Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta. Charitní asociální práce

Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta Katedra křesťanské sociální práce Charitní asociální práce

Marie Vavříková

Spolupráce státních a nestátních institucí v oblasti integrace osob s uděleným azylem Co-operation of the Governmental and NonGovernmental Organizations in the Case of the Integration of the People Who Have Been Granted Asylum in the Czech Republic

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Eva Dohnalová 2009

Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a použila jsem při tom jen uvedené prameny a literaturu. V Olomouci 20. dubna 2009

Poděkování Děkuji Mgr. Evě Dohnalové, za odborné vedení práce a mnoho cenných rad a podnětů.

Obsah ÚVOD.......................................................................................................................................................... 4 1.

LEGISLATIVA ................................................................................................................................ 6 1.1 ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE ................................................................................................................. 6 1.2 ZÁKON O AZYLU ................................................................................................................................ 7 1.3 ŽADATELÉ O UDĚLENÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANY 1990 - 2008............................................................. 9 Azylové řízení a azylanti .................................................................................................................. 11 1.4 POČET PŘIDĚLENÝCH INTEGRAČNÍCH BYTŮ V LETECH 1994 – 2007................................................. 12

2.

INSTITUCE.................................................................................................................................... 14 2.1 ODBOR AZYLOVÉ A MIGRAČNÍ POLITIKY MV................................................................................... 14 2.2 SPRÁVA UPRCHLICKÝCH ZAŘÍZENÍ MINISTERSTVA VNITRA ............................................................. 16

3.

NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE V JIHOMORAVSKÉM KRAJI......................... 20

4.

VLÁDNÍ ORGANIZACE ZAJIŠŤUJÍCÍ INTEGRACI AZYLANTŮ..................................... 22 4.1 STÁTNÍ INTEGRAČNÍ PROGRAM ........................................................................................................ 22 4.2 MINISTERSTVO VNITRA, ODBOR AZYLOVÉ A MIGRAČNÍ POLITIKY .................................................... 22 4.3 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ...................................................................................... 24 4. 4 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY .................................................................. 27 4.5 SPRÁVA UPRCHLICKÝCH ZAŘÍZENÍ MV ČR..................................................................................... 28

5.

PROJEKTY NEVLÁDNÍCH ORGANIZACÍ............................................................................. 31 5.1. ORGANIZACE PRO POMOC UPRCHLÍKŮM – OPU .............................................................................. 31 PRÁVNÍ KLINIKY .................................................................................................................................... 34 5.2. SDRUŽENÍ OBČANŮ ZABÝVAJÍCÍCH SE EMIGRANTY – SOZE............................................................ 35 5. 3 DIECÉZNÍ CHARITA BRNO ............................................................................................................... 39 5.4 ROZHOVORY S PRACOVNÍKY NNO................................................................................................... 40

ZÁVĚR ..................................................................................................................................................... 46 POUŽITÉ ZDROJE INFORMACÍ........................................................................................................ 47

Úvod S problematikou uprchlictví se společnost setkává od nepaměti, po celém světě lidé migrovali odedávna. Česká republika byla řadu let státem, ze kterého se emigrovalo, např. po bitvě na Bílé Hoře, po nástupu fašismu v Německu, migrovalo se však i do Čech. Po roce 1948 se situace změnila a emigrovalo se z Čech do dalších států Evropy a do Ameriky. Emigrací rozumíme opuštění domova a usazení se v jiné zemi a to buď natrvalo, nebo jen na určitou dobu. Důvody emigrace mohou být různé, například politické, kdy dojde ke změně režimu, ale také např. špatný systém zdravotnictví, dalšími důvody jsou důvody ekonomické, ale také války, hladomor, náboženská nesnášenlivost, přírodní katastrofy, nemožnost získat zaměstnání. Nové změny nastávají po roce 1989, kdy se Československo stalo zemí, do které začali přicházet první uprchlíci. Dosud však nebyly vypracovány žádné legislativní zákony a pravidla pro azylovou proceduru. Sama pracuji v uprchlické problematice - jako sociální pracovnice - od dubna 1993. Začínala jsem jako sociální pracovnice v soukromém zařízení Pamír ve Zbýšově, kde byly ubytovány osoby z Bosny a Hercegoviny pobývající v ČR na dočasném útočišti. Provoz tohoto zařízení byl ukončen 30. srpna 1995 a dočasné útočiště pro osoby z Bosny a Hercegoviny bylo definitivně ukončeno dne 30. 9. 1997. Lidé z Bosny a Hercegoviny měli několik možností, jak řešit svoji situaci - mohli si podat žádost o udělení azylu v ČR, požádat ze zdravotních důvodů o trvalý pobyt v ČR, eventuálně se na náklady ČR repatriovat do země původu. Po ukončení provozu tohoto zařízení jsem přešla do uprchlického tábora v Zastávce u Brna, kde jsem pracovala také jako sociální pracovnice se žadateli o udělení azylu. Dne 1. 2. 1996 bylo v blízkosti tábora otevřeno Integrační azylové středisko pro osoby s uděleným azylem a v tomto středisku pracuji jako jediný zaměstnanec dosud. Z tohoto důvodu jsem si jako téma své práce vybrala spolupráci mezí vládními a nevládními neziskovými organizacemi. Cílem mé práce je spolupráce vládních a nevládních organizací, které se zabývají integrací azylantů v České republice. V první části je uvedeno legislativní vymezení a důvody pro udělení azylu v ČR. Ve druhé části pak vládní instituce, kterých

4

se azylová problematika dotýka. Ve třetí

nevládní neziskové organizace působící

v Jihomoravském kraji. Ve čtvrté části je přiblížen Státní integrační a ministerstva, které tento Státní integrační program zajišťují. V závěrečné páté části projekty nevládních organizací v Jihomoravském kraji, které napomáhají k integraci azylantů do majoritní společnosti.

5

1. Legislativa

1.1 Základní terminologie Uprchlík - je cizinec, jenž přichází do nové, ze sociokulturního hlediska více či méně odlišné společnosti1 Azyl - ochranný pobyt, který stát poskytuje občanu z jiného státu, nebo osobě bez státní příslušnosti, v případě jejího pronásledování v zemi původu2. Azylant – cizinec, kterému byl podle zákona o azylu udělen azyl a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu3. Integrace – proces postupného začleňování imigrantů do struktur a vazeb společnosti domácího obyvatelstva.4 Azylové zařízení – pro účely tohoto zákona se jím rozumí přijímací středisko, pobytové středisko a integrační azylové středisko5. Integrační azylové středisko -

zařízení sloužící k přechodnému ubytování

azylantů6. Odbor azylové a migrační politiky- odpovídá za výkon úkolů v oblasti azylu, uprchlictví a migrační politiky7 Správa uprchlických zařízení – rozpočtová organizace MV, zabezpečuje služby žadatelům o udělení mezinárodní ochrany8 Nevládní organizace – zabývají se obecně prospěšnou činností, nejsou zřizovány státem a na státu nezávislí9

1

Wagnerová M., Psychopatologie pro pomáhající profese, str. 659, Portál 2004 http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/azyl/slovnik.html 3 http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/azyl/slovnik.html 4 http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/azyl/slovnik.html 5 § 2 zákona č. 325/1999 Sb. O azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb. O Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů 6 §79 zákona č. 325/1999 Sb, O azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb. O Policii ČR ve znění pozdějších předpisů 7 http://web.mvcr.cz/archiv2008/ministerstvo/oamp.html 8 http://www.suz.cz/ 2

9

http://www.az-encyklopedie.info/n/15188_Nevl%C3%A1dn%C3%AD_neziskov%C3%A1_organizace/

6

1.2 Zákon o azylu Azylová politika státu je určena především zákonem č. 325/1999Sb. Jehož poslední novelizace nabyla účinnosti až od 1. 1. 2007 a o změně zákona. 283/1991 Sb. o policii ČR, zákon upravuje: Podmínky vstupu a pobytu cizince, který projevil úmysl požádat Českou republiku o mezinárodní ochranu formou azylu nebo doplňkové ochrany na území České republiky (dále jen území) a pobyt azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany. Řízení o udělení mezinárodní ochrany formou azylu nebo doplňkové ochrany a řízení o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany, práva a povinnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany, azylanta a osoby požívající doplňkové ochrany na území, působnost Ministerstva vnitra (dále jen ministerstvo, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Policie České republiky (dále jen policie) v této oblasti státní správy, státní integrační program, azylová zařízení10. Důležitým ustanovením v zákoně o azylu jsou důvody, pro které může být cizinci udělen azyl na území ČR.

Důvody udělení azylu: § 12 zák. č. 325/1999 Sb. Azyl se cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec je pronásledovaný za uplatňování politických práv a svobod nebo má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště.

10

§1 zákona č. 325/1999 Sb. O azylu a o změně zákona č. 283 S.b o policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů

7

§ 13 zák. č. 325/1999 Sb. Azyl za účelem sloučení rodiny Rodinnému příslušníkovi azylanta, jemuž byl udělen azyl podle §12,

se

v případě hodném zvláštního zřetele udělí azyl za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude v jeho případě zjištěn důvod pro udělení mezinárodní ochrany podle § 12. Rodinným příslušníkem se pro účely sloučení rodiny podle odstavce l rozumí manžel azylanta, svobodné dítě azylanta mladší 18 let, rodič azylanta mladšího 18 let, zletilá osoba odpovídající za nezletilou osobu bez doprovodu podle §2 odst. 10. Předpokladem udělení azylu za účelem sloučení rodiny manželu azylanta je trvání manželství před udělením azylu azylantovi. V případě polygamního manželství, má-li již azylant manžela žijícího s ním na území ČR, nelze udělit azyl za účelem sloučení rodiny další osobě, která je podle právního řádu jiného státu manželem azylanta..

Humanitární azyl Jestliže v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude zjištěn důvod pro udělení mezinárodní ochrany podle §12, lze v případě hodném zvláštního zřetele udělit azyl z humanitárních důvodů.11 Tyto humanitární azyly se ve většině případů udělují osobám s fyzickým nebo psychickým handicapem, osobám přestárlým. Dále pak byly tyto humanitární azyly udělovány samotným ženám nebo ženám s dětmi bez manžela, které pocházely z oblastí, kdy pobyt pro samotnou ženu je nebezpečný, z důvodů náboženských nebo rodinných tradic. jako byl například Afghánistán a Kosovo.

11

§12, § 13 zákona č.325/1999 Sb. O azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb. O Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů

8

1.3 Žadatelé o udělení mezinárodní ochrany 1990 - 2008 Azyly udělené v letech 1990 – 2008 Počet žadatelů o mezinárodní ochranu, v dřívější terminologii žadatelů o azyl se v průběhu let výrazně měnil. Od roku 1990 měl postupně narůstající tendenci, v letech 1993 – 1997 byl pak poměrně stabilní kolem 2000 osob. Počty žadatelů o udělení azylu ovlivňovali různé události například občanská válka v Jugoslávii 1991-2001, důsledkem které došlo k rozpadu Jugoslávské republiky. Velká vlna uprchlíků se do ČR dostala v důsledku vypuknutí albánsko-srbskému konfliktu, který vyvrcholil Kosovskou krizí.12 Počet žadatelů ovlivnila také situace v Afghanistánu, kdy po svržení radikálního hnutí Taliban v roce 2001 až do dnešní doby probíhá partizánská válka mezi spojeneckými jednotkami a afghánskými bojovníky. V letech 1998 – 2000 tvořili afghánští žadatelé o udělení azylu výraznou část z počtu příchozích žadatelů.13 Nejvyšší počet žadatelů o udělení mezinárodní ochrany pak byl v roce 2001. V tomto roce podalo žádost o udělení mezinárodní ochrany rekordních 18.094 cizinců. Jednou z možností proč k tomuto došlo mohla být i změna v zákoně o zaměstnanosti z roku 2000. Dle zákona o zaměstnanosti č. 167/1999 Sb. mohli žadatelé o azyl legálně pracovat, bez omezení a bez pracovního povolení.14 Změny zákona o zaměstnanosti využívali zejména státní příslušníci Ukrajiny – počet žádostí 4.419 a dále pak Moldavska – počet žádostí 2.459, kteří si tímto bez problémů legalizovali pobyt na území ČR.15 Ačkoliv v roce 2001 byl rekordní počet žádostí o udělení mezinárodní ochrany azylů však bylo uděleno pouze 83, tj. asi 0,46%. Poté došlo k poklesu žádostí o mezinárodní ochranu v roce 2002a další nárůst žadatelů o mezinárodní ochranu byl v roce 2003. Dominantním rysem tohoto nárůstu pak byli žadatelé z Ruské federace- Čečenska. V tomto roce podalo žádost o udělení mezinárodní ochrany 4.851 občanů Ruské federace což tvořilo 42,6% všech žadatelů. Žadatelé z Ruské federace – Čečenska byli typickým příkladem sekundární migrace 12

ŠIŠKOVÁ T. Menšiny a migranti v ČR: My a oni v multikulturní společnosti 21. století. s. 61 Patnáct let jsou uprchlíci u nás s. 95 (online).)cit.0007-03-19) Dostupné z http://www.mvcr.cz/dokument/2006/sborník_suz.pdf 14 Zák. č. 167/1999S., §2 15 http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/uprchlici.2004/9-zpl-06.htlm 13

9

v České republice. Pro migrační tok těchto osob bylo v roce 2003 charakteristické, že postupně podali žádost o azyl nejprve v Polsku, následně v České republice a pak v Rakousku.16

16

http://web.mvcr.cz/archiv2008/dokument/migrace/zprava03.html

10

Azylové řízení a azylanti V roce 2008 v ČR o mezinárodní ochranu zažádalo 1 656 osob, dále bylo zaznamenáno 863 dublinských případů. 157 osobám byl azyl udělen. Aktuálně platný azyl mělo 2.110 osob (Údaje k 31. 12. 2008).

17

17

ČSÚ-azylové řízení a azylanti (online) dostupné z www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_rizeni_azyl

11

1.4 Počet přidělených integračních bytů v letech 1994 – 2007

Rok

Počet bytů

Částka na bydlení v Kč

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Celkem

22 48 15 19 28 44 30 23 18 18 38 40 55 49 447

4 798 000 8 802 000 2 700 000 4 000 000 6 050 000 9 900 000 6 600 000 4 950 000 3 750 000 3 750 000 8 836 750 7 877 907 8 832 281 6 666 744 87 513 682

Částka na rozvoj obce v Kč 1 480 000 3 340 000 930 000 1 430 000 3 070 000 5 160 000 3 090 000 2 730 000 2 210 000 2 910 000 5 979 500 5 604 500 6 867 500 5 285 500 50 087 000

18

Počet integrovaných osob 84 120 44 56 65 110 78 47 41 39 113 102 131 147 1177

Během období let od roku 1994 do roku 2008 se měnila nejen výška dotací obcím, které přidělily integrační byty, ale také vznikly postupně další varianty jak je možno získat integrační byt. První instrukcí upravující poskytování prostředků státního rozpočtu vyčleněných pro integraci osob s přiznaným postavením uprchlíka byl Věstník vlády ČR ze dne 22. června 1994. V tomto věstníku byla stanovena výše příspěvku na bydlení 100.000,- Kč na uprchlíka a na každou další osobu, která bude bydlet ve společné domácnosti 50.000,- Kč. Výše příspěvku na rozvoj obce pak činila 50.000,- Kč a na každou další osobu 10.000,- Kč.19 Ke změně došlo v roce 1998, kdy se zvýšila částka výše příspěvku na bydlení na 150.000,- Kč na budoucího nájemce a na osobu, která bydlí s tímto nájemcem ve

18

http:/www.mvcr.cz/clanek/statistika-integrace-azylantu.aspx Věstník vlády ČR pro okresní úřady a orgány obcí ze dne 22. června 1994, Instrukce MV ČR ze dne 27. května 1994 čj.: U-1027/24 19

12

společné domácnosti, zůstala výše stejná tj. 50.000,- Kč. Výše příspěvku na rozvoj obce pak se zvýšila na nájemce na částku 100.000,- Kč.20 K další změně, která se týkala změn ve Státním integračním programu pak došlo v roce 2004. V této době byla v oblasti zajištění bydlení azylantům realizována i varianta II. SIP. Varianta II. SIP je program poskytování dotací obcím prostřednictvím krajských úřadů za účelem zajištění nájemního bydlení azylantům. Cílem je umožnit nájemní bydlení na dobu určitou formou úhrady čistého nájemného nebo jeho části azylantům, kteří si bydlení zajistili vlastním přičiněním nebo ve spolupráci s nestátními neziskovými organizacemi. Vyčleněné prostředky státního rozpočtu jsou jako účelové dotace určeny: a) na úhradu čistého nájemného azylantům, b) na rozvoj infrastruktury obce. Dotace na příspěvek na nájemné je určena podle počtu osob a je poskytována po dobu 5 let.21 Roku 2006 byla ve Státním integračním programu ustanovena varianta č. III. Ministerstvo pro vnitřní rozvoj vyhlašuje program Podpora výstavby nájemních bytů pro rok 2006. Obce, které požádají o dotaci podle programu resortu, učiní nabídku nájemních bytů pro azylanty v každém roce jeho vyhlášení.22 K poslední úpravě, která se týká Státního integračního programu a poskytování dotací k zajištění bydlení pak dochází v roce 2008. K těmto změnám došlo po upozornění odborem Ministerstva pro místní rozvoj, že doposud platné podmínky pro poskytování dotací obcím nejsou v souladu s komunitárním právem v oblasti veřejné podpory.

20

Věstník vlády České republiky pro okresní úřady a orgány obcí vydán 28. února 1997, Instrukce MV ze dne 11. února 1997 čj.: U-62/97 21 Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí, vydán 2. dubna 2004,Sdělení Ministerstva vnitra čj.: OAM-152-4-1/2004 22 Usnesení vlády ČR ze dne 20. 12. 2006, č. 1463 o zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany v r. 2007

13

2. Instituce 2.1 Odbor azylové a migrační politiky MV Z historie azylové a migrační politiky •

V srpnu 1990 byl v souvislosti s prvními vlnami uprchlíků, které směřovaly na území tehdejší ČSFR, jmenován zmocněnec federální vlády pro otázky uprchlíků. V březnu následujícího roku byl jmenován též zmocněnec vlády ČR pro otázky uprchlíků.

•

K 1. lednu 1992 pak byl zřízen sekretariát tohoto zmocněnce. Ministerstvo vnitra zajišťovalo organizační podmínky pro činnost zmocněnce a jeho sekretariátu.

•

V souvislosti s rozpadem Československa a vznikem České republiky došlo ke změnám i v oblasti agendy uprchlíků. Dne 1. ledna 1993 byl v rámci bezpečnostního úseku Ministerstva vnitra zřízen odbor pro uprchlíky.

•

Tento útvar byl k 1. říjnu 1996 přejmenován na odbor pro uprchlíky a integraci cizinců.

•

V lednu 2000 byl nově zřízen odbor pro imigraci a ochranu státních hranic.

•

Tento útvar existoval jen půl roku, neboť již k 1. červenci 2000 došlo ke sloučení obou odborů, čímž vznikl odbor azylové a migrační politiky.

•

V současné době odbor azylové a migrační politiky postupně přebírá výkon správních činností v oblasti pobytu cizinců na území České republiky od Služby cizinecké policie Policie České republiky23. Odbor azylové a migrační politiky ve svých počátcích existoval bez toho, že by

byla zřízena Správa uprchlických zařízení. V této době pod něj spadaly nejen uprchlíci, ale také osoby na dočasném útočišti pocházející z Bosny a Hercegoviny, kterých v počátku, kdy bylo ustanoveno dočasné útočiště bylo na území kolem 2.500. Pro osoby z Bosny a Hercegoviny, kteří v České republice byly na dočasném útočišti 23

http://www.mvcr.cz/clanek/seznamte-se-odbor-azylove-a-migracni-politiky

14

bylo

zajištěno 22 objektů na celém území republiky. Tyto objekty na rozdíl od

uprchlických táborů byly v pronájmu a patřily soukromým majitelům Pod odbor azylové a migrační politiky v této době patřily pouze uprchlické tábory v Bělé Jezové v Zastávce u Brna a později v Červeném Újezdě. Ostatní uprchlické tábory byly zřizovány až mnohem později. V současné době mnohé z nich již byly opětně uzavřeny a to z nedostatku počtu žadatelů o udělení azylu. Odbor azylové a migrační politiky tak v této době zajišťoval provoz azylových zařízení, poskytování služeb v těchto zařízeních, což od roku 1996 přešlo pod správu uprchlických zařízení. V této době také rozhodovala o udělení či neudělení azylu Cizinecká policie a Odbor azylové a migrační politiky byl druhoinstančním, po zamítavém rozhodnutí o udělení azylu přezkoumával rozhodnutí cizinecké policie a rozhodoval o udělení či neudělení azylu. Odbor azylové a migrační politiky Ředitel PhDr. Tomáš Haišman Adresa: Ministerstvo vnitra ČR, odbor azylové a migrační politiky, P.P.Box. 21/OAM, 174 34 Praha Odbor vykonává zákonem vymezenou působnost v oblasti mezinárodní migrace, azylu a ochrany cizinců či osob bez státní příslušnosti. Do kompetence odboru dále spadá problematika ochrany státních hranic, vstupu a pobytu cizinců na území České republiky a koordinace schengenské spolupráce. Odbor azylové a migrační politiky se dále podílí na přípravě humanitárních programů, přičemž do jeho gesce spadá koordinování realizace projektů zaměřených zejména na prevenci nelegální migrace, stabilizaci uprchlíků v krizových oblastech, reintegraci neúspěšných a potenciálních žadatelů o azyl a pomoc při vytváření azylové infrastruktury (humanitární a rozvojová spolupráce). Odbor se člení na dvacet oddělení: •

oddělení koncepcí a analýz

•

oddělení zahraničních vztahů a informací o zemích původu

•

oddělení metodiky, dozoru a kontroly v oblasti mezinárodní ochrany a trvalých pobytů

15

•

oddělení mezinárodní ochrany

•

oddělení trvalých pobytů Jihočeský kraj

•

oddělení trvalých pobytů Jihomoravský kraj

•

oddělení trvalých pobytů Královéhradecký kraj

•

oddělení trvalých pobytů Moravskoslezský kraj

•

oddělení trvalých pobytů Plzeňský kraj

•

oddělení trvalých pobytů Ústecký kraj

•

oddělení trvalých pobytů Zlínský kraj

•

oddělení zástupčí činnosti a kasací

•

oddělení státní správy, evidencí a ekonomiky

•

oddělení imigrace

•

oddělení koordinace schengenské spolupráce a ochrany hranic

•

oddělení azylové a migrační legislativy

•

oddělení Evropských komunitárních fondů

•

oddělení koordinace cizineckých správních agend

•

oddělení integrace cizinců a azylantů 24

2.2 Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra Oficiální název: Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra Ředitel: Mgr. Miloslav Koudelný Sídlo: Lhotecká 7, 143 01, Praha 4 Důvod a způsob založení Správa uprchlických zařízení MV (dále jen SUZ MV) byla zřízena 1. ledna 1996 jako rozpočtová organizace Ministerstva vnitra České republiky. Vznikla rozdělením tehdejšího odboru pro uprchlíky proto, aby byl oddělen výkon státní správy v oblasti azylové procedury od zabezpečování služeb žadatelům o udělení mezinárodní ochrany. Od 1. 1. 2006 má SUZ MV ve správě i síť zařízení pro zajištění cizinců. 24

http://www.mvcr.cz/clanek/odbor-azylove-a-migracni-politiky.aspx

16

Česká republika zabezpečuje prostřednictvím SUZ MV ubytování a další služby žadatelům, azylantům a zajištěným cizincům, a to na základě zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců a zákona č. 325/1999 Sb. o azylu. Úkolem SUZ MV je nabídnout žadatelům, azylantům a zajištěným cizincům odpovídající podmínky.

Organizační struktura Organizační struktura je budována tak, aby byla SUZ MV schopna pružně reagovat na změny ve vývoji azylové migrace. Jakožto organizační složka státu podléhá náměstkovi ministra vnitra pro veřejný pořádek a bezpečnost. V jejím čele stojí ředitel, v době jeho nepřítomnosti pak zástupce. SUZ MV se člení na odbory. SUZ Praha je tvořena odborem organizačním, odborem práce s klienty a odborem ekonomiky a provozu. Jednotlivá azylová zařízení i zařízení pro zajištění cizinců mají v organizační struktuře rovněž statut odborů. Integrační azylová střediska spadají organizačně pod vybraná pobytová střediska. Specifická je pozice interního auditora, který zajišťuje výkon finanční kontroly a který je přímo podřízen řediteli SUZ MV.25 V České republice existují čtyři typy azylových zařízení a to přijímací střediska, pobytová střediska, integrační azylová střediska a zařízení pro zajištění cizinců.

Přijímací střediska Přijímací středisko zajišťuje ubytování, stravování, výdej hygienických potřeb pro nové žadatele o udělení mezinárodní ochrany. Cizineckou policií je provedena identifikace, zahájí se řízení a jsou provedeny komplexní lékařské prohlídky. Každý žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen tuto proceduru absolvovat. Po celou dobu této procedury nemůže žadatel z důvodu karantény toto středisko opustit. Hlavním přijímacím střediskem je přijímací středisko Vyšní Lhoty a od roku 2002 tranzitní prostor letiště Praha-Ruzyně.

25

http://www.mvcr.cz/clanek/sprava-uprchlických-zarizeni.aspx

17

Pobytová střediska Po ukončení vstupní procedury v přijímacím středisku jsou žadatelé přemístěni do pobytových středisek.

Zde čekají na rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany.

Pobytová střediska jsou otevřená zařízení, žadatelé se mohou volně pohybovat mimo toto středisko. Pokud se jedná o dobu pobytu mimo PoS nad 24 hodin je nutné, aby si vyplnili propustku, která je na maximální dobu 2 měsíce. Ve středisku jsou žadatelům poskytovány služby a to bezplatné stravování , ubytování, hygienické potřeby, kapesné. Děti mohou navštěvovat dětské centrum, výtvarnou dílnu. Jsou zde televizní místnosti, internetová místnost, čajovna, knihovna, hudební dílna. K dispozici mají také prádelny, které jsou vybaveny automatickými pračkami a sušičkami prádla. V budovách jsou zřízené kuchyňky, kde si mohou vařit. V pobytových střediscích kde je samostatné vaření pak žadatelé pobírají finanční příspěvek ve výši hmotné nouze. V současné době existují na Území ČR čtyři pobytová střediska a to Stráž pod Ralskem

(Liberecký kraj), Kostelec nad Orlicí (Královehradecký kraj), Zastávka

u Brna (Jihomoravský kraj) a Havířov.(Moravskoslezský kraj).

Integrační azylová střediska IAS slouží pro dočasné ubytování osob, kterým byl udělen azyl. Azylanti mají na trhu práce a v sociální i zdravotní oblasti stejná práva s výjimkou práva volit a povinnosti jako čeští občané. Po pěti letech od udělení azylu může azylant požádat o udělení státního občanství. Pobyt v IAS si sami hradí. Bydlí zde na základě smlouvy o ubytování, která je ukončena v okamžiku, kdy azylant získá integrační byt ve variantě I. nebo II SIP, dále pak je pobyt v IAS omezen dobou, po kterou může azylant v IAS zůstat a ta je od října roku 2007 omezena na maximální dobu pobytu l8 měsíců. V odůvodněných případech pak může azylant v IAS zůstat dalších maximálně 6 měsíců. SUZ provozuje v současnosti 5 IAS: Předlice (Ústecký kraj), Stráž pod Ralskem (Liberecký kraj), Jaroměř (Královehradecký kraj), Zastávka u Brna (Jihomoravský kraj), Havířov (Moravskoslezský kraj). Integrační azylová střediska slouží k přechodnému ubytování osob s uděleným azylem a to do té doby než se jim podaří vlastním přičiněním nebo nabídkou Odboru azylové a migrační politiky MV ČR v rámci SIP varianty I nebo II zajistit bydlení kdekoliv na území ČR.

18

Zařízení pro zajištění cizinců

Tato zařízení slouží k zajištění cizinců, kterým cizinecká policie vydala rozhodnutí o správním vyhoštění. Jde zejména o osoby, které porušily legislativu České republiky, tzn., že se na území zdržují bez platného cestovního dokladu, nebo bez platného víza. Tyto osoby mohou být zajištěny na dobu maximálně 180 dní. Po celou tuto dobu nemohou zařízení opustit. SUZ provozuje dvě ZZC: Bělá pod Bezdězem (Středočeský kraj) a Poštovná (Jihomoravský kraj)

19

3. Nevládní neziskové organizace v Jihomoravském kraji

SOZE – Sdružení zabývající se emigranty SOZE je nevládní nezisková organizace, jejímž posláním je poskytování pomoci uprchlíkům a dalším kategoriím cizinců, přicházejících do české republiky. Tato pomoc spočívá v bezplatném právním, sociálním a psychologickém poradenství, realizaci volnočasových a vzdělávacích programů a v komplexní sociálně právní asistenci usazeným cizincům a uznaným azylantům v namáhavém procesu integrace do majoritní společnosti. SOZE vzniklo s příchodem první vlny uprchlíků do Československa v roce 1990. SOZE má svoje sídlo v Brně a poradci poskytují asistenci v brněnské kanceláři a ve všech azylových zařízeních na území Moravy a Slezska. SOZE navíc provozuje azylový dům v Brně.26

OPU - Organizace pro pomoc uprchlíkům OPU je nezisková, nevládní a humanitární organizace, která byla založena v Praze v roce 1991 jako občanské sdružení. OPU se zabývá právní, sociální a psychologickou pomocí uprchlíkům a ostatním cizinců na území ČR. Vedle práce v sídle OPU v Praze, kde jsou každý pracovní den cizím státním příslušníkům k dispozici odborní pracovníci OPU, navštěvují pracovníci OPU pravidelně azylová zařízení a zařízení pro zajištění cizinců v ČR, ve kterých pomáhají

žadatelům

o mezinárodní ochranu v řešení jejich právních a jiných problémů. Podílejí se rovněž na organizování volného času žadatelů o mezinárodní ochranu, kteří pobývají v azylových zařízeních. Od srpna roku 2005 byla založena pobočka OPU v Brně, která se soustřeďuje

zejména

na

pomoc

uznaným

azylantům,

cizincům

s trvalým

či dlouhodobým pobytem, žijícím v Jihomoravském kraji.27

26 27

http://www.soze.cz/showpage.php?name=kdo http://www.opu.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=76&Itemid=31&lang=cs

20

Diecézní Charita Brno Diecézní Charita vyvíjí svoji činnost především v oblasti sociální pomoci, zdravotní péči, humanitární pomoci tuzemsku a zahraničí a v podporování základních lidských práv a svobod.28 Součástí Charity Brno je také oddělení migrace. Toto oddělení poskytuje komplex služeb pro cizince žijící na území ČR. Nabízené služby mají přispět k integraci uprchlíků a cizinců do naší společnosti, k zajištění ochrany a přístupu cizinců k základním lidským právům a svobodám, včetně práv politických, hospodářských, sociálních a kulturních. Odd. usiluje rovněž o zajištění rovných podmínek a příležitostí cizinců na trhu práce, ve vztahu k bydlení, vzdělání, ke zdravotní a sociální péči, ke svobodě náboženského vyznání a k podpoře jejich osobní účasti na aktivním společenském životě. Cílem je informovat majoritní veřejnost v ČR o problémech minorit žijících v ČR a zasadit se tak o podporu prevence intolerance, rasismu, xenofobie a diskriminace cizinců.29

Konsorcium nevládních organizací Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty (dále jen Konsorcium) zahájilo svou činnost v září roku 2000 jako tříletý projekt Českého Helsinského výboru, financovaný z grantu Evropské komise pro demokracii a lidská práva Evropské Komise. Po úspěšném dokončení projektu rozhodly členské organizace Konsorcia o jeho registraci jakožto samostatné právnické osoby, aby tak nadále mohla pokračovat jeho činnost. Práce členských organizací zahrnuje všechny aspekty integrace cizinců včetně azylové procedury. Cizincům jsou poskytovány právní a sociální služby, a to po celou dobu jejich pobytu v České republice. Tyto služby jsou poskytovány bezplatně

28 29

http://www.dchbrno.caritas.cz/?pg=onas http://www.dchbrno.caritas/?pg=cizinci-v-nouzi

21

4. Vládní organizace zajišťující integraci azylantů 4.1 Státní integrační program Státní integrační program je program zaměřený na pomoc azylantům a osobám požívajícím doplňkové ochrany při zajištění jejich začlenění do společnosti. Současí státního integračního programu je i vytvoření předpokladů pro získání znalosti českého jazyka a v případě azylantů také zajištění bydlení.30 Státní integrační program v oblasti zajištění bydlení realizují krajské úřady formou jednorázové nabídky bydlení azylantovi z prostředků státu. Výši prostředků stanoví vlády pro jednotlivé kraje na základě procentních kvót.31 (1)Státní integrační program v oblasti získání znalosti českého jazyka realizuje Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy formou bezplatného jazykového kurzu. (2)Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy učiní azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany nabídku kurzu českého jazyka nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany.32

4.2 Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky Ministerstvo vnitra a to zejména odbor azylové a migrační politiky jsou zodpovědné za realizaci Státního integračního programu v oblasti zajištění bydlení pro osoby s uděleným azylem. V oblasti zajišťování integračních bytů pro azylanty spolupracuje odbor azylové a migrační s nevládními organizacemi, které se na tomto zajišťování spolupodílejí a jsou financovány z rozpočtu Ministerstva vnitra. Z právního hlediska je důležitý rok 2000, kdy vstoupil v platnost zákon č. 325/1999 Sb. o azylu, který v ustanoveních hlavy IX (§66-70) uzákonil rámec státního integračního programu. 30

§ 68 Zák. č. 325/1999 Sb.o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., O policii České republiky ve znění pozdějších předpisů 31 § 69 Zák. č. 325/1999 Sb.o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., O policii České republiky ve znění pozdějších předpisů 32 §70 Zák. č. 325/1999 Sb. o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., O policii České republiky ve znění pozdějších předpisů

22

Odbor azylové a migrační politiky je rozhodujícím článkem v zajištění bydlení pro osoby s uděleným azylem. V rámci Státního integračního programu byla vypracována instrukci, která byla vydána ve Věstníku vlády pro orgány obcí. Stát těmto obcím poskytoval dotaci na opravu bytového fondu v majetku obce a na rozvoj infrastruktury obce jako pobídku a kompenzaci nákladů. Státní integrační program v zajištění bydlení prošel od roku 1994 několika změnami. V letech 1994 – 2000 byl realizován na čtyřech úrovních a to vláda, ministerstvo vnitra, magistrátní úřady a obce s přesně vymezenými úkoly. Tento model (varianta I) s určitými obměnami existuje dodnes. Dle § 69 zák. č. 325/1999 Sb. v platném znění pak SIP v oblasti bydlení realizují krajské úřady formou jednorázové nabídky azylantovi z prostředků státu. Výši prostředků stanoví vláda pro jednotlivé kraje na základě procentních kvót.33 V roce 2002 zřídil ministr vnitra Meziresortní komisi pro novou koncepci integrace azylantů a pro přidělování integračních bytů oprávněným osobám. Co se týče bydlení v roce 2003 přes navýšení dotací na rozvoj obce, zapojení krajů do SIP a intervenci ministra vnitra, který požádal o

pomoc 6.350 starostů obcí a měst

nepodařilo se zajistit dostatečný počet bytů. Na základě těchto skutečností

byla nově přijata varianta II. Státního

integračního programu, integrace azylantů v oblasti bydlení,dle této varianty II.azylant obdrží od státu příspěvek na nájemné, jehož výše se odvíjí podle počtu členů domácnosti a bude vyplácen po dobu 5 let, po tuto dobu také obec obdrží dotaci na rozvoj infrastruktury.34 K poslední změně k zajištění bydlení azylantů v rámci SIP došlo v roce 2008. Dotace pro obce již nejsou poskytovány na opravu bytu a na rozvoj infrastruktury obce. Podle varianty I je poskytována pouze dotace na rozvoj infrastruktury obce, výše této dotace závisí na počtu azylantů, kterým je integrační byt poskytnut. Podle varianty II A (na podporu nájemního bydlení) je azylantovi poskytován příspěvek na úhradu nájemného a doba vyplácení tohoto příspěvku se prodlužuje na 8 roků. Dle varianty II B

33

Věstník vlády pro okresní úřady a orgány obcí ze dne 22. června 1994, Instrukce Ministra vnitra ČR ze dne 27. května 1994, Čj. U-1027/24 34 Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí, vydán 2. dubna 2004, Sdělení Ministra vnitra, ČJ OAM152-41/2004

23

(zajištění pobytu zdravotně postižených osob či osob v důchodovém věku v zařízeních sociálních služeb) není doba poskytování této dávky omezena.35 Zajištění odpovídajícího bydlení pro osoby s uděleným azylem je jednou z nejdůležitějších věcí pro tyto osoby. Po celou dobu trvání SIP a zajišťování bydlení pro osoby s uděleným azylem však poptávka vysoce převyšuje nabídku integračních bytů. Většina azylantů má zájem o získání bytu ve velkém městě a to zejména v Praze nebo v Brně. Nabídky integračních bytů jsou však ve většině případů v malých městech nebo obcích, kde je často velmi problematické zajistit si zaměstnání a mnohdy je také velkým problémem doprava z těchto malých obcí do větších měst.

4.3 Ministerstvo práce a sociálních věcí Nezaměstnanost představuje velký sociálně – ekonomický problém. Lidé nebyli na tento typ zátěže dostatečně adaptováni, nedokázali jej řešit, proto na ně působil jako silně stresující faktor.36 Obzvláště znevýhodněni na trhu práce jsou osoby s uděleným azylem.Vláda České republiky pak vypracovala Specifický program na podporu zaměstnanosti pro azylanty Ministerstvo práce a sociálních věcí považuje azylanty – uchazeče o zaměstnání za osoby, které potřebují zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání. Ve snaze podpořit azylanty jakožto znevýhodněnou skupinu při vstup na trh práce přijalo Ministerstvo práce a sociálních věcí následující řešení: V rámci činnosti úřadů práce byla zajištěna realizace nabídky programu individuálních akčních plánů všem azylantům-uchazečům o zaměstnání bez rozdílu věku. Dále ukládá úřadům práce povinnost věnovat při zprostředkování zaměstnání zvýšenou péči uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o malé děti nebo z jiných vážných důvodů potřebují.

35

Usnesení vlády ČR ze dne 14. května 2008, č. 543 o zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany v roce 2008 a v letech následujících. 36 Vágnerová.M., Psychopatologie pro pomáhající profese, str. 731, Portál 2004

24

Správou služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí byl vydán řídící akt pro úřady práce v ČR a to s účinností od l. října 2004. Řídícím aktem byly úřady práce vyzvány, aby vypracování individuálního akčního plánu nabízely všem azylantům, kteří požádají o zprostředkování zaměstnání, a tím o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání.37 Jedním z problémů do zapojení se trhu práce je nedostatečná znalost českého jazyka. Dále do doby pokud azylanti nemají nostrifikovaný diplom ze země původu je na ně pohlíženo jako na osoby s pouze základním vzděláním. Nostrifikaci lze provést podle zákona č. 111/1998 Sb. Zákona o vysokých školách.

Orgány, které rozhodují o uznávání: a) MŠMT – provádí nostrifikaci diplomů ze států – Bulharsko, Slovinsko, Bosna a Hercegovina. Maďarsko, Polsko, Gruzie, Turkmenistán, Tadžikistán b) Veřejné vysoké školy rozhodují v ostatních případech38 Nostrifikace diplomu je dlouhodobá a také poměrně drahá záležitost, azylant si musí zaplatit soudního tlumočníka, notářské ověření diplomu apod. Pokud v ČR neexistuje škola se stejnými výukovými předměty jako má azylant v zemi původu není mu diplom nostrifikován. Azylanti – uchazeči o zaměstnání jsou osobami, které potřebují zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání vzhledem k tomu, že se přechodně ocitli v mimořádně obtížných poměrech. Úřady práce proto budou všem azylantům - uchazečům o zaměstnání nabízet vypracování individuálního akčního plánu, a to bez ohledu na jejich věk. Z tohoto důvodu a s tímto obsahem byl Správou služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí vydán řídící akt resortu pro úřady práce v ČR, a to s účinností od 1. října 2004. Řídícím aktem byly úřady práce vyzvány, aby vypracování individuálního

akčního

plánu

nabízely

všem

azylantům,

kteří

požádají

o zprostředkování zaměstnání, a tím o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Azylant může tuto možnost odmítnout, pokud však bude mít zájem o individuální akční 37 38

Vláda České republiky, příloha č. 4 k usnesení vlády ze dne 26. ledna 2005, č. 104 http://www.studium.czu.cz/nostrifikace/nostrifikace.html

25

plán směřující ke zvýšení možnosti jeho pracovního uplatnění, bude za jeho součinnosti úřadem práce pro něj vypracován a azylant pak bude povinen plnit podmínky v něm stanovené (§33 odst. 2 zákona o zaměstnanosti). Tento přístup vůči uchazečům o zaměstnání – azylantům začnou úřady práce uplatňovat až na základě schváleného řídícího aktu resortu ( v horizontu 9-10/2004).39 V praxi jsou však tyto individuální akční plány azylantům alespoň co se týká Úřadu práce Brno-venkov nabízeny pouze minimálně. Azylanti žijící v Integračních azylových střediscích jsou pak vedeni na úřadu práce i několik roků. Velmi problematickou skupinou jsou pak azylanti s uděleným humanitárním azylem. Jedná se ve většině případů o osoby, které jsou fyzicky postižené, těžcí psychiatričtí pacienti a dále pak osoby v důchodovém věku. Osoby v důchodovém věku nemají nárok na starobní důchod podle odpracovaných let v zemi svého původu a to z důvodu, že v zemi ze které pocházejí nic takového jako důchodové pojištění neexistuje, ze zemí se kterými nemá Česká republika uzavřeny mezivládní dohody a v neposlední řadě, že osoba s uděleným azylem nemůže kontaktovat státní organizace v zemi původu a také ambasády, které jsou v ČR. Azylanti, kteří jsou Okresní správou sociálního zabezpečení uznáni jako plně invalidní pak je problém v tom, že nemají v České republice odpracovány potřebné roky na přiznání invalidního důchodu. Na invalidní důchod má nárok pouze azylant, který v době, kdy mu azyl byl udělen byl mladší 18 let. Po dosažení věku 18 let mu tento invalidní důchod přiznán je. Z tohoto důvodu pak handicapovaní azylanti se ocitají v jakési situaci osob druhé kategorie . Azylant je závislý na sociálních dávkách a to pouze do výše hmotné nouze. Dále pak může pobírat příspěvek na dietu a eventuelně příspěvek na péči. Přitom začlenění azylantů a azylantek na pracovní trh a s tím spojená ekonomická soběstačnost je základem pro úspěšnou integraci do nové společnosti. Azylanti mají ze zákona rovný přístup k zaměstnání. Povolení k zaměstnání se nevyžaduje u cizince s povoleným trvalým pobytem, nebo kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana.40 39 40

Vláda České republiky, příloha č. 4. k usnesení vlády ze dne 26. ledna 2005 č. 104 §98,a)c) Zákona o zaměstnanosti, č. 435/2004 Sb.

26

Z interních zdrojů : za dobu existence Integračního azylového střediska Zastávka u Brna tj. od roku 1996 mělo pracovní poměr s uzavřenou platnou pracovní smlouvou 11 osob. Ostatní azylanti, kteří pracovali se umísťovali spíše na sekundárním trhu práce, tj. bez platné smlouvy. Tímto se vystavují jednak diskriminačnímu jednání ze strany zaměstnavatelů tj. špatné pracovní podmínky bez pracovně právní ochrany, nemají stejné platové podmínky a v neposlední řadě dochází i k tomu, že jim zaměstnavatel u kterého pracují nelegálně nevyplatí za jejich práci žádnou mzdu. Ministerstvo práce a sociálních věcí spolupracuje taktéž s nevládními organizacemi, podporuje aktivity těchto organizací v rámci pořádání například kurzů pracovní integrace.

4. 4 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Výuka českého jazyka pro azylanty je také jednou z priorit, která přispívá k integraci azylanta a zvládnutí českého jazyka pak umožňuje bezproblémové začlenění do majoritní společnosti, zvyšuje jeho šance na uplatnění na trhu práce. Znalost jazyka pomáhá azylantovi v orientaci v novém prostředí, zvládnutí jednání s institucemi veřejné správy i k běžnému soužití s lidmi z majoritní společnosti a neodsuzuje jej k tomu, aby se stýkal pouze se svou vlastní komunitou. S přijetím nového zákona o azylu č. 325/1999 Sb. bylo ustanoveno, že kurzy českého jazyka realizuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. MŠMT vydalo pokyn Ministra školství, mládeže a tělovýchovy k zjištění kurzů českého jazyka pro azylanty č. 21153/2000-35 ze dne 4. června 2000. Pokyn upravuje nabídku kurzů českého jazyka následovně: a) MŠMT zajistí realizaci jazykových kurzů českého jazyka pro azylanty s tím, že tato bezplatná možnost bude azylantům nabídnuta do 30 dní po sdělení Ministerstva vnitra o udělení azylu. b) Nabídka kurzu azylantovi včetně výuky bude organizována prostřednictvím instituce, pověřené smluvně na základě výběrového řízení, zorganizovaném odborem 35-celoživotní učení, výuka bude probíhat ve skupinových a individuálních kurzech s časovou dotací 100 hodin v případě individuální

27

výuky a 150 hodin v případě výuky skupinové s dobou trvání kurzu maximálně 10 měsíců v místě, které bude sjednáno s azylantem (azylanty).41 Od roku 2003 zajišťuje realizaci kurzů českého jazyka v rámci SIP organizace SOZE Brno. Tato organizace zajišťuje rektory pro výuku českého jazyka a je schopna pokrýt celé území ČR.

4.5 Správa uprchlických zařízení MV ČR Správa uprchlických zařízení se taktéž podílí na integraci azylantů do majoritní společnosti. V rámci SIP jsou poskytované účelové neinvestiční dotace ve prospěch nestátních neziskových organizací až do výše 500 tisíc korun na zajištění bydlení a zaměstnání pro azylanty. Pro zvýšení efektivity Státního integračního programu jsou v rámci rozpočtu projektu vyčleněny finanční prostředky, které mají za cíl motivovat zainteresované nestátní neziskové organizace, aby věnovaly maximální pozornost přímé pomoci azylantům při hledání zaměstnání a ubytování. Správa uprchlických zařízení realizovala v rámci integrace také projekty s podporou Evropského uprchlického fondu, od ledna do prosince 2008 bylo v běhu 9 projektů s podporou EUF, z nichž jeden byl určen pro azylanty : Podpora azylantů ubytovaných v integračních azylových střediscích při hledání bydlení a zaměstnání (EUF 2007-01) Projekt podporuje fungování státního integračního programu. V rámci projektu je azylantům poskytováno sociální poradenství a asistence. Azylanti mohou dále využívat nabídku kurzů reálií, proplácení kurzů zvyšujících kvalifikaci nebo nostrifikaci dokladů o vzdělání.42 Dále měli Správa uprchlických zařízení a nevládní organizace SOZE Brno uzavřenou smlouvu na rok 2008 čj. UT-54-23/2008 o poskytování služeb při realizaci projektu Podpora azylantů ubytovaných v IAS při hledání bydlení a zaměstnání. Služby byly

41 42

poskytovány

azylantům

v rámci

realizace

projektu

spolufinancovaného

http://www.msmt.cz/vzdelavani/pokyn-ministra-skolstvi http://www.suz.cz/pages/2.html

28

z prostředků Evropského uprchlického fondu. Službami poskytovanými SOZE se rozumí poskytované ze strany SOZE byly následující: -

Realizaci kurzu pro azylanty zaměřeného na seznámení se s reáliemi České republiky a získání kompetencí potřebných pro integraci do společnosti

-

Poradenství a asistence azylantům ubytovaných v IAS s cílem jejich osamostatnění a integrace do společnosti České republiky- jedná se především o poradenství a asistenci při hledání samostatného bydlení a zaměstnání, dále při doplňování vzdělání a zvyšování profesní kvalifikace, při řešení zdravotních problémů, komunikaci s úřady a orientaci v prostředí České republiky. Poradenství a asistence zahrnuje rovněž nezbytné konzultace s pracovníky IAS.

-

poradenství a asistence při komunikaci s úřady, orientaci v prostředí České republiky a řešení komplikovaných zdravotních a sociálních problémů.

Ve své práci se budu stále zaměřovat pouze na Jihomoravský kraj a na Integrační azylové středisko v Zastávce u Brna . Projekty spolufinancované z prostředků Evropského uprchlického fondu, které realizovala Správa uprchlických zařízení Praha se nesetkaly s velkým zájmem a nebyly ani příliš úspěšné. Do kurzu reálií se přihlásilo 8 uchazečů a ukončili jej pouze 3. Ostatní v průběhu výuky ztratili o tento kurz zájem. O kurzy zvyšující kvalifikaci neprojevil zájem ani jeden z 20 dospělých azylantů ubytovaných v Integračním azylovém středisku v Zastávce. Nostrifikovány byly dva vysokoškolské doklady o vzdělání ze států bývalého Ruska, azylantům, kterým byly doklady nostrifikovány byly proplaceny náklady spojené s překlady soudních tlumočníků a notářskými poplatky. V rámci pomoci k úspěšné integraci azylantů vydávají Ministerstvo vnitra, Ministerstvo školství a Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlášky, které mají usnadnit integraci azylantů do majoritní společnosti České republiky. Nejvíce se osvědčuje výuka českého jazyka v rámci SIP, který realizuje MŠMT, a které prostřednictvím svých lektorů realizuje nevládní organizace SOZE Brno. Výuka probíhá ve většině případů individuálně, lektoři dochází za azylanty přímo do IAS a proto se jí mohou bez problémů zúčastnit i matky s malými dětmi. 29

Ze strany Správy uprchlických zařízení je pak také podmínka toho, aby azylant mohl bydlet v IAS pravidelná docházka do kurzu. V případě neomluvených absencí, které jsou větší než 10% za měsíc není s azylantem prodloužena smlouva o ubytování. Pokud se týká zajištění integračních bytů v rámci SIP za pomoci pracovníků nevládních organizací, nepodařilo se během roku 2008 zajistit žádný integrační byt. Toto však není způsobeno nedostatkem aktivit pracovníků nevládních organizací, ale již dlouhotrvajícím nedostatkem bytů, které patří do vlastnictví měst nebo obcí. Dalším problémem je to, že azylanti z IAS Zastávka nereagují na nabídky integračních bytů od OAMP MV, které jsou v jiném regionu než je Jižní Morava nebo Brno.

30

5. Projekty nevládních organizací

Pracovníci

nevládních

organizací

nedisponují

pravomocemi

státních

zaměstnanců. Mohou však využít své větší vnitřní flexibility a otevřenosti. Pro každé azylové středisko je uzavřena dohoda mezi Správou uprchlických zařízení a NNO o poskytování právní a sociální pomoci. Státní i nestátní subjekty jsou si vědomy toho, že spolupráce je nutná.43

Podpora nevládních organizací V rámci

Státního

integračního

programu

jsou

poskytovány

účelové

neinvestičních dotací ve prospěch nestátních neziskových organizací až do výše 500 tisíc Kč na zajištění bydlení a zaměstnání pro azylanty . Pro zvýšení efektivity Státního integračního programu jsou v rámci rozpočtu projektu vyčleněny finanční prostředky, které mají za cíl motivovat zainteresované nestátní neziskové organizace, aby věnovaly maximální pozornost přímé pomoci azylantům při hledání zaměstnání a ubytování.44

5.1. Organizace pro pomoc uprchlíkům – OPU OPU Brno Brněnská kancelář OPU byla otevřena v srpnu 2005 a soustřeďuje se zejména na pomoc uznaným azylantům a cizincům s trvalým či dlouhodobým pobytem žijícím v Jihomoravském kraji. Klientům nabízí: -

bezplatné sociální a právní poradenství

-

pomoc při ověřování dokladů o vzdělání ze země původu

-

kurzy práce na počítači (internet, elektronická komunikace)

-

motivační kurzy a přípravné kurzy na zaměstnání

43

Matoušek O., Kodymová P., Koláčková J (eds), Sociální práce v praxi, str. 338, Portál 2005

44

http://www.mvcr.cz/docDetail.aspx?docid=21101570&docType=ART&chnum=2&lang=cs

31

-

pomoc při vyhledávání konkrétního zaměstnání

-

asistenci při jednání se zaměstnavateli

-

asistenci při jednání na úřadech

-

kontakty s pracovními agenturami

-

možnost rekvalifikace a jazykových kurzů

-

individuální pomoc s vyřešením bydlení (integrační byty pro azylanty Projekty: Podpora sociálních služeb, které mají místní či regionální charakter (v rámci

finanční dotace Ministerstva práce a sociálních věcí) Tato služba s působností v Jihomoravském kraji je poskytována jak azylantům tak imigrantům , cizincům s trvalým a dlouhodobým pobytem v ČR. Klientům je nabízeno bezplatné odborné sociální a sociálně-právní poradenství (v oblasti dávek hmotné nouze státní sociální podpory, mimořádných dávek v hmotné nouzi, v pracovněprávní oblasti, v oblasti zaměstnanosti, v oblasti nemocenského a důchodového pojištění. Dále jsou poskytovány informace o zdravotní péči v ČR, pomoc při zprostředkování kontaktů na lékaře, psychology.Poskytovány jsou informace o institucích, úřadech, sociálních službách, Dále poradenství v oblasti vzdělávání (vzdělávací systém v České Republice )45

Podpora integrace azylantů a cizinců s trvalým pobytem se zaměřením na trh práce v Jihomoravském kraji Projekt byl podpořen v rámci Společného regionálního programu (SROP) Za dobu dvou let realizace projektu poskytly pracovnice OPU 2.646 sociálních a právních intervencí, motivační a socializační kurzy navštěvovalo celkem 118 osob, z nichž 89 kurzy úspěšně absolvovalo. Pracovnice OPU uskutečnily celkem 39 propagačních a informačních akcí (střední školy, Magistrát města Brna, prezentace práce OPU v Jihomoravském kraji)

45

http://www.opu.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=76&Itemid=31&lang=cs

32

Součástí aktivit byly i přednášky a semináře. Partnery projektu byli Oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie, Evangelická akademie – Vyšší škola sociálně právní Brno a Personální agentura DaV Brno. Poradenské a konzultační centrum je určeno uznaným azylantům a osobám s povoleným trvalým (eventuelně dlouhodobým) pobytem v ČR. OPU Brno klientům nabízí zejména sociální a právní poradenství, přípravné a motivační kurzy na zaměstnání, kurzy práce na počítači (internet), pomoc při vyhledávání konkrétního zaměstnání a jednání se zaměstnavatelem.46

Právní poradenství: •

právní poradenství k zákonu č.325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o policii České republiky, ve znění pozdější předpisů (zákon o azylu)

•

právní poradenství k zákonu č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na ůzemí České republiky a o změně některých zákonů

•

právní poradenství k zákonu č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky

•

právní poradenství týkající se zaměstnávání a samostatné výdělečné činnosti cizinců na území ČR

Sociální poradenství:

46

•

sociální poradenství

•

asistence při jednání na úřadech

•

pomoc při ověřování a nostrifikaci dokladů o vzdělání

•

pomoc při vyhledávání konkrétního zaměstnání a jednání se zaměstnavatelem

•

pomoc při ověřování a nostrifikaci dokladů o vzdělání

http://www.opu.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=76&Itemid=31&lang=cs

33

•

individuální pomoc s řeším otázky bydlení (integrační byty pro azylanty)

Vzdělávací aktivity: •

kurzy českého jazyka

•

kurzy práce na počítači

•

kurzy pracovní integrace

•

motivační kurzy

Právní kliniky Původní idea právní kliniky pochází ze Spojených států Amerických. Právní kliniky existují v současné době v mnoha zemích, ze svého mateřského státu se přesunuly i do Evropy a to především do zemí střední a východní části kontinentu, v minulých letech i do České republiky. Důvodem pro rozšíření zejména v těchto zemích může být i odlišný systém poskytování bezplatné právní pomoci, v některých zemích jen málo rozvinutý - a proto tak potřebný ze strany dalších subjektů. Právní klinika směřuje ke dvěma základním cílům. Prvním z nich je poskytování bezplatného právního poradenství a právní asistence, druhým je pak rozšíření výuky na právnických fakultách o významnou praktickou složku. Idea bezplatného právního poradenství a právní asistence vychází z předpokladu, že ne každý si může dovolit právnické služby, které zpravidla patří mezi služby draze placené. Právní klinika tedy má být centrem, kde se potřebným jedincům dostane bezplatné právní rady či asistence. Idea praktického vzdělávání studentů právnických škol a fakult reaguje na problém mnoha škol, kdy teoretická složka výuky výrazně převažuje nad praktickou. Právní klinika přináší studentům možnost získat vzdělání, které je úzce spjato s praxí, a hlavně neocenitelné praktické zkušeností pod supervizí zkušených právníků z oboru. Cílovou skupinou tohoto projektu jsou studenti Právnické fakulty Univerzity Karlovy, kteří budou mít díky tomuto projektu možnost seznámit se s azylovou problematikou v České republice a zemích Evropské unie. Snažíme se také, a to i přednáškami zaměřenými speciálně na tuto problematiku, seznámit studenty

34

s problematikou nevládních organizací. a rovněž se specifiky terénní práce se žadateli o azyl.47 Sociální kliniky Projekt Sociální klinika rozšiřuje nabídku specializovaných předmětů v oboru Sociální politika a sociální práce na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy o předmět Sociální aspekty uprchlictví v teorii a praxi, který studentům denního studia otevírá další oblast možného profesního uplatnění. Hlavním cílem Sociálních klinik je spojení teoretické výuky a praktické činnosti probíhající ve vybraných institucích zabývajících se sociální prací s uprchlíky. Teoretická příprava probíhá v zimním semestru školního roku, kdy se studenti seznamují s jednotlivými aspekty uprchlické problematiky na základě přednášek pořádaných na Filozofické fakultě UK. Přednášky jsou realizovány odborníky ze státních a nestátních institucí, kteří se zabývají otázkou azylu a migrace v ČR i v zahraničí. Praktická část probíhá v letním semestru. Jejím cílem je osvojení si základních praktických dovedností v sociální práci s uprchlíky. Hlavním dlouhodobým cílem projektu je vytvořit v budoucnosti samostatný předmět Sociální kliniky v rámci kurzů studia Filosofické fakulty UK, katedry sociální práce.48 Projekt podporuje UNHCR.

5.2. Sdružení občanů zabývajících se emigranty – SOZE SOZE je nevládní nezisková organizace, jejímž posláním je poskytování pomoci uprchlíkům a dalším kategoriím cizinců, přicházejících do České republiky. Tato pomoc spočívá v bezplatném právním, sociálním a psychologickém poradenství, v realizaci volno časových a vzdělávacích programů a v komplexní sociálně-právní asistenci dlouhodobě usazeným cizincům a uznaným azylantům v namáhavém procesu integrace do majoritní společnosti.

47 48

http://www.opu.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=8< http://www.opu.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=9<

35

SOZE vzniklo s příchodem první vlny uprchlíků do Československa v roce 1990 a oficiálně bylo Ministerstvem vnitra zaregistrováno v roce 199249.

Klientům nabízí:

Právní poradenství: •

právní poradenství k zákonu č.325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o policii České republiky, ve znění pozdější předpisů (zákon o azylu)

•

právní poradenství k zákonu č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na ůzemí České republiky a o změně některých zákonů

•

právní poradenství k zákonu č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky

•

právní poradenství týkající se zaměstnávání a samostatné výdělečné činnosti cizinců na území ČR

Sociální poradenství: •

sociální poradenství

•

asistence při jednání na úřadech

•

pomoc při ověřování a nostrifikaci dokladů o vzdělání

•

pomoc při vyhledávání konkrétního zaměstnání a jednání se zaměstnavatelem

•

pomoc při ověřování a nostrifikaci dokladů o vzdělání

•

individuální pomoc s řeším otázky bydlení (integrační byty pro azylanty)

Vzdělávací aktivity:

49

•

kurzy českého jazyka

•

kurzy práce na počítači

http://www.soze.cz/showpage.php?name=nab

36

•

kurzy pracovní integrace

•

motivační kurzy 50

Projekty SOZE:

Rozjezd II. Projekt má za cíl poskytovat komplexní asistenční služby cizincům s trvalým pobytem a azylantům žijícím v Jihomoravském kraji při vstupu na trh práce. Těmto cizincům, kteří jsou zaregistrovaní na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání bude kromě odborných poradenských služeb v oblasti pracovního uplatnění a bilanční a pracovní diagnostiky nabídnuta bezplatně -

asistence při vyhledávání zaměstnání (pomoc při vyhledávání zaměstnání, nostrifikace dokladů, pomoc při vyplňování žádostí)

-

kurzy českého jazyka (200 vyučovacích hodin)

-

- kurz PC – práce s počítačem a internetem

-

kurz pracovní integrace a socio-kulturního minima

-

motivační kurz

-

rekvalifikační kurzy ve vybraných podnicích Partnery projektu jsou Úřad práce Brno-venkov, Úřad práce Brno – město, Úřad

práce Břeclav. Tento projekt je spolufinancován ESF EU a státním rozpočtem České republiky.51

Krok k pracovní integraci V rámci projektu byl vypracován učební komplet, který by měl napomoci cizincům zvýšit jejich šance při uplatnění na trhu práce a orientovat se v komunikačně náročných oblastech. Učební set zahrnuje témata: úřad, v jehož rámci studenty učí vyplňovat formuláře, psát hůlkovým písmem, hláskovat osobní údaje, rozumět otázkám, které se týkají identifikace vlastní osoby, jak požádat o zopakování otázek, jak vyhledat potřebné informace v inzerátech, jak napsat inzerát, motivační dopis, životopis.

50

http://www.soze.cz/showpage.php?name=nab

51

http://www.soze.cz/showpage.php?name=proj5

37

Tyto projekty jsou podporovány MŠMT.52

Equal Klientům v projektu Equal je nabízeno absolvování intenzivních kurzů českého jazyka o rozsahu 300 či 400 vyučovacích hodin, v nichž se seznámí nejen s běžnými jazykovými prostředky a komunikačními dovednostmi potřebnými v každodenních situacích, ale i se slovní zásobou a jazykovými dovednostmi potřebnými při hledání práce a při vlastním výkonu zaměstnání. Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem ČR.53

Rozvojové partnerství : HEDERA Název projektu Work in Czech – systémová podpora pracovního uplatnění azylantů a cizinců dlouhodobě žijících v České republice. Cílem projektu realizovaného Rozvojovým partnerstvím HEDERA (SOZE, CIC, OPU, AUČR, MPL, NORA, MPSV, MŠMT, UP Brno, MU-CJV) je navrhnout a pilotně odzkoušet koncepci systémové podpory pracovního uplatnění cizinců.Tato koncepce bude obsahovat následující části: - individuální sociální práce s cílovou skupinou - sada integračních kurzů (kurz pracovní integrace, kurz PC, motivační kurz) a kurzů českého jazyka Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR54.

Státní integrační program SOZE je od roku 2002 zajišťovatelem výuky českého jazyka pro azylanty na celém území ČR. V rámci stávajícího systému výuka probíhá ve dvou odlišných formách studia, ve formě skupinové a individuální. V kurzu je kladen důraz na nácvik základních gramatických struktur a jevů pomocí poslechových a písemných cvičení, získání potřebné slovní zásoby a seznámení se základními prakticky zaměřenými 52

http://www.soze.cz/showpage.php?name=proj6 http://www.soze.cz/showpage.php?name=proj6 54 http://www.soze.cz/showpage.php?name=pro1 53

38

tématy. Vytvořená koncepce a metodika úvodních kurzů pro azylanty odpovídají popisu evropských referenčních rámců.55

Nový domov V projektu je azylantům poskytováno komplexní sociální poradenství související s jejich stěhováním z integračních zařízení. Cílem je zajistit nejnutnější vybavení integračních bytů přidělených azylantům. V rámci asistence SOZE je zajištěno a uhrazeno : chybějící nábytek, základní spotřebiče (lednička, pračka), nádobí, peřiny a ložní prádlo. Součástí asistence je zajištění montáže a připojení elektrospotřebičů. Dále asistence při zapojení elektrické energie, vody a plynu na příslušných úřadech. Při vybavování bytů je jedním z kritérií zásada ekonomie, tedy není vždy zajišťováno nové vybavení a rovněž je dáno omezení celkové částky na l rodinu. Projekt je financován z ERF.56 Projekt Nový domov organizace SOZE byl zahájen v roce 2006. Tento projekt lze hodnotit velmi pozitivně. Do této doby probíhalo stěhování azylantů do integračních bytů bez toho, že by tyto byty byly vybaveny tím základním co je k bydlení třeba. Vybavení bytu tvořila pouze kuchyňská linka a sporák. Veškeré ostatní zařízení bytu jako postele, skříně, nádobí, ložní prádlo a podobně bylo třeba obstarat například prostřednictvím Charity, nebo darů od soukromých osob.

5. 3 Diecézní Charita Brno Diecézní Charita Brno- oddělení migrace. Toto oddělení poskytuje komplex služeb pro cizince žijící na území České republiky. Služby mají přispět k integraci uprchlíků a cizinců do naší společnosti, k zajištění ochrany a přístupu cizinců k základním lidským právům a svobodám včetně práv politických, hospodářských, sociálních a kulturních. Poskytují:

55 56

-

základní sociální a právní poradenství

-

zprostředkování kontaktu se společenským prostředím

http://www.soze.cz/showpage.php?name=pro6 http://www.soze.cz/showpage.php?name=pro13

39

-

pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí

-

informace o právech a povinnostech, právních předpisech ČR

-

pomoc při zprostředkování zaměstnání

-

pomoc při zajištění ubytování

-

pomoc s vyplňováním formulářů

-

v případě potřeby asistence při jednáních na úřadech a institucích

-

problematika sociálního zabezpečení

-

problematika EU a tzv. „třetích zemí“57

Pomoc azylantům je ze strany Charity poskytována spíše výjimečně a pouze na jejich vlastní žádost. Většinou se jedná o azylanty, kteří jsou handicapovaní. Charita pomáhá v těchto případech při zajištění zaměstnání např. v chráněných dílnách, dále pak poskytuje pomoc a finanční příspěvek při zajišťování kompenzačních pomůcek.

5.4 Rozhovory s pracovníky NNO Rozhovor 1 1. Jak dlouho v organizaci pracujete? V organizaci pracuji 4 roky 2. Jakou funkci v organizaci zastáváte? Pracuji jako vedoucí pobočky 3. Měl/a jste zkušenosti s prací s uprchlíky před Vaším nástupem do organizace? Ano, pracovala jsem v jiné NGO 7 roků, ale v jiné pozici. 4. V čem spatřujete hlavní přínos vaší organizace pro uprchlíky? Poradenství v sociálně právní oblasti je pro cílovou skupinu nezbytné, poskytuje komplexní informace a je bezplatné. 5. Jakým způsobem kontaktujete uprchlíky? 57

http://www.charitabrno.cz

40

Uprchlíci většinou přicházejí sami do kanceláře OPU, jinak – letáky na cizinecké policii, Úřadu práce a na nástěnkách v azylových zařízeních, mnoho uprchlíků získá informace o OPU na webových stránkách. 6. Jak dlouho vaše spolupráce trvá? Spolupráce je zcela individuální, u silných případů dlouhodobá, např. i 2 roky, jindy jde jen o jednorázovou poradu, závisí na konkrétním případu. 7. Uveďte největší překážky ve vaší práci s uprchlíky? Spousta administrativy u evropských projektů i státních dotací, složitý monitoring 8. S jakými organizacemi při své práci spolupracujete? Nevládní organizace SOZE, Charita na úrovni kraje, se státními i nestátními institucemi, Krajský úřad JM kraje, jednotlivá ministerstva, mezinárodní organizace IOM, UNHCR 9. Jaké jsou největší překážky a nedostatky při spolupráci se státními organizacemi? Neochota

pomoci

řešit

problém,

nedostatečná

orientace

v právních

předpisech,nevstřícnost ze strany úředníků. 10. Je tato spolupráce přínosem? Ano, ve spolupráci se státními organizacemi pomůže řadu problémů vyřešit. 11. Liší se činnost vládních a nevládních organizací, doplňují se ? Jejich poslání i úkoly jsou odlišné, spolupráce je však důležitá. 12. Co nejvíce chybí při pomoci uprchlíkům? Vstřícnost a porozumění ze strany státních institucí, nedostatečná motivovanost, nedostatek finančních prostředků, dostatečná znalost jazyka

41

Rozhovor 2 1. Jak dlouho v organizaci pracujete? V organizaci pracuji 8 měsíců. 2.Jakou funkci v organizaci zastáváte? Pracuji jako právník 3.Měl/a jste zkušenosti s prací s uprchlíky před Vaším nástupem do organizace? Ano pracovala jsem jako právník u jiné NNO. 4.V čem spatřujete hlavní přínos vaší organizace pro uprchlíky? Poskytuje bezplatně poradenství, které je pro uprchlíky zcela nezbytné 5.Jakým způsobem kontaktujete uprchlíky? Pracuji pouze v naši kanceláři 6.Jak dlouho vaše spolupráce trvá? Délka spolupráce se liší případ od případu, dle složitosti problému klienta. 7.Uveďte největší překážky ve vaší práci s uprchlíky? Zejména hodně časově náročné administrativy. 8.S jakými organizacemi při své práci spolupracujete? Spolupracujeme se SOZE, UNHCR, Magistrát, Krajský úřad, ministerstva apod 9.Jaké jsou největší překážky a nedostatky při spolupráci se státními organizacemi? Neochota, nedostatečná orientace v právních předpisech, nedokonalý systém udělování dotací 10.Je tato spolupráce přínosem? Spolupráce s vládními organizacemi je určitě přínosem. 11.V čem se nejvíce liší činnost vládních a nevládních organizací, doplňují se? Činnost se samozřejmě liší, ale doplňují se, každý má jiné úkoly a jiné kompetence. 12.Co nejvíce chybí při pomoci uprchlíkům?

42

Vstřícnost a ochota ze strany některých státních orgánů, finanční prostředky Rozhovor 3 1.Jak dlouho v organizaci pracujete?

Pracuji v ní 7 let 7 let

2.Jakou funkci v organizaci zastáváte?

Vedoucí Oddělení poradenství a multikulturních aktivit

3.Měl/a jste zkušenosti s prací s uprchlíky před Vaším nástupem do organizace?

Ne, začal jsem pracovat po ukončení VŠ

4.V čem spatřujete hlavní přínos vaší organizace pro uprchlíky?

Podpora integrace cílové skupiny do majoritní společnosti, poskytování informačního servisu cizincům (sociální a základní právní poradenství), osvětová a informační činnost zaměřená na zlepšení orientace a zprostředkování kontaktu cizinců se společenským prostředím (např. činnost Multikulturního centra DCHB), dále volnočasové aktivity v PoIS Zastávka pro žadatele o udělení mezinárodní ochrany (nejen pro děti, ale i dospělé) – hudební dílna, šicí dílna, dramatický kroužek, v neposlední řadě také materiální zabezpečení (např. stravenky, úvěrové jízdenky na vlak, humanitární sklad v PoIS Zastávka, návazné služby – např. možnost využití služeb Denního centra pro lidi bez domova, Bratislavská ul., Brno)

5.Jakým způsobem kontaktujete uprchlíky?

Klienti se svými problémy přicházejí obvykle do poradny sami, nebo je možné klienty kontaktovat přímo v jejich přirozeném prostředí (např. v PoIS Zastávka)

43

6.Jak dlouho vaše spolupráce trvá?

Činnost sociálně-právní poradny pro cizince od r. 1994, spolupráce se SUZ MV (humanitární sklad v PoIS Zastávka) od r. 2001

7.Uveďte největší překážky ve vaší práci s uprchlíky? Nepříliš značný zájem ze strany české společnosti o uprchlickou a cizineckou problematiku, v některých případech projevy xenofobie, rasismu a diskriminace cizinců

8.S jakými organizacemi při své práci spolupracujete?

Krajský úřad JmK, Magistrát města Brna, SUZ MV, OAMP MV, MPSV, Úřad práce Brno – město, Úřad práce Brno – venkov, Cizinecká policie, dále některé neziskové organizace (např. Armáda spásy, SOZE, Nesehnutí, OPU, Podané ruce, Sdružení pěstounských rodin atd.)

9.Jaké jsou největší překážky a nedostatky při spolupráci se státními organizacemi?

Přílišná byrokracie, problematický systém financování, v některých případech nevýhodné podmínky spolupráce

10.Je tato spolupráce přínosem?

Ano, každopádně

11.V čem se nejvíce liší činnost vládních a nevládních organizací, doplňují se?

Činnosti obou sektorů (tedy vládních institucí a nevládních neziskových organizací) se

poněkud liší v přístupu a metodách práce s uživateli, mohou se však

účinně doplňovat za předpokladu vzájemné spolupráce a rovnocenných podmínek

44

(zásada partnerské spolupráce – např. při realizaci společných projektů, na nichž se obě strany domluví

12.Co nejvíce chybí při pomoci uprchlíkům?

Konkrétně ve městě Brně by bylo potřeba zajistit azylové bydlení pro cizince (nejen pro uprchlíky), eventuálně navrhnout a připravit jakýsi „krizový scénář“ pro případ hromadného propouštění cizinců ze zaměstnání, ke kterému může dojít a také již dochází (v důsledku současné ekonomické krize)

45

Závěr Cílem práce bylo zjistit spolupráci mezi vládními a nevládními organizacemi v procesu integrace azylantů. Jak vládní tak nevládní organizace mají v tomto procesu nezastupitelnou roli. Například ministerstva upravují svými zákony legislativu, jako je přidělování integračních bytů, výuka českého jazyka, uplatnění azylantů na trhu práce. V v mnoha případech se také spolupodílí na financování projektů nevládních organizací, které mají vést k integraci azylantů do majoritní společnosti České republiky. Nevládní organizace pak pomáhají azylantům zvládat orientaci v novém prostředí, pomáhají jim také při začleňování do běžného života, při uplatnění na trhu práce, zvládnutí znalosti českého jazyka. Také spolupráce mezi nevládními organizacemi je dobře zavedená a pomáhá jim navzájem řešit problémy při integraci azylantů. Důležitou část činnosti nevládních organizací tvoří také ovlivňování široké veřejnosti a snaha o odstranění bariér ve společnosti a to jak cestou přednášek, tak i výukou, kterou nevládní organizace ve školách zajišťují a seznamují tak studenty s problematikou azylantů. Spolupráci státního a nevládního sektoru lze pojmout jako fungující a dostačující. Ačkoliv ze strany pracovníků nevládních organizací je poukazováno na byrokracii, problematický způsob financování, neochotu a

nedokonalý systém

přidělování dotací je spolupráce ze strany pracovníků NNO se státními institucemi hodnocena jako přínosná a potřebná.

46

Použité zdroje informací •

http://aplikace.mvcr.cz

•

http://aplikace.mvcr.cz

•

http://web.mvcr.cz

•

http://www.suz.cz/

•

http://www.az-encyklopedie.info

•

http://www.msmt.cz

•

http://www.soze.cz

•

http://www.opu.cz

•

http://www.dchbrno.caritas.cz

•

http://www.charitabrno.cz

•

http://www.studium.czu.cz

•

www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_rizeni_azyl

•

Vágnerová M., psychopatologie pro pomáhající profese, Portál 2004, ISBN 978-80-7367-414-4

•

ŠIŠKOVÁ T. Menšiny a migranti v ČR: My a oni v multikulturní společnosti,, Portál 1996, ISBN-80-7178-648-9

•

Matoušek O., Kodymová P., Koláčková J (eds), Sociální práce v praxi, Portál 2005, ISBN 80-7367-002-X

•

Věstník vlády ČR pro okresní úřady a orgány obcí ze dne 22. června 1994, Instrukce MV ČR ze dne 27. května 1994 čj.: U-1027/24

•

Věstník vlády České republiky pro okresní úřady a orgány obcí vydán 28. února 1997, Instrukce MV ze dne 11. února 1997 čj.: U-62/97

47

•

Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí, vydán 2. dubna 2004,Sdělení Ministerstva vnitra čj.: OAM-152-4-1/2004

•

Usnesení vlády ČR ze dne 20. 12. 2006, č. 1463 o zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany v r. 2007

•

Usnesení vlády ČR ze dne 14. května 2008, č. 543 i zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany v roce 2008 a v letech následujících

•

Pokyn MŠMT České republiky k zajištění kurzů českého jazyka pro osoby s přiznaným postavením uprchlíka na území ČR, čj.:13821/1995-21 ze dne 3. května 1995

•

Zákon č. 325/1999 Sb. O azylu

•

zákona č. 283/1991 Sb. O Policii ČR

48