Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta Katedra křesťanské sociální práce
Charitativní a sociální práce
Vanda Lazecká
Situační analýza projektu pečovatelské služby pro seniory ve vybraných obcích Bílovecka Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Ester Danihelková 2013
Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně, a že jsem všechny použité informační zdroje uvedla v seznamu literatury.
V Olomouci dne 26. března 2013
___________________ Vanda Lazecká
Děkuji vedoucí práce Ing. Ester Danihelkové za inspiraci a cenné rady při vedení mé bakalářské práce. Ráda bych také poděkovala všem, kteří mi v rámci analytického výzkumného šetření poskytli informace a data potřebná ke zpracování analýz.
Obsah Obsah ......................................................................................................................................... 4 Úvod ........................................................................................................................................... 6 1
Fenomén stárnutí a stáří ................................................................................................ 8
1.1
Problematika stárnutí populace jako současný stav společnosti .................................. 8
1.2
Stárnutí, stáří a starý člověk ......................................................................................... 9
1.3
Změny nastolené v důsledku stáří .............................................................................. 10
1.4
Potřeby lidí vyššího věku ........................................................................................... 12
1.4.1
Vazby a specifika potřeb seniorů žijících na venkově ........................................... 14
1.4.2
Návaznost potřeb na sociální fungování................................................................ 15
1.4.3
Role institucí v zajišťování potřeb seniorů............................................................ 15
1.5 2
Shrnutí ........................................................................................................................ 17 Sociální služby jako opora jedince v sociálním fungování ........................................ 18
2.1
Systém sociálních služeb pro seniory dostupný v České republice ........................... 18
2.2
Registrace sociálních služeb....................................................................................... 20
2.3
Příspěvek na péči jako jeden ze zdrojů financování služby....................................... 20
2.4
Pečovatelská služba jako služba vhodná pro zajištění domácí péče .......................... 21
2.5
Problematika pečovatelských služeb poskytovaných na venkově ............................. 22
2.6
Shrnutí ........................................................................................................................ 23
3
Situační analýza projektu............................................................................................. 23
3.1
Výběr a specifikace lokality....................................................................................... 24
3.2
Určení cílové skupiny, specifikace problému a definice cíle ..................................... 25
3.3
Analýza potřeb ........................................................................................................... 26
3.3.1 3.3.1.1 3.3.2
Sociálně demografická analýza v dané lokalitě ..................................................... 27 Doporučení vycházející z potřeb komunitního plánování města Bílovce ........ 27 Analýza konkurence .............................................................................................. 28 4
3.3.2.1
Poskytovatelé terénní pečovatelské služby .................................................. 28
3.3.2.2
Poskytovatelé osobní asistence .................................................................... 29
3.3.2.3
Data konkrétních poskytovatelů................................................................... 29
3.3.3
Vyjádření zástupců obcí ......................................................................................... 30
3.3.3.1
Obec Bítov.................................................................................................... 31
3.3.3.2
Obec Těškovice ............................................................................................ 32
3.3.3.3
Obec Tísek.................................................................................................... 32
3.3.4
Shrnutí analýzy ...................................................................................................... 33
3.4
Výběr instituce ........................................................................................................... 33
3.5
Analýza finančních zdrojů ......................................................................................... 34
3.5.1
Financování dle zákona o sociálních službách ...................................................... 35
3.5.2
Fondy Evropské unie ............................................................................................. 36
3.5.3
Jiné finanční zdroje ................................................................................................ 36
3.6
Identifikace možných aktivit vedoucích ke konkrétnímu naplánování a následné
realizaci služby ......................................................................................................................... 37 3.6.1
Dotazníkové šetření ............................................................................................... 37
3.6.2
Návrh dalších kroků a aktivit ................................................................................. 38
Závěr........................................................................................................................................ 40 Seznam použitých zdrojů....................................................................................................... 42 Literatura .................................................................................................................................. 42 Internetové zdroje ..................................................................................................................... 43 Legislativa ................................................................................................................................ 44 Seznam příloh ......................................................................................................................... 45
5
Úvod Skupina seniorů bývá ve společnosti čím dál více diskutovaným tématem. Důsledky stárnutí populace přináší ve spojitosti s touto cílovou skupinou mnoho problémů zasahujících do několika sfér života jedince i celé společnosti. V kontextu důsledků sociálních vyvstává potřeba zabezpečit staré lidi v období vysokého věku, který bývá příčinou snížené soběstačnosti a schopnosti zajistit domácnost a péči o vlastní osobu. Města mnohdy čelí těmto skutečnostem aktivním přístupem tvorbou sítě sociálních služeb, které své klienty ve zmiňovaných oblastech podporují. Problém však nastává v malých obcích, kde je pokrytí sociálních služeb minimální až nulové. Lidé žijící v malých obcích, resp. na vesnicích se tak mnohdy potýkají s obavami z toho nejhoršího, z nutnosti opustit jejich přirozené prostředí – své domy, kde strávili většinu svého života, stejně jako opustit vesnici, ve které doposud žijí, a ke které mají mnoho vazeb (materiálních, sociálních, psychických). V případě, že rodinná či sousedská výpomoc nefunguje nebo není dostačující vzhledem k potřebám jedince, existuje možnost terénní pečovatelské služby, která poskytuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, pomoc při zajištění chodu domácnosti a zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. Tím pomáhá jedinci nastavit rovnováhu v jeho sociálním fungování, bez nutnosti opustit své přirození prostředí. Cílem této bakalářské práce je provést situační analýzu projektu nové pečovatelské služby ve vybraných obcích Bílovecka, zaměřenou na identifikaci organizace, výběr cílové skupiny, její potřeby, na konkurenci a finanční možnosti takovým způsobem, že jejich poznatky bude možné využít k naplánování a případné realizaci projektu. Poslední kapitola obsahuje také návrh následných aktivit navazujících na poznatky z analýz. Jedná se o teoretickou práci založenou na syntéze odborných zdrojů s využitím prvků analytického výzkumného šetření a převedením teoretických poznatků do praxe. V č. 1/2009 časopisu Sociální práce je diskutováno téma plánování sociálních služeb na venkově a problematice s ním spojené, demonstrované na situaci v Královéhradeckém kraji. Ukázalo se, že slabým místem při plánování sociálních služeb bývá nízké zapojení obcí v území obcí s rozšířenou působností. Oslovené obce projevovaly nezájem, nepochopení a také nedostatečnou znalost sociální oblasti. Pro malé obce jsou obecně sociální služby neznámým tématem, a to i přes skutečnost, že by tato oblast měla být součástí jejich agendy. Přijmout roli zadavatele bylo pro velké množství těchto obcí obtížné, a to kvůli množství 6
jiných agend, které obec zastává, a k ní neúměrné množství finančního i personálního zajištění. Objevily se velké rozdíly, které mají města v porovnání s malými obcemi. Postoj zástupců obcí vypadá tedy často tak, že pokud přestanou mezi občany fungovat přirozené vazby, vypomáhají pobytové služby. Nic mezi tím. Prostor pro terénní služby jakoby se vytratil. Pomoci by přitom mohlo pozvednutí informovanosti představitelů obcí, které by mělo jednak posílit podporu sociálních služeb ze strany obcí, ale také podpořit rozšíření informací o dostupných službách mezi občany. K volbě tématu této bakalářské práce mě vedla moje osobní zkušenost z praxe na městském úřadu v Bílovci – odboru sociálních věcí. V rámci sociálního šetření v domácnostech žadatelů o příspěvek na péči se projevila poptávka po terénních službách pro seniory, která se zdála být převyšující nad nabídkou. Toto se neformálně potvrzovalo také díky zkušenostem a situacím, které jsem mohla zažívat v okolí svého bydliště skrze prarodiče a známé. Zmíněné skutečnosti mě motivovaly k tomu, abych se touto problematikou začala zabývat podrobněji.
7
1 Fenomén stárnutí a stáří Stáří je přirozenou součástí života. Ne vždy je ale období stáří obdobím radostným. Vyšší věk si bezpochyby vybírá vysokou daň a to nejen v podobě chátrajícího fyzického stavu člověka, ačkoli ten jak se zdá hraje roli klíčovou. Pohled na seniory širokou veřejností se různí. Část populace vnímá nedoceněnost seniorů a má přirozenou potřebu tuto skupinu chránit, oproti nim stojí početná skupina lidí vnímající seniory především jako ekonomickou zátěž bez přihlédnutí k faktu, že sami senioři do systému mnoho vložili. Nic není dostatečným důvodem k tomu, aby se stáří tabuizovalo, aby se senioři odsouvali mimo rámec společenského dění, a aby docházelo k jakýmkoliv formám dehonestace seniora či seniorského věku obecně. Snad právě naopak. Společnost (tedy i každý z nás) by měla přistupovat k této problematice aktivním a otevřeným způsobem. Mimo etický rozměr pohledu na věc může být silným důvodem i fakt, že v posledních dekádách dochází k výrazné přeměně struktury obyvatelstva ve smyslu nárůstu osob staršího věku, kdy roste také míra průměrné délky života. To nás jen utvrzuje v tom, že fenoménem stárnutí a stáří bude hrát ve společnosti stále výraznější roli a zavírat oči před ním nemá smysl. Ostatně – jednou se stáří bude velmi pravděpodobně týkat každého z nás. Přesto se zdá, jakoby si tuto skutečnost mnoho lidí vůbec neuvědomovalo či nepřipouštělo.
1.1 Problematika stárnutí populace jako současný stav společnosti Stárnutí populace je fenomén, se kterým se od poloviny 20 století potýká většina vyspělých zemí, a v současnosti je tomuto tématu věnována pozornost na celosvětové úrovni. Na demografické stárnutí populace mohou mít podíl dva významné faktory, které obvykle probíhají současně. Prvním faktorem je zpomalení růstu mladších věkových skupin obyvatel, jejichž příčinou bývá nejčastěji „pokles úrovně plodnosti a porodnosti“. Druhým faktorem je „zrychlení růstu počtu starších osob, které je důsledkem rychlejšího snižování měr úmrtnosti osob ve vyšším věku“. Zatímco do roku 2005 se jednalo o stárnutí populace zespoda věkové pyramidy (tzn., že docházelo ke snižování podílu osob mladších 15 let a nárůst osob starších 65 let byl pozvolný), po roce 2005 se začalo tempo růstu zastoupení osob starších 65 let významně zrychlovat (www.demografie.info). V roce 2009 byla Českým statistickým úřadem (www.kvary.czso.cz) vypracována projekce obyvatelstva České republiky, jejíž cílem bylo nastínit vývoj věkového rozložení české populace mezi lety 2009-2065. Hlavní výsledky projekce, které budu nyní citovat, jsou 8
poznatky střední varianty, která je považována za nejpravděpodobnější: 1. Projekce předpokládá zvýšení úrovně plodnosti, zlepšení úmrtnostních poměrů a migrační atraktivitu České republiky. 2. Celkový počet obyvatel (včetně cizinců s dlouhodobým pobytem) bude na počátku roku 2066 podle střední varianty projekce mírně vyšší než dnes. Výši reálného růstu ovlivní zahraniční migrace, přirozenou měnou bude česká populace zhruba od 20. let 21. století ubývat. 3. Obyvatelstvo ČR výrazně zestárne, jedna třetina osob bude starší 65 let, jejich zastoupení se více jak zdvojnásobí (předpokládá se nárůst střední délky života na hodnotu 79,5 u mužů a 85,1 u žen v roce 2030, a na hodnotu 86,5 u mužů a 91,0 u žen v roce 2065. (Celkové zvýšení střední délky života představuje u mužů 12,5 let, u žen 10,5 let.) 4. Nejrychleji bude přibývat osob v nejvyšším věku, počet osob ve věku nad 85 let se podle střední varianty do roku 2066 zvýší na 7,5 násobek. 5. Ani masivnější imigrace trend stárnutí populace nezvrátí. 6. Početně se vyrovná velikost kategorie osob v ekonomicky aktivním a neaktivním věku Z analýz Českého statistického úřadu vyplývá, že problém stárnutí populace přinese v budoucnu velmi pravděpodobně mnoho problémů, které se dotknou hned několika sfér, a to především ekonomické, zdravotní a sociální. Pokud se zaměříme na sociální důsledky stárnutí populace, je jasné, že hned vedle problému potýkajícího se s nutností zajistit občany v období stáří po finanční stránce vyvstává další potřeba, a to zajistit staré lidi v důchodovém věku také v oblasti péče o jejich osobu, podpořit je v oblasti bydlení a obecně v jejich sociálním fungování,
jehož
autonomie
se
s přibývajícím
věkem
vytrácí.
Pravděpodobnost,
že se poptávka po sociálních službách určeným pro seniory zvýší, je tak dosti vysoká.
1.2 Stárnutí, stáří a starý člověk Vzhledem k tomu, že je tato práce spjata s cílovou skupinou starých lidí, seniorů, považuji za nezbytné se nejdříve obeznámit se skupinou samotnou, a také s dalšími fenomény, které jsou s ní spjaty. Začínám proto pojmy stáří, starý člověk a stárnutí. V současnosti je možné setkat se s nepřeberným množstvím definic týkajících se stárnutí a stáří. Tato pluralita může vypovídat o jejich jednotlivé neúplnosti. Obvykle záleží na tom, z pohledu jakých proměn je na definici nahlíženo. Podle Velkého sociologického slovníku (1996, s. 434) je stárnutí definováno jako 9
„biologický proces postupujícího opotřebování a negativních změn projevujících se ubýváním energie, únavou, stagnací, funkčními výpadky až degenerací“. Mnoho autorů poukazuje na důležitost uvědomění si, že stárnutí je individuální záležitostí a probíhá u každého jedince odlišným způsobem i v jiném časovém horizontu. Navzdory pravdivosti této teze byly fáze stárnutí a
stáří
univerzálně
vymezeny,
a
to
Světová
zdravotnickou
organizací
(http://www.who.int/), která zavedla konkrétní způsob dělení: Věk 45 – 59 let je považován za střední či zralý věk, roky v rozmezí 60 – 74 let za vyšší nebo také rané stáří, 75 - 89 let stařecký věk či tzv. vlastní stáří, a věk nad 90 let je považován za dlouhověkost. Věk je však relativní pojem vzhledem k biologické, psychické a sociální stránce člověka a z každého toho úhlu pohledu se liší (Pacovský, 1994, s. 59): Biologický věk (biologické stáří) „je důsledkem geneticky řízeného programu biologického stárnutí a celoživotním působením zevního prostředí a způsobem života“. Psychologický věk (psychické stáří) je podmíněn především přirozenými funkčními změnami v průběhu stárnutí, individuálními osobnostními rysy a reakce jedince na stáří. Sociální věk (sociální stáří) zahrnuje rozmanité stránky sociálního života člověka. Stáří nelze ztotožňovat se zákonným nárokem na starobní důchod, jak se často stává, ačkoliv odchod do důchodu bývá nepochybně významným mezníkem v sociálním životě jedince.
1.3 Změny nastolené v důsledku stáří Období stárnutí a stáří vnáší do života seniora méně či více výrazné změny, které jsou závislé na různých faktorech jako je čas, genetické dispozice, životospráva, fyzická aktivita, psychické nastavení člověka, kontakt se společenským prostředím, vztah s rodinou, apod. Z výčtu prvků již samo vyplývá, že se jedná o změny, které zasahují do více rovin života člověka. Jedná se především o změny fyziologické, psychologické a sociální (Malíková, 2011, s. 18). Mezi nejpozorovanější podle ní patří fyziologické změ ny. Jsou to vnější projevy stárnutí a jejich nejviditelnějšími indikátory jsou kůže, vlasy, svalstvo, kosti a klouby, výška a hmotnost. Postupem času dochází také k psychickým změ nám. Lidé jsou v období stárnutí obvykle nuceni čelit řadě psychicky náročných situací a zátěží, obvykle spjaty s odchodem dětí z domova, se změnami v oblasti sociálních vztahů, odchodem do starobního důchodu, a s nimi spojené pocity méněcennosti, nepotřebnosti, osamocení. Dochází ke zhoršení kognitivních funkcí, nastávají problémy s pamětí, pozorností, orientací, lidé upřednostňují 10
rutinní aktivity, dochází mnohdy k částečnému nebo celkovému poklesu zájmu, může nastat apatie vůči činnostem, které dříve běžně dělávali. Starší lidé se stávají emočně nestabilnějšími a labilnějšími a je pro ně též typická snížená schopnost adaptace na změny (Malíková, 2011, s. 21). Sociální změ ny jsou neméně významným aspektem tohoto období. Objevují se již ve středním věku, kdy dochází ke změně struktury rodiny (tzv. syndrom prázdného hnízda). Výrazné změny pak nastávají po odchodu do starobního důchodu, který je velmi často doprovázen izolovaností od dřívějších sociálních skupin a život se odehrává převážně v užším rodinném kruhu. Pokud si senior dostatečně neuvědomuje rizika a nepracuje s nimi, může dojít k postupné ztrátě sociálních dovedností. K těmto skutečnostem Malíková (2011, s. 22) dále uvádí konkrétní negativní až rizikové sociální aspekty stárnutí a stáří, mezi které řadí především omezení sociální integrace ve společenských, kulturních a jiných aktivitách a činnostech vedoucí až k sociální izolaci, generační osamělost (např. v důsledku úmrtí partnera), snížené možnosti udržování kontaktů s přáteli, fyzická závislost, strach z osamělosti a nesoběstačnosti, nutná, avšak nevyhovující změna životního stylu, stěhování. Důsledkům takových negativních aspektů však mohou předcházet nebo je zmírňovat aspekty pozitivní, mezi kterými jsou uváděny skutečnosti jako funkční rodina obsahující dobré rodinné vztahy a pevná citová pouta, plánovaná ekonomická příprava na zabezpečení období ve stáří, plánovaná příprava na vyplnění volného času a efektivní nakládání s volným časem, a v neposlední řadě možnost uspokojení potřeb seniora. Zdá se, že jsou okolnosti, např. funkční rodina, jejichž fungování sociální systém přímo nezajistí. Avšak skutečnosti související například právě s fyzickou závislostí na pomoci druhých, strachem z osamělosti a nesoběstačnosti, nutné stěhování z důvodu vysokého věku a další změny životního stylu, jsou okolnostmi, které mohou být pozitivně podpořeny skrze existující sociální služby pro seniory v České republice, kterým bude věnována pozornost v další kapitole. Jednou z takových služeb je právě terénní pečovatelská služba, která v rámci jednotlivých úkonů podporuje klienta v individuální míře fyzické a jiné autonomie či nabízí zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, čímž snižuje míru sociální izolace, a svou pomocí a podporou obecně přispívá k možnostem setrvání klienta v jeho přirozeném domácím prostředí, což – jak vyplývá z následujících kapitol – bývá často řešeným tématem nemalého množství starých či stárnoucích lidí.
11
1.4 Potřeby lidí vyššího věku Lidská potřeba signalizuje, že určitá (fyziologická, psychická, sociální či duchovní) složka naší osobnosti si žádá změnu, protože není uspokojována tak jak být má. Sociální služby jsou žádány právě z toho důvodu, že klient si není schopen uspokojení své potřeby sám zajistit. Aby sociální služba mohla naplňovat klientovy požadavky patřičným způsobem, považuji za nezbytné se s potřebami dané cílové skupiny klientů lépe obeznámit, resp. jim co nejlépe porozumět tak, aby došlo k porozumění vztahu mezi danou potřebou a službou na ní reagující. Je přirozené, že potřeby se ve svém složení i intenzitě liší zcela individuálně, přesto existují pro jisté skupiny lidí – v kontextu této práce pro skupinu seniorů - potřeby obecně typické. Následující odstavce vycházejí z práce Nešporové a kol. (2008, s. 26-63), která jsou z velké části věnovány výzkumu potřeb seniorů. Ještě před tím, než se Nešporová potřebám věnuje podrobněji, upozorňuje na mýtus, který ve společnosti stále přežívá, a to že senioři mají zcela odlišné či speciální potřeby, které se u ostatních členů populace nevyskytují. Dále podotýká, že se ve společnosti můžeme setkat s dalším stereotypem, který naopak redukuje potřeby starých lidí na úroveň základního fyziologického a materiálního zajištění. Jedná se však o mylné úsudky. Senioři nejsou druhem svých potřeb nijak radikálně odlišní od ostatních lidí. Struktura potřeb seniorů je stejná, změny fyziologické, psychické a sociální však vedou ke změně charakteru potřeb, jejich zaměření a subjektivnímu vnímání. Příkladem takové změny může být skutečnost, že dostatečně saturované v době dřívější se mohou později projevit jako deficitní (např. bezpečí), u jiných se naopak může projevit nadbytek (např. volný čas). Může také docházet k akcentaci jiného rozměru dané potřeby (např. seberealizace je více spojena s koníčky než s kariérou). V praxi se také objevuje zkušenost s tím, že zajištění jedné z potřeb neguje potřebu jinou (přestěhování do domu s pečovatelskou službou může zvýšit pocit bezpečí, ale může narušit sociální vazby). Konkrétních potřeb, které pak pro seniory hrají důležitou roli, je hned několik. Pomineme- li základní biologické potřeby jako je strava a hygiena, je za jednu z nejvýznamnějších považováno bezpečí. Tato potřeba je velmi významná v období dětství, provází nás však celoživotně v podobě touhy po stabilitě. Ve stáří je pak spojována s různými obavami: obavy z pádu, z útoku, z neschopnosti přizpůsobit se či ze závislosti na rodině a přátelích, pro které se může stát starý člověk přítěží. Potřeba bezpečí v návaznosti na ohrožení ve stáří tak nabírá jiný rozměr a stává se nejvýznamnější potřebou v této životní etapě. 12
K dalším důležitým potřebám starého člověka je řazena spiritualita. Právě vyšší věk bývá obdobím, kdy mívají lidé k religiozitě blíže. Spiritualita však nemusí vždy implicitně znamenat synonymum pro Boha, může být vnímána v širším pojetí jako hledání smyslu života, vztahů, sebe sama či morálních hodnot. Mezi další význačné potřeby patří autonomie. Předpokládá se, že uspokojení potřeby autonomie zvyšuje pravděpodobnost pocitu životní spokojenosti. Autonomie se však zdá být vícesložkovým konceptem. Sami senioři ji vnímají různě. Vedle fyzické soběstačnosti, která dominuje, je autonomie jiným výrazem pro soběstačnost funkcionální, a to fyzickou i psychickou. Neméně důležitá je pak autonomie finanční, která se zdá být velmi podstatným faktorem pro vlastní nezávislost, svobodu jednání a rozhodování o vlastních záležitostech. Naplnění takto chápané potřeby vede také k naplnění potřeb sebeúcty a sebevědomí. Mnohdy nenaplňovanou potřebou ke klientům v sociálních službách a pacientům ve zdravotnicích službách bývá respekt. Ten bývá narušován z vnějšku často právě v důsledku ztráty soběstačnosti. Nedostatečně saturovaná potřeba, se kterou se senioři také často potýkají, je společenský kontakt. Mnohdy je však nelehkým úkolem přizpůsobit podmínky starému člověku takovým způsobem, aby byly v tomto směru vyhovujícími. Zatímco v domácím prostředí může docházet k izolaci seniora, v pobytových zařízeních může zase dojít k opačnému problému. Klíčovou potřebou v kontextu mé práce se stává potřeba člověka dožít ve svém přirozené m prostředí. Tato potřeba je dle výzkumu považována samotnými seniory za jednu z nejdůležitějších spolu s potřebou bezpečí, soběstačnosti a vztahů. Přirozeným prostředím je pro nás obecně místo, se kterým jsme významněji sžiti, se kterým nás pojí rodina, vzpomínky, zážitky, přátelé, věci; jedná se o vztahovost sociální i věcnou. Podle zákona o sociálních službách (dle § 3 zákona č. 108/2006 Sb.) se přirozeným sociálním prostředím rozumí „rodina a sociální vazby k osobám blízkým, domácnost, osoby a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost, a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity“. Podle Wildové (2011, s. 17-19) si většina starších lidí přeje zůstat po zbytek života ve svém přirozeném prostředí a dožít právě tam, popřípadě setrvat na tomto místě po co nejdelší dobu je to jen možné, a to i v případě, že se jejich zdravotní stav výrazně zhorší. Za ideální přitom považují pomoc potomků i odborných institucí. V případě nutnosti opustit přirozené prostředí právě v důsledku zhoršeného zdravotního stavu volí nejčastěji variantu 13
domova s pečovatelskou službou, který je ještě stále, i když v nižší míře, dokáže podpořit v zachování jejich soukromí a nezávislost. Tu si ve svém přirozeném prostředí (tj. domově) v případě potřeby uchovávají právě díky využití pečovatelské služby. Soukromí a nezávislost se však neukazují být jedinými charakteristikami této potřeby. Z výzkumu vyplývá, že dalšími pohnutky pro setrvání v domácím prostředí jsou obavy ze změn, které senioři obecně snášejí mnohem hůře než lidé nižšího věku, a také obavy ze smrti. Pro seniory není ani tak obtížné se vyrovnat se smrtí jako takovou. Mnohem spíše je děsí způsob umírání v institucích. Smrt zde ještě stále bývá mnohdy tabuizována. Staří lidé se obávají institucionálního modelu umírání – to bývá osamělé, neosobní, chladné a skryté. Není nad přijetí smrti jako součásti života právě tam, kde se každý z lidí cítí nejlépe. Kontext potřeb ukazuje, jak významnou roli může pečovatelská služba pro cílovou skupinu seniorů sehrát. Úkony, které jsou touto službou konkrétně nabízeny (viz následující kapitola), umožňují saturaci výše zmiňovaných potřeb. Může tak ujistit člověka v pocitu bezpečí, přiměřeně jeho zdravotnímu stavu zajistit jistou nezávislost, posilovat klientovo pojetí sebeúcty a sebevědomí, kvalitní služba přistupuje ke klientovi s respektem, a v neposlední řadě nabízí zprostředkování kontaktu se společenským prostředím bez nutnosti trvalého vykořenění z přirozeného prostředí.
1.4.1 Vazby a specifika potřeb seniorů žijících na venkově Lidé žijící na venkově - a senioři zvláště – jsou charakterističtí svými vazbami k prostředí, ve kterém žijí. Toto prostředí je tvořeno nejen domy a zahradami, které mnohdy vlastní, ale také lidmi a přírodou, které jsou v obci sdíleny. V případě, že jsou v období stáří nuceni z jakéhokoliv (obvykle zdravotního) důvodu opustit své přirozené prostředí, mohou snášet prostředí nové (míněno především institucionalizované) díky této dimenzi mnohem hůře. Formánková (2010, s. 19-20) se ve své práci zaměřuje na potřeby seniorů žijících v malé obci, resp. na venkově. Zatímco potřeby psychofyziologického rázu nejsou přímo vázány na konkrétní místo, ve kterém senior žije, potřeby psychosociální již vykazují jistou odlišnost. K těmto psychosociálním potřebám patří potřeby sounáležitosti a zakořenění, „které jsou významné pro vztah jedince k jiným lidem a k prostředí, a souvisejí se znalostí lidí a prostředí i s navazováním citových vztahů“. Z uvedeného výzkumu vyplývá důležitost zmiňovaných potřeb seniorů na venkově, kde 57% respondentů uvádí, že hluboký pocit zakořeněnosti vyvěrá z vlastnických vztahů, protože rodinné domy a obydlí se velmi často dětí z generace na generaci a 32% respondentů tvrdí, že jejich vztah k místu je podmíněn skutečností, že si rodinný dům sami postavili. Jejich potřeba zakořenění dále vyplývá 14
ze skutečnosti, že vlastní zahrady, pole a zvířectva, což považují za velmi významné pro jejich život. Potřeba sounáležitosti je doložena také prohlášením více jak 80% respondentů obou pohlaví, že venkovské rodiny jsou soudržnější, a jejich členové napříč generacemi spolupracují a pomáhají si. Mezi další psychosociální potřeby jsou řazeny potřeby týkající se praktických činnosti vázané s venkovským životem anebo potřeba uchování kulturního a přírodního dědictví, často zde hrají velkou roli tradice.
1.4.2 Návaznost potřeb na sociální fungování Chloubová (http://zpravodaj.marcom-praha.cz/) mluví ve spojitosti s potřebami o vztahu člověka k životu, k sobě samotnému a ke svému prostředí. Platí ale, že potřeby mohou být i výrazem nároků prostředí na člověka. Zdá se tedy, že lidské potřeby mohou být považovány za ukazatele správného sociálního fungování člověka. Proces sociálního fungování připomíná proces pociťování a uspokojování potřeb, a to u seniorů možná více než u kterékoliv jiné cílové skupiny. Neuspokojení (pro člověka významných) potřeb tak koreluje s narušením sociálního fungování. Sociální fungování je pojmem nutně spjatým se sociální prací. V důsledku narušení či jeho nerovnováhy se klienti dostávají do nepříznivých životních situací, a pokud je nejsou schopni řešit pomocí vlastních sil, přicházejí na řadu sociální pracovníci či potřebnost využití sociálních služeb, apod. Matoušek ve Slovníku sociální práce (2003, s. 208) přirovnává termín sociálního fungování ke kvalitě společenských vazeb jednotlivce, obvykle posuzované podle několika kritérií (např. kvalita vztahu k lidem, využití vlastního potenciálu, plnění požadavků společenského prostředí). Sociální fungování má jednak reflektovat schopnost klienta odpovídat na nároky prostředí, a jednak reflektuje nároky prostředí samotné.
1.4.3 Role institucí v zajišťování potřeb seniorů Podle výzkumu (Nešporová a kol., 2008, s. 30 – 63) až polovina Čechů považuje rodinu za hlavního aktéra odpovědného za péči o seniora. Zhruba třetina vnímá rodinu i stát jako srovnatelně odpovědné za zajištění takové péče a necelá pětina si myslí, že zásadní roli v pomoci seniorům by měl sehrát stát. Vzhledem ke kvalifikaci je jasné, že rodina může zastoupit spíše služby sociální (pečovatelské), nikoliv zdravotní. Nic to však nemění na faktu, že tyto dvě sféry jsou spolu víceméně spjaty, kdy míra vzájemné závislosti odpovídá zdravotnímu stavu seniora. V dřívější době bylo běžné, že zdravotní a sociální služby byly nabízeny jedním poskytovatelem, což neslo svá pozitiva jak směrem ke klientovi (klient nemusí jednat s více organizacemi a služby jsou mu poskytnuty najednou a komplexněji, flexibilně podle potřeby), tak vzhledem k poskytovateli (náklady na administrativu či 15
cestovné ke klientovi jsou částečně sníženy, případně může docházet k úhradě výdajů ze sféry poskytující více finančních prostředků). Se změnou zákona o sociálních službách z roku 2006, který vešel v platnost 1. ledna 2007, se však pro poskytovatele sociálních služeb mnoho mění, což podle výzkumu sami pocítili. Někteří z nich uvedli, že před rokem 2007 nebyl s poskytováním sociálních a zdravotních služeb zároveň takový problém jako nyní. Rozdíl se týká především financování služeb a přístupu ke klientům, který je zvláště u skupiny seniorů znatelný, neboť staří lidé využívají obou služeb současně v mnohem větší míře, než většina ostatních cílových skupin. Jde o to, že v dnešní době již není možné redistribuovat finanční prostředky vlastními silami v rámci organizace takovým způsobem, aby např. sféra sociální byla „dotována“ze sféry zdravotnické, což se dříve v organizacích poskytujících služby sociální a zdravotnické (resp. pečovatelské a ošetřovatelské) dařilo. Každá ze služeb patří pod jiné ministerstvo (Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo zdravotnictví), které si jakožto hlavní prameny finančních prostředků pečlivě hlídání své finanční toky. Zmiňovaný zákon také přinesl nově zavádění standardů kvality nezbytných pro poskytování sociálních služeb, které však ve zdravotnictví chybí. V praxi tak klienti narážejí na odlišný přístup ze strany zdravotního personálu a sociálních pracovníků. Zatímco v sociální sféře je budován přístup partnerský, kdy klient je stavěn do stejné partnerské pozice vedle sociálního pracovníka, a všechno úsilí je konáno v jeho zájmu s ohledem na klientova přání a potřeby, ve zdravotnictví bohužel stále převládá přístup „nadřízený-podřízený“ a způsob komunikace s pacienty především ze strany lékařů není dostačující. Zmíněná odlišnost pak narušuje integritu spolupráce mezi těmito dvěma sférami. Přestože jsou podmínky pro tento multidisciplinární dialog svým způsobem ztíženy, stále je snaha rozvíjet spolupráci těchto dvou odvětví, aby péče o klienty mohla být poskytována co nejplnohodnotněji, a klientovy potřeby tak byly v maximální možné míře uspokojovány. Ze stejného výzkumu dále vyplývá, jak podstatnou roli při terénní péči o seniory hraje spolupráce s rodinou. Až 95% klientů terénní pečovatelské služby nežije samo, ale s rodinou, jejíž podíl při péči o seniora není nikterak bezvýznamný, právě naopak. Přesto jejich pracovní či rodinné nasazení vyžaduje pomoc ještě jiné strany, a tou bývají právě instituce. Jejich rolí je zajištění autentických potřeb seniorů, tzn. potřeb, které vznikly v důsledku poklesu funkčního potenciálu a to třemi formami: 1. Sociální reaktivizací – podpora autonomie a řešení na úrovní komunitní (lokální), podpora sdružování a sebeorganizace skupin s podobnými potřebami. 2. Prevencí sociální exkluze – organizovaná pomoc mající cíl setrvat v přirozeném prostředí a
podpořit v možnosti autonomního rozhodování. 16
3. Individualizovanou podporou – pomoc, která směřuje k udržení, popř. obnovení rovnováhy
mezi jedincem a prostředím v němž žije (jedná se tedy o podporu
sociálního fungování klienta). Nejpravděpodobnějším společným prvkem jakožto i společným zájmem těchto tří forem je snaha zabránit vzniku či dalšímu vývoji institucionální (institucionálně-konstruované) závislosti jedince na službě. Bohužel ne vždy je to takto v systému vnímáno. Někteří pracovníci zaměření na cílovou skupinu seniorů mají zkreslený pohled na staré lidi jako na nemocné, nemohoucí, nekompetentní, pasivní příjemce pomoci závislé na péči druhých lidí. Nerespektují tak potřebu autonomie, možnost aktivizace či schopnost soběstačnosti. Navíc se v praxi můžeme setkat s tím, že pozornost sociálních pracovníků a zdravotního personálu může být mnohem více kladena na fyziologické (jinak také biologické či tělesné) potřeby klientů a pacientů, které by v tomto kontextu mohly být spojovány s formou třetí. Nicméně je potřeba si uvědomit, že stejně důležitou roli hrají potřeby psychosociální, které bývají naopak zanedbávány a opomíjeny. Ty je pak možno saturovat výrazněji nejen formou třetí, ale také druhou a první. Komplexní přístup k uživateli je velmi důležitý. Je to takový přístup, který klade důraz na potřeby všech dimenzí člověka, třeba i na tu duchovní, o které bývá řeč nejméně. Nemoci psychického rázu mohou mít tělesné projevy. Je potřeba hledat příčinu ve všech zmíněných dimenzích, protože lidské tělo nefunguje odděleně, nýbrž komplexně. Takový přístup k člověku a práci s ním se jmenuje humanisticko-holistický (http://zpravodaj.marcom-praha.cz/).
1.5 Shrnutí Fenomén stárnutí populace se dotýká mimo jiné vyspělé země světa také České republiky. Jeho sociální důsledky se čím dál více promítají do kvality života seniorů. Přibývající věk přináší změny v biologické, psychologické i sociální oblasti, což vede následně ke specifikaci potřeb, s jejichž naplňováním má mnoho starých lidí potíže. Problematika se stává ještě více specifickou v malých obcích, a to v důsledku silnějších vazeb na přirozené prostředí starých lidí žijících na venkově. Role terénních sociálních služeb se ukazuje být vítaná, mnohdy dokonce nezastupitelná v situacích, kdy o seniora není pečováno ze strany jeho blízkých v dostatečné míře či vůbec. Nabídka sociálních služeb pro seniory v České republice, specifika terénní pečovatelské služby, která na potřeby lidí vyššího věku reaguje, a příspěvek na péči v kontextu poskytování sociálních služeb je popsán v následující kapitole.
17
2 Sociální služby jako opora jedince v sociálním fungování Sociální služby mohou mít v životě seniorů nezastupitelné místo. Jak vyplývá již z předchozí kapitoly, míra jejich závislosti je vázána na mnoho faktorů, především však záleží na zdravotním stavu jedince, jeho finanční situaci či míře podpory a přijetí ze strany rodiny. Sociálních služeb, které u nás v České republice existují, je mnoho. Jejich nastavení by mělo podpořit klienty v uspokojování jejich potřeb, a to nejen těch základních (biologických). Z předchozí kapitoly se dovídáme, že potřeby (starších) lidí, se různí a jsou individuální. Také proto je nabídka sociálních služeb široká, to aby byla práva a individuality klientů respektovány, aby byla poskytnuta pomoc jak klientům, tak jejich rodinám, a aby v systému služeb našel každý potřebný člověk své místo.
2.1 Systém sociálních služeb pro seniory dostupný v České republice Díl 1, část třetí zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. vymezuje veškeré sociální služby, které mohou být v České republice poskytovány. Sociální služby jsou ze zákona poskytovány ve třech formách, a to jako služby pobytové, ambulantní či terénní, a zahrnují složky sociálního poradenství (základního či odborného), služby sociální péče a služby sociální prevence. V životě starého člověka se stávají významnými především služby sociální péče, které napomáhají uspokojovat v první řadě potřeby fyzické a sociální, a jedná se o služby níže zmiňované. Pro tuto práci je stěžejní službou pečovatelská služba, která je terénní nebo ambulantní službou sociální péče poskytovanou osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba poskytuje ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb vyjmenované úkony. Služba obsahuje základní činnosti jako je pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, pomoc při zajištění chodu domácnosti a zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. Služba osobní asistence je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba se poskytuje bez časového omezení, v přirozeném sociálním prostředí osob a při činnostech, které osoba potřebuje. Úkony osobní 18
asistence se do jisté míry překrývají s úkony pečovatelské služby. K dalším službám určeným seniorům patří následující. Tísňová péče jako terénní služba, kterou se poskytuje nepřetržitá distanční hlasová a elektronická komunikace s osobami vystavenými stálému vysokému riziku ohrožení zdraví nebo života v případě náhlého zhoršení jejich zdravotního stavu nebo schopností. Průvodcovské a předčitatelské služby poskytující terénní nebo ambulantní služby osobám, jejichž schopnosti jsou sníženy z důvodu věku nebo zdravotního postižení v oblasti orientace nebo komunikace, a napomáhá jim osobně si vyřídit vlastní záležitosti. Služby mohou být poskytovány též jako součást jiných služeb. Odlehčovací služby, jež poskytují terénní, ambulantní nebo pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí; cílem služby je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek. Dále se jedná o centra denních služeb nabízející ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Denní stacionáře jsou službami zajišťující ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Týdenní stacionáře poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Domovy pro seniory jsou pobytovými službami osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Domovy se zvláštním re žime m nabízí pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, a osobám se stařeckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, které mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Režim v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob. Pobytová služba chráněné bydlení je poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení má formu skupinového, popřípadě individuálního bydlení. Senioři dále mohou dle stejného zákona využívat nabídky služeb sociální prevence (§ 53), které mají předcházet jejich sociální exkluzi s hlavním cílem napomáhat těmto osobám překonat jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením 19
nežádoucích společenských jevů, a jsou mezi ně řazeny sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (§ 66) a služby sociální rehabilitace (§ 70).
2.2 Registrace sociálních služeb Zákon č. 108/2006 Sb. uvádí, že veškeré sociální služby je možné poskytovat pouze na základě oprávnění, které je nabyto registrací dané služby. Registrujícím orgánem je příslušný krajský úřad dle místa trvalého bydliště nebo hlášeného pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby, která se stává zřizovatelem poskytovatele sociálních služeb. Konkrétní podmínky registrace a náležitosti žádosti o registraci jsou podrobně uvedeny v § 79 zákona o sociálních službách. Dle tohoto zákona je krajský úřad dále pověřen vedením registru poskytovatelů sociálních služeb, který je veden jak v listinné tak elektronické podobě (Zákon o sociálních službách § 85). Správcem elektronické podoby registru je Ministerstvo práce a sociálních věcí a tento registr je dostupný na stránkách http://iregistr.mpsv.cz/, které se staly zdrojem mé analýzy registrovaných poskytovatelů sociálních služeb ve stanovené lokalitě.
2.3 Příspěvek na péči jako jeden ze zdrojů financování služby Podle zákona o sociálních službách (§ 7) je osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby vyplácen příspěvek na péči, kterým se stát podílí na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci takto potřebným občanům. Konkrétní částka příspěvku na péči je závislá na míře závislosti na péči jiné fyzické osoby a ta je odstupňována ve čtyřech úrovních: 1. Stupeň I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby 2. Stupeň II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb 3. Stupeň III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb 4. Stupeň IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby Výše příspěvku se liší pro osoby starší a mladší 18 let. Konkrétní příspěvky pro osoby starší 18 let za kalendářní měsíc jsou 800 Kč (stupeň I.), 4000 Kč (stupeň II.), 8000 Kč (stupeň III.), 12000 Kč (stupeň IV.). Na posouzení nároku na příspěvek na péči se částečně podílí sociální pracovník, který musí uskutečnit sociální šetření v přirozeném prostředí klienta, ze kterého 20
sepíše závěrečnou zprávu, avšak rozhodující slovo má posudkový lékař pověřený příslušným krajským ÚP. Oblastí péče o vlastní osobu, které jsou zkoumány, je celkem osm a jedná se o mobilitu, orientaci, komunikaci, stravování, oblékání a obouvání, tělesnou hygienu, výkon fyziologické potřeby, péči o zdraví, osobní aktivity, péči o domácnost. Příspěvek je vyplácen ze státního rozpočtu poté, co je krajskou pobočkou úřadu práce rozhodnuto o jeho nároku.
2.4 Pečovatelská služba jako služba vhodná pro zajištění domácí péče Vyhláška č. 505/2006 Sb. provádějící některá ustanovení zákona o sociálních službách definuje rozsah úkonů jednotlivých služeb, tedy i pečovatelské služby. Mimo základní sociální poradenství, které je součástí poskytování každé sociální služby, se mezi základní činnosti řadí následující úkony: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu (pomoc a podpora při podávání jídla a pití, pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek, pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním prostoru, pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík) b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu (pomoc při úkonech osobní hygieny, pomoc při základní péči o vlasy a nehty, pomoc při použití WC) c) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy (zajištění stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování, dovoz nebo donáška jídla, pomoc při přípravě jídla a pití, příprava a podání jídla a pití; d) pomoc při zajištění chodu domácnosti (běžný úklid a údržba domácnosti, údržba domácích spotřebičů, pomoc při zajištění velkého úklidu domácnosti, například sezónního úklidu, úklidu po malování, donáška vody, topení v kamnech včetně donášky a přípravy topiva, údržba topných zařízení, běžné nákupy a pochůzky, velký nákup, například týdenní nákup, nákup ošacení a nezbytného vybavení domácnosti, praní a žehlení ložního prádla, popřípadě jeho drobné opravy, praní a žehlení osobního prádla, popřípadě jeho drobné opravy, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím (doprovázení dětí do školy, školského zařízení, k lékaři a doprovázení zpět, doprovázení dospělých do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět). Rozsah poskytované služby je skutečně široký, nehledě na to, že je možné v rámci této služby poskytovat ještě další fakultativní úkony. Susan R. Love (http://ezinearticles.com) vyzývá osoby, které mají podíl na rozhodování seniora, zda zvolit domov pro seniory 21
či domácí péči, aby své staré členy rodiny podpořili v jejich vůli zůstat a dožít v domácím prostředí, a dále vyzdvihuje fakt, že v dnešní době je snazší více než když dříve splnit seniorovi toto přání právě vzhledem k široké nabídce nejen sociálních služeb, ale také pomocí různých dalších pomůcek a produktů. Dále poukazuje na pozitiva, které si nese setrvání v domácím prostředí. Zmiňuje již dříve uváděné zachování nezávislosti svobody v jejich věku, který rozhodně nečiní jejich život méněcenným, možnost mít majetek a osobní věci, ke kterým mají vztah, na dosah ruky, snadnější udržení kontaktu s rodinou a přáteli, vyhýbání stresům způsobených v důsledku stěhování na nové místo a přivykání no nové lidi a prostředí, menší finanční náročnost v porovnání s životem v domovech pro seniory, a nakonec celkový pocit štěstí a spokojenosti, které klientům v domovech pro seniory mnohdy chybí.
2.5 Problematika pečovatelských služeb poskytovaných na venkově Z výčtu služeb určených seniorům je zřejmé, že jejich zaměření je koncipováno takovým způsobem, aby byly schopny reagovat na velké množství potřeb, které jsou seniorům blízké obecně i individuálně. Přesto je nezbytné splnit prostou podmínku pro to, aby služby měly skutečný smysl, a to že musí být klientům dostupné. Veselá (2003, s. 19) se ve svém výzkumu zabývá problematikou pečovatelské služby v malých obcích a uvádí škálu faktorů ovlivňující fungování této služby na venkově či způsobující problémy s tím spojené. Velká vzdálenost mezi bydlištěm klienta a sídlem organizace je uváděna jako hlavní faktor ovlivňující možnost vyloučení seniora z poskytování pečovatelské služby. S rostoucí mírou této vzdálenosti rostou také provozní náklady na poskytování služby (průměrná vzdálenost mezi domovy klientů a zkoumanými organizacemi byla 10km). Jako druhý nejvýznamnější faktor je zmiňována absence uzavření dohody mezi poskytovatelem pečovatelské služby a danou obcí. Dalším významným faktorem je nízký počet obyvatel malé obce, kde by poskytování služby bylo nerentabilní. Dle výzkumu bylo dále zjištěno, že možnost vyloučení seniora z možnosti využívat pečovatelskou službu roste s jeho věkem, resp. zhoršujícím se zdravotním stavem vyžadujícím druh péče, kterou pečovatelské služby obvykle neposkytují, ačkoliv by toto mohlo být v jejich kompetenci. Poptávka ze strany potenciálních klientů byla zaznamenána především po celodenní péči, dohledu seniora v domácnosti a nočních službách. Za zmínku jistě stojí další konkrétní důvody, pro které není pečovatelská služba poskytována ve všech obcích na spádovém území pověřené obce, a které jsou vnímány právě pověřenými obcemi. Konkrétní důvody jsou spatřovány v absenci informací o potřebě zajistit pečovatelskou službu v jiné obci, v nedostatku financí na poskytování pečovatelské 22
služby v malých obcích, v neochotě obcí podílet se na nákladech při zajišťování pečovatelské služby jinou obcí, v neřešení sociální situace seniorů obcí (potřebný senior si musí zajistit službu sám). Problémy či limity z hlediska subjektů poskytujících pečovatelskou službu jsou vnímány v kapacitních a finančních problémech neumožňujících rozšíření služeb i na další obce, v nedostatku mzdových fondů na vytváření dalších pracovních míst pro pečovatelky, ve velké vzdálenosti mezi bydlištěm seniora a sídlem poskytovatele pečovatelské služby, která neumožňuje např. dovoz jídla v době oběda a při zachování jeho teploty vyžadované předpisem. Z pohledu samotných klientů - seniorů jsou překážky vnímány zejména v nutnosti finanční úhrady za služby, v ceně služby a nízkém příjmu potřebného seniora, v nutnosti zásahu cizí osoby do domácnosti, v nepožadování pečovatelské služby, protože péči zajišťuje rodina nebo je zajišťována formou sousedské výpomoci (jedná se o vesnice, kde mladší generace pečuje o seniory v rodinných domcích podle svých možností a nepřipadá jim, že by to mělo být jinak).
2.6 Shrnutí Sociální služby pro seniory, které reagují na jejich potřeby, jsou uprave ny zákonem o sociálních službách. Tento zákon mimo jiné dále upřesňuje specifika konkrétních služeb. Kapitola zdůvodňuje, proč je vzhledem k diskutované problematice pečovatelská služba vhodná jako možné řešení nastolených problémů a nerovnováhy v sociálním fungování klientů. V této kapitole je dále popsán způsob registrace sociálních služeb obecně a také příspěvek na péči, který může sehrát významnou roli při financování sociálních služeb. Poznatky této i předchozí kapitoly byly využity při tvorbě situační analýzy zamýšleného projektu nové pečovatelské služby pro seniory ve vytyčené lokalitě Bílovecka, konkrétně v obcích Těškovice, Bítov a Tísek.
3 Situační analýza projektu Existuje mnoho modelů udávajících způsob plánování a řízení projektů a každý nabízí schéma, kterým je možné se řídit. Pro svou práci jsem se nechala inspirovat převážně postupem, který nabízí publikace Project management T-kit (Abrignani, Gomes, de Vilder, 2000, s. 44). Ta dělí projekt do tří hlavních momentů - definice, realizace a vyhodnocení, přičemž obsah mé práce spadá pod bod první. Proces „definice projektu“ je nazýván neviditelnou prací, která probíhá ještě před zahájením projektu, avšak je stěžejní pro přesnou formulaci projektu a rozhoduje o jeho osudu. Tato část představuje veškeré prvotní plánování a přípravné práce, a to od analýzy potře b k identifikaci cíle, aktivit a nezbytných zdrojů. 23
Konkrétně by práce v této fázi měla zahrnovat analýzu potřeb, analýzu schopností a zájmů organizace, předběžnou definici záměrů a konkrétních cílů, identifikaci možných aktivit, potenciální zdroje, a následně také sepsání návrhu projektu včetně kalendáře projektu, potřeby vyhodnocení a žádosti o finance, avšak tato druhá, tvůrčí část již není náplní této práce, proto se jí nebudu dále podrobněji zabývat. Spousta autorů se v názvu této počáteční fáze tvorby projektů liší. Např. Fiala (2004, s. 27) nazývá tuto počáteční etapu koncepční fází. Další autoři (Marek, Kantor, 2009, s. 81) tuto část projektu zasazují do první a druhé fáze projektového cyklu zvané „Identifikace a formulace záměru“ a „Příprava projektu a jeho formulace“, přičemž hranice mezi nimi je téměř totožná s dělením mezi výčtem aspektů, které jsem uvedla výše. Ať už je však tato přípravná fáze jednotlivými autory nazývána jakkoliv, shodují se v odůvodnění důležitosti takové etapy a v hlavních prvcích, které by měla obsahovat. Publikace T-Kit (Abrignani, Gomes, de Vilder, 2000, s. 44) uvádí v kontextu přípravné fáze tzv. „schéma W-otázek“ jinak zvané jako Laswellova metoda. Jedná se o schéma pěti otázek, které by měly objasnit proč a jak projekt probíhá. Konkrétní podoba otázek je: Proč? Na co? Kdo? Kdy? Kde? Takové otázky jsou prosté, ale užitečné, neboť pomáhají ujasňovat myšlenky a činnosti. Následující podkapitoly zároveň na tyto otázky odpovídají.
3.1 Výběr a specifikace lokality Územní vymezení projektu je velmi důležitým aspektem nejen pro tvorbu konkrétního návrhu služby, ale je nezbytný již v přípravné fázi pro tvorbu analýz, aby bylo zřejmé, z jaké konkrétní skupiny lidí a oblasti chci získávat data potřebná k vyhotovení závěrů. Oblast, pro kterou by měl být tento projekt určen, je okruh pěti vesnic. Jedná se o samostatné obce Bítov, Těškovice a Tísek. Všechny zmíněné obce leží od tohoto města severně 4 - 10 km (mapa obcí Bílovecka je uvedena v příloze jako příloha č. 1). Celý okruh pak tvoří 12 km dlouhou trasu. Kapitola 2.1 mimo jiné uvádí, že délka 10 km je průměrná vzdálenost mezi zkoumanými pečovatelskými službami a domovy jejich klientů, přičemž s rostoucí vzdáleností rostou také náklady, které činí realizaci či udržitelnost služby náročnou z hlediska financování. Proto nepovažuji za vhodné tuto oblast rozšiřovat. S umístěním služby do jedné ze zmiňovaných obcí a možností vyjíždět na obě strany do domovů klie ntů se naopak vzdálenost poměrně krátí a náklady se tak menší. Důvodů, proč byla zvolena právě tato lokalita, je několik. Zahrnují jednak mou 24
osobní motivaci, protože z této oblasti pocházím, mám k ní kladný vztah a také zájem na jejím rozvoji. Ten by ale nepřerostl v aktivní postoj nebýt několika okolností. Jak již bylo zmíněno v úvodu z, jednou z nich je osobní zkušenost z praxe na Městském úřadu v Bílovci, tehdy ještě na odboru sociálních věcí – příspěvku na péči. Při sociálním šetření v domácnostech žadatelů o příspěvek na péči jsem se nejednou setkala s vyjádřením poptávky po pečovatelské službě, jejíž nabídka podle zmíněných žadatelů nebyla dostačující. V neoficiální podobě jsem se s tímto požadavek setkala také při kontaktu s prarodiči, jejich známými nebo rodinnými příslušníky potenciálních klientů, kteří by takovou službu na vesnicích vítali, neboť by zkvalitnila jejich životy v jejich pokročilém věku, a oddálila nebo odstranila nutnost volby stěhování do jiného místa, kde by se o ně mohli postarat jejich nejbližší, či dokonce nutnost opustit své domovy za účelem dožití v institucionální péči. Nápad zabývat se touto myšlenkou dále byl umocněn o pár měsíců později, když se v obci Těškovice začalo v rámci farní rady jednat o možnostech využití farní budovy i pro jiné účely než jsou potřeby farností. Celý nápad pak velmi podpořil ředitel Centra sociálních služeb Ostrava, o.p.s., kde jsem absolvovala v letním semestru druhého ročníku povinnou měsíční odbornou praxi. Vůči tomuto nápadu vyjádřil otevřenost a ochotu zapojit se v případě potřebnosti do realizace takového projektu jako zřizovatel dané služby. On sám z této lokality pochází a možnost zaštítit takovou službu pod zmíněnou neziskovou organizaci vnímá jako výzvu.
3.2 Určení cílové skupiny, specifikace problému a definice cíle Za cílovou skupinu jsou považováni lidé, případně subjekty, kteří těží z realizace projektu. Návrh projektu by měl obsahovat logickou vazbu mezi jednotlivými aktivitami projektu a jejich dopady na cílovou skupinu, stejně jako zdůvodnění obsahující způsob, jakým přispěje k vyřešení problému (Marek, Kantor, 2009, s. 99). K tomu je potřeba si danou cílovou skupinu určit, identifikovat problém, a dojít tak cíle, ke kterému konečný projekt směřuje. Přímou cílovou skupinou, pro kterou by měla být nová pečovatelská služba zřízena, jsou senioři již od let raného stáří, kteří jsou v důsledku svého věku a zdravotního stavu omezeni v péči o vlastní osobu, a jsou tak odkázáni na pomoc jiné osoby, aby mohli důstojně žít ve svém domácím prostředí. Do nepřímé cílové skupiny pak patří rodinní příslušníci, sousedé či jiné osoby, které o takovéto seniory pečují, a kterým by tato služba přinesla psychickou, časovou či jinou úlevu a prospěch. Problém, který vyvstává, a který by měl projekt řešit, je nedostatečná nabídka 25
pečovatelské služby pro seniory v oblasti Bílovecka. Hlavním cílem je pomoc v sociálním začleňování klienta, a to skrze podporu v jeho samostatnosti a soběstačnosti, podporu klienta v péči o vlastní osobu, dále celková pomoc při vytváření podmínek, které mu umožní (do)žít v jeho přirozeném prostředí důstojně a co nejdéle, udržení kvality jeho života nezávisle na věku, a také případné oddálení institucionální péče.
3.3 Analýza potřeb Podrobná analýza potřebnosti projektu je nástrojem, kterým realizátor dokazuje a zdůvodňuje společenskou potřebnost, ba dokonce fakt, že je projekt pro společnost nepostradatelný. Tím se nejen ujišťuje o udržitelnosti takového projektu, ale naklání si na svou stranu širokou veřejnost, a to včetně potenciálních donorů. Také velikost projektu, resp. cílové skupiny, by měla odpovídat potřebám dané lokality. Proto je nutné znát potřeby lidí, pro které je projekt zamýšlen, a vědět rozsah cílové skupiny (Marek, Kantor, 2009, s. 9596). Pro získávání takových informací je vhodné oslovit zástupce skupin našeho zájmu. Autoři Marek a Kantor (2009, s. 96) nabízí využití celé řady možností pro tvorbu takové analýzy, a to například dotazníky, přímé pozorování, interview, atd. Za neméně vhodné považují využití již zpracovaných a publikovaných dat, analýz, studií či statistik korespondujících s danou problematikou (Marek, Kantor, 2009, s. 97). Stejní autoři (Marek, Kantor, 2009, s. 97) dále hovoří o nezbytnosti analýzy konkurence. Taková analýza by měla obsahovat její četnost, což vypovídá o míře nasycenosti trhu, a zároveň může pomoci nalézt mezery v nabídce. Mimo jiné výhody tohoto typu analýz je zdůrazňován možný přínos vyšší inovativnosti vyplývající z analýz, které přináší konkurenční výhodu, a to nejen vzhledem ke klientům (ať už stávajících či potenciálních), ale také právě při procesu získávání finančních prostředků, kde je zvláště u žádání o dotace z fondů Evropské unie konkurence veliká. Marek a Kantor (2009, s. 98) dále zdůrazňují, že není účelem získat 100% informací o konkurenci. Mnohem efektivnější je zisk podstatných informací a jejich dobré vyhodnocení. Autoři Marek a Kantor se ve své publikaci zaměřují na tvorbu projektů evropského typu. To znamená, že dané projekty by měly být dotovány z fondů Evropské unie a jedná se tak svým způsobem o specifické typy projektů. Počítat s tím, že i v případě tohoto projektu se bude jednat o projekt evropský, anebo že aktivity s ním spojené (rekonstrukce prostor, mzdy zaměstnanců) budou s Evropskými fondy spjaty, je velmi žádoucí. Se vstupem České 26
republiky do EU se totiž poskytovatelům sociálních služeb otevřela možnost čerpat z prostředků tzv. Evropských strukturálních fondů, které však vyžadují doloženou potřebnost programu jako součást žádosti o dotaci (Matoušek, 2007, s. 116).
3.3.1 Sociálně de mografická analýza v dané lokalitě Mezi jedny z možných postupů, jak lze odhadnout aktuální potřebu sociálních služeb a částečně tuto potřebu také předvídat pro blízkou budoucnost je tzv. sociálně demografická analýza, přičemž v mém středu zájmu je věkové složení obyvatel a prognóza vývoje obyvatel vyššího věku (Matoušek, 2009, s 108). K tomuto účelu bude sloužit dokument Sociálně demografické analýzy města Bílovce pro potřeby komunitního plánování města Bílovce. Je třeba podotknout, že do komunitního plánování tohoto města jsou zahrnuty také obce Bítov a Tísek. Obec Těškovice již do toho okruhu nespadá, a to pravděpodobně z toho důvodu, že není součástí správy Bílovce jakožto obce s rozšířenou působností, přičemž roli může hrát také fakt, že se jedná o obec náležící do jiného okresu, ačkoliv tento samosprávný celek již není formální záležitostí. Vzhledem k tomu, že Těškovice jsou rozlohou i počtem obyvatel podobného typu jako obce Tísek nebo Bítov a leží v těsné blízkosti těchto obc í, dá se předpokládat, že sociálně demografické údaje vycházející ze zmiňované analýzy nebudou podstatně odlišné. Sledované období této analýzy je rozmezí let 2007 – 2013 včetně dalších krátkodobých prognóz. Výsledné informace, které analýza přináší, a které jsou pro tuto práci přínosné, jsou následující (2007, s. 14 – 27): Významná část početné věkové kategorie poválečných ročníků (61 – 65 let) se bude posouvat do postproduktivní – seniorské kategorie. Negativní důsledky se týkají řešení situace seniorů zmíněné níže. Počet osob ve většině postprosuktivních kategorií stoupá, což je dáno přirozeným rolováním věkové kategorie početné poválečné generace a předpokládanou snižující se mortalitou. Taková data hovoří o postupném nárůstu obyvatel postproduktivního věku ve zkoumané lokalitě a navíc upozorňují na výraznější projev této problematiky následně po skončení zkoumaného období. Analýza vyjadřuje očekávání zvýšení poptávky po službách pro seniory již v následujících letech, a to dokonce výrazně (2007, s. 19 – 20).
3.3.1.1 Doporučení vycházející z potřeb komunitního plánování města Bílovce Závěrečná zpráva sociálně demografické analýzy města Bílovce pro potřeby komunitního plánování města Bílovce obsahuje také přehled poskytovaných služeb pro seniory v tomto městě. Jak domov s pečovatelskou službou, tak domov pro seniory 27
vykazoval značný převis poptávky nad nabídkou, kde bylo zjištěno 85 a 35 čekatelů s podanými žádostmi o danou službu. Lze předpokládat také skrytou poptávku po těchto službách, která není vyjádřená podanými žádostmi. Nabídka a struktura služeb není schopna pokrýt poptávku již v současné době a analýza explicitně poukazuje na nepřipravenost města na budoucí vývoj v této oblasti. Tato zpráva věnující se cílové skupině seniorů je zakončena shrnutím a doporučeními, která nejen že potvrzují kvantitativně nedostatečně uspokojenou poptávku po sociálních službách pro seniory, ale navíc ještě vybízí k řešení takové situace. Konkrétně se jedná o doporučení vyzývající k celkovému posílení registrovaných služeb pro seniory, navýšení kapacity pečovatelské služby, navýšení kapacity domu s pečovatelskou službou, případně vybudování dalšího zařízení tohoto typu, rozšíření možností odlehčovací služby, využití stávajících funkčních služeb ke zlepšení informovanosti skupiny, vybudování nových informačních kanálů specificky pro tuto skupinu. V kontextu výsledků informujících o významné m nárůstu počtu seniorů ve spádových oblastech Bílovce jsou dále uvedena doporučení v oblasti podpory terénní práce zejména pro periferní oblasti Bílovce a mapování klientů, kteří nejsou schopni sami vyhledat pomoc. Toto je navíc umocněno průzkumem, který pojednává o tom, že rezidenční služby jsou mnohdy využívány klienty, jejichž soběstačnost je stále na relativně vysoké úrovni. Proto by jejich potřeby mohly saturovat terénní sociální služby, kterých však není dostatek (2007, s 26- 27).
3.3.2 Analýza konkurence Jak již bylo zmíněno v úvodu této kapitoly, analýza konkurence je nedílnou součástí analytické fáze přípravy projektu. Kromě konkurenčních pečovatelských služeb jsem se zaměřila také na služby osobní asistence, a to z toho důvodu, že se jejich aktivity a úkony do značné míry překrývají.
3.3.2.1 Poskytovatelé terénní pečovatelské služby Při výběru lokality působnosti konkurenčních pečovatelských služeb pro seniory bylo využito poznatků z kapitoly pojednávající o problematice spojené s poskytování tohoto druhu sociálních služeb na venkově. Autorka výzkumu uvádí vzdálenost 10 km jako průměrnou vzdálenost mezi domovy klientů a zkoumanými organizacemi, přičemž již tato vzdálenost přináší poskytovatelům problémy vzhledem k tomu, že s rostoucí mírou vzdálenosti rostou náklady se službou spojené, což může vést ke snižování dostupnosti takové služby. Spolu s tím souvisí pokles zájmu ze strany uživatelů, protože ti si obvykle dopravu pečovatelek hradí sami. Informace o poskytovatelích jsou čerpány z online registru poskytovatelů sociálních služeb (http://iregistr.mpsv.cz/). V první fázi této analýzy byli 28
vybráni poskytovatelé pečovatelské služby v průměrné vzdálenosti 10km od zkoumaných obcí. Takovému kritériu však odpovídal pouze jeden subjekt: Charitní pečovatelská služba - středisko Klára (Hrabyně 201, 747 67 Hrabyně). U zmíněného zařízení je však potřeba podotknout, že splňuje toto vzdálenostní kritérium pouze pro obec Těškovice. Navíc zůstává jedinou službou zkoumaného typu v určené lokalitě. Proto bylo kritérium 10 km rozšířeno na vzdálenost cca 15 km, delší vzdálenost 18 - 25km (www.mapy.cz) vede již buď do větších měst anebo se jedná o obce, jejichž dostupnost do dané lokality je poměrně komplikovaná (např. již z hlediska autobusových spojení, čerpáno z www.idos.cz). Výsledek je následující: Charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba (Malá strana 216, Butovice, 742 13 Studénka) – je vzdálena od obcí v průměru 15 km. Jak již bylo naznačeno, poloha venkovských obcí, pro které by měl být projekt určen, leží v relativní blízkosti velkých měst, zejména města Ostravy, ve kterém je poskytovatelů pečovatelské služby hned několik. Průměrná vzdálenost do centra města Ostravy je však cca 27 km. Podobná situace je pak s městem Opava.
3.3.2.2 Poskytovatelé osobní asistence Ačkoliv služba osobní asistence není předmětem této práce ani konečného projektu, považuji za nezbytné zmapovat také situaci na poli poskytovatelů této služby, protože poskytované úkony těchto dvou služeb se velmi často překrývají, a tak i osobní asistence může být považována za potenciální konkurenci. Město Bílovec (Slezské náměstí 1/1, 743 01 Bílovec) Charitní středisko sv. Anežky České - osobní asistence (747 67 Hrabyně 201)
3.3.2.3 Data konkrétních poskytovatelů Pro lepší identifikaci služby byl 1. března 2013 proveden telefonický průzkum s pověřenými pracovnicemi daných služeb. Pracovnice si nepřály, aby jejich jména byla v práci uvedena. Otázky z mé strany zněly „Kolika klientům v současné době službu poskytujete?, „Máte nějaké čekatele o službu z důvodu plné kapacity?“, Přemýšleli jste v minulosti či nyní o rozšíření služby z kapacitních důvodů?, „Měli jste v minulosti nebo v současné době klienty z obcí Těškovice, Tísek, Bítov?“. Výsledky jsou následující: Charitní pečovatelská služba - středisko Klára (Hrabyně 201, 747 67 Hrabyně). Momentální počet klientů je 50 a v současné době nemají žádné čekající žadatele o službu, 29
všem žádostem jsou schopni vyhovět. O rozšíření služby zatím údajně nebylo potřeba uvažovat. Klienty z výše zmiňovaných obcí nemají, ani dříve neměli. Podle sociální pracovnice je vzdálenost již poměrně vysoká, což považuje za překážku především ze strany klientů, kteří si cestovné pečovatelek hradí sami. Dokáže si také představit, že problém může být v informovanosti. Kromě letáčků v blízkém okolí a webových stránek o službě jinak aktivně neinformují. Charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba (Malá strana 216, Butovice, 742 13 Studénka). Současný počet klientů je 120 a jsou stále schopni vyhovovat novým žádostem o službu, proto nepřemýšlejí o rozšíření služby. Ani v minulosti, ani v současné době neposkytují pečovatelskou službu klientům ze zkoumaných obcí vzhledem k tomu, že působnost pečovatelské služby je přímo v registraci omezena na obec Studénku a jí přilehlé obce. Město Bílovec (Slezské náměstí 1/1, 743 01 Bílovec). Město Bílovec poskytuje v současné době služby osobní asistence celkem 17 klientům a zároveň jsou schopni uspokojit všechny průběžně obdržené žádosti. O rozšíření služby tak zatím nebylo potřeba přemýšlet. Služba je poskytována výhradně občanům Bílovce, okolní obce údajně v minulosti neprojevily aktivní zájem se na zřízení služby podílet. Charitní středisko sv. Anežky České - osobní asistence (Hrabyně 201, 747 67 Hrabyně). Stejně jako Charitní pečovatelská služba - středisko Klára se nachází cca 10 km od obce Těškovice jako nejbližší ze zkoumaných obcí. Počet klientů je v současnosti 13 a do naplnění kapacity zbývá jedno volné místo, rozšíření služby však není zvažováno. Ve zkoumaných oblastech tato služba nepůsobila ani v minulosti a nepůsobí ani v současnosti.
3.3.3 Vyjádření zástupců obcí V kapitole 3.3 „Analýza potřeb“ je uvedeno, že jedním ze způsobů získávání informací o potřebách je oslovování zástupců skupin našeho zájmu. Za zástupce skupiny mohou být v tomto případě považování zástupci obcí, jejichž občanů by se projekt týkal. Vzhledem k tomu, že malé obce nemají zvykem vést si data o sociální situaci obyvatelstva písemně, analýza probíhala formou osobního rozhovoru. Na základě sjednané schůzky se zástupci těchto obcí byla problematika poptávky po pečovatelské službě prodiskutována, a byla zjištěna jejich stanoviska. Rozhovor byl polostrukturovaný, což v praxi znamenalo, že mimo tuto hlavní osu otázek se jednotliví zástupci na dané téma sami rozhovořili a vyvstaly nové, často zajímavé či přínosné skutečnosti. Rozhovor byl provázán těmito hlavními tématy: zda se setkali s požadavky občanů po takové službě či pomoci, jestli taková či podobná služba 30
je již v obci jinými subjekty zajišťována, kolik starších občanů žije ve svém domě samo, kolik občanů by podle nich mělo zájem takovou službu využít, a jestli by byli ochotni takový projekt v případě zájmu ze strany jejich občanů podpořit, a to finančně nebo jiným způsobem (např. využíváním PR nástrojů jako jsou webové stránky obce, místní rozhlas či zpravodaj ve prospěch zřizovatele služby za účelem její propagace, informování a oslovování nových klientů). Výjimečně došlo k situaci, že určitá otázka nebyla zodpovězena, a to z důvodu neznalosti požadovaných informací či dat.
3.3.3.1 Obec Bítov Zástupce obce Bítov se vyjádřil k problematice následovně: Přímo na obec se s požadavkem podpory v oblasti péče o konkrétní osobu žádný občan neobrátil až do nedávné doby, kdy byl projeven zájem ze strany nové obyvatelky obce, která zjišťovala informace ohledně zajištění domácí péče o svou starou matku. Bylo jí doporučeno pokusit se požádat sousedy, kteří by eventuálně byli v pomoci vstřícní, neboť varianta organizované domácí péče v obci neexistuje. Takováto sousedská výpomoc však údajně funguje také u několika dalších konkrétních občanů, kterým pomáhají sousedé s nákupem či jinými podobnými činnostmi. Navzdory tomu zmínil příklad muže, jež se v rámci domácí péče stará o dva členy své rodiny, a který by podle něj pomoc a podporu uvítal. Stejně tak nastala v obci situace, kdy žena opustila své zaměstnání právě z důvodu péče o blízkou osobu. Takových případů si prý dokáže do budoucna vzhledem k problematice stárnutí populace a prodlužování věku odchodu do důchodu představit více. Jediná služba, která byla v minulosti zajišťována obcí, a která svým počinem zastávala jeden z úkonů pečovatelské služby, byla dovážka obědů seniorům. Tento servis po jisté době převzala soukromá firma, která službu zajišťuje dodnes, a to z důvodu mírného snížení zájmu, ale především časové náročností, neboť byla v rámci šetření zajišťována samotným starostou obce. V obci údajně žije pár obyvatel domech samo (vesměs se jedná o ženy), ale obvykle mají v obci žijící rodinu, která jim s případnou péčí pomáhá. Využitelnost projektu a zájem ze strany obyvatel obce si prý dokáže představit, ačkoliv přesné číslo potenciálních klientů neodhadl. To vše však pouze v případě, že by služba byla poskytována několika obcím najednou, a to samozřejmě především z důvodů udržitelnosti a financování. V případě realizace takového projektu nevidí problém v jeho podpoře skrze využití webových stránek obce, místního rozhlasu či zpravodaje. O finanční podpoře by bylo samozřejmě nutné se poradit s ostatními členy zastupitelstva, jeho případná výše by podle něj pravděpodobně závisela na počtu klientů – občanů Bítova.
31
3.3.3.2 Obec Těškovice Zástupce obce Těškovice neměl informace o tom, že by se někdo z občanů o službu či pomoc ze strany obce zajímal a žádal o ni na místě. Přesto se setkal v minulosti s případy, kdy občané využívali terénní pečovatelské služby dostupné v okolí. Mimo to existuje v Těškovicích osoba, která poskytuje domácí péči několika místním seniorům na základě soukromé domluvy. Osob, které žijí ve svých domech úplně samy, není mnoho, odhadem tři. Podle vedení obce je vzhledem k cílové skupině aktuálnější spíše centrum denních služeb či denní stacionář pro seniory. V jednání je výstavba nové nebo oprava existující budovy, která by mimo jiné účely sloužila také výše zmiňovaným službám pro seniory. Jak ale přiznává, vše je ještě v počáteční fázi. Na dotaz, zda proběhl oficiální průzkum zájmu mezi samotnými obyvateli, odpověděl, že nikoliv, proto by odhadování konkrétnějšího počtu potenciálních klientů bylo velmi nepřesné. Vše vedlo k tomu, že by možnou variantu viděl ve výzkumu poptávky přímo ze strany místních občanů. Teprve z jeho výsledků by bylo možné začít jednat o dalších krocích včetně záležitosti financování, a to ve spolupráci se všemi zastupiteli obce. V možnosti využití webových stránek obce ve prospěch projektu nevidí problém.
3.3.3.3 Obec Tísek Ani tázaný zástupce obce Tísek se nesetkal s větším množstvím občanů poptávajících po této službě. V nedávné době se však na dotaz ohledně domácí péče o starou obyvatelku Tísku ze strany její příbuzné nechal informovat v městě Bílovci o možném řešení takové situace, odkud mu bylo sděleno, že situace je obtížná, neboť kapacita terénní pečovatelské služby je obsazena, a osob zajišťovaných městem a vykonávajících tuto práci je nedostatek. Další školení lidí v této oblasti je finančně náročné, a tak město očekává, že se této úlohy ujmou nestátní neziskové organizace. To znovu potvrzuje informace vycházející ze sociálně demografické analýzy Bílovce pro komunitní plánování města Bílovce a okolních obcí, o které jsem hovořila dříve. V minulosti zajišťovala v Tísku rozvoz obědů soukromá firma občanům všech kategorií, ale z důvodů zvyšování ceny o ni přestali mít postupem času lidé zájem v dostatečné míře. Zástupce obce nemá přehled ani konkrétní informace o potřebě pečovatelské služby a dodal, že pro přesnější zmapování by bylo vhodné využít např. dotazníkové šetření. To i případnou realizaci projektu v případě zájmu by byl ochoten podpořit využitím webových stránek obce či místního rozhlasu. Finanční podpora by opět závisela na zájmu občanů o danou službu a rozhodnutí členů zastupitelstva.
32
3.3.4 Shrnutí analýzy Poskytovatelů sociálních služeb v oblasti podpory klienta - seniora v jeho domácím prostředí je ve vybraném regionu nedostatek. O tom svědčí analýza konkurence, která v návaznosti na fakta z předchozí podkapitoly vypovídají o tom, že od doby posledního komunitního plánování z roku 2007 pro období 2007 – 2013 se situace nezměnila, a to ani přes výzvy a doporučení, které sociálně demografická analýza obsahující také analýzu poskytovatelů sociálních služeb pro seniory v městě Bílovci obsahovala. Tato analýza města Bílovce (2007, s. 22 – 24) se ve svém zpracování opírala mimo jiné o Národní program přípravy na stárnutí populace v ČR pro roky 2002-2012, který obsahuje několik principů včetně principu komplexnosti sociálních služeb. V jeho rámci zdůrazňuje nutnost aktivního přístupu v boji proti sociálnímu vyloučení, podpory seniorů v jejich přirozeném prostředí a podpory důstojného života těchto klientů. Důležitým doporučujícím bodem takového principu bylo posílení dostupnosti péče o seniory na venkově. Ani v Bílovci, ani v okolních obcích zapojených do komunitního plánování města Bílovce nedošlo v průběhu plánovaného období ke změně a k rozvoji takových služeb. Z vyjádření zástupců konkrétních služeb vyplývá, že jejich působnost se na zkoumanou lokalitu pěti obcí nevztahuje, není po nich ani zaznamenána poptávka. To však nemusí nutně znamenat, že taková potřeba neexistuje, nemusí však být explicitně vyjádřena, a to např. z důvodu nízké informovanosti, jak při jednom z rozhovorů zaznělo. Zástupci obcí se k celé situaci vyjádřili poměrně otevřeně, někteří byli schopni udat konkrétnější údaje. Nejvýznamnější data byla získána z obce Bítova. Zástupce obce měl přehled o konkrétních občanech, kteří by podle něj eventuálně pečovatelskou službu ve větší či menší míře využívali. Méně konkrétní data byla získána v obci Těškovice a nejméně konkrétní v obci Tísek. Všechny obce však projevily případnou podporu projektu – ať už z hlediska provedení výzkumu poptávky a konkrétních potřeb, tak následně na základě prokázání takové potřebnosti.
3.4 Výběr instituce Nalezení správné organizace je důležitým aspektem projektu. Každá organizace má své záměry a cíle, vlastní hodnoty a zkušenosti. Ať už nápad na projekt vzejde z jakékoliv strany, vždy se odehrává také proces vyjednávání mezi zájmy, hodnotami a prioritami organizace a potřebami vyjádřenými komunitou (Abrignani, Gomes, de Vilder, 2000, s. 47). V kapitole pojednávající o výběru lokality jsem téma volby příslušné organizace již otevřela. Jedná se o Centrum sociálních služeb Ostrava, o. p. s., které v rámci mé odborné praxe, jež byla vykonávána právě v této organizaci, vyjádřilo zájem se v případě opodstatnění projektu 33
do jeho realizace zapojit. Centrum sociálních služeb zatím působí pouze na území města Ostravy, avšak jeho působnost je co do druhů poskytovaných služeb poměrně široká. V současné době je provozovatelem rodinné poradny, domova pro matky s dětmi, dvou domů na půl cesty, azylového domu pro muže, sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi a také několik sociálních programů krátkodobějšího charakteru (www.css-ostrava.cz). Z rozhovorů s ředitelem organizace a projektovou manažerkou jsem vyvodila tři hlavní pozitiva z volby této organizace. Jako první výhodu vnímám ve stáří samotné organizace. Jako obecně prospěšná společnost je CSS registrováno teprve přibližně rok, nicméně vzniklo transformací z příspěvkové organizace existující od r. 1996. Má tak dlouholetou tradici, zkušenosti a jméno. V průběhu mé praxe ve zmiňované organizaci jsem se sama přesvědčila, že tento fakt má své opodstatnění například při shánění finančních prostředků z některých strukturálních fondů EU, kde je obvykle dvou až tříletá existence dané organizace jako podmínka dotačního řízení často vyžadována. Třetí pozitivum vidím v osobní motivaci, protože jak ředitel, tak sociální pracovnice podílející se na managementu CSS pochází z vytyčené lokality. Je sice nutné si v případě osobnostního zainteresování hlídat své limity a hranice, ale obecně je osobní motivace vnímána pozitivně, mnohdy jako nástroj pečlivosti a kvality. Publikace Project management uvádí, že ačkoliv osobní motivace nemusí být v prezentaci projektu výslovně pojmenovány, měli by si jí být pracovníci vědomi, neboť ovlivňuje míru zapojení či závazků i motivaci k práci. Někdy je potřeba si hlídat možné střety zájmů. K motivaci má však naopak blízko schopnost projektového manažera zvládnout projekt (Abrignani, Gomes, de Vilder, 2000, s. 49).
3.5 Analýza finančních zdrojů Identifikace poptávky a nalezení vhodné organizace jsou důležitými aspekty počátků plánování projektů. Bez finančních zdrojů a jejich dostatečného množství jsou však veškeré projekty v podstatě nerealizovatelné. Skovajsa (2010, s. 158) uvádí, že financování je jedním ze základních cílů, na které by se každá nestátní nezisková organizace měla zaměřit. Tento cíl však uvádí v kontextu jeho specifika u organizací občanské společnosti (dále jen OOS), kterým je vícezdrojovost, jež zaručuje jistou míru finanční nezávislosti, a tím také větší finanční udržitelnost. Pokud je totiž OOS závislá na jednom významném a silném zdroji, může se stát, že v důsledku oslabení či ztráty takového zdroje bude ohrožena existence dané organizace. Vícezdrojovost v praxi znamená, že OOS využívá příjmy různého původu, jako jsou například dotace, dary, či vlastní příjmy od donátorů státních, soukromých, domácích, zahraničních. Jeden z možných způsobů dělení zdrojů zmiňuje Skovajsa (2010, s.158). Ten uvádí zdroje veřejné, kam spadají jiné formy dotací než výše zmiňované či např. veřejné 34
zakázky, dále je to dárcovství pocházející např. Od firem nebo jiných OOS (zejména nadací a nadačních fondů), patří sem samozřejmě vlastní příjmy jako platby za činnosti vyplývající ze statutu o.p.s., vlastní výdělečná činnost, příjmy z majetku, a další, a nakonec i zahraniční příjmy, které v konkrétní podobě evropských strukturálních fondů mívají významný roli při financování OOS, za zahraniční příjmy jsou však považovány i dary od právnických i fyzických osob se sídlem mimo Českou republiku. Touto kapitolou docházím k přehledu finančních zdrojů, které jsou pro daný projekt obecně využitelné a vzhledem k celostátnímu krytí nejvyužívanější.
3.5.1 Financování dle zákona o sociálních službách Zákon o sociálních službách (§ 101 zákona č. 108/2006 Sb.) definuje podporu financování sociálních služeb. Zmiňuje skutečnost vyčlenění dotací ze státního rozpočtu na zajištění poskytování sociálních služeb jejich poskytovatelům, kteří jsou zapsání v registru. Dotace se poskytují k financování běžných nákladů na poskytování sociálních služeb v souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb. Tyto dotace jsou poskytovány skrze rozpočty krajů v rámci činnosti vykonávané v přenesené působnosti. Jak uvádí Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Moravskoslezského kraje (2010, s. 32), existují celkem dva programy podpory. Prvním je program podpory A zaměřující se na podporu sociálních služeb, které mají místní či regionální charakter, a to služeb poskytovaných uživatelům služeb v souladu s místními či regionálními potřebami (s odkazem na § 101 zákona o sociálních službách). Druhým je program podpory B, který se zaměřuje na podporu sociálních služeb, které mají celostátní či nadnárodní charakter (s odkazem na § 104 stejného zákona). Pro zvažovaný projekt je tak aktuální program podpory A. Žádost na dotaci podává poskytovatel prostřednictvím internetové aplikace na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV). Žádosti posoudí krajský úřad v souladu s metodikou MPSV pro poskytování dotací ze státního rozpočtu a stanoví návrh. Souhrnná žádost o dotaci pro celý daný kraj je poslána na MPSV. O přiznání výše dotace pak rozhoduje komise tohoto ministerstva. Jak ale uvádí pátý odstavec § 104 zákona o sociálních službách - na poskytnutí dotace neexistuje právní nárok. Žádosti o dotace na rok 2013 se podávaly v rozmezí měsíců září – říjen předešlého roku 2012. Na stávající rok se tak již není možné získat dotace ze státního rozpočtu touto cestou (http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/). V kontextu zákona o sociálních službách je možné znovu zmínit také příspěvek na péči jako nepřímý zdroj financování služby. Nepřímý myšleno v tom smyslu, že není 35
vyplácen organizaci nýbrž klientům samotným, ovšem za účelem zajištění sociální služby osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Ze způsobu dělení finančních zdrojů by se obecně jednalo o vlastní příjem z plateb za činnost vyplývající ze statutu o.p.s.
3.5.2 Fondy Evropské unie V rámci EU existují celkem tři fondy, které slouží jako hlavní nástroje pro realizaci evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich cílem je zmírňování rozdílů jak v ekonomické tak životní úrovni jednotlivých regionů či celých zemí EU, a zároveň posilování schopností Evropské unie jako celku. První dva fondy jsou společně nazývány též jako tzv. Strukturální fondy EU a jedná se o Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond. Třetím fondem je Evropský fond soudržnosti. V období let 2007-2013 bylo a stále ještě je v České republice využíváno celkem 26 operačních programů vycházejících z Národního strategického referenčního rámce, a které odpovídají třem hlavním cílům Strategických obecných zásad EU, které jsou na toto období stanoveny. Těmito cíli jsou konvergence, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, evropská územní spolupráce. Operační program, který bývá ze strany poskytovatelů sociálních služeb nejčastěji využíván tak, jak jsem se s nimi setkala na praxích, a který by mohl být využit pro tento projekt, je operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. Výzvy tohoto i dalších aktuálních operačních programů je však však možno využívat již pouze v rámci tohoto roku. Roky 2014 – 2020 jsou novým programovým obdobím a budou obsahovat operační programy nové. Všechny tyto informace
včetně
aktuálně
otevřených
výzev
je
možné
čerpat
na
stránkách
http://www.strukturalni-fondy.cz.
3.5.3 Jiné finanční zdroje Poměrně široký přehled uzávěrek grantových či výběrových řízení a programů, ve kterých mají neziskové organizace možnost žádat o poskytnutí finančních prostředků na své projekty, obsahuje tzv. Grantový kalendář, který je k dispozici skrze server www.neziskovky.cz. V rámci tohoto kalendáře jsou monitorovány především tuzemské i zahraniční nadace, programy Evropské unie, výběrová řízení a konkurzy ústředních orgánů státní správy (ministerstev), samosprávy (obce, kraje), a ostatní zdroje (velvyslanectví, komerční společnosti, apod.). Mimo výzvy krajských úřadů a jednotlivých ministerstev je významným poskytovatelem dotací Fond pomoci Siemens podporující oblast sociální, zdravotní i humanitární. Stejnou oblast podpory zahrnuje např. Nadace divoké husy, která podporuje 36
benefiční projekty neziskových organizací zdvojnásobením výtěžku takových projektů, a to do konkrétní výše. Grantový kalendář nabízí velké množství zdrojů finanční podpory podobného typu.
3.6 Identifikace možných aktivit vedoucích ke konkrétnímu naplánování a následné realizaci služby Prvotní situační analýzy překlenou část plánovací fáze projektu, ze kterých vyplynou určité skutečnosti a fakta. Na ty je však potřeba navázat dalšími následnými kroky, aby tak plány mohly cíleně vyústit v pokud možno úspěšnou realizaci projektu. Tato kapitola popisuje kroky v návaznosti na vytvořené analýzy, vedoucí k naplánování projektu.
3.6.1 Dotazníkové šetření Uskutečněná analýza potřeb skrze sociálně demografickou analýzu, analýzu konkurence a jednání se zástupci obcí vypovídá o jisté míře potřebnosti pečovatelské služby ve zkoumané lokalitě. Je však nutné, aby potřeba byla upřesněna takovým způsobem, že na jejím základě bude možné plánovat další kroky projektu související např. s rozsahem poskytovaných úkonů a konkrétním finančním plánováním. Proto navrhuji na základě poznatků této práce provést průzkum, který zmapuje lokalitu způsobem určujícím konkrétní čísla a data týkající se potenciálních klientů v současnosti i do budoucna. Za ideální přitom považuji dotazníkové šetření ve zkoumaných obcích. V kontextu úvodu takového šetření by byla představena pečovatelská služba a úkony, které nabízí, což zvýší validitu výzkumu v případě nedostatečné znalosti problematiky ze strany respondentů. Výzkum by se pak zaměřil na následující cíle: ∑
Zjistit, zda se ve zkoumané rodině žijící v jedné domácnosti či domě aktuálně vyskytuje potřeba péče o osobu blízkou v takové situaci, že by pečovatelská služba byla vítána a ve větší či menší míře využívána bez ohledu na finanční prostředky.
∑
Zjistit, zda se dá předpokládat, že taková potřeba vznikne v následujících letech (např. v období následujících tří až šesti let).
∑
Zjistit, zda zkoumaná rodina v současnosti nebo již v minulosti využívala dlouhodoběji pomoci při péči o osobu blízkou od pečovatelské služby, popř. v rámci rodinné či sousedské výpomoci, a o které konkrétní subjekty se jednalo.
∑
Zjistit, jaká je informovanost o příspěvku na péči – jeho nároku, účelu a výši.
37
∑
Zjistit, jaké by existovaly důvody nevyužití dané sociální služby i v případě potřeby tohoto druhu pomoci.
∑
Zjistit konkrétní úkony, o které by potenciální klienti měli v rámci pečovatelské služby zájem.
∑
Zjistit, zda by před terénní pečovatelskou službou ve své lokalitě a komunitě upřednostnili jiný typ sociálních služeb pro seniory.
Na tyto cíle naváže tvorba hypotéz, jejich operacionalizace a následně konkrétní podoba dotazníku. Ty budou doručeny do schránek všech obývaných domů zkoumaných obcí, což považuji za praktičtější postup z hlediska návratnosti, která by byla pravděpodobně vyšší než ponechání volných dotazníků na veřejně přístupných místech (lokální potravinový obchod, pošta, zdravotnické zařízení). Za účelnou je považována také spolupráci s obcemi a jejich médii (internetové stránky obcí, rozhlasy, zpravodaje), které by rozšířily povědomí o dané problematice a samotném záměru projektu, což může - mimo jiné – zvýšit návratnost dotazníků. Takto sestavené dotazníky a následně získána data budou vypovídat konkrétnější čísla a informace o klientech, kterým by bylo možné službu naplánovat tak, aby vyhovovala jejich potřebám. Jak je totiž uvedeno v publikaci Project management T-Kit (2000, s. 46), někdy se potřeby zdají být skutečně identifikovány, přesto je vhodné do plánování zapojit také komunitu či cílovou skupinu, které se projekt týká. Potřeby vyjádřené zevnitř komunity bývají jednak velmi hodnotné pro organizaci (realizátory projektu), a jednak projekt samotný nabývá hodnoty u členů komunity.
3.6.2 Návrh dalších kroků a aktivit Realizace projektu je pestrá a náročná činnost. Pro úspěšnost projektu je vhodné, resp. potřebné sestavit kvalitní a zodpovědný realizační tým, který se skládá ze specialistů s různými kvalifikacemi a zkušenostmi vzhledem k typu a fázím projektu (Marek, Kantor, 2009, s. 106). Rozpočet projektu popisuje strukturu jeho financování ve všech jeho fázích realizace. Jeho sestavení je považováno za stěžejní část plánování. Přesný rozpočet pomáhá identifikovat typy vkladů, posloupnost výdajů, typy a zdroje financování. Dobře sestavené rozpočty jsou také důležitou součástí žádostí o dotace, zvláště z evropských fondů (Marek, Kantor, 2009, s. 115). Součástí efektivního plánování projektu je SWOT analýza (Marek, Kantor, 2009, s. 68), což je jednoduchá a praktická metodika strategického plánování. SWOT analýza 38
pracuje s vnějšími a vnitřními faktory, konkrétně silnými stránkami, slabými stránkami, příležitostmi a hrozbami. Do tabulky SWOT třídíme informace, které jsme také získali během předchozích analýz. Z praxe v zařízeních vyplynul poznatek, že je pozitivem a výhodou, pokud analýzu sestavuje člověk s realizující organizací spjatý, a jak jí tak dané problematiky znalý.
39
Závěr Důsledky zkušeností z praxe, které naznačovaly problematiku péče o staré lidi žijící v malých obcích s absencí terénních sociálních služeb, které by takovou péči mohly zajistit, mě motivovaly k osvojení si fenoménu stáří a potřeb seniorů podrobněji. To v práci vyústilo v tvorbu situační analýzy, která zúžila profil tohoto celorepublikového problému na konkrétní lokalitu, a jejíž data by byla užitečná pro následné naplánování a realizaci projektu nové terénní pečovatelské služby ve vybraných obcích Bílovecka. Snahou bylo primárně zmapovat potřebnost pečovatelské služby ve zkoumaných obcích a stav řešení situace ze strany obcí či poskytovatelů sociálních služeb. Samotný úvod je věnován problematice stárnutí populace, která postihuje většinu vyspělých zemí světa, Českou republiku nevyjímaje, a jež si nese mnoho důsledků. V kontextu této práce se jedná o důsledky sociální, které se v praxi projevují jako potřeba zabezpečit lidi vyššího věku v oblasti péče o jejich osobu. Na tuto část práce navazuje podkapitola věnující se cílové skupině starých lidí, změnám, kterými si staří lidé procházejí v oblasti biologické, psychologické i sociální, a z nich vyplývající potřeby. Ty jsou dle dřívějších výzkumů u lidí žijících v malých obcích specifické jejich vazbami na místo bydliště, které v nich umocňuje potřebu sounáležitosti a zakořenění. Narušení či nenaplnění takových potřeb v krajním případě skrze nutnost opustit své přirozené prostředí z důvodu podpory v péči o svou osobu má negativní vliv na sociální fungování jedince. Role institucí, resp. terénních sociálních služeb jako je služba pečovatelská, tak hrají nezastupitelnou roli v případě, že senior nemá možnost péče a podpory ze strany nejbližších, anebo takovou možnost má, ale míra jeho potřeb je neslučitelná s možnostmi pečující osoby. V České republice existuje zákon o sociálních službách, který upravuje druh sociálních služeb, podmínky poskytování i způsob financování. Kapitola 2 zmiňuje veškeré sociální služby, které je možné poskytovat seniorům, a zdůvodňuje, proč je pro diskutovanou problematiku vhodná právě služba pečovatelská. V kontextu zákona č. 108/2006 Sb. je popsán způsob registrace sociální služby, bez které její výkon není možný, a definuje příspěvek na péči, na který mají nárok osoby se sníženou soběstačností, a který slouží právě k úhradě potřeb spojených s péčí o vlastní osobu. Sociální služby vznikají jako reakce na určité potřeby komunity. Aby služba byla vytvořena účelně a smysluplně, předchází jí její důkladné naplánování. Součástí a vlastně i prvním krokem je situační analýza. V rámci přípravné fáze byla definována cílová skupina 40
seniorů včetně záměru zamýšleného projektu a byla též specifikována lokalita, pro kterou by byl projekt zamýšlen. Následná analýza potřeb byla zaměřená na získávání dat ze tří hlavních zdrojů. Byla jim sociálně demografická analýza, která byla čerpána především ze Sociálně demografické analýzy města Bílovce pro potřeby komunitního plánování Bílovce. Na základě poznatků, které vypovídaly o nedostačující síti terénních služeb pro seniory v Bílovci a přilehlých obcích, které neodpovídaly věkové struktuře obyvatelstva a od ní odvíjející se poptávce, byla následně provedena analýza konkurence, která jednak prokázala skutečnost, že od roku 2007, kdy byl poslední komunitní plán města Bílovce tvořen, nedošlo ke změně a rozšíření starých či založení nových terénních služeb pro seniory, a to ani navzdory výzvám a doporučením, které se ve zprávě města Bílovce objevovaly. Posledním krokem ze zjištění současného stavu bylo oslovení zástupců obcí zamýšlených pro projekt, za účelem zjištění, jaká je sociální situace v obci ve spojení s probíranou problematikou, a jaká jsou jejich stanoviska vůči zamýšlenému projektu. Malé obce nemají data zpracována písemně. Z rozhovorů vyplynuly skutečnosti, že někteří zástupci obcí nemají přehled o takových potřebách svých občanů, popř. se v nich orientují a mají přehled o konkrétních občanech, kteří by potenciálně službu využívali, avšak nepřistupují k této problematice aktivně jako obec. Záleží na občanech, zda si pomoc vyhledají v rámci sousedské výpomoci či nejdostupnější služby – ať už sociální nebo soukromé. V obci Těškovice je v počáteční fázi zamýšlen projekt ve smyslu volnočasového centra pro seniory, který by se však zaměřoval spíše na soběstačnější členy skupiny seniorů. V další části kapitoly byla identifikována organizace, která by službu zaštítila a zřídila, a byla uskutečněna analýza finančních zdrojů, která vypovídá o způsobu financování sociálních služeb, upozorňuje na specifika, které tkví především ve vícezdrojovosti financování, a následně uvádí zdroje, ze kterých je možné pro realizaci projektu čerpat. Závěr práce je pak věnován návrhu dalších postupů, které budou vycházet z již nabytých poznatků, navazovat na aktivity, které byly touto prací uskutečněny, a díky kterým se přiblíží možnost pečovatelskou službu v lokalitě obcí Těškovice, Bítov a Tísek přesně a účelně naplánovat, ideálně také realizovat. Na poznatky této bakalářské práce bych ráda navázala v budoucnu v navazujícím magisterském studiu při psaní diplomové práce, která by pro mě byla výzvou projekt konkrétně naplánovat a případně ve spolupráci s organizací a obcemi také zrealizovat.
41
Seznam použitých zdrojů Literatura Abrignani, B., Gomes, R., de Vilder, D. (2000). Project management T-kit. Strasbourg: Counsil of Europe publishing. Fiala, P. (2004). Projektové řízení: modely, metody, analýzy. Praha: Professional Publishing. Formánková, P. (2010). Význam sociálních služeb při zvládání životní situace seniorů ve vybrané lokalitě (diplomová práce). Brno: Masarykova univerzita. Malíková, E. (2011). Péče o seniory v pobytových a sociálních zařízeních. Praha: Grada Publishing. Marek, D., Kantor, T. (2009). Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. Brno: Společnost pro odbornou literaturu – Barrister & Principal. Maříková, H., Petrusek, M., Vodáková, A., a kol. (1996). Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum. Matoušek, O., a kol. (2003). Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál. Matoušek, O. (2003). Slovník sociální práce. Praha: Portál. Matoušek, O., a kol. (2007). Sociální služby: Legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. Praha: Portál. Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. Praha: Academia. Nešporová, O., Svobodová K., Vidovičová, L. (2008). Zajištění potřeb seniorů s důrazem na roli nestátního sektoru. Praha: VÚPSV. Pacovský, V. (1994). Geriatrie. Geriatrická diagnostika. Praha: Scientia Medica.
42
Skovajsa, M. (2010). Občanský sektor: Organizovaná občanská společnost v České republice. Praha: Portál. Šimoníková, M. (2010). Projekt sociálního zařízení pro seniory (diplomová práce). Olomouc: Univerzita Palackého. Venglářová, M. (2007). Problematické situace v péči o seniory. Praha: Grada Publishing. Veselá, J. (2003). Sociální služby poskytované seniorů v domácnostech. Praha: VÚPSV. Wildová, J. (2011). Naplnění potřeb seniorů dožít ve svém prostředí v kontextu sociálních služeb (diplomová práce). Brno: Masarykova Univerzita.
Internetové zdroje Bílovec (2009): Sociálně demografická analýza města Bílovce pro potřeby komunitního plánování Bílovce [on line]. Dostupné 1.3.2013 z http://bilovec.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=442&id=379028&query=Soci%C3%A1ln% C4%9B+demografick%C3%A1+anal%C3%BDza Centrum sociálních služeb Ostrava, o.p.s. (2009): Centrum sociálních služeb Ostrava, o.p.s., poskytovatel sociálních a psychologických služeb [on line]. Dostupné 2.3.2013 z http://www.css-ostrava.cz/ ČSÚ (2009): Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 2009) [on-line]. Dostupné 2.3.2012 z http://www.kvary.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/B60039E9C8/$File/402009u.pdf Demografie (2005): Stárnutí [on line]. Dostupné 2.3.2012 z http://www.demografie.info/?cz_starnuti= Chloubová, H (2005): Změny potřeb ve stáří [on- line]. Dostupné 2.4.2012 z http://zpravodaj.marcom-praha.cz/zpr_0502/pdf/22-24.pdf Ministerstvo práce a sociálních věcí (2012): Registr poskytovatelů sociálních služeb [on line]. Dostupné 23.5.2012 z http://iregistr.mpsv.cz/ 43
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (2013): Programy 2007 - 2013 [on line]. Dostupné 18.3.2013 z http://www.strukturalni- fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013 Moravskoslezský kraj (2013): Financování sociálních služeb: Dotační řízení MPSV ČR pro poskytovatele sociálních služeb na rok 2013 [on line]. Dostupné 11.3.2013 z http://verejnasprava.kr- moravskoslezsky.cz/soc_financovani.html Neziskovky.cz, o.p.s. (2013): Grantový kalendář Neziskovky.cz [on line]. Dostupné 18.3.2013 z http://www.neziskovky.cz/clanky/508_531/granty_grant_kalendar/ Světová zdravotnická organizace (2012): Definition of an older or elderly person [on line]. Dostupné 23.5.2012 z http://www.who.int/healthinfo/survey/ageingdefnolder/en/index.html Svobodová (2005): ANALÝZA: Stárnutí populace podle výsledků projekce ČSÚ [on-line]. Dostupné 2.3.2012 z http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=34 Susan R. Love (2009): The Advantages of Home Care For the Elderly [on line]. Dostupné 5.6.2012 z http://ezinearticles.com/?The-Advantages-of-Home-Care-For-theElderly&id=3302557
Legislativa Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Vyhláška č. 505/2006 Sb. ze dne 15. 11. 2006. Zákon o sociálních službách. Zákon č. 108/2006 Sb. v účinném znění ke dni 1. 1. 2007.
44
Seznam příloh Příloha č. 1: Mapa Bílovecka (http://www.bilovecko.cz/)
45
