Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta. Katedra křesťanské sociální práce

Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta

Katedra křesťanské sociální práce Obor: Sociální a humanitární práce

Jana Kijovská

Projekt nízkoprahového zařízení pro děti a mládež ve městě Jáchymov

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Dita Palaščáková

2009

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila přitom jen uvedené prameny a literaturu. V Praze 3.listopadu 2009 Jana Kijovská

Děkuji Mgr. Ditě Palaščákové za odborné vedení práce a mnoho cenných rad a podnětů.

6

Obsah

Obsah ............................................................................................................. 2-5 Úvod............................................................................................................... 2-7 1.

TEORETICKÁ ČÁST ....................................................................... 2-9

1.1

Sociální exkluze ............................................................................. 2-9

1.1.1

Kulturní, ekonomické a sociální vyloučení ............................. 2-10

1.1.2

Prostorové vyloučení ............................................................... 2-11

1.1.3

Vliv sociálního vyloučení na rodinu ........................................ 2-11

1.2 1.2.1

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež..................................... 2-12 Charakteristika a definiční znaky cílové skupiny nízkoprahových zařízení pro děti a mládež ....................................................... 2-15

1.2.2

Specifické skupiny dětí a mládeže........................................... 2-17

1.2.3

Práce se skupinou, a s jednotlivci na pozadí skupiny .............. 2-17

1.2.4

Kontakt s klientem nízkoprahového zařízení pro děti a mládež .. 218

1.2.5

Historie nízkoprahových zařízení pro děti a mládež v České Republice ................................................................................ 2-19

1.3

2

Popis lokality ............................................................................... 2-20

1.3.1

Vznik a vývoj lokality.............................................................. 2-20

1.3.2

Sociálně problémové jevy lokality........................................... 2-21

1.3.3

Aktivity a projekty ................................................................... 2-21

PRAKTICKÁ ČÁST – PROJEKT ...................................................... 2-23 2.1

Základní údaje.............................................................................. 2-23

2.2

Datum zahájení projektu .............................................................. 2-23

2.3

Popis současné situace ................................................................. 2-24

2.4

Charakteristika projektu............................................................... 2-27

2.5

Vize projektu................................................................................ 2-27 7

2.6

Poslání projektu ........................................................................... 2-27

2.7

Záměr projektu............................................................................. 2-28

2.8

Cíle projektu................................................................................. 2-28

2.9

Cíle ve vztahu ke klientům .......................................................... 2-29

2.10

Cíle ve vztahu k personálu........................................................... 2-29

2.11

Cíle ve vztahu ke společnosti....................................................... 2-30

2.12

Cílové skupiny projektu............................................................... 2-30

2.13

Odůvodnění projektu ................................................................... 2-31

2.14

Prostory ........................................................................................ 2-32

2.15

Poskytované služby...................................................................... 2-32

2.16

Volnočasové aktivity ................................................................... 2-34

2.17

Personální obsazení...................................................................... 2-38

2.18

Dobrovolnická činnost ................................................................. 2-40

2.19

Finanční rozpočet projektu .......................................................... 2-40

2.20

Finanční zdroje projektu .............................................................. 2-42

2.21

Vnitřní evaluace projektu............................................................. 2-42

2.22

Udržitelnost projektu ................................................................... 2-43

2.23

Výstupy projektu.......................................................................... 2-43

2.24

Význam projektu.......................................................................... 2-44

Závěr ............................................................................................................ 2-45 Seznam literatury ......................................................................................... 2-47 Seznam pramenů .......................................................................................... 2-49 Seznam internetových zdrojů....................................................................... 2-50 Seznam tabulek ............................................................................................ 2-51 Seznam příloh .............................................................................................. 2-52

2-6

Úvod

„Děti potřebují spíš vzory než kritiku.“ Joseph Joubert V rodinách, které jsou sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené vyrůstají děti, které mají zpravidla ztížený přístup k jakýmkoliv formám volnočasových aktivit. Jejich rodiče většinou nemají prostředky, kterými by mohli pokrýt náklady na příspěvky, které se za sportovní nebo kulturní vyžití platí a v mnoha případech nemají čas ani zájem se svým potomkům v jejich volném čase věnovat. Přitom smysluplné trávení volného času je velice důležitou a neoddělitelnou součástí našich životů, ať jsme dětmi či dospělými. Prostřednictvím aktivit volného času dochází k výchově dítěte. 1 Je známo, že ve škole a ve volném čase dochází k tzv. sekundární socializaci, kdy se děti učí navazovat sociální vztahy se svými vrstevníky, učí se reagovat na vzniklé situace a osvojují si společenské vzorce chování. Všechny tyto skutečnosti ovlivňují jejich budoucí život. Každé dítě přejímá vzorce chování, které běžně vidí u starších sourozenců a jiných starších dětí ve svém okolí. V lokalitách s výskytem sociálně patologických jevů přejímají vzorce nestandartního chování a ty se stávají součástí jejich běžného života. Pokud mladí netráví svůj volný čas smysluplně, vyhledávají činnosti, které se jim jeví zajímavé, mnohdy činnosti, jež mají příchuť zakázaného ovoce. Mnoho autorů popisuje obecné příčiny vzniku a existence sociálně vyloučených lokalit, ale je třeba si také uvědomovat specifičnost tohoto sociálního problému v užším kontextu. V každém městě, kde lze sociální vyloučení pozorovat, jsou okolnosti vzniku a řešení tohoto sociálního problému jedinečné. V posledních letech jsme tomu mohli být nejednou svědky prostřednictvím medií. V Jáchymově jsou těmito specifickými okolnostmi především výskyt prostituce (ať už na ulicích či v nočních klubech) nebo pasivní přístup zastupitelstva města k řešení tohoto problému. Situaci v lokalitě proto blíže popisuji v závěru teoretické části a

1

Srov. HOFBAUER, B., Děti, mládež a volný čas, s. 18

2-7

podrobnější souvislosti uvádím také v praktické části, konkrétně v podkapitole o odůvodnění projektu. Hlavním cílem této bakalářské práce je vytvoření návrhu projektu nízkoprahového zařízení pro děti a mládež ze sociálně vyloučené lokality ve městě Jáchymov. Ačkoliv je většina obyvatel této sociálně vyloučené lokality romského původu, projekt není zaměřen pouze na děti z těchto rodin, čímž chci předejít diskriminaci dětí z většinové společnosti, které by o službu měly zájem. Práce je rozdělena do dvou kapitol, které jsou zároveň teoretickou a praktickou částí. Kapitola první, která je zaměřena teoreticky je dělena do podkapitol podle témat, která s projektem souvisí. Zabývám se zde problematikou sociálního vyloučení, problematikou nízkoprahových zařízení pro děti a mládež a přibližuji situaci v dané lokalitě. Druhou kapitolu - teoretickou část, tvoří samotný projekt vytvořený pomocí metod logického rámce, SWOT analýzy, problémového stromu a analýzy rizik, které jsou přiloženy v přílohách č. 4, 5, 6 a 7. Tato část práce je členěna do podkapitol podle struktury projektu a je vytvořena popisnou metodou. Tento návrh nevzniká v rámci žádné organizace a jsem si vědoma, že právní úprava nedovoluje realizovat takovýto projekt fyzické osobě, proto se v závěru věnuji možnostem, které by umožnily jeho realizaci v souladu se zákonem.

2-8

1.

TEORETICKÁ ČÁST V následující kapitole jsou nastíněna teoretická východiska této bakalářské

práce. Zařazení podkapitol, ve kterých se zabývám vysvětlením pojmů sociální exkluze, nízkoprahovost a nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, stejně jako popis lokality je nutné pro návaznost praktické části. V praktické části se předpokládá, že čtenář je seznámen s problematikou, ke které se projekt vztahuje a dovede si tedy pod jednotlivými pojmy představit jejich konkrétní obsah.

1.1

Sociální exkluze Zákon o sociálních službách

2

definuje sociální exkluzi/vyloučení jako

vyčlenění osob mimo běžný život společnosti. Tyto osoby se nemohou do běžného života zapojit kvůli své nepříznivé sociální situaci. Matoušek upozorňuje na rozdíl mezi pojmy chudoba a sociální exkluze. Pojem sociální exkluze nezahrnuje pouze ekonomickou perspektivu, jak je tomu u chudoby, ale i perspektivu sociální, politickou a kulturní. 3 Pojem sociální vyloučení se začal užívat v 80. letech v západoevropských zemích a to právě z výše uvedených důvodů. Osoby, které jsou sociální exkluzí nejvíce ohroženy jsou podle Národního akčního plánu sociálního začleňování dlouhodobě nezaměstnaní občané 4 , neúplné rodiny s alespoň jedním nezaopatřeným dítětem a domácnosti se třemi a více nezaopatřenými dětmi. 5 Gabal za osoby ohrožené sociální exkluzí považuje navíc imigranty a občany, kteří se ocitli v těžké životní situaci, z níž si sami nedokáží pomoci.6 Proces sociálního vyloučení je způsoben různými příčinami, které se dělí na vnější a vnitřní. Vnější příčiny 7 jsou vlivy, které sociálně vyloučení občané nemohou ovlivnit vlastním chováním – jsou dány širšími podmínkami společnosti.

2

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce, s. 217. 4 Poz: Dlouhodobou nezaměstnaností jsou nejvíce ohroženi nekvalifikovaní občané, mladiství, osoby se zdravotním postižením, ženy s malými dětmi a osoby po návratu z výkonu trestu. 5 Srov. Národní akční plán sociálního začleňování na léta 2004 – 2006. 6 Gabal Analysis & Consulting: Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti. 7 Pozn. autora: Např. sociální politika státu, charakter pracovního trhu, bytová politika státu. 3

2-9

Vnitřními příčinami 8 se rozumí takové jevy, které jsou důsledkem chování právě sociálně vyloučených občanů, kteří svou sociální exkluzi buď přímo způsobí, popř. posilují její existenci.9 Podle Navrátila jsou nejčastějšími příčinami chudoba, nízké příjmy, diskriminace, nízká vzdělanost, etnická příslušnost a zdevastované životní prostředí.10 Příčinou je i prostorová segregace občanů, která bývá v literatuře a vládních dokumentech označována termínem sociálně vyloučená lokalita, laická veřejnost pak hojně užívá výraz „ghetto“. Následky sociálního vyloučení doléhají nejen na skupinu či jednotlivce, kteří jsou tímto ohroženi, ale i na celou společnost, ve které k sociálnímu vyloučení dochází. Výskyt sociálního vyloučení ve společnosti ukazuje na její nefungující občanskou solidaritu a je potencionálním ohrožením výbušnou situací, ke které dochází pokud jsou někteří občané vystaveni mimořádně špatným životním podmínkám. 11 Tato problematika bývá diskutována převážně v souvislosti s problematikou romskou, protože romští občané jsou sociální exkluzí v České Republice ohroženi nejvíce a to právě kvůli příčinám, které jsou uvedeny v předchozím odstavci.12 1.1.1

Kulturní, ekonomické a sociální vyloučení

Sociální exkluze se projevuje v několika oblastech života. Mezi tyto oblasti patří vyloučení kulturní, ekonomické a sociální vyloučení v užším smyslu. Kulturním vyloučením se rozumí omezený přístup ke vzdělání a znalostem, ekonomickým vyloučením pak omezený přístup na trh práce, a sociálním vyloučením v užším smyslu omezení kontaktů sociálně vyloučených občanů jen na kontakty s lidmi, kteří se nacházejí v podobném či stejném postavení.13 Všechny tyto oblasti se navzájem prolínají a ovlivňují – kulturní vyloučení podmiňuje vyloučení ekonomické, ekonomické pak kulturní, sociální vyloučení v užším smyslu je pak následkem obou těchto skutečností.

8

Pozn. autora: Např. ztráta pracovních návyků nebo neschopnost hospodařit s penězi. Srov. TOUŠEK, L. a kol.: Kdo drží černého Petra, s. 8. 10 Srov. NAVRÁTIL, P. Romové v české společnosti, s. 35. 11 Srov. tamtéž 12 Srov. NEČAS, C. Romové v České Republice včera a dnes, s. 110. 13 Srov. TOUŠEK, L. a kol.: Kdo drží černého Petra, s. 14. 9

2-10

1.1.2

Prostorové vyloučení

Další oblastí, ve které se sociální vyloučení projevuje je prostorové vyloučení. To se projevuje vznikem a existencí nových sociálně vyloučených lokalit, kde dochází k největšímu výskytu jak vnějších, tak vnitřních příčin vedoucích k procesu sociálního vyloučení a kde se jednotlivé perspektivy sociálního vyloučení prolínají a navzájem ovlivňují nejvíce. Sociálně vyloučená lokalita je prostorem, kde žije skupina sociálně vyloučených občanů, a takováto prostorová segregace je jak příčinou sociálního vyloučení, tak jejím následkem.

14

Tyto lokality vznikají jak řízeným 15 , tak

i neřízeným16 sestěhováním chudých občanů a rodin17. 1.1.3

Vliv sociálního vyloučení na rodinu

Rodina je skupina osob, která je spjatá příbuzenskými vazbami a ve které jsou dospělí jedinci zodpovědní za výchovu dětí.18 V rodině probíhá primární socializace dítěte, kdy dítě přebírá vzorce chování dospělých členů rodiny. Jak je uvedeno v předchozí kapitole, jednou z nejohroženějších skupin lidí ohrožených sociální exkluzí jsou neúplné rodiny s minimálně jedním nezaopatřeným dítětem, a to nejčastěji osamělé ženy.19 Rodič samoživitel může být diskriminován na trhu práce, čímž je ohrožen dlouhodobou nezaměstnaností, tudíž i nízkými příjmy. Velmi častým problémem, se kterým se česká společnost potýká, je i neplacení výživného ze strany druhého rodiče. Dalším typem rodin, které jsou sociální exkluzí ohrožené, jsou domácnosti, ve kterých žije tři a více nezaopatřených dětí.20 Pro určení sociálního vyloučení se užívá obecných indikátorů. Mezi indikátory sociálního vyloučení u rodin s dětmi patří vyšší počet dětí v domácnostech bez práce, nízká porodní váha, vyšší dětská úmrtnost, nízká školní docházka, horší výsledky ve škole, vyšší míra porodnosti u mladších dívek a vyšší počet dětí v zařízení institucionální výchovy.21 14

Srov. Gabal Analysis & Consulting, Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti, s. 10 15 Pozn. autora: Např. jednání samosprávy, která odsouvá chudé občany a rodiny z prostorů lukrativních částí města na okrajová sídliště. 16 Pozn. autora: Přirozené stěhování se občanů za příbuznými, popř. do ekonomicky méně nákladnějších bytových prostorů. 17 Pozn. autora: Prostorové vyloučení se sociálně vyloučených občanů města Jáchymov netýká. 18 Srov. GIDDENS, A., Sociologie, s. 156. 19 Podle Národního akčního plánu je až 30% z těchto domácností ohrožených sociální ekluzí. 20 Až 20% z těchto domácností. 21 Srov. NAVRÁTIL, P., Romové v české společnosti, s. 35.

2-11

Důsledků, které plynou ze sociální exkluze rodin je celá řada a mají nepříznivý vliv jak na vzdělávání dítěte, tak na jeho osobní život. Rodič, který nedisponuje dostatkem finančních prostředků dítěti nemůže koupit potřebné pomůcky, či zaplatit doučování, čímž se šance dítěte na dostatečné vzdělání snižuje.22 Dalším důsledkem je právě nedostatek pozornosti věnovaný dětem v jejich volném čase, který vede k tomu, že děti svůj čas netráví smysluplně. Pokud rodiče nemají dostatek finančních prostředků, nemohou si dovolit platit dítěti příspěvky ve volnočasových kroužcích, či mu zaplatit školní výlet. Problémem je i vysoký počet dětí v rodině s nízkými příjmy – rodiče nemají čas věnovat se dětem individuálně a program volného času je poté zcela v režii dětí. Rodinám, které jsou sociálně vyloučeny či sociálním vyloučením ohroženy, poskytuje stát finanční pomoc prostřednictvím dávek. Jedná se o rodiny a samotné děti (v případě, že již dosáhly 18ti let věku), které na ně mají nárok. Toto upravuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, zákon č. 111/2006 Sb, Sb., o pomoci v hmotné nouzi, zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Dále pak zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. Těmto osobám jsou zároveň poskytovány i různé sociální služby, které upravuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

1.2

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Co znamená termín nízkoprahovost, jaké služby a činnosti se za ním skrývají?

Tento výraz chápe veřejnost různě a ne vždy správně, proto považuji za důležité objasnit jeho význam. Služby nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (dále NZDM) jsou určeny dětem a mládeži, jenž se ocitli v obtížné životní situaci, a které nevyhledávají standardní formy pomoci a péče.23 Jde o ambulantní formu sociální služby, tzn. že klienti za touto službou docházejí, ale může být provozována i jako služba terénní. Hlavními cíly těchto služeb je podpora pro zvládnutí obtížné životní události, snížení sociálních rizik, zvýšení sociálních schopností klientů, podpora sociální integrace. Primárním posláním je tedy pozitivní změna v životním způsobu dětí a mládeže. 22 23

Srov. MATOUŠEK, O., Sociální práce v praxi, s. 46. Srov. Pojmosloví nízkoprahových zařízení pro děti a mládež [online], dostupné .[2008-12-3]

2-12

z:

Princip nízkoprahovosti je postaven na několika pilířích, které musí zařízení, které službu poskytuje splňovat. V zásadě jde o to, aby klientům byla umožněna co možná nejsnazší přístupnost – tzn. odstranění bariér časových, prostorových a finančních. Pokud chce klient navštěvovat nízkoprahové zařízení, nemusí žádat o žádné členství ani o jinou registraci, nemusí do zařízení docházet pravidelně a nemůže mu být např. odepřen přístup z důvodů pasivního přístupu ke službě, která je mu poskytována. Služby nízkoprahových zařízení upravuje zákon o sociálních službách.24 Podle tohoto může být služba poskytována dětem a mládeži ve věku od šesti do šestadvaceti let a stanovuje, že služba může být klientům poskytována anonymně. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež jsou pak provozovány dle vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádí zákon o sociálních službách. Měření kvality služeb těchto zařízení je prováděno pomocí standardů kvality sociálních služeb pro nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, které vydala v roce 2006 Česká Asociace streetworkerů sdružující nízkoprahové sociální služby.25 Základní činnosti při poskytování sociálních služeb v nízkoprahových zařízení pro děti a mládež se zajišťují v rozsahu těchto úkonů: a) výchovné, vzdělávací, aktivizační činnosti: 1. zajištění podmínek pro společensky přijatelné volnočasové aktivity, 2. pracovně výchovná činnost s dětmi, 3. nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, 4. zajištění podmínek pro přiměřené vzdělávání b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: aktivity umožňující lepší orientaci ve vztazích odehrávajících se ve společenském prostředí, c) sociálně terapeutické činnosti: socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob,

24 25

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Srov. Standardy kvality nízkoprahových zařízení pro děti a mládež [online], dostupné z: .[2009-12-3]

2-13

d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: 1. pomoc při vyřizování běžných záležitostí 2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob.26 Základem veškeré spolupráce mezi klienty a sociálními pracovníky je kontaktní práce. Jedná se o vytvoření vztahu mezi klientem a pracovníkem, navázání důvěry a vytvoření podmínek a pravidel pro vzájemnou spolupráci. Další službou je situační intervence – sociálně pedagogická práce v situacích, které vznikají přímo v prostoru zařízení. Dále pak informační servis a poradenství, při čemž informační servis probíhá na obecné rovině a poradenství je zaměřeno na řešení konkrétního klientova problému. V zařízení může být v případě potřeby poskytnuta krizová intervence, ovšem její rozsah je omezen na kvalifikaci pracovníka, který pak v případě své nízké kvalifikace může pomoci klientovi zprostředkovat kontakt s odborníkem. Z toho také vyplývá, že zařízení pomáhá klientovi se zprostředkováním dalších služeb, a může s institucemi, které tyto služby poskytují jednat ve prospěch klienta a výhradně s jeho souhlasem. Mezi další činnosti patří případová práce, tzn. individuální dlouhodobá práce s klientem a práce se skupinou. Zařízení může spolupracovat s blízkými osobami klientů, kteří do zařízení docházejí, a to pouze v případě, že klient dá k tomuto souhlas. Pedagogické a výchovné programy jsou uskutečňovány formou besed, diskusí či doučováním školní i mimoškolní látky. Volnočasovými aktivitami se pak rozumí smysluplná náplň volného času, která může být uskutečňována různou formou – přes aktivit, které děti vymýšlejí korigují samy až po plně organizovaný program ze strany pracovníků.27

26 27

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Srov. Standardy kvality nízkoprahových zařízení pro děti a mládež [online], dostupné z: .[2009-10-3]

2-14

1.2.1

Charakteristika a definiční znaky cílové skupiny nízkoprahových zařízení pro děti a mládež

Pro definování cílové skupiny, na kterou se zaměřují nízkoprahová centra pro děti a mládež, je nutná přítomnost dvou znaků - fakt mladí a nepříznivá životní situace. Cílová skupina dětí a mládeže je definována především podle znaků vztahujících se k osobám klientů. Těmito primárními definičními znaky mohou být např. věk, pohlaví, příslušnost k národnostní, etnické skupině, subkultuře apod. Sekundární definiční znaky (týkají se obtížné životní situace) vysvětlují, proč je daná osoba uživatelem sociální služby a co takové osobě dané zařízení může nabídnout. Sekundárních znaků může být více. Záměnou priorit těchto znaků namísto definování pouze nálepkujeme a můžeme stigmatizovat (např. užívání pojmů “neorganizované děti a mládež ”, “rizikové děti a mládež”, delikventní děti a mládež” spíše stigmatizuje klienty, neboť evokují jednostranný

zkreslený

obraz problematiky).

28

Na rozdíl

od dalších

typů

psychosociálních služeb nejsou v centru pozornosti pouze jedinci odpovídající jen jedné, předem vyhrazené charakteristice.29 Cílovou skupinu těchto zařízení můžeme definovat pomocí nepříznivých sociálních situací, vývojových úkolů nebo rizikového chování dospívajících. Definice pomocí nepříznivých sociálních situací vychází ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. V souvislosti s tímto zákonem je nutné se zabývat tím, jaké jsou nepříznivé situace, které se týkají dané cílové skupiny a opravňují využití sociální služby ve prospěch jednotlivce z cílové skupiny. Zde je nutné zmínit, že se může jednat o nepříznivé sociální situace, které již nastaly, probíhají nebo o ty, které mohou nastat v blízké budoucnosti (klient se např. pohybuje v prostředí, kde tato situace hrozí). V tomto ohledu lze mluvit o významném prvku sociální prevence. Nejčastěji se jedná o komplikované životní události (např. probíhající rozpad rodiny se závažnými dopady na dítě, nové partnerské vztahy rodičů provázené odporem dospívajícího, problémy se zvládáním školní docházky vedoucí k ukončení studia), konfliktní společenské situace (např. násilí ve vrstevnických skupinách, kriminalita mladistvých, šikana) a situace 28 29

STANÍČEK, J., SYROVÝ, P., Cílové skupiny pro terénní sociální práci a NZDM, s. 68 JEDLIČKA, R.; KLÍMA, P.; KOŤA J.:,Děti a mládež v obtížně vychovatelných životních situacích,s. 34

2-15

omezující životní podmínky (např. život ve špatných sociálních podmínkách, komplikovaný přístup k získání základních hygienických, společenských a kulturních návyků, obtížný přístup ke vzdělání, ohrožení vlivem prostředí).30 Definice pomocí vývojových úkolů vychází z toho,že významnou poruchou socializace, pokud mluvíme o dospívajících, je selhávání při plnění vývojových úkolů v dospívání. 31 Také zde můžeme hledat definiční znaky cílové skupiny indikující potřebu služeb nízkoprahového zařízení. Protože jde o oblasti, z nichž některé mohou vyžadovat speciální lékařskou či odbornou psychologickou péči, je nutné, aby si toho byl zamětnanec zařízení vědom. V tomto ohledu je pracovník spíše vyhledávající institucí, odkazující a zprostředkující odbornou pomoc. Ve své práci se pak zabývá především sociálními aspekty a jevy v nichž se selhávání při plnění vývojových úkolů projevuje. Vývojovými úkoly v dospívání a selháváním při jejich plnění může být například přijetí vlastního těla, fyzických změn, včetně pohlavní zralosti a pohlavní role, získání zkušeností v sexuálním vztahu, příprava pro partnerský a rodinný život. Selhávání se může projevovat pocity frustrace z vlastního fyzického vzhledu, sebepoškozováním, sebevražednými tendencemi, neschopností navázat partnerský vztah nebo naopak destruktivním chováním k partnerovi. Mohou se objevit pocity deprivace z hlediska neschopnosti absolvovat sexuální debut nebo naopak promiskuitním chování v mladém věku, deprivace z nejistoty ohledně sexuální orientace nebo schopnost aplikovat intelektový potenciál v běžné každodenní činnosti. Selhávání se může projevovat neschopností zvládat běžné denní činnosti, např. hospodaření s penězi, základní hygienickou sebeobsluhou, plnění úkolů vyplývajících z běžné školní docházky, apod. Jednou z možných charakteristik je také definice prostřednictvím vymezení rizikového chování dospívajících, jehož autorem je Macek. Rizikovým chováním je podle něj predelikventní chování a páchání trestné činnosti, agrese, násilnické chování, šikana a týrání (včetně rasové nesnášenlivosti a diskriminace některých skupin), užívání drog a alkoholu, kouření, rizikové sexuální chování, předčasné rodičovství, poruchy příjmu potravy, sebepoškozování nebo sebevražedné pokusy.

30 31

STANÍČEK, J., SYROVÝ, J., Cílové skupiny pro terénní sociální práci a NZDM, s. 27 MACEK,P., Adolescence, s. 20

2-16

Macek však uznává, že tato forma vymezení by však neměla být užívána na úrovni primárních znaků, jelikož by mohla vést ke stigmatizaci cílové skupiny.32 1.2.2

Specifické skupiny dětí a mládeže

Existují

specifické

skupiny

a

jednotlivci,

na které

se

pracovníci

nízkoprahových zařízení pro děti a mládež zaměřují, nebo alespoň musí být připraveni, že se s nimi v rámci své práce mohou setkat. Jsou jimi jednotlivci, s nimiž práce vyžaduje zvláštní režim, vzhledem k právním a jiným problémům. Patří sem: -

děti a mladiství na útěku z ochranné ústavné výchovy nebo ústavné výchovy

-

děti a mládež, na které se vztahuje § týrání svěřené osoby

-

děti a mladiství, kteří prostituují

-

mladiství příznivci extremistických hnutí

-

tvůrci graffiti – sprejeři

-

děti přistěhovalců, cizojazyčně mluvicích cizinců

-

tzv. děti ulice

-

další specifické skupiny (např. hooligans)33 1.2.3

Práce se skupinou a s jednotlivci na pozadí skupiny

Klienti nízkoprahového zařízení pro děti a mládež tvoří skupinu, proto je nutné znát základní techniky práce se skupinou. Smyslem sociální práce se skupinou je psychosociální působení na skupinu lidí se společným znakem či cílem, aby se stali celistvou osobností či znovu ji objevili a mohli se celkově zdravě společensky bezproblémově vyvíjet. Je to nejlepší způsob, jak pomoci lidem, které spojuje stejný problém34. Skupinová dynamika jako podstatný faktor skupinové práce aktivizuje energii, tvořivost a odvahu ke změně.35 Významným specifikem práce s dětmi a mládeží je fakt, že do centra pozornosti se nedostává pouze jedinec, ale častěji skupina jednotlivců. Klíma používá

32

MACEK, P., Adolescence, s.77 HOLIŠ, M., Vnitřní materiály Pracovní skupiny Nízkoprahových zařízení pro děti a mládež 34 KRATOCHVÍL, S.,Základy psychoterapie, s. 46 35 Srov. MATOUŠEK, O., Metody a řízení sociální práce, s. 153 33

2-17

termín “sociální subkultury” – neformální uskupení teenagerů, setkávající se na určitém oblíbeném místě, trávicí spolu čas a situačně spřádající plány.36 Syrový upozorňuje, že není smyslem sociální a výchovné práce dovést nekomforní společenství k rozkladu nebo je ifiltrovat agenty, vytěžit či paralizovat. V možnostech a záměrech sociálních pracovníků je uvnitř těchto seskupení na klientské úrovni vyhledávat znevýhodněné nebo ohrožené jedince a minimalizovat rizika problémů spojených s jejich životem37. Sociální pracovník proto svou pozornost věnuje jak jednotlivci (na pozadí skupiny), tak práci se skupinou. Jde o jeden z nejvýraznějších aspektů, který práci s dětmi a mládeží odlišuje od jiných typů sociálních služeb. 1.2.4

Kontakt s klientem nízkoprahového zařízení pro děti a mládež

Důležitý je první kontakt, od kterého se odvíjí další spolupráce, jedná se tedy o úvodní zjišťování potřeb klienta, konající se před využitím služby. V rámci prvního kontaktu je klient seznámen s charakterem a obsahem služby (o jakou službu se jedná, jaké jsou základní principy fungování, jaké je spektrum nabízených aktivit), s provozními náležitostmi služby (seznámení s časovým rozvrhem služby, seznámení s místem realizace služby), s pravidly služby, s jeho právy (stížnosti, volba odejít, podílet se na ní atd.). 38 Tyto informace musí být pro klienta srozumitelné a pochopitelné a je dobré se přesvědčit, jak jim sám klient rozumí. Vzhledem k charakteru služby nízkoprahového zařízení pro děti a mládež by měly být klientovi nabídnuty informační materiály určené jemu nebo jeho zákonným zástupcům.39 Setkání se sociálním pracovníkem může být pro dítě nebo dospívajícího prvním kontaktem s odbornou pomocí realizovanou na základě partnerského přístupu. Nízkoprahově organizované služby jsou mimo jiné také způsobem, jak zprostředkovat různým rizikovým a ohroženým mladým jedincům i skupinám zážitek a zkušenost, že odborná pomoc dospělých a jejich zájem na změně nežádoucího chování nemusí být vždy omezujícím, dozorujícím a normativním přístupem.

36

KLÍMA, P., Pedagogika mimo zdi institucí, s. 24 SYROVÝ, P., Subkultura jako specifická cílová skupina s 127 38 ŘEZNÍČEK, I., Metody sociálné práce, s. 46 39 KLÍMA, P., Pedagogika mimo zdi institucí, s. 34 37

2-18

1.2.5

Historie nízkoprahových zařízení pro děti a mládež v České Republice

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež jsou v naší republice institucí poměrně novou, etablující se zhruba od druhé poloviny devadesátých let minulého století. K vývoji těchto zařízení pro děti a mládež přispělo několik klíčových momentů. Tím prvním bylo zavedení funkce sociálního asistenta40 v roce 1994, který měl představovat specifikou terénní sociální práci s dětmi staršího školního věku a mládeží ohroženou nebo již zasaženou sociálně patologickým vývojem. Dnes je tato sociální práce známá jako streetwork. Tito pracovníci byly zřizovately prvních neformálních klubů a center pro děti a mládež. Za další velmi významný moment, který přímo ovlivnil rozvoj v oblasti nízkoprahových klubů, byly přímé grantové programy nadací. V rámci těchto programů přišla do klubů významná finanční podpora, která řadu z nich postavila na nohy – nadační peníze totiž v té době hrály v rozpočtech nízkoprahových a dalších klubů pro děti a mládež zásadní roli, protože ostatní zdroje financí (od samospráv i orgánů státní správy) byly minoritní. Na konci devadesátých let tak přišla vlna, při níž vznikla a pevně se usadila další zařízení pro děti a mládež. Jedním z posledních významných kroků v historii nízkoprahových zařízení a klubů bylo založení pracovní skupiny nízkoprahových zařízení pro děti a mládež v rámci České asociace streetwork (dále ČAS) v roce 1997. Důvodem vzniku pracovní skupiny, která byla formálně zaštítěna ČASem, byla potřeba sebedefinování se jako nízkoprahových zařízení pro děti a mládež, vymezení se od ostatních činností s dětmi a mládeží a stanovení měřítek kvality. Touto skupinou byly vytvořeny standardy NZDM, pojmosloví NZDM a etický kodex pracovníků NZDM (příloha č. 1) a jiné důležité dokumenty. Pro rozvoj NZDM měla význam skutečně zásadní – zařízení, která byla do té doby často a na řadě míst poznamenána velkým entuziasmem a velkou angažovaností pracovníků, se pod tlakem vznikajících materiálů, informací i odborného dialogu začala profesionalizovat, zkvalitňovat svoji práci, zvyšovat odbornou úroveň svých pracovníků i poskytovaných služeb.41

40 41

Na základě usnesení vlády č. 341/94, v Programu sociální prevence a prevence kriminality

ČECHLOVSKÝ, J., Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (volnočasová aktivita nebo sociální služba?). Hradec Králové: PdF UHK, 2005. 99 s. Diplomová práce, s. 14-20

2-19

1.3

Popis lokality Lokalita se nachází přímo v centru obce, nejde zde tedy o prostorové

vyloučení (sociálně nevyloučení žijí v okolních domech). Jde o asi 10 historických domů v horní části náměstí. Byty 3. a 4. kategorie, přičemž stav většiny budov je katastrofální. Dlouhodobě nebyly udržovány a obyvatelé nadále přispívají k jejich devastaci. Některé jsou zcela „vybydlené“. Pokud jde o jejich vybavenost, velká část standardní výbavy chybí, voda i elektřina je ve zhruba třetině domů obývaných Romy odpojená z důvodu neplatičství, topí se tuhými palivy. Mezi rozvalinami domů se hromadí odpadky. Vlastníkem nemovitostí jsou soukromé osoby či firmy. U šesti domů není vlastník jasný (ve 3 z nich bydlí Romové, často nehlášení, bez trvalého pobytu).

Základní

občanská

vybavenost

je

dobrá,

v dosahu

5

minut

chůze od lokality42. 1.3.1

Vznik a vývoj lokality

Lokalita

vznikla

kombinací

dlouhodobé

existence

a

“přirozeného”

sestěhovávání. Romové zde bydleli již před rokem 1989. V současnosti bydlí především v soukromých domech. Neplatiči z městských bytů byli vystěhováni do ubytovny v Ostrově. Zvláště během letní sezóny přijíždějí do lokality ve větší míře příbuzní ze Slovenska. V roce 2006 byl počtet romských obyvatel této lokality 101-150 lidí (z toho asi 70% Romů)43. Odhad věkové struktury je: Do 15 let – 50% Od 16 do 60 let – 40% Nad 61 let - 10% Celková míra nezaměstnanosti v obci byla 17,1% z toho podle odhadů 90% romských obyvatel. Většina obyvatel je závislá na sociálních dávkách, ženy se živí převážně prostitucí, někteří obyvatelé lokality příležitostně pracují „načerno“, někteří

42

Srov. Mapa sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených.lokalit [online], dostupné z: http://www.esfcr.cz/mapa/int_kv5_6.html, [2008-10-12] 43 Pozn. autora: Sčítání je obtížné z důvodů častého stěhování a střídání nájemníků bytů.

2-20

si přivydělávají sběrem šrotu, dovozem a prodejem bazarového zboží z Německa, v sezoně je oblíbený sběr a prodej lesních plodů.44 1.3.2

Sociálně problémové jevy lokality

Jak jsem již zmínila v předchozím odstavci, v lokalitě je ve větší míře provozována prostituce a to přímo před městským úřadem nebo ženy dojíždějí do jiných měst. Také se zde vyskytují krádeže, prodej a konzumace drog, šíření toxikomanie, nedovolená výroba a držení omamných látek a psychotropních jedů, gamblerství (od ledna 2006 MÚ zakázal hrací automaty) a alkoholismus.

1.3.3

Aktivity a projekty

Ve městě je základní škola s celkovým počtem 132 žáků (31-40% romských žáků). Neexistuje zde přípravný ročník. V roce 2006 působil ve škole na poloviční úvazek asistent pedagoga, ale tato funkce byla z finančních důvodů zrušena. Doučování zajišťují učitelé individuálně podle potřeby.45 Od 1.ledna 2009 zahájila ZŠ Jáchymov realizaci grantograntového projektu v rámci Operačného programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost s názvem: Integrovaný vzdělávací systém města Jáchymov – Mosty46. Cílem tohoto projektu je zkvalitnit vzdělávání žáků ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, žáků se specifickými vývojovými poruchami a žáků s různými formami dalších postižení, které jim ztěžují včlenění se do společnosti a následný vstup na pracovní trh. Cílovými skupinami projektu jsou tedy žáci a pedagogičtí pracovníci. Nosnými pilíři projektu jsou dva samostatné poradenské systémy, které budou snižovat rizika ohrožující žáky s uvedenými handicapy – společenská exkluze, kriminogenní faktory, hrozba školní neúspěšnosti v souladu s preventivní strategií školy. Jedná se o systém školního psychologického poradenství a centrum prevence. Projekt současně klade

44

Srov. Mapa sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených.lokalit [online], dostupné z: http://www.esfcr.cz/mapa/int_kv5_6.html, [2008-10-12] 45 Srov. tamtéž 46 Pozn. autora : Partnery projektu jsou: Město Jáchymov a Mateřská škola Jáchymov

2-21

důraz na zvyšování úrovně připravenosti žáků v oblasti informačních technologií a na rozvoj klíčových kompetencí.47 Od května 2006 byl na 24 měsíců realizován projekt Orientace žáků ze sociálně slabých rodin ve společnosti, který zahrnoval besedy, dovybavení školy a tzv. zkušební byt, kde si děti měly osvojit běžné dovednosti a zásady zdravého životního stylu. V letech 2004/2005 byl realizován projekt primární protidrogové prevence 2004/2005 financovaný MŠMT „Droga u nás nemá šanci“. Každý rok začínají čtyři kroužky (keramika, tanec, kytara, sport), už v lednu končí pro nezájem dětí (zpočátku chodí všechny děti, pak už nikdo).48

47 48

Srov. Projekt Mosty[online], dostupné z: http://www.zsjachymov.cz/projekt_mosty.html Srov. Mapa sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených.lokalit [online], dostupné z: http://www.esfcr.cz/mapa/int_kv5_6.html, [2008-10-12]

2-22

2 PRAKTICKÁ ČÁST – PROJEKT

Projekt se snaží přinést pozitivní změnu v rovině národa, komunity, instituce nebo organizace49. Tato část práce je zaměřena na vytvoření projektu nízkoprahového zařízení pro děti a mládež ve městě Jáchymov, jehož cílem je pozitivní změna v rámci této komunity. Jde o praktickou část práce, která je členěna do podkapitol podle struktury projektu.

2.1

Základní údaje Na tomto místě by měly být uvedeny základní údaje o organizaci, která by

projekt realizovala (její název, logo, sídlo, zakladatelé atd.). Tyto údaje neuvádím, protože se domnívám, že v návrhu projektu nejsou relevantní a prezentovat se ať už jako reálná či smyšlená organizace je zavádějící.

2.2

Datum zahájení projektu Jak vyplývá z logického rámce, projekt by měl být zahájen 1.1.2011 a trvat

po dobu neurčitou. Je však nutné si uvědomit, že projekt má dočasný charakter i v případech, kdy má dlouhou dobu trvání. Všechny zdroje, ať už lidské, materiální či finanční jsou organizovány a řízeny výhradně za účelem dosažení projektových cílů50. Opět upozorňuji, že jde jen o návrh, ale i tak je důležité, aby se data shodovala (viz. příloha č.4) , což dokazuje znalost problematiky.

49 50

DOLANSKÝ, V., Projektový managment. Vyd.1. Praha: Grada Publishing, 1996. Srov. tamtéž.

2-23

2.3

Popis současné situace Karlovarský kraj Popsat situaci v kraji považuji za důležité z důvodu kontextu a opodstatnění

projektu, už jen proto, že Karlovarský kraj patří v republice svým počtem cizinců i příslušníků národnostních menšin k předním krajům České republiky. V polovině roku 2005 byl proto při Zastupitelstvu kraje zřízen Výbor pro národnostní menšiny a na odboru sociálních věcí pracuje koordinátor pro romské záležitosti, národnostní menšiny a integraci cizinců. Hlavní náplní činnosti koordinátora je pomoc při integraci těchto skupin obyvatelstva ohrožených sociálním vyloučením. V této oblasti působí preventivně, konzultačně a metodicky. Bohužel jakékoliv aktivity a zapojení menšinových sdružení, jakož i organizovanost samotných etnik v kraji jsou nízké. Kontakty se uskutečňují většinou formou individuálního zprostředkování setkání přes již zmíněného koordinátora. Problémy se týkají zejména zdravotního pojištění, pobytu v ČR, diskriminačních problémů, zaměstnávání, školství a kultury51. Územní rozložení sociálních služeb v rámci kraje není příliš rovnoměrné. Většina služeb je soustředěna do větších měst, jako jsou Karlovy Vary (38 sociálních služeb), Cheb (21 sociálních služeb), Sokolov (17 sociálních služeb), Chodov (8 sociálních služeb), Mariánské Lázně (8 sociálních služeb). Naopak některé z pobytových služeb, které jsou nabízeny příspěvkovými organizacemi Karlovarského kraje, jsou poskytovány v zařízeních umístěných mimo města (v malých obcích, osadách, nebo zcela na samotě). Karlovarský kraj se zapojil do celorepublikového projektu MPSV Zajištění místní a typové dostupnosti sociálních služeb, který probíhal od 1.7.2005 do 31.8.2007 a Odborem sociálních věcí byl vytvořen Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Karlovarském kraji na období 2009 - 2013. Jedním z jeho cílů je podporovat vytváření místních partnerství v kraji a zapojit obce Karlovarského kraje do procesu plánování sociálních služeb. Z výsledků

výzkumu

realizovaného

společností

UNIVERSITAS s.r.o.

vyplynulo, že dostupnost sociálních služeb je v jednotlivých městech rozdílná. Poměrně dobrá situace je v Karlových Varech, naopak problémy s dostupností služeb 51

Srov. Sociální činnosti v Karlovarském kraji[online], dostupné z: http//www.krkraj.cz/kraj_cz/cinnosti/socialni/seznam/komun_plan.htm [2009-8-3]

2-24

jsou v menších obcích. Z hlediska cílových skupin byly jako nejlépe dostupné vyhodnoceny služby pro staré občany. Pokud jde o požadavky na vybavení obce, nejvíce jsou požadovány služby zajišťující bydlení pro seniory, k nimž je možné připojit i služby asistenční či donáškové. Stejně tak jsou ovšem požadovány i služby pro nejmladší obyvatele a pro mládež, jde však spíše o prostory k jejímu kulturnímu a sportovnímu vyžití. V menších obcích zatím využití služeb zaostává, občané jsou si vědomi jejich potřebnosti v kontextu rodiny a jejího dalšího vývoje. Zatím zde byl indikován menší zájem o využití psycho-sociálních služeb a naopak větší tlak na otázky zaměstnanosti. V roce 2008 byl z Fondu na podporu nestátních neziskových organizací z rozpočtu Karlovarského kraje poskytován příspěvek registrovaným poskytovatelům sociálních služeb dle zákona o sociálních službách. Jednalo se o podporu čtyř oblastí, jednou z nich byla i podpora poskytování sociálních služeb v sociálně vyloučených romských komunitách. Na tuto oblast kraj uvolnil 152 000,- Kč (v roce 2007 to bylo 0,-Kč). Karlovarský kraj v současné době připravuje dva individuální projekty, které budou financované z OP LZZ. Prvním z nich je Individuální projekt Karlovarského kraje pro oblast poskytování služeb sociální prevence v období let 2008 – 2012. Tento projekt se zaměřuje na zajištění poskytování vybraných sociálních služeb (zejména služeb sociální prevence) a jejich dostupnost osobám sociálně vyloučeným nebo ohroženým sociálním vyloučením na území celého Karlovarského kraje. Konkrétně se jedná o zajištění těchto sociálních služeb: •

podpora samostatného bydlení,

•

azylové domy,

•

domy na půl cesty,

•

intervenční centra,

•

nízkoprahová denní centra,

•

nízkoprahová zařízení pro děti a mládež,

•

sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi,

•

sociálně terapeutické dílny,

•

terénní programy,

•

sociální rehabilitace 2-25

Tento projekt bude podpořen celkovou částkou 29 313 133,- Kč.52 V Karlovarském kraji v současné době existuje pět nízkoprahových zařízení pro děti a mládež a to v Karlových Varech, Chodově, Mariánských Lázních a dvě v Chebu53. Jejich přehled je přiložen v příloze č. 9. Jejich realizátoři jsou pro tento projekt významní jako jeho potencionální budoucí realizátoři nebo alespoň zdroj informací a zkušeností v této oblasti Jáchymov Na rozdíl od kraje, zastupitelstvo města se touto záležitostí doposud příliš nezabývalo a řešit jej neplánuje. Podle starosty města se nejedná o problém, který by mělo řešit město, ale rodiče. Kromě toho, děti se vždy nějak zabaví…(Grulich, ústní sdělení). Přístup ostatních zastupitelů města je různý, někteří nejsou ochotni o tom diskutovat, protože to podle nich žádný problém není, jiní jsou nejen ochotní k diskusi, ale i angažovat se v této záležitosti. Jak už jsem zmínila Město Jáchymov je od začátku roku 2009 partnerem programu Integrovaný vzdělávací systém města Jáchymov – Mosty, což naznačuje počínající aktivitu za strany samosprávy. Ve městě je obecně nabídka sportovního a kulturního vyžití nízká, vlastně omezená pouze na skautské středisko Arnika, Biatlon klub Jáchymov a fotbalové družstvo žáků a dorostenců TJ Jáchymov. V minulém roce bylo založeno občanské sdružení Tolárek, které se také snaží připravit dětem z Jáchymova program pro volný čas. Tento program je však nepravidelný, jedná se spíš o výlety a jiné nárazové akce. Děti ze sociálně slabých rodin se většinou neúčastní z důvodu vysoké finanční nákladnosti. Nicméně faktem je, že více než dva a půl roku se tu schází romské děti a pod vedením jednoho z rodičů se věnují tanci a zpěvu, účinkují na různých představeních a dokonce vyhrávají soutěže. Tento fakt byl vlastně prvním impulsem k návrhu tohoto projektu. I přes minulé neúspěchy jiných organizací na tomto poli, věřím, že pokud bude někdo pokračovat v tom, čemu se tu děti téměř tři roky věnují není možné se setkat s nezájmem. Tímto projektem se tedy vlastně snažím o přetvoření jakéhosi neformálního uskupení v sociální službu, odpovídající definici nízkoprahového zařízení pro děti a mládež, tak jak je definována zákonem. 52

Srov. Sociální činnosti v Karlovarském kraji[online], dostupné z: http//www.krkraj.cz/kraj_cz/cinnosti/socialni/seznam/komun_plan.htm [2009-8-3] 53 Srov. tamtéž

2-26

2.4

Charakteristika projektu Jedná se o ambulantní službu, tedy službu, kam klienti dochází. Kvalifikovaný

personál zde bude klientům poskytovat služby v souladu se standardy kvality sociálních služeb. Klienti v centru naleznou ideální prostředí pro trávení volného času, které jim bude „šité na míru“.

2.5

Vize projektu K formulaci poslání vede dost dlouhá cesta. Na začátku bývá určitá představa,

co by se mělo stát, co je žádoucí nebo správné – můžeme jí říkat vize54. Takovou představou je v případě tohoto projektu lepší soužití v obci. Soužitím je myšleno vztahy majoritní a sociálně vyloučené společnosti.

2.6

Poslání projektu Poslání jakéhokoliv sociálně ekonomického subjektu je kategorií, která

vymezuje jeho existenci55. Poslání říká, proč tu jsme, čeho chceme dosáhnout, o co usilujeme. Je to vyjádřený nebo pociťovaný smysl existence56. Poslání není věc jednou daná a neměnná, stále je možné ho dotvářet, lépe řečeno zdokonalovat57. Posláním NZDM je usilovat o sociální začlenění a pozitivní změnu v životním způsobu dětí a mládeže, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci, poskytovat informace, odbornou pomoc, podporu a předcházet tak jejich sociálnímu vyloučení.58 Nejobvyklejším posláním organizací v neziskovém sektoru je ovlivňování podmínek života lidí ve společnosti.59 Nejinak tomu bude v případě tohoto zařízení, které se na základě principů nízkoprahovosti bude snažit o vytvoření prostředí vhodné pro obohacující, podnětné a smysluplné trávení volného času. Tím dosáhne zlepšení

54

KOL. AUTORŮ, Řízení neziskových organizací, s. 15 STRECKOVÁ, Y., Veřejná ekonomie pro školu i praxi, s. 163 56 KOL. AUTORŮ, Řízení neziskových organizací, s. 13 57 Srov. taméž 58 Srov. Pojmosloví Nízkoprových zařízení pro děti www.streetwork.ecn.cz 59 Kol. Autorů, Řízení neziskových organizací, s. 13, 14 55

2-27

a

mládež(NZDM),dostupné

z:

kvality života dětí a mládeže z rodin, které se nacházejí v nepříznivé sociální situaci a žijí v lokalitě, která je označována jako sociálně vyloučená. Smyslem vytvoření zařízení je umožnit dětem trávit volný čas v bezpečném prostředí a podle jejich představ. Stručně řečeno nabídnout jim možnosti, jak trávit volný čas - v rámci jejich představ, v rámci možností a ve jménu lepšího soužití v obci.

2.7

Záměr projektu Záměrem je vytvoření nízkoprahového centra pro děti a mládež, zařízení, které

bude dětem a mládeži přístupné maximálně možným způsobem (viz. princip nízkoprahovosti). Klientům zde budou nabídnuty příležitosti, jak naložit nejen se svým volným časem, ale i se svým životem. Sociálně-terapeutické služby by měly mladým lidem pomoci při řešení každodenních problémů, se kterými jsou konfrontováni. Záměrem práce v NZDM je prevence a snaha o odstranění sociálněpatologických jevů z životů těchto dětí a mládeže. Jedná se o sociálně-patologické jevy, které jsou typické právě pro sociálně vyloučené lokality a jejich odstranění je nezbytným krokem k bezproblémovému soužití obyvatel těchto lokalit s většinovou společností.

2.8

Cíle projektu Cílem se rozumí stav, kterého chceme v určitém období dosáhnout60. Hlavním

cílem tohoto projektu je vytvoření služby sociální prevence, která ve městě chybí. Tím bude dětem v Jáchymově umožněno smysluplně trávit volný čas a předcházet tak vzniku sociálně patologických jevů. Tento hlavní cíl lze tedy označit jako prevenci a odstraňování sociálně patologických jevů. Toho bude dosaženo dílčími cíly, kterými bude již zmíněná nabídka smysluplné náplně volného času v podobě programu, který bude vytvořený ve spolupráci s cílovou skupinou a na základě principů nízkoprahovosti a poskytování sociálně-terapeutických služeb (poradenství, krizová intervence, informační služby apod.). 60

STRECKOVÁ, Y., Veřejná ekonomie pro školu i praxi, s. 165

2-28

2.9

Cíle ve vztahu ke klientům Cílem NZDM je dětem a mládeži zabezpečit podporu pro zvládnutí obtížných,

životních

událostí,

snížení

sociálních

rizik

vyplývajících

z konfliktních

společenských situací, životního způsobu a rizikového chování, zvýšení sociálních schopností a dovedností, podporu sociálního začlenění do skupiny vrstevníků i do společnosti, včetně zapojení do dění místní komunity, nezbytnou psychickou, fyzickou, právní a sociální ochranu během pobytu v zařízení a podmínky pro realizaci osobních aktivit, zlepšovat kvalitu jejich života, předcházet nebo snížit zdravotní rizika související s jejich způsobem života a zabezpečit lepší orientaci v jejich sociálním prostředí.61 V počátcích projektu se bude jednat o zprostředkování sportovního, tanečního a hudebního vyžití, o které jeví děti a mládež zájem již nyní. Toto je reakcí na jejich potřeby, které se týkají vyžití ve volném čase a jež, pokud nejsou naplněny, vedou často ke vzniku sociálně - patologických jevů. Ve vztahu ke klientům je důležité zmínit také individuální práci, která je nedílnou součástí sociální práce umožňující blíže poznat jedince, navázat s ním rovnocenný vztah a podporovat ho v rozvoji jeho osobnosti a dovedností. Individuální plánování průběhu služby je obsahem standardů kvality sociálních služeb 62 , ale na tomto místě bych ráda zdůraznila, že v případě NZDM je tento standard ne vždy a snadno naplňován a to z důvodu nestálé a nepravidelné frekvence návštěv klientů.

2.10

Cíle ve vztahu k personálu Cílem je vytvořit dobré pracovní podmínky, tzn. příjemné pracovní prostředí

s dostatečným materiálním vybavením, odpovídající platové ohodnocení, možnost realizovat se, profesně se rozvíjet a dále vzdělávat. Zaměstnanci by měli pracovat s vědomím, že každý je důležitý, že jejich připomínky, stížnosti či kritika jsou impulsem, který je vždy relevantní a bude podnětem pro zlepšení kvality služeb. Prostředkem k dosažení tohoto cíle bude jasně stanovená struktura a počet pracovních 61

Srov. Pojmosloví Nízkoprových zařízení pro děti a mládež(NZDM), dostupné z: www.streetwork.ecn.cz, [2009-10-4] 62 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

2-29

míst, kvalifikačních požadavků a osobnostních předpokladů zaměstnanců (uvedených v § 115 zákona o sociálních službách), déle pak písemně zpracovaná vnitřní organizační struktura, která stanoví oprávnění a povinnosti jednotlivých zaměstnanců a postup při jejich hodnocení. 63 Každý nový zaměstnanec bude zaškolen, seznámen s vnitřními pravidly zařízení, s jeho strukturou a se systémem výměny informací mezi zaměstnanci. Tyto náležitosti budou písemně zpracovány ve vnitřních pravidlech zařízení spolu se systémem finančního a morálního oceňování a programem dalšího vzdělávání zaměstnanců. Jednou měsíčně se bude konat pravidelná týmová supervize, v případě zájmu také individuální.

2.11

Cíle ve vztahu ke společnosti Hlavním cílem je změna negativního postoje většinové společnosti. Věřím, že

pozitivní změna nastane již ve chvíli spuštění projektu, kdy děti přestanou trávit čas na ulici, což obtěžuje většinu obyvatel lokality i mimo ni.

2.12

Cílové skupiny projektu Cílovou skupinou NZDM jsou děti a mládež od 6 do 18 let, resp. někdy do 26

let. Klientela má svá geografická specifika a i tomu se musí personál takových zařízení přizpůsobit64. Zařízení bude navštěvovat převážně romská klientela. Tomu je také nutné se přizpůsobit a respektovat např. i starší příbuzné (rodiče, bratři, sourozenci) svých cílových klientů. Omezení vstupu těmto by ve většině případů znamenalo ztrátu cílového klienta, a tím vlastně i smysluplnosti klubu. Je to také dáno rozdílnou tzv. „rodinou“ mentalitou romské národnosti. Samozřejmě i tito musí respektovat základní pravidla i řád klubu.

63

64

Zákon č. 108/2006 sb. O sociálních službách CHRÁST,O., Role nízkoprahovosti v potlačování sociální exkluze, 2006, Kurz „Budování kapacity NNO“, Závěrečná písemná práce, publikováno na www.streetwork.cz

2-30

Primární cílovou skupinou, které jsou určeny služby tohoto zařízení jsou děti a mládež ve věku od 6 do 21 let ze sociálně slabých a sociálně vyloučených rodin. Tyto děti a mládež tráví čas na ulici nebo v neobydlených domech, často bývají pachateli kriminální činnosti (drobné krádeže, vandalismus, násilí apod.), užívají alkohol a jiné omamné látky (dříve hlavně toluen, nyní marihuana, pervitin apod.) nebo s nimi experimentují. Sekundární (nepřímou) cílovou skupinou, která bude mít z této služby zisk, jsou již zmínění obyvatelé lokality, kteří si mimo jiné stěžují právě na hluk který děti produkují na ulicích, a kteří označují soužití s převážně romskými občany této lokality za nesnesitelné.

2.13

Odůvodnění projektu Domnívám se, že tento text obsahuje mnoho důvodů, které dokazují

potřebnost nízkoprahového zařízení v dané lokalitě. Jeho opodstatnění obsahují také přílohy č. 4, 5, 6 a 7. Nyní uvádím shrnutí argumentů, které tento projekt podporují. Ve městě Jáchymov se nachází lokalita, která je označována jako sociálně vyloučená. V této lokalitě se ve zvýšené míře vyskytují společensky nežádoucí, takzvané sociálně – patologické jevy, kterými jsou toxikomanie, alkoholismus, kriminalita mladistvých, dále pak vysoká a dlouhodobá nezaměstnanost a prostituce. Pro děti a mládež jsou tyto jevy běžnou součástí jejich života. Jejich rodiče jim většinou nevěnují patřičnou pozornost a jejich výchovu spolu s hygienou často zanedbávají. Mladí obyvatelé této lokality nemají žádný denní program a tak jejich dny plynou v závislosti na programu, který si sami vytvoří. Není divu, že vyhledávají nebezpečné, vzrušující, pro ně možná dobrodružné situace, které je zavedou mimo nudnou realitu. Takové chování je vlastní každému dítěti, které se nudí. Troufám si tvrdit, že v Jáchymově se stalo něco ojedinělého a to ve chvíli, kdy jedné z matek přestalo být lhostejné, jak její syn tráví volný čas. Začala tedy zjišťovat, co ve volném čase rád dělá, všimla si, že má rád hip-hopovou hudbu, pokud možno, co nejhlasitěji a rád na ni se svými kamarády tancuje. To pro ni bylo impulsem, poskytnout vlastní prostory a začít s chlapci pracovat (Mihalyová, ústní sdělení). Vlastně jen jejich zábavu přenesla z ulice do svého bytu. Postupně přicházelo víc a

2-31

víc dětí, které se už nechtěly nudit na ulici. Tak během jednoho roku vznikla taneční skupina Romano a dívčí pěvecký soubor Čhavoripen. Nestává se často, aby se sami obyvatelé sociálně vyloučené lokality pokoušeli sami něco změnit, ale pokud se to děje, měla by je většinová společnost podporovat. To vidím, jako hlavní důvod pro vznik nízkoprahového zařízení pro děti a mládež, místa, kde by se tyto děti mohly pravidelně setkávat, smysluplně trávit volný čas a nebyly by omezeny finančními výdaji.

2.14

Prostory Zařízení bude umístěno v ulici Mincovní 354. Tato budova je majetkem města,

které ji již delší dobu (více než čtyřiři roky) nepronajímá. Jedná se o bývalý obytný dům, který zastupitelstvo navrhuje, jako schůdnou alternativu pro projekt se zdůvodněním, že nikdo nemá zájmem o pronájem, protože je umístěn právě na okraji lokality.

Tím vlastně

tento

objekt

splňuje

princip

prostorového

přístupu

do nízkoprahových zařízení. V přízemí jsou dvě místnosti a sociální zařízení v dalším patře taktéž. Přízemní místnosti budou využívány pro pohybové, taneční a hudební aktivity. Ty budou vybaveny nábytkem, žebřinami a žíněnkami. V horním patře bude kancelář pro zaměstnance a společenská místnost se stolním fotbalem a jinými společenskými hrami. K domu patří zahrada, kde bude v letních měsících rozložený stůl na stolní tenis.

2.15

Poskytované služby Všeobecně lze službu charakterizovat jako výchovnou, aktivizační, vzdělávací

a sociálně terapeutickou službu umožňující dětem a mládeži zprostředkování se společenským prostředím, pomoc při uplatňování jejich práv a zájmů a při obstarávání jejich osobních záležitostí. Služba se bude odvíjet od věkového složení, počtu přítomných, popřípadě pohlaví. Děvčata a chlapci, stejně jako děti různého věku mají některé odlišné zájmy. Níže uvedený harmonogram by měl usnadnit jak naplňování těchto jejich zájmů, tak

2-32

jejich pravidelnost. Jeho striktní dodržování není nutné, jedná se jen jakousi orientační směrnici. Tabulky č. 1 – 5, denní harmonogram PONDĚLÍ

SPOLEČENSKÁ MÍSTNOST

TANEČNÍ MÍSTNOST

HUDEBNÍ MÍSTNOST

12:00-14:00

1.skupina

2. skupina

3.skupina

14:00-16:00

2. skupina

3.skupina

1.skupina

16:00-18:00

3.skupina

1.skupina

2. skupina

Společný program

18:00-20:00 ÚTERÝ

SPOLEČENSKÁ MÍSTNOST

TANEČNÍ MÍSTNOST

HUDEBNÍ MÍSTNOST

12:00-14:00

2. skupina

3.skupina

1.skupina

14:00-16:00

3.skupina

1.skupina

2. skupina

16:00-18:00

1.skupina

2. skupina

3.skupina

Tělocvična

18:00-20:00 STŘEDA

SPOLEČENSKÁ MÍSTNOST

TANEČNÍ MÍSTNOST

HUDEBNÍ MÍSTNOST

12:00-14:00

3.skupina

1.skupina

2. skupina

14:00-16:00

1.skupina

2. skupina

3. skupina

16:00-18:00

2. skupina

3. skupina

1.skupina

Tělocvična

18:00-20:00 ČTVRTEK

SPOLEČENSKÁ MÍSTNOST

TANEČNÍ MÍSTNOST

HUDEBNÍ MÍSTNOST

12:00-14:00

1.skupina

2. skupina

3.skupina

14:00-16:00

2. skupina

3.skupina

1.skupina

16:00-18:00

3.skupina

1.skupina

2. skupina

Společný program

18:00-20:00 PÁTEK

SPOLEČENSKÁ MÍSTNOST

TANEČNÍ MÍSTNOST

HUDEBNÍ MÍSTNOST

12:00-14:00

2. skupina

3.skupina

1.skupina

14:00-16:00

3.skupina

1.skupina

2. skupina

16:00-18:00

1.skupina

2. skupina

3.skupina

18:00-20:00

Společný program

2-33

2.16

Volnočasové aktivity Jde o aktivity, poskytující náplň volného času klientů, které nespadají

do jiných výkonů sociální práce. Volnočasové aktivity jsou prostředkem sociální práce. Na význam volnočasových aktivit se můžeme dívat perspektivou cílů: -

realizace aktivit, jež iniciují klienti (tlak na aktivitu klienta, rozdíl oproti pasivnímu přijímání a konzumaci zábavy)

-

akce motivující klienty k zodpovědnosti za to, aby akce vůbec proběhla, pracovník je asistentem, sekundantem, tím který motivuje k dosažení

-

pokud klienty dobře motivujeme, klienti na organizaci aktivit rostou

-

utvářením stále kvalitnějšího vztahu mezi pracovníkem a klientem vzniká kvalitnější prostor pro práci

-

během volnočasových aktivit má pracovník velké množství prostoru pro poskytování sociálních služeb

-

vyplnit volný čas, rovná se – „zabít nudu“(nejviditelnější, ale ne nejdůležitější cíl)65 Existuje tato hierarchie aktivit:

1. Základní jednoduché instrumentální aktivity, které realizuje klient z vlastní vůle vlastní aktivitou, pracovníci je pouze zprostředkovávají. Jde například o zapůjčení vybavení k sportovním aktivitám. 2. Složitější volnočasové aktivity, které realizuje klient z vlastní vůle a vlastní silou. Pracovníci je pouze zprostředkují nebo nabídnou podporu (náhodnou pomoc), aby je klient mohl smysluplně využívat. Tyto aktivity jsou vytvářeny na základě zájmu a potřeb klientů a s jejich spoluúčastí, klienti je mohou vykonávat

samostatně,

bez instruktáže

(např. klienti

uspořádají

turnaj

ve fotbale). 3. Akce, které jsou iniciovány samotnými klienty a u jejich realizace dochází ke kooperaci mezi klienty a pracovníky. Pracovníci usilují o zvýšení organizačních schopností klientů a jejich seberealizaci, např pronájem

65

KOL.AUTORŮ, Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce, s. 32

2-34

tělocvičny, kam budou klienti po určité období docházet, přičemž pracovník se stává grantem pronájmu. 4. Akce,

které

slouží

k propagaci

sociální

práce

a

zpestření

rutiny

(každodennosti). Připravují je sami pracovníci, a pokud je to možné, zapojují do realizace klienty. Může jít o koncerty, turnaje a jiné akce. 5. Dílny – pravidelné či nepravidelné akce, na nichž může být zajištěn lektor (interní nebo externí pracovník). Klient může dílnu vyhledat a volně se zapojit do nabízených aktivit, např. lezení na stěně.66 Schéma hierarchie volnočasových aktivit Pyramidu lze vnímat ze dvou pohledů: 1) dle četnosti realizovaných aktivit, 2) dle míry zapojení klienta a pracovníka.67

Nejméně preferované a realizované aktivity, nejmenší zapojení klienta

DÍLNY PROPAGAČNÍ NEBO ZPESTŘUJÍCI AKCE AKCE, KTERÉ INICIUJÍ SAMI KLIENTI SLOŽITĚJŠÍ VOLNOČASOVÉ

Nejvíce preferované a realizované aktivity, největší zapojení klienta

AKTIVITY, KTERÉ DĚLAJÉ KLIENTI SAMI JEDNODUCHÉ VOLNOČASOVÉ AKTIVITY, KTERÉ DĚLAJÍ KLIENTI SAMI

66

Srov. tamtéž

67

KOL. AUTORŮ, Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce, s. 35

2-35

Pro snadnější organizaci volnočasových aktivit budou klienti rozděleni do tří skupin. První skupinou budou děvčata ve věku od 6 do 11 let, druhou skupinou budou chlapci ve stejném věku a třetí skupina budou chlapci i děvčata od 12 do 21 let. Kapacita každé skupiny bude 7 dětí. Program je rozdělen do aktivit, které budou probíhat v různých místnostech. Následuje výčet aktivit, které budou zpočátku nabízeny. Tuto nabídku je možné rozšířit podle potřeb a přání klientů. Základní nabídka volnočasových aktivit Aktivizační hry Jedná se o stolní hry, při kterých děti rozvíjí své matematické, logické a strategické dovednosti a schopnosti, vyžadují soustředění, pohotovost a smysl pro poctivou hru. Jedná Se například o člověče nezlob se, pexeso, karetní hry a jiné. Tanec Půjde

především

o

breakdance,

který

upřednostňuje

většina dětí.

Pravděpodobně bude probíhat spolupráce s lektorem tohoto tance, který by byl externím zaměstnancem. Zpěv V případě děvčat se bude jednat o romské, populární a rocková písně, chlapci upřednostňují hip-hop a rapování.

2-36

Nabídka volnočasových aktivit podle místností Společenská místnost Tato místnost bude vybavena stoly, židlemi, křesly a jednou pohovkou, bude zde televizor a DVD přehrávač. Děti zde budou psát úkoly, hrát stolní a různé aktivizační hry, dívat se na filmy a na záznamy ze svých vystoupení. Taneční místnost Jde o nejrozlehlejší místnost, která bude minimálně vybavena, čímž se získá, co největší prostor. Vybavením této místnosti budou žíněnky, žebřiny, a hudební přehrávač. Aktivitou, kterou zde budou klienti praktikovat bude tanec, především breakdance, který je pohybově a gymnasticky náročný, čemuž by tato místnost měla být přizpůsobena. Hudební místnost Tato místnost bude odhlučněná a nebude chzbět ani hudební vybavení (mikrofony, nástroje). Děti zde budou rozvíjet své hudební dovednosti, ať už jde o zpěv či hru na nástroj. Tělocvična Tělocvična je nedaleko zařízení. Tělovýchovná jednota Jáchymov, která je jejím vlastníkem nabízí možnost jejího využití bez finančních nároků. Podmínkou návštěv je její úklid po každém užití. Aktivity se budou střídat pro jednotlivé skupiny po dvou hodinách. Denní časový harmonogram je rozvržen tak, aby se skupiny dětí v jednotlivých aktivitách programu vystřídaly rovnoměrně.

2-37

2.17

Personální obsazení Koordinátor projektu, který nízkoprahové zařízení povede, musí splňovat

předpoklady pro povolání sociálního pracovníka definované zákonem 68 . Dále pak budou na uchazeče kladeny nároky na orientaci v problematice public relations, na teoretické i praktické schopnosti nezbytné k vykonávání fundraisingových aktivit a na schopnosti vedení pracovního týmu. Na koordinátora projektu bude zároveň kladen požadavek na praktické zkušenosti v oblasti práce s dětmi. Sociální pracovník a pracovník v sociálních službách budou přímo podřízeni koordinátorovi projektu. Tyto posty vyžadují také adekvátní vzdělání, které upravuje zákon. Nároky budou kladeny především na teoretické znalosti a praktické zkušenosti v dané oblasti. V případě sociálního pracovníka budou výhodou úspěšně zakončené terapeutické kurzy uchazeče . Na všechny uchazeče o výše uvedené pracovní pozice budou dále kladeny požadavky na komunikativní a výchovné schopnosti a schopnost nenechat s sebou manipulovat. Dalším nezbytnou podmínkou pro přijetí bude motivace k vykonávané práci a vztahu k cílové skupině. U všech zaměstnanců budou zkoumány osobnostní předpoklady pro práci v centru. Všechny výše uvedené pracovní pozice budou obsazeny na základě smlouvy o hlavním pracovním poměru na plný úvazek. 69 . Požadavky na kvalifikaci zaměstnanců a jejich zkušenosti jsou dosti vysoké, protože kvůli finanční udržitelnosti projektu budou muset zvládat více funkcí. S externími pracovníky bude navázána spolupracovat především v oblasti propagace a financování (PR, fundraising). Jedná se také o lektora breakdance a supervizora. Pracovně-právní vztah s externími pracovníky bude probíhat na základě dohody o provedení práce70. Administrativní pracovník musí mít dokončené minimálně středoškolské vzdělání, musí dobře znát metodiku a obsah účetnictví vymezené zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Bude zaměstnán na základě smlouvy o hlavním pracovním poměru na poloviční úvazek. Pozice uklízečky nebude zatížena žádnými 68

Pozn. autora: Předpoklady pro výkon sociálního pracovníka upravuje Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách 69 Pozn. autora: Pracovně právní vztahy upravuje Zákoník práce č. 262/2006 Sb. 70 Srov.tamtéž

2-38

požadavky, bude přímo podřízena koordinátorovi projektu a bude provozována na základě

smlouvy

o

hlavním

pracovním

poměru

na poloviční

úvazek.

Pravděpodobně bude tato pozice obsazena některou z matek našich klientů. Tabulka č.6 zobrazuje kompletní personální obsazení zařízení, typ pracovně právního vztahu, výše hrubých mezd a částek odvodů na sociálním a zdravotním pojištění. Tabulka č. 6: Personální obsazení a osobní náklady

Pracovní pozice

Koordinátor projektu

Sociální pracovník Pracovník v sociálních službách Administrativní pracovník/ce

Vzdělání

VŠ

VŠ/VOŠ

SŠ

SŠ

Pracovněprávní vztah

HPP, celý úvazek HPP, celý úvazek HPP, celý úvazek HPP, 1/2 úvazek HPP, 1/2

Uklízečka

úvazek

Externí pracovníci

-

Zdravotní a Mzda (hrubá)

Celkem za rok

pojištění71

2011

25 000

8 750

405 000

23 000

8 050

372 600

17 000

5 950

275 400

10 000

3 500

162 000

6 500

2 275

105 300

DPP

30 000

Celkem

81 500

71

sociální

28 525

Sociální pojištění upravuje zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, u zaměstnanců je jeho sazba 6,5% z vyměřovacího základu. Zdravotní pojištění upravuje zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, u zaměstnanců jeho výše činí 12,5 % z vyměřovacího základu.

2-39

1 320 330

2.18

Dobrovolnická činnost Svým nadšením, angažovaností, neformálností a osobním přístupem mohou

dobrovolníci

v sociálních

službách

v bezprostředním kontaktu s klientem.

zastat

mnoho

užitečné

práce,

zejména

72

Dobrovolníci budou mít i v tomto zařízení důležitou roli, budou nedílnou součástí pracovního týmu, svou prácí budou přispívat k integraci klientů a jistě budou přinášet nové podněty. Pravděpodobně největší množství dobrovolníků bude z řad studentů. Studenti oboru sociální práce Západočeské univerzity v Plzni zde budou vykonávat praxi a získávat praktické dovednosti a zároveň již mají přehled v sociálním oboru. Přínosem bude jak jejich zpětná vazba, tak podněty a nové nápady. Možná je také spolupráce s dobrovolníky z řad místních obyvatel, jako například pomoc při výletech a procházkách po okolí, ale také při jednorázových akcích. Každý dobrovolník dostane za svou činnost certifikát dobrovolníka. Další záležitosti se řídí dle ustanovení uvedených ve smlouvě s dobrovolníkem (viz příloha 8).

2.19

Finanční rozpočet projektu Základním nástrojem finančního plánování je rozpočet. Jedná se o plán

činnosti určitého subjektu na určité období vyjádřený v peněžních jednotkách. V rozpočtu lze tedy najít kolik peněz bude potřeba k zajištění této činnost a z jakých zdrojů tyto peníze subjekt získá.73 V tabulce č. 7 je finanční rozpočet projektu na první rok. Jednotlivé položky nákladů byly rozděleny na osobní, investiční a provozní náklady. Dále jsou částky rozděleny do dvou etap, ve kterých budou platby jednotlivých položek probíhat. V první etapě, která předchází samotnému otevření zařízení bude nejvíce prostředků vynaloženo na investiční náklady a to především z důvodu rekonstrukce prostor, vymalování všech místností i chodeb, úprav a zařizování místností včetně kanceláře. V druhé etapě, která bude probíhat prvních pět měsíců po otevření zařízení pak budou

72

Srov. MATOUŠEK, O., Metody a řízení sociální práce, s. 61

73

KOL. AUTORŮ, Řízení neziskových organizací, s. 73

2-40

probíhat platby za osobní náklady a provozní náklady – mzdy zaměstnanců, platba energií, platby komunikací. Tabulka č. 7: Finanční rozpočet – náklady na první rok realizace projektu POLOŽKA

1. ETAPA

2. ETAPA

CELKEM

OSOBNÍ NÁKLADY CELKEM

0

523 125

523 125

Hrubé mzdy

0

387 500

387 500

Odvody na pojištění

0

135 625

135 625

270 000

15 000

285 000

Rekonstrukce prostor

75 000

0

75 000

Vymalování prostor

15 000

0

15 000

Vybavení místností (stoly, židle, skříně)

40 000

0

40 000

Nákup pomůcek pro volnočasové aktivity

15 000

0

20 000

Vybavení kanceláří, nábytek (stoly, židle, skříně, police)

26 000

0

26 000

Audio, video a DVD vybavení

17 000

0

17 000

Vybavení kuchyně (lednice, varná konvice, nádobí)

10 000

0

10 000

kopírkou)

55 000

0

55 000

Kancelářské potřeby

15 000

5 000

25 000

2 000

0

2 000

35 500

71 500

107 000

4 000

0

4 000

0

25 000

25 000

12 500

30 000

INVESTIČNÍ NÁKLADY CELKEM

Elektrotechnické vybavení kanceláře (3 PC, tiskárna,

Zavedení internetu PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM Služební mobilní telefony Nájemné Energie

17 500

Propagace

3 000

4 500

7 500

Platby internet, telefony

2 000

7 500

9 500

Opravy

4 000

2 000

6 000

Ostatní náklady

5 000

20 000

25 000

305 500

609 625

915 125

NÁKLADY CELKEM

2-41

2.20

Finanční zdroje projektu Projekt bude financován z více zdrojů, a to jak z veřejných - z Evropského

sociálního fondu, dotacemi od kraje, tak neveřejných - sponzorskými dary od ČSOB a Léčebných lázní Jáchymov a.s. Nejvyšší částka - 750 000 Kč bude zdroj z Evropského sociálního fondu – operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ), který je zaměřen na sociální integraci v období let 2008 – 2012. Jednotlivé položky nákladů a výnosů jsou rozpracovány v níže uvedené tabulce č. 8. Tabulka č. 8: Rozpočet projektu - výnosy ZDROJ

ČÁSTKA

Evropský sociální fond

750 000

Krajské dotace

125 000

Sponzorský dar ČSOB

50 000

Sponzorský dar Léčebné lázně Jáchymov a.s.

50 000

VÝNOSY CELKEM

975 000

ZISK/ZTRÁTA

59 875

Díky získaným penězům ze strukturálních fondů EU, krajských dotacích i sponzorských darů, převyšují výnosy nad náklady. Ziskový rozdíl 59 875 Kč bude v rozpočtu dále veden jako rezerva.

2.21

Vnitřní evaluace projektu Evaluace projektu bude průběžná. Hodnocení dosažení dílčích cílů bude

probíhat během porad. V oblasti práce s dětmi půjde o sledování a hodnocení programu, návštěvnost, dodržování vnitřního řádu, který bude zavazující pro děti a na dodržování vnitřních směrnic, které budou zavazující pro zaměstnance. Zdrojem informací bude zejména případová práce s jednotlivými dětmi – dosažení výsledků individuálního plánovaní, pokroků, spolupráce ze strany dítěte, popř. rodiny. Hodnocení bude probíhat i v oblasti poradenství, návaznosti práce zařízení s ostatními

2-42

institucemi, zlepšení situace v rodině, pomoc s vyřízením administrativních úkonů a spolupráce ze strany klientů. Při hodnocení plnění cílů projektu budou využity především statistické údaje z dané lokality. Předpokládá se aktivní spolupráce se ZŠ Jáchymov, policií ČR i městským úřadem.

2.22

Udržitelnost projektu Projekt je pracovní proces směřující k dosažení stanovených cílů. Během

tohoto procesu prochází projekt mnoha etapami a fázemi. Tak, jak se tyto etapy mění, mění se i úkoly, organizace a zdroje, které se na projektu podílejí74. Tento projekt bude pečlivě monitorován, tak aby bylo možné reagovat na jakékoliv vznikající změny, což je jednou ze záruk jeho udržitelnosti. Další zárukou je potřeba této služby v dané lokalitě a její současná absence.

2.23

Výstupy projektu Výstupů z projektu je celá řada. Jedná se o týdenní program jehož součástí

jsou volnočasové aktivity s předpokládanou účastí přibližně 21 dětí denně, mimořádné jednorázové akce, vystoupení na pěveckých a tanečních soutěžích pro děti a mládež s předpokládanou účastí také 21 dětí a videonahrávky z těchto vystoupení. Mezi výstupy z poskytování sociálně-terapeutických služeb patří vytvoření přibližně jednadvaceti individuálních plánů (přesný údaj nyní nelze uvést) během prvního roku fungování projektu, během dalších období pak jejich naplnění a vytvoření plánů nových. Ze služeb poskytovaných mladým lidem to pak bude poskytování pomoci při vykonávání

administrativních

úkonů,

asistence

při hledání

zaměstnání,

poskytování poradenství v sociální, pracovní a rodinné oblasti a situační intervence. V oblasti public relations půjde o výstupy v podobě webových stránek, publikace článků v denním tisku a v Jáchymovském zpravodaji, uskutečňování rozhovorů

v rozhlase,

k informovanosti

74

vytištění

klientů

plakátů i

a

letáčků,

potencionálních

které

zájemců

DOLANSKÝ, V., Projektový managment. Vyd.1. Praha: Grada Publishing, 1996.

2-43

budou

sloužit o službu.

2.24

Význam projektu Hlavním cílem projektu je odstraňování a prevence sociálně patologických

jevů mezi mladými lidmi v sociálně vyloučené lokalitě Jáchymov. Vytvořením nízkoprahového zařízení bude ve městě zavedena službu sociální prevence, která zde chybí, a která naplňuje některé potřeby lidí, kteří tuto lokalitu obývají. Poskytnutím nabídky zajímavého programu volného času dojde k situaci, kdy děti a mladí lidé již nebudou trávit většinu volného času na ulicích, ale smysluplně v prostorách NZDM. Poskytování sociálně-terapeutických služeb zlepší kvalitu života klientů. Činnost NZDM je může ovlivnit i v dalších oblastech života jako je volba školy nebo zaměstnání. Výše uvedené skutečnosti by měly vést ke zlepšení vztahů mezi všemi obyvateli obce.

2-44

Závěr

K vytvoření tohoto projektu mě vedlo hned několik pohnutek. Jednou z nich bylo vystoupení pěveckého souboru Čhavoripen na hudebním festivalu v nedalekém Ostrově, kde dívky vystoupily s romskými písněmi a sklidily zasloužený potlesk, další byl rozhovor s jejich vedoucí, ženou, která žije přímo v sociálně vyloučené lokalitě a s dětmi (převážně romskými) spolupracuje již třetím rokem. Zájem dětí se za celou dobu nezměnil, ale jejich aktivity jsou omezeny především z finančního a časového hlediska. Potřebnou motivaci jsem tedy získala převážně z rozhovorů s dětmi, ale i některými obyvateli Jáchymova, z nichž většina by takové zařízení přivítala. Další motivací bylo ověření vlastních teoretických a praktických znalostí a dovedností souvisejících s přípravou projektu, které jsem získala během studia. V souvislosti s reálnou situací je možné si uvědomit některé další souvislosti a úskalí psaní projektu v praxi. Pro tento projekt je velice kladnou souvislostí narůstající zájem kraje o tuto problematiku, který se projevuje každoročním zvyšováním dotací. Největší úskalí spatřuji v přístupu zastupitelů města a jejich nedostatečným zájmem o problematiku sociálního vyloučení. I když mohu konstatovat, že se spuštěním programu Integrovaný vzdělávací systém města Jáchymov – Mosty se tato situace mění. Financování projektu by bylo nejnáročnější v prvním roce jeho realizace, ve kterém by bylo zapotřebí zrekonstruování a vybavení prostor. V dalších letech jeho fungování by největší položkou nákladů byly náklady osobní, ovšem vezmeme-li v potaz požadovanou kvalifikaci pracovníků a nároky, které jsou na všechny zaměstnance kladeny, je jejich odpovídající finanční ohodnocení nezbytnou součástí strategie k poskytování co možná nejkvalitnějších služeb. Nejvyšší částku výnosů tvoří získané peníze ze strukturálních fondů Evropské unie, ze kterých Česká republika může čerpat finanční prostředky až do roku 2013, čímž se otvírají možnosti všem (i potencionálním) poskytovatelům sociálních služeb psát projekty a získávat finanční podporu v oblasti neziskového sektoru.

2-45

Realizace projektu je v současné době možná pouze pod záštitou města nebo nějaké neziskové organizace. S jejím založením však nepočítám, ale v příloze č. 6 uvádím seznam organizací, které se v karlovarském kraji zabývají problematikou sociálního vyloučení a kterým by tento projekt mohl být v budoucnu předložen. Domnívám se, že tato bakalářská práce splnila svůj hlavní cíl, a že jednotlivé části projektu by se v budoucnosti mohly stát inspirací pro ostatní poskytovatele sociálních služeb prostřednictvím nízkoprahových zařízení pro děti a mládež nejen v Karlovarském kraji.

2-46

Seznam literatury

DOLANSKÝ, V., Projektový managment. Vyd.1. Praha: Grada Publishing, 1996. ISBN 80-7169-287-5. ECO, Umberto, Jak napsat diplomovou práci. Přel Ivan Seidl. 1. vyd. Olomouc: Votobia 1997. 278 s. Přel. Z: Come si fa una tesi di laurea, Milano : Bompiani, 1977. ISBN 80-7198-173-7. ČECHLOVSKÝ, J., Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (volnočasová aktivita nebo sociální služba?). Hradec Králové: PdF UHK, 2005. 99 s. Diplomová práce, publikováno na internetu FILKA, J., Metodika tvorby diplomové práce. Praktická pomůcka pro studenty vysokých škol. 1. vyd. Brno: Knihař, 2002. ISBN 80-86292-05-3. GIDDENS, A., Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. ISBN 8072031244. HIRT, T., JAKOUBEK, M., „Romové“ v osidlech sociálního vyloučení. 1. Vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2006. ISBN 8086898768. HOFBAUER, B., Děti, mládež a volný čas. 1. vyd. Praha: Portál, 2004. ISBN 8071789275. HOLIŠ, M., Vnitřní materiály Pracovní skupiny Nízkoprahových zařízení pro dětia mládež. ČAS, 2006. CHRÁST,O., Role nízkoprahovosti v potlačování sociální exkluze, 2006, Kurz „Budování kapacity NNO“, Závěrečná písemná práce, publikováno na internetu KOLEKTIV AUTORŮ, Kdo drží Černého Petra. Praha: Člověk v tísni – společnost při České televizi, o. p. s., 2007. ISBN 978-80-86961-27-9. KOLEKTIV AUTORŮ, Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce, Ostravská univerzita v Ostravě, PITSTOPMEDIA, 2005 MACEK, P., Adolescence. Praha: Portál, 2003. MATOUŠEK, O., Slovník sociální práce. 1. Vyd. Praha: Portál, 2003. ISBN 8071785490. MATOUŠEK, O., Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. 1. Vyd. Praha: Portál, 2005. ISBN 807367002.

2-47

NAVRÁTIL, P. a kol: Romové v České společnosti: jak se nám spolu žije a jaké má naše soužití vyhlídky. 1. Vyd. Praha: Portál, 2003. ISBN 8071787418. NEČAS, C., Romové v České republice včera a dnes. 5. dopl. Vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002. ISBN 8024404974. STANÍČEK, J., SYROVÝ, P., Cílové skupiny pro terénní sociální práci a NZDM .Éthum, Sborník z konference ČAS, 2003. SYROVÝ, P., Subkultura jako specifická cílová skupina. Éthum, č. 33, 2002.

2-48

Seznam pramenů

Gabal Analysis & Consulting: Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti. Praha: 2006. HALÁMEK, P., Projektový cyklus v EU. Brno: Masarykova univerzita Brno, 2004. ISBN 80-210- 3552-8. KOL. AUTORŮ, ECHO Manual Project Cycle Managment. European Commission:2003. JELÍNEK, P., Manuál projektového cyklu zahraniční rozvojové spolupráce České republiky. Praha: Ústav mezinárodních vztahů pro Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 2006. Národní akční plán sociálního začleňování na léta 2004 – 2006. MPSV ČR, 2004. SVOZILOVÁ, A., Projektový managment. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80- 247-1501-5. TOŠNER, J., SOZANSKÁ, O.,. Dobrovolníci a metodiky práce nimi organizacích. Vyd.1. Portál: Praha, 2002. ISBN 80-7178-514-8 VAŠÁK, Z., Logický rámec – metodická příručka. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2004 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

2-49

Seznam internetových zdrojů

Logický rámec projektu [online]. Prezentováno 17. 12. 2004, [cit. 2009-16 03]. Dostupné na internetu: . Mapa sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených lokalit v České Republice [online]. Prezentováno 4. 10. 2007, [cit. 2008-23-03]. Dostupné na internetu: < http://www.esfcr.cz/mapa/int_jc3_1_1.html>. Pojmosloví nízkoprahových zařízení pro děti a mládež [online]. Prezentováno 19. 7. 2006, [cit. 2008-04/03]. Dostupné na internetu: . Programy sociální integrace [online]. Prezentováno 3. 1. 2008, [cit. 2009-143]. Dostupné na internetu: . Standardy kvality nízkoprahových zařízení pro děti a mládež [online]. Prezentováno 19. 7. 2006, [cit. 2008-27-2]. Dostupné na internetu: . Sociální činnosti v Karlovarském kraji[online]. Prezentováno 25.6. 2006 Dostupné na internetu:
2009-8-3] Projekt Mosty[online]. Prezentováno 29.4.2008 Dostupné na internetu:
2-50

Seznam tabulek

Tabulka č. 1 – 5

Denní harmonogram NZDM

Tabulka č. 6

Personální obsazení a osobní náklady

Tabulka č. 7

Finanční rozpočet na první rok realizace projektu

Tabulka č. 8

Zdrojový rozpočet projektu

2-51

Seznam příloh

Příloha č. 1

Etický kodex České asociace streetwork sdružující nízkoprahové sociální služby

Příloha č. 2 Počet obyvatel v obcích, v nichž se nacházejí zkoumané sociálně vyloučené romské lokality Příloha č. 3

Mapa sociálně vyloučených lokalit v Karlovarském kraji

Příloha č. 4

Logický rámec projektu

Příloha č. 5

SWOT analýza

Příloha č. 6

Problémový strom

Příloha č. 7

Analýza rizik

Příloha č. 8

Smlouva o dobrovolnictví

Příloha č. 9

Přehled organizací zřizujících NZDM v Karlovarském kraji

2-52

Příloha č. 1: Etický kodex České asociace streetwork sdružující nízkoprahové sociální služby Etický kodex pro nízkoprahové sociální služby (terénní programy, kontaktní centra a nízkoprahová zařízení pro děti a mládež) vychází z etického kodexu sociálních pracovníků, se zaměřením na sociální pracovníky KC, NZDM a pracovníky terénních programů ( dále jen sociální pracovník). Jedná se o obecný dokument, který je závazným pro všechny individuální a skupinové členy ČAS. 1. Etické zásady obecně 1.1 Nízkoprahové sociální služby jsou založeny na hodnotách demokracie a lidských práv, které jsou vyjádřeny v Listině základních práv a svobod. Dále se řídí zákony České republiky . 1.2

Sociální pracovník ctí jedinečnost každého člověka bez ohledu na jeho původ, etnickou příslušnost, mateřský jazyk, věk, zdravotní stav, sexuální orientaci, ekonomickou situaci, náboženské a politické přesvědčení a bez ohledu na to, jak se podílí na životě celé společnosti.

1.3

Mezi základní hodnoty řadíme práva jedinců na soukromí, důvěrnost, sebeurčení a autonomii. Tyto principy se uplatňují v profesním přístupu pracovníků.

1.4

Právo každého jedince na seberealizaci v rámci programu je nezpochybnitelné, pokud nedochází k omezení takového práva u druhých osob.

1.5

Zařízení usiluje o vysokou odbornou úroveň, přičemž poskytuje pouze takové služby, které naplňují standardy vztahující se k nízkoprahovým sociálním službám.

1.6

Nezbytnou podmínkou etického přístupu je dobrá vůle pomáhat na základě znalostí, dovedností a zkušeností jednotlivcům, skupinám a komunitám při jejich rozvoji a při řešení konfliktů se společností.

1.7

Profesní odpovědnost ( v rámci pracovně právního vztahu) má prioritu před osobními zájmy.

2-53

2.

Etické zásady ve vztahu ke klientům 2.1 Pracovník respektuje uživatele služeb jako partnera se všemi právy a povinnostmi, včetně zodpovědnosti za svůj život. 2.2

Pracovník jedná tak, aby nebyla poškozována důstojnost a lidská práva uživatelů služeb.

2.3

Pracovník přistupuje se stejným úsilím bez jakékoliv formy diskriminace ke všem uživatelům služeb.

2.4

Pracovník shromažďuje pouze informace nezbytně nutné pro poskytování služeb. Chrání klientova práva na soukromí a důvěrnost jeho sdělení. Je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se vztahují k uživatelům služeb.

2.5

a

Pracovník předchází závislosti uživatele na službě.

3. Etické zásady ve vztahu k zaměstnavateli 3.1

Pracovník plní odpovědně ze závazků k svému zaměstnavateli.

povinnosti

vyplývající

3.2

Pracovník se podílí na vytváření prostředí, které umožňuje naplňování zásad tohoto kodexu.

3.3

Pracovník se podílí na ovlivňování pracovních postupů s ohledem na co nejvyšší úroveň služeb.

4. Etické zásady kolegiality 4.1

Pracovník respektuje znalosti a zkušenosti svých kolegů a ostatních odborných pracovníků. Vyhledává a rozšiřuje spolupráci s nimi a tím zvyšuje kvalitu poskytované služby.

4.2

Pracovník respektuje rozdíly v názorech a praktické činnosti kolegů a ostatních odborníků. Připomínky k nim vyjadřuje na vhodném místě a vhodným způsobem.

5. Etické zásady odbornosti a povolání 5.1 Pracovník dbá na udržování a zvyšování profesní prestiže. Upozorňuje vhodným způsobem na prokazatelně nekvalitní a neodborné poskytování služeb. 5.2

Pracovník se usiluje o zvyšování odborné úrovně své práce a celoživotní prohlubování kvalifikace. 2-54

5.3

Pracovník si je vědom profesních hranic.

6. Řešení etických otázek 6.1 Pracovník reflektuje etické otázky spojené s výkonem profese. Usiluje o jejich řešení za využití standardních prostředků. Závažné etické otázky postupuje k řešení v rámci externí supervize. Každý člen týmu má mít možnost diskutovat a analyzovat tyto problémy ve spolupráci se všemi stranami, kterých se problém týká. Tato verze etického kodexu byla zpracována v průběhu roku 2005.¨

Zdroj: www.streetwork.cz

2-55

Příloha č. 2. Počet obyvatel v obcích, v nichž se nacházejí zkoumané sociálně vyloučené romské lokality

Zdroj: Mapa sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených lokalit v České Republice

2-56

Příloha č. 3: Mapa sociálně vyloučených lokalit v Karlovarském kraji

Zdroj: Mapa sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených lokalit v České Republice

2-57

Příloha č. 4: Logický rámec projektu

Hlavní cíl(e) - pomoc sociálně vyloučeným občanům zapojit se do běžného života obce - odstranit příčiny sociálního vyloučení - předcházet, snižovat a omezovat rizika dopadu sociálně patologických jevů Účel/záměr projektu

Objektivně ověřitelné ukazatele

Zdroje informací k ověření

- snížení nezaměstnanosti cílové skupiny - zvýšená školní docházka, lepší prospěch

-

statistiky ÚP dokumentace a záznamy školy záznamy policie ČR

- snížení kriminality Objektivně ověřitelné ukazatele

Zdroje informací k ověření

- vytvořit místo setkávání, zabavení a trávení volného času

- počet osob využívajících službu

- dokumentace zařízení

pro děti a mládež z obce Jáchymov a zajištění jeho fungování

- návštěvnost zařízení

- vedené docházky

Objektivně ověřitelné ukazatele

Zdroje informací k ověření

Výstupy projektu

Předpoklady /Rizika

Předpoklady /Rizika -

zájem o službu Předpoklady /Rizika

- vytvoření NZDM v obci Jáchymov a jeho fungování, zahrnuje: 1. Tělocvična 2. Hudební místnost 3. Společenská místnost 4. Pracovna (kancelář) 5. Evaluace projektu 6. Vytvoření webových stránek - naplnění poslání, cílů a principů poskytování této služby, fungování v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb. o sociálních

Kapacita zařízení Počet (ks):

- dokumentace - výroční zprávy - faktury, inventární spisy

- sportovní vybavení - hudební vybavení - nábytek - sanitární vybavení

službách

6

- včasné dokončení a vybavení prostor

Aktivity projektu

Prostředky

Časový rámec aktivit

Předpoklady

-finanční zdroje – financování z ESF, finanční podpora města, 1. Finanční zajištění 2. Vybavenost místností, sanitární (hygienická) vybavenost, kancelářské vybavení 3. Personální zajištění-zajištění soc.pracovníků, pracovníků v sociálních službách (podle z. o SS), popř. externích pracovníků, administrativních pracovníků, dobrovolníků, úklízečky, 4. Vytvoření vnitřních pravidel

jiných PO nebo FO, sponzorské dary, -povolení vztahující se k úpravě prostor, platby stavební firmě, -nákup materiálu- počty ks, paragony, darovací smlouvy, energie…

- 6 - 11/2010 – přípravná fáze – zajištění financování, upřesnění rozpočtu, úpravy budovy, zařízení vnitřních prostor, 11-12/2010 – výběrová řízení na pracovní pozice

- zajištění finančních zdrojů - výběr spolehlivých pracovníků pro úpravu prostor - dodání materiálního vybavení - zpracování vnitřních pravidel

-1/2011 - fáze zahájení projektu

Pracovní a dobrovolnické smlouvy Předběžné podmínky - schválení zastupitelstvem města - založení organizace - zajištění prostor

Zdroje: Logický rámec projektu [online]. Prezentováno 17. 12. 2004, [cit. 2009-16 -03]. Dostupné na internetu: . VAŠÁK, Z. Logický rámec – metodická příručka. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2004

7

Příloha č 5: SWOT analýza Silné stránky: -

Slabé stránky:

dobrá znalost lokality a jejích příslušníků spolupráce se ZŠ Jáchymov finanční podpora Léčebných lázní Jáchymov a.s. levné prostory k pronájmu více než dvouletá neformální existence „kroužku“ * Příležitosti:

-

nezájem města a občanů o danou problematiku nezájem rodičů spolupracovat absence adekvátně vzdělaných sociální pracovníků ve městě

Hrozby:

- zavádění a realizace komunitního

- průtahy ze strany zastupitelstva obce

plánování sociálních služeb

- počáteční zájem vystřídá úplný nezájem

- prevence sociálně-patologických jevů

(dosavadní zkušenost jiných organizací)

- zavedení standardů kvality v sociálních

- nejednotný a neprovázaný systém

službách

sociálních služeb v obci

- doplnění chybějících druhů sociálních

- omezená dostupnost sociálních služeb

služeb v obci

- krádeže

- zájem evangelické církve o spolupráci

- agrese

- využití terénního sociálního pracovníka

- výskyt sociálně patologických jevů

- prezentace na soutěžích pro děti a mládež - spolupráce s krajem - spolupráce s jinými neziskovými organizacemi a využití jejich zkušeností - navázání partnerského vztahu s klienty

Zdroj: SVOZILOVÁ, A. Projektový managment.

*

Pozn. autora: Působí tu pěvěcký soubor Čhavoripen a taneční soubor Romano

6

Příloha č. 6: Problémový strom

nízké vzdělání

výskyt kriminality

sociálně-patologické

přebírání vzorců

jevy

chování

sociální vyloučení

sociálně-patologické jevy

nedostatečné kulturní sociální vyloučení

a sportovní vyžití

Zdroj: JELÍNEK, P. Manuál projektového cyklu zahraniční rozvojové spolupráce České republiky

6

nezájem rodičů

Příloha č. 7: Analýza rizik

RIZIKO

MALÉ

STŘEDNÍ

nezájem města a občanů o

\/

problematiku sociálního vyloučení počáteční zájem vystřídá úplný nezájem (dosavadní zkušenost jiných

\/

organizací) \/

vzdělaní sociální pracovníci

Zdroj: Autorka

7

VYSOKÉ

Příloha č. 8: Smlouva o dobrovolnictví SMLOUVA MEZI VYSÍLAJÍCÍ ORGANIZACÍ A DOBROVOLNÍKEM uzavíraná podle § 3 odst. 2 a § 5 odst. 2 zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), a podle § 51 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Organizace: ZZA ASSTTO OU UPPEEN NÁ Á:: A AD DR REESSA A:: IIČ ČO O:: jako vysílající organizace na straně jedné (dále jen „vysílající organizace“), a

Jméno a přijímení: ………………………………………. rodné číslo:

…………………………………….

trvalým

pobytem:

…………………………………………………………………………………………….. jako dobrovolník (pouze u osob mladších 18 let) zastoupený zákonným zástupcem (opatrovníkem): jméno,

příjmení,

trvale

bytem,

rodné

číslo

…………………………………………………………. (dále jen „dobrovolník“), uzavírají tuto smlouvu:

I. 2.24.1.1 Předmět smlouvy Vysílající organizace se zavazuje umožnit dobrovolníkovi na základě akreditovaného dobrovolnického programu výše zmíněné organizace výkon dobrovolnické služby podle této smlouvy

pro potřebu

přijímající

organizace

…..……………………………………………………………………………………………… …. (dále jen „přijímající organizace“) a dobrovolník se zavazuje vykonávat tuto

6

dobrovolnickou službu u přijímající organizace, a to svědomitě, pečlivě, podle pokynů přijímající organizace a bez nároku na odměnu. II. Vymezení dobrovolné služby 1. Dobrovolník vykonává dobrovolnickou službu od …………………. - ……….. 2. Místem výkonu dobrovolnické služby je místo přijímající organizace, případně jiné místo stanovené přijímající organizací, kde tato organizace realizuje svoji činnost. 3. Předmětem dobrovolnické služby jsou především volnočasové aktivity pro neorganizované děti a mládež, vedení zájmových kroužků, skupin dětí a mládeže, práce s rodinami ohroženými sociálním vyloučením, práce s národnostními menšinami, zapojení do činnosti nízkoprahových klubů, víkendové pobyty, prázdninové tábory a činnosti související se zajištěním chodu přijímající organizace. III. Ustanovení týkající se vysílající organizace 1. Vysílající organizace zajistí dobrovolníkovi prostřednictvím přijímající organizace poskytnutí pracovních prostředků a osobních ochranných podle skutečné potřeby vyplývající z předmětu dobrovolnické služby dobrovolníka. 2. Vysílající organizace nezajišťuje dobrovolníkovi během výkonu dobrovolnické služby ani ubytování, ani stravování. IV. Ustanovení týkající se dobrovolníka 1. Dobrovolník se zavazuje k účasti na předvstupní přípravě organizované vysílající organizací a vysílající organizace se zavazuje tuto přípravu dobrovolníkovi poskytnout včetně informování dobrovolníka o možných rizicích spojených s výkonem dobrovolnické služby, která by mohla ohrozit jeho život nebo zdraví. 2. Podle povahy dobrovolnické služby pro zabránění možným rizikům ze strany způsobilosti dobrovolník doloží: - zdravotní potvrzení o fyzické a psychické způsobilosti dle zákona 258/2000 Sb., § 10, odst. 2, které nebude starší jak 3 měsíce, ve kterém registrující lékař na základě posouzení zdravotního stavu dobrovolníka vymezí činnosti, které s ohledem na svůj zdravotní stav není dobrovolník schopen vykonávat; - výpis z evidence Rejstříku trestů; - písemné prohlášení, že v době sjednání smlouvy není proti dobrovolníkovi vedeno trestní řízení. 3. Výkon dobrovolnické služby je rozvržen na 2 – 20 hodin týdně. Rozvržení výkonu dobrovolnické služby stanovuje dobrovolníkovi závazně přijímající organizace. Dobrovolník si vede výkaz o své dobrovolnické činnosti a na požádání ho předloží vysílající organizaci. 4. Ke krytí běžných výdajů dobrovolníka v průběhu výkonu dobrovolnické služby obdrží dobrovolník kapesné ve výši 0 Kč za každý měsíc dobrovolnické služby. Kapesné není odměnou za výkon dobrovolnické služby.

7

5. Dobrovolnickou službu dobrovolníka může vysílající organizace předčasně ukončit z obdobných důvodů, ze kterých je možno ukončit pracovní poměr zaměstnance v pracovním poměru podle zákoníku práce. Výkon dobrovolnické služby v takovém případě končí uplynutím 3 dnů po písemném oznámení vysílající organizace dobrovolníkovi, že se předčasně ukončuje jeho dobrovolnická činnost. 6. Dobrovolník se zavazuje vrátit poměrnou část výdajů vynaložených vysílající organizací v souvislosti s přípravou na výkon dobrovolnické služby dobrovolníka a s výkonem dobrovolnické služby dobrovolníka, pokud dojde k předčasnému ukončení výkonu dobrovolnické služby dobrovolníka. Za minimální dobu dobrovolné služby se považují 3 měsíce. 7. Dobrovolník se zavazuje neprodleně oznámit změnu svých kontaktních adres a telefonů. 8. Dobrovolník souhlasí s tím, že jím poskytnuté osobní údaje budou použity pro vnitřní potřebu programu, zejména k evidenčním a statistickým účelům, pro sjednání pojištění dobrovolníka a k informování pracoviště, které si dobrovolník zvolí pro svou činnost. V. Závěrečná ustanovení 1. V otázkách touto smlouvou výslovně neupravených se strany řídí příslušnými ustanoveními zákona o dobrovolnické službě a občanského zákoníku. 2. (týká se dobrovolníků mladších 18 let) Zákonný zástupce dobrovolníka (opatrovník) tímto dává souhlas k výkonu dobrovolnické činnosti ve smyslu § 7 odst. 4 zákona č.198/2002 Sb., a to za podmínek stanovených touto smlouvou a zákonem o dobrovolnické službě. 3. Veškeré dodatky k této smlouvě vyžadují písemnou formu. 4. Smluvní strany prohlašují, že tuto smlouvu uzavřely svobodně a vážně, nikoli v tísni či za nápadně nevýhodných podmínek a na důkaz toho připojují své podpisy.

V …………………….. dne ……………….

............................................................................. ............................................................................. dobrovolník, zák. zástupce

vysílající organizace

Zdroje: TOŠNER, J. Sozanská, O. Dobrovolníci a metodiky práce s nimi v organizacích. Vyd.1. Portál: Praha, 2002. ISBN 80-7178-514-8 Vzor smlouvy o dobrovolnictví na www.dobrovolinik.cz

8

Příloha č. 9: Přehled organizací zřizujících NZDM v Karlovarském kraji ORGANIZACE REGISTROVANÉ V KARLOVARSKÉM KRAJI: Kotec o.s. - Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež název a adresa zařízení: Centrum Kotec, Boženy Němcové 453/5, 353 01, Mariánské Lázně Územní rozsah poskytované služby: město Mariánské Lázně a blízké okolí Útočiště o.p.s.- Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež název a adresa zařízení: Útočiště o.p.s., Dobrovského, 78/19, 350 02, Cheb územní rozsah poskytované služby: Cheb Město Cheb - Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež název a adresa zařízení: Nízkoprahové centrum pro děti a mládež – klubovna pro romské děti, Karlova, 392/17, 350 02, Cheb územní rozsah poskytované služby: Cheb a spádová oblast ORGANIZACE, KTERÉ SE NEREGISTRUJÍ V KARLOVARSKÉM KRAJI, ALE POSKYTUJÍ SLUŽBY PRO OBČANY KARLOVARSKÉHO KRAJE: Armáda spásy v České republice - Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež název a adresa zařízení: Komunitní centrum Armády spásy, Jugoslávská, 1274/16, 360 01, Karlovy Vary územní rozsah poskytované služby: Karlovy Vary a okolí Přední hlídka Royal Rangers v ČR - Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež název a adresa zařízení: „Středisko Víteček, nám. 1. máje 5, 349 58, Černošín územní rozsah poskytované služby: Karlovarský kraj, Plzeňský kraj Zdroj: www.kr-karlovarsky.cz/kraj_cz

9

10