UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Cyrilometodějská teologická fakulta Katedra křesťanské výchovy
Alkoholismus u žen na mateřské dovolené
Bakalářská práce
Autor: Bronislava Brunnerová Vedoucí práce: PhDr., Mgr. Petra Potměšilová, Ph.D. Obor: Sociální pedagogika
Olomouc 2013
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené bibliografické a elektronické zdroje.
Olomouc 25. 5. 2013 ………………………….. podpis
Na tomto místě bych ráda poděkovala PhDr. Petře Potměšilové, Ph.D., za její podporu a mnoho cenných rad při vedení bakalářské práce.
ÚVOD ................................................................................................................................... 6 1. PROBLEMATIKA ALKOHOLU...................................................................................... 7 1.1 Alkohol – vymezení pojmu .......................................................................................... 7 1.2 Alkoholismus ............................................................................................................... 8 1.3 Důsledky užívání psychoaktivních látek ....................................................................... 8 1.4 Závislost ...................................................................................................................... 9 1.4.1 Definice závislosti..................................................................................................... 9 1.4.2 Závislost jako aktuální problém................................................................................. 9 1.5 Faktory podílející se na vzniku závislost .................................................................... 10 1.5.1 Psychické faktory .................................................................................................... 11 1.5.2 Sociální faktory ....................................................................................................... 11 1.6 Vývoj vzniku závislosti na psychoaktivních látkách a jeho fáze.................................. 11 2. ŽENY A ALKOHOL....................................................................................................... 14 2.1 Fakta z historie a změny v pohledu na závislé ženy .................................................... 14 2.1.1 Statistické údaje ...................................................................................................... 14 2.1.2 Mužský versus ženský princip pití ........................................................................... 15 2.1.3 Pohled společnosti................................................................................................... 16 2.2 Příčiny ženského alkoholismu .................................................................................... 17 2.2.1 Násilí páchané na ženách......................................................................................... 18 2.3 Odlišnost ženského těla .............................................................................................. 18 2.4 Specifika chování ženy alkoholičky............................................................................ 19 2.5 Ohrožené skupiny žen ................................................................................................ 20 3 ŽENY NA MATEŘSKÉ DOVOLENÉ ............................................................................. 21 3.1 Mateřství.................................................................................................................... 21 3.1 Mateřská dovolená, vymezení pojmu.......................................................................... 21 3.2 Mateřská dovolená ve světě........................................................................................ 22 3.3 Role dnešní ženy – jak společnost vnímá postavení ženy, matky, manželky ............... 23 3.4 Alkoholičkou na mateřské dovolené........................................................................... 23 4. DOPAD ALKOHOLISMU U ŽENY NA RODINU......................................................... 24 4.1 Reakce partnera na závislost ženy .............................................................................. 25 4.2 Co-alkoholismus ........................................................................................................ 26 4.2.1 Fáze chování při fenoménu co - alkoholismus ......................................................... 26 4.3 Rodina a problémy související s alkoholem ............................................................... 27 4.4 Děti z rodin se závislým rodičem................................................................................ 28 5.1 KAZUISTIKA ............................................................................................................... 30 5.2 Léčba závislosti u žen ................................................................................................ 34 5.2.1 Specifika při léčbě u žen na návykových látkách ..................................................... 34 5.2.2 Výhody a nevýhody při překonávání závislosti u žen............................................... 34 5.2.3 Odlišnosti projevující se v průběhu léčby a doléčování............................................ 34 5.3 Primární a sekundární prevence.................................................................................. 35 5.4 Krátké intervence u rizikového a škodlivého pití ........................................................ 36 5.5 SKI, přístup ke kontrole rizika a vyhledávání případů................................................. 36 5.6 Svépomocná brožurka pro ženy na mateřské dovolené ............................................... 39
5.7 Mateřská a rodinná centra........................................................................................... 46 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 51 POUŽITÁ LITERATURA................................................................................................... 52 SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................................. 56
ÚVOD Bakalářská práce je zaměřena na alkoholismus u žen na mateřské dovolené. Téma této bakalářské práce jsem si vybrala záměrně, protože z vlastní zkušenosti pozorovatele vím, jak jednoduché je propadnout závislosti na alkoholu právě na mateřské dovolené. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla zaměřit se jak na problematiku alkoholismu u žen na mateřské dovolené, ale také na způsob, jak se lze této závislosti na alkoholu vyhnout. Co se týče alkoholismu a jeho užívání ženami na mateřské dovolené, jedná se podle mého názoru o téma, které i v dnešní společnosti je bráno okrajově a nevěnuje se mu dostatečná pozornost. V teoretické části vymezuji odborné pojmy a definice týkající se alkoholismu, ze kterých dále vychází praktická část. První část je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola je zaměřena obecně na alkoholismus a celkově na závislost na alkoholu. V druhé kapitole je rozebrán alkoholismus u žen, jeho specifika, ohrožené skupiny žen, které mohou snadněji propadnou alkoholové závislosti, ale také jsou zde popsány fakta z historie a změny v pohledu na závislé ženy. Třetí kapitola je zaměřena na mateřskou dovolenou, kde jsou popsány základní informace o mateřské dovolené, možnost nahlédnout a srovnat mateřskou dovolenou u nás v ČR a v ostatních zemích světa, co se týče její kvality a délky. Dále je také popsána role matky z dnešního pohledu. Konec třetí kapitoly je uzavřen tématem, které je pro tuto práci stěžejní a je nazván ,,alkoholičkou na mateřské dovolené“. Poslední kapitola v teoretické části je věnována dopadu alkoholismu u žen na rodinu, partnera a děti. Praktická část je zaměřena na prevenci a léčbu alkoholismu u žen a na krizovou intervenci. Hlavním cílem této bakalářské práce je shrnout všeobecné poznatky o ženském alkoholismu, ale také zachytit ty skutečnosti, které vedou ke zneužívání a vysoké spotřebě alkoholu u žen na mateřské dovolené. Dílčím cílem je přispět k lepší informovanosti matek o možnostech trávení svého volného času během mateřské dovolené, poskytnout jim rady a doporučení pomocí kterých se může mateřské dovolená stát příjemnější a v mnoha ohledech jednodušší. Ke zpracování této práce jsem použila poznatky z odborné literatury, recenzovaných časopisů a internetových stránek.
6
I. TEORETICKÁ ČÁST
1. PROBLEMATIKA ALKOHOLU S ohledem na téma této bakalářské práce a pro lepší orientaci v problematice alkoholismu se v první kapitole zaměříme především na základní terminologii a pojmy, které se týkají alkoholismu všeobecně. 1.1 Alkohol – vymezení pojmu Alkohol patří mezi nejstarší a nejvíce užívanou psychoaktivní látku na světě. Narozdíl od jiných psychoaktivních látek je alkohol a jeho užívání ve většině zemí světa obecně akceptováno a řazeno mezi legální rekreační psychoaktivní látky. Musíme si uvědomit, že alkohol je sice legální, ale stále je to droga jako každá jiná. 1 Hledání možnosti, jak uniknout svým problémům a nalézt iluzi pocitů štěstí, síly a inspirace je pro lidstvo typické již od počátku jeho existence. Psychoaktivní látky tuto možnost zdánlivě ve formě iluze nabízí ihned a bez jakékoliv větší námahy. Zbavují uživatele nejistoty, strachu a nabízí také možnost dosáhnout rychlého uspokojení. I přes škodlivost a nepříznivé účinky těchto látek na lidský organismus se jich lidstvo nedokázalo nikdy zcela vzdát. 2 Záleží pouze na nás, jak s touto psychoaktivní látkou naložíme. Můžeme ji vnímat jako společenský fenomén, který má být látkou určenou k relaxaci a jako pomocný prostředek, který v nás dokáže vyvolat slastné pocity a nebo ji zneužít jako návykovou látku. 3 Název alkohol vznikl z arabského slova al-kahal, neboli jemná substance. Chemický název pro alkohol je etanol nebo líh. Jedná se o molekulu C2H5OH, která vzniká
chemickým procesem kvašením cukrů, je to bezbarvá čirá kapalina
charakteristického zápachu a chuti. 4
1
srov. EDWARDS, G., Záhadná molekula: mýty a skutečnosti o alkoholu. 2004. srov. VÁGNEROVÁ, M., Psychopatologie pro pomáhající profese. 2004. 3 srov. EDWARDS, G., Záhadná molekula: mýty a skutečnosti o alkoholu. 2004. 4 srov. KVAPÍK, J., SVOBODOVÁ, A., a kol. Člověk a alkohol. 1985. 2
7
1.2 Alkoholismus Nadměrná konzumace alkoholických nápojů bývá označována jako alkoholismus. Tento termín je připisován švédskému lékaři Magnussu Husovi, který jej poprvé použil v roce 1849. Teprve o sto let později v 1951 díky WHO však začal být alkoholismus oficiálně považován za medicínský problém. 5 Alkoholismus patří mezi nejrozšířenější nemoc. Společnost si musí uvědomit, že to není pouhá neřest, ale choroba, která se musí léčit. V dnešní době se konzumace alkoholu stala naprosto běžnou záležitostí, která dospěla do takového stádia, že na rozdíl od abstinence nikoho neudivuje. 6 Alkoholismus není spjat s určitým druhem alkoholu, ale především s nekontrolovanou potřebou člověka pít. Silnou stránku zde hraje především touha, která nutí člověka pít. Tato touha se postupně svojí silou vyrovnává základním touhám člověka a jeho potřebám. Jen málo lidí je schopno se této touhy zbavit svépomocí. Mnohdy je zapotřebí pomoc odborníka. Na alkoholismus u žen se musíme dívat jiným úhlem pohledu než u mužů, ačkoli jsou rysy v mnohém shodné, rozdílnost se vyznačuje především sociokulturními aspekty, které určují pozici ženy ve společnosti. Společnost se u této problematiky staví k ženám velmi shovívavě a alkoholismus u žen je tedy provázen často pocity studu a viny. Jejich sociální postavení ve společnosti degraduje rychleji a hlouběji, než je tomu u mužů. 7 1.3 Důsledky užívání psychoaktivních látek Psychoaktivní látky jsou látky, které mohou měnit psychický stav jedince. Rozlišujeme mezi třemi hlavními důsledky zneužívání těchto látek a to akutní intoxikaci, zneužívání (abúzus) a závislost.
Akutní intoxikace může mít charakter poruchy, vyznačuje se přechodnou změnou fyziologických a psychických funkcí, které doprovází účinek dané látky. Jedná se o poměrně krátkodobou záležitost a hlavní důvod, proč se uživatel uchýlí ke zneužití dané drogy.
5
KALINA, K., Drogy a drogové závislosti : mezioborový přístup. 2003. S. 151 srov. UEHLINGER, C.,TSCHUI, M. Když někdo blízký pije: rady pro rodiny osob závislých na alkoholu.2009. 7 srov. VIGUÉ, J., Zdraví ženy. 2006. 6
8
Abúzus, neboli zneužívání se vyznačuje psychosomatickými změnami, kdy vznikají určitá poškození některých funkcí a to v důsledku dlouhodobého užívání dané látky.
Závislost na užívání psychoaktivní látky vzniká jejím dlouhodobým užíváním. Jedná se svým způsobem o onemocnění, které vede k narušení tělesných, psychických i sociálních funkcí. 8
1.4 Závislost 1.4.1Definice závislosti Alkoholismus neboli syndrom závislosti na alkoholu je podle WHO psychická nemoc s označením F10.2. Tato nemoc je zařazena mezi duševní poruchy a poruchy způsobené užíváním alkoholu. Pro tuto práci jsem zvolila definici závislosti od Jana Hoska, který uvádí, že: „Závislost na alkoholu znamená, že pití alkoholických nápojů vychází z tělesné potřeby jeho konzumenta. Rozhodujícím motivem pití alkoholu ve všech svých modifikacích není např. žízeň, společenská událost, rozmluva s přáteli atd., ale nutnost získat pro své tělo vnitřně odměřenou dávku alkoholu. Po jejím dosažení nastane zklidnění jedince i zvolnění jeho konzumace. Je to jakýsi vrchol spokojenosti, který pak lze menšími dávkami udržovat poměrně dlouhou dobu, jež zpravidla uzavírá potřeba spánku." 9 1.4.2 Závislost jako aktuální problém S problematikou závislosti se dnes a denně setkáváme, ale ne každý na tento problém umí správně reagovat. „Málo na ni myslí jak lékaři prvního kontaktu, tak i lékaři odborní. Laická veřejnost často mylně považuje závislost za chorobu.“10 Panuje zde předsudek, že do problému závislosti se člověk dostane jenom svou
8
srov. VÁGNEROVÁ, M., Psychopatologie pro pomáhající profese. 2004. HOSEK, J. Sám proti alkoholu.1998. s. 10. 10 srov.. HELLER, J., PECINOVSKÁ, O., Pavučina závislosti. 2011.
9
9
vlastní vinou a přičiněním a kdyby dotyčný chtěl, tak si dokáže pomoci sám. Podle mého názoru je otázka alkoholu v České republice značně bagatelizována.
1.5 Faktory podílející se na vzniku závislost Výrazným
faktorem
pro
vznik
závislosti
je
genetická
transmise
a biochemické zvláštnosti organismu. Dalšími důležitými faktory jsou osobnostní struktura člověka, prostředí ve kterém se nachází, postoj společnosti, droga a její dostupnost a dále podnět, tedy startér závislosti. 11 Mezi další rozhodující prvky v dynamice vývoje závislosti patří tolerance a kontrola, prvky typicky se měnící podle stupně závislosti v jednotlivých stádiích. Tolerance Je stav, kdy lidský organismus reaguje na určitou hladinu alkoholu v krvi. Při opakovaném požívání alkoholu se hladina alkoholu musí neustále zvětšovat k dosažení určité typické reakce organismu. Tolerance organismu se tedy mění vlivem drogy. 12 Díky získané toleranci k účinkům alkoholu budou na závislém pijákovi daleko méně patrné známky intoxikace, než na „rekreačním konzumentovi, a to i při stejně hladině alkoholu v krvi. V pozdějších stádiích se tolerance zase snižuje, takže konzument, který měl dříve velkou výdrž, se zničehonic opije.“ 13 Kontrola Je schopnost kriticky a reálně vyhodnocovat situaci z hlediska osobnostních a společenských
potřeb a povinností. Na tyto schopnosti má alkohol vliv již při
hladině 0,4 až 0,6 promile alkoholu v krvi. Při vyšším obsahu alkoholu v krvi dochází ke změně kontroly a ke změnám v psychickým procesech. 14 11
srov. HELLER, J., PECINOVSKÁ, O., Pavučina závislosti. 2011. tamtéž 13 EDWARDS, G., Záhadná molekula: mýty a skutečnosti o alkoholu. 2004. s. 59 14 srov. HELLER, J., PECINOVSKÁ, O., Pavučina závislosti. 2011. 12
10
Jak již bylo zmíněno výše, závislost je multifaktoriálně podmíněnou poruchou. Proto se v následující podkapitole zaměříme především na psychické a sociální faktory, které jsou podle mého názoru nejběžnější pro vznik alkoholismu u žen. 1.5.1 Psychické faktory Obecně lze tedy říci, že sklon k užívání psychoaktivních látek mají lidé prožívající těžké životní situace, jsou nejistí, neschopni zvládat své problémy a častěji se dostávají do stresu. Pomocí drogy potom zdánlivě řeší tyto životní situace, protože pocit zdánlivého uspokojení přináší alkohol povětšinou ihned a bez vysoké námahy. Z různých studií vyplývá, že tendence k užívání látky plyne především z emočního prožívání časté úzkosti, deprese a neuspokojení. Jedním z motivů tedy může být nezvládání emočních stavů a potřeba dosáhnout lepší emoční rovnováhy. 15 1.5.2 Sociální faktory Mezi sociální faktory ovlivňující užívání psychoaktivních látek patří dostupnost těchto látek ve společnosti a jejich dosažitelnost, která je patrná především v městském prostředí, které nabízí jedinci větší anonymitu a možnost menší kontroly nežádoucího chování ze strany okolí. Nesmíme opomenout ani vliv dysfunkční rodiny, která postrádá určitou disciplínu a model přijatelného řešení problémů. 16 1.6 Vývoj vzniku závislosti na psychoaktivních látkách a jeho fáze Každý z nás se během svého života setkal s alkoholem. Každému desátému člověku působí pití alkoholu občas nějaké problémy, ale jeho problémy s pitím se nestupňují. O závislosti na alkoholu hovoříme tehdy, když problémy s pitím se začnou stupňovat a ničit základní životní hodnoty. Do této fáze se dostanou přibližně 15 16
srov. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 2004. tamtéž
11
3% populace. Důvody, proč u některých lidí vzniká závislost na alkoholu a kdy někdo může konzumovat alkohol bez problémů po celý život, mohou být vnitřní (psychologické, biologické), ale také vnější (sociální). 17 Rychlost jakou si můžeme vypěstovat závislost na alkoholu závisí na mnoha faktorech osobnosti. Můžeme zde zařadit věk jedince, začátek nadměrného pití a způsob zneužití alkoholu. „Čím větší dispozice člověk má, čím mladší začne pravidelně pít a čím dříve začne alkohol užívat jako drogu ( tj. s cílem ovlivnit svoji psychiku), tím rychleji závislost vzniká. 18 Nyní se blíže podíváme na cestu, která začíná neškodným přátelským pitím a může skončit u chronického alkoholismu. Americký psychiatr E. M. Jellinek
vývoj
závislosti rozdělil do čtyř fází, čímž významně přispěl k pojetí alkoholismu jako nemoci. V této práci je použita již zmíněná Jellinekova klasifikace, která je používána již půl století. 1. počáteční stadium V první stádiu závislosti se člověk neodlišuje od běžných konzumentů alkoholu, pije jen malé množství při odpovídajících příležitostech. To že se napije kvůli psychotropním účinkům alkoholu si nemusí ani sám uvědomovat, piják tedy jen poznal jaké jsou účinky alkoholu jako drogy. Účinky alkoholu se staly patentem na bezbolestné řešení problémů, proto má piják potřebu zvyšovat dávky alkoholu. Alkohol mu „dává, ale nebere.“ 2. varovné stádium V tomto stádiu člověk, proto aby dosáhl příjemného pocitu po požití alkoholu, potřebuje větší množství alkoholu. Pacient se tedy snaží využít každé situace, kdy se může napít. Postupně dochází k častějším stavům opilosti. Piják zažívá pocity viny a studu, stává se citlivým na rozhovory o alkoholu, proto často pije tajně. Psychické vypětí pacienta, které nastává díky velké ostražitosti ohledně
17
18
srov. HELLER, J., PECINOVSKÁ, O., Pavučina závislosti. 2011. HELLER, J., PECINOVSKÁ, O., a kol. Závislost známá neznámá. 1996. s. 15
12
jeho pití, se i po malé dávce alkoholu můžou dostavit tzv. „okénka ( palimpsest), při kterých si pacient nevybavuje průběh své intoxikace. První dvě stádia závislosti jsou dobou, kdy se ještě nejedná o chorobu v pravém slova smyslu, ale můžeme je zařadit do tzv. předchorobí. „Jakmile se do druhého stádia přidruží okénka, je to neklamná známka toho, že končí druhé stádium a začíná stádium třetí – tedy vlastní nemoc.“19 3. rozhodné stádium V tomto stádiu dále roste tolerance alkoholu. Pacient snese vysokou dávku alkoholu, aniž by byla na něm znát známka opilosti. Hladina, kterou pacient vnímá jakou příjemnou prakticky splývá s hladinou, kdy je patrná i opilost. Takže se může stát, že i po malé dávce alkoholu z ničeho nic pacient přijde do stavu opilosti. Přestává ovládat své pití, alkohol již ovládá jeho. Postiženému je v této fázi již úplně jedno jakou značku pije, pije jen to, co je lehce dostupné, hlavní je, že je v tom alkohol. Nejdůležitější krédo v této fázi je „napít se, ale přitom se neopít“. V této fázi je pro alkoholika mnohem snadnější abstinence než kontrola nad svým pitím. Třetí fáze končí v době, kdy pacient je více dnů v týdnu opilý než střízlivý. 4. konečné stádium V posledním stádiu dochází ke zřetelnému snížení tolerance k alkoholu, což má za následek rychlejší a častější stav intoxikace. Na řadu přicházejí několikadenní „tahy“ , kdy i tzv. ranní doušky nejsou ojedinělé a dále se objevuje konzumace technických prostředků obsahující etanol (Okena, Alpa). Charakteristickým znakem konečné stádia je poškození celého organismu pacienta, ať už se jedná o tělesné, nebo duševní zdraví (poškození jater, slinivky, pokusy o sebevraždu apod.). Jediným smyslem života pacienta je získat drogu, kdy už to nejde bez alkoholu, ale ani s alkoholem. 20
19 20
srov. HELLER J., PECINOVSKÁ,O. Pavučina závislosti. 2011 srov. NEŠPOR, K., Příznaky a projevy alkoholismu, stádia alkoholizmu. [online].
13
Čtvrtým stádiem se uzavírá kruh, z kterého vede jen jedna cesta jak se dostat ven. Léčba v protialkoholní léčebně !!!
2. ŽENY A ALKOHOL Otázka týkající se alkoholové závislosti žen přestává být pro dnešní společnost tabu. O ženách závislých na alkoholu se ve společnosti mluví a píše více než tomu bylo kdysi. Nesporný je také fakt, že závislost na alkoholu a s ním spojené problémy mají mezi populací žen stoupající tendenci. Ve společnosti, ale i v ženách samotných přetrvávají negativní postoje a stereotypy, které vedou k určité stigmatizaci žen. Každý z nás již jistě slyšel o předsudcích zaměřených na ženy a alkohol. Mezi nejčastější můžeme zařadit: „ opilá žena je horší jak opilý muž, ženy pijí, protože se chtějí být více emancipované a chtějí se vyrovnat mužům, žena se má starat o domácnost a ne sedět v hospodě, dobrá matka nepije.‘‘21 Zde jsou uvedeny jen některé z výroků, které vyjadřují odmítavé postoje společnosti. V těchto tvrzeních se podle Mikitové (2006) přemítá nevědomost populace, ale také tomu přispívá nepřiměřené zjednodušování problému.22 2.1 Fakta z historie a změny v pohledu na závislé ženy 2.1.1 Statistické údaje Na počátku dvacátého století připadala jedna alkoholička přijatá do ústavní léčby na dvacet alkoholiků mužského pohlaví. V dnešní době se tento poměr výrazně zmenšil, což souvisí s nárůstem závislých žen a to k poměru 1:5 až k 1:3. Tento rozdíl je také známkou toho, že stále více žen se snaží svůj problém řešit léčbou. Ženský alkoholismus se nevyhýbá žádné společenské skupině.
21 22
MIKITOVÁ, M., O alkoholičkách. [online]. 2004 – 2010. tamtéž
14
2.1.2 Mužský versus ženský princip pití Rozdílnost pohledu společnosti k mužům užívající návykové látky a k ženám mají pravděpodobně své kořeny v dlouhodobém vývoji lidstva a pochopitelně i jeho kultury. Když se podíváme zpátky do minulosti, konkrétně do řecké mytologie, je bohem vína muž – Dionýsos, syn Dia, nejmladší z patnácti olympijských bohů. „ Bůh Dionýsos měl svůj uctívající rituál, do kterého patřil i stav extáze po požití vína. Dionýsovým úkolem bylo získávat lidi pro tyto rituály, v extázi je zbavovat zábran a tak jim umožnit zbavit se starostí a zapomenout na pravidla, které je svazují po celý rok. Tento kult byl uctívaný jednou do roka při vinných slavnostech. Tato společensky tolerovaná intoxikace s přísnými pravidly a společenskou kontrolou se podobně jako mnoho jiných životních slastí později přestěhovala do každodenního života.“ 23 Mužský princip pití je založen na tzv. sociogenním přístupu k návykové látce stejně tak, jak tomu bylo v antické mytologii u řeckého boha Dionýsa. Pro charakteristiku přístupu žen k droze lze vybrat podstatně pozdější období a sice hon na čarodějnice typický pro středověk. Aby čarodějnice mohla odletět na sabat, musela se pomazat čarodějnou mastí (výtažek z rostlinných drog). Mast se vtírala do kůže a vyvolala tak duševní poruchy s halucinogenním prožíváním účasti na sabatu. „Čarodějky se tak cíleně intoxikovaly, aby dosáhly potřebného stavu, kde tento stav vycházel z okolností a sociálních struktur své doby.“ 24 Jedná se tedy o psychogenní přístup založený na potřebě osobního úniku, který je typický pro závislost u žen. Zde můžeme vidět jaký je mužský a ženský princip pití alkoholu. Zatímco u mužů je takto symbolizována bujarost, veselost a zábava, u žen je to odkaz na historii mívající sklon k úniku, odklon od reality, jejich zvláštnímu postavení a nepochopení.
23 24
HELLER, J., PECINOVSKÁ, O., Pavučina závislosti .2011. s. 28 HELLER, J., PECINOVSKÁ, O., Pavučina závislosti. 2011. s. 29
15
2.1.3 Pohled společnosti „Ze sociálního hlediska je důležité, že základním znakem drogové závislosti je určitá společenská degradace a sociální izolace, která v případě, že se jedná o ženu se ještě více prohlubuje a výrazně postihuje i její okolí, zejména děti.“ 25 V průběhu 20. století se celkové postavení žen ve společnosti výrazně změnilo. Ženy se staly ekonomicky, právně, ale i společensky nezávislé. Dostaly se tak do nových pozic a zaujaly nové role. Byly jim přiřazovány další úlohy, staly se spoluživitelkami rodin. Na druhé straně ženám zůstaly všechny původní povinnosti, které obstarávaly předtím, týkající se potřeby harmonického manželství, vytváření příjemného prostředí pro život a v neposlední řadě výchova a starost o děti. Tato dvojí role, zvýšené nároky na ženy při slabé podpoře a nepochopení ze strany partnera, je častým podnětem pro vyvolání hádek, problémů a nepojmenovaných konfliktů. Přijetím nového životního stylu se stupňuje počet žen, které mají pravidelný kontakt s alkoholem. Zvýšené požadavky na ženy, respektive hrozba společenského selhání, jsou častým spouštěčem pro vyhledání drogy jako eventuální pomocné síly k rozšíření schopností a možností k potlačení úzkosti a stresu. Alkohol je tedy pro tyto ženy nejvhodnějším a nejdostupnějším nástrojem pro vyvolání určité žádoucí životní změny. Možné negativní sociální ani zdravotní dopady si ženy většinou při pravidelné konzumaci alkoholu nepřipouštějí. 26 Momentálně se nacházíme v situaci, kdy jsou uvolněny společenské normy. Mění se zvyky konzumace alkoholu, ale také se zvýšila akceptace pití a to i v tom případě, že se jedná o ženu s dítětem. Stále častěji se setkáváme s fenoménem, kdy se ženy samy vypořádávají s vlastním selháním. Stejně jako zbytek populace i ony zpracovávají odklon od vlastních představo poslání ženy, manželky a matky, se kterou byly ztotožněny. 27
25
TRÁVNÍČKOVÁ, I. Specifické aspekty zneužívání drog u žen. 2001. s. 4 srov. TRÁVNÍČKOVÁ, I. Specifické aspekty zneužívání drog u žen. 2001. 27 srov. MIKITOVÁ, M. O alkoholičkách. [online]. 2004 – 2010. 26
16
2.2 Příčiny ženského alkoholismu Ke stoupající tendenci ženského alkoholismu u žen přispívá fakt, že ženy mají daleko více příležitostí pít alkohol, než jak tomu bylo v minulosti. Nejenom, že alkohol je v dnešní době snadněji dostupný v každé prodejně a v supermarketech, ale vede k tomu i ta skutečnost, že na trhu se stále častěji objevují míchané drinky, sladké alkoholové likéry a spousty dalších nápojů, které jsou určeny hlavně ženám. V médiích se dnes a denně můžeme setkat s reklamou, která alkohol znázorňuje jako nezbytný atribut každé úspěšné, žádoucí a nezávislé ženy. „Zatímco v minulosti bylo raritou vidět ženu v hospodě s půllitrem piva, společnost je stále více benevolentnější a toto začíná být běžnou situací.“ 28 Stále častější konzumace alkoholu u ženského pohlaví souvisí s nezvládáním těžkých životních situací. V pozadí vzniku závislosti se mohou vyskytovat úzkostné a depresivní stavy. Samy alkoholičky uvádějí jako příčinu svého pití partnerské a psychické problémy, starosti s výchovou dětí, pocit osamělosti, méněcennosti a s tím související nízké sebevědomí ženy, ale také zde velkou roli může hrát konflikt rolí (zaměstnaná žena, role matky a ženy v domácnosti). Další oblastí, proč ženy začínají pít, jsou sexuální či existenční problémy. Podle studie Moniky Plocové (2012), která se zabývá příčinami závislosti u klientek v léčebném zařízení v Praze 4 se prokázalo, že
nejčastější příčina
závislosti u žen souvisí s problémy ve vztazích, mezi které můžeme zařadit nevěru, odchod partnera, ale také špatné často nefunkční vztahy s partnerem, kde hlavním problémem
bylo nepochopení
a
nedostatek komunikace
mezi partnery.29
Další příčiny alkoholismu u žen jsou uvedeny v příloze č. 1. „Alkohol může velmi rychle vyplnit mezeru ve způsobech zvládání zátěže, pomáhá zvyšovat některé funkce, nastane tedy jakýsi stereotyp v jeho užívání. „30 Jednou z dalších příčin ženského alkoholismu, o které se hovoří málo, je násilí v partnerském vztahu.
28 29 30
srov. MLČOCH, Z., CSÉMY, L., DVOŘÁK, V., Poznatky o alkoholismu žen. [online]. PLOCOVÁ, M., Statistika léčby 33 dní a pilotní studie. [online]. 2012. MIKITOVÁ, M., O alkoholičkách. [online]. 2004 – 2010.
17
2.2.1 Násilí páchané na ženách Podle definice OSN je násilím na ženách míněno „každý projev rodově podmíněného násilí, který má nebo by mohl mít za následek tělesnou, sexuální nebo psychickou újmu nebo utrpení žen, včetně hrozby takovými činy, zastrašování a úmyslného omezování svobody a to jak ve veřejném či soukromém životě.“31 Hlavní myšlenkou (cílem) domácího násilí je zabezpečit dominanci jedné strany a podřízení oběti jakýmikoliv prostředky. Životy žen v násilnickém vztahu jsou velmi traumatizující a mohou vést k somatickým a psychosomatickým obtížím. Pocit bezmocnosti a neřešitelnosti situace žena může zvládat tak, že sáhne po alkoholu, velmi často v kombinaci s léky. Závislost a násilí jsou dva problémy, které je nutné řešit současně. Teorie Zubretskyho (1996) tvrdí, že je nejprve nutné vyléčit závislost, protože pokud žena abstinuje, je schopná postavit se násilí a bránit se. Jeho postup se bohužel ukázal jako nevhodný vzhledem k tomu, že se žena vrací zpátky do násilného vztahu, kde dlouhodobá abstinence a zároveň zvládání útoků násilníka jsou nemožné. V léčbě závislosti jde především o dosáhnutí abstinence. V začarovaném kruhu domácího násilí je jediný možný lék bezpečí. Jedno bez druhého nemá význam. Podle výzkumu z roku 2004 se „závislé ženy stávají častěji obětí domácího násilí než ženy bez diagnózy závislosti. Často je závislost důsledkem násilí, ale také opačně.“ 32 Z výzkumu také vyplynulo, že zkušenosti s násilím mají závislé ženy bez ohledu na jejich dosáhnuté vzdělání, zaměstnanost, rodinný stav a nebo na pořadí léčby ženy. 33 2.3 Odlišnost ženského těla Je potřeba apelovat na fakt odlišnosti ženského a mužského těla. Po fyzické stránce jsou ženy vůči alkoholu méně odolné než muži.
Tělo ženy má větší
zastoupení tuků, játra ženy jsou menší, obsah vody v těle je také nižší oproti 31
ROSA. Občanské sdružení nabízející komplexní pomoc ženám – obětem domácího násilí. Co je domácí násilí. [online]. 2013. 32 MATEJOVSKÁ, I. , Násile v partnerských vzťahoch závislých žien. Alkoholismus a drogové závislosti, 42, 1/2007, S. 34 33 srov. MATEJOVSKÁ, I. , Násile v partnerských vzťahoch závislých žien. 2007.
18
mužskému organismu, nižší je také aktivita alkohodehydrogenázy v žaludeční sliznici. Díky těmto vlastnostem ženského těla se žena rychleji opije, ale také je déle ve stavu intoxikace. Po delší době konzumace alkoholu u žen dochází k rychlejšímu onemocnění jater, zvýšenému krevnímu tlaku, ale také je zde vysoké riziko rakoviny prsu či vaječníků, aktivnější je i rozvíjení duševních onemocnění. 34 2.4 Specifika chování ženy alkoholičky To, že žena může mít problém s alkoholem je možné vysledovat na základě určitých poznatků, pomocí nichž zjišťujeme, že něco není v pořádku. První změny u žen se mohou týkat udržování zevnějšku. Žena již tak nehledí na to, aby její vzhled a vystupování působilo „slušně“ (čisté oblečení, ale také líčení a úprava vlasů). Ale také si můžeme všimnout nepořádku v bytě, ztrátu mateřského cítění a s tím související stále častější nezvládání výchovy dětí. Další známkou, že není něco v pořádku je to, že žena záměrně schovává alkohol po bytě, domě (tzv. skřínkové pití). Žena tedy záměrně nenechává úklid na manželovi a dětech proto, aby neodhalili její skrytý alkoholismus. Ženy alkoholičky se mnohem více snaží svoji závislost tajit. „Zpravidla pijí doma tajně a osamoceně s cílem odstranit osobní obtíže a vlastní psychickou nepohodu. Ve většině případů se alespoň ze začátku za své pití stydí.“35 Ve třetím stádiu vývoje závislosti na alkoholu, kde je již duše ženy degradována, se žena za své pití nestydí, dokonce ani na veřejnosti. Žena je citově a mentálně degradována, objevuje se vulgarismus ženy, ale i případné zesměšňování jiných lidí, nejčastěji manžela. Chování alkoholičky je často doprovázeno hysterickými scénami.
34
srov. NEŠPOR, K., Žena alkoholička, pití alkoholu u žen – specifika chování a důvody alkoholismu. [online]. 2009. 35 TRÁVNÍČKOVÁ, I. Specifické aspekty zneužívání drog u žen. 2001. s. 18
19
2.5 Ohrožené skupiny žen Nyní se blíže podíváme na skupiny žen, které mohou snadněji a rychleji propadnout závislosti na alkoholu ženy, které začali s konzumací alkoholu již v útlém věku, kde alkohol slouží jako stmelovací prvek pro mladé ženy, kterým chybějí pracovní návyky, je zde oslabený pocit zodpovědnosti a finanční nesamostatnosti
ženy s bohémským způsobem života, kde pití může souviset s prací ženy, ale také extravertovanost spojená s vysokou tolerancí alkoholu
ženy, po odchodu dospělých dětí z domu, jedná se o tzv. syndrom prázdného hnízda
manželky společensky významných mužů, podnikatelů, kde zaneprázdněnost partnera způsobuje u ženy zátěž, vyvolává pocity samoty a méněcennosti, přenesení zodpovědnosti za výchovu dětí, vedení domácnosti spolu s reprezentací manžela, bez naplnění vlastních potřeb
ženy, které zažily životní ztrátu blízkého člověka a dlouhodobě se s ní neumějí vyrovnat
ženy alkoholiků, kdy žena přijme manželský pijanský životní styl
ženy, které v dětství prožily sexuální zneužívání nebo jakoukoliv formu týrání, kde závislost je zde jako důsledek nevyřešené traumatické události, je zde narušen pocit jistoty k blízkému člověku a následné přenesení do dospělosti
ženy, které žijí v násilnickém vztahu, kde alkohol pomáhá zvládat násilí ze strany partnera, následné pocity bezmocnosti a nenacházení řešení
ženy v domácnosti a ženy na mateřské dovolené, kdy se žena cítí osamělá, trápí ji pocit nedocenění ze strany manžela, ale také společnosti. Ženy zůstávají bez pozornosti ve dvojích potřebách, mohou být frustrované v dosahování jiných cílů, jako je rodina 36
36
srov. MIKITOVÁ, M. O alkoholičkách. [online]. 2004 – 2010
20
3 ŽENY NA MATEŘSKÉ DOVOLENÉ V této kapitole blíže přiblížíme téma, které je pro tuto práci stěžejní a sice alkoholismus u žen na mateřské dovolené. Pro lepší orientaci v této problematice budou vymezeny základní pojmy týkající se mateřské dovolené. 3.1 Mateřství Otázka mateřství se v posledních desetiletích v mnoha oblastech znesnadnila. Dnešní matky jsou vystaveny jak vyšším psychologickým, tak i praktickým obtížím, které vyplývají z čím dál tím více nejistého vzájemného vztahu mezi matkami a zbytkem společnosti. Velká pozornost se věnuje přípravě těhotných žen na porod, ale jen málokterá publikace se věnuje otázce mateřství a přípravě na příchod samotného dítěte do rodiny. Pro matky dosud nebyla vydána žádná vyčerpávající příručka, kde by se dočetly, co mateřská pro čerstvé maminky obnáší. O otázce mateřství toho moc nevíme, dokud se žena nestane sama matkou, a proto často žena může podcenit co všechno mateřství obnáší. Podle Melchiorové chybí ženám „rituály“ které by jim pomohly uvědomit si nové povinnosti a zvládnout je. V dnešním světe při hlavních životních změnách máme málo sociální a kulturní pomoci, pomocná ruka by měla být hlavně při přecházení z jednoho stupně života k dalšímu, jako je tomu třeba při narození dítěte.37 3.1 Mateřská dovolená, vymezení pojmu Podle zákona38 má každá žena nárok na mateřskou dovolenou po dobu 28 týdnů v souvislosti s porodem a následnou péčí o narozené dítě. V případě, že žena porodí více dětí a nebo jde-li o ženu osamělou (neprovdaná, ovdovělá, rozvedená, žena osamělá z jiného vážného důvodu nebo nežije-li s druhem) náleží ženě mateřská dovolená 37 týdnů. 37 38
srov. MELCHIOR, A. Mateřství. 2009. zákon § 195 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce
21
„Žena nastupuje na mateřskou dovolenou zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem. Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.“
39
Mateřská dovolená přísluší pouze ženám. Na rozdíl od
rodičovské dovolené, na kterou může nastoupit i muž. 3.2 Mateřská dovolená ve světě Mateřská dovolená je zavedená po celé Evropě, ale mateřská dovolená v České republice má některé svá vzácná specifika a kvalitu. Spousta lidí tyto kvality nedokáže plně ocenit, protože nemají možnost porovnání. Proto zde uvedeme jak funguje mateřská dovolená ve světě. Placená mateřská dovolená je v nejméně 178 zemích celého světa zárukou pro pracující matky. Mzdové výhody jsou poskytovány ve více než padesáti zemích i otcům. Oproti tomu existují státy, kde ženám žádná finanční podpora nenáleží. (Spojené státy, Nová Guinea, Svazilsko). Institut zdravotnictví a sociální politiky McGill University provedl v roce 2011 výzkum ve 43 vyspělých zemích světa týkající se délky a dávek pobíraných na mateřské dovolené. Z uvedeného výzkumu vyplývá, že mezi délkou mateřské dovolené a dávkami ve světě jsou výrazné rozdíly. Spojené státy patří mezi země s nejkratší dobou mateřské dovolené, kde délka činí pouhých 12 týdnů. Není zde žádný národní program pro vyplácení mezd ženám na mateřské dovolené, peněžité dávky jsou poskytovány na státní úrovni. Země s nejdelší dobou je Švédsko (420 dní), Velká Británie, Srbsko a Dánsko (52 týdnů).40 Z výše uvedeného vyplývá, že tříletá nebo čtyřletá doba trvající mateřské dovolené je pro maminky, které chtějí zůstat doma s dítětem doslova luxus, který málokde ve světě existuje. Odkaz na webové stránky pro získání podrobnějších informací a možnosti porovnání délky mateřské dovolené ve světě je uveden v příloze č. 2
39
PŘIB, J. et al. Mateřská a rodičovská dovolená. 2003. S. 36 srov. THE HUFFINGTON POST CANADA. Maternity Leaves Around The World: Worst And Best Countries For Paid Maternity Leave. [online]. 40
22
3.3 Role dnešní ženy – jak společnost vnímá postavení ženy, matky, manželky Role matky je zaměstnání, které je neplacené, neoceněné, je to povolání, ze kterého není cesty zpět, kterého žena nemůže ze dne na den zanechat. Pro matky neexistují žádná osvědčení ani ocenění za vykonanou práci, která není ve společnosti vidět. Nelze je poměřovat, třídit a hodnotit podle jejich kvality, jako je tomu u jiných zaměstnání. V dnešní společnosti má široká veřejnost všeobecné mínění o tom, že matky toho příliš nedělají,
starost o dítě je něčím snadnějším, než strávený den
v zaměstnání a že den strávený doma s dítětem je z části jen jistým druhem odpočinku a proto se nacházejí na spodních příčkách společnosti nebo jsou alespoň v očích společnosti takto brány. To co se skrývá pod pokličkou mateřství ví, jen ženy, které si tímhle vším prošly. 41 3.4.Alkoholičkou na mateřské dovolené Jak již bylo zmíněno v předchozích kapitolách počet alkoholiček v České republice, ale i ve světě stále přibývá. Podle studie L. Csémyho (2010) je v České republice až dvě stě tisíc žen, které mají problém s alkoholem.Podle psychoterapeuty Moniky Plocové plná jedna pětina žen začne pít právě na mateřské dovolené. Žena která přijde na to, že se sklenkou vína jde všechno lépe a není „slaboch“ je nemocná. Dá se říci, že je to nemoc z povolání. Mateřská dovolená co do zátěže patří do čela žebříčku nejvíc stresujících prací. Je nezpochybnitelné, že otázka mateřství s sebou přináší celou řadu problémů, nejistot, omezení a nepříjemných zážitků. Starost o malé dítě se může zdát jako práce, která je stereotypní, mnohdy může být unavující a frustrující. Maminky na mateřské dovolené se tak můžou cítit přetíženě vyčerpávající prací, izolované od okolního světa. Dalším velkým úskalím může být to, že mohou mít problémy samy se sebou, užírat se změnou své postavy, kdy se nedaří získat zpět svou původní váhu, ale také nedostatkem času, který by mohly mít jen samy pro sebe, nebo mít čas určený jen pro odpočinek a relaxaci.42 Osamělost na mateřské dovolené je pro ženy
41 42
srov. MELCHIOR, A. Mateřství. 2009. srov. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 2004.
23
velmi těžká. Je to náročný přelom v životě ženy. Starost o dítě ženu uzavře mezi čtyři stěny. Mudr. Karel Nešpor, odborník na závislost na alkoholu dodává, že vyvolávacích faktorů je mnohem více. Nemalý podíl má také únava a nevyspání, kde pomůže právě sklenička alkoholu. V posledních letech se přidávají i ekonomické starosti, kdy k péči o dítě se tak připojuje další starost a to jak se uživit. Před nástupem na mateřskou dovolenou byla žena zvyklá o svých penězích rozhodovat sama. Na mateřské dovolené žena musí šetřit a být závislá na příjmu muže, bez manžela a jeho „kreditky nemá ani na kadeřníka“. Podle terapeutky M. Plocové také záleží na postoji muže nakolik dokáže svoji ženu na mateřské dovolené ocenit a umět ji podpořit po všech stránkách a to jak po stránce psychické, emoční, tak i materiální. Důležitá je pro ženu i pomoc při chodu domácnosti a starosti o dítě. 43 Z výše uvedených informací vyplývá, že příčiny, proč ženy propadají alkoholismu právě na mateřské dovolené, můžeme tedy shrnout do několika bodů: izolovanost samota stereotyp práce vyčerpání, únava ekonomické a finanční aspekty
4. DOPAD ALKOHOLISMU U ŽENY NA RODINU V této části bakalářské práce se budeme zabývat dopadem ženského alkoholismu. Zaměříme se především na to, jaký dopad má alkoholismus celkově na chod rodiny. V další části se také zaměříme na často opomíjené oběti a sice na členy pijáka, respektive partnera a děti. O následcích alkoholu v rodinném systému se moc nemluví. Existuje sice mnoho výzkumných zpráv o obětech abúzu alkoholu, které se především soustřeďují 43
srov. PETRÁŠOVÁ, L. Alkoholičkou na mateřské. Proč pětina žen propadne na rodičovské pití?. [online]. 2011.
24
na problémového pijáka, ale již méně pozornosti se věnuje členům, kteří žijí s alkoholikem. Opomíjené oběti alkoholismu jsou především partneři, kteří žijí s alkoholikem, ale také děti vyrůstající v této rodině. Musíme si uvědomit, že rodiny, kde se vyskytuje problém s alkoholem jsou tzv. rodiny v nouzi, jsou méně stabilní, křehké, potřebující odbornou pomoc. Problémy, které jsou způsobeny závislostí jednoho člena rodiny vnímají blízcí členové rodiny jako zahanbující, žijí s pocitem studu a mají tendenci se izolovat od zbytku společnosti. 44 4.1.Reakce partnera na závislost ženy Nyní se podíváme blíže na to, jaká je reakce partnera při závislosti ženy. Reakce na narušené klima rodiny, především co se týče ochoty a schopnosti „vydržet po boku svého pijícího partnera je rozdílná. Ženy setrvávají desetkrát častěji se svým partnerem, který propadl závislosti na alkoholu, než manželé po boku závislých žen. Zarážející je i ta skutečnost, že v případě rozvodu závislé ženy dostávají desetkrát častěji své děti do péče než muži. Je nezpochybnitelné to, že závislost ženy představuje podstatně větší ohrožení rodiny a jejich funkcí. Jejich izolace je razantnější a zřetelnější,
sociální kontakty jsou jejich závislostí více narušeny.
Závislost ženy bezprostředně a trvale narušuje obrannou rodinou strukturu. Manžel oproti jeho protějšku nemůže s dětmi vytvořit produktivní a potřebnou koalici což má za následek nemožnost odstěhování se s dětmi do jiného bytu a ponechání manželky ve stávajícím bytě. Muži se na počátku problému snaží tuto nepříjemnou situaci tolerovat a krýt tak dlouho, dokud se závislost jejich partnerky udrží pod pokličkou uvnitř rodiny. V případě, že se závislost ženy dostane do povědomí sousedů či zaměstnavatele, kdy se ostuda dostane na povrch, je to pro mnohé muže signál pro ústup, který má většinou formu rozvodu.45 Někteří muži se sice nerozvedou, ale snaží se domov a rodinu navštěvovat co nejméně, angažují se plně v práci, případně v mimomanželském vztahu. Existují i situace, kde muž nerealisticky spoléhá na to, že pití ženy vyřeší čas, ale i takové, kde muž na pijící ženu dokáže vyvinout značný tlak, který ji následně přiměje 44 45
srov. CSÉMY, L., a kol. Problémy s alkoholem v rodině: zpráva pro Evropskou unii. 2001. srov. HELLER, J., PECINOVSKÁ, O., Pavučina závislosti. 2011.
25
k léčbě. I přesto, že se jde žena léčit a snaží se abstinovat, stačí jen nepatrný náznak recidivity, aby muž začal uvažovat o rozvodu jako o nejlepším řešení. 46 V následující části se především zaměříme na důsledky závislosti pro rodinu z hlediska sociálního a psychologického. 4.2. Co-alkoholismus Nyní se zaměříme na životního partnera alkoholika a pro další práci s touto problematikou se seznámíme s důležitým fenoménem, který často není brán vážně a sice co- alkoholismus. Jak již bylo zmíněno předchozím textu, alkoholik přestavuje pro partnera
i pro rodinu enormní zatížení. Rodinní příslušníci jsou často odsouzeni
k mlčení, určitým chováním podporují ať už přímo nebo nepřímo jejich závislost. Všichni členové alkoholika, ale i tak samotný nemocný jsou lapeni v uzavřeném systému. Uvolnění z tohoto systému je zatěžko jak partnerovi, který nepije, tak i pro nemocného pijáka. 4.2.1 Fáze chování při fenoménu co - alkoholismus 1. fáze – utajování V první fázi se partner alkoholika snaží, aby toxikomanie protějšku nepronikla na veřejnost, snaží se za každé situace alkoholika krýt a hledat výmluvy při nejrůznějších situacích. Kontakty s ostatními přáteli, ale i kontakty celé rodiny postupně zanikají. V této fázi jsou pod tlakem i děti, které si nemůžou domů vodit kamarády ze strachu, že by mohly uvidět ostatní děti a povídat si o tom ve škole či školce. Partner, který nepije si tuto krizi plně uvědomuje. 2. fáze – kontrola V další fázi se daný partner snaží pití druhého dostat pod kontrolu. Následuje tehdy, když předchozí fáze nepřispěla k žádnému pokroku či změně chování pijáka.
46
srov. MATOUŠEK, O., Rodina jako instituce a vztahová síť. 2003.
26
Partner hledá a záměrně vyhazuje všechen alkohol, kontroluje denní aktivity partnera. V této fázi je do problematiky alkoholu partnera obeznámen široký okruh příbuzných a přátel, kteří tuší, že je něco v nepořádku,aby se snažili partnerovi pomoct. 3. Fáze – odmítání Po několikaleté snaze udržet všechny mechanismy utajování nebo kontroly následuje část odmítání. Tato fáze přichází neočekávaně a náhle, kdy se samotný piják ani rodina nedokáže tuto změnu pochopit, partner se může potkat s nepochopením ostatních lidí. I přesto, že tato fáze přichází velmi pozdě, je pro pijáka nejpříznivější a to zejména pro následnou terapii, kdy jistý nátlak okolí je pro léčbu rozhodující. 47
4.3. Rodina a problémy související s alkoholem To že většina alkoholiků žije v rodinách spolu s ostatními členy domácnosti je podle Skály zanedbávaná skutečnost, která vede k postižení a stigmatizování celé rodiny. 48 Většina lidí, kteří mají problém s alkoholem, žijí v rodinách s ostatními členy domácnosti. Závislost do rodiny přináší mnoho obětí, dokáže zničit celý rodinný systém i jeho jednotlivé členy. Alkoholik devastuje rodinu materiálně, sociálně i psychicky, ale také snižuje sociální status celé rodiny. Jednotliví členové rodiny jsou společností, ale také svým okolím stigmatizováni a postoj lidí je větší míře ambivalentní, ostatní lidé tyto členy často lituje. 49 Závislost jednoho člena rodiny se náhle vztahuje na všechny ostatní členy rodiny. Život s jedincem závislým na alkoholu vnáší do systému rodiny a jeho funkcí několik negativních jevů. Nemocí trpí celá rodina, životní partner pijáka, který se snaží usilovně hledat nějaké řešení,
47
srov. GÖHLERT, F- CH., KÜHN, F. Od návyku k závislosti: toxikomanie, drogy: účinky, terapie. 2001. 48 srov. KVAPÍK, J., SVOBODOVÁ, A., a kol. Člověk a alkohol. 1985. 49 srov. VÁGNEROVÁ, M., Psychopatologie pro pomáhající profese. 2004.
27
ale často narazí na stěnu nepochopení, ale také nepochybně děti alkoholika, které se uzavírají do sebe. Trpí všichni bez výjimky. 50 Rodina s alkoholikem řeší dva nejzákladnější problémy, a to utajení pití a jeho zdůvodnění. Utajování pití alkoholika může vést v rodině k narušení komunikace mezi jejich členy, ale také oslabuje jejich vzájemnou důvěru, mění se hodnotový systém rodiny. Oproti tomu ospravedlňování pití ničí vzájemné vztahy, kladné emoční projevy a sexuální aktivita pomalu mizí. Z výše uvedeného tedy jasně vyplývá jak neslučitelný je závislý partner s hlavními rodinnými funkcemi (reprodukční, ekonomická, výchovná, ochranná).51 Je tedy bezpochyby, že alkohol dokáže celou rodinu zničit a zapříčinit rozpad celé rodiny. Ovšem paradoxem je, že udržované tajemství se může stát tzv. lepidlem, které drží utrápenou rodinu pospolu. Nutnost vypořádat se se společným nepřítelem rodinu svým způsobem sjednocuje a upevňuje její strukturu. Hra na „normální rodinu“ a předstírání, že je všechno v pořádku, udržení iluze normálnosti představuje pro rodinu velké úsilí. Jak pro partnera alkoholika tak pro děti, kde lhaní a intriky jsou na denním pořádku. Především děti alkoholiků se musí mít stále na pozoru, kdy a komu co řeknou, převládá u nich strach, že by mohly říct něco nevhodného a tím zradit celou rodinu. Pro bezpečnost rodiny a pro udržení tajemství v rodině jsou děti alkoholiků často osamocené a nemají moc kamarádů. 52 4.4. Děti z rodin se závislým rodičem Jak již bylo zmíněno v předchozích kapitolách, dopad alkoholismu zapříčiňuje mimo jiné i oslabení vztahů rodiny, posun rodičovských rolí, ale také narušení pozitivní přijetí rodičovských vzorů, které pro dítě můžou mít za následek ohrožení v jeho psychosexuálním vývoji. U dětí z rodin alkoholiků se již v útlém dětství mohou vyskytovat různé formy duševních poruch, ale také se zde mohou objevit odchylky v jejich psychickém vývoji, které mají negativní vliv na schopnost adaptace v dětském kolektivu. „Tato socializace dítěte je poškozována ve větším rozsahu u dětí, které mají závislou matku.“ 53
50
srov. HELLER, J., PECINOVSKÁ, O., Pavučina závislosti. 2011. srov. TRÁVNÍČKOVÁ, I., Specifické aspekty zneužívání drog u žen. 2001. 52 srov. FORWARD, S., BUCK, C. Když nám rodiče ničí život. 2008. 53 srov. HELLER, J., PECINOVSKÁ, O., Pavučina závislosti. 2011. 51
28
„Problémy s alkoholem mají různou povahu, závažnost a trvalost. Charakter postižení dítěte problémy rodičů bude kromě jiného pravděpodobně záviset na jeho věku v době, kdy problémy začnou.“ 54 Na zhoršení tělesné péče bývají citlivější děti mladší pěti let, starší děti bývají zranitelnější v oblasti psychické. Matky s návykovým problémem mají podle odborníků sklon děti více a nepřiměřeně trestat. 55 Děti alkoholiků jsou daleko častěji vystaveny týrání, snadno se stanou obětí verbální nebo fyzické agrese a jsou svědky konfliktů, které mohou vyústit k hrubému násilí mezi jeho rodiči. Dále se také může jednat o slovní napadání, psychické obtěžování a zanedbávání dítěte. 56 Děti, které vyrůstají v domácnosti s alkoholikem jsou také málomluvné. Své pocity a trápení si dítě nechává pro sebe, brání mu strach, ale také starost, že by mělo být vůči svým rodičům zachovat loajalitu. Dítě také může pociťovat strach a mít obavy z toho, že rodič, který pije brzo zemře, a nebo že nepijící rodič rodinu opustí.57 V řadě zemí jsou právě děti problémových pijících rodičů předmětem mnoha studií, kde hlavním ukazatelem byly právě zvýšené rizika celé řady problémů během dětství. Dané problémy lze shromáždit do tří následujících hlavních okruhů:
Antisociální chování – u těchto dětí je zvýšené riziko agresivního chování, delikvence, ale také hyperaktivity a dalších forem porušeného chování
Emoční problémy - zde je zařazeno široké spektrum psychosomatických problémů (noční pomočování, astma), negativní přístupy k rodičům, ale i k sobě samým. Je zde vysoká úroveň sebeobviňování, stažení a deprese
Škola - Zde jsou myšleny problémy se schopností učit se a soustředit se a s tím související problémy týkající se špatného prospěchu, slušného chování, které mnohdy mohou vyústit k záškoláctví a zvýšené agresi ke spolužákům 58
54
srov. CSÉMY, L., a kol. Problémy s alkoholem v rodině: zpráva pro Evropskou unii. 2001. srov. NEŠPOR, K. Děti v rodinách, kde se vyskytuje alkoholismus. 2001. 56 srov. FORWARD, S., BUCK, C. Když nám rodiče ničí život. 2008. 57 srov. NEŠPOR, K. Děti v rodinách, kde se vyskytuje alkoholismus. 2001. 58 srov. CSÉMY, L., a kol. Problémy s alkoholem v rodině: zpráva pro Evropskou unii. 2001. 55
29
II. PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část této bakalářské práce je zaměřena na konkrétní případ matky, která se stala alkoholičkou právě na mateřské dovolené. Bude zde popsána jedna kazuistika ženy, která je názorným příkladem tohoto tématu. V dalších částech si přiblížíme, jaká je možná prevence alkoholismu žen, budou zde popsány hlavní body krizové intervence. Výstupem této části bude svépomocná brožurka určená pro ženy na mateřské dovolené jako prevence alkoholismu právě u této konkrétní skupiny žen. Dále zde také bude popsána činnost mateřských a rodinných center a jejich základní nabídka pro maminky a děti v Olomouckém kraji.
5.1 KAZUISTIKA vdova 36 let, 2 děti Osobní anamnéza Paní R. se narodila jako chtěné dítě. Je nejmladší dítě rodičů. V dětství neprodělala žádná vážnější onemocnění a
neutrpěla žádné vážné úrazy. Vztah
ke škole a k učení neměla R. skoro žádný. Díky nedostatečné přípravě rodičů, ale i přístupu R. skoro každý rok propadala. Po ukončení Základní školy žena nastoupila na odborné učiliště, obor Kuchař – číšník. V patnácti letech začínala R. navštěvovat hospody a taneční zábavy, domů se vracela často v podnapilém stavu a rodiče tomu nevěnovali příliš velkou pozornost. Rodinná anamnéza R. vyrůstala společně s matkou, otcem a třemi nevlastními sourozenci v rodinném domě na malé vesnici. Její dětství probíhalo bez větších problémů až do jejich deseti let, kdy její otec začal nadměrným způsobem konzumovat alkohol. Otec R. je velmi dominantní muž, hlavní slovo v rodině měl on. Matka R. byla tišší starostlivá matka a abstinentka. Za svůj život se žena třikrát provdala. První manželství proběhlo v jejich devatenácti letech. Manželství se po půl roce rozpadlo kvůli manželčině nevěře.
30
O tři roky později se žena po druhé vdala, manželům se narodilo první dítě, syn. Bohužel ani toto manželství nemělo dlouhé trvání, opětovně díky nevěře ženy. Během druhého manželství si našla svého budoucího třetího manžela. Kvůli častým hádkám v manželství jezdila R. často ke svým rodičům na vesnici, kde se vídávala se svým tehdejším milencem. V mimomanželském vztahu po velmi krátké době neplánovaně otěhotněla. Během druhého těhotenství se manželé rozvedli a starší syn zůstal ve střídavé péči obou rodičů. Žena se o první dítě starala uspokojivým způsobem. Věnovala mu pozornost, hrála si s ním, alkohol pila příležitostně po večerech společně s manželem. Během svého těhotenství žena kouřila velké množství cigaret a alkoholu se napila jenom ve výjimečných situacích. Po porodu dcery bydlela R. v rodinném domě stále u svých rodičů společně i s otcem dítěte. Rodina R. dobře vycházela se svým okolím, s rodiči měli velmi dobrý vztah. Manžel v práci neměl prozatím žádné problémy, žena se ze začátku o děti starala uspokojivým způsobem. Oba manželé spolu příležitostně popíjeli doma alkohol, jednou za čas navštěvovali hospody. O víkendech popíjeli s rodiči, kamarády a slavili na zahradě při různých příležitostech. Po dvou letech manželství si manželé vzali hypoteční úvěr a přestěhovali se do města. Kvůli finanční vytíženosti rodiny musel manžel pracovat od rána do pozdního večera. Navštěvoval tehdy dvě zaměstnání. Povoláním byl bagrista a také si přivydělával jako pomocný truhlář. Žena bývala tedy celé dny sama s dětmi v panelákovém bytě. Přetrhání kontaktů s rodiči a kamarády, ale také neustálá samota s dětmi přivedla ženu k občasnému pití alkoholu. S dětmi se nebála chodit do hospody a to hlavně v létě na zahrádku, kde se děti mohly zabavit na venkovním hřišti. Zájem o děti začal být čím dál tím menší. Přestala si s dětmi hrát, chodit ven na procházky, ale také je začala zanedbávat po stránce citové. Dětem poskytovala jen ty nejnutnější potřeby. Dcera N. byla plačtivější a vyžadovala více péče než starší syn. Žena dětem nevěnovala žádnou pozornost. Začala tedy pít doma tvrdý alkohol, který ji tehdy pomáhal překonávat těžké dny. Žena do příchodu svého manžela prozatím vystřízlivěla, takže manžel dlouhou dobu nevěděl, že jeho žena má problémy s alkoholem a že pije doma potajmu větší množství alkoholu. Po příchodu manžela z práce se běžně stávalo, že spolu se ženou si otevřeli láhev tvrdého alkoholu a popíjeli tedy spolu po večerech.
31
Po čase, díky špatnému zdravotnímu stavu manžela, se oba manželé snažili svoji konzumaci alkoholu omezit. Manželka se ze začátku snažila podporovat muže v abstinenci, ale po pár měsících se oba vrátili zpátky k pití alkoholu. V intoxikaci si manžel způsobil několik úrazů, což se mimo jiné začalo projevovat negativním způsobem v jeho zaměstnání díky častému nástupu na nemocenskou dovolenou. Sousedé rodiny si několikrát na manžele stěžovali, že jsou po večerech příliš hluční a že se o děti nikdo moc nestará. Všichni věděli, že rodiče pijí často a v nadměrných dávkách, ale pouze se o tom mezi lidmi mluvilo, ale nikdo s tím dlouhou dobu nic nedělal. Rodiče po čase začali chodit do hospody i s dětmi. Mezitím co se rodiče opíjeli do „ němoty“, děti spaly pod stolem. Stávalo se, že děti strávily spolu s rodiči několik hodin v zakouřené hospodě, na jídlo a pití dostaly džus a chipsy. Okolí, blízcí a jejich přátelé se stále tvářili, že se nic neděje. V té době se k manželům přistěhoval rodinný známý ze strany manžela. Starší syn navštěvoval základní školu a s dcerou zůstávala matka sama doma. R. po nějaké době začala být muži opět nevěrná právě s výše uvedeným mužem. Této situace si všimli sousedé a díky nevěře ženy, ale také čím dál tím větší zanedbanosti dětí zavolali sousedé na rodinu pracovníky Sociálně právní ochrany dětí. Po návštěvě pracovnic OSPOD byly děti odebrány z rodiny. Starší syn se na rozhodnutí soudu dostal do péče otce. Mladší dcera se dostala do péče rodičů ženy R. Proto, aby rodina mohla své děti dostat zpět, musela manželka podstoupit léčbu v alkoholické léčebně. Žena ukončila léčbu po týdnu. Během léčby ženy si její manžel zlomil ruku a následně přišel o své zaměstnání. Oba manželé tedy nepracovali. Rodina neměla z čeho splácet své dluhy a jejich byt se dostal do exekuce. Děti byly stále v péči otce a rodičů manželky. Ani jeden rodič neprojevoval žádnou snahu o navrácení dětí zpět do rodiny. Během jednoho roku, po odebrání dcery, rodiče chodily dítě navštívit jen výjimečně. Matka se o svého syna z prvního manželství přestala zajímat úplně. Jakmile se manžel uzdravil, našel si novou prácí. Žena byla stále doma. První den v práci manžel zkolaboval a několik dní strávil v nemocnici. Manželka využila situace a snažila se s mužem se kterým celá rodina žila utéct a odstěhovat se do jiného města. Manžel po čtyřech dnech zemřel na celkové selhání organismu.
32
Od smrti manžela uplynuly tři roky a žena je alkoholičkou na ulici. Styky s rodinou a s blízkým okolím jsou naprosto přetrhány. O děti nejeví žádný zájem. Několikrát ji byla nabízena pomoc od rodiny a přátel, ale žena ji pokaždé odmítla. Na první pohled je vidět, že žena se pohybuje na tenkém ledu, což se týká jejího zdraví. Očividné je selhání jater a ledvin, následkem kterého je žena extrémně vyhublá má špatnou pleť a vypadané vlasy. 59 Zde byl uveden příklad ženy, která se dostala do vážných problémů s alkoholem právě na mateřské dovolené. Uvedeme si významové kategorie pro matku R., které mohly zapříčit její vznik závislosti na alkoholu. Významové kategorie pro matku R. : -
genetické předpoklady
-
brzká zkušenost s alkoholem ( 15 let)
-
matka byla celý den sama s dětmi, osamělost a nuda ženu přivedla k dennímu pití
-
spoluzávislost partnera (žena pila společně s manželem)
-
alkoholismus v rodině (otec R. byl silným alkoholikem)
Z výše uvedeného vyplývá, že ženě R. pomůže už jen léčba v protialkoholní léčebně. Případná intervence u této ženy není možná. Každý pracovník pomáhající profese, tedy i sociální pedagogové ale i samotné ženy by měly brát na vědomí, že na řešení problémů s alkoholem a na následnou léčbu nemoci není nikdy pozdě. Velké množství žen, které začaly bojovat s touto nemocí, vyhrály. Je však nutné zabývat se tím, že žena důsledkem své závislosti na alkoholu může mnoho ztratit, a to nejen práci a přátele, ale to nejcennější, náklonnost rodiny, která může prožívat pocity studu a zatracovat ji a proto je nutné se zabývám právě tím. 60
59
Téma: Kazuistika. Informace poskytla Šárka Brunnerová, dlouholetá přítelkyně R., Hranice 20.3.2013. 60 srov.NEŠPOR, K., Žena alkoholička, pití alkoholu u žen – specifika chování a důvody alkoholismu. [online]. 2009.
33
5.2. Léčba závislosti u žen 5.2.1 Specifika při léčbě u žen na návykových látkách Jak již bylo zmíněno v teoretické části této bakalářské práce, závislost na alkoholu se u žen rozvíjí po kratší dobu a po menších dávkách alkoholu. Znatelný je také dopad alkoholismu na zdraví ženy. Zdravotní problémy jsou u žen razantnější a nastupují dříve (rakovina prsu, vaječníků, jaterní onemocnění), očividná je i změna tělesného vzhledu. Proto je nezbytné u žen zahájit léčbu této nemoci co nejdříve. Léčba alkoholismu u žen přináší často velmi dobré výsledky ve všem zmíněných oblastech. 61 5.2.2 Výhody a nevýhody při překonávání závislosti u žen Především rodinné vztahy jsou pro ženy silným motivem pro změnu k lepšímu životu. Rychlé zlepšování tělesného stavu i vzhledu povzbuzuje ženu, aby vytrvala při abstinenci. Výhodou je, že pro většinu žen je snazší odpoutat se od nevhodné společnosti pijících lidí a vytvořit si tak zdravější životní styl. Většina žen dobře snáší psychoterapii, relaxační techniky a jógu. Nevýhoda nastává při vyhledávání odborné pomoci, kdy ženy pociťují větší zábrany, ale také narážejí na spoustu problémů, jako je nepochopení blízkého okolí a v době léčení mnohdy nezajištěná péče o děti. 62 5.2.3 Odlišnosti projevující se v průběhu léčby a doléčování Ženy na začátku léčby daleko lépe spolupracují s odborníky ve srovnání s muži, především co se týče individuálních forem psychoterapie. V průběhu léčby si také dokáží vytvořit náhled, který je nutí abstinovat. Odborníci také musí brát zřetel na skryté deprese a další psychické poruchy u žen. U léčby závislosti na alkoholu je pro ženu potřebná spolupráce rodiny, především při manželské a rodinné terapii.
61
srov. NEŠPOR, K., Alkohol a jiné návykové látky u žen – identifikace a časná intervence. [online]. 2012. 62 srov. NEŠPOR, K., Zůstat střízlivý. Praktické návody pro lidi, kteří mají problém s alkoholem, a jejich blízké. 2006.
34
Úspěšná a kvalitní léčba má u žen trvalejší charakter ve srovnání s muži. 63 5.3 Primární a sekundární prevence Z různých důvodu se pouze řeší malá část problémů způsobené alkoholem a jen část problémových
konzumentů projeví skutečný zájem o specializované
léčení. Někteří jedinci dávají přednost vlastnímu rozhodnutí skončit s pitím alkoholu úplně, nebo se snaží své pité alespoň omezit. I tak ale většina osob závislých na alkoholu přichází do kontaktu s různými podobami primární zdravotní péče a sociální podpory. Přitom je možné jasně rozpoznat podíl alkoholu na současných problémech a podniknout vhodné kroky v časném stádiu závislosti. Vzhledem k výše uvedeným faktorům je nutné rozlišovat úroveň služeb na primární a sekundární. Primární úroveň tvoří týmy zdravotní péče, osobní sociální služby, ale také některé nevládní organizace. Sekundární úroveň tvoří specializovaná zařízení pro léčbu závislosti na alkoholu, ambulance a ostatní medicínská zařízení a psychiatrická lůžková oddělení. 64 Nyní uvedeme seznam znalostí a dovedností, vydaný WHO (Světová zdravotnická organizace), kterými by pracovníci primární péče měli disponovat. Seznam je užitečný jak pro lékaře a zdravotní sestry, ale také pro sociální pracovníky, pedagogy a další pracovníky sociálních služeb. Každý pracovník pomáhající profese by měl : mít základní vědomosti o tom, co všechno závislost na alkoholu obnáší. Měl by umět rozlišit mezi nízce rizikovým konzumováním alkoholu, rizikovou spotřebou a spotřebou na úrovni závislosti a znát s tím související problémy (tělesné, psychické, sociální), ale také by měl vědět jaký je dopad alkoholismu na rodinu a partnera umět posoudit jaký má daný jedinec vztah k alkoholu a poté mu vysvětlit a podat přesné informace o alkoholu a s ním spojené problémy dopadu při pití alkoholu 63 64
srov. HELLER, J., PECINOVSKÁ, O., Pavučina závislosti. 2011. srov. CSÉMY, L. a kol. Problémy s alkoholem v rodině: zpráva pro Evropskou unii. 2001.
35
zvolit vhodný plán léčby, podle závažnosti problému a podat buď stručnou radu a krátkou intervenci, nebo pacienta poslat k příslušnému odborníkovi či na ambulanci
umět provádět a zorganizovat detoxikace přímo v domácím prostředí
5. 4 Krátké intervence u rizikového a škodlivého pití Patří mezi stále více oceňované formy léčby pro osoby s rizikovým a škodlivým pitím. Vyplňuje mezeru mezi primární prevencí a intenzivní léčbou. Účinnost krátkých intervencí především u silných nebo problematických pacientů byla prokázána v rámci primární zdravotní péče v mnoha zemích. Ukazuje se, že právě krizová intervence dokáže úspěšně snížit masivní pití, což významně prospívá jak pijákovi, ale také jeho rodině a blízkému okolí. Mnoho studií zabývající se touto problematikou ukázalo, že u žen je krizová intervence ještě efektivnější než u mužů, usnadňuje jim vstup do specializované léčby a vede k menšímu počtu návštěv jiných zdravotnických služeb.65 Cílem krizové intervence je rozpoznat problém s alkoholem a pomocí vhodných postupů motivovat jedince k aktivní nápravě. Tento přístup je především zaměřený na závislé jedince, ale nezapomíná také na rodiny pacienta a udržování jeho sociálních vazeb. 66 5.5. SKI, přístup ke kontrole rizika a vyhledávání případů Dále si popíšeme, jak by měl sociální pedagog v rámci primární prevence přistupovat ke kontrole rizika a vyhledávání případů nebezpečného a škodlivého pití. Tento přístup by měl být zaměřený na samotné pacienty, ale také by měl brát v úvahu rodinu a sociální vazby jedince. Pomocí metody SKI by mělo dojít k časnému odhalení problému s alkoholem a pomocí edukace pacienta snížit negativní účinky alkoholu.
65 srov. NEŠPOR, K., Alkohol a jiné návykové látky u žen – identifikace a časná intervence. [online]. 2012. 66 srov. CSÉMY, L. a kol. Problémy s alkoholem v rodině: zpráva pro Evropskou unii. 2001.
36
Prvním krokem SKI procesu je provedení skríninku. Jedná se o jednoduchý a rychlý způsob pomocí kterého můžeme zjistit závažnost závislosti na alkoholu a podle kterého může pracovník naplánovat vhodnou intervenci. Pro tuto práci jsem zvolila použití ověřeného nástroje, dotazníku AUDIT. Jedná se o krátký, snadno použitelný nástroj, který poskytuje základní informace o stavu pacienta a na jehož základě může pracovník poskytnou pacientovi okamžitou zpětnou vazbu, která může jedince motivovat ke změně chování ve vztahu k alkoholu. Dotazník se skládá z deseti otázek. První tři otázky nás budou informovat o kvantitě a frekvenci pravidelného a příležitostné konzumaci alkoholu. Následující otázky vypovídají o výskytu možných příznaků závislosti, zbylou část tvoří otázky, které se respondenta ptají na problémy způsobené alkoholem v nedávné době. Ukázka dotazníku AUDIT je uvedena v příloze č. 3. Po provedení tohoto testu následuje pacientovi doporučit vhodnou intervenci, podle jeho individuálních potřeb a podle úrovně rizika. Rozdělujeme čtyři úrovně (pásma) rizika podle dosaženého skóru v dotazníku. Nyní si názorně ukážeme jak postupovat a pracovat s jedincem v každém rizikovém pásmu, podle dosažného skóre. První úroveň, 1. rizikové pásmo (skór 0-7) Na této úrovni nízkého rizika závislosti se pohybuje většina pacientů ve většině zemí. Důležité je zde pacientovi poskytnout základní informace o alkoholu a vysvětlit mu rizika spojená s užíváním alkoholu. Krátké ústní nebo písemné poučení o nebezpečnosti alkoholu mohou zabránit nebezpečnému či škodlivému pití do budoucna, jedná se tedy o preventivní charakter. Zájem o tyto informace může mít také jedinec, který může chtít pomoc a porozumět členům své rodiny nebo přátelům, kteří mají problém s alkoholem. Poskytování informací rodinám a přátelům může pomoc při zmírnění stresu v kontaktu se problémovou osobou. A právě tito lidé mohou sehrát zásadní roli při pomoci, které může vést ke změně chování v konzumování alkoholu, protože rodina a přátelé mívají největší vliv na rozhodnutí problémového jedince, jejich úkol spočívá v komunikaci s problémovým konzumentem, kde mohou vyjádřit své obavy a domluvit se na konstruktivním postupu při řešení toho problému. Důležité je zde poskytnutí emoční podpory. 37
Druhá úroveň, 2. rizikové pásmo (skór 8-15) Pro pacienty na druhé úrovni rizika je vhodná krátká intervence ve formě jednoduché rady. Pracovník by tedy měl pacientovi představit problematiku alkoholismu, podat mu informace o účincích vysoce rizikového pití, dále by také měla proběhnout diskuze ohledně nutnosti přestat pít nebo o omezení spotřeby v pití. Třetí úroveň, 3. rizikové pásmo (skór 16-19) Jestliže se jedinec nachází v tomto pásmu, je ohroženo jeho zdravotní stav, jak po stránce fyzické tak po stránce duševní. Je zde nutné spojení jednoduchého poučení, stručné rady a soustavného sledování. Stručné poradenství je cílený proces, který spočívá v zapojení pacienta a okamžité provedení postupů nutné ke změně návyku. Je vhodné pro pijáky, kteří potřebují trvale nebo určitý čas abstinovat (těhotné a kojící ženy, osoby užívající léky). Čtvrtá úroveň, 4. rizikové pásmo V tomto stádiu je nutné odeslat pacienta ke specialistovi, který provede bližší vyšetření pro eventuální léčbu závislosti na alkoholu. Úkolem primárního pracovníka na tomto místě je přimět pacienta k diagnostickému vyšetření a případné léčbě. Nutné je aby pracovník měl dostatečné informace o poskytovatelích léčby tedy o ambulantních a detoxikačních programech, denní a ústavní léčbě, ale také o zařízeních pro duševní zdraví, které pokrývají duševní aspekty závislosti na alkoholu. Nezbytné je také informovanost o svépomocných skupinách.67 Jako velmi efektivní metoda se v krizové intervenci ukázalo používání svépomocných materiálů. Proto i v této práci bude vypracována svépomocná brožurka, která bude určena pro ženy na mateřské dovolené. Proto i v této práci bude zpracována níže uvedená svépomocná brožurka jako prevence alkoholismu u žen na mateřské dovolené. 67
srov. BABOR, T., et al. Krátké intervence u rizikového a škodlivého pití: manuál pro použití v primární péči.2010
38
5.6 Svépomocná brožurka pro ženy na mateřské dovolené Dříve než se zaměříme na praktické rady, jak se žena na mateřské dovolené může vyhnout již zmíněné nudě, stereotypu práce a všemu ostatnímu co mateřská dovolená obnáší, tak se blíže podíváme na to, co svépomocná brožura znamená a jak by měl nejen sociální pedagog dále postupovat například pomocí tohoto manuálu. Manuál rozumného pití, aneb jak předejít problémům souvisejícím s alkoholem Svépomocnou brožurku vypracoval R. Hodgson jako stručné poradenství v rámci WHO při projektu identifikace a léčby osob se škodlivou konzumací alkoholu. Rady popsány v tomto manuálu mohou pomoct jak lidem s problémy způsobenými alkoholem ale i těm, kdo chce těmto budoucím problémům předejít. Jsou zde popsány motivy, pomocí kterých by měli odborníci umět přesvědčit závislého člověka ke snížení konzumace alkoholu. Je samozřejmé, že každé motivy se budou individuálně lišit (např. podle pohlaví, věku, společenském prostředí ve kterém se jedinec nachází, aj.) V této práci se zaměříme především na rady ženám, které se týkají hranic při konzumaci alkoholu, uvedeme zde důvody, proč pít na úrovni nízkého rizika a především na rady, které by měly vést ke změně návyků. Změna návyků v konzumaci alkoholu Tajemství úspěchu při změně návyku u pití tkví v dodržování jednoduchého plánu, který si problémový jedinec sám vytvoří, většinou s pomocí odborníka. Nejdůležitější krok v této fázi je položit si dvě základní otázky : Jaký prospěch mi přinese omezení alkoholu? Jak se tím zlepší můj život? 68 Nyní zde uvedeme některé výzkumem potvrzené příznivé dopady, které jedinec může očekávat při omezení konzumace alkoholu a které ho mohou přimět ke snížení pití. 68
srov. BABOR, T., et al. Krátké intervence u rizikového a škodlivého pití: manuál pro použití v primární péči.2010.
39
I. Zdraví : Při snížení konzumace alkoholu dochází k lepšímu fungování jater a trávení. Zlepší se tělesná kondice, souhra pohybů a samotná pohyblivost, postřeh a sexuální kondice II. Duševní zdraví : Zlepší se Vaše paměť a soustředění. Dosáhnete větší jistoty a klidu. Dochází k nárůstu sebedůvěry a sebeúcty III. Vztahy k druhým lidem : Dostane se Vám daleko většího uznání a respektu nejen v rodině, okruhu přátel, ale budete i pociťovat více úcty a uznání ze strany sousedů. A hlavně v roli matky budete daleko lepším vzorem pro vaše děti než tomu bylo doposud IV. Finance: Ušetříte peníze, které můžete mnohem lépe investovat a které Vám mohou udělat větší radost a to především z dlouhodobějšího hlediska V. Životní styl, ušlechtilé radosti: Život bez alkoholu Vám umožní mít daleko více času pro sebe a své blízké. Můžete se věnovat svým zájmům a koníčkům. Přes den budete mít podstatně více energie a větší chuť a elán a do života 69 Vysoce rizikové situace Touha po pití alkoholu je také ovlivněna náladou dotyčného, záleží také na lidech s kterými se daný jedinec nachází, ale také na momentální dostupnosti či nedostupnosti alkoholu. Jak již bylo zmíněno v teoretické části této bakalářské práce, podmětů, které mohou přimět ženu na mateřské dovolené ke konzumaci alkoholu je několik. Pocity nudy, stereotypu, časté deprese, ale také problém osamocení a izolace od okolního světa. Nyní se podíváme na způsoby jak by si mohla žena na mateřské dovolené s těmito rizikovými situacemi poradit a jak by bylo možné se pro ti nim bránit.
69
srov. NEŠPOR, K., Zůstat střízlivý. Praktické návody pro lidi, kteří mají problém s alkoholem, a jejich blízké. 2006.
40
Jak bojovat proti nudě, stereotypu práce, osamělosti Jak již bylo zmíněno výše, mnoho žen většinou pije z nudy a proto je nutné vymyslet všechny možné aktivity, které by ženu na mateřské dovolené mohly zajímat a kterým by se během mateřské dovolené chtěly a mohly věnovat a zahnat tak zmíněnou nudu a stereotyp práce. Možné otázky, které by ženám při výběru měly pomoc: Jakému druhu věcí jste se před nástupem na mateřskou dovolenou věnovala? ( jazyky, sport, příroda,…) Jaký typ výletu máte ráda? (turistický výlet v přírodě, výlet za kulturou, ...) Které aktivity byly Vaše oblíbené v různou dobu či období ve všech etapách Vašeho života? ( nejoblíbenější činnosti ráno, na jaře, v létě,…) Čemu jste se věnovala před nástupem na mateřskou dovolenou, když jste byla sama bez manžela, přátel a blízkých osob? (procházky, čtení knih, ..) Čemu jste se věnovala před nástupem na mateřskou dovolenou spolu s ostatními? (společné nakupování, návštěva kina,..) Co máte ráda za činnosti, které nestojí žádné peníze? ( návštěva známých, hraní s dětmi na hřišti,…) Co vás těší z věcí, které nestojí mnoho? (návštěva bazénu, dětského centra,…) 70
70
srov. BABOR, T., et al. Krátké intervence u rizikového a škodlivého pití: manuál pro použití v primární péči.2010.
41
Dále zde uvedeme další rady, co všechno žena na mateřské dovolené může podniknout jak se svými děti, tak i bez nich. Plavání Patří mezi nejčastější a nejoblíbenější činnost maminek. Přináší radost jak dítěti, tak i mamince, je to příjemný druh odpočinku a relaxace. Plavání navíc příznivě ovlivňuje motorický vývoj dítěte. K návštěvě bazénu je také možné využít příspěvku, který poskytují některé zdravotní pojišťovny. Návštěva sauny Takzvané „saunování“ zvyšuje obranyschopnost a odolnost organismu jak dítěte, tak maminky. Návštěva sauny je vhodná pro děti od tří měsíců. Návštěva solných jeskyní Maminky zde můžou se svými dětmi relaxovat a v některých si mohou starší děti hrát například s pískem nebo poslouchat pohádky. Novorozenec nebo batole může spinkat a odpočívat v autosedačce po dobu jízdy autem. Odborníci navíc návštěvu solných jeskyní doporučují jako skvělou prevenci proti onemocnění horních a dolních cest dýchacích. Cvičení pro děti Pravidelné cvičení pro děti s maminkami je možné navštěvovat již krátce po narození dítěte. Maminky se zde mohou dozvědět plno zajímavých informací jak správně pracovat s miminkem a již od šestého měsíce se můžou maminky s dětmi učit první básničky a říkanky. Jakmile se dítě naučí chodit, je možné využít hry s překážkovými dráhami. Cvičení je tedy vhodné pro každý věk dítěte. Cvičení pro děti je v některých případech také hrazeno zdravotní pojišťovnou. „Výtvarný kroužek pro děti“ Zkušené lektorky si pro děti vytvoří příjemnou zábavu, při které se u dětí rozvíjí nejen jejich zručnost, ale také fantazie. Maminky se do výtvarných činností
42
mohou zapojit také a nebo mohou ponechat děti pod dohledem lektorek, mít tak čas pro sebe a posléze si dítě vyzvednou.
Kurzy hudební výchovy Tento kurz mohou maminky navštěvovat se svými dětmi již od čtyř měsíců. Nabídka kurzů je velmi pestrá, děti se zde naučí všechno to, co k hudební výchově patří. Návštěvy mateřských center, dětských klubů a baby friendly zařízení Maminky s dětmi se zde mohou naučit spoustu nových věcí a her a zároveň si užijí se svými dětmi plno zábavy. Také zde mohou navázat nové kontakty s ostatními maminkami, se kterými se pak mohou setkávat i mimo centrum. Návštěva kamarádek a blízké rodiny Dvě maminky na mateřské dovolené si při odpolední návštěvě mohou popovídat, ale také spolu chodit na společné výlety a nebo se věnovat nějakému zájmu, koníčku, který je jim společný.71 Strollering Další rada jak by maminka se svými dětmi mohla trávit svůj volný čas je strollering. Strollering, neboli mateřská v pohybu je cvičení pro maminky s kočárky. Cvičení probíhá především v přírodě na čerstvém vzduchu. Hlavním cílem této metody je spojení opakovaných procházek v parcích s fitness programem. Je to zábava jak pro maminky, tak i pro děti, které mohou cvičit spolu s maminkami a nebo se můžou jen tak dívat z kočárku. Pro plno žen na mateřské dovolené je navíc obtížné získat svou původní postavu kterou měli před narozením dítěte. Existují různé fitness centra, kde maminka může cvičit, ale je tu otázka kam s dítětem. A právě strollering je příležitost, při které žena může dělat něco pro sebe a zároveň nemít obavy nebo dokonce výčitky, že se nevěnuje svému dítěti. Navíc zde může žena poznat další maminky s podobnými zájmy a koníčky.
71
srov. Černá, M., Jak na mateřské nezblbnout. [online]. 2009
43
Další výhodou právě pro maminky na mateřské dovolené je spojení mateřské dovolené, sportu a podnikání. Každá maminka se může stát „instruktorem strolleringu“ a vydělat si nějaký finanční obnos navíc. 72 Zmíněné aktivity sice mamince mohou pomoci zmírnit úskalí mateřské dovolené, ale také je zde důležité to, aby si maminka našla čas jenom sama pro sebe. Proto si zde uvedeme některé užitečné rady, se kterými by žena mohla zvládat všechno snadněji a ušetřit si tak více času pro sebe. Zapojení partnera do péče o vaše dítěte a chodu domácnosti S partnerem si žena může domluvit pravidla, kdo co v daný den bude dělat. Pár se tak může střídat v uklízení, vaření, ale také v péči o dítě. Partner se může zapojit do procházek s kočárkem, hraní s dítětem, nebo pár dní v týdnu obstarat koupání dítěte. Využít každé nabídky „hlídání dítěte“ Maminka by měla využít každé příležitosti, kdy někdo známý nebo příbuzný má tu možnost pohlídat její dítě. Maminka tak může mít volné dopoledne nebo odpoledne, kdy může mít čas jen pro sebe. Tyto volné chvilky žena může využít po svém například nakupováním, četbou knihy, sledováním filmu a nebo si může dát dlouhou relaxační lázeň. Zkrátka dělat něco, co ženu na nějaký čas „osvobodí“ od role matky. Navíc také babička nebo tchýně může navíc pomoc v přípravě jídla, úklidu nebo při žehlení. Naučit se správně relaxovat Žena na mateřské dovolené by si měla uvědomit, že mít denně perfektně uklizenou domácnost není až tak nutné. Okolí chápe, že je v rodině dítě a že tedy maminka nebude mít perfektně naleštěný nábytek a nablýskanou podlahu. Maminka by se tedy ve svém volném čase (když dítě spí, nebo je s partnerem na procházce) měla věnovat sobě a svým zálibám.
72
srov. STROLLERING: Mateřská v pohybu. [online]. 2010
44
Najít si jiné téma hovoru než jsou děti Na mateřské dovolené se pochopitelně vše „točí“ kolem dětí a maminky a jejich potřeby zůstávají v pozadí. Z toho pak můžou nabýt dojem, že jsou k ničemu a nejsou schopny mluvit o ničem jiném, než jsou jejich děti. Při návštěvách kamarádek, ale i rodinných známých by si maminka měla najít téma, které je společné všem a ne jen maminkám dětí. Návštěva mateřského centra V České republice existuje spousty mateřských center, kde maminka může se svými dětmi navštěvovat rozmanité kroužky. Plno center mimo jiné také nabízí možnost hlídání dětí profesionálním personálem a maminka se tak může věnovat tomu, co ji baví. Děti budou v dětském kolektivu spokojené a maminka si užije chvíli volna bez dítěte. 73 Tyto vyjmenované aktivity, které umožní tzv. vybočení ze zajetých kolejí všedního dne, prospějí jak mamince, tak jejich dětem. Je to možnost, jak zmírnit podněty, které ženy na mateřské dovolené podněcovaly pít alkohol. Maminky by si měly uvědomit to, že ne všechny aktivity pro ně a jejich děti jsou placené. Na mnoho z nich přispívají zdravotní pojišťovny a existuje plno aktivit, při kterých se maminka s dětmi dokáže uvolnit a může relaxovat a které nejsou příliš finančně náročné. Práce s depresí u žen Dalším důvodem, proč ženy mohou na mateřské dovolené pít alkohol, je deprese. Typickými znaky deprese je smutek, úbytek energie, ztráta zájmu o různé činnosti. K dalším příznakům deprese patří ztráta sebedůvěry a sebeúcty, nepřiměřené pocity viny, ale také snížená schopnost soustředit se, poruchy spánku a ztráta chuti k jídlu.
73
srov. Černá, M., Jak na mateřské nezblbnout. [online]. 2009
45
Žena trpící depresemi, ale i každý z nás si musí uvědomit, že deprese je nemoc, která se musí a lze léčit. 74 5. 7 Mateřská a rodinná centra Dále by nejen maminkám na mateřské dovolené, ale i dalším pomáhajícím pracovníkům mohl posloužit seznam nejznámějších mateřských center a klubů pro maminky konkrétně pro Olomoucký kraj. Dříve než se začneme věnovat konkrétním činnostem v mateřských a rodinných centrech, uvedeme si zde na jakých principech tyto centra fungují. Mateřská centra fungují na bázi dobrovolné činnosti občanů, podílejí se na rozvoji občanské společnosti a podporují mateřskou roli ženy. Hlavním posláním těchto mateřských a jiných center je naučit rodiny správně využívat svůj volný čas. Navíc tyto centra posilují ženám sebevědomí a pomáhají udržovat jejich profesní orientaci. Navíc slouží jako prevence proti sociálnímu vyloučení žen na mateřské dovolené. Zpravidla jsou to právě matky na mateřské dovolené, které mají tu iniciativu zřizovat mateřská centra. Ženy na mateřské dovolené se starají o samosprávu centra, ale také se snaží vymýšlet a realizovat programy, které ostatním matkám s dětmi pomohou se postarat o to, aby život každé ženy na mateřské dovolené byl zajímavější a pestřejší. Jsou zde pořádány programy jak pro matky, tak i pro matky s dětmi. Většina mateřských a rodinných center také poskytuje laické i odborné poradenství. Každé mateřské centrum je založeno na principech rodinné svépomoci a vzájemném naslouchání, realizuje se zde výměna zkušeností a laické poradenství.75 1) Mateřské a rodinné centra v Olomouci Rodinné centrum Provázek, Olomouc Členové tohoto centra jsou především aktivní křesťané. Služby jsou určeny jak matkám s dětmi, tak pro manželské páry i pro rodiče jednotlivě. Centrum nabízí 74 srov. BABOR, T., et al. Krátké intervence u rizikového a škodlivého pití: manuál pro použití v primární péči. 2010 75 SÍŤ MATEŘSKÝCH CENTER o.s. [online]. 2009.
46
široké spektrum nabídek pro samotné maminky ( rekondiční cvičení, muzikoterapie, kurz angličtiny, tvořivé dílny) i pro děti ( výtvarné využití, jednorázové akce ). Pro maminky je zde i možnost hlídání dětí s programem. Tyto programy probíhají každou středu a v pátek odpoledne. Cena hlídání dětí je 40 Kč/hod. ( 70 Kč/2hod., 100Kč/3-3,5 hodiny ). Jednotlivé aktivity pro maminky jsou zpoplatněny v rozmezí od 30 Kč do 40 Kč. Mimo jiné také toto centrum pořádá vzdělávací kurzy a semináře na téma od vývoje dětí po změnu rolí mužů a žen. Rodiče také mohou navštěvovat svépomocnou skupinu, kde rodiče sdílejí své životní zkušenosti, ale také to, co všechny na mateřské dovolené prožívají. Rodinné centrum Heřmánek, Olomouc Rodinné a komunitní centrum Heřmánek nabízí služby a poradenství zaměřené na těhotenství, rodičovství a výchovu dětí. Pro děti je zde připravena herna, kde probíhají rozmanité zájmové kroužky ( cvičení, zpívání, tvoření ). Maminky si zde mají možnost vybrat z nabídky kurzů a kroužků ( zumba, cvičení s míči, břišní tance, kurzy jazyků ). Pracovníci tohoto centra také poskytují odborné i svépomocné poradenství ( laktační, psychologické, sociálně-právní ). Program pro děti a rodiče vyjde maminku na 60 Kč/hod.. V centru se také nachází kadeřnice, masérka, pedikérka, manikérka a maminka tyto služby může využít aniž by musela někam dojíždět. O děti se mezitím postarají pracovnice tohoto centra. Hlídání dětí se pohybuje od 40 Kč do 60 Kč/ hod. podle jejich věku a počtu dětí. Rodinné centrum Mýtinka Toto centrum pořádá pravidelné i speciální programy, které jsou zaměřeny jak na rozvoj dětí, tak i na potřeby maminek. Pro maminky jsou zde připraveny kurzy, semináře a poradny zaměřené na rodinu. Je zde široká nabídka relaxačních i kondičních aktivit. Centrum nabízí také celou řadu doplňkových služeb jako jsou masáže, pedikérské a kosmetické služby a také nabízí pomoc při sestavování správného jídelníčku. Rodinné centrum Mýtinka pracuje na principech Montessori, takže pro děti, ale i pro maminky jsou zde připraveny aktivní a relaxační zóny. Je zde odpočinková místnost s využitím pro kojení, ale i k spánku, k posezení i pro studium.
47
Aktivní zóna je vybavena základními montessori aktivitami určenými pro rozvoj dovedností u dětí. Rodinné centrum Olivka Rodinné centrum Olivka mimo tradičních aktivit pro maminky a děti nabízí večery určené jenom ženám. Na pravidelných prožitkových setkáních se ženy mohou zúčastnit aromaterapií, kdy se používají masáže, které blahodárně působí na tělesné, mentální a emoční rovině, věnovat se tanci pro probuzení radosti a oslavy života, ale také si mohou vyzkoušet ozdravné hlasové techniky, meditaci pro utišení mysli jako cestu k vnitřní síle a
vyrovnanosti.
Setkání žen probíhá každý čtvrtek
od 18:00 – 19:30, příspěvek činní 80 Kč. Centrum také nabízí „muziko chvilky“ pro těhotné a pro maminky s dětmi. Děti mají možnost využít herny, výtvarných dílen a dramatických kroužků. Dále také v Olomouci mohou maminky využít Klub maminek a dětí na sídlišti, který sídlí na Nové ulici.
2) Mateřská a rodinná centra v Olomouckém kraji Mateřské centrum Cipísek, komunitní centrum pro rodinu, Prostějov Maminky se zde mohou účastnit přednášek na různá témata, je zde poskytováno individuální psychologické a právní poradenství, dále jsou zde připraveny kurzy efektivního rodičovství, ale také kurz nazvaný „od kočárku k podnikání“. Miniklub pro rodiče s dětmi do 9 měsíců je místo, kde se maminky mohou mimo jiné naučit i masáže pro kojence, je zde i laktační poradna. Pro kluky a holky je zde připraven dramaticko výtvarný kroužek bez rodičů. Mateřské centrum je otevřeno každý všední den a ceny všech kurzů jak pro děti, tak i pro rodiče stojí 50 Kč.
48
Mateřské centrum Bublinka, Velká Bystřice O chod tohoto centra se starají tři maminky a jeden tatínek, kteří mají své vlastní děti. Pro maminky a děti po celý rok připravují pestrý program. Pro maminky, ale i pro děti jsou přichystány tvořivé hry. Cvičení pro maminky a děti je zdarma. Vstup do centra je zpoplatněn za 40 Kč. Centrum je otevřeno od pondělí do středy vždy od 10 – 12 hod. Mateřské a rodinné centrum Hnízdo, Zábřeh Mateřské centrum hnízdo připravuje celotýdenní program vždy od 9:00-11:00 hodin. V nabídce jsou cvičení pro nejmenší, tvořivé dílny pro matky s doprovodným programem, které jsou rozděleny podle věku. Maminky mají možnost využít „internetové kavárničky“ s volnou hernou pro děti. Pro maminky jsou zde připraveny besídky a přednášky, ale také mají prostor pro své vlastní zájmy a koníčky. Centrum také pořádá akce pro celé rodiny. Mateřské centrum Krteček, Jeseník O maminky je tu postaráno od doby jejich těhotenství až po předškolní věk dítěte. Centrum nabízí navštívení svépomocné skupiny pro rodiče „Sluníčko“, ale také konkrétní program pro děti a matky ( kurzy angličtiny, relaxační cvičení, vzdělávací kurzy a semináře ). Centrum krteček mimo jiné spolupracuje také na mnoho projektech ( od kočárku k podnikání, „ukáže vám jak na to“ ). Vstup do centra je zpoplatněn 25 Kč. Rodinné centrum Pohádka, Náměšť na Hané Každou středu a čtvrtek nabízí využití volné herny v dopoledních hodinách, kde maminky s dětmi se mohou věnovat rozmanitým činnostem. Návštěva v rodinném centrum stojí 30 Kč za dítě. Centrum také nabízí hlídání dětí, které maminkám umožní vzdělávání rodičů přímo v rodinném centru. V nabídce je několik kurzů (kurzy efektivní komunikace, kurzy právního a podnikatelského minima ), 49
rekvalifikační kurzy ( pečovatelka o dítě do 15 let, pedikérské kurzy, kurzy pro počítačové grafiky, pro základní obsluhu s osobním počítačem ). Hlídání dětí centrum nabízí za 50 Kč za hodinu, každá další hodina 20 Kč. Mateřské centrum Žirafa, Šternberk Centrum nabízí organizované programy, volnou hernu pro děti a pořádá jednorázové akce pro celé rodiny. Pro maminky jsou zde připraveny vzdělávací kurzy, na kterých maminky na mateřské dovolené mohou získat všeobecný přehled v této problematice, ale také se dále osobně rozvíjet. Nabízí pravidelné programy pro maminky s dětmi s možnosti využití volné herny s hlídáním dětí probíhající každé úterý a čtvrtek. Cena hlídání je 40 Kč za hodinu. Je zde možnost využít programu „ženské kruhy“, kdy se ženy učí vzájemně některým aktivitám ( háčkování, pletení, vaření ), ale také zpívají, tančí a probírají témata, která jsou jim společná. Dále zde uvedeme další rodinná a mateřská centra, které nabízejí podobný program pro maminky a jejich děti jako již výše popsaná. Mateřské centrum
Komínkov
Šumperk
Mateřské centrum
Sluníčko
Přerov
Mateřské centrum
Dráček
Hranice
Rodinné centrum
Vikýrek
Vikýřovice
Mateřské centrum
Velrybka
Bílá Lhota
Mateřské centrum
Srdíčko
Konice
Rodinné centrum
Slunečnice
Beroun
Mateřské centrum
Rybička
Litovel
50
ZÁVĚR Z pohledu sociálního pedagoga se domnívám, že problematika alkoholismu u žen na mateřské dovolené je značně opomíjena a není na ni brán dostatečný zřetel. Proto považuji za přínosné, dozvědět se o ženách, které mají problém se závislostí na alkoholu více, proto abychom jim jako sociální pedagogové mohli poskytnout potřebné rady a pomoc. Základní informace a rady, jsou obsaženy v praktické části. Jsou zde uvedeny jak doporučení, týkající se práce s primární prevencí a krizovou intervencí, ale také náměty na trávení volného času, které by ženy na mateřské dovolené mohly ocenit. Tyto rady, mohou přispět jako prevence proti alkoholismu u žen na mateřské dovolené. Vypracovaná svépomocná brožurka by mohla ženy inspirovat a pomoc jim překonat všechny zmíněné úskalí mateřské dovolené. Upravené materiály by měly být ženám k dispozici ve všech ordinacích, ať už se jedná o gynekologické ordinace nebo ordinace pro děti a dospělé, ale také v místech, kde se maminky pohybují nejčastěji. Podle mého názoru je také nedostatečná propagace činnosti mateřských center. Proto jsem se v této práci snažila nastínit poslání a činnost mateřských a rodinných center konkrétně pro Olomoucký kraj, poukázat na rozmanité programy pro maminky s dětmi, ale i pro maminky samotné. Myslím si, že kdyby maminky měly lepší informace, hlavně o cenách příspěvku v centru, o možnostech hlídání, ale také o nabídce a programu daných center, daleko více by tyto organizace vyhledávaly a tím by se vyvarovaly mnoha problémům, mimo jiné i propadnutí závislosti na alkoholu. Závěrem bych také chtěla dodat, že když nastane situace, kdy se žena dostane do problému se závislostí, že není nikdy pozdě s tím začít něco dělat. Oceňuji ty, kteří se snaží svoje problémy s alkoholem řešit a snaží se je překonat buď s pomocí odborníků, ale také s důležitou pomocí rodiny a známých. Tuto bakalářskou práci bych ráda ukončila citací od K. Nešpora, který podle mého vypovídá o mnohém, co se týče závislosti na alkoholu. „První hrdinství je si tyto problémy přiznat, druhé hrdinství je začít tyto problémy řešit a třetí hrdinství je vydržet.“76 76
NEŠPOR, K., Zůstat střízlivý: praktické návody pro ty, kteří mají problém s alkoholem, a jejich blízké. 2006, S. 78
51
POUŽITÁ LITERATURA BABOR, T., et al. Krátké intervence u rizikového a škodlivého pití: manuál pro použití v primární péči. 2. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 2010. 47 s. ISBN 97880-7071-316-7. BUDÍNSKÝ, V. Ať žije alkohol. Pardubice: MAYDAY, s.r.o., 2008. 160 s. ISBN: 978-80-86986-38-8. CSÉMY, L., NEŠPOR, K., SOVINOVÁ, H., Problémy s alkoholem v rodině: zpráva pro Evropskou unii.1. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 2001. 97 s. ISBN 80-7071189-2 FORWARD, S., BUCK, C. Když nám rodiče ničí život. Vyd. 1. Praha: Motto, 2008. 343 s. ISBN 978-80-7246-417-3. GÖHLERT, F- CH., KÜHN, F. Od návyku k závislosti: toxikomanie, drogy: účinky, terapie. Vyd. 1. Praha: Euromedia Group - Ikar, 2001. 141 s. Pro zdraví. ISBN 807202-950-9. HELLER, J., PECINOVSKÁ, O., Pavučina závislosti. 1. vyd. Praha : Togga, 2011. 215 s. ISBN 978-80-87258-62-0 HELLER, J., PECINOVSKÁ, O., a kol. Závislost známá neznámá. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, 1996. 168 s. ISBN 80-7169-277-8. HOSEK, J., Sám proti alkoholu. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 1998. 182 s. Psychologie pro každého. ISBN 80-7169-624-2. KALINA, K., Drogy a drogové závislosti 1., 2. díl. Praha: Úřad vlády ČR, 2003. 640 s. ISBN 80-86734-05-6.
52
KVAPÍK, J., SVOBODOVÁ, A., a kol. Člověk a alkohol. 1. vyd. Praha: AVICENUM, zdravotnické nakladatelství, 1985. 240 s. KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. 3. vyd. Praha: Portál, s.r.o, 2099. 280 s. ISBN 978-80-7367-568-4 MATEJOVSKÁ, I., Násile v partnerských vzťahoch závislých žien. In. Alkoholismus a drogové závislosti, 42, 1/2007, s. 25-36 MATOUŠEK, O., Rodina jako instituce a vztahová síť. 3. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. 161 s. Studijní texty. ISBN 80-86429-19-9 MELCHIOR, A. Mateřství. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2009. 175 s. Familia , sv. 4. ISBN 978-80-7195-267-1. NEŠPOR, K., Návykové chování a závislost. Praha : Portál, 2007. 176 s. ISBN: 97880-7367-267-6. NEŠPOR, K., Zůstat střízlivý: praktické návody pro ty, kteří mají problém s alkoholem, a jejich blízké. 1. vyd. Brno: Host, 2006. 236 s. ISBN 80-7294-206-9 PŘIB, J. et al. Mateřská a rodičovská dovolená. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 120 s. STOPPARD, M., Žena od A po Z: Komplexní praktický rádce ve zdraví i v nemoci pro ženu každého věku. Martin: Neografia, 1993. 383 s. ISBN 80-85186-26-8 TRÁVNÍČKOVÁ, I. Specifické aspekty zneužívání drog u žen. 1. vyd. Praha: KUFR, 2001. 90 s. ISBN 80-86008-92-4. UEHLINGER, C.,TSCHUI, M. Když někdo blízký pije: rady pro rodiny osob závislých na alkoholu. 1. vyd. Praha: Portál, 2009. 140 s. ISBN 978-80-7367-610-0
53
VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 3. vyd. Praha : Portál, 2004. 872 s. ISBN 80-7178-802-3. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie II.: dospělost a stáří. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 461 s. ISBN 978-80-246-1318-5 VIGUÉ, J., Zdraví ženy. 1. vyd. Čestlice: Rebo, 2006. 281 s. ISBN 80-7234-534-6. PERIODIKA NEŠPOR, K. Děti v rodinách, kde se vyskytuje alkoholismus. In Děti a my, 2001, roč. 31, č. 1, s. 36-37, ISSN 0023-1879 VALKOVA, I., OKRUHLICA, I. Može byť slušný člověk zároveň alkolikom? In. Alkoholizmus a drogové závislosti. 44, 2/2009. s. 67-82 INTERNETOVÉ ZDROJE: ČERNÁ, M., Jak na mateřské nezblbnout. Časopis mladé rodiny Máma a já. [online]. 2009. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z:
MIKITOVÁ, M. O alkoholičkách. [online]. 2004 – 2010 [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: < http://www.infodrogy.sk/ActiveWeb/c/1308/o_alkoholickach.html.> MLČOCH, Z., CSÉMY, L., DVOŘÁK, V.,Poznatky o alkoholismu žen. [online]. [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: NEŠPOR, K., Alkohol a jiné návykové látky u žen – identifikace a časná intervence. Podklady pro přednášky katedry gynekologie a porodnictví IPVZ.[online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z:
54
NEŠPOR, K., Příznaky a projevy alkoholismu, stádia alkoholizmu. [online]. [cit.2013-04-10]. Dostupné z: NEŠPOR, K., Žena alkoholička, pití alkoholu u žen – specifika chování a důvody alkoholismu. [online]. 2009 [cit.2013-04-10]. Dostupné z: PETRÁŠOVÁ, L. Alkoholičkou na mateřské. Proč pětina žen propadne na rodičovské pití?. [online]. 2011. [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: PLOCOVÁ, M. Statistika léčby 33 dní a pilotní studie. Tisková zpráva o činnosti našeho zařízení. 2012. [cit. 2013-02-08] Dostupné z:< http://www.monikaplocova.cz/statistika-lecby-33-dni-a-pilotni-studie> ROSA. Občanské sdružení nabízející komplexní pomoc ženám – obětem domácího násilí. Co je domácí násilí. [online]. 2008. [cit. 2012-11-01]. Dostupné z: SÍŤ MATEŘSKÝCH CENTER o.s. [online]. 2009. [cit.2013-04-10]. Dostupné z: z:< http://www.materska-centra.cz/sit-mc-v-cr/ > STROLLERING: Mateřská v pohybu. [online]. 2010. [cit.2013-04-10]. Dostupné z: z:< http://www.strollering.cz/o-nas/co-je-to-strollering/ >
55
THE HUFFINGTON POST CANADA. Maternity Leaves Around The World: Worst And Best Countries For Paid Maternity Leave. [online]. [cit. 2013-01-25]. Dostupné z: SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1. Graf : Příčiny závislosti u klientů
Příloha č. 2 Délka mateřské dovolené ve světě. Odkaz na webové stránky Dostupné z:< http://chartsbin.com/view/8jt > mateřské dovolené ve světě. Odkaz na webové stránky Příloha č. 3 Dotazník AUDIT 56
