UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav speciálněpedagogických studií
Bakalářská práce Radka Máčalová
Prevence grafomotorických obtíţí u dětí předškolního věku
Olomouc 2014
vedoucí práce: PhDr. Renata Mlčáková, Ph.D.
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem svou bakalářskou práci vypracovala samostatně za pomoci citované literatury a pouţitých zdrojů a pod odborným vedením PhDr. Renaty Mlčákové, Ph.D.
V Blatnici pod Svatým Antonínkem dne 22. 4. 2014 ……………………….. podpis
Poděkování Děkuji PhDr. Renatě Mlčákové, Ph.D. za cenné rady, připomínky a za čas, který mi věnovala při odborném vedení mé bakalářské práce. Zároveň bych ráda poděkovala své rodině za trpělivost a podporu. Radka Máčalová
Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................ 5 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................................. 6 1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ ............................................................................... 7 2 MOTORIKA .......................................................................................................................... 9 2.1 HRUBÁ A JEMNÁ MOTORIKA .............................................................................................. 9 2.2 MOTORICKÝ VÝVOJ DÍTĚTE V PŘEDŠKOLNÍM VĚKU ........................................................... 9 2.2.1 Úroveň motorického vývoje tříletého dítěte............................................................. 10 2.2.2 Úroveň motorického vývoje čtyřletého dítěte .......................................................... 11 2.2.3 Úroveň motorického vývoje pětiletého dítěte .......................................................... 11 2.2.4 Úroveň motorického vývoje šestiletého dítěte ......................................................... 11 3 GRAFOMOTORIKA .......................................................................................................... 12 3.1 GRAFOMOTORICKÝ VÝVOJ ............................................................................................... 12 3.2 GRAFOMOTORICKÉ OBTÍŢE U DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU ................................................ 13 3.3 PREVENCE GRAFOMOTORICKÝCH OBTÍŢÍ ......................................................................... 15 4 HYGIENA PSANÍ ............................................................................................................... 16 4.1 SPRÁVNÝ ÚCHOP TUŢKY .................................................................................................. 16 4.1.1 Nácvik správného úchopu ........................................................................................ 17 4.2 SPRÁVNÉ SEZENÍ, DRŢENÍ TĚLA ....................................................................................... 17 4.3 NATOČENÍ PSACÍ PODLOŢKY ............................................................................................ 18 4.4 OSVĚTLENÍ PSACÍ PLOCHY, DOBA PSANÍ A RADOSTNÁ ATMOSFÉRA ................................. 18 PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................................. 19 5 VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ ..................................................................................................... 20 5.1 CÍL VÝZKUMU .................................................................................................................. 20 5.2 CHARAKTERISTIKA SOUBORU .......................................................................................... 20 5.3. VÝZKUMNÉ METODY ...................................................................................................... 21 5.3.1 Dotazník ................................................................................................................... 21 5.3.2 Pozorování ............................................................................................................... 22 5.3.3 Pedagogický experiment .......................................................................................... 22 5.3.3.1 Kresebné úkoly ................................................................................................. 22 5.3.3.2 Soubor relaxačně grafomotorických cviků ....................................................... 24 6 ANALÝZA VÝSLEDKŮ KRESEBNÝCH ÚKOLŮ ....................................................... 28 6.1 ÚCHOP TUŢKY PŘI VSTUPNÍM TESTU ................................................................................ 28 6.2 ÚCHOP TUŢKY PŘI VÝSTUPNÍM TESTU .............................................................................. 29 6.3 NAPODOBENÍ HŮLKOVÉHO PÍSMA .................................................................................... 30 6.3.1 Výběr zajímavých prací při napodobení hůlkového písma ...................................... 31 6.4 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ............................................................................................. 32 ZÁVĚR .................................................................................................................................... 34 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................ 35 SEZNAM LITERATURY ..................................................................................................... 36 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................ 37 ANOTACE
Úvod Součástí připravenosti dítěte na vstup do školy je i dostatečná úroveň grafomotorických dovedností. Pokud se objeví potíţe v této oblasti, je vhodné začít s dětmi systematicky pracovat a snaţit se obtíţe odstranit nebo alespoň zmírnit. V současné době rodiče příliš neřeší, jak jejich dítě drţí tuţku, jak při kreslení sedí a jestli má dost pohybu. Často bohuţel nevědí, jaké návyky jsou správné a nechávají všechno plynout se slovy „vţdyť on se to naučí později“. Mýlí se. Pokud si dítě zafixuje nesprávný úchop tuţky, pak dá velké úsilí jej tomuto úchopu odnaučit a nemusí se to vůbec podařit. To mohu potvrdit z mé vlastní zkušenosti. Naučila jsem se drţet tuţku nesprávným hrstičkovým úchopem a přiznávám se, ţe teprve nedávno jsem se přeučila na tzv. špetku. Během své pedagogické praxe se setkávám s dětmi, u kterých se objevují grafomotorické obtíţe. Dle mého názoru by bylo nejlepší předcházet těmto grafomotorickým obtíţím různými preventivními programy a také spolupracovat s rodiči. Jako učitelka mateřské školy jsem s dětmi v kaţdodenním kontaktu a mohu u nich podporovat grafomotorické dovednosti a návyky. Tato oblast mě zajímá, a proto jsem si jako téma bakalářské práce zvolila prevenci grafomotorických obtíţí u dětí předškolního věku. V teoretické části se zabýváme hrubou a jemnou motorikou a úrovní motorického vývoje předškolních dětí. V následujících kapitolách jsme shromáţdili poznatky o grafomotorice a jejím vývoji, obtíţích, prevenci a hygieně psaní. V praktické části se zabýváme výzkumným šetřením, jehoţ cílem je zmapovat grafomotorickou úroveň u vybrané skupiny dětí se zaměřením na úchop psacího náčiní. Zajímá nás také, jestli děti dokáţí napodobit hůlkové písmo. Pokusíme navrhnout program relaxačních grafomotorických cvičení, ten aplikovat tři měsíce na vybranou skupinu dětí a ověřit, zda dojde k odstranění nebo alespoň ke zlepšení grafomotorických obtíţí.
5
Teoretická část
6
1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ Motorika je vysvětlena jako „celková pohybová schopnost organismu. Zahrnuje činnosti označované jako grafomotorika a psychomotorika.“ (Průcha, 2003, s. 128) V Psychologickém slovníku (Hartl, 2004, s. 328) je motorika vysvětlena jako „pohybová schopnost organismu; skládá se z pohybů spontánních, reflexních, volních a expresivních, které vyjadřují psych. stav.“ Hrubá motorika (Allenová, 2002) je práce velkých svalů umoţňující lokomoci, např. chůzi, skákání, plavání i nelokomoční pohyby, např. sezení, sezení ve dřepu. Jemná motorika (Allenová, 2002) je motorika prstů a artikulačních orgánů; vypovídá o manipulačních schopnostech, např. stavění z kostek, zapínání knoflíků nebo zipu, čištění zoubků. Grafomotorika (Průcha, 2003, s. 69) je vysvětlena jako „soubor psychomotorických činností, které jedinec vykonává při psaní. Psaní není jen záležitostí psacích pohybů ruky (u postižených osob též nohy, úst), ale je řízeno psychikou.“ Psychomotorika (Průcha, 2003, s. 193) je termín vyjadřující „úzkou souvislost a vzájemnou podmíněnost psychické a tělesné (svalové aj.) složky činnosti a prožívání u řady typů úkolů v praxi i při škol. učení. V podobném smyslu se užívá výraz senzomotorika.“ Vzhledem k tomu, ţe se v práci věnujeme prevenci grafomotorických poruch u dětí předškolního věku, je důleţité znát význam slov prevence a předškolní věk. Prevence (Průcha, 2003) je soubor opatření zaměřených na předcházení neţádoucím jevům. Rozlišuje se prevence primární, sekundární a terciární. Předškolní věk je vývojové období dítěte, které trvá od 3 do 6 – 7 let. Hlavní činností předškolního dítěte je hra. Dítě navštěvuje mateřskou školu, kde se postupně připravuje na vstup do školy, na ţivot ve společnosti. Aby to bylo moţné, musí dítě přijmout určitý řád a pravidla, musí se naučit spolupracovat ve skupině s ostatními vrstevníky. Konec této fáze je určen nástupem dítěte do školy. (Vágnerová, 1997; Průcha, 2003) Děti předškolního věku bývají energické, zvědavé a plné nadšení. Jsou stále v pohybu a činnosti, které je baví, dělají s plným nasazením. Během hraní, malování nebo vyprávění se rozvíjejí jejich motorické schopnosti a projevuje se dětská fantazie a kreativita. Výrazně se rozšiřuje slovní zásoba a rozvíjí se intelekt dítěte. Postupně se děti začínají lépe a přesněji vyjadřovat, uvědomovat si potřeby ostatních a z části se jim daří ovládat i své chování. Chtějí být samostatné a nezávislé, ale potřebují mít jistotu, ţe jim dospělý pomůţe, poradí, podpoří a
7
ochrání. Allenová zahrnuje do předškolního věku děti od 3 – 5 let a děti 6tileté řadí do kategorie mladšího školního věku. (Allenová, 2002)
8
2 MOTORIKA
2.1 Hrubá a jemná motorika Pro správný rozvoj hrubé motoriky musí mít dítě dostatek pohybových aktivit, jako je běhání, skákání, seskakování, přeskakování, lezení, podlézání, pohybové hry, chytání, házení, chození po schodech, udrţování rovnováhy při chůzi po lavičce, kladině, plavání, jízdu na kole apod. Nedostatky v této oblasti se u dítěte projevují nešikovností, neobratností, nekoordinovanými pohyby, kdy je narušena jejich souhra. Jemná motorika je rozvíjena především při kaţdodenních činnostech, jako je manipulace s různými předměty a hračkami, práce s různým materiálem, nácvik sebeobsluhy. Dítě předškolního věku se snaţí napodobovat dospělé a chce jim pomáhat. Dospělí však dítě odrazují od činností z obav, aby něco nerozbilo, nepokazilo, nebo aby se nezranilo. Všechny činnosti, které dítě vykonává, by měly mít smysl a dítě by v nich mělo vidět uţitek. Následná pochvala je pro dítě motivací pro další práci. (Bezděková, 2008; Bednářová, Šmardová, 2006) Szabová (1999) doporučuje stimulační hry, kterými se rozvíjí jemná motorika, zlepšuje se manuální zručnost a pohyblivost mluvidel. Často také odstraňují křečovitost, napětí a přinášejí celkové psychické a fyzické uvolnění. Jemná motorika obsahuje více oblastí – grafomotoriku, logomotoriku, mimiku, oromotoriku a vizuomotoriku. Pojem grafomotorika jsme jiţ vysvětlili výše a budeme se jím v práci dále zabývat. Logomotorika je pohybová aktivita mluvních orgánů při artikulované řeči. Mimika je pohybová aktivita obličeje, oromotorika se zabývá obratností mluvních orgánů a vizuomotorika se týká pohybové aktivity zaloţené na zpětné zrakové vazbě. (Opatřilová, 2010)
2.2 Motorický vývoj dítěte v předškolním věku Allenová (2002) se ve své publikaci zaměřuje na šest hlavních vývojových oblastí: tělesnou, motorickou, percepční, kognitivní, řečovou a jazykovou a osobnostně sociální. Všechny tyto oblasti vývoje jsou propojeny a vzájemně spolu souvisejí. Motorický vývoj je schopností dítěte pohybovat se a ovládat různé části těla a závisí na zralosti mozku, smyslovém vnímání, mnoţství svalových vláken, zdravém nervovém
9
systému a na příleţitostech k procvičování motoriky. Motorické schopnosti v raném období jsou u dítěte zpočátku čistě reflexivní, ty postupně mizí s tím, jak se u dítěte rozvíjí vědomé ovládání pohybů. Motorický vývoj se řídí třemi principy: 1. Cefalokaudální: Osifikace a vývoj svalů probíhá od hlavy aţ k prstům u nohou. Dítě se zpočátku naučí ovládat svaly, které drţí hlavu a krk, pak trup a později svaly umoţňující uchopování předmětů. Svaly, které potřebuje dítě k chůzi, se rozvíjejí jako poslední. 2. Proximodistální: Osifikace a vývoj svalů s následnou schopností dítěte ovládat dané svaly začíná v centrální části trupu a odtud postupuje ke končetinám. Dítě se nejdřív naučí ovládat hlavu a krk, teprve potom uchopovat předměty pomocí palce a ukazováčku. 3. Kultivační – vývoj svalů postupuje u hrubé i jemné motoriky od obecného ke specifickému. Např. dvouleté dítě nedokáţe zacházet s míčem nebo lţičkou tak, jako dítě sedmileté. (Allenová, 2002) Vývoj pohybových schopností se vyznačuje propojeností hrubé motoriky, jemné motoriky, motoriky mluvidel (tzv. orální motoriky), motoriky očních pohybů a vizuomotorické koordinace (tj. souhra mezi okem a rukou), která je důleţitá pro kreslení a pozdější psaní. (Bednářová, Šmardová, 2006)
2.2.1 Úroveň motorického vývoje tříletého dítěte Dítě při chůzi po schodech střídá nohy, ale potřebuje ještě oporu. Umí házet větší míč vrchem, ale nedokáţe přesně zacílit a hodit daleko, chytat velký míč oběma rukama, kopat do míče a skákat na místě. Rádo se houpá na houpačce, jezdí na tříkolce nebo ve šlapacím autě. Lépe zachází s tuţkou nebo pastelkou, dokáţe dělat svislé, vodorovné i kruhové tahy. Pouţívá příčný úchop s nataţeným ukazováčkem a později drţí tuţku prsty. U dítěte se jiţ můţe projevit, která ruka je dominantní. Umí obracet stránky v knize po jedné. Dokáţe postavit „komín“ z osmi a více kostek, rádo si hraje s plastelínou, převaluje ji v dlaních, mačká ji a tluče do ní. Poradí si se zapínáním velkých knoflíků a zipů na oblečení. Dokáţe si umýt a utřít ruce, zuby si čistí rádo, ale ne důkladně. (Allenová, 2002; Looseová, 2001)
10
2.2.2 Úroveň motorického vývoje čtyřletého dítěte Dítě umí chodit podle čáry namalované na podlaze, poskakovat na jedné noze, zdolávat dětské průlezky, ţebříky, přeskakovat vyšší překáţky, lépe zamířit a dohodit míčem dál. S přehledem se dokáţe pohybovat na tříkolce. Tuţku drţí ve třech prstech, překresluje některé tvary a písmena, kreslí kříţ. Dovede uchopit štětec, maluje a kreslí s určitým záměrem, ale pokud se mu kresba nezdaří podle představ, označí svůj výtvor za něco jiného. Stříhá nůţkami. Dokáţe postavit „komín“ z deseti a více kostek, dokáţe vytvarovat různé objekty z plastelíny, s větší přesností zatlouká hřebíky, kolíky a navléká korálky na šňůrku. (Allenová, 2002; Looseová, 2001)
2.2.3 Úroveň motorického vývoje pětiletého dítěte Dítě zdolává schody bez pomoci a střídá při tom nohy, dokáţe chodit pozpátku, stát na jedné noze po dobu deseti sekund a přejít po kladině. Učí se skákat přes švihadlo a chytá menší míč hozený ze vzdálenosti jednoho metru. Později chytá míč jednou rukou. Obratně řídí tříkolku, šlapací auto a některé děti se učí jezdit na kole. Dobře zachází s tuţkou, vybarvuje omalovánky, podle vzoru napíše různá písmena nebo nakreslí různé útvary, nůţkami stříhá podle naznačené linky, ale nepřesně. Je uţ většinou zřejmé, která ruka je dominantní. Rádo podle předlohy staví z konstruktivních stavebnic trojrozměrné útvary. Samo se obléká, učí se zavazovat tkaničky. (Allenová, 2002; Looseová, 2001)
2.2.4 Úroveň motorického vývoje šestiletého dítěte U dětí, především u chlapců se zvětšuje síla svalů, zlepšují se dovednosti hrubé a jemné motoriky. Dítě rádo běhá, skáče, leze, šplhá, hází, stává se obratnějším, zručnějším a má lepší koordinaci oka a ruky. Zvládá jízdu na kole, učí se plavat, lyţovat a další sporty. Dítě rádo kreslí, maluje, obkresluje, modeluje, vystřihuje a skládá papír. Kreslí se správným drţením tuţky. Umí většinou zavázat tkaničky a samostatně se obléká. (Allenová, 2002; Looseová, 2001)
11
3 GRAFOMOTORIKA
3.1 Grafomotorický vývoj „Termínem grafomotorika rozumíme tu část jemné motoriky a psychických funkcí, kterou potřebujeme při kreslení a psaní, a jejíž stupeň vývoje významnou měrou poznamenává kresbu i písemný projev. Z psychických funkcí jsou to především: rozumové předpoklady, zrakové vnímání (diferenciace, analýza, syntéza), senzomotorická koordinace, prostorové vnímání, volní úsilí, pozornost.“ (Bednářová, Šmardová 2006, s. 5) V průběhu vývoje dítěte zaznamenáváme fyziologický vývoj úchopů, který popisují Looseová, Piekertová, Dienerová a Mlčáková. (tabulka č. 1) Věk
Motorika
(přibliţně) 2 – 4 měsíce
Náhodné uchopení.
4 – 6 měsíců
Radiálně – palmární úchop (dlaňový).
11 – 13
Jemný pinzetový úchop (klíšťový).
měsíců
Izolované pouţívání ukazováčku.
16 – 18
První zkušenosti s tuţkami – spíše náhodné.
měsíců 18 – 24
Koordinované pohyby.
měsíců
Je moţno strukturovat list papíru. Začíná řízení pohybu (stop – nový začátek). Je moţné jíst lţící. Dovnitř otočený příčný úchop.
2 – 3 roky
Pohyby při kreslení jsou koordinovanější a jemnější. Formy jsou rozmanitější, zprvu hranaté, pak kulaté. Začátek zdůrazňování a pouţívání prvních prvků písma. Začíná intenzivní čmárání. Dítě můţe listovat stránkami.
3 – 4,5 let
Začátek pravidelných, kontinuálních pohybů při kreslení. Zlepšují se tvarové variace.
12
Příčný úchop s nataženým ukazováčkem. Dítě můţe kreslit čáry, izolované a klikaté, provádět pohyby určitým směrem, linie jsou diferenciovanější. Tužku drží v prstech. Dítě můţe kreslit kruhy otevřené a později uzavřené. Pohyby se mohou cíleně vracet k výchozímu bodu. Umí vymalovat kruh. 4,5 – 5 let
Smysluplná kresba „hlavonoţce“ představujícího panáčka. Grafické formy jsou uspořádány tak, ţe dávají smysl. Dovede uchopit štětec. Dovede dva body spojit čarou. Od pěti let jsou moţné vědomé změny směru při pohybu tuţkou. Dítě umí nakreslit kříţ. Moţné jsou nepřetrţité, více či méně pravidelné pohyby, ale i nazpět směřující pohyby.
5 – 7 let
Dítě umí obkreslit a také samostatně namalovat velké postavy. Kreslí se správně uchopenou tužkou – špetkový úchop.
6 – 7 let
Je moţné psaní a kreslení v linkách.
7 – 8 let
Písmo je spojitější a plynulejší.
od 7 let
Písmo se individuálně vyhraňuje.
Tabulka č. 1: Grafomotorický vývoj (Looseová, Piekertová, Dienerová 2000; Mlčáková 2009)
3.2 Grafomotorické obtíže u dětí předškolního věku Příčiny
grafomotorických
obtíţí
u
dětí
mohou
být
různorodé.
Problémy
grafomotorických dovedností mohou mít děti se smyslovým i pohybovým postiţením, s hyperkinetickou poruchou (ADHD), s nevýhodným typem laterality, s psychiatrickými diagnózami, s mentální retardací, s poruchou autistického spektra, ale také děti s pozvolnějším vývojem kresby a grafomotoriky, jehoţ podkladem není závaţnější poškození v oblasti motorického, psychického nebo smyslového vývoje. Grafomotorické obtíţe je důleţité včas diagnostikovat, abychom jim mohli předejít, zmírnit je nebo postupně odstranit. (Bednářová, Šmardová, 2006)
13
U dětí předškolního věku můţeme pozorovat tyto grafomotorické obtíţe: nesprávný úchop tuţky, nadměrný přítlak na podloţku, křečovitost, neplynulost v tahu, nevyhraněnou lateralitu, tremor (třes) grafické linie, směrovost v grafickém projevu. (Mlčáková, 2009) Nesprávný úchop tužky U dětí předškolního věku se setkáváme velmi často s nesprávným drţením psacího náčiní. Mezi nesprávné drţení tuţky můţeme zařadit úchop: vařečkový (obrázek č. 1), smyčcový, pěstičkový, špetkový s prohnutým ukazovákem (obrázek č. 2), špetkový s přesahem palce a hrstičkový (obrázek č. 3).
Obrázek č. 1: vařečkový úchop
Obrázek č. 2: úchop špetkový s prohnutým ukazováčkem
Obrázek č. 3: úchop hrstičkový
Je nezbytně nutné nesprávný úchop napravit co nejdříve, aby nedošlo k jeho zafixování. U staršího dítěte je velmi obtíţná nebo uţ není moţná smysluplná náprava nesprávného úchopu. (Looseová, 2001) Nadměrný přítlak na podložku povaţujeme za výrazný grafomotorický problém. Dítě můţe mít správný úchop psacího náčiní, ale kreslení či psaní se mu stále nedaří a nebaví ho. Můţe to být způsobeno nadměrným přítlakem na podloţku. Linie nejsou rovné a plynulé a pohyb ruky je přerušovaný. Nadměrný přítlak na podloţku můţe být způsoben špatným výběrem psacího náčiní, které zanechává nevýraznou stopu, dítě musí na náčiní tlačit a tím dochází k rychlejší únavě ruky. Nejčastěji jsou doporučovány měkké tuţky č. 2, voskovky, měkké trojhranné pastelky. (Bezděková, 2008; Bednářová, Šmardová, 2006; Mlčáková, 2009)
14
Křečovitost, neplynulost v tahu a tremor (třes) grafické linie mohou být způsobeny mnoha aspekty, např. neuvolněnou rukou, nadměrným přítlakem, nevhodným psacím náčiním, nevhodným nábytkem, ale také negativním hodnocením dítěte. Nevyhraněná lateralita - u dítěte předškolního věku je normální, kdyţ při kreslení, psaní, stříhání, malování ruce střídá. Do volby ruky nezasahujeme, ale v posledním předškolním roce by uţ mělo být jasné, kterou ruku dítě upřednostňuje a kterou bude psát. Rodiče by měli vědět, jestli je jejich dítě pravák nebo levák a zda je vyhraněný nebo nevyhraněný pravák či levák. Důleţité je také vědět, kterému oku dítě dává přednost. Grafomotorické dovednosti leváků rozvíjíme stejně jako u praváků. (Kutálková, 2000) Směrovost v grafickém projevu můţeme chápat jako pohyb nebo postup v určitém směru při provádění činnosti. (Mlčáková, 2009) Dítě si někdy plete začátek a konec řádku, nebo píše zrcadlově. Můţeme mu pomoci tím, ţe uděláme malou značku (tečku) na začátku prvního řádku. (Kutálková, 2000) Je vhodné, abychom dětem ukazovali a řadili obrázky v knize nebo na tabuli vţdy správným směrem zleva doprava. Před nástupem do školy by děti měly mít směrovost zleva doprava jiţ ustálenou. (Mlčáková, 2009)
3.3 Prevence grafomotorických obtíží „Děti s obtížemi v grafomotorice potřebují zejména v začátcích psaní cílenou pomoc, založenou na průběžné diagnostice a každodenní práci.“ (Mlčáková, 2009, s. 87) Především vytváříme pro děti vhodné prostředí a dostatek příleţitostí ke kreslení. Velké mnoţství předškolních dětí potřebuje, abychom jejich grafomotorický vývoj podpořili a dostatečně je motivovali. Grafomotoriku bychom měli začít systematicky a cíleně rozvíjet asi od 4 – 5 let věku dítěte. Od pátého roku dítěte je vhodné zařazovat pravidelná grafomotorická cvičení. Pro rozvoj grafomotoriky je k dispozici celá řada uvolňovacích cviků. Postupujeme vţdy od jednodušších grafomotorických prvků, ponecháme dostatek času na jejich zautomatizování a necháme dítěti zaţít pocit úspěchu. (Bednářová, Šmardová, 2006) Problematikou prevence a nápravy grafomotorických obtíţí se zabývá více autorů. Prostřednictvím literatury nebo internetu se můţeme seznámit se spoustou metod, programů nebo kurzů, které jsou zaměřeny na grafomotorickou problematiku.
15
4 HYGIENA PSANÍ „To, jak se dítě v předškolním věku naučí u kreslení sedět, držet tužku, pracovat s uvolněním a napětím, významnou měrou poznamenává jeho výkony ve psaní, čtení později ve škole.“ (Bednářová, Šmardová, 2006, s. 48) Hygiena psaní zahrnuje správný úchop tuţky, správné sezení a drţení těla při psaní, natočení psací podloţky, osvětlení psací plochy, doba, kdy dítě píše a vytváření radostné atmosféry. (Mlčáková, 2009)
4.1 Správný úchop tužky Správný úchop kresebného nebo psacího náčiní je tzv. špetkový úchop. Tuţku drţí tři prsty – palec, ukazováček a prostředníček. Prostředníček podpírá tuţku zdola, palec ji přidrţuje z levé strany a ukazovák shora. Prsteníček a malíček tuţku nedrţí, jsou mírně ohnuty do dlaně a tvoří oporu ruky při kreslení nebo psaní. Tuţka se drţí lehce, 3 – 4 cm nad hrotem a její konec směřuje k rameni. U praváků k pravému rameni a u leváků k levému rameni. Špetkové uchopení psacího náčiní je vhodné pro praváky i leváky. (obrázek č. 4) Pro správný úchop tuţky se doporučuje pouţít pomůcky, např. trojhranné pastelky, speciální násadky na tuţky nebo vlastnoručně vyrobené nástavce z moduritu. (Mlčáková, 2009)
Obrázek č. 4: Správné držení tužky u praváků a leváků (Bezděková, 2008, s. 76 )
16
4.1.1 Nácvik správného úchopu Drţení tuţky nacvičujeme bez velkého vysvětlování, pomocí napodobovacího reflexu, např. podívej se, jak to dělám já, jak píší děti ve škole, jak drţí tuţku bráška atd. K vytvoření špetky z prstů nám poslouţí cvičení jemné motoriky – navlékání korálků, solení, sypání máku, šití aj. (obrázek č. 5 a 6). Dále lze vyuţít pohádku o tom, ţe prostředníček je postýlka, na které tuţka leţí, palec je peřinka a ukazováček polštářek. Pokud dítě drţí tuţku nesprávně, neozve se „zase špatně“, ale třeba - tuţka zase spadla z postýlky. Pro malého kreslíře je to zpráva, ţe tuţka je nešikovná - ne on. A taky je to trochu legrace, takţe můţeme zasáhnout i častěji, aniţ má dítě pocit, ţe je nešika. (Kutálková, 2000; Bednářová, Šmardová, 2006)
Obrázek č. 5: sypání máku
Obrázek č. 6: šití
4.2 Správné sezení, držení těla Výchozí pozice pro kreslení nebo psaní můţe dítě zpočátku měnit. Pracuje vstoje u svislé plochy nebo u stolu, v kleku i vsedě na zemi. Při poloze vsedě na ţidli dítě sedí na celé ploše sedadla, obě chodidla má opřena o podlahu, coţ umoţňuje lepší stabilitu těla. Stehna jsou ve vodorovné a holeně ve svislé poloze, svírají pravý úhel. Trup je vzpřímený, mírně nakloněn dopředu, ramena jsou uvolněná a jsou ve stejné výšce. Hrudník je vzdálený od hrany stolu 3 – 6 cm. Obě předloktí leţí na desce stolu, lokty jsou mimo psací plochu, mírně oddáleny od trupu. Paţe a předloktí zajišťují rovnováhu a stabilitu těla. Hlava je rovně, nevychyluje se z osy páteře a je skloněna přibliţně 30 cm nad papírem. Prsty přidrţují papír a
17
posouvají ho podle přibývajícího písma. Pro správné drţení těla je důleţitá volba vhodného nábytku. Doporučuje se nastavitelný psací stůl a ţidle. (Mlčáková, 2009)
4.3 Natočení psací podložky Abychom dosáhli optimálního sklonu písma v úhlu 75°, je doporučováno, aby okraj sešitu byl oddálen od okraje desky stolu 15 - 25°. Psací plocha je vţdy nakloněna nahoru tím rohem, kterou rukou dítě píše. U praváků je nakloněna pravým horním rohem nahoru a u leváků levým horním rohem nahoru. Druhou rukou se papír přidrţuje. (Mlčáková, 2009; Bednářová, Šmardová, 2006) U dětí předškolního věku natočení psací podloţky nevyţadujeme, necháváme ji ve vodorovné poloze, nebo dáme dětem prostor, aby si ji natočily tak, jak jim to vyhovuje. (Mlčáková, osobní sdělení při konzultaci)
4.4 Osvětlení psací plochy, doba psaní a radostná atmosféra Pro grafické projevy dětí je nejvhodnější denní světlo. V případě umělého osvětlení se volí matné sklo, které rozptyluje a změkčuje světelné paprsky. U praváků by mělo světlo dopadat na psací podloţku zleva a u leváků zprava. Psaní má správně probíhat v době, kdy je dítě odpočaté a nemělo by přesáhnout délku 10 minut. Při grafických projevech bychom měli vytvářet radostnou a pohodovou atmosféru a vyhnout se stresu. (Mlčáková, 2009)
18
Praktická část
19
5 VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ
5.1 Cíl výzkumu Cílem našeho pedagogického šetření bylo zjistit a zmapovat, jaký úchop psacího náčiní se vyskytuje u vybrané skupiny dětí předškolního věku 3 – 6letých, navrhnout program relaxačních grafomotorických cvičení, ten aplikovat na vybraný vzorek dětí a ověřit, zda mohou
relaxační
grafomotorická cvičení
během
tří
měsíců
přispět
ke zlepšení
grafomotorických obtíţí u dětí předškolního věku, v našem případě ke správnému úchopu psacího náčiní. Dílčími cíli bylo: 1. Zjistit momentální stav grafomotorické úrovně se zaměřením na úchop tuţky. 2. Zjistit, zda děti dokáţí napodobit hůlkové písmo. 3. Zjistit, zda můţe dojít ke zlepšení úchopu tuţky během tříměsíčního preventivního programu.
5.2 Charakteristika souboru Výzkumné šetření proběhlo ve druhé polovině školního roku 2012/2013 v Základní a mateřské škole Blatnice pod Svatým Antonínkem, a to na odloučeném pracovišti v Mateřské škole Suchov, kde autorka působila jako pedagog. Šetření dále pokračovalo v první polovině školního roku 2013/2014 v Mateřské škole Blatnice pod Svatým Antonínkem. Důvodem bylo přeloţení autorky na toto pracoviště. Ředitele školy jsme osobně kontaktovali a seznámili ho s problematikou a průběhem našeho výzkumného šetření. Koncem února a v září 2013 jsme oslovili zákonné zástupce dětí, poţádali je o vyplnění dotazníku a na základě jejich souhlasu jsme mohli děti zařadit do výzkumného šetření. Autorka rodiče ubezpečila, ţe všechny získané informace budou anonymní. Počátkem března a září 2013 jsme vstupním testem vyšetřili 20 dětí v Mateřské škole Suchov a Blatnice pod Svatým Antonínkem. Po dobu tří měsíců jsme se kaţdý den snaţili zařazovat relaxační grafomotorické cvičení. Počátkem června a v polovině prosince 2013 jsme výstupním testem vyšetřili všech 20 dětí. (Příloha č. 2)
20
Výběrový soubor tvořilo celkem dvacet dětí, z toho 11 chlapců (55%) a 9 dívek (45%). (graf č.1) Osm dětí ve věku 3 let a 4 měsíců – 5 let a 7 měsíců bylo z Mateřské školy Suchov, označili jsme je jako respondent R1 – 8 a dvanáct dětí ve věku 3 let a 10 měsíců – 4 let a 6 měsíců z Mateřské školy Blatnice pod Sv. Ant. s označením respondent R9 – 20.
(9) 45%
(11) 55% chlapci dívky
Graf č. 1: Struktura souboru dle pohlaví
Mateřská škola Suchov se nachází na menší vesnici a je jednotřídní. Zapsáno je 11 dětí. Mateřská škola Blatnice pod Svatým Antonínkem se nachází rovněţ na vesnici, má tři třídy a je součástí základní školy. Zapsáno je 60 dětí.
5.3. Výzkumné metody Ke sběru potřebných dat jsme zvolili metodu dotazníku, metodu pedagogického pozorování a metodu pedagogického experimentu.
5.3.1 Dotazník Je nejčastěji pouţívanou metodou ke zjišťování a hromadnému získávání údajů. Můţeme jím získat velké mnoţství informací během krátké doby. Základní podmínkou účelného navrţení dotazníku je přesná formulace cíle a otázek. (Gavora, 2000) Sestavili jsme dotazník pro rodiče a zjišťovali jsme, zda dítě navštěvuje logopeda a zda rádo kreslí. Dotazník jsme zároveň vyuţili k souhlasu zákonných zástupců k zapojení dětí do výzkumného šetření. Dotazník obsahoval poloţky uzavřené – dichotomické, rodiče měli zakrouţkovat vhodnou odpověď. (Příloha č. 1)
21
5.3.2 Pozorování Jedna z nejdůleţitějších metod pedagogické diagnostiky. Znamená systematické sledování činnosti lidí, její záznam, analýzu a vyhodnocení. Při kvantitativně orientovaném výzkumu si pozorovatel jiţ před začátkem pozorování stanoví druhy jevů, na které zaměří svou pozornost. Tento způsob pozorování nazýváme strukturované pozorování. Pozorování můţe být krátkodobé nebo dlouhodobé. (Gavora, 2000) Ke zjišťování dat ohledně drţení psacího náčiní jsme pouţili metodu pedagogického pozorování. Všechny zjištěné typy úchopů jsme si zapisovali do záznamového archu (tabulka č. 2) a úchopy tuţky jsme si vyfotografovali.
5.3.3 Pedagogický experiment Experiment je výzkumná metoda s moţností manipulování s proměnnými. Z hlediska podmínek zkoumání se rozlišuje experiment laboratorní, jenţ se provádí v laboratořích nebo ve zvláštních pracovnách či zařízeních vytvořených pro tento účel a experiment přirozený. Výzkumná činnost se provádí v běţném pedagogickém prostředí v přirozených podmínkách za normální výchovně vzdělávací situace. Oba způsoby zkoumání mohou na sebe v různých etapách výzkumu vzájemně navazovat. (Gavora, 2000)
5.3.3.1 Kresebné úkoly Vstupní a výstupní test jsme rozdělili na kresebný úkol č. 1 a kresebný úkol č. 2. Úkoly vstupního i výstupního testu byly shodné. (Příloha č. 4) Kresebný úkol č. 1: Napodobení hůlkového písma ve větě VÍLA AMÁLKA TANČÍ. (Mlčáková, 2009) Zkoušku jsme předloţili dvanácti dětem ve věkové kategorii 4 roky 2 měsíce – 5 let 7 měsíců. Smyslem vyšetření bylo zjistit momentální stav grafomotorické úrovně se zaměřením na úchop psacího náčiní a zajímalo nás, zda děti dokáţí napodobit hůlkové písmo.
22
Pomůcky: ořezaná tuţka č. 2, bílý kancelářský papír formátu A4 s předlohou. Papír byl poloţen na šířku a v jeho horní části byla hůlkovým písmem ručně napsána věta VÍLA AMÁLKA TANČÍ. Velikosti písmen bez diakritiky byl 1cm. Examinátor uvedl: Hezky se posaď, procvičíme si prstíky, jak víla Amálka tančí (ťukání prsty na desku stolu), teď si vezmi tuţku. Ještě sice neumíš číst, ale prohlédni si obrázky na papíru a zkus je nakreslit na volnou plochu (ukáţu kam). Autorka do procesu kreslení nezasahovala, zapisovala si zjištěné údaje a pořídila fotku úchopu. Dítě bylo vţdy po svém výkonu pochváleno. Kaţdému dítěti se autorka věnovala individuálně, v tiché místnosti. Zjištěné varianty úchopů jsme si zapisovali do záznamového archu. (tabulka č. 2) Vyuţili jsme kritérií a hodnocení úchopu tuţky, která doporučuje Mlčáková (2009) a doplnili jsme je o další nesprávný úchop tuţky. A
správný
B
třemi prsty s prohnutým ukazováčkem
C
třemi prsty, palec a ukazovák téměř nataţeny
D
třemi prsty, palec přesahuje přes ukazováček
E
čtyřmi prsty „hrstička“
F
jiný druh úchopu - vařečkový, smyčcový, pěstičkový (Mlčáková, 2009)
Kresebný úkol č. 2: Čmárání kruhu „Let včelky kolem kytičky“. Zkoušku jsme předloţili osmi dětem ve věkové kategorii 3 roky 4 měsíce – 4 roky. Smyslem vyšetření bylo zjistit momentální stav grafomotorické úrovně se zaměřením na úchop psacího náčiní. Pomůcky: ořezaná tuţka č. 2, bílý kancelářský papír formátu A4 s předtištěným obrázkem kytičky. Papír byl poloţen na šířku a uprostřed byl vytištěn obrázek kytičky ve velikosti 3 cm. Examinátor uvedl: Hezky se posaď, procvičíme si prstíky (jednoduché prstové cvičení), vezmi si tuţku. Viděl jsi včelku nebo motýlka, jak létá kolem kytičky? Prohlédni si obrázek na papíru a zkus kolem kytičky létat (krouţit) jako včelka. Autorka do procesu čmárání nezasahovala, zapisovala si zjištěné údaje a pořídila fotku úchopu. Dítě bylo vţdy po svém výkonu pochváleno. Kaţdému dítěti se autorka věnovala individuálně, v tiché místnosti.
23
5.3.3.2 Soubor relaxačně grafomotorických cviků Soubor tvořilo jedenáct grafomotorických cviků. (Příloha č. 5) Cviky jsme zařazovali kaţdý den po dobu tří měsíců. Jednotlivé cviky jsme procvičovali celý týden. Pokud dítě nezvládalo cvik, nebo nebylo zrovna přítomné v mateřské škole, vrátili jsme se znovu k jeho procvičení, nebo jsme přistupovali individuálně. Dodrţovali jsme pořadí cviků. Začali jsme jednoduššími cviky a postupovali jsme k těm sloţitějším. Respektovali jsme individuální tempo a schopnosti kaţdého dítěte. Nezbytné bylo i rytmizování, děti si mohly komentovat a rytmizovat svůj pohyb. Autorka si zapisovala do záznamového archu zvládnutí uvolňovacího cviku dítětem. (Příloha č. 3) Pomáhali a podporovali jsme děti slovem, pochvalou, pracovali jsme v klidu, beze spěchu a v radostné atmosféře. Mlčáková (2009) doporučuje následující řazení grafomotorických prvků: čmárání kruhů obouruč i jednoruč, svislá čára, šikmá čára klesající, vodorovná čára, šikmá čára stoupající, ovál, spojení dvou horních kliček, spojení dvou dolních kliček, dolní oblouk, girlandy, horní oblouk, arkády, dolní a horní zátrh, vlnovka, sloţený zátrh, dolní a horní klička, levý oblouk a pravý oblouk. Kruhy obouruč jsme vyuţili při uvolňovacím cvičení v krupici i na papíru. Dále byly zařazeny tyto cviky: 1. Kruhy – jednoruč, obouruč; - příklady námětů: kočka motá klubíčka, včelka (motýl) létá kolem kytky, sněhové koule, sluníčko, bubliny, kolo od auta, mícháme kaši apod. - příklady rytmizace: Kolo, kolo mlýnské, za čtyři rýnské; Letí, letí včelka, asi takhle velká; Motám,motám klubíčko, podívej se babičko; Vaří myška kašičku v malovaném rendlíčku. 2. Svislá rovná čára – shora dolů; - příklady námětů: ovoce padá ze stromu, spojování dvou vzdálených obrázků, plot, klec. - příklady rytmizace: Podívej se Aničko, na zem padá jablíčko. 3. Svislá rovná čára – zdola nahoru; - příklady námětů: roste kytička, spojujeme dva vzdálené obrázky, spojování teček, apod. - příklady rytmizace: Roste, roste kytka, utrhne ji Jitka. 4. Vodorovná rovná čára – zleva doprava; - příklady námětů: spojujeme dva vzdálené obrázky natištěné tiskátky, kombinace vodorovných a svislých čar, mříţka, aj. 24
- příklady rytmizace: Zvířátka se hledají, na návštěvu spěchají. 5. Šikmá čára – stoupající a klesající, kreslíme pomocí opěrných bodů; - příklady námětů: prší, drakův ocas, lezeme po ţebříku, aj. - příklady rytmizace: Prší, prší, jen se leje, venku zůstat nemůţeme. 6. Ovál – kreslíme mírně nakloněný, předkreslený, později můţeme polohu měnit; - příklady námětů: slepička snesla vajíčko, letadlo krouţí, švestky, aj. - příklady rytmizace: Kropenatá slepičko, snes nám jedno vajíčka. 7. Oblouk dolní – kreslíme opakovaně zleva doprava a zpět; - příklady námětů: šašek se houpe, opice na liáně, kyvadlo hodin apod. - příklady rytmizace: Houpy, houpy, kočka snědla kroupy. 8. Oblouk dolní vázaný – kreslíme zleva doprava; - příklady námětů: jamky pro zajíčky, pro kuličky, špičaté vlnky ve vodě, rybí šupinky. - příklady rytmizace: Zajíc sedí v jamce, ukáţe se Hance. 9. Oblouk horní – kreslíme opakovaně zleva doprava a zpět; - příklady námětů: duha, házení s míčem, deštník. - příklady rytmizace: Houpy, houpy, houpáme, míček spolu chytáme. 10. Oblouk horní vázaný – kreslíme zleva doprava; - příklady námětů: skákání zajíčka, ţáby, ptáčka, kopečky od krtka aj. - příklady rytmizace: Skáče zajíc přes kopec, to je přece jasná věc. 11. Vlnovka – kreslíme zleva doprava, aţ po zvládnutí dolního a horního oblouku; - příklady námětů: vlny na moři, silnice, závodní dráha, krajka aj. - příklady rytmizace: Ţbluňky, ţbluňky, ţbluňky, tak si hrají vlnky. (Mlčáková, 2009; Kutálková, 2000; Bezděková, 2008; Droppová, 2003) Některé cviky, např. horní kličky, dolní kličky, girlandy, arkády, dolní, horní a sloţený zátrh jsme prozatím do souboru grafomotorických cviků nezařazovali, protoţe se nám zdají pro vybranou skupinu dětí obtíţné. Jednotlivým grafomotorickým cvikům na papíru předcházelo protaţení a procvičení prstů, paţí a kresba cviku v krupici. Postup byl následující: 1. Prstová cvičení - Stříška a hnízdečko - spojení prstů, pak propojení prstů a vytvoření hnízdečka s vyuţitím říkadla „Prstíky se potkaly, na sebe se usmály. Navzájem se propletly a hnízdečko upletly. A ptáček zpěváček, nachystal zobáček.“ (obrázek č. 7, 8) 25
- Zobáček - spojení palce a ukazováčku a znázornění zobání. - Tleskání prsty - palec s ukazováčkem, prostředníčkem, prsteníčkem, malíčkem. - Dalekohled - spojení palce a ukazováčku (obě ruce) a pozorování kamaráda. - Otevírání zavřené dlaně - postupně po jednom prstu. - Tanec víly Amálky - ťukání prsty na desku stolu (střídavě, jednotlivě). - Vějíř - volně napnuté prsty rukou jsou u sebe, střídavě oddalujeme a přibliţujeme všechny prsty obou rukou současně. - Zavři – otevři - roztahujeme střídavě napínané prsty od sebe a svíráme je v pěst, palec přimkneme k ukazováku, cvičíme oběma rukama současně nebo ruce střídáme. - Hra na klavír, klávesnici - ťukání prsty na desku stolu. (Bednářová, Šmardová, 2006; Bezděková, 2008) Po jednotlivých prstových cvičení vţdy následovala relaxace – protřepání prstů.
Obrázek č. 7: Prstové cvičení – stříška
Obrázek č. 8: Prstové cvičení – hnízdo
2. Okýnko – tuto techniku jsme vyuţili od Mlčáková (2009), modifikovali jsme ji a pouţili před cvičením v krupici. Děti stojí u stolů, na kterých jsou přichystány podnosy s krupicí. Krupici jsme vysypali na podnos ve vrstvě přibliţně 2 – 3 cm. Děti vzpaţí, spojí palce, ostatní prsty jsou volně nataţeny a vytvoří „okýnko“, které pomalu otevírají a zavírají. Několikrát pohyb opakují a z „otevřeného okýnka“ přesunou obloukem ruce k podnosu s krupicí a uchopí pastelky.
26
3. Uvolňovací cvik v krupici a) dítě ve stoji u stolu uchopí do kaţdé ruky pastelku a jejím druhým koncem vytváří do krupice kruhy obouruč v rytmu říkadla „Kolo, kolo mlýnské, za čtyři rýnské, kolo se nám polámalo, mnoho škody nadělalo, udělalo bác.“ (obrázek č. 9)
Obrázek č. 9: Kruhy obouruč v krupici
Obrázek č. 10: Uvolňovací cvik v krupici
b) dítě si ponechá jednu pastelku a procvičuje do krupice aktuální uvolňovací cvik, který je mu nejdříve předveden učitelkou. (obrázek č. 10) Pomůcky: velké podnosy o rozměru 50 x 35 cm, dětská krupice, široké hranaté pastelky 4. Uvolňovací cvik na papír – dítě se posadí ke stolu, uchopí pastelku a procvičuje tentýţ uvolňovací cvik na papír formátu A3. (obrázek č. 11) Pomůcky: náčrtníkový papír formátu A3 s předkresleným uvolňovacím cvikem, ořezaná trojhranná pastelka Jumbo
Obrázek č. 11: Uvolňovací cvik na papíru
27
6 ANALÝZA VÝSLEDKŮ KRESEBNÝCH ÚKOLŮ Vstupního i výstupního testu se zúčastnilo celkem 20 dětí (100%). Kresebný úkol č. 1 byl předloţen 12 dětem (60%) ve věku 4r. 2m – 5l. 7m. a kresebný úkol č. 2 byl předloţen 8 dětem (40%) ve věku 3r. 4m. – 4r.
(8) 40% (12) 60%
Kresebný úkol č. 1 věk: 4r.2m. – 5l.7m. Kresebný úkol č. 2 věk: 3r.4m. – 4r.
Graf č. 2: Struktura souboru dle kresebného úkolu a věku
6.1 Úchop tužky při vstupním testu Při vstupním testu jsme zjistili, ţe ţádné z dětí nemá správný úchop psacího náčiní. Sedm dětí (35%) drţí tuţku třemi prsty a prohnutým ukazováčkem, dvě děti (10%) třemi prsty s palcem a ukazováčkem téměř nataţenými, tři děti (15%) třemi prsty s přesahem palce přes ukazováček, pět dětí (25%) čtyřmi prsty tzv. hrstičkou a tři děti (15%) mají jiný druh úchopu – vařečkový, smyčcový, pěstičkový. Z celkového počtu dvaceti dětí je 17 praváků, 2 leváci a jedno dítě má nevyhraněnou lateralitu.
28
0%
(3) 15%
A správný (7) 35%
(5) 25%
B třemi prsty s prohnutým ukazováčkem C třemi prsty, palec a ukazováček téměř nataženy D třemi prsty, palec přesahuje přes ukazováček E čtyřmi prsty "hrstička"
15% (3)
(2) 10%
F jiný druh úchopu (vařečkový, smyčcový, pěstičkový) (Mlčáková, 2009)
Graf č. 3: Úchop tužky při vstupním testu
6.2 Úchop tužky při výstupním testu Výstupním testem jsme zjistili, ţe ke změně úchopu tuţky došlo u sedmi dětí z dvaceti (35%), u ostatních dětí jsme nezaznamenali zlepšení, ale ani zhoršení úchopu. (tabulka č. 2) Dvanáct dětí (60%) drţí tuţku třemi prsty s prohnutým ukazováčkem, dvě děti (10%) třemi prsty s palcem a ukazováčkem téměř nataţenými, tři děti (15%) čtyřmi prsty tzv. hrstičkou a dvě děti (10%) mají jiný druh úchopu – vařečkový, smyčcový.
(2) 10%
(1) 5%
A správný
(3) 15%
0% (2) 10%
(12) 60%
B třemi prsty s prohnutým ukazováčkem C třemi prsty, palec a ukazováček téměř nataženy D třemi prsty, palec přesahuje přes ukazováček E čtyřmi prsty "hrstička" F jiný druh úchopu (vařečkový, smyčcový, pěstičkový) (Mlčáková, 2009)
Graf č. 4: Úchop tužky při výstupním testu
29
Ke správnému úchopu došlo pouze v jednom případě. U chlapce R20 (3 r. 10 m.) jsme ve vývoji úchopu zaznamenali výraznou změnu. Na začátku našeho šetření drţel chlapec tuţku pěstičkovým úchopem a v průběhu tří měsíců se naučil drţet tuţku správným špetkovým úchopem. Změnil se mu tedy typ úchopu z F na A. U dalších šesti dětí došlo ke změně úchopu, ale jiţ se nejednalo o správný špetkový úchop. Překvapivým údajem pro nás je, ţe u čtyř dětí se změnil typ vstupního úchopu na úchop B (třemi prsty s prohnutým ukazováčkem) a tím došlo k navýšení počtu dětí s tímto nesprávným úchopem (graf č. 4). Tato skutečnost značí o nadměrném přítlaku na psací podloţku, coţ můţe mít velký vliv na další grafický projev dítěte. pořadové číslo dítěte
R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8 R9 R 10 R 11 R 12 R 13 R 14 R 15 R 16 R 17 R 18 R 19 R 20
úchop tuţky před preventivním programem
úchop tuţky po preventivním programu
Změna úchopu: Ano + Ne o
D B C B F B B B B F E C E E D B E E D F
C B C B F B B B B F E B B B B B E E B A
+ o o o o o o o o o o + + + + o o o + +
Tabulka č. 2: Přehled úchopů tužky před/po preventivním programu
6.3 Napodobení hůlkového písma Kresebného úkolu č. 1 - Napodobení hůlkového písma ve větě VÍLA AMÁLKA TANČÍ. (Mlčáková, 2009) se z celkového počtu dvaceti zúčastnilo 12 dětí. Zajímalo nás, zda děti dokáţí napodobit hůlkové písmo. Při vstupním testu napodobilo hůlkové písmo 5 dětí (42%), částečně ho napodobilo 5 dětí (42%) a 2 děti (16%) hůlkové písmo nenapodobily. 30
Výstupní test nám přinesl zajímavé výsledky. Po tříměsíčním preventivním programu se podařilo hůlkové písmo napodobit jiţ 11 dětem (92%) a částečně jednomu dítěti (8%). 100%
92%
90% 80% 70% 60% 50%
Napodobilo Částečně napodobilo Nenapodobilo
42% 42%
40% 30% 16%
20%
8%
10%
0%
0% Vstupní test
Výstupní test
Graf č. 5: Napodobení hůlkového písma při vstupním a výstupním testu
6.3.1 Výběr zajímavých prací při napodobení hůlkového písma Pro lepší orientaci a představu jsme vybrali šest zajímavých kresebných úkolů, na kterých je patrné, jak děti zvládly napodobení hůlkového písma při vstupním a výstupním testu v rozmezí tří měsíců. Hůlkové písmo napodobil chlapec R3, věk 5 l. 3 m., kreslil levou rukou dne 1.března 2013. Nedodrţel řádkování, grafémy velkých tiskacích písmen nakreslil velké, bez interpunkčních znamének a tečky na konci věty. Zaplnil celou plochu papíru. Z jeho celkového projevu byla znát nervozita a strach, aby něco nepopletl. Při výstupním testu dne 10. června 2013 jiţ chlapec dodrţel řádkování, grafémy nakreslil podle předlohy i s interpunkcí. Některé grafémy vynechal. Nervozita a strach se jiţ neprojevily. Můţeme zde zaznamenat velký pokrok v napodobení hůlkového písma. (Příloha č. 6) Hůlkové písmo napodobil chlapec R4, věk 4 r. 11 m., kreslil pravou rukou 1. března 2013. Řádkování dodrţel, grafémy velkých tiskacích písmen nakreslil velké, s interpunkčními znaménky i s tečkou na konci věty. Několikrát zapomněl písmeno A. Při kreslení byla na chlapci znát menší nervozita. Při výstupním testu dne 10. června 2013 grafémy zmenšil,
31
řádkování, interpunkční znaménka i tečku na konci věty dodrţel. Zde můţeme také vidět zlepšení při napodobení hůlkového písma. (Příloha č. 7) Hůlkové písmo napodobilo děvče R10, věk 4 r. 5 m., kreslila levou rukou dne 13. září 2013. V tomto případě se nejedná o grafémy velkých tiskacích písmen, ale o náznaky oválků, obloučků, čárek. Řádkování bylo dodrţeno. Při výstupním testu dne 6. prosince 2013 jiţ nakreslila některé grafémy velkých tiskacích písmen, ale řádkování nedodrţela. Grafémy byly bez interpunkčních znamének a chyběla i tečka na konci věty. I zde jsme zaznamenali určitý pokrok. (Příloha č. 8) Hůlkové písmo napodobilo děvče R16, věk 4 r. 2 m., kreslila pravou rukou 13. září 2013. Zde byly nakresleny grafémy velkých tiskacích písmen v odpovídající velikosti, s interpunkčními znaménky, chyběla tečka za větou. Řádkování bylo dodrţeno a při výstupním testu dne 6. prosince 2013 grafémy ještě lépe srovnala. Tady můţeme konstatovat, ţe vzhledem k věku děvčete bylo napodobení zdařilé. (Příloha č. 9) Hůlkové písmo napodobilo děvče R11, věk 4 r. 5 m., kreslila pravou rukou 13. září 2013. Podařilo se jí zaznamenat jen několik grafémů velkých tiskacích písmen a vyuţila k tomu celou plochu papíru. Řádkování bylo dodrţeno aţ při výstupním testu dne 6. prosince 2013. Chyběla některá interpunkční znaménka a tečka za větou. I zde došlo k pokroku v napodobení hůlkového písma. (Příloha č. 10) Hůlkové písmo se snaţil napodobit chlapec R15, věk 4 r. 2 m., kreslil pravou rukou dne 13. září 2013. V tomto případě se nejedná o grafémy velkých tiskacích písmen, ale o náznaky oválků, čárek a obloučků. Chlapci se podařilo napodobit grafém T, a to z toho důvodu, ţe u jeho bratra se vyskytuje v křestním jménu. Při výstupním testu dne 6. prosince 2013 jiţ napodobil většinu grafémů velkých tiskacích písmen a řádkování dodrţel v obou případech. (Příloha č. 11)
6.4 Vyhodnocení dotazníku Doplňující informace o sledovaném souboru jsme získali pomocí dotazníku, který jsme zároveň vyuţili jako souhlas zákonných zástupců k zapojení dětí do výzkumného
32
šetření. Autorka předala dotazník všem dvaceti rodičům osobně, návratnost byla 100%. Dotazníkem jsme zjišťovali, zda dítě navštěvuje logopeda a zda rádo kreslí. Otázka č. 1 Navštěvuje vaše dítě logopeda? Z dotazníků jsme zjistili, ţe v daném období bylo v péči logopeda pět dětí (25%). Věk, pohlaví dítěte, ani typ narušené komunikační schopnosti jsme nezjišťovali.
(5) 25%
ANO NE
(15) 75%
Graf č. 5: Otázka z dotazníku – Navštěvuje vaše dítě logopeda?
Otázka č. 2 Myslíte si, že vaše dítě rádo kreslí? Na otázku zda dítě rádo kreslí, odpovědělo kladně 9 rodičů (45%) a 11 rodičů (55%) uvedlo zápornou odpověď.
(9) 45% (11) 55% ANO NE
Graf č. 6: Otázka z dotazníku - Myslíte si, že vaše dítě rádo kreslí?
33
Závěr Prevence grafomotorických obtíţí u dětí předškolního věku – tak se nazývá tato práce. A kde spatřuji prevenci a jakým způsobem předcházet grafomotorickým obtíţím? Dle mého názoru by rodiče měli dětem poskytnout dostatek prostoru pro pohyb, hru a vhodné pomůcky, aby se u dětí mohla rozvíjet hrubá i jemná motorika, grafomotorické dovednosti a správné hygienické návyky. V mateřských školách by se učitelky měly odborně vzdělávat, aby uměly dětem pomoci, pokud se u nich vyskytnou grafomotorické obtíţe. V praktické části jsme se zabývali výzkumným šetřením, jehoţ cílem bylo zmapovat grafomotorickou úroveň u vybrané skupiny dětí se zaměřením na úchop psacího náčiní. Zjištění, ţe u všech dvaceti dětí se vyskytují grafomotorické obtíţe, pro nás nebylo potěšující. Po aplikaci tříměsíčního preventivního programu grafomotorických cviků došlo k určitému, i kdyţ malému zlepšení. Vzhledem k tomu, ţe se navýšil počet dětí s nesprávným úchopem B, tj. špetkový úchop s prohnutým ukazováčkem, coţ značí o nadměrném přítlaku na psací podloţku, můţeme s jistotou konstatovat, ţe je velmi důleţité se dětem v této oblasti nadále věnovat. Zajímalo nás také, jestli děti dokáţí napodobit hůlkové písmo. Domnívali jsme se, ţe čím je dítě mladší, tím bude mít větší problémy s napodobením hůlkového písma, ale nebylo tomu tak. Napodobení hůlkového písma bylo pro některé děti dosti obtíţné, hlavně při vstupním testu. Později jiţ děti úkol zvládly lépe, coţ můţe být způsobeno kaţdodenním grafomotorickým cvičením, tím, ţe uţ se jednou s tímto úkolem setkaly a nebo skutečností, ţe s hůlkovým písmem se děti setkávají častěji, např. při napodobování svého jména. I kdyţ uţ mám dlouholetou praxi v mateřské škole, tato práce mě obohatila o další poznatky a zkušenosti, které budu dál předávat dětem, rodičům i kolegyním.
34
Seznam zkratek např.
například
aj.
a jiné
tzv.
tak zvaný
tj.
to je
ADHD
hyperkinetický syndrom
č.
číslo
atd.
a tak dále
apod.
a podobně
35
Seznam literatury ALLEN K., MAROTZ L. Přehled vývoje dítěte od prenatálního období do 8 let. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-614-4. BEDNÁŘOVÁ J., ŠMARDOVÁ V. Rozvoj grafomotoriky – Jak rozvíjet kreslení a psaní. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-251-0977-1. BEZDĚKOVÁ J. Učíme naše dítě mluvit. 1. vyd. Velké Bílovice: TeMi CZ, 2008. ISBN 97880-87156-02-5. DROPPOVÁ G. Kreslím a maluju. Český Těšín: Poradce, s.r.o., 2003. ISBN 80-86674-17-7. DROPPOVÁ G. Pastelkami čaruju. Český Těšín: Poradce, s.r.o., 2003. ISBN 80-86674-16-9. GAVORA P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6. HARTL P., HARTLOVÁ H. Psychologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2004. ISBN 807178-303-X. KUTÁLKOVÁ D. Jak připravit dítě do 1. třídy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. ISBN 80-247-1040-4. KUTÁLKOVÁ D. První třídou bez problémů. 1. vyd. Praha: Makropulos, 2000. ISBN 8086003-36-1. LOOSEOVÁ A., PIEKERTOVÁ N., DIENEROVÁ G. Grafomotorika pro děti předškolního věku. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-540-7. MLČÁKOVÁ R. Grafomotorika a počáteční psaní. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. ISBN 978-80-247-2630-4. OPATŘILOVÁ D. Pedagogická intervence v raném a předškolním věku u jedinců s mozkovou obrnou. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010. ISBN 978-80-210-5266-6. PRŮCHA J., WALTEROVÁ E., MAREŠ J. Pedagogický slovník. 4. vyd. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-772-8. SZABOVÁ M. Cvičení pro rozvoj psychomotoriky. 1. vyd. Praha: Portál, 1999. ISBN 807178-276-9.
36
Seznam příloh Příloha č. 1
Dotazník pro rodiče (vzor)
Příloha č. 2
Tabulka s přehledem výzkumného vzorku
Příloha č. 3
Záznamový arch - uvolňovací cviky a jejich plnění
Příloha č. 4
Kresebný úkol č.1 a č. 2 (vzor)
Příloha č. 5
Ukázka souboru relaxačně grafomotorických cviků
Příloha č. 6
Ukázka napodobení hůlkového písma (chlapec R 3)
Příloha č. 7
Ukázka napodobení hůlkového písma (chlapec R 4)
Příloha č. 8
Ukázka napodobení hůlkového písma (děvče R 10)
Příloha č. 9
Ukázka napodobení hůlkového písma (děvče R 16)
Příloha č. 10 Ukázka napodobení hůlkového písma (děvče R 11) Příloha č. 11 Ukázka napodobení hůlkového písma (chlapec R 15)
37
Příloha č. 1
Dotazník pro rodiče (vzor)
DOTAZNÍK PRO RODIČE Autor dotazníku: Radka Máčalová, telefonní kontakt 608610453 Váţení rodiče, jmenuji se Radka Máčalová a jsem studentkou 3. ročníku Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, oboru Speciální pedagogika předškolního věku. Zpracovávám bakalářskou práci na téma Prevence grafomotorických obtíţí u dětí předškolního věku se zaměřením na správný úchop tuţky. Proto se na Vás obracím s prosbou o Váš souhlas, který pro mne znamená významnou pomoc. Chtěla bych Vás ubezpečit, ţe získané údaje budou anonymní a budou slouţit pouze k účelům mé bakalářské práce.
Souhlasím / Nesouhlasím s tím, aby se …………………………………………nar. ……………………zúčastnil/a/ vstupního a výstupního testu a zařazování grafomotorických cviků v kaţdodenní práci s dítětem po dobu tří měsíců. 1. Navštěvuje vaše dítě logopeda?
ANO
NE
2. Myslíte si, ţe vaše dítě rádo kreslí?
ANO
NE
…………………………………………. podpis zákonného zástupce
Děkuji Vám za pochopení a ochotu ke spolupráci.
Příloha č. 2
Tabulka s přehledem výzkumného vzorku
Pořadové číslo dítěte (respondenta)
pohlaví dítěte
věk dítěte při vstupním testu
typ kresebného úkolu
R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8 R9 R 10 R 11 R 12 R 13 R 14 R 15 R 16 R 17 R 18 R 19 R 20
chlapec chlapec chlapec chlapec chlapec děvče chlapec děvče chlapec děvče děvče děvče děvče děvče chlapec děvče chlapec chlapec děvče chlapec
5 let 7 m. 5 let 5 m. 5 let 3 m. 4 r. 11 m. 3 r. 7 m. 3 r. 4 m. 3 r. 4 m. 3 r. 4 m. 4 r. 6 m. 4 r. 5 m. 4 r. 5 m. 4 r. 5 m. 4 r. 5 m. 4 r. 4 m. 4 r. 2 m. 4 r. 2 m. 4 r. 3 r. 11 m. 3 r. 10 m. 3 r. 10 m.
č. 1 č. 1 č. 1 č. 1 č. 2 č. 2 č. 2 č. 2 č. 1 č. 1 č. 1 č. 1 č. 1 č. 1 č. 1 č. 1 č. 2 č. 2 č. 2 č. 2
Tabulka č.3: Přehled výzkumného vzorku
logoped Rádo kreslí
ANO ANO ANO NE NE NE NE NE NE ANO NE NE NE ANO NE NE NE NE NE NE
NE NE NE ANO NE ANO NE ANO NE ANO ANO ANO ANO ANO NE ANO NE NE NE NE
Příloha č. 3
Záznamový arch – uvolňovací cviky a jejich plnění
Tabulka č. 4: Soubor uvolňovacích cviků a jejich plnění
Příloha č. 4
Kresebný úkol č.1 a č. 2 (vzor)
Příloha č. 5
Ukázka souboru relaxačně grafomotorických cviků
Příloha č. 6
Ukázka napodobení hůlkového písma (chlapec R3)
Příloha č. 7
Ukázka napodobení hůlkového písma (chlapec R4)
Příloha č. 8
Ukázka napodobení hůlkového písma (děvče R 10)
Příloha č. 9
Ukázka napodobení hůlkového písma (děvče R 16)
Příloha č. 10
Ukázka napodobení hůlkového písma (děvče R 11)
Příloha č. 11
Ukázka napodobení hůlkového písma (chlapec R 15)
