UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav pedagogiky a sociálních studií
Bakalářskápráce Nikola Zátopková
Vývoj školství na Novojičínsku v letech 2003 - 2013
Olomouc 2014
vedoucí práce: doc. Mgr. Michaela Prášilová Ph.D.
Prohlašuji, ţe jsem svoji bakalářskou práci Vývoj školství na Novojičínsku vypracovala samostatně a pod vedením docentky Michaely Prášilové a pouţila jsem výhradně prameny a literaturu uvedenou v seznamu literatury v souladu s právními předpisy a vnitřními předpisy Univerzity Palackého.
Ve Veřovicích dne 10. Dubna 2014
……………………………
2
Poděkování Děkuji PhDr. Michaele Prášilové, Ph.D. za odborné vedení diplomové práce, poskytování rad a připomínek. Také bych chtěla poděkovat vedení jednotlivých škol, kteří mi ochotně poskytovali informace.
3
Jméno a příjmení:
Nikola Zátopková
Katedra:
Pedagogiky a sociálních studií
Vedoucí práce:
Doc. Mgr. Michaela Prášilová Ph.D.
Rok obhajoby:
2014
Název práce: Vývoj školství na Novojičínsku v letech 2003-2013 Název v angličtině:
The development ofeducation inthe years2003-2013 in Novojičínsko.
Anotace práce:
Bakalářská práce se zabývá vývojem středního školství v bývalém okrese Nový Jičín. Cílem bakalářské práce je zpracovat přehled změn, které se udály v síti středních škol v daném regionu od roku 2003 do roku 2013. V teoretické části bude objasněno střední školství a vše co se ho týká. V praktická část se zabývá přehledem změn v daném regionu.
Klíčová slova:
Regionální školství, střední školy, vývoj školství, faktory ovlivňující školství
Anotace v angličtině:
Thebachelor thesis dealswiththedevelopmentofsecondaryeducation in theformerDistrictof Nový Jičín. Theaimofthisworkis to prepare a summaryofchangesthathavetaken place in a network ofsecondaryschoolswithinthe region from 2003 to 2013. Thetheoretical part ofsecondaryeducationwillbeexplained. Thepractical part dealswithanoverviewofchanges in the region.
Klíčová slova v angličtině:
Regionalschools, secondaryschools in the region, thedevelopmentofeducation, factorsaffectingeducation in schools, factorsaffectingeducation
Přílohy vázané v práci:
Rozsah práce:
50 stran
Jazyk práce:
Český
4
ANOTACE
Obsah Úvod………………………………………………………………………………………….6 1 Střední škola jako součást regionálního školství v České republice …………………..…8
2
3
4
1.1 Základní pojmy objasňující školství ………………………………………………8 1.2 Správa školství ………………………………………………………………….. 16 Faktory objasňující podobu sítě středních škol v regionálním školství…………………23 2.1 Prostředí školy ……………………………………………………………………23 2.2 Trendy optimalizace sítě škol …………………………………………………….27 Faktory ovlivňující podobu sítě středních škol v Novojičínském okrese ……………....30 3.1 Demografický vývoj ……………………………………………………………...31 3.2 Doprava do škol, moţnosti ubytování ……………………………………………33 3.3 Trendy optimalizace sítě středních škol na Novojičínsku ………………………..35 Přehled změn v síti středních škol na Novojičínsku…………………………………….39
Závěr……………………………………………………………………………………...…45 Seznam literatury …………………………………………………………………………...46 Seznam zkratek ……………………………………………………………………………..49 Seznam příloh ……………………………………………………………………………....50
5
Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala Vývoj školství na Novojičínsku, se zaměřením na střední školy. Tuto lokalitu jsem si zvolila zejména proto, ţe je mým rodištěm i bydlištěm. V poslední době reflektuji mnoho změn, které se odehrávají v síti středních škol. Tyto změny mohou být přikládány zejména poklesu počtu ţáků, kteří střední školy navštěvují, tím není myšleno, ţe by opadl zájem o středoškolské obory, ale klesá počet narozených dětí, a proto i počty ţáků, kteří se o nabízené obory ucházejí. Jak uţ bylo řečeno, změny týkající se střeních škol jsou očividné. Mění se struktura průmyslu, rozvíjejí se nové vědní obory, je tedy nezbytné, aby se reformovalo i školství. Vývoj bude směřován do let 2003 aţ 2013. Rok 2003 byl vybrán proto, ţe je to rok, kdy došlo k reformě veřejné správy. Touto reformou byly zrušeny okresní úřady a jejich pravomoci přešly na obce s rozšířenou působností. Cílem bakalářské práce je zpracovat přehled změn, které se udály v síti středních škol v daném regionu od roku 2003 do roku 2013, protoţe změny, které se ve školství dějí, nejsou jednorázové a probíhají neustále, školství je totiţ dynamickým oborem a vţdy je co zlepšovat či inovovat, moje práce je však omezena na období deseti let. Jelikoţ je cíl velmi obsáhlý, práce je rozdělena na dvě části, na teoretickou a praktickou, kaţdá část má vytyčen vlastní cíl. Cílem teoretické části je objasnit základní pojmy, se kterými se v práci budeme setkávat, jako je pojem střední škola, jaká legislativa školství ovlivňuje, jak je školství financováno a kdo je zřizuje. Dále vymezím faktory ovlivňující podobu sítě škol v regionálním školství, mezi ně se řadí ekonomické, demografické, kulturní a politické faktory. Z vytyčeného cíle můţeme vyčíst, co tato část bude obsahovat. Teoretická část bude obsahovat dvě kapitoly. Cílem praktické části je zpracovat přehled změn, které se udály v síti středních škol na území bývalého okresu (bývalého proto, ţe reforma veřejné právy okresy rokem 2001 zrušila) Nový Jičín, a to za období 10 let, které jak jiţ bylo řečeno, začíná rokem 2003 a končí rokem 2013. Z tohoto vytyčeného cíle můţeme vyčíst, ţe praktická část bude obsahovat přehled změn, které se odehrály v síti středních škol na Novojičínsku. Praktická část také obsahuje dvě kapitoly. Práce by měla mít přínos hlavně pro ty, kteří se o danou problematiku zajímají, nebo se budou zajímat v budoucnosti. Situaci budou mít jednodušší tím, ţe uţ přehled zpracován byl a oni do něj budou moci nahlédnout. 6
K napsání práce budou pouţity hlavně metody, jako je práce s odborným textem, analýza dokumentů kraje a státu (hlavně dlouhodobé záměry vzdělání a rozvoje vzdělávací soustav), statistické zjišťování dat (údaje o vývoji ţáků, kteří navštěvují střední školy). Součástí práce je také literatura a prameny, které jsou v práci pouţity. Dále pak přehled zkratek, jeţ se v práci vykytují a přílohy.
7
1 Střední školy jako součást regionálního školství v České republice V první kapitola, se věnuje střednímu školství jako takovému. Je zde popsána samotná střední škola, jak funguje a vše, co je s ní spojené. Součástí kapitoly jsou také základní pojmy, které potřebujeme k tomu, abychom pochopili souvislosti v další částech práce. Objasnění toho, jak střední školy fungují, je důleţité proto, aby byl naplněn cíl práce.
1.1 Základní pojmy objasňující střední školství Hned na začátku bude vysvětleno pár základní pojmů, se kterými se v práci setkáváme. Je důleţité je vysvětlit hlavně proto, abychom práci mohli pochopit. Regionální školství Jako první pojem bude vysvětleno regionální školství a to hlavně proto, ţe střední školy, které jsou tématem této práce, jsou jeho součástí. „Tento pojem byl zaveden po roce 1990, v době, kdy byl přijat zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, jenž zahájil proces decentralizace správy školství. Zavedením tzv. odvětvového řízení školství bylo řízení škol a školských zařízení převedeno do kompetence ministerstva školství. V současné době regionální školství zahrnuje předškolní, primární, sekundární a neuniverzitní terciální vzdělání. Státní správu nad regionálním školstvím vykonává MŠMT, Česká školní inspekce, krajské úřady, obecní úřady, ředitelé škol.“1 Regionální školství tvoří téměř 15 tisíc subjektů, které poskytují vzdělání nebo školské sluţby. Tyto subjekty jsou většinou zřizovány obcemi, krajem, MŠMT, ale i církví, fyzickými či právnickými osobami (soukromí zřizovatelé),(viz část zřizovatelé škol). Výčet všech prvků nám dá jeden z nejvýznamnějších segmentů veřejného sektoru a to hlavně proto, ţe své sluţby poskytují více neţ 1,5 milionu dětí, ţáků a studentů. 2
1
PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška a MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. 6.,aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Portál, 2009. str. 243 - 244. ISBN 978-80-7367.-647-6. 2 MŠMT.Analýza současného systému financování školství[online]. Praha:2010. Dostupné z:
8
Síť škol Druhým vysvětleným pojmem, který moţná není tak známý, je síť škol. Pojem síť škol můţeme chápat dvěma způsoby a to z hlediska legislativního pojetí, kdy síť škol je podle§ 142, zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním a vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů,„právní institut, který stvrzuje, že pokud je do něj škola zařazena, splňuje zákonné podmínky o poskytnutí dotací ze státního rozpočtu, může konat státem uznávané státní zkoušky a vydávat doklady o ukončeném vzdělání. Tyto doklady jsou uznávané nejen na území ČR. Síť škol je považována za ústřední rejstřík těchto škol. Způsob zařazování do této sítě je dán legislativou a v tomto pojetí je v kompetenci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.“3 Druhý způsob, jak můţeme tento pojem chápat.je, „jak jsou jednotlivé typy škol rozmístěny na teritoriu jednotlivých regionů a celého státu.“4. Pro další čtení je potřeba obou definic sítě škol, avšak definice, která hovoří o rozmístění typů škol na území regionu, je pro práci významnější, neboť budeme mluvit zejména o změnách v této síti.
Kurikulum Tento pojem je vysvětlen proto, ţe kurikulum obsahuje základní poţadavky na obsah a dovednosti ţáků. Slouţí k sjednocení úrovně vzdělání studentů daného oboru. O toto se hlavně v posledních letech vláda snaţila a vydávala mnoho dokumentů k dosaţení tohoto cíle. Podle Jana Průchy je kurikulum chápáno jako „obsah vzdělávání, který zahrnuje veškeré zkušenosti, které žáci získají ve škole a v činnostech ke škole se vztahující, zejména jejich plánování zprostředkování a hodnocení“.5 Teoretické nastínění kurikula se realizuje ve vzdělávacích programech a dokumentech, z čehoţ mezi nejdůleţitější dokumenty patří učební plány a učební osnovy, mezi další pak učebnice, didaktické testy aj. K vytváření či schvalování má hodně co říct vláda, která tuto tvorbu hodně ovlivňuje. Dokládá to i to, ţe za hlavní vzdělávací dokument můţeme povaţovat školsky zákon. Zásadní reforma kurikula u nás proběhla v roce 2001 přijetím vládního dokumentu Národní program rozvoje vzdělávání v ČR – Bíla kniha. Tento dokument formuje myšlenková
3
PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška a MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. 6.,aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Portál, 2009. str. 213. ISBN 978-80-7367-647-6. 4
tamtéţ MAŇÁK, JOSEF a Tomáš JANÍK. Kurikulum. Pedagogická encyklopedie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, s. 117-121. ISBN 978-80-7367-546-2. 5
9
východiska, obecné záměry a poţadavky na vzdělání a toto všechno má za úkol vývoj vzdělávací soustavy ve střednědobém horizontu. Z NPV vychází rámcový vzdělávací program (dále RVP), který konkretizuje poţadavky státu na cíle, obsah a očekávané výstupy v jednotlivých etapách vzdělávání (předškolní, základní, středoškolské). Na RVP navazují školní vzdělávací programy (ŠVP), které poţadavky uvedené v RVP konkretizují na podmínky příslušné školy, která si ŠVP vytváří a přihlíţí při tom na potřeby ţáku, rodičů a učitelů. Vzdělávací programy v odborném vzdělávaní můţeme členit podle oborů vzdělávání. „Pro každý obor a stupeň vzdělání existuje samostatný vzdělávací program“6. Dnes je moderní trend, který směřuje k široké profilaci oborů, to znamená, ţe jednotlivé obory vzdělávaní se seskupují do skupin oboru (gastronomie, hotelnictví, strojírenství a strojírenská výroba). Pro kaţdý obor je tvořen kurikulární dokument, při jehoţ tvorbě pomáhá Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV) a je tvořen tak, aby umoţnil pruţnější profilaci absolventů podle podmínek školy, potřeb kraje a vývoje oboru.
Národní program vzdělávání neboli Bílá kniha NPV je základním dokumentem vzdělávací politiky v našem státě a formuluje obecné záměry a poţadavky na vzdělání. Důleţitý je hlavně proto, ţe z něj vycházejí cíle vzdělávání, který musí mít kaţdý obor vzdělávání. Tento dokument vydává ministerstvo školství mládeţe a tělovýchovy a to v roce 2001, je reakcí na Koncepce vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v České republice“, kde byly shrnuty hlavní cíle vzdělávací politiky v naší republice, a to uţ v roce 1999. Dokument se opírá hlavně o výroční zprávy MŠMT a o publikace OECD (např. Priority pro českou vzdělávací politiku, aj). Dále byl tvořen veřejností a to hlavně vyjádřením sociálních partnerů, pracovníků školské správy, pedagogických pracovníků aj. Strategie by měla ovlivňovat rozhodování na úrovni krajů, obcí i veřejných vysokých škol, ale také sjednocovat úsilí o rozvoj vzdělanosti ze strany sociálních partnerů a zájmových skupin občanské společnosti.
6
KOFROŇOVÁ, Olga. Vzdělávací programy v oborovém školství. Pedagogická encyklopedie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, s. 127-131. ISBN 978-80-7367-546-2.
10
Bílá kniha především definuje cíle vzdělávání. Definuje proměny společnostijako východisko a předpoklad rozvoje vzdělávací soustavy, na základě analýzy jednotlivých částí vzdělávací soustavy formuluje principy vzdělávací politiky rozhodující pro další rozvoj jako strategické linie a zabývá se principy řízení a financování v podmínkách, které začala vytvářet reforma veřejné správy.
6 základních strategických cílů 1. celoživotní učení pro všechny (rovnost příleţitostí – vzdělávání menšin, dětí se specifickými vzdělávacími potřebami, univerzity třetího věku), 2. přizpůsobování vzdělávacích programů potřebám života společnosti (vzdělávání pro ţivot – umět zacházet s informacemi, sociální a občanské dovednosti a postoje), 3. monitorování a hodnocení kvality (Česká školní inspekce, zpětná vazba od absolventů) 4. podpora vnitřní proměny a otevřenosti vzdělávacích institucí, 5. přeměna role a profesní perspektivy pedagogů (zvýšení prestiţe povolání pedagoga, kvalitní příprava pedagogů), 6. přechod od centralistického řízení k odpovědnému spolurozhodování - ţádoucí je i rozvoj integrovaného systému poradenství ve školství (školní psycholog, PPP, dys centra atd.).7 Tyto cíle se pak aplikují do rámcových vzdělávacích programů a to pro kaţdý stupeň zvláště (mateřské školy, základní školy, střední školy.) Dlouhodobé záměry vzdělání a rozvoje vzdělávací soustavy Jako další dokument vzdělávací politiky je v pořadí Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy ČR, přijatý vládou v roce 2002, rozpracovává strategické linie Bílé knihy do strategických směrů řešení s konkrétními, prioritními úkoly vedoucími k jejich postupnému naplňování. Je zpracován na základě zákona 561/2004 Sb., Důleţité je říct, ţe nezahrnuje vzdělávání na vysokých školách. Dnes se řídíme podle Dlouhodobého záměru z roku 2011, který klade důraz hlavně na následující témata:
7
MŠMT. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha [online]. Praha: Tauris, 2001. ISBN 80-211-0372-8. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/pdf/bilakniha.pdf cit. [cit. 2014-02-15],
11
zvýšení kvality vzdělávání,
nové metody hodnocení škol,
optimalizace nabídky vzdělávání,
rozvoj odborného vzdělávání,
podpora pedagogickým pracovníkům,
Dlouhodobé záměry vzdělávání na úrovni krajů Třetím a posledním v pořadí, je Dlouhodobý záměr kraje, který je rozpracováním Dlouhodobého záměru ČR pro specifické podmínky a potřeby kaţdého kraje, navrhuje a zdůvodňuje konkrétní řešení cílů a témat obsaţených v NPV a DZ. DZ Moravskoslezského kraje je klíčovým strategickým dokumentem v oblasti vzdělávání.Je rozpracován na základně školského zákona a v souladu s vyhláškou, která stanovuje náleţitosti DZ. Jak uţ bylo řečeno, vychází z DZ na celorepublikové úrovni a také ze záměrů z minulých let. Tyto dva dokumenty vymezují hlavně strategické tendence, cíle a kritéria pro rozvoj. Abychom pak mohli toto vše upravit na podmínky kraje, čerpá také DZ Moravskoslezského kraje z Programu rozvoje kraje 2010-2012 a ze Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009-20168. Po studiu všech těchto dokumentů kraj stanovil tyto cíle: „Cíl 1Naplňování cílůkurikulárníreformyimplementacíainovacívzdělávacíchprogramů Cíl 2Podpora kvalityvzdělávání Cíl 3Podpora rovnýchpřístupu ke vzděláváníarozvojporadenských služeb Cíl 4Podpora odbornéhovzdělávání Cíl 5Podpora jazykovéhovzdělávání,informačníchakomunikačníchtechnologií,podporarozvojeměkkýchkomp etencí Cíl 6Podpora pedagogickýchpracovníků Cíl 7Podpora dalšíhovzdělávánívrámciceloživotníhoučení Cíl 8Optimalizacevzdělávacínabídky“9
8
MORAVSKOSLEZKÝ KRAJ. Dlouhodobý záměr vzdělání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje 2012,[online] cit. [2014-03-12], 9 MORAVSKOSLEZKÝ KRAJ. Dlouhodobý záměr vzdělání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje 2012,[online] cit. [2014-03-12]. str. 5.
12
Co se týče základních pojmů, byly snad objasněny všechny, které jsou k potřeba, některé další jsou vysvětleny přímo v dalším textu, to hlavně z důvodu, ţe je to tak lepší pro strukturu práce.
Střední škola Posledním, a nejdůleţitějším pojmem je střední škola. Hlavně proto, ţe je na něj celé práce zaměřena. Střední školství následuje po ukončení základního vzdělání a tvoří ji: gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učiliště. Toto „střední vzdělání rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání důležité pro osobní rozvoj jedince, poskytuje žákům, obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláváním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělání dále vytváří předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, samostatné získávání informací a celoživotního učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti“10. Podle mezinárodní klasifikace nazýváme střední školy vyšším sekundárním vzděláváním (úroveň ISCED 3). A podle této klasifikace ho můţeme definovat takto: „Střední vzdělávání je buď všeobecné, nebo odborné vzdělávání následující po ukončení základního vzdělávání. Jeho délka se pohubuje od 2 do 5 let. Buď má charakter konečné vzdělávací etapy (absolventi přecházejí přímo na trh práce), nebo tranzitní fáze vzdělávání (připravuje absolventy pro vstup do terciálního vzdělávání a jiného navazujícího vzdělávaní“)11. Zde si můţeme všimnout, ţe jednou je definován pojem střední školství a jednou střední vzdělávání. Pojem střední školství je uplatňován v dokumentech vzdělávací politiky a v právních normách. Pokrývá soustavu škol, které zajištují střední vzděláváni. Střední školství můţe být děleno podle obtíţnosti, obsahu a zaměření na: 1. Střední všeobecné vzdělávací školy a. Gymnázia – připravují absolventy k dalšímu vzdělávání na VŠ nebo VOŠ.Muţe být také definováno jako„škola, která poskytuje střední vzdělání
10
Zákon č. 561/2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).[online]. Dostupné také z: http://www.msmt.cz/file/19743. § 53. 11 PRŮCHA, Jan. Současný školský systém v ČR. Pedagogická encyklopedie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, s. 5662. ISBN 978-80-7367-546-2.
13
s maturitní zkouškou – ve vzdělávacích programech 4 letého, 6 letého a 8 letého gymnázia“.12 b. Lycea – jde o druh SŠ, která má být pojítkem mezi všeobecným a odborným vzděláváním (lycea mohou mít různá zaměření např. na pedagogiku, ekonomii). Zatím se však toto vzdělání nerozšířilo a vzdělává se zde asi 4 % ţáků. 13 2. Oborné školy a. SOŠ –poskytuje 4 leté vzdělání ukončené maturitní zkouškou. To umoţňuje absolventovi buď nastoupit do pracovního poměru v oblasti techniky, ekonomie a jiných odborných funkcí, nebo se mohou ucházet o studium na vysokých školách. b. SOU – absolventi získají výuční list. Absolventi jsou kvalifikováni k dělnickým a obdobným povoláním. Některé obory mohou být ukončeny maturitní zkouškou, je to však minimum oborů. Jejím absolvováním můţe absolvent dělat náročnější dělnická povolání, nebo jít na vysokou školu. c. OU d. Konzervatoře – „rozvíjejí znalosti, dovednosti a další schopnosti získané v základním a základním umělecké vzdělání, poskytují všeobecné vzdělání a připravují žáky pro výkon náročných uměleckých činností v oborech hudby, tance, zpěvu a hudebně-dramatické umění.“14Ukončením mohou získat maturitní zkoušku popřípadě vyšší odborné vzdělání ukončené absolutoriem. e. učiliště Po ukončení středního vzdělání můţeme dosáhnout těchto stupňů vzdělání: 1. Střední vzdělání (ISCED 2C) - dosáhneme ho student po ukončení studijního programu v délce 1 – 2 roky denní formy. Toto studium je ukončenou závěrečnou zkouškou a ţák, který tuto zkoušku úspěšně splní, dostane vysvědčení o závěrečné zkoušce. 2. Střední vzdělání s výučním listem (ISCED 3C)–tohoto vzdělání dosáhne student, který navštěvuje denní formu studia 2 -3 roky, nebo zkrácenou formy studia pro získání
12
Zákon č. 561/2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).[online]. Dostupné také z: http://www.msmt.cz/file/19743. § 58. 13 Údaj z roku 2009 14 KOFROŇOVÁ, Olga. Střední odborné školství v ČR. Pedagogická encyklopedie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, s. 81-85. ISBN 978-80-7367-546-2.
14
středního vzdělání s výučním listem. Ukončení tohoto typu studia je také závěrečná zkouška a ţák dostane vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list. 3. Střední vzdělání s maturitní zkouškou (ISCED 3A) - získá ţák po ukončení denní formy šestiletého nebo osmiletého gymnázia, 4 leté denní formy studia, nástavbového studia o délce 2 let nebo ve vzdělávacím programu zkrácené formy studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou. Ukončení studia je maturitní zkouška, po které ţák obdrţí vysvědčení o maturitní zkoušce. Jednotlivé typy závěrečných zkoušek:15 1. Závěrečná zkouška – ţák je ke zkoušce připuštěn pouze tehdy, pokud splnil poslední ročník středního vzdělání. To z čeho (otázky, obsah otázek), kdy, a jak (jestli proběhne první ústní část, nebo praktická) bude zkouška probíhat, stanoví ředitel školy. Jak uţ bylo řečeno, závěrečná zkouška je ještě rozdělena na jakési dílčí zkoušky a tady je rozdíl, vzdělává-li se ţák na oboru středního vzdělání s výučním listem nebo jen na oboru středního vzdělání. a. Střední vzdělání s výučním listem – tady se provádí zkouška ústní, písemná a praktická zkouška z odborného výcviku. b. Střední vzdělání – zde jde pouze o zkoušku z odborných předmětů a zkouší se jak z teorie, tak z praxe. 2. Maturitní zkouška –se skládá ze dvou částí: a. Společná (dnes je také nazývána statní) – tady jde o zkoušky dvě a to z českého jazyka a literatury (je povinná pro všechny) a z cizího jazyka nebo matematiky (tady si můţe ţák zvolit, zda chce maturovat z matematiky nebo cizího jazyka). b. Profilová (neboli školní část) – tuto část si volí škola, potaţmo ředitel školy. Musí však obsahovat 2 nebo 3 povinné zkoušky. Stejně jako ve společné části je moţné i zde konat aţ 2 zkoušky nepovinné.
Formy profilové zkoušky: Písemná Praktická Ústní zkouška před zkušební komisí Maturitní práce s obhajobou před zkušební komisí Kombinací některých z výše uvedených forem16
15
Zákon č. 561/2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).[online]. Dostupné také z: http://www.msmt.cz/file/19743. § 74.
15
Za úspěšné splnění maturitní a závěrečné zkoušky je povaţován pouze stav, kdy ţák splní všechny části těchto zkoušek (ústní, praktickou, písemnou aj.)Pokud ţák takto neučiní, má nárok na opravný termín. Opravné termíny jsou pouze dva na kaţdou část zkoušky. Závěrečnou zkoušku musí ţák splnit nejpozději do 5 let od ukončení posledního ročníku studia
1.2 Správa školství Co je střední škola, jak jí dělíme podle obtíţnost obsahu vzdělání a čím ji zakončujeme, jsme jiţ objasnili. Kaţdá stření škola se musí řídit danou legislativou, má svého zřizovatele a ten také zajišťuje financování. Všechny tyto aspekty budou objasněny v této kapitole. Veřejná správa ve školství Školství je jedním z věcných úseků veřejné správy. Věcná působnost veřejné správy na úseku školství zahrnuje všechny typy a formy vzdělávacích aktivit garantovaných státem a to i tehdy, pokud jsou naplňovány a zajišťovány subjektem soukromého charakteru. Ústředním orgánem státní správy na tomto úseku, který vykonává státní správu, je ministerstvo školství mládeţe a tělovýchovy České republiky17. Tak jako i v jiných odvětvích veřejné správy je na úseku školství vykonávaná státní správa a naplňována samospráva. Zjednodušeně lze říci, ţe státní správa jsou pravomoci státu, který realizuje tuto správu pomocí svých správních orgánů a samosprávu naplňují veřejnoprávní korporace (kraj, obec – územní veřejnoprávníkorporace), školské rady. Státní správu vykonávají:
MŠMT – odpovídá za stav, koncepci a rozvoj vzdělávací soustavy a nástroje k naplnění těchto cílů jsou zejména ve vzdělávacích programech18. S tím souvisí i kontrola, kterou má ministerstvo právo provádět, aby cíle které stanovilo, byly naplňovány.
Ministerstvo obrany – působnost je zaměřena na ty typy škol, které samy zřizují.
16
Zákon č. 561/2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).[online]. Dostupné také z: http://www.msmt.cz/file/19743. § 79, odst. 2. 17 Zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů. [online]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/legislativni-dokumenty/1969/zakon-c-2-1969-sb-3322 . §1 a 7. 18 GADASOVÁ, Dalimila. Základy veřejné správy v ČR II.: veřejná správa a školství pro školský management. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. str. 29. Studijní opory. ISBN 978-80-244-2596-2.
16
Ministerstvo vnitra
Ministerstvo spravedlnosti
Ministerstvo zahraničních věcí
Česká školní inspekce – je správní úřad zřízený zákonem a podle zákona se také musí řídit. K hlavním úkolům patří kontrola, hodnocení a dozorování nad školami. Inspekční činnost můţe realizovat buď na základě ročního plánu, který musí kaţdý rok připravovat, nebo na základě peticí, stíţností podnětů fyzických nebo právnických osob. O své práci pak musí ČSI podávat hlášení a to podává bud´ inspekční zprávou, tematickou zprávou, výroční zprávou.
Kraje a obce v rámci přenesené působnosti
Ředitel – je poslední článek v hierarchii subjektů vykonávající státní správu. Odpovídá za organizaci a řízení školy, za řádné vyuţívání finančních prostředků ze státního rozpočtu, za pedagogickou a odbornou úroveň výchovných a vzdělávacích procesů.19
Samosprávu mohou vykonávat:
Obec – tento subjekt vykonává samosprávu na svém katastrálním území. Za zákona je dáno, ţe obec musí zajistit podmínky k tomu, aby děti na území obce mohly splnit povinnou školní docházku. Za tímto účelem obec školu buď zřídí, nebo zařídí, aby děti mohly navštěvovat školské zařízení v jiné obci. Pokud zřizuje obec více základních škol, musí rozdělit školské obvody spádové školy a to formou obecně závazného předpisu, vyhláškou, který musí projít legislativní cestou (vyhlášení, nabití účinnosti).
Kraj–kraj tvoří jednotlivé obce, které jsou na území kraje. Kraj je povinen zajištovat podmínky pro realizaci středního, vyššího odborného vzdělání a dalšího vzdělání, které můţeme vyčíst ve školském zákoně § 181. Samosprávu zajišťuje tím, ţe vydává obecně závazné vyhlášky kraje. Tuto vyhlášku můţeme povaţovat za jakýsi zákon na úrovni krajů. Tyto vyhlášky vydává hlavně za účelem zajistit kulturní, sociální a hospodářsky vývoj v kraji.
Správu bylo nutno objasnit, abychom pochopili, jak stát rozhoduje a jak můţe rozhodováním pověřovat i jiné orgány (kraje, obce).
19
Tamtéţ, str. 31.
17
Legislativa Je samozřejmostí, ţe střední školy budou upraveny vlastní legislativou, protoţe jak uţ bylo řečeno, školství je úsekem veřejné správy a je tedy garantováno státem. Legislativa, podle které se musí střední školy řídit, je zákon č. 561/2004 Sb., neboli zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Důleţitý je také zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. Jsou to teda tyto dva zákony, které dnes upravují školství. Jelikoţ se práce zabývá školstvím od roku 2003, musíme mínit i dokumenty, které školství upravovalo předtím, neţ vstoupily v platnost jiţ zmíněné dva zákony. Tedy od roku 2003 do 1.1.2005upravovaly školství tyto 4 zákony:
zákon č. 29/1984 Sb., školský zákon,
zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství,
zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školním zařízením,
zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních.
Po převratu v roce 1989 došlo samozřejmě k mnohým novelizacím těchto zákonů, nakonec se ale ukázalo, ţe vytvořit nový zákon, bude tou nejlepší cestou. Se změnou školského zákona v roce 2004 se legislativně ve školství mnohé zjednodušilo, uţ jen to, ţe namísto 4 zákonů je zde jen jeden, můţe být ukazatelem k lepšímu. Nový zákon měl být prosazen uţ v letech minulých (například 2001), tento zákon měl obsahovat „principy a obecné cíle vzdělávání, stanovovat náležitosti RVP a ŠVP, dále upravovat vzdělávání příslušníků národnostních menšin, a podmínky vzdělávání osob se speciálním vzdělávacími potřebami. Součástí bylo také nové pojetí maturitních zkoušek“ 20jak můţeme vidět, zákon, který chtěli prosadit v roce 2001, se aţ tak nelišil od zákona, který máme v platnosti dnes.
Financováníškolství Jako všechno ostatní ve školství i financování tohoto rezortu souvisí s reformou veřejné správy. A proto nejprve uděláme menší exkurz do minulosti, přesněji bude vystihnuto financování před rokem 1989 a pak pozdější změny. 20
MALACH, A., Vzdělávání a reforma veřejné správy, str. 26
18
Financování resortu školství před rokem 1989 měl následující podobu: střední školy byly sice řízeny ministerstvem školství, financováno bylo však z jiných resortů. Gymnázia a SOŠ dostávaly peníze od krajských národních výborů. SOUz rozpočtů příslušných odvětvových ministerstev prostřednictvím generálních ředitelství státních podniků.Financování SOU můţeme rozdělit na dvě kategorie – teoretickou přípravu hradil stát, praktickou hradili budoucí zaměstnavatelé (jen do doby, neţ u nás proběhla privatizace. Poté podniky ztratily zájem na financování budoucích pracovníků a celé financování přešlo na stát.). Na začátku 90.let začalo docházet k přeměně školství. Financování bylo také součástí těchto změn, docházelo hlavně k „zlepšení financování škol se snahou o přílišné nezvyšování finančních výdajů na školy,“21. Tuto a další změny chtěli dokázat hlavně přijetím nové legislativy v podobě dvou zákonů. Zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jeho působnosti a některých dalších opatřeních a školského zákona č.564/1990Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, který umoţnil vznik odvětvovému řízení regionálního školství. Mezi nejdůleţitější znaky této etapy z hlediska financí se řadí: -změna ve způsobu financování – normativní způsob financování, finanční zdroje se začaly rozdělovat přímo ministerstvem školství za pomoci regionálních školských úřadů; - změny v platovém systému;) K dalšímzměnám došlo v roce 2000 na základě druhé fáze reformy veřejné správy. Byly přijaty zákon č. 132/2000 Sb., a zákon č. 284/2002 Sb. Od roku 2000 byla soustava, která rozdělovala finance dvoustupňová. Prvním stupněm bylo MŠMT, druhým byly okresní úřady. Od roku 2001, v důsledku reformy státní správy a samosprávy a decentralizace školství, byly některé z kompetencí ministerstva převedeny na okresy později na kraje. Krajské úřady převzaly od roku 2003 také kompetence, týkající se středního školství, od okresních školských úřadů. Kraje se staly zřizovateli středních škol a tím pádem jim vznikla i povinnost financování škol. Konkrétně jde o náklady spojené s provozem jimi zřizovaných škol a školských zařízení tímto krokem vzniklo tzv. vícezdrojové financování (finance do škol šly jak od státu, tak také ze samotných krajů). Kdyţ to všechno shrneme, tak můţeme vidět, ţe školy jsou financovány ze tří zdrojů a to ze:
státního rozpočtu (většina rozpočtových zdrojů),
21
STRECKOVÁ, Yvonne. a kol.: Reforma veřejné správy a veřejných financí a faktory efektivnost rozvoje regionů, 1.vyd.Brno: MU 2003. ISBN 80-210-3074-7.
19
z dalšího veřejného rozpočtu (rozpočty krajů, obcí),
ze soukromýchzdrojů – tento způsob je uplatňován zejména u soukromých škol, kde část rozpočtu tvoří vybrané školné od studentů.
Oposlední zdroji se však na veřejnosti aţ tak nemluví, jsou tedy více známy první dva zdroje. Finance, které škola dostane, pak putují na:22 1. Neinvestiční výdaje dále NIV (také přímé náklady na vzdělání) – do této kategorie je řadízejména mzdové prostředky, povinné odvody, prostředky pro nákup učebních pomůcek, rozvojové a inovační programy. Tyto výdaje jsou hrazeny státem, který posílá finance na krajské úřady a ty poté tyto peníze rozdělí jednotlivým školám. Výše NIV je stanovována normativní metodou.23Rozpis NIV ze státní úrovně (MŠMT) na jednotlivé kraje se provádí prostřednictvím tzv. republikových normativů a počtu ţáků. Tuto částku si pak kraje převádí na jednotlivé školy pomocí tzv. krajských normativů a počtu ţáků.24 2. ostatní výdaje ty jsou hrazené zřizovateli a dělí se na: a. provozní jsou spojené s provozem kaţdé školy (zahrnují výdaje na elektřinu, vodného a stočného, ale jsou zde zahrnuty také náklady na pojištění majetku, náklady na vybavení škol aj.) b. investiční jde o výdaje, které jsou dané na pořízení nebo zhodnocení majetku. Takovéto rozdělení financování školství je snad pro naši potřebu dostačující.
Zřizovatelé V neposlední řade bude objasněno zřizování škol. Školy mohou dle školského zákona zřizovat „Kraj, obec a dobrovolný svazek obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství (dále jen „svazek obcí“), zřizuje školy a školská zařízení jako školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace podle zvláštního právního předpisu.“25Dalo by se říci, ţe školské právnické osoby vznikají zaloţením školy soukromým subjektem nebo církví, jejich působení upravuje školský zákon. Příspěvkové organizace pak povětšinou vznikají, kdyţ je 22
MŠMT. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha [online]. Praha: Tauris, 2001. ISBN 80-211-0372-8. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/pdf/bilakniha.pdf. [cit. 2014-02-15], str. 22. 23 . tzn. podle skutečného počtu výkonů školy a příslušného normativu. Normativy představují výši průměrných NIV připadající na jednotku výkonu, kterou se rozumí jeden ţák, student, ubytovaný, stravovaný v jednotlivých typech škol a školských zařízeních. § 161, zákona 561/2004 Sb., školský zákon 24 Zákon č. 561/2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).[online]. Dostupné také z: http://www.msmt.cz/file/19743. § 161. 25 Zákon č. 561/2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).[online]. Dostupné také z: http://www.msmt.cz/file/19743. § 8
20
zřizovatelem školy stát (statní instituce – kraj, obec), působení není upravováno školským zákonem, ale zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Pro nás je však důleţitější, kdo zřizuje a ruší střední školy. Tuto povinnost má podle školského zákona nejčastěji kraj. Ten je „povinen zajistit podmínky pro uskutečňování středního a vyššího odborného vzdělávání, vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním, dále jazykového, základního uměleckého a zájmového vzdělávání a pro výkon ústavní výchovy. Za tímto účelem kraj zřizuje a zrušuje a) střední školy, b) vyšší odborné školy, c) mateřské, základní, střední školy a školská zařízení pro děti a žáky se zdravotním postižením, d) základní školy speciální, e) školy při zdravotnických zařízeních, f) školská výchovná a ubytovací zařízení a zařízení školního stravování pro děti, žáky a studenty škol, které zřizuje, g) střední školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny za podmínek stanovených v § 14, h) jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, i) základní umělecké školy, j) školská zařízení pro zájmové vzdělávání a k) dětské domovy“26 Dříve většinu škol zřizovalo MŠMT, tato pravomoc přešla na kraje po roce 2001 a to díky reformě veřejné správy. MŠMT si ponechalo minimum škol, které zřizuje. Jsou zde však i další ministerstva, která zřizují své školy, aby vychovaly, vzdělaly odborníky do rezortu, který jej zřizuje. Dalšími zřizovateli tedy mohou býti: Ministerstvo obrany – zřizuje zejména střední vojenské školy, vyšší odborné vojenské školy a další instituce (školská zařízení) jim slouţící. Ministerstvo vnitra – zřizuje a ruší policejní školy (střední, vyšší odborné), školy poţární ochrany a zařízení, které slouţí těmto školám. Ministerstvo spravedlnosti – zřizuje střední školy Vězeňské sluţby a školy a školská zařízení pro osoby, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody. Ministerstvo zahraničních věcí – zřizuje většinou základní školy při diplomatické misi Další kdo můţe zřizovat střední školy, je soukromý subjekt (za ten se povaţuje také církev). Školský zákon tedy také upravuje tento institut a to jako školskou právnickou osobu. Školská právnická osoba – jak uţ bylo řečeno, působení upravuje školsky zákon. Jde o zcela nový institut, který vznikl při tvorbě nového školského zákona. Podle Miroslava Šimůnka má hlavně ulehčit „církevní školám a školským zařízení, které doposud měly k získání právní subjektivity podle církevního zákona, který navazoval na občanský zákoník, 26
Zákon č. 561/2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).[online]. Dostupné také z: http://www.msmt.cz/file/19743. § 181
21
dost složitou cestu.“ 27Aby ke vzniku ŠPO mohlo vůbec dojít, musíme tuto instituci opatřit právník podkladem a tím je buď zřizovací listina u jednoho zřizovatel, nebo zřizovací smlouva (více zřizovatelů). Tato listina, smlouva má své náleţitosti (název, sídlo, druh a typ školy atd.) ŠPO Vzniká dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob a zaniká vymazáním z tohoto rejstříku a to z různých důvodů (uplynutí doby na kterou byla zřízena, sloučením s jinou právnickou osobou). Orgány, které by zde měly býti zmíněny, jsou bezesporu ředitel školy a školská rada. Tam kde školu zřizuje ministerstvo, potaţmo kraj, obec je to jediný orgán a jmenuje ho zřizovatel. Tam kde školu zřizuje právnická, fyzická osoba jsou orgány ředitel (jmenován na 6 let) a zcela nový organ, školská rada (má 3-15 členů a její funkce jsou zejména kontrola majetku a nakládání s ním, také navrhuje zřizovateli organizační změny aj). i kdyţ bylo v úvodu řečeno, ţe stát školské právnické osoby nezřizuje, není to pravidlem. U škol zřizovaných obcemi, kraji či ministerstvem zůstává i v případě školských právnických osob zachován zásadní vliv zřizovatele. Rozdílem oproti příspěvkovým organizacím je však moţnost zřizovatele převést určitý majetek přímo na školu, která tak můţe mít svou vlastní budovu a vybavení.
27
Bludiště školské právnické osoby [online]. 2004 [cit. 2014-02-24]. ISSN 0139-5718. Dostupné z: http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=3953&PHPSESSID=38295fccb13e3a478a422125dbb43964
22
2 Faktory ovlivňující podobu sítě středních škol v regionálním školství V následující kapitole se budeme zabývat hlavně prostředím školy, které školu ovlivňuje. Prostředí bude děleno tak, jak to uvádí Světlík na vnitřní a vnější, vnější dále pak na makroprostředí a mikroprostředí. Také si uvedeme základní trendy optimalizace.
2.1Prostředí školy Kaţdá školy, ať uţ je to škola mateřská, základní, střední nebo vysoká, má kolem sebe své vlastní prostředí, ve kterém působí. Působení prostředí můţeme sledovat buď uvnitř školy, nebo vně školy. Podle tohoto prostředí dělíme na: 1. Vnitřní - zde jde o takové faktory, jakými jsou například management školy, kvalita učitelů, vybavenost školy, dostupnost z hlediska dopravy, finanční situace aj. 2. Vnější – abychom mohli pochopit, jak funguje vnější vliv, Světlík tento vliv rozděluje na: a. Mikroprostředí – do mikroprostředí spadá vše, co je škole blízko, ale není to uvnitř školy jako například sociální partneři školy, veřejnost, která školu obklopuje (ať uţ rodiče dětí, které jí navštěvují, tak i široká veřejnost), firmy, které přijímají studenty na praxe. Určitě zde můţe být zařazen i vrcholný řídící orgán, MŠMT.28 b. Makroprostředí –„ škola, její zákazníci, partneři, konkurence i veřejnosti působí v určitém makroprostředí. Na vnější makroprostředí ovlivňující základní trendy vývoje společnosti, vzdělávací soustavy a tím i školy mají vliv jevy ekonomické, demografické, politické, kulturní aj.“29 Jednotlivými jevy se budeme více zabývat později. Poté, co jsme prostředí rozdělili, musí být také zmínka o tom, které prostředí lze nějakým způsobem ovlivnit a které naopak vůbec. Nejsnáze ovlivnitelné je vnitřní prostředí, je to dáno tím, ţe si sama škola určuje, jaká bude. Ředitel školy můţe sehnat peníze, za které
28 29
SVĚTLÍK, Jaroslav. Marketing školy. 1. vyd. Zlín: Ekka, 1996. str. 36. ISBN 80-902200-8-8. SVĚTLÍK, Jaroslav. Marketing školy. 1. vyd. Zlín: Ekka, 1996. str. 36-37. ISBN 80-902200-8-8.
23
zakoupí nové vybavení, a tím zvýší prestiţ školy. Jiném případě se můţe dozvědět, ţe si lidé stěţují na kvalitu učitelů na škole, tak zařídí výměnu. Co se týče vnějšího prostředí, je hůře ovlivnitelné neţ vnitřní. Ovlivnit můţeme mikroprostředí, i kdyţ to jde stěţí. Například můţeme vyměnit firmu, do které docházejí studenti na praxi, hůře jiţ však budu ovlivňovat názor veřejnosti na školu, i to však ještě nějakým způsobem lze. To co ovlivnit nelze je makroprostředí. Asi se mnou bude kaţdý souhlasit, ţe nemůţu ovlivnit vývoj demografické situace, politické změny a s tím spojené moţné legislativní změny. Tyto změny prostředí můţeme jen předvídat a pak se na ně připravit a tím je rychleji přijmeme. V následující části bych se více chtěla zaměřit na makroprostředí školy, protoţe je pro mou práci, která je o vývoji středních škol důleţité. Jevy jako je vývoj demografie, ekonomické, politické určitě můţeme povaţovat za ty, která nám říkají, jak se budou školy vyvíjet a to je také důvod proč se zaměřuji zrovna na makroprostředí škol. Makroprostředí školy Makroprostředí se vyznačuje dvěma hlavními rysy a to, jak se škola na tyto rysy adaptuje, je pro její existenci důleţité. 30
Neustále se mění – změny v demografické křivce, pokrok informačních technologií, výsledky ve volbách mohou změnit ekonomickou situaci státu, školskou politiku. Tím, ţe se změní politika v zemi, můţe dojít k sociálním změnám ve státě a tím i ke změnám v kulturních hodnotách mladých lidí. Jak je patrno, všechno je zde propojené, takţe kdyţ doje jen k malé změně, je důleţité na tuto změnu reagovat. Některým školám to však nejde tak rychle, pak na ně člověk můţe nahlíţet jako na konzervativní, ani to však mnohdy nemusí být na škodu.
Většina vlivů z makroprostředí je neovlivnitelná – tím, ţe se tyto vlivy nedají ovlivnit,„měly by školy ve vlastním zájmu rozpoznat jejich základní směry, předvídat možné změny a přizpůsobit se jim.“31
Ekonomické vlivy U škol je typické, ţe svou aktivitu vyvíjí na místní, regionální méně uţ na celorepublikové úrovni. Musíme však brát v úvahu, ţe i přes tak úzké působení stejně budou mít vliv na národní ekonomiku, na tu má pak vliv celosvětová. Je to propojený kruh, a kdyţ to všechno shrneme, jsme závislí na celosvětové ekonomice.
30 31
SVĚTLÍK, Jaroslav. Marketing školy. 1. vyd. Zlín: Ekka, 1996. str. 37. ISBN 80-902200-8-8. Tamtéţ str. 38
24
„Každá společnost má svůj vlastní způsob rozhodování, co a jak bude vyrábět a jak výsledek výroby bude přerozdělovat mezi své členy.“32Česká republika ročně přiděluje na školství okolo 5 % ze svého hrubého domácího produktu33, v kaţdé zemi je to však jinak, záleţí hlavně na tom, jak jednotlivé státy nakládají s těmito faktory: přírodními a lidskými zdroji, mírou inflace, úrokovou mírou, rovnováhou platební bilance aj. ve většině případů stát nechává trh, aby pracoval sám. Jsou však oblasti, kde musí zasahovat. Mezi tyto oblasti patří mimo jiné i školství (zdravotnictví, policie, státní správa) jde o tzv. veřejně prospěšné statky. Ekonomika škol má úzký vztah s ekonomikou regionů. V kaţdém regionu se můţe dařit něčemu jinému. V jednom to bude například cestovní ruch, v jiném zase průmysl. Všechny tyto faktory budou mít vliv na aktivity a rozhodování škol.34 V oblasti, kde se rozvijí průmysl, můţe mít škola lepší styky se sociálními partnery, protoţe bude vychovávat jejich potencionální zaměstnance a firmy si to ošetří tím, ţe je k sobě budou přijímat na praxe.
Demografické vlivy „Vliv demografických faktorů j nesporný a vede k tomu, že školy věnují větší pozornost rozdělení cílového trhu podle věku a pohlaví. Proto sledování demografických trendů má být součástí školního marketingu, a to zejména v oblasti analýzy potencionálního trhu, sebeevaluace školy, a v plánovaníškoly, jak krátkodobé tak dlouhodobé“.35 Demografické vlivy mají na školství v dnešní době nemalý vliv. Díky tomu, ţe se v minulosti změnilo rozloţení populace a charakter osídlení (lidé se začaly stěhovat z vesnic do měst, kde byla moţnost lépe najít práci). Délka ţivota se prodluţovala, na druhou stranu porodnost se sniţovala, tyto dvě příčiny nám zapříčinily to, ţe se změnilo věkové sloţení obyvatelstva a klesá podíl mládeţe a dětí na jeho celkovém počtu. I proto je dnes důleţité, aby školy tyto demografické změny sledovaly a to zejména v místě své působnosti. V poslední době se křivka studentů středních škol sniţuje, to je důvod, aby se marketing školy zaměřil i na jiné cílové skupiny. Většinou budou tyto cílové skupiny dospělí lidé, kteří si chtěli buďto dodělat maturitní zkoušku nebo doplnit vzdělání díky kurzům, které školy nabízejí, v neposlední řadě mohou školy usilovat o udělení akreditace na vyšší odporné vzdělání, které pak samozřejmě bude nabízet.
Politické vlivy 32
Tamtéţ str. 39 více jak 6 % výdajů dosahuje minimum státu. V rámci Evropy je to například Švédsko, Norsko. 34 SVĚTLÍK, Jaroslav. Marketing školy. 1. vyd. Zlín: Ekka, 1996. str. 40. ISBN 80-902200-8-8. 35 Tamtéţ str. 41 33
25
Tento typ prostředí určuje legislativa, vládní orgány a zájmové skupiny. Jakákoliv transformace školství nelze provést bez předchozího legislativního ukotvení. Příklad, který to dokazuje, můţeme ukázat na změně po roce 1989, kdy se také musely buďto úplně nově vytvořit nebo aspoň novelizovat zákony (tehdy se novelizoval zákon z roku 1984). „Vzdělání nemůže být ponecháno volnému fungování trhu, jedná se totiž o veřejně prospěšné statky, jejíž řízení a kontrola patří ve většině rozvinutých zemích do kompetence státu.“36 Je to hlavně proto, ţe většina financí, která je ve škole potřeba, jde právě od státu a jak nám říká známa zásada: „ Kdo platí, ten rozhoduje“. Na druhou stranu pravomocemi musí disponovat i samotné školy, protoţe jsou to právě ony, které přesně ví, na co peníze budou potřebovat. Proto jsou ředitelům uloţeny pravomoci a tím i odpovědnost, v jejich rozhodování.
Kulturní vlivy To, ţe kultura má na školu vliv je nadmíru jasné, uţ jen z jasně definovaného cíle, který říká, ţe úkol školy je připravit děti a dospívající mládeţ na vstup do kultury společnosti.37 Škola poskytuje dítěti sekundární socializaci. Dříve byla tato socializace prováděna díky předávání kulturních obsahů, které byly předávány v podobě uspořádaného systému poznatků a činností, cvičením paměti, racionálního myšlení a v neposlední ředě měla ţáka rozvíjet v jeho osobnostní a intelektové rovině. Tohle vše je v dnešní době díky postupu moderních technologií, získávání zkušeností z jiných kultur, ohroţeno. Jednou ze změn můţeme povaţovat změnu modelu rodiny. Dříve rodina ţila dohromady s více generacemi. Starší generace tak mohla předávat té mladší kulturní vzory. Dnes je moderní, ţe se jednotlivé rodiny osamostatní, takţe častěji můţeme vidět rodiny bez prarodičů. Někdy jde změna modelu aţ do takového extrému, ţe rodina ţije bez jednoho z rodiče (dítě vychovává pouze ţena nebo muţ). Další změnou je změna ţivotního stylu. ČR se stále více přibliţuje západnímu konzumnímu modelu, ve které se uplatňuje individualismus. Lidé do 30 let raději ţijí sami, takţe rodiny zakládají aţ po 30. roce jejich ţivota, s tím souvisí i niţší porodnost. Toto vše umoţnilo hlavně to, ţe lidé mají moţnost více cestovat, více se zaměřují na kariéru. V neposlední řadě se mezi změny řadí také masmédia. Jako tomu bylo vţdy, tak i dnes jsou všechny informace předávány jazykem. Po té co byl v roce 1492 vynalezen knihtisk,
36
SVĚTLÍK, Jaroslav. Marketing školy. 1. vyd. Zlín: Ekka, 1996. str. 42. ISBN 80-902200-8-8. WALTEROVÁ, Eliška a kol. Úloha školy v rozvoji vzdělanosti. Brno: Paido, 2004. str. 83. ISBN 80-7315-0832. 37
26
bylo předávání informací o něco lehčí. Dnes je toto předávání ulehčeno internetem. Dnes je snad nemyslitelné, aby se na školách nevyučoval předmět ICT, protoţe práci s počítačem uplatníme snad všude (v pracovní sféře, občanské i osobní). S dostupností tolika informací musíme umět pracovat. „Snadná dosažitelnost až záplava informací klade vysoké nároky na schopnost kritického myšlení a vlastního úsudku, které musí být opřeny o solidní kostru základních pojmů a vztahů“.38 Z výše uvedeného je v zájmu škol, aby své ţáky v oblasti informačních technologií vzdělávaly, protoţe za jejich pomoci můţe dojít k podpoře a zlepšení kvality samotného vzdělávání.
2.2Trendy optimalizace sítě škol Neţ začneme se samotnými trendy optimalizace, musíme vysvětlit, co to optimalizace vlastně je. „ Je to trend prosazovaný od poloviny 90. let ze strany MŠMT ČR s cílem uvést síť škol (především středních) do souladu s demografickým vývojem a potřebami trhu práce“39a v neposlední řadě také samotného zájmu o obory na středních školách. Z tohoto můţeme usoudit, ţe redukce, slučování škol se bude týkat hlavně středních odborných učilišť, středních odborných škol a jen omezeně gymnázií. Musíme však vědět, ţe výsledná rozhodnutí o rušení, redukci, slučování nebo utlumování škol musí respektovat potřeby a zájmy všech účastníků a partnerů škol v rozsahu působnosti zřizovatele. Optimalizace začala v první polovině roku 1997 a pokyn k začátku dalo samotné MŠMT,dnes uţ má optimalizace na starosti zřizovatel školy (u střeních škol to bude kraj), které chtělo zefektivnit strukturu sítě středních škol. V současné době „všechny reformy a změny ve středním odborném školství směřují k nastavení co nejoptimálnější soustavy středních škol z pohledu nabízené a realizované vzdělávací nabídky tak, aby odpovídala potřebám a hlavně požadavkům trhu práce v regionálním i celostátním měřítku.“40 V současné době probíhá optimalizace hlavně díky poklesu na demografické křivce.41 Optimalizace se děje hlavně díky dvěma faktorům: a) trvalý pokles počtu ţáků v důsledku nepříznivého demografického vývoje,
38
MŠMT. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha [online]. Praha: Tauris, 2001. ISBN 80-211-0372-8. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/pdf/bilakniha.pdf . [cit. 2014-02-15], str. 16. 39 PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška a MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. 6.,aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Portál, 2009. str. 182. ISBN 978-80-7367-647-6. 40 NÁRODNÍ ÚSTAV ODBRNÉHO VZDĚLÁNÍ. Analýza realizované vzdělávací nabídky středních škol ve školních rocích 1998/99, 2003/04, 2008/09. [online], Praha. NÚOV, [2014-02-06].Dostupné z:http://www.nuv.cz/uploads/Vzdelavani_a_TP/analyza_RVN_final_pro_www.pdf 41 V roce 2008 to bylo jen 121,5 tisíc ţáků. V následujících letech se předpokládá, ţe by měl jít počet ţáků i pod hranici 100 tisíc.
27
b) státem neregulované zvyšování počtu škol (hlavně soukromých), toto zvyšování vedlo k neefektivnímu vyuţívání kapacit škol a k vysokým finančním nákladům. Samotná optimalizace pak měla sníţit rizika:42 a) poklesu vnitřní soudrţnosti vzdělávacího systému, b) řízení škol nekvalifikovanými pracovníky, c) vzrůstajícího podílu fixních nákladů malých škol, vznikajícího díky jejich nevyuţitým kapacitám, d) nárůst administrativních nároků na řízení středních škol, e) vyššího technického zabezpečení výuky (vybavení laboratoří, dílen), f) pokles efektivity nakládaných prostředků. Vzhledem k výše uvedeným rizikům byly stanoveny tyto cíle optimalizace:43 a) sníţit počet škol (zřizovaných státem), b) zvýšení průměrné velikosti škol, c) optimalizace nabízených oborů s ohledem na uplatnění absolventů na trhu práce, d) lepší vyuţití prostor a technického zázemí (přesunutí jinam aj.), e) v soukromé a církevní sféře vyvolat odborné procesy, které povedou k výběru neperspektivních škol. Kdyţ se podíváme na přínosy, které se dají očekávat, můţeme je rozdělit do 4 kategorií: 1. přínosy pro rozvoj jednotlivých škol – větší školy, mají větší předpoklad pro to, aby se staly silnou školou, která bude rozhodovat o studijní nabídce (obory, které se budou na škole učit), má větší prostor pro manévrování a utváření vlastní strategie. 2. přínosy pro řízení škol - počty řídících pracovníků by se měly sníţit 3. „pedagogické“ přínosy – potencionální zvětšení škol bude mít za následek lepší vyuţití kvalifikovaných pedagogů. V rámci jedné instituce se budou moci potkávat studenti z maturitního i nematuritního oboru zaměřených na jiné obory vzdělání a to by mohlo mít za následek zvětšení obzorů studentů a globálnější myšlení. 4. ekonomické přínosy – sloučení škol umoţní sníţit mzdové i provozní náklady na jejich provoz. Jak uţ bylo v úvodu řečeno, optimalizace se týká hlavně středních škol a středních odborných učilišť, méně uţ gymnázií. Na začátku byl trend optimalizace rychlý a školy se 42
Školství na křižovatce: výroční zpráva o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy v letech 1997-1998. Praha: Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy České republiky, 1998. str. 121. ISBN 80-211-0305-1. 43 Školství na křižovatce: výroční zpráva o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy v letech 1997-1998. Praha: Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy České republiky, 1998. str. 121. ISBN 80-211-0305-1.
28
slučovaly, pak se ale zjistilo, ţe nefunguje kooperace s tehdejšími školskými úřady a optimalizace se zastavila. Dnes se v optimalizaci zase pokračuje, hlavně z důvodu poklesu demografické křivky.
29
Praktická část V druhé části práce, praktické, se vydáme na krátký exkurz do demografie nejen bývalého okresu, na který jsem svou práci zaměřila, ale srovnáme ji s vývojem celorepublikovým. Kdyţ mluvíme o demografii, je jí myšleno hlavně vývoj počtu ţáků na středních školách, ale kromě demografie se budu také zabývat ekonomickou situací kraje, dopravní situací, moţnosti ubytování studentů, kteří si vyberou střední školu v okrese, na který jsem se zaměřila a v neposední řadě, se také podíváme na další faktory, které mohou ovlivňovat studenty při výběru školy.
3 Faktory ovlivňující podobu sítě středních škol v novojičínském okrese Okres Nový Jičín se nachází na severní Moravě a dnes patří do Moravskoslezského kraje, do kterého také spadají tyto bývalé okresy – Bruntál, Opava, Ostrava-Město, Frýdek Místek a Karviná. Od roku 2003 se okresní úřady zrušily a jejich povinnosti si rozdělilo celkem 22 obcí s rozšířenou působností. Dodnes patří kraj mezi nejlidnatější v republice (za hlavním městem). Pomyslné hranice bývalých okresů však zůstaly v podvědomí občanů. Zmínit bychom měli také to, ţe tento kraj sousedí na východě s Polskem a na jihovýchodě se Slovenskem a na západní straně s krajem Olomouckým, coţ má za příčinu dobrou dopravní situaci, ale o tom více později. Největším městem v regionu je Ostrava, třetí největší město v republice, co se lidnatosti týče. Ostrava je součástí aglomerace44. Tato aglomerace, je pro kraj důleţitá, protoţe se zde soustřeďuje většina aktivit kraje (těţba uhlí a výrobou ţeleza s ním spojená pracovní místa, spojení s Polskem – dopravní tepna aj.). Region není důleţitý jen pro Českou republiku, ale díky výše zmíněnému průmyslu patří mezi důleţité oblasti ve střední Evropě. Na druhou stranu v poslední době se zde stále více zvyšuje míra nezaměstnanosti45. Tento problém se kraj snaţí řešit (výstavba průmyslového parku OstravaMošnov), ale i přes ochotu kraje něco s touto situací dělat, je s nezaměstnaností problém.
44
Aglomeraci můţeme definovat jako několik stejně velkých měst srostlých v jednu velkou zastavěnou plochu, neboli také souměstí. 45 Pro srovnání v prosinci 2013 byla míra nezaměstnanosti pro Českou republiku 8.2 %, v Moravskoslezském kraji to bylo 12,3% musíme však přihlédnout k situaci, ţe na konci roku lidem končí nevýhodné smlouvy a nezaměstnanost je vţdy vyšší. MPSV, 2013, [cit. 2014-02-15]
30
Je dobře známo, ţe tento kraj je vyhlášený zejména těţbou uhlí, a s tím spojenou tradicí těţkého průmyslu (hlavně ţelezárny – Vítkovice, Třinec). S těţkým průmyslem se bohuţel kazí ovzduší a zejména v poslední době je to v kraji velký problém. Na druhou stranu, zde můţeme také nalézt krásnou přírodu v podobě pohoří Beskydy a Jeseníky, které se nachází na rozhraní s Olomouckým krajem. Kdyţ mluvíme o přírodě, tak bychom neměli opomenout CHKO Poodří, kde si můţeme krásně odpočinout v prostředí krásných rybníků, okolních luk a lesů. Novojičínsko leţí na okraji Moravskoslezského kraje, kde sousedí s Olomouckým krajem a Zlínským krajem, moţná proto není aţ tak typickým zástupcem kraje, co se týče průmyslu, ovzduší atd. Nepatří ani do ostravské aglomerace, leţí aţ na jejím samotném okraji, proto by se některým mohlo zdát, ţe zde lidé budou hledat hůře práci. Opak je pravdou, míra nezaměstnanostije zde 11,3 coţ je o něco méně neţ v samotné Ostravě. K hlavním místům, kde lidé hledají práci, patří určitě průmyslová zóna v Kopřivnici, průmyslová zóna v OstravěMošnov (v továrnách, které zde jsou, se vyrábějí většinou díly na automobily, takţe se uplatňují zejména obory strojírenské, elektrotechnické aj.). I zde se v minulosti těţilo černé uhlí (Frenštát pod Radhoštěm, Příbor), dnes se uvaţuje o opětovném otevření dolu ve Frenštátě. K dalším důleţitým firmám, kde se mohou uplatňovat absolventi, patří Kotouč Štramberk, Visteon Nový Jičín, mimo jiné je tento okres také zemědělským.46 Města na Novojičínsku zase lákají turisty na památky. Příbor, Štramberk a Nový Jičín byly vyhlášeny městskými památkovými rezervacemi, turistiku mohou lidé provozovat v nedalekých Beskydech.
3.1Demografický vývoj Jde zde hlavně o to, zjistit rozloţení věkové struktury, protoţe tento ukazatel je pro práci důleţitý hlavně v ohledu, jak se bude vyvíjet počet ţáků, kteří navštěvují a budou navštěvovat střední školy. Ţáci středních škol budou spadat do struktury 15-19 let. Tato skupina představuje „soubor osob věkově blízkých spojených stylem myšlení a jednání a prožívající podstatná období své socializace ve shodných historických a kulturních podmínkách“47. V poslední době můţeme slýchat informaci, ţe počet studentů na středních školách stále klesá, tuto informaci si můţeme ověřit v následujícím grafu. Kdo za tento fakt můţe, je 46
ČSU, Charakteristika okresu Nový Jičín, 2012, dostupné z : [2014-02-22] 47 ZEMÁNEK, Petr. Demografie a populační politika. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012. str. 18. Studijní opora. ISBN 978-80-244-3368-4.
31
těţké odpovědět, je však zjištěno, ţe po roce 1989, kdy se otevřely hranice, začali lidé měnit názory na sňatečnost, začali méně rodit děti48, prostě by se dalo říct, ţe s otevřením hranic lidé začali myslet jinak. Pomohla k tomu měnící se politika státu, kdy stát zdraţil předškolní zařízení, a demokratický stát se nechoval tak prosociálně jako stát socialistický (více lidí bez práce, nepodporování bytové politiky atd.).
P O Č T Y Ž Á KŮ N A ST Ř E D N Í C H Š KO L Á C H V L E T EC H 2002-2012
ТЫСЯЧ И
15-19 573.436 580.158 583.01
581.1
450 2002
2003
2004
2005
580.119 572.873 567.861 559.695 536.478 504.777 474.409 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Autorka podle dat z http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/1203.pdf vytvoreno 21.2.2014
Po roce 2000 se počet narozených dětí mírně zvýšil. Můţe za to fakt, ţe do reprodukčního věku přišla vlna dětí narozených kolem roku 1970, kdy socialistický stát podporoval prenatální politiku a tím pádem se v těch letech na našem území, narodilo více dětí, které v období od roku 2000 do roku 2008 začalo zvyšovat počet narozených dětí. Toto zvýšení však nebylo nějak dlouhodobé. Je tedy vysoce pravděpodobné, ţe kolem roku 2020 se bude počet středoškoláků zvedat, nebude to ale ţádné velké číslo a tento vzestup bude jen krátkodobý. Kdyţ se podíváme na samotné Novojičínsko, tak se trend ve sniţování počtu potencionálních středoškoláků bohuţel potvrdí i tady. Kdyţ říkám potencionálních, mám tím na mysli, ţe ne kaţdý student základní školy se pak vydá na cestu studia střední školy a údaje v tabulce jsou údaje dětí ve věku 15-19 let.)
48
Po roce 1989 se u nás začala pouţívat antikoncepce. Mezi lety 1988 – 2008 vzrostlo její pouţívání aţ desetinásobně. BARTOŇOVÁ, Dagmar et al. Demografická situace České republiky: proměny a kontexty 19932008. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010. ISBN 978-80-7419-024-7.
32
P O Č E T O S O B V E V Ě K U 1 5 - 1 9 L E T N A N OVO J I Č ÍN SKU
ТЫСЯЧИ
Počet žáků 10
10.72
10.674
10.834
10.82
10.736
10.426
10.158
9.488
8.692
8.132
2011
2012
5 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Autora podle dat z http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/E8002B940F/$File/40341374.pdf, online 21.2.2014
3.2Doprava do škol, možnosti ubytování Doprava v České republice se v posledních letech velmi zlepšila, můţeme to vidět hlavně z výstavby nových silnic a dálnic, i kdyţ i tady se vyskytují mnohé problémy (kvalita, rychlost výstavby) Ředitelství silnic a dálnic se v následujících letech che zaměřit hlavně na dostavbudálniční sítě a sítě rychlostních silnic (dostavba dálnice D1 a rekonstrukce jejich úseků, dále dálnic D3, D8, D11, a poté rychlostních silnic R1, R6, R7, R35, R48, R49, R52, R55. Nemalou důleţitost klade na obchvaty měst.49) V ţelezniční dopravě se tratě nerozšiřují, tak rychle jako u silniční dopravy hlavním dopravcem jsou České dráhy, pozitivně však můţeme vidět, ţe se rozšířila konkurence a to nástupem nových dopravců ( RegioJet, LEO Expres), tito dopravci se soustřeďují hlavně na trati, které dopravují cestující do Prahy (Bohumín- Praha). Dopravní situace je v okrese Nový Jičín velmi dobrá, nachází se zde jak hustá ţelezniční sít, tak síť silnic a dálnic. V okrase můţeme také najít letiště Mošnov, to však pro účely dopravy do škol moc neposlouţí. Je to zapříčiněno hlavně polohou kraje (blízko hranice s Polskem a Slovenskem), takţe se stát snaţí budovat zde nové dálnice a silnice, aby byl propojen s ostatními státy Evropy. Tem samý důvod můţeme přidělit i ţelezniční síti s tím rozdílem, ţe ta je vytvořena delší dobu. Jak uţ bylo řečeno Novojičínsko je situováno výborně z hlediska dopravy. Například samotné město Nový Jičín leţí na „mezinárodní silnice I/48 Hranice na Moravě – Nový Jičín 49
ŘSD, Silnice a dálnice v České republice,2013, dostupné z: [2014-0222]
33
– Český Těšín a silnice I/57 hranice se Slovenskem – Vsetín – Nový Jičín - Opava po hranice s Polskem. Významnou komunikací je silnice II/482, která spojuje Nový Jičín s Kopřivnici.“50 Díky tomuto umístění je zde dobrá autobusová doprava, která je nejen po samotném okrese, ale jezdí zde i linky dopravce Student Agency, s kterou se můţete dostat do Brna, respektive Prahy, Ostravy a která také zajištuje mezinárodní spojení (Německo, Anglie, Holandsko aj.). Linky jezdí také na Zlínsko a to zejména do Valašského Meziříčí, Vsetín, Zlín. Ţelezniční doprava na Novojičínsku je zajištěna tratěmi spíše místní úrovně. Většina vlaků však jezdí do stanic, které naopak leţí na mezinárodních tratích. Za příklad si můţeme uvést trať Nový Jičín- Suchdol nad Odrou, kde Suchdol leţí na elektrifikované trati 270, významným úsekem hlavní ţelezniční trasy, po které jezdí vlaky mezi Ostravou (Polskem, Slovenskem), Olomoucí a Prahou (Německem). Dále pak trať Veřovice-Studénka, kde Studénka je na té samé trati jako Suchdol a Veřovice se napojují na trať Ostrava- Vlašské Meziříčí (některé vlaky pokračují aţ do Brna).51 Pokud se studenti nemají jak dopravovat, je tady moţnost ubytování studentů v domovech mládeţe. Ne všechny školy tuto moţnost poskytují. Ze své zkušenosti vím, ţe v domově mládeţe ubytují i studenta, který nestuduje na škole, ke které patří. Středoškolské studium se na Novojičínsku uskutečňuje v 7 městech. Jsou to Nový Jičín, Studénka, Odry, Příbor, Frenštát pod Radhoštěm, Bílovec, Kopřivnice. Kromě Studénky a Příboru jsou ve všech městech Domovy mládeţe, kde děti mohou bydlet. A s bydlením se pojí stravování, které studenti mohou také vyuţívat.
50
ANONYMOUS, 2011, dostupné z<: http://www.novyjicin.cz/cz/mesto/doprava> [2014-02-22] METODICKÁ PODPORA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE. Charakteristika Moravskoslezského kraje. 20042006. [online]. Dostupné z:. Cit. [201402-22] 51
34
3.3Trendy optimalizace na Novojičínsku Kaţdý region si musí sám vychovávat své „ lidské zdroje“. Úroveň všeobecného vzdělání a odborné kvalifikace lidé v regionu velmi úzce souvisí s ekonomickým a sociálním rozvojem. Pokud si lidí nebudou vzdělávat, můţe to stlačovat region na niţší úroveň. Proto je v zájmu kraje udrţovat vzdělávací soustavu na vysoké úrovni. V posledních letech ji musí optimalizovat, aby tuto vysokou úroveň opravdu dodrţel, i kdyţ v našem regionu nedošlo k tak velkým změnám (tím mám na mysli nárůst nových škol v 90. letech). V kraji jsou jiţ dlouho podporovány obory, jako jsou těţba uhlí, energetický a hutní průmysl, významnými odvětvími je také průmysl chemický, farmaceutický a potravinářský. Naopak oblasti, které by se měly vyvíjet, jsou například cestovní průmysl (hlavně díky dobré poloze), zajištění zdravotní a sociální péče. Hlavně díky těmto ukazatelům došlo v poslední době ke změnám. „Na úrovni SOŠ významný nárůst zaznamenaly především obory hotelové a gastronomické, elektrotechnické a strojírenské, významný útlum pak obory ekonomické a dřevozpracující; na úrovni SOU rovněž gastronomie a hotelnictví, osobní a provozní služby, elektrotechnika, potravinářství, zemědělství a lesnictví, významný útlum obory chemické, kožedělné, dopravní a zdravotnické“52 Od roku 2003 si kraj dal za cíl rozšířit nabídku vzdělávacích příleţitostí i kvalitu tradičních škol a současně lépe zajistit rozvoj lidských zdrojů rozvinutím systému dalšího vzdělávání. Problémem však je zajistit dostatečnou materiální, personální a finanční podporu. Demografický pokles situaci také neulehčuje. Proto si vytyčili jakési tři cesty, které by jim v tom mohly pomoct. 1. Sniţování přímých a nepřímých nákladů – tohoto chtějí dosáhnout například sniţováním nákladů na jednoho ţáka, které jsou nejniţší, kdyţ má škola více jak 400 ţáků (to znamená alespoň dvě paralelní třídy). 2. Maximální vyuţití existujících materiální a personálních zdrojů – „To je také cílem záměru Moravskoslezského kraje podpořit všechny školy, aby co nejvíce rozšířily svou nabídku dalšího vzdělávání. Obdobný efekt přinášejí i úpravy struktury vzdělávací nabídky a institucionální struktury, především integrace různých typů a stupňů škol.“53
52
MORAVSKOSLEZKÝ KRAJ. Dlouhodobý záměr vzdělání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje 2003,[online] cit. [2014-03-12], str. 10 53 MORAVSKOSLEZKÝ KRAJ. Dlouhodobý záměr vzdělání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje 2003,[online] cit. [2014-03-12], str. 30
35
3. Vyloučením všeho, co není dostatečně vyuţíváno – tato cesta se povaţuje za nejúčinnější. Je důleţité podotknout, ţe hlavním záměrem není zredukovat kapacity škol, ale zvýšit kvalitu vzdělávacích sluţeb, k tomuto kroku je důleţité vzdělat i řídicí pracovníky. Na Novojičínsku jsou školy integrovány (spojeny střední školy s odbornými učilišti) docela dobře. Velikostní struktura středních škol je na dobré úrovni v porovnání s celorepublikovým srovnáním, školy zde se pohybují okolo 400-600 ţáků coţ je optimální na vynaloţené náklady.
Rok 2005 Stav středního školství v roce 2005 čítal něco kolem 200 škol (zahrnuta jsou gymnázia, střední odborné školy, střední odborné učiliště, konzervatoř, praktické školy, odborná učiliště). Průměrně tyto školy navštěvovalo kolem 450 ţáků, u těch větších je to něco kolem 650, coţ jen potvrzuje, ţe kraj optimálně hospodaří s náklady na vzdělání. Nepříznivá demografická situace má za příčinu, ţe se stále nevyuţívá veškerá kapacita škol. „Celková kapacita středních škol vkraji je 93397 žáků. Při počtu 72673 žáků, kteří sevtěchto školách vzdělávali veškolním roce 2004/2005, byla kapacita středních škol využita na78 %.„54a to i za situace, kdy většina absolventů základních škol má o nějakou formu středoškolského vzdělání zájem (ten vzrostlo z 85 % na 88% ţáků ve věku 15-18 let v letech 2001-2004). Stále více ţáků má zájem o středoškolské vzdělání s maturitou asi 70%, zde byl zaznamenán nárůst, zatímco u odborného vzdělání byl naopak zaznamenán pokles, o tento typ studia se zajímá jen 29% ţáků. Počet ţáků v tomto období ještě nezaznamenal tak velký úbytek, který by měl přijít aţ kolem roku 2010, kde se předpokládá pokles ţ o 17% studentů. Podíváme-li se na obory, které jsou pro Novojičínsko důleţité, určitě zde musíme zařadit obory Textilní výroba a oděvnictví, kde dosahuje nejlepších naplnění kapacit v kraji. Mezi další důleţité obory řadíme zdravotnictví, kde jsou kapacity také vyuţity, gastronomie, hotelnictví a turismus, zde je to kolem 80%. Mezi průběrně naplněné obory patří: strojírenství, strojírenská výroba, elektrotechnika, komunikační a výpočetní technika, podnikání, obchod. V oborech jako jsou Stavebnictví, Zpracování dřeva, Zemědělství a lesnictví naopak není naplněno, tak jak by mohlo a ve srovnání s krajem vykazuje malé procenta naplnění. A nakonec jsou zde i takové obory, které se v našem okrese vůbec 54
MORAVSKOSLEZKÝ KRAJ. Dlouhodobý záměr vzdělání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje 2005,[online] cit. [2014-03-13], str. 54
36
nevyskytují. Jsou to Doprava a spoje, Technická chemie, Umění a uţité umění. Na okraji tohoto výčtu stojí lyceální obory, které jsou zavedené teprve krátce, a v následujících letech se očekává nárůst studentů, kteří je budou studovat. 55 Kdyţ se podíváme na nesoulad mezi strukturou absolventů a uplatněním na trhu práce, můţeme říct, ţe se rozdíl sníţil. Bohuţel musím říct, ţe největší nesoulad je mezi obory, které jsou na Novojičínsku naplněny ve vysokém procentu, jsou to: Textilní výroba a oděvnictví, Gastronomie, hotelnictví a turismus. Naopak dobré uplatnění na trhu práce mají obory Hornictví, hutnictví aslévárenství (tento obor se zde nevyskytuje), „Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, Obecná odborná příprava (lycea) a především již tradičně jsou dobře uplatnitelní absolventi gymnázií“56 Do dalších let si dává kraj za úkol, podporovat malé obory, které najdou uplatnění na trhu práce daného regionu. Dále chce podporovat všeobecně vzdělávací obory a to na úrok specializovaných oborů a to vše díky těmto nástrojům:
zvyšovat pouze kapacitu gymnázií,
velikost středních škol má zůstat stejná,
vyuţívat kapacity SOŠ a SOU díky jejich optimalizaci,
rozšiřovat gymnázia, které podporují jazykovou přípravu,
stabilizovat kapacity lyceí,
pracovat se strukturou oborů a jich uplatnění na trhu práce (zvyšovat kapacitu oborů, pokud jsou v regionu uplatnitelné, změny realizovat v případě oboru poţadovaných na trhu a to na úkor utlumovaných oborů).
Rok 2008 Do roku 2008 (školní rok 2007/2008) se počet ţáků nějak neměnil, v tomto školním roce došlo ke zlomu a od tohoto roku začal počet klesat. Jak uţ bylo avizováno dříve, počítá se, ţe se pokles bude ročně pohybovat okolo 7% ţáků. U gymnázií a lyceí se s poklesem nepočítá. Největší pokles by měl nastat v oborech středního vzdělání s výučním listem, tvrzení se však v našem regionu nemusí potvrdit, protoţe po letech úpadku průmyslu, zase začal vzkvétat a zvýšila se poptávka po absolventech středního vzdělání.57
55
MORAVSKOSLEZKÝ KRAJ. Dlouhodobý záměr vzdělání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje 2005, [online] cit. [2014-03-14], 56 Tamtéţ, str. 56 57 MORAVSKOSLEZKÝ KRAJ. Dlouhodobý záměr vzdělání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje 2008, [online] cit. [2014-03-14],
37
Počet škol se od roku 2005 sníţil na 156 škol,58které v průměru navštěvuje kolem 450 ţáků na školu, coţ zůstalo stejné. Kapacita škol se vyuţívá asi na 75%, coţ je o něco méně neţ v roce 2005. Zájem o střední vzdělání se stále zvyšuje, v tomto roce uţ je toto číslo 95% absolventů základních škol. I z tohoto můţeme vidět, ţe ţáků středních škol je opravdu méně. V minulém období byl prognózován pokles studentů na 17%, dnes je to jiţ pokles o 20%. (oba údaje byly dány do roku 2011). Síť středních škol se má stále upravovat za podobných nástrojů, jako tomu bylo v minulých letech. Stabilizovat počty gymnázií a lyceí, nové obory otevírat jen tehdy, budouli uplatitelné na trhu práce, kapacity zvětšovat jen u oborů, které mají dobrou pozici na trhu práce, pokud jsou obory dobře uplatněné na trhu práce, ale nedokáţou naplnit kapacity, budou dofinancovány. V poslední řadě, by se měly podporovat dvouleté obory s výučním listem, aby nedocházelo k předčasným odchodům ţáků ze vzdělávací soustavy (tito ţáci by měli pouze základní vzdělání a hůře by se jim uplatňovalo na trhu práce).
Rok 2012 Od roku 2008 klesl počet ţáků ve středním vzdělání zhruba o 10 tisíc to je asi 14% ţáků. Největší pokles nastal ve školím roce 2010/2011. Do roku 2016 se avizuje další pokles asi o 15%. Kdyţ se podíváme napříč středními školami, tak k největšímu poklesu došlo opět u odborných učilišť a k nejmenšímu u gymnázií. Do budoucna se bude kraj snaţit o rozvoj středního vzdělání a určitě nebude navyšovat kapacity gymnázií. Podporovat pak bude obory s technickým a přírodovědným zaměřením, protoţe právě tyto obory mají velké uplatnění na trhu práce. „Cílem optimalizačních kroků je především zajistit potřebné snížení stávajících vzdělávacích kapacit škol o cca 15-20%.“59Tento údaj je do budoucích let, kdy se počítá se stálým poklesem ţáků. K 1.9.2011 tvořilo síť škol 148 škol, zase je to o pár škol méně, neţ tomu bylo v minulém období. Stále je však potřeba síť optimalizovat a poslouţí k tomu stejná kritéria, jak tomu bylo v předchozím období.
58
Údaj k 1. 9. 2007 MORAVSKOSLEZKÝ KRAJ. Dlouhodobý záměr vzdělávaní a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje 2012. [online] cit. [2014-03-15], str. 73 59
38
4 Přehled změn v síti střeních škol na Novojičínsku Poslední část práce se bude zabývat změnami, které se udály, ve struktuře středních škol na Novojičínsku od roku 2003 do roku 2013, respektive od školního roku 2003/2004 do 2012/2013. V úvodu práce jiţ bylo řečeno, ţe toto období bylo vybráno z toho důvodu reformy veřejné správy v roce 2003,kdy došlo hlavně ke změně zřizovatele středních škol. Toto zřizování přešlo ze zrušených okresních úřadů na krajské úřady. A rok 2013 byl vybrán také proto, ţe poslední dokumenty, z kterých leze čerpat (výroční zprávy škol), v době, kdy byla tato práce sepsána, byly datovány pro školní rok 2012/2013. Hned v úvodu kapitoly musím být zmíněno, ţe do bývalého okresu Nový Jičín do 31. 12. 2006 spadalo i město Klímkovice, protoţe však do okresu nepatřily po celou dobu vývoje školství, kterou sleduje práce, nebude v práci nahlíţeno na školy, které se na území Klímkovic vyskytovaly (vyskytují). 60 Informace, které budou uvedeny, byly pro práci získány z Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Tento subjekt zřizuje většinu středních škol (kromě církve , MŠMT a soukromých subjektů), takţe byla na obor školství zaslaná ţádost o poskytnutí informací o změnách ve struktuře středních škol od roku 2003. Ţádost byla vyslyšena a následně se vrátily poţadované informace. Tabulka zaslaná z Krajského úřadu v Ostravě je připojena v přílohách práce. Poté, co bylo zjištěno, ţe se změny týkají 4, respektive 5 subjektů (u jedné školy došlo k slučování dvakrát), byla snaha o zjišťování důvodů sloučení z internetových zdrojů. Hlavně z článků, protoţe o událost, jako je sloučené školy je vţdy na veřejnosti dost diskuzí. Toto hledání nebylo však nějak úspěšné, nejspíš to bylo zapříčiněno velkou časovou prodlevou. Dostatek informací bylo zjištěno pouze o sloučení škol, které proběhlo v roce 2012 (Gymnázium a Střední průmyslová škola elektrotechniky a informatiky, Frenštát pod Radhoštěm, příspěvková organizace). Na řadu přišlo kontaktování škol, které se slučovaly. Projevila se vstřícnost škol, a to v poskytnutí dokumentů o sloučení (připojeny v přílohách). V jednom případě mi ředitelka poskytla rozhovor. Jak můţeme vidět, v tabulce, v roce 2003 tvořili síť středních škola na Novojičínsku celkem 20 škol a školských zařízení. Z tohojednu školu zřizovalo MŠMT, jednu církev, dvě soukromý zřizovatel a ostatní byly, zřízeny krajem. Jak také můţeme z tabulky vyčíst, změny se udály pouze u škol, které zřizuje právě kraj. První změny proběhly hned v roce 2003, kdy do sloučením vznikla VOŠ, SOŠ, SOU Kopřivnice. Další změna proběhla v roce 2004. 60
Klímkovice se od 1. 1. 2007 přidaly k okresu Ostrava. Na jejich území se vyskytovaly dvě školy: Střední škola odborná a speciální p. o., ta se k 1. 1. 2010 spojila se Stření školou prof. Zdeňka Matějíčka p. o. Jako druhá škola je Střední škola podnikatelská Klimkovice s.r.o.
39
V tomto roce vznikla Mendelova střední škola, Nový Jičín, p. o. Ve stejném roce došlo ještě k jedné události, vznikla Střední škola, Šenov u Nového Jičína, takto škola však fungoval jen do roku 2012, kdy se spojila s jinou školou a dnes funguje pod organizací s názvem Střední škola technická a zemědělská, Nový Jičín, příspěvková organizace. V tomtéţ roce došlo ještě k jedné změně a tou bylo vnik Gymnázia a Střední průmyslové školy elektrotechnické a informatiky, Frenštát pod Radhoštěm, příspěvková organizace.
40
kraj
Zřizovatel
Název školy Gymnázium a Střední odborná škola, Nový Jičín, příspěvková organizace Střední škola, Odry, příspěvková organizace Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, příspěvková organizace Hotelová škola, Frenštát pod Radhoštěm, příspěvková organizace Masarykovo gymnázium, Příbor, příspěvková organizace Odborné učiliště a Praktická škola, Nový Jičín, příspěvková organizace Střední odborné učiliště, Odborné učiliště a Učiliště, Fulnek Střední škola, Šenov u Nového Jičína, příspěvková organizace Střední škola přírodovědná a zemědělská, Nový Jičín, příspěvková organizace
Gymnázium, Frenštát pod Radhoštěm, příspěvková organizace Střední průmyslová škola elektrotechniky, informatiky a řemesel, Frenštát pod Radhoštěm, příspěvková organizace Střední odborné učiliště, Kopřivnice, příspěvková organizace
Církev
MŠMT
VOŠ SOŠ, Kopřivnice Střední oborná škola a Stření odborné učiliště, Nový Jičín Obchodní akademie, Šenov u Nového Jičína Střední zdravotnická škola, Nový Jičín Výchovný ústav, Střední škola a školní jídelna, Nový Jičín
Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola svaté Anežky České
Soukromý
EDUCA – Střední odborná škola, s.r.o.
Střední škola ekonomicky – podnikatelská Studénka, o.p.s.
41
poznámka
Střední škola, Šenov u Nového Jičína, příspěvková organizace. Škola vznikla sloučením k 1. 9. 2004. Fungovala jen do 1. 7. 2012, kdy byla sloučena s následující školou. Jak už bylo řečeno výše, škola byla sloučena k 1. 7. 2012 se Střední školou, Šenov u Nového Jičína, p.o. a dnes funguje pod názvem Střední škola technická a zemědělská, Nový Jičín, příspěvková organizace Gymnázium a Střední průmyslová škola elektrotechniky a informatiky, Frenštát pod Radhoštěm, příspěvková organizace. Vnikla k 1. 1. 2012 sloučením Vyšší odborná škola, střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Kopřivnice, příspěvková organizace vznikl sloučením k 1. 9. 2003 Mendelova střední škola, Nový Jičín, Příspěvková organizace vznikla sloučením těchto tří škol k 1. 9. 2004
Vyšší odborná škola, střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Kopřivnice, příspěvková organizace Jako informace pro tuto práci mi byly předány oficiální stanovisko školy,jak vlastně vidí sloučení škol, v čem by se daly najít výhody a v čem bude sloučení nevýhodou. Ke sloučení došlo hned na začátku období (rok 2003), můţeme tedy předpokládat, ţe to byl jakýsi trend. Obě školy měly podobné studijní obory, takţe se sloučení nabízelo, uţ z toho důvodu, ţe pří moţném budoucím poklesu ţáků, jiţ toto bude vyřešeno. Díky podobným oborům jsou školy, podobně vybaveny, kraj tedy nebude muset současně vybavovat obě školy. Díky spojení se rozšířila nabídka oborů na škole, rozšířilo se vzdělání na tři stupně v rámci jedné školy (odborné, střední odborné, vyšší odborné) coţ není tak obvyklé, bylo tedy vytvořeno unikátní rozsáhlé a přitom kompaktní vzdělávací centrum. Jeden čas dokonce tato škola byla jednou z největších v republice, dokud trend optimalizace nepokročil. Toto má i svou nevýhodou, tento komplex je velmi náročný na řízení. Jak dnes můţeme na prosperující škole vidět i toto riziko se zvládlo. Za poslední výhodu můţeme povaţovat, ţe ţáci mohli měnit obor vzdělání v rámci jedné školy (nebyli ţáci schopni zvládnout maturitní obor, mohli přestoupit na nematuritní) bez zbytečného papírování. Dalo by se tak říci, ţe změny, které sloučení přineslo, jsou jen pozitivní a nikdo si nikdy na nic nestěţoval. Mendelova střední škola, Nový Jičín, Příspěvková organizace Jako druhá v pořadí vznikla tato škola a to sloučením hned tří škol (střední zdravotnické školy, střední odborné školy a obchodní akademie. Ke sloučení došli z iniciativy kraje, sice v době vniku školy nebyl úbytek ještě znatelný, dal se ale předpokládat a tak kraj takto rozhodl. Zatímco sloučení zdravotní školy a střední odborné se nabízelo sama (školy sídlily v sousedních budovách a dokonce společně pouţívaly prostory tělocvičny), přidání obchodní akademie, která sídlí o tři kilometry jinde, bylo překvapením. I přes tuto překáţku (sídlo jednoho subjektu jinde) proběhlo sloučení bez větších problémů. Ředitel bývalé střední školy právě odcházel do důchodu, a výběrové řízení na pozici ředitele vyhrála současná ředitelka Mendelovy školy, která se na tuto pozici výborně hodila. Dnes bychom mohli říct, ţe za hladký průběh spojení můţe právě, ona, protoţe vše perfektně připravila a snad i proto mezi školami neproběhly ţádné nevraţivosti. Kraj sloučení odůvodňoval ekonomickými důvody, ty se ale spíše neprojevily. Vidět je můţeme jen v ušetření platů ve vedení školy (všechny školy dodnes sídlí v původních budovách, takţe úspory v tomto ohledu nejsou). Jako pozitivum také můţeme brát to, ţe si 42
školy navzájem půjčují učitele (není třeba nabírat učitele na půl úvazky), a to hlavně v předmětech, které nejsou vytěţované (zeměpis, chemie atd.).
Střední škola technická a zemědělská, Nový Jičín, příspěvková organizace Ke vzniku této školy došlo sloučením škol Střední škola, Šenov u Nového Jičína, příspěvková organizace a Střední škola přírodovědná a zemědělská, Nový Jičín, p. o. subjekt vznikl k 1. 7. 2012. Samotná škola o sloučení píše:„Sloučená škola bude do budoucna zárukou kvalitní výuky a výchovy žák, bude se lépe vyrovnávat s poklesem potu uchazeče o studium. Sloučení je šancí pro lepší využití majetku i pro vyšší efektivitu.“ O sloučení se rozhodly samotné školy, chopily se tak šance samy ovlivnit optimalizace, jak říká sám ředitel školy, stejně by kraj nakonec tento krok poţadoval, jen by to asi přišlo později. Je to také první případ v kraji, kdy se k optimalizace rozhodly samotné školy. To ţe se sloučily právě tyto dvě školy, vyplynulo ze situace po zváţení všech variant. I po sloučení škola nabízí stále stejně obory vzdělávaná, je však viditelný pokles na niţším počtu ţáků na jednotlivých oborech. V budoucnu je však změna oborů moţná. Co se týče výuky, tak ta je realizována na třech pracovištích. Na jednom pracovišti byla výuka ukončena. I přes toto rozhodnutí, je výuka na všech pracovištích náročná a to hlavně pro vedení, školy totiţ nesídlí v blízkosti. Jinak se dá říci, ţe sloučení proběhlo v klidu a můţeme v něm vidět pozitiva protoţe vetší škola má větší moţnosti.
Gymnázium a Střední průmyslová škola elektrotechniky a informatiky, Frenštát pod Radhoštěm, příspěvková organizace. Tato škola jako všechny ostatní také vznikla sloučením. Moţná proto, ţe se tato škola slučovala jako jedna z posledních nebo moţná také proto, ţe se sloučily dvě ne úplně oborově příbuzné školy, bylo nad tímto krokem kraje mnoho diskuzí. Kraj se pro sloučení těch to škol rozhodla hlavně z ekonomických důvodů. Libor Lenčo61 se k důvodům sloučení vyjádřil takto:„Samozřejmě je to dáno demografickým poklesem a snižujícím se počtem dětí především na průmyslovce. S tím souvisí i několik let trvající nenaplněnost tříd. Navíc se berou děti na čím dál nižší úrovní. Škola už totiž několik let nedělá přijímací zkoušky“.62Průmyslová škola
61
Vedoucí oboru školství Moravskoslezského kraje JALŮVKOVÁ, Iva. Kraj spojí Frenštátskou průmyslovku s gymnáziem, plán vyvolal protesty. IDnes.cz/ Ostrava a Moravskoslezský [online]. 2011 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://ostrava.idnes.cz/kraj-spojifrenstatskou-prumyslovku-s-gymnaziem-plan-vyvolal-protesty-14b-/ostravazpravy.aspx?c=A110607_1598853_ostrava-zpravy_jog 62
43
toto tvrzení nepopírala a dokonce přiznala nenaplněnost třid, vyjádřila však obavy nad odchodem odborníků, kteří na škole vyučují. Náměstkyně hejtmana však tvrdí, ţe nelze udrţovat pedagogy na úkor kvality škol, které přijímají ţáky bez příjímacích zkoušek.63 Škola po sloučení byla přesunuta do budov bývalé průmyslovky, protoţe prostory, které obývalo gymnázium (prostory bývalé kasárny), jsou nevyhovující. Aby se zde všichni ţáci vešli, upravila se ještě budova internátu, který také nevyuţíval všech kapacit. Všechny tyto kroky pomohly kraji ve sníţení nákladů. Provoz jedné budovy je určitě výhodnější, neţ provoz dvou budov, které by se stejně časem musely rekonstruovat. I přes začáteční obavy a nespokojenost se sloučením, můţeme říci, ţe dnes je vše zvládnuto. To nám potvrzuje i inspekční zpráva, která o škole říká: „ organizace vzdělávání, systematická realizace školních aktivit a metodické dovednosti učitelů efektivně podporují rozvoj osobnosti žáků a přispívají k naplňování cílů stanovených v ŠPV. Prostorové a materiální podmínky vytvářejí příznivé prostředí pro plnění cílů. Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků je vhodně využívaná. Pozitiva – výhoda jednoho areálu pro poskytování vzdělání, žáci gymnázia mohou využívat odborné učebny technických oborů. Škola uceleně propojuje teorii s praxí. Negativa – školasi je vědoma nevyhovujícího stavu venkovních školních sportovišťa nutnosti rozšíření hygienického zařízení pro žáky.“64 Jak uţ bylo v práci mnohokrát zmíněno, za sloučení těchto škol můţe hlavně demografický pokles ţáků v posledních letech. Samozřejmě to není jediný důvod, proč u nás k optimalizace sítě dochází. Jako další důvody určitě můţeme uvést neefektivní vyuţívání škol a školských zařízení. Proto se kraj cestou optimalizace snaţí zefektivnit naloţené prostředky na školství (úspora v prostorách, prostředky na platy učitelů aj.).
63
Ostrava chystá další sloučení škol. Moravskoslezské novinky.cz [online]. 2011 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.moravskoslezskenovinky.cz/zpravy/regiony/ostrava-chysta-dalsi-slouceni-strednich-skol/ 64
ČŠI. Inspekční zpráva. [online]. 2011 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.spsfren.cz/sites/default/files/Inspek%C4%8Dn%C3%AD%20zpr%C3%A1va%2010-2013.pdf
44
Závěr Cílem bakalářské práce bylo zpracovat přehled změn, které se udály v síti středních škol na Novojičínsku. Tento cíl byl splněn tím, ţe byly splněny jednotlivé cíle teoretické a praktické části. Cíl teoretické části byl splněn tak, ţe jsem prostudovala odbornou literaturu z oblasti středního školství. Nejprve byly objasněny základní pojmy, které jsou důleţité pro pochopení celého kontextu práce, poté jsem ze studii odborné literatury zpracovala vše, co se týkalo střední školy (zřizovatelé, financování). V druhé části teorie jsem zpracovala faktory, které ovlivňují síť středních škol, dále pak trendy optimalizace v Moravskoslezském kraji. V praktické části jsem cíl naplnila tím, ţe jsem zpracovala přehled změn, které se v sítí škol na Novojičínsku odehrály a to od roku 2003 do roku 2013. K naplnění tohoto cíle došlo díky, pomoci pracovníků Krajského úřadu v Ostravě, kteří mi poskytli důleţité informace a dále pak pracovníci jednotlivých středních škol, kteří bylo také velmi ochotni poskytovat informace, o které bylo poţádáno. Kdyby mělo být zhodnoceno, proč v síti středních škol dochází k tolika změnám (v ostatních okresech kraje jsou změny také očividné), vidíme, ţe hlavním důvodem jedním je pokles ţáků na středních školách díky poklesu demografické křivky. Dalším důvodem je velké rozšíření sítě střeních škol po roce 1989 a díky jiţ zmíněnému demografickému poklesu není potřeba tolik škol, a proto jsou kroky kraje v redukci středních škol vítány. U mnoha škol, které se slučovaly v rámci optimalizace, nedocházelo k naplnění kapacit oborů a tím i k neefektivnímu vyuţívání prostředků, které jsou na vzdělání vynakládány. Tím ţe kraj některé školy slučuje jim prospívá hlavně v tom, ţe větší školy budou mít v síti škol daleko větší prestiţ neţ školy malé a budou mít daleko větší moţnosti. Tato práce můţe být přínosem pro ty, kteří by se v budoucnu chtěli touto problematikou také zabývat, ale také pro ředitele a učitele středních škol, aby tuto problematiku mohli lépe pochopit, neboť se jich přímo týká.
45
Použitá literatura BARTOŇOVÁ, Dagmar et al. Demografická situace České republiky: proměny a kontexty 1993-2008. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010. 238 s. ISBN 978-807419-024-7. GADASOVÁ, Dalimila. Základy veřejné správy v ČR II.: veřejná správa a školství pro školský management. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. 87 s. Studijní opory. ISBN 978-80-244-2596-2. MALACH, Antonín. Vzdělávání a reforma veřejné správy: podkladové materiály pro konferenci konané 12.-13. září 2001 v Brně v rámci výzkumného projektu Faktory efektivnosti rozvoje regionů. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2001- . PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška a MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. 6.,aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Portál, 2009. 395 s. ISBN 978-80-7367-647-6. PRŮCHA, Jan, ed. Pedagogická encyklopedie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009. 935 s. ISBN 97880-7367-546-2. STRECKOVÁ,Yvonne. a kol.: Reforma veřejné správy a veřejných financí a faktory efektivnost rozvoje regionů, 1.vyd.Brno: MU 2003, 197 s. ISBN 80-210-3074-7. SVĚTLÍK, Jaroslav. Marketing školy. 1. vyd. Zlín: Ekka, 1996. 382 s. ISBN 80-902200-8-8. s. ISBN 80-211-0305-1. VALENTA, Jiří. Financování a rozpočet školy. Karviná: Paris, 2004. ISBN 80-239-2218-1. WALTEROVÁ, Eliška a kol. Úloha školy v rozvoji vzdělanosti. Brno: Paido, 2004. 2 sv. ISBN 80-7315-083-2. ZEMÁNEK, Petr. Demografie a populační politika. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012. 67 s. Studijní opora. ISBN 978-80-244-3368-4.
Použité zdroje Bludiště školské právnické osoby [online]. 2004 [cit. 2014-02-24]. ISSN 0139-5718. Dostupné z: http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=3953&PHPSESSID=38295fccb13e3a478a42 2125dbb43964 ČESKO. Zákon č. 561 ze dne 24. září 2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). In msmt.cz [online]. Dostupné také z: http://www.msmt.cz/file/19743
46
ČESKO. Zákon č. 2 ze dne 8. ledna 1969 zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. In mfcr.cz [online]. Dostupné také z : http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/legislativni-dokumenty/1969/zakon-c-2-1969-sb-3322 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Charakteristika okresu Nový Jičín. [online]. 2012 [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_novy_jicin ČESKO. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha [online]. Praha: Tauris, 2001 [cit. 2013-0116]. ISBN 80-211-0372-8. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/pdf/bilakniha.pdf ČESKO. NÁRODNÍ ÚSTAV ODBRNÉHO VZDĚLÁNÍ. Analýza realizované vzdělávací nabídky středních škol ve školních rocích 1998/99, 2003/04, 2008/09. [online],Praha. NÚOV, [2014-02-06].Dostupné z:http://www.nuv.cz/uploads/Vzdelavani_a_TP/analyza_RVN_final_pro_www.pdf¨ ČŠI. Inspekční zpráva. [online]. 2011 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.spsfren.cz/sites/default/files/Inspek%C4%8Dn%C3%AD%20zpr%C3%A1va%20 10-2013.pdf JALŮVKOVÁ, Iva. Kraj spojí Frenštátskou průmyslovku s gymnáziem, plán vyvolal protesty. IDnes.cz/ Ostrava a Moravskoslezský [online]. 2011 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://ostrava.idnes.cz/kraj-spoji-frenstatskou-prumyslovku-s-gymnaziem-plan-vyvolalprotesty-14b-/ostrava-zpravy.aspx?c=A110607_1598853_ostrava-zpravy_jog METODICKÁ PODPORA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE. Charakteristika Moravskoslezského kraje. 2004-2006. [online]. Dostupné z:. Cit. [2014-02-22]
MORAVSKOSLEZKÝ KRAJ. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje 2003[online] Moravskoslezský kraj 2014 [cit 2013-03-16]. Dostupné z: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/assets/sk/dz2003.pdf MORAVSKOSLEZKÝ KRAJ. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje 2006[online] Moravskoslezský kraj 2014 [cit 2013-03-16]. Dostupné z: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/assets/sk/sk_zamer_2k6_2k8.pdf MORAVSKOSLEZKÝ KRAJ. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje 2008[online] Moravskoslezský kraj 2014 [cit 2013-03-16]. Dostupné z: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/assets/sk/sk_dokumenty_06_p01.pdf MORAVSKOSLEZKÝ KRAJ. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje 2012[online] Moravskoslezský kraj 2014 [cit 2013-03-16]. Dostupné z: http://verejna-sprava.krmoravskoslezsky.cz/assets/sk/dz_msk_2012_fin_27_3.pdf NÁRODNÍ ÚSTAV ODBORNÉHO VZDĚLÁNÍ. Analýza realizované vzdělávací nabídky středních škol ve školních rocích 1998/99, 2003/04 a 2008/09. [online]. Praha, 2010 [cit. 47
2013-02-17]. Dostupné z: http://www.nuv.cz/uploads/Vzdelavani_a_TP/analyza_RVN_final_pro_www.pdf Ostrava chystá další sloučení škol. Moravskoslezské novinky.cz [online]. 2011 [cit. 2014-0420]. Dostupné z: http://www.moravskoslezskenovinky.cz/zpravy/regiony/ostrava-chystadalsi-slouceni-strednich-skol/ ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC. Silnice a dálnice v České republice.[online]. 2013 [cit 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.rsd.cz/rsd/rsd.nsf/0/00712811179E3270C1257C08005CD18B/$file/RSD2013cz.p df Školství na křižovatce: výroční zpráva o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy v letech 1997-1998. Praha: Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy České republiky, 1998. 283 s. ISBN 80-211-0305-1.
48
Seznam zkratek NÚOV – Národní ústav odborného vzdělání MŠMT – Ministerstvo školství mládeţe a tělovýchovy SOU – střední odborné učiliště NIV – neinvestiční výdaje RVP – rámcový vzdělávací program ŠVP – školní vzdělávací programy NPV – Národní program vzdělávání DZ – Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy
49
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Stanovisko o sloučení VOŠ, SOŠ, SOU Kopřivnice Příloha č. 2: Inspekční zpráva Příloha č 3: Střední školy v okrese Nový Jičín Příloha č. 4 : Rozhovor se zástupcem ředitele Mendelovy stření školy
50
Příloha č.1:Stanovisko o sloučení VOŠ, SOŠ, SOU Kopřivnice
Příloha č. 2: Inspekční zpráva
Příloha č 3: Střední školy v okrese Nový Jičín IČ
Název Ulice Gymnázium a Střední odborná škola, Nový Jičín, příspěvková Palackého 00601675 organizace 1329/50
Město
Nový Jičín
Zřizovatel
kraj
Gymnázium a Střední průmyslová škola elektrotechniky a informatiky, Frenštát pod Radhoštěm, příspěvková Frenštát pod 00601659 organizace Křižíkova 1258 Radhoštěm kraj Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, příspěvková 00601667 organizace
17. listopadu 526/18
Bílovec
kraj
Hotelová škola, Frenštát pod Radhoštěm, příspěvková Frenštát pod 00576441 organizace Mariánská 252 Radhoštěm kraj Masarykovo gymnázium, Příbor, příspěvková 00601641 organizace
Jičínská 528
Příbor
kraj
Mendelova střední škola, Nový Jičín, příspěvková 00845027 organizace
Divadelní 138/4
Nový Jičín
kraj
Odborné učiliště a Praktická škola, Nový Jičín, příspěvková Sokolovská 00601594 organizace 487/45
Nový Jičín
kraj
Střední škola, Odry, příspěvková 00577910 organizace
Odry
kraj
Sokolovská 647/1
Pozn.
Střední škola technická a zemědělská, Nový Jičín, příspěvková 00848077 organizace
U Jezu 7
Nový Jičín
kraj
Vyšší odborná škola, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Kopřivnice, příspěvková 00601624 organizace Husova 1302
Kopřivnice
kraj
Výchovný ústav, střední škola a školní jídelna, Nový Jičín, 00601586 Divadelní 12 Divadelní 12
Nový Jičín
MŠMT
Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola svaté 16628144 Anežky České 1. máje 249/37 Odry
církev
EDUCA - Střední Bohuslava odborná škola, Martinů 64087859 s.r.o. 1994/4
Nový Jičín
soukromník
Střední škola ekonomickopodnikatelská Studénka, o. p. A. G. L. 25833685 s. Svobody 760
Studénka
soukromník
Střední odborné učiliště 00848042 strojírenské, Husova 1162 Kopřivnice, Husova 1162
Kopřivnice
kraj
Střední odborná škola a Střední 00848166 Tyršova 9 odborné učiliště, Nový Jičín, Tyršova 9
Nový Jičín
kraj
Obchodní akademie, 00601616 Šenov u Nového Jičína, Dukelská 350
Dukelská 350
Šenov u kraj Nového Jičína
Střední odborné 00575585 učiliště, Odborné
Kapucínská 281 Fulnek
k 1. 9. 2003 sloučeno s organizací nyní fungující pod názvem Vyšší odborná škola, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Kopřivnice, příspěvková organizace (viz řádek 13)
k 1. 9. 2004 obě organizace sloučeny se Střední zdravotnickou školou, Nový Jičín, Divadelní 4; nyní fungující pod názvem Mendelova střední škola, Nový Jičín, příspěvková organizace (viz řádek 9)
kraj
k 1. 9. 2004 sloučeno s organizací, která fungovala pod názvem Střední škola, Šenov u Nového Jičína, příspěvková organizace do 1. 7. 2012 (viz řádek 22)
učiliště a Učiliště, Fulnek, Kapucínská 281 Střední škola přírodovědná a zemědělská, 00601608 U Jezu 7 Nový Jičín, příspěvková organizace
Nový Jičín
kraj
Střední průmyslová škola elektrotechniky, informatiky a Frenštát pod 00601632 Křižíkova 1258 kraj řemesel, Radhoštěm Frenštát pod Radhoštěm, příspěvková organizace SOUKROMÁ OBCHODNÍ AKADEMIE 25839012 obecně prospěšná společnost
Křižíkova 1258
k 1. 7. 2012 organizace sloučena se Střední školou, Šenov u Nového Jičína, příspěvková organizace, organizace nyní funguje pod názvem Střední škola technická a zemědělská, Nový Jičín, příspěvková organizace (viz řádek 12)
k 1. 1. 2012 sloučeno s organizací nyní fungující pod názvem Gymnázium a Střední průmyslová škola elektrotechniky a informatiky, Frenštát pod Radhoštěm, příspěvková organizace (viz řádek 5)
Frenštát pod k 1. 11. 2002 vyřazena ze sítě škol na základě žádosti soukromník Radhoštěm zřizovatelů
Klímkovice součást okresu Nový Jičín do 31.12.2006 Střední škola odborná a speciální, Komenského 00577090 Klimkovice kraj Klimkovice, 215 příspěvková organizace
k 1. 1. 2010 sloučena se Střední školou prof. Zdeňka Matějčka, Ostrava-Poruba, 17. listopadu 1123, příspěvková organizace
Střední škola na základě vyhlášky č. 513/2006 Sb., kterou se mění podnikatelská Komenského vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů 25372351 Klimkovice soukromník Klimkovice 112 České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, s.r.o. ve znění pozdějších předpisů Zpracovala: ing. Lenka Faltýnková Ostrava, 10. 2. 2014 Pozn. V řádcích bez podbarvení jsou uvedeny fungující organizace. V řádcích s podbarvením jsou uvedeny organizace, které byly zrušeny Tabulka obsahuje informace o organizacích, které fungovaly či fungují na území okresu Nový Jičín od roku 2002
Příloha č. 4:Rozhovor se zástupcem ředitele Mendelovy střední školy 1. Kdy a z jakých důvodů došlo ke vzniku Vaší školy? Ke sloučení škol došlo v září 2004, kdy nám kraj oznámil, ţe v rámci optimalizace střeních škol se naše (střední zdravotnická škola) sloučí se sousední školou (střední odborná škola a střední odborné učiliště). Úbytek ţáků sice ještě nebyl tak znatelný, ale kraj uţ myslel dopředu. Dneškem se počet ţáků na obchodní akademii ustálil a na naší budově uţ také nepočítáme s velkým poklesem ţáků. Toto sloučení se nabízelo, oba subjekty obývají prostory sousedních budov, přičemţ dvůr a tělocvična byla uţ tehdy společná, takţe kraj rozhodl, ţe se tyto školy sloučí v jednu. Navíc na střední odborné škole odcházel ředitel školy do důchodu, takţe si tímto krokem kraj ulehčil i v moţných neshodách, kdo bude ředitelem vzniklé školy. 2. Mluvíme jen o sloučení dvou subjektů, spojovaly se ale tři. Jak vznikla situace, že se ke sloučení připojila i třetí škola? Nemohu říct, ţe jsme připojení třetí školy čekali, to rozhodně ne. Toto rozhodnutí vyplynulo ze situace. Na obchodní akademii docházelo k stále většímu poklesu ţáků a tak kraj rozhodl, ţe se tato škola, připojí ke škole, která měla vzniknout tady (rozhovor byl prováděn v budově bývalé zdravotní školy). 3. Jaké důvody sloučení, tedy kraj uváděl? Myslím, ţe v první řadě, to byly důvody ekonomické. Ty se ale dle mého názoru nějak neprojevily. Škola dodnes obývá veškeré prostory, které obývala před sloučením. Jediné na čem se ušetří, jsou platy ředitelů a vedoucích pracovníků. 4. Má tedy sloučení, nějaký pozitivní efekt? Určitě ano. Po sloučení jsme uţ nemuseli řešit nedostatek učitelů na předměty, které se na škole vyučují v niţším rozsahu neţ ostatní. Je zde jeden učitel a ten se postará o dotaci předmětu jak na naší budově, tak na budově obchodní akademie. Mluvíme zde třeba o předmětech jako je zeměpis, dějepis aj. 5. V čem vidíte nevýhodu sloučení
Já osobně v ničem nevýhodu nevidím. Škola dokáţe fungovat i takto a myslím, ţe je to hlavně zásluhou paní ředitelky, která se zaslouţila o celé sloučení a i dnes vše perfektně zvládá. Jediné v čem vidím nevýhodu, je přejíţdění paní ředitelky z jedné budovy na druhou. 6. Když je přejíždění nevýhodou uvažuje se, i v rámci úspor, o přesunutí žáků z Šenova sem? V dohledné době ne. Prostory tady nejsou tak velké, aby pobraly všechny ţáky.
