UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií
ŠÁRKA MARTINCOVÁ V. ročník – prezenční studium Obor: učitelství pro 1. stupeň ZŠ a speciální pedagogika
VOLNÝ ČAS KLIENTŮ ŽIJÍCÍCH V ÚSTAVNÍCH ZAŘÍZENÍCH Diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Petra Jurkovičová, Ph.D.
OLOMOUC 2012
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen zdroje uvedené v seznamu literatury. V Olomouci dne 20. 6. 2012 ……………………………………………………… vlastnoruční podpis
Děkuji Mgr. Petře Jurkovičové, PhD. za odborné vedení, podnětné připomínky a vstřícný přístup při zpracování mé diplomové práce.
OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................................ 6 I TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................................... 7 1
OSOBY S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM................................................................... 7
1.1
Pojem mentální postižení ................................................................................................ 7
1.2
Pojem mentální retardace ................................................................................................ 8
1.3
Klasifikace mentální retardace ........................................................................................ 9
1.4
Etiologie mentální retardace .......................................................................................... 12 Prenatální příčiny ....................................................................................................... 12 Perinatální příčiny ...................................................................................................... 13 Postnatální příčiny ..................................................................................................... 13
1.5 Specifika osobnosti ........................................................................................................ 14 1.5.1 Specifika psychických procesů .................................................................................. 14 1.6
Možnosti pracovního uplatnění ..................................................................................... 17
2
SOCIÁLNÍ SLUŽBY .................................................................................................. 19
2.1
Zákon o sociálních službách .......................................................................................... 19
2.2
Formy poskytování a úhrada sociálních služeb ............................................................ 20
2.3
Druhy sociálních služeb................................................................................................. 21 Sociální poradenství ................................................................................................... 21 Sociální péče .............................................................................................................. 22 Sociální prevence ....................................................................................................... 23
2.4
Chráněné bydlení ........................................................................................................... 26
2.5
Domovy pro osoby se zdravotním postižením .............................................................. 28
3
VOLNÝ ČAS ................................................................................................................ 31
3.1
Definice ......................................................................................................................... 31
3.2
Kvalitativní a kvantitativní pojetí .................................................................................. 32
3.3
Zájmové činnosti ........................................................................................................... 35
3.4
Volný čas osob s mentálním postižením ....................................................................... 36
3.5
Terapie využívané v rámci volného času .................................................................... 38 Terapie hrou ............................................................................................................... 39 Pracovní a činnostní terapie ....................................................................................... 39 Psychomotorická terapie ............................................................................................ 40 Expresivní terapie ...................................................................................................... 40 Terapie za účastí zvířete............................................................................................. 41
II PRAKTICKÁ ČÁST .......................................................................................................... 43 4
VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ ............................................................................................. 44
4.1
Cíl výzkumu .................................................................................................................. 44
Stanovené hypotézy .................................................................................................................. 44 4.2
Metodika šetření ............................................................................................................ 44
4.3 Charakteristika výzkumného souboru ........................................................................... 46 4.3.1 Domovy pro osoby se zdravotním postižením .......................................................... 47 Nízkokapacitní zařízení ............................................................................................. 47 Velkokapacitní zařízení ............................................................................................. 49 4.3.2 Chráněná bydlení ....................................................................................................... 51 5
VYHODNOCENÍ ŠETŘENÍ ...................................................................................... 55
6
DISKUZE ..................................................................................................................... 88
ZÁVĚR .................................................................................................................................... 91 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH ZDROJŮ .......................................... 92 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................ 97 ANOTACE
Úvod Pod pojmem volný čas si každý z nás vybaví nejrůznější aktivity, ať už kulturního, sportovního, manuálního, odpočinkového či jiného charakteru. Volný čas můžeme trávit samostatně, s přáteli nebo návštěvami zařízení, která organizují zájmové činnosti. Diplomová práce se zabývá problematikou volného času. Cílovou skupinou jsou jedinci s mentálním postižením. Tuto skupinu jsem si vybrala hlavně z toho důvodu, že v rodině také máme člena s mentálním postižením, jedná se o moji starší sestru. Tématika osob s tímto druhem postižení mi je tedy velmi blízká. Sama z vlastních zkušeností vím, jak těžké je zajišťovat smysluplné, užitečné a zábavné trávení volného času. Velmi důležitou roli u osob s mentálním postižením hraje motivace. Snaha nadchnout je pro určité aktivity a docílit jejich pravidelného a dlouhodobého navštěvování, není jednoduché. Dále mě také zajímala problematika osobního volného času, jak klienti tento čas nejraději tráví. Volný čas jsem zkoumala z pohledu těchto osob, které žijí v zařízeních poskytující celoroční pobytové služby a z hlediska nabídky volnočasových aktivit těchto zařízení. Název diplomové práce napovídá, že se budeme zabývat zařízeními ústavního typu, přesněji Domovy pro osoby se zdravotním postižením. V rámci výzkumu budeme informace získané z těchto zařízení porovnávat s jiným typem celoroční pobytové služby. Zvolila jsem chráněná bydlení. Dojde tedy k porovnání nabídek volnočasových aktivit vzhledem k danému typu zařízení. Tato zařízení se nacházejí ve východních Čechách na území Královéhradeckého a Pardubického kraje. Diplomová práce se dělí na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá vymezením mentálního postižení a osobnostními specifiky těchto osob, dále sociálními službami, hlavně domovy pro osoby se zdravotním postižením a chráněným bydlením. Třetí kapitola pojednává o volném čase, jeho definicích, různých pohledech na tuto problematiku a stručném vymezení terapií nejčastěji využívaných v rámci volnočasových aktivit. V praktické části vyhodnocujeme informace získané prostřednictvím rozhovorů a dotazníků. Na základě těchto vyhodnocených informací budeme schopni ověřit pravdivost stanovených hypotéz.
I TEORETICKÁ ČÁST
1 Osoby s mentálním postižením Jedinci s mentálním postižením představují specifickou skupinu, a také jednu z nejpočetnějších mezi zdravotně postiženými občany. Tito lidé s mentálním postižením se stávají předmětem zájmu vědní disciplíny speciální pedagogiky nazývané psychopedie. (Krejčířová in Renotiérová, 2006) Kozáková (2005, s. 10) v užším pojetí vymezuje psychopedii jako : „speciálněpedagogickou disciplínu, která se zabývá edukací osob s mentálním či jiným duševním postižením a zkoumáním formativních (výchovných) a informativních (vzdělávacích) vlivů na tyto osoby.“
1.1 Pojem mentální postižení
Termín mentální postižení používáme jako zastřešující pojem pro snížení inteligence na různém etiologickém podkladě. Jedná se tedy o termín označující jedince s IQ pod 85. (Kozáková, 2005) Slovo mentální odvodíme z latinského slova mens, 2. pád mentis = mysl, termín postižení definuje Světová zdravotnická organizace, jako: „…částečné nebo úplné omezení schopnosti vykonávat některou činnost či více činností, které je způsobeno poruchou nebo dysfunkcí orgánu.“ (Novosad, 2009, s. 12) Ve Slovníku sociální práce nalezneme následující definici mentálního postižení: „Vrozené a trvalé postižení osobnosti projevující se nízkou úrovní rozumových schopností, nízkou kontrolou emocionality, vysokou potřebou akceptace, nízkou schopností odhalovat vlastní možnosti, vysokou sugestibilitou, omezenou schopností rozumět řeči a řeč používat, tendencí ke stereotypnímu chování, konkrétním myšlením bez schopnosti zobecňovat a dalšími příznaky.“ (Matoušek, 2008, s. 99)
7
1.2 Pojem mentální retardace V odborné literatuře se souběžně vyskytuje pojem mentální postižení a mentální retardace. Někteří odborníci považují tyto dva termíny za synonymní, jiní mezi nimi vidí rozdíly spočívající v jejich rozsahu. Termín mentální retardace je odvozen z latinských slov mens = mysl, duše, retardare = zdržet, zaostávat. (Kozáková, 2005) Mentální retardace se v současnosti vysvětluje rozličným množstvím definic. Valenta a Müller (in Valenta a kol., 2003) popisují, že společným obsahem těchto definic bývá celkové snížení intelektových schopností jedince a snížená adaptace na prostředí. Autoři dále definují mentální retardaci jako: „vývojovou duševní poruchu se sníženou inteligencí demonstrující se především snížením kognitivních, řečových, pohybových a sociálních schopností s prenatální, perinatální i postnatální etiologií“ (Valenta, Müller, 2003, s.14 ) Dále můžeme uvést definici Vágnerové (2008, s. 289): „Mentální retardace je souhrnné označení vrozeného postižení rozumových schopností, které se projeví neschopností porozumět svému okolí a v požadované míře se mu přizpůsobit. Je definována jako neschopnost dosáhnout odpovídajícího stupně intelektového vývoje (méně než 70% normy), přestože postižený jedinec byl přijatelným způsobem výchovně stimulován. Hlavními znaky mentální retardace jsou nedostatečný rozvoj myšlení a řeči, omezená schopnost učení a z toho vyplývající obtížnější adaptace na běžné životní podmínky. Limitovaný rozvoj rozumových schopností bývá spojen s postižením či změnou dalších schopností a s odlišnostmi ve struktuře osobnosti.“ Mezinárodní klasifikace nemocí (viz kapitola 1.3) vysvětluje mentální retardaci jako: „Stav zastaveného nebo neúplného duševního vývoje‚ který je charakterizován zvláště porušením dovedností‚ projevujícím se během vývojového období‚ postihujícím všechny složky inteligence‚ to je poznávací‚ řečové‚ motorické a sociální schopnosti. Retardace se může vyskytnout bez, nebo současně s jinými somatickými nebo duševními poruchami.“ Z důvodu humanizace vědních oborů, včetně psychopedie, dochází k nahrazování termínů, které se stávají společensky nepřijatelnými a získávají pejorativní charakter. Jedná se o stupně mentální retardace: debilita, imbecilita, idiocie, idioimbecilita, dále pojmy nevychovatelnost, nevzdělavatelnost, stupně socializace klienta: utilita a inferiorita či termíny defektivita a mentální defekt. S důrazem na osobnost individua se také upouští od užívání termínů mentálně
8
postižený (mentálně retardovaný) a přiklání se k používání označení osoba (člověk, dítě, dospělý atd.) s mentálním postižením. Toto pojmenování vystihuje skutečnost, že se především jedná o člověka, osobnost, lidskou bytost, a až sekundárně jsou zmíněna určitá omezení spojená se specifickými vlastnostmi. (Valenta, Müller 2009) Valenta, Müller (2009) uvádějí, že procentuální zastoupení osob s mentálním postižením v populaci činí přibližně 3 – 4%. Dále udávají počet zhruba 300 000 osob s mentálním postižením žijících na území České republiky a dalších cca 100 000 osob s jiným duševním postižením. Z hlediska stupňů mentální retardace je distribuce (četnost) mentálního postižení následující: osob s lehkým mentálním postižením je v populaci přibližně 2,6% (jsou to více jak ¾ všech osob s MP), se středně těžkým mentálním postižením cca 0,4%, s těžkým mentálním postižením 0,3% a s hlubokým mentálním postižením 0,2%. V porovnání s minulostí dochází k určitému nárůstu diagnózy mentální postižení. Valenta a Müller (2003) uvádějí, že možnými příčinami tohoto nárůstu je kvalitnější lékařská péče a technika, lepší diagnostika a evidence mentálního postižení, ale také zvyšující se dynamika vývoje civilizace. Tato zvyšující se dynamika klade stále větší nároky na místo jedince ve společnosti.
1.3 Klasifikace mentální retardace Mentální retardaci lze hodnotit z hlediska různých kritérií, např. etiologického, symptomatologického, vývojového apod. Přesto žádný z klasifikačních systémů není zcela přesný, z důvodu nesoučinnosti všech kritérií a variability v postižení jednotlivých složek osobnosti. (Müller, 2001) Klasifikace podle stupně inteligence: V současnosti se v Evropě za základní dokument týkající se klasifikace mentální retardace považuje 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN - 10), jejíž přípravu koordinovala Světová zdravotnická organizace (WHO). MKN – 10 vstoupila v platnost roku 1992, v České republice v roce 1993. V kapitole V. „Poruchy duševní a poruchy chování“ se nachází podkapitola „Mentální retardace“, která je označena kódem F 70 – F 79. Jednotlivé stupně mentální retardace označují i hodnoty IQ.
9
Kódová čísla
Slovní označení
Pásmo IQ
F70
Lehká mentální retardace
50 - 69
F71
Středně těžká mentální retardace
35 – 49
F72
Těžká mentální retardace
20 - 34
F73
Hluboká mentální retardace
0 – 19
F78
Jiná mentální retardace
F79
Nespecifikovaná mentální retardace
K základnímu kódu se dále přiřazuje čtvrtá položka, představující možné přidružené poruchy chování.
Žádné nebo minimální postižení chování výrazné postižení chování vyžadující pozornost, léčbu jiná postižení chování bez zmínky o postižení chování
0 1 8 9
Klasifikace podle typu chování: Bazalová (in Pipeková, 2010, s. 292) diferencuje chování jedinců s mentálním postižením. Rozlišuje: „typ eretický (nepokojný, dráždivý, astabilní) typ torpidní (apatický, netečný, strnulý) typ nevyhraněný.“ Klasifikace podle doby vzniku: Další možnou klasifikací je děleni na: vrozenou mentální retardaci získanou mentální retardaci sociálně podmíněnou mentální retardaci 10
Záleží na vývojovém období jedince s mentálním postižením, ve kterém se mentální porucha objevila. Pipeková (2004) vymezuje vrozenou mentální retardaci (časně získanou) odlišnou strukturou nebo vývojem nervového systému v období prenatálním, perinatálním či postnatálním. Opožďování může být patrné od počátku vývoje, nebo v jeho průběhu, ale nejdéle přibližně do 1,5 až 2 let věku. (Dlouhá, 2011)
Pokud dojde k postižení mentálního vývoje po 2. roce života, hovoříme o získané mentální retardaci neboli o demenci. Kozáková (2005, s. 18) uvádí, že: „ Demence způsobuje převážně nerovnoměrný úbytek intelektových schopností. Příznakem demence je zvýšená dráždivost, únava, emocionální labilita, výkyvy v pozornosti, poruchy paměti a učení, změny ve struktuře osobnosti.“ Demence má progredující charakter, postupně dochází ke zhoršování a prohlubování symptomů. Bazalová (in Pipeková, 2010) dělí demence dle doby vzniku na: dětskou demenci (deteriorace inteligence v dětství zhruba od 2 let) stařeckou demenci. Dále na: „atroficko – degenerativní ischemicko – vaskulární symptomatickou.“ (tamtéž, s. 290)
Sociálně podmíněná mentální retardace byla dříve označovaná jako pseudooligofrenie, nyní také jako zdánlivá mentální retardace. Zdánlivá z toho důvodu, že se vlastně o mentální retardaci nejedná, jelikož není způsobena poškozením centrální nervové soustavy. Příčinou sociálně podmíněné mentální retardace je vliv vnějšího prostředí. Nedochází k potřebné stimulaci, dítě může pocházet ze sociokulturně znevýhodněného a nepodmětného prostředí, bývá výchovně zanedbané, trpí psychickými deprivacemi. Vliv vhodného výchovného působení a
11
změna prostředí mohou způsobit zlepšení stavu, nejedná se totiž o stav trvalý, neměnný. (Bazalová in Pipeková, 2010)
1.4 Etiologie mentální retardace O mentální retardaci mluvíme jako o multifaktoriálně podmíněném postižení, na jehož vzniku se podílí celá řada různorodých příčin, které se vzájemně prolínají a podmiňují (Vágnerová, 2008). Příčiny mentální retardace jsou popisovány z hlediska několika kritérií: příčiny prenatální, perinatální a postnatální (hledisko časové), příčiny endogenní a exogenní, mentální retardace vrozená a získaná. (Valenta in Michalík, 2011) Výzkum příčin mentální retardace učinil velké pokroky, ale zdaleka není u konce. Stále ještě zhruba u 1/3 osob s mentální retardací nelze určit příčinu jejího vzniku. (Kozáková, 2005) V textu se nadále budeme věnovat pouze příčinám vznikajících ve třech hlavních vývojových obdobích.
Prenatální příčiny Prenatální období se datuje od početí do narození, prenatální příčiny tedy mohou působit po celé období vývoje plodu v těle matky. K poškození plodu může dojít hned z několika důvodů: infekční choroby matky, endokrinní poruchy matky, RH inkompatibilita, nadměrné rentgenové záření, působením léků a toxických látek, podvýživa matky v těhotenství, 12
kouření, alkohol. (Lečbych, 2008)
Perinatální příčiny Perinatální období se vymezuje dobou krátce před, během a těsně po porodu. V tomto období bývá nepříznivým faktorem předčasný nebo protrahovaný porod, jejichž následkem bývá nízká porodní váha dítěte, či mechanické poškození mozku při porodu. Také se mohou vyskytnout poruchy krevního oběhu, hypoxie, asfyxie a nefyziologická těžká novorozenecká žloutenka, způsobující poruchy centrální nervové soustavy. (Kozáková, 2005)
Postnatální příčiny Postnatální období nastává v době po narození do 2 let života dítěte. V tomto případě hovoříme o vrozené mentální retardaci, po 2. roce se už pak jedná o mentální retardaci získanou, tedy demenci (viz kap. 1.3). V tomto období může způsobit mentální retardaci rozličné množství vlivů: zánět mozku způsobený mikroorganismy (klíšťová encefalitida, meningitida, meningoencefalitida); mechanické vlivy (úrazy, poranění) mozkové léze při nádorovém onemocnění krvácení do mozku onemocnění vedoucí k deterioracím inteligence (Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, epileptické demence, schizofrenie apod.). (Valenta, Müller, 2003)
13
1.5 Specifika osobnosti Osoby s mentálním postižením lze jako cílovou skupinu charakterizovat jen velmi obtížně. Tito lidé se od sebe vzájemně odlišují, mají své specifické osobnostní zvláštnosti, stejně jako intaktní společnost, které podstatně ovlivňují charakteristiku každého jedince. Důležitými faktory jsou zvláštnosti psychických procesů. Specifika osobnosti člověka s mentálním postižením se odvíjejí od hloubky postižení, věku jedince, podnětnosti prostředí, na vlivech výchovy a životních zkušenostech. (Černá, 2008) Přesto lze vystihnout určité, jim společné znaky, které se u nich v různé míře projevují. V odborné literatuře (Valenta, Müller 2003, s. 39) jsou uváděny následující znaky, kterými lze nastínit osobnostní strukturu jednice s mentálním postižením: zvýšená závislost na rodičích, infantilnost osobnosti, pohotovost k úzkosti a neurastenickým reakcím, sugestibilita a rigidita chování, nedostatky v osobní identifikaci a ve vývoji „já“, opoždění psychosexuálního vývoje, nerovnováha aspirace a výkonu, zvýšená potřeba uspokojení a bezpečí, porucha interpersonálních vztahů
a komunikace, malá přizpůsobitelnost
k sociálníma školním požadavkům, impulzivnost, hyperaktivita nebo hypoaktivita, citová vzrušivost, zpomalená chápavost, ulpívání na detailech, malá srovnávací schopnost, snížená mechanická a logická paměť, těkavá pozornost, porucha vizuomotoriky a celkové pohybové koordinace.
1.5.1 Specifika psychických procesů V případě mentálního postižení se nejedná pouze o prosté časové opožďování duševního vývoje, ale také o strukturální vývojové změny, a to jak kvantitativní, tak i kvalitativní (Kozáková, 2005). Primárním specifickým rysem mentální retardace se stává postižení kognitivních funkcí, od něhož se následně rozvíjí řetězce souvislostí, vedoucí ke strukturálním změnám v duševním vývoji jedince s mentálním postižením a vytvoření jedinečné osobnostní struktury. Zvláštnosti psychických procesů vznikají zejména v oblasti vnímání, pozornosti, paměti, myšlení, emocionality a volních vlastností.
14
Percepce „Prostřednictvím vnímání (percepce) člověk poznává své okolí, diferencuje známé a neznámé podněty či situace a na základě těchto informací se ve svém prostředí (i v sobě samém) orientuje. Vnímání je spojeno s rozeznáváním percipovaných podnětů na základě minulé zkušenosti. Podílejí se na něm všechny poznávací procesy, a proto mohou být případné poruchy projevem postižení různých funkcí.“ (Vágnerová, 2008, s. 63) U osob s mentálním postižením jsou zaznamenány následující zvláštnosti v percepci: zpomalenost a sníženy rozsah zrakového vnímání, nediferencovanost počitků a vjemů, inaktivita vnímání, nedostatečné prostorové vnímání, snížená citlivost hmatových vjemů, nedokonalé vnímání času a prostoru. (Valenta in Michalík, 2011) Myšlení „Myšlení je komplexní poznávací schopností, která slouží ke zpracování, interpretaci a zařazení získaných informací, k volbě určitého řešení problému, a z toho vyplývajícího plánování další činnosti. Jejím základem je stejně komplexní funkce mozku, zahrnující různé oblasti, především asociační mozkové kůry temporálních, parietálních i frontálních laloků.“ (Vágnerová, 2008, str. 64). Mezi základní myšlenkové operace řadíme analýzu a syntézu, abstrakci a konkretizaci, indukci a dedukci, generalizaci, srovnávání, uspořádání a třídění (Čáp, Mareš, 2001). Pro osoby s mentálním postižením je v oblasti myšlení charakteristická konkrétnost, neschopnost generalizace, vyšší abstrakce a chyby v analýze a syntéze. Dále poruchy v obsahu sdělení, týkající se nedostatečné schopnosti rozumění, rozhodování a hodnocení (Kozáková, 2005). „Myšlení je nedůsledné, vyznačuje se slabou řídící funkcí a značnou nekritičností, pojmy se tvoří těžkopádně a úsudky jsou nepřesné. Myšlenky vyjadřujeme pomocí slov, tedy řečí, jež bývá u osob s mentálním postižením často deformována“. (Valenta, Müller, 2003, s. 37). Hlavními příčinami bývají nedostatky v korových částech analyzátorů a v integrátoru fatických funkcí. Problémy se objevují také v rozvoji fonematického sluchu, v artikulaci a k oslabení dochází ve sluchovém a proprioceptivním zpětném přenosu informací z periferie do centra (tamtéž ). 15
Paměť Paměť je schopnost ukládat, uchovávat a vybavovat informace, ale také zobecňovat zkušenosti. „Proces „zapamatování si“ proto v sobě obsahuje schopnost pochopit látku, vybrat z ní základní prvky, zjistit vztah mezi nimi a vřadit je do určité soustavy představ.“ (Valenta, Müller, 2003, str. 37). Jedinci s mentálním postižením si vše nové osvojují pomaleji, nezbytné je mnohonásobné opakování. Rychle naučené zapomínají, vědomosti těžko uplatňují v praxi a pamětní stopy třídí nekvalitně a nepřesně si je vybavují. Paměť můžeme rozčlenit na úmyslnou (záměrnou) a neúmyslnou (bezděčnou). Také na krátkodobou, dlouhodobou, názornou, slovně-logickou, mechanickou, logickou, senzorickou. (Čáp, Mareš, 2001) U jedinců s mentálním postižením převládá paměť mechanická.
Pozornost „Pozornost je definována jako schopnost vybírat určité informace pro následné podrobné zpracovávání a opomíjet jiné informace.“ (Atkinson, 2003, s. 172 ) Pozornost lze také charakterizovat jako zaměřenost vědomí, která je závislá na koordinovaném fungování mnoha oblastí mozku. (Vágnerová, 2008). Dělí se na bezděčnou a záměrnou. Záměrnou pozornost jedince s mentálním postižením vystihuje nízký rozsah sledovaného pole, dále povrchnost, nestálost, snadná unavitelnost a omezená schopnost rozdělit(rozvrhnout) ji na více činností. Schopnost udržet záměrnou pozornost trvá kratší dobu, po soustředění musí následovat relaxace. (Valenta, Müller, 2003) „Schopnost udržet pozornost je ovlivněna nejen hloubkou mentálního postižení, typem, druhem, věkem klienta, momentálním rozpoložením, úrovní aspirace, typem činnosti, na kterou se má jedinec soustředit, ale také časovou křivkou dne.“ (Kozáková, 2005, str. 32)
Vůle „Vůle je naučenou autoregulační schopností, která usměrňuje jednání člověka takovým způsobem, jaký považuje za účelný či nutný.“ (Vágnerová, 2008, s. 70) Charakteristickými znaky pro jedince s mentálním postižením jsou v této oblasti dysbulie (porucha vůle) a abulie( nerozhodnost, nedostatek vůle). (Valenta, Müller, 2003) Nedostatečná vůle a volní vlastnosti 16
jsou spjaty s nezralou osobností. Typická je: „ sugestibilita, podřízenost bezprostředním vlivům okolní situace, nedostatek samostatného přepracování těchto vlivů, neovladatelnost, tvrdohlavost.“ (Pipeková in Vítková, 2004, s. 303)
Emoce „Emoce jsou psychické procesy, které hodnotí z hlediska potřeb, cílů a osobního významu různé skutečnosti, situace a události, průběh a výsledky činností jedince.“ (Čáp, Mareš, 2001, s. 98). Dolejší (1978 in Valenta, Müller, 2003) uvádí u jedinců s mentálním postižením určitá specifika v emoční oblasti. Řadí sem menší schopnosti ovládat své city, spontánnost projevování emocí, což je způsobeno malou řídící funkcí mozku. Rubinštejnová (1973 in Valenta, Müller, 2003) popisuje emoční sféru jedinců s mentálním postižením následujícím výčtem: dlouhodobá nediferencovanost citů, jejich neadekvátní dynamika a intenzita k podnětům, nepřítomnost citových odstínů, citová vzrušivost a častější výskyt dysforie (chorobné poruchy nálad). (Rubinštejnová 73 in Valenta, Müller, 2003).
Aspirace Pro osoby s mentálním postižením je typická nižší, nebo naopak vyšší aspirace. Nižší aspirace vede tyto jedince k podhodnocování se, vyšší aspirace vede k nereálnému nadhodnocování se.
1.6
Možnosti pracovního uplatnění
Pojem práce charakterizuje Šiška (2005) takto : „Práce je určující substancí lidského života.“ Možnost mít práci, být zaměstnán je pro osoby s mentálním postižením velmi významné. Práce jedincům poskytuje ekonomickou nezávislost, vyšší životní standard. Dále kladně ovlivňuje sebeurčení člověka, rozvíjení sociálních interakcí v případě zaměstnávání na volném trhu práce, rozvoj osobnosti, samostatnosti, vymanění z dlouhodobě závislosti na podpůrných službách a péči. Možnosti pracovního uplatnění osob s mentálním postižením jsou následující:
17
Zaměstnání na volném trhu práce Podporované zaměstnávání. Jedná se o trénink, zapracování a poté zaměstnání klienta na běžném pracovišti. Tato služba je dlouhodobá, ale omezená (2 roky). Přechodné zaměstnávání, tranzitní programy Cílem je umožnit studujícím mladým lidem s mentálním postižením vyzkoušet si práci v běžném prostředí, získat potřebné pracovní dovednosti a zajistit si pracovní místo. Po ukončení školní docházky na dané místo nastoupí. Chráněné dílny Tato služba je poskytována ve speciálních zařízení, důraz je kladen na aktivizaci, upevnění a rozvoj pracovních dovedností a návyků.
Denní centra a stacionáře. (Kozáková, 2005)
18
2 Sociální služby Sociální služby jsou dle Zákona o sociálních službách definovány jako :„činnost nebo soubor činností podle tohoto zákona zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení“. (Zákon č. 108/2006 Sb. § 3) Sociální služby lze chápat v užším, tzv. rezortním pojetí jako:„činnost poskytující lidem v nepříznivé sociální situaci podporu při sociálním začleňování a ochranu před sociálním vyloučením s cílem umožnit jim zapojení do běžného života a společnosti a využívat obvyklým způsobem jiných systémů (např. bydlení, školství, zdravotnictví, služby zaměstnanosti atd.). (Smékalová, 2011, s. 15) V rámci nadrezortního pojetí můžeme do oblasti sociálních služeb zahrnout široké spektrum služeb, které spadají do mnoha rezortů státní správy a definuje je široká oblast legislativy. Například ministerstvo zdravotnictví spravuje kojenecké ústavy, kde jsou umísťovány děti v batolecím věku, o které se rodiče nechtějí, nebo nedokážou postarat a dále také léčebny dlouhodobě nemocných. Pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy spadají výchovné ústavy, které pečují o děti starší 15 let se závažnými poruchami chování, u nichž byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova (Zákon 109/2002 Sb. ve znění 383/2005 Sb.). Ministerstvo vnitra se zabývá prevencí kriminality mládeže a Ministerstvo spravedlnosti probační a mediační službou. (Smékalová, 2011) Sociální služby jsou poskytovány v zařízeních sociálních služeb, které nabízejí jednu nebo více služeb. Zařízení sociálních služeb jsou samostatné jednotky charakterizované adresou, skupinou uživatelů, pracovním týmem, souborem služeb, prostorem pro poskytování služeb a oblastí působností. (Smékalová, 2011)
2.1 Zákon o sociálních službách Sociální služby jsou legislativně zakotveny v Zákoně o sociálních službách č. 108/2006 Sb., který byl přijat 1. ledna roku 2007. Ustanovení tohoto zákona provádí Vyhláška č. 505/2006 Sb., která je dále upravena vyhláškou č. 391.
19
V první části zákona v úvodním ustanovení v § 1 je uvedeno, co se stává předmětem úpravy zákona: „ …podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči, podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb, výkon veřejné správy v oblasti sociálních služeb, inspekci poskytování sociálních služeb a předpoklady pro výkon činnosti v sociálních službách. Tento zákon dále upravuje předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka....“ (Zákon č. 108/2006 Sb., § 1 (1), (2))
2.2 Formy poskytování a úhrada sociálních služeb
Sociální služby mohou být poskytovány ve třech základních formách: pobytové ambulantní terénní. Pobytové služby, jak už je z názvu patrné, jsou spojeny s pobytem v zařízeních sociálních služeb (např. v domovech pro seniory, týdenních stacionářích, azylových domech apod.). Ambulantními službami se rozumí služby, za kterými jedinec dochází, je doprovázen nebo dopravován do zařízení sociálních služeb a není zde ubytován (např. denní centra). Za terénní služby považujeme takové, které jsou poskytovány osobám v jejich přirozeném sociálním prostředí (např. osobní asistence a pečovatelská služba). (Smékalová, 2011) Zákon o sociálních službách nebo prováděcí vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí určují, které služby budou poskytovány za úhradu a které bez úhrady. Bez úhrady uživatelem jsou nabízeny např. tyto služby : sociální poradenství raná péče služby následné péče (atd.)
20
Sociální služby: Domov pro osoby se zdravotním postižením, Chráněné bydlení, Domov se zvláštním režimem jsou poskytovány za úhradu. Platí se částka za ubytování, stravu a za péči. Maximální výši úhrady určí vyhláška MPSV ČR č. 505/2006. Po úhradě poplatku za ubytování a stravu musí klientovi zůstat alespoň 15 % jeho příjmu. (Michalík, 2009).
2.3 Druhy sociálních služeb
Sociální služby začleňujeme do třech hlavních kategorií: služby sociálního poradenství, služby sociální péče, služby sociální prevence.
Sociální poradenství Služby sociálního poradenství zahrnují základní sociální poradenství a odborné sociální poradenství. Skrze základní sociální poradenství jsou osobám sdělovány potřebné informace vedoucí k řešení jejich nepříznivé sociální situace. (Smékalová, 2011). Michalík (2009, s. 20) definuje nepříznivou sociální situaci jako :„ oslabení nebo ztráta schopnosti řešit vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučením a to nejčastěji z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů.
21
Odborné sociální poradenství je dle Zákona o sociálních službách poskytováno :„se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských poradnách, manželských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postižením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí; zahrnuje též sociální práci s osobami, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. Součástí odborného poradenství je i půjčování kompenzačních pomůcek“.(§ 37, (3))
Sociální péče Služby sociální péče pomáhají osobám zajišťovat jejich jak fyzickou, tak i psychickou soběstačnost, umožňující jim v co možná nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti nebo jim alespoň zajistit důstojné prostředí a zázemí. (Smékalová, 2011). Mezi služby sociální péče zahrnujeme následující služby: Osobní asistence Pečovatelská služba Tísňová péče Průvodcovské a předčitatelské služby Podpora samostatného bydlení Odlehčovací služby Centra denních služeb Denní a týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chráněné bydlení
22
Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče
Sociální prevence Služby sociální prevence napomáhají lidem, kteří jsou ohroženy izolací od společnosti a následným sociálním vyloučením z důvodů: „krizové sociální situace životních návyků, způsobu života, který vede ke konfliktu se společností sociálně znevýhodňujícího prostředí a ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné osoby.“ (Smékalová, 2001, s. 19) Pomáhají tedy jedincům překonávat jejich nepříznivé sociální situace a dále chrání společnost před nežádoucími společenskými jevy. (Smékalová, 2011) Služby sociální prevence zahrnují tyto služby: Raná péče Telefonická krizová pomoc Tlumočnické služby Azylové domy Domy na půli cesty Kontaktní centra Krizová pomoc Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Noclehárny Služby následné péče 23
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociálně terapeutické dílny Terapeutické komunity Terénní programy Sociální rehabilitace.
Matoušek (2007) uvádí základní triádu týkající se sociálních služeb – „poskytovatel – uživatel – zřizovatel“. Tato triáda vysvětluje, kdo komu poskytuje sociální službu. Sociální služby zajišťují poskytovatelé sociálních služeb. Poskytovatelem může být každá fyzická či právnická osoba, která splňuje zákonem dané podmínky pro oprávnění k poskytování služeb, tedy k získání registrace. O registraci rozhoduje ve většině případů příslušný krajský úřad, případně ministerstvo (pokud je zřizovatelem). Podmínky k získání registrace jsou uvedené v zákoně o sociálních službách: „podání písemné žádosti o registraci bezúhonnost a odborná způsobilost všech fyzických osob, které budou přímo poskytovat sociální služby, zajištění hygienických podmínek, jsou-li sociální služby poskytovány v zařízení sociálních služeb, vlastnické nebo jiné právo k objektu nebo prostorám, v nichž budou poskytovány sociální služby, zajištění materiálních a technických podmínek odpovídajících druhu poskytovaných sociálních služeb, skutečnost, že na majetek fyzické nebo právnické osoby, která je žadatelem o registraci, nebyl prohlášen konkurs nebo proti ní nebylo zahájeno konkursní nebo vyrovnací řízení anebo nebyl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku.“ (Zákon č. 108/2006 Sb., § 79, (1))
24
Ten kdo využívá sociální služby je nazýván klientem neboli uživatelem sociálních služeb. Uživatel se společně s poskytovatelem dohodne na druhu a rozsahu poskytované služby, místu a čase, výši úhrady za sociální službu a způsobu placení, ujednání a dodržování stanovených pravidel, výpovědních důvodech a době platnosti smlouvy. (Michalík, 2009) Za zařízení poskytující sociální službu odpovídá zřizovatel. V rezortním pojetí mohou být zřizovateli obce, kraje a Ministerstvo práce a sociálních věcí. V České republice rovněž mohou být zřizovateli i nestání neziskové organizace. (Matoušek, 2007) Kontrolu kvality poskytování sociálních služeb provádí inspekce. Důležité je pro uživatele zavedení patnácti tzv. standardů kvality v sociálních službách. Jedná se o určitá kritéria a pravidla, která musí poskytovatelé sociálních služeb dodržovat. (Michalík, 2009) Standardy jsou uvedeny v příloze vyhlášky č. 505/2006 Sb., : Obsah standardů kvality sociálních služeb Oblast procesní:
1. Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb 2. Ochrana práv osob 3. Jednání se zájemcem o sociální službu 4. Smlouva o poskytování sociální služby 5. Individuální plánování průběhu sociální služby 6. Dokumentace o poskytování sociální služby 7. Stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby 8. Návaznost poskytované sociální služby na další dostupné zdroje
Oblast personální:
9. Personální a organizační zajištění sociální služby 10. Profesní rozvoj zaměstnanců
Oblast provozní:
11. Místní a časová dostupnost poskytované sociální služby 12. Informovanost o poskytované sociální službě 13. Prostředí a podmínky 14. Nouzové a havarijní situace 15. Zvyšování kvality sociální služby
25
Vzhledem k zaměření diplomové práce na pobytové sociální služby - domov pro osoby se zdravotním postižením a chráněné bydlení, se nadále budeme podrobněji zabývat pouze těmito sociálními službami.
2.4 Chráněné bydlení
Chráněné bydlení definuje zákon č. 108/2006 Sb. § 51: „Chráněné bydlení je pobytová služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby.“ Matoušek ve Slovníku sociální práce (2008, s. 73) uvádí tuto definici: „Bydlení v bytě, který je v ideálním případě v běžné zástavbě a patří poskytovateli sociální služby. Bydlí v něm jeden nebo více klientů, kteří se podle svých možností podílejí na vedení své domácnosti. Klienti jsou v pravidelném kontaktu s pracovníky sociální agentury. Služby jsou klientovi podle individuální potřeby poskytovány sociálním pracovníkem, pečovatelem nebo asistentem. Chráněné bydlení je vhodné pro klienty trvale postižené nebo dlouhodobě nemocné, kteří potřebují stálou podporu, ale jejich stav nevyžaduje ústavní pobyt s plným zaopatřením.“ Chráněné bydlení považujeme za sociální službu, umožňující lidem s mentálním postižením, chronickým onemocněním či duševním onemocněním žít život, který se co nejvíce podobá životu intaktní společnosti v běžné domácnosti. Tato služba podporuje jedince, kteří chtějí žít podle vlastních představ a zodpovídat sami za sebe. Vyhláška č. 505/2006 Sb. popisuje rozsah úkonů poskytovaných v rámci základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb. V rámci pobytové sociální služby nabízí tyto základní služby: Chráněné bydlení a) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy: 1. pomoc s přípravou stravy, 2. zajištění celodenní stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování, minimálně v rozsahu 3 hlavních jídel, b) poskytnutí ubytování: 1. ubytování, které má znaky bydlení v domácnosti, 26
2. v případě potřeby praní a drobné opravy ložního a osobního prádla a ošacení, žehlení, c) pomoc při zajištění chodu domácnosti; 1. pomoc při běžném úklidu a údržbě domácnosti, 2. pomoc při údržbě domácích spotřebičů, 3. podpora v hospodaření s penězi včetně pomoci s nákupy a běžnými pochůzkami, d) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti: 1. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s přirozeným sociálním prostředím, 2. nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, 3. zajištění podmínek pro přiměřené vzdělávání, 4. podpora v oblasti partnerských vztahů, 5. podpora při získávání návyků souvisejících se zařazením do pracovního procesu, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: 1. doprovázení do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na zájmové aktivity, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět, 2. podporu a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů, 3. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, f) sociálně terapeutické činnosti: socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob, g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: 1. pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů, 2. pomoc při vyřizování běžných záležitostí.“ (Vyhláška č. 505/2006 Sb., § 17)
27
2.5 Domovy pro osoby se zdravotním postižením
Domovy pro osoby se zdravotním postižením, dříve ústavy sociální péče, a domovy se zvláštním režimem, jsou jediné dva typy ústavních zařízení, které definuje Zákon o sociálních službách § 34 odst.1, písm. d, e). „V domovech pro osoby se zdravotním postižením se poskytují pobytové služby osobám,které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby.“ (zákon č. 108/2006 Sb. § 48). Cílovou skupinou jsou klienti s lehkým, středně těžkým, těžkým a hlubokým stupněm mentálního postižení a osoby s přidruženým tělesným postižením. Současné trendy v péči o osoby s mentálním postižením se odklánějí od institucionální péče ve velkokapacitních zařízeních a naopak se přiklánějí k humánnějším formám péče v menších zařízeních rodinného typu. Dříve se ústavy sociální péče členily podle délky pobytu v zařízení, podle věku klientů, podle pohlaví, kapacity a podle zřizovatele. (Švarcová, 2009). V současné době záleží na poskytovateli, jakou zvolí cílovou skupinu, poslání a cíle pobytové sociální služby, ale vše v souladu se Standardy kvality sociálních služeb. Pomocí těchto standardů se při inspekci ověřuje úroveň kvality poskytovaných sociálních služeb a to v oblasti personálního a provozního zabezpečení sociálních služeb a v oblasti vztahů mezi poskytovatelem a osobami. (zákon č 108/2006 Sb.) Jak již bylo výše uvedeno, tato pobytová sociální služba je nabízena za úplatu. Služba obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí ubytování: 1. ubytování, 2. úklid, praní a drobné opravy ložního a osobního prádla a ošacení, žehlení, b) poskytnutí stravy: zajištění celodenní stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování, minimálně v rozsahu 3 hlavních jídel, c) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu: 1. pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek, 28
2. pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík, 3. pomoc při vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh, 4. pomoc a podpora při podávání jídla a pití, 5. pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním i vnějším prostoru, d) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu: 1. pomoc při úkonech osobní hygieny, 2. pomoc při základní péči o vlasy a nehty, 3. pomoc při použití WC, e) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti: 1. pracovně výchovná činnost, 2. nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, 3. vytvoření podmínek pro zajišťování přiměřeného vzdělávání nebo pracovního uplatnění, 4. volnočasové a zájmové aktivity, f) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: 1. podpora a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů, 2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, g) sociálně terapeutické činnosti: socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob, h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů.“ (Vyhláška č. 505/2009 Sb., § 14)
29
Život v ústavních typech zařízení skýtá určitá rizika: hospitalismus, („snižující se schopnost adaptace na neústavní život, ztráta zájmu o lidi a svět, regres vývoje, hledání náhradního uspokojení v jídle, spánku, automatické pohyby, atp. (Kozáková, 2005, s. 45)) zhoršení komunikace, tzv. ponorková nemoc, (nemožnost úniku ze stereotypního prostředí, zvyšující únavu a snižující toleranci.) úzkost, šikanování, (jak mezi uživateli, tak ze strany personálu) ztráta soukromí. (Matoušek, 1999) Kozáková (2005) dále ještě zmiňuje: konfuze rolí – vychovatel má zastávat profesionální roli často chybějící pocit sounáležitosti a bezpečí, zkušenosti z běžného denního života
30
3 Volný čas Volný čas představuje dobu, která nám zbývá po splnění všech povinností. Naplňujeme ji činnostmi, přinášející nám radost a uspokojení. Volnočasové činnosti jsou odrazem dosažené úrovně sociálního, mentálního a psychického zrání a zároveň podnětem pro další zrání v oblasti sociální, mentální a psychické. (Sak, 2000) Volný čas také umožňuje vyjádření individuality jedince. Svobodným trávením volného času se člověk naplno stává sám sebou, vyjadřuje svoji osobnost. Rozsah volného času má osobitý charakter, záleží na povolání, pohlaví, věku, zdravotním stavu a na mnoha dalších faktorech. Každý člověk má právo na volný čas. Na problematiku volného času lze nahlížet z několika různých pohledů, např. z pohledu sociologického, pedagogického, psychologického, zdravotně – hygienického, ekonomického nebo politického. Jednotlivá hlediska se vzájemně prolínají, tudíž je nelze posuzovat zcela samostatně. (Pávková, Hájek, Hofbauer, 2002)
3.1
Definice
Uveďme si definici volného času, jak ji popisuje Hofbauer (2004, s. 13) : „volný čas je čas, kdy člověk nevykonává činnosti pod tlakem závazků, jež vyplývají z jeho sociálních rolí, zvláště z dělby práce a nutnosti zachovat a rozvíjet svůj život. Někdy se vymezuje jako čas, který zbývá po splnění pracovních i nepracovních povinností.“ Vážaňský (2001) uvádí dva hlavní směry, jak chápat pojem volný čas: negativní, pozitivní. Z hlediska negativního pojetí se volným časem stává doba, zbývající po splnění všech pracovních povinností a po úkolech spojených s domácností a uspokojením základních fyziologických potřeb. Pozitivní pojetí volného času ho označuje jako disponibilní časový prostor, kdy se jedinec může nezávisle realizovat a vykonávat činnosti, ke kterým není nikým nucen. Aktivity vykonávané během volného času lze rozdělit také podle přístupu jedince na aktivní a pasivní. Aktivní činnosti zahrnují veškeré aktivy vyžadující aktivní přístup člověka. Řadíme
31
sem např. sportovní aktivity, manuální činnosti, kulturně umělecké činnosti apod. Pasivní činnosti, např. sledování televize, vyžadují naopak pouze přístup pasivní. Řadíme sem např. sportovní aktivity, manuální činnosti, kulturně umělecké činnosti apod. Pasivní činnosti, např. sledování televize, vyžadují naopak pouze přístup pasivní. Hlavními determinanty ovlivňujícími oblast volného času jsou dle Vážanského (2001): společenské prostředí, aktuální stav společnosti - (životní úroveň, společensko – politické podmínky, atd.), sociodemografičtí činitelé - (natalita, mortalita, migrace, vzdělání, atd.), psychologické a fyziologické faktory - (mezilidské vztahy, aspirace, věk, pohlaví, atd.).
3.2 Kvalitativní a kvantitativní pojetí Vážanský (2001, s. 36) popisuje výzkumy volného času, které se především zabývají problematikou časové dotace. Volný čas lze tedy posuzovat nejen z hlediska kvantitativního, zkoumající strukturu: „časovou, materiální, chování,“ ale také z hlediska kvalitativního, který se zaměřuje na zájmy, potřeby, intenzitu chování, motivaci, způsoby prožívání atd. Kvalitativními znaky volného času jsou tedy:
„Volnočasové potřeby a zájmy, Intenzita využívání volného času, Postoje k volnému času, Motivace volného času, Prožívání volného času.“ (tamtéž)
32
Volnočasové potřeby a zájmy Zájmy vypovídají o emocionální a kognitivní stránce osobnosti. V souvislosti se zájmy se často zmiňují volnočasové potřeby, které zjišťujeme porovnáváním, intenzitou a kvalitou činností ve volném čase. Za hlavní potřeby, funkce volného času se považují (Hofbauer, 2004): odpočinek (regenerace pracovní síly), zábava (regenerace duševních sil), rozvoj osobnosti (spoluúčast na vytváření kultury). Hofbauer také ve své publikaci uvádí hlavní funkce volného času dle francouzského sociologa Rogera Sue: psychosociologické, sociální, terapeutické, ekonomické. Opaschowski (in Vážanský, 2001) předkládá podrobnější přehled hlavních potřeb a možností volného času: rekreace (potřeba zotavení a dobrého pocitu), kompenzace (potřeba vyrovnání nedostatků, odstranění námahy), edukace (podněcování k dalšímu vzdělávání), kontemplace (potřeba klidu, pohody, rozjímání) komunikace (potřeba sdělování, kontaktu), integrace (potřeba společnosti, tvoření skupin), participace (potřeba účasti, angažovanosti), akulturace (potřeba kreativního rozvoje, účast na kulturním životě).
33
Intenzita využívání volného času Ukazatelem intenzity využívání volného času se stává časové rozpětí. Výsledkem je pouze momentální záznam, kterému schází kontrola určité vybrané oblasti zkoumání.
Postoje k volnému času Dosavadní výzkumy ukazují na růst významu volného času, pojmy jako užívání života, legrace či sociální kontakty získávají na významnosti, avšak práce stále zastává pozici nejvyšší hodnoty ve společnosti. Rozdíly jsou patrné v různých zemích světa, odvíjejí se od mnoha faktorů. Motivace volného času Helus (2003, s. 47) definuje motivaci jako: „ pohnutky k jednání vytvářené vzájemnými vztahy mezi vnitřními potřebami a vnějšími incentivami (popudy).“ Volnočasové motivace jsou závislé na mnoha faktorech, např. na oblasti života, na sociální skupině, postavení v životním cyklu apod. Závislost na životních situacích označuje procesy, které: „...spouštějí jednotlivé vzorce chování a usměrňují je k určitému cíli. Vztahují se na konkrétní způsoby jednání: sportovní a herní aktivity, sociální komunikace, regenerativní opatření, rodinné prostředí, zábava, intelektuální aktivity, praktické a produktivní činnosti.“ (Vážanský, 2001, s. 40)
Prožívání volného času Za ukazatele kvality prožívání volného času a zároveň jako globálního ukazatele považujeme spokojenost. Tento ukazatel je zatím nejméně prozkoumán. Problematikou prožívání volného času se nejvíce zabýval Havighurst. 34
3.3 Zájmové činnosti
Faltýsková (in Němec a kol, 2002, s. 23) vymezuje zájmové činnosti jako: „ aktivity zaměřené na uspokojování a rozvíjení individuálních potřeb, zájmů a schopností. Podílí se na formování názorů, postojů a přesvědčení jedince.“ Zájmové činnosti mají aktivní charakter, obsahují volní složku ovlivňující osobnost vychovávaného. Zájmy vyjadřují vztahy k předmětů a jevům, podněcují k aktivnímu přístupu. (tamtéž) Zájmové činnosti lze členit podle obsahu: Vědeckotechnické a vědecké Technicko praktické Společenskovědní Přírodovědné Estetickovýchovné Tělovýchovné, sportovní a turisticky zaměřené (Faltýsková in Němec a kol, 2002)
Pro porovnání uveďme členění aktivit volného času, které ve své publikaci uvádí Sak (2000) : Kulturně orientované aktivity Sportovně orientované aktivity Extrovertně orientované aktivity Manuálně orientované aktivity Introvertně – konzumní orientované aktivity
35
Klasifikaci zájmových činností můžeme provést dle jejich forem. Činnosti pravidelné: organizované individuální Činnosti příležitostné: organizované individuální (Faltýsková in Němec a kol, 2002)
Dále ještě Faltýsková (2002) dělí činnosti dle druhu aktivity využívané při zájmových činností: receptivní aktivně tvořivá Mezi činnosti u nichž je využívaná receptivní aktivita, zahrnujeme návštěvy kina, divadla koncertu apod. Druhá zmíněná aktivita se využívá u činností, kde je nutný aktivní přístup zúčastněných (např. besedy, soutěže, práce v dílnách). Obsah zájmových činností se odvíjí od věku a vyspělosti jedinců, dále také záleží na dřívějších zkušenostech.
3.4 Volný čas osob s mentálním postižením
K vyplnění volného času slouží nejrůznější zájmové, sportovní a dovednostní činnosti. Přinášejí hlavně zábavu, potěšení, rozvoj komunikace a upevnění pocitu sounáležitosti s ostatními. Pomocí volnočasových aktivit dochází také k rozvoji fyzických dovedností (sportovní činnosti, vycházky), k rozvoji mentálních schopností (předčítání, poslech hudby) a rozvoji dovedností v praktických činnostech (pěstitelství, vaření). Smysluplné, užitečné a život obohacující trávení volného času je velmi důležité nejen pro intaktní populaci, ale hlavně pro osoby s mentálním postižením, které mívají větší množství volného času.
36
V pobytových sociálních službách pro osoby s mentálním postižením jsou nabízeny výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti. Poskytování těchto činností jim ukládá vyhláška č. 505/2006 Sb. V případě domovů pro osoby se zdravotním postižením jsou uvedeny v § 14 odstavci 1, písmene e): „výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti: pracovně výchovná činnost, nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, vytvoření podmínek pro zajišťování přiměřeného vzdělávání nebo pracovního uplatnění, volnočasové a zájmové aktivity,“ v § 14 odstavci 1, písmene g) jsou uvedeny: „sociálně terapeutické činnosti: socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob.“ Nejčastějšími aktivizačními metodami v těchto zařízeních jsou terapeutické dílny s různým zaměřením. Jedná se o dílny např. keramické, tkalcovské, textilní, košíkářské, šicí, zahradní, dřevařské, mýdlařské apod. Dále jsou klientům nabízeny zájmové činnosti ve formě kroužků hudebních, výtvarných, čtenářských, tanečních, sportovních, kroužek vaření, pečení atd. Často jsou v rámci volnočasových aktivit využívané terapie expresní a animoterapie. V případě chráněných bydlení jsou ve vyhlášce v § 17 v odstavci 1, písmene d) uvedeny: „výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti: pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s přirozeným sociálním prostředím, nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, zajištění podmínek pro přiměřené vzdělávání, podpora v oblasti partnerských vztahů, podpora při získávání návyků souvisejících se zařazením do pracovního procesu“
37
Pod písmenem f) jsou zahrnuty: „sociálně terapeutické činnosti: socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob.“
3.5 Terapie využívané v rámci volného času Müller (2005, s. 13) obecně vymezuje terapeutické postupy jako: „takové způsoby odborného a cíleného jednání člověka s člověkem, jež směřují od odstranění či zmírnění nežádoucích potíží, nebo odstranění jejich příčin, k jisté prospěšné změně (např. v prožívání, chování, fyzickém výkonu). Tomu odpovídá rovněž etymologie termínu terapie, jehož řecko-latinský původ odkazuje na léčení, ošetřování, ale také na starání se, pomáhání, cvičení.“. Tyto postupy mohou být využívány v péči o osoby s mentálním postižením buď přímo v rámci terapií, nebo v rámci jiných odborně zaměřených činností. Vedeny jsou proškolenými terapeuty s vhodnými osobnostními předpoklady, probíhají v určitém prostředí a v daném čase, mají danou organizační formu (individuální, skupinovou, párovou), odvíjejí se od věku klienta, charakteru postižení, příčinách potíží a symptomech klienta a typů a možností institucí, v nichž jsou realizovány. Bývají zacíleny preventivně, léčivě a rehabilitačně. Terapeutické cíle lze uspořádat vzhledem k potřebám klientů, k orientaci a schopnostem terapeuta a s ohledem na zaměření instituce, v níž terapie probíhá. K úspěšnému splnění terapeutických cílů se využívají hlavně psychologické prostředky, dále vztah mezi terapeutem a klientem, verbální a neverbální komunikace, kreativita, improvizace atd. (Müller, 2005 ). Terapie využitelné při péči o jedince s mentálním postižením jsou převážně činnostního charakteru, což znamená, že dochází k využívání specifických lidských činností (práce, hra, umění, psychomotorika apod.). Můžeme je tedy dělit následovně: terapie hrou, pracovní a činnostní terapie, psychomotorické terapie, 38
expresivní terapie, terapie za účasti zvířete. (Valenta, Müller, 2003) Nyní velmi stručně charakterizujeme jednotlivé druhy terapií.
Terapie hrou „Terapie hrou znamená vyžití prostředků hry za účelem pomoci lidem, hlavně dětem, změnit jejich chování, myšlení, emoce a další osobní předpoklady společensky i individuálně přijatelným směrem.“ (Valenta, Müller, 2003, s. 126) Tuto terapii lze chápat v širším a užším pojetí. V širším pojetí se jedná o obecné využití hry v různých formách činností a v různých oborech. V užším pojetí se hovoří o terapeutickém a diagnostickém využití hry v klinické psychologické praxi. Ve speciální pedagogice a hlavně ve zdravotnictví se terapie hrou uplatňuje ve formě práce herního specialisty.
Pracovní a činnostní terapie Terapie lze vymezit jako: „ …aplikaci manipulací s materiálním okolím (např. manipulací s předměty, surovinami, materiály) použitou za účelem pomoci lidem , změnit jejich chování, myšlení, emoce a další osobní předpoklady společensky i individuálně přijatelným směrem.“(Valenta, Müller, 2003, s. 127) Rozdíl mezi pracovní a činnostní terapií je minimální, pouze pracovní terapie (ergoterapie) má daný výsledek, výrobek. Název je odvozen z řeckého slova ergon = práce a therapia = léčba, tedy léčba prací, pracovní terapie. Terapeutických cílů se dosahuje pomocí rukodělných činností a nácvikem běžných životních situací. (Müller, 2005)
39
Psychomotorická terapie Müller (2005) vymezuje psychomotorickou terapii jako široké spektrum činností přesahujících do jiných terapeutických aktivit. Hlavním aspektem je ovlivňování duševních procesů člověka prostřednictvím tělesné stimulace. Psychomotorickou terapii lze tedy chápat jako odbornou a záměrnou aplikaci pohybu, pomáhající změnit či napravit osobnostní strukturu. Mezi metody a techniky této terapie lze zařadit tanec, pohybové hry nebo relaxaci, specifičtějšími metodami jsou např. metody pohybového rozvoje Veroniky Sherborne či psychogymnastiky manželů Knoblochových a H. Junové.
Expresivní terapie Tyto terapie jsou, jak už je z názvu patrné, založené na expresi – výrazu. Během terapií dochází k sebevyjadřování, uvolnění a podněcování k tvořivým, zejména uměleckým aktivitám. Müller (2005, s. 28) expresivní terapii definuje jako: „odbornou, záměrnou a cílevědomou aplikaci uměleckých prostředků použitou za účelem pomoci lidem změnit jejich chováni, myšleni, emoce či osobnostní strukturu společensky i individuálně přijatelným směrem.“ Pracuje převážně s uměním hudebním, dramatickým, literárním, výtvarným a tanečním. Podle využívaného druhu umění rozlišujeme tyto terapie : muzikoterapie dramaterapie, teatroterapie, biblioterapie, poetoterapie , arteterapie, pohybová a taneční terapie. Z expresivních terapií uvedeme pouze muzikoterapii a arteterapii s ohledem na praktickou část diplomové práce. 40
Muzikoterapie Muzikoterapii lze vymezit jako aplikaci hudebního umění za účelem pomoci lidem dosáhnout určitých změn. Muzikoterapie obsahuje složku receptivní, zahrnující vnímání hudby (živě hrané, reprodukované) a složku aktivní, produkující hudbu instrumentální či vokální. Lze se také zaměřit na projev řečový, dramatický či pohybový. (Wehle in Pipeková, Vítková, 2001) Arteterapie Arteterapie je léčebným postupem aplikujícím prostředky výtvarného umění na poznání a ovlivnění lidské psychiky a mezilidských vztahů. Arteterapeutické metody zahrnují volný, nebo tématický výtvarný projev, výtvarný projev při hudbě a skupinové výtvarné činnosti. (Müller, 2005)
Terapie za účastí zvířete Terapie, kde se hlavním terapeutickým prostředkem stává zvíře, označujeme jako zooterapie, animoterapie. Využívají se různá společenská zvířata, ale nejčastěji to bývají psi, koně a kočky. Jedná se tedy o canisterapii, hipoterapii a felinoterapii. Animoterapie je velmi oblíbená pro nezastupitelnou schopnost zvířat neúnavně poskytovat kladné emoce. Zvířata přinášejí pocit pohody, lásky, uvolnění, podporují emocionální i rozumový vývoj klienta. Animoterapie:
rozvíjí hrubou a jemnou motoriku;
podněcuje verbální i neverbální komunikaci;
rozvíjí sociální a emoční komunikaci
pomáhá při nácviku koncentrace a paměti;
rozvíjí sociální cítění, poznávání a složku citovou;
působí také v rovině rozvoje motoriky s atributem rehabilitační práce, v polohování a v relaxaci;
na druhou stranu ale tam, kde je to třeba, psi podněcují ke hře a k pohybu;
má velký vliv na psychiku a přispívá k duševní rovnováze a motivaci (http://www. animoterapie.cz//) 41
Animoterapie má výborné využití pro klienty s tělesným, mentálním a smyslovým postižením, pro klienty v rehabilitaci i jinak nemocné. Věk není omezující a místo konání bývá také nejrůznější. Hipoterapie Zastřešujícím pojmem pro aktivity spojené s rehabilitací klientů pomocí koně v nejširším slova smyslu je hiporehabilitace. Zahrnuje: hipoterapii, Tato terapie využívá specifického trojrozměrného pohybu koně k nápravě a vytváření nových pohybových vzorů.
léčebné pedagogicko – psychologické ježdění, Tento druh hiporehabilitace využívá hlavně psychologickou a pedagogickou metodiku. Zahrnuje velké množství činností, např. jízda na koni, úklid stájí, péče o koně, navázání kontaktu s koněm apod.
parajezdectví Širší pojem zahrnující sportovní aktivity koně a handicapovaných sportovců. Řadíme sem paravoltiž, paradrezuru, parawestern či paravozatajství. (Velemínský, 2007)
Canisterapie Canisterapie se orientuje na léčebný vztah člověk – pes. Ne nadarmo se říká, že pes je nejlepší přítel člověka. Už pouhý kontakt se psem nebo hlazení má značné terapeutické účinky. Canisterapie působí pozitivně v oblastech prožívání, navazování kontaktů, v oblasti motorických funkcí, verbálních i neverbálních komunikačních funkcí či při stimulaci tělesných funkcí prostřednictvím polohování. Pes může být využíván jako asistenční pes (při oblékání, svlékání, podávání předmětů), jako signální pes při potřebě přivolat pomoc nebo jako pes terapeutický působící kladně na klienty s dlouhodobě negativním psychickým a tělesným stavem. Terapie může probíhat ve třech základních formách: AAA (Animal Assited Activities) = Aktivity za pomoci psů (společenská činnost) Tato metoda nemá specifické cíle, jedná se o aktivity, které spontánně vycházejí
42
z přítomnosti psa a z požadavků klienta. Výsledky jsou těžko měřitelné, záleží na spokojenosti a aktivitě klienta. AAT (Animal-Assisted Therapy) = Terapie za pomoci psů (terapeutická činnost) Jedná se o podpůrnou rehabilitační metodu se záměrem podílet se na léčbě určitého typu zdravotního problému nebo poskytnutí úlevy klientům, kteří se ocitli v nepříznivé životní či sociální situaci. Terapii za pomoci psů vede vždy odborník, který po celou dobu zodpovídá za klienta. AAE
(Animal-Assisted
Education)
=
Vzdělávání
za
pomoci
psů
Tuto formu canisterapie provozují pedagogové ve školách a vzdělávacích zařízeních prostřednictvím např. besedy se žáky nebo cíleně jako prostředek při vzdělávání žáků se zdravotním postižením nebo s poruchami učení. (http://www.canisterapie.cz/) Felinoterapie Tato terapie využívá pozitivního působení koček na klienty. Přítomnost kočky odbourává pocit samoty, motivuje k uzdravení, odpočinku, ale vede i k respektování a tolerování zvířete. Felinoterapie
se
využívá
při
léčbě
závislostí,
neuróz,
stresů,
neklidů
apod.
(http://www.animoterapie.cz/) Dále ještě uvedeme často využívanou terapeutickou metodu u osob s mentálním postižením: Snoezelen Název terapie je odvozen ze dvou holandských slov „snuffelen“ a „doezelen“, která lze přeložit jako cítit (ve smyslu čichového vjemu) a dřímat nebo pospávat. Pod pojmem snoezelen si tedy můžeme představit: „uspořádané prostředí, které je záměrně a uměle naplánováno a vytvořeno, s ohledy na cílené účinky, které musí zahrnovat atmosféru důvěry a bezpečí.“ (Filatova, Janků, 2010) Hlavním cílem je aktivní stimulace zrakového a sluchového vnímání, čichových a chuťových vjemů a taktilní stimulace. Dosažení těchto cílů umožňuje nejrůznější světelná technika, měkký nábytek, relaxační hudba atd.
43
II Praktická část 4 Výzkumné šetření 4.1 Cíl výzkumu Předmětem výzkumu diplomové práce je volný čas. Přesněji volný čas klientů žijících v zařízeních ústavního typu, který budeme porovnávat s náplní volného času klientů v chráněném bydlení. Zaměřili jsme se tedy na osobní a organizované volnočasové aktivity, na jejich nabídku vzhledem k jednotlivým typům zařízení a využívání klienty. Aktivity organizované budeme rozdělovat do tří kategorií, terapeutické dílny, zájmové činnosti a terapie Hlavním cílem výzkumu je potvrdit, nebo vyvrátit pravdivost stanovených hypotéz.
Stanovené hypotézy
H1: Klientům žijícím v Domovech, je nabízeno více organizovaných volnočasových aktivit než klientům chráněného bydlení. H2:Velkokapacitní domovy nabízejí nejvíce organizovaných volnočasových aktivit. H3: Klienti chráněného bydlení disponují širším spektrem osobních volnočasových aktivit. H4: Nejvyšší procento zaměstnaných klientů připadá na chráněná bydlení.
4.2 Metodika šetření
Při výzkumném šetření byly použity dvě metody ke sběru dat a informací, jedná se o rozhovor a dotazník. Rozhovor Rozhovor neboli interview se vymezuje jako situace, kdy výzkumník přímo klade otázky respondentovi. Rozhovor může být strukturovaný, polostrukturovaný nebo nestrukturovaný. Pro účely diplomové práce byla zvolena metoda polostrukturovaného rozhovoru. Jedná se o 44
kompromis mezi rozhovorem strukturovaným a nestrukturovaným. Výzkumník se drží předem stanovené struktury, ale má možnost pružně reagovat na podněty během rozhovoru. Lze tedy pozměnit formulaci otázky, upravit ji podle dané situace či povysvětlit. Dále je také možné, že se dotazovaný dostane do emocionálně vypjaté situace. V tomto okamžiku, kdy klient nechce nebo neví, jak odpovědět na danou otázku, je lepší ji vynechat, nebo ji znovu položit později jinak formulovanou. (Skutil, 2011). Tato metoda byla zvolena hlavně s ohledem na cílovou skupinu respondentů, kterou tvořili lidé s mentálním postižením, popřípadě s přidruženým tělesným či smyslovým postižením. Z důvodu určitých specifik jejich psychických procesů, snížené inteligenci a dalších specifik, se tato metoda jevila jako vhodná. Rozhovory probíhaly v jejich přirozeném, jim dobře známém prostředí. V několika případech byli přítomni i pracovníci daných zařízení. S klienty jsem se nejdříve seznámila, snažila jsem se navodit příjemnou atmosféru, vysvětlit jim důvod rozhovoru. Důležité bylo ujistit klienty, že absolvování rozhovoru pro ně nebude obtížné. Ukončení a poděkování je také samozřejmostí. Rozhovory nebyly nahrávány pomocí elektronických zařízení, pouze zapisovány. V příloze uvádíme přepisy rozhovorů, vzhledem k jejich množství a povaze potřebných informací, uvádíme pouze heslovité odpovědi. Z důvodu zachování anonymity není uvedeno, v jakém zařízení klient bydlí, je uvedena pouze zkratka CHB, ND, VD (viz dále). Křestní jména jsou v rozhovorech změněna. Dotazník Dotazník je velmi rozšířenou metodou získávání dat v pedagogickém výzkumu uskutečňující se prostřednictvím psaných otázek, na něž je vyžadovaná písemná odpověď. Dotazníky se skládají z otázek otevřených a uzavřených. Hlavními rysy jsou jednoznačnost, srozumitelnost, jednoduchost, ale také požadavek validity, reliability a praktičnosti. (Chráska, 2007) Dotazník, který byl potřebný hlavně k doplnění informací, byl anonymní a obsahoval 7 otázek uzavřených, neboli strukturovaných. Tento druh otázek respondentům předkládá určitý počet předem připravených odpovědí, což podstatně zjednodušuje vyhodnocování. Dotazníky byly určené pracovníkům daných zařízení, vyplňovali jej sociální pracovníci nebo ředitelé. Týkají se organizovaných volnočasových aktivity, konkrétně nabídce terapeutických dílen, zájmových činností a terapií. 45
4.3 Charakteristika výzkumného souboru Výzkumné šetření bylo prováděno ve dvou typech zařízení poskytujících služby osobám se zdravotním postižením. Jednalo se o chráněná bydlení a domovy pro osoby se zdravotním postižením, v počtu tři zařízení poskytující chráněné bydlení a šest domovů. Domovy se nadále dělí na zařízení nízkokapacitní, s menším počtem klientů a velkokapacitní zařízení. Zařízení se nacházejí na rozhraní Královehradeckého a Pardubického kraje v rozmezí přibližně 90 km. Šetření se účastnilo celkem 45 klientů s lehkou a středně těžkou mentální retardací, muži i ženy. V následujícím textu daná zařízení stručně charakterizujeme se zaměřením na trávení volného času.
Obr. č. 1 Mapa zúčastněných zařízení (http://www.mapy.cz/)
A. Domov na zámku Bystré B. Chráněné bydlení, Svitavy (Domov na rozcestí)
46
C. Domov u studánky, Anenská Studánka D. Chráněné bydlení, Sdružení Berenika, Vysoké Mýto, E. Domov na Stříbrném vrchu, Rokytnice v Orlických horách F. Chráněné bydlení, Sdružení Neratov G. Rychnov nad Kněžnou., Domečky H. Ústav sociální péče pro mládež Kvasiny I. Domov Dědina, Opočno
4.3.1 Domovy pro osoby se zdravotním postižením
Nízkokapacitní zařízení
DOMOV NA STŘÍBRNÉM VRCHU Adresa:
Rokytnice v Orlických horách
Ředitel:
Mgr. Eva Fremuthová
Zařízení Domov na Stříbrném vrchu zahrnuje dvě pobytové sociální služby. Domov pro osoby se zdravotním postižením a Domov se zvláštním režimem. Klienti bydlí ve čtyřech vilkách: Horní vilka, Dolní vilka, Kalátova vilka a Nová budova. Areál zařízení má výhodnou polohu, nachází se přibližně 5 minut chůze od centra, není tedy umístěn mimo běžnou zástavbu. Služba je určena pro ženy s mentálním postižením a osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického či duševního onemocnění
47
Pravidelné akce v zařízení či blízkém okolí: plesy, zábavy sportovní hry, stolní tenis, běžky pálení čarodějnic, masopust pořádání taneční zábavy Rytmus dovolené, výlety Mikuláš, Vánoce jarní, vánoční a jiné příležitostné výstavy výrobků klientů (http://www.uspro.cz/)
DOMOV DĚDINA Adresa:
Opočno
Ředitelka:
Mgr. Alena Goisová
Domov Dědina poskytuje klientkám celoroční pobytové služby ve čtyřech střediscích: Opočno, České Meziříčí, Přepychy, Klášter nad Dědinou a služby denního stacionáře ve Středisku Opočno. Centrálním střediskem je Opočno, kam klientky ostatních středisek dojíždějí za volnočasovými aktivitami. Středisko tvoří 2 pavilony poskytující ubytování, dále centrální budova a technická zázemí pro odloučená střediska. Služba je poskytována dospělým ženám s mentálním postižením, případně s přidruženou tělesnou či smyslovou vadou. Pravidelné akce v zařízení či jeho okolí: plesy, zábavy, zahradní slavnosti výlety, rekreace (http://www.domov-dedina.cz/)
48
DOMEČKY Adresa:
Rychnov nad Kněžnou
Ředitel:
Mgr. David Lepka
Domov pro osoby se zdravotním postižením „Domečky“ je moderním komplexem, který zahájil svou činnost v roce 2001. Cílovou skupinou, které jsou zde poskytovány celoroční pobytové služby, jsou osoby se zdravotním postižením, převážně mentálním. V případě kombinovaného postižení jsou klienti přijímány až od 3 let věku. Klienty jsou převážně ženy a dívky. Kulturně zájmová činnost: 1. rekreace, výlety, letní a zimní tábory 2. divadlo, pouť, koncerty, sportovní a společenské akce 3. akce s přáteli, spolupráce s veřejností, dětmi, školami rodinami (http://www.domeckyrk.cz/)
Velkokapacitní zařízení
DOMOV U STUDÁNKY Adresa:
Anenská Studánka
Ředitelka:
Mgr. Beránková Jitka
Domov u studánky je příspěvkovou organizací zřizovanou Pardubickým krajem. Domov zahrnuje tři hlavní budovy – Oddělení, Okál a Modrý dům. Klienti jsou ubytováni v jednolůžkových, dvoulůžkových a třílůžkových pokojích. Cílovou skupinou jsou osoby s mentálním postižením od 15 let věku. Pravidelné akce v zařízení či jeho okolí:
49
kulturní akce sportovní akce výlety, poznávací zájezdy rekreační pobyty (http://www.domust.cz/)
ÚSTAV SOCIÁLNÍ PÉČE PRO MLÁDEŽ KVASINY Adresa:
Kvasiny
Ředitel:
Mašková Jana
Ústav sociální péče Kvasiny je příspěvkovou organizací zřizovanou Královéhradeckým krajem. nabízí dva typy sociální služeb: domov pro osoby se zdravotním postižením a denní stacionář. Cílovou skupinu představují chlapci a muži s mentálním postižením, případně s přidruženým kombinovaným postižením (tělesným a smyslovým), popřípadě dívky a ženy těžce mentálně postižené, jež jsou zároveň plně či částečně imobilní (také se smyslovým postižením). Věková rozmezí cílové skupiny je od 3 let věku výše. Pravidelné akce v zařízení či jeho okolí: kino, výstavy, koncerty, divadelní představení, Zoo, restaurace Sportovní činnosti a soutěže Organizované výlety, rekreace, plesy, sportovní akce zajišťované ze strany zařízení (http://www.uspkvasiny.cz/)
DOMOV NA ZÁMKU BYSTRÉ Adresa:
Bystré
Ředitel:
Mgr. Ivo Musil 50
Domov na zámku Bystré je příspěvkovou organizací Pardubického kraje. Dále je domovem pro osoby se zdravotním postižením poskytujícím služby lidem s mentálním postižením od 3 let věku, případně s přidruženým smyslovým postižením lehčího stupně nebo tělesným postižením. Služby jsou poskytovány mužům i ženám. Domov rovněž nabízí službu chráněného bydlení. Pravidelné akce v zařízení či jeho okolí: Společenské, kulturní akce, plesy, zábavy Rekreace, výlety Sportovní akce (http://www.dnzbystre.cz/)
4.3.2 Chráněná bydlení
SDRUŽENÍ NERATOV adresa:
Neratov , Bartošovice v Orlických horách
ředitel:
Alena Černá
Sdružení Neratov, o. s., vzniklo roku 1922 ve vysídlené pohraniční vesnici Neratov v Orlických horách. Hlavním cílem sdružení je navrátit život do vysídlené obce, obnovit poničené poutní místo (barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie a jeho okolí), pomáhat lidem s postižením, lidem, kteří jsou sociálně znevýhodněni a opuštěným a handicapovaným dětem. Neratovské sdružení nabízí lidem s lehkým a středně těžkým mentálním postižením službu chráněného bydlení skupinového typu. Chráněné bydlení Domov funguje od roku 1998. Uživatelé mohou být ubytování v jednolůžkových nebo dvoulůžkových pokojích se společným sociálním zařízením (případně s vlastním), společným obývacím pokojem, případně s kuchyňským koutem. Dále jim je poskytnuta možnost společného stravování či pomoc při
51
přípravě stravy. Uživatelé chráněného bydlení Domov jsou zaměstnáváni v chráněných dílnách provozovaných sdružením: Chráněná dílna Kopeček Zahrnuje tří dílny: keramickou, košíkářskou a tkalcovskou. Chráněná dílna Naděje Poskytuje údržbu venkovních i vnitřních prostor, péči o zeleň, pěstování ovoce, zeleniny, bylinek a sazenic, sečení trávy a úklid sněhu. Chráněná dílna Kuchyň Zajišťuje celodenní stravování pro uživatele Domova, zaměstnance sdružení, obyvatele, rekreanty, turisty a chataře. V současnosti dílna zaměstnává 6 lidí s mentálním postižením. Chráněná dílna Pradlenka Nabízí tyto služby: praní, mandlování, žehlení a úpravy textilu. Služba je poskytována rekreačním chatám, firmám z okolí i jednotlivcům. Chráněná dílna Farma Orlice o. p. s. Farma Orlice je sociální firma, kde převážně uživatelé chráněného bydlení pomáhají s krmením a ošetřováním dobytka, ovcí a prasat. Dále s údržbou krajiny, zajištěním pomocných technických služeb v obci i v okolí a při výrobě palivového dřeva. Nyní na farmě pracuje 6 osob. Pravidelné akce v zařízení či jeho okolí: Plesy, zábavy, grilování, výlety Vánoční a Velikonoční jarmarky Kino Poutní mše Sportovní akce (http://www.neratov.cz/)
52
SDRUŽENÍ BERENIKA Adresa:
Vysoké Mýto
Ředitelka:
Petra Řeháková
Sdružení Berenika nabízí tři služby – denní centrum, chráněné bydlení a odlehčovací služby. Služby chráněného bydlení jsou poskytovány v nově postavené budově, kde jsou umístěny nejen byty, ale i denní stacionář, chráněná dílna a další sociální služby. Chráněné dílna nabízí možnost zaměstnání pro klienty chráněného bydlení. Jedná se o kavárnu Coffee club Berenika. Dále uživatelé dochází do denního centra, kde jim jsou zprostředkovány . výchovně vzdělávací aktivity (nejen základy trivia, zeměpis, dějepis, všeobecný rozhled) ruční práce nácvik sociálních dovedností Cílovou skupinou jsou dospělí lidé s mentálním postižením a tělesným postižením. V rámci denního stacionáře jsou pro uživatele organizovány: výlety, výstavy, divadlo, kino, koncerty plesy sportovní olympiáda, akce Klienti si často sami vyhledávají nejrůznější výstavy, koncerty, festivaly apod. (http://www.berenika-vm.cz/)
DOMOV NA ROZCESTÍ SVITAVY chráněné bydlení Adresa:
Svitavy
Ředitelka:
PhDr. Jaroslava Filipová
53
Domov na rozcestí Svitavy nabízí celoroční pobytové služby domov pro osoby se zdravotním postižením, podporované bydlení a chráněné bydlení. Chráněné bydlení poskytuje služby dospělým lidem s mentálním postižením do takové míry, aby mohli žít v běžných bytech způsobem srovnatelným se životem svých vrstevníků. Chráněné byty jsou umístěny v běžné panelákové zástavbě ve městě Svitavy. Uživatelé docházejí do terapeutická dílny. Někteří uživatelé mají zaměstnání v provozu Domova na rozcestí (prádelna, kuchyně, údržba a vrátnice), jiní jsou zaměstnáni na volném trhu práce. (http://www.dnrsvitavy.cz/)
54
5 Vyhodnocení šetření Vyhodnocení rozhovorů Výzkumné šetření, jak již bylo výše uvedeno, probíhalo v devíti zařízeních. Jednalo se o 3 zařízení poskytující chráněné bydlení (dále jen CHB), 3 domovy pro osoby se zdravotním postižením nízkokapacitního typu (ND) a 3 domovy velkokapacitního typu (VD). Získané informace jsou zpracované do grafické podoby metodou zobrazování dat (sloupcový graf, histogram četností) a tabulek. Vyhodnocení rozhovorů s klienty se uskutečnilo pomocí následujících okruhů, na něž byly během polostrukturovaného rozhovoru hledány odpovědi: (POČET KLIENTŮ) POHLAVÍ VĚK ZAMĚSTNÁNÍ OSOBNÍ VOLNÝ ČAS SPORTOVNÍ AKTIVITY ORGANIZOVANÉ VOLNOČASOVÉ AKTIVITY TERAPIE
55
POČET KLIENTŮ
Graf č. 1 Počet zúčastněných klientů Rozložení respondentů v rámci zařízení bylo rovnoměrné, v každém zařízení proběhlo 5 rozhovorů, celkem tedy bylo dotazováno 15 klientů z jednotlivých druhů zařízení (CHB, ND, VD).
56
POHLAVÍ KLIENTŮ
Rozhovorů se účastnili ženy i muži, pohlaví klientů nebylo rozhodující, byli vybírání dle doporučení pracovníků zařízení. Z celkového počtu 45 klientů bylo žen 30 a mužů 15. Rozložení v rámci jednotlivých zařízení je zaznamenáno v grafu č. 2. V CHB bylo osloveno 10 žen a 5 mužů, v ND 15 žen a žádný muž, ve VD 5 žen a 10 mužů.
Tab. č. 1 ženy
muži
Chráněné bydlení
10
5
Nízkokapacitní domovy
15
0
Velkokapacitní domovy
5
10
celkem
30
15
Graf č. 2 Pohlaví klientů
57
VĚK
Tab. č. 2
21 – 30 31 – 40 41 – 50 51 – 60 61 – 70 71 - 80
Chráněné byd- Nízkokapacitní Velkokapacitní lení domovy domovy 5 3 2 5 1 6 2 5 5 1 1 2 2 4 0 0 1 0
Dále byl zjišťován věk klientů. Věková škála je velmi pestrá, od 21 let do 72 let.
Graf č. 3 Věk klientů Tyto grafy znázorňují věkové rozmezí a četnost v jednotlivých typech zařízení.
58
ZAMĚSTNÁNÍ
Graf č. 4 Zaměstnanost klientů
Následující graf poukazuje na zaměstnanost klientů, ať už v chráněných dílnách, nebo na volném trhu práce. Nejvíce dotazovaných klientů bylo zaměstnáno z chráněného bydlení. Což samozřejmě dále ovlivňuje množství volného času. Zaměstnáni bývají v chráněných dílnách, v provozu domovů pro osoby se zdravotním postižením, k nímž jsou chráněná bydlení přidružená. Klienti chráněného bydlení se jako běžná populace starají o své domácnosti, uklízí, perou, nakupují, vaří si. Tato skutečnost se také významně podílí na množství volného času. Často se stává, že mají v zaměstnání směnný provoz, k tomu ještě navštěvují terapeutické dílny a musí se postarat o domácnost a jídlo (stravování). Čas k návštěvě organizované volnočasové aktivity jim už mnohdy nezbývá. V ND uvedly 3 klientky, že jsou zaměstnané, jedná se o pomocné práce v kuchyni, prádelně (v rámci zařízení) a úklid (firma – chráněné pracoviště). Ve VD uvedlo 5 klientů svá zaměstnání: úklid v rámci zařízení, úklid prostorů mimo zařízení a v zemědělské společnosti.
59
OSOBNÍ VOLNÝ ČAS
Graf č. 5 Osobní volný čas v CHB Nejčastěji uváděnou odpovědí na otázku osobního volného času byla odpověď sledování TV. Uvedlo ji 13 dotazovaných z celkového počtu 15 klientů. Toto zjištění jenom potvrzuje výzkum Sociologického ústavu AV ČR z roku 2010 zabývající se volným časem. Výzkum uvádí, že nejčastějším způsobem trávení volného času je sledování TV. Takto odpovědělo 41 procent dotázaných. (http://www.cvvm.cas.cz/) Druhá nejčastěji uváděná odpověď byla poslech hudby, CD. Klienti často vlastní svá cédéčka, mají oblíbené interprety a mnohdy navštívili i jejich koncerty. Poslech hudby uvedlo 12 klientů. Třetí aktivita, nakupování a čtvrtá vaření koresponduje s hlavní myšlenkou chráněného bydlení. Samostatnost, péče o domácnost, úklid, vaření a především nakupování potravin, se stává velmi oblíbenou činností těchto klientů. Nakupování uvedlo 10 klientů, vaření 9 klientů. Pátou nejvíce uváděnou aktivitou je sport. (viz níže - sportovní aktivity) 60
OSOBNÍ VOLNÝ ČAS
Graf č. 6 Osobní volný čas v ND
V ND se nejvíce uváděnou odpovědí opět stává sledování TV. Uvedlo ji 14 klientů z 15. Na druhém místě se opět umístila hudba, poslech CD. Třetí nejčastěji uváděnou aktivitou byly procházky. Klienti uváděli procházky po areálu zařízení i ve městě. Další častá odpověď byla poslech rádia. Všichni klienti nemají vyhraněný styl a své oblíbené interprety, tudíž si rádi poslechnou rádio. Jako pátou nejčastěji uváděnou odpovědí se staly společenské hry. Např. Člověče, nezlob se, pexeso, puzzle apod. Plní funkci zábavnou, ale také procvičují paměť , pozornost a jemnou motoriku Při hře si mohou osvojit zábavným způsobem nové poznatky a vědomosti.
61
OSOBNÍ VOLNÝ ČAS
Graf č. 7 Osobní volný čas ve VD
Mezi neorganizovanými, osobními volnočasovými aktivitami byla jednoznačně nejčastěji uváděna odpověď sledování TV(15 klientů), a to ve všech typech zařízení. Stejně na druhé pozici ve všech zařízeních bylo nejvíce odpovídáno hudba, poslech CD (11 klientů). Dále byly uváděny odpovědi procházky, poslech rádia a sport, shodně je uvedlo 7 dotazovaných.
62
NEJČASTĚJŠÍ ODPOVĚDI
Graf č. 8
Graf č. 9
Graf č. 10
63
Z předešlých grafů č. 8, 9, 10 a tabulky č. vyplývají nejčastější aktivity, kterými klienti tráví svůj osobní volný čas. Na prvním a druhém místě se shodně ve všech zařízeních umístilo sledování TV a hudba, poslech CD. Sledování televize se uskutečňuje ve společných místnostech nebo přímo na pokojích klientů. Také tam mívají přehrávač, na kterém si pouští CD s oblíbenými interprety. Nejčastěji zmiňovanými byli Jakub Smolík, Michal David, Karel Gott, Lucie Bílá, Ewa Farná nebo Iveta Bartošová. Na třetích místech se umístilo nakupování, procházky a sport. Nakupování se stává velmi oblíbenou činností klientů CHB. Ve většině případů chodí nakupovat denně, rozmyslí si, co budou vařit a jaké na to potřebují ingredience. V jednom ze zařízení klienti mají kuchařky, které si osobně vyrobili, k tomu dále přibližný ceník jednotlivých potravin či hygienických potřeb apod. Procházky po areálu zařízení, jeho okolí či po městě, uvedlo nejvíce klientů z nízkokapacitních domovů. Delší procházky bez doprovodu se samozřejmě odvíjejí od schopností a samostatnosti klientů. Sport, třetí nejčastěji zmiňovaná aktivita ve VD, se uskutečňuje v areálu zařízení. K dispozici mívají hřiště (fotbal, volejbal, přehazovaná, vybíjená, badminton, floorball, atd.). Také bazén, trampolínu. Čtvrtá místa obsadilo vaření, poslech rádia, procházky. Vaření se odvíjí od předešlé činnosti, nakupování. Klienti CHB si obstarávají snídaně, svačiny, večeře. Na obědy docházejí do veřejné jídelny, do chráněného pracoviště Kuchyň nebo jim jsou dováženy z přidružených domovů. Poslech rádia a procházky jsem již zmiňovali. A pátými nejčastěji uváděnými aktivitami jsou procházky/sport, společenské hry a poslech rádia. Klienti CHB žijící v běžné panelákové zástavbě nemají přímo k dispozici hřiště apod., Nabízí se tedy možnost využívat veřejná hřiště či sportovní zázemí u přidruženého domova. Klienti ND mají k dispozici nejrůznější společenské hry, ať už deskové, karetní nebo puzzle, pexeso. Popis aktivity poslech rádia je obdobný jako u ND. Uživatelé mívají i své oblíbené rádiové stanice.
64
CELKOVÝ POHLED NA OSOBNÍ VOLNÝ ČAS
Graf. č. 11 Osobní volný čas - celkově Tento graf ukazuje celkově nejčastěji uváděné aktivity, pomocí nichž klienti tráví svůj osobní volný čas v CHB, v ND a ve VD.
65
SPORTOVNÍ AKTIVITY
Graf č. 12 Sportovní aktivity v CHB
Následující graf vypovídá o sportovních aktivitách, které klienti chráněného bydlení nejvíce vyhledávají. Jak už bylo výše uvedeno, klienti žijící v běžné panelákové zástavbě nemají k dispozici sportovní zázemí ve formě hřišť, sportovních potřeb apod. Proto využívají nabídky sportovních aktivit z Domovů pro osoby se zdravotním postižením nebo navštěvují veřejné sportovní zázemí, bazény, hřiště, zájmové kroužky apod. Nejvíce uváděné aktivity byly přehazovaná, plavání a jízda na kole (vždy 3 klienti). Mezi jednotlivými zařízeními se často uskutečňují turnaje v přehazované či stolním tenisu, který je uveden na čtvrté pozici společně s fotbalem a bowlingem (vždy 2 klienti). Ze zbývajících uvedených aktivit je patrná různorodost, nejsou uváděny jen typické, známé aktivity, ale i méně časté např. bowling, petanque, minigolf, kulečník.
66
SPORTOVNÍ AKTIVITY
Graf č. 13 Sportovní aktivity v ND
Nejčastější odpovědí uživatelů nízkokapacitních zařízení bylo cvičení ( 5 klientů). Cvičení na rehabilitačních míčích, rotopedu, posilování. Dále byla uvedena přehazovaná. Podobně jako u VD se ND účastní turnajů v přehazované či ve stolním tenise. Plavání a jízdu na kole uvedl vždy 1 klient. Vzhledem k věkovému rozmezí klientů z ND, je patrné menší množství a četnost sportovních aktivit. Graf č. dokazuje, že 40% klientů je starší 51 let.
67
SPORTOVNÍ AKTIVITY
Graf č. 14 Sportovní aktivity ve VD
V této kategorii byly nejčastěji uváděny aktivity jako přehazovaná (5 klientů), fotbal (4 klienti), floorball (4 klienti), plavání a jízda na kole (vždy 3 klienti). Také se objevily méně tradiční aktivity – pétanque, badminton, trampolína, lyžování.
68
CELKOVÝ POHLED NA SPORTOVNÍ AKTIVITY
Graf č. 15 Sportovní aktivity - celkově
Celkově ve všech třech typech zařízení se stala nejoblíbenější sportovní aktivitou přehazovaná, kterou uvedlo 10 klientů. Jako druhou nejoblíbenější aktivitou se stává plavání a jízda na kole, dále fotbal, cvičení a floorball.
69
ORGANIZOVANÉ VOLNOČASOVÉ AKTIVITY Terapeutické dílny
Graf č. 16 – Terapeutické dílny v CHB
V rámci chráněného bydlení jsou klientům nabízeny tyto volnočasové aktivity: multifunkční dílna (výroba svíček, keramika, ruční práce – šití, vyšívání, práce s papírem, výroba šperků, výroba papírových tašek, pletení košíků, pečení) denní stacionář (výchovně vzdělávací aktivity, pracovní činnosti, sociálně terapeutické činnosti, sportovní aktivity, výlety atd.) Multifunkční dílna se nachází ve stejné budově jako kavárna (chráněné pracoviště) a podporované bydlení. Denní stacionář je součástí sdružení, které poskytuje služby chráněného bydlení, chráněného pracoviště (kavárna) a odlehčovací služby. Jak jsme již výše uvedli, 73 %, tedy 11 klientů je zaměstnáno. Někteří zvládají zaměstnání i pobyt v multifunkční dílně, nebo v denním stacionáři.
70
ORGANIZOVANÉ VOLNOČASOVÉ AKTIVITY Terapeutické dílny
Graf č. 17 Terapeutické dílny v ND
Šití uvedlo celkem 6 klientů, stává se tedy nejčastější odpovědí. Výrobky z šicích dílen jsou prodávány na akcích zařízení, také jsou využívány v rámci jiných aktivit, např. dramatického kroužku jako kostýmy. Variantu výroba košíků uvedli 3 klienti, pletou se z papíru či pedigu. Keramickou dílnu uvedli 3 klienti, práci na zahradě, tkaní a výrobu svíček vždy 2 klienti. Možnost ruční práce uvedl 1 dotazovaný.
71
ORGANIZOVANÉ VOLNOČASOVÉ AKTIVITY Terapeutické dílny
Graf č. 18 Terapeutické dílny ve VD
Ve VD, které disponují větším prostorem areálu, se stává efektivní aktivita věnující se práci na zahradě. Nazývána bývá různě, např. práce na zahradě, nebo zahradnická dílna. Zahrnuje péči o prostory areálu, o zeleň a záhonky. Keramická a košíkářská dílna byla uvedena vždy třemi klienty,
72
CELKOVÝ POHLED NA TERAPEUTICKÉ DÍLNY
Graf č. 19 Terapeutické dílny - celkově Nejvíce navštěvovanou terapeutickou dílnou se stala dílna šicí, kterou uvedlo 12 klientů. Dále dílny keramická (7 klientů), košíkářská, ruční práce (vždy 6 klientů) a práce na zahradě (5 klientů).
73
ORGANIZOVANÉ VOLNOČASOVÉ AKTIVITY Zájmové činnosti
Graf č. 20 Zájmové činnosti v CHB V CHB jsou uživatelům nabízeny pouze 2 typy zájmových činností. Vzdělávání se zúčastňuje 5 klientů, hudebního kroužku klienti 2.
74
ORGANIZOVANÉ VOLNOČASOVÉ AKTIVITY Zájmové činnosti
Graf č. 21 Zájmové činnosti v ND V hudebním kroužku klienti nacvičují písně, využívají doprovodných, tzv. Orffových nástrojů, vystupují s nacvičenými písněmi. Tuto aktivitu jmenovalo 5 klientů. Čtenářský kroužek uvedli 4 klienti, jedná se o společně čtení knih, čtou klienti a pracovníci.Vzdělávání uvedli 3 klienti, probíhá formou výuky trivia a všeobecného rozhledu. Při vaření se klienti učí nejen pohybu v kuchyni, přímé přípravě pokrmů, ale také výběru receptu, výběru ingrediencí a případně jejich nákupu. Biblické hodiny využívají věřící jedinci, často také chodí do kostela či kněz dochází do zařízení.
75
ORGANIZOVANÉ VOLNOČASOVÉ AKTIVITY Zájmové činnosti
Graf č. 22 Zájmové činnosti ve VD Ve VD uvedli 2 uživatelé, že působí v dramatickém kroužku. Klienti dále zmínili hudební kroužek, vzdělávání a vaření.
76
CELKOVÝ POHLED NA ZÁJMOVÉ ČINNOSTI
Graf č. 23 Zájmové činnosti - celkově Nejvíce využívanými zájmovými činnostmi ve všech třech typech zařízení se stává vzdělávání, hudební kroužek a čtenářský kroužek. Uvedlo je 9, 8 a 4 klienti.
77
ORGANIZOVANÉ VOLNOČASOVÉ AKTIVITY Terapie
Graf č. 24 Terapie
Z důvodu menšího počtu jednotlivých kategorií (terapií) jsou potřebné informace zanesené do jednoho grafu. V rámci CHB 4 klienti uvedli, že navštěvují muzikoterapii a 3 klienti arteterapii. Možnost navštěvovat tyto terapie mají v Domově. V ND se objevuje nejvíce klientů účastnících se terapií. Canisterapii uvedlo 6 klientů, muzikoterpii 3, arteterapii a snoezelen vždy 2 klienti, hipoterapii a dotekovou terapii vždy 1 klient. Ve VD dotazovaní uživatelé využívají muzikoterapii a hipoterapii v počtu 3 a 1 klient.
78
Vyhodnocení otázek dotazníku Dotazníky určené sociálním pracovníkům (případně ředitelům) se týkají nabídky volnočasových aktivit, přesněji nabídce terapeutických dílen, zájmových činností a terapií. Tyto informace bylo nutné zjistit kvůli určení pravdivosti daných hypotéz.
Otázka č. 1, jak už bylo výše uvedeno, vypovídá o druzích celoročních pobytových služeb. Dotazník vyplňoval vždy v každém zařízení jeden pracovník. Celkem tedy bylo vyplněno 9 dotazníků, 3 dotazníky v CHB, 3 v ND a 3 ve VD.
Vyhodnocení otázky č. 2: „Nabízíte v rámci organizovaných volnočasových aktivit terapeutické dílny?“
Graf č. 25 Nízkokapacitní i velkokapacitní zařízení nabízejí ve všech třech zařízeních terapeutické dílny. V chráněných bydleních dílny nabízejí dvě zařízení, jedno v rámci organizovaných volnočasových aktivit dílny nenabízí. Toto zařízení disponuje chráněnou dílnou, která zahrnuje košíkářskou,keramickou a tkalcovskou. Celkem terapeutické dílny poskytuje 89% zařízení.
79
Vyhodnocení otázky č. 3: „Vyberte, prosím, jaké terapeutické dílny provozujete.“
Graf č. 26 Uvedený graf vyhodnocuje nabídku terapeutických dílen v jednotlivých zařízeních. Jak je z grafu patrné, nejvíce zařízení nabízí dílnu keramickou, 8 z 9 zařízení. Dále dílnu košíkářskou provozuje 5 zařízení a shodně vdy 4 zařízení nabízejí ruční práce, šicí, tkalcovskou a zahradní dílnu.
80
Vyhodnocení otázky č. 4: „Nabízíte v rámci volného času organizované zájmové činnosti?“
Graf č. 27
Všechna velkokapacitní zařízení, dvě nízkokapacitní zařízení a dvě chráněná bydlení nabízejí organizované zájmové činnosti. Celkem se jedná o 7 zařízení z 9, což představuje 78%.
81
Vyhodnocení otázky č. 5: „Označte, prosím, jaké nabízíte organizované zájmové činnosti.“
Graf č. 28 Nejčastěji nabízenou organizovanou zájmovou činností se stalo vzdělávání. Tento druh činnosti je označován různými názvy, např. škola, školička, večerní škola, kurz osobnosti. Klienti si opakují a upevňují základy trivia a dále si rozšiřují všeobecný přehled. Tuto činnost nabízí 8 zařízení z 9. Druhou nejčastěji nabízenou aktivitou se stal hudební kroužek, provozují ho 4 zařízení. Dále tři zařízení disponují kroužkem dramatickým a vařením (pečením). Dvě zařízení provozují zájmový kroužek cvičení, plavání a výtvarný kroužek. Nejméně obvyklými činnostmi jsou biblický kroužek, čtenářský kroužek kurz jezdectví, práce na PC a taneční kroužek.
82
Vyhodnocení otázky č. 6: „Nabízíte v rámci volnočasových aktivit terapie?“
Graf č. 29 Terapie v rámci volnočasových aktivit nabízejí všechna zařízení velkokapacitního typu. Jedno chráněné bydlení a nízkokapacitní domov terapie nenabízejí. Celkem tedy 78% zařízení terapie poskytují.
83
Vyhodnocení otázky č. 7: „Vyberte, prosím, Vámi nabízené terapie.“
Graf č. 30 Nejvíce nabízenými terapiemi se stala canisterapie a muzikoterapie. Následně se umístila arteterapie a snoezelen. Vždy pouze jen jedno ze tří druhů uvedených zařízení zajišťuje dotekovou terapii, hipioterapii, speciálněpedagogickou a psychologickou terapii a psychosociální ježdění na koni.
Informace získané vyhodnocením dotazníkových otázek zaneseme do tabulek pro lepší přehlednost. Tabulky znázorňují, jaké druhy organizovaných aktivit – terapeutické dílny, zájmové činnosti a terapie - dané typy zařízení nabízejí.
84
Terapeutické dílny Tab. č. 3
. Největším množstvím nabízených terapeutických dílen disponuji velkokapacitní domovy, celkem 12 druhů dílen. Osmi dílnami aktivizují své klienty nízkokapacitní zařízení a 7 dílen provozují chráněná bydlení.
85
Zájmové činnosti Tab č. 4
Tato tabulka poskytuje informace o druzích nabízených zájmových činností v jednotlivých typech zařízeních. Nízkokapacitní domovy zajišťují trávení volného času klientů prostřednictvím zájmových činností v 11-ti kroužcích. Šest druhů kroužků využívají ve velkokapacitních zařízeních a 5 druhů zájmový činností v chráněném bydlení.
86
Terapie Tab. č. 5
Ve zkoumaných zařízeních jsou nabízeny následující druhy terapií. Nejvíce druhů nabízejí nízkokapacitní domovy, celkem 6 druhů terapií. Ve velkokapacitních domovech jsou klientům nabízeny 4 terapie a v chráněném bydlení se klientům snaží zprostředkovat 3 druhy terapií.
87
6 Diskuze Hypotéza č. 1: Klientům žijícím v Domovech, je nabízeno více organizovaných volnočasových aktivit než klientům chráněného bydlení. Zajištění smysluplného a užitečného trávení volného času klientů s mentálním postižením, se děje prostřednictvím volnočasových aktivit. Nabídnout dostatečné množství organizovaných volnočasových aktivit, motivovat klienty k jejich navštěvování a uspokojit jejich další potřeby, nebývá lehkým úkolem. Organizované volnočasové aktivity lze rozčlenit do tří kategorií: terapeutické dílny, zájmové činnosti a terapie. Jednotlivá zařízení také pořádají nejrůznější společenské, kulturní a sportovní akce. Jejich nabídka je pestrá, některé jsou pravidelně pořádané a navštěvované, jiné akce a výlety jsou pořádány s ohledem na určité okolnosti, např. svátky, slavnosti, výročí, roční období, počasí apod. Také účast klientů na těchto akcích je ovlivněna množstvím jejich financí. Z šetření vyplývá zjištění, že klientům je v domovech nabízeno větší množství organizovaných volnočasových aktivit, než lidem žijícím v chráněných bydleních. Zjištěné dokazují tabulky č. 3, 4, 5. Domovy pro osoby se zdravotním postižením poskytují 22 organizovaných aktivit v rámci nízkokapacitních zařízení a 25 aktivit ve velkokapacitních zařízení. V chráněném bydlení byla zjištěna nabídka 15-ti organizovaných volnočasových aktivit. Tento výsledek ovlivňuje několik skutečností. Zaměstnanost klientů, určité povinnosti spojené s péčí o domácnost a větší samostatnost klientů. Zaměstnání významně zkracuje množství zbývajícího volného času (viz hypotéza č. 4). Dále také povinnosti spojené se zajištěním chodu domácnosti ubírají na jeho množství. Často se stává, že část těchto povinností (hlavně vaření a nakupování) přechází v oblíbené volnočasové aktivity těchto klientů. Významným faktem je mít možnost se samostatně rozhodnout, co si nakoupí a uvaří. Podpora v samostatnosti těchto klientů je patrná i v rámci volnočasových aktivit, někteří navštěvují např. zájmové kroužky mimo nabídku zařízení (břišní tance).
88
Hypotéza č. 2: Velkokapacitní domovy nabízejí nejvíce organizovaných volnočasových aktivit. V předešlé hypotéze bylo ověřeno, že větší nabídkou organizovaných volnočasových aktivit disponují domovy pro osoby se zdravotním postižením, než chráněná bydlení. Při ověřování pravdivosti hypotézy č. 2, se zaměříme na velkokapacitní domovy. Z tabulky č. je patrné, že nabízejí celkem 22 aktivit, z toho 12 terapeutických dílen, 6 zájmových činností a 4 terapie. Nabídka terapeutických dílen je velmi široká, jedná se o dílny keramickou, košíkářskou, šicí, tkalcovskou,ruční práce, textilní, zahradní, hobby, aranžování, výrobu svíček, mýdlářskou a výrobu ručního papíru. Zájmové činnosti zahrnují kroužky hudební, dramatický, vaření, pečení, plavání,výtvarný kroužek a vzdělávání. Dále nabízejí tyto druhy terapií: canisterapie, muzikoterapie, snoezelen a psychosociální ježděn na koni. Nízkokapacitní zařízení nabízejí celkem 25 aktivit. Pravdivost hypotézy se nepotvrdila. Pouze v oblasti organizovaných volnočasových aktivit zaměřených na nabídku terapeutických dílen mají velkokapacitní zařízení větší počet druhů dílen. Ke stanovení této hypotézy mě vedla myšlenka, že velkokapacitní zařízení s velkým počtem klientů a s různým zastoupením stupňů mentální retardace od lehké až po hlubokou, musí zajistit dostatečně širokou nabídku volnočasových aktivit k uspokojení jednotlivých klientů Dalším důvodem by mohla být menší zaměstnanost klientů vůči ostatním, nízkokapacitním zařízením, způsobená velkým počtem klientů a naopak menší nabídkou práce v okolí. Dále také těžší formy mentálního postižení neumožňující výkon práce.
Hypotéza č. 3: Klienti chráněného bydlení disponují širším spektrem osobních volnočasových aktivit. Pro určení pravdivosti této hypotézy byly zjišťovány osobní volnočasové aktivity klientů z domovů pro osoby se zdravotním postižením a z chráněného bydlení. Zjištěné informace byly vzájemně porovnány. Šetření ukázalo, že nejširším spektrem osobních volnočasových aktivit disponují klienti z chráněného bydlení. Celkem bylo uvedeno 33 různých činností. Při stanovení této hypotézy byla stěžejní skutečnost, že klienti chráněných bydlení jsou samostatnější, ve snaze žít jako intaktní společnost si vyhledávají nejrůznější aktivity, akce, výstavy, koncerty, divadla apod. Pro porovnání uveďme hodnoty ze zbývajících typů zařízení, klienti z nízkokapacitních domovů uvedli celkem 21 různých aktivit a klienti velkokapacitních do89
movů zmínili 22 osobních volnočasových aktivit. V chráněném bydlení se staly nejuváděnějšími odpověďmi sledování TV, hudba, poslech CD, dále nakupování, vaření, procházky a sport. Jak již bylo uvedeno v praktické části, sledování TV se stalo nejčastěji provozovanou osobní volnočasovou aktivitou i u běžné společnosti. Hudba, poslech CD zpříjemňuje klientům čas, který tráví doma, v bytě, pouští si své oblíbené interprety nebo navštíví jejich vystoupení v rámci společenských a kulturních akcí v okolí. Nakupování a vaření úzce souvisí s hlavními ideály této pobytové služby. Samostatnost, péče o domácnost, úklid, praní, nakupování a příprava stravy jsou nezbytnou podmínkou pro přiblížení se jejich života životu běžné, intaktní populace. Hypotéza č. 4: Nejvyšší procento zaměstnaných klientů připadá na chráněná bydlení. V hypotéze č. 4 jsem se domnívala, že největší procento zaměstnaných klientů, budou mít chráněná bydlení. Toto tvrzení také souvisí s problematikou volného času, jelikož jeho množství se odvíjí od skutečnosti, zda jsme zaměstnaní či nikoliv. Dále záleží na délce pracovní doby, počtu pracovních dnů, vzdálenosti zaměstnání od bytu klienta apod. To vše ovlivňuje a snižuje kapacitu zbývajícího volného času. Klient se rozhodne, zda využije tento čas k organizovaným volnočasovým aktivitám, nejrůznějším zájmovým kroužkům či aktivizačním činnostem, nebo jestli dá přednost osobním volnočasovým aktivitám. Během výzkumného šetření v chráněném bydlení bylo zjevné, že mnohým zaměstnaným klientům zbývá v pracovních dnech velmi málo volného času, který navíc musí věnovat péči o domácnost, úklidu, praní, nákupům a vaření. Klienti bývají zaměstnáváni v nejrůznějších chráněných dílnách, např. prádelny, kuchyně, farmy a kavárny. V případech, kdy zařízení poskytuje více sociálních pobytových služeb, jsou uživatelé zaměstnáváni v jejich provozu jako pomocné síly. Pomáhají v kuchyni, uklízejí obytné prostory, venkovní areály, zahrady, parky či vykonávají jiné nepravidelné pomocné práce. Další formu představují podporovaná zaměstnávání a nejvyšší míru samostatnosti vyžaduje běžné zaměstnání na volném trhu práce.
90
Závěr Diplomová práce se zabývala tématikou volného času klientů s mentálním postižením žijících v domovech pro osoby se zdravotním postižením. Získané informace byly porovnávány s dalším zařízením pobytového typu – chráněné bydlení. Nabídka organizovaných volnočasových aktivit se v jednotlivých zařízeních liší. V chráněných bydleních nabídka těchto aktivit není tak obsáhlá. V zařízeních tohoto typu se stává primární snahou integrovat klienty do běžného prostředí, navštěvovat zájmové kroužky společně s intaktní společností, zajít si do cukrárny, do restaurace. Nevytvářet „uměle“ nabídku zájmových kroužků, ale spíše podpořit klienty v hledání aktivit mimo zařízení, zajít si na různé akce pořádané v blízkém okolí. V domovech se snaží vyplnit větší množství volného času nejrůznějšími aktivitami. Jedná se o terapeutické dílny, zájmové činnosti a terapie. Často bývá obtížné klienty namotivovat k navštěvování organizovaných aktivit. Ze začátku bývají klienti euforičtí, ale nadšení z nových aktivit brzy ustává a nedostatečná vůle způsobí menší účast klientů na aktivitách. Existují samozřejmě výjimky a někteří klienti navštěvují co největší možný počet aktivit. Trávení volného času bývá spojeno s určitým prožitkem. Ten vyplývá z jednotlivých aktivit a činností, může se jednat o radost z vítězství či účasti na sportovních kláních, dále z vytvořeného výrobku , z vykonané práce apod. Nesmím zapomenout také zmínit širokou nabídku kulturních, společenských, a sportovních aktivit, organizování výletů, návštěv divadel, kin, exkurzí a v neposlední řadě také organizovaní rekreací, což platí i pro chráněná bydlení. Během výzkumného šetření jsem poznala devět zařízení pro osoby s mentálním postižením v okolí mého bydliště. Mohla jsem porovnávat nejen zmiňovanou nabídku volnočasových aktivit, ale také zázemí, materiální vybavení, možnosti ubytování klientů, stravování a seznámení se s jejich denním režimem. Osobní seznámení se 45- ti klienty bylo výbornou zkušeností pro mou budoucí praxi. Dále bylo významné poznání, jak fungují jednotlivá zařízení a pro jaké klienty jsou určené. Zmapování zařízení bylo pro mě velmi přínosné.
91
Seznam použité literatury a dalších zdrojů Literatura
1. ATKINSON,R., L. Psychologie. 2. vyd. Praha: Portál, 2003. ISBN: 80-7178-640-3. 2. ČÁP,J., MAREŠ,J. Psychologie pro učitele. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. ISBN 807178-463-X 3. ČERNÁ, M. a kol., Česká psychopedie, Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-2461565-3. 4. DLOUHÁ,J. a kol., Úvod do psychopedie. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2011. ISBN: 978- 80-7435-122-8. 5. FALTÝSKOVÁ J. Koncepce výchovy ve volném čase. In NĚMEC, J. a kol., Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času; pro doplňující pedagogické studium. Brno: Paido, 2002. ISBN – 80-7351-012-3. 6. FILATOVA,R., JANKŮ,K. Snoezelen. Frýdek-Mýstek, 2010. ISBN: 978-80-2600115-7 7. HELUS,Z. Psychologie. 3. vyd. Praha: Fortuna, 2003. ISBN: 80-7168-876-2. 8. HÁJEK, B., HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ, J. Pedagogické ovlivňování volného času; Současné trendy. 1. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-473-1. 9. HOFBAUER,B. Děti, mládež a volný čas. 1. vyd. Praha: Portál, 2004. ISBN: 80-7178927-5. 10. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN: 978-80-247-1369-4. 11. KOZÁKOVÁ, Z. Psychopedie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. ISBN 80-244-0991-7.
92
12. LEČBYCH, M. Mentální retardace v dospívání a mladé dospělosti. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. ISBN 978-80-244-2071-4. 13. MATOUŠEK,O. Slovník sociální práce. 3. vyd. přeprac. Praha: Portál, 2008. ISBN: 978- 80-7367-368-0 14. MATOUŠEK,O. a kol. Sociální služby. Praha: Portál, 2007. ISBN: 978-80-7367-3109. 15. MICHALÍK,J. Poradenství pro uživatele sociálních služeb. 4. vyd. Praha: NRZP ČR, 2009. ISBN: 978-80-87181-03-4. 16. MICHALÍK,J. a kol. Zdravotní postižení a pomáhající profese. 1. vyd. Praha: Portál, 2011. ISBN: 978-80-7367-859-3. 17. MÜLLER,O. Lehká mentální retardace v pedagogicko-psychologickém kontextu. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2001. ISBN: 80-244-0207-6. 18. NĚMEC, J. a kol., Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času; pro doplňující pedagogické studium. Brno: Paido, 2002. ISBN – 80-7351-012-3. 19. NOVOSAD,L. Poradenství pro osoby se zdravotním a sociálním znevýhodněním. 1. vyd. Praha: Portál, 2009. ISBN: 978-807367-509-7. 20. PIPEKOVA, J., VITKOVA, M. (ed.). Terapie ve speciálně pedagogické péči. 2.vyd. Brno : Paido, 2001. ISBN 80-7315-010-7. 21. PIPEKOVÁ,J. a kol., Kapitoly ze speciální pedagogiky. 3. přeprac. a rozšiř vyd. Brno: Paido, 2010. ISBN: 978-80-7315-198-0 22. RENOTIÉROVÁ,M., LUDÍKOVÁ,L. a kol., Speciální pedagogika. 4. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. ISBN: 80-2441475-9. 23. SAK,P. Proměny české mládeže. Praha: Petrklíč, 2000. ISBN: 80-7229-042-8.
93
24. SKUTIL,M. a kol., Základy pedagogicko-psychologického výzkumu pro studenty učitelství. 1. vyd. Praha: Portál, 2011. ISBN: 978-80-7367-778-7. 25. SMÉKALOVÁ,E. Sociální služby; úvod do tématu pro studenty psychologie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2011. ISBN: 978-80-244-2929-8. 26. ŠIŠKA, J. Mimořádná dospělos: Edukace člověka s mentálním postižením v období dospělosti, 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 2005. ISBN 80-246-0992-4. 27. ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-821-X. 28. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 4. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-414-4. 29. VALENTA, M., MÜLLER, O. Psychopedie: teoretické základy a metodika. Praha: Parta, 2003. ISBN 80-7320-039-2. 30. VALENTA,M. a kol., Přehled speciální pedagogiky a školská integrace. 1. Vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. ISBN: 80-244-0698-5. 31. VÁŽANSKÝ, M. Základy pedagogiky volného času. 2. vyd. Brno: Print-Typia, 2001. ISBN 80-901737-9-9. 32. VELEMÍNSKÝ,M. a kol., Zooterapie ve světle objektivních poznatků. 1. vyd. České Budějovice: Dona, 2007. ISBN: 978-80-7322-109-6. 33. VÍTKOVÁ,M.a kol., Integrativní speciální pedagogika. 2. rozš. a přeprac. vyd., Brno: Paido, 2004. ISBN: 80-7315-071-9. 34. WEHLE, P. Úvod do muzikoterapie. In PIPEKOVÁ, J., VÍTKOVÁ, M. Terapie ve speciálně pedagogické péči. Brno: Paido, 2001. ISBN 80-7315-010-7.
94
Internetové zdroje 1. Animoterapie. [online].2012, [cit.5.6.2012] Dostupné na World Wide Web: < http://www.animoterapie.cz>. 2. Canisterapie. [online].2012, [cit.6.6.2012] Dostupné na World Wide Web: < http://www.canisterapie.cz>. 3. Mapa zúčastněných zařízení. [online].2012, [cit.8.6.2012] Dostupné na World Wide Web: < (http://www.mapy.cz/)>. 4. Domov na Stříbrném vrchu. [online].2012, [cit.2.6.2012] Dostupné na World Wide Web:
. 5. Domov Dědina. [online].2012, [cit.2.6.2012] Dostupné na World Wide Web: . 6. Domečky.
[online].2012,
[cit.2.6.2012] Dostupné na World Wide Web:
. 7. Domov u studánky. [online].2012, [cit.2.6.2012] Dostupné na World Wide Web: < http://www.domust.cz/)>. 8. Ústav sociální péče pro mládež Kvasiny. [online].2012, [cit.2.6.2012] Dostupné na World Wide Web: . 9. Domov na zámku Bystré. [online].2012, [cit.3.6.2012] Dostupné na World Wide Web: . 10. Sdružení Neratov. [online].2012,
[cit.3.6.2012] Dostupné na World Wide Web:
. 11. Sdružení Berenika. [online].2012,
[cit.3.6.2012] Dostupné na World Wide Web:
. 12. Dům na rozcestí Svitavy. [online].2012, [cit.3.6.2012] Dostupné na World Wide Web: .
95
Zákony Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb. Zákon č. 109/2002 Sb. Vyhláška č. 505/2006 Sb.
96
Seznam příloh
Příloha č. 1 Dotazník Příloha č. 2 Stručný záznam rozhovorů
97
Příloha č. 1 DOTAZNÍK PRO SOCIÁLNÍ PRACOVNÍKY (zaměřený na nabídku volnočasových aktivit)
1. Uveďte, prosím, v jakém typu zařízení pracujete:
□ chráněné bydlení □ domov pro osoby se zdravotním postižením – nízkokapacitní □ domov pro osoby se zdravotním postižením – velkokapacitní (50 a více)
2. Nabízíte v rámci organizovaných volnočasových aktivit terapeutické dílny? □ ano □ ne (pokud jste odpověděl(a) ano, zodpovězte, prosím, otázku č. 3)
3. Vyberte, prosím, jaké terapeutické dílny provozujete: □ aranžérská dílna
□ hobby dílna
□ keramická dílna
□ košíkářská dílna
□ mýdlařská dílna
□ ruční práce
□ Šicí dílna
□ textilní dílna
□ tkalcovská dílna
□ výroba ručního papíru
□ výroba svíček
□ zahradní dílna
□ jiné (vypiš): ………………………………………
4. Nabízíte v rámci volného času zájmové činnosti? □ ano □ ne (pokud jste odpověděl(a) ano, zodpovězte, prosím, otázku č. 5) 5. Označte, prosím, jaké nabízíte zájmové činnosti: □ biblický kroužek
□ cvičení
□čtenářský kroužek
□ dramatický kroužek
□ hudební kroužek
□ jezdectví, péče o koně
□ plavání
□ práce s PC
□taneční kroužek
□ vaření (pečení)
□ výtvarný kroužek
□ jiné (vypište): ………………………………….
6. Nabízíte v rámci volnočasových aktivit terapie? □ ano □ ne (pokud jste odpověděl(a) ano, zodpovězte, prosím, otázku č. 7) 7. Vyberte, prosím, Vámi nabízené terapie: □ arteterapie
□ canisterapie
□doteková terapie
□ ergoterapie
□ felinoterapie
□ hipoterapie
□ muzikoterapie
□ snoezelen
□ taneční terapie
□ výtvarný kroužek
□ jiné (vypište): ………………………………….
Mnohokrát Vám děkuji za vyplnění dotazníku.
Příloha č.2 Stručný záznam rozhovorů 1) Jméno: Lukáš Věk: 23 let Bydliště: VD Spokojenost: moc ne Zaměstnání: ZŠ praktická Volnočasové aktivity organizované: práce se dřevem-výrobky (hobby dílna), plesy Sport: lyžování,běh,přehazovaná Osobní volný čas: občas jezdí k rodičům, TV(seriály),rádio,CD (taneční hudba), tancování, filmy, časopisy, zpívání, skleník (zahrada) Oblíbené: ----Neoblíbené: diktáty, PC informatika,hry na PC Chybějící: rýt záhony 2) Jméno: Roman Věk: 41 let Bydliště: VD Spokojenost: ano Zaměstnání: ne Volnočasové aktivity organizované: plesy Sport: ----Osobní volný čas: úklid (koše), vycházky, popeláři (v zimě uklízet okolo popelnic), TV sledování filmy, CD (Gott), vyprovázet svého pracovníka na autobus Oblíbené: vynášet pytle Neoblíbené: ----Chybějící:-----
3) Jméno: Josef Věk: 32 let Bydliště: VD Spokojenost: ano Zaměstnání: ne Volnočasové aktivity organizované: keramická dílna, akce, plesy,výlety Sport: přehazovaná Osobní volný čas: TV, hudba,vycházky Oblíbené: ----Neoblíbené: ----Chybějící:----4) Jméno: Vlastík Věk: 45 let Bydliště:VD Spokojenost: ano Zaměstnání: úklid (na zahradě, kulturního domu), Volnočasové aktivity organizované: plesy Sport: ping-pong, kolo, plavání, fotbal, cvičení (posilování, činky) Osobní volný čas: tanec (Disko), hudba (disko), pomáhá s klienty, TV(filmy), zpívání, návštěvy, pokec, cigarety, pivo, focení, vaření Oblíbené: tanec Neoblíbené: ----Chybějící:----5) Jméno: Helena Věk: 56 let
Bydliště: VD Spokojenost: ano Zaměstnání: úklid v Domově Volnočasové aktivity organizované: plesy,zábavy, výlety Sport: ----Osobní volný čas: pletení (ponožky,tašky), háčkování uklízení, nakupování, vycházky, rádio(dechovky, moderní), TV(seriály), Oblíbené: pletení, háčkování Neoblíbené: -----Chybějící: ----6) Jméno: Jana Věk: 43 let Bydliště: VD Spokojenost: ano Zaměstnání: ne Volnočasové aktivity organizované: košíčky, papír, pedig, dramatický kroužek, zpívání v ZUŠ, „školička“, vyšívání, šití, plesy, příprava na tkaní Sport: ----Osobní volný čas: TV, moderní hudba, rádio, vycházky Oblíbené: zpěv Neoblíbené: ----Chybějící: ----7) Jméno: Dana Věk: 31 let Bydliště: VD Spokojenost: Ano Zaměstnání: Odborné učiliště, kuchařka (intr)
Volnočasové aktivity organizované: vaření, keramika, zpívání, Sport: ----Osobní volný čas: rádio, CD, TV, skládání veršů Oblíbené: skládání veršů Neoblíbené: ----Chybějící: ----8) Jméno: Irena Věk: 54 let Bydliště: VD Spokojenost: ano Zaměstnání: ne Volnočasové aktivity organizované: ruční práce, muzikoterapie, dramatický kroužek, Prague film festival (hraje ve filmech) Sport: ----Osobní volný čas: háčkování, vycházky, zpívání, TV, časopis (Háčkování), hudba (Matuška) Oblíbené: háčkování Neoblíbené: ----Chybějící: ----9) Jméno: Petra Věk: 40 let Bydliště: VD Spokojenost: ano Zaměstnání: Volnočasové aktivity organizované: keramika, košíky(pletení z papíru), šití (vyšívání ubrusů, obrázků), muzikoterapie, bohoslužby Sport: ----Osobní volný čas: TV, vycházky, puzzle, rádio, mobil
Oblíbené: ----Neoblíbené: ----Chybějící: ----10) Jméno: Radim Věk: 35 let Bydliště: VD Spokojenost: ano Zaměstnání: úklid (kulturní dům, školka) Volnočasové aktivity organizované: plesy Sport: přehazovaná, bandminton, fotbal, běhání, plavání, trampolína Osobní volný čas: TV – seriály, cigarety – balení, pivo, cvičení s činkami, posilovna, tanec (vystupování) Oblíbené: hudba (90. léta) Neoblíbené: ----Chybějící: ----11) Jméno: Zdeněk Věk: 34 let Bydliště: VD Spokojenost: ano/ne Zaměstnání: uklízení Volnočasové aktivity organizované: výlety, plesy Sport: floorball-brankář Osobní volný čas: TV(filmy, seriály), houbaření, vaření, vycházky, nakupování Oblíbené: houbaření Neoblíbené: ležení Chybějící: -----
12) Jméno: Martin Věk: 21 let Bydliště: VD Spokojenost: Ano Zaměstnání: zemědělská firma Volnočasové aktivity organizované: dřevařská dílna (košíkářská ) Sport: plavání, kolo, fotbal, přehazovaná, floorball, plavání Osobní volný čas: TV, CD ( Kabát, Scooter, Divokej Bill), čtení knih Oblíbené: plavání Neoblíbené: ---Chybějící: 13) Jméno: Petr Věk: 37 let Bydliště: VD Spokojenost: ano Zaměstnání: ne Volnočasové aktivity organizované: ruční papír (brikety), plesy, výlety, pomocné práce Sport: lyžování (běžky), běhání (štafeta), přehazovaná, kolo Osobní volný čas: hudba (country), TV( Šimon a Matouš,s port), 1x za 14 dní domů, Aljaška-knížka Oblíbené: sport Neoblíbené: ----Chybějící: ----Poznámka: sportovec, závody (Aljaška), čeká ho Korea)
14)
Jméno: Jan Věk: 48 let Bydliště: VD Spokojenost: ano Zaměstnání: ne Volnočasové aktivity organizované: dílny (papír,brikety) Sport: floorball Osobní volný čas: fotky, rádio (Gott), TV Oblíbené: ----Neoblíbené: ----Chybějící: 15) Jméno: Honza Věk: 36 let Bydliště: VD Spokojenost: ano/ne Zaměstnání: ne Volnočasové aktivity organizované: koberečky (tkaní), práce na zahradě (sekání),večerní škola Sport: floorball (brankář), petangue, fotbal (brankář), Osobní volný čas: vycházky, Filmy, TV (sport, seriály), hudba (Linkin Park, Habera, Iveta Bartošová, Ewa Farná), časopis (sport), puzzle Oblíbené: práce na zahradě Neoblíbené: ----Chybějící:
16)
Jméno: Anna Věk: 60 let Bydliště: ND Spokojenost: ano Zaměstnání: ne Volnočasové aktivity organizované: tkaní Sport: ----Osobní volný čas: televize (Ulice,zprávy), puzzle, vyšívání, rádio, hudba, písničky, rekreace (lázně) Oblíbené: ----Neoblíbené: sport Chybějící: ----Poznámky: spokojená 17) Jméno: Jaromíra Věk: 42 let Bydliště: ND Spokojenost: ano Zaměstnání: úklid v kancelářích Volnočasové aktivity organizované : plesy, tábory Sport: stolní tenis, přehazovaná, běhání Osobní volný čas: králík, rybičky, TV, rádio, čtení, návštěvy Oblíbené: ----Neoblíbené: ----Chybějící: ----18) Jméno: Lucka Věk: 28 let
Bydliště: ND Spokojenost: ano Zaměstnání: prádelna Volnočasové aktivity organizované: zahrada, šití, plesy,zábavy Sport: přehazovaná Osobní volný čas: hudba (Petr Kolář, Zbyněk Drda, Jakub Smolík), TV (seriály, pohádky) vaření: jen saláty, čaj, do města(po obchodech), malování, puzzle, knížky-o koních,kočkách Oblíbené: zvířata Neoblíbené: ----Chybějící: ----19) Jméno: Helenka Věk:58 let Bydliště: ND Spokojenost: ano Zaměstnání: ne Volnočasové aktivity organizované: šití – vyšívání, plesy Sport:----Osobní volný čas: TV (ordinace), do města (procházky), výzdoba na pokoji, rádio Oblíbené: TV Neoblíbené: ----Chybějící: ----20) Jméno: Jarmila Věk: 27 let Bydliště: ND Spokojenost: ano Zaměstnání: kuchyně(pomocná práce-mytí)
Volnočasové aktivity organizované: šití, tábory->plavání, plesy, pouť, tábory, rekreace (Jánské lázně,2x u moře-Chorvatsko,Itálie) Sport: jízda na kole Osobní volný čas: malování, hudba (Petr Novák,Jaromír Majer), procházky (do města), nákupy(do 100 Kč), TV (13.komnata,Druhý dech, Víkend, Pomozte dětem, Kapka naděje), vystřihování obrázků-Janda,Novák,Radek John Oblíbené: TV Neoblíbené: uklízení Chybějící: rehabilitace 21) Jméno: Věra Věk: 42 roků Bydliště: ND Spokojenost: ano Zaměstnání: ne Volnočasové aktivity organizované: šití,vyšívání (ubrusy) ,diskotéky, plesy Sport: Osobní volný čas: TV(Cesty domů, Eva a Robert , Sama doma), hudba, malovaní-pastelky Oblíbené: ----Neoblíbené: ----Chybějící: rehabilitace 22) Jméno: Marie Věk: 60 let Bydliště: ND Spokojenost: ano/ne Zaměstnání: ne Volnočasové aktivity organizované: tkaní, zahrada Sport:-----
Osobní volný čas: odpočívá, procházky, úklid, TV(sport, olympiáda, Ordinace, Vyprávěj), vyšívání, malování, CD, písničky Oblíbené: tkaní Neoblíbené: ----Chybějící: ----23) Jméno: Věra Věk: 72 let Bydliště: ND Spokojenost: ano Zaměstnání: ne Volnočasové aktivity organizované: multifunkční dílna, kurz pečení, kurz osobnosti, cvičení, canisterapie Oblíbené: canisterapie Neoblíbené: ----Osobní volný čas: navlékání korálků, čtení, osmisměrky, chodí do kostela, písničky (rádio), puzzle, Karel Gott, Lucie Bílá Chybějící:----24) Jméno: Martina Věk: 21 let Bydliště: ND Spokojenost:ano Zaměstnání: ----Volnočasové aktivity organizované: kurz osobnosti, pečení, dílna, výlety, akce, canisterapie, zábava, cvičení, masáže, perličková vana, ježdění na koni Sport: kuželky Osobní volný čas: hudba (Svěrák, Uhlíř, Maxim Turbulenc, dechovky), zpívání, TV (Prostřeno, Pošta pro tebe, Ordinace v růžové zahradě, Cesty domů), plavání,čtení, PC Oblíbené: ježdění na koni
Neoblíbené: ----Chybějící:----25) Jméno: Jana Věk: 47 let Bydliště: ND Spokojenost: ano Zaměstnání: ne Volnočasové aktivity organizované: šití, svíčky, muzikoterapie, pěvecký sbor, canisterapie, hipoterapie Osobní volný čas: TV, CD (Michal David), rádio, vycházky Sport:----Oblíbené: uklízení Neoblíbené: ----Chybějící:----26) Jméno: Pavla Věk: 49 let Bydliště: ND Spokojenost: ano Zaměstnání: ne Volnočasové aktivity organizované: hudební kroužek, šicí dílna, košíkářská dílna, svíčky,), taneční, biblické hodiny (náboženství, do kostela-samostatně), canisterapie výlety, zábavy, plesy Sport: cvičení (tělocvična,rotoped) Osobní volný čas: nákupy, TV (seriály-Ordinace v růžové zahradě, Ulice) , návštěvy, popovídat, rádio (Vondráčková,Gott,Michal David, Těžkej Pokondr, Zagorová, Smolík, Neckář), procházky Oblíbené: psaní, vyšíváni Neoblíbené: čtení
Chybějící: ----27) Jméno: Iveta Věk:60 let Bydliště: ND Spokojenost: ano Zaměstnání: ne Volnočasové aktivity organizované: arterapie, čtenář.kroužek, hudební kroužek (pasivně), muzikoterapie Sport: ----Osobní volný čas: zábavy, plesy, TV, vycházky Oblíbené: ----Neoblíbené: cvičení Chybějící:----Poznámky: špatná artikulace 28) Jméno: Ema Věk: 38 let Bydliště: ND Spokojenost:ano Zaměstnání: ne Volnočasové aktivity organizované: čtenář.kroužek, pěvecký kroužek, arteterapie, vycházky, doteková terapie (dotykové věci), muzikoterapie, výlety, Rytmus Sport: ----Osobní volný čas: TV(seriály- Dr.House, Ulice, romantické), CD (Moravanka), pohledy, obrázky, zvířata, tanec Oblíbené: ----Neoblíbené: cvičení Chybějící: -----
29) Jméno: Anna Věk: 47 let Bydliště: ND Spokojenost: ano Zaměstnání: ne Volnočasové aktivity organizované: zpívání, čtenářský kroužek, biblické hodiny (kněz chodí na návštěvy), zábavy, plesy, divadelní kroužek (vypravěč-jezdí vystupovat) Sport: ----Osobní volný čas: navlékání korálků, TV (kanál NOE), CD (Gott, Nedvěd, Vondráčková, Bílá), vycházky na vozíku Oblíbené: zpívání Neoblíbené: ----Chybějící: ----30) Jméno: Zdeňka Věk: 64 let Bydliště: ND Spokojenost: ano Zaměstnání: ne Volnočasové aktivity organizované: cvičení, kurz osobnosti, dílny, pečení, canisterapie Sport: Osobní volný čas: čtení (knížky), prohlížení časopisů, TV, hry (Člověče, nezlob se) Oblíbené: canisterapie Neoblíbené: ----Chybějící: -----
31) Jméno: Jindřích
Věk: 32 Bydliště: CHB Spokojenost: ano Zaměstnání: kavárna Volnočasové aktivity organizované: stacionář, Sbor církve bratrské, divadlo, koncertyNeckář, výlety Sport: jízda na kole, plavání, olympiáda(letní,zimní) Osobní volný čas: město (vycházky, nákup, hospůdka), hudba-rock,taneční,country, technodrom-závody, knihovna-knížky(vojenská technika), vaření,úklid,nákupy, TV- seriály, komedie, formule, oslavy,mejdany Oblíbené:závody, sport Neoblíbené: ----Chybějící: 32) Jméno:Dana Věk: 38 let Bydliště: CHB Spokojenost: Ano Zaměstnání: - kavárna (číšnice) Volnočasové aktivity organizované: - stacionář (sociálně- terap. činnosti, vaření, úklid, pracovní činnosti) Sport: sportovní olympiáda Osobní volný čas: vyšívání, akce- Aneta Langerová, Václav Neckář, Jakub Smolík, divadlovýlety ( i okolní město), vaření, nákupy, úklid (praní), domácnost, oslavy, mejdany, sportovní akce-> v TV, turistika, hudba, rádio, knihovna – toulavá kamera-kniha, tanec Oblíbené: turistika, vyšívání Neoblíbené: hlučné činnosti Chybějící: ---33) Jméno: Veronika
Věk: 35 Bydliště: CHB Spokojenost: Ano Zaměstnání: uklízečka v kavárně Volnočasové aktivity organizované: stacionář, ples, kino- Cinestar Sport:----Osobní volný čas: morče, vaření, nakupování, domácnost, praní, koncerty, návštěvy rodiny zpívání, cukrárna, hudba (písničky z pohádek, Iveta Bartošová, Ewa Farná), knihovna, vycházky Oblíbené: ----Neoblíbené: sport Chybějící: ----34) Jméno: Luboš Věk: 28 Bydliště: CHB Spokojenost: Ano Zaměstnání: ne Volnočasové aktivity organizované: denní stacionář samostatnost(úklid,vaření,nákupy) Sport: ----Osobní volný čas: časopisy, audio-knihy, masáže (mimo zařízení), elektrická tříkolka, koncerty, TV ->Sport (hokej,Moto GP), rádio, country, cukrárna, hospůdka, kavárna, divadlo Oblíbené: audio-knihy Neoblíbené: ----Chybějící: ---35) Jméno:Aneta Věk: 25 Bydliště: CHB
Spokojenost: Ano Zaměstnání: ne Volnočasové aktivity organizované: stacionář Sport: Sportovní olympiáda Osobní volný čas: tanec (břišní tance), TV(seriály), město(výstavy), zpívání, cukrárna,procházky, nakupování, vaření, uklízení, hry (Člověče nezlob se), PC, knihovny-CD, psaní dopisů (přátelům), hudba (dechovky, taneční) Oblíbené: tanec Neoblíbené: ----Chybějící: ---36) Jméno: Marie Věk: 49 let Bydliště: CHB Spokojenost:ano Zaměstnání: kuchyň (mytí nádobí, pomocné práce) Volnočasové aktivity organizované: dílna-(malování,keramika,ruční práce z papíru), plesy,výlety, Chceme žít s vámi - Praha Sport: ----Osobní volný čas: chození do kavárny, procházky, nakupuje, TV (pohádky,seriály), rádio (Iveta Bartošová, Gondíkovi), časopis Oblíbené: kreslení Neoblíbené: sport Chybějící: ----37) Jméno: Lukáš Věk: 38 let Bydliště: CHB Spokojenost: ano Zaměstnání: ne
Volnočasové aktivity organizované: dílny (svíčky, vyšívání, štítky-lepení, keramika), ateliér (zpívání, vystupování, muzikoterapie), plesy Sport: stolní tenis, přehazovaná Osobní volný čas: TV (zprávy, filmy, české komedie), hudba (country), úklid, nákupy Oblíbené: ples Neoblíbené: ----Chybějící:----38) Jméno: Marie Věk: 68 let Bydliště: CHB Spokojenost: ano Zaměstnání: ne Volnočasové aktivity organizované: dílna (vyšívání), Ateliér (sbor-zpívání), ples, Majáles, akce, muzikoterapie Sport: ----Osobní volný čas: osmisměrky, TV ( seriály, filmy), vycházky, návštěvy, dechovky, country, rádio, časopisy, knížky Oblíbené: muzikoterapie Neoblíbené: uklízení Chybějící: ----39) Jméno: Hana Věk: 60 let Bydliště: CHB Spokojenost: ano Zaměstnání: vrátnice v Domově (lichý týden) Volnočasové aktivity organizované: dílny( náušnice, košíčky), kavárna, PC, turistika, výlety, plesy Sport: lyžování (běžky), přehazovaná, stolní tenis
Osobní volný čas: háčkování, vyšívání, TV, rádio, CD - Gott, nákupy, vaření Oblíbené: ----Neoblíbené: ----Chybějící:----40) Jméno: Lada Věk: 25 let Bydliště: CHB Spokojenost: ano Zaměstnání: prádelna, kavárna Volnočasové aktivity organizované: dílna (papírové tašky, svíčky), ateliér (muzikoterapie, arteterapie), zábavy, plesy Sport: přehazovaná, plavání, hod kriketovým míčkem, bowling Osobní volný čas: hudba (Cd, rádio, Rytmus, Dara), TV (seriály), časopisy, noviny, , mobil, písničky, nakupování Oblíbené: vyrábění v dílně Neoblíbené: nuda, špatná nálada Chybějící:----41) Jméno: Miloš Věk: 23 let Bydliště: CHB Spokojenost: ne Zaměstnání: chráněná dílna Naděje Volnočasové aktivity organizované: plesy Sport: kolo, běhání, fotbal, volejbal, tenis, posilovna Oblíbené: ----Neoblíbené: uklízení, čtení
Osobní volný čas: TV (Ordinace v růžové zahradě, Cesty domů), hudba (kromě dechovky a country vše), křeček, vaření Chybějící: posilovna 42) Jméno: Jana Věk: 47 Bydliště: CHB Spokojenost: ano Zaměstnání: chr. d. Naděje Volnočasové aktivity organizované: plesy, Rytmus, Dampi, grilování, výlety, arterapie Sport: petanque, minigolf, kulečník Osobní volný čas: relax, PC internet, zahrada, čtení, křížovky, sudoku, vážná hudba, pěkné písničky, trio barytonistů, vaření, procházky, dovolená k rodině-sama Oblíbené: zahrada Neoblíbené: TV (nekouká!), plavání(neumí) Chybějící: kůň (jezdila na koni) Poznámky: má ráda nábytek,práce se dřevem, keramika,malování 43) Jméno: Eliška Věk:38 let Bydliště: CHB Spokojenost: ano Zaměstnání: chráněná dílna Naděje (úklid) Volnočasové aktivity organizované: rekreace (Chorvatsko, Itálie), Arteterapie, muzikoterapie Sport: jízda na kole, vybíjená Osobní volný čas: čtení (knížky ,Colombo-Smrt zpěvačky), CD (Neckář), TV(Ordinace v růžové zahradě) Oblíbené: čtení Neoblíbené: vaření, plavání ,zahrádka, ne do kostela, malování, kreslení
Chybějící: pejsek 44) Jméno: Vendula Věk:26 let Bydliště: CHB Spokojenost: ano Zaměstnání: Chráněná dílna Naděje Volnočasové aktivity organizované: plesy Sport: fotbal Osobní volný čas: korálky, vaření, TV, Jakub Smolík, Michal David, Dalibor Janda, procházky, Člověče nezlob se, pexeso, bowling, křeček Oblíbené: ----Neoblíbené: vysávání, vstávání Chybějící: ---45) Jméno: Zdeněk Věk: 52 Bydliště: CHB Spokojenost: ano Zaměstnání: chráněná dílna Naděje-zahrada, sníh-odklízení Volnočasové aktivity organizované: Sport: Osobní volný čas: TV (nohejbal, fotbal), čtení (knížky-dějiny), tancování, diskotéky, procházky Oblíbené: čtení Neoblíbené: uklízení Chybějící:-----
Anotace Jméno a příjmení:
Šárka Martincová
Katedra:
Ústav speciálněpedagogických studií
Vedoucí práce:
Mgr. Petra Jurkovičová, Ph.D.
Rok obhajoby:
2012
Název práce:
Volný čas klientů žijících v ústavních zařízeních
Název v angličtině:
Leisure clients living in residential facilities.
Anotace práce:
Diplomová práce se zaměřuje na volný čas klientů žijících v zařízeních ústavního typu, přesněji v domovech pro osoby se zdravotním postižením a v chráněném bydlení. Teoretická část se zabývá vymezením mentálního postižení, sociálních služeb a volného času. V praktické části zjišťujeme nabídku organizovaných volnočasových aktivit vzhledem ke druhu poskytované pobytové služby, jejich využití klienty a spektrem osobních volnočasových aktivit.
Klíčová slova:
Mentální postižení, domov pro osoby se zdravotním postižením, chráněné bydlení, volný čas, organizované volnočasové aktivity, osobní volný čas.
Anotace v angličtině:
This thesis focuses on leisure clients living in institutions, specifically in homes for people with disabilities and in sheltered housing. The theoretical part deals with the definition of mental disability, social services and leisure. In the practical part, we find an offer of organized leisure activities due to the type of residential services provided, their use of clients and range of personal leisure activities.
Klíčová slova v angličtině:
Mental disability, home for people with disabilities, sheltered housing, leisure, organized leisure activities, personal leisure activities.
Přílohy vázané v práci:
Příloha č. 1 Dotazník Příloha č. 2 Stručný záznam rozhovorů
Rozsah práce:
97 + 23 přílohy
Jazyk práce:
čeština
