UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Bakalářská práce

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav pedagogiky a sociálních studií

Bakalářská práce Šárka Vlčková

Historie a současná situace Sokola v Konici

Olomouc 2014

Vedoucí práce: PaedDr. Alena Jůvová, Ph.D.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Historie a současná situace Sokola v Konici vypracovala samostatně a použila jsem pouze prameny uvedené v seznamu literatury. V Olomouci dne …………………

podpis …….……………………

Poděkování Děkuji paní PaedDr. Aleně Jůvové, Ph.D., za odborné vedení mé bakalářské práce, za podnětné rady a pomoc při jejím zpracování. Dále bych ráda poděkovala své rodině a blízkým, kteří mě podporovali po celou dobu studia. V neposlední řadě patří velké díky respondentům, kteří si našli pár minut na vyplnění dotazníku a pomohli mi tak s realizováním výzkumu.

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................... 6 I.

TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................ 8

1

MĚSTO KONICE ................................................................................................... 8

2

1.1

Poloha města ..........................................................................................................8

1.2

Z dějin města ..........................................................................................................9

SOKOL V ČESKÝCH ZEMÍCH......................................................................... 10 2.1

Z dějin Sokola v českých zemích .........................................................................10

2.2

Zakladatelé Sokola ...............................................................................................13

2.2.1

Miroslav Tyrš ...............................................................................................13

2.2.2

Jindřich Fügner ............................................................................................15

2.3

Sokol dnes ............................................................................................................16

3

Z DĚJIN ORLA V KONICI ................................................................................. 18

4

TĚLOCVIČNÁ JEDNOTA SOKOL KONICE ................................................. 20 4.1

Z dějin Sokola v Konici (1900 – 1999)................................................................20

4.1.1

Lední hokej ..................................................................................................26

4.1.2

Sportovní gymnastika ..................................................................................26

4.1.3

Kulturistika ..................................................................................................27

4.1.4

Košíková ......................................................................................................28

4.1.5

Orientační běh ..............................................................................................28

4.1.6

Nohejbal .......................................................................................................29

4.1.7

Turistika .......................................................................................................30

4.1.8

Šachy ............................................................................................................30

4.1.9

Kopaná .........................................................................................................31

4.2

Současná situace Sokola v Konici (2000 – současnost).......................................33

4.2.1

Šachy ............................................................................................................34

4.2.2

Kopaná .........................................................................................................34

II. PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................. 39 5

PRŮZKUMNÉ ŠETŘENÍ .................................................................................... 39 5.1

Cíl průzkumu .......................................................................................................39

5.2

Průzkumné předpoklady ......................................................................................39

5.3

Průzkumné otázky ................................................................................................39

5.4 5.4.1 5.5 5.5.1 5.6 5.6.1

6

Metoda sběru dat ..................................................................................................39 Metoda dotazníková .....................................................................................40 Průzkumný vzorek ...............................................................................................40 Charakteristika průzkumného vzorku ..........................................................40 Vyhodnocení výsledků.........................................................................................42 Dotazník pro žáky vyššího stupně gymnázia ...............................................42

DISKUZE ............................................................................................................... 60

ZÁVĚR .......................................................................................................................... 62 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ......................................................................... 63 SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ ................................................................. 65 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ......................................................................... 66 PŘÍLOHY ...................................................................................................................... 67 ANOTACE .................................................................................................................... 72

ÚVOD Za téma své bakalářské práce jsem si vybrala Historii a současnost Sokola v Konici. Doposud se tímto tématem nikdo v bakalářské práci nezajímal. Podle mého názoru se jedná o téma zajímavé, avšak v dnešní době velice opomíjené. Během několika let se Sokol postupně vytrácel z povědomí široké veřejnosti. Mladší generaci je toto téma zcela neznámé. Pro někoho je Sokol pouze vzpomínkou na doby dávno minulé, i když málo kdo si uvědomuje, jak velkou změnou během svého putování prošel. V dnešní době se vyznačuje velkou kvalitou nářadí, ale i vysokou úrovní sportovišť. A tak díky poznání minulosti Sokola v Konici, můžeme lépe pochopit jeho přítomnost a budoucnost. Sokol již není pouze místem, kde lidé dřou a vydávají ze sebe maximum pod vedením svých cvičitelů, ale také místem, kam lidé chodí rádi, kde mohou navazovat přátelské vztahy a pořádat různé kulturní akce. Cílem bakalářské práce je podat pohled na historii a současnost Sokola v Konici. Druhotným cílem je zjistit, jestli žáci na vyšším stupni gymnázia v Konici ve svém volném čase rádi sportují a jaké znalosti mají o organizaci Sokol. Bakalářskou práci jsem rozdělila do dvou částí a to na teoretickou a praktickou část. Teoretická část má svoje kapitoly, které se dále člení na podkapitoly a oddíly. V první kapitole nejprve popíši polohu a historii města Konice až po současnost. V druhé kapitole se věnuji vzniku a vývojem Sokola v českých zemích. Jeho počátky můžeme datovat až do 19. století a to zejména do roku 1862. Také zde zmiňuji dvě důležitá jména Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner, kteří stáli u zrodu Sokola v českých zemích. V třetí kapitole se věnuji spolku Orlovi v Konici. Vznikl devět let po samotném vzniku Sokola a důsledkem toho, že některým nábožensky orientovaným občanům Konice Sokol nevyhovoval. Ve čtvrté, poslední kapitole teoretické části, se věnuji historii a současné podobě Sokola v Konici. V první podkapitole jsem se zaměřila na konkrétní sporty, které byly hojně navštěvované, ale v dnešní době se jejich tradice již nedochovala, zatímco v druhé

6

podkapitole jsem svoji pozornost věnovala sportům, které působí i do dnešní doby. Zejména pak kopané, která v Konici stále dominuje. Praktická část zmapuje možnosti sportovního vyžití ve městě Konice a znalosti mladé generace o organizaci Sokol. Výzkum budu realizovat pomocí kvantitativní dotazníkové metody. Při zpracování výzkumu budu vycházet z odpovědí respondentů. Velký problém jsem musela řešit v okamžiku, kdy jsem zjistila, že je nedostatek literárních pramenů, zejména pak ze současnosti Sokola v Konici. Údaje jsem tedy nejvíce čerpala z konického zpravodaje, z cenných informací od nadšených konických sportovců a v neposlední řadě z internetových odkazů.

7

I. TEORETICKÁ ČÁST 1 MĚSTO KONICE 1.1 Poloha města Město Konice náleží Olomouckému kraji a nachází se v okrese Prostějov. Leží ve středu severní části Drahanské vrchoviny a protéká jí řeka Romže, nazývaná také jako Jesenka. Konice získala statut města v roce 1970. Ke Konici patří ještě obce Křemenec, Čunín, Runářov, Nová Dědina a Ladín, spolu s nimi má Konice přibližně 2 777 obyvatel (Mikroregion Konicko, 2012, [online]). Obrázek č. 1: Mapa mikroregionu Konicko

Zdroj: http://www.mikroregionkonicko.cz/

8

1.2 Z dějin města První písemná zmínka o Konici se váže k datu 1. září 1200. Na místě nynějšího zámku v době velkomoravské stála tvrz, která chránila obchodní cesty přes Moravu až do Čech. Název Konice se odvozuje od starobylého slova „konica“ neboli konírna, neboť se v Konici nacházela stáj pro koně a pravděpodobně i továrna pro kutí a opravu vozů. Pinkava (1993, s. 14) uvádí, že prvním majitelem konického panství se roku 1279 stal Adam z Choliny, rodu Žerotínského. V roce 1386 připadlo panství pánům z Cimburka a Tovačova. Od roku 1434 spravoval panství rod pánů ze Švábenic, tento rod zde působil dlouhých 220 let. Díky majetkovým sporům v rodině došlo k úpadku panství. Během třicetileté války panství pustlo a město Konice se jen velmi obtížně znovu probouzelo k životu, i díky tomu, že se příliš často měnili majitelé panství, kteří měli většinou jen vidinu peněz a velkého zisku. Třicetiletá válka po sobě zanechala velké škody, zejména potom panství zůstalo ve špatném stavu a silně zadluženo. Ve stejné době patřila ke konickému panství i osada Konice, Runářov a Křemenec. V Konici se nacházela tvrz, pivovar, dvůr, ovčírna, pazderna na sušení konopí a přediva, zahrady za pivovarem, u kostela a u dvora (Burian, 1939, s. 67). Na lepší časy se začalo blýskat až roku 1699, kdy bylo zadlužené panství prodáno klášteru Hradisko u Olomouce. Opat kláštera premonstrátského Norbert Želecký z Počenic na poděkování, že získal konické panství, nechal přestavět a zvětšit konický kostel, strhnout zpustlou tvrz a na jejím místě postavit barokní zámek v jeho současné podobě. Stavby zámku se ujal olomoucký stavitel Lukáš Glöckel. V roce 1784 císař Josef II. zrušil klášter Hradisko u Olomouce a konické panství bylo přiděleno Náboženskému fondu. Roku 1825 majetek Náboženského fondu koupil brněnský továrník a zbohatlík Karel Příza. Po nákladných opravách zámku se roku 1830 do něj se svou rodinou nastěhoval a vlastnil panství až do roku 1945 (Pinkava, 1993, s. 66).

9

2 SOKOL V ČESKÝCH ZEMÍCH 2.1 Z dějin Sokola v českých zemích V 60. letech po pádu Bachova absolutismu se život českého národa dal do pohybu, začaly vznikat kulturní a hospodářské spolky. V té době měl v Praze vzniknout českoněmecký tělocvičný spolek, organizátoři však trvali na tom, aby spolek byl výhradně německý a to vedlo Miroslava Tyrše k myšlence založit první český tělocvičný spolek. Dlouho si s touto myšlenkou pohrával, časté diskuze na toto téma, vedl s Jindřichem Fügnerem. Když si však všechno v hlavě utříbil, začal rychle jednat. V roce 1861 bylo c. k. (císařsko-královské) místodržitelství požádáno o povolení takovýto spolek založit. Tyrš pro svoje plány získal i mnoho důležitých osobností zejména pak z politického života, byly jimi například Julius Grégr (majitel a vydavatel Národních listů), Edvard Grégr, kníže Rudolf Thurn-Taxis, profesor Emanuel Tonner a mnoho dalších (Schön, 2000, s. 3). C. k. místodržitelství spolek zanedlouho schválilo, pouze s určitými změnami ve stanovách. Posledním důležitým krokem k uskutečnění byla ustavující valná hromada. Během toho se začaly svádět boje o obsahovou náplň spolku uvnitř výboru zakládajících členů. Objevily se dvě dominantní a zcela rozdílné tendence. Na jedné straně stál Rudolf Thurn-Taxis a jeho radikalismus, který se snažil spolek udělat záležitostí stranickou, na druhé straně Tyrš, který odmítal jednostrannost politické orientace jednoty, chtěl ze spolku udělat záležitost národní a vlasteneckou. Kde by lidé jednali svobodomyslně na základě principů svoboda, rovnost a bratrství. Nakonec se prosadila demokratická tendence Miroslava Tyrše (Dvořáková, 1989, s. 41). 16. února 1862 se konala ustavující valná schůze za účasti 75 budoucích členů spolku. Starostou byl zvolen Jindřich Fügner, místostarostou Miroslav Tyrš a jednatelem se stal Edvard Grégr. Spolek nesl název Tělocvičná jednota Pražská, poté se začal používat název Sokol a to na návrh E. Tonnera. Sokoly byli nazýváni jihoslovanští hrdinové bojující za svobodu svého lidu.

10

Nejdříve se musel najít prostor, který by byl vhodný pro cvičení. Spolek zažádal Malypetrův ústav o povolení cvičit v jeho tělocvičně a taky se tak stalo. První sokolské cvičení se uskutečnilo 5. března 1862, kterého se zúčastnilo 60 cvičenců ve 4 družstvech. Většina práce spočívala na bedrech samotného Tyrše – vypracoval stanovy, cvičební rozvrh, přijímal nové členy a vymýšlel názvosloví, které úzce souviselo s českou tělocvičnou soustavou. Cvičilo se třikrát do týdne po hodině a do cvičebního rozvrhu patřila prostná, nářaďový tělocvik, skoky (například tzv. dalekovysoký) a zápas. Nejoblíbenějším nářadím cvičenců byla hrazda, bradla, kruhy, kůň nadél bez madel a kůň s madly (Novotný, 1990, s. 9). Dlouhé debaty se vedly i o sokolském kroji, hesle a pozdravu. Kroj nakonec navrhl Josef Mánes, heslo „Tužme se“ Miroslav Tyrš a Emanuel Tonner doporučil pozdrav „Na zdar“. Podle Dvořákové (1989, s. 48) byl velkou slávou první sokolský výlet na Závist u Zbraslavi, který se konal 11. května 1862. Shromáždilo se kolem 200 účastníků a přišel je pozdravit velký příznivec Sokola sám J. E. Purkyně, který jim popřál, aby se stali budoucností českého národa. Sokolské výlety se staly veřejnými vlasteneckými slavnostmi. Tyrš jimi nechtěl pouze pěstovat kázeň a tělocvičné cviky, ale aby především sokolové poznali místa, se kterými byla spojena česká historie. Po vzoru jednoty Pražské na venkově vzniklo 8 tělocvičných jednot například v Brně, v Kolíně, v Kutné Hoře a v Jičíně. Během dalších pár let jich stále přibývalo a v roce 1871 jich existovalo 131. Do jednot se hlásilo mnoho mladých lidí, pro které se M. Tyrš stal jakýmsi osobním vzorem. V roce 1863 se začaly kopat základy pro novou sokolovnu v Praze a 9. prosince téhož roku bylo zahájeno cvičení. Celou stavbu financoval Jindřich Fügner sám, po odchodu ze zaměstnání se však zadlužil a po jeho smrti se sokolovna dostala do existenčních potíží, ze kterých jí pomohly až finanční dary od zámožných občanů a příznivců Sokola (Novotný, 1990, s. 17). Sokol se nevyvíjel jednoduše. Často se dostával do střetů s policií, která se domnívala, že se jedná odbojovou organizaci, s vojenským výcvikem. Byl pod neustálým dohledem a jakékoliv změny ve stanovách nepřipadaly v úvahu. 11

V 70. letech díky vyhrocené situaci na politické scéně se počet jednot i cvičenců rapidně zmenšil. Po prohrané válce se život opět vracel do zaběhnutých kolejí. Činnost Sokola, která byla během válečného období značně omezena, se znovu rozjela naplno. Důležitým mezníkem bylo založení Tělocvičného spolku paní a dívek pražských a také založení časopisu Sokol v roce 1871. S oslavou 20. výročí založení pražské jednoty byl naplánován sokolský sjezd za účasti jednot z Čech, Moravy, ostatních slovanských zemí i Ameriky. Poprvé měli sokolové hromadně vystoupit a předvést široké veřejnosti své dosavadní výsledky práce. Tato událost se konala 18. června 1882 v Praze na Střeleckém ostrově a je považována za první všesokolský slet (Dvořáková, 1991, s. 30). Od té chvíle zájem o Sokol vzrůstal a slety se staly národními slavnostmi. Do první světové války se uskutečnily ještě slety v letech 1891, 1895, 1901, 1907 a 1912. Ženy na sletu

poprvé cvičily v roce 1901

a

jednalo

se o cvičení

s

kužely

(Dvořáková, 1991, s. 33). V roce 1898 se sokolské jednoty v Čechách spojily a vytvořily ČOS (Česká obec sokolská), moravské jednoty se spojily v roce 1892 a vytvořily Moravskoslezskou obec sokolskou, která se o několik let později sjednotila s ČOS (Novotný, 1990, s. 39). Obě dvě světové války, které hrály důležitou roli v osvobozeneckém hnutí Čechů a Slováků, si vyžádaly mnoha tisícové ztráty na životech členů Sokola. Ti byli odhodláni bojovat za svobodu svého národa i za cenu vlastního života. Během světových válek se konaly další čtyři slety. XI. všesokolský slet v roce 1948 se nesl ve znamení protikomunistických demonstrací. Byl na dlouhá léta sletem posledním. Politické čistky se rozjely naplno a naprosto zničily sokolskou ideu. Někteří sokolové byli vyšetřováni, ostatní souzeni a uvrženi do věznic a koncentračních táborů. S pádem totalitního režimu roku 1989 se Sokol znovu obrodil a sokolské slety se staly hudbou budoucnosti (Dvořáková, 1991, s. 64).

12

Obrázek č. 2: Vystoupení žen na X. všesokolském sletu

Zdroj: Schön, 2000, s. 6

2.2 Zakladatelé Sokola Velkým paradoxem je skutečnost, že u zrodu českého tělocvičného spolku Sokol stáli dva Němci a to Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. Tyto dvě velké osobnosti se zapsaly do historie českého národa. Miroslav Tyrš především jako teoretik, který svoje myšlenky přenesl do praktického využití, zatímco Jindřich Fügner jako podporovatel, zejména hmotnými prostředky.

2.2.1 Miroslav Tyrš Miroslav Tyrš se narodil 17. září 1832 v Děčíně a tragicky zahynul 8. srpna 1884 v tyrolském Oetzu. Byl pokřtěn jako Friedrich Emmanuel Tirsch, byl to tedy český Němec, neboť prostředí ve kterém žil bylo německé, i oba jeho rodiče se narodili v rodinách, kde se mluvilo pouze německy. Poté co osiřel, bydlel v rodině svého strýce, která se vyznačovala silnou vlasteneckou orientací. Navštěvoval gymnázium v Praze, poté filozofickou fakultu, kde ho uhranula estetika a filozofie. Kvůli dlouhodobým problémům se zdravím, začal pravidelně cvičit. Krátce na to se u něho projevil zájem 13

o tělocvik, lidské tělo, jeho stavbu a výkonnost, díky kterému také založil tělocvičný spolek Sokol Pražský. V jednotě zastával roli místostarosty a tělovýchovného náčelníka (Sokol, 2013, [online]). V roce 1869 založil Tělocvičný spolek paní a dívek v Praze a rozvíjel školní tělesnou výchovu. Stál u zrodu časopisu Sokol, v jehož úvodním čísle se objevila Tyršova programová stať Náš úkol, směr a cíl. Měla představovat jakési jeho utříbené myšlenky. Na konci roku 1883 byl jmenován mimořádným profesorem dějin umění na pražské univerzitě. Podmínkou tohoto jmenování avšak bylo, že se musel vzdát dosavadního postavení v Sokole a přerušit s ním veškeré styky. Po dlouhém vnitřním boji se své náčelnické funkce vzdal. Již při studiu ho učarovala kultura starých Řeků. Zajímal se nejen o řecké umění, také četl řecké filozofy a dramatiky. Zaujalo ho, že Řekové nebyli pouhými vzdělanci, ale i atlety, kteří na olympijském stadionu nesoupeřili nikoli o stříbro nebo zlato, ale o olivovou ratolest jako symbol vítězství a míru (Tyrš, 1989, s. 73). Byl to on, kdo pro Sokol zpracoval tělocvičný program, tělocvičné a vojenské názvosloví, kdo promyslel jeho organizaci. Neustále v této cestě pokračoval a nikdy se nezastavil. Byl totiž zastáncem sokolského hesla „Věčná nespokojenost“, podle kterého se řídil. Domníval se, že zdokonalovat se dá vždy a všechno. Že není stav, který by se ještě nedal zlepšit. Avšak na druhou stranu se na život díval velmi realisticky. Sám věřil v lepší budoucnost, v člověka, v český národ. Snažil se udělat národ tělesně i mravně silným, zachovat ho zdravým a vrátit mu jeho statečnost, vytrvalost a odhodlání (Tyrš, 1946, s. 6). Zpracoval základní příručku české tělocvičné soustavy, která nesla název Základové tělocviku. Soustavu tvořily 4 části: a) cvičení prostná a pořadová; b) cvičení nářaďová (na nářadí, s nářadím); c) skupinová cvičení, prováděna za pomoci druhých; d) šerm, zápas a rohování (Tyrš, 1989, s. 28). Vyzdvihoval antickou kalokagathii, jejíž význam spočíval v harmonickém všestranném rozvoji člověka a to jak po stránce tělesné, tak i duševní a mravní. Tímto ideálem se nechal inspirovat při tvorbě svého tělovýchovného programu v Sokole.

14

Obrázek č. 3: Dr. Miroslav Tyrš

Zdroj: Dvořáková, 1989

2.2.2 Jindřich Fügner Jindřich Fügner, křtěný jako Heinrich, se narodil v roce 12. září 1822 v Praze a tamtéž zemřel 15. listopadu 1865. Pocházel z německy hovořící rodiny zámožného obchodníka. Neprošel systematickou školní výukou, ale školou byl pro něho sám život. Na žádost svého otce se stal obchodníkem, později ředitelem pražské filiálky terstské pojišťovací společnosti. Fügner však měl pocit, že jeho životní cesta by se měla ubírat jiným směrem. Neustále se vzdělával, četl knihy, mnoho cestoval, sportoval a studoval hudbu. Měl rád skladby od J. S. Bacha, L. van Beethovena, W. A. Mozarta a staré české chorály. Vlastenecká sympatie s českým národem a nesouhlas s absolutismem ho sblížila s Miroslavem Tyršem. Ten byl, ačkoliv nevědomky, pro něho učitelem, od kterého se snažil pochytit co nejvíce. Po založení Sokola Pražského se stal jeho prvním starostou a podporoval ho především po finanční stránce. Nechal také postavit první sokolovnu v Žitné ulici v Praze (Sokol, 2013, [online]). Kladl důraz na odstranění jakýchkoliv kast v Sokole, proto zavedl tykání a oslovování „bratře“. Všichni měli mít pocit, že jsou si rovni a že jsou si bratry. 15

„Nevstoupils v obyčejný spolek, vstoupil jsi v spolek sokolský, spolek bratrský. Bratrské ty tě vítá. Avšak bylo by málo, kdyby pouze zájmeno tě vítalo. Vítá tě vlídnost, vítá tě upřímnost, vítá tě, kdekoli jsi, rovnost člověka důstojná.“ (Tyrš, 1912, s. 36). Byl iniciátorem sokolských šibřinek neboli maškarních plesů, které se poprvé uskutečnily 25. února 1865 v tělocvičně jednoty Pražské. Význam slova „šibřiti“ znamenalo žertování a šaškování. Dvořáková (1989, s. 28) uvádí, že se z filozofického hlediska nechal inspirovat učením o mravním imperativu od Immanuela Kanta. To bylo podnětem pro jeho demokratismus, který se rozvíjel jako úcta k druhému člověku a k lidství vůbec. Byl ochoten zastat se slabších, vcítit se do druhých a poskytnout pomoc každému, kdo ji potřeboval. Jeho životními hesly byly: svoboda, rovnost, bratrství. Obrázek č. 4: Jindřich Fügner

Zdroj: Dvořáková, 1989

2.3 Sokol dnes ČOS neboli Sokol je tělovýchovný spolek založený na bázi dobrovolnosti, který v současné době sdružuje zhruba 1 100 jednot a 190 000 členů. Není to pouze 16

organizace, která je orientovaná na tělocvičné a sportovní aktivity, ale také na společensko-kulturní zájmovou činnost. Sokol je otevřený a přístupný všem, jeho součástí je program „Sport pro všechny“. Sdružuje tedy občany všech věkových kategorií, bez rozdílu rasy, politické příslušnosti, národnosti a společenského vyznání (Sokol, 2013, [online]). Usiluje a to, aby získal dobré postavení v životě národa, aby sport a tělovýchova se staly důležitou každodenní součástí života občanů. Je místem, kde se lidé stávají přáteli a setkávají se za stejným účelem. Posláním ČOS je: ,,Zvyšovat tělesnou zdatnost svých členů a vychovávat je k čestnému jednání v životě soukromém i veřejném, k národnostní, rasové a náboženské snášenlivosti, k demokracii a humanismu, k osobní skromnosti a ukázněnosti, k lásce k rodné zemi a úctě k duchovnímu dědictví našeho národa.“ (Sokol, 2013, [online]). I antický princip kalokagathia, který Tyrš tolik vyzdvihoval, se promítnul do dnešní idey Sokola. Všestranný rozvoj tělesně zdatného, duševně a mravně vyspělého člověka je nade vše. Příslušníci musí být natolik morálně vyspělý, aby byli schopni obětovat se pro Sokol a veřejně ho hájit, při potřebách nutnosti. Sokol neustále modernizuje svůj program – vedle tradičních sportů provozuje i nové moderní sporty jako je akrobatický rokenrol, lakros, triatlon, asijské bojové sporty, badminton nebo také cvičení při hudbě (kalanetika, aerobic). Členové mají možnost zúčastnit se i veřejných a sokolských soutěží, které se konají pravidelně a jsou součástí všesokolských sletů. Přebory se konají v lyžování, judu, házené, sportovní a moderní gymnastice, jachtingu apod. Někteří členové se dokonce mohou pyšnit titulem mistrů Evropy a světa. V současnosti je důležité vypracovat kvalitní program, který budou mít na starost kvalifikovaní cvičitelé, díky kterému dnešní mladá generace projeví zájem o tuto činnost.

17

3 Z DĚJIN ORLA V KONICI Odbor Orla byl založen v Konici roku 1913, díky přetvoření zemského sdružení katolické Omladiny. Jednalo se o organizaci, která spojovala katolicky orientované cvičence a příznivce tělocvičného hnutí (Slavotínek, 2001, s. 35). Mladí cvičenci se zúčastnili prvního okrskového sjezdu Omladin 3. srpna 1913. Nový spolek se měl čile k světu. Činnost odboru byla přerušena v okamžiku, kdy vypukla 1. světová válka. Někteří členové oddílu narukovali do války a ti, co zůstali, obnovili činnost Omladiny. Těmi, kteří padli v boji, byli: první náčelník Orla a ruský legionář Antonín Augustin, dále Eduard Funk, Metoděj Šimek, Josef Vlach, Karel Vymlátil a Th. Popelka. Po válce, v roce 1919 byla orelská jednota znovu založena. Dva roky na to byl zřízen 7. okrsek Hanácké orelské župy Jana Šrámka. Ve stejném roce se v Konici konaly cyrilo-mětodějské slavnosti, které byly jednou z největších veřejných akcí katolíků a na kterých se podíleli i samotní Orli. Ti se také zúčastnili župního sletu v Kroměříži a přivítali prezidenta Masaryka v Prostějově. Každý druhý rok pořádala jednota vlastní veřejná vystoupení. V roce 1922 se pochlubila velkou účastí na sletu v Brně a zúčastnila se i nejslavnější orelské akce v historii organizace, kterými byly Svatováclavské dny v Praze roku 1929. V roce 1937 podnikl prezident Dr. Edvard Beneš v tomto kraji inspekci vojenského cvičení a Orli se podíleli na jeho uvítání. V letech 1935 a 1937 jednota zakoupila jeden a půl hektaru pozemku. Na tomto pozemku nechala zbudovat cvičiště a koupaliště. Pracovitost, píle a houževnatost vedly členy jednoty do zdárného cíle. Na výstavbě si odpracovali více jak 2 000 hodin. Stavba byla dokončena v létě roku 1938. Hlavní bazén měl 33,3 metrů do délky a 20 metrů do šířky (Slavotínek, 2001, s. 36). Následně si jednota pronajala v hostinci U Bílého koníčka místnost, která byla proměněna v moderní tělocvičnu s kruhy, kladinou, bradly, koněm a kozou. Konický Orel se angažoval nejen ve vzdělávací oblasti, ale také v kulturně společenské. Vzdělávací oblast zahrnovala různé přednášky, knihovnu a veřejné čítárny s 35 časopisy, které v tehdejší době vycházely. V rámci divadelní činnosti byly

18

populární divadelní hry a operety. Pro děti bylo určeno loutkové divadlo, které vedl pan Procházka, později František Jáchym (Burian, 1939, s. 49). Koncem 40. let měl Orel kolem 180 aktivních členů, avšak díky politické situaci na konci 50. let zanikl. Po roce 1989 byl znovu obnoven, mezi jeho nejvýznamnější členy patřil Leopold Färber, kterému prezident republiky v roce 2012 propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka. V současné době čítá kolem 8 členů. Obrázek č. 5: Členové Orla

Zdroj: Schön, 2000, s. 17

19

4 TĚLOCVIČNÁ JEDNOTA SOKOL KONICE 4.1 Z dějin Sokola v Konici (1900 – 1999) Do dnešní doby není známo, kdo jako první přišel s myšlenkou na založení Sokola v Konici. Avšak touha místní mládeže byla natolik velká, že se na konci 19. století stala skutečností. O prázdninách v roce 1897 se uspořádala národní slavnost na louce u Střelnice, jejímž organizátorem byl Studentský feriální klub Haná z Prostějova, do kterého patřili i koničtí studenti. Akce se zúčastnila široká veřejnost, ale i členové dalších spolků a to zejména Sokola v Jevíčku, kteří vzbudili velký zájem pro sokolskou činnost ze strany konické mládeže (Schön, 2000, s. 6). Konická mládež se snažila založit si svou vlastní jednotu ve městě co nejdříve, ale hned na začátku došlo ke komplikacím, kdy starší občané projevovali vůči jejímu založení silný odpor a nezájem. Mládež si byla dobře vědoma toho, že nezískají potřebné zázemí a prostředky bez jejich pomoci. A tak v roce 1898 vznikl výbor na její zařizování. Centrem veškerého jeho projednávání, debat a porad se stala zadní místnost hospody U Bílého koníčka a to až do vybudování samotné sokolovny. Největším dílem se na založení Sokola podíleli Leopold Spurný, JUDr. František Khýr a Libor Dostál. Podle Pinkavy (1995, s. 110) se významným mezníkem stal rok 1900, kdy byla v Konici založena tělocvičná jednota Sokol. Na ustavující valné hromadě 26. srpna za účasti župních představitelů z Prostějova byli zvoleni první oficiální představitelé jednoty – starosta MUDr. Ferdinand Karafiát, náměstek starosty JUDr. František Khýr, náčelník Leopold Spurný, jednatel Richard Lužný, pokladník Jan Bartůněk a hospodář František Antl. Jednota byla přijata do Severomoravské župy sokolské a v místní měšťanské škole si zajistila tělocvičnu. 3. prosince 1900 se uskutečnilo první oficiální cvičení sportovních nadšenců, mezi které patřili: L. Spurný, R. Spurný, A. Moclík, F. Navrátil, L. Dostál, B. Krampol, F. Kenický, F. Smítal, F. Antl a F. Přikryl. Jednota na konci roku čítala 55 členů (Schön, 2000, s. 6). V roce 1901 bylo pořízeno jeviště a IV. všesokolského sletu se zúčastnilo 12 členů jednoty. Za velké účasti konické veřejnosti se 25. srpna 1901 uskutečnilo první veřejné cvičení na louce u Střelnice. Pro většinu zúčastněných to byla velká sláva, neboť se nic 20

podobného v tomto kraji ještě neuskutečnilo. Tato akce byla zaměřena i účelně a to zejména na to, aby mohli do jednoty přijmout nové členy. Ve stejném roce vzniklo sokolské hudební kvarteto, které se podílelo na rozvíjení kulturního a společenského života a také byla otevřena knihovna, kterou neustále obohacovaly nové a nové tituly (Slavotínek, 2001, s. 27). O rok později se pravidelně konaly přednášky a večírky se zpěvem a hudbou a dokonce byl založen sokolský smíšený sbor, jehož sbormistrem byl učitel K. Hroch. V roce 1903 se konala první veřejná oslava na počest mistra Jana Husa. Ve stejném roce se v Konici pořádalo první okrskové cvičení a dva roky na to zahájil cvičení dorost. Činnost jednoty se do popředí dostává až v roce 1906. V květnu Konici navštívil známý cestovatel Enrique Stanko Vráz, který vedl přednášku na téma „Kolem Jižní Ameriky“ pro školní děti, dále také Konici navštívili čeští básníci Jaroslav Vrchlický a Adolf Heyduk. Mimo jiné se rozvíjela ochotnická divadelní činnost, velký zájem bylo o divadelní hry Lucerna od Aloise Jiráska a o hru Karel Havlíček Borovský, jejímž autorem byl František Ferdinand Šamberk (Pinkava, 1995, s. 111). Dalším významným mezníkem v historii jednoty bylo založení ženského odboru v roce 1909, který hned od začátku jeho založení čítal 21 členek. Poté jednota koupila pozemek u nádraží s myšlenkou vybudování sokolovny, nakonec však tento pozemek sloužil jen jako letní cvičiště. V roce 1912 jednota získala místnost pro svoje divadelní a koncertní produkce v novém hotelu U Dvořáků, přistavět se muselo pouze nové jeviště. Ještě toho roku bylo odehráno 13 představení. Začalo se s cvičením žactva a VI. všesokolského sletu se již zúčastnilo 43 členů, což byl oproti rokům minulým obrovský nárůst. Zájem o Sokol nabýval velkého rozmachu i v dalších obcích z okolí. Samostatné jednoty vznikly v Laškově, o něco později v Luké a v Jesenci (Slavotínek, 2001, s. 27). Podle Pinkavy (1995, s. 114) bylo s prvním župním sletem v Konici spojeno datum 14. června 1914, součástí průvodu bylo 251 členů a 103 dorostenců v krojích, na prostných cvičilo 192 mužů, 88 dorostenců a 90 žen. Někteří cvičili na prostných i s praporci nebo šerpami. První světová válka byla podnětem pro zastavení jakékoliv spolkové činnosti, neboť díky ní bylo donuceno narukovat do války 41 aktivních členů Sokola. Z války se jich domů vrátilo pouze 34, zbylých 7 zaplatilo svým životem, a to Leopold Burián, Karel Ešner, Jan Kotiš, Karel Kýr, Karel Procházka, Alois Šelcl 21

a František Vodák. Na jejich počest byla zhotovena mramorová deska, která byla vystavena v místní sokolovně. Po skončení 1. světové války panovala mezi konickými obyvateli radost z nabyté svobody národa, které využili k naplnění svého dlouho vysněného přání na vybudování sokolovny. Toto přání se změnilo ve skutečnost 25. září 1921, kdy byla sokolovna slavnostně otevřena. Ačkoliv stavba kladla neustále nějaké překážky, členové jednoty i brigádníci byli neoblomní. Jejich houževnatost, odhodlání, obětavost a nadšení z práce bez nároku na jakýkoliv honorář je vedli kupředu do zdárného cíle. Pracovat se začínalo před 4. hodinou ranní a často se končilo až pozdě večer. Konečná hodnota sokolovny se vyhoupla na 400 tisíc korun, což bylo mnohem více, než s čím členové na začátku počítali. Jen díky darům a nezištné pomoci členů a příznivců se stal stavební zázrak (Schön, 2000, s. 8). Od té chvíle se v sokolovně rozvíjela spolková činnost a to jak tělocvičná, tak i kulturní a vzdělávací. Navíc se sokolovna stala centrem nově utvořeného VI. okrsku Prostějovské župy, jejíž součástí byly i jednoty Stražisko, Jesenec, Přemyslovice, Suchdol, Ludmírov, Hrochov, později ještě Kladky a Hluchov. Velký rozmach zaznamenala amatérská divadelní činnost. Divadelní hry měl pod taktovkou L. Spurný a často v nich vystupovali i profesionálové. Počet repríz těchto her se neustále zvyšoval a zájem obecenstva si získaly i operety. V roce 1922 si jednota koupila a opravila bývalé tržiště u sokolovny na letní cvičiště, jelikož dosavadní cvičiště u nádraží sloužilo spíše k veřejným vystoupením a slavnostem. Od roku 1924 začala jednota promítat filmy díky zakoupení kinematografické licence (Slavotínek, 2001, s. 27). V roce 1925 díky pomoci sokolů byl zbudován na Březském vrchu památník k oslavě 75. výročí narozenin prezidenta T. G. Masaryka, ke slavnostnímu odhalení došlo 31. května a tohoto odhalení se zúčastnili zástupci sokolské župy Prostějovské, legionářské župy z Olomouce a hosté z Prahy. V roce 1932 postavili koničtí sokolové svému zakladateli Dr. Miroslavu Tyršovi pomník s pamětní deskou u sokolovny. Následujících všesokolských sletů se zúčastnilo více jak stovka členů jednoty. Ve 30. až 40. letech čítala jednota kolem 260 dospělých členů, 50 dorostenců

22

a 170 žáků. Velký význam byl kladen branné výchově v důsledku sílícího národního ohrožení (Schön, 2000, s. 9). Ačkoliv měla 2. světová válka velký dopad na činnost Sokola nikoli v dobrém slova smyslu, sokolské divadlo si postupně získávalo národní věhlas. Až rok 1941 se stal rozhodujícím okamžikem. Sokol, ale i tělocvičné spolky Orel a DTJ (Dělnická tělocvičná jednota) ukončili svoji činnost. Fašismus se velice rychle rozmohl a někteří koničtí sokolové se připojili k zahraničnímu odboji, nebo byli zatčeni a vězněni. Počet popravených, umučených, padlých a nezvěstných v boji byl pro všechny zcela traumatizující. Dvořáková (1991, s. 57) tvrdí, že s koncem 2. světové války a s osvobozením naší vlasti se činnost jednoty dala opět do provozu a pokračovalo se v pravidelných cvičeních. Snaha byla i o pokračování amatérské divadelní činnosti, ale díky nezájmu veřejnosti se tento sen nestal skutečností. Na XI. všesokolském sletu panovala poměrně napjatá politická atmosféra, která byla vykrystalizovaná šířením totality. Sokolové vůči této situaci měli svůj postoj, který jednoznačně vyjádřili, když při průvodu před Klementem Gottwaldem nejásali tak, jak se od nich očekávalo. Někteří účastníci průvodu byli zatčeni a vzati do vazby. V letech 1948 – 1949 Československý svaz tělesné výchovy sjednotil celé tělovýchovné hnutí, někteří členové odešli na vlastní popud, jiní byli donuceni opustit sokolský spolek. Doba komunismu zasáhla v největší míře. Došlo k několika změnám, ale vůle pokračovat se sokolskou činností byla stále stejná. Mezi nejdůležitější jména Sokola v Konici té doby patřila: předsedové – Jan Zavíral, Vít Komárek, Bedřich Hemzal a Richard Voráč; výbor - J. Münster, H. Bartáková, K. Krejčí, J. Fišer, J. Synek, M. Odehnalová, Ing. S. Zavíral, O. Vrba a V. Burget. To je pouze hrstka jmen, která se přičinila k lepšímu chodu jednoty. Všesokolské slety byly nahrazeny spartakiádami. První se uskutečnila roku 1955 a zúčastnilo se jí 20 dorostenek, 20 žen a 8 mužů. Nejdříve byla pořádaná okresní, později celostátní spartakiáda. Na první celostátní spartakiádě Konice potvrdila svou účast, avšak na druhé se již neobjevila. Mezi tím se do popředí zájmů dostaly sporty jako např. kopaná, lední hokej, volejbal, šachy, stolní tenis, plavní a kulturistika. Nejvíce populární byla utkání ve volejbale, která se hrála u sokolovny.

23

Začaly se prohlubovat problémy jak po finanční, tak i po materiální a technické stránce. Koupaliště bylo mimo provoz a ani fotbalové hřiště nesloužilo, tak jak mělo. Markantní problém zejména představovala kvalita povrchu hřiště. Sokolovna se také nepotýkala s nejlepšími podmínky, zlepšilo se to až díky parketové podlaze. Tuto změnu přivítali nejen samotní členové Sokola, ale zároveň žáci základní školy, kteří v sokolovně měli tělesnou výchovu. Nově vzniklé oddíly navnadily spousty sportovních příznivců, a tak počet členů jednoty rapidně vstoupal. V roce 1962 měla jednota 202 členů (Schön, 2000, s. 12). V roce 1963 jednota získala dotace na opravu koupaliště a byl založen plavecký oddíl, který však měl pouze krátkodobou působnost. Ve stejném roce zanikl oddíl stolního tenisu a odbíjené, jejichž činnost byla obnovena v následujících letech. Své místo v historii jednoty mělo i intenzivnější rozvíjení činnosti v rámci základní tělesné a rekreační výchovy. Cvičení mladších žáků měl na starosti Jiří Konůpka, cvičení mužů V. Tylšar a cvičení žen Eva Fellnerová. V roce 1966 postihly město ničivé záplavy, které způsobily nevyčíslitelné škody nejen na koupališti, ale i na hřišti. Vzhledem k těmto okolnostem se opravily šatny, které sloužili k potřebám kopané i koupaliště, k tomu všemu koupaliště získalo oplocení. K 70. výročí sokolské činnosti se uskutečnil fotbalový zápas s internacionály SK Slavie Praha. 197 členů, z toho 120 mužů, 46 žen, 14 dorostenců a 17 žáků, to byla bilance členů jednoty na začátku 80. let. V té době se v Konici hrál na vysoké úrovni lední hokej a kopaná, velký zájem byl i o šachy a kulturistiku (Kronika oddílu kopané Konice). V rámci základní tělesné a rekreační výchovy byl kladen důraz na spartakiádní cvičení a účast na místních, okrskových, okresních a celostátních spartakiádách. Okrskového cvičení se roku 1975 zúčastnilo 1 316 cvičenců a tisícovka diváků. Cvičení mužů se ujal Ing. J. Procházka, cvičení žen E. Fellnerová a cvičení dorostenek J. Vyroubalová (Schön, 2000, s. 13). Vznikaly nové oddíly, které se připojily k oddílům s dlouhodobější působností. Oddíl odbíjené vznikl v roce 1970 a jeho vedoucími byli M. Hlava, K. Doseděl, J. Novotný a R. Procházka ml. Oddíl kulturistiky vznikl v roce 1983, oddíl turistiky v roce 1977 a oddíl košíkové v roce 1988.

24

80. – 90. léta 20. století se nesly ve znamení změn. Ty se týkaly zejména úprav fotbalového areálu a oprav sokolovny. Na fotbalovém areálu se upravily nové prostory technického zabezpečení, tribuna pro fanoušky, plošina pro hudbu, náčelnický můstek, opěrná zeď kolem hřiště. Nejdůležitější však ze všeho byl nový travnatý povrch. Oprava sokolovny byla zahájena v roce 1986 a pokračovala až do začátku 90. let. Nemělo se jednat pouze o samotnou opravu, ale k sokolovně byla naplánovaná ještě přístavba. Tyto plány díky nedostatku financí nebyly zrealizovány do konce. Situace byla vyhrocená, a proto si město Konice pronajalo tuto budovu na dalších 50 let s tím, že ji do budoucna opraví (Kronika oddílu kopané Konice). Události po roce 1989 zapříčinily to, že se z jednoty odštěpily jednotlivé oddíly a výrazně klesl počet členů Sokola. V současné době spadá pod Sokol pouze oddíl kopané a šachový oddíl. Obrázek č. 6: Návštěva básníka Jaroslava Vrchlického v Konici roku 1906

Zdroj: Pinkava, 1995 25

4.1.1 Lední hokej Hokejisté měli k dispozici pouze přírodní led, a tak se mohlo hrát pouze v zimním období. Většinu hráčů tvořili fotbalisté, kteří brali hokej jako přípravu na fotbalovou sezónu. Hrávalo se nejčastěji na zamrzlých rybnících, a ačkoliv by se komu mohlo zdát, že je to nemožné, vypracovali se zde dobří hokejisté, mezi které se zajisté řadí Jan Hrbatý, československý hokejový útočník, nebo prof. Vladimír Kostka, trenér československého národního hokejového mužstva. Dokonce se konickým hokejistům podařilo se v roce 1970 vyhrát okresní soutěž. Poté byla hokejová činnost ukončena (Schön, 2000, s. 19).

4.1.2 Sportovní gymnastika Píle, koncentrace, nezdolnost a preciznost jsou vlastnosti, které tento náročný sport zcela vystihují. Alena Dobešová se stala ženou, která se přičinila o celkový rozkvět sportovní gymnastiky, v tak malém městě jakou je Konice. Nebyla pouze trenérkou, ale zároveň i organizační pracovnicí a rozhodčí (Schön, 2000, s. 29). Začala cvičit dívky v roce 1982 v rámci základní tělesné a rekreační výchovy. Později, s několika dalšími ženami měla na starost samostatný oddíl. Trénovalo se třikrát do týdne po 3 hodinách a do Prostějova se jezdilo i na hodiny baletu. Skvělé výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Můžeme uvést například 1. místo J. Žváčkové z roku 1985 v krajském přeboru. Mezi další významné gymnastky patřily M. Nevrlová, K. Dobešová, J. Krytinářová, J. Řezníčková, H. Černá aj. Křečková. Oddíl sportovní gymnastiky ukončil svoji činnost v roce 1996. Obrázek č. 7: Alena Dobešová se svými svěřenkyněmi

26

Zdroj: Schön, 2000, s. 29

4.1.3 Kulturistika Oddíl kulturistiky vznikl v roce 1983. Mezi zakládající členy patřili Milan Kučera, Emil Müller a Mirolsav Hoffman, v dalším roce se členy oddílu stali Jiří Grepl, Oldřich Kovář, Ivo Pajchl a Jiří Krampol. Roli předsedy oddílu vykonával Milan Kučera a roli trenéra Ivo Pajchl (Schön, 2000, s. 30). Kromě sportovní kulturistiky, které byla určená zejména pro družstvo mužů, byl zájem i o kondiční kulturistiku, kterou pěstovali družstva žen a juniorů. Prostory pro tréninky byly nevyhovující. Nejdříve se cvičilo v sokolovně, později se pronajal byt. Po zbourání bytu se muselo hledat jiné řešení. To se našlo v okamžiku, kdy oddíl začal spolupracovat se školou, která stavěla novou posilovnu. Většinu nářadí a pomůcek koupil oddíl, zbytek věcí dodala škola. Mezi sportovní úspěchy můžeme zařadit například 6. místo J. Kubeše na mistrovství ČR (Česká republika) nebo získané tři medaile z oblastního přeboru. Později se převážně oddíl věnoval už jen kondiční kulturistice a zanedlouho na to zanikl úplně. Obrázek č. 8: Kulturista Sokola Konice na závodech

Zdroj: Schön, 2000, s. 30

27

4.1.4 Košíková Košíkovou zastupovalo družstvo dorostenek, které hrálo oblastní přebor. Těmi, kdo stáli za jejich úspěchy, byli pánové Mgr. L. Skládal (trenér) a Mgr. J. Mazur (organizační pracovník). Později měl oddíl dvě družstva – starší dorostenky a mladší žákyně. Konkurovala takovým týmům, jakými byly týmy ze Zlína, Uherského Brodu a Brna. Činnost oddílu byla ukončena v roce 1996 (Schön, 2000, s. 15).

4.1.5 Orientační běh Oddíl orientačního běhu vznikl v Konici v roce 1975 a jeho zakladatelem byl Zdeněk Rajtr. V počátcích přispívali svojí činností i Václav Tylšar a Ilona Kučerová. Oddíl byl pod záštitou Sokola až do roku 1992, od té chvíle až po současnost se rozvíjí jako samostatný klub. Ze žáků se stali budoucí trenéři a funkcionáři. Mezi důležité osoby v současnosti řadíme Ing. Miroslava Hlavu (předseda oddílu), Ladislava Grepla a Ing. Lenku Ditrichovou. Právoplatné místo zde samozřejmě mají i dobrovolníci, zejména rodiče, kteří se starají o celkovou pohodu. Kromě orientačního běhu pořádá klub každoročně letní tábory putovní, vodácké, cyklistické a v zimě se jezdí lyžovat na hory. Pořádají se i různé závody: 

Konický kotár – První ročník byl uspořádán v roce 1979 a to na úrovni oblastní nebo republikové – v roce 1989 byl organizován v rámci „Československého poháru“ v Úsobrně a v roce 1995 jako dvojzávod v Benešově na úrovni republiky. V posledních letech se Kotár pořádá dvakrát do roka jako Jarní a Podzimní kotár (Klub orientačních běžců Konice, 2000, [online]).



Konický Yeti – Myšlenkový pilíř pro uspořádání takovéhoto závodu položili pánové Rostislav Synek, Josef Procházka a Jaroslav Komínek. Jedná se o netradiční zimní triatlon. Samotný závod se skládá z pětikilometrového běhu, jízdy na lyžích nebo na kole (podle podmínek) a střelby ze vzduchové pistole. Pořádá se pro amatérské sportovce různého věku i pohlaví. Nezáleží zde na výsledcích, ale spíše na pocitu, že člověk něco dokázal a také, že si rozšířil obzor svých sportovních aktivit. 28

Mezi největší úspěchy oddílu patří 4. místo ze štafety dorostenek na mistrovství ČR ve složení Vendula Opletalová, Zuzana Skácelová a Eva Smičková. Dále také několik 3. a 4. míst na mistrovství ČR Michaely Skoumalové, která byla i členkou české juniorské reprezentace. Nejlepšího výsledku ve své běžecké kariéře však dosáhla Hana Hlavová, která se ve svých šestnácti letech stala zlatou medailistkou ze závodu na klasické trati na mistrovství Evropy, kromě tohoto titulu na stejném šampionátu ještě získala stříbro ze sprintu a ze štafet (Schön, 2000, s. 28). Obrázek č. 9: Letní cyklistický tábor

Zdroj: Schön, 2000, s. 28

4.1.6 Nohejbal Na počátku 90. let začala skupina bývalých fotbalistů provozovat nohejbal. Ačkoliv tito pánové už nehráli profesionálně, byli stále velmi aktivní. Nejdříve se hrávalo na hřišti u Cihelny, později se však přesunuli na školní sportovní areál. V létě využívali venkovní hřiště, v zimě tělocvičnu. I když se tým nikdy nezúčastňoval okresních přeborů, tak sám do dnešní doby navštěvuje různé turnaje, které také sám pořádá. Hrají se i přátelské fotbalové zápasy. Věkové zastoupení je velmi různorodé, a proto těmto sportovním „nadšencům“ až tolik nejde o samotné sportovní výsledky, jako spíše o čas strávený s partou lidí, které spojuje společná věc a to láska pro sport.

29

4.1.7 Turistika První myšlenku na založení oddílu turistiky měl M. Balcar. Za jeho působení se pravidelně konaly vycházky, zájezdy a dokonce i týden horské turistiky. Také pro širší okruh příznivců pořádal Konické štrapáce třemi kraji. V roce 1998 jeho štafetu převzal Stanislav Dostál ve spolupráci s přerovským oddílem turistiky. Činnost tohoto oddílu pokračuje i do dnešní doby. Oddíl vstoupil 21. března 2014 do 38. turistické sezóny. Tento rok se uskuteční 37. ročník turistického pochodu Konické štrapáce a 16. ročník cykloturistické jízdy Na kole okolo Konice (Schön, 2000, s. 15).

4.1.8 Šachy Když v roce 1957 M. Müller zakládal v Konici šachový oddíl, jistě nepředpokládal, že se jeho působení promítne až do dnešní doby. Podmínky na začátku však pro rozvíjení oddílu nebyly příliš příznivé. Největším problémem bylo nalézt prostor, který by byl vhodný pro klubovnu. Šachisté se museli neustále stěhovat z jednoho místa na druhé. Určitý čas pobývali ve starší budově na náměstí, která patřila sokolovně, poté v přístavbě sokolovny a nakonec v hostinci U Andělky (Schön, 2000, s. 26). Ačkoliv počátky byly krušné, později si tato „královská“ hra v Konici získala svoje právoplatné místo. Říká se: „Jednou jsi dole, jednou nahoře“ a to samé platilo i pro oddíl. Úspěchy se často střídaly s neúspěchy a zklamáním a i určitá stagnace oddíl neminula. Díky poměrně malé základně členů, kterou oddíl vykazoval, se hrávalo především na úrovni okresního přeboru. Jednu dobu se však oddíl pohyboval i na úrovni oblastního přeboru. 80. léta nebyla pro oddíl plodná pouze na počet členů, ale také na skvělé výsledky. V 60. letech byl založen zájmový kroužek pro mládež, který měl přes 20 členů. Po dlouhé 4 roky se držel na prvním místě v okresní soutěži a pravidelně se zúčastňoval celorepublikové soutěže, kterou sám konický oddíl i dvakrát organizoval na úrovni Moravy. Jedním z nejnadanějších hráčů v kategorii žáků byl David Vrba, který se zúčastnil přeboru Moravy v roce 1998 (Schön, 2000, s. 26).

30

Koničtí šachisté měli tu čest si zahrát i s významnými osobnostmi z oblasti šachu jakými byl například Karel Mokrý (přeborník ČR), Vlastimil Hort (šachový velmistr) nebo mezinárodní mistr L. Mišta. Obrázek č. 10: Velmistr Hort při šachové soutěži v Konici

Zdroj: Schön, 2000, s. 27

4.1.9 Kopaná Organizovaná kopaná neboli fotbal zahájila v Konici svoji činnost v roce 1933, avšak její počátky můžeme nalézt již v letech 1922 – 1924. Tehdy si poprvé místní studenti kopli do míče. Tuto hru přinesli z Prostějova, kam dojížděli do škol a brali ji jako nový druh zábavy. Hrávalo se na hřišti u sokolovny, které však neodpovídalo svými rozměry. Hra si brzo získala svoje příznivce. Prvními hráči byli František a Zdeněk Novotní, Slávek Sekanina a Šedivý (Hlava, Kalabis a Schön, 1983, s. 1). K prvnímu zápasu došlo někdy v letech 1923 nebo 1924, koničtí hráli proti SK Jevíčko, kde se kopaná hrála organizovaně už řadu let. Ačkoliv koničtí utrpěli porážku 1:2, cítili se, být vítězi. Následně se hrála další utkání například mezi Konicí a Jesencem. Přes veškerý zvýšený zájem o kopanou se našli i tací, kteří v ní neviděli plnohodnotný sport. Ani samotný Sokol nebyl tomuto novému sportu příliš nakloněn, neboť tvrdil, že díky němu opadává zájem o klasická cvičení.

31

I přes všechno se stále nedalo tvrdit, že se v Konici „hraje fotbal“. Proto se 17. září 1933 v hostinci U Pechů na Starém městě konala ustavující schůze za účasti 20 lidí, jejichž výsledkem bylo založení fotbalového klubu, který nesl název Sportovní klub Konice (zkráceně SK Konice). Spadal pod olomouckou organizaci AFK (Amatérské fotbalové kluby) a za založením organizované kopané stáli: Antonín Opletal (předseda), Adolf Opletal (jednatel), Vilém Opletal, Vladislav Krejčí (cvičitel), Stanislav Vybíral a Oldřich Hajn (Klíč a Rozsíval, 2003, s. 5). K prvnímu oficiálnímu zápasu SK Konice došlo v roce 1934 v Drahanech s místním klubem. Nové zelené dresy s rudými límečky možná přinesly konickým štěstí, neboť zápas vyhráli 7:3. Jedním gólem se prosadil V. Krejčí, zbylé měl na svědomí Horka. Ve 30. letech došlo k určitým změnám ve vedení oddílu. Po odchodu Adolfa Opletala do vojenské služby se předsedou oddílu stal Karel Janíček a jednatelem Karel Šebor. Na počátku 2. světové války se zrodila myšlenka na vybudování nového hřiště vedle koupaliště. Kvůli válce činnost klubu upadala a následně zcela vyhasla (Schön, 2000, s. 20). V roce 1949 se fotbalový oddíl obnovil pod názvem Sokol Konice, již v rámci sjednocené tělovýchovy, díky nově přistěhovalým aktivním hráčům kopané Jindřichu Vičarovi a Richardu Voráčovi. V roce 1950 hrála Konice okresní přebor Litovle, který následující rok vyhrála. Po skončení soutěží, tedy na podzim 1952, se začalo s úpravou hřiště, které naprosto neodpovídalo podmínkám. Organizace se ujali J. Vičar a V. Doseděl. Kvůli nedostatku finančních prostředků se úpravy prodloužily a na novém hřišti se poprvé hrálo na podzim roku 1953. Prvním soupeřem byl Brodek u Konice. V následujících letech Konice vyhrála okresní přebor ještě dvakrát a v roce 1961 dokonce postoupila do krajského přeboru, kde se udržela jeden rok, poté kvůli ne příliš skvělým výsledkům sestoupila zpět do okresního přeboru. V roce 1966 se Konicí přehnala silná bouře, která způsobila velkou povodeň. Většinu sportovního zařízení zničila. Díky různým příspěvkům od organizací i jednotlivců se vše opravilo a dokonce se postavily nové šatny pro potřeby kopané i koupaliště. V roce 1983 proběhla rekonstrukce hřiště, které bylo obohaceno o nový travnatý povrch (Hlava, Kalabis a Schön, 1983, s. 8). 32

Oddíl od 50. let tvořilo kromě družstva „A“ mužů také družstvo žáků a dorostenců, od 80. let družstvo „B“ mužů a fotbalové přípravky, kterou na začátku vedl Mgr. Jaromír Schön. Týmy mužů byly složeny s fotbalových „mazáků“, kteří svým mladším talentovaným hráčům předávali cenné rady a zkušenosti. Mezi další skvělé výsledky můžeme zařadit historicky druhou účast mužů v krajském přeboru na přelomu sezóny 1998/9. Dále pod vedením J. Slezáka získalo mužstvo žáků titul přeborníka a stejně tomu tak bylo u družstva dorostenců, kteří okresní přebor vyhráli v roce 1969 i 1990. Jedním z největších úspěchů však byl postup dorostenců do župního přeboru, tedy do třetí nejvyšší soutěže České republiky. V celé své dlouhé historii SK Konice se uskutečnilo mnoho nádherných zápasů, na které se ještě dlouho nezapomene. To samé platí i pro dnešní dobu, o které se dočteme v následující kapitole.

4.2 Současná situace Sokola v Konici (2000 – současnost) Sokol Konice letos oslaví 114 let od svého založení. Jedná se o nejdéle existující spolek v obci a v celém okolí. V současnosti jednotu tvoří pouze oddíl kopané a šachový oddíl, jež mají celkem 105 členů. Výbor je složen z těchto členů: Ing. Mojmír Sláma – starosta, Jiří Kučera – místostarosta, Rostislav Přikryl – jednatel a Marcela Slámová – hospodářka (FOTBAL Sokol Konice, 2014, [online]). Činnost Sokola jako takového již řadu let nefunguje, proto se budu podrobněji zabývat pouze současným stavem sokolovny a vývojem jednotlivých oddílů, zejména kopané. Město si v roce 1997 pronajalo sokolovnu na 50 let s tím, že ji do 15 let opraví. Do dnešní doby se žádné opravy neuskutečnily, kvůli nedostatku financí. Budova se nachází ve velmi špatném stavu. Aby se tato situace vyřešila, domluvilo se město se sportovci na výměně sokolovny za budovu fotbalových šaten. Sokolovna by tedy byla vlastnictvím města, zatímco budova se šatnami by připadla sokolům. Tím by se město jako vlastník sokolovny mohlo ucházet o potřebné dotace, které by ji znovu probudily k životu. Čeká se už pouze na chválení ČOS. V budoucnu by se tak sokolovna mohla

33

stát kulturním centrem, díky rekonstrukci nového velkého sálu na různé společenské akce (iProstějov.cz, 2014, [online]).

4.2.1 Šachy Šachový oddíl dlouho působil v pronajatém bytě na náměstí, poté se přestěhoval do sokolovny a nakonec do konického zámku, ve kterém se nachází do dnešní doby. Oddíl funguje při TJ (tělocvičná jednota) Sokol Konice a je určen pro všechny rekreační šachisty, tedy zejména pro chlapce a muže všech věkových kategorií. Dohromady čítá 18 členů, z toho 6 dětí do 18 let. Předsedou oddílu je Bohuslav Kučera, mezi další členy patří například Petr Kašparovský, Jaroslav Pinkava, Leopold Nedomanský nebo Jan Král. Nadaným hráčem z řad mladých je Zdeněk Hájek (Schön, 2000, s. 26). Kromě vlastní přípravy se hráči pravidelně scházejí jednou týdně. Zúčastňují se soutěží okresního přeboru, přátelských utkání a turnajů, které pořádají jiné oddíly nebo samotný konický oddíl. V červenci se hraje turnaj o Pohár starosty Bouzova, o prázdninách se každý pátek hraje Open turnaj v 5, 10 a 15 minutových partiích. Začátek je vždy v 18:30 hodin v klubovně šachového oddílu v Konici.

4.2.2 Kopaná Rok 2000 byl pro Konici rokem slavnostním. Nejen, že město slavilo 800 let své existence, ale také Sokol, organizace, pod kterou kopaná funguje do dnešní doby, slavila 100. výročí založení. Na oslavu se uspořádalo přátelské utkání mezi Konicí a internacionály ČR. Skvělé výsledky z předchozích let bylo potřeba obnovit, proto se novým trenérem mužů stal Mgr. Jaromír Schön, bývalý trenér mužstva žáků. Přinesl nový vítr, který mužstvo nutně potřebovalo. Trénovalo se třikrát až čtyřikrát týdně, pracovalo se na lepší herní disciplíně, avšak největší změnou byla obměna týmu. Do týmu přišla „mladá krev“. To bylo jistou zárukou lepších výsledků, které na sebe nenechaly dlouho čekat. V roce 2001 historicky potřetí postoupilo mužstvo mužů („áčko“) do nejvyšší krajské soutěže. Mužstvo žáků se nenechalo zahanbit a téhož roku získalo titul přeborníka okresu. Výhra 22:00 proti Plumlovu mluvila za vše. Zatímco mužstvo dorostenců 34

a „B“ mužů se trápilo. Na své dřívější výsledky ani jeden z týmů nedokázal navázat. Na přelomu roku 2002/3 J. Schön post trenéra přenechal Františkovi Šustrovi (Klíč a Rozsíval, 2003, s. 51). Na popud Jiřího Kučery (místopředseda oddílu) se začalo s úpravami fotbalového zázemí. Zakoupily se nové hadice a postřikovače k zavlažování hřiště, pro diváky bylo vybudováno sociální zařízení a místnost pro občerstvení. Velkým přínosem byl nový ukazatel skóre. Výsledky „áčka“ byly jako na houpačce. Postupem času se dokonce stalo pravidlem, že po prohře přišla výhra a opačně. Novinkou bylo založení mladšího dorostu a mladších žáků. Dohromady tedy v Konici v té době působilo sedm mužstev. V sezóně 2002/3 se po dlouhých strastech mužstvo „B“ mužů probojovalo do okresního přeboru. O výchovu nejmladších fotbalistů, tedy přípravky se mezitím staral J. Schön. Přípravka nehrála žádnou pravidelnou soutěž, ale zúčastňovala se různých turnajů v okrese. Díky dlouhodobým vyrovnaným výsledkům, které všechny mužstva vykazovala, se celý fotbalový výbor rozhodl, že se postaví zbrusu nové šatny pro hráče. Ty měly být součástí nového sportovního centra, které by se nacházelo v břehu, pod hřištěm. Stavba kromě šaten měla mít také saunu, masážní centrum, administrativní místnosti, místnosti pro rozhodčí a garáže. Vrchní patro mělo sloužit jako ubytovací prostor pro ty, kteří by do Konice přijížděli na soustředění. Kvalita celé této stavby ještě měla být umocněna výstavbou sportovního areálu v blízkosti školy. Stavbu z velké části (cca 12 milionů) měl financovat konický rodák, poslanec ČR Miloslav Vlček. Výstavba celého tohoto komplexu měla přispět k vybudování vysoké prestiže pro konický fotbalový oddíl (Kronika oddílu kopané Konice). V roce 2003 vydal konický fotbalový oddíl publikaci s názvem 70 let kopané v Konici (1933 – 2003). V ní byly zaznamenány všechny důležité mezníky v historii kopané. Pro fotbalové „fajnšmekry“ se tato publikace stala jakousi posvátností. Nové sportovní centrum se slavnostně otevřelo 29. března 2004. Zúčastněnými byli: zastupitelé města, vedení fotbalového oddílu, předseda tělovýchovné jednoty Sokol, architekti a stavitelé. Stavba se od původních záměrů mírně lišila. V přízemí se nacházela a nachází i do dnešní doby restaurace, sauna, masáže a posilovna. V prvním 35

patře jsou šatny pro hráče a kanceláře pro vedení. Přistavění dalšího patra pro ubytování je v nedohlednu. Konečná částka stavby se tak vyšplhala na zhruba 20 milionů korun a byla financována takřka kompletně ze státního rozpočtu (Kronika oddílu kopané Konice). Konický fotbalový tým měl tu čest přivítat na svém hřišti VIP hosty v podobě Jágr teamu, ve složení: Jaromír Jágr, Jiří Šlégr, Martin Ručínský, Milan Hnilička, Jiří Hudler, Martin Straka a další. Z exhibičního utkání se výhrou 2:1 radovali místní, avšak vůbec nešlo o samotný výsledek, jako spíše o radost ze hry a potěšit oko nejednoho diváka. Největší úspěch? Ten přišel v roce 2005, když „áčko“ vyhrálo krajský přebor a postoupilo poprvé v historii do Moravskoslezské divize. Podíl na tom měli i hostující hráči, zejména pak brankař Peter Kmecík ze Sigmy Olomouc, který svoje hostování vyměnil za dlouhodobé působení. Mužstvo jako nováček se uchytilo v divizi velmi rychle. Na počátku okupovalo první příčky a poté se stále drželo kolem pátého místa. Pak ovšem přišlo černé období a s ním i plno trápení na hřišti. Mužstvu se přestalo dařit a zuby nehty se drželo na posledním místě tabulky. Po dlouhých pěti sezónách se mužstvo muselo rozloučit s divizí. Hořké to zklamání. Konická kopaná dlouho postrádala plochu, na které by mohli fotbalisté trénovat. Aby se mohlo budovat mužstvo, je základem kvalitní zázemí. Této myšlenky se ujal poslanec ČR Miloslav Vlček, který z části stál již za výstavbou fotbalového centra. A tak se v roce 2008 sportovní areál Pod Kučerákem rozrostl o supermoderní hřiště s umělým povrchem. Dotace 35 milionů korun putovala ze státního rozpočtu. Hřiště má italský umělý trávník, který se po došlapu kopačky vrátí do původního tvaru. Kromě této ojedinělosti se hřiště může pochlubit umělým osvětlením, vyhřívanými sedačkami a digitální tabulí s výsledky skóre, aktuální teplotou a časem. Hřiště s podobným povrchem nikde jinde není, jedná se v ČR o zcela první. Hřiště získalo atestaci od FAČR (Fotbalová asociace České republiky) a certifikát se dvěma hvězdičkami od francouzských specialistů FIFA 2 STAR (Mezinárodní federace fotbalových asociací), který znamená, že pokud by bylo hřiště o něco delší, mohly by se na něm hrát i nejvyšší evropské soutěže. Kromě místního fotbalového oddílu, hřiště využívají studenti konické školy a také za pronajmutí okolní fotbalové týmy (IHNED.cz, 2008, [online]). 36

Tabulka č. 1: Ceník pronájmu hrací plochy Doba pronájmu

Polovina hřiště

Celé hřiště

Hřiště

1,5 hodiny

600,- Kč

1200,- Kč

Osvětlení

1,5 hodiny

200,- Kč

400,- Kč 800,- Kč

Šatny Zdroj: www.fotbal-konice.cz)

Vzhledem k tomu, že se fotbalové hřiště s travnatým povrchem velice špatně udržuje, mnohem častěji se hraje na „umělce“. Ale najdou se i tací, zejména pak starší hráči, kteří chtějí hrát na trávě, neboť na ni byli odchovaní. O hřiště je pečlivě postaráno, pravidelně se seče tráva a zavlažuje postřikovači. Nejhorší období vždy nastává po zimě, kdy tráva je nasáklá vodou a zápasy spíše připomínají „bahenní lázně“. Mužstva jezdí pravidelně na soustředění do nedalekého penzionu v obci Šubířov. Jejich příprava vypadá následovně: 3 týdny nabírání kondice a síly (posilování), další 3 týdny rozvíjení síly dynamické se zaměřením na rychlost a obratnost a poslední 3 týdny herní a taktická stránka hry. Poté se pravidelně scházejí na tréninky dvakrát do týdne. Současné vedení fotbalového oddílu je následující: Jiří Kučera – jednatel, Rostislav Přikryl – jednatel, Jaroslav Mazur – jednatel, Mgr. Ing. Roman Jedlička – trenér dospělých, Ing. Pavel Klíč – sekretář (FOTBAL Sokol Konice, 2014, [online]). Mnoho hráčů odešlo za lepším angažmá, proto v současné době má fotbalový klub Sokol Konice tato mužstva: 1) Muži A – krajský přebor Krajského fotbalového svazu Olomouc 2) Dorost – krajský přebor Krajského fotbalového svazu Olomouc 3) Žáci – krajský přebor Krajského fotbalového svazu Olomouc 

mužstvo starší žáci



mužstvo mladší žáci

4) Přípravka – okresní přebor Okresního fotbalového svazu Prostějov

37

Kopaná v dnešní době již není pouze mužský sport, i v Konici hrají za mužstvo mladších žáků dvě dívky ve věku 10 let. Pokud by chtěly pokračovat ve fotbalové kariéře, musely by dojíždět do Kostelce na Hané, kde působí čistě ženský fotbalový tým. Ve vyšší věkové kategorii mohou v Konici hrát už jen muži. Zajímavé je také věkové složení mužstva A, kdy nejstarší hráč má 37 let a nejmladší 17 let. Fotbalový klub Sokol Konice si již dlouhá léta drží standardní umístění mezi týmy okresního a krajského přeboru. Snad si svoje výsledky udrží i do nadcházejících sezón. „Sportu zdar a fotbalu zvlášť.“

Obrázek č. 11: Fotbalový znak Sokola Konice

Zdroj: http://www.fotbal-konice.cz/

38

II. PRAKTICKÁ ČÁST 5 PRŮZKUMNÉ ŠETŘENÍ V praktické části této práce se budu zabývat průzkumným šetřením. Chtěla bych vymezit průzkumné cíle, otázky a charakterizovat průzkumný vzorek. V průzkumu jsem použila dotazníkovou metodu.

5.1 Cíl průzkumu Cílem dotazníkového šetření je zjistit, jestli žáci na vyšším stupni gymnázia v Konici ve svém volném čase rádi sportují a jaké znalosti mají o organizaci Sokol.

5.2 Průzkumné předpoklady Předpokládám, že žáci mají rádi sport, ale také tráví hodně času na počítači, zejména pak na sociálních sítích. Dále také předpokládám, že pokud by Sokol v Konici rozšířil svoji nabídku sportovních oddílů, které by žáky zaujaly, tak by je navštěvovaly.

5.3 Průzkumné otázky 1. Sportují žáci rádi ve svém volném čase? 2. Co dělají žáci rádi ve svém volném čase? 3. Jaké znalosti mají žáci o organizaci Sokol? 4. Myslí si žáci, že má Sokol v dnešní době význam?

5.4 Metoda sběru dat Pro praktickou část jsem použila mnou sestavený dotazník, který se skládá jak z otázek otevřených, kde mohli žáci vyjádřit svůj názor, tak uzavřených otázek (výběrové otázky, otázky s vyznačením pořadí důležitosti). Dotazník byl sestaven tak, aby respondentům nezabral mnoho času. 39

5.4.1 Metoda dotazníková Švec (2009, s. 125) uvádí, že dotazník je výzkumný, vývojový a vyhodnocovací nástroj k hromadnému sběru dat. Díky němu získáváme informace o znalostech, názorech a postojích. Výzkumník nemusí být přítomen při rozdávání dotazníků, může být doručen elektronickou poštou nebo zaškoleným pomocníkem. Podle Gavory (2000, s. 99) je dotazník nejfrekventovanější metodou zjišťování údajů. Díky dotazníku lze získat hromadné údaje, tedy údaje o velkém počtu odpovídajících. Za respondenta je považován ten, kdo dotazník vyplňuje.

5.5 Průzkumný vzorek Pelikán (2011, s. 47-48) ve své knize uvádí, že za základní soubor je považována množina všech prvků, které patří do okruhu osob nebo jevů, na které se daný výzkum zaměřuje. Výběr je tedy zmenšená kopie původního souboru. Výběr je někdy nazýván vzorkem. Průzkumný vzorek tvořili žáci vyššího stupně gymnázia. Průzkum byl realizován na Základní škole a gymnáziu města Konice. Abych získala přesný obraz o tom, jestli žáci sportují ve svém volném čase, bylo potřeba rozdat 107 dotazníků. Průzkumu se zúčastnilo 59 dívek a 48 chlapců.

5.5.1 Charakteristika průzkumného vzorku Průzkumu se dohromady zúčastnilo 107 respondentů, z toho 59 dívek a 48 chlapců ve věku od 15 do 19 let. Nejpočetnější skupinou byly dívky a kategorie 18 let.

Tabulka č. 2 Pohlaví respondentů Dívky

59

Chlapci

48

Celkem

107 40

Graf č. 1

Pohlaví respondentů

45%

Dívky 55% Chlapci

Tabulka č. 3 Věk respondentů 15 let

17

16 let

17

17 let

26

18 let

31

19 let

16

Celkem

107

41

Graf č. 2

Věk respondentů 15%

16% 15 let 16%

29%

16 let 17 let 18 let

24%

19 let

5.6 Vyhodnocení výsledků Průzkum byl realizován prostřednictvím dotazníkového šetření, během února roku 2014. Dohromady se průzkumu zúčastnilo 107 respondentů a návratnost dotazníku byla 100 %.

5.6.1 Dotazník pro žáky vyššího stupně gymnázia Otázka č. 1: Máš rád/a sport? (Vysvětli důvod; pokud odpovíš ano – pokračuj v otázce č. 2, pokud odpovíš ne – přejdi na otázku č. 3) Tabulka č. 4 Máš rád/a sport? Ano

71

Ne

36

Celkem

107

42

Graf č. 3

Máš rád/a sport?

34%

Ano 66%

Ne

Z grafu jasně vyplývá, že 71 žáků (66 %) má v oblibě sport, zatímco 36 žáků (34 %) nikoli. Z tohoto výsledku jsem měla velkou radost, neboť jsem počítala, že žáci nebudou mít tolik rádi sport. Také jsem chtěla, aby vysvětlili svoje odpovědi. a) Proč máš rád/a sport? (Vysvětli důvod) Tabulka č. 5 Proč máš rád/a sport? Je to činnost, při které se odreaguji a aktivně odpočinu

26

Rád/a se hýbu

23

Zpevňuje postavu, jsou vidět výsledky

8

Nerad/a se nudím

6

Jsem s kamarády

5

Jiné důvody

3

43

Graf č. 4

Proč máš rád/a sport? Je to činnost, při které se odreaguji a aktivně odpočinu 7%

9%

Rád/a se hýbu

4% 37%

Zpevňuje postavu, jsou vidět výsledky

11%

Nerad/a se nudím 32% Jsem s kamarády Jiné důvody

Žáci mohli napsat jakýkoliv důvod, proč mají rádi sport. Celkem uvedli 8 možností, nejvíce a to 26 žáků (37 %) uvedlo, že sport je činnost, při které se odreagují a aktivně odpočinou; 23 žáků (32 %) se rádo hýbe; 8 žáků (11 %) má rádo sport díky tomu, že zpevňuje postavu a jsou vidět výsledky; 6 žáků (9 %) se nerado nudí; 5 žáků (7 %) je rádo, že při sportu jsou s kamarády a 3 žáci (4 %) uvedli úplně jiné důvody. b) Proč nemáš rád/a sport? Tabulka č. 6 Proč nemáš rád/a sport? Nebaví mě

9

Nejsem sportovně založený/á

7

Znepříjemnil mi ho školní tělocvik

5

Mám jiné koníčky, záliby

5

Jsem rád/a doma

3

Jiné důvody

7

44

Graf č. 5

Proč nemáš rád/a sport? Nebaví mě

19%

Nejsem sportovně založený/á

25%

8%

Znepříjemnil mi ho školní tělocvik

14%

20%

Mám jiné koníčky, záliby

14% Jsem rád/a doma Jiné důvody

U žáků, kteří odpověděli, že nemají rádi sport, byla nejčastější odpovědí, že je sport nebaví, která byla zastoupena 9 žáky (25 %); dále 7 žáků (20 %) odpovědělo, že nejsou sportovně založeni; 5 žáků (14 %) nemají rádi sport kvůli školnímu tělocviku; 5 žáků (14 %) má jiné koníčky a záliby; trochu překvapivě 3 žáci (8 %) odpověděli, že jsou rádi doma a 7 zbylých žáků (19 %) mělo úplně jiné důvody.

Otázka č. 2: Jakému sportu se věnuješ ve svém volném čase? Tabulka č. 7 Jakému sportu se věnuješ ve svém volném čase? Fitness

2

Tanec

2

Běh

10

Plavání

1

Kolečkové brusle

4

Lyžování

5

Cyklistika

13

Stolní tenis

3

Turistika

1

Jezdectví

1

Kopaná

9

Basketbal

3

Florbal

6

Badminton

2

Volejbal

2

Lední hokej

1

Tenis

6

Házená

1

Karate

1

Od každého trochu

1

45

Graf č. 6

Jakému sportu se věnuješ ve svém volném čase? Fitness

4%

1% 4%

3% 1% 1% 1% 3%

14% 5%

7%

1% 3%

18%

8% 1%

8%

12%

3%

1%

Běh Kolečkové brusle Cyklistika Turistika Kopaná Florbal Volejbal Tenis Karate Tanec Plavání Lyžování Stolní tenis Jezdectví Basketbal Badminton Lední hokej Házená Od každého trochu

Žáci dohromady vybrali 20 různých sportů, kterým se věnují ve svém volném čase. Líbilo se mi, že odpovědi byly různorodé. Nejčastější odpovědí žáků byla cyklistika 13 (18 %); dále 10 žáků (14 %) rádo běhá; 9 žáků (12 %) hraje kopanou; 6 žákům (8 %) se líbí tenis; stejně tak i 6 žáků (8 %) preferuje florbal; 5 žáků (7 %) miluje lyžování; 4 žáci (5 %) odpověděli kolečkové brusle; 3 žáci (4 %) hrají stolní tenis; 3 žáci (4 %) odpověděli basketbal; 2 žáci (3 %) hrají volejbal; 2 žáci (3 %) navštěvují posilovnu; 2 žáci (3 %) hrají badminton; 2 žáci (3 %) tancují; 1 žák (1 %) se věnuje turistice; 1 žák (1 %) preferuje karate; 1 žák (1 %) se věnuje plavání; 1 žák (1 %) upřednostňuje jezdectví; 1 žák (1 %) hraje lední hokej; 1 žák (1 %) je příznivcem házené a 1 žák (1 %) odpověděl, že se věnuje od každého trochu.

46

Otázka č. 3: Co děláš ve volném čase nejraději? (zaškrtni podle oblíbenosti) Tabulka č. 8 Co děláš ve volném čase nejraději? nejraději

rád/a

občas

spíše ne

vůbec

Čtu knížky

18

17

29

20

23

Hraji počítačové hry

25

19

26

16

21

Sportuji

34

21

16

14

22

Chodím do kroužku

22

26

24

19

16

Učím se

12

15

24

29

27

Dívám se na televizi

25

15

31

19

17

Hraji na hudební nástroj

19

15

26

16

31

Chodím do přírody

22

22

26

20

17

Graf č. 7

Co děláš ve volném čase nejraději? 35 30

Procenta (%)

25 nejraději

20

rád/a 15 občas 10 spíše ne 5 vůbec 0

47

V této otázce si mohli žáci vybrat podle oblíbenosti. Měli na výběr z 8 možností. Vybrala jsem pouze ty možnosti, které měly nejpočetnější zastoupení. Dohromady 29 žáků (27,10 %) občas čtou knihy; 26 žáků (24,30 %) občas hrají počítačové hry; 34 žáků (31,78 %) nejraději sportuje; 26 žáků (24,30 %) rádi navštěvují kroužky; 29 žáků (27,10 %) se nerado učí; 31 žáků (28,97 %) se občas dívají na televizi; 31 žáků (28,97 %) vůbec nerado hraje na hudební nástroj; 26 žáků (24,30 %) občas chodí do přírody. Otázka č. 4: Chodíš do nějakého sportovního oddílu, který vede trenér? (Pokud odpovíš ano – pokračuj v otázce č. 5, pokud odpovíš ne – přejdi na otázku č. 6) Tabulka č. 9 Chodíš do nějakého sportovního oddílu, který vede trenér? Ano

26

Ne

81

Celkem

107

Graf č. 8

Chodíš do nějakého sportovního oddílu, který vede trenér? 24%

Ano Ne 76%

48

Z grafu jasně vyplývá, že 81 žáků (76 %) žádný sportovní oddíl nenavštěvuje,

zatímco 26 žáků (24 %) sportovní oddíl navštěvuje. Podobný výsledek jsem očekávala, protože v Konci působí pouze dva oddíly a největší město od Konice je vzdálené 25 km, což je pro žáky docela finančně náročné.

Jaký sportovní oddíl navštěvuješ? Tabulka č. 10 Jaký sportovní oddíl navštěvuješ? Kopaná

7

Volejbal

6

Florbal

4

Tenis

2

Orientační běh

2

Jiné oddíly

5

Graf č. 9

Jaký sportovní oddíl navštěvuješ? 19%

27%

Kopaná Volejbal

8%

Florbal 8% Tenis 23%

15%

Orientační běh Jiné oddíly

Také mě zajímalo, jaké sportovní oddíly žáci navštěvují. Odpovědí bylo 10 různých oddílů. Nejpočetnější oddíl byl kopaná 7 (27 %), volejbal 6 (23 %), florbal 4 49

(15 %). Dále 2 žáci (8 %) navštěvují oddíl tenisu a 2 žáci (8 %) oddíl orientačního běhu. V zastoupení 5 žáků (19 %) byly i jiné oddíly jako např. balet, judo nebo jezdectví.

Otázka č. 5: Proč ses rozhodl pro tento oddíl? Co tě k tomu vedlo? Tuto otázku jsem zvolila jako otevřenou, žáci mohli vysvětlit, proč se pro sportovní oddíl, který navštěvují, rozhodli. Vybrala jsem jen nejzajímavější a nejpočetnější odpovědi. -

„Baví mě adrenalin, to napětí a úsilí, které do něho musím dát.“

-

„Nerada se doma nudím a oddíl je blízko mého bydliště, proto to byla pro mě jasná volba.“

-

„Má svůj cíl a dobré zázemí. Jezdíme na turnaje, vyhráváme i prohráváme, ale to ke sportu prostě patří.“

-

„Už od malička jsem miloval hokej, proto jsem si ho vybral.“

-

„Baví mě míčové hry.“

-

„Je skvělé poznávat stále nové lidi.“

-

„Kolektivnost a soudržnost jakou máme v týmu, nikde jinde nenajdete.“

-

„Chtěla jsem si něco dokázat, abych si mohla říct, jsi dobrá, fakt jsi to zvládla.“

-

„Líbí se mi lehkost a ladnost baletek. Balet je hrozně působivý, líbí se mi představení, která mají děj a nápad.“

-

„Táta v mládí hrával fotbal, chtěl jsem být jako on.“

Otázka č. 6: Co si myslíš, že je Sokol? Tabulka č. 11 Co si myslíš, že je Sokol? Myslivecký spolek

13

Tělocvičná jednota

74

Chovatelský klub

6

Letecký klub

14

Něco jiného

8

Celkem

107 50

Graf č. 10

Co si myslíš že je Sokol?

11%

8%

10% Myslivecký spolek

6%

Tělocvičná jednota Chovatelský klub Letecký klub 65%

Něco jiného

Tuto otázku jsem zvolila záměrně, abych si prověřila, jestli jsou žáci dostatečně informováni. Výsledek byl odpovídající mé představě. 74 žáků (65 %) odpovědělo, že Sokol je tělocvičná jednota; dále 14 žáků (11 %) odpovědělo, že se jedná o letecký klub; 13 žáků (10 %) si myslí, že Sokol je myslivecký klub; 6 žáků (6 %) se domnívá, že se jedná o chovatelský klub a 8 žáků (8 %) si myslí, že se jedná o něco úplně jiného.

Otázka č. 7: Odkud jsi slyšel/a o Sokolu? (Můžeš zatrhnout i více odpovědí) Tabulka č. 12 Odkud jsi slyšel/a o Sokolu? Od kamarádů

9

Od rodičů

12

Od učitelů

23

Z internetu

31

Z televize

47

Nikdy jsem o něm neslyšel/a

7

Celkem

129 51

Graf č. 11

Odkud jsi slyšel/a o Sokolu?

5%

7%

Od kamarádů

9%

Od rodičů 37%

18%

Od učitelů Z internetu

24%

Z televize Nikdy jsem o něm neslyšel/a

Žáci mohli označit více odpovědí, proto je celkový počet odpovědí 129. Nejvíce žáků 47 (37 %) o Sokolu slyšelo z televize; 31 žáků (24 %) se o Sokolu dozvědělo na internetu; 23 žáků (18 %) získalo podněty od učitelů; 12 žáků (9 %) informovali rodiče; 9 žáků (7 %) o Sokolu slyšelo od svých kamarádů a 7 žáků (5 %) nikdy o Sokolu neslyšelo.

Otázka č. 8: V jakém roce vznikl Sokol? Tabulka č. 13 V jakém roce vznikl Sokol? 1848

22

1862

28

1906

26

Nevím

31

Celkem

107

52

Graf č. 12

V jakém roce vznikl Sokol? 21%

29%

1848 1862 26%

1906 Nevím

24%

Na tuto otázku jsem nečekala moc dobrý výsledek, většinou si lidé data moc nepamatují a moje očekávání se také vyplnilo. Proto jsem zvolila možnost odpovědi nevím, abych žákům nenutila pouze konkrétní odpovědi. Každá odpověď získala podobný procentuální výsledek. Nejvíce žáků a to 31 (29 %) zvolilo nejlehčí odpověď = nevím; 28 žáků (26 %) odpovědělo správně, že Sokol vznikl v roce 1862; 26 žáků (24 %) se milně domnívá, že Sokol vznikl v roce 1906 a 22 žáků (21 %) si myslí, že správný rok je 1848.

Otázka č. 9: Kdo byl zakladatelem Sokola? Tabulka č. 14 Kdo byl zakladatelem Sokola? Jan Malypetr

8

Miroslav Tyrš

60

Jiří Stanislav Guth-Jarkovský

17

Nevím

22

Celkem

107

53

Graf č. 13

Kdo byl zakladatelem Sokola?

21%

7% Jan Malypetr

16%

Miroslav Tyrš 56%

Jiří Stanislav Guth-Jarkovský Nevím

Podle mého názoru se takový výsledek dal očekávat, protože Miroslav Tyrš je možná jediná osoba, která se lidem vybaví ve spojení se Sokolem. 60 žáků (56 %) odpovědělo správně, že zakladatelem Sokola je Miroslav Tyrš; 22 žáků (21 %) raději zvolilo odpověď nevím; 17 žáků (16 %) se domnívá, že správné jméno je Jiří Stanislav Guth-Jarkovský a 8 žáků (7 %) si myslí, že jde o Jana Malypetra.

Otázka č. 10. Víš, že se v roce 2012 konal v Praze XV. všesokolský slet? Tabulka č. 15 Víš, že se v roce 2012 konal v Praze XV. všesokolský slet? Ano, zúčastnil/a jsem se ho

7

Ano, sledoval/a jsem ho

27

Ano, ale nesledoval/a jsem ho

57

Ne, nevím

16

Celkem

107

54

Graf č. 14

Víš, že se v roce 2012 konal v Praze XV. všesokolský slet? 15%

7% 25%

Ano, zúčastnil/a jsem se ho Ano, sledoval/a jsem ho Ano, ale nesledoval/a jsem ho

53%

Ne, nevím

Touto otázkou jsem chtěla zjistit, jaký zájem mají žáci o různé akce pořádané Sokolem. Z tohoto grafu vyplývá, že žáci jsou obeznámeni, ale o sokolské akce zájem nemají. Výsledky poukazují na to, že 57 žáků (53 %) vědí o sletu, ale nesledovali ho; 27 žáků (25 %) vědí o sletu a dokonce ho sledovali; 16 žáků (15 %) neví, že se slet konal a 7 žáků (7 %) se sletu dokonce zúčastnilo.

Otázka č. 11: Jaké sportovní oddíly si myslíš, že patří pod Sokol v Konici? (Zakroužkuj pouze ty, o kterých si myslíš, že v Konici jsou)

Tabulka č. 16 Jaké sportovní oddíly si myslíš, že patří pod Sokol v Konici? Kopaná 94 Gymnastika 7 Šachy 37 Karate 0 Atletika 6 Florbal 19 Kuželky 1 Badminton 10 Šerm 0 Celkem 174 55

Graf č. 15

Jaké sportovní oddíly si myslíš, že patří pod Sokol v Konici? 1% 3% 11%

0%

0%

Kopaná

6%

Gymnastika Šachy 54%

21%

Karate Atletika Florbal

4%

Kuželky Badminton Šerm

Žáci na tuto odpověď mohli označit více odpovědí, celkový počet je proto 174. Nejvíce žáků 94 (54 %) se správně domnívá, že pod Sokol v Konici patří oddíl kopané; 37 žáků (21 %) označilo správnou odpověď, že šachy jsou pod Sokolem v Konici; 19 žáků (11 %) si myslí, že je to florbal; 10 žáků (6 %) odpovědělo, že je to badminton; 7 žáků (4 %) tvrdí, že je to gymnastika; 6 žáků (3 %) se domnívá, že je to atletika; 1 žák (1 %) zakroužkoval kuželky; karate a šerm neoznačil nikdo.

Otázka č. 12: Které sportovní vyžití Ti v Konici chybí? Tabulka č. 17 Které sportovní vyžití Ti v Konici chybí? Bojové umění

10

Gymnastika

4

Squash

3

Házená

3

Bowling

6

Lední hokej

4

Šipky

6

Plavání

3

Kulečník

7

Ženská kopaná

2

Krasobruslení

2

Nic mi nechybí

28

Atletika

19

Nevím

2

Basketbal

8

Celkem

107

56

Graf č. 16

Které sportovní vyžití Ti v Konici chybí? 2% 18%

26%

3% 5% 6%

4% 2%

6% 4%

3%

7%

9%

3%

2%

Atletika Squash Bowling Šipky Kulečník Krasobruslení Bojové umění Basketbal Gymnastika Házená Lední hokej Plavání Ženská kopaná Nic mi nechybí Nevím

28 žákům (26 %) žádné sportovní vyžití v Konici nechybí; až 19 žákům (18 %) chybí atletika; 10 žáků (9 %) postrádá bojová umění; 8 žákům (7 %) chybí basketbal; 7 žákům (6 %) by vyhovoval kulečník; 6 žákům (5 %) chybí bowling; 6 žáků (5 %) je pro šipky; dále by 4 žáci (4 %) rádi navštěvovali gymnastiku; 4 žáci (4 %) navrhli lední hokej; 3 žáci (3 %) by rádi hráli squash; dále 3 žáci (3 %) házenou; 3 žáci (3 %) chodili plavat; 2 žáci (2 %) chtěli v Konici ženskou kopanou; 2 žákům (2 %) chybí krasobruslení a 2 žáci (2 %) neví, jaké sportovní vyžití jim v Konici chybí.

Otázka č. 13. Pokud by Sokol v Konici rozšířil svoji nabídku sportovních oddílů, o které bys měl/a zájem, začal/a bys ho navštěvovat? Tabulka č. 18 Pokud by Sokol v Konici rozšířil svoji nabídku sportovních oddílů, o které bys měl/a zájem, začal/a bys ho navštěvovat? Ano 49 Ne

33

Nevím

25

Celkem

107

57

Graf č. 17

Pokud by Sokol v Konici rozšířil svoji nabídku sportovních oddílů, o které bys měl/a zájem, začal/a bys ho navštěvovat? 23% 46%

Ano Ne Nevím

31%

Z grafu je jasně zřetelné, že 49 žáků (46 %) by nový sportovní oddíl uvítalo; 33 žáků (31 %) by nový sportovní oddíl nenavštěvovalo a 25 žáků (23 %) odpovědělo, že neví.

Otázka č. 14: Myslíš si, že má Sokol v dnešní době význam? Svoji odpověď zdůvodni. Tabulka č. 19 Myslíš si, že má Sokol v dnešní době význam? Ano

35

Ne

37

Možná

11

Nevím

24

58

Graf č. 18

Myslíš si, že má Sokol v dnešní době význam? 22%

33%

Ano Ne

10%

Možná Nevím

35%

Žáci měli zdůvodnit svoji odpověď. Častou odpovědí bylo, že určitě má Sokol nějaký význam, ale nevědí jaký. To na mě působí tak, že žáci nemají o Sokolu dostatek informací. Vybrala jsem pouze nejzajímavější a nejpočetnější odpovědi. -

„Ano, je důležité zanechat pro další generaci nějakou tradici.“

-

„Nelíbí se mi, jak na hřišti poskakuje tolik cvičenců, nevidím na tom nic zajímavého.“

-

„Tradici zanechali předkové, předáváme dalším.“

-

„Má, ale asi zanikne, protože to nebude nikdo dělat.“

-

„Je důležité zachovat ducha Sokola.“

-

„Nevím, myslím si, že už to moc nefunguje.“

-

„Necvičí se žádné zajímavé sporty, pouze ty klasické, které dnešní mládež moc neosloví.“

-

„Ano, rozvíjí bohatou kulturní činnost např. šibřinky, ty u nás na vesnici navštěvuju každoročně a vždycky je tam dobrá nálada i atmosféra.“

-

„Je to nemoderní, nelíbí se mi ty jejich úbory.“

-

„Ne, nelíbilo by se mi, aby mi někdo nařizoval, co mám jak dělat.“

-

„Ne, nemá takovou popularitu jako kdysi.“

-

„Ano, je důležité tento spolek rozvíjet, především tam, kde není mnoho nabídek sportovních aktivit.“

-

„Důležité jsou peníze, pak jde všechno.“ 59

6 DISKUZE Cílem této bakalářské práce je provést analýzu sportovních aktivit a znalostí o organizaci Sokol žáků vyššího stupně gymnázia ve městě Konice. Analýza byla provedena na základě dotazníkového šetření. Hlavním předmětem této diskuze budou získané poznatky. Zaměřím se zde na průzkumné otázky, na které jsem díky dotazníku nalezla potřebné odpovědi. První průzkumnou otázkou jsem měla zjistit, zdali žáci rádi sportují ve svém volném čase. Z průzkumu jsem se dozvěděla, že více jak polovina dotazovaných má ráda sport. Tato odpověď pro mě byla příjemným překvapením, protože jsem si myslela, že pro dnešní mladou generaci není sport přesně to, co by ve svém volném čase vyhledávali. Žáci nejvíce uvedli, že sport mají rádi kvůli tomu, že je to činnost, při které se mohou odreagovat. Ti, kteří odpověděli, že sport rádi nemají, se většinou shodovali na tom, že je sport nebaví. Cyklistika, běh, kopaná, tenis a florbal jsou nejčastější sporty, které žáci provozují ve svém volném čase. Druhá průzkumná otázka měla zjistit, co žáci rádi dělají ve svém volném čase. Tuto otázku jsem zvolila záměrně, abych zjistila jak na tom sport obecně je. Z velké možnosti výběru (počítačové hry, knihy, televize, apod.) nejlepšího výsledku dosáhl sport. Nevím, jestli žáci neodpovídali na tuto otázku záměrně kladně, když věděli na co je celý dotazník zaměřený. Myslím si však, že pokud bych do výběru dala surfování po internetu a navštěvování různých sociálních sítí, výsledek by byl zcela jiný. Třetí průzkumná otázka směřovala na znalosti žáků o organizaci Sokol. Záměrně jsem tedy vybrala tuto věkovou kategorii žáků, protože jsem se domnívala, že jisté znalosti o Sokole by již mít měli, ať už od rodičů nebo od učitelů. Moje očekávání se více méně vyplnilo. Většina žáků vědí, co je to Sokol a kdo byl jeho zakladatelem. Větší problém měli pouze z rokem založení Sokola, ale to je docela pochopitelné, významných dat v naší historii je nepřeberné množství a nelze si je všechny zapamatovat. Výsledkem tedy této průzkumné otázky je, že žáci jsou více informováni o historii Sokola, zatímco o současné době nevědí skoro nic. Jak je to možné? Domnívám se, že je to kvůli špatné propagaci. Všesokolské slety, které se konají jednou za 6 let, jsou propagovány dostatečně, ať už v televizi nebo v rámci různých letáků, ale pravidelná činnost a různé akce pořádané Sokolem nejsou zcela známé. Pod Sokolem 60

v Konici působí pouze dva sportovní oddíly a to oddíl kopané a šachový oddíl. Většina žáků je si toho vědoma, ale tato nabídka je pro ně nezajímavá. Pokud by však Sokol rozšířil svoji nabídku sportovních oddílů, rádi by ho začali navštěvovat. Nejvíce žákům v Konici chybí sportovní vyžití typu atletika, bojová umění, basketbal nebo kulečník. Všechny tyto sporty by byly možné provozovat v Konici za určitých podmínek např. finance, prostory a chutě jít „do toho.“ Čtvrtá a poslední průzkumná otázka měla zjistit, jestli si žáci myslí, že má Sokol v dnešní společnosti stále svoje právoplatné místo a jaký je jeho význam. Poměrně těžká otázka, ale doufala jsem, že na ni zazní i nějaké zajímavé odpovědi. Myslím si, že žáky tato otázka potrápila ze všech nejvíce. Velká část si myslí, že Sokol v dnešní době již význam nemá, že je to pouze přežitek dob dávno minulých. Další část si myslí, že určitě má, že je důležité pokračovat v tradicích a další část neví.

61

ZÁVĚR Ve své práci jsem se především zaměřila na historii a současnou situaci Sokola v Konici. Cílem mé práce bylo podat pravdivý pohled na tuto tématiku. Druhotným cílem bylo zjistit, jestli žáci na vyšším stupni gymnázia v Konici ve svém volném čase rádi sportují a jaké znalosti mají o organizaci Sokol. Práce je koncipována jako teoreticko-empirická. V úvodu bakalářské práce jsem představila město Konici, poté jsem se zabývala založením tělocvičné jednoty Sokol v Praze v čele s Miroslavem Tyršem a Jindřichem Fügnerem, následně jsem nastínila historii spolku Orla v Konici. Domnívala jsem se, že zpracování této práce bude snadné, ale velice jsem se mýlila. Neboť jsem zjistila, že není dostatek materiálů k současnosti Sokola v Konici. Nejvíce své pozornosti jsem věnovala praktické části. Podle výsledků výzkumu vyplynulo, že by žáci vyššího stupně gymnázia v Konici rádi přivítali nějaký nový sportovní kroužek nebo oddíl. Řešení bych tedy viděla v tom, že by se nejdříve ve škole zřídil sportovní kroužek a následně, až by TJ Sokol Konice získal nějaké dotace, se zřídil oddíl, který by byl ze strany žáků, ale i starší generace nejvíce vítán. Nejlépe by bylo, pokud by se jednalo o oddíl sokolské všestrannosti. Snad bude tato práce podnětem, pro další rozvoj Sokola v Konici.

62

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BURIAN, Bohumil. Vlastivěda moravská: II. místopis Konický okres. Brno: Musejní spolek, 1939. DVOŘÁKOVÁ, Zora. Miroslav Tyrš: prohry a vítězství. Praha: Olympia, 1989. ISBN 27-058-89. DVOŘÁKOVÁ, Zora. T. . Masaryk, sokol a dnešek. Praha: Hříbal, 1991. ISBN 80900-1323-6. FIKAR, Alois. Stručné dějiny sokolstva: Část třetí (1912 - 1941). Praha: Československá obec sokolská, 1948. GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. ISBN 978-807315-185-0. HLAVA, Miroslav, Jaromír KALABIS a Jaromír SCHÖN. Tělovýchovná jednota Sokol Konice: 50 let oddílu kopané. Rozstání: DP MNV Rozstání, 1983. KLÍČ, Zbyněk a Josef ROZSÍVAL st. 70 let kopané v Konici (1933 - 2003). Konice: Fotbalový oddíl TJ Sokol Konice, 2003. Kronika oddílu kopané Konice (bez autora), archív fotbalového oddílu Sokol Konice, Konice, nepublikováno. MEMERKOVÁ, Eliška a kolektiv. Almanach Sokolské župy Prostějovské. Prostějov: Sokolská župa Prostějovská, 1995. NOVOTNÝ, Jan. Sokol v životě národa. Praha: Melantrich, roč. 1990, č. 25, 40 s. PELIKÁN, Jiří. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. 2. nezměněné vyd. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum 2011. ISBN 978-80-246-1916-3. PINKAVA, Jaroslav. Dějiny města Konice: díl 1. (Od počátků do roku 1848). Konice: Městský úřad Konice, 1993. PINKAVA, Jaroslav. Dějiny města Konice: díl 2. (Dějiny městečka Konice). Konice: Městský úřad Konice, 1995. SCHÖN, Jaromír. Z dějin tělocvičných hnutí v Konici. Konice: Město Konice, 2000.

63

SLAVOTÍNEK, Ivo. K historii Sokola, Orla a skautingu na Prostějovsku do roku 1948. 1. vydání. Prostějov: Print Prostějov, 2001. ŠVEC, Štefan. Metodologie věd o výchově: kvantitativně-scientické a kvalitativněhumanitní přístupy v edukačním výzkumu. České rozš. vyd. Překlad Jana Cacková. Brno: Paido, 2009, 302 s. ISBN 978-807-3151-928. T RŠ, Miroslav, Ladislav REITMA ER a Vlastimil PAŘÍZEK. Miroslav Tyrš a jeho místo v dějinách české pedagogiky. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakl., 1989. ISBN 80-04-23206-X. T RŠ, Miroslav. Úvahy a řeči o věci sokolské. Tyršovo - Sokolství. Praha: Nákladem Slavnostního výboru I. sletu Slovanského Sokola, Sokolská osvěta sv. III. 1912. 130 s. T RŠ, Miroslav. Náš úkol, směr a cíl. II. vydání, Praha: Československá obec sokolská, 1946.

64

SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ Stanovy České obce sokolské [online]. 2013 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.sokol-cos.cz/Stanovy%20%C4%8COS.pdf?page=stanovy-6ABB Klub orientačních běžců Konice [online]. 2000 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://web.quick.cz/kobkonice/oddil.htm Konice: výměnu zchátralé sokolovny za šatny fotbalistů zabrzdil omyl radnice. iProstějov.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.iprostejov.cz/cz/p/konice-vymenu-zchatrale-sokolovny-za-satny-fotbalistuzabrzdil-omyl-radnice/) SEČKÁŘ, Anton. Sokol [online]. 2013 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://sokol.wz.cz/ (http://www.sokol.cz/sokol/) FOTBAL Sokol Konice [online]. 2014 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.fotbalkonice.cz/ (http://www.konice.cz/showdoc.do?docid=4) Mikroregion Konicko [online]. 2012 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.mikroregionkonicko.cz/ Šéf sněmovny pomohl své obci k supermodernímu hřišti. IHNED.cz [online]. 2008 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z:http://zpravy.ihned.cz/c1-30431450-sef-snemovny-pomohlsve-obci-k-supermodernimu-hristi

65

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AFK

Amatérské fotbalové kluby

C. k.

Císařsko-královský

ČOS

Česká obec sokolská

ČR

Česká republika

Dr.

Doktor

DTJ

Dělnická tělocvičná jednota

FAČR

Fotbalová asociace České republiky

FIFA

Fédération Internationale de Football Association (Mezinárodní federace fotbalových asociací)

Ing.

Inženýr

JUDr.

Doktor práv

MUDr.

Doktor medicíny

Prof.

Profesor

SK

Sportovní klub

TJ

Tělocvičná jednota

66

PŘÍLOHY Příloha č. 1: Dotazník

DOTAZNÍK Ahoj, jmenuji se Šárka Vlčková a studuji na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci obor Vychovatelství. Touto cestou Tě chci poprosit o vyplnění dotazníku, který bude zpracován v rámci mé bakalářské práce s názvem Historie a současná situace Sokola v Konici. Dotazník je anonymní, nikde se nemusíš podepisovat.

□ chlapec / □ dívka Věk: …………… Město / obec, ve kterém žiješ: …………………………

1) Máš rád/a ráda sport? (Vysvětli důvod / pokud odpovíš ano – pokračuj v otázce 2, pokud odpovíš ne – přejdi na otázku číslo 3)

□ ano Proč? ……………………………………………………………………………

□ ne Proč? …………………………………………………………………………… 2) Jakému sportu se věnuješ ve svém volném čase? ………………………………… 3) Co děláš ve volném čase nejraději? (zaškrtni podle oblíbenosti, 1 = nejraději, 5 = vůbec nemám rád/a) 1 2 3 4 5

1 2 3 4 5

□□□□□ čtu knížky □□□□□ učím se □□□□□ hraji počítačové hry □□□□□ dívám se na televizi 67

□□□□□ sportuji □□□□□ hraji na hudební nástroj □□□□□ chodím do kroužků □□□□□ chodím do přírody 4) Chodíš do nějakého sportovního oddílu, který vede trenér? (Pokud odpovíš ano – pokračuj v otázce 5, pokud odpovíš ne – přejdi na otázku číslo 6)

□ ano Do jakého? …………………………

□ ne 5) Proč ses rozhodl/a pro tento oddíl? Co tě k tomu vedlo? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… 6) Co si myslíš, že je Sokol? (Vyber jednu z možností)

□ myslivecký spolek

□ chovatelský klub

□ tělocvičná jednota

□ letecký klub

□ něco jiného

7) Odkud jsi slyšel/a o Sokolu? (Můžeš zatrhnout i více možností)

□ od kamarádů □ od rodičů □ od učitelů

□ z internetu □ z TV □ nikdy jsem o něm neslyšel

8) V jakém roce vznikl Sokol?

□ 1848 □ 1862

□ 1906 □ nevím

9) Kdo byl zakladatelem Sokola?

□ Jan Malýpetr □ Miroslav Tyrš

□ Jiří Stanislav Guth-Jarkovský □ nevím 68

10) Víš, že se v roce 2012 konal v Praze XV. všesokolský slet?

□ ano, zúčastnil jsem se ho □ ano, sledoval jsem ho

□ ano, ale nesledoval jsem ho □ ne, nevím

11) Jaké sportovní oddíly si myslíš, že patří pod Sokol v Konici? (zakroužkuj pouze ty, které si myslíš, že v Konici jsou) kuželky

gymnastika

badminton

šachy

karate

atletika

florbal

kopaná

šerm

12) Které sportovní vyžití Ti v Konici chybí? …………………………………….….

13) Pokud by Sokol v Konici rozšířil svoji nabídku sportovních oddílů, o který bys měl/a zájem, začal/a bys ho navštěvovat?

□ ano

□ ne

□ nevím

14) Myslíš si, že má Sokol v dnešní době význam? Svoji odpověď zdůvodni. …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ______________________________________________________________________ Děkuji za Tvůj čas, který jsi vyplňováním dotazníku strávil. 

69

Příloha č. 2: Stavba nových šaten v Konici

Příloha č. 3: Nová budova šaten oddílu kopané

70

Příloha č. 4: Sokolovna v Konici (rok 1921)

Příloha č. 5: Hřiště s umělým povrchem v Konici

71

ANOTACE

Jméno a příjmení:

Šárka Vlčková

Katedra:

Ústav pedagogiky a sociálních studií

Vedoucí práce

PaedDr. Alena Jůvová, Ph.D.

Rok obhajoby:

2014

Název práce:

Historie a současná situace Sokola v Konici

Název v angličtině:

History and current state of Sokol in Konice

Anotace práce:

Klíčová slova:

Anotace v angličtině:

Klíčová slova v angličtině:

Práce je zaměřena na historii a současnost Sokola v Konici. Cílem práce bylo podat pravdivý pohled na tuto tématiku. Druhotným cílem bylo zjistit, jestli žáci na vyšším stupni gymnázia v Konici ve svém volném čase rádi sportují a jaké znalosti mají o organizaci Sokol. Sport, kultura, Sokol, tělocvičná jednota, Konice, volnočasové aktivity, výchova The thesis is focused on the history and the present of Sokol in Konice. The main goal was to give a true insight into this matter. The secondary goal was to determine wheter students at the upper level of the grammar school in Konice like sports in their spare time and what knowledge of the Sokol they have. Sport, culture, Sokol, gymnastic unity, Konice, leisure activities, education

Přílohy vázané v práci:

Počet 5

Rozsah práce:

72 stran

Jazyk práce:

Český jazyk

72