UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA
Bakalářská práce Milan Berger Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání a základy technických věd a informačních technologií se zaměřením na vzdělávání
Podpora badatelsky orientované výuky prostřednictvím interaktivní tabule
Olomouc 2016
vedoucí práce: Doc. PhDr.PaedDr. Jiří Dostál, Ph.D.
PALACKY UNIVERSITY IN OLOMOUC PEDAGOGICAL FACULTY
Bachelor thesis Milan Berger English with an Emphasis on Educational Aspects and Foundametals of the technical sciences and information technologies in eduation
Support of interactive whiteboards in inquiry-based learning
Olomouc 2016
thesis supervisor: Doc. PhDr.PaedDr. Jiří Dostál, Ph.D.
Poděkování Děkuji vedoucímu této bakalářské práce Doc. PhDr.PaedDr. Jiří Dostál, Ph.D. za odborné vedení, konzultace a poskytování cenných rad a materiálních podkladů k této práci. Dále bych rád poděkoval Mgr. Janě Beranové za poskytnutí cenných rad.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a použil jen uvedenou literaturu a zdroje.
V Olomouci dne
Milan Berger
OBSAH Úvod..............................................................................................................................................6 1
2
3
4
5
Metody výuky ........................................................................................................................7 1.1
Základní členění výukových metod .................................................................................7
1.2
Organizační formy výuky ...............................................................................................8
Badatelsky orientovaná výuka .............................................................................................. 11 2.1
Terminologické vymezení BOV.................................................................................... 11
2.2
Metodologie užívaná v BOV......................................................................................... 12
2.3
Vhodné předměty s využitím BOV ............................................................................... 13
Interaktivní technologie ........................................................................................................ 15 3.1
Terminologické vymezení pojmu .................................................................................. 15
3.2
Dostupné druhy technologie.......................................................................................... 15
3.2.1
Interaktivní tabule ................................................................................................. 16
3.2.2
Počítačem podporovaná výuka a její modely ......................................................... 17
3.2.3
Výuka pomocí tabletů ........................................................................................... 19
Prezentace konkrétních vzdělávacích zařízení ....................................................................... 21 4.1
Cíl prezentace ............................................................................................................... 21
4.2
Interpretace dat z konkrétních vzdělávacích zařízení ..................................................... 21
Zkoumaný vzorek – ZŠ Polabiny 3 ....................................................................................... 24 5.1
Použitá metodologie ..................................................................................................... 25
5.2
Vlastní pozorování na základní škole Polabiny 3 ........................................................... 25
5.3
Strukturované rozhovory s vyučujícími ......................................................................... 26
Závěr ........................................................................................................................................... 31 Seznam použitých zdrojů ............................................................................................................. 33 Seznam použitých zkratek ............................................................................................................ 36
Úvod „Existují poznatky, které získáme jen tehdy, když je budeme chtít získat.“ Ernest Bloch Ze samotného citátu je patrné, že pokud člověk sám nebude něco chtít, ničeho nedosáhne. Badatelsky orientovaná výuka je dnes již diskutované téma. Avšak tímto způsobem výuky se začínají zabývat učitelé a širší veřejnost teprve pár desetiletí. Terminologické vymezení není zcela jednoznačné. Badatelsky orientovaná výuka je úzce spjata s využíváním různých interaktivních technologií. Mezi které dnes již neodmyslitelně patří interaktivní tabule. Tato technologie se stala velice oblíbenou pro všechny mladší generace a dnes je již hojně využívána téměř ve všech typech školských zařízení. V dnešní době jde vývoj a to nejen ten technický kupředu, proto se i my musíme neustále vzdělávat. Kdy jindy začít, než již v mateřské škole. Takový vývoj se v dnešní době jen tak nezastaví, můžeme ho vidět doslova na každém kroku, kolem nás či ve všech vědních oborech. Ani školy nezůstávají pozadu ve vývoji a pokroku. A proto i samotná školní zařízení různého typu sahají po novinkách zejména z oblasti informační technologie. Je potřeba se zamyslet nad samotným technickým vývojem kolem nás. A tyto myšlenky je třeba přenášet i do školního prostředí. Protože jak jinak si mohou učitelé udržet pozornost při výuce, než tak, že bude výuka zajímavá a dynamická. Bylo tedy důležité zejména vymýšlet jakou formou upravit výuku žákům pro jejich větší zájem. Mnoho odborníků se zabývalo a stále zabývá, jak co nejlépe vytvořit propojení dnes využívané techniky v klasickém vyučování. A přesně toto propojení mě vedlo k volbě tohoto tématu. Již od raného věku jsem chtěl a stále chci být učitelem. Mimo samotného studia se věnuji instalaci interaktivních zařízení do škol. Je fascinující, jak rychle se jednotlivá školská zařízení adaptují k technologickému pokroku. Mě osobně nejvíce zaujaly interaktivní tabule a jejich použití při výuce. V dnešní době jsou i malé děti již zvyklé pracovat s nejrůznějšími dotykovými zařízeními a tak je interaktivní tabule, potažmo interaktivní plocha velice žádaným trendem ve vybavenosti škol a jiných školských zařízení. Ze své zkušenosti vím, že jsou dnes už i mateřské školy vybavované těmito interaktivními technologiemi. Tento trend ukazuje, jak je důležité děti seznamovat s danými technologiemi již v raném věku. 6
1 Metody výuky Metody výuky by měly být zejména výchovné a to ve smyslu, rozvíjení morálního a sociálního profilu žáka. Měly by být reálné a přirozené pro praktickou využitelnost v běžném životě. Dále by měly být emocionálně působivé, tak aby byly atraktivní pro žáka. Metody výuky by měly být zcela adekvátní a to jak k žákovi, tak i učiteli. Měly by respektovat vědu jako takovou.
1.1 Základní členění výukových metod Dle pedagogického slovníku lze metody výuky definovat jako záměrné a systematické způsoby, postupy, ale také prostředky, které směřují k výchovnému cíli. (Průcha a kol, 2001) Slovník cizích slov popisuje metody jako způsob, jak dosáhnout nějakého teoretického i praktického cíle. (Kraus a kol., 2006) V roce 1986 I.J. Lerner rozdělil tyto metody na: informačně – receptivní reproduktivní metoda problémového výkladu heuristická výzkumná Informačně - receptivní metoda je zaměřená na pasivní příjem informací žáky, přičemž učitel předává tyto informace pomocí výkladu či demonstrací různých experimentů. Při této metodě se používá při práci také učebnice, internet či jiná další média jako učební pomůcky. Příjem a ukládání informací žáků je realizováno na vědomé úrovni a účinnost tohoto zapamatování je velmi individuální. Tento způsob výuky je v dnešní době velmi používán. Nevýhodou použití této metody však může být časté opakování sdělovaných informací a počet těchto opakování se může u žáků značně lišit. Metoda reproduktivní spočívá v řízeném opakování určité činnosti. Vyučující vytváří skupinu úkolů, které mají žáci za úkol řešit. Mezi aplikování těchto úkolů lze zařadit například rýsování schémat a vytváření grafů. V praxi jde o reprodukci zapamatovaných informací, tedy znalost. Nevýhodou často bývá určitá stereotypnost při tvorbě těchto úkolů, což často vede k demotivaci žáků. Tato metoda patří také mezi hojně používané, protože k její samotné realizaci učitel potřebuje méně času.
7
Metoda problémového výkladu pojednává o situaci, kdy vyučující na počátku hodiny představí určitý problém, který mají žáci za úkol řešit. Důležité je na počátku samotné definování a zároveň osvojení si určitého postupu konkrétního řešení. První věc, kterou je nutné vytvořit, je hypotéza, kterou je následně potřeba ověřit. K vytvoření samotné hypotézy žáci využívají své zkušenosti, intuice, popřípadě svůj rozum, ale také metody pokusu a omylu, popřípadě všech těchto postupů dohromady. Úspěšným použitím této metody je nutné rekapitulovat si správný postup řešení. Nevýhodou využití této metody může být větší časová náročnost, avšak velkou výhodou je velká motivace žáků řešit daný úkol. Vždy je potřeba dané žáky umět vtáhnout do daného tématu a vzbudit jejich zájem téma řešit. U této metody je velice důležitý přístup vyučujícího. Heuristická metoda je často brána jako výzkumná. Zde je velmi důležité zapamatování si postupu řešení problému. Toto řešení je podáno vyučujícím tak, že zde nastává konflikt mezi naučenými informacemi a pokusem, který se má řešit. Je to založeno na učitelem tázaných konfliktních otázek, kdy vyučující dostává odpovědi s pomocí žáků. Velká výhoda zde plyne z toho, že žáci jsou aktéry samotného řešení problému. Nevýhoda však spočívá v možné nízké efektivitě, která může být způsobena nedodržením rovnováhy učitele a žáka co se aktivity týká. Výzkumná metoda je také někdy označována za částečně badatelskou. Tato metoda je založena na individuálním východisku z daného problému. Žáci tu hrají hlavní roli při řešení. Úloha učitele je zde pasivní. Je zcela na žácích, aby přišli s variantou řešení. V případě neúspěšného řešení si sami žáci určují, jak opraví své prvotní návrhy. Nejprve by se měly řešit méně náročné úkoly a až poté úkoly komplexnější. Rychlost i způsob řešení jsou dány úrovní intelektuálního rozvoje daného jedince. V dnešní době je tato metoda čím dál více začleňovaná do výuky, což je způsobeno vysokou efektivností práce žáků. Značnou nevýhodou je velká časová materiálová náročnost, která vyžaduje velmi dobré plánování. (Tomáš, 2009)
1.2 Organizační formy výuky Předpoklady pro úspěšný průběh výuky vytváří organizační formy a metody, které patří k vnějším činitelům vzdělávání. Organizační formy lze rozdělit podle dvou kritérií: a) Podle činnosti žáka ve výuce b) Podle organizace výuky z hlediska času nebo prostoru 8
Ad a) Organizační výukové metody dle činností žáka ve výuce lze rozdělit na: Individuální výuku, kde jde spíše o dlouhodobější spolupráci žáka s vyučujícím. Tato forma výuky se využívá zejména při výuce jazyků, umělecké a hudební výchově, ale také i při doučování. Velkou výhodou je individuální přístup vyučujícího k žákovi, kdy se vyučující může žákovi věnovat dle potřeby. Hromadná výuka, je také označována jako frontální. V tomto typu výuky jde o výuku skupinovou. Vyučující sděluje informace hromadně žákům, kteří s nimi musí pracovat. Jde tu také o uspořádání dané třídy a úkolů. Jako například společné plnění zadaných požadavků, shrnutí nabytých informací, ale také hodnocení či sdělování zpětné vazby. Nevýhodou tohoto způsobu výuky můžou být mělké znalosti žáků, jelikož jsou informace podávány pasivně, převážně výkladem učitele. To má za následek nezískání dostatku zkušeností pro pochopení dané podstaty vykládané látky a žáci se tak ocitají pouze na povrchu věci. Dále tato metoda vytváří prostor pro nečinnost žáků, kterých je mnoho v místnosti a s délkou výkladu klesá jejich pozornost. Avšak při vhodném použití této metody, je tento způsob efektivní a to tak, že je zde kladen důraz na členění probírané látky, na prezentaci a tak dále. Kladná věc je ta, že velice šetří čas. Tento způsob výuka je v českých zemích velice populární, neboť jím jsou učeny již mnohé generace. Výuka skupinová je více zaměřena na spolupráci žáků, neboť ti jsou rozděleni do menších skupin, ve kterých je třeba vhodně spolupracovat. To má za následek rozvíjení společenských vztahů. Stěžejní je zde dělení se o práci, společná výpomoc, ale také týmovost a odpovědnost za splněné úkoly. Žáci jsou zapojováni do výuky aktivně a podílí se na utváření pracovního prostředí. Můžou zde vznikat problémy utváření vztahů mezi jednotlivci, což má za následek řešení i vztahových problému. A to má za následek rozvoj jejich osobností. Pozice učitele je zde více kontrolní. Výhodou této metody je práce s velkým počtem studentů v jeden čas, větší záběr učiva. Individualizovaná výuka se zabývá zaměřováním na jednotlivé odlišnosti jedinců ve třídě či skupině. Především jde o rozdílný čili individuální přístup k některým žákům, v praxi to mohou být žáci slabší či ti nadanější. Nevýhodou však u této metody bývá efektivita, jelikož se vyučující vždy věnuje jen jednomu žákovi v daný moment. Stejným způsobem jde i o probíranou látku, která se může u jednotlivých žáků lišit. Učitel se vždy soustředí na 9
svobodný vývoj tvořivosti žáka a jde mu především o respektování jeho potřeb. Ad b) Z hlediska času nebo prostoru lze organizaci výuky rozdělit na: Dle časového uspořádání je pro nás nejdůležitější měrnou jednotkou vyučovací hodina. V běžném českém školství trvá jedna vyučovací hodina čtyřicet pět minut. Tento čas není vždy pro vyučování samotné či jeho druhy zcela vhodný. Tuto dobu je nutné vhodně upravovat i s přihlédnutím k věku žáků. Každá vyučovací hodina ať už kratší či delší by měla mít svoji vnitřní strukturu. Která se dá rozdělit na: Začátek vyučování – jde o nastínění učebního plánu žákům pro danou hodinu, dále jde o motivování žáků Znovu probírání látky z předchozích hodin - rekapitulace získaných zkušeností žáků, což má za následek přípravu žáků na nové učivo Výklad a rozebírání nového učiva – předávání nových informací, strategií a technik Opakování a fixování nově nabytých informací – následná aplikace nově získaných informací a zkušeností Testování a rozbor – diagnostika kondice žákovských dovedností, zadávání domácích prací Dělení dle prostorového uspořádání výuky je přímo závislé na učitelem zvolé formě výuky. Tak jak se vyvíjel školský systém, vyvíjely se i možnosti prostředí vhodného pro vyučování. A tak můžeme realizovat výuku například v odborných učebnách, v klasických třídách, v laboratořích, dále také v dílnách. Dalším prostředím může být i práce na školních pozemcích, venku v přírodě, ale také i na různých exkurzích či muzeích. Avšak ve většině případů, se výuka realizuje dle standartního modelu klasického uspořádání třídy, které spíše vytváří podmínky pro to, kdy žák sedí a poslouchá učitele. Ruku v ruce jde s organizací třídy příprava vhodných pomůcek, materiálů či nástrojů. To v mnohých případech předurčuje to, zdali bude vyučování úspěšné či nikoliv. Příprava vhodného prostředí pro výuku je pro učitele velmi složitá, učitel by měl mít vždy dobrý návod, jak konkrétně pracovat s žáky. Je vždy velmi důležité pro učitele, aby si zvolil správně jednotlivé kroky pro vedení hodiny, a také je zapotřebí toto podpořit vhodnými pomůckami či vhodnou domluvou na navštíveném pracovišti. Pokud učitel dobře organizačně zvládne tuto výuku s odlišným uspořádáním či odlišným místem konání, je tato výuka pro žáky zajímavá a žáci si takto osvojené informace mnohem hlouběji zaznamenají do své paměti.(Benešová a kol., 2008)
10
2 Badatelsky orientovaná výuka Badatelsky orientovaná výuka je zcela odlišná od standardního pojetí výuky. Pro mnohé je to nový trend, zejména pro ty, kteří zažili pouze ono klasické pasivní přejímání informací. Dá se říci, že tento trend pozitivně ovlivňuje volbu žáků co se přírodovědných a technických oborů týče. Jelikož touto metodou lze žákovi ukázat, že i tyto předměty můžou být zajímavé a atraktivní. Jelikož člověk je od přírody zvídavý tvor, a tak každý v sobě má malého badatele, neboť každý má spoustu otázek, domněnek či hypotéz. A kolikrát je bádání či nějaký pokus tou jedinou cestou, jak se dobereme k výsledku či jen k jeho ověření. V dnešní době s masivním nástupem moderních technologií, je opravdu snadné a zábavné být vědcem, či badatelem. V dnešní době se musí člověk neustále vzdělávat, jelikož i samotné bádání vyžaduje nejen znalost dané problematiky, ale také musí člověk ovládat základní úkony s moderní technikou, zejména s počítačem. Pro učitele, jakožto tvůrce celého edukačního dění ve třídě je nesmírně důležité, aby zvládl svou přípravu pro danou látku. Pro využití BOV je potřeba si připravit vhodně své materiály, poté následuje vhodné a důležité nasměrování žáků pro jejich vlastní tvorbu hypotéz.
2.1 Terminologické vymezení BOV V dnešní době se stále častěji řeší otázka formy vzdělávání. Vyplývá to i z příchodu a zdokonalování moderních technologií používaných pro vzdělávání. To však vždy neznamená krok kupředu, někdy nám to může i škodit. Zejména v momentě, kdy nová technologie „nevede“ žáky k používání „vlastní hlavy“ a to ať k přemýšlení, bádání a posléze i k zapamatování si nějaké informace. K tomu patří mnoho pomůcek, které jsou nyní ve vzdělávacím procesu žákům k dispozici. Z historického hlediska je zřejmé, že lidské bádání, tedy naše lidská zvědavost tvoří v našem životě mnoho situací, které nás nutí nad věcmi přemýšlet, je to především zvědavost, motivace a touha, co nás vede k tomu, abychom se vůbec něčím zabývali. A tímto se zabývá badatelsky orientovaná výuka. Samotný termín se začal objevovat v české pedagogické praxi teprve nedávno. Kdežto ve Spojených státech amerických či v Anglii je mu věnována pozornost o mnoho déle. Již v šedesátých letech minulého století se začal v zahraničí objevovat tento pojem. Na domácí půdě, nebyla tato metoda řešena příliš detailně. Badatelsky orientovaná výuka je pojem, který se různí svou interpretací. Zejména nejde tak o přesnou definici jako o pochopení daného významu. Každý si pod tímto označením zajisté představí něco jiného. 11
Pro někoho bádání znamená, přimět studenty prošetřovat věci, které je osobně zajímají, může to ale také znamenat experimentování ve věcech, které učitel již vysvětlil. Zde tedy jde spíše o ověření faktů. Pokud se zaměříme na vymezení daného pojmu v našich či zahraničních zdrojích, zjistíme, že se dané definice či názory opět liší. Základním předpokladem, proč by to tak mohlo být je ten, že toto téma je velice obsáhlé. A přesně tato domněnka se promítá v publikacích mnoha autorů jako například B. A. Crawford (2004), S. Etheredge a A. Rudnitsky (2003). Shrneme-li myšlenky týkající se vymezení pojmů mnoha autorů či zdrojů, dojdeme k závěru, že daná vymezení lze umístit do dvou větších skupin. První skupina týkající se vymezení pojmu badatelsky orientované výuky se spíše zaměřuje na samotné řešení problémů. Neboť badatelsky orientovaná výuka je brána také jako způsob vyučování, kde se znalosti získávají při řešení daného problému, který navíc probíhá v krocích po sobě jdoucích, při kterých je nutno stanovit hypotézu, určit danou metodiku bádání a v neposlední řadě také shrnutí výsledků a následnou diskuzi. Při takto podávaném stylu výuky, učitel nesděluje studentům hotové závěry, které se musí pasivně naučit, ale předává je cestou při řešení daného problému. Funkce učitele je zde spíše průvodcovská, jehož úkolem je provázet studenta jakoby to byl reálný výzkum. Druhá skupina pohlíží na danou problematiku vymezení trochu více komplexně. Nejde zde již jen o samotné řešení zadaných problémů, ale jde zejména o vyhledávání širších informací, o konstruování hypotéz a tezí a v neposlední řadě jde také o vyvracení či popírání předem zvolených závěrů. Je to tedy možné charakterizovat jako způsob vyučování, kdy studenti postupují při řešení problémů jako samotní vědci, tedy studenti se zabývají vědecky situovanými otázkami. Toto pojetí nutí studenty vytvářet svá tvrzení a závěry na základě důkazů. A to vede k jevu, kdy samotní žáci řídí a utvářejí výuku samotnou a učitel je zde pouhým moderátorem, který dohlíží na samotný průběh. (Dostál, 2015)
2.2 Metodologie užívaná v BOV Badatelsky orientovaná výuka v sobě nese slovo bádání. Tudíž žák by měl nad věcmi bádat. V prvotní fázi se žák stává vědcem a pro vědce je typické, že postupují po krocích, tedy postupně. Pro samotné bádání žáky je zapotřebí generovat konkrétní otázky, navrhovat konkrétní pracovní postup, kontrolování navržených předpokladů na základě vědeckých faktů a následné vysvětlení závěrů bádání. Dle autorů Badatele.cz předkládá 12
základní kroky bádání žáka při práci ve třídě: Co chci vědět a zároveň dále řešit? Důležité u tohoto kroku je zaujmout žáka a zvýšit jeho zájem o učení se něčeho navíc, žák by měl klást otázky, vybírat výzkumné otázky a pomocí tázání získat více informací. Žák přichází s domněnkou, formuluje svůj názor. V tomto kroku si žák hledá důkazy pro svoje domněnky. A to tak, že z většího množství jím kladených otázek si žák vybere jednu hlavní, výzkumnou. A tím si zformuluje hypotézu. Žák si ověřuje, zda měl pravdu. V této fázi žák plánuje a připravuje pokus, provádí ho, zaznamenává z něho potřebné informace a následně z nich vyhodnotí data. Zjednodušeně jde o ověření hypotézy. Hypotézu lze ověřit hned několika způsoby, a to tak, že si žák nastuduje hlouběji informace k tématu či danou věc ověří pomocí vlastního pokusu či pozorování nebo ho konzultuje s odborníky. Žák prezentuje své závěry. Na závěr si žák zvolí vhodný způsob interpretace svých dosažených výsledků. Tento krok však nemusí vždy znamenat ukončení bádání, může to být dalším krokem či informací k novému bádání. Avšak podstatnou věcí je, aby si žák porovnal svůj předpoklad s výsledkem, ke kterému se dopracoval. (Votápková, 2013)
2.3 Vhodné předměty s využitím BOV Jak již bylo zmíněno výše, badatelsky orientovaná výuka je úzce spjata s bádáním, žák by měl mít nějakou neúplnou informaci, kterou si jím zvoleným postupem, tedy bádáním, ověří či vyvrátí daný fakt. Proto jsou vhodnými předměty takové, u nichž je nám to dovoleno. Jak píše Dostál (2015), že je tento pojem vyučování již začleněn do pedagogické praxe i teorie a jeho praktické užití v zahraničí je viditelné zejména v oblasti technických a přírodovědných předmětů. V České republice má trend zavádění BOV rostoucí tendenci. Vyplývá to zejména z dosavadního způsobu výuky přírodovědných a technických oborů, kdy je značně potlačován rozvoj jednotlivých žáků na základě neustálého opakování a memorování učiva, na místo bádání samotnými žáky. Je jasné, že je nezbytné rozvíjet u žáků konkrétní 13
dovednosti, které jsou uplatnitelné v běžném životě na úkor předkládání mnoho daných faktů, které si musí pouze zapamatovat. V publikaci Badatelsky orientovaná výuka matematiky a informatiky s podporou technologií se píše o mnoho školách, které se zapojily do nejrůznějších projektů na podporu BOV u přírodovědných a technických oborů. (Pech a kol., 2015) Od roku 2009 se díky evropským projektům, které byly financovány z fondu Evropské unie, pojem BOV dostal na české území. A to zejména díky projektům S-TEAM, ESTABLISH, PRI-SCI-NET a PROFILES, které se všechny nesly v duchu nových zavedených metod BOV, dále se zaměřovaly na šíření badatelsky orientované výuky přírodovědných předmětů a badatelsky orientované vzdělávání učitelů. Z toho tedy vyplývá, že je pojem BOV primárně spojován s přírodovědnými předměty, následně se však s příchodem dalších projektů do České republiky, pojem BOV začal spojovat i s matematikou a technickými obory. Matematiku a technické obory zahrnuli zejména projekty s názvy FIBONACCI, ASSIST-ME a MaSciL, šlo tedy hlavně o projekty badatelsky orientovaných aktivit
v přírodovědném,
technickém a
matematickém
vzdělávání. Dle názvu této kapitoly by bylo vhodné vyjmenovat alespoň pár předmětů, které jsou svojí charakteristikou vhodné pro využití BOV. Vhodným předmětem je určitě matematika, neboť právě tento obor má mnoho teoretických rámců, které mají s BOV něco společného, například učení se pomocí řešení zadaných úloh či problémových situací, uchopování situací, tvoření úloh a tak podobně. Dále je tu předmět informační výchova, ve které lze nalézt analýzu otázky či problému, samotné psaní programů, nacházení správné cesty pro cílové řešení, zapínání počítače či interpretovaní výsledků. Mezi další vhodné předměty lze zařadit přírodopis, přírodovědu, kde je velký prostor pro badatelskou činnost a s porovnáním předmětu informační technologie, lze provádět pokusy reálně s reálnými věcmi či exponáty. To samé nám nabízí fyzika či chemie, je zde mnoho prostoru a mnoho způsobů jak si ověřit výsledek nebo přímo jak k němu dojít. (Pech a kol., 2015)
14
3 Interaktivní technologie Dnešní doba je plná moderních technologií a ty čím dál více zasahují a ovlivňují tak dnešní tradiční model výuky. Vzpomeneme-li si na dobu dávno minulou, kdy lidé měli k dispozici ke komunikaci pouze domácí telefon, televize byla barevná a velká, co se internetu týče, ten byl jen v důležitých institucích a nebyl globálně rozšířen v České republice. Když tyto možnosti srovnáme s možnostmi dnešní doby, je to až nesrovnatelné. Člověk je čím dál více obklopen moderními vymoženostmi. Čím dál častěji se v dnešní době stávají běžnou součástí bytí člověka právě moderní interaktivní technologie. A tento trend zasahuje právě i do školství. Není o tom pochyb, neboť žáci jsou touto technologií ovlivňováni již od útlého věku a tak i škola se musí přizpůsobovat moderním změnám.
3.1 Terminologické vymezení pojmu Dle pedagogického slovníku je možné definovat interaktivitu jako vlastnost systému, u kterého je možné individuální přizpůsobení pro daného uživatele, a také jeho podíl při kontrole probíhajících procesů. (Průcha a kol, 2001). Slovo technologie je popsáno ve slovníku cizích slov tak, že je to obor, který uplatňuje zejména fyzikální a chemické poznatky pro zlepšování, užívání a aplikování výrobních postupů. (Kraus a kol., 2008).
3.2 Dostupné druhy technologie Určitě o dostupnosti daných technologií ve školách bude především rozhodovat pořizovací cena, neboť každá škola by ráda ušetřila při svém hospodaření s penězi. V dnešní době je na trhu mnoho firem, které se specializují na interaktivní technologii či vybavení do škol. Největší firmou pro instalaci interaktivních tabulí a veškerého příslušenství značky SMART je AV Media. První doplňkovou součástí je vizualizér, nebo-li dokumentová kamera. Jde vlastně o malou kameru, která snímá 3D předmět či písmo, které je posléze promítáno na tabuli či jen v počítači. Vizualizéry jsou většinou opatřeny volně pohyblivým ramenem, kterým lze snadně manipulovat při snaze vyfotit daný objekt. Umožňuje nám obraz zvětšit, ale také ho lze osvětlit integrovaným osvětlením. Mimo tento stolní vizualizér existuje také stropní, který ovšem snímá větší předměty. Dále jsou velmi často používaná hlasovací zařízení, která jsou používána ve výuce 15
individuálně, kdy má každý žák možnost využít své zařízení, které obdrží od vyučujícího. Toto zařízení je velikostí srovnatelné s ovládáním od projektorů. Všechna tato hlasovací zařízení jsou připojena přes wi-fi signál, který je dále zpracován v pracovní stanici realizován osobním počítačem. Často se lze ve výuce setkat s využitím dotykových zařízení, mezi které nejčastěji patří tablety a chytré telefony.
3.2.1 Interaktivní tabule Mnoho autorů a zdrojů popisuje pojem interaktivní tabule různorodě, ale ve své podstatě se dá říci, že se shodují. J. Dostál na portálu ceskaskola.cz definuje interaktivní tabuli jako dotykově citlivou plochu pomocí, které je realizována komunikace mezi počítačem a vyučujícím, což má mít za následek maximální možnou míru prezentace ukazovaného obsahu. Dle webu av.varionet.cz je tabule odolná a velká projekční plocha, která reaguje na dotyk a je spojena s pracovní stanicí vhodným softwarem. Nejčastěji se využívá propojení mezi počítačem a dataprojektorem. (Dostál, 2009) Technologie, kterou využívají interaktivní tabule pro snímání dotyků, je hned několik a to: Princip měření odporu – dvě vodivé plochy, mezi kterými je perforovaný izolant, při stisku vrchní vrstvy dojde k propojení obou vodivých ploch. Kapacitní – tabule pracuje na principu soustavy vodičů, kde dochází po dotyku prstem, ke změně elektrického pole Laserová – v rozích tabule jsou umístěny laserové vysílače a přijímače, které nám snímají pomocí triangulačních výpočtů polohu pera Optická – kamery v horních rozích snímají dotyk prstu, který určí pomocí výpočtů Infračervená – zde je velké množství infračervených zdrojů, které vysílají paprsky, které prst přeruší a dle přerušení paprsků se vypočítá poloha pera či jiného objektu. (Wagner, 2011) S nástupem zdokonalení stále nových a nových technologií jdou i tabule kupředu ve vývoji a proto novější typy tabulí zvládají i práci dvou a více osob najednou tzv. multitouch. Další částí je dataprojektor, ten je dle P. Benajtra ze serveru www.cdmvt.cz definován jako zobrazovací jednotka, která je schopna promítat přijímaný obraz na námi zvolenou plochu. Dle technologie svícení lze projektory rozdělit na CRT, které pracuje na stejném principu jako starý monitor či televize z toho plyne nevýhoda související s velikostí a hmotností.
16
Dalším typem je LCD projektor, který funguje n principu prosvětlení LCD displeje. Jedním z posledních typů je tzv. DLP projektor, který je přímým nástupcem LCD projektoru. DLP projektor funguje na principu mikročipu opatřeného spousty malinkých zrcátek. Projektory lze rozdělit také dle projekční vzdálenosti. Ta nám určuje, rozsah vzdáleností, do kterých bude projektor správně zobrazovat daný obsah. Dalším kritériem je konektivita, aneb co k projektoru všechno lze připojit. Způsob promítání je dalším odlišujícím faktorem, který nás může ovlivnit ke konkrétnímu výběru. (Benajtr, 2012)
3.2.2 Počítačem podporovaná výuka a její modely Dle pedagogického slovníku můžeme popsat počítačovou gramotnost jako jednu ze základních součástí novodobého vzdělávání každého člověka, nikoli jen počítačového profesionála. Obsahuje několik souborů, a to soubor vědomostí vhodně definovat úlohu a řešit ji pomocí počítače, soubor vědomostí o možnostech a mezích počítačů i programování pro počítače, soubor návyků nutných k obsluze počítače, soubor pozitivních postojů, hodnot a očekávání souvisejících s počítači. (Průcha a kol., 2001) Počítačem podporovaná výuka je pojem daleko širší než se nám může z počátku jevit, jde nejen o jeden ze způsobů výuky, ale také obsahuje základy kybernetické pedagogiky, která byla značným přínosem pro učení i vyučování, dále i počítačovou gramotnost. Tento způsob se stal velmi rychle populárním a začal se zavádět ve vzdělání téměř po celém světě. Tento trend se začal objevovat již v padesátých letech minulého století. Jeho obliba hlavně tkvěla u programového vyučování ve zcela novém přístupu k informaci a k učení jako takovému, dále šlo o principy rychlé a aktivní odpovědi, o zvolení vlastního tempa práce. Nástup počítačů do škol byl z počátku velmi pozvolný. Ze začátku zde byl počítač spíše jen z výzkumných účelů, jelikož v začátcích dosahoval velkých rozměrů a to s sebou neslo náročné požadavky na provoz, zejména na prostor, chlazení a velký počet elektronek. Dle Maňáka a Švece (2003) lze počítač definovat jako elektronické zařízení, které zpracovává velké množství informací a vyznačuje se velkou pamětí a také rychlostí operací. V dnešní době jsou počítače daleko menšího provedení a tak jich můžeme najít ve školách bezpočet. S tím je úzce spjato velké množství možností využití počítače a to jak ve výuce, tak i v osobním životě. S využitím počítače se váže pojem informační gramotnost, člověk informačně gramotný by měl být schopen zvládat pracovat se stále větším množstvím informací a s využitím počítače i zvládat rozsáhlé operace.
17
Co se počítače týče, je zde široká škála možností připojení různých zařízení, které nám mohou usnadnit práci ve výuce. Například lze připojit tiskárnu, skener, fotoaparáty, také lze připojit projektory či interaktivní tabule. Díky připojení k Internetu máme možnost sdílet nejrůznější informace s žáky ve třídě. To vše s sebou nese trend podpory výuky počítačem a to zejména dle použití nejrůznějších typů programů. Pomocí programů můžeme přehrávat nejrůznější multimédia, modelovat různé předměty, simulovat rozdílné situace, můžeme mít vzdělávací a komunikační programy, lze se i distančně vzdělávat pomocí různých programů. V poslední době je často diskutovaným tématem virtuální realita. A i tu lze simulovat pomocí počítačových programů. Ale nejčastějším způsobem použití počítače ve škole stále zůstává prezentace výukových předmětů, při níž jsou různé úrovně přístupu učitele k žákovi. Žák může pracovat s výukovými programy buď pod dozorem a s vedením učitele, či žák sám přebírá veškerou iniciativu při práci s programem a stává se tak samostatným. U počítačů je velkou výhodou fakt, že si žák může práci, ale i tempo individuálně přizpůsobovat a dosahovat tak i lepších studijních výsledků. Díky moderním technologiím dnes již běžně dostupným se žák dostává do styku s čím dál lepšími a modernějšími prostředky a to zejména v oblasti laboratorního bádání, programování umělých inteligencí, elektronických učebnic a encyklopediích a také v oblasti didaktických her a programů. S érou moderních výukových technologií přišla také změna funkce učitele a žáka v edukačním procesu. Velká změna nastala převážně v individualizaci výuky, značně se zredukovala rutinní činnost. To s sebou nese i velice dobrou a kvalitní prezentaci učební látky žákům. Avšak některé funkce učitele se zeslabují, je to zejména přímé sdělování látky učitelem či ověřování žákových vědomostí. Ale naopak u některých učitelových funkcí dochází naopak k zesílení, jako je například organizování a příprava výuky, možnost individuálně pracovat se žáky. S přílivem moderních technologií se i mnoho funkcí učitele vytvořilo. Učitel se stává nyní hlavním vedoucím při vyučování, dále se může stát rádcem i partnerem učitele. Dále podílí-li se učitel na vzniku nových výukových programů, může být i didaktickým programátorem. Hlavním úkolem či funkcí učitele při využívání moderních technologií ve výuce je nejdůležitější naučit žáka pracovat s informacemi, které mu počítač nabízí. Při takovém množství informací se žák může snadno ztratit. A proto je nezbytné žáky naučit tyto informace vhodně zpracovávat a to zejména je přesně vymezovat, urovnávat, zařazovat a hlavně ty důležité si propojit s daným učivem či se svými zkušenostmi a následně si je 18
osvojit. Další velmi důležitou věcí je žáka motivovat aby měl zájem využívat a pracovat s lehce dostupnými informacemi, které nám počítače nabízí. Co se týče změny funkcí žáka ve výuce, nastala zejména u většího zájmu k technickým inovacím. Moderní výukové programy a počítače dávají žákovi větší možnost pro příjem a následné vstřebávání informací. (Maňák, 2003)
3.2.3 Výuka pomocí tabletů Dle slovníku cizích slov je tablet definován jako přídavné zařízení pro počítač, které se podobá tabulce. Na této tabulce lze psát, kreslit či pracovat s grafickými objekty a to vše s pomocí speciálního pera. To vše je poté přenášeno do počítače (Kraus a kol., 2008). Výuka pomocí tabletů je v dnešní době velice aktuální téma. Tímto tématem se především zabývá firma EDULAB, což je nezisková organizace zabývající se podporou a rozvojem moderních způsobů výuky a to s přesahem přes všechny stupně vzdělávacího systému. Jejich snahou je rozšířit zájem o využívání nových technologií a tím modernizovat celý školský systém. Tato organizace se věnuje mnoho projektům a výzkumům, mezi hlavní projekty zejména patří Škola hrou a Škola dotykem. Škola dotykem je projekt, který má za úkol ukázat výuku pomocí tabletů v praxi. Tento projekt vyvrací mýty o digitálním vzdělávání a jeho dalším cílem je zjistit přínos dotykových technologií ve výuce. Závěrečného výzkumného šetření se zúčastnilo 950 žáků, 95 pedagogů a celkem 12 škol z celé České republiky. Zapojené školy obdržely od organizace EDULAB, zkrácený název od EDUkační LABoratoř, kompletní vybavení učeben tablety a nezbytnou další technikou. To celé bylo ve spolupráci se společností Samsung Electronic Czech and Slovak, která dodala do projektu veškeré tablety. Za školní rok 2014/2015, kdy probíhala první fáze, vzniklo více než 300 digitálních materiálů, které si může každý zdarma stáhnout. Učitelé během školního roku měli možnost otestovat velké množství nabízených aplikací. V tomto školním roce probíhal paralelně empirický výzkum, který zaznamenával jakýkoliv přínos ve výuce. Ze závěrečného šetření vyplývá, že pro skoro 93 % žáků je učení s pomocí tabletů mnohem zajímavější, dále kolem 85 % žáků si myslí, že je učení jednodušší a, že se jim budou hodit zkušenosti s moderními technologiemi pro budoucí zaměstnání. Dále přes 91 % žáků nabývá pocitu, že při použití tabletů se zlepšila spolupráce s kamarády ve třídě. Ze šetření také plyne, že nejlépe se studují za použití tabletů předměty jako je český jazyk, anglický jazyk, matematika a chemie. Pro většinu
19
žáků se tyto předměty rychleji učí a jsou zajímavějšími. Dle 94 % učitelů, měla výuka pomocí tabletů za následek zlepšení kritického a analytického myšlení žáků, dále zlepšení řešení zadaných problémů.(EDULAB, 2016)
20
4 Prezentace konkrétních vzdělávacích zařízení Vzdělávací zařízení v ČR lze rozdělit dle mnoha kritérií například dle objektu na preprimární teorii výchovy, předškolní, školní, středoškolskou a vysokoškolskou pedagogiku. Dále je tu i mimoškolní pedagogika, kam patří zejména pedagogika volného času. Obecně lze říci, že pedagogika ve vztahu k jiným vědním disciplínám nikdy nestojí samostatně, vždy je provázána s jinými vědními obory. Vztah pedagogiky s filosofií zprostředkovává pedagogice orientaci a porozumění vývoje vzdělávacích procesů, vzniku vzdělávacích idejí, obecně tak lze definovat pedagogické fakta. Spojení pedagogiky a psychologie umožňuje v pedagogice rozvoj vlastností člověka, lze takto nacházet vhodné způsoby pro výchovu defektních jedinců. Spojení se sociologií nám umožňuje lépe rozumět společenským dopadům vzdělávacích procesů.
4.1 Cíl prezentace Cílem této bakalářské práce bylo sledovat využití badatelsky orientované výuky v konkrétním školském zařízení a dále popisovat příklady dobré praxe s využitím moderních technologií. Tyto informace byly získávány z portálu AVmedia.cz a dále tyto informace byly získány z webových stránek cíleně vybraných školských zařízení a následně byly podrobně rozpracovány s pomocí ředitelů daných škol. Na počátku byly stanoveny otázky, na které byly hledány odpovědi pomocí šetření dle vlastního pozorování a řízených rozhovorů.
4.2 Interpretace dat z konkrétních vzdělávacích zařízení Gymnázium Josefa Ressela, Chrudim Škola se nachází blízko okresního města Pardubice a to ve městě Chrudim. Stáří školy se datuje na více než 150 let. Od roku 2000 je gymnázium ve vlastnictví státu a posléze se stal jejím zřizovatelem Pardubický kraj. Gymnázium v letech 2005-2011 prošlo stavební rekonstrukcí. (www.gjr.cz) Toto školní zařízení je třeba vyzdvihnout zejména proto, že se zde klade veliký důraz na kvalitní vyučování s použitím nejmodernějších prostředků a to právě kvůli tomu, že vedení gymnázia má snahu zavést interaktivní pomůcky do všech svých předmětů. Svědčí o tom, rozsáhlost projektů na podporu výuky, ve kterém je gymnázium zapojeno. Hlavní projekt s názvem Podpora přírodovědného a technického vzdělávání umožnil to, aby si škola pořídila pět výukových sad využívající měřící systém PASCO. 21
Školní laboratoře na fyziku využívají tyto systémy, které umožňují provádění nejrůznějších experimentů a to jak vyučujícími, tak i samotnými žáky. Zejména se jedná o sady pro demonstrační měření, optiku a vlnění, elektřinu a magnetismus a další. PASCO systém umožňuje provádět měření reálných hodnot a převádět je k dalšímu zpracování do počítače. Tento systém zde nainstalovala firma AV media a.s., která se řadí mezi leadery na poli interaktivních technologií. (www.avmedia.cz, 2014) ZŠ a MŠ Krouna Základní a mateřská škola leží v obci Krouna s 1370 obyvateli, která leží jihovýchodně od Chrudimi a náleží tedy pod Pardubický kraj. Tradice školy ve městě se datuje již od roku 1800, ale tato konkrétní základní škola byla založena r 1958, která byla ještě roku 1997 přistavěna. (ZŠ Krouna, 2008) Učitelský kolektiv má tendence prosazování nových myšlenek a moderních stylů výuky. Učitelé se vzdělávají a snaží se motivovat žáky při práci s interaktivními technologiemi. Škola má 9 kmenových tříd, které jsou moderně vybavené technologiemi, v každé třídě nalezneme i jednu interaktivní tabuli. Dále zde nalezneme speciální učebny pro výuku jazyků a počítačů. Učitelé zde zařadili do běžné výuky interaktivní učebnice. Dále zde pro práci ve vyučování používají vizualizéry, hlasovací zařízení i laboratoř Robotel. Základní škola také získala certifikát SMART Vzorová škola, což je certifikát udělovaný společností AV Media, který znamená, že daná škola podporuje nové myšlenky a moderní styl výuky.(Digitální třída, 2014) Základní škola a mateřská škola L. Kuby Základní škola se nachází v okrajové části Českých Budějovic a to ve čtvrti Rožnov. Rožnov kdysi býval samostatnou obcí, ale již mnoho let je připojen k Českým Budějovicím. České Budějovice jsou díky svému počtu 95 tisíc obyvatel největším městem Jihočeského kraje. Škola se řadí mezi školy úplné, jelikož má 1. i 2. stupeň. Celkový počet žáků přesahuje číslo 550. Na prvním stupni mají 14 kmenových tříd a na stupni druhém mají 10 kmenových tříd. Škola má velkou výhodu, jelikož již mnoho let spolupracuje s Pedagogickou fakultou v Českých Budějovicích. Tato spolupráce je oboustranně výhodná a to hned ze dvou důvodů. Prvním důvodem je, že si vysoká škola už předem připravuje budoucí učitelé, tím, že se snaží vzbuzovat zájem žáků o učitelskou profesi. Druhý důvod je na straně základní školy, kde díky takové spolupráci má základní škola 22
přístup k nejnovějším trendům či technologiím ve vzdělávání. Tato spolupráce vyústila udělením titulu Fakultní základní škola v roce 2004. (Historie naší školy, 2010) Základní škola L. Kuby je moderně vybavená, v současnosti zde nalezneme 28 interaktivních tabulí, které jsou navíc propojeny s elektronickou učebnicí. Dnes si žáci ani učitelé nedokáží na této škole představit výuku bez těchto interaktivních prvků. Filosofie školy je tedy jasná, škola se snaží poukázat na výhody a efektivnost při používání těchto interaktivních zařízení při výuce. Tato skutečnost je jasně patrná z čím dál častějšího použití interaktivních zařízení na 1. stupni, ale i v mateřské škole. Práce s malými dětmi je zde zefektivněna interaktivním stolem SMART Table. Tato více dotyková plocha podporuje práci i spolupráci dětí ve skupinkách. Největší výhodou interaktivního stolu je jeho velikost a umístění a proto se v 1. třídě stala nejoblíbenější pomůckou. V mateřské škole využívají i interaktivní podlahu a to zejména k řešení různých kvízů a her. (AV media, 2015)
23
5
Zkoumaný vzorek – ZŠ Polabiny 3 Pardubice je město s více než 90 tisíci obyvateli a leží na soutoku Labe a
Chrudimky jižním směrem od Hradce Králové. Charakteristické pro Pardubice jsou zejména koňské dostihy Velká Pardubická, dále se tu vyrábí perník, každoročně se zde jezdí motocyklové závody Zlatá přilba. Nejvyšší horou nejblíže Pardubicím je Kunětická hora, která má 295 m. n. m. Pardubice mají mnoho základních a středních škol, ale také jednu univerzitu. Počátky města Pardubic se datuje na období starší než 700 let, neboť první zmínka o městě je kolem roku 1254. Příběh této školy začíná masovou výstavbou sídliště Polabiny v Pardubicích. Sídliště Polabiny III bylo dostavěno v srpnu roku 1966 a právě tady vznikla potřeba vzdělávacího zařízení. Roku 1972 byla dokončena stavba Základní školy Polabiny III v tehdejší Spojovací ulici 344. Sice ještě tehdy bylo v okolí staveniště, ale i přesto zde začalo vyučování ve 27 třídách (22 tříd na prvním stupni a jen 5 na stupni druhém). S rostoucím počtem dostavených domů na sídlišti rostl i počet jak obyvatel, tak i žáků. Na začátku chodilo do školy 765 žáků, ale o rok později tu již chodilo 823. Tudíž z toho vyplývá, že dostavba sídliště výrazně ovlivnila počet žáků ve škole. Po dokončení výstavby sídliště Polabiny, zde vznikly další základní školy, ale i přesto se počet žáků neustále zvyšoval. Základní škola Polabiny III byla neustále v centru dění, účastnila se mnoha společenských akcí, ale byla také místem různých významných návštěv. Počátkem roku 1980 tuto školu poctila svou návštěvou čtyřicetičlenná delegace japonských učitelů. Dále tato škola vynikala svou prací, zejména sběrem papíru či druhotných surovin, kdy vždy předčila ostatní školy. Přelom let 1982-83 se zkrátila školní docházka z 9 na 8 let. To mělo za následek úbytek žáků. Vzhledem k tomu, že žáci byli povinni absolvovat dvouletý obor, tento fakt způsobil vytvoření Zvláštního odborného učiliště školního stravování Chrudim. Od roku 1987 se škola zaměřuje na rozšířenou výuku přírodovědných předmětů a matematiky, tato tradice trvá dodnes. Tento krok vyplýval zejména z faktu, že na trhu práce chyběly obory s technickým a přírodovědným zaměřením. Žáci, kteří chtějí nastoupit do třídy s takto rozšířenou výukou, musí úspěšně složit přijímací zkoušky. Rozšířená výuka spočívá nejen ve větším počtu vyučovaných hodin matematiky, ale také v absolvování spousty zajímavých fyzikálních či chemických experimentů. Další razantní změny nastaly až poté co byl jmenován nový ředitel a škola byla sloučena se základní školou Polabiny IV. 24
Dnes je škola po rekonstrukci či zateplení a těší se velké oblibě mezi žáky. Tomu napovídá současná situace školy, která je více než dobrá. Nové vedení školy se usilovně snaží, aby tato základní škola vzkvétala. Tomuto napovídá i fakt, že v loňském roce nastoupil dosud nejvyšší počet žáků prvních ročníků. To vedlo k tomu, že na této škole byl největší počet žáků ze všech základních škol v celých Pardubicích. Dále je zde školní družina, která má 7 oddělení a její kapacita je pro více než 200 dětí. Je zde také mnoho kroužků na výběr od hry na flétnu přes výuku angličtiny až po doučování českého jazyka. Tohle vše dělá z této školy atraktivní možnost volby pro rodiče. Navíc škola roku 2007 zrekonstruovala odbornou učebnu přírodopisu. Od té doby mohou žáci využívat skříňky s exponáty, pomůckami a ukázkami minerálů. V učebně je interaktivní tabule, spojená s vizualizérem, jenž umožňuje promítat jakýkoliv obraz na interaktivní tabuli. (Kolektiv učitelů, 2014)
5.1 Použitá metodologie Ke splnění cílů této práce je důležité vhodně zvolit metodologii, která bude efektivní k výsledku práce. Při realizaci tohoto šetření byly použity metody kvalitativního výzkumu, a to metoda pozorování a metoda rozhovoru. Rozhovor Dle pedagogického slovníku lze rozhovor popsat jako výzkumný prostředek používaný při dotazování, spočívající v přímé ústní komunikaci výzkumného pracovníka s respondentem či informantem. Je zaznamenáván na magnetofon či jinak, a pak analyzován z hlediska obsahu rozhovoru, chování respondentů aj. (Průcha a kol, 2001) Pozorování Pedagogického slovník popisuje pozorování jako sledování smyslově vnímatelných jevů zejména chování osob, průběhu dějů a jiné. Předmětem pozorování může být pozorovatel sám, jiní lidé, objekty, jevy. (Průcha a kol, 2001)
5.2 Vlastní pozorování na základní škole Polabiny 3 Vlastní pozorování na základní škole Polabiny 3 probíhalo v únoru 2015 v rámci absolvování náslechové praxe v rozsahu deseti vyučovacích hodin. Přístup školy k plnění této praxe byl velice vstřícný. Vlastní pozorování proběhlo v šestém ročníku základní
25
školy, při výuce předmětu přírodovědy. V třídě se nacházelo 21 žáků, ve skupině převažovali chlapci. Atmosféra ve třídě se jevila jako klidná a disciplinovaná. Vyučující, která vedla vyučovací hodinu je zkušená pedagožka s mnohaletou praxí v oboru a zároveň se věnuje mimoškolnímu vzdělávání v oblasti interaktivních technologií, kde zároveň dosáhla úrovně školitelky. Na začátku vyučovací hodiny se vyučující pozdravila s žáky a seznámila třídu s obsahem hodiny. Výuka byla zahájena dobrovolným ústním zkoušením, pomocí kterého reflektovala své výklady z minulých hodin. Během zkoušení vyučující aktivizovala i třídu, která byla zapojená do opakování pomocí doplňujících otázek k danému tématu. Dále následovala interaktivní prezentace nové učební látky na téma lidské tělo, interaktivita probíhala stanovením hypotézy, kdy žáci aktivně hledali odpověď na stanovenou hypotézu. Své předpoklady aplikovali v dané interaktivní úloze, ve které se informace spojovaly v celek, kde na závěr ověřili, zdali jejich hypotéza byla správná. Součástí hodiny byla zvolena pasivnější aktivita v podobě kontroly celku dané úlohy v podobě domácího úkolu, který byl zadán předchozí hodinu. Následkem této činnosti byl úpadek intenzity pozornosti, toto však bylo okamžitě eliminováno aktivizační činností ze strany vyučující v podobě pozitivního hodnocení za předchozí činnost a jako odměna žákům byla interaktivní animace prezentací různých tělních soustav. Vyučovací hodina byla pozvolně ukončena celkovým hodnocením předchozích hypotéz, kdy byla hypotéza upevněna a ověřena žáky s pomocí vyučujícího. Následně byla připravena k dalšímu zpracování v psané formě, která byla zaznamenána do pracovních sešitů samotnými žáky a takto vzniklý materiál posloužil jako reálná informace pro náplň do další hodiny. Tuto vyučovací hodinu hodnotím velice kladně, v průběhu jsem si sám ověřil fakta, že lze pozorovat naplnění některých podstat badatelsky orientované výuky v praxi. Při tomto způsobu vedení výuky jsem zaznamenal pozitivní efektivnost v osvojení si dané probírané učební látky, na místo pasivního přejímání učiva ve standardním způsobu výuky.
5.3 Strukturované rozhovory s vyučujícími Zaznamenané rozhovory byly zpracovány v této práci se souhlasem všech dotázaných.
Mgr. Lenka Jírková 1. Na jaké škole jste studovala a co vás k tomu vedlo?
26
Studovala jsem na Karlově Univerzitě Pedagogickou fakultu. No a já jsem chtěla být učitelkou od mala. 2. Jaká aprobace? Má aprobace je první stupeň. 3. Jak dlouho působíte na této škole? A jaké předměty zde učíte? Učím zde na škole již 22 let, a učím na prvním stupni tedy všechny předměty. 4. Jak dlouho pracujete s interaktivní tabulí? Ve kterých předmětech ji nejčastěji využíváte? Pracuji s ní již 6let. Zejména ji využívám v Českém jazyce, Matematice, Vlastivědě, Přírodověda a pak i ve Výtvarné výchově. 5. Absolvovala jste nějaké školení pro maximální využití interaktivní tabule? Ano, školení jsem absolvovala. 6. Je pro vás používání interaktivní tabule spíše přínosem či přítěží? Určitě přínosem. 7. Setkala jste se ve své praxi s metodou BOV? Určitě jsme se s ní setkala, ale je velice složité ji zařazovat do normálních osnov z hlediska časové náročnosti. 8. Využíváte tuto metodu při vašem vyučování? Popřípadě kde a jak? Občas ji využívám, zejména v Přírodopise, konkrétně když jsme zjišťovali vlastnosti látek a tak podobně. 9. Kde si myslíte, že je nejlepší aplikace BOV?(konkrétně) Zejména v těch přírodovědných předmětech. 10. Jaké jsou možnosti školení ve vaší škole popřípadě jaké jsou možnosti dalšího vzdělávání? Škole je velice nakloněna dalšímu vzdělávání svých zaměstnanců, ba naopak nás i směřují k dalšímu vzdělávání. 11. Kde sbíráte inspiraci pro výuku s interaktivní tabulí? Inspiraci hledám zejména na internetu, dále pak i na školení jsme měli možnost využívat určité materiály.
27
Mgr. Petra Radiměřská 1. Na jaké škole jste studovala a co vás k tomu vedlo? Studovala jsem v Hradci Králové na Pedagogické fakultě. Vystudovala jsem aprobaci Biologie a Chemie pro druhý stupeň pro učitelství základní školy. Vedlo mě k tomu to, že jsem chtěla pracovat s dětmi v zájmu přírodovědných předmětů 2. Jaká aprobace? Biologie a Chemie 3. Jak dlouho působíte na této škole? A jaké předměty zde učíte? Od roku 2006, takže to tedy letos bude desátým rokem. Původně jsem začínala při nástupu učit chemii a přírodopis. A vlastně teď v současnosti mám pouze přírodopis, poté ještě volitelný předmět ekologie, který je v 8. ročníku. 4. Jak dlouho pracujete s interaktivní tabulí? Ve kterých předmětech ji nejčastěji využíváte? S interaktivní tabulí pracuji již asi šestým rokem. V přírodopise a také zejména v přírodovědě na prvním stupni, tam je toho teď více. 5. Absolvovala jste nějaké školení pro maximální využití interaktivní tabule? Absolvovala jsem školení, také jsem absolvovala kurz lektorství, ale v současnosti to dále neprohlubuji. 6. Je pro vás používání interaktivní tabule spíše přínosem či přítěží? Zatím bych to považovala za přínos, protože v podstatě můžu takto aplikovat v hodinách, zdali tomu žáci rozumí. Takže tu tabuli nepoužíváme jen jako drahé promítací plátno, ale hlavně aby to pro žáky bylo aktivní. Ale pokud to mohu srovnat, tak interaktivní tabule jakoby zdržuje tu práci. Tedy se prodlužuje práce s ní. To, co bych probrala za jednu hodinu, mi s interaktivní tabulí zabere hodiny dvě. 7. Setkala jste se ve své praxi s metodou BOV? Přímo prakticky, že bychom systematicky a badatelsky pracovali, spíše ji využíváme jen okrajově. Zejména když jsou nějaká praktická cvičení, třeba laboratorní. Zde je to zejména badatelsky orientované. 8. Využíváte tuto metodu při vašem vyučování? Popřípadě kde a jak? Využívám ji pouze okrajově, ale tyto základní principy BOV používám. Používám je zejména v těch přírodovědných předmětech, ať už přírodověda či přírodopis. 9. Kde si myslíte, že je nejlepší aplikace BOV?(konkrétně) Určitě fyzik, chemie i ta biologie tuším. 10. Jaké jsou možnosti školení ve vaší škole popřípadě jaké jsou možnosti dalšího vzdělávání? 28
Škola se nás snaží školit na více úrovní, třeba pro učitele, kteří s tabulí zatím nepracovali, tak i pro učitele, kteří již nějaké školení absolvovali a chtějí se rozvíjet dál. 11. Kde sbíráte inspiraci pro výuku s interaktivní tabulí? Z části jde o vlastní tvorbu, ale část čerpám z internetu. Dále svojí inspiraci čerpám z různých pracovních sešitů, které si pak přetvořím do interaktivní podoby.
Mgr. Eva Draštíková 1. Na jaké škole jste studovala a co vás k tomu vedlo? Studovala jsem univerzitu Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Dříve to byla pedagogická, která se později přejmenovala. Co mě k tomu vedlo? Chtěla jsem být učitelkou již od mala. 2. Jaká aprobace? Má aprobace je Ruský jazyk a Občanská výchova. 3. Jak dlouho působíte na této škole? A jaké předměty zde učíte? Již 24 let, ovšem v březnu již 25 let. Vyučuji zde Ov, Rj, Aj, Praktické činnost a Člověk a svět práce. 4. Jak dlouho pracujete s interaktivní tabulí? Ve kterých předmětech ji nejčastěji využíváte? Již 5 let. Nejčastěji využívám interaktivní tabuli v Občanské výchově. 5. Absolvovala jste nějaké školení pro maximální využití interaktivní tabule? Ano, absolvovala jsem školení. 6. Je pro vás používání interaktivní tabule spíše přínosem či přítěží? Používání interaktivní tabule je pro mě spíše přínosem. 7. Setkala jste se ve své praxi s metodou BOV? Konkrétně jsem se s touto metodou setkala z části 8. Využíváte tuto metodu při vašem vyučování? Popřípadě kde a jak? Využívám, ale ne tak často. Při mé aprobaci není tolik prostoru k využití BOV. 9. Kde si myslíte, že je nejlepší aplikace BOV?(konkrétně) Konkrétně si myslím, že hlavně v přírodovědných předmětech.
29
10. Jaké jsou možnosti školení ve vaší škole popřípadě jaké jsou možnosti dalšího vzdělávání? Máme možnost se dále vzdělávat. 11. Kde sbíráte inspiraci pro výuku s interaktivní tabulí? Materiály pro Občanskou výchovu a Ruský jazyk si dělám sama, jinak se dá říci, že jsem pirát. Pro Anglický jazyk se často inspiruji jinde, protože ten už bych ráda opustila.
30
Závěr Tato bakalářská práce se soustředila na téma moderních technologií a badatelsky orientované výuky. Cílem této práce bylo zjistit, jak jsou na tom naše školy, co se týče technické vybavenosti a zdali aplikují ve své výuce prvky badatelsky orientované výuky. Průzkum měl potvrdit, nebo naopak nepotvrdit stanovené předpoklady a přinést další odpovědi na danou problematiku. Průzkum, který byl proveden, ukázal, do jaké míry jsou konkrétní školy vybaveny interaktivními technologiemi. Výsledky z daného průzkumu nám ukazují, že většina škol je vybavena interaktivními a moderními technologiemi poté, co se úspěšně zapojily do některého z vypsaných projektů. Nejčastěji jsou to projekty organizované Evropskou unií, která tak udává moderní trendy ve výuce. Tedy technická vybavenost školy je přímo závislá na aktivitě učitelů a vedení jednotlivých škol. Nejčastějšími prvky, kterými jsou školy vybavovány, jsou zejména interaktivní tabule. Těch je v dnešní době nespočet. Avšak ve školách vedou tabule značky SMARTBoard. Další součástí jsou hlasovací zařízení či vizualizéry. V neposlední řadě se zavádí do škol výuka pomocí tabletů. Mnoho různých průzkumů včetně toho, který byl proveden v rámci této bakalářské práci, nám ukazuje, že téměř vždy při zavádění badatelsky orientované výuky do klasického vyučování, je klíčovou složkou učitel. Jen on může zcela ovlivnit podobu výuky. Ruku v ruce s rolí učitele ve vzdělávacím procesu jde o vztah daného vyučujícího právě k technice a jejího aktivního využívání. Jak je obecně známo, učitel formuje žáka již od prvního setkání a to i ve velmi útlém věku a tak je důležité, aby tento kontakt byl vždy co možná nejpozitivnější. A proto by mělo být pro každého učitele důležité dbát na to být dobrým učitelem i člověkem. Je obecným faktem, že učitel, který ovládá alespoň z části výhody z mnoha nabízených možností moderních technologií, je vždy pro žáky oblíbenější a zajímavější. Takového učitele lze označit za učitele moderního. Neboť následování osobního příkladu je ta nejlepší cesta. Mnoho žáků v dnešní době ztrácí zájem o technické, přírodovědné a matematické předměty. Nový trend badatelsky orientované výuky v podobě mnoha projektů, je vhodným způsobem jak tento neblahý fakt zvrátit. Z průzkumu vyplývá i fakt, že ne vždy je jednoduché zařazovat prvky badatelsky orientované výuky do běžné klasické výuky. Nejčastěji si učitelé stěžovali na velkou časovou náročnost při implementaci tohoto způsobu výuky, jako druhý nedostatek často uváděli, že je nedostatečná časová dotace hodin v předmětech, kde chtěli využít tuto metodu. Ale co se týče efektivity výuky při využití BOV z pohledu zapamatovaných faktů, je tento fakt nezanedbatelný. Protože jak je již známo, hlavní myšlenkou BOV je bádání. A člověk si vždy zapamatuje věci lépe, když si na ně sám přijde. Nehledě na to, že metoda BOV systematicky učí žáky nad věcmi
31
přemýšlet a tento princip si žáci odnášejí do běžného života. Proto je třeba se vždy zamyslet nad novými trendy ať už ve výuce či v technologii.
32
Seznam použitých zdrojů České zdroje Almanach Skvělá i ve 40, 2014, kolektiv učitelů, ZŠ Pardubice – Polabiny, Npor. Eliáše 344. Výroční zprávy ZŠ Pardubice – Polabiny III. 1995-2012, Archiv ZŠ Pardubice – Polabiny, Npor. Eliáše 344. Almanach Skvělá i ve 40, 2014, kolektiv učitelů, ZŠ Pardubice – Polabiny, Npor. Eliáše 344. ZŠ Pardubice – Polabiny, Npor. Eliáše 344. Základní škola Polabiny III [online]. [cit. 2014-12-5]. Dostupné z:http://zspol3.cz/ BENEŠOVÁ, T., M. HOSSINGEROVÁ, I. IAROSHCHUK, V. KOČOVÁ a P. SMOLOVÁ. ORGANIZAČNÍ FORMY VYUČOVÁNÍ [online]. Plzeň, 2008 [cit. 2016-0618]. Dostupné z: http://www.cdmvt.zcu.cz/storage/navody/Simbartl_Stich_Omlouvame_se_zaciname/kurz/ HTML/m01/organizacniformy.doc. ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI. Dataprojektor - možnosti projekce. Http://www.cdmvt.cz/ [online]. Plzeň: Pavel Benajtr, 2012 [cit. 2016-06-23]. Dostupné z: http://www.cdmvt.cz/node/315 DIGITÁLNÍ TŘÍDA ZŠ A MŠ KROUNA. Http://www.avmedia.cz/ [online]. Praha: AV Media, 2014 [cit. 2016-06-23]. Dostupné z: http://www.avmedia.cz/reference/detail/59_152-digitalni-trida-zs-a-ms-krouna DOSTÁL, Jiří. Badatelsky orientovaná výuka: pojetí, podstata, význam a přínosy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. ISBN 978-80-244-4393-5. Druhý rok projektu Škola dotykem zbořil mýty o digitálním vzdělávání. Http://www.edulabcr.cz/ [online]. Praha: EDULAB, 2016 [cit. 2016-05-23]. Dostupné z: http://www.edulabcr.cz/novinky/druhy-rok-projektu-skola-dotykem-zborilmyty-o-digitalnim-vzdelavani-zapojilo-se-do-nej-vice-nez-1000-zaku-a-100-ucitelu Historie naší školy. Http://www.zsroznov.cz [online]. Rožnov, 2010 [cit. 2016-06-23]. Dostupné z: http://www.zsroznov.cz/historie.html Jan Wagner: Interaktivní tabule v roce 2011. Http://www.ceskaskola.cz/ [online]. Albatros Media, 2011 [cit. 2016-05-23]. Dostupné z: http://www.ceskaskola.cz/2011/02/janwagner-interaktivni-tabule-v-roce.html
33
Klasifikace výukových metod podle I.J. Lernera. Dielektrika [online]. Plzeň: Martin Tomáš, 2009 [cit. 2016-06-18]. Dostupné z: http://dielektrika.kvalitne.cz/klasiflerner.html KRAUS, Jiří. KOLEKTIV. Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. Vyd. 1. Praha: Academia, 2008, 879 s. ISBN 978-80-200-1415-3. Kronika ZŠ Pardubice – Polabiny III. 1972-1990, Archiv ZŠ Pardubice – Polabiny, Npor. Eliáše 344. MAŇÁK, Josef a Vlastimil ŠVEC. Výukové metody. Brno: Paido - edice pedagogické literatury, 2003. ISBN 8073150395.
PASCO NA GYMNÁZIU JOSEFA RESSELA [online]. Praha: AV MEDIA, 2014 [cit. 201605-23]. Dostupné z: http://www.avmedia.cz/reference/detail/59_254-pasco-na-gymnaziujosefa-ressela PECH, Pavel, Lenka ČINČUROVÁ, Martin GÜNZEL, et al. Badatelsky orientovaná výuka matematiky a informatiky s podporou technologií. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2015. ISBN 978-80-7394-531-2. Podpora přírodovědného a technického vzdělávání v Pardubickém kraj: Gymnázium Josefa Ressela, Chrudim, Olbrachtova 291 [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-06-23]. Dostupné z: http://www.gjr.cz/sites/default/files/imce/users/admin/evaluacni_zprava_projektu_podpora _prirodovedneho_a_technickeho_vzdelavani_v_pardubickem_kraji_-_partner_1.pdf. Evaluační zpráva. PRŮCHA, Jan. Pedagogický slovník. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-717-8579-2. VOTÁPKOVÁ, Dana (ed.). Badatelé.cz: průvodce pro učitele badatelsky orientovaným vyučováním. Praha: Sdružení Tereza, c2013. ISBN 978-80-87905-02-9. ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA L. KUBY 48, ČESKÉ BUDĚJOVICE.Avmedia.cz [online]. Praha: AV Media, 2015 [cit. 2016-06-23]. Dostupné z: http://www.avmedia.cz/reference/detail/59_2721-komplexni-reseni-pro-materske-skolyv-praxi Základní škola a mateřská škola Krouna. Http://www.zskrouna.cz/[online]. Krouna, 2008 [cit. 2016-06-23]. Dostupné z: http://www.zskrouna.cz/readarticle.php?article_id=95
34
Zahraniční zdroje ETHEREDGE, Susan. a Alan N. RUDNITSKY. Introducing students to scientific inquiry: how do we know what we know?. Boston: Allyn and Bacon, c2003, 382 s. ISBN 0205348122. SCHWARTZ, Reneé S., Norman G. LEDERMAN a Barbara A. CRAWFORD. Developing views of nature of science in an authentic context: An explicit approach to bridging the gap between nature of science and scientific inquiry. Science Teacher Education. 2004, roč. 88, č. 4, s. 610 – 645
35
Seznam použitých zkratek ASSIST-ME - Assess Inquiry in Science, Technology and Mathematics EducationProjekt AV Media – Česká společnost zabývající se instalací multimediální techniky ve školách a firmách BOV – Badatelsky orientovaná výuka CRT- Cathode ray tube – klasický monitor DLP – Digital light processing – technologie užívaná v projektorech EDULAB – EDUkační LABoratoř soukromá společnost zabývající se výzkumy a tvorbou výukových materiálů ESTABLISH – Projekt, který zavádí nové metody badatelsky orientované výuky FIBONACCI – Projekt zabývající se podporou badatelsky orientované výukou v Evropě LCD – Liquid crystal display – plochý monitor MaSciL – Mathematics and science for life je projekt zabývající se badatelsky orientovaným vyučováním PASCO – Výrobce interaktivních programů a stavebnic PRI-SCI-NET – Projekt v rámci Evropské unie na podporu PROFILES – Projekt, který má rozšířit zájem o badatelsky orientovanou výuku učitelů ROBOTEL – produkt od společnosti Smart, jde o interaktivní jazykové učebny se softwarem SMART – Kanadská společnost vyrábějící interaktivní techniku, zejména tabule SMART TABLE – interaktivní tabule od společnosti SMART S-TEAM – Projekt podpořený Evropskou unií, který šíří badatelsky orientovanou výuku Tzv – Takzvaně Wi-fi – Popisuje bezdrátovou komunikaci v počítačové síti
36
Anotace Cílem této bakalářské práce je sledovat využití badatelsky orientované výuky v konkrétním školském zařízení a sledovat příklady dobré praxe s využitím moderních technologií. Úvodní teoretická část je věnována metodám výuky, které popisují základní členění a organizační formy. Dále se teoretická část zabývá badatelsky orientované výuce, jejímu terminologickému vymezení a použité metodologii. Také zpracovává interaktivní technologie, které vymezuje dostupné druhy technologie. Praktická část je zaměřená na prezentaci vhodných příkladů, kde je využito moderních technologií a také popisuje konkrétní školské zařízení, kde bylo provedeno šetření v podobě vlastního pozorování a řízených rozhovorů s vyučujícími v dané základní škole.
Klíčové pojmy Badatelsky orientovaná výuka, moderní technologie, metody výuky, interaktivní tabule, bádání, pozorování, rozhovor
37
Annotation The aim of this bachelor thesis is to monitor of the use of inquiry-based learning in a particular
school facility, and follow the examples of good practice with using modern technologies. The theoretical part is devoted to teaching methods that describe the basic layout and organizational forms. Furthermore, it deals with an inquiry-based teaching, its terminological definition and methodology used. Also handles interactive technology that defines the available types of technology. The practical part is devoted to presenting appropriate examples where the use of modern technologies and also describes specific educational institution where was research made in the form of own observation and structured interviews with teachers from the elementary school.
Keywords inquiry-based learning, modern technology, teaching methods, interactive whiteboard, inquiry, observation, interview
38
