚ vˇsak mˇen´ı v´ yˇse stravn´eho. • Sluˇzebn´ı cesta pro uzn´an´ı stravn´eho je cesta mimo pracoviˇstˇe trvaj´ıc´ı v´ıce neˇz 5 hodin. • K pouˇzit´ı osobn´ıho vozu zamˇestnance pro sluˇzebn´ı u ´ˇcely je zapotˇreb´ı souhlasu zamˇestnavatele. • V tomto pˇr´ıpadˇe pˇr´ısluˇs´ı zamˇestnanci n´ahrada za spotˇrebovan´e pohonn´e hmoty. yˇsi denn´ıho stravn´eho v zahraniˇcn´ıch mˇen´ach Minis• U zahraniˇcn´ıch cest stanovuje v´ ˇ ve Sb´ırce z´ terstvo financ´ı CR akon˚ u. • Denn´ı stravn´e v ciz´ı mˇenˇe pˇr´ısluˇs´ı zamˇestnanci trv´a-li sluˇzebn´ı cesta d´ele neˇz 12 hodin. • Trv´a-li zahraniˇcn´ı cesta m´enˇe neˇz 12 hodin, m´a zamˇestnanec n´arok na polovinu denn´ı sazby. • Na zahraniˇcn´ı cestu m˚ uˇze zamˇestnavatel zamˇestnanci poskytnout kapesn´e ve v´ yˇsi 40 % ceny stravn´eho. • Na kapesn´e nen´ı pr´ avn´ı n´ arok. • V´ ydaje vˇcetnˇe kapesn´eho patˇr´ı do daˇ novˇe uznateln´ ych v´ ydaj˚ u. ´ hrada pohonn´ ych • Pokud je zamˇestnanci povoleno pouˇzit´ı osobn´ıho vozu poˇc´ıt´a se u hmot aˇz od 350 km v´ yˇse. • Do 10 dn˚ u po skonˇcen´ı zahraniˇcn´ı sluˇzebn´ı cesty je tˇreba prov´est vy´ uˇctov´an´ı. • Veˇsker´e v´ ydaje je tˇreba doloˇzit doklady.
Kontroln´ı ot´ azky: 1. 2. 3. 4.
Co je to tzv. prvn´ı zv´ yˇsen´ a (nepravideln´a) spl´atka, respektive akontace? Kam se zapisuje akontace? Kam se zapisuj´ı pravideln´e mˇes´ıˇcn´ı spl´atky? Co se poˇc´ıt´ a v r´ amci z´ avˇerkov´ ych operac´ı?
Kapitola 7. Specifick´e z´ aznamy v daˇ nov´e evidenci
Co je to alikvotn´ı pod´ıl? Jak se u ´ˇctuje operativn´ı leasing? Jak´e rezervy m˚ uˇze vytv´ aˇret ekonomick´ y subjekt, kter´ y vede daˇ novou evidenci? Jak´ a je minim´ aln´ı d´elka vytv´aˇren´ı rezervy? Od kter´e odpisov´e skupiny je moˇzn´e vytv´aˇret rezervy? Na co se nesm´ı rezervy vytv´aˇret? Kter´ a odpisov´ a skupina nesm´ı vytv´aˇret rezervy? Jak se rozkl´ ad´ a ˇc´ astka kalkulovan´a na opravy? Co je zapotˇreb´ı m´ıt pˇred zah´ajen´ım tvorby rezerv? Co je tˇreba zapisovat v pr˚ ubˇehu tvorby rezerv do invent´arn´ı knihy rezerv? Jak se za´ uˇctuje rozd´ıl mezi vytvoˇrenou rezervou a skuteˇcn´ ym ˇcerp´an´ım? ˇ ım se liˇs´ı hrub´ C´ a a ˇcist´ a mzda? Jak´e zn´ ate povinn´e pojistn´e? Kdo je zodpovˇedn´ y za v´ ypoˇcet mzdy, danˇe a sr´aˇzek ze mzdy? Jak u ´ˇctuje mzdy a pojistn´e sv´ ych zamˇestnanc˚ u? Jak´e podm´ınky urˇcuj´ı sluˇzebn´ı cestu? Jak´ y je minim´ aln´ı ˇcas pro uzn´an´ı stravn´eho za sluˇzebn´ı cestu pro zamˇestnance? Lze povolit pouˇzit´ı osobn´ıho vozu zamˇestnance? Do jak´e v´ yˇse lze povolit kapesn´e? Je moˇzn´e zahrnout kapesn´e do daˇ novˇe uznateln´ ych v´ ydaj˚ u? Jak se urˇcuje denn´ı sazba stravn´eho v ciz´ı mˇenˇe? Jak´ y kurs se pouˇzije? V jak´em term´ınu po skonˇcen´ı zahraniˇcn´ı pracovn´ı cesty mus´ı b´ yt provedeno vy´ uˇctov´ an´ı?
AF T
5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.
101
Pr˚ uvodce studiem:
D
R
Ve specifick´ ych pˇr´ıkladech jsou uvedeny pouze z´akladn´ı, nejˇcastˇeji se vyskytuj´ıc´ı pojmy a k nim potˇrebn´e informace. Problematika u ´ˇctov´an´ı uveden´ ych specifick´ ych pˇr´ıpad˚ u je samozˇrejmˇe mnohem ˇsirˇs´ı a v ˇradˇe pˇr´ıpad˚ u je nezbytn´e podrobnˇejˇs´ı studium uveden´ ych z´akon˚ u. Zvl´aˇstˇe na poˇc´ atku praktick´eho u ´ˇctov´ an´ı kaˇzd´eho zaˇc´ınaj´ıc´ıho samostatn´eho ekonomick´eho subjektu jsou nezbytn´e podrobnˇejˇs´ı znalosti o moˇzn´e aktualizaci uveden´ ych pr´avn´ıch norem, ale i poradensk´a pomoc specializovan´ ych u ´ˇcetn´ıch ˇci u ´ˇcetn´ıch nebo daˇ nov´ ych ˇ ˇ poradc˚ u. Radu dotaz˚ u zodpov´ıd´a pˇr´ımo i Ministerstvo financ´ı CR, kter´e je garantem metodiky u ´ˇcetnictv´ı.
102
7.4 Cestovn´ı n´ahrady
Autotest: 1. Prvn´ı zv´ yˇsen´ a spl´ atka u leasingu: (a) se zapisuje do v´ ydaj˚ u zahrnovan´ ych do z´aklad˚ u danˇe (b) nezahrnovan´ ych do z´ aklad˚ u danˇe (c) osvobozen´ ych od danˇe 2. Roˇcn´ı alikvotn´ı d´ıl akontace: (a) se poˇc´ıt´ a v r´ amci z´ avˇerkov´ ych operac´ı a pˇrid´av´a se k v´ ydaj˚ um zahrnovan´ ym (b) se poˇc´ıt´ a v r´ amci z´ avˇerkov´ ych operac´ı a pˇrid´av´a se k v´ ydaj˚ um nezahrnovan´ ym (c) nepoˇc´ıt´ a se, nijak neovlivˇ nuje v´ yˇsi daˇ nov´e z´atˇeˇze
AF T
3. Neplat´ı, ˇze rezervy na opravy dlouhodob´eho majetku se nemohou vytv´aˇret na: (a) prvn´ı odpisovou skupinu (b) technick´e zhodnocen´ı (c) p´ atou odpisovou skupinu
4. Pl´atcem zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı nen´ı: (a) zamˇestnanec (b) st´ at (c) starobn´ı d˚ uchodci
5. Pˇri zahraniˇcn´ı sluˇzebn´ı cestˇe nem´a zamˇestnanec n´arok:
D
R
(a) na stravn´e (b) kapesn´e (c) mzdu
Kapitola 8
AF T
Pˇ rechod z daˇ nov´ e evidence na u ´ˇ cetnictv´ı a naopak. Ukonˇ cen´ı ˇ cinnosti Popis lekce:
V lekci se zab´ yv´ ame dvˇema probl´emy. Jednak povinnostmi podnikatele pˇri pˇrechodu z daˇ nov´e evidence na u ´ˇcetnictv´ı, jednak ekonomick´ ymi ˇcinnostmi nutn´ ymi pˇri ukonˇcen´ı ˇcinnosti. Pˇrechod z daˇ nov´e evidence na u ´ˇcetnictv´ı m˚ uˇze b´ yt dobrovoln´ y, ale tak´e nucen´ y, pokud podnikatel dos´ahne krit´eri´ı stanoven´ ych v z´akonˇe o u ´ˇcetnictv´ı. Lekce m´a n´asleduj´ıc´ı strukturu: Pˇrechod z daˇ nov´e evidence na u ´ˇcetnictv´ı a naopak Pˇrechod z daˇ nov´e evidence na u ´ˇcetnictv´ı Pˇrechod z u ´ˇcetnictv´ı na daˇ novou evidenci Ukonˇcen´ı ˇcinnosti
R
8.1 8.1.1 8.1.2 8.2
D
Touto lekc´ı konˇc´ı ˇca´st zab´ yvaj´ıc´ı se problematikou daˇ nov´e evidence, pˇr´ıˇst´ı lekce se t´ ykaj´ı jiˇz podvojn´eho u ´ˇcetnictv´ı. D´ elka lekce: 30 minut Kl´ıˇ cov´ a slova:
Povinn´ y pˇrechod, dobrovoln´ y pˇrechod, povinn´a inventarizace, povinn´e uzavˇren´ı u ´ˇcetn´ıch knih, povinn´e uzavˇren´ı u ´ˇct˚ u, daˇ nov´e souvislosti pˇrechodu u ´ˇctov´ an´ı, u ´ pravy rozd´ılu mezi pˇr´ıjmy a v´ ydaji, odpis pohled´avek, ekonomicky nebo person´alnˇe spojen´e osoby, osoby bl´ızk´e, nespotˇrebovan´e z´ asoby Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı t´eto lekce byste mˇeli b´ yt schopni: • • • •
urˇcit, kdy je moˇzn´e pˇrej´ıt z daˇ nov´e evidence na u ´ˇcetnictv´ı a naopak, definovat podm´ınky, definovat postup, urˇcit opatˇren´ı pˇri ukonˇcen´ı ˇcinnosti. 103
104
8.1 Pˇrechod z daˇ nov´e evidence na u ´ˇcetnictv´ı a naopak
8.1 8.1.1 Dva d˚ uvody pˇrechodu
Pˇ rechod z daˇ nov´ e evidence na u ´ˇ cetnictv´ı a naopak Pˇ rechod z daˇ nov´ e evidence na u ´ˇ cetnictv´ı
Pˇrechod z daˇ nov´e evidence na u ´ˇcetnictv´ı je ˇcastˇejˇs´ım jevem neˇz-li opaˇcn´ y postup. Pˇrechod z daˇ nov´e evidence na u ´ˇcetnictv´ı je moˇzn´ y ze dvou d˚ uvod˚ u:
Podm´ınka
Urˇcete v jak´em pˇr´ıpadˇe by musel podnikatel povinnˇe pˇrej´ıt z daˇ nov´e evidence na ˇ sen´ı si ovˇeˇrte veden´ı u ´ˇcetnictv´ı. Povinnost je d´ana znˇen´ım z´ akona o u ´ˇcetnictv´ı. Reˇ v Kl´ıˇci. b) Podnikatel se s´ am dobrovolnˇe rozhodl v´est u ´ˇcetnictv´ı V tomto pˇr´ıpadˇe je moˇzn´e tak uˇcinit pouze od 1. ledna n´asleduj´ıc´ıho roku, tedy od poˇc´atku nov´eho u ´ˇcetn´ıho obdob´ı. Podnikaj´ıc´ı subjekt tedy dokonˇc´ı vˇsechny operace dan´eho kalend´aˇrn´ıho roku v daˇ nov´e evidenci a od nov´eho roku zaˇcne u ´ˇctovat podvojnˇe. V obou pˇr´ıpadech pˇrechodu na u ´ˇcetnictv´ı je nezbytnou podm´ınkou proveden´ı inventarizace majetku i z´avazk˚ u a uzavˇ ren´ı u ´ˇ cetn´ıch knih. V druh´em pˇr´ıpadˇe se tak dˇeje automaticky, v prv´em pˇr´ıpadˇe je nutn´e prov´est inventarizaci i v pr˚ ubˇehu u ´ˇcetn´ıho obdob´ı. V d˚ usledku inventarizace majetku a z´avazk˚ u vyplynou pro u ´ˇcetn´ı jednotku n´asleduj´ıc´ı ˇcinnosti:
R
Postup
AF T
a) Podnikaj´ıc´ı subjekt je zaps´ an do obchodn´ıho rejstˇr´ıku V tomto pˇr´ıpadˇe je povinn´ e pˇrej´ıt na u ´ˇcetnictv´ı, a to ode dne z´apisu. Vzhledem k tomu, ˇze den z´apisu do obchodn´ıho rejstˇr´ıku m˚ uˇze nastat kdykoliv v pr˚ ubˇehu u ´ˇcetn´ıho obdob´ı, mus´ı m´ıt takto ekonomick´ y subjekt v dan´em u ´ˇcetn´ım obdob´ı daˇ novou evidenci od poˇca´tku u ´ˇcetn´ıho obdob´ı aˇz do dne z´apisu, u ´ˇcetnictv´ı pak ode dne z´apisu do konce u ´ˇcetn´ıho obdob´ı. ´ Ukol k textu ˇ c. 17:
D
• Koneˇcn´e z˚ ustatky u ´ˇct˚ u, pokladny, z´ asob, pohled´avek, z´avazk˚ u atd. vypl´ yvaj´ıc´ı z proveden´e inventarizace ekonomick´ ych subjekt˚ u, kter´e vedou daˇ novou evidenci, se pˇrevedou jako poˇc´ ateˇcn´ı stavy pˇr´ısluˇsn´ ych syntetick´ ych u ´ˇct˚ uu ´ˇcetnictv´ı. • Pˇr´ıpadn´e rozd´ıly mezi u ´ˇcetn´ım a inventarizac´ı zjiˇstˇen´ ym skuteˇcn´ ym stavem se vy´ uˇctuj´ı ´ cet individu´aln´ıho podnikatele. k t´ıˇzi nebo ve prospˇech syntetick´eho u ´ˇctu 491 – Uˇ • V hlediska z´akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u je tˇreba ve zdaˇ novac´ım obdob´ı, ve kter´em bylo zah´ajeno veden´ı podvojn´eho u ´ˇcetnictv´ı v d˚ usledku pˇrechodu z daˇ nov´e evidence, zv´ yˇsit z´aklad danˇe o hodnotu z´asob a cenin, hodnotu poskytnut´ ych z´ aloh s v´ yjimkou z´aloh na hmotn´ y i nehmotn´ y majetek, jakoˇz i hodnotu pohled´avek, kter´e by pˇri u ´hradˇe byly zdaniteln´ ym pˇr´ıjmem. Dˇeje se tak proto, ˇze u ´ˇcetnictv´ı zachycuje i pr´ avo na pen´ıze, nikoliv pouze penˇeˇzn´ı toky. • Rovnˇeˇz tak je tˇreba sn´ıˇzit z´ aklad danˇe ve zdaˇ novac´ım obdob´ı, ve kter´em bylo zah´ajeno veden´ı u ´ˇcetnictv´ı v d˚ usledku pˇrechodu z daˇ nov´e evidence, o hodnotu pˇrijat´ ych z´aloh a hodnotu z´avazk˚ u, kter´e by pˇri u ´hradˇe byly v´ ydajem na dosaˇzen´ı, zajiˇstˇen´ı a udrˇzen´ı pˇr´ıjm˚ u. • Hodnoty z´asob, kter´e mˇel podnikaj´ıc´ı subjekt v okamˇziku pˇrechodu na u ´ˇcetnictv´ı ve sv´e evidenci, lze do z´akladu danˇe zahrnout jednor´azovˇe v dobˇe zah´ ajen´ı veden´ı u ´ˇcetnictv´ı nebo je moˇzn´e je rozloˇzit rovnomˇernˇe do 5 n´asleduj´ıc´ıch zdaˇ novac´ıch obdob´ı.
Kapitola 8. Pˇrechod z daˇ nov´e evidence na u ´ˇcetnictv´ı a naopak. Ukonˇcen´ı ˇcinnosti
8.1.2
105
Pˇ rechod z u ´ˇ cetnictv´ı na daˇ novou evidenci
´ cetn´ı jednotky, kter´e vedou u Uˇ ´ˇcetnictv´ı, maj´ı moˇznost pˇrej´ıt na daˇ novou evidenci jen Podm´ınka ubˇehu u ´ˇcetn´ıho obdob´ı od poˇ c´ atku u ´ˇ cetn´ıho obdob´ı. To plat´ı i v pˇr´ıpadˇe, pokud v pr˚ bude proveden v´ ymaz z obchodn´ıho rejstˇr´ıku. Rovnˇeˇz v tomto pˇr´ıpadˇe je nutn´e prov´est inventarizaci majetku i z´avazk˚ u a uzavˇr´ıt u ´ˇcetnictv´ı. Je nutn´e uzavˇr´ıt vˇsechny u ´ˇcty u ´ˇcetnictv´ı a koneˇcn´e z˚ ustatky syntetick´ ych u ´ˇct˚ u zapsat do z´ apis˚ u daˇ nov´e evidence. Souˇcasnˇe se vu ´ˇcetnictv´ı zruˇs´ı vˇsechny u ´ˇcty kursov´ ych rozd´ıl˚ u, u ´ˇcty ˇcasov´eho rozliˇsen´ı s v´ yjimkou v´ ydaj˚ u z d˚ uvodu finanˇcn´ıho pron´ajmu, u ´ˇcty rezerv s v´ yjimkou z´akonn´ ych rezerv a u ´ˇcty opravn´ ych poloˇzek s v´ yjimkou opravn´e poloˇzky k nabyt´emu majetku.
8.2
Ukonˇ cen´ı ˇ cinnosti
AF T
ˇ Cinnosti spjat´e s ukonˇcen´ım podnik´ an´ı nebo v´ ykonem samostatnˇe v´ ydˇeleˇcn´e ˇcinnosti nebo pron´ajmu ˇreˇs´ı z´akon o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u v § 23 odst. 8. Ustanoven´ı souˇcasnˇe plat´ı i pro pˇr´ıpady, kdy podnik´an´ı nebo v´ ykon samostatnˇe v´ ydˇeleˇcn´e ˇcinnosti ˇci pron´ajem byl pˇreruˇsen a nezah´ajen opˇetovnˇe do term´ınu pro pod´an´ı daˇ nov´eho pˇrizn´an´ı, jakoˇz i pro pˇr´ıpady, kdy ekonomick´ y subjekt mˇen´ı zp˚ usob uplatˇ nov´an´ı v´ ydaj˚ u. Z´ aklad danˇe se upravuje o urˇcit´e ˇc´astky za to zdaˇ novac´ı obdob´ı, kter´e pˇredch´az´ı zdaˇ novac´ımu obdob´ı, ve kter´em ke zmˇenˇe zp˚ usobu uplatˇ nov´ an´ı doˇslo. Jak´e jsou to u ´ pravy a kter´ ych poloˇzek se tyto u ´ pravy t´ ykaj´ı? ´ Upravy jsou rozd´ıln´e podle toho, zda se jedn´ a o ekonomick´e subjekty, kter´e vedou jen Dvˇe daˇ novou evidenci nebo zda se jedn´a o ekonomick´e subjekty, kter´e nejsou u ´ˇcetn´ı jednotkou. moˇznosti a) Ekonomick´ e subjekty, kter´ e vedou jen daˇ novou evidenci, upravuj´ı rozd´ıl mezi pˇr´ıjmy a v´ ydaji o: V´ yjimky
D
R
• pohled´avky, a to tak, ˇze rozd´ıl mezi pˇr´ıjmy a v´ ydaji se zvyˇ suje o pohled´avky s v´ yjimkou pohled´ avek: – za dluˇzn´ıkem u kter´eho soud zam´ıtl n´avrh na prohl´aˇsen´ı konkursu nebo konkurs zruˇsil pro nedostatek majetku dan´eho dluˇzn´ıka, – dluˇzn´ıka, kter´ y je v konkursn´ım ˇr´ızen´ı, na z´akladˇe v´ ysledk˚ u ˇr´ızen´ı, – dluˇzn´ıka, kter´ y zemˇrel a pohled´ avka nemohla b´ yt uspokojena ani vym´ ah´an´ım na dˇedic´ıch dan´eho dluˇzn´ıka, – dluˇzn´ıka, kter´ y byl pr´avnickou osobou a zanikl bez pr´avn´ıho n´astupce a vˇeˇritel nebyl s p˚ uvodn´ım dluˇzn´ıkem ekonomicky nebo person´ alnˇe spojenou osobou anebo fyzickou osobou bl´ızkou (ve smyslu obˇcansk´eho z´akon´ıku), – dluˇzn´ıka, na jehoˇz majetek ke kter´emu se dan´a pohled´ avka v´ aˇze, je uplatˇ nov´ ana veˇrejn´a draˇzba, a to na z´akladˇe v´ ysledk˚ u t´eto draˇzby, – dluˇzn´ıka, jehoˇz majetek ke kter´emu se dan´a pohled´avka v´aˇze, je postiˇzen exekuc´ı, a to na z´ akladˇe proveden´ı t´eto exekuce.
Kromˇe tˇechto pˇr´ıpad˚ u je moˇzn´e uplatnit i odpis pohled´avky, a to vˇzdy z neuhrazen´e ˇc´ asti hodnoty pohled´avky nebo z ceny poˇr´ızen´ı u pohled´avky nabyt´e postoupen´ım. To se vˇsak t´ yk´a pouze tˇech poplatn´ık˚ u, kteˇr´ı podnikatelskou ˇci jinou samostatnˇe v´ ydˇeleˇcnou ˇcinnost ukonˇcili. Tento odpis vˇsak nelze uplatnit mezi ekonomicky nebo person´alnˇe spojen´ ymi osobami ˇci osobami bl´ızk´ ymi, z d˚ uvod˚ uu ´ vˇer˚ u a p˚ ujˇcek nebo ruˇcen´ı za u ´vˇery nebo z d˚ uvodu z´ aloh, ˇci u pohled´ avek vznikl´ ych na z´ akladˇe vypoˇra´d´an´ı Z´akazy n´ arok˚ u podle z´ akona o p˚ udˇe (ˇc. 229/1991 Sb., a z´akona ˇc. 42/1992 Sb.). Rozd´ıl mezi pˇr´ıjmy a v´ ydaji se d´ale uprav´ı: • o cenu nespotˇrebovan´ ych z´asob, • z˚ ustatky vytvoˇren´ ych rezerv a opravn´ ych poloˇzek,
106
8.2 Ukonˇcen´ı ˇcinnosti • leasingov´e spl´atky v pomˇern´e ˇca´sti pˇripadaj´ıc´ı na pˇr´ısluˇsn´e zdaˇ novac´ı obdob´ı do ukonˇcen´ı podnikatelsk´e nebo jin´e samostatnˇe v´ ydˇeleˇcn´e ˇcinnosti nebo pron´ ajmu.
Z´aklad danˇe se sn´ıˇ z´ı o z´ avazky dle evidence pohled´avek a z´avazk˚ u. b) Ekonomick´e subjekty, kter´e nejsou ve smyslu u ´ˇ cetn´ı jednotkou, uprav´ı podobnˇe jako v pˇredch´azej´ıc´ım pˇr´ıpadˇe rozd´ıl mezi pˇr´ıjmy a v´ ydaji o v´ yˇsi pohled´ avek a o cenu nespotˇrebovan´ ych z´ asob. Cviˇ cen´ı ˇ c. 4: Pˇredstavte si, ˇze jste podnikatel, fyzick´ a osoba a rozhodli jste se pˇrej´ıt z daˇ nov´e evidence na u ´ˇcetnictv´ı. Napiˇste si na voln´ y list:
AF T
• za jak´e situaci byste tak museli uˇcinit a za jak´ ych podm´ınek, • jak byste postupovali. Stejn´ ym zp˚ usobem si popiˇste opaˇcnou situaci. Shrnut´ı:
D
R
• Povinnost pˇrechodu z daˇ nov´e evidence na u ´ˇcetnictv´ı vznik´a dnem z´apisu do obchodn´ıho rejstˇr´ıku. nov´e evidence na u ´ˇcetnictv´ı se zaˇc´ın´a u ´ˇctovat od • Pˇri dobrovoln´em pˇrechodu z daˇ 1. ledna n´ asleduj´ıc´ıho roku. • Podm´ınkou pˇrechodu je proveden´a inventarizace majetku a z´avazk˚ u a uzavˇren´ı u ´ˇcetn´ıch knih. • Pˇr´ıpadn´e inventarizaˇcn´ı rozd´ıly jdou k t´ıˇzi nebo ve prospˇech syntetick´eho u ´ˇctu 491 – ´ cet individu´ Uˇ aln´ıho podnikatele. • Z hlediska z´akona o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u je potˇreba prov´est u ´ pravy urˇcit´ ych u ´ˇcetn´ıch poloˇzek pro stanoven´ı spr´ avn´eho z´akladu danˇe. • Hodnoty z´asob lze pˇri pˇrechodu z daˇ nov´e evidence na u ´ˇcetnictv´ı zahrnout jednor´azovˇe nebo rovnomˇern´ ym d´ılem do 5 n´asleduj´ıc´ıch zdaˇ novac´ıch obdob´ı. • Pˇrechod z u ´ˇcetnictv´ı na daˇ novou evidenci je moˇzn´ y jen od poˇc´atku u ´ˇcetn´ıho obdob´ı. • Pˇri pˇrechodu z u ´ˇcetnictv´ı na daˇ novou evidenci je tˇreba prov´est inventarizaci majetku i z´avazk˚ u a uzavˇr´ıt u ´ˇcty. • S v´ yjimkami je nutn´e v tomto pˇr´ıpadˇe zruˇsit u ´ˇcty ˇcasov´eho rozliˇsen´ı, u ´ˇcty rezerv, opravn´ ych poloˇzek a u ´ˇcty kursov´ ych rozd´ıl˚ u. • Pˇri ukonˇcen´ı podnikatelsk´e ˇcinnosti se prov´adˇej´ı u ´pravy nˇekter´ ych poloˇzek. • Tyt´eˇz u ´ pravy se t´ ykaj´ı i ekonomick´ ych subjekt˚ u vykazuj´ıc´ıch jinou samostatnˇe v´ ydˇeleˇcnou ˇcinnost, pron´ ajem, a to i v pˇr´ıpadˇe, ˇze tato ˇcinnost byla pˇreruˇsena a do term´ınu pro pod´an´ı daˇ nov´eho pˇrizn´ an´ı nezah´ ajena ˇci pokud ekonomick´ y subjekt mˇen´ı zp˚ usob uplatˇ nov´ an´ı v´ ydaj˚ u. ´ se t´ ykaj´ı pohled´avek vˇcetnˇe odpis˚ u pohled´avek, nespotˇrebovan´ ych z´ asob, • Upravy rezerv a opravn´ ych poloˇzek, leasingov´ ych spl´atek a hodnoty z´avazk˚ u. • U ekonomick´ ych subjekt˚ u, kter´e nejsou u ´ˇcetn´ı jednotkou, se u ´pravy t´ ykaj´ı pohled´avek a nespotˇrebovan´ ych z´ asob. • Zp˚ usob vypoˇr´ ad´ an´ı je stejn´ y v obou pˇr´ıpadech.
Kapitola 8. Pˇrechod z daˇ nov´e evidence na u ´ˇcetnictv´ı a naopak. Ukonˇcen´ı ˇcinnosti
107
Kontroln´ı ot´ azky:
AF T
1. Kdy je povinn´ y pˇrechod z daˇ nov´e evidence na u ´ˇcetnictv´ı? 2. Od kter´eho ˇcasov´eho okamˇziku je tˇreba v´est u ´ˇcetnictv´ı pˇri z´apisu do obchodn´ıho rejstˇr´ıku? 3. Od kdy se vede u ´ˇcetnictv´ı pˇri dobrovoln´em rozhodnut´ı o pˇrechodu? 4. Co je nezbytnou podm´ınkou pˇred zaˇc´atkem u ´ˇctov´an´ı v u ´ˇcetnictv´ı? 5. Jak se vyrovnaj´ı pˇr´ıpadn´e inventarizaˇcn´ı rozd´ıly pˇri pˇrechodu z daˇ nov´e evidence na u ´ˇcetnictv´ı? 6. Jak´ y daˇ nov´ y efekt m´ a pˇrechod na stanoven´ı z´akladu danˇe z pˇr´ıjm˚ u? 7. Jak´ a opatˇren´ı je tˇreba prov´est pˇri pˇrechodu z u ´ˇcetnictv´ı na daˇ novou evidenci? 8. Kdy je moˇzn´ y pˇrechod z u ´ˇcetnictv´ı na daˇ novou evidenci? 9. Jak´e poloˇzky se upravuj´ı v pˇr´ıpadˇe ukonˇcen´ı ˇcinnosti? 10. Kdo jeˇstˇe kromˇe podnikatel˚ u prov´ad´ı tyto ˇcinnosti? 11. Jak se liˇs´ı tyto operace u ekonomick´ ych subjekt˚ u, kter´e nejsou u ´ˇcetn´ı jednotkou? 12. Jakou roli hraj´ı v tˇechto ˇcinnostech osoby ekonomicky nebo person´alnˇe spojen´e ˇci bl´ızk´e? 13. V jak´e v´ yˇsi lze odepsat pohled´avky? Autotest:
1. Pˇrechod z daˇ nov´e evidence na u ´ˇcetnictv´ı je povinn´ y:
R
(a) v pˇr´ıpadˇe z´ apisu podnikatele do obchodn´ıho rejstˇr´ıku (b) v pˇr´ıpadˇe dosaˇzen´ı obratu 15 milion˚ u Kˇc neprodlenˇe v pr˚ ubˇehu kalend´aˇrn´ıho roku (c) v pˇr´ıpadˇe dosaˇzen´ı obratu 25 milion˚ u Kˇc neprodlenˇe v pr˚ ubˇehu kalend´aˇrn´ıho roku
2. Pˇri pˇrechodu na u ´ˇcetnictv´ı nen´ı tˇreba:
D
(a) proveden´ı inventarizace (b) uzavˇren´ı u ´ˇcetn´ıch knih (c) vyˇcerp´ an´ı rezerv
3. Odpis pohled´ avky nelze pˇri ukonˇcen´ı ˇcinnosti uplatnit: (a) mezi ekonomicky nebo person´alnˇe spojen´ ymi osobami ˇci osobami bl´ızk´ ymi (b) mezi vˇsemi osobami fyzick´ ymi (c) v˚ ubec
108
R
D AF T
Kapitola 9
AF T
Z´ aklady u ´ˇ cetnictv´ı Popis lekce:
´ Uvodn´ ı lekce pro objasnˇen´ı principu podvojn´eho u ´ˇcetnictv´ı. Je zobrazena poˇca´teˇcn´ı rozvaha, pops´any jej´ı ˇctyˇri typick´e zmˇeny a proveden rozpis do u ´ˇct˚ u. Je vysvˇetlen i druh´ yu ´ˇcetn´ı v´ ykaz, tj. v´ ysledovka a n´ aslednˇe tak stanovena typologie u ´ˇct˚ u v ˇclenˇen´ı do ˇctyˇr kategori´ı. Lekce m´ a n´ asleduj´ıc´ı strukturu: 9.1 9.2 9.3
Poˇc´ ateˇcn´ı rozvaha ´ Uˇcty ´ ctov´ Uˇ an´ı typick´ ych u ´ˇcetn´ıch operac´ı
Na z´ avˇer lekce je provedena uk´ azka podvojn´eho a souvztaˇzn´eho z´apisu na syntetick´e u ´ˇcty. D´ elka lekce: 60 minut
R
Kl´ıˇ cov´ a slova:
Poˇc´ ateˇcn´ı rozvaha, koneˇcn´a rozvaha, aktiva, pasiva, z´avˇerka, zamezovka, u ´ˇctov´ y rozvrh, u ´ˇcetn´ı osnova, u ´ˇcty syntetick´e a analytick´e, u ´ˇcty rozvahov´e, v´ ysledkov´e, podrozvahov´e a z´avˇerkov´e, u ´ˇcty n´ aklad˚ u a v´ ynos˚ u, u ´ˇcet zisk˚ u a ztr´at. Motivace k lekci:
D
Po prostudov´ an´ı t´eto lekce byste mˇeli b´ yt schopni: • vysvˇetlit skladbu rozvahy a v´ ysledovky, • objasnit druhy u ´ˇct˚ u a pravidla z´apis˚ u na jednotliv´e druhy u ´ˇct˚ u, • objasnit principy podvojn´eho, souvztaˇzn´eho z´apisu.
109
110
Definice
9.1 Poˇc´ateˇcn´ı rozvaha
Veˇsker´e subjekty, kter´e jsou zaps´any do obchodn´ıho rejstˇr´ıku jsou povinny v´est u ´ˇcetnictv´ı, tzn. u ´ˇcetnictv´ı podvojn´e. Z´akladn´ı charakteristika tohoto typu u ´ˇcetnictv´ı se d´a uv´est dvˇema podstatn´ ymi znaky: ´ cetnictv´ı u Uˇ ´ˇctuje nejen o proveden´ych platb´ ach, tedy pˇr´ıjmech a vyd´ an´ıch na u ´ˇctech ´ cetnictv´ı a v pokladnˇe, ale rovnˇeˇz o vˇsech z´ avazc´ıch a pohled´ avk´ ach, tedy pr´ avech. Uˇ zachycuje kaˇzd´y u ´ˇcetn´ı pˇr´ıpad na dvou souvztaˇzn´ych u ´ˇctech, na reciproˇcn´ıch stran´ ach. Pro objasnˇen´ı principu u ´ˇcetnictv´ı je tˇreba zaˇc´ıt s funkc´ı z´akladn´ıho u ´ˇcetn´ıho v´ ykazu, tj. tzv. rozvahy.
ˇ en´ı Clenˇ rozvahy
Poˇ c´ ateˇ cn´ı rozvaha
AF T
9.1
Na poˇca´tku podnik´an´ı je povinen podnikatel sestavit tzv. poˇ c´ ateˇ cn´ı rozvahu. V n´ı uvede stavy vkl´ adan´eho majetku do podnik´ an´ı, a to v ˇclenˇen´ı: • dle jejich struktury, • dle jejich finanˇcn´ıho kryt´ı.
Struktura majetku je d´ana soupisem jednotliv´ ych druh˚ u nejprve dlouhodob´eho majetku, ´ pak jednotliv´ ych druh˚ u obˇeˇzn´ ych prostˇredk˚ u. Udaje se vkl´ adaj´ı v tis´ıci Kˇc. Kaˇzd´ y ˇr´adek rozvahy, v n´ıˇz je zobrazen stav a struktura majetku k rozvahov´emu dni, se naz´ yv´a aktivum.
St´ al´ a aktiva Obˇeˇzn´ a aktiva
Pokud budeme sestavovat poˇc´ ateˇcn´ı rozvahu, kter´a m´a tvar matice, pak:
1. prvn´ı kvadrant rozvahy bude zachycovat strukturu a stav aktiv dlouhodob´eho majetku, a to v uspoˇr´ad´an´ı poloˇzek dlouhodob´eho nehmotn´eho majetku (software, oceniteln´a pr´ava) a dlouhodob´eho hmotn´eho majetku (budovy, stroje, zaˇr´ızen´ı, zv´ıˇrata, pozemky). Poˇc´ ateˇcn´ı rozvaha v prvn´ım kvadrantu tedy obsahuje soupis aktiv, kter´e jsou do podniku vloˇzeny k datu sestaven´ı poˇca´teˇcn´ı rozvahy. V u ´ˇcetn´ı terminologii se tyto poloˇzky prvn´ıho kvadrantu naz´ yvaj´ı st´ al´ a aktiva. 2. druh´ y kvadrant rozvahy bude zachycovat strukturu obˇeˇzn´ ych prostˇredk˚ u v ˇclenˇen´ı jednotliv´ ych poloˇzek jako jsou penˇeˇzn´ı prostˇredky na u ´ˇctu, v pokladnˇe, d´ale z´ asoby ´ cetnˇe se tyto poloˇzky naz´ materi´ alu atd. Uˇ yvaj´ı obˇ eˇ zn´ a aktiva.
R
Kvadranty rozvahy
D
Rozvaha vˇsak kromˇe aktiv zachycuje tak´e zp˚ usoby jejich finanˇcn´ıho kryt´ı ˇcili z jak´ ych zdroj˚ u byly poˇr´ızeny. Veˇsker´e vˇeci a hodnoty vˇcetnˇe pr´ av lze poˇr´ıdit finanˇcn´ımi prostˇredky ze dvou zdroj˚ u, a to jsou bud’ vlastn´ı zdroje nebo ciz´ı zdroje (zap˚ ujˇcen´e). Tuto druhou str´anku aktiv zobrazuj´ı pasiva. Kaˇzd´ y zdroj, tj. jednotliv´ y ˇra´dek v druh´e polovinˇe rozvahy, naz´ yv´ame pasivum,
Vlastn´ı zdroje
Z´ akladn´ı kapit´ al Ciz´ı zdroje
3. tˇ ret´ı kvadrant obsahuje vlastn´ı zdroje, tzn. poloˇzky pˇredstavuj´ıc´ı vlastn´ı finanˇcn´ı prostˇredky, kter´e byly pouˇzity k financov´an´ı (k zakoupen´ı nebo vloˇzen´ı) aktiv. Jedin´ ym vlastn´ım zdrojem na poˇca´tku podnik´an´ı m˚ uˇze b´ yt pouze poˇca´teˇcn´ı vnos podnikatele nebo zakladatele do podniku. Tento poˇc´ateˇcn´ı vnos se v u ´ˇcetn´ı terminologii naz´ yv´a z´ akladn´ı kapit´ al (dˇr´ıve z´ akladn´ı jmˇen´ı). 4. ˇ ctvrt´ y kvadrant rozvahy obsahuje soupis ciz´ıch zdroj˚ u, kter´ ymi podnikatel opatˇril zb´ yvaj´ıc´ı aktiva. Hlavn´ım ciz´ım zdrojem tak b´ yvaj´ı u ´vˇery od bank, p˚ ujˇcky od jin´ ych podnik˚ u, z´avazky v˚ uˇci dodavatel˚ um (za poˇca´teˇcn´ı z´ asoby materi´alu) a pozdˇeji i z´avazky v˚ uˇci dalˇs´ım subjekt˚ um (vlastn´ım zamˇestnanc˚ um, st´ atu apod.).
Kapitola 9. Z´ aklady u ´ˇcetnictv´ı
111
Uved’me si zjednoduˇsenou formu rozvahy: Tabulka 9.1: Poˇca ´teˇcn´ı rozvaha k zaˇc´ atku ˇcinnosti
Aktiva Budovy 1 000 000 Stroje 1 000 000 Materi´ al 500 000 Bˇeˇzn´ yu ´ˇcet 1 200 000 Celkem aktiva 3 700 000
Pasiva Z´akladn´ı kapit´al 3 100 000 Dodavatel´e 500 000 ´ er 100 000 Uvˇ Celkem pasiva 3 700 000
AF T
Protoˇze pasiva jsou pouze druhou stranou jedn´e a t´eˇze mince plat´ı z´asadn´ı vztah: A=P
ˇ Cinnost´ ı hospod´ aˇrsk´eho subjektu vznikaj´ı u ´ˇcetn´ı pˇr´ıpady, kter´e p˚ usob´ı zmˇeny rozvahov´ych u ´ˇct˚ u stav˚ u aktiv a pasiv. ´ cetnictv´ı mus´ı tyto zmˇeny zachytit tak, aby k urˇcit´emu datu mohlo informovat a re´ Uˇ aln´em stavu majetku k nov´emu u ´ˇcetn´ımu term´ınu. Mohou nastat tyto varianty:
1. V aktivech doch´ az´ı k pˇ r´ır˚ ustku, rovnˇ eˇ z tak v pasivech Pˇ r´ıklad:
R
´ cetn´ım Podnikatel si otevˇrel dalˇs´ı u ´vˇer a pˇrevedl na bˇeˇzn´ yu ´ˇcet ˇca´stku 200 000 Kˇc. Uˇ dokladem budou v´ ypisy z u ´ˇct˚ u (´ uvˇerov´eho a bˇeˇzn´eho). V tomto pˇr´ıpadˇe se rozvaha zmˇen´ı: Aktiva vzrostou na 1 400 000 Kˇc na bˇeˇzn´em u ´ˇctu, pasiva – dluhy vzrostou na 300 000 Kˇc na u ´vˇerov´em u ´ˇctu. Celkov´ y majetek firmy se zv´ yˇs´ı na 3 900 000 Kˇc. 2. V aktivech dojde ke sn´ıˇ zen´ı (´ ubytku), sn´ıˇ z´ı se i pasiva Pˇ r´ıklad:
D
´ cetn´ım dokladem bude Podnikatel uhrad´ı dodavatel˚ um materi´alu ˇca´stku 300 000 Kˇc. Uˇ v´ ypis z bˇeˇzn´eho u ´ˇctu podnikatele dokazuj´ıc´ı, ˇze banka danou ˇca´stku uhradila na konto dodavatel˚ u. V tomto pˇr´ıpadˇe se rozvaha zmˇen´ı: Aktiva (bˇeˇzn´ yu ´ˇcet) se sn´ıˇz´ı na 900 000 Kˇc, rovnˇeˇz pasiva se v poloˇzce dodavatel´e“ ” sn´ıˇz´ı na 200 000 Kˇc. Podnikatel uhradil dluh, jeho jmˇen´ı se sn´ıˇzilo celkovˇe na 3 400 000. 3. V poloˇ zce aktiv se sn´ıˇ z´ı stav, v jin´ e poloˇ zce aktiv se naopak stav zv´ yˇ s´ı Pˇ r´ıklad: Podnikatel si vytvoˇril u ´ˇcet Pokladna a pˇrevedl do pokladny ˇca´stku 100 000 (na v´ yplatu mezd v hotovosti sv´ ym zamˇestnanc˚ um). Aktivum bˇeˇzn´ yu ´ˇcet“ se sn´ıˇz´ı na 800 000 Kˇc, aktivum pokladna“ vzroste na 100 000 ” ” (vytvoˇr´ı se). Jmˇen´ı podnikatele se nezmˇenilo.
Z´ akladn´ı rovnice
´ cty 9.2 Uˇ
112
4. V poloˇ zce pasiv dojde ke sn´ıˇ zen´ı, v jin´ e poloˇ zce pasiv se naopak stav zv´ yˇ s´ı Pˇ r´ıklad: ´ cetn´ım dokladem je v´ Banka uhradila z u ´vˇeru dodavatel˚ um ˇca´stku 100 000 Kˇc. Uˇ ypis zu ´vˇerov´eho u ´ˇctu. Pasivum u ´ vˇer“ se zv´ yˇsilo na 400 000 Kˇc, jin´e pasivum dodavatel´e“ se sn´ıˇzilo na ” ” 100 000 Kˇc. Rovnˇeˇz v tomto pˇr´ıpadˇe se celkov´ y majetek podnikatele nezmˇenil. ´ cetn´ı pˇr´ıpady ovlivˇ Uˇ nuj´ı majetek ekonomick´eho subjektu vˇzdy jedn´ım ze 4 uveden´ych zp˚ usob˚ u.
AF T
V praxi je ovˇsem nemoˇzn´e po kaˇzd´em u ´ˇcetn´ım pˇr´ıpadˇe sestavovat nov´e vyj´ adˇren´ı stavu majetku podnikatele v t´eto formˇe. Proto se u ´ˇcetn´ı pˇr´ıpady zaznamen´avaj´ı na jednotliv´e rozvahov´e u ´ˇcty, a pˇr´ır˚ ustky ˇci u ´bytky majetku a zp˚ usobu jeho kryt´ı se zaznamen´avaj´ı pouze tam. Pr˚ uvodce studiem:
Uveden´e typy zmˇen v rozvaze se oznaˇcuj´ı jako ˇctyˇri typick´e zmˇeny rozvahy“ a touto ” t´ematikou zaˇc´ın´a vˇzdy v´ yklad problematiky podvojn´eho u ´ˇcetnictv´ı. Jak vypl´ yv´ a z n´ azvu bude existovat jeˇstˇe koneˇcn´a rozvaha“ k urˇcit´emu datu, kter´a vˇsak na rozd´ıl od poˇca´teˇcn´ı ” (kter´a je pouze jedna a sestavuje se vˇzdy pˇred zah´ajen´ım ˇcinnosti), m´a rozs´ahlejˇs´ı pouˇzit´ı a je vyuˇzita k pravideln´emu roˇcn´ımu hodnocen´ı stavu a v´ yvoje majetku a samozˇrejmˇe tak´e na konci podnik´ an´ı. ´ Ukol k textu ˇ c. 18:
Vezmˇete si voln´ y list a zapisujte si do V´ami sestaven´e poˇca´teˇcn´ı rozvahy zmˇeny v d˚ usledku n´asleduj´ıc´ıch operac´ı. Podnikatel vloˇzil do firemn´ıho majetku automobil v hodnotˇe 300 000 Kˇc. Z bˇeˇzn´eho u ´ˇctu zakoupil za ˇc´ astku 100 000 Kˇc reˇzijn´ı materi´al. Z bˇeˇzn´eho u ´ˇctu vybral ˇc´ astku 10 000 Kˇc a vloˇzil ji do pokladny. Z bˇeˇzn´eho u ´ˇctu zaplatil jednomu dodavateli ˇc´astku 20 000 Kˇc.
R
a) b) c) d)
Sv´e v´ ysledky si ovˇeˇrte s Kl´ıˇcem.
D
Cviˇ cen´ı ˇ c. 5:
Pokuste se sestavit nˇekolik typ˚ u poˇc´ateˇcn´ıch rozvah v z´avislosti na r˚ uzn´ ych typech podnik´an´ı, napˇr´ıklad u v´ yrobn´ı organizace, dopravn´ım podniku, zemˇedˇelsk´em druˇzstvu, servisn´ı organizaci, bance, softwarov´e firmˇe ˇci poradensk´e instituci. Posud’te v ˇcem se budou liˇsit.
9.2
´ cty Uˇ
Pro vˇsechny u ´ˇcty zahrnut´e v poˇc´ ateˇcn´ı rozvaze vytvoˇr´ıme samostatn´e u ´ˇcty: Napˇr´ıklad: • • • •
budovy, stroje, bˇeˇzn´ yu ´ˇcet, u ´vˇerov´ yu ´ˇcet atd.
Kapitola 9. Z´ aklady u ´ˇcetnictv´ı
113
´ cet (ˇcili konto) zachycuje stav a pohyb jednotliv´ Uˇ ych rozvahov´ ych poloˇzek. M´a speci´aln´ı tvar: ˇc´ıslo 999 – n´azev u ´ˇctu = hlaviˇcka st´atu lev´ a strana M´a d´ati (debet) (na vrub)
prav´a strana Dal (kredit) (ve prospˇech)
AF T
Postup pˇri sledov´ an´ı stavu a pohybu aktiv a pasiv je moˇzn´e zn´azornit takto: Poˇc´ ateˇcn´ı rozvaha → Bˇeˇzn´e z´apisy (+ a −) → Konecˇcn´a rozvaha
Znamen´a to, ˇze vytvoˇr´ıme tzv. u ´ˇ ctov´ y rozvrh, tj. soubor vˇsech u ´ˇct˚ u, kter´e budeme pouˇz´ıvat (z mnoˇziny vˇsech moˇzn´ ych, kter´e n´am umoˇzn ˇuje u ´ˇ cetn´ı osnova.) Pro z´ apisy na rozvahov´e u ´ˇcty plat´ı tato pravidla:
´ cty aktiv maj´ı poˇca´teˇcn´ı stav vˇzdy na stranˇe lev´e, pˇr´ır˚ a) Uˇ ustky na stranˇe lev´e, u ´bytky na stranˇe prav´e (pozor – bez znam´enka) Koneˇcn´e z˚ ustatky budou na stranˇe lev´e. Pˇ r´ıklad:
´ ctov´ Uˇ y rozvrh ´ ctov´ Uˇ a osnova Pravidla
211 – Pokladna MD
R
PS 100
Dal
2) 40
1) 50
D
Interpretace: Na poˇca´tku podnik´ an´ı podnikatel vloˇzil do pokladny 100 Kˇc. Dokladem ˇc´ıslo 1 pˇridal 50 Kˇc, dokladem ˇc´ıslo 2 vybral 40 Kˇc. V pokladnˇe mus´ı b´ yt pˇri u ´ˇcetn´ı a fyzick´e ´ cetn´ı z´ inventuˇre 110 Kˇc. Uˇ avˇ erka znamen´ a onu spodn´ı ˇ c´ aru, j´ımˇ z je u ´ˇ cet ukonˇ cen, uzavˇ ren. Dalˇs´ı z´apis moˇzn´ y nen´ı. Pojem z´ avˇerka tedy znamen´ a vodorovnou ˇc´ aru, kter´ a uzav´ır´ au ´ˇcet. Proces uzav´ır´ an´ı cel´eho komplexu u ´ˇct˚ u naz´ yv´ame u ´ˇ cetn´ı uz´ avˇ erkou. Uz´ avˇerka Kromˇe t´eto ˇc´ary je tˇreba pˇri u ´ˇcetn´ı uz´avˇerce pˇreˇskrtnout voln´a m´ısta ˇr´adk˚ u dalˇs´ı ˇca´rou, a to ˇsikmou. Tato ˇca´ra zamezuje dalˇs´ım dodateˇcn´ ym z´apis˚ um do voln´ ych ˇra´dk˚ u po u ´ˇcetn´ı uz´ avˇerce, naz´ yv´ a se proto zamezovka“. ” ´ cty pasiv maj´ı poˇca´teˇcn´ı stavy vˇzdy na stranˇe prav´e, (vypl´ b) Uˇ yv´ a to z jejich postaven´ı v rozvaze), pˇr´ır˚ ustky na stranˇe prav´e, u ´ bytky na stranˇe lev´e, koneˇcn´e z˚ ustatky na stranˇe prav´e.
´ cty 9.2 Uˇ
114 Pˇ r´ıklad:
231 – kr´atkodob´ y bankovn´ı u ´vˇer 2) 50 000
PS 1 000 000 1) 100 000 KZ 1 050 000
AF T
R
Druh´ a rovnice u ´ˇcetnictv´ı
Interpretace Podnikatel mˇel na poˇc´atku podnik´an´ı otevˇren u ´vˇer ve v´ yˇsi 1 milionu Kˇc. Dokladem ˇc. 1 se tento u ´ vˇer zv´ yˇsil o dalˇs´ıch 100 tis´ıc Kˇc (nov´a u ´ vˇerov´a smlouva). Z´apis se provede na z´akladˇe v´ ypisu z u ´vˇerov´eho u ´ˇctu (konta) u banky. Dokladem ˇc. 2 uhradil bance prvn´ı spl´ atku u ´vˇeru ve v´ yˇsi 50 tis´ıc Kˇc. Kaˇzd´ y syst´em m´a urˇcit´e vstupy a v´ ystupy. V´ ystupy z jednoho syst´emu jsou vˇsak vstupy do syst´emu jin´eho a naopak. Tento princip je plnˇe uplatnˇen v syst´emu podvojn´eho u ´ˇcetnictv´ı, kdy kaˇzd´a operace, kaˇzd´ y u ´ˇcetn´ı pˇr´ıpad je zaznamen´ an minim´alnˇe na 2u ´ˇctech, z jednoho vystupuje, do druh´eho vstupuje. Principu tohoto z´ apisu ˇr´ık´ ame z´ apis podvojn´y, protoˇze mezi jednotliv´ymi u ´ˇcty existuje logick´ a vazba, hovoˇr´ıme o souvztaˇznosti. V podvojn´em u ´ˇcetnictv´ı je jedna a tat´aˇz ˇca´stka rozepisov´ana minim´alnˇe na 2 souvztaˇzn´e u ´ˇcty, pˇriˇcemˇz plat´ı z´asada reciprocity (z jednoho u ´ˇctu vystupuje napˇr´ıklad na stranˇe Dal, pak na jin´ y vstupuje na opaˇcnou stranu MD). Plat´ı druh´ a z´ akladn´ı rovnice podvojn´ eho u ´ˇ cetnictv´ı: MD = Dal Rovnice MD = Dal mus´ı b´ yt zachov´ ana ve vˇsech u ´ˇcetn´ıch pˇr´ıpadech. Je vˇsak moˇzn´e, a proto zd˚ urazˇ nujeme, ˇze stejn´ a ˇc´astka mus´ı b´ yt za´ uˇctov´ana minim´alnˇe na 2 u ´ˇctech, ˇze stejn´ a ˇc´ astka m˚ uˇze b´ yt rozeps´ana na dva (ˇci v´ıce) jin´ ych u ´ˇct˚ u. Pˇ r´ıklad:
D
Dodavatel zaslal fakturu za odbˇer elektrick´e energie ve v´ yˇsi 1190 Kˇc. Z toho 1000 Kˇc pˇredstavuje ˇc´ astka za spotˇrebovanou elektrickou energii, 190 Kˇc je ˇc´astka DPH ve v´ yˇsi 19 %. Faktura v dan´em pˇr´ıpadˇe zn´ı: fakturujeme V´am za spotˇrebu elektrick´e energie ˇca´stku ve v´ yˇsi 1000 Kˇc, k tomu DPH ve v´ yˇsi 19 %, tj. 190 Kˇc, celkem k u ´hradˇe 1190 Kˇc. K takto koncipovan´e faktuˇre mohou nav´ıc b´ yt zaps´any jeˇstˇe dalˇs´ı ˇc´astky, napˇr´ıklad za opravu elektrick´e s´ıtˇe, instalaci mˇeˇriˇc apod. V takov´emto pˇr´ıpadˇe, by u ´ˇcetn´ı z´apis byl uˇcinˇen takto: 321 – dodavatel´e 1) 1190
111 – poˇr´ızen´ı materi´alu 1) 1000
343 – DPH 1) 190
Kapitola 9. Z´ aklady u ´ˇcetnictv´ı
115
Zat´ımco u ´ˇcetn´ı z´ apis, kter´ y je proveden pouze stejn´ ymi ˇc´astkami pouze mezi dvˇema souvztaˇzn´ ymi u ´ˇcty, naz´ yv´ame u ´ˇcetn´ım z´apisem jednoduch´ ym, uvedenou uk´azku rozpisu jedn´e ˇc´astky na v´ıce u ´ˇctu naz´ yv´ame z´ apisem sloˇ zen´ ym. Ten je v pˇr´ıpadˇe u ´ˇctov´ an´ı faktur zcela pˇrevaˇzuj´ıc´ı formou z´apisu.
9.3
´ ctov´ Uˇ an´ı typick´ ych u ´ˇ cetn´ıch operac´ı
Pˇredpisy pro u ´ˇctov´an´ı jednotliv´ ych u ´ˇcetn´ıch operac´ı jsou d´any Ministerstvem financ´ı. To je tak´e garantem nad cel´ ym syst´emem st´atn´ıch financ´ı, a protoˇze u ´ˇcetnictv´ı je disciplina, kter´a umoˇzn ˇuje pˇrehled o toku financ´ı, je jej´ı metodika ˇr´ızena pr´avˇe uveden´ ym ministerstvem.
Pˇ r´ıklad:
AF T
´ cetn´ı osnova je seznam vˇsech moˇzn´ ych u ´ˇct˚ u s jejich ˇc´ıseln´ ym znaˇcen´ım a pˇresn´ ym Uˇ n´ azvem. Toto znaˇcen´ı se t´ yk´a tzv. u ´ˇ ct˚ u syntetick´ ych, jako z´akladn´ı ˇca´sti cel´eho syst´emu podvojn´eho u ´ˇcetnictv´ı. K u ´ˇct˚ um syntetick´ ym m˚ uˇze existovat ˇrada u ´ˇ ct˚ u analytick´ ych. ´ cty analytick´e ve sv´em souhrnu d´avaj´ı jeden u Uˇ ´ˇcet syntetick´ y.
´ cty Uˇ syntetick´e a analytick´e
´ cet 321 – dodavatel´e je souhrn vˇsech dodavatel˚ Uˇ u instituce. Ti jsou pak v analytice vedeni na jednotliv´ ych u ´ˇctech napˇr´ıklad takto: • 321/001 – Jitona P´ısek • 321/002 – Hedva Moravsk´ a Tˇrebov´a atd.
Na tˇechto analytick´ ych u ´ˇctech se tedy sleduj´ı jednotliv´e z´avazky a u ´hrady v˚ uˇci konkr´etn´ım dodavatel˚ um. Znaˇcen´ı za oznaˇcen´ım syntetick´eho u ´ˇctu je jiˇz vˇec´ı instituce. Koneˇcn´ y stav u ´ˇct˚ u analytick´ ych pak ve sv´em souhrnu pˇren´aˇs´ıme na u ´ˇcet syntetick´ y. Stejnˇe se vede analytika v˚ uˇci mnoha dalˇs´ım syntetick´ ym u ´ˇct˚ um. ´ Ukol k textu ˇ c. 19:
R
Pokuste se urˇcit dalˇs´ı u ´ˇcty, kter´e by mohly obsahovat analytiku. Vˇetˇsinou se jedn´ aou ´ˇcty, kter´e maj´ı oznaˇcen´ı v mnoˇzn´em ˇc´ısle podobnˇe jako 321 – dodavatel´e“. Urˇcete alespoˇ n5 ” takov´ ychto syntetick´ ych u ´ˇct˚ u. . ........................................................................................
D
. ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................ a) Poˇc´ateˇcn´ı rozvaha je seznam poˇc´ateˇcn´ıch stav˚ u prvotn´ıch druh˚ u aktiv a pasiv. Pˇri prov´ adˇen´ı hospod´aˇrsk´ ych operac´ı se stavy tˇechto aktiv a pasiv mohou mˇenit. Abychom nemuseli vˇzdy po kaˇzd´e hospod´aˇrsk´e operaci zachytit tento pohyb v rozvaze, otev´ır´ame pro kaˇzd´e aktivum i pasivum (pro kaˇzd´ y ˇr´adek rozvahy) samostatn´ yu ´ˇcet. ´ cty, kter´e jsou zahrnuty v rozvaze se naz´yvaj´ı u Uˇ ´ˇ cty rozvahov´ ymi.
Je to pouze jeden ze ˇctyˇr typ˚ uu ´ˇct˚ u, kter´e podvojn´e u ´ˇcetnictv´ı obsahuje. b) V pr˚ ubˇehu hospod´aˇrsk´e ˇcinnosti doch´az´ı totiˇz ke spotˇrebˇe materi´al˚ u, jsou hrazeny faktury za odebranou elektrickou energii, vodu, jsou vypl´ aceny mzdy zamˇestnanc˚ um atd.,
´ cty Uˇ rozvahov´e
´ ctov´an´ı typick´ 9.3 Uˇ ych u ´ˇcetn´ıch operac´ı
116
podnik vynakl´ad´a ˇca´st sv´eho jmˇen´ı na transformaci zdroj˚ u na v´ yrobky – instituci vznikaj´ı n´ aklady. ´ cty Uˇ v´ ysledkov´e
N´aklady by mˇela dostat uhrazeny ve formˇ e v´ ynos˚ u. Prodejem v´ yrobk˚ u vznikaj´ı trˇzby, ty jsou z´ akladn´ı sloˇzkou tˇechto v´ ynos˚ u. Tyto hospod´ aˇrsk´e procesy se zaznamen´ avaj´ı na odliˇsn´y typ u ´ˇct˚ u, u ´ˇcty n´ akladov´e a v´ynosov´e, a protoˇze jejich srovn´ an´ım zjist´ıme hospod´ aˇrsk´y v´ysledek (zisk nebo ztr´ atu) naz´yv´ ame souhrnnˇe tyto u ´ˇ cty v´ ysledkov´ ym.
AF T
´ ctov´ Uˇ an´ı na v´ ysledkov´ ych u ´ˇ ctech se liˇ s´ı od z´ apis˚ u na u ´ˇ ctech rozvahov´ ych. Zat´ımco na u ´ˇctech rozvahov´ ych m´ame pohyb na obou stran´ach ve formˇe pˇr´ır˚ ustk˚ u ˇci u ´bytk˚ u, n´aklady jenom vzr˚ ustaj´ı a stejnˇe je tomu u v´ ynos˚ u. Oba druhy tˇechto u ´ˇct˚ u zachy´ cet zisk˚ cujeme pravidelnˇe jednou za mˇes´ıc na u ´ˇcetn´ı v´ ykaz, tzv. v´ ysledovku (ofici´alnˇe Uˇ u ” a ztr´at“), a to tak, ˇze ve v´ ysledovce jsou zobrazeny n´ aklady na stranˇe lev´e, v´ynosy na stranˇe prav´e.
Z tohoto d˚ uvodu vedeme n´ar˚ ust n´aklad˚ u od poˇca´tku roku vˇzdy jen na stranˇe MD a n´ar˚ ust v´ ynos˚ u vˇzdy na stranˇe Dal. Ke konci roku (k 31. 12.) tyto u ´ˇcty archivujeme a otevˇreme nov´e u ´ˇcty pro n´ asleduj´ıc´ı u ´ˇcetn´ı obdob´ı (to nesm´ıme uˇcinit u u ´ˇct˚ u rozvahov´ ych, pokud nen´ı aktivum vyˇrazeno), a od poˇc´ atku nov´eho roku tak zase u ´ˇctujeme od nulov´eho stavu.
Pro n´ aklady je vyhrazena u ´ˇctov´a tˇr´ıda 5 (tˇr´ıdu urˇcuje prvn´ı ˇc´ıslo zleva pˇri oznaˇcen´ı u ´ˇctu), u ´ˇctov´a tˇr´ıda 6 je vyhrazena pro v´ ynosy. Pˇ r´ıklad:
502 – Spotˇreba energie
R
1) 1000
2) 1500
3) 1300
4) 6000 5) 3000 6) 4000
c) Tˇret´ım typem u ´ˇct˚ u jsou tzv. u ´ˇ cty podrozvahov´ e. Ty se liˇs´ı od vˇsech dosavadn´ıch t´ım, ˇze jsou na nich zaznamen´ any majetky jin´ ych subjekt˚ u neˇz se samotn´a instituce. Jde o majetek zap˚ ujˇcen´ y, pronajat´ y atd. Jsme povinni v´est o nˇem u ´ˇcty, ale nelze ho vykazovat v rozvaze, ta obsahuje pouze vlastn´ı majetek instituce. Nav´ıc je tato u ´ˇcetn´ı evidence vedena pouze jednoduch´ ym (jednoˇr´ adkov´ ym) z´apisem.
D
´ cty Uˇ podrozvahov´e
602 – Trˇzby z prodeje sluˇzeb
Pro stavy tˇechto u ´ˇct˚ u je rovnˇeˇz v u ´ˇcetn´ı osnovˇe vyhrazena u ´ˇcetn´ı tˇr´ıda 7, ve kter´e jsou skupiny 75–79 vyhrazeny pro tento druh u ´ˇct˚ u.
´ cty Uˇ z´ avˇerkov´e
ˇ d) Ctvrt´ ym typem u ´ˇct˚ u jsou u ´ˇ cty z´ avˇ erkov´ e, kter´e slouˇz´ı prakticky pouze pro sestaven´ı prvotn´ı a koneˇcn´e roˇcn´ı u ´ˇcetn´ı z´ avˇerky. Jsou to pouze 3 u ´ˇcty: ´ • poˇc´ ateˇcn´ı u ´ˇcet rozvaˇzn´ y (PUR), ´ • koneˇcn´ yu ´ˇcet rozvaˇzn´ y (KUR), ´ • u ´ˇcet zisk˚ u a ztr´ at (UZZ).
Tyto u ´ˇcty jsou potˇrebn´e pro zachov´an´ı principu podvojnosti, nebot’ pˇri prvotn´ım z´apisu (i koneˇcn´em) je zapotˇreb´ı na jinou stranu u ´ˇctu zapsat stejnou poloˇzku.
Kapitola 9. Z´ aklady u ´ˇcetnictv´ı
117
´ cet zisk˚ avˇerkov´ ych u ´ˇct˚ u liˇs´ı. Prakticky bychom zase mˇeli Uˇ u a ztr´ at se od tˇechto 2 z´ po kaˇzd´e operaci zachycuj´ıc´ı n´aklady ˇci v´ ynosy, zapsat tyto ˇc´ astky na pˇr´ısluˇsnou stranu tohoto u ´ˇctu. Protoˇze je to opˇet technicky nemoˇzn´e, sestavuje se tento u ´ˇcet pouze pˇri u ´ˇcetn´ı uz´avˇerce. Shrneme-li vˇsechny druhy u ´ˇct˚ u dost´av´ame toto ˇclenˇen´ı: aktiv rozvahov´e pasiv
AF T
podrozvahov´e
´ cty Uˇ
u n´aklad˚
ysledkov´e v´
ynos˚ u v´
z´ avˇerkov´e
R
Shrnut´ı:
´ UZZ) ´ ´ KUR, (PUR,
D
´ cetnictv´ı u • Uˇ ´ˇctuje nejen o proveden´ ych platb´ach, tedy pˇr´ıjmech a vyd´an´ıch na u ´ˇctech a v pokladnˇe, ale rovnˇeˇz o vˇsech z´avazc´ıch a pohled´avk´ach, tedy pr´avech. ´ cetnictv´ı zachycuje kaˇzd´ • Uˇ yu ´ˇcetn´ı pˇr´ıpad na dvou souvztaˇzn´ ych u ´ˇctech, na reciproˇcn´ıch stran´ ach. • Na poˇc´ atku podnik´ an´ı je povinen podnikatel sestavit tzv. poˇc´ateˇcn´ı rozvahu. • V rozvaze plat´ı z´ akladn´ı vztah u ´ˇcetnictv´ı, tj., ˇze aktiva se mus´ı rovnat pasiv˚ um. ˇ • Cinnost´ ı hospod´ aˇrsk´eho subjektu vznikaj´ı u ´ˇcetn´ı pˇr´ıpady, kter´e p˚ usob´ı zmˇeny rozvahov´ ych u ´ˇct˚ u stav˚ u aktiv a pasiv. ´ cet (ˇcili konto) zachycuje stav a pohyb jednotliv´ • Uˇ ych poloˇzek. • Pojem z´ avˇerka“ znamen´ a vodorovnou ˇc´aru, kter´a uzav´ır´a u ´ˇcet. ” • Pojem u ´ˇctov´ y rozvrh“ znamen´a soubor vˇsech u ´ˇct˚ u, kter´e budeme pouˇz´ıvat. ” • Pojem u ´ˇcetn´ı osnova“ znamen´a soubor vˇsech moˇzn´ ych u ´ˇct˚ u. ” • Pro z´ apisy na rozvahov´e u ´ˇcty plat´ı urˇcit´a pravidla. • Pro z´ apisy na u ´ˇctech plat´ı druh´a z´akladn´ı rovnice podvojn´eho u ´ˇcetnictv´ı, tj. ˇze MD = Dal. • Finanˇcn´ı u ´ˇcetnictv´ı zachycuje pohyby a stavy na u ´ˇctech syntetick´ ych. • Nˇekter´e syntetick´e u ´ˇcty maj´ı k sobˇe jeˇstˇe u ´ˇcty analytick´e. • Souˇcet ˇc´ astech na u ´ˇctech analytick´ ych tvoˇr´ı u ´daj na u ´ˇctu syntetick´em. ´ cty, kter´e jsou zahrnuty v rozvaze se naz´ • Uˇ yvaj´ı u ´ˇcty rozvahov´ ymi. • Hospod´ aˇrsk´e procesy se zaznamen´ avaj´ı na u ´ˇctech v´ ysledkov´ ych, ty jsou tvoˇreny u ´ˇcty n´ aklad˚ u a v´ ynos˚ u.
´ ctov´an´ı typick´ 9.3 Uˇ ych u ´ˇcetn´ıch operac´ı
118 • •
´ cty podrozvahov´e zaznamen´ Uˇ avaj´ı majetky jin´ ych subjekt˚ u neˇz je dan´a instituce. ´ cty z´ Uˇ avˇerkov´e slouˇz´ı jen pro sestaven´ı prvotn´ı a koneˇcn´e roˇcn´ı u ´ˇcetn´ı z´avˇerky.
Kontroln´ı ot´ azky:
Co zobrazuje u ´ˇcetnictv´ı? Proˇc se oznaˇcuje jako u ´ˇcetnictv´ı podvojn´e? Co zachycuje poˇc´ ateˇcn´ı rozvaha? Co jsou to aktiva a pasiva? V ˇcem je princip podvojnosti a souvztaˇznosti? Co je to u ´ˇctov´ y rozvrh a u ´ˇcetn´ı osnova? Co znamen´ a pojem z´ avˇerka“ a zamezovka“? ” ” Jak´e dvˇe z´ akladn´ı rovnice u ´ˇcetnictv´ı zn´ate? Co jsou to analytick´e a syntetick´e u ´ˇcty? Jak se dˇel´ı u ´ˇcty rozvahov´e? Co je charakteristick´e pro rozvahov´e u ´ˇcty? Co zachycuj´ı u ´ˇcty v´ ysledkov´e? Jak se dˇel´ı u ´ˇcty v´ ysledkov´e a co je pro nˇe charakteristick´e? Co zachycuj´ı podrozvahov´e u ´ˇcty? Jak´e zn´ ate u ´ˇcty z´ avˇerkov´e?
Autotest:
AF T
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.
1. Podvojnost spoˇc´ıv´ a v tom, ˇze:
R
(a) jedna a tat´ aˇz ˇc´ astka je rozepisov´ana vˇzdy na 2 u ´ˇcty (b) celkov´ a ˇc´astka m˚ uˇze b´ yt rozepisov´ ana minim´ alnˇe na dva u ´ˇcty, avˇsak vˇzdy se mus´ı rovnat, ˇze MD = Dal (c) jedna a tat´ aˇz ˇc´ astka je vˇzdy rozepisov´ana na v´ıce u ´ˇct˚ u
´ ctov´ 2. Uˇ y rozvrh je:
D
(a) soubor otevˇren´ ych u ´ˇct˚ u (b) soubor vˇsech moˇzn´ ych u ´ˇct˚ u (c) u ´ˇcetn´ı pˇredpis
3. Podrozvahov´e u ´ˇcty:
(a) jsou ps´ any podvojn´ ym zp˚ usobem (b) jsou to m´enˇe d˚ uleˇzit´e u ´ˇcty podnikov´eho majetku (c) jsou to jednoduch´e z´ apisy zap˚ ujˇcen´eho majetku
4. N´akladov´e u ´ˇcty: (a) maj´ı z´ apisy pouze na stranˇe prav´e (b) maj´ı z´ apisy na obou stran´ ach u ´ˇctu (c) maj´ı z´ apisy pouze na stranˇe lev´e
Kapitola 10
AF T
Z´ akladn´ı okruhy u ´ˇ cetnictv´ı Popis lekce:
Tato lekce je stˇeˇzejn´ı lekc´ı pro pochopen´ı hlavn´ıch ˇcinnost´ı cel´ ych u ´ˇct´aren, at’ uˇz vˇseobecn´ ych, nebo specializovan´ ych jako jsou materi´alov´a, mzdov´a, realizaˇcn´ı, skladov´a, finanˇcn´ı. Sezn´am´ıme se z´akladn´ımi ˇcinnostmi, kter´e se bud’ t´emˇeˇr kaˇzdodennˇe (n´akup materi´alu) nebo pravidelnˇe v urˇcit´ ych cyklech (mzdy) prov´adˇej´ı v tˇechto u ´ˇct´arn´ach. Z´akladn´ı okruhy pˇredstavuj´ı vˇetˇsinu u ´ˇcetnick´ ych prac´ı a jsou vesmˇes rutinn´ı z´ aleˇzitost´ı. Tyto z´akladn´ı ˇcinnosti jsou doplˇ nov´ any dalˇs´ımi pracemi, kter´e se vyskytuj´ı sporadicky, nepravidelnˇe, n´ahodnˇe, v˚ ubec (dle typ˚ u organizace). Principy, se kter´ ymi se v t´eto lekci sezn´am´ıme, pˇredstavuj´ı z´aklad pro u ´ˇcetn´ı pr´ ace, kter´e se potom opakuj´ı v dalˇs´ıch ˇcinnostech u ´ˇct´aren. Lekce m´a n´asleduj´ıc´ı strukturu: Rozpis poˇc´ ateˇcn´ı rozvahy do u ´ˇct˚ u, vznik u ´ˇcetn´ıho rozvrhu Poˇc´ ateˇcn´ı u ´ˇcet rozvaˇzn´ y Z´ akladn´ı u ´ˇctov´ an´ı materi´alu ´ ctov´ Uˇ an´ı dlouhodob´eho majetku ´ ctov´ Uˇ an´ı mezd a sr´ aˇzek ze mzdy Z´ akladn´ı u ´ˇctov´ an´ı v´ yrobk˚ u a jejich prodeje Z´ akladn´ı u ´ˇctov´ an´ı zboˇz´ı Z´ akladn´ı u ´ˇctov´ an´ı n´ aklad˚ u Z´ akladn´ı u ´ˇctov´ an´ı v´ ynos˚ u Opravy u ´ˇcetn´ıch doklad˚ u a z´apis˚ u
D
R
10.1 10.1.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.5.1 10.6 10.7 10.8
Lekce vyˇzaduje Vaˇsi hlubˇs´ı pozornost, nen´ı to lekce jen teoretick´ a, ovˇeˇrujte si proto kaˇzd´e za´ uˇctov´ an´ı uveden´e v pˇr´ıkladech vlastn´ımi podobn´ ymi pˇr´ıklady. D´ elka lekce: 120 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Rozpis poˇca´teˇcn´ı rozvahy do u ´ˇct˚ u, n´ akup materi´alu, poˇr´ızen´ı z´ asob, metoda A a B u ´ˇctov´an´ı materi´alu, likvid´ator faktur, saldokonto dodavatel˚ u a odbˇeratel˚ u, odpisy, opr´avky, poˇr´ızen´ı investic, kolaudace, uveden´ı do provozu, z˚ ustatkov´a cena, hrub´a mzda, sr´aˇzky z mezd, pojiˇstˇen´ı, z´avazky zamˇestnavatele, v´ yrobky, zboˇz´ı, n´aklady, v´ ynosy, ne´ uˇcetn´ı a u ´ˇcetn´ı opravy. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı t´eto lekce byste mˇeli b´ yt schopni: 119
120
10.1 Rozpis poˇc´ateˇcn´ı rozvahy do u ´ˇct˚ u, vznik u ´ˇcetn´ıho rozvrhu • otevˇr´ıt u ´ˇcetnictv´ı rozpisem poˇc´ ateˇcn´ı rozvahy do u ´ˇct˚ u, • za´ uˇctovat z´ akladn´ı okruhy u ´ˇctov´an´ı, • prov´ adˇet opravy u ´ˇcetn´ıch doklad˚ uiu ´ˇcetn´ıch z´aznam˚ u.
10.1
Aktiva a pasiva
Rozpis poˇ c´ ateˇ cn´ı rozvahy do u ´ˇ ct˚ u, vznik u ´ˇ cetn´ıho rozvrhu
V minul´e lekci jsme si nejprve sestavili zjednoduˇsenou formu poˇca´teˇcn´ı rozvahy, kterou jsme povinni sestavit vˇzdy pˇred zah´ ajen´ım podnik´an´ı. Tato rozvaha obsahuje soupis aktiv, kter´e jsou vloˇzeny do podnik´an´ı a soupis pasiv, kter´e pˇredstavuj´ı finanˇcn´ı kryt´ı dan´ ych aktiv.
AF T
(Pozn´amka: nˇekdy se pojmu pasiva“ uˇz´ıv´a jen v tzv. uˇzˇs´ım pojmu, pak pˇredstavuj´ı pouze ” tzv. ciz´ı zdroje.) Prvn´ı prac´ı pˇri zah´ajen´ı u ´ˇcetnictv´ı je rozpis poˇ c´ ateˇ cn´ı rozvahy do jednotliv´ ych u ´ˇct˚ u. Jak jsme si jiˇz vysvˇetlili, u ´ˇcetn´ı pˇr´ıpady majetkov´e povahy znamenaj´ı vˇzdy zmˇenu stavu nebo struktury v rozvaze a tyto zmˇeny nen´ı moˇzn´e zachycovat neust´al´ ym pˇrepisov´ an´ım aktiv nebo pasiv. Proto se tyto zmˇeny zachycuj´ı na samostatn´ ych u ´ˇctech a v odpov´ıdaj´ıc´ım ˇcase, kter´ y je v u ´ˇcetn´ı terminologii oznaˇcen jako rozvahov´ y den“ se pak koneˇcn´e z˚ ustatky ” zapisuj´ı na novou (koneˇcnou) rozvahu k dan´emu datu. Tato koneˇcn´a rozvaha pak ukazuje nov´ y stav a strukturu majetku podnikatele. Rozpis poˇc´ ateˇcn´ı rozvahy do jednotliv´ ych u ´ˇct˚ u pˇredstavuje otevˇren´ı u ´ˇcetnictv´ı, otevˇren´ı u ´ˇct˚ u. Na podkladˇe poˇca´teˇcn´ı rozvahy jsou otevˇreny pouze u ´ˇcty jednotliv´ ych poloˇzek aktiv a pasiv, tedy u ´ zk´ y soubor u ´ˇct˚ u obsahuj´ıc´ı tolik u ´ˇct˚ u, kolik se vyskytuje ˇr´adk˚ u (poloˇzek) v poˇc´ateˇcn´ı rozvaze. Provedeme si nejprve uk´azku poˇca´teˇcn´ıho otevˇren´ı na z´ akladˇe naˇs´ı poˇca´teˇcn´ı rozvahy, kterou pˇrej´ım´ame z minul´e lekce ve formˇe tabulky ˇc. 6
R
Tabulka 10.1: Poˇc´ ateˇcn´ı rozvaha k zaˇc´ atku ˇcinnosti
D
Aktiva Budovy 1 000 000 Stroje 1 000 000 Materi´ al 500 000 Bˇeˇzn´ yu ´ˇcet 1 200 000 Celkem aktiva 3 700 000
Pasiva Z´akladn´ı kapit´al 3 100 000 Dodavatel´e 500 000 ´ er 100 000 Uvˇ Celkem pasiva 3 700 000
Kapitola 10. Z´ akladn´ı okruhy u ´ˇcetnictv´ı
121
V naˇsem pˇr´ıpadˇe bychom tedy n´asleduj´ıc´ım zp˚ usobem otevˇreli u ´ˇcetnictv´ı zˇr´ızen´ım souboru otevˇren´ ych u ´ˇct˚ u (´ uˇctov´eho rozvrhu): 021 – Budovy, haly a stavby PS 1 000 000
022 – Stroje, pˇr´ıstroje a zaˇr´ızen´ı PS 1 000 000
112 – Materi´al na stavbˇe
PS 3 100 000
321 – Dodavatel´e PS 500 000
231 – Kr´atkodob´e bankovn´ı u ´vˇery PS 100 000
AF T
PS 500 000
411 – Z´akladn´ı kapit´al
221 – Bankovn´ı u ´ˇcty
PS 1 200 000
Tˇechto 7 otevˇren´ ych u ´ˇct˚ u nyn´ı pˇredstavuje n´ aˇs u ´vodn´ı u ´ˇctov´ y rozvrh, kter´ y se bude postupnˇe rozˇsiˇrovat o nov´e poloˇzky aktiv a pasiv, neˇz se ust´al´ı na stabiln´ım souhrnu otevˇren´ ych u ´ˇct˚ u.
10.1.1
Poˇ c´ ateˇ cn´ı u ´ˇ cet rozvaˇ zn´ y
R
Jak jste si moˇzn´ a povˇsimli, pˇri otev´ır´an´ı u ´ˇct˚ u rozpisem poˇc´ateˇcn´ıch stav˚ u, jsme prov´ adˇeli z´apis ˇc´ısel pouze z´apisem jedn´e ˇca´stky. To vˇsak odporuje poˇzadavku podvojnosti a rovnˇeˇz souvztaˇznosti. Proto pˇri tomto prvotn´ım a tak´e jedin´em rozpisu poˇca´teˇcn´ıch stav˚ u pouˇzijeme souvztaˇzn´ yu ´ˇcet nazvan´ y Poˇ c´ ateˇ cn´ı u ´ˇ cet rozvaˇ zn´ y, kter´ y na opaˇcn´e stranˇe bude stejnou ˇc´astkou obsahovat druhou identickou ˇc´astku k vlastn´ımu u ´ˇctu.
´ PUR
Pˇri z´apisu na dva (ˇci v´ıce) souvztaˇzn´e u ´ˇcty mus´ıme dodrˇzovat z´ avazn´ a pravidla z´ apisu. Tyto n´ aleˇ zitosti z´ apisu obsahuj´ı: N´ aleˇzitosti
D
• datum z´ apisu (poˇc´ıtaˇcov´e programy tak ˇcin´ı vˇetˇsinou automaticky), • znaˇcku zapisovatele (rovnˇeˇz tento u ´ daj b´ yv´ a poˇc´ıtaˇcem uveden automaticky po registraci zapisovatele), • n´ azev nebo ˇc´ıslo proti´ uˇctu. (V souˇcasn´e dobˇe se pouˇz´ıv´a sp´ıˇse ˇc´ıseln´e oznaˇcen´ı).
Z praktick´ ych d˚ uvod˚ u se pˇri prvotn´ım rozpisu poˇca´teˇcn´ı rozvahy do u ´ˇct˚ u nepouˇz´ıv´a oznaˇcen´ı PS (poˇc´ ateˇcn´ı stav), ale pr´avˇe zkratka proti´ uˇctu, tj. poˇc´ateˇcn´ıho u ´ˇctu rozvaˇzn´eho. Tato ´ je tak nejen oznaˇcen´ım proti´ zkratka ˇcili PUR uˇctu, ale i u ´dajem o prvotn´ım otevˇren´ı u ´ˇct˚ u. V naˇsem pˇr´ıpadˇe pak bude prvotn´ı rozpis do u ´ˇct˚ u obsahovat u ´ˇcty a jejich n´ aleˇzitosti dle zkr´acen´e uk´ azky podle n´ asleduj´ıc´ıho pˇr´ıkladu.
z´ apisu
122
10.1 Rozpis poˇc´ateˇcn´ı rozvahy do u ´ˇct˚ u, vznik u ´ˇcetn´ıho rozvrhu
Pˇ r´ıklad:
021 – Budovy, haly a stavby
akladn´ı kapit´al 411 – Z´
´ 1 000 000 PUR
022 – Stroje, pˇr´ıstroje a zaˇr´ızen´ı
´ 3 100 000 PUR
321 – Dodavatel´e
´ 1 000 000 PUR
112 – Materi´ al na stavbˇe
´ 500 000 PUR
231 – Kr´ atkodob´e bankovn´ı u ´vˇery
´ 500 000 PUR
AF T
´ 100 000 PUR
221 – Bankovn´ı u ´ˇcty ´ 1 200 000 PUR
701 – Poˇca´teˇcn´ı u ´ˇcet rozv´ aˇzn´ y
411 3 100 000 021 1 000 000 321 500 000 022 1 000 000 231 100 000 112 500 000 221 1 200 000 3 700 000
3 700 000
V naˇsem pˇr´ıpadˇe byl vytvoˇren u ´ˇcet 701 – Poˇc´ ateˇcn´ yu ´ˇcet rozvaˇzn´ y, kter´ y bude zaloˇzen do u ´ˇcetn´ıho rozvrhu, avˇsak jeho dalˇs´ı vyuˇzit´ı jiˇz nen´ı naprosto ˇz´adn´e. Celou tuto operaci prov´ad´ıme pouze pro zachov´ an´ı principu podvojn´eho z´apisu.
R
A po tomto otevˇren´ı u ´ˇct˚ u jiˇz m˚ uˇzeme pˇristoupit k vlastn´ımu u ´ˇctov´ an´ı, a to nejprve uk´azkami z oblasti tzv. z´ akladn´ıch okruh˚ uu ´ˇctov´an´ı. Cviˇ cen´ı ˇ c. 6:
Sestavte poˇc´ ateˇcn´ı rozvahu na z´ akladˇe tˇechto u ´daj˚ u: budovy 6 000 000 Kˇc, stroje 11 000 000 Kˇc, dodavatel´e 5 000 000 Kˇc bankovn´ı u ´ˇcty (bˇeˇzn´ yu ´ˇcet) 3 000 000 Kˇc, materi´ al na skladˇe 5 000 000 Kˇc, kr´atkodob´e u ´vˇery 8 000 000 Kˇc
D
• • • • • •
Vypoˇc´ıtejte prvotn´ı vnos podnikatele a rozepiˇste poˇc´ateˇcn´ı rozvahu do u ´ˇct˚ u vˇcetnˇe poˇc´ateˇcn´ıho u ´ˇctu rozvaˇzn´eho. V u ´ˇcetnictv´ı rozliˇsujeme tzv. z´ akladn´ı okruhy u ´ˇctov´an´ı a specifick´e okruhy. Z´akladn´ı okruhy u ´ˇctov´an´ı tvoˇr´ı periodicky se opakuj´ıc´ı, nejv´ıce frekventovan´e u ´ˇcetn´ı operace. Jejich ˇcetnost je tak vysok´a, ˇze ˇcasto vy´ ustila do vzniku samostatn´ ych specializovan´ ych u ´ˇct´ aren. Mezi z´akladn´ı okruhy u ´ˇcetnictv´ı patˇr´ı pˇredevˇs´ım: • u ´ˇctov´ an´ı materi´ alu, • u ´ˇctov´ an´ı dlouhodob´eho majetku,
Kapitola 10. Z´ akladn´ı okruhy u ´ˇcetnictv´ı • • • •
123
u ´ˇctov´ an´ı mezd a sr´ aˇzek ze mzdy, u ´ˇctov´ an´ı n´ aklad˚ u a v´ ynos˚ u, u ´ˇctov´ an´ı finanˇcn´ıch operac´ı, u ´ˇctov´ an´ı prodeje a dalˇs´ı (v z´avislosti na typy instituce).
Pod´ıvejme se postupnˇe na z´ akladn´ı operace v tˇechto oblastech.
10.2
Z´ akladn´ı u ´ˇ ctov´ an´ı materi´ alu
AF T
Pˇri u ´ˇctov´ an´ı hospod´aˇrsk´ ych operac´ı spjat´ ych s materi´alem pouˇz´ıv´ame dvou metod: A a B. Dvˇe Protoˇze metoda A je mnohem v´ıce uˇz´ıv´ ana, rozv´ıj´ıme pouze tuto variantu. Nebudeme rovnˇeˇz metody uv´ adˇet vˇsechny moˇzn´e operace, nebot’ je jich mnoho, uv´ ad´ıme pouze z´akladn´ı. Materi´ al je vˇetˇsinou nakupov´ an (m˚ uˇze b´ yt i vyroben vlastn´ı ˇcinnost´ı, napˇr´ıklad jako odpad), skladov´ an, pˇrem´ıst’ov´ an ze skladu do skladu, a pokud nen´ı prod´an v p˚ uvodn´ı formˇe, je spotˇrebov´av´ an v produkci. Vˇsechny tyto moˇzn´e pohyby materi´alu, jeho pˇr´ır˚ ustky a u ´bytky zachycuje u ´ˇcetn´ı evidence ve formˇe: • pˇr´ıjemek, • pˇrevodek (mezi sklady bez zmˇeny podstaty), • v´ ydejek (do spotˇreby).
Tyto doklady jsou doklady u ´ˇcetn´ımi, mus´ı se tedy za´ uˇctovat.
D
R
a) N´ akup materi´ alu je podloˇzen u ´ˇcetn´ım dokladem fakturou“ od dodavatele. Kaˇzd´ a faktura mus´ı b´ yt ” atorce faktur, ta ji mus´ı zapsat do Knihy doˇsl´ ych a vydan´ ych pˇred´ana likvid´ ” faktur“. Do t´eto knihy mus´ı zapsat vˇsechny podstatn´e n´aleˇzitosti, od koho, kolik, do kdy je tˇreba zaplatit, ˇc´ıslo kupn´ı smlouvy atd. Dnes jsou tyto knihy souˇc´ast´ı poˇc´ıtaˇcov´ ych program˚ u, takˇze vˇsechny tyto ˇcinnosti se prov´adˇej´ı na PC. Jak jiˇz v´ıme z pˇr´ısluˇsn´e lekce, kaˇzd´ y u ´ˇcetn´ı doklad proch´az´ı kontrolou, ta je vˇecn´a a form´aln´ı. Zapsan´a a kontrolovan´a faktura je za´ uˇctov´ana n´asleduj´ıc´ım zp˚ usobem. Pˇredpokl´adejme, ˇze na faktuˇre je text: Fakturujeme V´am (´ uˇctujeme V´ am) ˇc´ astku 1000,- Kˇc za dodan´ y materi´ al, k tomu ” 19 % DPH (tj. 190,- Kˇc), celkem k u ´hradˇe 1190,- Kˇc.“
124
10.2 Z´akladn´ı u ´ˇctov´an´ı materi´alu Pˇ r´ıklad: Za´ uˇctujeme takto: doklad ˇc´ıslo 1 P 321 – Dodavatel´e
A 111 – Poˇr´ızen´ı materi´ alu
PS 1) 1190
PS 1a) 1000
P 343 – DPH
AF T
1b) 190
R
D
Analytick´e a syntetick´e u ´ˇcty
(Pozn´amka: spr´ avnˇe by mˇelo b´ yt vˇzdy za ˇc´ıslem dokladu uveden n´ azev (nebo ˇc´ıslo) souvztaˇzn´eho u ´ˇctu (odkud ˇc´astka pˇriˇsla, kam odch´ az´ı) a datum z´ apisu. Z u ´sporn´ ych d˚ uvod˚ u tyto n´ aleˇzitosti neuv´ ad´ıme, jsou zaznamen´any pouze logick´e vazby.) Rozbor u ´ˇ ctov´ an´ı Obdrˇzen´ım faktury vznik´a instituci z´avazek uhradit fakturovanou ˇc´astku. Z vˇsak je pouze 1000 za materi´ al, kter´ y vytvoˇr´ı nov´ y stav aktiv (zmˇen´ı se rozvaha, nebot’ se nav´ yˇs´ı majetek v t´eto formˇe). Zbytek 190 Kˇc patˇr´ı st´atu, instituce jej mus´ı evidovat zvl´aˇst’. Protoˇze DPH odv´ad´ı ten, kdo ji fakturuje, mus´ı uhradit dodavateli ˇc´ astku 1190 Kˇc. Pokud by faktura obsahovala nav´ıc jeˇstˇe napˇr´ıklad ˇca´st za pˇrepravn´e, byla by ´ cetn´ı tak za´ tato skuteˇcnost zaznamen´ana stejn´ ym zp˚ usobem. Uˇ uˇctuje jen na z´ akladˇe faktury, je lhostejn´e, kde se materi´al v tuto chv´ıli nal´ez´ a, patˇr´ı z pr´avn´ıho hlediska instituci, dodavatel splnil kupn´ı smlouvu (podnikov´ y skladn´ık podepsal dodac´ı list“), ” na z´akladˇe t´eto skuteˇcnosti dodavatel vyhotovil fakturu. Podnik je povinen ji uhradit. ´ cet poˇr´ızen´ı materi´alu“ je jak´ Uˇ ymsi vyrovn´ avaj´ıc´ım u ´ˇctem, pˇredstavuje aktivum ” zat´ım bl´ıˇze nespecifikovan´e. Teprve dalˇs´ım dokladem se uk´aˇze, kde a v jak´em stavu materi´al doˇsel. Pˇri pˇredpokladu, ˇze je vˇse v poˇr´adku obdrˇz´ı (obvykle se zpoˇzdˇen´ım nˇekolika dn˚ u), materi´ alov´ au ´ˇct´ arna dalˇs´ı u ´ˇcetn´ı doklad vztahuj´ıc´ı se k dan´e faktuˇre, ´ cetn´ı pak m˚ dojde pˇr´ıjemka, kter´a m´a oznaˇcen´ı dan´e kupn´ı smlouvy. Uˇ uˇze vyjmout“ ” dan´ y u ´ˇcetn´ı pˇr´ıpad z bl´ıˇze nespecifikovan´eho u ´ˇctu poˇr´ızen´ı“ a zapsat je nejprve ” na analytick´ yu ´ˇcet materi´al na skladˇe ˇc. 001 – Cheb“, pozdˇeji na syntetick´ yu ´ˇcet ” materi´ al na skladˇe“. ” Pˇ r´ıklad u ´ˇctov´ an´ı: A 111 – Poˇr´ızen´ı materi´alu 2) 1000
B 112 – Materi´ al na stavbˇe pˇr´ıjemka
2) 1000
Oba dva u ´ˇcty jsou u ´ˇcty aktiv, pokud bychom nyn´ı provedli fyzickou a u ´ˇcetn´ı inventuru na skladˇe Cheb, mus´ı se tam nal´ezat materi´al za Kˇc 1000. Na skladˇe obvykle materi´al nˇejakou dobu leˇz´ı, m˚ uˇze b´ yt eventuelnˇe pˇresunov´ an (pˇrev´adˇen pˇrevodkou“) mezi sklady, avˇsak pokud nen´ı odprod´an jako pˇrebyteˇcn´ y ˇci ” nepotˇrebn´ y, putuje obvykle do v´ yroby, tj. do spotˇreby:
Kapitola 10. Z´ akladn´ı okruhy u ´ˇcetnictv´ı
125
Pˇ r´ıklad u ´ˇctov´ an´ı: A 112 – Materi´al na skladˇe 3) 500
PS
N 501 – Spotˇreba materi´ alu v´ ydejka
3) 500
AF T
´ cet 501 je u Uˇ ´ˇctem v´ ysledkov´ ym n´akladov´ ym, tam materi´alov´ y tok konˇc´ı. Materi´al mus´ı b´ yt zpracov´ an tak, aby se stal souˇca´st´ı v´ yrobku a pˇrinesl tak nazpˇet podnikateli vloˇzen´e pen´ıze. V tomto pˇr´ıpadˇe jsme za´ uˇctovali v´ ydej ze skladu ve v´ yˇsi Kˇc 500, znamen´a to, ˇze v tuto chv´ıli mus´ı b´ yt pˇri eventu´aln´ı inventuˇre zjiˇstˇen majetek ve v´ yˇsi 500. Zb´ yv´a prov´est ˇ ıme u ´ hradu. Ta se prov´ad´ı vˇzdy na posledn´ı chv´ıli, tj. v den splatnosti faktury. Cin´ tak proto, ˇze je ekonomick´e hradit ˇcili ˇcerpat naˇse pen´ıze aˇz v posledn´ım nutn´em okamˇziku. Pen´ıze jsou v bance u ´roˇceny, pˇrin´ aˇsej´ı n´ am tedy u ´rok, pokud bychom tak uˇcinili pˇredˇcasnˇe, zbyteˇcnˇe se zbavujeme tohoto u ´roku, naopak poskytujeme v´ yhodu druh´e stranˇe. Likvid´ atorka faktur mus´ı tedy sledovat datum splatnosti, d´at pokyn finanˇcn´ımu u ´tvaru tak, aby finanˇcn´ık dal v ultimu posledn´ıho moˇzn´eho term´ınu pˇr´ıkaz bance k u ´hradˇe. Banka tak uˇcin´ı a zaˇsle instituci v´ ypis z u ´ˇctu“, kter´ y dokumentuje tuto u ´ hradu. ” Teprve tento v´ ypis je u ´ˇcetn´ım dokladem dokazuj´ıc´ım proveden´ı hospod´ aˇrsk´e operace, st´ av´ a se tud´ıˇz u ´ˇcetn´ım dokladem pro n´asleduj´ıc´ı z´apis: Pˇ r´ıklad za´ uˇctov´an´ı u ´hrady: A 221 – Bankovn´ı u ´ˇcty
v´ ypis z u ´ˇctu
4) 1220
R
4) 1220
P 321 – Dodavatel´e
D
V tomto okamˇziku je cel´ y proces n´ akupu materi´alu ukonˇcen. Instituce dostala materi´al, uloˇzila jej, spotˇrebovala a uhradila dluh. Pokud bychom nyn´ı udˇelali uz´avˇerku, mus´ı m´ıt instituce na skladˇe materi´ al za 500 Kˇc, nem´a ˇza´dn´e z´ avazky v˚ uˇci dodavatel˚ um, sn´ıˇzil se stav jej´ıho bˇeˇzn´eho u ´ˇctu, m´ a z´avazek v˚ uˇci st´atu s odvodem DPH. Tento odvod je vˇsak prov´adˇen vˇzdy jednou za mˇes´ıc tak, jak je objasnˇeno v pˇredch´ azej´ıc´ı ˇc´asti. Z´ avˇ er Poˇr´ızen´ı materi´alu pˇredstavuje znaˇcnou ˇca´st u ´ˇcetn´ıch operac´ı v kaˇzd´e instituci, d´a se ˇr´ıci, ˇze pr´avˇe toto je neust´ale se opakuj´ıc´ı, t´emˇeˇr kaˇzdodenn´ı ˇcinnost, nebot’ nˇekter´e instituce nakupuj´ı a skladuj´ı tis´ıce r˚ uzn´ ych materi´al˚ u, maj´ı ˇradu sklad˚ u a vyd´ avaj´ı z nich tis´ıce poloˇzek sortimentn´ıch druh˚ u. Z toho d˚ uvodu jsou tak´e v nˇekter´ ych velk´ ych instituc´ıch: • samostatn´e materi´ alov´e u ´ˇct´arny, popˇr´ıpadˇe i samostatn´e, • skladov´e u ´ˇct´ arny. Tato oddˇelen´ı mus´ı samozˇrejmˇe zachytit i r˚ uzn´e jin´e nuance u ´ˇcetn´ıch pˇr´ıpad˚ u (jako napˇr´ıklad manka a ˇskody, reklamace, odprodeje materi´alu, pˇrebytky atd.). V naˇsem pˇr´ıpadˇe jsme si za´ uˇctovali z´akladn´ı, pˇrevaˇzuj´ıc´ı u ´ˇcetn´ı operaci, a to jen nejrozˇ s´ıˇ renˇ ejˇ s´ı metodou A. Je jasn´e, ˇze podrobn´ a analytika se vede za vˇsechny sklady, sleduj´ı se pohyby vˇsech jednotliv´ ych poloˇzek, zjiˇst’uj´ı se obraty (pˇr´ır˚ ustky a u ´bytky) a odsouhlasuj´ı se koneˇcn´e z˚ ustatky u ´ˇct˚ u tak, aby vˇse hr´alo se syntetikou.
´ ctov´an´ı dlouhodob´eho majetku 10.3 Uˇ
126
Metody B
Metoda B ´ ctov´ u ´ˇctuje n´akup materi´alu pˇr´ımo do spotˇreby. Uˇ an´ı tedy nezachycuje vztah do” davatel´e-poˇr´ızen´ı materi´alu“, ani pˇrevod mezi u ´ˇcty poˇr´ızen´ı materi´ alu a materi´al ” na skladˇe“, ale pˇr´ımo vztah dodavatel´e-spotˇreba materi´alu“. To je nutn´e prov´adˇet ” vˇsude, kde prakticky neexistuj´ı sklady a materi´ al je pˇr´ımo spotˇrebov´av´ an. Je tomu tak napˇr´ıklad u vysok´ ych pec´ı a obecnˇe vˇetˇsinou vˇsude u kontinu´aln´ıch provoz˚ u. Tato metoda vyˇzaduje pravidelnou kontrolu fyzick´eho stavu z´asob. ´ Ukol k textu ˇ c. 20:
AF T
Za´ uˇctujte n´akup materi´alu, kter´ y neproch´az´ı pˇres sklady (metodou B). Nakreslete si u ´ˇcty a zaznamenejte u ´daje na spr´avn´e strany. Pouˇzijte stejn´eho zad´an´ı jako u metody A. Pokud si nebudete vˇedˇet rady pod´ıvejte se do Kl´ıˇce. b) Poˇ r´ızen´ı materi´ alu vlastn´ı ˇ cinnost´ı Materi´al (suroviny) nemus´ı b´ yt pouze nakupov´an. Urˇcit´e druhy materi´alu si m˚ uˇze podnik vyrobit s´ am vlastn´ı ˇcinnost´ı. Pˇ r´ıklad: Zemˇedˇelci si sami vyprodukuj´ı seno pro krmen´ı, ˇc´ast u ´ rody brambor pouˇzij´ı jako sadbu pro pˇr´ıˇst´ı rok. Pr˚ umyslov´e podniky vyuˇz´ıvaj´ı odpadn´ı teplo pro topen´ı apod. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklady:
Aktivace
. .................................................................................. . .................................................................................. V´ yrobou materi´al˚ u vlastn´ı ˇcinnost´ı vznikly podniku urˇcit´e n´aklady, protip´olem tedy mus´ı b´ yt v´ ynosy. Materi´al vyroben´ y vlastn´ı ˇcinnost´ı se oceˇ nuje vlastn´ımi n´aklady au ´ˇctuje se jako aktivace materi´alu a zboˇz´ı. Jak vypl´ yv´a ze znˇen´ı u ´ˇctu lze takto poˇr´ıdit nejen materi´ al, ale i zboˇz´ı. 621 – Aktivace materi´alu a zboˇz´ı
VN pˇrevodka
R
5) 900
5) 900
´ ctov´ Uˇ an´ı dlouhodob´ eho majetku
D
10.3
112 – Materi´ al na skladˇe
Rovnˇeˇz pˇri zachycen´ı dlouhodob´eho majetku budeme u ´ˇctovat jen vybranou, z´akladn´ı u ´ˇcetn´ı operaci, tj. poˇr´ızen´ı dlouhodob´eho majetku n´akupem (instituce si jej m˚ uˇze napˇr´ıklad zhotovit i sama atd. dle uveden´ ych moˇznost´ı, kter´e jsou specifikov´any v pˇr´ısluˇsn´e lekci). Charakteristick´ ym znakem dlouhodob´eho majetku je jeho odpisov´an´ı. K tomu zˇrizuje instituce pˇr´ısluˇsn´e u ´ˇcty. Poˇr´ızen´ı dlouhodob´eho majetku zachycujeme stejn´ ym zp˚ usobem jako u materi´ alu, otev´ır´ ame u ´ˇcet poˇr´ızen´ı dlouhodob´eho majetku“. ” Pˇ r´ıklad:
´ cetn´ım dokladem je faktura od dodavatele. Cena Instituce poˇr´ıdila stroj za 1 000 000 Kˇc. Uˇ 1 000 000 Kˇc je poˇrizovac´ı cena. Obsahuje tedy vˇsechny n´ aklady poˇr´ızen´ı: • fakturovanou cenu stroje, • pˇrepravn´e, • mont´ aˇz,
Kapitola 10. Z´ akladn´ı okruhy u ´ˇcetnictv´ı
127
• dokumentaci, • clo. Abstrahujme pro zjednoduˇsen´ı od DPH, ta se u ´ˇctuje stejnˇe jako u materi´alu. Pˇ r´ıklad zp˚ usobu za´ uˇctov´ an´ı:
P 321 – Dodavatel´e 5) 1 000 000
A 042 – Poˇr´ızen´ı hmotn´ ych investic doˇsl´a faktura
5) 1 000 000
AF T
Pozn´ amka: Mnemotechnick´ a pom˚ ucka – Faktura doˇsl´a = dodavatel dal
Takto je veden a u ´ˇctov´ an veˇsker´ y dlouhodob´ y majetek, pokud nen´ı uveden do provozu (pokud nen´ı budova ˇci stavba zkolaudov´ana).
Kolaudace
Dnem kolaudace (uveden´ı do provozu) m˚ uˇze b´yt dlouhodob´y majetek odepisov´ an.
Protoˇze odpis je v´ yrazem postupn´eho znehodnocov´an´ı dlouhodob´eho majetku, znakem jeho opotˇreben´ı, pˇren´aˇs´ı se ˇc´ast takto opotˇrebovan´eho dlouhodob´eho majetku do cenov´e kalkulace, st´av´a se souˇca´st´ı ceny v´ yrobku. Instituce tedy zaˇcne do n´aklad˚ u zapoˇc´ıt´avat tento odpis, nebot’ to pro ni pˇredstavuje ˇca´st sn´ıˇzen´ı hodnoty dlouhodob´eho majetku, kterou na v´ yrobu produkt˚ u vynaloˇzila. Odbˇeratel tak v cenˇe plat´ı i ˇc´ast opotˇreben´ı dlouhodob´eho majetku v´ yrobce.
Z´ akaz
Dokud nen´ı dlouhodob´y majetek uveden do provozu (kolaudov´ an) nesm´ı b´yt odpisov´ an.
D
R
Uveden´ım do provozu se mˇ en´ı charakter majetku, nebot’ z neurˇcit´e kategorie dlou” hodob´ y majetek“ se mˇen´ı na provozn´ı majetek“, a to ve zcela konkr´ etn´ı formˇ e, jako ” napˇr´ıklad budova, stavba, stroj, zaˇr´ızen´ı atd. V analytick´em ˇclenˇen´ı je oznaˇcen´ı majetku jeˇstˇe konkr´etnˇejˇs´ı jako napˇr´ıklad budova v´ yrobn´ı haly na adrese Budovcova 40, Olomouc“. ” Nicm´enˇe samotn´ y fakt uveden´ı dlouhodob´eho majetku do provozu jeˇstˇe neznamen´a nutnost odpisov´ an´ı, pouze moˇznost. Je faktem, ˇze vˇetˇsina ekonomick´ ych subjekt˚ u zaˇcne po uveden´ı majetku do provozu s odpisy, avˇsak nebude tak zˇrejmˇe ˇcinit, pokud by bylo jasn´e, ˇze ekonomick´ y subjekt skonˇc´ı ve ztr´atˇe (nem´a smyslu ztr´ atu jeˇstˇe v´ıce prohlubovat). Takov´ yto subjekt tedy nezaˇcne s odpisov´an´ım okamˇzitˇe, stejnˇe tak, jako m´ a moˇznost odpisov´an´ı pˇreruˇsit i v pr˚ ubˇehu odpisov´ an´ı (napˇr´ıklad v 3. roce apod.) Ot´azka zah´ajen´ı odpisov´an´ı ˇci jejich pˇreruˇsen´ı je ot´ azkou volby spr´avn´e finanˇcn´ı strategie ekonomick´eho subjektu.
Pro zah´ajen´ı odpisov´ an´ı pouˇzije instituce v´ ysledkov´ y n´ akladov´ y u ´ˇcet 551 – Odpisy nehmotn´ eho a hmotn´ eho majetku.
Na ten zaznamen´ av´a postupnˇe odpisy pˇr´ısluˇsn´e ˇca´sti dlouhodob´eho majetku. Samozˇrejmˇe, ˇze kaˇzd´ a poloˇzka dlouhodob´eho majetku m´a sv˚ uj vlastn´ı analytick´ yu ´ˇcet, jak pokud se jedn´a o druh dlouhodob´eho majetku, tak i jeho odpis˚ u. Opr´ avky Souhrn tˇechto odpis˚ u tvoˇr´ı tzv. opr´ avky k dlouhodob´emu majetku“. ” Tento u ´ˇcet zachycuje sumu vˇsech odpis˚ u od zaˇc´atku odpisov´ an´ı a jeho koneˇcn´ y z˚ ustatek. ´ cet pak umoˇ Uˇ zn ˇ uje zjistit z˚ ustatkovou cenu dlouhodob´ eho majetku. Ta je d´ ana rozd´ılem mezi u ´ˇctem dlouhodob´eho majetku a jeho opr´avkami.
´ ctov´an´ı mezd a sr´aˇzek ze mzdy 10.4 Uˇ
128 Pˇ r´ıklad:
A 042 – Poˇr´ızen´ı DHM
A 022 – Stroje, pˇr´ıstroje a zaˇr´ızen´ı 6) 1 000 000
6) 1 000 000
Souˇcasnˇe m˚ uˇzeme zaˇc´ıt prov´ adˇet odpisov´an´ı: P 082 – Opr´ avky ke stroj˚ um, pˇr´ıstroj˚ um a zaˇr´ızen´ı
7) 1 000
AF T
7) 1 000
N 551 – Odpisy ke stroj˚ um
odpisov´ y pl´ an
´ cet pasiv Opr´avky“ je souˇctem vˇsech odpis˚ Uˇ u od zah´ajen´ı odpisov´an´ı. Ukazuje o kolik se ” sn´ıˇzila u ´ˇcetn´ı hodnota dlouhodob´eho majetku. Cviˇ cen´ı ˇ c. 7:
V pˇredch´ azej´ıc´ım textu m´ ate uk´azku za´ uˇctov´ an´ı nov´eho stroje. Pokuste se nyn´ı za´ uˇctovat n´akup nov´e investice ve formˇe budovy v poˇrizovac´ı cenˇe 5 000 000 Kˇc, uveden´e dne 6. 6. 2010 do provozu, s odpisem ve v´ yˇsi 5000 Kˇc mˇes´ıˇcnˇe. Odpisy jsou odpisy u ´ˇcetn´ımi, z´ aleˇz´ı tedy pouze na podnikov´e finanˇcn´ı strategii v jak´e v´ yˇsi bude podnik budovu odpisovat.
´ ctov´ Uˇ an´ı mezd a sr´ aˇ zek ze mzdy
R
10.4
V souˇcasn´e dobˇe se prakticky t´emˇeˇr vˇsude prov´ad´ı platba mezd jednor´azov´ ym (mˇes´ıˇcn´ım) zp˚ usobem. Prov´ ad´ı se bud’:
D
• v hotovosti, tj. pokladnou, • bezhotovostn´ım pˇrevodem z konta podnikatele (z bˇeˇzn´eho u ´ˇctu) na osobn´ı konto (´ uˇcet) u pˇr´ısluˇsn´eho penˇeˇzn´ıho u ´stavu.
Mzdov´a agenda je rovnˇeˇz velmi rozs´ahlou oblast´ı u ´ˇctov´an´ı, z tohoto d˚ uvodu se prakticky jako v˚ ubec historicky prvn´ı ˇclenˇen´ı u ´ˇct´arny vydˇelila samostatn´ a mzdov´ au ´ˇcetn´ı, popˇr´ıpadˇe cel´ yu ´tvar mzdov´e u ´ˇct´arny (v z´avislosti na poˇctu pracovn´ık˚ u instituce). Mzdov´ au ´ˇcetn´ı mus´ı sledovat veˇsker´e novinky, kter´e se t´ ykaj´ı n´arok˚ u zamˇestnanc˚ u, mus´ı sledovat z´ akony, mzdov´e pˇredpisy, pojiˇstˇen´ı atd.
N´ arok na mzdu
Prvotn´ım podkladem pro za´ uˇctov´ an´ı n´ aroku pracovn´ıka na mzdu je bud’: • doch´ azkov´ y l´ıstek, popˇr´ıpadˇe v´ ykaz pr´ace, • evidence doch´ azky (u THP – technicko-hospod´aˇrsk´ ych pracovn´ık˚ u). Zamˇestnanci pracuj´ı bud’ v tzv. ˇcasov´e mzdˇe, popˇr´ıpadˇe mzdˇe u ´kolov´e, smluvn´ı, pod´ılov´e ˇ mˇes´ıˇcn´ı (jinde ve svˇetˇe (provize), respektive maj´ı fixn´ı (plat). Mzdov´e obdob´ı je v CR napˇr´ıklad t´ ydenn´ı). Mzdy mus´ı b´ yt za´ uˇctov´any v tom obdob´ı, v kter´em byla pr´ace vykon´ana, i pokud jde o neodpracovan´ y ˇcas (napˇr´ıklad mzda za st´atn´ı sv´ atky, mzda za dovolenou).
Kapitola 10. Z´ akladn´ı okruhy u ´ˇcetnictv´ı
129
V´ yplata mezd se prov´ ad´ı vˇzdy v pˇredem dan´ ych term´ınech. Tyto term´ıny jsou stanoveny dohodou mezi instituc´ı a bankou koordinovanˇe, tak, aby banky pr˚ ubˇeˇznˇe ˇcerpaly sv´e penˇeˇzn´ı z´asoby. ˇ Cinnost mzdov´e u ´ˇct´ arny, pr´ avˇe tak jako u ´ˇct´aren sklad˚ u, vˇseobecn´e u ´ˇct´arny atd. je vˇetˇsinou dnes jiˇz zcela prov´ adˇena na poˇc´ıtaˇc´ıch. Pˇresto mus´ı u ´ˇcetn´ı zn´ at vˇsechny n´aleˇzitosti mezd, zp˚ usoby jej´ıch v´ ypoˇct˚ u, n´ aroky zamˇestnanc˚ u, sr´aˇzky, term´ıny odvod˚ u, pojiˇst’ovny atd. Hrub´ a mzda zahrnuje z´akladn´ı mzdu, doplatky, pˇr´ıplatky, pr´emie, r˚ uzn´e odmˇeny, doplˇ nkovou mzdu (napˇr´ıklad n´ ahrady mezd jako je n´ ahrada za dovolenou, vlastn´ı svatba apod.) a pˇr´ıpadnˇe i pod´ıly na hospod´aˇrsk´em v´ ysledku (na zisku). Pˇr´ıplatky jsou vesmˇes d´any z´akony, napˇr´ıklad pˇr´ıplatek za noˇcn´ı smˇenu, pr´ aci pˇresˇcas, pˇres v´ıkend, rizikov´ y pˇr´ıplatek atd.
Hrub´ a mzda
AF T
Hrub´ a mzda pˇredstavuje tzv. mzdov´e n´ aklady instituce. Pˇredstavuje teoretick´ y n´arok zamˇestnanc˚ u na u ´hradu, je tak z´ avazkem zamˇ estnavatele. Odevzd´an´ım v´ ykazu pr´ace, a po jeho kontrole zamˇestnavatelem, vznik´a zamˇestnanci n´arok na mzdu (plat) a zamˇestnavateli povinnost (z´avazek) mu mzdu v z´akonem limitovan´em term´ınu (nejpozdˇeji k ultimu n´ asleduj´ıc´ıho mˇes´ıce) proplatit. Pˇ r´ıklad u ´ˇctov´ an´ı hrub´e mzdy:
P 331 – Zamˇestnanci
1) 10 000
N 521 – Mzdov´e n´aklady
v´ ykaz pr´ace
1) 10 000
R
´ cetn´ım dokladem pro za´ Uˇ uˇctov´an´ı hrub´e mzdy je urˇcit´a forma v´ ykazu pr´ace ˇci zm´ınˇen´ y doch´azkov´ y list. Zamˇestnanec dost´av´a mzdu s urˇcit´ ym zpoˇzdˇen´ım, kter´a je r˚ uzn´a v jednotliv´ ych instituc´ıch. Od hrub´e mzdy je tˇreba odpoˇc´ıtat daˇ n z pˇr´ıjm˚ u zamˇestnance.
D
(Pozn´amka: pro rok 2008 a 2009 se daˇ n z pˇr´ıjm˚ u poˇc´ıtala od tzv. superhrub´e mzdy, tento princip m´a b´ yt dle moment´ aln´ıch informac´ı autor˚ u v n´asleduj´ıc´ıch letech zruˇsen. Zmˇeny ve v´ ypoˇctech je tˇreba sledovat a pro dan´ y rok pak prov´est aktualizace. Tyto zmˇ eny se vˇ sak t´ ykaj´ı pouze v´ ypoˇ ct˚ u, princip u ´ˇ ctov´ an´ı je stejn´ y. Pro naˇse potˇreby uv´ad´ıme jen symbolick´ a ˇc´ısla bez podloˇzen´ı konkr´etn´ımi moment´alnˇe platn´ ymi v´ ypoˇcty.)
Superhrub´ a mzda
Tuto daˇ n mus´ı kaˇzd´ y zamˇestnanec platit do rozpoˇctov´e sf´ery (konkr´etnˇe je odv´adˇena v urˇcit´em pomˇeru do obecn´ıho a z ˇca´sti pak do krajsk´eho rozpoˇctu). Pˇrevodn´ım m´ıstem je m´ıstnˇe pˇr´ısluˇsn´ y finanˇcn´ı u ´ˇrad. Sr´ aˇ zku danˇ e z pˇ r´ıjm˚ u fyzick´ ych osob zamˇestnanc˚ u prov´ad´ı zamˇestnavatel, kter´ y je tak´e Sr´aˇzky ´ Sr´aˇzku mus´ı vypoˇc´ıtat mzdov´ povinen ji odv´est na konto FU. a u ´ˇcetn´ı (podle tabulek) a za´ uˇctovat takto:
´ ctov´an´ı mezd a sr´aˇzek ze mzdy 10.4 Uˇ
130 P 342 – Ostatn´ı pˇr´ım´e danˇe
P 331 – Zamˇestnanci
2) 1500
ˇ a Cist´ mzda
sr´ aˇzka danˇe
2) 1500
´ cet Ostatn´ı pˇr´ım´e danˇe“ je z´avazkov´ ´ Zamˇestnanec obdrˇz´ı Uˇ ym u ´ˇctem instituce v˚ uˇci FU. ” ovˇsem tzv. ˇ cistou mzdu. Je tˇreba jeˇstˇe odeˇc´ıst z´akonn´e pojiˇstˇen´ı, kter´e mus´ı hradit jak zamˇestnavatel, tak i zamˇestnanec v urˇcit´em pomˇeru. Zhruba 1/3 zdravotn´ıho a soci´ aln´ıho pojiˇstˇen´ı plat´ı zamˇestnanec, 2/3 zamˇestnavatel. Jedn´a se o pojiˇ stˇ en´ı soci´ aln´ı a zdravotn´ı. Soci´ aln´ı pojiˇstˇen´ı zahrnuje pojiˇstˇen´ı d˚ uchodov´e, nemocensk´e a pˇr´ıspˇevek na st´atn´ı politiku zamˇestnanosti (podpory v nezamˇestnanosti).
AF T
K penˇeˇzit´ ym d´avk´am nemocensk´ eho pojiˇ stˇ en´ı patˇr´ı tzv. nemocensk´e d´avky, kter´e dost´av´a zamˇestnanec m´ısto mzdy, pˇri pracovn´ı neschopnosti. Nemocensk´e n´aleˇz´ı za kalend´aˇrn´ı dny (i za v´ıkendy). V´ yˇ se nemocensk´ eho z´ aleˇ z´ı na pr˚ umˇ ern´ e hrub´ e mzdˇ e. Tu mus´ı mzdov´a u ´ˇcetn´ı vypoˇc´ıtat. Souˇcasn´ a metodika poˇc´ıt´a tento pr˚ umˇer z posledn´ıho kvart´alu pr´ace zamˇestnance.
Agenda soci´aln´ıho a zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı patˇr´ı do kompetence u ´ˇrad˚ u soci´ aln´ıho zabezpeˇcen´ı, ale d´avky a pˇrevod prov´ ad´ı instituce. Pˇ r´ıklad u ´ˇctov´ an´ı pojiˇstˇen´ı:
uˇctov´ an´ı s institucemi 336 – Z´ soci´aln´ıho zabezpeˇcen´ı 4) 5000
3) 1100
5) 3400
331 – Zamˇestnanci 3) 1100 4) 5000 sr´ aˇzka pojistn´eho
R
pˇriznan´a d´avka nemocensk´eho pojiˇstˇen´ı
D
ˇ ast pojiˇstˇen´ı za zamˇestnance plat´ı vˇsak i zamˇestnavatel. Dle z´akon˚ C´ u o soci´ aln´ım a zdravotn´ım pojiˇstˇen´ı ˇcin´ı tato ˇc´ast v dobˇe pˇr´ıpravy tohoto textu 25 % z jeho hrub´e mzdy (soci´aln´ı) a 9 % z jeho hrub´e mzdy u zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı. Toto ukl´ adaj´ı zamˇestnavateli z´ akony tohoto st´ atu, proto tuto povinnost u ´ˇctujeme na n´ akladov´em u ´ˇctu 524 – Z´akonn´e soci´aln´ı pojiˇstˇen´ı. akonn´e soci´ aln´ı pojiˇstˇen´ı 524 – Z´ 5) 3400
Proti´ uˇctem je u ´ˇcet 336 – Z´ uˇctov´ an´ı s institucemi soci´aln´ıho zabezpeˇcen´ı (uvedeno v´ yˇse). ´ Uhrada tˇechto operac´ı se rovnˇeˇz prov´ ad´ı z bˇeˇzn´eho u ´ˇctu:
Kapitola 10. Z´ akladn´ı okruhy u ´ˇcetnictv´ı
131 uˇctov´ an´ı s institucemi 336 – Z´ soci´ aln´ıho zabezpeˇcen´ı
221 – Bankovn´ı u ´ˇcty 6) 4500
6) 4500
v´ ypis z u ´ˇctu
7) 1500 342 – Ostatn´ı pˇr´ım´e danˇe
8) 7400
7) 1500
332 – Zamˇestnanci
AF T
8) 7400
D´ avka nemocensk´eho zabezpeˇcen´ı je zas´ıl´ ana zamˇestnavateli, kter´ y ji vypl´ac´ı zamˇestnanci obvykle aˇz po skonˇcen´ı jeho nemoci. N´aˇs zamˇestnanec dost´ av´ a po skonˇcen´ı mˇes´ıce, v den v´ yplaty pˇrips´anu na sv˚ uj osobn´ı u ´ˇcet u vybran´e banky ˇcistou mzdu ve v´ yˇsi 7400 Kˇc. Veˇsker´e mzdy, odvody, pojiˇstˇen´ı atd., tj. celou strukturu pˇr´ıjmu, mus´ı zamˇestnavatel zapisovat pr˚ ubˇeˇznˇe kaˇzd´ y mˇes´ıc do mzdov´ ych list˚ u veden´ ych za kaˇzd´eho zamˇestnance. Ten pak obsahuje souhrn jeho pˇr´ıjm˚ u za kalend´aˇrn´ı rok. Tento doklad je zamˇestnavatel povinen archivovat 10 rok˚ u. Souˇcasnˇe je povinen archivovat 20 rok˚ u doklad (kartu) o pˇredpisu a platb´ ach jeho soci´ aln´ıho pojiˇstˇen´ı. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 10:
D
R
V pˇr´ıpadˇe, ˇze jste zamˇestnanci, vezmˇete si sv˚ uj v´ yplatn´ı l´ıstek a za´ uˇctujte podle nˇej jednotliv´e z´ akladn´ı poloˇzky. Nemus´ıte uv´adˇet konkr´etn´ı u ´daje (pokud m´ate vysokou mzdu), ˇ m˚ uˇzete pouˇz´ıt napˇr´ıklad moment´aln´ıho u ´ daje o pr˚ umˇern´e mzdˇe v CR. Tento u ´ daj tak´e zpracuj´ı studenti, kteˇr´ı ˇz´ adnou mzdu nepob´ıraj´ı a nemohou pouˇz´ıt konkr´etn´ıch podklad˚ u. V´aˇs u ´ kol tedy spoˇc´ıv´ a v za´ uˇctov´an´ı z´akladn´ıch, povinn´ ych u ´ daj˚ u, vztahuj´ıc´ıch se k hrub´e mzdˇe, a z´ akladn´ıch sr´aˇzek tak, aby byla z Vaˇseho u ´kolu zjistiteln´a ˇcist´a mzda zamˇestnance. Vypracovan´ yu ´kol zaˇslete tutorovi.
10.5
Z´ akladn´ı u ´ˇ ctov´ an´ı v´ yrobk˚ u a jejich prodeje
V´ yrobky jsou v´ ysledkem ˇcinnosti ekonomick´eho subjektu, jeho konkr´etn´ıch v´ yrobn´ıch stˇredisek. Oceˇ nuj´ı se ve vlastn´ıch n´akladech. Z v´ yroby jsou transportov´ any nejprve do ´ cetnictv´ı sleduje tento pohyb. expediˇcn´ıho skladu, z tohoto m´ısta pak odbˇeratel˚ um. Uˇ Pˇ r´ıklad nejprve 1. f´ aze, tj. pˇred´ an´ı v´ yrobk˚ u z v´ yroby na sklad:
V 613 – Zmˇena stavu v´ yrobk˚ u 1) 900
A 123 – V´ yrobky VN
protokol o pˇred´an´ı
1) 900
132
10.5 Z´akladn´ı u ´ˇctov´an´ı v´ yrobk˚ u a jejich prodeje
V expediˇcn´ım skladu doch´az´ı ke zv´ yˇsen´ı jejich z´asoby, tud´ıˇz u ´ˇctujeme na stranˇe lev´e jako zv´ yˇsen´ı aktiva. Vyroben´ı vˇec´ı se projevuje jako v´ ynos, u ´ˇctujeme tedy na v´ ysledkov´em u ´ˇctu na stranˇe prav´e. Podstatn´e je, ˇze v´ yrobky jsou ocenˇeny ve vlastn´ıch n´akladech (VN), nem˚ uˇzeme ani jinak, prodejn´ı cena nen´ı obvykle v tuto chv´ıli zn´ama. Z prodejn´ıho skladu jsou v´ yrobky vyskladˇ nov´any a zas´ıl´any jednotliv´ ym odbˇeratel˚ um (vlastn´ımi ˇci ciz´ımi dopravn´ımi prostˇredky), popˇr´ıpadˇe si pro nˇe pˇrich´az´ı odbˇeratel do skladu producenta. Pˇred´ an´ı v´ yrobk˚ u je podloˇzeno dodac´ım listem (exlistem) a teprve na jeho z´akladˇe (mus´ı b´ yt podeps´an protistranou) vyhotovuje v´ yrobce fakturu. Tento syst´em je nejˇcastˇejˇs´ı, a proto ho za´ uˇctujeme. Podot´ yk´ame, ˇze ve velkoobchodn´ı ˇcinnosti je rovnˇeˇz obvykl´ y syst´em Cash and Carry (zaplat’ v hotovosti, naloˇz si zboˇz´ı a s´am si jej odvez). Syst´em CC se pak prov´ad´ı pˇres pokladnu. Pˇri fakturaci je stejn´ y syst´em jako zm´ınˇen´ y princip z´apis˚ u likvid´atorkou faktur. Ta sleduje tzv. saldokonto odbˇ eratel˚ u i dodavatel˚ u, tj. rozd´ıl pˇredpis˚ u a plateb obou stran.
AF T
Prodejem v´ yrobk˚ u doch´az´ı k jejich u ´ bytku na skladˇe. Na faktuˇ re jsou jiˇ z uvedeny ceny prodejn´ı, kter´ e obsahuj´ı nejen vlastn´ı n´ aklady, ale i zisk. K tˇemto cen´am se vypoˇc´ıt´av´ a a na fakturu rovnˇeˇz uv´ad´ı DPH, jak je jiˇz v pˇr´ısluˇsn´e ˇca´sti tˇechto text˚ u uvedeno. Protoˇze v´ yrobky byly jiˇz za´ uˇctov´any ve v´ ynosech v okamˇziku jejich pˇred´an´ı na expediˇcn´ı sklad, a tud´ıˇz by byly obsaˇzeny ve v´ ynosech dvakr´at, mus´ı se jejich u ´bytek prodejem projevit jako sn´ıˇzen´ı v´ ynos˚ u na u ´ˇctu 613. Tento u ´ bytek bude vyj´ adˇ ren ve vlastn´ıch n´ akladech. Rozd´ıl mezi trˇzbami v prodejn´ıch cen´ach a vlastn´ımi n´ aklady prodan´ ych v´ yrobk˚ u je hospod´ aˇ rsk´ y v´ ysledek dosaˇ zen´ y prodejem. Pˇ r´ıklad za´ uˇctov´ an´ı 2. f´ aze, tj. prodeje v´ yrobk˚ u ze skladu:
A 123 – V´ yrobky
V 613 – Zmˇena stavu v´ yrobk˚ u
2) 900
R
v´ ydejka
V 601 – Trˇzba za vlastn´ı v´ yrobky
D
3) 1000
faktura vydan´a
2) 900
A 311 – Odbˇeratel´e 3) 1190 P 343 – DPH 3) 190
(Pozn´ amka: poˇc´ıt´ame s DPH ve v´ yˇsi 19 %, sazba se m˚ uˇze mˇenit, princip za´ uˇctov´an´ı je stejn´ y.) Vˇsechny tyto operace jsou soubˇeˇznˇe s u ´ˇctov´an´ım v syntetice zachyceny i na analytick´ ych u ´ˇctech jednotliv´ ych odbˇeratel˚ u, rovnˇeˇz jsou zachyceny v analytice jednotliv´ ych sklad˚ u.
10.5.1
Z´ akladn´ı u ´ˇ ctov´ an´ı zboˇ z´ı
Podobn´ ym zp˚ usobem jako je tomu u realizace v´ yrobk˚ u anebo poˇr´ızen´ı materi´alu se prov´ad´ı i za´ uˇctov´an´ı zboˇz´ı. Rozd´ıl je ve veden´ı hodnoty zboˇz´ı na jin´em u ´ˇctu neˇz jsou v´ yrobky. Pro
Kapitola 10. Z´ akladn´ı okruhy u ´ˇcetnictv´ı
133
zboˇz´ı existuj´ı specifick´e u ´ˇcty, pomoc´ı nichˇz tedy odliˇsujeme zda se jedn´a o v´ yrobky nebo zboˇz´ı. Poˇ r´ızen´ı zboˇ z´ı na sklad nebo do prodejny se zachyt´ı na u ´ˇctu 132 – Zboˇz´ı na prodejn´ach a ve skladech. Pˇ r´ıklad u ´ˇctov´ an´ı:
321 – Dodavatel´e
132 – Zboˇz´ı na prodejn´ ach a ve skladech
131 – Poˇr´ızen´ı zboˇz´ı 1a) 1000
1) 1190
2) 1000
2) 1000
343 – DPH
AF T
1b) 190
´ cetn´ı doklady: Uˇ
1. Faktura doˇsl´ a, 2. Pˇr´ıjemka zboˇz´ı.
´ˇctov´ an v z´avislosti na zp˚ usobu platby. Pokud bude uhrazen v hotovosti, Prodej zboˇ z´ı bude u pouˇzije se u ´ˇcet 211 – Pokladna (v maloobchodˇe nebo syst´emem Cash and Carry), jestliˇze na fakturu, pak z´ apis uˇcin´ıme na pohled´ avkov´ yu ´ˇcet 311 – Odbˇeratel´e. Pˇri prodeji vznikaj´ı trˇzby, kter´e zachyt´ıme na hlavn´ı v´ ynosov´ yu ´ˇcet 604 – Trˇzby za zboˇz´ı. Pˇ r´ıklad u ´ˇctov´ an´ı:
211 – Pokladna (nebo 311 – Odbˇeratel´e)
R
604 – Trˇzby za zboˇz´ı
3) 2380
3a) 2000
343 – DPH
D
3b) 380
Souˇcasnˇe mus´ıme za´ uˇctovat u ´ bytek zboˇz´ı na prodejn´ach (nebo ve skladech) na u ´ˇcet 132 – Zboˇz´ı na prodejn´ ach a ve skladech versus n´akladov´ yu ´ˇcet 504 – Prodan´e zboˇz´ı. Tento z´ apis bude uˇcinˇen v poˇrizovac´ıch cen´ach, prodejn´ı cena jiˇz obsahuje marˇzi prodejce. V naˇsem pˇr´ıpadˇe budeme u ´ˇctovat napˇr´ıklad takto: ach a ve skladech 132 – Zboˇz´ı na prodejn´ 4) 1800
v´ ydejka
504 – Prodan´e zboˇz´ı 4) 1800
Cviˇ cen´ı ˇ c. 8: Pokuste se za´ uˇctovat podobn´ y pˇr´ıpad n´akupu a prodeje zboˇz´ı v maloobchodn´ı prodejnˇe. Pouˇzijte aktu´ aln´ı sazbu DPH, stanovte si marˇzi v procentech k poˇrizovac´ı cenˇe zboˇz´ı.
134
10.6 Z´akladn´ı u ´ˇctov´an´ı n´aklad˚ u
10.6
Z´ akladn´ı u ´ˇ ctov´ an´ı n´ aklad˚ u
V´ yˇse n´aklad˚ u a v´ ynos˚ u ovlivˇ nuje hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek podniku, tedy celkov´ y efekt podnik´an´ı. Obecnˇe plat´ı, ˇze n´aklady by se mˇely sniˇzovat, v´ ynosy zvyˇsovat. Nicm´enˇe obˇe skupiny je tˇreba sledovat aˇz do konkr´etn´ı n´akladov´e (ˇci v´ ynosov´e) poloˇzky, v podrobn´em ˇclenˇen´ı a dle r˚ uzn´ ych hledisek jejich vzniku. N´ aklady pˇredstavuj´ı v prv´e ˇradˇe spotˇrebu v´ yrobn´ıch ˇcinitel˚ u jako jsou spotˇreba materi´alu, spotˇreba energie, spotˇreba finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u atd. V druh´e ˇradˇe tvoˇr´ı n´aklady opotˇreben´ı dalˇs´ıch v´ yznamn´ ych sloˇzek vkl´adan´eho kapit´ alu, tj. opotˇreben´ı dlouhodob´eho majetku, kter´e se projevuje ve formˇe odpis˚ u, jakoˇz i opotˇreben´ı pracovn´ı s´ıly, kter´e m´ a sv˚ uj v´ yraz v mzdov´ ych n´ akladech podniku.
AF T
N´ aklady pˇredstavuj´ı spotˇrebu a opotˇreben´ı v´yrobn´ıch ˇcinitel˚ u na urˇcit´y u ´ˇcel, vyj´ adˇrenou v penˇeˇzn´ıch jednotk´ ach.
N´aklady (i v´ ynosy) m˚ uˇzeme tˇr´ıdit podle nˇekolika hledisek. Z u ´ˇcetn´ıho hlediska ˇclen´ıme n´aklady dle druh˚ u, tj. dle stejnorod´ ych skupin n´aklad˚ u. Pˇ r´ıklad:
Druhov´e ˇclenˇen´ı n´ aklad˚ u je zachyceno v u ´ˇctov´e tˇr´ıdˇe 5 v podrobnˇejˇs´ım ˇclenˇen´ı dle jednotliv´ ych skupin n´ aklad˚ u jako napˇr´ıklad: • • • • •
spotˇreba materi´ alu, spotˇreba energie, opravy a u ´drˇzba, mzdov´e n´ aklady, finanˇcn´ı n´ aklady atd.
R
Z daˇ nov´eho hlediska se n´ aklady ˇclen´ı na n´ aklady u ´ˇcetn´ı a daˇ nov´e. Ty se od u ´ˇcetn´ıch liˇs´ı, proto pro spr´ avn´ y v´ ypoˇcet danˇe (DPPO, ale i DPFO) je tˇreba u ´ˇcetn´ı n´aklady upravovat.
D
Pro v´ ypoˇcet hospod´aˇrsk´eho v´ ysledku se u ´ˇcetn´ı n´aklady dˇel´ı (stejnˇe jako i v´ ynosy) na n´aklady provozn´ı (´ uˇctov´a skupina 50 aˇz 55), finanˇcn´ı (´ uˇctov´a skupiny 56 a 57) a mimoˇra´dn´e (´ uˇctov´a skupina 58). Vzhledem k tomu, ˇze hospod´aˇrsk´ y v´ ysledek vznik´a jako rozd´ıl mezi stejn´ ym zp˚ usobem uspoˇr´adan´ ymi v´ ynosy a n´aklady, vznik´a tak hospod´aˇrsk´ y v´ ysledek provozn´ı, finanˇcn´ı, mimoˇr´ adn´ y a celkov´ y.
Jak je jiˇz zn´amo z pˇr´ısluˇsn´e lekce, n´ aklady se u ´ˇctuj´ı na stranu MD v´ ysledkov´ ych n´ akladov´ ych u ´ˇct˚ u, v´ ynosy opaˇcnˇe, tj. na stranu Dal v´ ysledkov´ ych v´ ynosov´ ych u ´ˇct˚ u. ´ ctov´an´ı n´aklad˚ Uˇ u je principielnˇe stejn´e jako v uk´azce o u ´ˇctov´an´ı materi´alu. Z toho d˚ uvodu jen nˇekolik sp´ıˇse symbolick´ ych uk´ azek. ´ Uroky
´ˇcty Bankovn´ı u u ´hrady v´ ypis z u ´ˇctu
Daˇ n silniˇcn´ı ale Smluvn´ı pokuty a pen´
Kapitola 10. Z´ akladn´ı okruhy u ´ˇcetnictv´ı
135 Cestovn´e
Pokladna v´ ydajov´ y pokladn´ı doklad proplacen´ı sluˇzebn´ı cesty
Opravy a udrˇzov´ an´ı
Dodavatel´e
Spotˇreba energie Ostatn´ı provozn´ı n´ aklady
AF T
doˇsl´e faktury
Cviˇ cen´ı ˇ c. 9:
Pod´ıvejte se do u ´ˇcetn´ı osnovy a pokuste se za´ uˇctovat jin´e n´ akladov´e poloˇzky neˇz ty, kter´e ´ cty si oznaˇcte ˇc´ıslem u m´ate uvedeny v t´eto uk´azce. Uˇ ´ˇctu a pˇresn´ ym n´azvem, u ´daje si zvolte. Jak jiˇz bylo ˇreˇceno, u ´ˇctov´an´ı n´aklad˚ u, pˇredevˇs´ım spotˇreby materi´alu, energie apod. vy´ ustilo ve vznik samostatn´ ych specializovan´ ych u ´ˇct´aren.
10.7
Z´ akladn´ı u ´ˇ ctov´ an´ı v´ ynos˚ u
R
V´ ynosy jsou zapisov´any na v´ ysledkov´e v´ ynosov´e u ´ˇcty na stranu Dal. Struktura z´apis˚ u je zrcadlovˇe uspoˇra´d´ana stejn´ ym zp˚ usobem jako n´aklady. Tak rozezn´av´ame v´ ynosy provozn´ı, finanˇcn´ı, mimoˇra´dn´e a celkov´e. V´ ynosy jsou u ´ˇctov´any ve tˇr´ıdˇe 6, a to tak, ˇze provozn´ı v´ ynosy jsou zapisov´ any v u ´ˇctov´ ych skupin´ach 60–64, finanˇcn´ı v´ ynosy ve skupinˇe 66 a mimoˇr´ adn´e v´ ynosy v u ´ˇctov´e skupinˇe 68. Z´akladn´ımi v´ ynosov´ ymi skupinami jsou Trˇzby. Ty jsou tvoˇreny ˇctyˇrmi u ´ˇcty, a to: 600 601 602 604
– – – –
Trˇzby Trˇzby Trˇzby Trˇzby
za vlastn´ı v´ ykony a zboˇz´ı, za vlastn´ı v´ yrobky, z prodeje sluˇzeb, za zboˇz´ı.
D
a) b) c) d)
Druhou vˇetˇs´ı skupinu v´ ynosov´ ych u ´ˇct˚ u tvoˇr´ı skupina 61 – Zmˇena stavu vnitropodnikov´ ych z´asob, jakoˇz i skupina 62 – Aktivace. Pˇrin´ aˇs´ıme opˇet jen symbolickou uk´azku u ´ˇctov´an´ı na v´ ysledkov´ ych v´ ynosov´ ych u ´ˇctech:
136
10.7 Z´akladn´ı u ´ˇctov´an´ı v´ ynos˚ u
Pˇ r´ıklady:
311 – Odbˇeratel´e
600 – Trˇzby za vlastn´ı v´ ykony a sluˇzby
1) 1190
1a) 1000 343 – DPH 1b) 190
´ˇcty 221 – Bankovn´ı u
´ 662 – Uroky 2) 100 pˇripsan´e u ´roky dle v´ ypisu z u ´ˇctu
2) 100
642 – Trˇzby z prodeje materi´ alu
AF T
211 – Pokladna 3) 3000
Cviˇ cen´ı ˇ c. 10:
3) 3000 prodej nepotˇrebn´eho materi´ alu
Proved’te nˇekolik z´apis˚ u trˇzeb ˇci jin´ ych v´ ynos˚ u v souvztaˇznosti s jin´ ymi u ´ˇcty napˇr´ıklad aktivace, v´ ynosy z odepsan´ ych pohled´avek, v´ ynosy z dlouhodob´eho finanˇcn´ıho majetku, kursov´e zisku apod. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 11: Pouˇzijte sestaven´e poˇc´ ateˇcn´ı rozvahy z pˇredch´ azej´ıc´ıho cviˇcen´ı ˇc. 6, proved’te n´ asleduj´ıc´ı u ´ˇcetn´ı operace na u ´ˇctech, u ´ˇcty uzavˇrete a sestavte koneˇcnou rozvahu. Za´ uˇctujte na u ´ˇcty n´asleduj´ıc´ı operace: Podnikatel vloˇzil do podniku nov´e firemn´ı auto za 500 000 Kˇc, Byla uhrazena spl´ atka u ´vˇeru ve v´ yˇsi 1 000 000 Kˇc, Byl poˇr´ızen nov´ y invent´ aˇr (dlouhodob´ y majetek) za ˇc´astku 200 000 Kˇc, Byla uhrazena faktura dodavatel˚ um ve v´ yˇsi 300 000 Kˇc.
R
a) b) c) d)
D
Po proveden´ı z´apis˚ u na u ´ˇcty proved’te u ´ˇcetn´ı uz´ avˇerku a koneˇcn´e z˚ ustatky u ´ˇct˚ u pˇreneste do koneˇcn´e rozvahy. Cel´ y pˇr´ıklad vˇcetnˇe poˇca´teˇcn´ı a koneˇcn´e rozvahy a za´ uˇctov´an´ı uveden´ ych operac´ı zaˇslete tutorovi.
Na rozd´ıl od rozvahy se v´ ysledovka, tj. u ´ˇcet zisk˚ u a ztr´at sestavuje pravidelnˇe kaˇzd´ y mˇes´ıc. Pokud bychom si nyn´ı zapisovali mˇes´ıˇcn´ı v´ ydaje a mˇes´ıˇcn´ı v´ ynosy do jednoho u ´ˇctu, tj. do u ´ˇctu zisk˚ u a ztr´at, m˚ uˇzeme k ultimu mˇes´ıce (a na z´avˇer roku) zjistit hospod´aˇrsk´ y v´ ysledek, kter´ y je tvoˇren rozd´ılem mezi v´ ynosy a n´aklady. T´ım dostaneme kategorie jako: • • • •
provozn´ı zisk nebo provozn´ı ztr´ ata, finanˇcn´ı zisk nebo finanˇcn´ı ztr´ ata, mimoˇr´ adn´ y zisk nebo mimoˇr´ adn´a ztr´ata a celkov´ y zisk nebo celkov´ a ztr´ ata.
Pasivum zisk
Vytvoˇren´ım zisku jsme vytvoˇrili nov´y vlastn´ı zdroj financov´ an´ı, nov´e pasivum, kter´e se objev´ı v 3. kvadrantu rozvahy.
Kapitola 10. Z´ akladn´ı okruhy u ´ˇcetnictv´ı
137
´ Ukol k textu ˇ c. 21: Sestavte poˇca´teˇcn´ı rozvahu na z´akladˇe u ´daj˚ u ze cviˇcen´ı ˇc. 6 (nebo korespondenˇcn´ıho u ´kolu ˇc. 11). Za´ uˇctujte n´ asleduj´ıc´ı operace: a) b) c) d)
Podnikatel vloˇzil do podniku nov´e firemn´ı auto za 500 000 Kˇc, Byla uhrazena spl´ atka u ´vˇeru ve v´ yˇsi 1 000 000 Kˇc, Byla vystavena faktura odbˇeratel˚ um ve v´ yˇsi 400 000 Kˇc, Obdrˇzeli jsme fakturu od elektr´arny za spotˇrebovanou el. energii ve v´ yˇsi 200 000 Kˇc.
Sestavte koneˇcnou rozvahu po tˇechto operac´ıch. Pokuste se nejprve sami, Vaˇse za´ uˇctov´ an´ı si ovˇeˇrte s Kl´ıˇcem.
AF T
ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 12: Pouˇzijte k sestaven´ı poˇca´teˇcn´ı rozvahy u ´daj˚ u ze cviˇcen´ı ˇc. 6 (nebo korespondenˇcn´ıho u ´kolu ˇc. 11) a proved’te n´ asleduj´ıc´ı operace: a) b) c) d) e)
Podnikatel vloˇzil do podniku nov´e firemn´ı auto za 600 000 Kˇc, Byla uhrazena spl´ atka u ´vˇeru ve v´ yˇsi 500 000 Kˇc, Byla vystavena faktura odbˇeratel˚ um ve v´ yˇsi 800 000 Kˇc, Obdrˇzeli jsme fakturu od elektr´ arny za spotˇrebovanou el. energii ve v´ yˇsi 300 000 Kˇc, Zamˇestnanci pˇredloˇzili v´ ykazy pr´ace a n´arokuj´ı si ˇc´astku ve v´ yˇsi 100 000 Kˇc.
Proved’te z´apisy na u ´ˇcty, proved’te u ´ˇcetn´ı uz´avˇerku a koneˇcn´e z˚ ustatky zapiˇste do koneˇcn´e rozvahy. Vˇsechny v´ ypoˇcty zaˇslete tutorovi. ˇ ast pro z´ C´ ajemce:
D
R
´ Ukoly na sestaven´ı poˇc´ateˇcn´ı rozvahy, za´ uˇctov´ an´ı ˇrady u ´ˇcetn´ıch operac´ı, vˇcetnˇe operac´ı su ´ˇcty n´akladov´ ymi a v´ ynosov´ ymi, tj. vˇcetnˇe zjiˇstˇen´ı hospod´aˇrsk´eho v´ ysledku a sestaven´ı koneˇcn´e rozvahy, patˇr´ı k nejfrekventovanˇejˇs´ım u ´ kol˚ um pˇri v´ yuce u ´ˇcetnictv´ı. Pokuste se proto nˇekolikr´at na z´ akladˇe V´ ami zvolen´ ych u ´daj˚ u, opakovat tyto 2 korespondenˇcn´ı u ´koly. Povˇsimnˇete si tak´e jedn´e d˚ uleˇzit´e vˇeci: vytvoˇren´ı zisku znamen´a, ˇze se toto pasivum projev´ı v nˇekter´e z poloˇzek aktiv. Napˇr´ıklad dojde ke zv´ yˇsen´ı z´asob, poˇr´ızen´ı nov´eho automobilu apod. Nemus´ı to tedy nutnˇe znamenat zv´ yˇsen´ı penˇez. Naopak zase vytvoˇren´ı ztr´ aty bude m´ıt dopad ve sn´ıˇzen´ı nˇekter´e z forem aktiv. Dlouhodobˇejˇs´ı tvorba ztr´aty tedy povede ke sniˇzov´an´ı majetkov´e podstaty podniky, naopak tvorba zisku ke zvyˇsov´an´ı majetku podnikatele. Podnik m˚ uˇze i opakovanˇe za sebou vytvoˇrit ztr´atu (m˚ uˇze b´ yt uhrazena napˇr´ıklad ze zisku budouc´ıho obdob´ı), kaˇzdop´ adnˇe to vˇsak kr´ atkodobˇe znamen´a pokles majetku podnikatele.
10.8
Opravy u ´ˇ cetn´ıch doklad˚ u a z´ apis˚ u
Opravy v u ´ˇcetn´ıch dokladech je moˇzn´e prov´ adˇet pouze pˇredepsan´ ym zp˚ usobem: u ´ˇcetnˇe a ne´ uˇcetnˇe. Opravy v u ´ˇcetn´ıch z´ aznamech lze prov´ adˇet pouze u ´ˇcetn´ım zp˚ usobem. a) Pˇri u ´ˇ cetn´ım zp˚ usobu se vyhotov´ı nov´ yu ´ˇcetn´ı doklad: • u ´pln´e storno (poloˇzky se zap´ıˇs´ı jeˇstˇe jednou s minusem a zap´ıˇs´ı se znovu spr´avnˇe),
Dva zp˚ usoby oprav
138
10.8 Opravy u ´ˇcetn´ıch doklad˚ u a z´apis˚ u • ˇc´asteˇcn´e storno (pouˇz´ıv´a se pˇri za´ uˇctov´ an´ı vyˇsˇs´ı ˇc´astky na spr´ avn´e stranˇe u ´ˇct˚ u, poloˇzky se opˇet minusov´ ym z´apisem sn´ıˇz´ı), • doplˇ nkov´ y z´apis (pouˇzijeme v opaˇcn´em pˇr´ıpadˇe, jestliˇze jsme za´ uˇctovali menˇs´ı ˇc´ astky na spr´ avn´e stranˇe spr´avn´ ych u ´ˇct˚ u).
Shrnut´ı:
• • • • • •
Poˇc´ ateˇcn´ı rozvaha se rozepisuje do samostatn´ ych u ´ˇct˚ u. Soubor otevˇren´ ych u ´ˇct˚ u se naz´ yv´a u ´ˇcetn´ı rozvrh. N´akup materi´ alu se u ´ˇctuje metodou A nebo B. ´ cet poˇr´ızen´ı materi´alu“ je vyrovn´ Uˇ avaj´ıc´ım u ´ˇctem, pˇredstavuje aktivum bl´ıˇze nespe” cifikovan´e. Na z´akladˇe pˇr´ıjemky se dod´avka materi´alu zap´ıˇse nejprve na analytick´ yu ´ˇcet materi´al ” na skladˇe“, pozdˇeji na syntetick´ yu ´ˇcet materi´al na skladˇe“. ” Protoˇze DPH odv´ ad´ı ten, kdo ji fakturuje, mus´ı odbˇeratel uhradit dodavateli fakturovanou ˇc´ astku DPH, ta se zapisuje na samostatn´ yu ´ˇcet. Metoda B u ´ˇctuje n´ akup materi´ alu pˇr´ımo do spotˇreby. Poˇrizovac´ı cena dlouhodob´eho majetku obsahuje vˇsechny n´aklady poˇr´ızen´ı. Dnem kolaudace (uveden´ı do provozu) m˚ uˇze b´ yt dlouhodob´ y majetek odepisov´an. Souhrn odpis˚ u tvoˇr´ı opr´ avky k dlouhodob´emu majetku“. ” Hrub´ a mzda pˇredstavuje mzdov´e n´aklady instituce. Pˇredstavuje n´ arok zamˇestnanc˚ u na u ´hradu, je tak z´avazkem zamˇestnavatele. Od hrub´e mzdy se odpoˇc´ıt´ avaj´ı sr´aˇzky, pojiˇstˇen´ı, daˇ n z pˇr´ıjmu a jin´e. Veˇsker´e mzdy, odvody, pojiˇstˇen´ı atd., tj. celou strukturu pˇr´ıjmu, mus´ı zamˇestnavatel zapisovat pr˚ ubˇeˇznˇe kaˇzd´ y mˇes´ıc do mzdov´ ych list˚ u kaˇzd´eho zamˇestnance. Pˇri odvodu z v´ yroby se v´ yrobky oceˇ nuj´ı se ve vlastn´ıch n´akladech. Odbˇerateli se u ´ˇctuje DPH (DPH na v´ ystupu), kter´a se zapisuje na samostatn´ yu ´ˇcet. N´aklady se zapisuj´ı na levou stranu n´akladov´ ych u ´ˇct˚ u. V´ ynosy se zapisuj´ı na pravou stranu v´ ynosov´ ych u ´ˇct˚ u. Opravy u ´ˇcetn´ıch z´ apis˚ u se prov´ adˇej´ı u ´ˇcetn´ım a ne´ uˇcetn´ım zp˚ usobem.
D
R
• • • • • • • •
AF T
Vˇsechny tyto z´ apisy mus´ı b´ yt podloˇzeny opravn´ ym dokladem. uˇ cetn´ım zp˚ usobu u ´ˇcetn´ıho dokladu opravujeme p˚ uvodn´ı nespr´avn´ y z´apis b) Pˇri ne´ ˇ jeho pˇreˇskrtnut´ım a doplnˇen´ım nov´eho u ´daje. Skrtat se mus´ı tenkou ˇcarou, pr˚ ukazn´ ym zp˚ usobem tak, aby p˚ uvodn´ı z´apis byl i po opravˇe ˇciteln´ y. K opraven´emu z´apisu mus´ı pracovn´ık odpovˇedn´ y za spr´avnost z´apisu pˇripojit datum opravy a sv˚ uj podpis. Ne´ uˇcetn´ı zp˚ usob opravy je moˇzn´e prov´est v u ´ˇcetn´ıch knih´ach do doby u ´ˇcetn´ı uz´ avˇerky, pozdˇeji se mus´ı pouˇz´ıt jen u ´ˇcetn´ı zp˚ usob opravy. Opravy u ´ˇ cetn´ıch z´ apis˚ u se prov´ adˇ ej´ı u ´ˇ cetn´ım zp˚ usobem. Po za´ uˇctov´an´ı u ´ˇcetn´ıho pˇr´ıpadu, tj. vkladem na konkr´etn´ı souvztaˇzn´e u ´ˇcty, se provede z´aznam na takto za´ uˇctovan´e u ´ˇcetn´ı doklady a u ´ˇcetn´ı takto zpracovan´ yu ´ˇcetn´ı doklad zaloˇz´ı do pˇr´ıruˇcn´ıho archivu.
• • • • •
Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5.
Jak´ ym zp˚ usobem za´ uˇctujete pˇrijatou fakturu na dod´avku materi´alu? Jak za´ uˇctujete DPH z t´eto doˇsl´e faktury? Na z´ akladˇe jak´eho u ´ˇcetn´ıho dokladu zap´ıˇsete v´ ydej materi´alu do spotˇreby? Od kdy m˚ uˇzete odpisovat dlouhodob´ y majetek? Co pˇredstavuje hrub´ a mzda?
Kapitola 10. Z´ akladn´ı okruhy u ´ˇcetnictv´ı
139
6. V jak´ ych cen´ ach se u ´ˇctu pˇrevod hotov´ ych v´ yrobk˚ u na expediˇcn´ı sklad? 7. Jak´ ym zp˚ usobem se zachycuj´ı n´aklady? 8. Jak´ ym zp˚ usobem se prov´ adˇej´ı opravy u ´ˇcetn´ıch doklad˚ uau ´ˇcetn´ıch z´apis˚ u? Pr˚ uvodce studiem: V t´eto lekci jsou sp´ıˇse zachyceny principy u ´ˇctov´ an´ı nˇekolika z´akladn´ıch okruh˚ u. Je zˇrejm´e, ˇze napˇr´ıklad n´akup materi´alu, u ´ˇctov´an´ı mezd ˇci u ´ˇctov´ an´ı dlouhodob´eho majetku bude m´ıt kaˇzd´a zdravotnick´a instituce. Jsou uvedeny pouze z´akladn´ı u ´ˇcetn´ı pˇr´ıpady, sloˇzitˇejˇs´ı pˇr´ıpady vyˇzaduj´ı podrobnˇejˇs´ı z´ apisy a pravdˇepodobnˇe i nahl´ednut´ı do u ´ˇcetn´ıch standard˚ u. Autotest: 1. Mezi n´ aleˇzitosti u ´ˇcetn´ıho z´ apisu nepatˇr´ı:
AF T
(a) datum z´ apisu na u ´ˇcet (b) n´ azev nebo ˇc´ıslo proti´ uˇctu (c) znaˇcka podniku
2. Pojem opr´ avky“ vyjadˇruje: ” (a) souhrn odpis˚ u (b) souhrn oprav dlouhodob´eho majetku (c) souhrn opravn´ ych poloˇzek k poˇrizovac´ı cenˇe 3. Pojem sr´ aˇzky“ znamen´ a: ” (a) ˇc´ astky odˇcitateln´e od hrub´e mzdy (b) ˇc´ astky pˇripoˇcitateln´e k hrub´e mzdˇe (c) ˇc´ astky odˇcitateln´e od ˇcist´e mzdy 4. Metoda A u ´ˇctov´ an´ı materi´ alu je:
R
(a) pouˇz´ıv´ ana tam, kde nelze pouˇz´ıt metodu B (b) z´ akladn´ı metoda u ´ˇctov´an´ı materi´alu (c) metoda pouˇz´ıvan´ a pˇri aktivaci materi´alu
5. Odpisovat dlouhodob´ y majetek m˚ uˇzeme:
D
(a) od okamˇziku poˇr´ızen´ı dlouhodob´eho majetku (b) od okamˇziku uveden´ı DM do provozu (c) od okamˇziku z´ apisu do karty DM
6. N´ aklady jsou u ´ˇctov´ any: (a) na stranu MD (b) na stranu Dal (c) na obˇe strany
´ cet zboˇz´ı“ je u 7. Uˇ ´ˇcet: ” (a) aktiv (b) pasiv (c) v´ ynosov´ y
140
10.8 Opravy u ´ˇcetn´ıch doklad˚ u a z´apis˚ u
8. Vytvoˇren´ y zisk je: (a) pasivum (b) aktivum (c) v´ ynos 9. Vytvoˇren´ a ztr´ ata je:
D
R
AF T
(a) pasivum (b) n´ aklad (c) z´ avˇerkov´ yu ´ˇcet
Kapitola 11
AF T
Vybran´ e specifick´ e okruhy u ´ˇ cetnictv´ı Popis lekce:
Lekce se zab´ yv´a zp˚ usoby u ´ˇctov´an´ı nˇekolika vybran´ ych specifick´ ych okruh˚ uu ´ˇctov´an´ı. Pozornost je vˇenov´ana finanˇcn´ım operac´ım, kter´e jsou v podnikov´e ekonomice pomˇernˇe ˇcast´e, stejnˇe tak jako u ´ˇctov´an´ı v´ ysledk˚ u inventarizace, at’ jiˇz fyzick´e nebo hodnotov´e. Zvl´aˇstn´ı d˚ uraz je kladen na u ´ˇcty ˇcasov´eho rozliˇsen´ı, kter´e jsou pro podvojn´e u ´ˇcetnictv´ı typick´e a jej´ıˇz vzorov´e pˇr´ıpady jsou v lekci uvedeny. Na z´avˇer je provedeno za´ uˇctov´ an´ı hospod´aˇrsk´eho v´ ysledku, tj. rozdˇelen´ı zisku a u ´hrada ztr´aty. Lekce m´a n´asleduj´ıc´ı strukturu: ´ ctov´ Uˇ an´ı na finanˇcn´ıch u ´ˇctech V´ ybˇer a vklad penˇez na u ´ˇcet V´ ybˇer penˇez z u ´ˇctu a jejich vklad do pokladny ´ ery Uvˇ ´ ctov´ Uˇ an´ı ke konci u ´ˇcetn´ıho obdob´ı ´ ctov´ Uˇ an´ı v´ ysledk˚ u inventarizace Fyzick´ a inventura Hodnotov´ a inventura, opravn´e poloˇzky ´ cty ˇcasov´eho rozliˇsen´ı v uˇzˇs´ım pojet´ı Uˇ ´ cetn´ı z´ Uˇ avˇerka Rozdˇelen´ı hospod´ aˇrsk´eho v´ ysledku Rozdˇelen´ı zisku ´ Uhrada ztr´ aty
D
R
11.1 11.1.1 11.1.2 11.1.3 11.2 11.3 11.3.1 11.3.2 11.4 11.5 11.6 11.6.1 11.6.2
Znalosti z´ıskan´e studiem tˇechto u ´ˇcetn´ıch pˇr´ıpad˚ u je tˇreba rozˇsiˇrovat podrobnˇejˇs´ım studiem r˚ uzn´ ych u ´ˇcetn´ıch aplikac´ı pro konkr´etn´ı pr´avn´ı formy podnik´an´ı. D´ elka lekce: 120 minut Kl´ıˇ cov´ a slova:
Pen´ıze na cestˇe, materi´al na cestˇe, nevyfakturovan´e dod´ avky, dohadn´e u ´ˇcty pasivn´ı a aktivn´ı, opravn´e poloˇzky, kursov´e rozd´ıly aktivn´ı a pasivn´ı, fyzick´a inventarizace, hodnotov´a inventarizace, manko do normy a nad normu, manko zavinˇen´e a nezavinˇen´e, pˇrebytek z´asob, u ´ˇcty ˇcasov´eho rozliˇsen´ı, rozdˇelen´ı zisku, u ´hrada ztr´aty, z´akonn´e fondy.
141
´ ctov´an´ı na finanˇcn´ıch u 11.1 Uˇ ´ˇctech
142 Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı t´eto lekce byste mˇeli b´ yt schopni: • • • •
za´ uˇctovat vybran´e u ´ˇcetn´ı operace, objasnit pojem ˇcasov´e rozliˇsen´ı“ v ˇsirˇs´ım a uˇzˇs´ım pojet´ı, ” popsat u ´ˇcetn´ı z´ avˇerku, objasnit zp˚ usoby rozdˇelen´ı zisku a u ´hrady ztr´aty.
AF T
V pˇredch´azej´ıc´ı lekce jsou uvedeny u ´ˇcetn´ı operace, kter´e patˇr´ı k trval´ ym, permanentn´ım a ˇcasto i kaˇzdodenn´ım u ´ˇcetn´ım operac´ım v obecnˇe jak´ ychkoliv instituc´ıch, a to nejen zdravotnick´eho typu. Jak jiˇz bylo ˇreˇceno, napˇr´ıklad mzdov´ a agenda, jej´ı pr´ avn´ı normy, v´ ypoˇcty ˇci zp˚ usoby u ´ˇctov´an´ı, jsou tak rutinn´ı prac´ı, kter´e se pravidelnˇe opakuj´ı kaˇzd´ y mˇes´ıc, ˇze pˇredevˇs´ım tato oblast u ´ˇcetnictv´ı byla vyˇclenˇena do samostatn´e mzdov´e u ´ˇct´arny a samostatn´e profese naz´ yvan´e mzdov´a u ´ˇcetn´ı“. Ta je samozˇrejmˇe velmi v´aˇzenou osobou u kaˇzd´e ” instituce, jak´akoliv chyba v u ´ˇctov´an´ı je okamˇzitˇe vidˇet, a kaˇzd´ y postiˇzen´ y zamˇestnanec by se tak´e neprodlenˇe ozval v pˇr´ıpadˇe, ˇze by jeho ˇcist´a mzda vyˇsla ponˇekud n´ıˇze, neˇz je spr´avn´e. Na druh´e stranˇe nelze toto chov´an´ı oˇcek´avat u vˇsech zamˇestnanc˚ u v pˇr´ıpadˇe, ˇze by tomu bylo opaˇcnˇe. Proto napˇr´ıklad tato ˇcinnost vyˇzaduje velmi dobrou znalost legislativy, zp˚ usob˚ uu ´ˇctov´an´ı, vˇcasn´e a spr´ avn´e u ´ˇctov´an´ı. Tento poˇzadavek by mˇel b´ yt samozˇrejmost´ı ve vˇsech oblastech u ´ˇcetnictv´ı, ostatnˇe jiˇz s´am pojem pan u ´ˇcetn´ı“ nebo pan´ı u ´ˇcetn´ı“ vyvol´ av´a ” ” pˇredstavu velmi peˇcliv´eho ˇclovˇeka, ˇclovˇeka pracuj´ıc´ıho s mnoha ciz´ımi penˇezi (byt’ pouze ˇc´ıselnˇe) a tud´ıˇz velmi d˚ uvˇeryhodn´e, akur´atn´ı a poctiv´e osoby. Kromˇe z´ akladn´ıch okruh˚ uu ´ˇctov´an´ı, kter´e v tˇech vˇetˇs´ıch instituc´ıch maj´ı v´ yraz v samostatn´ ych, u ´ˇcelovˇe orientovan´ ych u ´ˇct´arn´ ach, jako je mzdov´a, materi´alov´a, skladov´ a atd., vˇsak existuj´ı dalˇs´ı d˚ uleˇzit´e okruhy u ´ˇctov´an´ı, tzv. specifick´e okruhy, kter´e nejsou tak ˇcast´e, mohou b´ yt n´arazov´e, mohou b´ yt i periodick´e avˇsak ve vˇetˇs´ıch ˇcasov´ ych horizontech, nebo jsou odezvou na urˇcitou neˇcekanou (mimoˇr´adnou) ud´alost.
R
V n´asleduj´ıc´ıch textech se pod´ıv´ame na nˇekter´e vybran´e operace, kter´e by mˇely doplnit jiˇz z´ıskanou obecnou pˇredstavu o ˇcinnosti u ´ˇcetn´ıch, o u ´ˇctov´an´ı hlavn´ıch ˇci standardn´ıch u ´ˇcetn´ıch operac´ıch a pˇredevˇs´ım uv´est ty faktory, kter´e jsou pro podvojn´e u ´ˇcetnictv´ı typick´e, jako je tomu napˇr´ıklad pˇri vytv´ aˇren´ı opravn´ ych poloˇzek ˇci u ´ˇctech ˇcasov´eho rozliˇsen´ı.
´ ctov´ Uˇ an´ı na finanˇ cn´ıch u ´ˇ ctech
D
11.1
Finanˇcn´ı operace
Finanˇcn´ı u ´ˇcty zachycuj´ı pohyb a stav finanˇcn´ıho majetku, jedn´ a se tedy o u ´ˇcty rozvahov´e, ˇ a to jak u ´ˇcty aktiv, tak i u ´ˇcty pasiv. Casto se jedn´a pˇr´ımo o pˇrevod penˇez, jde tedy vesmˇes o velmi likvidn´ı prostˇredky. Hlavn´ı skupinu u ´ˇct˚ u t´eto kategorie zachycuje u ´ˇctov´ an´ı tˇr´ıda 2 – Finanˇcn´ı u ´ˇcty, kter´a obsahuje u ´ˇcty pouˇz´ıvan´e k u ´ˇctov´an´ı kr´atkodob´eho finanˇcn´ıho majetku. Mezi finanˇcn´ı u ´ˇcty vˇsak m˚ uˇzeme zaˇradit napˇr´ıklad i dlouhodob´e u ´vˇery, kter´a pak obsahuje u ´ˇctov´a tˇr´ıda 4 – Kapit´ alov´e u ´ˇcty a dlouhodob´e z´avazky.
V n´ asleduj´ıc´ıch uk´azk´ ach se pod´ıv´ame na bˇeˇzn´e u ´ˇcetn´ı pˇr´ıpady v t´eto kategorii, a to jak v oblasti vlastn´ıch aktiv, tak i v oblasti zap˚ ujˇcen´eho kapit´alu, tj. pasiv. Mezi tyto operace patˇr´ı pˇredevˇs´ım 2 vˇetˇs´ı skupiny u ´ˇctov´an´ı, a to v´ ybˇery a vklady penˇez z pokladny na bˇeˇzn´ yu ´ˇcet a opaˇcnˇe, d´ale poskytov´an´ı a spl´ acen´ı kr´ atkodob´ ych u ´ vˇer˚ u. Tyto operace si nyn´ı schematicky uk´aˇzeme, dalˇs´ı u ´ˇctov´an´ı finanˇcn´ıho majetku (jako jsou napˇr´ıklad n´akupy a ˇcerp´an´ı cenin, majetkov´ ych cenn´ ych pap´ır˚ u nebo u ´vˇerov´ ych cenn´ ych pap´ır˚ u) pˇrenech´ame jiˇz z´ajemc˚ um s odkazem na podrobnˇejˇs´ı uˇcebnice u ´ˇcetnictv´ı.
Kapitola 11. Vybran´e specifick´e okruhy u ´ˇcetnictv´ı
11.1.1
143
V´ ybˇ er a vklad penˇ ez na u ´ˇ cet
Pˇri v´ ybˇerech z pokladny a vkladech na bˇeˇzn´ yu ´ˇcet a opaˇcnˇe, je tˇreba si uvˇedomit, jak´ ym zp˚ usobem v praxi prob´ıh´a tento pˇrevod a kdy m´ ame k dispozici u ´ˇcetn´ı doklady, kter´e tyto operace prov´ azej´ı. Protoˇze m˚ uˇzeme u ´ˇctovat pouze na z´akladˇe doklad˚ u, budou pˇrevody mezi tˇemito 2 u ´ schovami finanˇcn´ıho majetku komplikovanˇejˇs´ı, a to pˇredevˇs´ım proto, ˇze i pˇri okamˇzit´em vkladu na bˇeˇzn´ yu ´ˇcet u kter´ekoliv banky, obdrˇz´ıme v´ ypis z u ´ˇctu pozdˇeji. Proto do zp˚ usobu u ´ˇctov´an´ı vstupuje mezi 2 u ´ˇcty, a to 211 – Pokladna a 221 – Bankovn´ı u ´ˇcty, jeˇstˇe mezistupeˇ n, a to u ´ˇcet 261 – Pen´ıze na cestˇe. Konkr´etn´ı zp˚ usob za´ uˇctov´an´ı tohoto u ´ˇcetn´ıho pˇr´ıpadu by tedy vypadal tak, jak je uvedeno v n´asleduj´ıc´ım pˇr´ıkladu. Pˇ r´ıklad:
AF T
Za´ uˇctujte situaci, kdy dne 3. 3. u ´ˇcetn´ı obdrˇzela v´ ydajov´ y pokladn´ı doklad“ s ˇc´astkou ” 1000 Kˇc, kterouˇzto ˇc´astku zamˇestnankynˇe naˇs´ı instituce uloˇzila na bˇeˇzn´ yu ´ˇcet sice t´ehoˇz dne, avˇsak v´ ypis u ´ˇctu dostaneme aˇz 5. 3. Neexistenci dokladu o sloˇzen´ı penˇez na bankovn´ı u ´ˇcet ˇreˇs´ıme otevˇren´ım u ´ˇctu 261 – Pen´ıze na cestˇe a cel´ yu ´ˇcetn´ı pˇr´ıpad tak zaznamen´ ame ve dvou z´ apisech. 211 – Pokladna
221 – Bankovn´ı u ´ˇcty
261 – Pen´ıze na cestˇe
1) 1000
a
1) 1000
2) 1000
2) 1000
b
Interpretace: Dokladem (a) tedy na z´ akladˇe V´ ydajov´eho pokladn´ıho dokladu jsme za´ uˇctovali v´ ydaj ˇca´stky z pokladny. Dokladem (b) tedy na z´ akladˇe V´ ypisu z u ´ˇctu obdrˇzen´eho z banky, jsme za´ uˇctovali pˇr´ıjem tˇechto penˇez na n´ aˇs bˇeˇzn´ yu ´ˇcet.
V´ ybˇ er penˇ ez z u ´ˇ ctu a jejich vklad do pokladny
R
11.1.2
D
V´ ybˇer penˇez z u ´ˇctu (rozum´ı se z bˇeˇzn´eho nebo devizov´eho u ´ˇctu uloˇzen´eho u nˇekter´e z bank) je umoˇznˇen ˇsekem nebo pˇr´ıkazem kompetentn´ı osoby (majitele u ´ˇctu nebo j´ım povˇeˇren´e ´ cetn´ı operace doloˇzen´a u osoby). Uˇ ´ˇcetn´ım dokladem vˇsak zaˇc´ın´a aˇz v okamˇziku pˇred´an´ı penˇez do pokladny. Opˇet, i v tomto pˇr´ıpadˇe, relevantn´ı u ´ˇcetn´ı doklad, tj. v´ ypis z u ´ˇctu, pˇrijde pozdˇeji. I tento proces tak mus´ıme rozdˇelit do dvou krok˚ u, a to jako uloˇzen´ı penˇez do pokladny, a za druh´e za´ uˇctov´an´ı vlastn´ıho v´ ybˇeru penˇez z banky. I v tomto pˇr´ıpadˇe ´ ctov´an´ı bude prob´ıhat takto: vyuˇzijeme u ´ˇctu 261 – Pen´ıze na cestˇe. Uˇ 211 – Pokladna
221 – Bankovn´ı u ´ˇcty
261 – Pen´ıze na cestˇe
1) 1000
2) 1000
1) 1000
2) 1000 b
c
Interpretace: Dokladem (c) tedy pˇr´ıjmov´ ym poklad n´ım dokladem byl nejprve za´ uˇctov´an vklad penˇez do pokladny. Je tomu tak proto, ˇze pokud dnes vybereme pen´ıze z banky, m˚ uˇzeme je okamˇzitˇe vloˇzit do pokladny. V´ ypis z u ´ˇctu, kter´ y potvrzuje a dokumentuje v´ ybˇer z dan´eho u ´ˇctu, vˇsak do u ´ˇct´arny pˇrijde pozdˇeji. Protoˇze dosud nem´ ame u ´ˇcetn´ı doklad tohoto r´azu, mus´ıme pen´ıze
´ ctov´an´ı na finanˇcn´ıch u 11.1 Uˇ ´ˇctech
144
vz´ıt z cesty“ a za´ uˇctovat je tedy na stranu Dal tohoto u ´ˇctu. N´ aslednˇe pˇrijde do u ´ˇct´arny ” v´ ypis u u ´ˇctu z dan´e banky. Je to moˇzn´a paradoxn´ı (pen´ıze mohou uˇz b´ yt zase z pokladny vybr´any), ale tento doklad mus´ıme za´ uˇctovat jako v´ ydaj z bankovn´ıho u ´ˇctu a pˇr´ıjem penˇez ” na cestu“. Ku ´ˇctov´an´ı finanˇcn´ıho majetku je tˇreba dodat, ˇze syntetick´ yu ´ˇcet 221 – Bankovn´ı u ´ˇcty, m˚ uˇze m´ıt ˇradu u ´ˇct˚ u analytick´ ych, nebot’ u ´ˇcty m˚ uˇzeme m´ıt uloˇzeny prakticky u vˇsech cca 60 bank a nemus´ı se jednat pouze o u ´ˇcty korunov´e, ale rovnˇeˇz i o u ´ˇcty devizov´e. Zde si povˇsimneme jedn´e povinnosti: U devizov´ych u ´ˇct˚ u je z´ apis prov´ adˇen jak v deviz´ ach, tak i v korunov´em pˇrepoˇctu ke dni vkladu nebo v´ybˇeru. Pˇ r´ıklad:
AF T
Na devizov´em u ´ˇctu u KB se objevila ˇc´ astka 1000 USD, kterou n´am zaslal n´aˇs zahraniˇcn´ı ´ cetn´ım klient. V den z´apisu na naˇse konto ˇcinil smˇenn´ y kurs dolaru v˚ uˇci korunˇe 17,53. Uˇ dokladem je v´ ypis z devizov´eho u ´ˇctu, na jeho z´akladˇe se na naˇsem u ´ˇctu 221/3 – Devizov´ y u ´ˇcet u KB objev´ı z´ apis na stranˇe MD takto: 221/3 – Devizov´ yu ´ˇcet u KB USD 1000 17 530 Kˇc
se souvztaˇzn´ ym z´apisem napˇr´ıklad na u ´ˇctu 311 – Odbˇeratel´e nebo 315 – Ostatn´ı pohled´avky atd.
Existence dvoj´ıho z´ apisu ˇca´stek na devizov´ yu ´ˇcet m´ a ke konci u ´ˇcetn´ıho obdob´ı za n´asledek nutnost pˇrepoˇctu korunov´eho vyj´ adˇren´ı deviz k aktu´ aln´ımu stavu k ultimu u ´ˇcetn´ıho obdob´ı a vyj´ adˇren´ı pˇr´ısluˇsn´e diference na u ´ˇcty 386 – Kursov´e rozd´ıly aktivn´ı nebo 387 – Kursov´e rozd´ıly pasivn´ı. Oba dva u ´ˇcty patˇr´ı mezi u ´ˇcty ˇcasov´eho rozliˇsen´ı v uˇzˇs´ım pojet´ı a s uveden´ ym principem jste se jiˇz setkali v kapitole o daˇ nov´e evidenci, kdy tyto pˇrepoˇcty mus´ıme rovnˇeˇz prov´adˇet v r´ amci z´ avˇerkov´ ych operac´ı.
R
Kursov´e rozd´ıly
11.1.3
´ ery Uvˇ
D
´ erov´e u Uvˇ ´ˇcty jsou otv´ır´any jednak jako kr´atkodob´e (pak je tomu v u ´ˇctov´e tˇr´ıdˇe 2) a nebo dlouhodob´e (v u ´ˇctov´e tˇr´ıdˇe 4). U kr´atkodob´ ych u ´ vˇer˚ u se jedn´ a pˇredevˇs´ım o syntetick´ y u ´ˇcet 231 – kr´atkodob´e bankovn´ı u ´ vˇery, jehoˇz analytick´a skladba m˚ uˇze zahrnovat celou ˇradu u ´ vˇer˚ u jako napˇr´ıklad pˇrechodn´e u ´ vˇery na mzdy, na n´akup materi´ alu (tzv. provozn´ı u ´ vˇery), zat´ımco speci´aln´ı u ´ˇcet 232 – Eskontn´ı u ´ vˇery se pouˇz´ıv´ a ve vztahu k obchodn´ım smˇenk´am. Dlouhodob´e u ´vˇery veden´e na syntetick´em u ´ˇctu 461 – Dlouhodob´e bankovn´ı u ´vˇery jsou pˇredevˇs´ım u ´ vˇery investiˇcn´ımi, kter´e maj´ı opˇet r˚ uzn´e formy v analytick´e struktuˇre. Zˇrejm´ ym doprovodem poskytov´ an´ı a u ´ˇctov´an´ı u ´vˇer˚ u jsou u ´roky a poplatky (za veden´ı u ´ˇct˚ u, za poloˇzky apod.), jakoˇzto i pravideln´e spl´atky u ´ vˇer˚ u. Zp˚ usoby u ´ˇctov´an´ı si uk´aˇzeme jen struˇcnou uk´ azkou z oblasti bˇeˇzn´eho provozn´ıho u ´vˇerov´an´ı. Pˇ r´ıklad: Bankou byl poskytnut u ´vˇer ve v´ yˇsi 1 milionu Kˇc, k souˇcasn´emu datu jsme bance zaplatili u ´roky ve v´ yˇsi 1000 Kˇc, poplatky 500 Kˇc, banka n´ am pˇripsala v´ ynosov´e u ´roky za vklad na bankovn´ıch u ´ˇctech ve v´ yˇsi 300 Kˇc. D´ale jsme zaplatili spl´ atku u ´ vˇeru ve v´ yˇsi 50 000 Kˇc. Vˇsechny tyto operace u ´ˇctujeme na z´ akladˇe v´ ypisu z u ´ˇctu, dokumentuj´ıc´ıho, ˇze tyto operace
Kapitola 11. Vybran´e specifick´e okruhy u ´ˇcetnictv´ı
145
byly jiˇz bankou na z´akladˇe naˇseho pˇr´ıkazu (anebo pˇr´ıkazu banky, dle znˇen´ı u ´vˇerov´e smlouvy) provedeny. ´ˇcty 221 – Bankovn´ı u
´ˇery 231 – Kr´atkodob´e bankovn´ı u 2) 50 000
1) 1 000 000 2) 50 000 3) 300 4) 1000 5) 500
1) 1 000 000
´ 562 – Uroky
´ 662 – Uroky
5) 500
3) 300
AF T
4) 1000
568 – Ostatn´ı finanˇcn´ı n´aklady
Interpretace: Poskytnut´ım u ´ vˇeru banka pˇripsala dohodnutou ˇc´astku na n´aˇs bˇeˇzn´ yu ´ˇcet. Spl´atka u ´ vˇeru ´ sniˇzuje naˇse aktiva a pˇredstavuje pˇr´ıjem banky. Uroky, kter´e plat´ıme za poskytnut´ı u ´vˇeru pro n´as pˇredstavuj´ı n´ aklady, kter´e vedeme v u ´ˇctov´e tˇr´ıdˇe 5, stejnˇe tak jako poplatky na u ´ˇctu 568 – Ostatn´ı finanˇcn´ı n´aklady. Bankou pˇripsan´ yu ´ rok za uloˇzen´ı penˇez v bance pro n´ as pˇredstavuje v´ ynos, proto tato ˇc´ astka zvyˇsuje naˇse aktiva na bˇeˇzn´em u ´ˇctu a souˇcasnˇe tvoˇr´ı zv´ yˇsen´ı naˇsich v´ ynos˚ u. Z´avˇerem dod´ av´ame, ˇze u ´ˇctov´an´ı v oblasti finanˇcn´ıho majetku, u ´ vˇery a jejich spl´acen´ı, popˇr´ıpadˇe jin´e formy finanˇcn´ıch vztah˚ u jsou nˇekdy tak rozs´ahl´e a frekventovan´e, ˇze vˇetˇs´ı instituce i v t´eto oblasti zˇrizuj´ı specializovanou u ´ˇct´arnu oznaˇcovanou jako finanˇcn´ı u ´ˇct´arna“. ” ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 13: Za´ uˇctujte komplexn´ı u ´ˇcetn´ı okruh v pˇr´ıpadˇe z´ısk´ an´ı dlouhodob´eho u ´ vˇeru, vˇcetnˇe u ´ roˇcen´ı, poplatk˚ u, spl´ atek. Vypracovan´e za´ uˇctov´an´ı zaˇslete tutorovi.
´ ctov´ Uˇ an´ı ke konci u ´ˇ cetn´ıho obdob´ı
R 11.2
D
Ke konci u ´ˇcetn´ıho obdob´ı bychom potˇrebovali m´ıt dokonˇcenou majetkovou evidenci doloˇzenou vˇsemi relevantn´ımi doklady. To se v bˇeˇzn´em provozu t´ yk´a pˇredevˇs´ım permanentn´ıho n´akupu materi´alu (ale stejnˇe je tomu i v oblasti investic, n´akupu zboˇz´ı apod.), coˇz znamen´a, ˇze nakoupen´ y materi´al by mˇel b´ yt jiˇz nejen vyfakturov´ an, ale rovnˇeˇz uloˇzen na naˇsem skladˇe. Mˇela by tedy existovat u ´ pln´a dvojice relevantn´ıch doklad˚ u, tj. faktura i pˇr´ıjemka z naˇseho skladu. V z´avˇeru u ´ˇcetn´ıho obdob´ı vˇsak k t´eto vyrovnan´e situaci ˇcasto nedoch´ az´ı. Jsou moˇzn´e obˇe disproporce: • m´ ame pˇr´ıjemku z naˇseho skladu, ale nem´ame fakturu od dodavatele, • m´ ame fakturu, ale nem´ ame pˇr´ıjemku z naˇseho skladu.
Tato disproporce n´ am v pr˚ ubˇehu roku nevad´ı, obvykle druh´ y doklad pˇrijde n´asleduj´ıc´ı mˇes´ıc a situace je zˇrejm´ a. Avˇsak pˇri roˇcn´ı u ´ˇcetn´ı z´avˇerce tuto situaci mus´ıme oˇsetˇrit. Podm´ınkou u ´ˇcetnictv´ı je vykazovat majetek spr´avnˇe, pravdivˇe a vˇernˇe. To pˇredpokl´ad´a vˇedˇet, kde se majetek nach´az´ı. Nem˚ uˇze tedy v rozvaze (a tak´e se tam nenach´az´ı) ˇz´adn´ y neurˇcit´ yu ´ˇcet typu 111 – Poˇr´ızen´ı materi´ alu“ ˇci poˇr´ızen´ı zboˇz´ı nebo poˇr´ızen´ı investic. Z tohoto d˚ uvodu ” mus´ıme dˇelat ke konci u ´ˇcetn´ıho obdob´ı 2 specifick´e operace.
´ ctov´an´ı ke konci u 11.2 Uˇ ´ˇcetn´ıho obdob´ı
146 Pˇ r´ıklad:
K 31. 12. t.r. jsme obdrˇzeli pˇr´ıjemku z naˇseho skladu, kde n´aˇs skladn´ık sdˇeluje, ˇze obdrˇzel materi´al ve v´ yˇsi 1000 Kˇc (v pˇr´ıkladu nebudeme br´at do u ´ vahy DPH). K t´eto dod´avce nepˇriˇsla do dodavatele ˇza´dn´a faktura. Ta pˇrijde aˇz 10. ledna, tzn. v jin´em, nov´em u ´ˇcetn´ım obdob´ı. Pˇr´ıjemku ze skladu za´ uˇctujeme obvykl´ ym zp˚ usobem. K datu 31. 12. vˇsak mus´ıme ´ vystavit vnitˇrn´ı u ´ˇcetn´ı doklad (VUD) a situaci vyˇreˇsit takto: 112 – Materi´ al na skladˇe
111 – Poˇr´ızen´ı materi´alu 2) 1000
1) 1000
e
1) 1000
´ˇcty pasivn´ı 389 – Dohadn´e u 31. 12. 10. 1. 3) 1000 2) 1000 f
321 – Dodavatel´e
AF T
10. 1. 3) 1000
g
´ g – faktura. Legenda: e – pˇr´ıjemka, f – VUD,
R
ˇ s´ı Sirˇ pojet´ı
Interpretace: Pˇr´ıjemku jsme za´ uˇctovali ke konci roku standardn´ım zp˚ usobem. Protoˇze do konce u ´ˇcetn´ıho obdob´ı nedoˇsla faktura (vznikaj´ı tzv. nevyfakturovan´e dod´ avky) a mus´ıme k 31. 12. anulovat neurˇcit´ yu ´ˇcet (nen´ı v rozvaze) 111 – Poˇr´ızen´ı materi´alu, otev´ır´ame specifick´ yu ´ˇcet 389 – Dohadn´e u ´ˇcty pasivn´ı a pˇrevedeme tam dluˇznou ˇc´ astku. Slovo dohadn´e“ znamen´ a, ˇze ” jsme si vˇedomi dluhu, nem´ame vˇsak u ´ˇcetn´ı doklad (fakturu od konkr´etn´ıho dodavatele), dohadujeme se tedy (h´ad´ame), proto tento n´azev u ´ˇctu. Jakmile v pˇr´ıˇst´ım roce faktura dojde, u ´ˇcet 389 – Dohadn´e u ´ˇcty pasivn´ı zruˇs´ıme, nebot’ ted’ jiˇz pˇresnˇe v´ıme komu dluˇz´ıme. I kdyˇz samozˇrejmˇe dobˇre v´ıme a zn´ ame dodavatele (je to ostatnˇe uvedeno jiˇz na dodac´ım listˇe i na skladn´ı kartˇe) nem˚ uˇzeme jinak u ´ˇctovat, nebot’ nem´ame k dispozici relevantn´ı u ´ˇcetn´ı doklad a v´ıme, ˇze u ´ˇctovat m˚ uˇzeme pouze na z´akladˇe u ´ˇcetn´ıho dokladu. Dohadn´e u ´ˇcty pasivn´ı tvoˇr´ı jeden ze z´akladn´ıch u ´ˇct˚ u ˇcasov´eho rozliˇsen´ı v ˇsirˇs´ım pojet´ı.
Pr˚ uvodce studiem:
D
Jistˇe V´as napadne, ˇze pokud existuj´ı Dohadn´e u ´ˇcty pasivn´ı, budou existovat i Dohadn´e u ´ˇcty aktivn´ı. Zat´ımco na Dohadn´ ych u ´ˇctech pasivn´ıch zaznamen´ av´ ame pasivum, n´ aˇs dluh neidentifikovan´emu vˇeˇriteli, respektive vˇeˇriteli, kter´ y n´ am dosud nedodal fakturu, opaˇcnˇe na u ´ˇctech Dohadn´e u ´ˇcty aktivn´ı, budeme zaznamen´ avat reciproˇcn´ı situaci. Tzn. bl´ıˇze neidentifikovan´ y odbˇeratel (klient) n´ am zaslal pr´avn´ı doklad o zasl´an´ı aktiva, kter´e dosud nem´ame, respektive nem´ame jin´ yu ´ˇcetn´ı doklad o pˇrijet´ı tohoto aktiva (na n´aˇs u ´ˇcet, do skladu apod.). Je to tedy stejn´ a situace vidˇen´a druhou stranou. Cviˇ cen´ı ˇ c. 11: Pokuste se za´ uˇctovat u ´ˇcetn´ı pˇr´ıpad, ve kter´em pouˇzijete Dohadn´ yu ´ˇcet aktivn´ı. Typickou situac´ı je napˇr´ıklad dopravn´ı nehoda, po n´ıˇz n´am pojiˇst’ovna v pˇr´ıpadˇe havarijn´ıho pojiˇstˇen´ı naˇseho vozu, zaˇsle nebo pˇred´ a doklad, ve kter´em se zavazuje proplatit urˇcitou ˇc´ astku na z´akladˇe odborn´eho posudku sv´eho technika. Skuteˇcn´e n´aklady na opravu se pak mohou liˇsit. Doklad od pojiˇst’ovny se vˇsak za´ uˇctuje pr´ avˇe na u ´ˇcet Dohadn´e u ´ˇcty aktivn´ı. Pokuste se nastolit takovouto situaci a za´ uˇctovat ji aˇz do f´aze koneˇcn´eho vy´ uˇctov´an´ı.
Kapitola 11. Vybran´e specifick´e okruhy u ´ˇcetnictv´ı
147
Pˇ r´ıklad: K datu 31. 12. pˇriˇsla faktura na ˇca´stku 2000 Kˇc od dodavatele, nem´ame k dispozici pˇr´ıjemku z naˇseho skladu. Ke konci roku mus´ıme uzavˇr´ıt u ´ˇcetnictv´ı, pˇr´ıjemka vˇsak pˇrijde aˇz 5. ledna nov´eho roku (nov´eho u ´ˇcetn´ıho obdob´ı). Tento pˇr´ıklad ˇreˇs´ıme podobnˇe vystaven´ım vnitˇrn´ıho ´ u ´ˇcetn´ıho dokladu (VUD) a provedeme n´asleduj´ıc´ı u ´ˇcetn´ı operace.
1) 2000
119 – Materi´al na cestˇe
111 – Poˇr´ızen´ı materi´alu
321 – Dodavatel´e g
1) 2000
2) 2000
f
2) 2000
3) 2000
e
112 – Materi´al na skladˇe
AF T
3) 2000
Interpretace: Fakturu za´ uˇctujeme obvykl´ ym zp˚ usobem mezi u ´ˇcty 321 – Dodavatel´e a 111 – Poˇr´ızen´ı materi´alu. Ke konci u ´ˇcetn´ıho obdob´ı mus´ıme anulovat u ´ˇcet 111 – Poˇr´ızen´ı materi´alu, tzn., ˇze ˇca´stku zap´ıˇseme na druhou stranu u ´ˇctu s identick´ ym z´ apisem na stranu MD novˇe otevˇren´eho u ´ˇctu 119 – Materi´al na cestˇe. Tento u ´ˇcet m´a sv´e zastoupen´ı v rozvaze. V pˇr´ıˇst´ım u ´ˇcetn´ım obdob´ı, po obdrˇzen´ı pˇr´ıjemky anulujeme poloˇzku na u ´ˇctu 119 – Materi´ al na cestˇe a zap´ıˇseme ji reciproˇcnˇe na syntetick´ yu ´ˇcet 112 – Materi´ al na skladˇe (v analytice na konkr´etn´ı sklad napˇr´ıklad 112/4 – Materi´ al na skladˇe Bystˇrice). Uveden´e z´avˇerkov´e operace jsou nezbytn´e pro spr´ avn´e vyj´adˇren´ı hlavn´ıch u ´ˇcetn´ıch z´ asad, jejich d˚ usledkem je vznik dohadn´ ych u ´ˇct˚ u pasivn´ıch a materi´ alu na cestˇe. Tyto u ´ˇcty jsou obsaˇzeny v rozvaze, specifikuj´ı naˇse pasiva i aktiva.
´ ctov´ Uˇ an´ı v´ ysledk˚ u inventarizace
R
11.3
D
Majetek kaˇzd´eho ekonomick´eho subjektu podl´eh´a zmˇen´am, obˇeˇzn´e prostˇredky se spotˇrebov´ avaj´ı, dlouhodob´ y majetek se opotˇrebov´av´a, nˇekter´e majetkov´e formy n´am miz´ı (povˇetˇsinˇe se jich zmocnila nepatˇriˇcn´ a osoba), l´ atky prchav´e n´am prchaj´ı, existuj´ı pojmy jako rozprach“, vysuˇsen´ı“, ˇzivly zp˚ usobuj´ı neˇcekan´e ztr´aty (oheˇ n, voda) atd. Na nˇekter´e ” ” majetkov´e formy vytv´aˇr´ıme tzv. normy ztratnosti“ nebo normy objektivn´ıho u ´ bytku. ” Mus´ıme tud´ıˇz poˇc´ıtat s faktem, ˇze ˇcasem ub´ yv´a nˇekter´ ych majetkov´ ych norem v d˚ usledku objektivn´ıch ud´alost´ı, ale tak´e v d˚ usledku subjektivn´ıch mimoˇra´dn´ ych ud´ alost´ı. Protoˇze vˇsak hlavn´ı u ´ˇcetn´ı z´asadou je vyjadˇrovat pomoc´ı u ´ˇcetnictv´ı vˇernˇe a pravdivˇe“ skuteˇcnost, maj´ı ” tyto nˇekdy pˇredv´ıdateln´e, nˇekdy zcela neˇcekan´e ud´ alosti, za n´asledek nutnost prov´ adˇen´ı inventarizac´ı, tj. porovn´av´an´ı skuteˇcn´eho fyzick´eho stavu se z´aznamy u ´ˇcetn´ımi. Pokud se u ´ˇcetn´ı z´ aznamy se skuteˇcnost´ı liˇs´ı, mus´ıme u ´ˇcetn´ı z´aznamy opravit.
11.3.1
Fyzick´ a inventura
Prov´ adˇen´ı fyzick´e inventury pˇrikazuje z´akon o u ´ˇcetnictv´ı, kter´ y tak´e urˇcuje pravideln´e term´ıny dle jednotliv´ ych druh˚ u aktiv, jakoˇz i okamˇzit´e proveden´ı fyzick´e inventury v pˇr´ıpadˇe mimoˇr´adn´e ud´ alosti. Nejˇcastˇeji inventovan´ ym aktivem jsou hotovostn´ı pen´ıze (´ uˇcet 211 – Pokladna a fyzick´e pokladny pˇredevˇs´ım u supermarket˚ u) a d´ale z´asoby pˇredevˇs´ım materi´alu. C´ılem fyzick´e inventarizace je zjiˇstˇen´ı skuteˇcn´eho stavu a u ´ˇcetn´ıch z´aznam˚ u. Pˇri porovn´av´an´ı Tˇri situace zjiˇstˇen´eho stavu s u ´ˇcetn´ımi z´ aznamy mohou nastat tˇri situace:
´ ctov´an´ı v´ 11.3 Uˇ ysledk˚ u inventarizace
148
• zjiˇstˇen´ a skuteˇcnost se shoduje s u ´ˇcetn´ımi z´aznamy, • v pˇr´ıpadˇe zjiˇstˇen´ı vyˇsˇs´ıho stavu neˇz je vyk´az´ano v u ´ˇcetnictv´ı se jedn´a o pˇ rebytek, • pokud je skuteˇcn´ y stav niˇzˇs´ı neˇz je tomu v u ´ˇcetnictv´ı, m˚ uˇze j´ıt o manko.
Druhy manka
Inventarizaˇcn´ı rozd´ıly je nutn´e za´ uˇctovat do toho u ´ˇcetn´ıho obdob´ı, za kter´e se inventarizac´ı zjiˇst’uje a porovn´av´a stav majetku. Negativn´ım zjiˇstˇen´ım je existence manka. Manko ˇreˇs´ıme ve vztahu k zavinˇen´ı zamˇestnanc˚ u a dle povahy manka. Manko
do normy nad normu
nezavinˇen´e zavinˇen´e
Pˇ r´ıklad:
AF T
Pˇri zjiˇstˇen´ı manka nad normu zavinˇen´eho zamˇestnanci se zjiˇst’uje m´ıra tohoto zavinˇen´ı a pˇr´ısluˇsn´a ˇca´stka je pˇredepisov´ana konkr´etn´ım zamˇestnanc˚ um k u ´hradˇe. Pˇrebytek se u ´ˇctuje jako mimoˇr´ adn´ y v´ ynos instituce.
Pˇri fyzick´e inventuˇre byl zjiˇstˇen na poˇc´ ateˇcn´ı stav 1000 Kˇc u ´ bytek ve v´ yˇsi 100 Kˇc, tento u ´bytek je v r´ amci pˇr´ıpustn´e normy (do normy). 112 – Materi´ al na skladˇe
PS 1000
1) 100
501 – Spotˇreba materi´alu 1) 100
R
Interpretace: ´ Ubytek do normy u ´ˇctujeme jednak z´apisem na stranˇe Dal u ´ˇctu 112 – Materi´ al na skladˇe s proti z´aznamem na n´akladov´em u ´ˇctu 501 – Spotˇreba materi´alu. V tomto pˇr´ıpadˇe se jedn´a zˇrejmˇe o objektivn´ı u ´bytky, n´ aklady nese instituce. Pˇ r´ıklad:
Pˇri inventuˇre bylo zjiˇstˇeno manko nad normu nezavinˇen´e zamˇestnanci. Na poˇc´ateˇcn´ı stav 2000 Kˇc ˇcin´ı u ´bytek 200 Kˇc.
D
112 – Materi´ al na skladˇe
PS 2000
2) 200
582 – Manka a ˇskody 2) 200
Interpretace: Manko nad normu nezavinˇen´e zamˇestnanci u ´ˇctujeme na vrub u ´ˇctu 582 – Manka a ˇskody, tedy n´akladov´ yu ´ˇcet, kter´ y jde k t´ıˇzi instituce. Jako v pˇredch´azej´ıc´ım pˇr´ıpadˇe je u ´ˇcetn´ım dokladem pro za´ uˇctov´an´ı Protokol o proveden´e inventuˇre podepsan´ y inventarizaˇcn´ı komis´ı. Pˇ r´ıklad: Pˇri inventuˇre bylo zjiˇstˇeno manko nad normu ve v´ yˇsi 4000 Kˇc na poˇca´teˇcn´ı stav 10 000 Kˇc. Byla urˇcena 50 procentn´ı m´ıra zavinˇen´ı a ˇc´ astka 2000 Kˇc byla pˇredeps´ana k u ´ hradˇe ´ ctujeme na z´akladˇe Protokolu o proveden´e inventuˇre a rozhodnut´ı odzamˇestnanc˚ um. Uˇ povˇedn´eho vedouc´ıho o m´ıˇre zavinˇen´ı.
Kapitola 11. Vybran´e specifick´e okruhy u ´ˇcetnictv´ı 582 – Manka a ˇskody
112 – Materi´al na skladˇe PS 10 000
3) 4000
149 335 – Pohled´ avky za zamˇestnanci
3) 4000
4) 2000
688 – Ostatn´ı mimoˇr´adn´e v´ ynosy 4) 2000
h
Legenda: h – pˇredpis u ´hrady
Pˇ r´ıklad:
AF T
Interpretace: Zjiˇstˇen´ y rozd´ıl za´ uˇctujeme jako u ´bytek materi´alu na skladˇe se vznikem manka na n´akladov´em ˇ astku, kter´a byla zamˇestnanc˚ u ´ˇctu 582 – Manka a ˇskody. C´ um pˇredeps´ana dle m´ıry zavinˇen´ı ku ´hradˇe u ´ˇctujeme na u ´ˇcet 335 – Pohled´ avky za zamˇestnanci (syntetick´ yu ´ˇcet m´a analytick´e u ´ˇcty na kaˇzd´eho zamˇestnance, kter´ y dle v´ ymˇeru nyn´ı dluˇz´ı instituci) a v´ ynosov´ yu ´ˇcet 688 – Ostatn´ı mimoˇra´dn´e v´ ynosy. Pokud zamˇestnanci budou dluh postupnˇe spl´acet, bude ub´ yvat jejich pohled´avka aˇz do koneˇcn´eho vyrovn´an´ı u ´ˇctu.
Pˇri fyzick´e inventuˇre skladu byl zjiˇstˇen pˇrebytek ve v´ yˇsi 300 na poˇc´ateˇcn´ı stav 6000 Kˇc. 112 – Materi´ al na skladˇe
PS 6000 5) 300
688 – Ostatn´ı mimoˇr´adn´e v´ ynosy 5) 300
R
Interpretace: Pˇri zjiˇstˇen´ı pˇrebytku zap´ıˇseme novˇe zv´ yˇsen´ y stav na sklad se souˇcasn´ ym vyj´adˇren´ım tohoto pˇr´ır˚ ustku jako mimoˇra´dn´ y v´ ynos na v´ ynosov´ yu ´ˇcet 688 – Ostatn´ı mimoˇra´dn´e v´ ynosy. Dluˇzno poznamenat, ˇze v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech m˚ uˇze b´ yt zjiˇstˇen´ y pˇrebytek povaˇzov´an za stejnˇe negativn´ı jev jako je manko. M˚ uˇze totiˇz nˇekdy dokumentovat poˇskozen´ı spotˇrebitele, a to zvl´aˇstˇe ve zdravotnictv´ı m˚ uˇze b´ yt i velmi nebezpeˇcn´e.
D
Pˇri prov´adˇen´ı fyzick´e inventury se ˇcasto soubˇeˇznˇe prov´ad´ı i inventura hodnotov´ a. Ta nesouvis´ı s poˇctem (kvantitou) z´asob, ale s jejich hodnotou (cenou). Ta se totiˇz m˚ uˇze ˇcasem mˇenit. Vˇeci, kter´e jsme pˇred ˇcasem nakoupili draho, maj´ı dnes mnohem niˇzˇs´ı hodnotu (dnes bychom je poˇr´ıdili levnˇeji) a naopak. Tento hodnotov´ y pohyb sleduje hodnotov´a inventura.
11.3.2
Hodnotov´ a inventura, opravn´ e poloˇ zky
Pˇri hodnotov´e inventarizaci se posuzuje uˇzitn´ a hodnota vˇeci v aktu´ aln´ım ˇcase a porovn´ av´a se s ocenˇen´ım, pod kter´ ym je vˇec vedena. Jak jiˇz bylo ˇreˇceno, vˇeci podl´ehaj´ı vlivu ˇcasu, jejich hodnota t´ımto faktorem zvyˇsuje nebo sniˇzuje. Zat´ımco napˇr´ıklad hodnota umˇeleck´eho d´ıla ˇcasem roste, pˇrev´aˇzn´a ˇca´st vˇec´ı vykazuje sp´ıˇse sn´ıˇzen´ı hodnoty. Pˇri posuzov´an´ı hodnoty vˇeci si tedy klademe ot´azku za kolik korun (dolar˚ u atd.) bychom tuto vˇec mohli poˇr´ıdit nyn´ı ” (in real time)“ samozˇrejmˇe v pˇr´ıpadˇe, ˇze tato vˇec je k nakoupen´ı, nebo v pˇr´ıpadˇe, ˇze jsme schopni zjistit jej´ı alespoˇ n reprodukˇcn´ı cenu. Vˇetˇsinou vˇsak jsou v u ´ˇcetnictv´ı zaznamen´any poˇrizovac´ı ceny (ceny historick´e), v nichˇz je vˇec vedena. V´ ysledkem hodnotov´e inventarizace je zjiˇstˇen´ı, zda hodnota z´asob nen´ı vyˇsˇs´ı nebo niˇzˇs´ı, neˇz je zachycena v u ´ˇcetnictv´ı. Je-li hodnota z´asob ve skuteˇcnosti vyˇsˇs´ı, neˇz m´ame uvedeno v u ´ˇcetnictv´ı, pak se jedn´a o tzv. latentn´ı pˇr´ır˚ ustek hodnoty (skryt´ y) a tento pˇr´ır˚ ustek se nijak v u ´ˇcetnictv´ı nezaznamen´av´a,
´ ctov´an´ı v´ 11.3 Uˇ ysledk˚ u inventarizace
150
neovlivˇ nuje u ´ˇcetnictv´ı a nezp˚ usobuje nutnost ˇza´dn´e korekce u ´ˇcetn´ıch z´ aznam˚ u. Jde o naplnˇen´ı z´ asady opatrnosti, pˇr´ır˚ ustek m˚ uˇze b´ yt v budoucnosti niˇzˇs´ı, nulov´ y, hodnota m˚ uˇze dokonce klesnout pod hladinu cen, ve kter´e jsou vˇeci v u ´ˇcetnictv´ı zachyceny. Tento druh´ y pˇr´ıpad, tj. pokles re´ aln´e hodnoty pod hladinu cen, ve kter´e jsou vˇeci zachyceny vu ´ˇcetnictv´ı, pak mus´ıme podrobnˇeji zkoumat opˇet z hlediska ˇcasu. Jde o latentn´ı (skryt´ y) u ´bytek hodnoty z´asob, kter´ y opˇet z hlediska z´asady vˇern´eho a pravdiv´eho zobrazen´ı majetku, mus´ıme rozdˇelit do 2 skupin. Jedn´ a se bud’ o u ´bytek hodnoty trval´ y nebo doˇcasn´ y.
AF T
a) Pokud se jedn´a o trval´ yu ´bytek hodnoty, pak se zachyt´ı do n´aklad˚ u, tj. na n´akladov´ y u ´ˇcet 582 – Manka a ˇskody. b) V pˇr´ıpadˇe doˇcasn´eho sn´ıˇzen´ı hodnoty vˇeci ˇreˇs´ıme tuto situaci nepˇr´ım´ ym zp˚ usobem, tj. vznikem tzv. Opravn´ e poloˇ zky k . . . “ dan´e vˇeci, materi´alu ˇci jin´emu aktivu. Na ” tento u ´ˇcet se zaznamen´av´a u ´bytek hodnoty dan´eho aktiva, re´ aln´a hodnota je tedy d´ana 2u ´ˇcty, tj. p˚ uvodn´ım u ´ˇctem aktiva a touto opravnou poloˇzkou. Proti´ uˇctem k takto napˇr´ıklad vznikl´emu u ´ˇctu 191 – Opravn´a poloˇzka k materi´ alu, je n´akladov´ yu ´ˇcet 559 – Tvorba opravn´ ych poloˇzek. Znamen´a to, ˇze re´ aln´e sn´ıˇzen´ı hodnoty zaznamen´av´ ame jako vznik nov´ ych n´ aklad˚ u instituce.
Po ˇcase se m˚ uˇze pˇri dalˇs´ı inventarizaci prok´azat, ˇze doˇcasnost pominula a hodnota vˇeci je opˇet na v´ yˇsi p˚ uvodn´ı poˇrizovac´ı ceny (popˇr´ıpadˇe i vyˇsˇs´ı). V takov´em pˇr´ıpadˇe mus´ıme u ´ˇcet 191 – Opravn´e poloˇzky k materi´alu vynulovat a stejnou ˇca´stku souvztaˇzn´ ym z´apisem zaznamenat na v´ ynosov´ yu ´ˇcet 659 – Z´ uˇctov´an´ı opravn´ ych poloˇzek. Pomoc´ı n´aklad˚ u a v´ ynos˚ u a opravn´ ych poloˇzek tak regulujeme skuteˇcnou, re´ alnou hodnotu naˇseho majetku v z´ ajmu dodrˇzen´ı hlavn´ı z´ asady u ´ˇcetnictv´ı, tj. zobrazovat stav naˇseho majetku spr´avnˇe a pravdivˇe. Tvorba tˇechto opravn´ ych poloˇzek tak vypl´ yv´a ze z´asady, ˇze oceˇ nov´an´ı vˇeci se dˇeje na z´akladˇe skuteˇcn´ ych, historick´ ych poˇrizovac´ıch cen a pˇri zmˇenˇe hodnot m˚ uˇzeme u ´ bytky vyj´adˇrit pouze nepˇr´ımo. Z toho vypl´ yv´a, ˇze na zv´ yˇsen´ı hodnoty ˇza´dn´e opravn´e poloˇzky nevytv´ aˇr´ıme.
R
Vytv´ aˇren´ı opravn´ych poloˇzek k r˚ uzn´ym druh˚ um aktiv, tvoˇr´ı dalˇs´ı typ u ´ˇct˚ u ˇcasov´eho rozliˇsen´ı v ˇsirˇs´ım pojet´ı. Pˇ r´ıklad:
D
Pˇri inventarizaci skladu bylo zjiˇstˇeno, ˇze materi´al pryˇzov´ y obvaz“ v mnoˇzstv´ı 10 ks ” za poˇrizovac´ı cenu 50 Kˇc, jak je uvedeno ve skladov´e evidenci, byl inventov´an fyzicky v identick´em mnoˇzstv´ı, avˇsak v souˇcasn´e dobˇe jej lze nakoupit za 40 Kˇc. Jedn´a se o doˇcasn´e sn´ıˇzen´ı hodnoty, ceny tohoto materi´alu kol´ısaj´ı, lze pˇredpokl´adat dalˇs´ı pohyb. Za´ uˇctujeme jako u ´ˇcetn´ı pˇr´ıklad ˇc. 1. Pˇri dalˇs´ı inventarizaci vˇsak se hodnota tohoto materi´ alu zv´ yˇsila a re´aln´a hodnota, jak vypl´ yv´ a z protokolu o inventarizaci, je nyn´ı 60 Kˇc. Za´ uˇctujeme jako u ´ˇcetn´ı pˇr´ıpad ˇc. 2. Tyto u ´ˇcetn´ı pˇr´ıpady za´ uˇctujeme n´ asleduj´ıc´ım zp˚ usobem: 112 – Materi´al na skladˇe PS 500
3) 100
559 – Tvorba opravn´ ych poloˇzek 1) 100
191 – Opravn´ a poloˇzka k materi´alu 2) 100
1) 100
659 – Z´ uˇctov´ an´ı opravn´ ych poloˇzek 2) 100
Kapitola 11. Vybran´e specifick´e okruhy u ´ˇcetnictv´ı
151
Pokud by se vˇsak pˇri druh´e inventuˇre prok´azalo, ˇze u ´bytek hodnoty materi´alu z poˇrizovac´ı ceny 50 Kˇc na 40 je trval´eho r´azu (´ uˇcetn´ı pˇr´ıpad ˇc. 3), pak bychom museli za´ uˇctovat tento u ´bytek na u ´ˇcet 582 – Manka a ˇskody takto: 582 – Manka a ˇskody 3) 100
AF T
Interpretace: Prvn´ı inventarizac´ı jsme zjistili latentn´ı u ´bytek hodnoty o 100 Kˇc, kter´ y jsme vyhodnotili jako doˇcasn´ y. Vytvoˇrili jsme u ´ˇcet 191 – Opravn´e poloˇzky k materi´alu (v analytice sledujeme konkr´etn´ı materi´ aly, tj. pryˇzov´e obvazy) a hodnotu sn´ıˇzen´ı jsme zapsali na tento u ´ˇcet. Oba u ´ˇcty nyn´ı vyjadˇruj´ı, ˇze hodnota z´ asob pryˇzov´ ych obvaz˚ u je 400 Kˇc, fyzicky se poˇcet nezmˇenil ´ a je vyjadˇrov´an na p˚ uvodn´ım u ´ˇctu 112 – Materi´al na skladˇe. Ubytek hodnoty u ´ˇctujeme do n´aklad˚ u na u ´ˇcet 559 – Tvorba opravn´ ych poloˇzek. Druhou inventarizac´ı jsme zjistili, ˇze moment´aln´ı cena tohoto materi´alu je jeˇstˇe vyˇsˇs´ı, neˇz cena, za kterou jsme my materi´al nakoupili a vedeme jej takto v u ´ˇcetnictv´ı. Protoˇze vˇsak m˚ uˇzeme toto zv´ yˇsen´ı hodnoty zaznamenat pouze do v´ yˇse p˚ uvodn´ı ceny, vynulujeme u ´ˇcet 191 – Opravn´e poloˇzky k materi´ alu se souvztaˇzn´ ym z´apisem na v´ ynosov´em u ´ˇctu 659 – Z´ uˇctov´an´ı opravn´ ych poloˇzek. Pokud by se dle tˇret´ı varianty uk´azalo, ˇze doˇcasn´ y u ´ bytek o 100 Kˇc se uk´azal b´ yt pˇri n´ asledn´e inventuˇre trval´ ym, museli bychom tento u ´bytek d´ at do n´ aklad˚ u bˇeˇzn´eho u ´ˇcetn´ıho obdob´ı, a to na u ´ˇcet 582 – Manka a ˇskody. Existence opravn´ ych poloˇzek, kter´e lze vytv´aˇret prakticky ke vˇsem druh˚ um aktiv vˇcetnˇe pohled´avek, je n´astrojem objektivizace u ´ˇcetnictv´ı, n´astrojem, kter´ y n´am umoˇzn ˇuje vyjadˇrovat spr´avn´ y stav vˇec´ı a jejich hodnot, vyjadˇrovat pravdivˇe stav naˇseho majetku.
R
Dohadn´e u ´ˇcty (aktivn´ı a pasivn´ı), opravn´e poloˇzky a u ´ˇcty rezerv tvoˇr´ı 3 skupiny u ´ˇct˚ u, kter´e povaˇzujeme za u ´ˇcty ˇcasov´eho rozliˇsov´ an´ı n´ aklad˚ u a v´ynos˚ u v ˇsirˇs´ım pojet´ı.
´ Ukol k textu ˇ c. 22:
D
Za´ uˇctujte n´asleduj´ıc´ı u ´ˇcetn´ı pˇr´ıpad. Pˇri inventuˇre bylo zjiˇstˇeno, ˇze hodnota skladovan´eho materi´alu poklesla oproti p˚ uvodn´ı poˇrizovac´ı cenˇe ve v´ yˇsi 1000 Kˇc o 30 %. N´aslednou inventurou bylo zjiˇstˇeno, ˇze nynˇejˇs´ı cena je naopak o 40 % vyˇsˇs´ı neˇz byla p˚ uvodn´ı poˇrizovac´ı cena.
11.4
´ cty ˇ Uˇ casov´ eho rozliˇ sen´ı v uˇ zˇ s´ım pojet´ı
M´a-li u ´ˇcetnictv´ı spr´avn´ ym zp˚ usobem zjiˇst’ovat hospod´aˇrsk´ y v´ ysledek a zobrazovat skuteˇcnou hodnotu majetku, mus´ı m´ıt k dispozici n´astroje, kter´e tento poˇzadavek zabezpeˇcuj´ı. Pro zjiˇstˇen´ı spr´avn´eho hospod´aˇrsk´eho v´ ysledku je tˇreba, aby v n´akladech a v´ ynosech byly pouze takov´e n´ aklady a v´ ynosy, kter´e s dan´ ym u ´ˇcetn´ım obdob´ım ˇcasovˇe a obsahovˇe souvisej´ı. To znamen´ a zahrnout do v´ ypoˇctu hospod´ aˇrsk´eho v´ ysledky vˇsechny n´aklady i v´ ynosy, kter´e do nˇeho hospod´aˇrsky patˇr´ı, i kdyˇz ve sledovan´em u ´ˇcetn´ım obdob´ı nebyly za´ uˇctov´any. A naopak je tˇreba vylouˇcit z n´aklad˚ u i v´ ynos˚ u takov´e poloˇzky, kter´e byly ve sledovan´em obdob´ı za´ uˇctov´any, avˇsak obsahovˇe a ˇcasovˇe do nˇeho nepatˇr´ı. Vˇzdyt’ napˇr´ıklad v bˇeˇzn´em u ´ˇcetn´ım obdob´ı m˚ uˇzeme m´ıt ˇradu vˇec´ı pˇredplacenou na obdob´ı pˇr´ıˇst´ı (napˇr´ıklad n´ ajemn´e na leden
´ cty ˇcasov´eho rozliˇsen´ı v uˇzˇs´ım pojet´ı 11.4 Uˇ
152
pˇr´ıˇst´ıho roku bude zaplaceno jiˇz v prosinci minul´eho obdob´ı) a naopak nˇekter´e platby se mohou t´ ykat doplatk˚ u uskuteˇcnˇen´ ych v nov´em u ´ˇcetn´ım obdob´ı, avˇsak za minul´ y rok. Tyto nedokonalosti vypl´ yvaj´ıc´ı ze striktn´ı hranice u ´ˇcetn´ı z´avˇerky ˇreˇs´ıme pomoc´ı n´astroj˚ u ˇcasov´eho rozliˇsov´ an´ı. ˇ Casov´ e rozliˇsen´ı n´ aklad˚ u a v´ynos˚ u, v´ydaj˚ u a pˇr´ıjm˚ u, z´ avazk˚ u a pohled´ avek patˇr´ı mezi n´ astroj spr´ avn´eho vyj´ adˇren´ı hospod´ aˇrsk´eho v´ysledku a t´ım i z´ akladu pro v´ypoˇcet danˇe z pˇr´ıjm˚ u, jakoˇz i spr´ avn´eho vyj´ adˇren´ı hodnoty z´ avazk˚ u a pohled´ avek v majetkov´e struktuˇre ekonomick´eho subjektu. Pro vyj´adˇren´ı ˇcasov´eho rozliˇsen´ı jsou v u ´ˇcetnictv´ı vyhrazeny n´asleduj´ıc´ı u ´ˇcty v u ´ˇctov´e tˇr´ıdˇe 3, skupinˇe 38 – Pˇrechodn´e u ´ˇcty aktiv a pasiv na tˇechto u ´ˇctech:
Pozor
381 382 383 384 385 386 387
– – – – – – –
N´ aklady pˇr´ıˇst´ıch obdob´ı, Komplexn´ı n´ aklady pˇr´ıˇst´ıch obdob´ı, V´ ydaje pˇr´ıˇst´ıch obdob´ı, V´ ynosy pˇr´ıˇst´ıch obdob´ı, Pˇr´ıjmy pˇr´ıˇst´ıch obdob´ı, Kurzov´e rozd´ıly aktivn´ı a Kurzov´e rozd´ıly pasivn´ı.
AF T
• • • • • • •
Aˇckoliv, jak vypl´ yv´a ze samotn´eho pojmenov´an´ı, n´aklady, v´ ynosy atd., by se na prvn´ı pohled zd´ alo, ˇze se jedn´ aou ´ˇcty n´akladov´e ˇci v´ ynosov´e, nen´ı tomu tak. Vˇ sechny tyto u ´ˇ cty jsou u ´ˇ cty rozvahov´ e, jsou obsaˇ zeny v rozvaze.
Pro naˇse potˇreby nebudeme rozeb´ırat vˇsechny tyto u ´ˇcty pod´ıv´ame se jen na princip, pokuste se sami aplikovat podobnou situaci jako je uvedena v pˇr´ıkladech na V´ami definovan´ yu ´ˇcetn´ı pˇr´ıpad a za´ uˇctujte si jej samostatnˇe. Pˇ r´ıklad:
R
Naˇs´ı instituc´ı bylo zaplaceno dne 30. 9 n´ajemn´e za 4. kvart´al roku 2008 a pˇredplaceno n´ ajemn´e za 1. kvart´al roku 2009, vˇse ve v´ yˇsi 20 000 Kˇc. Je zˇrejm´e, ˇze polovina ˇc´ astky se t´ yk´a n´aklad˚ u pˇr´ıˇst´ıho roku, pokud bychom celou ˇca´stku zapoˇc´ıtali do n´aklad˚ u tohoto roku, ´ ctujeme n´asledovnˇe: zkreslili bychom hospod´aˇrsk´ y v´ ysledek. Uˇ ´ˇcty 221 – Bankovn´ı u
1) 20 000
D
PS
V´ ypis z u ´ˇctu
518 – Ostatn´ı sluˇzby 1a) 10 000 2) 10 000
381 – N´ aklady pˇr´ıˇst´ıch obdob´ı 1b) 10 000 z´ avˇerka 2) 10 000
Interpretace: Zaplacen´ı n´ ajemn´eho za 4. kvart´al roku 2008 bylo za´ uˇctov´ ano jako n´ aklad na n´ akladov´em u ´ˇctu 518 – Ostatn´ı sluˇzby. T´ım je zajiˇstˇen spr´avn´ y v´ ypoˇcet hospod´ aˇrsk´eho v´ ysledku za rok 2008, protoˇze skuteˇcnˇe za rok 2008 ˇcinili n´aklady n´ajemn´eho za 4. kvart´al ˇc´astku 10 000 Kˇc. Protoˇze vˇsak z bˇeˇzn´eho u ´ˇctu byla vyplacena ˇca´stka 20 000 Kˇc, kter´a pˇredstavuje
Kapitola 11. Vybran´e specifick´e okruhy u ´ˇcetnictv´ı
153
u ´ bytek aktiv, byla tato ˇc´astka, kter´a se t´ yk´ a pˇredplacen´ı n´ajemn´eho na 1. kvart´al roku 2009, na u ´ˇcet ˇcasov´eho rozliˇsen´ı, tj. na u ´ˇcet 381 – N´ aklady pˇr´ıˇst´ıch obdob´ı. Tento u ´ˇcet je u ´ˇctem rozvahov´ ym, je obsaˇzen spolu s u ´ˇctem 221 – Bankovn´ı u ´ˇcty v rozvaze. Porovn´an´ım obou tˇechto rozvahov´ ych u ´ˇct˚ u vid´ıme, ˇze i kdyˇz z pokladny ubylo naˇsich aktiv za 20 000, nepˇr´ımo, pomoc´ı u ´ˇctu 381 – N´aklady pˇr´ıˇst´ıch obdob´ı, jsme vyj´adˇrili skuteˇcn´ yu ´bytek aktiv vztahuj´ıc´ıch se k obdob´ı roku 2008 pouze ve v´ yˇsi 10 000, kdyˇz druhou polovinu jsme zahrnuli do jin´e poloˇzky aktiv. Takto nepˇr´ımo spr´avnˇe vyjadˇrujeme pˇr´ır˚ ustky ˇci u ´bytky aktiv i pasiv a spr´ avnˇe pˇriˇrazujeme n´ aklady a v´ ynosy do dan´eho u ´ˇcetn´ıho obdob´ı. Cviˇ cen´ı ˇ c. 12: ´ ctov´an´ı v´ Uˇ ynos˚ u pˇr´ıˇst´ıho obdob´ı je reciproˇcn´ım pohledem u ´ˇctov´an´ı, tj. z hlediska pˇr´ıjemce tˇechto penˇez. Pokuste se proto prov´est vlastn´ı za´ uˇctov´ an´ı t´eto situace z hlediska majitele ´ cet, kter´ pronaj´ıman´e vˇeci. Uˇ y budete muset otevˇr´ıt, je u ´ˇcet 384 – V´ ynosy pˇr´ıˇst´ıch obdob´ı.
AF T
Je tˇreba se struˇcnˇe zm´ınit jeˇstˇe o u ´ˇctu 382 – Komplexn´ı n´aklady pˇr´ıˇst´ıch obdob´ı, kter´ y se pouˇz´ıv´a v pˇr´ıpadech, kdy v pr˚ ubˇehu u ´ˇcetn´ıho obdob´ı m´ame pouze n´aklady, v´ ynosy aˇz v jin´em obdob´ı. To se t´ yk´a urˇcit´ ych instituc´ı, ve zdravotnictv´ı napˇr´ıklad instituc´ı zab´ yvaj´ıc´ıch se v´ yzkumem ˇci v´ yvojem. I tento u ´ˇcet slouˇz´ı ke spr´ avn´emu vyj´ adˇren´ı hospod´ aˇrsk´eho v´ ysledku a vyj´adˇren´ı majetku, nebot’ obvykle v pr˚ ubˇehu jednoho (i v´ıce rok˚ u) pouze ˇcerp´ame n´aklady, zat´ımco k´ yˇzen´e v´ ynosy se dostavuj´ı aˇz po dokonˇcen´ı pr´ace. Souhrnnˇe se d´a ˇr´ıci, ˇze u ´ˇcty ˇcasov´eho rozliˇsen´ı jsou jednou ze z´akladn´ıch charakteristik u ´ˇcetnictv´ı, kdy na rozd´ıl od daˇ nov´e evidence, kter´a nerozliˇsuje, kter´eho obdob´ı se vlastnˇe platby t´ ykaj´ı, m˚ uˇzeme exaktnˇe vyj´adˇrit efekt naˇseho poˇc´ın´an´ı a realizovat tak hlavn´ı z´ asadu u ´ˇcetnictv´ı o spr´ avn´em a pravdiv´em zobrazen´ı skuteˇcnosti.
´ cetn´ı uz´ Uˇ avˇ erka
11.5
R
Jeˇstˇe pˇred popisem u ´ˇcetn´ı uz´ avˇerky je tˇreba se zm´ınit o dani z pˇr´ıjm˚ u, a to pr´avnick´ ych osob, protoˇze tato daˇ n je placena prakticky z´alohov´ ym zp˚ usobem kaˇzd´ y mˇes´ıc a je zobrazov´ana jako n´akladov´ a poloˇzka na u ´ˇctech n´akladov´e skupiny 59 – Danˇe z pˇr´ıjm˚ u a pˇrevodov´e u ´ˇcty, kde na nˇekolika syntetick´ ych u ´ˇctech zachycujeme daˇ n z pˇr´ıjm˚ u v podrobnˇejˇs´ım ˇclenˇen´ı. Jako pˇr´ıklad uv´ ad´ıme zp˚ usob za´ uˇctov´ an´ı danˇe z pˇr´ıjm˚ u z bˇeˇzn´e ˇcinnosti na u ´ˇctu 591 – Daˇ n z pˇr´ıjm˚ u z bˇeˇzn´e ˇcinnosti – splatn´a, krou souvztaˇznˇe za´ uˇctujeme na u ´ˇcet 341 – Daˇ n z pˇr´ıjm˚ u. Pˇ r´ıklad:
D
´ ctujeme jako Za´ uˇctujte splatnou daˇ n z pˇr´ıjm˚ u z bˇeˇzn´e ˇcinnosti ve v´ yˇsi 200 000 Kˇc. Uˇ n´ akladovou poloˇzku na u ´ˇcet 591 a z´ avazkovou poloˇzku (v˚ uˇci finanˇcn´ımu u ´ˇradu) na u ´ˇcet 341 – Daˇ n z pˇr´ıjm˚ u. Z´avazkov´ yu ´ˇcet 341 zaznamen´ av´a z´avazek instituce podle daˇ nov´eho pˇrizn´ an´ı (formul´ aˇr danˇe z pˇr´ıjm˚ u pr´ avnick´ ych osob se vyplˇ nuje kaˇzd´ y mˇes´ıc a zas´ıl´a, respektive pˇred´ av´ a pˇr´ısluˇsn´emu spr´ avci danˇe). Z´aznam vypad´a n´asledovnˇe: 341 – Daˇ n z pˇr´ıjm˚ u 1) 200 000
591 – Daˇ n z pˇr´ıjm˚ u z bˇeˇzn´e ˇcinnosti – splatn´a 1) 200 000
Interpretace: Daˇ n z pˇr´ıjm˚ u je zahrnov´ana u pr´avnick´ ych osob jako n´akladov´a poloˇzka, z toho vypl´ yv´a, ˇze hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek, kter´ y zjist´ıme jako rozd´ıl mezi celkov´ ymi v´ ynosy a celkov´ ymi n´aklady bude pˇredstavovat disponibiln´ı zisk nebo ˇcistou ztr´atu.
154
11.6 Rozdˇelen´ı hospod´aˇrsk´eho v´ ysledku
´ cetn´ı z´avˇerka znamen´a souhrn prac´ı, kter´e zaˇc´ınaj´ı postupn´ Uˇ ym uzav´ır´an´ım vˇsech u ´ˇct˚ u a konˇc´ı sestaven´ım u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u. Uz´avˇerka u ´ˇctu je podtrˇzen´ı u ´ˇctu vodorovnou ˇcarou naz´ yvanou z´avˇerka“, kter´a oddˇeluje u ´ˇcetn´ı z´apisy pˇredch´azej´ıc´ıho u ´ˇcetn´ıho obdob´ı od z´apis˚ u ” u ´ˇcetn´ıho obdob´ı n´asleduj´ıc´ıho. Tak je tomu u u ´ˇct˚ u rozvahov´ ych, na kter´ ych pokraˇcujeme v z´apisech u ´ˇcetn´ıch pˇr´ıpad˚ u dalˇs´ıho roku. Pro u ´ˇcty n´akladov´e znamen´a ˇc´ara z´avˇerka“ ” vlastnˇe moˇzn´ y celoroˇcn´ı souˇcet n´aklad˚ u nebo v´ ynos˚ u, nebot’ pro nov´e u ´ˇcetn´ı obdob´ı otv´ır´ame nov´e n´akladov´e ˇci v´ ynosov´e u ´ˇcty pro dan´ y rok. Dvˇe formy HV
´ cet Koneˇcn´e stavy u ´ˇct˚ u v´ ynosov´ ych a n´ akladov´ ych zaznamen´av´ ame na z´ avˇerkov´ yu ´ˇcet Uˇ ” zisk˚ u a ztr´ aty“, kde zjist´ıme hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek – zisk nebo ztr´atu.
AF T
a) Pokud se podaˇr´ı vyprodukovat zisk, pˇredstavuje zisk nov´e pasivum, nov´ y vlastn´ı zdroj, kter´ y bude pˇrenesen do koneˇcn´eho u ´ˇctu rozvaˇzn´eho (tedy dalˇs´ıho z´avˇerkov´eho u ´ˇctu) a n´aslednˇe pak do koneˇcn´e rozvahy k ultimu u ´ˇcetn´ıho obdob´ı. Touto poloˇzkou jsou tedy oba u ´ˇcetn´ı v´ ykazy spolu spojeny. b) Pokud n´aˇs hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek bude z´aporn´ y (ztr´ata), zap´ıˇse se u ´daj se znam´enkem minus rovnˇeˇz do III. kvadrantu pasiv, jako dosaˇzen´ y vlastn´ı zdroj financov´an´ı. Bohuˇzel v tomto pˇr´ıpadˇe vˇsak ztr´ata znamen´a adekv´ atn´ı u ´bytek na stranˇe aktiv, znamen´a to, ˇze majetkov´ a podstata instituce se sn´ıˇzila.
Samotn´e dosaˇzen´ı zisku nebo ztr´ aty nemus´ı b´ yt ani negativn´ım, ani pozitivn´ım ukazatelem. I ztr´ ata m˚ uˇze b´ yt relativnˇe dobr´ ym ukazatelem, napˇr´ıklad, pokud instituce nakoupila ˇradu nov´ ych technologick´ ych celk˚ u, kter´e v budouc´ım obdob´ı zp˚ usob´ı nav´ yˇsen´ı v´ ynos˚ u. Stejnˇe tak zisk nemus´ı b´ yt s´am o sobˇe zcela pozitivn´ım jevem, pokud nen´ı doprov´ azen dalˇs´ımi pozitivn´ımi ukazateli rozvoje instituce. Vˇse mus´ıme hodnotit nejen z kr´atkodob´eho, ale i dlouhodob´eho v´ yhledu.
R
´ cetn´ı uz´avˇerka je ukonˇcena sestaven´ım u Uˇ ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u, kter´e pak slouˇz´ı ˇradˇe posuzovatel˚ u k hodnocen´ı situace dan´e instituce. Ale o tom samostatn´a kapitola. My se pod´ıv´ame jeˇstˇe na rozdˇelen´ı zisku nebo u ´hradu ztr´aty, nebot’ to je ˇcinnost, kterou manaˇzeˇri obecnˇe jak´ekoliv instituce mus´ı navrhovat majitel˚ um ˇci zakladatel˚ um a pr´avˇe v tˇechto n´avrz´ıch se projevuje s´ıla a schopnost managementu dan´e instituce.
11.6
Rozdˇ elen´ı hospod´ aˇ rsk´ eho v´ ysledku
D
Jak jiˇz bylo ˇreˇceno hospod´aˇrsk´ y v´ ysledek m´ a prakticky 2 moˇzn´e formy, a to zisk a nebo ztr´atu. Oba stavy pˇrin´aˇsej´ı pro instituce sv´e d˚ usledky, zisk je tˇreba rozdˇelit (nebo nerozdˇelit a ponechat pro pˇr´ıˇst´ı obdob´ı v pln´e v´ yˇsi, pokud to umoˇzn ˇ uje z´akon a vnitˇrn´ı pˇredpisy instituce), ztr´atu je tˇreba rovnˇeˇz ˇreˇsit, znamen´a totiˇz sn´ıˇzen´ı aktiv i pasiv dan´e organizace. Zvl´aˇstˇe prohlubuj´ıc´ı se ztr´ata ˇci dlouhotrvaj´ıc´ı ztr´ata by mohla znamenat v´aˇzn´e ohroˇzen´ı samotn´e existence dan´eho ekonomick´eho subjektu.
11.6.1
Rozdˇ elen´ı zisku
Rozdˇelen´ı zisku bude odliˇsn´e v pˇr´ıpadech, kdy se jedn´ a o individu´aln´ıho podnikatele nebo kolektivn´ı formy podnik´ an´ı. Po skonˇcen´ı u ´ˇcetn´ıho obdob´ı provedou u ´ˇcetn´ı z´avˇerku a zjist´ı hospod´aˇrsk´ y v´ ysledek, v naˇsem pˇr´ıpadˇe zisk. Z u ´ˇcetn´ıho hlediska pak v dalˇs´ım, nov´em u ´ˇcetn´ım obdob´ı se vyk´azan´ y hospod´aˇrsk´ y v´ ysledek pˇrevede pˇri otev´ır´an´ı nov´ ych u ´ˇcetn´ıch knih ve prospˇech u ´ˇctu 431 – Hospod´aˇrsk´ y v´ ysledek ve schvalovac´ım ˇr´ızen´ı (na stranu Dal – zisk) nebo na jeho vrub (stranu M´ a d´ ati-ztr´ ata).
Kapitola 11. Vybran´e specifick´e okruhy u ´ˇcetnictv´ı
155
Na tomto u ´ˇctu bude vykazov´an hospod´aˇrsk´ y v´ ysledek do t´e doby, dokud se podnikaj´ıc´ı subjekt nerozhodne, jak´ ym zp˚ usobem bude rozdˇelen. Tento u ´ˇcet tedy slouˇz´ı k evidenˇcn´ım u ´ˇcel˚ um vyk´azan´eho hospod´ aˇrsk´eho v´ ysledku a m˚ uˇze na nˇem setrvat i nˇekolik mˇes´ıc˚ u, dokud pˇr´ısluˇsn´e ˇr´ıd´ıc´ı org´ any (nebo individu´aln´ı majitel) nerozhodnou o jeho rozdˇelen´ı. D´ a se ˇr´ıci, ˇze se jedn´ a o jak´ ysi pˇrechodn´ yu ´ˇcet zaznamen´avaj´ıc´ı vytvoˇren´ y, dosud nerozdˇelen´ y zisk.
AF T
1) Individu´ aln´ı podnikatel rozhoduje o jeho rozdˇelen´ı nepochybnˇe mnohem rychleji, neˇz je tomu u pr´avn´ıch ´ cetn´ı vyrovn´ forem kolektivn´ıho podnik´an´ı. Uˇ au ´ˇcet 431 – Hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek ve ´ cet individu´ schvalovac´ım ˇr´ızen´ı pˇrevodem stejn´e ˇc´ astky zisku na u ´ˇcet 491 – Uˇ aln´ıho podnikatele. Znamen´ a to, ˇze prakticky okamˇzitˇe po zjiˇstˇen´ı hospod´aˇrsk´eho v´ ysledku a jeho ozn´ amen´ı individu´ aln´ımu podnikateli, zapisuje u ´ˇcetn´ı zjiˇstˇenou ˇca´stku zisku na opaˇcnou stranu (stranu M´a d´ati) u ´ˇctu 431 – Hospod´aˇrsk´ y v´ ysledek ve schvalovac´ım ´ cet ˇr´ızen´ı a pˇrev´ad´ı cel´ y vytvoˇren´ y zisk ve prospˇech (na stranu Dal) u ´ˇctu 491 – Uˇ individu´ aln´ıho podnikatele. Je n´aslednˇe pouze vˇec´ı podnikatele na co zisk vyuˇzije. Pˇ r´ıklad: Graficky by tento pˇrevod vypadal n´asledovnˇe: 701 – Poˇca´teˇcn´ yu ´ˇcet rozv´aˇzn´ y
431 – Hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek ve schvalovac´ım ˇr´ızen´ı 2) 500 000
1) 500 000
1) 500 000
´ cet individu´aln´ıho podnikatele 491 – Uˇ 2) 500 000
R
2) Kapit´ alov´e spoleˇcnosti a druˇzstvo U kapit´alov´ ych spoleˇcnost´ı a druˇzstva je situace pro rozdˇeln´ı zisku jin´a, ˇcasto konfliktn´ı, kaˇzdop´adnˇe o jeho rozdˇelen´ı rozhoduje na n´avrh managementu spoleˇcnosti (nebo druˇzstva) vlastn´ık, tj. napˇr´ıklad spoleˇcn´ıci, valn´a hromada u akciov´ ych spoleˇcnost´ı nebo ˇclensk´ a sch˚ uze druˇzstevn´ık˚ u. Hospod´aˇrsk´ y v´ ysledek minul´eho u ´ˇcetn´ıho obdob´ı zachycen´ y na u ´ˇctu 431 – Hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek ve schvalovac´ım ˇr´ızen´ı se vyrovn´a jeho rozdˇelen´ım na n´asleduj´ıc´ı moˇznosti:
D
1) Ve prospˇech (na stranu Dal) povinn´ ych fond˚ u Pˇ r´ıklad: Jedn´a se o pˇr´ıdˇel rezervn´ıho fondu u akciov´ ych spoleˇcnost´ı nebo nedˇeliteln´eho fondu u druˇzstev. Jejich zˇr´ızen´ı je d´ano obchodn´ım z´ akon´ıkem, kter´ y rovnˇeˇz urˇcuje v´ yˇsi tvorby. 2) Ve prospˇech nepovinn´ ych (tzv. statut´arn´ıch) fond˚ u Pˇ r´ıklad: M˚ uˇze se jednat napˇr´ıklad o zˇr´ızen´ı fondu soci´ aln´ıho, fondu bydlen´ı apod., jejichˇz tvorba a pˇr´ıdˇel jsou stanoveny statutem nebo stanovami. Tˇechto fond˚ u m˚ uˇze b´ yt nˇekolik, z´ aleˇz´ı pouze na rozhodnut´ı vlastn´ıka, jak´e fondy bude m´ıt.
156
11.6 Rozdˇelen´ı hospod´aˇrsk´eho v´ ysledku 3) Ve prospˇech u ´ˇctu 364 – Z´ avazky ke spoleˇcn´ık˚ um pˇri rozdˇelov´an´ı zisku Pˇ r´ıklad: U akciov´ ych spoleˇcnost´ı se jedn´ a o rozdˇelen´ı zisku na dividendy dle rozhodnut´ı valn´e hromady, u spoleˇcnost´ı s ruˇcen´ım omezen´ ym a druˇzstev se jedn´a o pod´ıly ze zisku spoleˇcn´ık˚ um nebo ˇclen˚ um druˇzstev. 4) Ve prospˇech u ´ˇctu 428 – Nerozdˇelen´ y zisk minul´ ych let Pˇ r´ıklad:
AF T
Po splnˇen´ı z´ akonn´e povinnosti dotace povinn´ ych fond˚ u, nemus´ı b´ yt zisk d´ale dˇelen a zbytek m˚ uˇze b´ yt pˇreveden na tento u ´ˇcet. Nerozdˇelen´a ˇca´st zisku se tedy pˇripoˇcte k z˚ ustatku tohoto u ´ˇctu z pˇredch´azej´ıc´ıho roku (resp. minul´ ych let – zisk se nemus´ı d´ale dˇelit i nˇekolik rok˚ u) a tvoˇr´ı tak jak´esi u ´spory“ spoleˇcnosti ” nebo druˇzstva pro budouc´ı velk´e investice. Tento princip nerozdˇelen´ı ( u ´schovy“ ” zisku) je podobn´ y jako u dom´acnost´ı, na vˇetˇs´ı investice je tˇreba ˇsetˇrit a ˇc´ast nespotˇrebovan´ ych pˇr´ıjm˚ u uchovat pro pozdˇejˇs´ı pl´anovan´e vˇetˇs´ı v´ ydaje. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 14:
Za´ uˇctujte rozdˇelen´ı zisku u akciov´e spoleˇcnosti, ve kter´e bylo dosaˇzeno zisku ve v´ yˇsi Kˇc 2 500 000. Na z´ akladˇe n´ avrhu managementu schv´alila valn´ a hromada, ˇze 10 % p˚ ujde do rezervn´ıho fondu, 10 % do statut´arn´ıch fond˚ u, 60 % na rozdˇelen´ı ve formˇe dividend, zbytek ˇ sen´ı zaˇslete tutorovi. z˚ ustane nerozdˇelen. Reˇ
11.6.2
´ Uhrada ztr´ aty
R
Vznik ztr´aty nem´a s´am o sobˇe ˇz´adnou vypov´ıdac´ı schopnost, zvl´aˇstˇe, pokud se jedn´a o kr´atkodobou ztr´atu. Tu nelze hodnotit ani pozitivnˇe, ani negativnˇe, pokud nev´ıme, co se za n´ı skr´ yv´ a. Teprve hlubˇs´ı anal´ yza hospodaˇren´ı umoˇzn´ı diferencovat mezi pˇr´ıˇcinami ztr´aty a ztr´ atu hodnotit v komplexu cel´eho v´ yvoje hospodaˇren´ı podniku. Z´ aleˇz´ı tak´e na velikosti ztr´aty v pomˇeru k obˇema parametr˚ um, tj. v´ ynos˚ um a n´aklad˚ um. Je jistˇe ˇza´douc´ı a bylo by optim´aln´ı, kdyby podnik dosahoval trval´eho a st´ale se zvyˇsuj´ıc´ıho zisku. Avˇsak i kr´atkodob´a, pˇredpokl´adan´ a ztr´ ata, m˚ uˇze b´ yt hodnocena finanˇcn´ımi analytiky jako pozitivn´ı jev. Pˇ r´ıklad:
D
Instituce vyk´azala oproti ziskov´emu minul´emu obdob´ı vcelku malou ztr´atu. Tato ztr´ata byla zp˚ usobena velkou investic´ı a n´aklady na instalaci nov´e techniky a modern´ı technologie. Instituce t´ım nastartovala budouc´ı u ´spˇeˇsn´ y rozvoj, m´ a jiˇz dalˇs´ı klienty atd. Zv´ yˇsen´a investice, byt’ za cenu hospod´ aˇrsk´e ztr´ aty, zp˚ usobuje hospod´ aˇrsk´ y rozvoj v budouc´ım obdob´ı. Takto vzniklou kr´ atkodobou ztr´ atu lze hodnotit pozitivnˇe. Pˇ r´ıklad:
Instituce vyk´ azala opˇetovnˇe v letoˇsn´ım roce ztr´ atu, a to mnohem vyˇsˇs´ı, neˇz tomu bylo v loˇ nsk´em roce. Tato ztr´ata je jiˇz dlouhodob´a a st´ale se zvyˇsuje. Instituce propouˇst´ı zamˇestnance, sniˇzuj´ı se objedn´avky, instituce ztr´ac´ı klienty, jej´ı technick´e zaˇr´ızen´ı je zastaral´e atd. Vznik prohlubuj´ıc´ı se ztr´aty znamen´a negativn´ı hodnocen´ı v´ ysledku hospodaˇren´ı managementu a vyvol´ av´ a potˇrebu ˇreˇsen´ı t´eto situace vlastn´ıky nebo zakladateli instituce. Obdobnˇe, jako v pˇr´ıpadˇe rozdˇelen´ı zisku, m´a i u ´ hrada ztr´aty sv˚ uj postup. Zat´ımco u individu´ aln´ıho podnikatele kryje veˇskerou ztr´ atu on s´ am sv´ ymi vlastn´ımi zdroji, kapit´ alov´e spoleˇcnosti a druˇzstva maj´ı stanoven tento zp˚ usob u ´hrady, a to opˇet po schv´ alen´ı zp˚ usobu u ´hrady vlastn´ıkem (spoleˇcn´ıky, valnou hromadou, ˇclenskou sch˚ uz´ı):
Kapitola 11. Vybran´e specifick´e okruhy u ´ˇcetnictv´ı
157
ˇ 1. Cerp´ an´ım z´ akonn´ ych fond˚ u Pˇ r´ıklad: U akciov´e spoleˇcnosti se pouˇzije na u ´hradu ztr´ aty rezervn´ı fond, u druˇzstva nedˇeliteln´ y ´ cetnˇe se ˇcerp´ fond. Uˇ an´ı provede z´apisem na vrub (na stranu M´ a d´ ati) napˇr´ıklad u ´ˇctu 421 – Z´ akonn´ y rezervn´ı fond. K tomuto u ´ˇcelu se tak´e z´akonn´e fondy vytv´aˇrej´ı, je to jejich hlavn´ı smysl, je to pr´avˇe jak´asi pojistka pro pˇr´ıpad ne´ uspˇechu a vniku ztr´aty. ´ 2. Uhradou spoleˇcn´ıky spoleˇcnosti s ruˇcen´ım omezen´ ym Pˇ r´ıklad:
AF T
´ cet 431 – Hospod´aˇrsk´ Uˇ y v´ ysledek ve schvalovac´ım ˇr´ızen´ı se zachycen´ım ztr´aty bude vyrovn´ an proti´ uˇctem 354 – Pohled´avky za spoleˇcn´ıky pˇri u ´ hradˇe ztr´aty. V tomto pˇr´ıpadˇe spoleˇcn´ıci dopl´acej´ı na v´ ysledek ne´ uspˇeˇsn´eho podnik´an´ı, obdobnˇe je tomu i u tich´eho spoleˇcn´ıka, kter´ y je rovnˇeˇz takto zainteresov´an na v´ ysledku hospodaˇren´ı. 3. Pˇrevodem ztr´ aty do dalˇs´ıch (budouc´ıch) u ´ˇcetn´ıch obdob´ı Pˇ r´ıklad: Vznikl´ a ztr´ ata z˚ ustane neuhrazena a pˇrev´ad´ı se do dalˇs´ıho u ´ˇcetn´ıho obdob´ı. Zvyˇsuje se tak z˚ ustatek neuhrazen´e ztr´aty z minul´ ych obdob´ı, podnik dlouhodobˇe hospodaˇr´ı ´ cetnˇe se u se ztr´atou. Uˇ ´ˇcet 431 – Hospod´aˇrsk´ y v´ ysledek ve schvalovac´ım ˇr´ızen´ı vyrovn´a zachycen´ım dan´e ˇc´ astky na proti´ uˇcet 429 – Neuhrazen´a ztr´ata minul´ ych let. Pˇ r´ıklad:
V pˇr´ıpadˇe rozdˇelen´ı zisku u akciov´e spoleˇcnosti se nejprve napln´ı rezervn´ı fond, se zbyl´e ˇca´sti se dopln´ı statut´arn´ı fondy, zbyl´a ˇca´st zisku se rozdˇel´ı na dividendy, pˇr´ıpadnˇe posledn´ı ˇca´st z˚ ustane nerozdˇelena. Napˇr´ıklad: Instituce dos´ ahla zisku ve v´ yˇsi 500 000 Kˇc. Do rezervn´ıho fondu bylo po schv´alen´ı rozdˇelen´ı zisku valnou hromadou pˇridˇeleno 100 000 Kˇc, do fondu odmˇen 80 000 Kˇc, pˇr´ıdˇel na v´ yplaty dividend ˇcinil 250 000 Kˇc. Nerozdˇeleno z˚ ustalo 70 000 Kˇc. Obdobn´ ym zp˚ usobem lze postupovat i pˇri u ´hradˇe ztr´aty.
R
Uveden´ y postup jak v pˇr´ıpadˇe rozdˇeln´ı zisku, tak i u ´hrady ztr´aty znamen´a, ˇze se postupuje od prim´ arn´ıho zp˚ usobu rozdˇelen´ı (nebo u ´hrady) k n´asleduj´ıc´ım krok˚ um.
Ve veˇ rejn´ e obchodn´ı spoleˇ cnosti nedoch´az´ı k rozdˇelov´an´ı zisku ani k u ´ hradˇe ztr´aty. Zisk ˇci ztr´ata je z´aleˇzitost´ı spoleˇcn´ık˚ u, podobnˇe jako je tomu u individu´aln´ıho podnikatele Daˇ nov´e pˇrizn´ an´ı pod´ avaj´ı jednotliv´ı spoleˇcn´ıci kaˇzd´ y za sebe.
D
Shrnut´ı:
• Finanˇcn´ı u ´ˇcty zachycuj´ı pohyb a stav finanˇcn´ıho majetku. • Pˇri pˇrevodech penˇez vyuˇz´ıv´ame u ´ˇctu 261 – Pen´ıze na cestˇe. • U devizov´ ych u ´ˇct˚ u je z´apis prov´adˇen jak v deviz´ ach, tak i v korunov´em pˇrepoˇctu ke dni vkladu nebo v´ ybˇeru. • Dvoj´ı z´ apis ˇca´stek na devizov´ yu ´ˇcet m´ a ke konci u ´ˇcetn´ıho obdob´ı za n´ asledek nutnost pˇrepoˇctu korunov´eho vyj´ adˇren´ı deviz k aktu´aln´ımu stavu k ultimu u ´ˇcetn´ıho obdob´ı. • Diference kursov´ ych hodnot pˇri z´apisu a k ultimu u ´ˇcetn´ıho obdob´ı m´ a za n´asledek existenci u ´ˇct˚ u 386 – Kursov´e rozd´ıly aktivn´ı nebo 387 – Kursov´e rozd´ıly pasivn´ı. • Oba dva u ´ˇcty patˇr´ı mezi u ´ˇcty ˇcasov´eho rozliˇsen´ı v uˇzˇs´ım pojet´ı. ´ erov´e u • Uvˇ ´ˇcty jsou otv´ır´any jednal jako kr´atkodob´e (pak je tomu v u ´ˇctov´e tˇr´ıdˇe 2) a nebo dlouhodob´e (v u ´ˇctov´e tˇr´ıdˇe 4). • Ke konci u ´ˇcetn´ıho obdob´ı bychom potˇrebovali m´ıt dokonˇcenou majetkovou evidenci doloˇzenou vˇsemi relevantn´ımi doklady, protoˇze tomu tak ˇcasto nen´ı vznikaj´ı nevyfakturovan´e dod´ avky a dohadn´e u ´ˇcty pasivn´ı nebo materi´al na cestˇe.
158
11.6 Rozdˇelen´ı hospod´aˇrsk´eho v´ ysledku
D
R
AF T
• Dohadn´e u ´ˇcty pasivn´ı tvoˇr´ı jeden ze z´akladn´ıch u ´ˇct˚ u ˇcasov´eho rozliˇsen´ı v ˇsirˇs´ım pojet´ı. • Na u ´ˇctech Dohadn´e u ´ˇcty aktivn´ı, budeme zaznamen´ avat, kdy bl´ıˇze neidentifikovan´ y odbˇeratel (klient) n´ am zaslal pr´ avn´ı doklad o zasl´an´ı aktiva, kter´e dosud nedoˇslo. • Majetek kaˇzd´eho ekonomick´eho subjektu podl´eh´a zmˇen´ am, to m´a za n´ asledek nutnost prov´adˇen´ı inventarizac´ı, tj. porovn´av´ an´ı skuteˇcn´eho fyzick´eho stavu se z´aznamy u ´ˇcetn´ımi. • Pokud se u ´ˇcetn´ı z´ aznamy se skuteˇcnost´ı liˇs´ı, mus´ıme u ´ˇcetn´ı z´aznamy opravit. • C´ılem fyzick´e inventarizace je zjiˇstˇen´ı skuteˇcn´eho stavu a u ´ˇcetn´ıch z´aznam˚ u. uˇctovat do toho u ´ˇcetn´ıho obdob´ı, za kter´e se inven• Inventarizaˇcn´ı rozd´ıly je nutn´e za´ tarizac´ı zjiˇst’uje a porovn´ av´ a stav majetku. • Manko ˇreˇs´ıme ve vztahu k zavinˇen´ı zamˇestnanc˚ u a dle povahy manka. • Manko rozezn´ av´ame do normy a nad normu, manko nad normu posuzujeme jako zavinˇen´e nebo nezavinˇen´e. • Pˇri zjiˇstˇen´ı manka nad normu zavinˇen´eho zamˇestnanci se zjiˇst’uje m´ıra tohoto zavinˇen´ı a pˇr´ısluˇsn´ a ˇc´ astka je pˇredepisov´ ana konkr´etn´ım zamˇestnanc˚ um k u ´hradˇe. • Pˇrebytek se u ´ˇctuje jako mimoˇr´ adn´ y v´ ynos instituce. • Pˇri prov´ adˇen´ı fyzick´e inventury se ˇcasto soubˇeˇznˇe prov´ad´ı i inventura hodnotov´a. • Pˇri hodnotov´e inventarizaci se posuzuje uˇzitn´a hodnota vˇeci v aktu´aln´ım ˇcase a porovn´ av´ a se s ocenˇen´ım, pod kter´ ym je vˇec vedena. • V pˇr´ıpadˇe doˇcasn´eho sn´ıˇzen´ı hodnoty vˇeci ˇreˇs´ıme tuto situaci nepˇr´ım´ ym zp˚ usobem, tj. vznikem tzv. Opravn´e poloˇzky k . . .“ dan´e vˇeci, materi´alu ˇci jin´emu aktivu. ” • Vytv´ aˇren´ı opravn´ ych poloˇzek k r˚ uzn´ ym druh˚ um aktiv, tvoˇr´ı dalˇs´ı typ u ´ˇct˚ u ˇcasov´eho rozliˇsen´ı v ˇsirˇs´ım pojet´ı. • Opravn´e poloˇzky lze vytv´ aˇret prakticky ke vˇsem druh˚ um aktiv vˇcetnˇe pohled´avek. • Dohadn´e u ´ˇcty (aktivn´ı a pasivn´ı), opravn´e poloˇzky a u ´ˇcty rezerv tvoˇr´ı 3 skupiny u ´ˇct˚ u, kter´e povaˇzujeme za u ´ˇcty ˇcasov´eho rozliˇsov´an´ı n´aklad˚ u a v´ ynos˚ u v ˇsirˇs´ım pojet´ı. • Pro zjiˇstˇen´ı spr´ avn´eho hospod´aˇrsk´eho v´ ysledku je tˇreba, aby v n´akladech a v´ ynosech byly pouze takov´e n´aklady a v´ ynosy, kter´e s dan´ ym u ´ˇcetn´ım obdob´ım ˇcasovˇe a obsahovˇe souvisej´ı. • Naopak je tˇreba vylouˇcit z n´aklad˚ u i v´ ynos˚ u takov´e poloˇzky, kter´e byly ve sledovan´em obdob´ı za´ uˇctov´ any, avˇsak obsahovˇe a ˇcasovˇe do nˇeho nepatˇr´ı. • Pro vyj´adˇren´ı ˇcasov´eho rozliˇsen´ı jsou v u ´ˇcetnictv´ı vyhrazeny u ´ˇcty v u ´ˇctov´e tˇr´ıdˇe 3, skupinˇe 38 – Pˇrechodn´e u ´ˇcty aktiv a pasiv. ´ cty ˇcasov´eho rozliˇsen´ı jsou u • Uˇ ´ˇcty rozvahov´e, jsou obsaˇzeny v rozvaze. ´ cty ˇcasov´eho rozliˇsen´ı umoˇzn • Uˇ ˇ uj´ı pˇresnˇe vyj´adˇrit efekt naˇseho poˇc´ın´an´ı a realizovat tak hlavn´ı z´ asadu u ´ˇcetnictv´ı o spr´avn´em a pravdiv´em zobrazen´ı skuteˇcnosti. • Daˇ n z pˇr´ıjm˚ u pr´ avnick´ ych osob je zobrazov´ana jako n´akladov´ a poloˇzka na u ´ˇctech n´akladov´e skupiny 59 – Danˇe z pˇr´ıjm˚ u. ´ cetn´ı z´ • Uˇ avˇerka znamen´a souhrn prac´ı, kter´e zaˇc´ınaj´ı postupn´ ym uzav´ır´ an´ım vˇsech u ´ˇct˚ u a konˇc´ı sestaven´ım u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u. ´ˇct˚ u v´ ynosov´ ych a n´akladov´ ych zaznamen´av´ame na z´avˇerkov´ yu ´ˇcet • Koneˇcn´e stavy u ´ cet zisk˚ Uˇ u a ztr´ aty“, kde zjist´ıme hospod´aˇrsk´ y v´ ysledek – zisk nebo ztr´atu. ” • Rozdˇelen´ı zisku bude odliˇsn´e v pˇr´ıpadech, kdy se jedn´a o individu´aln´ıho podnikatele nebo kolektivn´ı formy podnik´ an´ı. • Obdobnˇe, jako v pˇr´ıpadˇe rozdˇelen´ı zisku, m´a i u ´hrada ztr´aty sv˚ uj postup. • Obecnˇe plat´ı, ˇze pro pˇr´ıpad ztr´aty se vytv´aˇrej´ı z´akonn´e fondy, je to prim´arn´ı pojistka pro pˇr´ıpad ne´ uspˇechu a u ´hrady ztr´aty.
Kontroln´ı ot´ azky: 1. 2. 3.
ˇ ım je charakteristick´ C´ y z´ avˇer u ´ˇcetn´ıho obdob´ı? Co znamen´ a pojem nevyfakturovan´e dod´avky“? ” Z jak´eho d˚ uvodu mus´ıme ke konci u ´ˇcetn´ıho obdob´ı otevˇr´ıt u ´ˇcet pen´ıze na cestˇe“? ”
Kapitola 11. Vybran´e specifick´e okruhy u ´ˇcetnictv´ı Co znamen´ a pojem dohadn´e u ´ˇcty“? ” Jak´e u ´ˇcty zaˇrazujeme do ˇsirˇs´ıho pojet´ı u ´ˇct˚ u ˇcasov´eho rozliˇsen´ı? K ˇcemu vytv´ aˇr´ıme u ´ˇcty opravn´e poloˇzky“? ” Proˇc ke konci roku zˇrizujeme u ´ˇcty kursov´ ych rozd´ıl˚ u? Jak´e zn´ ate druhy inventur? Jak´e v´ ysledky fyzick´e inventarizace zn´ate? Jak ˇreˇs´ıme pˇrebytek z´ asob? Jak´e zn´ ate druhy manka? Jak´e zn´ ate u ´ˇcty ˇcasov´eho rozliˇsen´ı? Jak je moˇzn´e rozdˇelit zisk? Jak je moˇzn´e uhradit ztr´ atu? Jak´e zn´ ate fondy?
AF T
4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.
159
Pr˚ uvodce studiem:
V t´eto lekci jsou pops´any a ˇreˇseny pouze vybran´e specifick´e pˇr´ıpady u ´ˇctov´an´ı, kter´e jsou uvedeny sp´ıˇse jako uk´azka nˇekter´ ych probl´em˚ uu ´ˇctov´an´ı. Pro u ´ˇcetnictv´ı je typick´e pouˇz´ıv´an´ı u ´ˇct˚ u ˇcasov´eho rozliˇsen´ı, a to nejen v uˇzˇs´ım pojet´ı, ale tak´e v ˇsirˇs´ım pojet´ı, tedy vˇcetnˇe rozs´ahl´eho souboru opravn´ ych poloˇzek, rezerv a dohadn´ ych u ´ˇct˚ u. Podrobnˇejˇs´ı uk´azky nalezne pˇr´ıpadn´ y z´ajemce v detailnˇejˇs´ıch uˇcebnic´ıch u ´ˇcetnictv´ı, zvl´aˇstˇe pak v u ´ˇcetnictv´ı zpracovan´emu dle jednotliv´ ych pr´ avn´ıch forem podnik´an´ı nebo u ´ˇcetnictv´ı neziskov´ ych organizac´ı apod. Pro manaˇzery je vˇsak nutn´e m´ıt nejen pˇrehled o zp˚ usobech vlastn´ıho u ´ˇctov´ an´ı, tj. prov´ adˇen´ı vlastn´ıch u ´ˇcetn´ıch z´aznam˚ u, ale tak´e sestavov´ an´ı u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u, jejich interpretaci a vyuˇzit´ı r˚ uzn´e skladby pomˇerov´ ych ukazatel˚ u pro vlastn´ı rozhodov´an´ı a ˇr´ızen´ı instituce. O tom n´ asleduj´ıc´ı lekce. Autotest:
R
´ cty opravn´e poloˇzky“ jsou: 1. Uˇ ” (a) u ´ˇcty opravuj´ıc´ı fyzick´ y stav aktiv (b) u ´ˇcty zachycuj´ıc´ı proveden´ı oprav a u ´drˇzby (c) u ´ˇcty vypl´ yvaj´ıc´ı z proveden´ı hodnotov´e inventury ´ cty ˇcasov´eho rozliˇsen´ı v ˇsirˇs´ım pojet´ı neobsahuj´ı: 2. Uˇ
D
(a) u ´ˇcty rezerv (b) u ´ˇcty opravn´ ych poloˇzek (c) v´ ynosy pˇr´ıˇst´ıch obdob´ı
3. Daˇ n z pˇr´ıjm˚ u pr´ avnick´ ych osob je: (a) n´ akladem (b) aktivem (c) pasivem
´ cty ˇcasov´eho rozliˇsen´ı jsou u 4. Uˇ ´ˇcty: (a) rozvahov´e (b) v´ ysledkov´e (c) z´ avˇerkov´e
160
11.6 Rozdˇelen´ı hospod´aˇrsk´eho v´ ysledku
5. Manko do normy bude za´ uˇctov´ ano: spotˇreba materi´ alu“ ” manka a ˇskody“ ” pohled´ avky za zamˇestnanci“ ”
D
R
AF T
(a) na u ´ˇcet (b) na u ´ˇcet (c) na u ´ˇcet
Kapitola 12
AF T
´ cetn´ı v´ Uˇ ykazy Popis lekce:
V lekci jsou pops´any hlavn´ı u ´ˇcetn´ı v´ ykazy, jsou podrobnˇeji vysvˇetleny jednotliv´e poloˇzky a analyzov´any souvislosti. Znalost obsahov´e n´aplnˇe v´ ykaz˚ u a hlavn´ıch poloˇzek je d˚ uleˇzit´a pro rozhodov´ an´ı podnikov´ ych manaˇzer˚ u. Lekce m´a n´asleduj´ıc´ı strukturu: 12.1 12.1.1 12.2 12.3 12.4
Rozvaha neboli bilance Struˇcn´ a charakteristika aktiv a pasiv v rozvaze V´ ysledovka – v´ ykaz zisk˚ u a ztr´at Cash flow – v´ ykaz o finanˇcn´ıch toc´ıch Vz´ ajemn´e vazby u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u
Znalosti t´eto lekce jsou d˚ uleˇzit´e i pro anal´ yzu pˇrednost´ı a nedostatk˚ u jednotliv´ ych u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u v navazuj´ıc´ı lekci.
R
D´ elka lekce: 60 minut Kl´ıˇ cov´ a slova:
Rozvaha ˇcili bilance, v´ ysledovka ˇcili v´ ykaz zisk˚ u a ztr´at, Cash flow ˇcili v´ ykaz finanˇcn´ıch tok˚ u, likvidita.
D
Motivace k lekci:
Po prostudov´ an´ı t´eto lekce byste mˇeli b´ yt schopni: • • • •
popsat strukturu u ´ˇcetn´ıho v´ ykazu Rozvaha, popsat strukturu u ´ˇcetn´ıho v´ ykazu V´ ysledovka, popsat strukturu u ´ˇcetn´ıho v´ ykazu o finanˇcn´ıch toc´ıch, vysvˇetlit n´ avaznosti uveden´ ych v´ ykaz˚ u.
161
162
12.1 Rozvaha neboli bilance
Pro posouzen´ı finanˇcn´ı situace podniku nebo instituce se vych´az´ı z formalizovan´ ych v´ ysledk˚ u ´ cetn´ı v´ zachycen´ ych danou formou u ´ˇcetnictv´ı, tj. z u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u. Uˇ ykazy jsou koneˇcn´ ymi v´ ystupy zpracov´an´ı u ´ˇcetn´ıch informac´ı. Z´akonem je pˇredeps´ano jejich sestaven´ı, zp˚ usob v´ ypoˇct˚ u i term´ıny k pˇredkl´ ad´ an´ı uˇzivatel˚ um. ˇ provedena pr´avˇe uveden´ Radik´ aln´ı reforma u ´ˇcetnictv´ı byla v CR ym Z´ akonem o u ´ˇcetnictv´ı ˇc. 563/91 Sb. vˇcetnˇe zaveden´ı nov´ ych u ´ˇctov´ ych osnov a nov´ ych vzor˚ uu ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u od 1. 1. 1993.
AF T
Vzhledem k tomu, ˇze k tomuto datu se zmˇenila nejen u ´ˇcetn´ı osnova, ale i obsahov´a n´aplˇ n jednotliv´ ych u ´ˇcetn´ıch poloˇzek, byly zmˇenˇeny zp˚ usoby u ´ˇctov´an´ı a novˇe definov´an obsah nˇekter´ ych majetkov´ ych poloˇzek, znamen´a to, ˇze adekv´atn´ı datov´a z´akladna potˇrebn´a pro dlouhodobˇejˇs´ı sledov´ an´ı v´ yvoje, m´a smysl teprve od tohoto data. Srovn´avat n´aplˇ n nˇekter´ ych poloˇzek pˇred toto datum m˚ uˇze b´ yt zav´adˇej´ıc´ı. ˇ pˇrizp˚ Ivu ´ˇcetnictv´ı se snaˇz´ı CR usobit se prob´ıhaj´ıc´ı ekonomick´e integraci, nebot’ v tˇechto ’ podm´ınk´ach bude nutn´e zajiˇst ovat srovnatelnost a rovnocennost u ´daj˚ uvu ´ˇcetn´ıch v´ ykazech, koordinovat zp˚ usoby zveˇrejˇ nov´an´ı u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u a jejich ovˇeˇrov´an´ı, v souladu se z´akladn´ımi pˇredpisy Evropsk´e unie.
Rozd´ılnost pr´avn´ı u ´ pravy jednotliv´ ych zem´ı b´ yval´eho Evropsk´eho spoleˇcenstv´ı se stala podnˇetem pro vyd´ an´ı tzv. 4. direktivy Rady ES. Tato opatˇren´ı sice nemˇela mezin´ arodn´ı pr´ avn´ı platnost a prosazovala se pouze prostˇrednictv´ım legislativy kaˇzd´eho ˇclensk´eho st´atu, ale i naˇse hospod´aˇrsk´ a legislativa se snaˇz´ı pˇribliˇzovat t´eto mezin´ arodn´ı u ´ pravˇe pr´avˇe prostˇrednictv´ım uveden´eho z´ akladn´ıho z´akona o u ´ˇcetnictv´ı ˇc. 563/91 Sb. (Pozn´ amka: pˇredevˇs´ım zaveden´ım nov´e u ´ˇctov´e osnovy a nov´ ych vzor˚ uu ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u od 1. 1. 1993.)
Pˇresto nelze ˇr´ıci, ˇze naˇse finanˇcn´ı u ´ˇcetnictv´ı odpov´ıd´ a zcela evropsk´ ym standard˚ um, vych´ az´ı vˇsak z urˇcit´e ekonomick´e reality, na kterou mus´ı reagovat. Pˇrizp˚ usobuje se vˇsak postupnˇe zmˇen´am v urˇcit´em souladu s poˇzadavky evropsk´e integrace. Rozezn´av´ ame 3 hlavn´ı u ´ˇcetn´ı v´ ykazy, a to:
R
a) Rozvahu (bilanci), b) V´ ysledovku (v´ ykaz zisk˚ u a ztr´ at vˇcetnˇe pˇr´ılohy), c) Cash flow (v´ ykaz o finanˇcn´ıch toc´ıch).
Tak jako cel´e finanˇcn´ı u ´ˇcetnictv´ı, tak rovnˇeˇz i tyto fin´aln´ı u ´ˇcetn´ı v´ ykazy vych´azej´ı z poˇzadavk˚ u EU (ES), a to jiˇz ze zm´ınˇen´e direktivy ˇc. 4, kter´a stanovuje jednotliv´e poloˇzky rozvahy i v´ ysledovky, upravuje obsah pˇr´ılohy a stanovuje povinnost ovˇeˇrovat u ´ˇcetn´ı z´avˇerku.
D
Tˇri hlavn´ı u ´ˇcetn´ı v´ ykazy
12.1
Rozvaha neboli bilance
Rozvaha zobrazuje finanˇcn´ı situaci instituce, tj. stav jej´ıho majetku a z´avazk˚ u k urˇcit´emu okamˇziku (k 30. 6., 31. 12. apod.). Rozvaha je u ´ˇcetn´ı v´ykaz zobrazuj´ıc´ı stav majetku a zdroj˚ u jeho kryt´ı. Nezobrazuje tok penˇez v instituci bˇehem finanˇcn´ıho roku, je to v´ ykaz statick´ y. Zm´ınˇen´ a direktiva EU umoˇzn ˇ uje sestavit rozvahu 2 zp˚ usoby (vzory A, B). I kdyˇz oba zp˚ usoby zobrazen´ı vykazuj´ı form´ aln´ı a ˇc´ asteˇcnˇe i obsahov´e rozd´ıly, poskytuj´ı stejn´e informace. ´ cetnictv´ı umoˇzn Uˇ ˇuje dvoj´ı soubˇeˇzn´e tˇr´ıdˇen´ı majetku instituce, bud’ z hlediska jejich konkr´etn´ı podoby (zjevn´ a str´anka majetku), anebo z hlediska zp˚ usobu kryt´ı, tj. z jak´ ych zdroj˚ u byly
´ cetn´ı v´ Kapitola 12. Uˇ ykazy
163
jednotliv´e druhy majetku financov´ any. Toto dvoj´ı vidˇen´ı majetku je v u ´ˇcetnictv´ı z´ akladem cel´eho zpracov´ an´ı a vykazov´ an´ı. Konkr´etn´ı (zjevn´e) formy majetku se oznaˇcuj´ı term´ınem AKTIVA, zdroje financov´ an´ı aktiv oznaˇcujeme jako PASIVA. AKTIVA se dˇel´ı na:
Aktiva
• aktiva dlouhodob´e povahy (ˇcili dlouhodob´ y majetek – DM), • aktiva kr´ atkodob´e povahy (ˇcili obˇeˇzn´e prostˇredky). a) Dlouhodob´ a (neobˇeˇzn´ a, fixn´ı) aktiva obsahuj´ı:
AF T
• DHM (dlouhodob´ y hmotn´ y majetek), • DNM (dlouhodob´ y nehmotn´ y majetek), • FM (finanˇcn´ı majetek dlouhodob´e povahy). b) Kr´ atkodob´ a (obˇeˇzn´ a) aktiva obsahuj´ı: • • • •
z´ asoby (vˇseho druhu), pohled´ avky, finanˇcn´ı majetek kr´ atkodob´e povahy, penˇeˇzn´ı prostˇredky.
PASIVA dˇel´ıme z hlediska vlastnictv´ı na:
Pasiva
• vlastn´ı zdroje (vlastn´ı kapit´al), • ciz´ı zdroje (ciz´ı kapit´ al).
R
(Pozn´ amka: nˇekdy se uˇz´ıv´ a term´ınu pasiva“ pouze v uˇzˇs´ım slova smyslu, pak se t´ım m´ın´ı ” pouze ciz´ı zdroje.) a) Vlastn´ı zdroje pˇredstavuje:
D
• z´ akladn´ı kapit´ al, • vytvoˇren´e fondy (napˇr´ıklad rezervn´ı, rizikov´ y atd.), • zisk.
b) Ciz´ı zdroje m˚ uˇzeme rozdˇelit do 2 hlavn´ıch skupin jako: • z´ avazky ekonomick´eho subjektu v˚ uˇci r˚ uzn´ ym subjekt˚ um pˇredevˇs´ım: – v˚ uˇci zamˇestnanc˚ um (dosud neproplacen´e mzdy), – v˚ uˇci dodavatel˚ um (dosud neproplacen´e faktury), – v˚ uˇci st´ atu (dosud neuhrazen´e danˇe). • rezervy.
Toto ˇclenˇen´ı aktiv a pasiv je zobrazeno v rozvaze. Vzor A m´ a charakter oboustrann´e kn´ıˇzky.
Vzor A
164
12.1 Rozvaha neboli bilance Obr. ˇc. 8 AKTIVA CO podnik vlastn´ı (napˇr´ıklad hotovost, z´ asoby, stroje atd.)
Rozvaha PASIVA JAK jsou aktiva financov´ana, ˇc´ım, tj. co firma dluˇz´ı jin´ ym subjekt˚ um a a ´ je jej´ı vlastn´ı CO mu dluˇz´ı jin´e JAKY subjekty kapit´al Celkem AKTIVA Celkem PASIVA
Direktivy EU doporuˇcuj´ı sestaven´ı rozvahy i s dalˇs´ım ˇclenˇen´ım, kter´e je zobrazeno na obr´azku ˇc. 9.
Rozvaze v t´eto formˇe se tak´e nˇekdy ˇr´ık´a tabulkov´a rozvaha, respektive T-forma.
R
T-forma
AF T
Obr. ˇc. 9 Rozvaha – jin´ y vzor AKTIVA PASIVA A. Upsan´ y, dosud A. Vlastn´ı kapit´al nesplacen´ y kapit´al B. Zakl´ adac´ı n´ akla- B. Rezervy dy C. Neobˇeˇzn´ y maje- C. Dluhy tek a pasiD. Obˇeˇzn´ y majetek D. Pˇrechodn´ va (ˇcasov´e rozliˇsen´ı) E. Pˇrechodn´a aktiva E. Zisk (ˇcasov´e rozliˇsen´ı) F. Ztr´ ata
Vztah mezi hlavn´ımi sloˇzkami bilance je urˇcen z´ akladn´ı bilanˇcn´ı rovnic´ı: AKTIVA = PASIVA.
Z tohoto vztahu se daj´ı odvodit dalˇs´ı z´akonitosti:
D
Vlastn´ı kapit´ al = Aktiva − Pasiva (v uˇzˇs´ım slova smyslu), Celkov´a aktiva = Pasiva + Vlastn´ı kapit´al a vzhledem k tomu, ˇze rozvaha vyjadˇruje nejen stav majetku k urˇcit´emu datu, ale umoˇ zn ˇ uje vypoˇ c´ıtat i hospod´ aˇ rsk´ y v´ ysledek (d´ale HV, tj. zisk nebo ztr´atu) lze odvodit: Zisk = Aktiva − Pasiva (bez zisku), Ztr´ata = Pasiva − Aktiva (bez ztr´ aty). Podniky a instituce mohou, zvl´aˇstˇe pˇri poˇc´ıtaˇcov´em zpracov´ an´ı u ´ˇcetnictv´ı sestavovat tyto bilance nejen ke zm´ınˇen´ ym dvˇema term´ın˚ um (k 31. 12. je to povinn´e a 30. 6.), ale je ˇza´douc´ı au ´ˇceln´e sledovat pohyb majetku ˇcastˇeji, kvart´alnˇe ˇci mˇes´ıˇcnˇe. Pro rozbor finanˇ cn´ı situace instituce je podstatn´ e, jak je rozvaha uspoˇ r´ ad´ ana z hlediska likvidity jednotliv´ ych sloˇ zek majetku.
Likvidita
Likvidita = promˇenitelnost na hotov´e pen´ıze.
´ cetn´ı v´ Kapitola 12. Uˇ ykazy
165
ˇ ım m´a majetek vyˇsˇs´ı likviditu, t´ım rychleji ho lze smˇenit za pen´ıze. Nejlikvidnˇejˇs´ı formou C´ majetku jsou tedy samotn´e pen´ıze v hotovosti. Z tohoto hlediska mohou b´ yt v rozvaze aktiva ˇclenˇena od nejm´enˇe likvidn´ıch po nejv´ıce likvidn´ı sloˇzky aktiv, anebo obr´acenˇe. Vzor B rozvahy dle ˇcl´ anku 10 direktivy ˇc. 4 EU vych´az´ı z pozmˇenˇen´e bilanˇcn´ı rovnice Aktiva − Dluhy = Kapit´al a m´ a uspoˇr´ ad´ an´ı ˇr´ adkov´e:
• • • • •
A. Upsan´ y, dosud nesplacen´ y kapit´al, B. Zakl´ adac´ı n´ aklady, C. Neobˇeˇzn´ y majetek, D. Obˇeˇzn´ y majetek, E. Pˇrechodn´ a aktiva (ˇcasov´e rozliˇsen´ı), F. Dluhy, jejichˇz z˚ ustatkov´ a doba splatnosti nepˇresahuje 1 rok, G. Obˇeˇzn´ y majetek, kter´ y pˇrekraˇcuje dluhy s dobou splatnosti do 1 roku (pozn´amka: tzv. ˇcist´ y pracovn´ı kapit´ al, viz dalˇs´ı popis), H. Celkov´ a ˇc´ astka majetku (aktiv) po odeˇcten´ı dluh˚ u s dobou splatnosti do 1 roku, I. Dluhy, jejichˇz z˚ ustatkov´ a doba splatnosti pˇresahuje 1 rok, J. Rezervy, K. Pˇrechodn´ a pasiva (ˇcasov´e rozliˇsen´ı), L. Vlastn´ı kapit´ al.
AF T
• • • • • • •
ˇ se uˇz´ıv´a rozvahy vzoru A, tato forma rozvahy m´a v naˇsich zem´ıch Je tˇreba ˇr´ıci, ˇze v CR dlouholetou tradici, i kdyˇz obsah nˇekter´ ych poloˇzek se radik´alnˇe mˇenil.
12.1.1
Struˇ cn´ a charakteristika aktiv a pasiv v rozvaze
R
1. AKTIVA Vzhledem k tomu, ˇze v kapitole o majetku podniku je v podstatˇe podrobnˇe rozvedena hlavn´ı sloˇzka aktiv, tj. DHM, DNM a z´ asoby, budeme se d´ ale zab´ yvat pouze ostatn´ımi, vybran´ ymi aktivy:
D
A. Upsan´ y, dosud nesplacen´ y kapit´ al Podle obchodn´ıho z´akon´ıku mus´ı akcion´aˇri zaplatit ˇca´st prodejn´ı ceny pˇri u ´pisu akci´ı (10 %), dalˇs´ı ˇc´ast pˇri z´ apisu akciov´e spoleˇcnosti do obchodn´ıho rejstˇr´ıku a zbytek do 1 roku. Tyto pˇredepsan´e platby jsou rozd´ıln´e v r˚ uzn´ ych zem´ıch EU. B. Zakl´ adac´ı n´ aklady obsahuj´ı n´aklady spjat´e se zaloˇzen´ım spoleˇcnosti, n´aklady na organizaˇcn´ı v´ ystavbu podniku, u ´vodn´ı propagaci v´ yrobk˚ u apod. C. Neobˇ eˇ zn´ y majetek Z t´eto ˇca´sti, kter´a je rozs´ahl´a a zahrnuje vˇsechny druhy neobˇeˇzn´eho majetku, si podrobnˇeji povˇsimneme: • finanˇcn´ıho majetku dlouhodob´e povahy, kam patˇr´ı zejm´ena: – pod´ıly ve sdruˇzen´ ych podnic´ıch, – u ´vˇery a p˚ ujˇcky sdruˇzen´ ym podnik˚ um, – ostatn´ı u ´ˇcasti, – p˚ ujˇcky podnik˚ um s vlastn´ı majetkovou u ´ˇcast´ı, – cenn´e pap´ıry charakteru finanˇcn´ıch investic, – ostatn´ı dlouhodob´e p˚ ujˇcky, – akcie nebo pod´ıly vlastn´ı spoleˇcnosti aj.
D. Obˇ eˇ zn´ y majetek zahrnuje jiˇz zm´ınˇen´e z´asoby. Kromˇe tˇechto poloˇzek si povˇsimnˇeme zejm´ena:
Vzor B
166
12.1 Rozvaha neboli bilance a) pohled´ avek, kter´e spadaj´ı do t´eto ˇca´sti majetku a jeˇz dˇel´ıme do podskupin: • • • • •
pohled´ avky z obchodn´ıho styku, pohled´ avky v˚ uˇci sdruˇzen´ ym podnik˚ um, pohled´ avky v˚ uˇci podnik˚ um s pod´ılovou u ´ˇcast´ı, vlastn´ı pohled´ avky, upsan´ y, dosud nesplacen´ y kapit´al atd.
Toto ˇclenˇen´ı je sestaveno dle dobytnosti pohled´avek. b) Cenn´ e pap´ıry Do t´eto skupiny jsou zaˇcleˇ nov´any cenn´e pap´ıry s kr´atkodob´ ym drˇzen´ım jako napˇr´ıklad:
AF T
• kr´ atkodob´e u ´ˇcasti ve sdruˇzen´ ych podnic´ıch, • akcie nebo pod´ıly vlastn´ı spoleˇcnosti, • ostatn´ı kr´ atkodob´e cenn´e pap´ıry aj.
E. Pˇ rechodn´ a aktiva obsahuj´ı v´ ydaje, kter´e patˇr´ı do n´aklad˚ u pˇr´ıˇst´ıch obdob´ı, nebo naopak v´ ynosy dan´eho obdob´ı, kter´e budou splatn´e aˇz po uz´avˇerce. 2. PASIVA
A. Vlastn´ı kapit´ al obsahuje nˇekolik d´ ale strukturovan´ ych poloˇzek jako napˇr´ıklad:
• upsan´ y kapit´ al, ych akci´ı a vyˇsˇs´ı trˇzn´ı cenou • emisn´ı a´ˇzio (tj. rozd´ıl mezi cenou novˇe emitovan´ tˇechto akci´ı. Akcie maj´ı vyˇsˇs´ı trˇzn´ı cenu), • rezervn´ı fondy. Ty jsou d´ ale dˇeleny na 2 z´ akladn´ı skupiny:
R
• rezervn´ı fondy kapit´ alov´e, • rezervn´ı fondy ziskov´e.
Obˇe 2 skupiny tˇechto fond˚ u jsou vytv´aˇreny na z´ akladˇe z´akona, respektive je jejich tvorba stanovena stanovami:
D
• hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek pˇrev´adˇen´ y z minul´ ych let, (ˇc´ast HV, kter´a nebyla v uplynul´em obdob´ı rozdˇelena nebo pˇridˇelena do fond˚ u, pˇredstavuje ˇc´ astku pˇrev´adˇenou do dalˇs´ıho obdob´ı (tzv. nerozdˇelen´ y zisk, neuhrazen´ a ztr´ ata)), • hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek bˇeˇzn´eho obdob´ı. (Pˇredstavuje zisk po zdanˇen´ı, respektive ztr´atu. Soubˇeˇznˇe se uv´ad´ı ve v´ ysledovce.)
B. Rezervy jsou ciz´ı kapit´alov´ y zdroj vytv´ aˇren´ y na vrub n´ aklad˚ u (v´ yjimeˇcnˇe na vrub zisku pˇred zdanˇen´ım). Mohou to b´ yt napˇr´ıklad: • rezervy penzijn´ı a podobn´e z´avazky, • rezervy daˇ nov´e, • dalˇs´ı rezervy (napˇr. opravy a udrˇzov´an´ı, pod´ıly na zisku a dalˇs´ı).
C. Dluhy Pˇredstavuj´ı ciz´ı zdroje a mohou obsahovat: • dluhopisy,
´ cetn´ı v´ Kapitola 12. Uˇ ykazy • • • • • • •
167
bankovn´ı u ´vˇery, z´ asoby na smluvnˇe podloˇzen´e objedn´avky, dluhy v˚ uˇci dodavatel˚ um, dluhy v˚ uˇci sdruˇzen´ ym podnik˚ um, smˇeneˇcn´e dluhy, dluhy v˚ uˇci podnik˚ um s pod´ılovou u ´ˇcast´ı, ostatn´ı dluhy.
D. Pˇ rechodn´ a pasiva zahrnuj´ı z´ uˇctovan´e pˇr´ıjmy, kter´e budou v´ ynosem v n´ asleduj´ıc´ım obdob´ı a n´aklady pˇr´ısluˇsn´e bˇeˇzn´emu obdob´ı, kter´e vˇsak budou v´ ydaji aˇz v pr˚ ubˇehu pˇr´ıˇst´ıho obdob´ı. E. Zisk, pokud firma tohoto HV dos´ahne.
AF T
Cviˇ cen´ı ˇ c. 13: Pokuste se nyn´ı bez pouˇzit´ı uˇcebn´ıho textu sestavit rozvahu dle jednotliv´ ych bod˚ u (p´ısmen) a zopakujte si struˇcnou charakteristiku jednotliv´ ych poloˇzek aktiv a pasiv.
12.2
V´ ysledovka – v´ ykaz zisk˚ u a ztr´ at
V´ ysledovka je u ´ˇcetn´ı v´ ykaz zobrazuj´ıc´ı v´ ysledky ˇcinnosti. Je to v´ ykaz o pohybu n´aklad˚ u a v´ ynos˚ u za urˇcit´e obdob´ı. V´ ysledovka je zpracov´ana kumulativnˇe, akru´alnˇe od poˇc´atku roku. Zobrazuje jak, v jak´e v´ yˇsi n´ aklady a v´ ynosy nar˚ ustaj´ı od zaˇc´atku roku k ultimu sledovan´eho mˇes´ıce. ˇ je v´ Podle direktivy EU mohou existovat celkem 4 vzory v´ ysledovky. V CR ysledovka uv´adˇena v n´asleduj´ıc´ım ˇclenˇen´ı: V´ ykaz zisk˚ u a ztr´ at:
R
I. Trˇzby za prodan´e zboˇz´ı
A. N´ aklady vynaloˇzen´e na prodan´e zboˇz´ı + obchodn´ı marˇze
D
II. V´ yroba
II.1. Trˇzby za prodej vlastn´ıch v´ yrobk˚ u a sluˇzeb II.2. Zmˇena stavu vnitropodnikov´ ych z´asob vlastn´ı v´ yroby II.3. Aktivace
B. V´ yrobn´ı spotˇreba
B.1. Spotˇreba materi´ alu a energie B.2. Sluˇzby + pˇridan´ a hodnota C. Osobn´ı n´ aklady C.1. Mzdov´e n´ aklady C.2. Odmˇeny ˇclen˚ um org´ an˚ u spoleˇcnosti a druˇzstva
Kumulace od poˇca ´tku roku V´ ysledovka
168
12.2 V´ ysledovka – v´ ykaz zisk˚ u a ztr´at
C.3. N´aklady na soci´ aln´ı zabezpeˇcen´ı C.4. Soci´ aln´ı n´ aklady D. Danˇe a poplatky E. Odpisy DNM a DHM III. Trˇzby z prodeje DM a materi´ alu F. Z˚ ustatkov´ a cena prodan´eho DM a materi´alu IV. Z´ uˇctov´ an´ı rezerv a ˇcasov´eho rozliˇsen´ı provozn´ıch v´ ynos˚ u
AF T
G. Tvorba rezerv a ˇcasov´eho rozliˇsen´ı provozn´ıch n´aklad˚ u V. Z´ uˇctov´ an´ı opravn´ ych poloˇzek do provozn´ıch v´ ynos˚ u H. Z´ uˇctov´ an´ı opravn´ ych poloˇzek do provozn´ıch n´aklad˚ u VI. Ostatn´ı provozn´ı v´ ynosy I. Ostatn´ı provozn´ı n´ aklady
VII. Pˇrevod provozn´ıch v´ ynos˚ u J. Pˇrevod provozn´ıch n´ aklad˚ u
* Provozn´ı hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek VIII. Trˇzby z prodeje cenn´ ych pap´ır˚ u a vklad˚ u
R
K. Prodan´e cenn´e pap´ıry a vklady IX. V´ ynosy z finanˇcn´ıch investic
D
IX.1. V´ ynosy z cenn´ ych pap´ır˚ u v podnic´ıch ve skupinˇe IX.2. V´ ynosy z ostatn´ıch investiˇcn´ıch cenn´ ych pap´ır˚ u a vklad˚ u IX.3. V´ ynosy z ostatn´ıch finanˇcn´ıch investic
X. V´ ynosy z kr´ atkodob´eho finanˇcn´ıho majetku XI. Z´ uˇctov´ an´ı rezerv do finanˇcn´ıch v´ ynos˚ u
L. Tvorba rezerv na finanˇcn´ı n´ aklady XII. Z´ uˇctov´ an´ı opravn´ ych poloˇzek do finanˇcn´ıch v´ ynos˚ u M. Z´ uˇctov´ an´ı opravn´ ych poloˇzek do finanˇcn´ıch n´aklad˚ u
XIII. V´ ynosov´e u ´roky N. N´akladov´e u ´roky XIV. Ostatn´ı finanˇcn´ı v´ ynosy
´ cetn´ı v´ Kapitola 12. Uˇ ykazy
169
O. Ostatn´ı finanˇcn´ı n´ aklady XV. Pˇrevod finanˇcn´ıch v´ ynos˚ u P. Pˇrevod finanˇcn´ıch n´ aklad˚ u * Hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek z finanˇcn´ıch operac´ı R. Daˇ n z pˇr´ıjm˚ u za bˇeˇznou ˇcinnost splatn´ a odloˇzen´ a Hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek za bˇeˇznou ˇcinnost Mimoˇr´ adn´e v´ ykony
AF T
R.1. R.2. ** XVI.
S. Mimoˇr´ adn´e n´ aklady
T. Daˇ n z pˇr´ıjm˚ u z mimoˇr´ adn´e ˇcinnosti
T.1. splatn´ a T.2. odloˇzen´ a * Mimoˇr´ adn´ y hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek
U. Pˇrevod pod´ılu na hospod´ aˇrsk´em v´ ysledku spoleˇcn´ık˚ um *** Hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek za u ´ˇcetn´ı obdob´ı Kontroln´ı ˇc´ıslo
R
N´aklady a v´ ynosy jsou tedy ve v´ ysledovce ˇcasovˇe rozliˇsen´e, hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek vykazovan´ y jako koneˇcn´ a poloˇzka v´ ysledovky je v´ ysledkem po zdanˇen´ı. Souˇca´st´ı u ´ˇcetn´ı z´avˇerky je rovnˇeˇz vypracov´an´ı pˇr´ılohy“. Ta obsahuje doplˇ nuj´ıc´ı u ´daje jak ” k v´ ysledovce, tak i k rozvaze. Pˇr´ıloha je povinnou souˇc´ast´ı rozvahy. Pˇ r´ıklad:
D
Pˇr´ıloha k rozvaze obsahuje doplˇ nuj´ıc´ı u ´daje potˇrebn´e k r˚ uzn´ ym ekonomick´ ym propoˇct˚ um vˇcetnˇe pomˇerov´e anal´ yzy. Obsahuje u ´ daje jako napˇr´ıklad poˇcet zamˇestnanc˚ u, u ´ daje z manaˇzersk´eho u ´ˇcetnictv´ı nebo stav a strukturu ciz´ıho (zap˚ ujˇcen´eho) majetku – z podrozvahov´ ych u ´ˇct˚ u. Banky a pojiˇst’ovny maj´ı u ´ˇcetn´ı v´ ykazy sestaven´e dle zvl´aˇstn´ıch pˇredpis˚ u. ´ Ukol k textu ˇ c. 22: Zamyslete se nad funkc´ı bank a pojiˇst’oven a uved’te alespoˇ n 3 hlavn´ı rozd´ıly mezi v´ yrobn´ım podnikem a bankou v obsahu u ´ˇcetnictv´ı. Sv˚ uj n´azor si porovnejte s Kl´ıˇcem.
12.3
Cash flow – v´ ykaz o finanˇ cn´ıch toc´ıch
Cash flow je tokov´ a veliˇcina, kter´a odr´aˇz´ı pˇr´ır˚ ustek nebo u ´bytek penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u pˇri hospod´ aˇrsk´e ˇcinnosti podniku za urˇcit´e obdob´ı.
Pˇr´ıloha
170
12.3 Cash flow – v´ ykaz o finanˇcn´ıch toc´ıch
V´ ykaz Cash flow porovn´ av´a jednotliv´e zdroje tvorby penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u s jejich uˇzit´ım. Tˇri oblasti v CF
V´ ykaz respektuje ˇclenˇen´ı podnikatelsk´e ˇcinnosti na 3 z´akladn´ı oblasti: • provozn´ı ˇcinnost, • investiˇcn´ı, • finanˇcn´ı.
Tˇri pojet´ı CF
AF T
a) Provozn´ı ˇ cinnost pˇredstavuj´ı vˇsechny finanˇcn´ı operace spjat´e s vlastn´ım fungov´an´ım instituce, jej´ı hlavn´ı n´apln´ı (obchodn´ı, v´ yrobn´ı, poskytov´an´ı sluˇzeb apod.). Finanˇcn´ı tok je pˇredstavov´an pˇr´ıjmy spjat´ ymi s trˇzbami, pron´ajmy, odprodeji atd., na druh´e stranˇe pak penˇeˇzn´ımi v´ ydaji na mzdy, spl´ atky, danˇe, u ´roky, platby dodavatel˚ um apod. b) Investiˇ cn´ı ˇ cinnost je spjata pˇredevˇs´ım s n´ akupem dlouhodob´eho majetku, resp. s n´akupem i prodejem DM. c) Finanˇ cn´ı ˇ cinnost je spjata s finanˇcn´ımi operacemi. Patˇr´ı sem n´akupy a prodeje cenn´ ych pap´ır˚ u, p˚ ujˇcky, emise akci´ı, dotace a jin´e finanˇcn´ı pˇr´ıjmy a v´ ydaje. Samotn´ y pojem Cash flow je pouˇ z´ıv´ an ve v´ıce v´ yznamech:
R
a) jednak z u ´ˇcetn´ıho hlediska je ch´ap´an jako stavov´a veliˇcina ve smyslu re´aln´e penˇeˇzn´ı z´asoby hospod´aˇrsk´eho subjektu, (v tomto smyslu pak tento pojem vyjadˇruje kolik penˇez, tj. mnoˇzstv´ı penˇez“, at’ uˇz v hotovosti nebo na u ´ˇctech m´a hospod´aˇrsk´ y subjekt ” skuteˇcnˇe k dispozici v dan´em okamˇziku), b) z hlediska investor˚ u je Cash flow ch´ap´an jako oˇcek´avan´ y budouc´ı pˇr´ıjem z urˇcit´e investice, an jako pl´an budouc´ıho pohybu penˇeˇzn´ıch fond˚ u c) z hlediska managementu je ch´ap´ instituce v urˇcit´em ˇcasov´em horizontu, popˇr´ıpadˇe jako pr˚ ubˇeh pohyb˚ u penˇez v podniku v minulosti.
D
Pr´avˇe proto, ˇze existuje v´ıce v´ yklad˚ u samotn´eho pojmu, neexistuje tak´e ˇz´adn´a jednotn´a metodika, kter´ a by sjednotila jak jeho sestavov´an´ı, tak i jeho v´ yklad a interpretaci. Jedn´a se tak´e o pomˇernˇe novou finanˇcn´ı pom˚ ucku (alespoˇ n v naˇsich zem´ıch), kter´a vˇsak nab´ yv´ a na st´ale vˇetˇs´ım v´ yznamu a pro sv´e nesporn´e pˇrednosti je dnes jiˇz nezbytnou souˇca´st´ı kaˇzd´e finanˇcn´ı anal´ yzy. Bez ohledu na to, k jak´emu u ´ˇcelu Cash flow slouˇz´ı, pˇredstavuje skuteˇcn´ y pohyb financ´ı.
Pohyb finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u je sledovateln´ y ivu ´ˇ cetnictv´ı.
jak
v
daˇ nov´ e evidenci,
tak
a) v daˇ nov´ e evidenci jsou zachyceny pˇr´ıjmy a v´ ydaje. Jsou-li napˇr´ıklad v jednotliv´ ych sloupc´ıch v´ ydaj˚ u a pˇr´ıjm˚ u (zahrnovan´ ych a nezahrnovan´ ych do z´ aklad˚ u danˇe) zapisov´any pohyby penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u dle poˇzadovan´eho ˇclenˇen´ı, pak je moˇzn´e z tˇechto u ´ daj˚ u pˇr´ımo sestavit Cash flow. b) v u ´ˇ cetnictv´ı zachycujeme pohyb nejen penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u, a proto mus´ıme pˇri sestaven´ı v´ ykazu Cash flow u ´ daje z podvojn´eho u ´ˇcetnictv´ı nejprve transformovat do formy pˇr´ıjm˚ u a v´ ydaj˚ u.
´ cetn´ı v´ Kapitola 12. Uˇ ykazy
171
Pˇri sestaven´ı v´ ykazu Cash flow se pouˇz´ıv´a nejˇcastˇeji pˇr´ım´e metody se sloupcovˇe uspoˇra´dan´ ymi u ´daji dle n´ asleduj´ıc´ıho vzorce: V´ ykaz o penˇ eˇ zn´ıch toc´ıch (Cash flow) V´ ynosy z obratu (trˇzby) +(−) zmˇena pohled´ avek z obchodn´ıho styku (+ sn´ıˇzen´ı, − zv´ yˇsen´ı) +(−) zmˇena pˇrijat´ ych z´ aloh z obchodn´ıho styku + zv´ yˇsen´ı, − sn´ıˇzen´ı) ...............................................................
AF T
= Pˇr´ıjmy u obratu + ostatn´ı provozn´ı v´ ynosy − materi´ alov´e n´ aklady +(−) zmˇena z´ asob materi´ alu (+ sn´ıˇzen´ı, − zv´ yˇsen´ı) +(−) zmˇena z´ avazk˚ u v˚ uˇci dodavatel˚ um (+ zv´ yˇsen´ı, − sn´ıˇzen´ı)
+(−) zmˇena poskytnut´ ych z´ aloh (+ sn´ıˇzen´ım − zv´ yˇsen´ı) − person´ aln´ı n´ aklady − ostatn´ı provozn´ı n´ aklady (bez odpis˚ u) +(−) ˇcasov´e rozliˇsen´ı, zmˇeny rezerv, ostatn´ıch pohled´avek, z´avazk˚ u a z´aloh ...............................................................
R
= Cash Flow z provozn´ı ˇcinnosti (saldo I) + v´ ynosy z dividend a u ´ˇcast´ı + v´ ynosy z u ´rok˚ u − n´ aklady na u ´roky − v´ ydaje na dividendy +(−) zmˇena pohled´ avek pˇrijat´ ych a poskytnut´ ych z´aloh, rezerv a z´avazk˚ u z finanˇcn´ı ˇcinnosti ...............................................................
D
= Cash flow z finanˇcn´ı ˇcinnosti (saldo II) − daˇ nov´e n´ aklady +(−) zmˇena poskytnut´ ych daˇ nov´ ych z´aloh, rezerv a z´avazk˚ u ...............................................................
= Daˇ nov´e v´ ydaje (saldo III) ...............................................................
Saldo IV. (souˇcet sald I aˇz III) = Cash flow z bˇeˇzn´e ˇcinnosti pˇred investicemi) − investice nehmotn´e − investice hmotn´e (vˇcetnˇe vlastn´ı v´ yroby) − investice finanˇcn´ı + aktivace v´ ykon˚ u vlastn´ı v´ yroby +(−) zmˇena poskytnut´ ych z´ aloh a z´avazk˚ u ............................................................... = Investiˇcn´ı v´ ydaje (saldo V) Saldo VI (souˇcet sald IV a V) = Cash flow po investic´ıch +(−) zmˇena dlouhodob´ ych z´ avazk˚ u
V´ ykaz
172
12.3 Cash flow – v´ ykaz o finanˇcn´ıch toc´ıch
+(−) zmˇena kr´ atkodob´ ych z´ avazk˚ u +(−) zmˇena vlastn´ıho extern´ıho kapit´alu ............................................................... = Vnˇejˇs´ı financov´ an´ı (saldo VII) + poˇc´ ateˇcn´ı stav penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u ............................................................... = Koneˇcn´ y stav penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u
AF T
Finanˇcn´ı tabulka
Protoˇze u ´daje o penˇeˇzn´ıch toc´ıch v instituci jsou d˚ uleˇzit´e jak pro management pˇri pl´anov´ an´ı jej´ıho dalˇs´ıho rozvoje, tak pˇri rozhodov´ an´ı investor˚ u o efektivnosti dalˇs´ıch investic, i pro akcion´aˇre, majitele o hospodaˇren´ı v uplynul´em obdob´ı, a pro finanˇcn´ı analytiky k z´ısk´an´ı pˇrehledu o celkov´em v´ yvoji instituce v minulosti a pˇredpokladech do budoucnosti, je zjednoduˇsen´a forma v´ ykazu Cash flow mnohdy i souˇc´ast´ı v´ yroˇcn´ı zpr´avy ve formˇ e tzv. finanˇ cn´ı tabulky. Ta m´ a obvykle strukturu v´ ykazu Cash flow s rozdˇelen´ım na provozn´ı, investiˇcn´ı a finanˇcn´ı ˇcinnost. Pokud tomu tak nen´ı, je obvykle z´ajmem finanˇcn´ıho analytika si tuto tabulku takto sestavit. Protoˇze finanˇcn´ı analytik mus´ı nejprve hodnotit minulost instituce, tzn. v´ yvoj penˇeˇzn´ıch tok˚ u ve srovn´an´ı s pˇredch´ azej´ıc´ım stavem (respektive v´ıce obdob´ımi) pouˇz´ıv´ a se vˇetˇsinou tabulky s meziroˇcn´ım(i) u ´dajem (´ udaji).
Pro finanˇcn´ıho analytika je potˇrebn´e zjistit, zda instituce byla schopna v minulosti ˇr´ıdit sv´e penˇeˇzn´ı toky tak, aby mˇela v kaˇzd´em okamˇziku dostatek finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u (zda byla likvidn´ı) a jak´ a byla struktura jednotliv´ ych poloˇzek ovlivˇ nuj´ıc´ıch tuto likviditu.
Proto se vych´az´ı srovn´ av´an´ım meziroˇcn´ıch rozd´ıl˚ u finanˇcn´ı struktury rozvahy a zjiˇst’uje se, kter´a rozvahov´a poloˇzka a v jak´e v´ yˇsi byla zdrojem penˇeˇzn´ıho toku ˇci naopak vyvolala jeho spotˇrebu.
R
Zdrojem penˇ ez je:
a) r˚ ust z´ avazkov´ ych poloˇzek instituce (napˇr´ıklad p˚ ujˇcek), b) r˚ ust vlastn´ıho jmˇen´ı (napˇr. zv´ yˇsen´ı fond˚ u), c) pokles aktiv (napˇr´ıklad prodej nepotˇrebn´ ych z´asob znamen´a pˇr´ıliv penˇez).
D
Spotˇ rebou penˇ eˇ zn´ıch fond˚ u je:
a) pokles z´ avazk˚ u instituce (napˇr´ıklad splacen´ı dluhu znamen´a odliv penˇez), b) pokles vlastn´ıho kapit´alu (napˇr´ıklad pouˇzit´ı rizikov´eho fondu ke kryt´ı ˇskody), c) r˚ ust aktiv (napˇr´ıklad nakoupen´ı DM znamen´ a odliv penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ uz u ´ˇct˚ u instituce).
Cash flow se tedy tvoˇr´ı nebo spotˇrebov´av´a pˇri bˇeˇzn´e ˇcinnosti instituce. Odliv a pˇr´ıliv penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u je t´emˇeˇr kaˇzdodenn´ı situac´ı pˇri fungov´an´ı kaˇzd´eho ekonomick´eho subjektu. Dnes a dennˇe doch´az´ı ke zmˇenˇe finanˇcn´ı situace, z´ asoba penˇ eˇ zn´ıch prostˇ redk˚ u se mˇ en´ı. Pˇ r´ıklad: zmˇeny Cash flow si m˚ uˇzeme uk´azat na zjednoduˇsen´em pˇr´ıkladˇe pˇr´ımo ve ˇclenˇen´ı potˇrebn´em pro sestaven´ı v´ ykazu. Pˇr´ıliv a odliv penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u je oznaˇcen znaky (−), tj. ˇcerp´an´ı a nebo (+) jako pˇr´ır˚ ustek penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u podniku.
´ cetn´ı v´ Kapitola 12. Uˇ ykazy
173
Obr. ˇc. 10. Tvorba a ˇcerp´ an´ı Cash flow
AF T
• Provozn´ı ˇcinnost ˇcist´ y zisk (+) odpisy (+) pokles z´ asob (+) pokles pohled´ avek (+) zv´ yˇsen´ı z´ asob (−) zv´ yˇsen´ı pohled´ avek (−) sn´ıˇzen´ı z´ avazk˚ u (−) zv´ yˇsen´ı z´ avazk˚ u (+) • Investiˇcn´ı ˇcinnost prodej dlouhodob´eho majetku (+) n´ akup dlouhodob´eho majetku (−) prodej majetkov´ ych u ´ˇcast´ı (+) n´ akup majetkov´ ych u ´ˇcast´ı (−) • Finanˇcn´ı ˇcinnost z´ısk´ an´ı u ´vˇeru (+) spl´ acen´ı u ´vˇeru (−) emise akci´ı (+) v´ yplata dividend (−) vyd´ an´ı obligac´ı (+) spl´ atky a vykoupen´ı obligac´ı (−)
´ Udaje z finanˇcn´ı tabulky se pak transformuj´ı do v´ ykazu Cash flow v dan´em ˇclenˇen´ı na provozn´ı, investiˇcn´ı a finanˇcn´ı ˇcinnost. Pˇ r´ıklad:
sestaven´ı v´ ykazu Cash flow (zjednoduˇseno):
Obr. ˇc. 11 – Finanˇcn´ı tabulka Cash flow z provozn´ı ˇcinnosti: ˇcist´ y zisk 300 odpisy 100 zv´ yˇsen´ı pohled´avek za odbˇerateli 40 zv´ yˇsen´ı z´asob 80
D
R
1.
2.
3.
(+) (+) (−) (−)
ˇ y CF z provozn´ı ˇcinnosti Cist´ Cash flow z investic:
280
n´ akup investic Cash flow z finanˇcn´ı ˇcinnosti: zv´ yˇsen´ı p˚ ujˇcek vyplacen´ı dividend
160
(−)
150 100
(+) (−)
ˇ y CF z finanˇcn´ıch operac´ı Cist´
50
Z´ avˇ er: zv´ yˇsen´ı fond˚ u instituce, tj. ˇ cist´ y CF: 170 ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 15: Podle uveden´eho vzoru na obr. ˇc. 11 sestavte si vlastn´ı finanˇcn´ı tabulku bud’ sv´e dom´acnosti nebo vlastn´ı firmy skuteˇcn´e ˇci fiktivn´ı. Nevad´ı, pokud V´am ˇcist´ y CF vyjde z´ aporn´ y, uved’te
174
12.4 Vz´ajemn´e vazby u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u
co by takov´ yu ´ daj znamenal pˇri veden´ı Vaˇs´ı dom´acnosti a podniku a jak byste na tento v´ ysledek reagovali. Vaˇsi finanˇcn´ı tabulku zaˇslete tutorovi. Pokud budete analyzovat Vaˇsi dom´acnost, neuv´adˇejte skuteˇcn´e u ´daje (ochrana osobn´ıch u ´daj˚ u), zvolte jen typick´e v´ ydaje a pˇr´ıjmy. Stejnˇe tak m˚ uˇzete upravit ˇc´astky, pokud pˇrevezmete skuteˇcn´e u ´daje Vaˇs´ı re´aln´e firmy.
12.4
Vz´ ajemn´ e vazby u ´ˇ cetn´ıch v´ ykaz˚ u
Z´ akladn´ım u ´ˇcetn´ım v´ ykazem je rozvaha. Ta ukazuje stav majetku ekonomick´eho subjektu. V dlouhodobˇejˇs´ım srovn´ av´an´ı pak ukazuje nejen r˚ ust nebo pokles majetku instituce, ale i zmˇeny jej´ı majetkov´e struktury. ´ Udaje, kter´e jsou uvedeny v rozvaze, jsou spjaty i s ostatn´ımi u ´ˇcetn´ımi v´ ykazy potˇrebn´ ymi pro finanˇcn´ı anal´ yzu. V´ ykaz zisk˚ u a ztr´at ukazuje v´ yvoj tvorby hospod´aˇrsk´eho v´ ysledku, kter´ y je souˇc´ ast´ı pasiv rozvahy (zisk) nebo sniˇzuje aktiva (ztr´ata).
AF T
Vazby
V´ ykaz Cash flow pak ukazuje proces tvorby a spotˇreby penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u a po pˇriˇcten´ı poˇca´teˇcn´ıho stavu ukazuje koneˇcn´ y z˚ ustatek penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u, kter´ y je souˇca´st´ı obˇeˇzn´ ych aktiv rozvahy. Jsou tedy vˇsechny 3 v´ ykazy navz´ ajem prov´ azan´e a jednotliv´e u ´ˇcetn´ı poloˇzky vstupuj´ı do tˇechto v´ ykaz˚ u ve vz´ajemnˇe prov´azan´ ych vztaz´ıch. Z toho d˚ uvodu vˇsechny 3 v´ ykazy jsou vz´ajemnˇe podm´ınˇen´e, sladˇen´e, zobrazuj´ı skuteˇcnost z v´ıce u ´hl˚ u pohledu. Graficky lze tento vztah a spojitost vyj´adˇrit n´asledovnˇe:
´ VYSLEDOVKA
ROZVAHA
Pasiva
Penˇeˇzn´ı prostˇredky
HV
aklady N´
V´ ynosy
HV
R
Aktiva
D
CASH FLOW Poˇc´ateˇcn´ı stav V´ ydaje penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u Koneˇcn´ y stav penˇeˇzn´ıch pˇr´ıjmy prostˇredk˚ u
Pod´ıvejme se nyn´ı, jak se nˇekter´e bˇeˇzn´e u ´ˇcetn´ı operace prom´ıtnou do uveden´ ych v´ ykaz˚ u. Pˇ r´ıklad zachycen´ı u ´ˇcetn´ıch operac´ı ve v´ ykazech:
Vybran´e u ´ˇcetn´ı operace: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
N´akup materi´ alu na fakturu: 500 Za´ uˇctov´ an´ı mzdov´ ych n´ aklad˚ u: 200 N´akup DHM z bˇeˇzn´eho u ´ˇctu: 1000 Odpisy DHM: 100 Prodej v´ yrobk˚ u odbˇeratel˚ um na fakturu: 800 Pˇripsan´ yu ´rok bankou: 10
´ cetn´ı v´ Kapitola 12. Uˇ ykazy
175
Obr. ˇc. 13: Zobrazen´ı vybran´ ych u ´ˇcetn´ıch operac´ı ve v´ ykazech V´ ysledovka
Rozvaha Aktiva 1.
Pasiva
3.
200
Pˇr´ıjmy
V´ ydaje
200
1000
1000 100
4. 5.
V´ ynosy
500
500
2.
N´ aklady
Cash flow
100
800
800 10
6.
10
AF T
Cviˇ cen´ı ˇ c. 14:
Zvolte si sami alespoˇ n 10 vybran´ ych u ´ˇcetn´ıch operac´ı a zobrazte si je ve v´ yˇse uveden´ ych u ´ˇcetn´ıch v´ ykazech. V´ ykaz Cash flow je pomˇernˇe nov´ ym u ´ˇcetn´ım v´ ykazem, m´a vˇsak znaˇcnou vypov´ıdac´ı schopnost o vˇsech zm´ınˇen´ ych aspektech finanˇcn´ıho v´ yvoje instituce jeho u ´loha a funkce pro finanˇcn´ı anal´ yzu je velmi d˚ uleˇzit´a. S´am o sobˇe je vˇsak nepostaˇcuj´ıc´ım n´astrojem. Pro finanˇcn´ı anal´ yzu a rozhodov´an´ı podnikov´ ych manaˇzer˚ u (jakoˇz i jin´ ych manaˇzer˚ u, napˇr´ıklad bank) jsou nezbytn´e vˇsechny 3 uveden´e v´ ykazy. Pˇritom je ale tˇreba si uvˇedomit, ˇze pˇrestoˇze je jejich vypov´ıdac´ı schopnost velik´a, jsou omezeny urˇcit´ ymi nedostatky. Ty je tˇreba si nejen uvˇedomovat, ale pokud moˇzno pˇri rozboru eliminovat nebo alespoˇ n zm´ırnit. Pod´ıvejme se proto v z´avˇereˇcn´e lekci tohoto uˇcebn´ıho textu, jak´e jsou pˇrednosti a nedostatky zm´ınˇen´ ych u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u. Shrnut´ı:
R
ˇ pˇrizp˚ • Ivu ´ˇcetnictv´ı se snaˇz´ı CR usobit se legislativˇe EU. • Rozezn´ av´ ame 3 hlavn´ı u ´ˇcetn´ı v´ ykazy: – Rozvahu (bilanci), – V´ ysledovku (v´ ykaz zisk˚ u a ztr´at vˇcetnˇe pˇr´ılohy), – Cash flow (v´ ykaz o finanˇcn´ıch toc´ıch).
D
• Rozvaha je u ´ˇcetn´ı v´ ykaz zobrazuj´ıc´ı stav majetku a zdroj˚ u jeho kryt´ı. • Vztah mezi hlavn´ımi sloˇzkami bilance je urˇcen z´akladn´ı bilanˇcn´ı rovnic´ı A = P. • Pro finanˇcn´ı situace instituce je podstatn´e, jak je rozvaha uspoˇr´ad´ana z hlediska likvidity. • Likvidita znamen´ a promˇenitelnost majetkov´e formy na hotov´e pen´ıze. • V´ ysledovka je u ´ˇcetn´ı v´ ykaz zobrazuj´ıc´ı v´ ysledky ˇcinnosti. • Je to v´ ykaz o pohybu n´ aklad˚ u a v´ ynos˚ u za urˇcit´e obdob´ı. • V´ ysledovka je zpracov´ ana kumulativnˇe, akru´alnˇe od poˇc´atku roku. yˇsi n´aklady a v´ ynosy nar˚ ustaj´ı od zaˇc´atku roku ke konci dan´eho • Zobrazuje v jak´e v´ mˇes´ıce. • N´ aklady a v´ ynosy jsou ve v´ ysledovce ˇcasovˇe rozliˇsen´e. • Hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek je koneˇcn´a poloˇzka v´ ysledovky. • Hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek je vykazov´an po zdanˇen´ı. • Souˇc´ ast´ı u ´ˇcetn´ı z´ avˇerky je rovnˇeˇz vypracov´an´ı pˇr´ılohy. • Ta obsahuje doplˇ nuj´ıc´ı u ´daje jak k v´ ysledovce, tak i k rozvaze. • Cash flow je tokov´ a veliˇcina, kter´a odr´aˇz´ı pˇr´ır˚ ustek nebo u ´bytek penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u pˇri hospod´aˇrsk´e ˇcinnosti podniku za urˇcit´e obdob´ı.
176
12.4 Vz´ajemn´e vazby u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u • V´ ykaz respektuje ˇclenˇen´ı podnikatelsk´e ˇcinnosti na 3 z´ akladn´ı oblasti: provozn´ı, investiˇcn´ı a finanˇcn´ı ˇcinnost. • Pohyb finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u je sledovateln´ y jak v daˇ nov´e evidenci, tak i v u ´ˇcetnictv´ı. • Vˇsechny 3 v´ ykazy jsou navz´ ajem prov´azan´e a jednotliv´e u ´ˇcetn´ı poloˇzky vstupuj´ı do tˇechto v´ ykaz˚ u ve vz´ ajemnˇe prov´ azan´ ych vztaz´ıch. • Z toho d˚ uvodu jsou vˇsechny 3 v´ ykazy vz´ajemnˇe podm´ınˇen´e, sladˇen´e a zobrazuj´ı skuteˇcnost z v´ıce u ´hl˚ u pohledu.
Kontroln´ı ot´ azky:
Co zobrazuje rozvaha? Jak zn´ı z´ akladn´ı rovnice rozvahy? Jak´e zn´ ate kvadranty rozvahy? Jak byste definovali pojem aktiva“? ” Jak byste definovali pojem pasiva“? ” Co je to likvidita? Co zobrazuje v´ ysledovka? Jak je v´ ysledovka zpracov´ av´ ana? Jak jsou zachyceny ve v´ ysledovce n´aklady a v´ ynosy? Co je to Cash flow? Co obsahuje pˇr´ıloha“? ” Jak´e jsou vztahy mezi u ´ˇcetn´ımi v´ ykazy?
AF T
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.
Pr˚ uvodce studiem:
D
R
ˇ ast t´ C´ ykaj´ıc´ı se u ´ˇcetnictv´ı, zp˚ usob˚ uu ´ˇctov´an´ı hlavn´ıch nebo ˇcasto frekventovan´ ych u ´ˇcetn´ıch pˇr´ıpad˚ u, jakoˇzto i koment´ aˇr k z´ akladn´ım u ´ˇcetn´ım v´ ykaz˚ um, je pˇredstupnˇem k vlastn´ımu manaˇzersk´emu rozhodov´an´ı, k vyuˇzit´ı u ´ˇcetnictv´ı pro ˇr´ızen´ı podniku ˇci instituce. To vˇsak pˇredpokl´ad´ a zn´at nˇekter´a u ´ skal´ı u ´ˇcetnictv´ı i u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u, nebot’ i u ´ˇcetnictv´ı a jeho v´ ykazy maj´ı nedostatky ˇci omezen´ı a je nutno je nejen zn´at, ale s v´ ysledky, kter´e u ´ˇcetnictv´ı pˇredkl´ ad´a po vlastn´ı technologii zpracov´an´ı dat, urˇcit´ ym zp˚ usobem zach´azet. To je dom´enou finanˇcn´ı anal´ yzy, interpretace u ´ˇcetn´ıch dat, v´ ysledk˚ u tohoto nutn´eho pˇredstupnˇe pro vlastn´ı manaˇzersk´e rozhodov´an´ı. Proto n´asleduj´ıc´ı ˇc´ast se zab´ yv´a touto problematikou a uv´ad´ı ˇcten´aˇre do pas´ aˇz´ı, kter´e maj´ı bezprostˇredn´ı dopad k cel´emu u ´ˇcelu tohoto pˇredmˇetu pro budouc´ı manaˇzery.
Autotest:
1. Likvidita znamen´ a:
(a) schopnost platby, platebn´ı pohotovost (b) majetkov´e kryt´ı z´ avazk˚ u (c) finanˇcn´ı toky
2. N´aklady a v´ ynosy jsou ve v´ ysledovce zachyceny: (a) tak, jak vznikly (b) jsou ˇcasovˇe rozliˇsen´e (c) jsou zachyceny ve formˇe skuteˇcn´ ych pˇr´ıjm˚ u a v´ ydaj˚ u
´ cetn´ı v´ Kapitola 12. Uˇ ykazy
177
3. Hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek pr´ avnick´ ych osob je v u ´ˇcetn´ıch v´ ykazech zobrazov´an: (a) pˇred zdanˇen´ım (b) po zdanˇen´ı (c) dle pod´ılu akcion´ aˇr˚ u 4. Cash flow:
D
R
AF T
(a) je zjistiteln´ y jen v u ´ˇcetnictv´ı (b) jen v daˇ nov´e evidenci (c) jak v u ´ˇcetnictv´ı, tak i v daˇ nov´e evidenci
178
R
D AF T
Kapitola 13
AF T
Pˇ rednosti a nedostatky u ´ˇ cetn´ıch v´ ykaz˚ u, jejich vyuˇ zit´ı pro manaˇ zersk´ e rozhodov´ an´ı Popis lekce:
V t´eto lekci podrobnˇeji rozebereme hlavn´ı u ´ˇcetn´ı v´ ykazy a urˇc´ıme jejich pˇrednosti a nedostatky. Tento rozbor je d˚ uleˇzit´ y pro spr´avnou pr´aci s u ´ˇcetn´ımi v´ ykazy, jejich u ´ pravy pro rozhodov´an´ı nebo zohledˇ nov´ an´ı jejich nedokonalost´ı pˇri vlastn´ım manaˇzersk´em rozhodov´an´ı. Vyjmenujeme si, kdo tyto u ´ˇcetn´ı v´ ykazy vyuˇz´ıv´a a struˇcnˇe si objasn´ıme, proˇc pro rozhodov´ an´ı mus´ıme m´ıt urˇcit´ y soubor u ´ˇcetn´ıch u ´daj˚ u a proˇc n´ am nestaˇc´ı jejich omezen´ y poˇcet. Lekce m´ a n´ asleduj´ıc´ı strukturu: Vyuˇzit´ı u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u pro rozhodov´an´ı Pˇrednosti a nedostatky u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u Probl´emy oceˇ nov´ an´ı dlouhodob´eho majetku a jeho odpisov´an´ı Probl´emy pˇri oceˇ nov´ an´ı z´asob Ostatn´ı probl´emy, pˇrednosti a nedostatky u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u
R
13.1 13.2 13.2.1 13.2.2 13.2.3
D
Tato lekce je koneˇcnou lekc´ı cel´eho kurzu u ´ˇcetnictv´ı. Tento kurz je prim´arnˇe urˇcen pro posluchaˇce Pˇr´ırodovˇedeck´e fakulty UP, a to obor˚ u, kter´e obsahuj´ı jako nosn´ y obor v´ yuku podnikov´e ekonomiky a navazuj´ıc´ıch odborn´ ych pˇredmˇet˚ u. D´ elka lekce: 60 minut Kl´ıˇ cov´ a slova:
Intern´ı a extern´ı uˇzivatel´e, u ´ˇcetn´ı a trˇzn´ı hodnota, oceˇ nov´an´ı majetku, metoda pr˚ umˇern´ ych skladn´ıch cen, metoda FIFO. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı t´eto lekce byste mˇeli b´ yt schopni: • uv´est, kdo patˇr´ı mezi intern´ı a extern´ı uˇzivatele u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u, • vyjmenovat a charakterizovat hlavn´ı nedostatky a pˇrednosti u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u, • vysvˇetlit moˇznosti eliminace tˇechto nedostatk˚ u a vyuˇzit´ı pˇrednost´ı. 179
180
13.1 Vyuˇzit´ı u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u pro rozhodov´an´ı
13.1 Uˇzivatel´e
Vyuˇ zit´ı u ´ˇ cetn´ıch v´ ykaz˚ u pro rozhodov´ an´ı
Uˇzivateli u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u nejsou pouze manaˇzeˇri podnik˚ u nebo instituc´ı, u ´ˇcetn´ı v´ ykazy dost´av´a na st˚ ul ˇrada lid´ı. Jsou to jednak: intern´ı uˇzivatel´e, zamˇestnanci instituce sam´e zastupovan´ı odbory, management podniku (top management, pˇr´ıpadnˇe stˇredn´ı management), dozorˇc´ı rady, ve zkr´ acen´e podobˇe i valn´e hromady, na druh´e stranˇe jsou u ´ˇcetn´ı v´ ykazy k dispozici extern´ım uˇzivatel˚ um, tj, pracovn´ık˚ um u ´vˇeruj´ıc´ıch bank, auditor˚ um, kontroln´ım pracovn´ık˚ um nadˇr´ızen´eho org´anu, popˇr´ıpadˇe v nejhorˇs´ım pˇr´ıpadˇe i hospod´aˇrsk´e krimin´alce.
AF T
• • • • • • • • •
Vˇsichni pracovn´ıci, kteˇr´ı pˇrijdou do styku s tˇemito u ´ˇcetn´ımi v´ ykazy by mˇeli poznat alespoˇ n hlavn´ı probl´emy, kter´e se vyskytuj´ı pˇri interpretaci ˇc´ısel v u ´ˇcetn´ıch v´ ykazech, mˇeli by umˇet ˇc´ıst ˇc´ısla“ vyk´ azan´ a v tˇechto v´ ykazech. ” ˇ To je mnohdy velmi obt´ıˇzn´e, nebot’ ˇc´ısla sama o sobˇe ˇcasto pˇr´ıliˇs mnoho neˇr´ıkaj´ı. Rekneme-li napˇr´ıklad u kr´alovny kr´ asy jej´ı m´ıry 100-60-90, vytvoˇr´ı se o n´ı pomˇernˇe pˇresn´a pˇredstava. ˇ Rekneme-li vˇsak, ˇze podnik Alfa dos´ahl vloni zisk 1 milion Kˇc, neˇr´ık´ame t´ım v˚ ubec nic podstatn´eho.
R
Na prvn´ı pohled se napˇr´ıklad zd´a, ˇze podnik je na tom dobˇre, m´ a zisk, nem´ a ztr´atu (dobˇre). Ano, ale tento podnik mˇel pˇred loˇ nsk´ ym rokem zisk 10 milion˚ u. Jde tedy se ziskem dol˚ u (ˇspatnˇe). Ano, ale to se stalo pouze proto, ˇze management investoval des´ıtky milion˚ u do nov´e techniky a m´ a pˇripravenu modern´ı technologii, d´ıky n´ıˇz podstatnˇe sn´ıˇz´ı v tomto roce n´ aklady a bude vyr´abˇet ˇra´dovˇe vˇetˇs´ı poˇcet produkt˚ u (dobˇre). Ano, ale podnik nem´a ˇza´dn´e v´ yznamn´e trhy, ˇz´adn´e dalˇs´ı nez´ıskal, poˇcet objedn´avek se sniˇzuje (ˇspatnˇe) atd. Takhle bychom mohli pokraˇcovat st´ale d´al a vid´ıme, ˇze jednotliv´e informace mˇen´ı diametr´alnˇe naˇse hodnocen´ı dan´eho podniku.
D
Nen´ı tud´ıˇz moˇzn´e pouze ze samotn´ ych ˇc´ısel, byt’ nepochybnˇe spr´avnˇe metodicky zpracovan´ ych, vyˇc´ıst vˇse, co potˇrebujeme pro spr´avn´e hodnocen´ı, zvl´aˇstˇe, pokud si neuvˇedom´ıme, jak´e ekonomick´e skuteˇcnosti, faktory a vlivy se pod hodnotou zkouman´eho ˇc´ısla skr´ yvaj´ı. ˇ Reknˇ eme si proto alespoˇ n nˇekter´e z´ akladn´ı pˇrednosti a nedostatky u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u.
13.2
Pˇ rednosti a nedostatky u ´ˇ cetn´ıch v´ ykaz˚ u
Pˇrestoˇze vˇsechny 3 z´akladn´ı u ´ˇcetn´ı v´ ykazy Rozvahy, V´ ykaz zisk˚ u a ztr´ at (V´ ysledovka) a V´ ykaz o finanˇcn´ıch toc´ıch (Cash Flow) ukazuj´ı stav a pohyb majetku podniku ˇci instituce, pr˚ ubˇeh hospodaˇren´ı, jeho v´ ysledek i finanˇcn´ı toky, dle vˇsech z´asad veden´ı u ´ˇcetnictv´ı, tj. v prv´e ˇradˇe pravdivˇe, jsou u ´ daje obsaˇzen´e v tˇechto v´ ykazech ovlivnˇeny nˇekolika u ´ˇcetn´ımi technikami a odr´aˇzej´ı i nˇekter´e probl´emy, kter´e jsou skryty za ˇc´ıseln´ ymi u ´daji.
Ty je zapotˇreb´ı zn´at, ovˇeˇrit si podrobnˇeji zp˚ usoby pouˇzit´ı tˇechto technik a pˇri koneˇcn´em rozboru pak br´ at nˇekter´e zjiˇstˇen´e skuteˇcnosti v u ´vahu.
Tˇri okruhy probl´em˚ u
Pod´ıvejme se podrobnˇeji na nˇekter´e probl´emy pˇri vykazov´an´ı u ´ˇcetn´ıch hodnot majetku i pr˚ ubˇehu hospodaˇren´ı. Z nˇekolika probl´em˚ u si v´ıce povˇsimneme 3 z´ akladn´ıch probl´ emov´ ych kategori´ı, kter´e mohou podstatn´ ym zp˚ usobem ovlivnit finanˇcn´ı anal´ yzu a pˇri absenci podrobnˇejˇs´ıch znalost´ı mohou i v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech znehodnotit jej´ı z´avˇery. Z tˇechto nˇekolika probl´emov´ ych oblast´ı si tedy rozebereme:
Kapitola 13. Pˇrednosti a nedostatky u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u, jejich vyuˇzit´ı pro manaˇzersk´e rozhodov´ an´ı
181
a) problematiku oceˇ nov´ an´ı dlouhodob´eho majetku a jeho odpisov´an´ı, b) problematiku oceˇ nov´ an´ı z´ asob, c) ostatn´ı probl´emy, pˇrednosti a nedostatky u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u. Protoˇze kaˇzd´ y z uveden´ ych probl´em˚ u pˇredstavuje dosti rozs´ahl´ y komplex ot´azek spjat´ ych s vykazov´an´ım stavu a pohybu majetku, zamˇeˇr´ıme se na nˇekter´e podstatn´e probl´emy v samostatn´ ych podkapitol´ ach t´eto lekce.
13.2.1
Probl´ emy oceˇ nov´ an´ı dlouhodob´ eho majetku a jeho odpisov´ an´ı
a) Oceˇ nov´ an´ı majetku
AF T
Probl´emy spjat´e s oceˇ nov´an´ım majetku patˇr´ı mezi stˇeˇzejn´ı probl´emy, kter´e mohou v´ yraznˇe ovlivnit hodnotu majetku a jeho srovn´ av´an´ı s jinou instituc´ı (popˇr´ıpadˇe s v´ yvojem cel´eho oboru), a kter´e mohou znesnadnit spr´ avnost finanˇcn´ı anal´ yzy. Jedn´ a se o problematiku znaˇcnˇe ˇsirokou, problematiku, kter´ a se projevuje nejen v naˇsem tuzemsk´em srovn´ av´ an´ı v´ ysledk˚ u, ale ztˇeˇzuje srovn´av´an´ı i v mezin´arodn´ım mˇeˇr´ıtku. V souˇcasn´e dobˇe neexistuje ˇz´adn´ a jednotn´ a teorie oceˇ nov´ an´ı majetku, kter´ a by pro u ´ˇcetn´ı praxi umoˇzn ˇovala jednotn´ y n´avod pˇri ˇreˇsen´ı oceˇ novac´ıch probl´em˚ u, a to i pˇresto, ˇze napˇr´ıklad i v r´amci EU prob´ıh´ a a neust´ ale se vylepˇsuje koordinace daˇ nov´eho syst´emu i pr´avn´ıch norem. Jiˇz zm´ınˇen´a 4. direktiva ES obsahuje rovnˇeˇz Pravidla oceˇ nov´an´ı“, kter´a se stala podkladem ” i pro oceˇ nov´ an´ı majetku v naˇsem Z´akonˇe o u ´ˇcetnictv´ı ˇc. 563/91 Sb. Ten stanovuje z´avazn´e zp˚ usoby oceˇ nov´ an´ı jednotliv´ ych sloˇzek majetku a z´avazk˚ uvu ´ˇcetnictv´ı avu ´ˇcetn´ı z´ avˇerce, tak jak je uvedeno v lekci t´ ykaj´ıc´ı se majetku podniku.
R
Probl´em spjat´ y s oceˇ nov´an´ım majetku spoˇc´ıv´a v p˚ usoben´ı nˇekolika vliv˚ u, kter´e znesnadˇ nuj´ı vyˇc´ıslen´ı skuteˇcn´e trˇzn´ı hodnoty majetku v trˇzn´ım prostˇred´ı, a to: Vlivy • • • •
doch´ az´ı k r˚ uzn´e m´ıˇre inflace a tud´ıˇz inflaˇcn´ımu p˚ usoben´ı na hodnotu majetku, doch´ az´ı k r˚ uzn´emu v´ yvoji trˇzn´ı hodnoty jednotliv´ ych poloˇzek majetku, doch´ az´ı ke zmˇen´ am v cenˇe jednotliv´ ych poloˇzek, doch´ az´ı ke zmˇen´ am v hodnotˇe kupn´ı s´ıly penˇeˇzn´ı jednotky, atd. jin´ ymi slovy
D
u ´ˇcetn´ı a trˇzn´ı hodnota jednotliv´ ych sloˇzek majetku se r˚ uzn´ı, doch´az´ı k celkov´e i vnitro poloˇzkov´e diferenciaci.
Syst´em zaloˇzen´ y na veden´ı majetku pˇrev´aˇznˇe ve skuteˇcn´ ych poˇrizovac´ıch cen´ach je v souˇcasn´e dobˇe pˇrevl´ adaj´ıc´ım syst´emem pouˇz´ıvan´ ym ve svˇetˇe, a jak je patrn´e i z v´ yˇctu ocenˇen´ı dle ˇ naˇseho z´ akona o u ´ˇcetnictv´ı, je tomu tak i v u ´ˇcetnictv´ı podnik˚ u (PO i FO) v CR. 1. K v´ yhod´ am ocenˇ en´ı ve skuteˇ cn´ ych PC patˇ r´ı pˇredevˇs´ım: • ˇze u ´daje jsou objektivn´ı, doloˇziteln´e, pr˚ ukazn´e, podloˇzen´e vstupn´ımi doklady, • zajiˇst’uje uchov´an´ı p˚ uvodn´ı majetkov´e podstaty vlastn´ık˚ u v nomin´aln´ı penˇeˇzn´ı v´ yˇsi, • poskytuje pˇresn´e u ´ daje pro prov´adˇen´ı vnitˇrn´ı i vnˇejˇs´ı kontroly (inventarizaci majetku, kontroly daˇ nov´ ych u ´ˇrad˚ u atd.), • poskytuje pomˇernˇe pˇresn´e u ´daje pro finanˇcn´ı anal´ yzu, pokud se prov´ad´ı v kratˇs´ım ˇcasov´em horizontu.
V´ yhody
182 Nev´ yhody
13.2 Pˇrednosti a nedostatky u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u
2. Probl´ emy a nev´ yhody tohoto zp˚ usobu zpracov´an´ı oceˇ nov´an´ı se reciproˇcnˇe projevuj´ı n´asledovnˇe:
AF T
• nerespektuje se re´ aln´ a trˇzn´ı hodnota majetku, • nezohledˇ nuje se inflaˇcn´ı riziko, ezaj´ı moˇ znost pˇ resn´ eho vyj´ adˇ ren´ı anebo • nˇekter´e majetkov´e poloˇzky nenal´ i dokladov´e doloˇzitelnosti. (Napˇr´ıklad nelze vyˇc´ıslit a ocenit takov´eto hodnoty jako jsou: – u ´roveˇ n pracovn´ıch sil, – schopnosti managementu, – dovednosti dˇeln´ık˚ u, konstrukt´er˚ u apod., u m´a – nelze zohlednit lokalitu podniku (napˇr´ıklad bl´ızkost dopravn´ıch spoj˚ v´ yhody, bl´ızkost letiˇstˇe, bl´ızkost hlavn´ıho mˇesta, d´alnice, zdroj˚ u kvalifikovan´ ych pracovn´ıch sil a dalˇs´ı, – goodwill (povˇest) firmy, – kontakty, – dobr´e obchodn´ı partnery, – konexe ve vl´ adn´ıch kruz´ıch, – hezkou a milou sekret´ aˇrku a dalˇs´ı v´ yhody.) Tyto moˇzn´e v´ yhody nebo nev´ yhody nelze ˇcasto ani vyˇc´ıslit a nelze je ani doloˇzit. Pˇritom finanˇcn´ı analytik, manaˇzer, kaˇzd´ y kdo se bude na z´akladˇe u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u rozhodovat, by mˇel zohlednit i tyto faktory. Pohled´ avky a z´ avazky
Rovnˇeˇz ocenˇ en´ı pohled´ avek (a z´ avazk˚ u) zahrnuje v sobˇe urˇcit´ y probl´em spoˇc´ıvaj´ıc´ı v r˚ uzn´e d´elce splatnosti, a tud´ıˇz vlivu faktoru ˇcasu:
R
usledku toho pak instituce • se zvyˇsuj´ıc´ı se d´elkou splatnosti stoup´a vliv inflace a v d˚ dosahuje mimoˇr´ adn´eho zisku (nebo ztr´aty), • kromˇe tohoto vlivu se do struktury pohled´ avek prom´ıt´a i moˇznost pochybn´ ych anebo zcela nedobytn´ ych pohled´ avek, kter´e fakticky sniˇzuj´ı majetek podniku, i kdyˇz v u ´ˇcetn´ım vyj´ adˇren´ı na v´ ykazech neust´ ale figuruj´ı.
Pˇresn´e odliˇsen´ı struktury pohled´avek, jejich klasifikace z hlediska rizika patˇr´ı mezi z´akladn´ı ˇcinnosti rozboru vstupn´ıch dat pˇri pr´ aci s u ´ˇcetn´ımi v´ ykazy, jejich u ´pravami a interpretac´ı. Rovnˇeˇz v oblasti cenn´ ych pap´ır˚ u pak m˚ uˇzeme odliˇsit dnes jiˇz 3 moˇzn´e u ´rovnˇe ocenˇen´ı: • nomin´ aln´ı hodnotu, • trˇzn´ı (burzovn´ı) hodnotu, • skuteˇcnou hodnotu, za kterou jsou ochotn´e r˚ uzn´e firmy odkoupit (vˇetˇsinou mimo burzu) cenn´e pap´ıry (napˇr´ıklad v dobˇe poklesu cen na burze vesmˇes za nˇeco vyˇsˇs´ı ceny neˇz je cena na burze nebo v RM-syst´emu).
D
CP – Tˇri druhy ocenˇen´ı
Je rovnˇeˇz probl´emem ocenˇen´ı urˇcit´eho druhu majetku ve formˇe RC nebo VN, zvl´aˇstˇe tehdy, je-li ˇc´ast jedn´e majetkov´e sloˇzky z ˇc´ asti vyˇc´ıslena v PC, z ˇc´asti v RC nebo ve VN. Kaˇzd´ y podnik, kter´ y je schopn´ y produkovat vlastn´ı ˇcinnost´ı sv´e z´asoby, m´a jin´e podm´ınky neˇz jin´ y podnik, kter´ y rovnˇeˇz produkuje ˇc´ast sv´ ych z´asob ˇci investic vlastn´ımi prostˇredky. Pokud maj´ı podniky nesrovnatelnou v´yrobn´ı z´ akladnu (a tak tomu je t´emˇeˇr vˇzdy), pak VN ke zhotoven´ı jist´eho v´yrobku budou odliˇsn´e neˇz u podniku jin´eho i pˇri produkci t´ehoˇz v´yrobku.
Takto bychom mohli postupovat poloˇzku po poloˇzce a hodnotit ji pr´avˇe z u ´ hlu pohledu finanˇcn´ı anal´ yzy, hledat a hodnotit moˇzn´e nedostatky.
Kapitola 13. Pˇrednosti a nedostatky u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u, jejich vyuˇzit´ı pro manaˇzersk´e rozhodov´ an´ı
183
Ocenˇen´ı majetku je prostˇe probl´em a kaˇzd´ y analytik mus´ı velk´e a podstatn´e majetkov´e sloˇzky vˇcetnˇe dluh˚ u rozeb´ırat detailnˇe. Mus´ı zjistit, co se za dan´ ym ˇc´ıslem skr´ yv´ a, jak´a oceˇ novac´ı sazba byla pouˇzita, jak´ ym zp˚ usobem ovlivnila v´ yˇsi majetku, zda je tato hodnota srovnateln´ a s jinou, proˇc je tˇreba ji br´at s urˇcit´ ym stupnˇem korekce, nakolik odpov´ıd´a re´aln´e hodnotˇe majetku. Probl´em s ocenˇen´ım majetku je vˇseobecnˇe zn´am´ y. Vˇsichni v´ıme, ˇze to, co jsme ned´avno ˇ ım delˇs´ı bude ˇcasov´ za urˇcitou cenu nakoupili, m´ a dnes jiˇz hodnotu jinou. C´ y interval od poˇr´ızen´ı majetku, t´ım horˇs´ı srovnatelnost a vyˇc´ıslitelnost tohoto majetku bude dnes. Pˇri anal´ yze a manaˇzersk´em hodnocen´ı je vˇsak tˇreba pˇri srovn´ av´an´ı zjistit i podrobnou strukturu tohoto majetku, jeho st´ aˇr´ı a oceˇ novac´ı techniky. Z´avaˇzn´ ym probl´emem znesnadˇ nuj´ıc´ım anal´ yzu je i problematika odpis˚ u. Cviˇ cen´ı ˇ c. 15:
AF T
Pod´ıvejte se po sv´em bytˇe, uvˇedomte si, za jak´e ceny jste r˚ uzn´e vˇeci nakoupili, jak jsou vˇeci star´e a ˇreknˇete si, byt’ odhadem, za kolik byste tyto vˇeci nakoupili nyn´ı. Je ovˇsem pravdˇepodobn´e, ˇze nˇekter´e vˇeci budou draˇzˇs´ı, nˇekter´e vˇsak i levnˇejˇs´ı. V´ yvoj trˇzn´ıch cen kol´ıs´ a, u ´ˇcetnictv´ı zachycuje majetek v poˇrizovac´ıch cen´ ach, tj. historicky. Dneˇsn´ı hladina cen je jin´a neˇz pˇred pˇeti, deseti dvaceti ˇci pades´ati lety. Pˇri Vaˇsem soupisu vˇec´ı, kter´e m´ ate si jen uvˇedomte tento probl´em pˇri ot´azce jakou dneˇsn´ı m´a zaˇr´ızen´ı Vaˇseho bytu? b) Odpisy a jejich vliv na hodnocen´ı podniku
V ˇc´asti t´ ykaj´ıc´ı se majetku jsou pops´ any d˚ uvody odpisov´an´ı, jejich funkce a smysl a typy odpis˚ u. V t´eto podkapitole se zamˇeˇrujeme na jejich roli pˇri hodnocen´ı majetku instituce. Odpisy a pˇredevˇs´ım metody odpisov´ an´ı znesnadˇ nuj´ı pohled analytika na v´ yvoj majetku instituce a jej´ı hospodaˇren´ı, pokud nejsou kromˇe uveden´ ych v´ ykaz˚ u zn´am´e dalˇs´ı doplˇ nuj´ıc´ı informace. V kaˇzd´em pˇr´ıpadˇe plat´ı, ˇze:
R
Odpisy jsou pouze subjektivn´ım, nepˇresn´ym a umˇel´ym vyj´ adˇren´ım procesu opotˇrebov´ an´ı a st´ arnut´ı dan´e poloˇzky aktiv.
Odpisy jsou pouze pˇribliˇznou aproximac´ı skuteˇcn´eho stavu zastar´av´ an´ı a st´ arnut´ı, nebot’ nikdy nelze zcela pˇresnˇe ve finanˇcn´ım ohodnocen´ı vyj´adˇrit skuteˇcn´e fyzick´e, a t´ım m´enˇe pak mor´aln´ı zastar´ av´an´ı odpisovan´eho majetku. Proto je zapotˇreb´ı si pˇri anal´ yze uvˇedomit, ˇze:
D
skuteˇcn´a hodnota odpisovan´ ych aktiv se fakticky liˇs´ı (v r˚ uzn´e m´ıˇre) od z˚ ustatkov´e hodnoty.
Uved’me si pˇr´ıklad: Pˇ r´ıklad:
V roce 2009 bylo poˇr´ızeno zaˇr´ızen´ı v PC 100 000 Kˇc. Bude se odpisovat zrychlenou metodou 5 rok˚ u na nulovou ZC. Hodnota 100 000 Kˇc byla penˇeˇzn´ım v´ ydajem (v pln´e v´ yˇsi) roku 2009 (a takto vstoupila do v´ ykazu Cash flow), ale nen´ı to jednor´azov´ y n´aklad dan´eho roku. Tato PC bude rozloˇzena do obdob´ı 5 let, po kter´e se bude zaˇr´ızen´ı vyuˇz´ıvat. Je pravdˇepodobn´e, ˇze po ukonˇcen´ı odpis˚ u bude zaˇr´ızen´ı vyuˇz´ıv´ano d´ale. Kdyby instituce uveden´e zaˇr´ızen´ı neodpisovala postupnˇe 5 rok˚ u, ale zahrnula celou ˇca´stku 100 000 Kˇc do n´aklad˚ u roku 2009, zisk instituce by byl v roce 2009 znaˇcnˇe podhodnocen, v dalˇs´ıch letech naopak nadhodnocen. V kaˇzd´em pˇr´ıpadˇe doch´az´ı k urˇcit´emu zjednoduˇsen´ı a odtrˇzen´ı re´aln´e doby pouˇzitelnosti zaˇr´ızen´ı a jeho odepsanosti.
Vlivy
184
13.2 Pˇrednosti a nedostatky u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u
Zp˚ usob odpisov´ an´ı, struktura odpisovan´eho majetku a odpisov´y pl´ an podstatn´ym zp˚ usobem ovlivˇ nuj´ı v´yˇsi hospod´ aˇrsk´eho v´ysledku. Analytik proto mus´ı podrobnˇe zkoumat uveden´e aspekty: a) strukturu odpisovan´eho (a rovnˇeˇz neodpisovan´eho) majetku, b) metody odpisov´ an´ı, pˇredevˇs´ım rozloˇzen´ı line´arn´ıho a neline´arn´ıho odpisov´an´ı. Neodpisovan´ y majetek
D´ale si mus´ı kaˇzd´ y analytik uvˇedomit, ˇze napˇr´ıklad pozemky a umˇ eleck´ a d´ıla se usledku nulov´ ych odpis˚ u neodpisuj´ı. Tento fakt se rovnˇeˇz projev´ı ve vytvoˇren´em zisku v d˚ t´eto poloˇzky aktiv v n´akladech. Porovn´av´ame-li tedy napˇr´ıklad 2 podniky navz´ajem, z nichˇz jedna m´a znaˇcnou ˇca´st sv´eho majetku pr´ avˇe ve formˇe pozemk˚ u (na rozd´ıl od druh´e), projev´ı se tento fakt i urˇcit´ ym stupnˇem nesoumˇeˇritelnosti zisku.
AF T
Nav´ıc u pozemk˚ u se prom´ıt´a skuteˇcnost, ˇze trˇzn´ı ceny pozemk˚ u sp´ıˇse stoupaj´ı (u p˚ udy se ned´a dost dobˇre hovoˇrit o fyzick´em ˇci mor´aln´ım znehodnocen´ı), takˇze tato poloˇzka ovlivˇ nuje i rozvahu.
V souˇcasn´e dobˇe smˇeˇruje odpisov´a politika sp´ıˇse k liberalizaci odpisov´ ych syst´em˚ u, je to ostatnˇe trend, kter´ y byl u vyspˇel´ ych zem´ı s trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ım nastoupen uˇz po 2. svˇetov´e v´alce, kdy moˇznosti rychlejˇs´ıho odpisov´an´ı v prvn´ıch letech poˇr´ızen´ı dlouhodob´eho majetku znaˇcnˇe podpoˇrily rychlejˇs´ı investiˇcn´ı ˇcinnost. Moˇznost zrychlen´eho odpisov´an´ı je jeden ze zp˚ usob˚ u, jak se br´anit ztr´at´am z mor´ aln´ıho opotˇreben´ı, zvl´aˇstˇe u v´ yrobk˚ u dlouhodob´e spotˇreby, kde technick´ y rozvoj je vysok´ y. Pˇredevˇs´ım zrychlen´e odpisy zase zpˇetnˇe v´ yraznˇe ovlivnily technick´ y rozvoj a vytvoˇrily podm´ınky pro zv´ yˇsen´ı popt´ avky po v´ yrobc´ıch dlouhodob´eho charakteru. Vzhledem k urˇcit´e volnosti podniku v jeho odpisov´e politice, je tˇreba, aby si kaˇzd´ y analytik podrobnˇe zjistil vˇsechny potˇrebn´e u ´ daje z t´eto oblasti. Je napˇr´ıklad moˇzn´e, ˇze podnik pouˇz´ıval jen line´arn´ıho odpisov´ an´ı a pak v bˇeˇzn´em roce pˇreˇsel na zrychlen´e odpisov´an´ı u vˇsech novˇe poˇrizovan´ ych poloˇzek.
R
Z rozbor˚ u podnik˚ u vypl´ yv´a, ˇze pr´avˇe tato poloˇzka pˇredstavuje v´ yraznou, mnohdy pˇrevaˇzuj´ıc´ı ˇc´ ast celkov´eho majetku podniku, proto znalost uveden´ ych poˇzadavk˚ u je nutn´a jiˇz v poˇc´ ateˇcn´ıch f´ az´ıch kaˇzd´e anal´ yzy. Cviˇ cen´ı ˇ c. 16:
D
Zopakujte si problematiku odpisov´an´ı, porovnejte si obˇe metody odpisov´an´ı, napˇr´ıklad rovnomˇernou a zrychlenou nebo line´ arn´ı a neline´ arn´ı u vybran´eho dlouhodob´eho majetku, vyberte si urˇcit´ y rok a porovnejte si obˇe hodnoty navz´ajem. Uvˇedomte si, kolik milion˚ u Kˇc diference bude pˇredstavovat tento rozd´ıl, pokud byste takto navz´ ajem srovn´ avali veˇsker´ y majetek podniku.
13.2.2
Probl´ emy pˇ ri oceˇ nov´ an´ı z´ asob
V podstatˇe stejn´ y probl´em, kter´ y se projevuje ve vyˇc´ıslen´ı hodnoty dlouhodob´eho majetku, se objevuje i v dalˇs´ı, v´ yznamn´e a velk´e poloˇzce aktiv, a to u z´asob materi´alu. Dva faktory
Je tˇreba si opˇet uvˇedomit dvˇe skuteˇcnosti v oblasti z´ asobov´an´ı materi´alem (vstupn´ımi surovinami): a) existuje ˇrada v´ yrobc˚ u jednoho a t´ehoˇz materi´alu, ti dod´ avaj´ı tuto surovinu za r˚ uzn´e ceny. Podnik tedy m˚ uˇze m´ıt pro n´ akup jedn´e a t´eˇze suroviny tˇrebas 10 dodavatel˚ u, kteˇr´ı fakturuj´ı v odliˇsn´ ych (byt’ nepˇr´ıliˇs rozpt´ ylen´ ych) cenov´ ych relac´ıch,
Kapitola 13. Pˇrednosti a nedostatky u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u, jejich vyuˇzit´ı pro manaˇzersk´e rozhodov´ an´ı
185
b) ceny surovin podl´ehaj´ı inflaˇcn´ımu v´ yvoji, ve srovn´an´ı s dˇr´ıve nakoupen´ ym materi´ alem je tedy cena pozdˇeji poˇr´ızen´eho materi´ alu vˇseobecnˇe vyˇsˇs´ı neˇz ceny materi´ al˚ u nakoupen´ ych dˇr´ıve. Pokud tedy m´ a podnik vˇetˇs´ı z´asoby surovin delˇs´ı dobu na skladˇe, m´a jejich evidenci zachycenou v jin´ ych (obvykle niˇzˇs´ıch) poˇrizovac´ıch cen´ach (PC). Probl´emem je, v jak´ ych cen´ ach pak poˇ c´ıtat cenovou kalkulaci v´ yrobku, v jak´ ych cen´ach tedy materi´al vstupuje do n´ aklad˚ u, nebot’ tak rovnˇeˇz ovlivˇ nuje dvˇe podstatn´e sloˇzky hodnocen´ı: • v´ yˇsi majetku (v rozvaze), • hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek (v´ yˇs´ı n´aklad˚ u) ve v´ ysledovce.
AF T
Rozd´ıly mezi cenami starˇs´ıho“ a mladˇs´ıho“ materi´alu mohou b´ yt znaˇcn´e, ˇc´ım v´ıce m´a ” ” podnik majetku v tomto aktivu (jako napˇr´ıklad v´ yrobn´ı podnik nebo obchodn´ı organizace), t´ım v´ıce je d˚ uleˇzitˇejˇs´ı v jak´ ych cen´ach je materi´al veden a zahrnov´an do n´aklad˚ u. Teoreticky existuje 5 moˇznost´ı oceˇ nov´an´ı z´asob: a) b) c) d) e)
Pˇet moˇznost´ı
skuteˇcn´ ymi n´ aklady poˇr´ızen´ı, pr˚ umˇern´ ymi cenami poˇr´ızen´ı, oceˇ novac´ı metodou FIFO (prvn´ı dovnitˇr, prvn´ı ven), oceˇ novac´ı metodou LIFO (posledn´ı dovnitˇr, prvn´ı ven), ocenˇen´ı v pˇredem stanoven´ ych cen´ach se samostatn´ ym vykazov´an´ım oceˇ novac´ıch odchylek.
Kaˇzd´ a z tˇechto metod ovlivˇ nuje finanˇcn´ı vyj´adˇren´ı stavu z´asob a n´aklady.
D˚ uleˇzit´e
R
Z´ akon o u ´ˇcetnictv´ı umoˇzn ˇ uje pouˇz´ıvat pro stejn´y druh z´ asob pouze 2 z tˇechto uveden´ych moˇznost´ı, a to metody pr˚ umˇern´ych cen a metody FIFO.
Proto si povˇsimnˇeme rozd´ıl˚ u pˇ ri pouˇ zit´ı tˇ echto metod:
D
ad b) Pˇ ri ocenˇ en´ı z´ asob v pr˚ umˇ ern´ ych n´ akladech poˇ r´ızen´ı se poˇc´ıt´a s fyzickou zamˇenitelnost´ı z´ asob, i kdyˇz jsou jejich PC r˚ uzn´e. Ve skladu se vˇsechny dod´avky stejn´eho druhu vedou spoleˇcnˇe a fyzick´emu stavu z´asob se pˇriˇrad´ı pr˚ umˇern´ a cena vypoˇc´ıtan´ a v´aˇzen´ ym pr˚ umˇerem (tzv. skladn´ı cena). Pˇ r´ıklad: V naˇsem pˇr´ıpadˇe bychom zjistili dodac´ı ceny od vˇsech naˇsich 10 dodavatel˚ u a z tohoto souboru cen bychom vypoˇc´ıtali pr˚ umˇernou cenu. ad c) Metoda FIFO znamen´a zp˚ usob, kdy prvn´ı cena pro ocenˇen´ı pˇr´ır˚ ustku majetkov´eho u ´ˇctu se pouˇzije jako prvn´ı cena pro ocenˇen´ı u ´ bytku. (Pozn´amka: u metody LIFO je tomu opaˇcnˇe). ´ cetnˇe to znamen´ Uˇ a, ˇze z´asoby poˇr´ızen´e jako prvn´ı se evidenˇcnˇe tak´e jako prvn´ı vyskladn´ı (ve skuteˇcnosti, tj. fyzicky tomu tak nemus´ı b´ yt). V tom pˇr´ıpadˇe spotˇreba materi´alu do n´aklad˚ u je tomu uv´ adˇena ve star´ ych cen´ach. Koneˇcn´ y z˚ ustatek pˇredstavuje ocenˇen´ı v relativnˇe nejnovˇejˇs´ıch cen´ach, jeˇz se pˇribliˇzuj´ı nebo odpov´ıdaj´ı cen´am platn´ ym v dan´em obdob´ı. D˚ usledek Pˇri pouˇzit´ı metody FIFO se tak zvyˇsuje“ hodnota majetku dan´e poloˇzky uveden´e ” v rozvaze, z´ aroveˇ n se sniˇzuje“ hodnota n´ aklad˚ u, a t´ım i ˇc´ asteˇcnˇe zvyˇsuje“ zisk. ” ”
186
13.2 Pˇrednosti a nedostatky u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u Pokud je pouˇzito t´eto metody mˇel by to kaˇzd´ y analytik vˇedˇet a poˇc´ıtat s t´ım. ˇ obvyklejˇs´ı metoda pr˚ Domn´ıv´ ame se, ˇze dosud je v CR umˇern´ ych cen. I kdyˇz moˇzn´e rozd´ıly oproti metodˇe pr˚ umˇern´ ych cen nemus´ı b´ yt znaˇcn´e, pˇrece jen k urˇcit´e diferenci doch´az´ı, a pokud je pod´ıl z´asob ve struktuˇre majetku vysok´ y, m˚ uˇze v z´avislosti na delˇs´ım ˇcasov´em horizontu a obratu z´asob pˇri ˇcast´ ych zmˇen´ach cen, znamenat i v´ yraznou odchylku v sum´arn´ım vyj´adˇren´ı. Ve skuteˇcnosti m˚ uˇze odchylka, kter´a pˇredstavuje korunovou hodnotu na jednotku, pˇredstavovat milionov´ y rozd´ıl celku z´ asob. (Pozn´amka: tato odchylka by byla jeˇstˇe vyˇsˇs´ı pˇri srovn´av´an´ı rozd´ıl˚ u mezi metodami FIFO a LIFO.)
Analytik tedy pˇri zkoum´ an´ı hodnoty tohoto aktiva si mus´ı zjistit:
AF T
• v jak´e struktuˇre jsou z´ asoby materi´alu, • jak´ y je jejich obrat, • v jak´ ych cen´ ach jsou vedeny.
Kromˇe toho se obˇe metody nav´ıc uplatˇ nuj´ı dvˇema moˇzn´ ymi zp˚ usoby v u ´ˇcetn´ı praxi:
ubˇeˇzn´ ym u ´ˇctov´an´ım u ´ bytku z´asob (tj. u ´ bytek se ocen´ı vˇzdy v okamˇziku jeho a) pr˚ uskuteˇcnˇen´ı podle existuj´ıc´ıho stavu z´asob), b) periodick´ ym u ´ˇctov´an´ım u ´bytku z´asob (kdy celkov´ yu ´bytek se ocen´ı a za´ uˇctuje koncem obdob´ı podle vˇsech doˇsl´ ych dod´avek a stavu z´asob platn´eho koncem obdob´ı). Rovnˇeˇz tyto dva zp˚ usoby u ´ˇctov´ an´ı ovlivˇ nuj´ı finanˇcn´ı pohyb z´asob.
Stejn´ y zp˚ usob jako pro oceˇ nov´an´ı z´asob uv´ ad´ı Z´akon o u ´ˇcetnictv´ı i pro oceˇ nov´ an´ı cenn´ ych pap´ır˚ u.
R
Tento probl´em je tedy tˇreba podrobnˇeji analyzovat i v oblasti tohoto aktiva, pokud m´a podnik nezanedbateln´ y pod´ıl majetku uloˇzen pr´avˇe v tomto druhu. Cviˇ cen´ı ˇ c. 17:
D
Vypoˇc´ıtejte si rozd´ıl, kter´ y vznikne pˇri kalkulaci odˇevn´ıho podniku vyr´abˇej´ıc´ıho m.j. koˇsile. Koˇsile m´a 10 knofl´ık˚ u, metodou FIFO pouˇzijeme jednotkovou cenu 2 Kˇc, pr˚ umˇern´a skladn´ı cena bude 1 Kˇc. Podnik vyr´ab´ı 100 000 kus˚ u koˇsil. Tato cena ovlivˇ nuje tzv. drobnou pˇr´ıpravu, kter´ a nepˇredstavuje z´ asadn´ı kalkulaˇcn´ı poloˇzky v oblasti pˇr´ım´eho materi´ alu. Tam budou diference daleko vyˇsˇs´ı.
13.2.3
Ostatn´ı probl´ emy, pˇ rednosti a nedostatky u ´ˇ cetn´ıch v´ ykaz˚ u
U kaˇzd´eho hospod´ aˇrsk´eho subjektu mus´ı analytika zaj´ımat urˇcit´ y okruh ot´azek: • • • • • • • •
jak´e m´ a hospod´ aˇrsk´ y subjekt kapit´al, v ˇcem (v jak´e struktuˇre) je tento kapit´al uloˇzen, kolik m´ a hospod´ aˇrsk´ y subjekt penˇez, jak rychle mohou b´ yt tyto pen´ıze k dispozici, kolik penˇez produkuje jeho celkov´ y kapit´al, kolik penˇez produkuje jeho vlastn´ı kapit´al, kolik prostˇredk˚ u mus´ı vynaloˇzit na tvorbu zisku, jak efektivnˇe hospodaˇr´ı s majetkem atd.
Kapitola 13. Pˇrednosti a nedostatky u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u, jejich vyuˇzit´ı pro manaˇzersk´e rozhodov´ an´ı
187
´ cetn´ı v´ Uˇ ykazy poskytuj´ı dostatek u ´daj˚ u ke zjiˇstˇen´ı mnoha ekonomick´ ych skuteˇcnost´ı. Jsou z´ akladn´ı a nezbytnou pom˚ uckou pro kaˇzd´eho analytika. Pˇresto je zapotˇreb´ı si pˇred kaˇzd´ ym rozborem uvˇedomit pˇrednosti a hlavnˇe nedostatky jednotliv´ ych v´ ykaz˚ u, uvˇedomit si obsah jednotliv´ ych poloˇzek a jeˇstˇe d´ale analyzovat hodnotu a vnitˇrn´ı strukturu rozhoduj´ıc´ıch poloˇzek. a) Rozvaha poskytuje u ´ daje podniku o jeho majetku a z´avazc´ıch k urˇcit´emu datu a zp˚ usob finanˇcn´ıho kryt´ı tohoto majetku. Porovn´an´ım dvou a v´ıce rozvah m˚ uˇzeme vidˇet pohyb majetku, jeho zvˇetˇsen´ı ˇci zmenˇsen´ı i zmˇenu struktury. M˚ uˇzeme vidˇet, jak se pohybuj´ı obˇe sloˇzky finanˇcn´ıho kryt´ı, tj. vlastn´ı a ciz´ı zdroje. Na druh´e stranˇe si mus´ı analytik uvˇedomit nˇekolik d˚ uleˇzit´ ych fakt˚ u:
D
R
AF T
• Rozvaha ukazuje majetek a jeho strukturu v u ´ˇcetn´ı hodnotˇe. ´ cetn´ı standardy (v ˇradˇe Nevyjadˇruje tedy jeho hodnotu aktu´aln´ı, souˇcasnou. Uˇ zem´ı) pouˇz´ıvaj´ı jako z´aklad pro ohodnocen´ı aktiv i pasiv historickou hodnotu, tj. p˚ uvodn´ı PC. I kdyˇz je tato PC v pˇr´ıpadˇe dlouhodob´eho majetku pravidelnˇe upravov´ana odpisy, nezobrazuje souˇcasnou hodnotu aktiv a pasiv. Trˇzn´ı hodnota jednotliv´ ych poloˇzek, tzn. jak individu´aln´ıch ˇc´ ast´ı, tak i celku, m˚ uˇze b´ yt znaˇcnˇe rozd´ıln´a. Je ovˇsem obt´ıˇzn´e posoudit trˇzn´ı hodnotu majetku, pokud nen´ı pˇredmˇetem nab´ıdky a popt´avky. • K urˇcen´ı hodnoty nˇekter´ ych aktiv je pouˇzito ocenˇen´ı RC, kter´a je stanovena na z´ akladˇe v´ıcem´enˇe aktu´aln´ıch pˇredpis˚ u (ˇcasto novelizovan´ ych). Doch´ az´ı tedy ke sm´ıˇsen´emu ocenˇen´ı, nejsou vˇsechny poloˇzky vedeny jen v historick´ ych, p˚ uvodn´ıch poˇrizovac´ıch cen´ach. • U nˇekter´ ych poloˇzek je pouˇzito pˇr´ımo odhadu. Jako pˇr´ıklad lze uv´est pohled´ avky, nebot’ ty je tˇreba rozliˇsovat pˇredevˇs´ım z hlediska n´ avratnosti, dobytnosti. Nˇekter´e pohled´avky jsou dobytn´e pouze z ˇc´asti, ˇ ast majetku, kter´ jin´e jsou zcela nedobytn´e. C´ y uv´ ad´ı rozvaha je tedy sporn´ a, jej´ı v´ yˇse je moˇzn´ a pouze odhadem. • Srovnatelnost za delˇs´ı ˇcasov´ yu ´sek je v˚ ubec velk´ ym probl´emem jak´ekoliv komparace u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u. ˇ Rada poloˇzek ˇcasto mˇen´ı metodiku, obsah, poˇc´ıt´a se jin´ ym zp˚ usobem, u n´as je nyn´ı prakticky nemoˇzn´e srovn´avat v dlouhodob´em ˇcasov´em horizontu tak, jak jsou zvykl´ı analytici ve standardn´ım trˇzn´ım prostˇred´ı vyspˇel´ ych st´at˚ u. I od 1. 1. 1993, tj. realizace nov´e daˇ nov´e reformy, doch´az´ı neust´ ale k d´ılˇc´ım metodick´ ym u ´prav´am jednotliv´ ych poloˇzek. T´ım jsou moˇznosti dlouhodob´eho srovn´av´an´ı do minulosti omezeny, nicm´enˇe vˇeˇrme, ˇze podstatn´e u ´ pravy byly jiˇz uskuteˇcnˇeny a bude moˇzn´e vybran´e b´aze u ´daj˚ u jako srovn´avac´ı b´aze do budoucnosti. • Stejn´ y probl´em jako je u pohled´avek je i u z´asob, jejichˇz prodejn´ı cena m˚ uˇze b´ yt znaˇcnˇe rozd´ıln´ a od ceny n´ akupn´ı nebo skladn´ı. Pˇ r´ıklad: Star´e v´ıno m´a jen samotn´ ym procesem skladov´ an´ı vyˇsˇs´ı cenu neˇz v´ıno mlad´e. Rovnˇeˇz dlouhodob´ y majetek, i kdyˇz je daˇ novˇe ˇci u ´ˇcetnˇe zcela odeps´ an, urˇcitou hodnotu jeˇstˇe m´ a, jeho prodejn´ı cena m˚ uˇze b´ yt nˇekdy znaˇcnˇe vysok´a. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ............................................................................. . ............................................................................. ´ˇcetnˇe ztr´ac´ı svou hodnotu. • Bylo ˇreˇceno, ˇze urˇcit´a ˇc´ast majetku se odpisuje, ˇze u Nˇekter´e poloˇzky se vˇsak neodpisuj´ı a figuruj´ı v u ´ˇcetnictv´ı ve sv´e p˚ uvodn´ı cenˇe. Byly jiˇz uvedeny pozemky a umˇeleck´a d´ıla.
188
13.2 Pˇrednosti a nedostatky u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u ´ cetnictv´ı ale v˚ • Uˇ ubec nezachycuje, ˇze nˇekter´e druhy majetku se ˇ casem naopak zhodnocuj´ı, ˇze jejich v´ ystupn´ı cena bude vyˇsˇs´ı neˇz jejich cena vstupn´ı. Pˇ r´ıklad:
AF T
To se t´ yk´a napˇr´ıklad les˚ u, orn´e p˚ udy, naleziˇst’ nerostn´ ych surovin, porost˚ u apod. Podnik, kter´ y m´ a ˇc´ast sv´eho kapit´alu pr´avˇe v tˇechto druz´ıch aktiv, je pak ve skuteˇcnosti mnohem bohatˇs´ı neˇz je ud´ av´ana jeho u ´ˇcetn´ı hodnota, jeho skuteˇcn´ a hodnota je pˇredem tˇeˇzko vyˇc´ısliteln´a, pracuje se opˇet pouze s odhadem. • Nˇekter´e hodnoty nelze v˚ ubec ocenit a u ´ˇcetnictv´ı je ani nevede. Pˇritom jejich hodnota m˚ uˇze b´ yt znaˇcn´a a mohou rozhoduj´ıc´ım zp˚ usobem ovlivˇ novat hodnocen´ı instituce, jej´ı postaven´ı na trhu a budouc´ı pˇredpoklad u ´ spˇech˚ u. Jsou to vesmˇes hodnoty mimoekonomick´e, tˇeˇzko vyˇc´ısliteln´e, nˇekter´e jsme jiˇz uvedli. Doplˇ nujeme proto jen n´asleduj´ıc´ım pˇr´ıkladem: Pˇ r´ıklad: R˚ uzn´ au ´roveˇ n technick´eho rozvoje podniku, jeho investiˇcn´ı ˇcinnosti, formy investic, skryt´a ˇci zjevn´a podpora podniku napˇr´ıklad krajsk´ ymi nebo m´ıstn´ımi ˇr´ıd´ıc´ımi org´ any (magistr´ atem, krajsk´ ym u ´ˇradem apod.). Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .............................................................................
b) V´ ykaz zisk˚ u a ztr´ at – v´ ysledovka V´ ysledovka ukazuje kumulativn´ım zp˚ usobem od poˇc´atku bˇeˇzn´eho roku strukturu vynaloˇzen´ ych n´aklad˚ u a dosaˇzen´ ych v´ ynos˚ u vˇcetnˇe jejich rozd´ılu, tj. hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek k dan´emu term´ınu.
D
R
• V´ yˇse zisku (pˇr´ıpadnˇe ztr´ aty) vˇsak nemus´ı b´ yt podloˇzena skuteˇcn´ ym pˇr´ıjmem (anebo odlivem) penˇez. Hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek je pouze u ´ˇcetn´ım v´ yrazem diference mezi n´aklady a v´ ynosy, kter´e vˇsak rovnˇeˇz na obou stran´ach nejsou vˇzdy podloˇzeny platbami, pˇr´ıjmy a v´ ydaji. Jde jen o zachycen´ı souvislosti mezi v´ ynosy instituce dosaˇzen´ ymi v urˇcit´em obdob´ı a n´aklady spjat´ ymi s jejich vytv´ aˇren´ım. Tyto n´aklady vˇsak nejsou t´emˇeˇr nikdy vynaloˇzeny ve stejn´em obdob´ı, rovnˇeˇz v´ ynosy z prodeje (trˇzby) zahrnuj´ı jak trˇzby uhrazen´e v hotovosti, tak i prodej odbˇeratel˚ um na u ´vˇer. Proto ani v´ ysledek neodr´aˇz´ı dodateˇcnˇe z´ıskan´e pen´ıze jako d˚ usledek hospodaˇren´ı instituce v dan´em obdob´ı. Cviˇ cen´ı ˇ c. 18:
Upozorˇ nujeme na rozd´ıl mezi penˇezi a ziskem. Zisk je pouze matematick´ y rozd´ıl mezi v´ ynosy a n´aklady. V´ıte jiˇz, ˇze n´aklady i v´ ynosy pˇredstavuj´ı pouze pr´avn´ı n´arok na platbu, skuteˇcn´a platba nemus´ı b´ yt v dan´em sledovan´em obdob´ı v˚ ubec uskuteˇcnˇena a n´ aroky mohou b´ yt zaps´any jiˇz jako pohled´ avky ˇci z´ avazky. Uvˇedomte si tato fakta spolu s t´ım, ˇze zisk m˚ uˇze b´ yt rozloˇzen do vˇsech poloˇzek aktiv, ztr´ata pak bude pˇredstavovat u ´ bytek aktiv v nˇekter´e, popˇr´ıpadˇe vˇsech poloˇzk´ ach aktiv. Sestavte si zjednoduˇsenou formu rozvahy a vyj´adˇrete si oba moˇzn´e stavy HV s t´ım, ˇze si jej rozloˇz´ıte do nˇejak´e formy aktiv. Stejnˇe tak se zamyslete nad t´ım, kter´e n´ aklady a v´ ynosy nemus´ı b´ yt realizov´any v dan´em ˇcasov´em obdob´ı (ve stejn´em mˇes´ıci), sestavte si urˇcit´ y pˇrehled. • Znovu se n´am projevuje probl´em odpis˚ u, kter´e jsou zahrnov´any do n´aklad˚ u, aniˇz ˇ ım vyˇsˇs´ı odpisy instituce doch´az´ı k re´aln´emu pohybu finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u. C´ vykazuje, t´ım vˇetˇs´ı je diference mezi n´aklady a v´ ydaji penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u.
Kapitola 13. Pˇrednosti a nedostatky u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u, jejich vyuˇzit´ı pro manaˇzersk´e rozhodov´ an´ı
189
• Do trˇzeb bˇeˇzn´eho obdob´ı nen´ı zahrnuto inkaso plateb z prodeje, kter´ y byl realizov´ an v pˇredchoz´ım obdob´ı. ydaje uskuteˇcnˇen´e po celou dobu procesu vytv´aˇren´ı • N´aklady pˇredstavuj´ı vˇsechny v´ v´ ynos˚ u dan´eho obdob´ı. Avˇsak mzdy a reˇzijn´ı poloˇzky atd. nemusej´ı b´ yt (a vˇetˇsinou nejsou) vˇzdy skuteˇcnˇe zaplaceny ve stejn´em obdob´ı, kdy jsou uvedeny ve v´ ysledovce. • Mus´ıme pˇripustit znaˇcn´e diference mezi n´aklady a v´ ynosy dle charakteru podniku. Tyto diference jsou objektivn´ı a vypl´ yvaj´ı vˇetˇsinou ze zamˇeˇren´ı podniku. Pˇ r´ıklad:
AF T
Obchodn´ı organizace uskuteˇcn´ı pˇred V´ anocemi tzv. v´anoˇcn´ı pˇredz´ asoben´ı, tzn. ˇze v dan´em obdob´ı naroste tato n´akladov´a poloˇzka a naroste i tento druh aktiv. Jedn´ a se o mimoˇra´dn´e, avˇsak pro dan´ y typ organizace typick´e chov´ an´ı, kter´e si mus´ı analytik uvˇedomit. Stejn´e moˇznosti chov´ an´ı, jeˇz jsou typick´e pro dan´ y obor nalezneme i u jin´ ych organizac´ı jako napˇr´ıklad u stavebn´ıch organizac´ı. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad:
. ............................................................................. . ............................................................................. u mus´ıme pˇripustit i u ´ˇcelovou manipulaci s nˇekter´ ymi poloˇzkami • Koneckonc˚ pr´avˇe pro potˇreby, k ˇz´adostem o u ´ vˇer ˇci pro hodnocen´ı akcion´aˇri na valn´e hromadˇe. Nejedn´a se o postiˇziteln´e, neobjektivn´ı nebo nez´akonn´e jedn´ an´ı, ale sp´ıˇse spekulativn´ı, o vyuˇz´ıv´an´ı legislativn´ıch dˇer apod. Pˇ r´ıklad: Typick´ ym pˇr´ıkladem je napˇr´ıklad prodej potˇrebn´eho zaˇr´ızen´ı koncem sledovan´eho obdob´ı a jeho zpˇetn´ y odkup. Analytik by vˇsak mˇel poˇc´ıtat i s takov´ ymi moˇznostmi a mˇel by si moˇzn´e u ´ˇcetn´ı manipulace ovˇeˇrit.
R
c) V´ ykaz o finanˇ cn´ıch toc´ıch – Cash Flow Ukazatel Cash flow m´a ˇradu v´ yhod, nebot’ nen´ı ovlivnˇen inflac´ı, metodikou odpisov´an´ı ani syst´emem ˇci v´ yˇs´ı ˇcasov´eho rozliˇsov´ an´ı n´aklad˚ u. Odr´aˇz´ı pˇr´ır˚ ustky ˇci u ´ bytky penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u. Ukazuje tedy pohyb penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u i stav. St´ av´a se tak v´ yznamn´ ym ukazatelem, kter´ y umoˇzn ˇuje pˇredevˇs´ım:
D
• analyzovat pˇr´ıˇciny penˇeˇzn´ıch v´ ykyv˚ u v pr˚ ubˇehu hospod´aˇrsk´e ˇcinnosti podniku, • ukazuje kolik penˇez bylo vytvoˇreno a uˇzito v jednotliv´ ych aktivit´ ach podniku, t´ım umoˇzn ˇ uje zamˇeˇrit se na ˇcinnosti v´ ynosnˇejˇs´ı a omezit ˇcinnosti, kter´e negeneruj´ı dostatek penˇez, • umoˇzn ˇ uje zjistit, zda podnik v´ aˇze pen´ıze produktivnˇe, nebo zda jim nevˇenuje dostateˇcnou pozornost, • ukazuje schopnost podniku produkovat pen´ıze a v´ yhodnˇe ˇci nev´ yhodnˇe je uloˇzit nebo pouˇz´ıt na dalˇs´ı investice, • ukazuje, zda podnik bude potˇrebovat dalˇs´ı pen´ıze nebo zda (a v jak´e v´ yˇsi) jsou jeho pen´ıze dostaˇcuj´ıc´ı apod.
Informace o stavu a pohybu penˇeˇzn´ıch prostˇredk˚ u, jejich zdroj´ıch a pouˇzit´ı, jsou vysoce potˇrebn´ ym n´astrojem finanˇcn´ı anal´ yzy. Nev´ yhodou v naˇsich podm´ınk´ ach je vˇsak nejednotn´a interpretace a omezen´e pouˇzit´ı v syst´emu lavinovit´e druhotn´e platebn´ı neschopnosti ˇrady kooperuj´ıc´ıch podnik˚ u.
190
13.2 Pˇrednosti a nedostatky u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u
Shrnut´ı:
AF T
• Vˇsechny 3 z´akladn´ı u ´ˇcetn´ı v´ ykazy obsahuj´ı nˇekter´e u ´daje, kter´e jsou ovlivnˇeny nˇekolika u ´ˇcetn´ımi technikami a odr´aˇzej´ı i nˇekter´e probl´emy, kter´e jsou skryty za ˇc´ıseln´ ymi u ´daji. y s oceˇ nov´an´ım majetku spoˇc´ıv´a v p˚ usoben´ı nˇekolika vliv˚ u, kter´e • Probl´em spjat´ znesnadˇ nuj´ı vyˇc´ıslen´ı skuteˇcn´e trˇzn´ı hodnoty majetku v trˇzn´ım prostˇred´ı. ´ cetn´ı a trˇzn´ı hodnota jednotliv´ ych sloˇzek majetku se r˚ uzn´ı, doch´ az´ı k celkov´e i vnitro • Uˇ poloˇzkov´e diferenciaci. ˇ se pouˇz´ıv´a syst´em zaloˇzen´ • V CR y na veden´ı majetku pˇrev´ aˇznˇe ve skuteˇcn´ ych poˇrizovac´ıch (historick´ ych) cen´ ach. • Odpisy jsou pouze pˇribliˇznou aproximac´ı skuteˇcn´eho stavu zastar´av´an´ı a st´arnut´ı, nelze zcela pˇresnˇe vyj´adˇrit skuteˇcn´e fyzick´e, a t´ım m´enˇe pak mor´aln´ı zastar´av´an´ı odpisovan´eho majetku. ych aktiv se fakticky liˇs´ı (v r˚ uzn´e m´ıˇre) od z˚ ustatkov´e • Skuteˇcn´a hodnota odpisovan´ hodnoty. usob odpisov´an´ı, struktura odpisovan´eho majetku a odpisov´ y pl´ an podstatn´ ym • Zp˚ zp˚ usobem ovlivˇ nuj´ı v´ yˇsi hospod´ aˇrsk´eho v´ ysledku. • Pro oceˇ nov´an´ı z´asob umoˇzn ˇ uje z´akon o u ´ˇcetnictv´ı pouˇz´ıvat pro stejn´ y druh z´asob pouze metodu pr˚ umˇern´ ych skladn´ıch cen a metodu FIFO. • Vˇsechny u ´ˇcetn´ı v´ ykazy maj´ı urˇcit´e pˇrednosti i nedostatky. Kontroln´ı ot´ azky:
D
R
1. Kdo pracuje s u ´ˇcetn´ımi v´ ykazy? 2. Proˇc je nutn´e do urˇcit´e m´ıry upravovat u ´ daje z u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u pro potˇreby rozhodov´ an´ı? 3. Jak´e jsou hlavn´ı pˇrednosti a nedostatky z´akladn´ıch u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u? 4. Jak se oceˇ nuj´ı r˚ uzn´e majetkov´e formy? 5. Jak´ y je hlavn´ı nedostatek odpisov´an´ı dlouhodob´eho majetku? 6. Jak´e zn´ ate metody oceˇ nov´ an´ı z´ asob? 7. Jak´ y je rozd´ıl mezi metodou LIFO a FIFO? ˇ 8. Kter´e metody oceˇ nov´ an´ı z´ asob se mohou pouˇz´ıvat v CR? 9. Jak´e d˚ usledky m´ a pouˇzit´ı rozd´ıln´e metody v oceˇ nov´an´ı z´asob? 10. Proˇc se od sebe liˇs´ı trˇzn´ı a u ´ˇcetn´ı hodnota majetku?
Autotest:
1. Bˇeˇzn´ ymi, pravideln´ ymi uˇzivateli u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u nejsou: (a) pracovn´ıci bank (b) pracovn´ıci nadˇr´ızen´eho org´ anu (c) pracovn´ıci org´ an˚ u ˇcesk´e statistiky 2. Odpisy dlouhodob´eho hmotn´eho majetku nejsou: (a) nepˇresn´ ym vyj´ adˇren´ım procesu opotˇrebov´an´ı (b) umˇel´ ym vyj´ adˇren´ım procesu opotˇrebov´an´ı (c) pˇresn´ ym vyj´ adˇren´ım procesu opotˇrebov´an´ı
3. Neodpisuj´ı se v˚ ubec: (a) pozemky a umˇeleck´ a d´ıla (b) dlouhodob´ y nehmotn´ y majetek – software (c) budovy 4. Metoda FIFO znamen´ a, ˇze: (a) prvn´ı cena pro ocenˇen´ı pˇr´ır˚ ustku majetkov´eho u ´ˇctu se pouˇzije jako prvn´ı cena pro ocenˇen´ı u ´bytku (b) posledn´ı cena pro ocenˇen´ı pˇr´ır˚ ustku majetkov´eho u ´ˇctu se pouˇzije jako prvn´ı cena pro ocenˇen´ı u ´bytku (c) pr˚ umˇern´a cena pro ocenˇen´ı pˇr´ır˚ ustku majetkov´eho u ´ˇctu se pouˇzije jako prvn´ı cena pro ocenˇen´ı u ´bytku
AF T
5. Pro oceˇ nov´ an´ı z´ asob umoˇzn ˇuje ˇcesk´ y z´akon o u ´ˇcetnictv´ı pouˇz´ıt metodu: (a) skuteˇcn´ ymi n´ aklady poˇr´ızen´ı (b) oceˇ novac´ı metodou FIFO (prvn´ı dovnitˇr, prvn´ı ven) (c) oceˇ novac´ı metodou LIFO (posledn´ı dovnitˇr, prvn´ı ven) Z´ avˇ ereˇ cn´ y pr˚ uvodce studiem:
R
Dokonˇcili jsme texty pro studium u ´ˇcetnictv´ı. Texty konˇc´ı lekc´ı analyzuj´ıc´ı pˇrednosti a nedostatky u ´ˇcetn´ıch v´ykaz˚ u, nebot’ tyto znalosti jsou potˇrebn´e pro spr´ avn´y pohled manaˇzera na podnikov´y kapit´ al a podnikov´e hospodaˇren´ı. Hlavn´ım prostˇredkem pro hlubˇs´ı vyuˇzit´ı poznatk˚ uzu ´ˇcetn´ıch v´ykaz˚ u jsou v´ypoˇcty r˚ uzn´ych ekonomick´ych ukazatel˚ u, pˇredevˇs´ım pak jejich porovn´ av´ an´ı v ˇcase nebo v´ypoˇcty tzv. pomˇerov´ych ukazatel˚ u. To je jiˇz pˇredmˇetem z oblasti podnikov´ych financ´ı, tedy dalˇs´ıho navazuj´ıc´ıho ekonomick´eho pˇredmˇetu, jenˇz doplˇ nuje z´ akladn´ı poznatky z u ´ˇcetnictv´ı. Protoˇze i oblast podnikov´ych financ´ı je pˇredmˇetem naˇseho z´ ajmu, pˇripravujeme i tyto navazuj´ıc´ı texty. Pˇr´ıpadn´ı z´ ajemci o tuto oblast, budou tedy moci z´ıskat i dalˇs´ı publikaci z tohoto pˇredmˇetu.
D
V´yukov´e texty, kter´e jsme uspoˇr´ adali v t´eto studijn´ı pˇr´ıruˇcce pˇredstavuj´ı i pˇres ˇ Pokud m´ svou pomˇernou rozs´ ahlost, jen zcela z´ akladn´ı ˇreˇsen´ı u ´ˇcetnictv´ı v CR. a posluchaˇc hlubˇs´ı z´ ajem o tuto podnikovou ˇcinnost, odkazujeme na specializovan´e publikace ˇreˇs´ıc´ı konkr´etn´ı u ´ˇcetnictv´ı r˚ uzn´ych pr´ avn´ıch forem podnik´ an´ı, pˇr´ıpadnˇe i u ´ˇcetnictv´ı neziskov´ych organizac´ı, bank, pojiˇst’oven atd. Autoˇri V´ am pˇrej´ı hodnˇe u ´spˇech˚ u pˇri studiu t´eto studijn´ı pom˚ ucky i vˇsech ostatn´ıch pˇredmˇet˚ u Vaˇseho studia.
191
192
R
D AF T
Pouˇ zit´ a a doporuˇ cen´ a literatura
AF T
´ cetnictv´ı v pˇr´ıkladech, Nakladatelstv´ı OECONOMICA VSE ˇ v Praze 2010. 1. Jiˇr´ı Pel´ak: Uˇ ISBN 978-80-245-1507-6. 2. Jana Bellov´a, Jaroslav Zl´amal: Z´aklady u ´ˇcetnictv´ı pro pr´avn´ıky – Vydavatelstv´ı Univerzity Palack´eho v Olomouci 2008. ISBN 978-80-244-2210-7. ´ˇcetnictv´ı pro management zdravotnictv´ı, 3. Jana Bellov´a, Jaroslav Zl´amal: Z´aklady u Vydavatelstv´ı Univerzity Palack´eho v Olomouci 2008. ISBN 978-80-244-1967-1. Internetov´ e zdroje:
D
R
´ ctov´ 4. Uˇ an´ı.net – Jasnˇe a srozumitelnˇe [on-line], 2010–2013 [cit. 11.03.2013]. Dostupn´e z:
. 5. Danˇe, u ´ˇcetnictv´ı, mzdy [on-line], 1997–2013 [cit. 11.03.2013]. Dostupn´e z: .
193
194
R
D AF T
Kl´ıˇ c: Lekce 1
´ Ukol ˇ c. 2
AF T
´ Ukol ˇ c. 1 Pozn´avac´ı: stav plnˇen´ı pl´anu, procento pˇripsan´eho u ´roku, vymˇeˇren´a pokutu, vymˇeˇren´a daˇ n Pˇrikazovac´ı: soudn´ı v´ ymˇer k platbˇe, sloˇzenka k u ´hradˇe havarijn´ı pojistky, exekuˇcn´ı v´ ymˇer
ˇ ´ Krajsk´ a hygienick´a stanice, Ustav pro kontrolu a) st´atn´ı org´any kontroly kvality: COI, l´eˇciv ´ rad soc. zabezpeˇcen´ı b) st´ atn´ı ekonomick´e instituce: ministerstva, finanˇcn´ı u ´ˇrady, Uˇ c) org´any samospr´avy a st´atn´ı spr´avy: magistr´aty, obecn´ı u ´ˇrady – st´ atn´ı u ´ˇrad energetick´ y, u ´ˇrad bezpeˇcnosti pr´ ace avn´ıho charakteru: Nejvyˇsˇs´ı kontroln´ı d) kontroln´ı org´any ekonomick´eho ˇci trestnˇe-pr´ ˇ u ´ˇrad, okresn´ı soudy a jejich vyˇsˇs´ı instance, st´atn´ı zastupitelstv´ı, Policie CR
R
´ Ukol ˇ c. 3 Vˇseobecn´ au ´ˇct´ arna Lekce 2
´ Ukol ˇ c. 4 N´ akup materi´alu, proplacen´ı cestovn´eho, u ´hrada pojistn´eho, platba za odebran´ y el. proud, pˇr´ıjem penˇez na u ´ˇcet od odbˇeratele.
D
´ Ukol ˇ c. 5 Sestaven´ı cenov´e kalkulace, rozpoˇcet na pˇr´ıˇst´ı mˇes´ıc, za´ uˇctov´an´ı pˇred´an´ı polotovar˚ u. od pˇredch´ azej´ıc´ıho stˇrediska, pˇred´ an´ı hotov´ ych v´ yrobk˚ u na expediˇcn´ı sklad, z´ apis dokonˇcen´ı denn´ı v´ yroby. Lekce 3
´ Ukol ˇ c. 6 Akciov´ a spoleˇcnost otevˇren´ a: 2 000 000 Kˇc Akciov´ a spoleˇcnost uzavˇren´ a: 20 000 000 Kˇc
´ Ukol ˇ c. 7 1. rok = 1 000 000 ÷ 5 = 200 000 RO (roˇcn´ı odpis) = 200 000 × 2 = 400 000 Z˚ ustatkov´ a cena = 1 000 000 − 400 000 = 600 000 2. rok RO = 200 000 Z˚ ustatkov´ a cena = 600 000 − 200 000 = 400 000 195
3. rok RO = 200 000 Z˚ ustatkov´ a cena = 400 000 − 200 000 = 200 000 4. rok RO = 200 000 Z˚ ustatkov´ a cena = 200 000 − 200 000 = 0 5. rok RO = 0 Z˚ ustatkov´ a cena = 0
AF T
´ Ukol ˇ c. 8 1. rok RO (roˇcn´ı odpis) = 1 000 000 ÷ 2 = 500 000 Z˚ ustatkov´ a cena = 500 000 2. rok RO = 500 000 ÷ 2 = 250 000 Z˚ ustatkov´ a cena = 250 000 3. rok RO = 250 000 ÷ 2 = 125 000 Z˚ ustatkov´ a cena = 125 000 4. rok RO = 125 000 ÷ 2 = 75 000 Z˚ ustatkov´ a cena = 75 000 5. rok RO = 75 000 Z˚ ustatkov´ a cena = 0
R
´ Ukol ˇ c. 9 u FO: dˇedictv´ı u PO: splynut´ı, slouˇcen´ı, rozdˇelen´ı Lekce 4
D
´ Ukol ˇ c. 10 ˇ ´ castn´ık nap´ıˇse tzv. Cestn´ Uˇ e prohl´aˇsen´ı, ˇze j´ızdenku (ˇci jin´ y doklad) ztratil, podep´ıˇse jej a pˇredloˇz´ı spolu s cestovn´ım pˇr´ıkazem a se zpr´avou ze sluˇzebn´ı cesty. Lekce 5
´ Ukol ˇ c. 11 Z´asoby: nejm´enˇe jednou roˇcnˇe Dlouhodob´ y majetek: nejm´enˇe jednou za dva roky ´ Ukol ˇ c. 12 Delˇs´ı doba archivace se doporuˇcuje v souvislosti s trestn´ım z´akon´ıkem a povinnost´ı daˇ nov´eho subjektu prok´azat opr´avnˇenost u ´ˇctov´an´ı. D˚ ukazn´ı bˇremeno tedy nese s´am u ´ˇctovatel, daˇ nov´ y poplatn´ık. Povˇsimnˇete si, ˇze napˇr´ıklad z´akonem stanoven´a lh˚ uta pro uchov´an´ı software je 5 let, avˇsak trestn´e ˇciny jsou promlˇciteln´e v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech aˇz po 10 letech. Mzdov´e listy jsou tak´e uloˇzeny na dobu 10 let, pokud bychom nemˇeli k dispozici program, kter´ y mzdy poˇc´ıtal, mohli bychom se dostat do stavu d˚ ukazn´ı nouze. Lekce 6 ´ Ukol ˇ c. 13 Rozhodnˇete o jak´e druhy v´ ydaj˚ u ˇci pˇr´ıjm˚ u se jedn´a v n´asleduj´ıc´ıch operac´ıch: 196
AF T
1) Pˇr´ıjmy z prodeje cenn´ ych pap´ır˚ u, pˇres´ahne-li doba mezi nabyt´ım a pˇrevodem tˇechto cenn´ ych pap´ır˚ u pˇri jejich prodeji dobu 6 mˇes´ıc˚ u (Pˇr´ıjmy osvobozen´e od z´akladu danˇe). 2) V´ ydaje na bezpeˇcnost a ochranu zdrav´ı pˇri pr´aci (V´ ydaje zahrnovan´e do z´ akladu danˇe). 3) Pˇr´ıspˇevky poskytnut´e zamˇestnavatelem na z´ajezdy a sportovn´ı akce (nezahrnovan´e v´ ydaje). 4) Pˇr´ıjmy plynouc´ı jako n´ ahrada za vyvlastnˇen´ı na z´akladˇe zvl´aˇstn´ıho pr´avn´ıho pˇredpisu (Pˇr´ıjmy osvobozen´e od z´ akladu danˇe). 5) V´ ydaje za nealkoholick´e n´apoje poskytovan´e zamˇestnavatelem ke spotˇrebˇe na pracoviˇsti (Nezahrnovan´e v´ ydaje). 6) D´ avky (z´ıskan´e pˇr´ıspˇevky) soci´aln´ı p´eˇce (Pˇr´ıjmy osvobozen´e od z´akladu danˇe). 7) V´ ydaje na hygienick´e vybaven´ı pracoviˇst’ (V´ ydaje zahrnovan´e). 8) Odmˇeny vypl´ acen´e zdravotn´ı spr´avou d´arc˚ um za odbˇer krve (Pˇr´ıjmy osvobozen´e). 9) Odmˇeny ˇclen˚ u statut´arn´ıch org´ an˚ u a dalˇs´ıch org´ an˚ u PO (Pˇr´ıjmy zahrnovan´e do ZD). 10) V´ ydaje vznikl´e v d˚ usledku prokazatelnˇe proveden´e likvidace z´asob l´ek˚ u, l´eˇciv a potravin´ aˇrsk´ ych v´ yrobk˚ u, pokud je nelze dle zvl´aˇstn´ıch pr´avn´ıch pˇredpis˚ u uv´adˇet d´ale do obˇehu (V´ ydaje zahrnovan´e do z´akladu danˇe). ´ Ukol ˇ c. 14 N´ asleduj´ıc´ı v´ ydaje mohou b´ yt pouˇzity ˇca´steˇcnˇe pro soukromou i firemn´ı potˇrebu: Poˇstovn´ı zn´amky, ceniny, kalend´ aˇre. Lekce 7 ´ Ukol ˇ c. 15 V´ ypoˇcet dle vzorce:
300 000 ×
1 + 12−10 100 = 5100Kˇc 12 × 5
(1)
R
V´ yˇse pravideln´e mˇes´ıˇcn´ı spl´ atky bude ˇcinit 5100 Kˇc. ´ Ukol ˇ c. 16 VZ 100 000 PZ 50 000
D
Lekce 8 ´ Ukol ˇ c. 17
a) V pˇr´ıpadˇe, ˇze podnikatel pˇrekroˇc´ı obrat podle z´akona o dani z pˇridan´e hodnoty vˇcetnˇe plnˇen´ı osvobozen´ ych od t´eto danˇe, jeˇz nejsou souˇca´st´ı obratu, za bezprostˇrednˇe pˇredch´azej´ıc´ı kalend´ aˇrn´ı rok ˇca´stku 25 000 000 Kˇc, a to od prvn´ıho dne kalend´ aˇrn´ıho roku. b) Ode dne z´ apisu do obchodn´ıho rejstˇr´ıku. c) Pokud se podnikatel stane u ´ˇcastn´ıkem sdruˇzen´ı bez pr´avn´ı subjektivity podle zvl´aˇstn´ıho pˇredpisu, pokud alespoˇ n jeden z u ´ˇcastn´ık˚ u tohoto sdruˇzen´ı je osobou taxativnˇe jmenovanou v z´ akonˇe o u ´ˇcetnictv´ı jako osoba s povinnost´ı veden´ı u ´ˇcetnictv´ı.
Lekce 9 ´ Ukol ˇ c. 18 a) V aktivech, v prvn´ım kvadrantu zap´ıˇseme nov´e aktivum u ´ˇcetnˇe oznaˇcovan´e jako dopravn´ı prostˇredky“ v hodnotˇe 300 000 Kˇc a v 3. kvadrantu, vlastn´ıch zdroj´ıch, ” zv´ yˇs´ıme o ˇc´ astku 300 000 Kˇc z´akladn´ı kapit´al, tj. vnos podnikatele. 197
b) Obˇe operace se odehr´ avaj´ı v 2. kvadrantu, v obˇeˇzn´ ych aktivech. Jedno aktivum, tj. bˇeˇzn´ y u ´ˇcet se sn´ıˇz´ı o ˇc´astku 100 000 Kˇc, druh´e aktivum, tj. z´ asoby materi´alu, se o uvedenou ˇc´ astku zv´ yˇs´ı. c) Obˇe operace se odehr´avaj´ı ve 2. kvadrantu, v obˇeˇzn´ ych aktivech. Jedno aktivum, tj. bˇeˇzn´ yu ´ˇcet se sn´ıˇz´ı o ˇca´stku 10 000 Kˇc a novˇe se vytvoˇr´ı (nov´ y ˇra´dek v rozvaze, pokud poˇca´teˇcn´ı rozvaha toto aktivum dosud neobsahovala) aktivum zvan´e u ´ˇcetnˇe Pokladna a zap´ıˇse se k n´ı poˇc´ ateˇcn´ı stav 10 000 Kˇc. d) Operace maj´ı dopad na 2 kvadranty. V 2. kvadrantu, v obˇeˇzn´ ych prostˇredc´ıch se sn´ıˇz´ı stav bˇeˇzn´eho u ´ˇctu o ˇc´astku 20 000 Kˇc. Ve 4. kvadrantu v oblasti ciz´ıch zdroj˚ u, se o tut´eˇz ˇc´ astku sn´ıˇz´ı stav poloˇzky pasiv oznaˇcen´e jako Dodavatel´e.
Lekce 10
AF T
´ Ukol ˇ c. 19 ´ ery, Dopravn´ı prostˇredky, Z´asoby, Budovy apod. Odbˇeratel´e, Zamˇestnanci, Uvˇ ´ Ukol ˇ c. 20 Pˇrijet´ı faktury provedeme n´ asleduj´ıc´ım zp˚ usobem: 321 – Dodavatel´e 1) 1190
501 – Spotˇreba materi´alu
343 – DPH
1b) 190
1a) 1000
´ Ukol ˇ c. 21 a) Poˇc´ateˇcn´ı rozvaha
I. Budovy Stroje
6 000 000
akladn´ı kapit´al III. Z´
12 000 000
VZ celkem
12 000 000 5 000 000
11 000 000
17 000 000
R
DM celkem
II. Bankovn´ı u ´ˇcty
Materi´al na skladˇe
5 000 000
IV. Dodavatel´e ´ ery Uvˇ
OP celkem
8 000 000
CZ celkem
13 000 000
Pasiva celkem
25 000 000
25 000 000
D
Aktiva celkem
3 000 000
022 – Samostatn´e movit´e vˇeci 1) 500 000
8 000 000
411 – Z´ akladn´ı kapit´al ´ 12 000 000 PUR 1) 500 000 KZ 12 500 000
KZ 500 000
198
´ˇcty 221 – Bankovn´ı u
461 – Bankovn´ı u ´vˇery
´ 3 000 000 2) 1 000 000 PUR
2) 1 000 000
´ 8 000 000 PUR
KZ 2 000 000
KZ 7 000 000 601 – Trˇzby
311 – Odbˇeratel´e
3) 400 000
3) 400 000 KZ 400 000
celkem 400 000 502 – Spotˇreba el. energie
321 – Dodavatel´e ´ 5 000 000 PUR 4) 200 000 KZ 5 200 000
4) 200 000
AF T
celkem 200 000
Po ukonˇcen´ı u ´ˇcetn´ı uz´avˇerky, tj. uzavˇren´ım vˇsech u ´ˇct˚ u vodorovnou ˇcarou zvanou z´ avˇerka, zjist´ıme u rozvahov´ ych u ´ˇct˚ u KZ (koneˇcn´e z˚ ustatky). U v´ ysledkov´ ych u ´ˇct˚ u pak kumulujeme u ´daje od poˇc´ atku u ´ˇcetn´ıho obdob´ı k dan´emu datu. Vzhledem k tomu, ˇze se v pˇr´ıkladu vyskytuj´ı v´ ysledkov´e u ´ˇcty, mus´ıme n´ aklady a v´ ynosy porovnat a zjistit rozd´ıl, tj. hospod´aˇrsk´ y v´ ysledek. ´ cet zisk˚ 710 – Uˇ u a ztr´ at N´ aklady
V´ ynosy
El. energie 200 000 Trˇzby 400 000
R
HV +200 000
Sestaven´ım tohoto u ´ˇctu jsme zjistili, ˇze byl vytvoˇren zisk (jsme povinni pˇred ˇc´ıslem v tomto ojedinˇel´em pˇr´ıpadˇe zapsat znam´enko plus, v pˇr´ıpadˇe ztr´ aty pak minus), kter´ y v koneˇcn´e rozvaze bude pˇredstavovat nov´ y vlastn´ı zdroj. 6 000 000
Stroje
11 000 000
D
I. Budovy
akladn´ı kapit´ al III. Z´ Zisk
12 500 000 200 000
Movit´e vˇeci
500 000
DM celkem
17 500 000
VZ celkem
12 700 000
II. Bankovn´ı u ´ˇcty
2 000 000
IV. Dodavatel´e ´ ery Uvˇ
5 200 000
Materi´al na skladˇe
5 000 000
Odbˇeratel´e
400 000
OP celkem
7 400 000
Aktiva celkem
24 900 000
7 000 000
CZ celkem
12 200 000
Pasiva celkem
24 900 000
Po tˇechto operac´ıch se celkov´ y majetek podnikatele sn´ıˇzil oproti v´ ychoz´ımu stavu o 100 000 Kˇc.
199
Lekce 11 ´ Ukol ˇ c. 22
191 – Opravn´ a poloˇzka k materi´alu
112 – Materi´al na skladˇe PS 1000
2) 300
559 – Tvorba opravn´ ych poloˇzek
659 – Z´ uˇctov´ an´ı opravn´ ych poloˇzek
1) 300
2) 300
AF T
Lekce 12
1) 300
D
R
´ Ukol ˇ c. 23 Banky maj´ı oproti v´ yrobn´ım podnik˚ um vˇetˇsinu n´aklad a v´ ynos˚ u v oblasti finanˇcn´ıch n´aklad˚ u a v´ ynos˚ u. Z toho vypl´ yv´a, ˇze ve struktuˇre jednotliv´ ych typ˚ u d´ılˇc´ıch hospod´aˇrsk´ ych v´ ysledk˚ u bude u bank pˇrevaˇzovat poloˇzka finanˇcn´ıho zisku (pˇr´ıpadnˇe finanˇcn´ı ztr´aty, ale takov´e ˇ b´ situace v CR yv´a ojedinˇel´a, dobˇre veden´e banky jsou vysoce ziskovou z´aleˇzitost´ı). Banky vˇsak na rozd´ıl od podnik˚ u mus´ı vytv´ aˇret spoustu opravn´ ych poloˇzek na jednotliv´e typy pohled´avek. V z´ avislosti na u ´ spˇeˇsnosti jednotliv´ ych bank je tak´e struktura pohled´avek r˚ uzn´a, avˇsak pod´ıl nedobytn´ ych pohled´avek je u bank vysok´ y.
200
Spr´ avn´ e odpovˇ edi k autotest˚ um Lekce 1
AF T
1. Mezi ˇcinitele podstatn´eho ekonomick´eho okol´ı nepatˇr´ı: (a) subjekty, kter´e s podnikem spolupracuj´ı (b) subjekty, kter´e podnik kontroluj´ı (c) subjekty, kter´ e n´ am nekonkuruj´ı 2. Data jsou:
(a) vyˇ sˇ s´ı entitou neˇ z pojem informace“ ” (b) jsou vˇzdy informacemi (c) nejsou informacemi 3. Mzdy:
R
(a) patˇ r´ı do oblasti finanˇ cn´ıho u ´ˇ cetnictv´ı (b) do oblasti manaˇzersk´eho u ´ˇcetnictv´ı (c) nepatˇr´ı do oblasti ˇz´ adn´eho u ´ˇcetnictv´ı Lekce 2
´ cetnictv´ı mus´ı povinnˇe v´est: 1. Uˇ
D
(a) vˇ sechny pr´ avnick´ e osoby zapsan´ e v obchodn´ım rejstˇ r´ıku (b) vˇsechny fyzick´e osoby zapsan´e v ˇzivnostensk´em rejstˇr´ıku (c) vˇsechny osoby (pr´ avnick´e i fyzick´e) bez v´ yjimky
2. V´ ynosy jsou:
(a) vˇsechny v´ ykony podniku (b) ocenˇ en´ e v´ ykony podniku (c) vˇsechny pˇr´ıjmy podniku
3. Finanˇcn´ı u ´ˇcetnictv´ı zachycuje: (a) vˇsechny hospod´ aˇrsk´e jevy (b) vˇ sechny u ´ˇ cetn´ı pˇ r´ıpady vztahuj´ıc´ı se k podniku ve vztahu k jeho okol´ı (c) vˇsechny u ´ˇcetn´ı pˇr´ıpady v podniku a jeho jednotk´ach
201
Lekce 3 1. Obchodn´ı majetek je: (a) souhrn do podniku vloˇ zen´ eho v´ yrobn´ıho a finanˇ cn´ıho kapit´ alu, jakoˇ zto i z´ avazk˚ u podnikatele vznikl´ ych v pr˚ ubˇ ehu podnik´ an´ı (b) souhrn do podniku vloˇzen´eho v´ yrobn´ıho a finanˇcn´ıho kapit´alu po odeˇcten´ı z´avazk˚ u vznikl´ ych podnikateli v souvislosti s podnik´an´ım (c) vˇzdy je to souhrn veˇsker´eho majetku podnikatele, tj. osobn´ıho, v´ yrobn´ıho a finanˇcn´ıho 2. Mezi finanˇcn´ı kapit´ al nepatˇr´ı:
AF T
(a) cenn´e pap´ıry (b) z´ asoby (c) u ´vˇery
3. DNM m´ a hraniˇcn´ı ˇc´ astku stanovenou jako vyˇsˇs´ı neˇz: (a) 40 000 Kˇc (b) 60 000 Kˇ c (c) 80 000 Kˇc 4. Odpisy u ´ˇcetn´ı:
(a) si urˇ cuje kaˇ zd´ y podnik s´ am (b) jsou d´ any z´ akonem o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u (c) jsou d´ any z´ akonem o u ´ˇcetnictv´ı 5. Mezi technick´e zhodnocen´ı nepatˇr´ı:
R
(a) modernizace (b) opravy (c) stavebn´ı u ´pravy
6. Technick´e zhodnocen´ı odpisov´ an´ı obvykle:
D
(a) prodluˇ zuje (b) zkracuje (c) nem´ a na odpisov´ an´ı vliv
7. Mezi majetek vylouˇcen´ y z odpisov´an´ı nepatˇr´ı: (a) pozemky (b) umˇeleck´ a d´ıla (c) zv´ıˇ rata
8. Mezi v´ ydaje spjat´e s poˇr´ızen´ım nepatˇr´ı: (a) v´ ydaje na pr˚ uzkumn´e pr´ ace (b) clo (c) n´ akup dlouhodob´ eho nehmotn´ eho majetku
202
Lekce 4 ´ cetn´ı jednotkou: 1. Uˇ (a) jsou vˇsechny PO a FO bez v´ yjimky (b) nemus´ı b´ yt FO, kter´ e uplatn´ı tzv. pauˇ s´ al (c) nemus´ı b´ yt PO, kter´e nejsou zaps´any v obchodn´ım rejstˇr´ıku 2. Veden´ı u ´ˇcetnictv´ı za tzv. hospod´aˇrsk´ y rok“: ” (a) nemohou ˇ cinit FO (b) nemohou ˇcinit PO (c) nemohou ˇcinit jen PO, kter´e nejsou zaps´any v obchodn´ım rejstˇr´ıku
AF T
3. Z´ asada st´ alosti se net´ yk´ a: (a) odpisov´ an´ı (b) podpisov´ an´ı (c) u ´ˇcetn´ıho postupu Lekce 5
1. Pr´ avnick´e osoby otev´ıraj´ı u ´ˇcetn´ı knihy: (a) ke dni sv´ eho vzniku (b) ke dni vyhl´ aˇsen´ı bankrotu (c) den pˇred zaˇc´ atkem podnik´an´ı 2. Reprodukˇcn´ı cena se pouˇz´ıv´a:
R
(a) v pˇr´ıpadˇe koupˇe dlouhodob´eho majetku (b) v pˇ r´ıpadˇ e daru nebo dˇ edictv´ı (c) v pˇr´ıpadˇe poˇr´ızen´ı DM vlastn´ı ˇcinnost´ı
3. Mzdov´e listy mus´ı b´ yt archivov´any:
D
(a) 5 let (b) 10 let (c) 20 let
4. U DPH odvede: (a) v´ yrobce st´ atu rozd´ıl danˇ e na vstupu a v´ ystupu (b) daˇ n na vstupu (c) daˇ n na v´ ystupu
5. U danˇe z pˇr´ıjm˚ u FO ze z´ avisl´e ˇcinnosti: (a) je podnikatel povinen sv´ ym zamˇ estnanc˚ um vypoˇ c´ıtat, strhnout a odv´ est (b) je zamˇestnanec povinen si tuto daˇ n vypoˇc´ıtat a odv´est (c) je podnikatel tuto daˇ n zamˇestnanci vypoˇc´ıtat a strhnout, zamˇestnanec je povinen tuto daˇ n odv´est
203
6. Mezi z´ avˇerkov´e operace nepatˇr´ı: (a) odpisy (b) vyrovn´ an´ı adekv´ atn´ıho pod´ılu leasingu (c) platby zdravotn´ıho a soci´ aln´ıho pojiˇ stˇ en´ı 7. Mezi danˇe majetkov´e nepatˇr´ı: (a) daˇ n silniˇcn´ı (b) danˇ e spotˇ rebn´ı (c) daˇ n z pˇrevodu nemovitost´ı Lekce 6
AF T
1. Daˇ novou evidenci jsou povinny v´est osoby:
(a) kter´e vedou podvojn´e u ´ˇcetnictv´ı (b) kter´ e se pˇ rizn´ avaj´ı k dani z pˇ r´ıjm˚ u, avˇ sak nejsou povinn´ e v´ est u ´ˇ cetnictv´ı (c) kter´ ym to urˇcuje z´ akon o u ´ˇcetnictv´ı
2. U ˇzivnostn´ık˚ u s v´ yjimkou ˇzivnost´ı ˇremesln´ ych znamen´ a Pauˇsa´l evidovat pouze pˇr´ıjmy a v´ ydaje zahrnout do v´ yˇse: (a) 50 % (b) 40 % (c) 80 %
3. Mezi z´ avˇerkov´e operace nepatˇr´ı:
R
(a) z´ apoˇcty kursov´ ych rozd´ıl˚ u (b) z´ apoˇcty odpis˚ u (c) z´ apoˇ cty zdravotn´ıho a soci´ aln´ıho zabezpeˇ cen´ı zamˇ estnanc˚ u
4. List d˚ uchodov´eho zabezpeˇcen´ı zamˇestnanc˚ u je tˇreba archivovat:
D
(a) 5 rok˚ u (b) 10 rok˚ u (c) 20 rok˚ u
Lekce 7
1. Prvn´ı zv´ yˇsen´ a spl´ atka u leasingu: (a) se zapisuje do v´ ydaj˚ u zahrnovan´ ych do z´aklad˚ u danˇe (b) nezahrnovan´ ych do z´ aklad˚ u danˇ e (c) osvobozen´ ych od danˇe
2. Roˇcn´ı alikvotn´ı d´ıl akontace: (a) se poˇ c´ıt´ a v r´ amci z´ avˇ erkov´ ych operac´ı a pˇ rid´ av´ a se k v´ ydaj˚ um zahrnovan´ ym (b) se poˇc´ıt´ a v r´ amci z´ avˇerkov´ ych operac´ı a pˇrid´av´a se k v´ ydaj˚ um nezahrnovan´ ym (c) nepoˇc´ıt´ a se, nijak neovlivˇ nuje v´ yˇsi daˇ nov´e z´atˇeˇze
204
3. Neplat´ı, ˇze rezervy na opravy dlouhodob´eho majetku se nemohou vytv´aˇret na: (a) prvn´ı odpisovou skupinu (b) technick´e zhodnocen´ı (c) p´ atou odpisovou skupinu 4. Pl´ atcem zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı nen´ı: (a) zamˇestnanec (b) st´ at (c) starobn´ı d˚ uchodci 5. Pˇri zahraniˇcn´ı sluˇzebn´ı cestˇe nem´a zamˇestnanec n´arok:
Lekce 8
AF T
(a) na stravn´e (b) kapesn´ e (c) mzdu
1. Pˇrechod z daˇ nov´e evidence na u ´ˇcetnictv´ı je povinn´ y:
(a) v pˇ r´ıpadˇ e z´ apisu podnikatele do obchodn´ıho rejstˇ r´ıku (b) v pˇr´ıpadˇe dosaˇzen´ı obratu 15 milion˚ u Kˇc neprodlenˇe v pr˚ ubˇehu kalend´aˇrn´ıho roku (c) v pˇr´ıpadˇe dosaˇzen´ı obratu 25 milion˚ u Kˇc neprodlenˇe v pr˚ ubˇehu kalend´aˇrn´ıho roku 2. Pˇri pˇrechodu na u ´ˇcetnictv´ı nen´ı tˇreba:
R
(a) proveden´ı inventarizace (b) uzavˇren´ı u ´ˇcetn´ıch knih (c) vyˇ cerp´ an´ı rezerv
3. Odpis pohled´ avky nelze pˇri ukonˇcen´ı ˇcinnosti uplatnit:
D
(a) mezi ekonomicky nebo person´ alnˇ e spojen´ ymi osobami ˇ ci osobami bl´ızk´ ymi (b) mezi vˇsemi osobami fyzick´ ymi (c) v˚ ubec
Lekce 9
1. Podvojnost spoˇc´ıv´ a v tom, ˇze: (a) jedna a tat´ aˇz ˇc´ astka je rozepisov´ana vˇzdy na 2 u ´ˇcty (b) celkov´ aˇ c´ astka m˚ uˇ ze b´ yt rozepisov´ ana minim´ alnˇ e na dva u ´ˇ cty, avˇ sak vˇ zdy se mus´ı rovnat, ˇ ze MD = Dal (c) jedna a tat´ aˇz ˇc´ astka je vˇzdy rozepisov´ana na v´ıce u ´ˇct˚ u
´ ctov´ 2. Uˇ y rozvrh je: (a) soubor otevˇ ren´ ych u ´ˇ ct˚ u (b) soubor vˇsech moˇzn´ ych u ´ˇct˚ u (c) u ´ˇcetn´ı pˇredpis 205
3. Podrozvahov´e u ´ˇcty: (a) jsou ps´ any podvojn´ ym zp˚ usobem (b) jsou to m´enˇe d˚ uleˇzit´e u ´ˇcty podnikov´eho majetku (c) jsou to jednoduch´ e z´ apisy zap˚ ujˇ cen´ eho majetku 4. N´akladov´e u ´ˇcty: (a) maj´ı z´ apisy pouze na stranˇe prav´e (b) maj´ı z´ apisy na obou stran´ ach u ´ˇctu (c) maj´ı z´ apisy pouze na stranˇ e lev´ e Lekce 10
AF T
1. Mezi n´ aleˇzitosti u ´ˇcetn´ıho z´ apisu nepatˇr´ı: (a) datum z´ apisu na u ´ˇcet (b) n´ azev nebo ˇc´ıslo proti´ uˇctu (c) znaˇ cka podniku
2. Pojem opr´ avky“ vyjadˇruje: ” (a) souhrn odpis˚ u (b) souhrn oprav dlouhodob´eho majetku (c) souhrn opravn´ ych poloˇzek k poˇrizovac´ı cenˇe 3. Pojem sr´ aˇzky“ znamen´ a: ” (a) ˇ c´ astky odˇ citateln´ e od hrub´ e mzdy (b) ˇc´ astky pˇripoˇcitateln´e k hrub´e mzdˇe (c) ˇc´ astky odˇcitateln´e od ˇcist´e mzdy
R
4. Metoda A u ´ˇctov´ an´ı materi´ alu je:
(a) pouˇz´ıv´ ana tam, kde nelze pouˇz´ıt metodu B (b) z´ akladn´ı metoda u ´ˇ ctov´ an´ı materi´ alu (c) metoda pouˇz´ıvan´ a pˇri aktivaci materi´alu
D
5. Odpisovat dlouhodob´ y majetek m˚ uˇzeme: (a) od okamˇziku poˇr´ızen´ı dlouhodob´eho majetku (b) od okamˇ ziku uveden´ı DM do provozu (c) od okamˇziku z´ apisu do karty DM
6. N´aklady jsou u ´ˇctov´ any: (a) na stranu MD (b) na stranu Dal (c) na obˇe strany
´ cet zboˇz´ı“ je u 7. Uˇ ´ˇcet: ” (a) aktiv (b) pasiv (c) v´ ynosov´ y
206
8. Vytvoˇren´ y zisk je: (a) pasivum (b) aktivum (c) v´ ynos 9. Vytvoˇren´ a ztr´ ata je: (a) pasivum (b) n´ aklad (c) z´ avˇerkov´ yu ´ˇcet Lekce 11
AF T
´ cty opravn´e poloˇzky“ jsou: 1. Uˇ ” (a) u ´ˇcty opravuj´ıc´ı fyzick´ y stav aktiv (b) u ´ˇcty zachycuj´ıc´ı proveden´ı oprav a u ´drˇzby (c) u ´ˇ cty vypl´ yvaj´ıc´ı z proveden´ı hodnotov´ e inventury ´ cty ˇcasov´eho rozliˇsen´ı v ˇsirˇs´ım pojet´ı neobsahuj´ı: 2. Uˇ (a) u ´ˇcty rezerv (b) u ´ˇcty opravn´ ych poloˇzek (c) v´ ynosy pˇ r´ıˇ st´ıch obdob´ı
3. Daˇ n z pˇr´ıjm˚ u pr´ avnick´ ych osob je: (a) n´ akladem (b) aktivem (c) pasivem
R
´ cty ˇcasov´eho rozliˇsen´ı jsou u 4. Uˇ ´ˇcty: (a) rozvahov´ e (b) v´ ysledkov´e (c) z´ avˇerkov´e
D
5. Manko do normy bude za´ uˇctov´ano: (a) na u ´ˇ cet spotˇ reba materi´ alu“ ” (b) na u ´ˇcet manka a ˇskody“ ” (c) na u ´ˇcet pohled´ avky za zamˇestnanci“ ”
Lekce 12
1. Likvidita znamen´ a: (a) schopnost platby, platebn´ı pohotovost (b) majetkov´e kryt´ı z´ avazk˚ u (c) finanˇcn´ı toky
207
2. N´aklady a v´ ynosy jsou ve v´ ysledovce zachyceny: (a) tak, jak vznikly (b) jsou ˇ casovˇ e rozliˇ sen´ e (c) jsou zachyceny ve formˇe skuteˇcn´ ych pˇr´ıjm˚ u a v´ ydaj˚ u 3. Hospod´ aˇrsk´ y v´ ysledek pr´ avnick´ ych osob je v u ´ˇcetn´ıch v´ ykazech zobrazov´an: (a) pˇred zdanˇen´ım (b) po zdanˇ en´ı (c) dle pod´ılu akcion´ aˇr˚ u 4. Cash flow:
Lekce 13
AF T
(a) je zjistiteln´ y jen v u ´ˇcetnictv´ı (b) jen v daˇ nov´e evidenci (c) jak v u ´ˇ cetnictv´ı, tak i v daˇ nov´ e evidenci
1. Bˇeˇzn´ ymi, pravideln´ ymi uˇzivateli u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u nejsou: (a) pracovn´ıci bank (b) pracovn´ıci nadˇr´ızen´eho org´ anu (c) pracovn´ıci org´ an˚ uˇ cesk´ e statistiky
2. Odpisy dlouhodob´eho hmotn´eho majetku nejsou:
(a) nepˇresn´ ym vyj´ adˇren´ım procesu opotˇrebov´an´ı (b) umˇel´ ym vyj´ adˇren´ım procesu opotˇrebov´an´ı (c) pˇ resn´ ym vyj´ adˇ ren´ım procesu opotˇ rebov´ an´ı
R
3. Neodpisuj´ı se v˚ ubec:
(a) pozemky a umˇ eleck´ a d´ıla (b) dlouhodob´ y nehmotn´ y majetek – software (c) budovy
D
4. Metoda FIFO znamen´ a, ˇze:
(a) prvn´ı cena pro ocenˇ en´ı pˇ r´ır˚ ustku majetkov´ eho u ´ˇ ctu se pouˇ zije jako prvn´ı cena pro ocenˇ en´ı u ´ bytku (b) posledn´ı cena pro ocenˇen´ı pˇr´ır˚ ustku majetkov´eho u ´ˇctu se pouˇzije jako prvn´ı cena pro ocenˇen´ı u ´bytku (c) pr˚ umˇern´a cena pro ocenˇen´ı pˇr´ır˚ ustku majetkov´eho u ´ˇctu se pouˇzije jako prvn´ı cena pro ocenˇen´ı u ´bytku
5. Pro oceˇ nov´ an´ı z´ asob umoˇzn ˇuje ˇcesk´ y z´akon o u ´ˇcetnictv´ı pouˇz´ıt metodu: (a) skuteˇcn´ ymi n´ aklady poˇr´ızen´ı (b) oceˇ novac´ı metodou FIFO (prvn´ı dovnitˇ r, prvn´ı ven) (c) oceˇ novac´ı metodou LIFO (posledn´ı dovnitˇr, prvn´ı ven)
208
Seznam cviˇ cen´ı Cviˇ cen´ı ˇ c. 1
AF T
Kapitola 3
Pokuste se sami urˇcit u ´ˇcetn´ı odpis napˇr´ıklad Vaˇseho osobn´ıho majetku (dejme tomu osobn´ıho automobilu). Urˇcete si odpisovou z´akladu, dobu odpisov´ an´ı (urˇcujete t´ım, jak dlouho chcete auto m´ıt a jak se o nˇeho star´ ate) a odpisovou sazbu. Pokuste se vypracovat u ´ˇcetn´ı odpis variantn´ım zp˚ usobem, tj. line´ arnˇe i neline´arnˇe. Pom˚ uckou V´am m˚ uˇze b´ yt i grafick´e zn´azornˇen´ı u ´bytku hodnoty (napˇr´ıklad pomoc´ı sloupkov´eho nebo s´ıt’ov´eho grafu). Kapitola 3
Cviˇ cen´ı ˇ c. 2
V´ ypoˇcty odpis˚ u, tj. pˇredevˇs´ım stanoven´ı v´ yˇse uveden´ ych atribut˚ u odpisov´e politiky, patˇr´ı k z´akladn´ım ˇcinnostem finanˇcn´ı politiky podniku. Podnik pomoc´ı odpis˚ u vytv´aˇr´ı nov´e zdroje, souˇcasnˇe zatˇeˇzuje odbˇeratele v cenˇe sv´e produkce o urˇcitou v´ yˇsi odpis˚ u, tedy poˇzaduje, aby mu v cenˇe jeho v´ yrobku uhradil pomˇernou ˇc´ast opotˇreben´ı jeho dlouhodob´eho majetku. V´ yˇse odpisu mus´ı b´ yt tedy pˇrimˇeˇren´a, jinak bude v´ yrobek pˇr´ıliˇs drah´ y a konkurence m˚ uˇze m´ıt niˇzˇs´ı ceny. Zamyslete se proto na chv´ıli, jakou odpisovou politiku byste volili na m´ıstˇe finanˇcn´ıho manaˇzera Vaˇseho podniku. Kapitola 6
Cviˇ cen´ı ˇ c. 3
D
R
Pokuste se v´est daˇ novou evidenci za kr´atk´ y ˇcasov´ y interval u vybran´eho pˇredmˇetu ˇcinnosti. ˇ a napiˇste si alespoˇ Zvolte a pˇresnˇe si vymezte jakou ˇcinnost´ı se budete zab´ yvat jako OSVC n jednu str´anku v´ ydaj˚ u a pˇr´ıjm˚ u zahrnovan´ ych ˇci nezahrnovan´ ych do z´aklad˚ u danˇe, vˇcetnˇe alternativn´ıch v´ ydaj˚ u. Nˇekter´e v´ ydaje jsou ve velk´e z´avislosti pr´avˇe na vybran´em pˇredmˇetu ˇcinnosti. Napˇr´ıklad n´akup hˇrebene je pro holiˇce v´ ydajem zahrnovan´ ym do z´ aklad˚ u danˇe, avˇsak pro priv´atn´ıho u ´ˇcetn´ıho je to pˇredmˇet osobn´ı spotˇreby. Pokuste se takto rozliˇsovat ˇ mezi r˚ uzn´ ymi n´ akupy ve vztahu k vybran´ ym ˇcinnostem OSVC. Kapitola 8
Cviˇ cen´ı ˇ c. 4
Pˇredstavte si, ˇze jste podnikatel, fyzick´ a osoba a rozhodli jste se pˇrej´ıt z daˇ nov´e evidence na u ´ˇcetnictv´ı. Napiˇste si na voln´ y list: • za jak´e situaci byste tak museli uˇcinit a za jak´ ych podm´ınek, • jak byste postupovali.
Stejn´ ym zp˚ usobem si popiˇste opaˇcnou situaci. Kapitola 9
Cviˇ cen´ı ˇ c. 5
Pokuste se sestavit nˇekolik typ˚ u poˇc´ateˇcn´ıch rozvah v z´avislosti na r˚ uzn´ ych typech podnik´an´ı, napˇr´ıklad u v´ yrobn´ı organizace, dopravn´ım podniku, zemˇedˇelsk´em druˇzstvu, servisn´ı organizaci, bance, softwarov´e firmˇe ˇci poradensk´e instituci. Posud’te v ˇcem se budou liˇsit.
209
Kapitola 10
Cviˇ cen´ı ˇ c. 6
Sestavte poˇc´ ateˇcn´ı rozvahu na z´ akladˇe tˇechto u ´daj˚ u: • • • • • •
budovy 6 000 000 Kˇc, stroje 11 000 000 Kˇc, dodavatel´e 5 000 000 Kˇc, bankovn´ı u ´ˇcty (bˇeˇzn´ yu ´ˇcet) 3 000 000 Kˇc, materi´ al na skladˇe 5 000 000 Kˇc, kr´atkodob´e u ´vˇery 8 000 000 Kˇc.
Vypoˇc´ıtejte prvotn´ı vnos podnikatele a rozepiˇste poˇc´ateˇcn´ı rozvahu do u ´ˇct˚ u vˇcetnˇe poˇc´ateˇcn´ıho u ´ˇctu rozvaˇzn´eho. Cviˇ cen´ı ˇ c. 7
AF T
Kapitola 10
V pˇredch´ azej´ıc´ım textu m´ ate uk´azku za´ uˇctov´ an´ı nov´eho stroje. Pokuste se nyn´ı za´ uˇctovat n´akup nov´e investice ve formˇe budovy v poˇrizovac´ı cenˇe 5 000 000 Kˇc, uveden´e dne 6. 6. 2010 do provozu, s odpisem ve v´ yˇsi 5000 Kˇc mˇes´ıˇcnˇe. Odpisy jsou odpisy u ´ˇcetn´ımi, z´ aleˇz´ı tedy pouze na podnikov´e finanˇcn´ı strategii v jak´e v´ yˇsi bude podnik budovu odpisovat. Kapitola 10
Cviˇ cen´ı ˇ c. 8
Pokuste se za´ uˇctovat podobn´ y pˇr´ıpad n´akupu a prodeje zboˇz´ı v maloobchodn´ı prodejnˇe. Pouˇzijte aktu´ aln´ı sazbu DPH, stanovte si marˇzi v procentech k poˇrizovac´ı cenˇe zboˇz´ı. Kapitola 10
Cviˇ cen´ı ˇ c. 9
Pod´ıvejte se do u ´ˇcetn´ı osnovy a pokuste se za´ uˇctovat jin´e n´ akladov´e poloˇzky neˇz ty, kter´e ´ cty si oznaˇcte ˇc´ıslem u m´ate uvedeny v t´eto uk´azce. Uˇ ´ˇctu a pˇresn´ ym n´azvem, u ´daje si zvolte. Jak jiˇz bylo ˇreˇceno, u ´ˇctov´an´ı n´aklad˚ u, pˇredevˇs´ım spotˇreby materi´alu, energie apod. vy´ ustilo ve vznik samostatn´ ych specializovan´ ych u ´ˇct´aren. Kapitola 10
Cviˇ cen´ı ˇ c. 10
R
Proved’te nˇekolik z´apis˚ u trˇzeb ˇci jin´ ych v´ ynos˚ u v souvztaˇznosti s jin´ ymi u ´ˇcty napˇr´ıklad aktivace, v´ ynosy z odepsan´ ych pohled´avek, v´ ynosy z dlouhodob´eho finanˇcn´ıho majetku, kursov´e zisku apod. Kapitola 11
Cviˇ cen´ı ˇ c. 11
D
Pokuste se za´ uˇctovat u ´ˇcetn´ı pˇr´ıpad, ve kter´em pouˇzijete Dohadn´ yu ´ˇcet aktivn´ı. Typickou situac´ı je napˇr´ıklad dopravn´ı nehoda, po n´ıˇz n´am pojiˇst’ovna v pˇr´ıpadˇe havarijn´ıho pojiˇstˇen´ı naˇseho vozu, zaˇsle nebo pˇred´ a doklad, ve kter´em se zavazuje proplatit urˇcitou ˇc´ astku na z´akladˇe odborn´eho posudku sv´eho technika. Skuteˇcn´e n´aklady na opravu se pak mohou liˇsit. Doklad od pojiˇst’ovny se vˇsak za´ uˇctuje pr´ avˇe na u ´ˇcet Dohadn´e u ´ˇcty aktivn´ı. Pokuste se nastolit takovouto situaci a za´ uˇctovat ji aˇz do f´aze koneˇcn´eho vy´ uˇctov´an´ı. Kapitola 11 Cviˇ cen´ı ˇ c. 12 ´ ctov´an´ı v´ Uˇ ynos˚ u pˇr´ıˇst´ıho obdob´ı je reciproˇcn´ım pohledem u ´ˇctov´an´ı, tj. z hlediska pˇr´ıjemce tˇechto penˇez. Pokuste se proto prov´est vlastn´ı za´ uˇctov´ an´ı t´eto situace z hlediska majitele ´ cet, kter´ pronaj´ıman´e vˇeci. Uˇ y budete muset otevˇr´ıt, je u ´ˇcet 384 – V´ ynosy pˇr´ıˇst´ıch obdob´ı. Kapitola 12
Cviˇ cen´ı ˇ c. 13
Pokuste se nyn´ı bez pouˇzit´ı uˇcebn´ıho textu sestavit rozvahu dle jednotliv´ ych bod˚ u (p´ısmen) a zopakujte si struˇcnou charakteristiku jednotliv´ ych poloˇzek aktiv a pasiv. Kapitola 12
Cviˇ cen´ı ˇ c. 14
Zvolte si sami alespoˇ n 10 vybran´ ych u ´ˇcetn´ıch operac´ı a zobrazte si je ve v´ yˇse uveden´ ych u ´ˇcetn´ıch v´ ykazech. 210
Kapitola 13
Cviˇ cen´ı ˇ c. 15
Pod´ıvejte se po sv´em bytˇe, uvˇedomte si, za jak´e ceny jste r˚ uzn´e vˇeci nakoupili, jak jsou vˇeci star´e a ˇreknˇete si, byt’ odhadem, za kolik byste tyto vˇeci nakoupili nyn´ı. Je ovˇsem pravdˇepodobn´e, ˇze nˇekter´e vˇeci budou draˇzˇs´ı, nˇekter´e vˇsak i levnˇejˇs´ı. V´ yvoj trˇzn´ıch cen kol´ıs´ a, u ´ˇcetnictv´ı zachycuje majetek v poˇrizovac´ıch cen´ ach, tj. historicky. Dneˇsn´ı hladina cen je jin´a neˇz pˇred pˇeti, deseti dvaceti ˇci pades´ati lety. Pˇri Vaˇsem soupisu vˇec´ı, kter´e m´ ate si jen uvˇedomte tento probl´em pˇri ot´azce jakou dneˇsn´ı m´a zaˇr´ızen´ı Vaˇseho bytu? Kapitola 13
Cviˇ cen´ı ˇ c. 16
AF T
Zopakujte si problematiku odpisov´an´ı, porovnejte si obˇe metody odpisov´an´ı, napˇr´ıklad rovnomˇernou a zrychlenou nebo line´ arn´ı a neline´ arn´ı u vybran´eho dlouhodob´eho majetku, vyberte si urˇcit´ y rok a porovnejte si obˇe hodnoty navz´ajem. Uvˇedomte si, kolik milion˚ u Kˇc diference bude pˇredstavovat tento rozd´ıl, pokud byste takto navz´ ajem srovn´avali veˇsker´ y majetek podniku. Kapitola 13
Cviˇ cen´ı ˇ c. 17
Vypoˇc´ıtejte si rozd´ıl, kter´ y vznikne pˇri kalkulaci odˇevn´ıho podniku vyr´abˇej´ıc´ıho m.j. koˇsile. Koˇsile m´a 10 knofl´ık˚ u, metodou FIFO pouˇzijeme jednotkovou cenu 2 Kˇc, pr˚ umˇern´a skladn´ı cena bude 1 Kˇc. Podnik vyr´ab´ı 100 000 kus˚ u koˇsil. Tato cena ovlivˇ nuje tzv. drobnou pˇr´ıpravu, kter´ a nepˇredstavuje z´ asadn´ı kalkulaˇcn´ı poloˇzky v oblasti pˇr´ım´eho materi´ alu. Tam budou diference daleko vyˇsˇs´ı. Kapitola 13
Cviˇ cen´ı ˇ c. 18
Upozorˇ nujeme na rozd´ıl mezi penˇezi a ziskem. Zisk je pouze matematick´ y rozd´ıl mezi v´ ynosy a n´aklady. V´ıte jiˇz, ˇze n´aklady i v´ ynosy pˇredstavuj´ı pouze pr´avn´ı n´arok na platbu, skuteˇcn´a platba nemus´ı b´ yt v dan´em sledovan´em obdob´ı v˚ ubec uskuteˇcnˇena a n´aroky mohou b´ yt zaps´any jiˇz jako pohled´ avky ˇci z´ avazky. Uvˇedomte si tato fakta spolu s t´ım, ˇze zisk m˚ uˇze b´ yt rozloˇzen do vˇsech poloˇzek aktiv, ztr´ata pak bude pˇredstavovat u ´bytek aktiv v nˇekter´e, popˇr´ıpadˇe vˇsech poloˇzk´ ach aktiv.
R
Sestavte si zjednoduˇsenou formu rozvahy a vyj´adˇrete si oba moˇzn´e stavy HV s t´ım, ˇze si jej rozloˇz´ıte do nˇejak´e formy aktiv.
D
Stejnˇe tak se zamyslete nad t´ım, kter´e n´ aklady a v´ ynosy nemus´ı b´ yt realizov´any v dan´em ˇcasov´em obdob´ı (ve stejn´em mˇes´ıci), sestavte si urˇcit´ y pˇrehled.
211
212
R
D AF T
Seznam symbol˚ u Vlastn´ı pˇr´ıklad studuj´ıc´ıho:
Pr˚ uvodce studiem:
ˇ ast pro z´ajemC´ ce:
´ Ukoly k textu:
Cviˇcen´ı:
Shrnut´ı:
Pojmy k zapamatov´an´ı:
Kontroln´ı ot´ azky:
ˇ sen´ı a odpovˇeReˇ di:
AF T
Pˇr´ıklad autora:
Pouˇzit´ a a doporuˇcen´a literatura:
D
R
Korespondenˇcn´ı u ´koly:
213
214
R
D AF T
Seznam obr´ azk˚ u
AF T
Lekce 1 Obr. ˇc. 1 Syst´em podnik“ ˇ en´ı ”informaˇcn´ıch struktur v podniku Obr. ˇc. 2 Clenˇ Obr. ˇc. 3 Obory reportingu Lekce 2 Obr. ˇc. 4 Zjednoduˇsen´e sch´ema podniku Lekce 3 Obr. ˇc. 5 Kolobˇeh obˇeˇzn´ ych prostˇredk˚ u
Lekce 9 Obr. ˇc. 6 Poˇc´ ateˇcn´ı rozvaha k zaˇc´atku ˇcinnosti Obr. ˇc. 7 Druhy u ´ˇct˚ u
D
R
Lekce 12 Obr. ˇc. 8 Rozvaha Obr. ˇc. 9 Rozvaha – jin´ y vzor Obr. ˇc. 10 Tvorba a ˇcerp´ an´ı Cash flow Obr. ˇc. 11 Finanˇcn´ı tabulka Obr. ˇc. 12 Vztahy u ´ˇcetn´ıch v´ ykaz˚ u Obr. ˇc. 13 Zobrazen´ı vybran´ ych u ´ˇcetn´ıch operac´ı ve v´ ykazech
215
