UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Katolická teologická fakulta Ústav d jin k es anského um ní jiny k es anského um ní
Tereza Bedná ová
Slezské ezané barokní sklo ve sbírce Um leckopr myslového musea v Praze Diplomová práce
Vedoucí práce: PhDr. Marek Pu alík Praha 2012
Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci s názvem „Slezské ezané barokní sklo ve sbírce Um leckopr myslového musea v Praze“ napsala samostatn
a výhradn
s
použitím uvedených pramen a literatury a že jsem ji nevyužila k získání jiného nebo stejného titulu. Souhlasím s tím, aby práce byla zve ejn na pro ú ely výzkumu a soukromého studia.
V Praze dne 5. dubna 2012
Tereza Bedná ová
2
Bibliografická citace Slezské ezané barokní sklo ve sbírce Um leckopr myslového musea v Praze [rukopis]: diplomová práce / Tereza Bedná ová; vedoucí práce: PhDr. Marek Pu alík. -- Praha, 2012. -- 163 s.
Anotace Diplomová práce „Slezské ezané barokní sklo ve sbírce Um leckopr myslového musea
v Praze“ se
zabývá
slezským
ezaným
barokním
sklem
ve
sbírce
Um leckopr myslového musea v Praze v rozmezí od poslední tvrtiny 17. století do etí tvrtiny 18. století. V práci je popsána technika ezání a její historie. Dále se práce zabývá po átky ezby ve Slezsku, které jsou spjaty s rodinou hrabat Schaffgotsch na území Hirschberger Talu. Neopomenutelná je též osoba slavného ezá e skla Friedricha Wintera, který m l spole
se svou dílnou výrazný vliv na slezskou
v následujících desetiletích. V práci jsou rovn ž zmín ni další významní
ezbu ezá i,
edevším pak Christian Gottfried Schneider. Pro správné asové i místní za azení jsou velmi d ležité kapitoly zabývající se tvarovým a ornamentálním vývojem slezských ezaných barokních skel. Na první textovou ást práce navazuje katalog s vybranými edm ty ze sbírky Um leckopr myslového musea v Praze. V tšina t chto p edm nebyla dosud publikovaná. Pokud se v literatu e díla z katalogu objevila, asto jim nebylo v nováno p íliš mnoho pozornosti.
Klí ová slova: Slezsko-baroko-sklo- ezba- ezá
3
Abstract The Diploma thesis „Silesian Baroque Cut Glass in the collection of Museum of Decorative Arts in Prague“ deals with the collection of Silesian Baroque cut glass at the Museum of Decorative Arts in Prague spanning from the last quarter of the 17th century to the third quarter of the 18th century. The thesis describes the technique of glass cutting and its history. It also deals with the beginnings of glass cutting in Silesia, which are associated with the Schaffgotsch family in the Hirschberger Valley. Worth mentioning is also the renowned glass cutter Friedrich Winter, who along with his glass workshop substantially influenced Silesian glass cutting in the following decades. The thesis also mentiones other well-known glass cutters, particularly Christian Gottfried Schneider. The chapters dealing with the development of the shape and ornament of Silesian Baroque cut glass are important for correct classification by periods and localities. A catalogue of selected objects from the collection of the Museum of Decorative Arts in Prague follows the first part of the thesis which comprises the text. Most of the catalogue´s objects have not been published thus far or were often never presented in detail if they appeared in literature.
Keywords: Silesia-Baroque period-glass-glass cutting-glass cutter
Po et znak (v etn mezer): 230 358
4
Tímto bych ráda pod kovala vedoucímu diplomové práce PhDr. Marku Pu alíkovi za odborné vedení. Sou asn bych cht la pod kovat pracovník m Um leckopr myslového musea v Praze za jejich vst ícnost p i mém bádání v této instituci, za poskytnutí ležitých informací a fotografií vybraných výrobk , p edevším pak d kuji PhDr. Janu Schöttnerovi, Ph.D. za cenné rady a p ipomínky. Dále pat í mé pod kování pracovník m Muzea Karkonoskieho w Jeleniej Górze, st. wyk . El biet GajewskéProrok z Muzea Narodoweho we Wroc awiu za podn tné rady p i konzultacích a pracovník m Krkonošského muzea ve Vrchlabí za podporu p i sepisování této diplomové práce. V neposlední ad pat í mé pod kování PhDr. Milanu Bubnovi, Ph.D. za rady p i konzultacích heraldiky. 5
Obsah Úvod.........................................................................................................................................8 1 Literatura o slezském skle .................................................................................................... 11 2 Slezsko jak sou ást zemí Koruny eské ................................................................................ 15 3 Výroba skla až do doby barokní ........................................................................................... 20 4 iré sklo a suroviny k jeho výrob v barokní dob ............................................................... 22 5 Oblasti sklá ské výroby ve Slezsku....................................................................................... 24 5.1 Druhy skel vyráb ných ve Slezsku ................................................................................ 27 6 Historie ezání...................................................................................................................... 28 6.1 Technika ezby .............................................................................................................. 33 7 ezba na sklo ve Slezsku a osoba Friedricha Wintera ...........................................................37 7.1 Doba rozkv tu sklá ství až ke ztrát Slezska pro zem Koruny eské ............................. 41 8 Specifi nost slezského skla .................................................................................................. 46 8.1 Surovina ........................................................................................................................ 47 8.2 Vývoj tvar a dekor .....................................................................................................47 8.2.1 Období od poslední tvrtiny 17. století do první poloviny 20. let 18. století .............48 8.2.2 Období od druhé tvrtiny 18. století do 60. let 18. století ......................................... 56 8.2.3 Období 60. a 70. let 18. století ................................................................................ 61 9 Sklá ské rody ....................................................................................................................... 63 10 Christian Gottfried Schneider a další ezá i ........................................................................ 65 Záv r ...................................................................................................................................... 70 Katalog ...................................................................................................................................72 Seznam vyobrazení ............................................................................................................... 152 6
Seznam literatury .................................................................................................................. 156
7
Úvod V diplomové práci se zabývám slezským
ezaným barokním sklem ve sbírce
Um leckopr myslového musea v Praze v asovém rozmezí od poslední tvrtiny 17. století až do t etí tvrtiny 18. století. V tomto období došlo k jeho nejv tšímu rozvoji. S problematikou slezského ezaného barokního skla je možné se seznámit z n kolika publikací.
áste
je sbírka Um leckopr myslového musea v Praze zpracovaná ve
dvou katalozích vydaných k jeho výstavám v roce 1984 a 1989. V katalogu diplomové práce se nachází p evážn ta ást sbírky, která dosud zpracována nebyla. Pokud se edm ty z katalogu v literatu e už nachází, asto se jedná o p íliš stru né zmínky. Diplomová práce se skládá ze dvou ástí – z úvodního textu a katalogu. První ást diplomové práce je koncipovaná do n kolika kapitol. V první z nich se snažím obsáhnout p ehled literatury pojednávající o slezském ezaném barokním skle. Protože byla v tšina archiválií obsahující zprávy o slezském ezaném barokním skle za 2. sv tové války zni ena, stává se literatura vzniklá p ed t mito vále nými událostmi cenná pro n které své informace, které dnes již nelze dohledat. Další kapitoly pojednávají ve zkratce o historickém pozadí esko-slezské problematiky a o historickém vývoji výroby irého skla. Zvláštní kapitola je v novaná po átk m jeho výroby na území ech v dob barokní, protože se jednalo o p elomový moment, který odstartoval výrobu dokonalého silnost nného draselnovápenatého skla vhodného k ezání. Se zdokonalením skloviny došlo velkému rozmachu ezá ského um ní na obou stranách Krkonoš. Následuje vý et oblastí ve Slezsku, kde se podobné sklo vyráb lo, historie a technika
ezby na sklo až k po átk m
ezby v Hirschberger Talu (Kotlina
Jeleniogórska). Sestavení podobné práce je nemyslitelné bez zmín ní významných ezá ských osobností z p elomu 17. a 18. století, jako byli ve Slezsku Friedrich Winter nebo Mistr Koulovy íše. Ve dvou kapitolách je p iblížena doba rozkv tu slezské ezby a její postupný úpadek. Rozkv t ezby po ínající v poslední tvrtin 17. století je spjatý se šlechtickým rodem Schaffgotsch a jmenovaným Friedrichem Winterem. V druhé kapitole je nastín n postupný úpadek vysoce kvalitní ezby a jeho p
iny. Následn je
detailn probrán vývoj tvar a dekoru pomocí rozd lení do t í asových úsek . Zde jsem se snažila zejména o p ehledné zpracování všech t í podkapitol, protože ve v tšin ípad
je možné zjistit p ibližnou dataci pouze podle tvaru nebo ornamentálního
zdobení díla. P edposlední kapitola p ibližuje známé slezské sklá ské rodiny, p edevším 8
pak rodinu Preussler .
asto práv
z t chto rodin pocházeli sklá i schopní utavit
kvalitní iré silnost nné sklo pro ezá e tak d ležité. Poslední kapitola je v nována známým ezá m pracujícím po roce 1700 a p edevším slavnému slezskému ezá i z 18. století Christianovi Gottfriedovi Schneiderovi. V textové ásti jsou v závorkách pr
žn uvád ny odkazy na katalogová hesla v navazujícím katalogu. Práce klade d raz p edevším na navazující katalog. Katalog za íná Koulovou
íší a díly Friedricha Wintera a jeho dílny. Následují díla, z nichž malá ást se objevila v jiných katalozích, n která byla asto literaturou pouze zmín na a z v tší ásti nebyla dosud publikovaná v bec. Katalogové heslo se skládá z fotografie p íslušného edm tu, fotografii dopl ují údaje, pokud je bylo možno zjistit, o technické stránce, provenienci a popisu vzhledu i ezby. U každého katalogového hesla se nachází vlastní popis p edm tu a komentá vztahující se nej ast ji k dob ur ení a heraldice, kterým jsem v novala v tší pozornost. Na posledním míst
je vypsána p íslušná literatura
k jednotlivým díl m. Problematické u velké v tšiny ezaných d l je autorské ur ení, protože se signatura vyskytuje velmi vzácn . Mnoho d l vzniklých kolem poloviny 18. století vynikajících neoby ejnou kvalitou je v sou asnosti p ipsáno Christianovi Gottfriedovi Schneiderovi na základ papírových otisk a kreseb zachovaných v Muzeu Karkonoskiem w Jeleniej Górze. Tyto otisky a kresby jsou však Schneiderovi pouze ipisované v p edchozí literatu e, otázkou z stává, zda byl jejich skute ným autorem. I v tomto p ípad je t eba p i p ipisování autorství zachovávat obez etnost. Pokud se jedná o místní názvy na území Slezska, používala jsem jejich n mecké verze. D vodem je, že práce pojednává o sklá ství v dob baroka, kdy byl n mecký jazyk v Dolním Slezsku používán a v literatu e se objevují názvy skláren a obcí, pro které se mi nepoda ilo dohledat polskou i eskou variantu názvu. Použití n meckých místních názv
by m lo celou práci více zp ehlednit. Pokud existují k n meckým
názv m polské i eské varianty, jsou vždy uvedeny v závorce za n meckým názvem hned u prvního zmín ní. V pr
hu práce na této diplomové práci se mi poda ilo mimo návšt v
Um leckopr myslového musea v Praze navštívit Severo eské muzeum v Liberci, Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, Muzeum Karkonoskie w Jeleniej Górze a Muzeum Narodowe we Wroc awiu. Na t chto místech jsem m la možnost poznat díla z autopsie a rovn ž konzultovat problematiku slezského ezaného barokního skla s odborníky zde pracujícími. 9
V záv ru shrnu provedení mnou vyty eného cíle, snahu o podání uceleného pohledu na problematiku slezského ezaného barokního skla a poukážu na p ínos diplomové práce, jež se nachází p edevším v katalogu.
10
1 Literatura o slezském skle Zájem o slezské ezané barokní sklo souvisel v prvé ad se sb ratelstvím a s rozvojem muzeí, ve kterých se nacházely um lecké p edm ty, mimo jiné i historické sklo. Tato muzea poskytovala vzory pro sou asnou produkci i materiál, díky n muž se mohl upev ovat dobový vkus. P irozenou pot ebou bylo zpracování t chto fond . Slezské ezané barokní sklo je umíst né jak v eských, tak v zahrani ních muzejních sbírkách. Na našem území bylo nejstarší muzeum tohoto typu založeno v Liberci roku 1873,1 roku 1885 následovalo založení Um leckopr myslového musea v Praze. Vojt ch Lanna daroval tomuto muzeu roku 1906 svoji soukromou sbírku skla, Gustav Edmund Pazaurek podobn u inil v roce 1932. Tyto dv sbírky se staly základem sv toznámé muzejní sbírky. 2 Další muzea vlastnící p edm ty slezského barokního skla jsou Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, Sklá ské muzeum Kamenický Šenov a Slezské zemské muzeum v Opav . Ve Slezsku vlastní významnou sbírku Muzeum Karkonoskie w Jeleniej Górze a Muzeum Narodowe we Wroc awiu. Další muzea se slezským ezaným sklem jsou Muzeum Narodowe w Warszawie, Glasmuseum Passau, Landesmuseum Württemberg ve Stuttgartu (zde se v sou asnosti nachází s výjimkou islámského skla celá sbírka Ernesta Wolfa), Museum für Kunst und Gewerbe Hamburg, Museum für Angewandte Kunst Köln, Museum Kunstpalast v Düsseldorfu, Museum für Kunsthandwerk
Frankfurt,
Museum
August
Kestner
v Hannoveru,
Kunstgewerbemuseum Berlin, Bayerisches Nationalmuseum München, Germanisches Nationalmuseum v Norimberku, Schleswig-Holsteinische Landesmuseen Schloss Gottorf, Badisches Landesmuseum Karlsruhe, Bremer Landesmuseum / FockeMuseum, Österreichisches Museum für angewandte Kunst / Gegenwartskunst ve Vídni, Kunsthistorisches Museum ve Vídni (zde se v sou asnosti nachází sbírka Rudolfa von Strassera), Victoria and Albert Museum v Londýn , Ermitáž v Petrohradu, The Corning Museum of Glass, The Metropolitan Museum of Art v New Yorku, The Art Institute of Chicago (v posledních dvou jmenovaných muzeích se v sou asnosti nachází sbírka Jacquese Mühsama).3
edevším pracovníci t chto muzeí byli a jsou nez ídka tv rci
1
http://www.muzeumlb.cz/?page=omuzeu, vyhledáno 26. 11. 2011. Alena ADLEROVÁ (a kol.): Um leckopr myslové muzeum v Praze 1885–1985, Praha 1985, nepag. 3 Olga DRAHOTOVÁ: Severo eské barokní ezané sklo ve sv tle historicky lokalizovaných památek. In: Ars vitraria 4, 1973, 22; http://www.artic.edu/aic/collections/exhibitions/CaseWine/motif. 2
11
publikací o slezském skle. Je možné se setkat i s katalogy soukromých sbírek, ve kterých se mimo jiné nachází slezské sklo. Autorem, který nejd íve celistv zpracoval problematiku slezského skla, byl Eugen von Czihak a jeho kniha „Schlesische Gläser“ vydaná v roce 1891.4 Na informace z Czihakovy knihy velmi asto odkazuje literatura vzniklá po 2. sv tové válce p edevším proto, že v tšina archiválií byla za vále ných událostí zni ena a tak se stává práv publikace „Schlesische Gläser“ cenným informa ním zdrojem. Mezi první, kdo publikovali o slezském skle, pat il Gustav Edmund Pazaurek se zpracováním muzejní sbírky Severo eského muzea v Liberci. 5 Robert Schmidt zpracoval dva katalogy sbírky Jacquese Mühsama. 6 Svým obsáhlým dílem „Das Glas“ pak v lenil do kontextu vývoje evropského skla i slezskou produkci. Zajímavé jsou p edevším podkapitoly v nované tvarovému a ornamentálnímu vývoji. 7 Kapitoly zabývající se slezským sklem obsahují dv díla od Františka Xavera Ji íka z 30. let 20. století, 8 kdy byl editelem Um leckopr myslového musea v Praze.9 Badatelka Brigitte Klesse se v 60. letech 20. století v novala alegorickým a mytologickým p edlohám ezaného barokního skla10 a také zpracovala první katalog bývalé soukromé sbírky skla Helfrieda Kruga.11 V následujícím desetiletí byl vydán druhý díl katalogu té samé sbírky zpracovaný stejnou autorkou.12 V roce 1978 zpracovala ve spolupráci s Axelem von Saldernem katalog k dnes již bývalé sbírce Fritze Biemanna. 13 Roku 1987 byl vydán obsáhlý katalog sbírky Ernesta Wolfa ve spolupráci Brigitte Klesse a Hanse Mayra. 14
4
E[ugen] v[on] CZIHAK: Schlesische Gläser, Breslau 1891. Gustav Edmund PAZAUREK: Die Gläsersammlung des Nordböhmisches Gewerbemuseums in Reichenberg, Leipzig 1902. 6 Robert SCHMIDT: Die Gläser Sammlung Mühsam. Beschreibender Katalog mit Kunstgeschichtlichen einführungen von Robert Schmidt, Berlin 1914; Robert SCHMIDT: Die Gläser Sammlung Mühsam. Neue Folge. Beschreibender Katalog mit Kunstgeschichtlichen einführungen von Robert Schmidt, Berlin 1926. 7 Robert SCHMIDT: Das Glas, Berlin und Leipzig 1922, 250–290. 8 F[rantišek] X[aver] JI ÍK: eské sklo, Praha 1934a, 71–79; F[rantišek] X[aver] JI ÍK: Kniha o skle, Praha 1934b, 149–154; 9 http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/praha/sporilov/ostatni/jirik.htm, vyhledáno 7. 1. 2012. 10 Brigitte KLESSE: Allegorische und mythologische Kupferstichvorlagen im Glasschnitt des Barocks. In: Journal of Glass Studies XIV., 1972, 117–140. 11 Brigitte KLESSE: Glassammlung Helfried Krug. Beschreibender Katalog mit kunstgeschichtlicher Einführung, Bd. 1, München 1965. 12 Brigitte KLESSE: Glassamlung Helfried Krug Bd. 2, Bonn 1973. 13 Brigitte KLESSE / Axel von SALDERN: 500 Jahre Glaskunst. Sammlung Biemann, Zürich 1978. 14 Brigitte KLESSE / Hans MAYR: European glass from 1500–1800. The Ernesto Wolf Collection, Víde 1987. 5
12
Kresbám a papírovým otisk m p ipisovaným Christianovi Gottfriedovi Schneiderovi (dnes zachovaným v Muzeu Karkonoskiem w Jeleniej Górze) se v 60. letech 20. století v noval badatel Franz Adrian Dreier. 15 V 80. letech 20. století se slezskému sklu v novala polská badatelka Anna Chrzanowska, p edevším pak stejn jako Dreier kresbám a papírovým otisk m
ezeb p ipisovaným Christianovi
Gottfriedovi Schneiderovi. 16 Anna Chrzanowska je rovn ž autorkou katalogu skla Muzea Narodoweho we Wroc awiu z roku 1991.17 Mezi um leckými historiky, zabývajícími se slezským ezaným barokním sklem, má významné místo Olga Drahotová. Ve spolupráci s Helenou Brožkovou a Dagmar Hejdovou se podílela na sestavení katalogu „ eské sklo II. Sklo 2. poloviny 17. století a 18. století“, který byl vydán k výstav Um leckopr myslového musea v Praze roku 1984.18 K výstav téhož muzea v roce 1989 pak Olga Drahotová zpracovala katalog „Barokní ezané sklo 1600–1760“. 19 Oba jmenované katalogy v nují zna nou ást problematice slezského ezaného skla. Dietmar Zoedler ve své práci „Schlesisches Glas, Schlesische Gläser, Geschichte und Geschichten“, vydané ve Würzburgu roku 1996, p ehledn shrnuje poznatky autor edešlých a pracuje s ov enými fakty platnými i po 2. sv tové válce.20 Slezským sklem se rovn ž zabýval Rudolf von Strasser. Ve spolupráci s Walterem Spieglem pak zpracoval katalog své vlastní sbírky. 21 Ve spolupráci se Sabine Baumgärtner zpracoval katalog k výstav své sbírky v Kunsthistorisches museu ve Vídni, která se konala v roce 2002.22 Tuto sbírku v roce 2004 Kunsthistorisches museu daroval.
15
Franz-Adrian DREIER: Stichvorlagen und Zeichnungen zu Gläsern Christian Gottfried Schneiders. In: Journal of Glass Studies VII, 1965, 66–78. 16 Anna CHRZANOWSKA: Artystyczne szk a skie XVII i XVIII w., Warszawa 1987; Anna CHRZANOWSKA: Odbitki dekoracji szkie Christiana Gottfrieda Schneidera. In: Roczniki Sztuki skiejII, Wroc aw 1963, 128-132, Tab. LIII–LXIV. 17 Anna CHRZANOWSKA: Szk o nowo ytne 16–18 w., Wroc aw 1991. 18 Helena BROŽKOVÁ / Olga DRAHOTOVÁ / Dagmar HEJDOVÁ: eské sklo II. Sklo období baroka 2. polovina 17. století a 18. století [ ást textová] (kat. výst.), Praha 1989; Helena BROŽKOVÁ / Olga DRAHOTOVÁ / Dagmar HEJDOVÁ: eské sklo II. Sklo období baroka 2. polovina 17. století a 18. století [ ást obrazová] (kat. výst.), Praha 1989. 19 Olga DRAHOTOVÁ: Barokní ezané sklo 1600–1760 (kat. výst.), Praha 1989. 20 Dietmar ZOEDLER: Schlesisches Glas. Schlesische Gläser. Geschichte und Geschichten, Würzburg 1996. 21 Rudolf von STRASSER / Walter SPIEGL: Dekoriertes Glas. Renaissance bis Biedermeier. Meister und Werkstätten. Katalog Raisonné der Sammlung Rudolf von Strasser, München 1989. 22 Rudolf von STRASSER / Sabine BAUMGÄRTNER: Licht und Farbe. Dekoriertes Glas – Renaissance, Barock, Biedermeier. Die Sammlung Rudolf von Strasser (kat. výst.), Wien 2002.
13
Další významnou badatelkou v oblasti slezského ezaného barokního skla je Stefania elasko, která uve ej uje ve svých dílech etné nové poznatky. 23 Mezi díla, zabývající se Slezskem jako svébytnou um leckou oblastí v rámci zemí Koruny eské, pat í publikace vzniklé k výstav Národní galerie v Praze v roce 2006–2007 „Slezsko – perla v eské korun “, z nichž je pro pot eby sklá ství nejpodn tn jší katalog výstavy. 24 Známým asopisem o sklá ství je „Sklá a keramik“, v 2. polovin 20. století byl vydáván sborník „Ars vitraria“ Muzeem skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Dodnes je vydávaný sborník „Roczniki sztuki
skiej“ Muzeem Narodowym we Wroc awiu.
Ve všech t ech p ípadech je možné nalézt zajímavé p ísp vky týkající se slezské sklá ské výroby.
23
Stefania ELASKO: Gräflich Schaffgotsch'sche Josephinenhütte. Kunstglasfabrik in Schreiberhau und Franz Pohl 1842–1900. Ein Beitrag zur Kulturgeschichte des Hirschberger Tales, Tittling 2005; Stefania ELASKO: Szk o europejskie w Muzeum Karkonoskim w Jeleniej Górze, Jelenia Góra 2006. 24 Andrzej NIEDZIELENKO / Vít VLNAS: Slezsko, perla v eské korun . T i období rozkv tu vzájemných um leckých vztah (kat. výst.), Praha 2006.
14
2 Slezsko jak sou ást zemí Koruny eské Slezsko své jméno dostalo podle jednoho z kmen , Slezan , jež území obývaly. Díky hlubokému pohrani nímu hvozdu bylo území již v 8. století rozd leno na dva autonomní celky. Prvním celkem bylo vlastní Slezsko (dolní a st ední ást historického území), druhý celek bylo Opolsko, to se stalo v budoucnu základem pozd jšího Horního Slezska. Z obou celk
bylo významné hlavn
Horní Slezsko. Toto území bylo
v minulých dobách zajímavé pro ovládnutí a kontrolu obchodu probíhajícím na ece Od e, což bylo hlavním d vodem mocenských zájm polských i eských panovník , pruské hohenzollernské a rakouské habsburské velmocenské politiky. Sousedé Slezska (Polsko, Uhry, Braniborsko, Morava,
echy a obojí Lužice) ovliv ovali vzájemné
politické, náboženské, kulturní a hospodá ské vztahy. Slezsko nikdy netvo ilo podobn zem pisn uzav ený celek jako echy. Jih je chrán n Jizerskými horami, Krkonošemi, Orlickými horami, Jeseníky a Beskydami, nicmén sever není horami chrán n. Hranici s jinými územími tvo ily hlavn husté lesy a sí
ek.
Zem byla d lená na knížectví, od roku 1163 se Slezsko politicky osamostatnilo a vládli zde Piastovci.25 Do nástupu krále Jana Lucemburského bylo na slezském území až na osmnáct menších politických útvar . U t chto útvar bylo velmi problematické udržení nezávislosti a stále zde byla hrozba ztráty samostatnosti. Nad Slezskem se vznášela otázka, kdy který ze sousedních vládc zasáhne. Slezsko se svou ekonomickou vysp lostí více p ibližovalo k mocnému a prosperujícímu
eskému státu doby
posledních P emyslovc . Polsko bylo upozad no hlavn díky rozdílným kulturním a etnickým pom
m. Král Václav II. pak využil spor
piastovských knížat a získal
polskou korunu. Faktem z stává, že poslední P emyslovci byli se svými mocenskými snahami aktivní a úsp šní.26 Po p ekonání doby vlády Jind icha Korutanského byly v echách dobré podmínky pro znovuobnovení mocenských zájm sm rem do Slezska a Polska. Na tr n nastoupil Jan Lucemburský, který se pokládal se p emyslovského d dice a užíval titulu polského krále. Tento fakt velmi t žce nesl polský král Kazimír III. Veliký. 27 Jan 25
Lenka BOBKOVÁ / Radek FUKALA: Slezsko jako sou ást zemí eské koruny. In: Mateusz KAPUSTKA / Jan KLÍPA / Andrzej KOZIEL / Piotr OSZCZANOWSKI / Vít VLNAS (eds.): Slezsko, perla v eské korun . Historie, kultura, um ní, Praha 2007, 23sqq. 26 Radek FUKALA: Slezsko neznámá zem Koruny eské. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740, eské Bud jovice 2007, 16–65. 27 Ji í SP VÁ EK: Král diplomat (Jan Lucemburský 1296–1346), Praha 1982, 222sqq.
15
postupn ve Slezsku úsp šn posiloval svou moc.28 V roce 1335 se Jan Lucemburský vzdal definitivn
titulu polského krále kv li posílení míru (jednání v Tren ín
a
29
v Uherském Vyšehrad ). Úmluvy však specifikovaly p esn vrchní lenní moc eského krále nad Slezskem a Opolskem. Tyto smlouvy odstartovaly další jednání st edoevropských šlechtic a umocnily p iblížení Slezska k eskému státu. Problematické byly ale vztahy mezi eským vládcem a vratislavským biskupem Nankerem z Oxy. Ten houževnat podporoval politiku krakovského dvora. Léta trvající spory pak ukon ila až Nankerova smrt roku 1341. V následujícím roce byl zvolen jako vratislavský biskup P eclav z Poho elce a léta jeho správy jsou ozna ována zlatým kem vratislavské diecéze. Hlavní bodem v jeho vlád byla podpora Lucemburské politiky a respekt sv tské svrchovanosti eského vládce nad celou diecézí. Ta však v rámci církevních vztah z stala pod vlivem Hn zdenského arcibiskupství. 30 Roku 1346 se stal Karel IV. ímským králem. Po sporech o slezská území, kterých byl sv dkem jako markrab , se rozhodl vynaložit velké síly k do ešení právních pom
slezských a opolských knížat k eskému státu. Po událostech jako byla 26.
srpna 1346 bitva u Kres aku a uzav ení namyslovského míru v listopady 1348 se uklidnila situace jak ve Slezsku, tak ve vztahu polské a eské strany. Nastalo tak období politického ustálení, ekonomického i obchodního rozvoje a v neposlední ad rozvoje kultury díky za len ní k silnému eskému lucemburskému státu. Karel IV. velmi dbal na vytvá ení rodových lén a na posilu rodové moci. Rokem 1348 za alo užívání ozna ení zem
Koruny
eské (Corona regni Bohemiae, resp. Regnum et corona
Bohemiae, království a Koruna království eského). Ozna ení platilo pro skupinu zemí (tzn. pro p vodní území
eského p emyslovského státu, ostatní v len né zem
a
zahrani ní léna), kde Karel IV. vládl, nehled na etnické rozdíly i právní tradice. Pro jiny Slezska se stal p elomovým rok 1348, protože byla vydána listina legalizující lenní závislost slezských knížat na eském králi a na Korun vládu
eských panovník
ve vratislavském knížectví, stejn
eské, tzn. bezprost ední jako u budyšínské a
zho elecké marky (listina byla dvanáctou ze trnácti listin ze 7. dubna 1348). V listin je termín inkorporace, který poukazuje na nemožnost odd lení i jakéhokoliv zcizení – území je v
spojeno a nesmí být odd leno i jakkoliv zcizeno. Dále se zde uvádí, že
Slezsko je v prvé ad
lénem eského státu a poté íše. K op tovnému potvrzení
28
FUKALA 2007, 66–81. BOBKOVÁ/FUKALA 2007, 33. 30 FUKALA 2007, 66–81. 29
16
myšlenky došlo p i Karlov korunovaci na císa e roku 1355 v ím . Pojem Koruna byl státoprávním výrazem pro celý stát vybudovaný Karlem IV. Ve stát byly dva druhy íslušnosti. První forma byla bezprost ední vláda
eského krále v echách,
Budyšínsku, Zho elecku a ve Slezsku p edevším ve Vratislavsku a Hlohovsku, druhá forma byla lenní vztah ke t em moravským lén m (markrabství moravské, olomoucké biskupství a opavské knížectví) a ke zbývajícím slezským (resp. opolským) knížectvím. Dále m l eský král v držení další léna a zástavy (nap . Chebsko). Karel IV. se potýkal po dobu své vlády ve Slezsku s menšími i v tšími potížemi a rozhodn to nebyl ideální stav. Jedná se o vratislavské biskupství, které se neza lenilo pod metropolitní moc arcibiskupa pražského a z stalo pod vlivem arcibiskupa hn zdenského. I nadále se objevovaly st ety se silnými slezskými knížaty, jako byl sebev domý zahá ský kníže Jind ich V. zvaný Železný, nebo Boleslav II. Svídnický, s jehož nete í, Annou Svídnickou, se Karel IV. oženil a upevnil tak znovu svojí moc na Slezském území. Anna Svídnická mu dala syna Václava, který se stal pozd ji eským králem. 31 i husitských bou ích kladlo katolicky založené Slezsko husit m odpor a Vratislav se stala st edem zájm Zikmunda Lucemburského v boji o eský tr n, ze Slezska pak byla vytvo ena základna k protihusitským výpravám. Husitská vojska ovšem i p es silný slezský odpor postupovala a zabírala si zde území. 32 Husité opustili Slezsko až v letech 1434–1435.33 Ve Vratislavi vzr stal odpor k husitství, ten se stup oval za vlády utrakvistického Ji ího z Pod brad, kterého nep ijali jako právoplatného panovníka. Ji ího z Pod brad však respektovali zbytek Slezska a Polsko. Husitské války p inesly zhoršení hospodá ských pom
.34
hem 15. a 16. století zapustila ko eny v hornoslezských knížectvích a na Opavsku eština. V Dolním Slezsku, u Žid a íšské šlechty se však udržela n
ina.
Slezská knížata se b hem 16. století snažila o regionální politiku, to bylo odrazem boje proti bohemocentrismu. Dalším jevem 16. století bylo zatla ení katolicismu pod vlivem luterství, které i zde našlo živnou p du. Hnacím motorem zm n byla pro šlechtu myšlenka sekularizace církevního majetku.35
31
FUKALA 2007, 82–94. FUKALA 2007, 110–116. 33 BOBKOVÁ/FUKALA 2007, 43. 34 FUKALA 2007, 143. 35 FUKALA 2007, 146sqq. 32
17
Na za átku 17. století probíhal jak v echách, tak ve Slezsku zápas mezi panovnickým absolutismem Habsburk (ti nastoupili po smrti Ludvíka Jagellonského na eský tr n roku 1526)36 a mezi opozi ní politikou stav . Postupn ve Slezsku sílily obavy z Habsburk a s nimi související katolické víry. Za vlády Rudolfa II. žádali Slezané v Praze náboženskou svobodu, v tší autonomii zem , svobodnou volbu panovníka, definitivní zesv tšt ní ú adu vrchního zemského hejtmana (jímž byl v 16. století pravideln vratislavský biskup) a nezávislost na eské kancelá i.
eští a slezští
protestanti úzce spolupracovali a dle p íkladu eských protestantských stav si Slezané 20. srpna 1609 vymohli obdobnou variantu náboženského majestátu, jímž se povolovala svoboda augšpurského vyznání. Císa Matyáš pak potvrdil Slezan m náboženský majestát a schválil samostatnou slezsko-lužickou kancelá nezávislou na Praze. i bojích s Habsburky slezská knížata smýšlela r znorod , k eským a íšským záležitostem m la vlastní postoj. Když pak vstupuje do stavovského povstání Slezsko, stává se konflikt st edoevropským. Prohra eských stav tuto ást zem tolik nezasáhla, faktem ovšem z stává, že i zde prošla šlechta stejným organiza ním p eskupením jako v echách a na Morav . P ichází v plné mí e habsburský absolutismus, centralismus a katolicismus. Politiku za ali více ovliv ovat rody, které ze sporu vyšli vít zn (nap . Liechtensteinové, Eichendorffové, Oppersdorffové, Gaschinové, Schaffgotschové a Vrbnové). Pouze v n kterých dolnoslezských knížectvích m li protestanti úto išt .37 Slezská protestantská knížata m la díky vestfálskému míru na rozdíl od
eského
království zvláštní postavení a mohla na svém území operovat se svobodou vyznání.38 To musel habsburský panovník respektovat. Horní Slezsko se díky habsburskému nátlaku stalo op t katolickým územím. Vliv m l i faktor, že se Slezsko zem pisn nacházelo vedle tolerantního polsko-litevského státu a protestantských zemí – Saska s nov p ipojenými obojími Lužicemi a Braniborska. Celá politická a náboženská situace se odrazila rovn ž v pon kud odlišném rázu baroka.39 Postupn docházelo k odpoutávání Slezska od zemí Koruny eské. Tento proces byl dlouhodob jšího charakteru a zp sobily ho r zné vlivy jako rekatoliza ní politika Habsburk a úpadek prestiže tohoto rodu, ztráta obojí Lužice i ekonomické zájmy Vratislavi. Pruský král Fridrich II. Veliký pak roku 1740 využívá p íležitosti v této 36
Petr ORNEJ (a kol.): D jiny zemí Koruny eské 1. Od p íchodu Slovan do roku 1740, Praha 1992, 215–220. 37 FUKALA 2007, 183–196. 38 BOBKOVÁ/FUKALA 2007, 69. 39 FUKALA 2007, 183–196.
18
nelehké dob , kdy Uhry byly vy erpané válkami s Turky a stavovskými povstáními. Když zem el císa Karel VI. a na tr n nastoupila díky pragmatické sankci jeho dcera Marie Terezie (20. 10. 1740),40 p išlo na adu mnoho konflikt i p es d ív jší uznání zmín ného dokumentu. Do pop edí se dostával zájem o nové rozd lení moci v Evrop .41 Pruský vládce Fridrich II. Veliký 16. prosince 1740 obsadil celé Slezsko. Tehdy vládnoucí královna Marie Terezie vojensky odpov
la a za ala ada bitev
ozna ovaných jako války o rakouské d dictví. Spory se dlouho vlekly, až byla panovnice donucena mocnostmi Anglií a Francií k podepsání míru 30. dubna 1748. Zde se ú edn definitivn z ekla Slezska a n kolika menších území. S takovou ztrátou se nicmén nehodlala smí it a v budoucnu jej cht la získat zp t. K boji došlo za T etí slezské války (1756–1763), která byla velmi krvavá a finan
vy erpávající pro
slezskou i pruskou stranu. Válka nevedla pro zú astn né ke zdárnému konci a tak byla sepsána na záme ku Hubertusburg u Lipska další mírová dohoda 15. února 1763. Ztráta Slezska monarchii zasáhla kulturn , ekonomicky i politicky. 42
40
Heinz RIEDER: Marie Terezie. Osudová hodina Habsburk , Praha 20043, 26sq. Rudolf ŽÁ EK: Slezsko, Praha 2005, 86–104. 42 Pavel B LINA (a kol.): D jiny zemí Koruny eské II. Od nástupu osvícenství po naši dobu, Praha 1992, 18–22. 41
19
3 Výroba skla až do doby barokní Výroba skla je známá již z 5. a 4. tisíciletí p . n. l.43 Sklo vzniklo pravd podobn na území dnešní Sýrie náhodou p i rozd lání ohn , když se spekla soda a písek. 44 Mezi první sklen né výrobky pat ily opakní korálky, p ív sky, amulety, šperky, íšky, misky a lahvi ky na vonné oleje i lí idla. Nádobky se ve v tšin p ípad tvarovaly technikou navíjení skloviny na pískové jádro. Od 7. století p . n. l. se za ínají užívat další techniky – vybrušování nádob z bloku skla, mozaiková technika, tavení rozdrcené frity ve dvoudílných formách a tavení skla na ztracený vosk. Kolem p elomu našeho letopo tu byla vynalezena sklá ská píš ala. Tento vynález byl pro sklá skou výrobu skute elomový. Výroba se velmi urychlila a zlevnila. Sklo syrského charakteru se b hem 1. století rozší ilo po celé íši ímské. Starší vrstvené a barevné mozaikové sklo nahrazuje od konce 2. století odbarvené iré sklo. Tento druh skla pak zcela za ne p evládat ve výrob luxusního skla všeobecn . asto se na n m uplat uje brus a ezba. Když byla ve 4. století íše rozd lena na východo ímskou a západo ímskou, výroba se v její západní ásti za íná pozvolna m nit a postupn upadat. Na sever od Alp se pak vyrábí tzv. lesní sklo (draselné sklo zelenavé barvy). Blízký východ však na antickou tradici ve sklá ství navázal v daleko v tší mí e, její výrobní postupy zde byly zachovány a vyráb lo se zde i nadále velmi kvalitní sklo. Ve 12. a 13. století probíhal mezi P edním východem a Itálií (hlavn Benátkami) velmi intenzivní obchodní styk. To zap
inilo, že za aly na evropský kontinent znovu
pronikat sklá ské technické impulsy. Itálie a jí ovlivn ná výroba pracuje se sodnou sklovinou. Na konci 13. století znali pravd podobn benátští sklá i výrobu irého skla. V pr
hu 14. a 15. století dovedli sklá i své výrobky ke skute né dokonalosti. Už
v polovin 15. století utavili sklo podobné horskému k iš álu. B hem 15. a 16. století sklá i v Benátkách užívají velké množství výrobních postup
a zdobících technik.
Vkusu pozdní renesance v Itálii pak odpovídalo iré sklo (cristallo), které bylo zdobené nálepy, oušky, malinami a nit mi. Postupn se výroba skla v benátském stylu rozší ila do dalších evropských zemí (nejkvalitn jší sklo dle benátského stylu je známé z Nizozemí a Francie).45
43
Olga DRAHOTOVÁ: Evropské sklo. Sb ratelský pr vodce d jinami evropského skla, Praha 1985, 12. PLINIUS starší: Kapitoly o p írod (Naturalis historia), Kniha XXXVI, Praha 1974, 322sq. 45 DRAHOTOVÁ 1985, 12sqq. 44
20
Pokusy o výrobu benátského skla v Evrop ovlivnili zdejší tvorbu. Technické a stylové vlivy z Itálie se uplatnily ve výrob místní tradici a technické možnosti. století se na území kvality. 47 Postupn
46
eské. eská výroba však byla vázaná i na
Surovinové možnosti zap
inily, že už od 14.
ech tavila draselnovápenatá sklovina. Byla však velmi nízké došlo ke zdokonalení nejen skloviny, ale i tvar
a dekor .
Zdokonalení skloviny sklá i dosáhli v tším išt ním surovin, dokonalejším protavením, sb rem ne istot z jejího povrchu a v neposlední ad též vylepšením stavby sklá ských pecí. 48 Už v 16. století se objevují na hutích zmínky o výrob „bílého“ skla, to znamená pr hledného a irého. Jednalo se pravd podobn o p edstupe dokonalého irého skla ze 17. století. Rozvoj výroby takového materiálu stejn jako ezby zastavila t icetiletá válka.
iré sklo postupn za alo vytla ovat z trhu sklo benátské. Je p íhodné vzít
v potaz, že velký podíl na rozvoji ezá ského um ní m li experimentující hu mist i a fouka i skla, díky nimž byla tato p evratná surovina utavena. 49
46
Olga DRAHOTOVÁ: eské sklo, Praha 1970, 18. Karel HETTEŠ: O tradici eského skla a jeho p vodnosti. In: Tvar 13, 1962, 2. 48 DRAHOTOVÁ 1970, 18. 49 KLANTE 1936, 124sq. 47
21
4 iré sklo a suroviny k jeho výrob v barokní dob Pro iré tvrdé t žké sklo, které je dokonale utavené bez vad a barevných odstín , se užívá asto pojem „ eské k iš álové sklo.“ Jedná se však o druh, nikoliv o ozna ení vodu výrobku. V dalším textu bude z tohoto d vodu užíváno ozna ení iré sklo. iré sklo pln uspokojovalo barokní vkus masivním tvarem a nejvíce typickou broušenou a ezanou výzdobou.50 Hlavním d vodem jeho obliby byla nejv tší podobnost horskému iš álu, a to vlastnostmi i vzhledem, i když se jedná o surovinu um lou.51 Za átek výroby irého skla v dob barokní je datován do 70. let 17. století. S naprostou jistotou není možné ur it, kde p esn poprvé bylo toto sklo utaveno. P edpokládá se, že bylo utaveno v oblasti východní Šumavy i v oblasti Nových Hrad v Jižních echách. Po t icetileté válce se obnovuje v zemích Koruny eské italský vliv a s ním pak benátský styl skla díky p ílivu italských a nizozemských sklá . Sklárny na Šumav a v jižních
echách používaly pro výrobu skla v benátském stylu sodnovápenatou
sklovinu. Obsahem sklá ského kmenu byl drcený k emenný písek, borax, vinný kámen, arsenik a náhradou mletého vápence se p idávala plavená k ída. Jako tavidlo se užíval nejspíše ledek sodný, který se musel dovážet. Pro výrobu oby ejn jších skel se užívala potaš pro svou výhodnou cenu a lepší dostupnost. Je možné, že když se nedostávalo dováženého ledku, nahradila ho ve sklovin pro výrobu dle benátského zp sobu potaš. Výrobní proces za použití potaše se zdokonaloval a velmi pro išt ná potaš sloužila k tavení irého skla. Vznikla tím irá draselnovápenatá sklovina. 52 Suroviny k výrob
irého nezabarveného skla musely být velmi dob e
pro išt né, protože jinak p edevším oxidy železa i jiných barvících kov zp sobovaly nazelenalé i nažloutlé zabarvení. Pro docílení dokonalého nezabarvení se sklo tzv. odbarvilo pomocí fialov
barvícího burelu, který doplnil nazelenalé
i nažloutlé
zabarvení skla. Vznikl tak na pohled mén výrazný šedý odstín. U této metody bylo však nutné dbát na správné dávkování burelu, aby nedošlo k neúplnému dobarvení (z stal by nazelenalý i nažloutlý odstín) i p ebarvení p íliš do fialova. 53
50
Jan KLEPL: Rozmach eského skla. In: Co daly naše zem Evrop a lidstvu 1. Od slovanských rozv st k národnímu obrození, Praha 1939, 206. 51 Jaroslav Raimund VÁVRA: P t tisíc let sklá ského díla. tení z d jin skla, Praha 1953, 130. 52 Jitka LN NI KOVÁ: Šumavské sklá ství, Sušice 1996, 20. 53 Rudolf HAIS / František VOLD ICH: Vývoj složení eských užitkových skel. In: Roland KIRSCH: Historie sklá ské výroby v eských zemích 2. díl/1. Od konce 19. století do devadesátých let 20. století, Praha 2003, 303sq.
22
Ko eny irého skla na území ech v dob barokní je možné ur it na t ech hutích. První hu , kde s velkou pravd podobností mohlo dojít k utavení irého skla, byla hu v Nových Hradech na Buquoyském panství. Jejím zakladatelem v letech 1673–1674 a vedoucím byl technolog Louis le Vasseur d´Ossimont, který p išel z francouzsko– vlámského pohrani í. Tato hu byla jednou z nejvýznamn jších v zemích Koruny eské a vyráb la opálové a iré sklo velké kvality. Vzhledem k tomu, že se v té dob produkce v Nizozemí velmi podobala benátské, je možné, že i sklo z Nových Hrad mohlo být benátského rázu.54 Na vimperském eggenberském panství byla Helmbašská hu (známá rovn ž jako Janouškova). Zde pracoval skelmistr Michael Müller. Dobové zprávy ho ozna ují za vynálezce vápenato-draselného k ídového skla z roku 1683 (m lo by se jednat o sodné sklo benátského typu, kde bylo jako p ísady užito plavené k ídy místo drceného vápence).55 Michael Müller m l také vyráb t sklo rubínové. 56 Dochované prameny informují, že eggenberská hu v Borové m la p ed rokem 1677 v tší spot ebu potaše. To p ivádí k myšlence klást ko eny irého skla sem.57 Hu založili dva francouzští brusi i Claude Barot z Melun a Jean Olivier Decoré z Poitiers. Oba jmenovaní d íve pracovali v Nových Hradech. Když však roku 1677 oba odešli, innost hut se zastavila. 58 Se znalostí výroby k ídového skla je možné se setkat i ve druhém vydání Kunckelova spisu „Ars vitraria experimentalis“ z roku 1689. O napodobení horského iš álu pomocí skla se v 80. letech 17. století snažili rovn ž ve Slezsku, Postupimi a na konci století i v Kasselu. Jednalo se o místa, kde ezá i kamen za ali pracovat se sklem.
eské snahy o výrobu kvalitního irého silnost nného skla však m ly mnohem
širší základnu. eská sklovina s p ím sí vápna nebo k ídy se vyzna ovala na rozdíl od prvních postupimských a hesenských skel v tší stabilitou a velmi ojedin lou dekrystalizací.59
54
Olga DRAHOTOVÁ: K problematice eského skla v benátském stylu. In: Ars vitraria 6, 1979, 11–20; STRASSER/SPIEGL 1989, 67sqq. 55 Ernst HIRSCH: Die Erfindung des böhmischen Kristallglases. Ein Beitrag zur Geschichte der Glasindustrie auf der Buquoy´schen Herrschaft Gratzen in Südböhmen, In: Mitteilung des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 74, Gablonz an der Neisse 1936, 49. 56 Drahomíra ŠRÝTROVÁ: K po átk m obchodu s eským sklem. In: Ars vitraria 1, 1966, 31–33. 57 LN NI KOVÁ 1996, 20. 58 Olga DRAHOTOVÁ: Vývoj sklá ství po t icetileté válce. In: DRAHOTOVÁ Olga (ed.): Historie sklá ské výroby v eských zemích I. díl. Od po átk do konce 19. století, Praha 2005, 195–205. 59 DRAHOTOVÁ 1970, 37sq.
23
5 Oblasti sklá ské výroby ve Slezsku írodní podmínky pro sklá skou výrobu se nacházely na etných místech Slezska. ležitý byl hlavn dostatek d eva, který poskytovaly lesy, a nalezišt k emenného písku. Nejp íhodn jší pak byly jižní hranice Slezska s echami a Moravou. Jedná se o dlouhý hrani ní pás na západ za ínající Jizerskými horami a Krkonošemi, pak navazují Kladské hory, Rychlebské poho í a Jeseníky. Ovšem nejen zde docházelo k jeho výrob , další oblasti byly i na rovinách díky neoby ejnému bohatství zem na lesy. mito oblastmi jsou Horní a Dolní Slezsko.60 Krajina doposud nehostinných horských míst p i hranicích se za ala zvolna m nit v 2. polovin 13. století. Slezský kníže Jind ich I. Bradatý, který m l za manželku Hedviku Slezskou (Hedvika z Andechsu), za al s osídlováním p edh í. Nové osídlení se skládalo hlavn z p ist hovalc z Frank, Durynska a Švábska. Jejich cesty vedly p es
echy nebo Lužici. Osidlování pak
pokra ovalo za syna Jind icha I. Bradatého a Hedviky Slezské – Jind icha II. Pobožného. Díky náboženské toleranci p išla další vlna osídlení skládající se hlavn z n meckého obyvatelstva. Slezsko m lo také nerostné bohatství (m
, zlato, st íbro,
železná ruda, polodrahokamy), které sem p itahovalo další osídlence. Nejlépe je vid t rozvoj sklá ství na po tu obcí v jednotlivých
asových
periodách. První sklá i p išli do Slezska ve 12. století z Durynska, posléze z Frank a Bavorska.61 P i hledání stop sklá ství jsou vodítkem jména n kterých obcí, jedná se nap . o Glashütte, Gläsen, Gläsendorf, Gläsersdorf.62 Ve 14. století bylo možné se setkat s jednou hutí, v 15. století nejmén se t emi, stejn tomu je v 16. století, v 17. století se po et zvyšuje nejmén na sedm a v 18. století bylo p ed první slezskou válkou do roku 1740 jedenáct hutí ve všech
ástech Slezska. V následujících letech jejich po et
pom rn kolísal a odvíjel se od politické situace.
ada z hutí pak pracovala pouze
krátkodob . Ve Slezsku je možné ozna it šest hlavních sklá ských oblastí. První je oblast Jizerských hor a Krkonoš s jejich výb žky, jmenovit Valb išskými a Javo ími horami. Sem se ší ila sklá ská tradice p es hranice s echami až ze saské strany Krušných hor.63 Do této oblasti pat í Hirschberger Tal. Toto údolí bylo hlavním a nejstarším centrem 60
CZIHAK 1891, 7. ELASKO 2005, 19sq. 62 Margarete KLANTE: Schlesisches Glas im Wandel der Jahrhunderte. In: Schlesisches Jahrbuch für deutsche Kulturarbeit im Gesamtschlesischen Raume VIII., Breslau 1935–1936, 111sqq. 63 CZIHAK 1891, 7–19. 61
24
sklá ské produkce ve Slezsku. V Hirschberger Talu se nacházela známá hu v obci Schreiberhau (Szklarska Por ba, Sklá ská Poruba), která zde byla inná už na p elomu 13. a 14. století až do doby barokní (pravd podobn s ur itými p estávkami). Dávají o ní p edstavu velmi kusé zprávy. 64 Kolem roku 1600 zaznamenal léka
Caspar
Schwenkfeldt z Hirschbergu (Jelenia Góra, Jelení Hora), že v této huti vyráb jí „dobré bílé sklo“. To je znamením pokroku, protože do té doby se vyráb lo pouze tzv. lesní sklo. inná byla v první polovin 14. století i hu u Petersdorfu (Piechowice). Z barokní doby pocházejí dv známé hut – ve Weissbachtalu (Bia á Dolina, Bílé údolí) a ve Schreiberhau. První jmenovanou hu založil Wolfgang Preussler a inná byla od roku 1617. V dalších letech hu
provozovali jeho potomci. Wolfgang v syn Johann
Christoph Preussler založil hu Weiberberg (Babiniec) v roce 1702. Hu fungovala padesát let.65 V provozu se st ídala s hutí ve Weissbachtalu.66 Georg Sigismund Preussler p enesl roku 1754 hu z Weissbachtalu pod státní hranici na Orlu. Hu se jmenovala Karlstal podle prvního jména majitele území hrab te Schaffgotsche (Dolina Karla, Karlovo údolí).67 V Jizerských horách byla založena roku 1651 hu Schwarzbach (Czerniawa). Kolem ní pak vznikla stejnojmenná obec. Hu byla inná ovšem nejvýš do po átku 18. století. Roku 1676 zde byl inný p íslušník rodiny Preussler , Christian Preussler, jako hu mistr. Ve Valb išských horách byla založena hu Johannem Georgem Preusslerem roku 1661 na pozemcích d íve náležejícím vesnici Ullersdorf, jež byla za t icetileté války zni ena. Nacházela se na panství Fürstenstein (Ksi ) a byla podporována šlechtou. Nové pojmenování vzniklé kolonie se odvodilo od sousedního hradu Freudenburg. Po smrti Johanna Georga roku 1691 zde p sobil jeho syn Christian (nebo Christoph). Již roku 1722 byla v držení Georga Friedricha Preusslera.68 Ze zmín né huti bylo pravd podobn
dodáváno sklo do
eského okolí (kam pat il Žaclé
nebo
Broumov).69 Následující slezské války hu tak blízko u hranic dost poni ily. O jejím op tovném provozu v roce 1763 vypovídá už jenom n kolik zmínek.70
64
ELASKO 2005, 19sqq. Jitka LN NI KOVÁ / Przemyslaw WIATER: Sklá i a sklárny. In: Ji í FLOUSEK / Olga HARTMANOVÁ / Jan ŠTURSA / Jacek POTOCKI: Krkonoše. P íroda – historie – život, Praha 2007, 461–472. 66 ZOEDLER 1996, 82. 67 LN NI KOVÁ/WIATER 2007, 461–472. 68 CZIHAK 1891, 7–19. 69 Jarmila BROŽOVÁ: Slezští ezá i skla a jejich výstupy na Sn žku. In: Ars vitraria 4, 1973, 37sq. 70 CZIHAK 1891, 19–21. 65
25
Druhou nejvýznamn jší oblastí sklá ské výroby byla Kladská kotlina. Nejstarší hut zde jsou zmín né z let 1358 a 1496. Nacházely se mezi masivem Kralického Sn žníka a Byst ickými horami. V 16. století se hut
nacházely v severní oblasti
Kladského kraje – v okolí Sovích hor.71 V barokní dob
zde byla založena hu
Kaiserswalde (p i dnešní obci Lasówka, n kdy se v pramenech nachází její chybné pojmenování Königswalde nebo Crohnstädter Hütte), další byla hu v Schreckendorfu (Strachocin, nazývaná rovn ž Seitenbergerská hu ).72 Soví hory se staly místem založení huti u m sta Volpersdorf (Wolibórz). Hu se jmenovala Zeilberg a byla založená Christianem Preusslerem roku 1680.73 etím místem se zna ným výskytem sklá ské produkce bylo Horní Slezsko. Není p esn ur eno, kdy zde za ala sklá ská produkce, po ítá se však s koncem 17. století. Nejstarší hut se nacházely na panstvích Ratibor (Racibórz, Ratibo ), Pless (Pszczyna, Pština) i v kraji Kattowitz (Katowice). K hlavnímu rozmachu sklá ství zde došlo v 2. polovin 18. století. 74 Za vlády Friedricha II. byla na Plesském panství založena výkonná hu
Wessola (dnes se jedná o m stkou
ást Weso u m sta
Mys owice). O Wessole bude ješt pojednáno níže stejn jako o huti Friedrichsgrund s podobným osudem. Friedrichsgrund však pat il do Kladska. 75 Další oblastí bylo Olešnicko-Volovské knížectví. Zde se vyskytovaly hut už v druhé polovin
17. století, p edevším v tehdy lesnaté krajin
kolem m ste ka
Medzibor (Mi dzybórz). O tom, že zde byla sklá ská výroba rozší ená, nebo se hut asto st hovaly, v sou asné dob sv
í p edevším dvounásobný výskyt názv obcí
obsahující slova Sklarka a Sklarke. V oblasti Dolního Slezska a Horní Lužice byla nejv tší koncentrace skláren na severu a severozápad území. Zde byla inná bu
od roku 1657 nebo 1677 hu ve
Wiesau. Zakladatelem byl Václav Eusebius Lobkowitz, který zde vládl v letech 1646– 1677. Tato hu stála v 17. a 18. století spolu s hutí ve Schreiberhau na špi ce slezské sklá ské výroby. Ke svému nejv tšímu rozkv tu došla v polovin 18. století p edevším díky celním opat ením Friedricha II. Hu vyráb la nejrozmanit jší tvary dutého skla jako poháry, karafy i vinné a pivní sklenice, dále i sklo tabulové. V provozu nebyla stále – na léto její innost vždy utichala. Od roku 1763 se její pracovníci na letní sezonu 71
CHRZANOWSKA 1987, 7. CZIHAK 1891, 19–21. 73 ZOEDLER 1996, 82. 74 CZIHAK 1891, 22–40. 75 KLANTE 1936, 128. 72
26
emís ovali do blízké huti Rauscha. Založení huti Rauscha se klade do konce 17. i po átku 18. století.76 Hu Wiesau se nacházela na území Zahá ského knížectví a Rauscha nedaleko Zho elce. 77
5.1 Druhy skel vyráb ných ve Slezsku Na území Slezska bylo vyráb no ješt v 16. století typicky nazelenalé i nažloutlé lesní sklo. V 17. století je možné ve Slezsku rozlišit n kolik druh skel. Prvním druhem je zmín né nazelenalé
i nažloutlé lesní sklo. Vyzna ovalo se špatnou kvalitou a
používalo se na oby ejné p edm ty denní pot eby (tabule, lahve, lékárnické nádoby, nádoby na pití apod). Dále se vyráb lo oby ejné bílé nebo k ídové sklo sloužící op t k denní pot eb . Existovalo i kvalitn jší iré sklo pro výrobu p edm
, které se dál
zdobily broušením i zlacením. Jednalo se p edevším o poháry, íše, karafy, dezertní nádoby a lustry. Veškeré jmenované druhy skla a typy zboží byly vyráb ny v hutích Wiesau, Schreiberhau a Friedrichsgrund. Také na panství Pless bylo vyráb no iré sklo. Nejkvalitn jší iré sklo, vhodné k broušení a ezb luxusních p edm
, se vyráb lo ve
Schreiberhau a ve Wiesau. Od roku 1772 také v huti Friedrichsgrund. Vyráb lo se i barevné sklo, za ímž stojí v prvopo átcích obliba napodobenin ínského porcelánu. Hu ve Schreiberhau vyráb la všechny druhy barevných skel v etn skla rubínového.78 Dle nov jších bádání Stefanie elasko migraci sklá
ly výrobní postupy zlatého rubínu znát díky
z ech do Slezska i hut
Christiana Preusslera ve Weissbachtalu,
Weiberbergu a Schwarzbachu.79
76
CZIHAK 1891, 22–40, 132sq. KLANTE 1936, 124. 78 CZIHAK 1891, 60–63; ZOEDLER 1996, 127. 79 ELASKO 2006, 21. 77
27
6 Historie ezání Broušení a ezání se ozna ují za techniky glyptické. Používaly se k zušlech ování drahých kamen a záhy byly užity i k zušlecht ní skla napodobujícího drahé kameny. Po átky obou technik lze nalézt již v dob
bronzové. Jejich rozvoj byl sou asný
s rozvojem zušlech ování drahých kamen . Spole né pro brus i ezbu je užití rotujících kotou
a hlavic, na které se nanáší brusivo (smirek nebo diamantový prach). Náro nost
práce v nejstarších dobách se dá shrnout následující v tou: „Nejstarší práce vznikaly pomalu a namáhav , nebo rotace hlavic bylo docilováno primitivním zp sobem pomocí smy ky v emínku, který vytvo il t tivu jakéhosi luku, jímž sklá pohyboval.“80 Pomocí broušení se ve starov ku nejprve vytvo il tvar a následovn Technika vybrušování skla z litých blok
i dekorace.
se objevuje nejprve v Mezopotámii,
v pozd jší dob i v Egypt a v achajském ecku.81 Pro techniky glyptické byla rozkv tem doba helénistická. Na konci 4. století až do 1. století p . n. l. dosahuje sklá ství nejv tšího rozvoje v egyptské Alexandrii. V ím poté navazují techniky broušení a ezání na Alexandrijská pracovišt . Rychlý rozvoj luxusního (zárove císa ské rodiny
i ezaného) skla zap
inili p edevším kupující z okruhu
i bohatých patricij . Nejhodnotn jší bylo sklo zdobené tzv.
kameogravurou (reliéfní
ezba ve vrstveném skle napodobující efekty onyxu).
Takových prací se zachovalo pouze dev t (vázy, íše, desti ky) a jejich p vod se klade do let 25 p . n. l. až 50/60 n. l. Nejvýznamn jší prací je Portlandská váza.82 Mezi další vzácné práce se adí nádoby nazývané vasa diatreta. Vyzna ují se dvojím plášt m, který je utvá en sklen nou sítí spojenou s vnit ním plášt m jenom štíhlými kr ky. Tyto edm ty se datují do 4. století n. l. Období 4. století n. l. je skute ným vrcholem ezá ského um ní na územích pod vládou
íma. Nej ast ji se zhotovují lovecké a
mytologické nám ty.83 Zánik západo ímské íše v 5. století znamenal i zánik sklá ské produkce na území západní Evropy. Blízký východ však výrobu na stejné úrovni udržel až do
80
DRAHOTOVÁ 1989, 7. Rudolf HAIS / Vlastimil POSPÍCHAL: Mechanické technologie zušlech ování skla: In: DRAHOTOVÁ 2005a, 534. 82 DRAHOTOVÁ 1989, 7. 83 SCHMIDT 1922, 7–28. 81
28
st edov ku. D kazem jsou velmi kvalitní tzv. íše sv. Hedviky z 12. století. Jedná se o reliéfn
ezané sklen né íše zdobené stylizovanými postavami zví at.84 Sklo vhodné pro zdobení glyptikou se v západní Evrop nevyráb lo až do 16.
století (do 16. století je známé pouze sklo lesní, které se vyzna ovalo nazelenalým i nažloutlým barevným nádechem a m lo etné vady jako bubliny i šlíry). Je zde zapot ebí zmínit velký vliv Itálie, kde se jako na prvním míst v Evrop již ve 13. století znovu rozvinulo sklá ské um ní. Postupn
docházelo ke zdokonalování technik a
v polovin 15. století bylo utaveno sklo podobné horskému k iš álu. Mezi obrovským množstvím druh skel, rozmanitým tvar m a zp sob m zdobení se i v Itálii ezalo. ezba mohla být ovšem vzhledem k tenkosti nádob pouze m lká. Pro Itálii bylo typické tenkost nné sklo nejr zn jších tvar , kterého sklá i docilovali díky sodnodraselné sklovin . I když docházelo ke snahám rozší ení sklá ského tajemství všemožn zabránit, sklá i unikali i se svými znalostmi do zahrani í na sever od Alp.85 Krásné sklo cht li mít i šlechtici ve Slezsku. Vznikaly obchodní kontakty mezi Benátkami a Vratislaví, kde se vyráb lo až do konce 16. století pouze lesní sklo.86 Od 14. století se rozvíjelo zušlech ování drahých kamen . Mezi polodrahokamy se ukázal jako nejvhodn jší pro ezbu horský k iš ál. Oblibu získal hlavn pro svou pr zra nost, díky níž vynikla bohatá ornamentální i figurální ezba. T žil se hlavn v Alpách a Pyrenejích. Nejlepší dílny se nacházely v Itálii, protože ta navázala úzce na antické d dictví a dále pak sloužila jako výchozí místo nových podn byly Florencie,
ím a Milán.
. Centry glyptiky
ezá i z Itálie svá díla dodávali d ležitým evropským
dvor m. Ke známým ezá ským rod m z 16. století se adí milánská rodina Miseroni i Saracchi , kte í pracovali v letech 1570–1590 v Mnichov
pro Wittelsbachy.
Výrobky zhotovené z polodrahokam (nádoby, relikviá e apod.) byly oblíbené díky reprezenta nímu významu, dále se v ilo i v jejich magické schopnosti. Um ní ezby do drahých kamen pokra ovalo na evropských dvorech po celé 17. století (v Dráž anech, Kasselu, Štrasburku, Stuttgartu a Vratislavi). 87 Rozvoj ezby skla souvisel s nalezišti drahých kamen . Hirschberger Tal bylo oblastí, která vynikala ve Slezsku bohatstvím na drahé kameny. Toto údolí se stalo na
84
SCHMIDT 33–47; ZOEDLER 1996, 23–25. DRAHOTOVÁ 1985, 27–32. 86 ELASKO 2005, 23sq. 87 DRAHOTOVÁ 1985, 9; ZOEDLER 1996, 51. 85
29
dlouhou dobu místem ezby do drahých kamen .88 Filarete roku 1464 ve svém „Traktátu o architektu e“ zmi uje používání oblouku k rotaci hlavic p i ezb gem. V knize „Stände und Handwerker“ od Josta Ammana z roku 1568 se nachází vyobrazení ezá e kamene s ezá ským p ístrojem na šlapací pohon. Stroj podobného typu z roku 1697 se zachoval v severo eském muzeu v Liberci a je ozna en jmény severo eských ezá
Johanna Scholzopha a Christopha Helzela. I pro ú ely broušení samoz ejm
existovaly stroje, které už byly v tší, protože opracovávaly velké kamenné bloky. Takový stroj je vyobrazen na portrétu rodiny ezá e kamen Dionisia Miseroniho od Karla Škréty z roku 1653.89 ed popisem rozvoje ezá ského um ní v Praze je p íhodné zmínit dvorský um lecký okruh v Mnichov . Tady p sobila nejen rodina Saracchi , ale má zde ko eny i um ní známého ezá e skla Caspara Lehmanna, který byl roku 1588 povolán do Prahy. P edpokládá se, že práv v Mnichov , na dvo e Viléma V. (1579–1598) se Lehmann vyu il ezb do kamene a skla. P esv
ivým d kazem je ostatková sk
(Heilthumkasten) v tzv. Bohaté kapli mnichovské residence. Zdobí ji sklen né výpln s ezbou výjevu Uk ižování a and
, kde jsou figury dokonale zpracovány.
edpokládaným autorem díla mohl být Zacharias Peltzer, jež rovn ž mohl být vedle Valentina Drausche u itelem Lehmannovým. 90 Nepochybný vliv na rozvoj ezby m li ezá i na dvo e Rudolfa II., které do Prahy povolal z Itálie sám císa .91 Glyptiku si císa velmi oblíbil a zpo átku si kameny na opracování nechal posílat z tehdejšího italského centra glyptiky – Milána. V Itálii bylo um lecké zpracování drahých kamen koncem 16. století v obrovském rozkv tu. Mezi p íchozí um lce pat ili Saracchiové, Masnagové a Miseroniové. K nejlepším pat ili díky svému mistrovství Ottavio a jeho syn Dionysio Miseroni. Dalšími ezá i v Praze p sobícími byli Giovanni Castrucci, David a Jost de Brusse, Jan Kryštof Dorsch,
Kristian
Dumpisch
i
Hans
Schweiger.
Do
manýristických
d l
z polodrahokam a k iš ál byly ezány portréty, naturalistické a ornamentální motivy. V Praze p sobili další ezá i – t i z ech, dva Holan ané, sedm Vlach a asi t icet mc . Zhruba trnáct ezá
bylo dvorských. 92 V seznamu ezá
kamen figurují i
88
CZIHAK 1891, 125–127. DRAHOTOVÁ 1985, 9sq; PEŠATOVÁ 1968, 8sq, obr. 1–3. 90 DRAHOTOVÁ 1985, 9sq. 91 CZIHAK 1891, 125–127. 92 Zikmund WINTER: emeslnictvo a živnosti XVI. v ku v echách (1526–1620), Praha 1909, 516–523. 89
30
dva vratislavští, Paul Mon a Adam Peyker. 93 Tehdejší tvorba v Praze m la vliv na tvorbu slezskou.94 Po p esídlení dvora do Vídn um lci p estali dostávat zakázky a byli nuceni uplatnit sv j um i v jiné oblasti. Tou se stalo zdobení skla.95 Tato možnost se naskytla p edevším díky zdokonalení suroviny, které se p edevším pro její vzhled bez vad a barevných podtón za alo íkat k iš álové sklo.96 Je z ejmé, že v záv ru 16. století m li ezá i kamen na ezbu do skla obrovský vliv. Dalšími, kte í pro ezbu do skla znamenali p ínos, byli ezá i mincovních razník a rodových znak . Pro oblast Slezska jsou doložené dva takové p ípady z Vratislavi, kde obzvlášt tento obor našel uplatn ní.
ezá mincovních razník a rodových znak
Mateusz Kauerhaus zhotovil roku 1585 pro biskupa m sta Vratislav Andrease Jerina dva relikviá e z horského k iš álu, které m ly ezané zdobení náboženskými nám ty. Oba relikviá e byly uchovávány ve vratislavském dómovém pokladu. V druhé polovin 17. století žijící Daniel Vogt, který pracoval rovn ž jako ezá mincovních razník a rodových znak ve Vratislavi, vytvo il z horského k iš álu malou relikviá ovou sk
ku,
která imitovala v tší pocházející z Florencie. Um lecká hodnota tohoto díla je skute velká. Na ty ech plochách tvo ících vlastní sk
ku jsou pašijové výjevy a uk ižování,
na malé desti ce víka tvaru st íšky se nachází svaté ženy, vzk íšení a nanebevstoupení. Poslední jmenované výjevy jsou ztvárn ny nejjemn ji. 97 Mimo tyto dv osobnosti m lo žít ve Vratislavi v 16. a 17. století dalších 23 ezá
rodových znak a kamen .98
Za prvního ezá e skla je ozna ován staršími zprávami Caspar Lehmann. Tento fakt zap
inila honosná formulace v patentu na ezbu do skla obdrženém od císa e
Rudolfa II. Dnes je však znám jakýsi Adam, brusi skla z roku 1569. Dalšími byli Prus z Královce Mates Kraetsch a od roku 1610 také Šindler pocházející od Turnova, kte í sobili v císa ské služb od roku 1589. Oba se již vyu ili ezání skla n kde jinde a nedá se v tomto p ípad p edpokládat, že by se ezb u ili od nejznám jšího ezá e skla na dvo e Rudolfa II. Caspara Lehmanna.99 Lehmannovi se dnes p ipisuje pouze vylepšení a uzp sobení ezá ského stroje – vynalezení náhrady ru za
šlapací,
izp sobení
velikosti
kole ek,
v eten
i
pohán ného stroje leštících
prost edk .
93
ZOEDLER, 51. Vít VLNAS / Lenka STOLÁROVÁ: Slezsko, perla v eské korun . T i období rozkv tu vzájemných um leckých vztah (pr vodce výstavou), Praha 2006, 37. 95 CZIHAK 1891, 127. 96 DRAHOTOVÁ 1989, 24–33. 97 CZIHAK 1891, 127. 98 ZOEDLER, 51. 99 WINTER 1909, 516–523. 94
31
Pravd podobn užil techniku ezání a broušení do skla a snad je i p izp sobil novému materiálu.100 Pro svou práci užíval ješt
silnost nné tabule benátského p vodu.101
ezání se v noval ze všech svých koleg nejsoustavn ji a m l velký vliv i na další ezá e, kte í p enesli vliv jeho díla dál do
ech i do N mecka. Jediným d dicem
Lehmannova privilegia se stal jeho žák Georg Schwandhardt st. Ten se po smrti svého itele vrátil do rodného Norimberku. Mezi další následovatele Lehmanna se adí Caspar Schindler, Johann Hess i Georg Schindler.102 Lehmann v význam tkví v tom, že dodal um ní ezání skla dostate nou prestiž a dokázal, že náro nou techniku glyptiky lze užít nejen na horském k iš álu ale i na dutém skle. Ned
ra ezá
k novému
materiálu, sklu, byla postupn p ekonávána.103 Slibný vývoj zastavila t icetiletá válka (1618–1648), která pro sklárny znamenala omezení nebo úplné zastavení produkce. Krize vyvolaná válkou se dotkla irozen všech odv tví sklá ské výroby. Až po jejím konci se za íná sklá ství pomalu obnovovat.104 Tradice nezanikla. Po smrti Caspara Lehmanna se sklo ezalo nejen v zemích Koruny
eské, ale i v Norimberku, Dráž anech, Durynsku, pozd ji na
elomu 17. a 18. století i v Braniborech, Hessensku a Lauensteinu. 105 První um lecky ezaný slezský pohár vzniká v roce 1648. Jedná se o pohár s jemnou ezbou znaku Hirschbergu a nápisem „Es gehe Hirschberg woll“ (dnes v Berlínském zámeckém muzeu).106 K rozvoji sklá ství velkou m rou p isp la šlechta z eských i n meckých zemí, která toužila po luxusu, pot šení a reprezentaci svého rodu. Cht la také vlastnit edm ty, které si d íve mohl dovolit pro svou nákladnost jenom císa , král i velký kníže.
asto z tohoto d vodu mnozí feudálové zakládají hut pro výrobu luxusního
skla, na nichž se provádí i experimenty.107 Za výše napsaným je možné vid t umocn ní rozvoje výroby irého skla. Rozvíjel se také sklá ský obchod.108 Nastalé barokní období se nese ve znamení zm n ve všech um leckých odv tvích, tedy i ve skle, kde se zm ny za aly rýsovat už na p elomu 16. a 17. století.
100
CZIHAK 1891, 128. KLANTE 1936, 125. 102 Olga DRAHOTOVÁ: Výrobky a jejich výzdoba. In: DRAHOTOVÁ 2005a, 149. 103 DRAHOTOVÁ 1970, 33–34. 104 LN NI KOVÁ 1996, 17. 105 DRAHOTOVÁ 1989, 23–47. 106 ZOEDLER 1996, 52. 107 DRAHOTOVÁ 1989, 24–33. 108 LN NI KOVÁ 1996, 17. 101
32
Pro baroko zásadní prvky, jimiž byly nápodoba a touha po iluzi, se ve skle projevily v imitaci drahého p írodního materiálu – horského k iš álu. Napodobován byl pomocí um le vyrobeného irého skla, kde bylo i formováním skloviny na píš ale uleh eno od náro ného vybrušování žádaného tvaru z p írodního valounu. Typicky barokní iluzivnost je patrná u pojmenování sklen ného materiálu „ eský k iš ál“, u tvar zase s obrácením tektonické logiky, kdy je hmota nohy zcela zastín na hmotou masivn jší kupy.
Když je povrch skla ješt ozdoben fasetováním, dojde na vn jšku k efektu
zrcadlení i h e sv tel a stín . Z pro baroko typických konvexních a konkávních k ivek jsou tvo eny nádoby. Baroko vyniká svou zdobností a nezná prázdnou plochu, v tomto se sklo pod izuje rovn ž. 109
6.1 Technika ezby i ozna ování glyptických technik je terminologie pom rn rozkolísaná. D vodem že být i to, že techniky jsou si hodn podobné a ovliv ují se. V baroku jsou známé t i techniky – broušení (Glasschleifen),
ezání (Glasschneiden) a
ezání pomocí
diamantového hrotu. Do 19. století se užívalo termínu ezání skla, v 19. století se název techniky zm nil na rytí skla (Glasgravieren). Techniky broušení a rytí jsou dnes p esn vymezené – výrobky zdobené pomocí rotujících kotou
do pr
ru 5 cm jsou
ozna ovány jako sklo ryté, sem se zahrnuje i rytí ru ní pomocí r zných materiál . Když se sklo zušlech uje kotou i s pr
ry v tšími než 5 cm, jedná se o broušení. 110 Ve
Slezsku bylo daleko p ísn jší rozd lení mezi brusi e a ezá e než v
echách.111
Vzhledem k tomu, že se v práci jedná o sklo vzniklé v barokní dob , je užíváno místo sou asného termínu rytí skla termínu ezání skla. Velké množství sklen ných nádob nem lo po vyfouknutí a vyformování na huti zcela hladký povrch. P i foukání a otá ení se sklo táhlo a na povrchu vznikly jemn vyvýšené kroužky vinoucí se kolem nádoby. Ty bylo nutné pro dokonalý vzhled výrobku odstranit a p ipravit tak hladkou plochu pro ezbu. Pouze z ídka a p i obrovské zru nosti sklá e se zda ilo vytvo it dílo s pom rn hladkými st nami, v tom vynikali hlavn sklá i benátští. V zemích Koruny eské se užívala, jak již bylo n kolikrát
109
Emanuel POCHE (ed.): eské sklo 17. a 18. století (kat. výst.), Praha 1970, 17. HAIS/POSPÍCHAL 2005, 534–536. 111 CZIHAK 1891, 138. 110
33
zmín no, ke zdobení hlavn
ezba. P i zpracování povrchu skla bylo nutné povrch
nejd íve obrousit, následn vyhladit jemn jším materiálem a vyleštit.112 K broušení slouží dva r zné typy stroj . Prvním je hladiná ský, pomocí n ho se zabrušují horní okraje výrobk a tvo í se výrobky broušené na hrany. D ležité je, že kotou je umíst n vodorovn a otá í se na svislé ose. Jako brusivo se užíval písek s vodou. Druhým typem je stroj kuli ský. Ten má h ídel umíst nou vodorovn a kotou ve svislé poloze. Na kuli ském stroji se sklo zdobí nejrozmanit jšími zá ezy. Pro takové zdobení je nutné, aby m l kotou r zné velikosti a profily (klínové, vtažené, oblé,…). tší množství skla se odbrušovalo kovovými kotou i. Na ty byl vrchem p ivád n vyt íd ný písek ve form vodní suspenze (jednalo se o upravený pískovec i k emen). Pískovcové kotou e se užívaly k jemnému broušení.
ezy pak byly p irozen matné a
dál se leštily. K lešt ní sloužily kotou e d ev né s leštivem naneseným na povrch. Jako leštivo sloužil co nejjemn jší písek s vodou. U stroj byla vana na zachycení odpadu a vody.113 Ve Slezsku nebylo takové vymezení práce brusi
jako v echách, kde se d lili
na ty, co d lají hrany, fasety i dekory pomocí kuli ského stroje.114 Pro brusi e bylo jednodušší variantou obrousit kulatý tvar do mnohohranu, problematické bylo naopak vybroušení do zcela oblého tvaru. V 18. století se stal módním hranol. Ten byl zdoben ezbou stejn , jako by byla nádoba oblá. Figurální, krajiná ská i rostlinná
ást
ornamentu však p sobila díky hranám faset necelistvým dojmem, dá se mluvit o jakémsi roz íznutí dekoru. Nejd íve se sklo fasetovalo (hranilo). Takto se zdobily nohy, úchytky vík a také povrchy nádob. N kdy byl drobnými fasetami pokryt i celý povrch nádoby. Dále se mohlo užít tzv. miskování, jehož pomocí se tvo ily ornamenty tvaru misek,
ek a zrn. Tvary zhotovené miskováním se leštily, aby na pohled ned laly
dojem pouze okrouhlých skvrn na povrchu nádoby. Když na vylešt ná místa dopadalo sv tlo, znásobil se lesk díla. 115 ezá ské za ízení je vlastn menším a jemn jším provedením kuli ského stroje k broušení. Využívalo jako to brusi ské pohonu za pomoci setrva níkových kol. Za ízením s užitím ru ního i nožního pohonu se zabýval už proslulý renesan ní malí a vynálezce Leonardo da Vinci koncem 15. století.116 Roku 1568 byl zachycen malý ezá ský stroj v ilustraci knihy „Stände und Handwerker“ od Josta Ammana, kde je 112
Karel B[oromejský] MÁDL: O eském skle, Praha 1890, 27–31. HAIS/POSPÍCHAL 2005, 534–536. 114 CZIHAK 1891, 138. 115 MÁDL 1890, 27–31. 116 HAIS/POSPÍCHAL 2005, 534–536. 113
34
vyobrazen ezá drahých kamen p i práci. 117 Podobné nožní, tedy šlapací, za ízení bylo pravd podobn užíváno i Casparem Lehmannem. 118 Kotou ek je nasazený na etenu, které se zasunuje do vlastního stroje. pr
ezá má na výb r jak kole ka r zných
a tvar (až k malinkým kuli kám), tak z r zných materiál . V eteno zasazené
ve stroji bylo uvedeno v pohyb pomocí šlapání nohou. Motiv se na sklo p enesl pauzováním a pak se užilo vhodných kotou dle pot eby p itla ovaly k nádob
, které se
s r znou intenzitou. T žkostí práce je, že
opracovávaný p edm t se musí držet pod rotujícím kole kem, takže jsou zakryté ekreslené obrysy nám tu, jež má být vy ezán. K tomu ješt pon kud p ekáží pohledu na skle usazující se brusivo d íve nanesené na kotou ek. Je tudíž logicky nutné po chvíli nádobu otírat od ne istot jako je brusivo a odbroušené sklo. Sta í jeden špatný ez a výrobek se stává nehodnotným. Um ní ezby se sestává nejen ze zru nosti, ale i ze správného výb ru kotou
i vyhodnocení, která místa nechat matná a kterým dodat
plasti nost lešt ním. 119 Kotou e ur ené pro ezbu byly z m di, cínu, oceli a olova. Kotou ek bylo nutné pr
žn smá et v brusivu, kterým byl brusný kal z pískovce. Ten se nahradil p írodním
smirkem dovezeným z kykladského ostrova Naxos. Není však známé, kdy k tomu došlo. Jist se smirek užíval jako brusivo již v antice a b žné bylo i jeho používání p i zpracování drahých kamen od 16. století. Míchal se s olejem a edil petrolejem pro dosažení vhodné konzistence. K lešt ní se op t používaly d ev né kotou e (z topolového a vrbového d eva), dále pak korkové a plst né. Leštícím prost edkem byl brusný kal nebo jemn
mletá pemza. Drobné detaily se p eleš ovaly olov nými
kotou ky. Na jejich povrch byl nanesen tripol i oxid cíni itý s pemzou a vodou. Kotou ky k lešt ní m ly stejnou velikost jako ty užívané k ezb .
ezá ský stroj
v baroku na nožní pohon byl lehký a p enosný, díky tomu mohli ezá i cestovat a plnit zná p ání zákazník .120 Mezi d ležité nástroje k ezání pat il diamant pro svou tvrdost. Pomocí jeho hrotu se zdobilo sklo i technikou te kování. Sv tla a stíny tvo í v tší
i menší
shromážd ní te ek. Te kování se mohlo kombinovat i s ezáním diamantovým hrotem. ezba pomocí diamantu byla oblíbená. P i popisu n kterých sklen ných p edm
bylo
117
PEŠATOVÁ 1968, 9, obr. 1. HAIS/POSPÍCHAL 2005, 534–536. 119 CZIHAK 1891, 137sq. 120 HAIS/POSPÍCHAL 2005, 540–548. 118
35
užito slovo „gerissen“, což s velkou pravd podobností zna ilo práv
ezbu diamantem.
ezba byla užívána jak samostatn , tak v kombinaci s malbou, která tak byla ohrani ená znými vlysy i ornamenty. P i samostatném užití ezby diamantem jsou nej ast jší figurální zobrazení, která mají obrysový charakter s lehkým nádechem modelace pomocí drobných ez . Objevovalo se také dopln ní nápisy i p íslovími. Ojedin le je možné se setkat i s malými pohárky s rodovými znaky, zví ecími zpodobeními
i
arabeskami.121
121
CZIHAK 1891, 120–124.
36
7 ezba na sklo ve Slezsku a osoba Friedricha Wintera V dob , kdy bylo Slezsko sou ástí zemí Koruny eské, se vyvíjela sklá ská výroba velmi podobn jako v echách. Krkonoše a Jizerské hory byly odedávna p sobišt m etných sklá . Hlavn díky malým vzdálenostem mezi hlavními sklá skými oblastmi na
esko-slezských hranicích došlo k velkému ovlivn ní zp sobenému vým nou
informací o výrob a zdobení. Takové informace zprost edkovávali nejen cestovatelé, obchodníci, ale i lidé
inní ve sklá ském odv tví (nap . sklá ští tovaryšové a
hu mist i).122 Na konci 17. a v 1. polovin 18. století slezská ezba i brus do skla ed ily echy p edevším svojí náro ností a nám tovým bohatstvím. Už saský kurfi t na polském tr
August II., mající v Dráž anech prosperující
hu na výrobu irého skla, zatoužil mít i v Polsku podobnou hu vyráb jící nemén kvalitní sklo. Iniciativa panovníka se ukázala být hodnou následování další polské šlechty.123 V Hirschberger Talu žil údajn dle místní pov sti ve dvacátých i t icátých letech 17. století ezá kamene italského p vodu. Zmín ného ezá e kamene m l p ivést Hans Ulrich hrab
Schaffgotsch ze svých cest po Itálii roku 1614.124 Rodina
Schaffgotsch byla velmi úzce spojená se slezským sklá stvím. 125 Italský ezá zde m l mít pov ení vyškolit svému um ní další žáky. O tomto ezá i nejsou nicmén žádné zmínky v dobových dokumentech. P edpokládá se, že nejlepší ezá toho
asu ve
Slezsku, Friedrich Winter, se svým bratrem Martinem Winterem p enesli reliéfní ezbu z drahých kamen na sklo. 126 ezá ské um ní se velmi rychle rozší ilo. Kvalita d l však kolísala v d sledku špatn odvedené práce n kolika ezá . D sledkem byl strach panstva, aby nedošlo k poklesu hodnoty do této doby velmi cenného ezaného skla. Roku 1685 byl panstvem následovn vydán zákaz nabírat další žáky, aby se omezil po et ezá . Popud k tomuto opat ení zavdal Friedrich Winter.127 Ten byl ve službách hrab te od roku 1685, kdy se stal kastelánem a ezá em skla na hradu Kynast (Chojnik).128 Na tomto hradu mu hrab nechal z ídit dílnu. V roce 1687 byl Winterovi ud len monopol na ezbu do skla. Ostatní ezá i byli na Wintera rozzu ení hlavn díky 122
CZIHAK 1989, 2. Paulina CHRZANOWSKA: Szk a artystyczne z polskich manufaktur XVIII w., Warszawa 1987, 7. 124 JI ÍK 1934b, 150. 125 ELASKO 2005, 20. 126 ZOEDLER 1996, 53. 127 CZIHAK 1989, 129sq. 128 ZOEDLER 1996, 53. 123
37
tomu, že dostával nejlepší zakázky. 129 V letech 1685–1693 bylo dle záznam
v
církevních knihách Warmbrunnu (Cieplice, Lázn Teplice) inných 24 ezá .130 Bez povolení panstva nesm li nabírat další žáky. Celá situace
ezá m p ipadala
nespravedlivá a vyvolala z jejich strany stížnosti. Došlo to tak daleko, že ezá Hans Christoph Richter z Warmbrunnu napsal hrab ti dopis. Zde prosí o neomezené provozování
ezá ského
emesla.
Winter
m l však oporu v hrab cí rodin
Schaffgotsch , která byla s jeho službami velmi spokojena. Z mnohých zakázek je patrné, že si hrab cí rodina nechávala vyráb t asto dárkové p edm ty. 131 Tak tomu bylo nap . u sklen né
ezané mušle zdobené figurálními vyobrazeními z ecké
mytologie, jež byla zhotovená dle originálu z horského k iš álu v císa ských sbírkách (ten však nebyl dohledán).132 Originální mušli si hrab
Schaffgotsch vyp
il
z císa ského majetku jako vzor pro práci Friedricha Wintera.133 Podobné mušle byly reliéfn
ezány z horských k iš ál . Dalším p íkladem je pohár s erbem hrabat
Proskowských von Proskau. Toto dílo mohlo být rovn ž zhotoveno jako dar k zásnubám nebo ke svatb (kat. . 2).134 Z výše uvedených fakt se ukazuje, že ezá ské um ní bylo na území Hirschberger Talu dlouho p stováno a taktéž vznikaly snahy co nejvíce zabránit jeho rozší ení.135 O osobnosti Friedricha Wintera je známé, že m l bratra ezá e skla Martina Wintera, který pracoval v Berlín . Rodišt m obou bratr bylo pravd podobn Rabishau (R biszów) ve Slezsku. Žákem zmín ného italského ezá e kamene být nemohl, protože jestli ten ve Slezsku skute
p sobil, tak to bylo p ed smrtí Hanse Ulricha
Schaffgotsche v roce 1635. Friedrich Winter se však narodil kolem roku 1640 (zem el pak pravd podobn
kolem roku 1712). Oba brat i se m li vyu it v Praze. Tento
edpoklad se opírá hlavn o odraz vzor pozdních prací z horského k iš álu a adu prvk z produkce dílny Miseroni ze t etí tvrtiny 17. století. Z pozdn renesan ních grafických p edloh Virgila Solise, Martena de Vose, Adriena Collaerta, G. Wechtera a Theodora de Bry se potom odvozují ornamenty, jako jsou rolverkové kartuše, festony, mušle, motivy pták , šupiny, listové bordury, voluty a listové bordury. asté užívání
129
CZIHAK 1989, 129sqq. ZOEDLER 1996, 68. 131 CZIHAK 1989, 129sqq. 132 ZOEDLER 1996, 54. 133 KLESSE 1965, 27. 134 DRAHOTOVÁ 1989, kat. . 93. 135 ZOEDLER 1996, 68. 130
38
velkého akantu zase p ivádí k Ducerceauovi, Heelovi a Reutimannovi.136 Dietmar Zoedler uvádí, že se brat i vyu ili n kde na hutích pat ících panstvím hrabat Schaffgotsch
Kynast
i Greiffenstein (Gryf).137 Objevuje se však i konkrétn jší
domn nka, že se brat i vyu ili emeslu v huti ve Schreiberhau pat ící Preussler m. 138 Martin Winter pracující v Berlín p esv
il braniborského kurfi ta, aby mu
nechal pro reliéfní ezbu zbudovat roku 1687 brusi skou a ezá skou dílnu hnanou vodní silou. Podobná dílna byla o ty i roky pozd ji zbudována i v dnešním Hermsdorfu (Sobieszów), kde pracoval zase Friedrich Winter.139 Oba bratry následovali v technice reliéfní ezby zanedlouho v Postupimi a v Berlín Gottfried Spiller (synovec obou bratr a žák Martina) a v Kasselu Franz Gondelach.140 V Dráž anech rovn ž podobnou dílnu provozoval dosud neznámý mistr.141 Pro Friedricha Wintera byla zbudována ezá ská dílna, která m la být osazena 10 až 12 ezá i. P i realizaci se p ímo nabízela možnost využít p ítomné vodní energie a tak se tato dílna stala první ezá skou dílnou využívající vodní pohon ve Slezsku. Dílna s náhonem se nacházela v Hermsdorfu. Stavba budovy dílny prob hla v letech 1690– 1691.142 Friderich Winter m l další dílnu u svého domu stojícím p i mlýnském náhonu v obci Petersdorf (Piechowice).143 Pro schaffgotská díla byla typická reliéfní ezba skla (tzv. kameogravura, v n mecky psaných publikacích má ozna ení „Hochschnitt“).144 Díla s reliéfní ezbou zhotovovala dílna Friedricha Wintera postavená v letech 1690–1691 v Hermsdorfu. Práce jsou asto zdobené reliéfn
ezanými akantovými listy a hloubkovou ezbou (tzv.
intagliogravurou) s rozvilinovým ornamentem, figurami putt , zví aty i krajinami s malinkými loveckými výjevy (kat. . 2, 3).145 Rodina Schaffgotsch si nechávala zdobit sklo svým znakem, jedlí, a heslem „Aucun temps ne le change“ („Žádný as to
136
BROŽKOVÁ/DRAHOTOVÁ/HEJDOVÁ 1989a, 18. ZOEDLER 1996, 53. 138 KLESSE 1965, 28. 139 STRASSER/SPIEGL 1989, 79. 140 Axel von SALDERN: Schlesische Hochschnittgläser aus der Werkstatt von Friedrich Winter. In: Klaus BURGHARD (a kol.): Festschrift für Brigitte Klesse, Berlin 1994, 89. 141 STRASSER/SPIEGL 1989, 76. 142 CZIHAK 1891, 130–132; SALDERN 1994, 91. 143 ZOEDLER 1996, 54. 144 ELASKO 2005, 24. 145 BROŽKOVÁ/DRAHOTOVÁ/HEJDOVÁ 1989, 19. 137
39
nezm ní“).146 Jako schaffgostký znak byl používán také pták fénix. 147 N která díla zdobená kombinací dvou druh
ezeb, jsou Winterovi p ipisována.148
Jednalo se o napodobení d l z horského k iš álu a pro hloubkovou ezbu bylo nutné vyráb t sklo silnost nné. 149 Takové sklo mohla vyráb t hu ve Schreiberhau, kterou vedli Preusslerové. Mimo to m li Schaffgotschové na svém panství Greiffenstein ješt dv hut – Antoniwald a Flinsberg (na území dnešního m sta Swieradow Zdroj). Surovinu rovn ž mohly dodávat hut z eské strany Krkonoš.150 S velkou pravd podobností zde byli zam stnáni pomocníci. Pomocníky asi byli Christoph Richter z Petersdorfu, jeho dva synové a p íbuzný Hans Christoph Richter z Warmbrunnu. 151 Roku 1712 p evzal vedení dílny ezá
kamene i skla Jeremias
Feister,152 pozd ji zde pracoval Sigmund Feister153 i ve 30. letech Samuel Mattern.154 V letech 1725–1767 zde byli rovn ž inní p íslušníci rodiny Nehrig . Všichni tito následovníci díla Friedricha Wintera ovlivnili další rozvoj slezského broušeného a ezaného skla.
To dokazuje i fakt, že se ve Slezsku se reliéfní ezba používala
minimáln do ty icátých let 18. století, podobn tomu bylo i s nám ty putt a kv tin.155 Roku 1774 byla dílna prodána.156 V téže dob , jako byla inná Winterova dílna, se nacházela pravd podobn ve Schreiberhau další d ležitá dílna. Tato dílna je nazývána jako dílna Mistra
íše
s alegoriemi P ti smysl podle Martena de Vos (nebo jako dílna Mistra Koulovy íše). íše zhotovená tímto mistrem je zvaná rovn ž dle svého objevitele jako Koulova íše (kat. . 1). Toto významné dílo se odráží i v dalších um leckých pracích až do konce první tvrtiny 18. století, které se mu p ibližují stylem a zp sobem ezby. Práce p sobí epln
, jsou charakteristické hustým vegetabilním ornamentem s pé ovitým
akantem, révou a kv ty, ten se kolem roku 1710 vyvíjí drobnopisným sm rem a následují jeho kombinace s groteskovými prvky. ezá i zmín né skupiny používají jako
146
STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 265. JI ÍK 1934a, 74. 148 ZOEDLER 1996, 59sq. 149 DRAHOTOVÁ 1989, 43. 150 SALDERN 1994, 92. 151 DRAHOTOVÁ 1989, 43. 152 STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 286. 153 DRAHOTOVÁ 1989, 43. 154 ELASKO 2006, 18. 155 DRAHOTOVÁ 1989, 43. 156 STRASSER/SPIEGL 1989, 78. 147
40
nej ast jší nám ty portréty panovník , veduty, mytologické výjevy a alegorie, pro které jsou ve velké mí e užity manýristické p edlohy. 157
7.1 Doba rozkv tu sklá ství až ke ztrát Slezska pro zem Koruny eské V první polovin 18. století došlo v Hirschberger Talu v oboru ezání drahých kamen a skla k obrovskému rozkv tu. Hlavním centrem zde bylo láze ské m sto Warmbrunn. Ob ma obor m se v novalo velké množství pracovních sil nejen zde ale i v Hermsdorfu, Petersdorfu, Giersdorfu, Voigtsdorfu (Wójtowice) a ve Schreiberhau. Poslední jmenovaná obec je známá i založením sklá ské huti roku 1617. Hu nechal zbudovat Hans Ulrich hrab Schaffgotsch a postoupil ji Wolfgangu Preusslerovi.158 Tato hu se dá ozna it za jednu z nejvýznamn jších na území Slezska. Druhá, podobn významná hu , byla na území Zahá ského knížectví ve Wiesau. V polovin 18. století je nejvytížen jší a z té doby pochází charakteristicky fialov
zabarvená skla
s vy ezaným znakem Ferdinanda Philippa knížete Lobkovice (1724–1784). Po jeho smrti bylo Zahá ské knížectví prodáno.159 Obdobná situace jako v Hirschberger Talu byla po roce 1700 v okolí Schwarzbachu. Brusi i a ezá i zde pracovali v obcích Bergstraß, Wiegandstal (Pobiedna), Grenzendorf (Graniczna) a Flinsberg. 160 Dalšími etnými dílnami byly související brusi ské a pozlacující. Warmbrunn byl nejen centrem pro broušené a ezané sklo, ale i skladním a obchodním místem. Hlavn díky tomu, že byl láze ským m stem, zde ke sklá skému rozkv tu došlo. Zákazníky se stali ve velké v tšin láze ští hosté, kte í si asto dom odváželi ezané dílo jako ukázku místního um ní. Takové p edm ty jsou v muzejních sbírkách etn zastoupeny.161 V 17. století byl Warmbrunn zcela na špi ce ezá ského a brusi ského um ní a až do 18. století se dá íci, že pro výrobky zde zhotovené nebylo eské sklo nebezpe nou konkurencí. Nejlepší díla z Warmbrunnu pak pocházela z dílny Christiana Gottfrieda Schneidera. Celkov
je patrné, že v 18. století pracovali práv
nejvýznamn jší ezá i. Pat ili mezi n
zde
Gottlieb Maywald a jeho syn Benjamin,
Christoph Scholtz, George Leonard Streithoff, Johann Sigismund Menzel, Johann 157
BROŽKOVÁ/DRAHOTOVÁ/HEJDOVÁ 1989a, 19; Olga DRAHOTOVÁ: The circle of the Master of the so-called Koula's beaker (a contribution to the problems of the development of engraved glass in the Bohemian-Silesian region), In: Czechoslowak Glass Review 20, 1965, 29–32. 158 JI ÍK 1934b, 150. 159 JI ÍK 1934b, 150; CZIHAK 1891, 37sqq; ZOEDLER 1996, 109; Stanislav KASÍK / Petr MAŠEK / Marie MŽYKOVÁ: Lobkowiczové. D jiny a genealogie rodu, eské Bud jovice 2002, 142sqq. 160 ZOEDLER 1996, 84. 161 CZIHAK 1891, 132sq.
41
Reichstein, Friedrich Wilhelm Siebenhaar, Carl Hensel, Robert Hensel a Carl Müller. Každý z mistr m l svojí vlastní specializaci. Mimo skla se ezalo do horského k iš álu, onyxu, karneolu i topasu. Nap . George Leonard Streithof, Robert Hensel a Carl Müller byli dvorští ezá ští mist i pro sklo a erby. Carl Hensel a Friedrich Wilhelm Siebenhaar byli mimo jiné nositeli titulu „královští dvorští ezá ští mist i“. Ve Warmbrunnu si nechávala šlechta zhotovovat pe eti, pe etní prsteny, i sklen ná díla s erby a znaky. Ke zvláštním zákazník m pat ila pruská královská rodina i ruský car Mikuláš I. Pavlovi .162 Warmbrunnští ezá i nebyli sdružováni v cechu, ale pracovali voln jako um lci. V roce 1733 se jich objevuje šest. O deset let pozd ji, roku 1743, se jejich po et ale extrémn navýšil na více než 40. Tehdy vzniklo i více organizací zabývajících se obchodem a vývozem sklen ného zboží. Rakouská vláda si záhy uv domila význam Slezska pro ezá ské um ní a toto odv tví velmi hlídala. Hlavn se nesm lo rozší it do jiných kraj . Na to bylo vydáno na ízení vlády 18. ervence 1735, kde je výslovn zakázáno ezá ské um ní ší it do cizích zemí. 163 Nejv tší rozkv t ezání byl v první polovin 18. století. Až do p ipojení k Prusku platily Krkonoše a Jizerské hory za homogenní oblast v oblasti emeslné, obzvlášt to platilo u sklá ského emesla. 164 Poté, co se stalo Slezsko roku 1748 definitivn sou ástí Pruska, docházelo postupn k úpadku emesla. Hlavní p
inou byla celní opat ení
pruského krále Friedricha II. Ten zakázal dovoz pro slezské ezá e tak d ležité sklá ské suroviny z ech.165 Sklárny ve Slezsku neuspokojily poptávku po kvalitní surovin jak kvalitativn , tak množstvím, které produkovaly.166 Po celé 18. století se objevují informace, že se slezská surovina kvalitou nerovná v žádném p ípad surovin vyráb né na eské stran Krkonoš. Z tohoto d vodu se p edpokládá již koncem 17. století vývoz surového skla z ech do Slezska.167 Sklárna hrab te Harracha „Nový Sv t“ (další používané názvy byly Neuwelt, Neuwald, Nový Les i Harrachov)168 v Harrachov dodávala surovinu nejen do vlastní dílny, ale i ezá m v okolí Hirschbergu na slezské stran Krkonoš. Tato sklárna zahájila provoz v roce 1712 a produkovala velmi kvalitní surovinu. Stala se tak prvo adým dodavatelem
eského skla do Slezska. Dalšími
162
ELASKO 2005, 24. CZIHAK 1891, 132sq. 164 ELASKO 2005, 25. 165 DRAHOTOVÁ 1989, 43. 166 STRASSER/SPIEGL 1989, 72. 167 DRAHOTOVÁ 1989, 43. 168 LN NI KOVÁ/WIATER 2007, 461–472. 163
42
sklárnami dodávajícími sklo na slezskou stranu Krkonoš byly sklárna v Rokytnu (vyhašena r. 1745), od roku 1745–6 sklárna Bed ichov a sklárna ve Skelných Hutích u Vítkovic.169 V opat ení Friedricha II. bylo zakázáno v oboru sklá ství obchodovat se zbylými pruskými provinciemi. 170 Bylo také zakázáno kácení les sklá ská výroba pot ebovala hlavn
na území Krkonoš, které
kv li d evu nezbytnému pro vytáp ní pecí.
Sou asn nebyla povolená modernizace a výstavba nových hutí, ú ady žádaly i výhas v n kterých již existujících hutích. Výše vyjmenované p íkazy a opat ení m ly zajistit lepší podmínky pro braniborské sklá ství a lepší odbyt jeho výrobk .171 Po zavedení uvedených celních opat eních se stalo, že ezá i ve Slezsku z stali závislí na surovin z hutí ve Schreiberhau a z Wiesau.172 Ty nebyly p íliš výkonné a schopné uspokojit pot ebu materiálu pro ezá e.
etné petice a stížnosti nedošly tém
žádného úsp chu. Týkaly se hlavn toho, že domácí slezské sklo není tak jakostní a vhodné pro ezbu jako eské. Slezské hut nabízely malý tvarový výb r a také cena skla byla vyšší než u eských výrobk . Jako p íklad lze uvést prosebný dopis ty iceti warmbrunnských ezá , který zaslali v roce 1743 pruské vlád . Dopis obsahoval žádost, aby jim pruská vláda povolila po odtržení Slezska v harrachovské sklárn i nadále nakupovat sklo. Kdyby však žádosti nebylo vyhov no, museli by se ezá i do ech p est hovat.173 Roku 1754 byl sice povolen dovoz skla z ech do Slezska, avšak s 30% celním poplatkem.174 Zavedení výše zmín ných opat ení zap slezských ezá
175
do ech
inilo st hování
a asté pašování suroviny z ech do Slezska až do po átku
19. století. 176 Z výše uvedeného je patrné, že mnoho u
a tovaryš se za této situace snažilo
sehnat zam stnání v echách nebo jejich cesty následovaly p es Baltické mo e do Dánska a Norska.177 A se ve Slezsku se udrželo ezá ské um ní nejdéle, upadlo b hem poslední
tvrtiny 18. století z d vodu již zmín ných zm
ných podmínek, které
169
LN NI KOVÁ/WIATER 2007, 461–472. STRASSER/SPIEGL 1989, 72; ELASKO 2005, 20–25; CZIHAK 1891, 135. 171 STRASSER/SPIEGL 1989, 72; ELASKO 2005, 20–25. 172 STRASSER/SPIEGL 1989, 72; ELASKO 2005, 20–25. 173 Antonín LANGHAMER: Legenda o eském skle, Zlín 1999, 51–53. 174 STRASSER/SPIEGL 1989, 72. 175 Zuzana PEŠATOVÁ: Böhmische Glasgravuren. Kunst der Glasgravur vom 16. Jahrhundert bis zur Gegenwart, Praha 1968, 25sq. 176 LN NI KOVÁ/WIATER 2007, 461–472. 177 ELASKO 2005, 25. 170
43
zap
inily nedostatek odbytu.178 Fridrich II. Veliký cht l, aby sklo eské jakosti bylo
vyráb no na území Slezska. Dalším Friedrichovým p áním bylo vyráb t všechny druhy skla jako v echách (sklo tabulové, nápojové a lustry). I když byly nové hut zakládány, pouze hut ve Schreiberhau a Wiesau by se daly skute
ozna it za
výkonné. Zbylé hut vyráb ly hlavn nazelenalé užitkové sklo. Až v letech 1764–1771 vznikly ty i nové hut , ve kterých pracovali eští a moravští sklá i. Z t ch se slibn rozvíjely hlavn
podle panovníka pojmenovaná hu
Friedrichsgrund, která byla
založená roku 1771179 (dnes je na tomto míst obec Batorów) v hrabství Kladském, a hu Wessola nacházející se na území Plesského panství. Pouze v malém rozsahu se tak naplnilo panovníkovo p ání o p enosu výroby eského barokního irého skla do Slezska a pokrytí pot eby kvalitní suroviny pro ezbu. Um lecká sklá ská výroba se udržela pouze ve starých centrech, jakými byly Schreiberhau a Warmbrunn. Sklen ná bižuterie se zde v bec nevyráb la. Hlavním artiklem sklá ské výroby se následn stala zrcadla, tabulové a lisované sklo pro b žné užití a techniku.180 Roku 1787 si musel ministr provincie von Hoym p iznat, že ezání není, co bylo a je to zp sobeno též prom ujícím se dobovým vkusem. 181
áste
m l vliv na
úpadek i nedostatek podnikavého ducha u Slezan .182 ezb na sklo byly kladeny výše jmenované p ekážky i p es to, že ve Slezsku nebyla svázána žádným cechem, nýbrž byla svobodným um ním.183 Hirschberger Tal bylo hlavním místem rozkv tu ezby, nicmén
ezba byla
zastoupená i v jiných ástech Slezska jako nap . v Kladsku i ve Vratislavi, která proslula obzvláš
jemným zpracováním. V soupisu um lc
a
emeslník
m sta
Vratislav jsou zaznamenáni roku 1690 jeden, roku 1755 dva a roku 1787 t i ezá i skla.184 Za zmínku stojí obchod se sklem. Ten byl v barokní dob
velmi dob e
organizován. Díky hrab ti Josefu Kinskému byla prohlášena osada Nový Bor m stem a stala se od roku 1757 centrem sv tového obchodu se sklem. Zde se soust edil sklá ský obchod pro
echy, Slezsko a Moravu. Pouze Šumava šla v tomto ohledu svou vlastní
178
LANGHAMER 1999, 51–53. ZOEDLER 1996, 82sq; STRASSER/SPIEGL 1989, 72. 180 KLANTE 1936, 128sq. 181 CZIHAK 1891, 134sqq; ZOEDLER 1996, 127. 182 ZOEDLER 1996, 127. 183 ZOEDLER 1996, 127. 184 CZIHAK 1891, 135. 179
44
cestou.185 Se slezským sklem obchodovali p edevším eští obchodníci, kte í obstarávali export p edevším do Špan lska, Anglie, Holandska, Belgie a Ameriky. 186 Slezsko m lo ale i své vlastní obchodní kontakty zprost edkované již d íve díky obchodu s plátnem. Nejvíce se v tomto spojení plátenického a sklá ského obchodu zasloužila rodina von Heyn. 187 Obchod ve Slezsku vzkvétal do slezských válek, ty ho zna
utlumily a
nebylo ani v silách Warmbrunnu, jako samostatného centra obchodu, v této situaci pomoci.188
185
KLANTE 1936, 125sqq. STRASSER/SPIEGL 1989, 72. 187 ZOEDLER 1996, 79sqq. 188 KLANTE 1936, 125sqq. 186
45
8 Specifi nost slezského skla Jak z textu výše vyplívá, vyniklo Slezsko kvalitním zpracováním svého skla už v poslední tvrtin 17. století. P ízna ná byla tvarová i nám tová hojnost.189 Vývoj tvaru a dekoru ve Slezsku byl neoby ejn jednotný a bez zlom
i p erušení.190
eské
území bylo kolem p elomu 17. a 18. století v tomto sm ru pozadu za Slezskem. Obchodníci z ech odebírali sklo od
ezá
z Hirschbergu, Warmbrunnu a
Schreiberhau, protože v echách jich nebyl dostatek. Tato informace je obsažená v pam tech zakladatele sklá ského obchodu v echách Georga Franze Kreybicha z roku 1686, jak je ješt uvedeno níže.191 Odlišnost mezi oblastmi na slezské a eské stran Krkonoš a Jizerských hor je patrná v ornamentu a v nám tech. 192 eští ezá i pracovali více pro neznámého zákazníka. U slezských ezá
se p edpokládá p ím jší kontakt se
svými zákazníky. T mito zákazníky byla p edevším slezská šlechta a návšt vníci lázní Warmbrunn. T sn jší styk se zákazníky se ve Slezsku odrazil na velké ší i p edloh a na nám tovém bohatství. 193 V pozd jší dob se m ní i tvary skel, obzvlášt po odtržení Slezska od zemí Koruny eské. Charakteristickým prvkem slezské ezby jsou reliéfní ezby. Takové zpracování skla bylo pro eské ezá e neobvyklé. Jejich ezby se vyzna ovaly v tší plošností, která více p ipomínala grafický projev. 194 Když se podobná skute
velmi um lecky kvalitní
ezba objeví v echách, tak má ko eny ve velkých m stech, jmenovit v Praze. Zde byla tradice ezby do drahých kamen zako en na díky ezá m na dvo e Rudolfa II. U mnoha kousk p etrvává otázka p vodnosti, protože hranice ur ení je velmi tenká.195 Faktem z stává, že slezské ezané a broušené sklo navázalo daleko více na tradici pozdn renesan ní glyptiky než sklo eské. Z eteln je to viditelné na produkci dílny Friedricha Wintera.196
189
JI ÍK 1934b, 149sq. ZOEDLER 1996, 112. 191 JI ÍK 1934b, 149sq 192 CZIHAK 1891, 132sqq. 193 Olga DRAHOTOVÁ: Medaile a mince jako p edlohy pro ezané barokní sklo v Um leckopr myslovém muzeu v Praze. In: Ars vitraria 3, 1971, 28. 194 LANGHAMER 1999, 45. 195 CZIHAK 1891, 132sq. 196 BROŽKOVÁ/DRAHOTOVÁ/HEJDOVÁ 1989a, 21. 190
46
8.1 Surovina Pokud se jedná o kvalit
eského a slezského skla jako suroviny, objevuje se zpráva o
jakési rivalit . Existují hlasy, které hájí sklo eské, ale i ty, jež hájí sklo slezské. Za kvalitu svého skla bojovali ve Slezsku p irozen hlavn hu mist i. Už kolem roku 1600 se mluví o bílém pr hledném skle zhotoveném ve Schreiberhau. Tato zpráva se objevuje v „Silesiographii“ od Henelia vydané v roce 1613. Také se zde uvádí, že toto sklo bylo mén
isté a pr hledné než moravské. Fibiger však vyslovuje názor, že
slezské sklo bylo zrovna tak kvalitní jako eské.197 Další zpráva o jakosti skla je v deníku obchodníka se sklem Georga Franze Kreybicha z Kamenického Šenova. Ten praví, že si roku 1686 ve Schreiberhau naložil pro svou druhou cestu dobré sklo. Je zde doslovn uvedeno „denn zur selben Zeit ward bei uns noch kein gutes Glas gemacht, als nur Schockglas und waren noch keine Kogler, auch keine Eckigreiber, auch noch wenig Glasschneider.“198 V následujících desetiletích proslula hu ve Schreiberhau, když byla pod vedením rodiny Preussler , výrobou velmi kvalitního k ídového skla, jež nalezlo na trhu nemalý odbyt. Konkrétn ji bylo ozna ované za dobré,
isté, bezbarvé (bílé)
ídové sklo.199
8.2 Vývoj tvar a dekor Tvarovému vývoji ve sklá ství se p ikládá velká d ležitost. D vodem je, že mimo ornamentu slouží k asovému za azení výrobk .200 Duté nádoby ze skla se vyfukovaly na huti tak, že se nejprve utvo il tvar bubliny (ba ky).201 Základní tvary mají kruhový pr ez a jejich východiskem byly základní geometrické formy jako koule, válec, kužel a elipsoid s p echodnými formami. Z uvedeného vyplívá zna né ovlivn ní technikou foukání. 202 K iš álové sklo vyráb né v zemích Koruny eské bralo za nejv tší inspiraci broušený horský k iš ál. Nádoba zhotovená z tohoto drahého materiálu vycházela vždy z tvaru kamene nalezeného v p írod . Brusi i a ezá i dávali pozor na to, aby bylo z hmoty kamene p i p em vymýšlení tvar
na nádobu co nejvíce zachováno. To bylo p
inou
nádob, které by co nejvíce kopírovaly surový kus. Jednoduchým
ešením bylo p irozen kruhový tvar skla stla it do elipsy, z ehož se odvodil astý 197
CZIHAK 1891, 179. ZOEDLER 1996, 50. 199 ELASKO 2005, 27sq. 200 STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 265. 201 MÁDL 1890, 21–27. 202 CZIHAK 1891, 65. 198
47
oválný tvar k iš álových nádob. P i p ihlédnutí ke sklá ství n meckému, kde se objevuje množství zvláštních, nových a typických tvar , nebo k benátské produkci neuv iteln tvarov bohaté díky užití skloviny, která se dala dlouho zpracovávat, je iré sklo eské i slezské nebohaté jak na typické, tak na individuální tvary. 203 V první polovin 18. století se barokní vkus projevující se v architektu e promítá i do tvar skla. zn zprohýbaný a složitý m l být p edevším p dorys. U slezského skla vznikly nové tvary, které se vyzna ovaly p dorysem houslové podoby (základní tvar bývá tverhranný s obloukovit skosenými rohy). 204 Hlavním ovlivn ním podoby ornamentu pak p irozen z stává technika ezby a její možnosti.205 Následující podkapitoly obsahují popis vývoje tvaru i dekoru na slezském ezaném skle. Vývoj je možno shrnout do t í hlavních období. První období za íná poslední tvrtinou 17. století a trvá do první poloviny 20. let 18. století. Druhé období je v rozmezí 30. až 50. let 18. století a t etí období pak trvá od 60. do 70. let 18. století206
8.2.1 Období od poslední tvrtiny 17. století do první poloviny 20. let 18. století Nej ast ji ezbou zdobeným p edm tem se stal pohár. Mohl mít více variant (r znit se ve velikosti, tvaru nohy, kupy i mohl být opat en víkem). Mnoho vík od pohár se bohužel do dnešní doby nezachovalo. Hlavn
u reliéfn
ezaných pohár
z dílny
Friedricha Wintera vyzna ujících se do sebe uzav enou kompozicí chyb jící víko áste
znemož uje dokonalý estetický ú inek t chto d l.207 Inspirací pro tvary
barokních pohár byly mimo nádob z horského k iš álu z p elomu 16. a 17. století i poháry benátské. Benátský pohár nese zna né rozdíly v první ad v tenkosti st ny, v kup , která m že být nejr zn jších tvar , a naposled v d íku. Kupa benátského poháru že být vzhledem k tenkosti st ny zdobena pouze m lkou ezbou, emailem
i
filigránem. D ík benátského poháru je však zcela samostatný dekorativní motiv. Bývá vysoký, štíhlý a nejr zn jších tvar
asto zdobených štípáním. Typ poháru vyráb ný
v zemích Koruny eské má zachován vždy ur itý a pohledov libý pom r mezi kupou a nohou, což zp sobuje hlavn pod ízení nohy vlastní kup .208 V úplných po átcích byl 203
MÁDL 1890, 21–27. JI ÍK 1934a, 75. 205 CZIHAK 1891, 139sqq. 206 SCHMIDT 1922, 256sqq. 207 ZOEDLER 1996, 57. 208 MÁDL 1890, 21–27. 204
48
tvar kupy širší a nižší s tém
horizontálním spodkem. Na d ík byla kupa neorganicky
posazena. Postupn se kupa protahovala, až získala elegantn jší kónickou formu. Mohla být zdobena vertikálními fasetami. Dalším typem byla kupa zvonovitého tvaru. Kupa zvonovitého tvaru nebyla nikdy zdobena fasetami. Pouze mohlo být vtažení její spodní ásti n jak zajímav utvá eno pomocí brusu.209 Up ednostn na byla funkce d íku, za n jž se pohár bere do ruky. Nebylo možné ho neúm rn zdobit, jak je to vid t u benátské produkce.210 D ík by se dal až na málo výjimek rozd lit také do dvou variant. Bu
je jednoduchý balustrový, nebo je hladký
válcový a m že být obohacený o nodus (o ech) odd lený dv ma drážkami. Když jsou uvnit d ík zatavené barevné nit , mohou být d íky zdobeny vinutými drážkami, i dopln ny fasetami. Fasety jsou celkov na d íku astým zdobným prvkem. Patka bývá plochá nebo lehce klenutá.211 Pokud má pohár víko, tak víko p ebírá prvky z jeho tvaru. Když je kupa fasetovaná, víko je také fasetované. Když je d ík tvaru balustru, má i víko na vrchu balustrovou úchytku.
asem došlo k zám
vík. Víko tvarov neodpovídající poháru
není s jistotou jeho p vodní. Objevují se i jiné tvary, než jsou výše vyjmenované. V t chto p ípadech se však jedná o výjimky.212 U obrysu je také možné najít typické znaky eského poháru. Jedná se o velké, jednotné a p ímé linie p evažující nad oblými. K ivky se vyzna ují velkými a t žkými oblouky s astým nahrazením lomenou uzav enému a vyrovnanému obrysu.
árou. Celkovým dojmem je sm ování k
213
Sklo vyráb né ve Slezsku nem lo zpo átku oproti
eskému specificky
vyhran né tvary krom poháru.214 Na p elomu 17. a 18. století dominoval ve Slezsku jednoduchý kónický pohár. P sobí pon kud podsadit . D ík pohár je nízký a masivní, patka kruhová a široká. U n kterých exemplá míst
p echodu do kupy (kat.
srolovaný akantový list vy nívá na
. 2). Kupa je utvá ená kónicky nebo zvonovit .
kolikrát se objevuje i zak ivený nástavec kupy, a tak její silueta p ebírá podobu rohu
209
SCHMIDT 1922, 256sqq. MÁDL 1890, 21–27. 211 SCHMIDT 1922, 256sqq. 212 SCHMIDT 1922, 258. 213 MÁDL 1890, 21–27. 214 JI ÍK 1934b, 151sqq. 210
49
hojnosti. Takové, pro Slezsko typické poháry, vyráb la dle p edpokladu hu
ve
Schreiberhau. ezba byla dílem dílny Friedricha Wintera.215 Po átkem 18. století se forma poháru prodlužuje a pro echy typický balustrový pohár kónický se ve Slezsku m nil tak, že se spodní ást kupy vtáhla dovnit . Vykrojení spodní ásti kupy je patrné už na poháru z bývalé Biemannovy sbírky datovanému kolem roku 1710, který je p ipsán Friedrichovi Winterovi. 216 V této dob mohly mít poháry balustrový nebo hladký válcový d ík. V letech 1720–1730 byl kruhový p dorys pohár již ast ji utvá en do hran. Až do t icátých let 18. století se objevovalo na slezských pohárech mírné hranaté vydutí spodní ásti kupy, pak ho ovšem kolem roku 1740 zastoupilo skute né vykrojení. Víko zdobila úchytka tvaru žaludu. 217 K úplné prom
v pro Slezsko typický pohár došlo až po odtržení Slezska od zemí Koruny
eské, o emž bude blíže pojednáno níže.218 Dalšími produkty jsou íše, lahve a konvice. Mezi nej ast ji užívané nádoby k ezb pat ila
íše. Její tvar je velmi jednoduchý a tak se p íliš neprom uje.219
Koncem 17. století byla ve Slezsku rozší ená kónická íše se silnými st nami a silným dnem. P edpokládá se, že tento typ íše byl dovážen z hutí eských (pat í sem nap . i Koulova
íše).220 Lahve nemusí být pouze kruhového p dorysu, ale m žou být i
zplošt lé. Jejich širší strana má pak kruhový obvod a je velmi asto zdobená ezaným dekorem. Uzav ené nemusí být lahve v bec, nebo pomocí sklen né zátky i kovového íklopu. Menší lahvi ky se sklen nou zátkou, flakony, byly také opracovávány pomocí brusu. Dalšími p edm ty byly ezané džbány, karafy, sklen né misky, mísy, podnosy atd.221 V 1. polovin 18. století se objevily první stolní nápojové soupravy, jejich sou ástí byly karafy, pohárky na r zné druhy vína a íšky na vodu i likéry a ovocné ávy. 222 Když se opomine pot ebné prvotní zušlecht ní, omezilo se zdobení pomocí broušení ve Slezsku na árky, mírn klenutá kole ka i oválky, hv zdy, rozety a jejich nejr zn jší kombinace. Um lecky významn jší p i zdobení skla byla p irozen
ezba.
215
SCHMIDT 1922, 252sqq. KLESSE/SALDERN 1978, 49, obr. 106, kat. . 108. 217 STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 267. 218 JI ÍK 1934b, 151sqq. 219 MÁDL 1890, 21–27. 220 JI ÍK 1934a, 72. 221 CZIHAK 1891, 70–92. 222 Olga DRAHOTOVÁ: Výzdoba eského skla ve 2. polovin 17. a v 18. století. In: DRAHOTOVÁ 2005a, 223sq. 216
50
Díky r zným tvar m nádob se mohla i pln ornamentálního, krajinného
rozvinout nám tová stránka a
i figurálního charakteru. Zprávy cestovatel
dokonce
popisují, že ve Slezsku bylo ezáno s v tší chutí a dle ušlechtilejších p edloh než v echách.223 Slezské sklo se odlišuje na p elomu 17. a 18. století hlavn ornamentem. Podoba ornamentu odráží dobu vzniku. Díla 17. století jsou ješt prodchnutá dozvukem renesan ního humanismu v protestantském Slezsku, což je možné spat it hlavn u mytologických nám zap
a alegorií. 224
ezba z této doby je ješt
m lká. To bylo
in no tím, že se vyráb lo tenkost nné sklo a hrozilo riziko pro ezání. Motivy byly
poskládány z jednoduchých základních ez
– linkových, šikmých, oliv a kuli ek.
Objevují se pro tuto dobu charakteristicky ezané figury, jejichž prsty se skládají z kuli ek, vlasy z linek a o ní ví ka ze šikmých ez . Pohledy na architekturu jsou z linkové ezby, jíž dopl ují matné plochy. Kv ty tvo í ve velké v tšin op t složení z kuli ek. Po znovuobjevení a rozší ení irého skla v echách koncem 17. století dochází i k prom
charakteru ezby. Sklo je silnost nné, iré, bezbarvé a vyniká
velkou tvrdostí. Tyto vlastnosti p ímo vybízejí k hloubkové a reliéfní ezb . Ta pak zd raznila, i za použití prolešt ní, lépe plasti nost figur a jiných motiv .225 Ve Slezsku m la v devadesátých letech 17. století prvotní postavení Winterova ezá ská dílna. Naprosto typickou pro práci této dílny byla reliéfní ezba. Reliéf plasticky vystupuje díky kole kem odebranému pozadí. Dekor zhotovený tímto druhem opracování tvo í vesm s r zn sto ené akantové úponky, které pokrývají celou plochu kupy. Listy akantu klesají na d ík a patku, kde tvo í listový vlys (kat. . 2). Úponky, voluty, srolované akantové listy zdobí mimo patu i víko. Takto zdobené poháry byly za átkem 18. století velmi oblíbené.226 Dílna Friedricha Wintera pracovala pro Schaffgotsche.
asto je možné se mezi rostlinným ornamentem setkat s erbem tohoto
rodu, vyobrazením jedle nebo jejich devízou „Aucun temps ne le change“.227 Mohutn vystupující akantové úponky jsou v tšinou na povrchu matovány a p íležitostn na nich sedí také ezaný pták nebo mezi úponky vykukují hlavy zví at. Friedrich Winter zavedl na slezském skle také motiv d tských scén (hry, pr vody, bakchanály). D tské scény a putti se staly velmi oblíbeným nám tem, udržely se až do poloviny 18. století a byly
223
CZIHAK 1891, 140. BROŽKOVÁ/DRAHOTOVÁ/HEJDOVÁ 1989a, 20. 225 HAIS/POSPÍCHAL 2005, 542. 226 CZIHAK 1891, 139sqq. 227 CHRZANOWSKA 1987, 16. 224
51
známé i v jiných centrech ezby (nejd íve v Norimberku, pozd ji v Postupimi
i
Kasselu).228 Objevovaly se kombinace reliéfní, hloubkové a ploché ezby. Hloubková ezba byla v prvním období oblíben jší v echách, protože Slezsku vévodila ezba reliéfní.229 Díla s kombinovanou reliéfní a hloubkovou ezbou jsou charakteristická pro dobu sobení Friedricha Wintera a as krátce po jeho smrti (díky jeho díln ). Je možné se s takto zdobenými p edm ty setkat i ve druhé tvrtin 18. století. Díla s kombinací reliéfní a hloubkové ezby mají p irozen odlišný charakter od t ch, jež jsou zdobená pouze reliéfn . Nejen, že reliéfní ezba p sobí více ploše, ale také úponkový ornament takto ezaný nemá tak kompaktní a uzav ený charakter, vyznívá diferencovan . Jako by byl poskládán z r zných element
(oblouk
ve tvaru písmene C, mezi nimiž jsou
drobné kv tinové vzory). Je zde vid t nazna ení dekorativního principu, který se pozd ji pln projevil v páskovém a listovém ornamentu. Pozm
ný ornament úponk
poskytuje volné nedekorované plochy, které jsou dozdobeny hloubkov prvky, jako jsou emblémy, krajinky, malé scény, a alegorie (kat.
ezanými
. 3). U jiných
kombinací reliéfní a hloubkové ezby je kupa d lená na vertikální pole zdobená jednou reliéfní a podruhé hloubkovou ezbou. Tento dekorativní princip lze najít i u zdobení patky. Tvar poháru se za íná p izp sobovat novému typu zdobení, jak je výše popsáno, protáhnutím své siluety. Pohár má balustrový d ík a vykrojenou spodní ást kupy. Reliéfn
ezané prvky se objevují na patce a d íku. Schéma výzdoby d íku se opakuje
na úchytce víka. Reliéfní ezbou byly krom pohár zdobeny asto i íše. Mezi další oblíbenou tematiku doby následující bezprost edn po Friedrichovi Winterovi pat ili putti rajtující na jelenech, bakchanály, kruhové tane ní reje d tí. Tyto hlavní vyobrazení rámovaly kv tinové ornamenty.230 Kolem roku 1710 byly naprosto typické kv ty s dlouhými stonky (kat. . 4), vázy a festony složené s ovoce. Tato doba je specifická i úzkým propojením se sklem postupimským a osobou Gottfrieda Spillera, žáka Martina Wintera,231 jak v tematice, tak v oblib st ídání reliéfní a hloubkové ezby. 232 Nám ty pro hloubkovou ezbu u p edm
kombinovaných s reliéfní ezbou jsou
listy, kv tiny, hmyz, zví ata, putti, krajinky, pastý ské nám ty apod. Zpo átku hloubková ezba p ipomínala styl Lehmanna, provedení ovšem bylo viditeln voln jší, 228
ZOEDLER 1996, 58sqq; KLESSE 1973, 33. SCHMIDT 1922, 256sqq. 230 ZOEDLER 1996, 59–61. 231 KLESSE 1965, 27. 232 ZOEDLER 1996, 59–61. 229
52
jist jší a barokn rozmáchlejší. P edm ty s takto kombinovanou ezbou mají asto nec vybroušených perli ek na horním okraji. Objevuje se p ebírání motiv z jiných um leckých druh
a emesel, jako je textilní tvorba. Motivy odsud p ebrané jsou
lambrekýny, stejn tak m ížovité dekory i motivy mušlí. 233 U výrobk zdobených pouze hloubkovou ezbou byly p ed rokem 1700 v oblib kv tinové ornamenty s listovím, v tvi kami apod. ezané byly s podobnou intenzitou a vytvá ely dojmem p epln nosti a nadbytku. Styl této ezby je jasn vid t na výše zmín né íši s alegoriemi p ti smysl – tzv. Koulov
íši (kat. . 1).234 Pojmenování
íše získala díky svému objeviteli, pražskému architektovi Janu Koulovi.235 V silnost nné íši jsou hloubkov
ezány alegorické ženské postavy, které znázor ují
t smysl , kterým sloužily jako p edlohy m diryty vydané v 16. století od Johanna Sadelera dle Martena de Vos (1532–1603).236 Jednotlivé postavy odd lují sloupy. ezba íše je prolešt ná a detaily jsou ezány diamatem. Koulova
íše p ipomíná vzory
z rudolfínské doby. Je to patrné nejvíce v protáhlosti ženských figur, v jejich pohybovém strnutí a u poma kan p sobících z asení od
. Dílna Mistra Koulovy íše
byla inná soub žn s Winterovou dílnou. Do okruhu d l kolem Koulovy íše se dají za adit díla, která mají podobná schémata, jako jsou alegorická znázorn ní mezi sloupy, jež jsou obklopená kv tinovými ornamenty, akantovými úponky, kv ty a ovocem. Vše je ješt zdobené maskaróny a and lskými hlavi kami. 237 Až do dvacátých let 18. století se objevuje v Krkonoších dekor podobný skupin d l Mistra Koulovy íše – jedná se o velmi drobné kv tinky asto dopln né o svazky ovoce. Takovým dekorem byly asto zdobené malé pohárky. 238 Po istých ornamentech a rostlinném dekoru p ichází na adu znaky (kat. . 13), erby (kat. . 5, 6, 7, 9, 13), nápisy (kat. . 8), žánrové a alegorické scény. Oblíbené byly dále krajiny, zahrady, zahradní architektury i veduty.239 Výjimku tvo í veduty m sta Vratislav z konce 17. a po átku 18. století, u kterých chybí na kup ornamentální zdobení. Krom chyb jícího ornamentu je v této dob neobvyklé, že veduty obíhají kolem dokola celý p edm t.
ezané jsou hloubkov a mohou být matné i prolešt né.
233
CZIHAK 1891, 139sqq. SCHMIDT 1922, 259sqq; DRAHOTOVÁ 1965, 29–32. 235 ZOEDLER 1996, 62. 236 KLESSE 1973, 25. 237 ZOEDLER 1996, 62sqq. 238 STRASSER/SPIEGL 1989, 72. 239 SCHMIDT 1922, 256sqq. 234
53
Pravd podobn
byla skla s t mito vedutami ezána p ímo ve Vratislavi. Pojítkem
s vlivem dílny Friedricha Wintera na slezské a severo eské ezá e by mohl být jediný ozdobný prvek mimo vedutu na výzdob poháru, a to kv tinový kruh na pat .240 Biblické scény se na slezském skle objevují z ídkakdy, p edevším ve dvacátých a icátých letech 18. století. 241 V první
tvrtin
18. století byly dále charakteristické listové a páskové
ornamenty. P išly z Francie a byly odvozené z bordur francouzských tapisérií skrze rytce Jeana Béraina. Tento ornament ozna ovaný i jako „berainovský“ byl v ezání skla velmi oblíbený, obzvlášt pak v echách a ve Slezsku.242 Ornament je zna lehce zapl uje plochu nádoby.
áste
zvln ný a
ornament p ebírá prvky z p edchozí skupiny
l (kv tiny a úponky). Nové je zde ostré lomení st ídající se kruhovým zak ivením úponk . Je tak vytvo en dojem kaligrafických vinutých linií. 243 Skla, jež žádný páskový ornament nezdobí, je možné datovat t sn za rok 1720 (kat. . 5). Pásky jsou úzké p ímé nebo lámané ve spojení s vinutými liniemi (kat. . 6). Dekor hloubkov
ezaný je
vyvážený a prostorov dob e rozvržený. Charakteristický je v letech 1720–1730 jak pro eské, tak pro slezské sklo. Následkem z stává, že se dají takto zdobená skla t žce rozlišit. Ke jmenovaným prvk m se pozd ji p idružují ješt kv tinové motivy a malé znaky. Mohou být dopln ny baldachýny i m ížovím. 244
8.2.1.1 P edlohy ezaného skla Je p íhodné p ipomenout, že co do originality nebyli ezá i p íliš vynalézaví. V tšina dekor
byla p ejata z jiných um leckých druh . Jsou známá i tišt ná literární díla
obsahující p edlohy vhodné pro ezbu. Takové práce se staly hlavním inspira ním zdrojem ezá .245 Mezi nejstarší díla, ze kterých ezá i mohli erpat pro zobrazení vedut, pat í Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesiae z roku 1650.246 Pokud se jedná o mytologii, mezi oblíbené pro svá vyobrazení pat ily Prom ny Ovidia ilustrované m dirytinami od Crispyna de Passe z roku 1607, nebo jejich vydání z roku 1606 v Antverpách s m dirytinami dle Antonia Tempesta, na konci 17. století byly k Prom nám vydané ilustrace Johannem Ulrichem Kraussem. Rovn ž m dirytiny od 240
ZOEDLER 1996, 77sq. ELASKO 2006, 22. 242 STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 265sqq. 243 SCHMIDT 1922, 256sqq. 244 STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 266. 245 JI ÍK 1934b, 139–143. 246 ZOEDLER 1996, 77. 241
54
Sébastiena Le Clerca mohly být inspira ním zdrojem ezá ty
element
a
ty
(p edevším ke znázorn ní
ro ních období). 247 P edlohy p ístav
ezá i získávali z
„Venezianische Hafenprospekte“ od Melchiora Küsela dle Johanna Wilhelma Baura z roku 1681.248 Pro skupinu d l vyzna ujících se zmín ným menším kv tinovým a ovocným ornamentem a pro reliéfn
ezané poháry mohly jako p edlohy sloužit díla jako
„Allerhand Inventiones von Frantzösischem Werckh, wie solches anietzo auf die neueste Manier gebräuchlich ist“. Toto dílo nechal vydat roku 1696 Ägidius Bichel v Augsburgu. Odsud jsou jasn p ebrané motivy akantových list , ale i mytologické motivy.
ezá si je musel pro svou techniku samoz ejm upravit a zjednodušit. Ovocné
a kv tinové dekory asto dopln né o malé v tvi ky se však zcela shodují. Také dílo Johanna Conrada Reutimanna (Augsburg 1690–1700) „Neues Buch mit französischem Laubwerck und Früchten…“ mohlo sloužit jako podobný inspira ní zdroj. Postupn si jednotlivé dílny ur ité ornamenty osvojily a p izp sobily tak, že se objevuje asto opakování jistých schémat.249 Friedrich Winter používal jako vzor pro d tské scény (hry, pr vody, bacchanály) sérii m diryt
s d tskými hrami Pietera von Avonta dle
Václava Hollara. Motivy však z díla vybíral a nov komponoval. Dílo se stalo mistrným díky perfektnímu plastickému provedení t l, jejich harmonickému za len ní do krajiny v pozadí a vhodnému, scénu nerušivému orámování dekorem. 250 Roku 1710 byly vydány dv knihy, jejichž autorem byl Paul Decker. Jedná se o „Groteschgen-Werk vor Mahler, Goldschmidt Stucato…“ vor Glasschneider“ a „Neues Groteschgen-Werk vor Goldschmidt, Glasschneider und andere Künstler.“251 Tato díla meckých autor
mají však ko eny v kompozicích francouzských m dirytc ,
edevším v díle Jeana Béraina (†1711).252 Další takové dílo vydal v Norimberku kolem roku 1714 Johann Conradt Reiff s názvem „Zierathen Büchel vor Glasschneider und Künstler.“ Kniha obsahuje v té dob oblíbené ornamenty, jako jsou festony a košíky s ovocem, zví átka, pásková a stuhová pletiva apod.253 Mnoho motiv putt je p ejato z díla Johann Leonharda Eyslera „Neu inventiertem mit Laub- und Bandel Werck“ 247
ZOEDLER 1996, 65. STRASSER/SPIEGL 1989, kat. . 126. 249 SCHMIDT 1922, 266sqq. 250 KLESSE 1965, 30. 251 Ulrich THIEME / Felix BECKER: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart, Leipzig 1913, 524–525. 252 SCHMIDT 1922, 269. 253 JI ÍK 1934b, 139–143. 248
55
vydaném roku 1710 nákladem Johanna Christopha Weigela v Norimberku. Mezi další autory rytin pat ili Johann Daniel Preisler nebo Johann Leonhard Seeling.254 Jako p edlohy slezským ezá m sloužily koncem 17. a v první polovin 18. století i mince a medaile. Tito ezá i používali p irozen p edevším mince a medaile slezského p vodu, pokud však sklo nebylo ur eno pro export za hranice RakouskaUherska. Ve v tšin p ípad se jednalo o výrobky, jejichž ezba odrážela politické události. Z mincí a medailí pocházejí pravd podobn symboly státu a panovníka, zví ecí i rostlinné symboly, trofeje a devisy. 255 Mince a medaile se velmi asto používaly jako vzory pro zhotovení podobizen.256 Rovn ž medaile s alegorickými nám ty se vzácn ji používaly jako p edlohy ezaného skla.257 Pokud se jedná o pohledy na Hirschberg, jako centrum Krkonoš, a další obce, tak první grafické zobrazení jsou známá až z t icátých let 18. století. S velkou pravd podobností si n kte í ezá i skicovali pohledy na Krkonoše a veduty pro svou práci sami. 258
8.2.2 Období od druhé tvrtiny 18. století do 60. let 18. století hem první tvrtiny 18. století byla hloubková ezba výhradn Slezsku m la pouze sekundární roli. Od druhé
eskou doménou a ve
tvrtiny 18. století je ve Slezsku
v pop edí.259 Druhá polovina dvacátých let 18. století znamená pro slezské sklo zna nou prom nu v ornamentálním zdobení. Nyní je páskový a listový ornament již pln rozvinut a vládne až do doby rokoka.260 Ovládajícím elementem je na ezaných sklech páska. Není už úzká, nýbrž široká, asto matovaná, šrafovaná, prolešt ná a n kdy osazená drobnými lešt nými kuli kami. Voluty a lámaná páska tvo í jakousi konstrukci k upevn ní hojn užívaných lambrekýn , konzol, abrak a postament . Voluty samotné pak slouží nej ast ji k upevn ní kv tinových ornament
a svazk
ovoce. Dalšími
motivy, jež oživují bohatý ornamentální základ, jsou malé medailony, mušle, ptáci a andílci. Vše p sobí bohat a až dojmem nadbytku.261 Dekorace z let 1730–1740 m že vypl ovat celou plochu díla, sotva by se dal najít centimetr bez zdobení - jedná se o tzv. 254
SCHMIDT 1922, 270sqq. DRAHOTOVÁ 1971, 18–29. 256 KLESSE/SALDERN 1978, 50. 257 DRAHOTOVÁ 1971, 18–29. 258 ZOEDLER 1996, 90. 259 SCHMIDT 1922, 274sq. 260 STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 265sqq. 261 SCHMIDT 1922, 272sqq. 255
56
„horror vacui“ (kat. . 14, 15, 25). Až do poloviny 18. století z stává tento styl ornamentálního zdobení nem nný. V žádném jiném druhu um leckého emesla se páskový a listový ornament nerozvinul v takovém bohatství, jako na slezském skle.262 Zm ny prod lal tvar slezského poháru. Ve t icátých letech za íná být spodek kupy vykrojený dovnit . Kupa je stále fasetovaná stejn jako balustrový d ík. Velmi ídka mají tuto formu poháry, jež se n jak vztahují k eskému prost edí. Kolem roku 1740 se objevila zm na, jež spo ívala v tom, že se vykrojení spodní ásti kupy, len né broušením do jakýchsi jazý
protáhlo a p echázelo sm rem nahoru až na povrch
rovné st ny kupy (kat. . 20, 25, 26, 28, 29, 31, 35). Datování skupiny takto zdobených skel umožnily dva poháry. Jedním byl pohár z Muzea Narodoweho we Wroc awiu, který byl zhotoven k t ístému jubileu tisku ve Vratislavi v roce 1740.263 Druhým byl pohár z Um leckopr myslového musea v Praze s bitvou u Wilsdorfu, která se odehrála 15. 12. 1745.264 Kolem roku 1730 se staly velmi oblíbenými tvary kup zprohýbaného (houslového nebo
ty lalo ného), p dorysu. Jejich nej ast jší zp sob zdobení byl
listový nebo páskový ornament (kat. . 20).265 Po roce 1725 se objevují dv
skupiny d l, jež se vyzna ují mohutným
tvarováním. Tuto skupinu d l datuje Robert Schmidt za rok 1735,266 nov jší literatura však dataci posunuje už k roku 1725.267 Pravd podobn se zde jedná o návaznost na poháry z hermsdorfské dílny s reliéfní ezbou vyráb né do roku 1720. Jejich masivní silueta je nejvýrazn jším znakem. 268 Tato masivní silueta je patrná p edevším u íší na nízké noze nebo u íší, kde d lí patku od kupy pouze nodus, vyráb ných až do poloviny 18. století (kat. . 16–19, 26).269 N kdy chybící balustrový d ík dojem robustnosti ješt více umoc uje. U první skupiny d l je dekorem pohár a íší asto dokola obíhající figurální zobrazení bez dopln ní ornamentem.270 Oblíbení byli putti hrající na hudební nástroje (kat. . 17), se kterými je možné se setkat na grafikách Václava Hollara. Motivy putt v této dob bývají n kdy spojovány s hypotézou, že Gottfried Spiller byl koncem života inný ve Slezsku. Toto tvrzení se opírá o záznam „Gottfried Spiller“ 262
CHRZANOWSKA 1987, 26. Pohár byl v roce 1945 zni en. 264 SCHMIDT 1922, 272sqq; DRAHOTOVÁ 1989, kat. . 133. 265 JI ÍK 1934a, 75. 266 SCHMIDT 1922, 182sq. 267 DRAHOTOVÁ 1989, kat. . 115–122; STRASSER/SPIEGL 1989, kat. . 116–119. 268 SCHMIDT 1922, 182sq. 269 STRASSER/SPIEGL 1989, 74sq. 270 SCHMIDT 1922, 182sq. 263
57
z „Pam tní knihy Sn žky“ z roku 1735271 (dnes je tato kniha uložená v Universitní knihovn ve Vratislavi pod inv. . 442446).272 Druhá skupina se nese ve znamení z eteln jšího p íklonu k reliéfn
ezaným
pohár m. Povrch kup zdobí vertikální pruhy, jež je d lí do n kolika polí. Ty jsou zdobené st ídav figurální hloubkovou ezbou a ornamentální reliéfní ezbou (kat. . 18). Tento druh zdobení se udrží v n kolika p ípadech až do doby rokoka. Posledním prvkem tohoto plastického sm ru jsou vystouplé palmetové šlahouny z mnoha slezských rokokových skel (kat. . 22, 36).273 Po roce 1740 se stává oblíbeným tvar tzv. lo ky, jež sloužila velmi asto jako nádoba na drobné cukrovinky. 274 Nechyb la v žádném cestovním setu a byla k vid ní i jako ozdoba stolu.275 Lo ky zdobí asto reliéfní mušle, ve kterých bývají ezané drobné krajinky. Jedna z užších stran lo ky m la pak asto tuto mušli vy nívající (kat. . 23).276 Tvary lo ek ze 40. let 18. století jsou p edch dci rokokových tvar nádob z let padesátých a šedesátých (kat. . 32).277 Reliéfní mušle se staly velmi oblíbenými od konce t icátých let 18. století.278 Od poloviny 18. století se za ínají projevovat zm ny ve tvaru poháru a kolem roku 1760 je typ ist slezského poháru vykrystalizovaný. Pohár je protáhlý, odlišnost je možné nalézt i u d íku, jež se z balustrového m ní v hladce válcový. P ipomíná masivní sklen ný sloup. Souvisí to se za ínajícím p ísným klasicizmem. 279 Kupa nemá fasety a dole je stále podtažená. Pláš pak m že být pokryt zhusta reliéfními palmetami, mušlemi nebo listovými úponky, které asto bývají zlaceny. P echod d íku do kupy je obohacen fasetovaným nodem. Je to doba, kdy v
echách i ve Slezsku sklo za ne
ovládat rokoko (kat. . 33, 34, 35, 37).280 Ve skle se projevuje oblíbenost pohled na poho í. Dominovaly Krkonoše, které itahovaly ezá e jako místo jejich bydlišt a pro krásné výhledy do kraje. Hlavním st edobodem se stal od konce 17. století nejvyšší vrchol Sn žka, jednou z p
in bylo i
to, že Krkonoše netvo ily hranici s jinou zemí, ale byly uvnit zemí Koruny eské. 271
STRASSER/SPIEGL 1989, 80. BROŽOVÁ 1973, 36sq. 273 SCHMIDT 1922, 182sq. 274 CHRZANOWSKA 1987, 22. 275 CZIHAK 1891, 70–92. 276 SCHMIDT 1922, 274sq. 277 CHRZANOWSKA 1987, 22. 278 KLESSE/SALDERN 1978, kat. . 119. 279 STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 267. 280 JI ÍK 1934b, 151sqq; ZOEDLER 1996, 120. 272
58
Nej ast jší návšt vníci Krkonoš byli v prvé ad z ech a Slezska v etn Kladska, ale i z Pruska a Saska.281 Dalšími souvisejícími místy, jež byla asto ezaná, jsou Hirschberg a lázn
Warmbrunn. Tento zp sob zdobení byl nezvykle oblíben. Díla zmín né
tematiky se objevují jak v dobré, tak v horší kvalit , kde je možné se setkat hlavn s nedostatkem perspektivy. Se zvláštní jemností byly ezány poháry s pohledy na Vratislav s jejími v žemi a opevn ním. Vznikaly p ed rokem 1740. Jsou miniaturního provedení, které poukazuje na úžasnou dovednost ezá .282 Po polovin 18. století veduty postrádají zdobící prvky, jako jsou ornamenty, a ezá i se p ísn ji drží edloh.283 Mimo reliéfní mušle jsou pro Slezsko naprosto typické reliéfní palmety na kupách pohár .284 Reliéfní prvky jako mušle a palmety byly návazností na reliéfní ezbu dílny Friedricha Wintera.285 Mohly být pokryté neobvykle mistrnou ezanou dekorací krajin, architektur i lidských postav, vše pak mohlo být obklopené jemnou rokokovou dekorací. Hlavním módním prvkem je
áste né zlacení, mimo palmety se jedná
edevším o okraje nádob, asem i o úchyty vík, zlatá páska mohla obíhat i krk karaf.286 Zdobení zlacením se za alo objevovat po roce 1750 pod vlivem rokoka.287 Objevují se nám ty alegorické (války a míru, kontinent , element
ty ro ních období, smysl ,
apod.), mytologické (kat. . 10), lovecké (kat. . 11), motivy
vztahující se k p átelství ( asté je zpodobn ní Davida a Jonathana), oslavení obchodu dopln né nápisy „FLOREAT COMMERCIUM“, „VIVAT NEGOTIAE“ i „OPHET WELVAEREN VAN NEGOTIE“ (skla s tímto nápisem byla ur ená pro export do Holandska)288, pracovní nám ty ( asto z oboru plátenictví) a veduty. Poslední dva zmín né nám ty souvisejí v mnoha p ípadech s exportem slezského plátna a sukna. Skla zdobená pracovními nám ty a slezskými i zahrani ními vedutami mohla sloužit asto jako dar slezských obchodník
partner m ze zahrani í.289 V 18. století byly velmi
oblíbené pastý ské nám ty (kat.
. 22, 36). Dále je možné se setkat s portréty
panovník , kdy na portrétech lze nalézt císa e Leopolda – je nejisté zda I. i II., Karla 281
BROŽOVÁ 1973, 36. CZIHAK 1891, 139sqq. 283 STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 298. 284 JI ÍK 1934b, 151sqq. 285 SALDERN 1994, 94. 286 JI ÍK 1934b, 151sqq. 287 STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 267. 288 STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 295; STRASSER/SPIEGL 1989, kat. . 126. 289 BROŽKOVÁ/DRAHOTOVÁ/HEJDOVÁ 1989a, 20. 282
59
VI. a v letech 1740–1742 pak Marii Terezii (kat. . 24). Všechny výjevy mohou být dopln ny nápisy nebo verši (kat. . 8, 10, 12, 14, 20, 21, 22, 24–27, 31, 33, 34).290 Doba trvání rokoka se dá ve Slezsku pom rn jednoduše asov ur it vtrhnutím Friedricha II. do zem až do jeho smrti. 291 Mimo velmi oblíbených lod k se asto objevují íše na patce a fasetovaném nodu, mají podtaženou kupu a na horním okraji jsou zlacené. P ípadn jsou na povrchu plášt reliéfní mušle i zlacené palmety (kat. . 36).292 Až nyní do Slezska p icházejí grafické rokokové p edlohy v Augsburgu žijících Joh. Rumpa i Joh. Wolffganga Baumgartnera, nebo z Vratislavi od J. G. Haidta, E. Nilsona, J. Klaubera a dalších. Typické jsou watteauovské galantní nám ty.293 Objevila se záliba ve sklech zdobených ínskou tematikou. Souvislost je možné najít u míše ské porcelánky a u práce jejích malí . P ímou p edlohu je však velmi t žké vysledovat, tšinou si vzali ezá i jako p edlohu motivy z r zných pramen . Pravd podobn se jednalo i o r zné titulní rytiny nebo o nejr zn jší štítky, medailony apod. Prvky pak zn skládaly k sob . U nejlepších ezá
se p edpokládá vlastní vynalézavost.294
Pro dobu rokoka je typický již zmín ný ornament široké pásky s lambrekýny v kombinaci s drobnými rozvilinami s drobnolistými snítkami, festony, šátky a miniaturními krajinkami. Sou asn
vzr stá po et nám
.295 O p edm ty zdobené
zahradními prospekty s fontánami i pohledy na Krkonoše m li zájem hlavn vznešení láze ští hosté ve Warmbrunnu (kat. . 25, 35).296 Jak se postupn za aly kolem poloviny 18. století m nit politické podmínky, tak se do dekoru skla vkrádaly vále né nám ty a patriotistické politické obsahy. Jako p íklad lze uvést zdobení portrétem pruského panovníka Friedricha II. ve spojení s pruským erbem a poté r zná symbolická oslavení pruského p evratu a nové vlády nad Slezskem (kat. . 27).297 Objevují se symboly a monogramy. Nápisy se nejvíce vztahovaly k lásce a p átelství,
i k narozeninám,
290
SCHMIDT 1922, 274. ZOEDLER 1996, 112. 292 ZOEDLER 1996, 121. 293 BROŽKOVÁ/DRAHOTOVÁ/HEJDOVÁ 1989a, 20. 294 SCHMIDT 1922, 288sq. 295 DRAHOTOVÁ 1989, 43sq. 296 DRAHOTOVÁ 1989, 43sq. 297 STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 265. 291
60
svatbám a d tským k
m, ke kterým skla asto sloužila jako dárek. Existují i dosud
zcela nevyjasn né významy nápis jako je p ípitek „Auf die alte Hacke“. 298 Do Warmbrunnu se postupn b hem t icátých let p esouvá ezá ské um ní i obchod se sklem. Je zde v roce 1743 doloženo p es 40 ezá
skla. Polovina 18. století
znamená pro slezské ezá e vrchol dosavadní tvorby. Velmi asto nejsou známí auto i skel a je skute nou raritou, když se na skle objeví signatura. V této dob je známý jen jediný signovaný slezský pohár. Jedná se o pohár lipského kramá ského cechu z roku 1749, který se nyní nachází v Museu für Geschichte der Stadt Leipzig.299 Na poháru stojí, že autorem byl Caspar Gottlieb Langer z Warmbrunnu (autor ozna il pohár nápisem „Caspar Gottlieb Langer in warmbrunn Glasschneider 1749“). 300 Pohár s monogramem slezského ezá e I. W. se nacházel v bývalé sbírce Helfrieda Kruga.301 Nejvýrazn jším a nejslavn jším Schneider (1710–1773), jeho práce áste
ezá em té doby byl Christian Gottfried dokumentují papírové otisky a kresby
uložené v Muzeu Karkonoskiem w Jeleniej Górze, které jsou mu p ipisovány. Zp sob práce warmbrunnských ezá
byl velmi podobný, což je p
inou nesnadného rozlišení
díl ích ezá ských osobností i nemožného množství d l Christianovi Gottfriedovi Schneiderovi v literatu e p ipsaných. 302
8.2.3 Období 60. a 70. let 18. století Po roce 1760 se vkrádá z etelná schematizace ornamentu páskového dekoru. Dekorativní bohatství ubývá a dekory se opakují. Pat í mezi n hlavn už p ed rokem 1760 rozší ená „netopý í k ídla“ i m ížkový ornament.303 Ornament též ustupuje za vlastní téma zobrazení a není nadále st edobodem ezby. Postupn se um ní v rámci klasicismu ubírá ve sm ru jednoduchosti a p ehlednosti, což je patrné i u ezby. 298
V knížectví Liegnitz vznikl ád „Von der alten Hacke“, který byl založen prost ednictvím hrabat Christopha Leopolda a Hanse Antona Schaffgotsche. O ú elu a stanovách ádu je možné se dozv t z rukopisu uloženého v hrab cí knihovn ve Warmbrunnu. Oba páni byli syn a vnuk ast ji jmenovaného Hanse Ulricha Schaffgotsche (roku 1635 popraveného) a žili na p elomu 17. a 18. století. ád pe oval o své leny a jeho hlavním zájmem bylo nezlomné p átelství. Jako znamení len sloužila malá st íbrná sekyrka s heslem „Redlich seltsam“. P ípitek „Auf die alte Hacke“ by se dal dnes p irovnat k úsloví „Auf die alten Zeiten“ nebo dle Zoedlera „auf alte Freundschaft“ a m l by p ipomenout pravé a trvalé átelství. Slovní spojení „nach der alten Hacke leben, von der alten Hacke reden“ se objevují se stejným smyslem též v jiných oblastech N mecka; ZOEDLER 1996, 94: K malé st íbrné sekyrce se pojil i pijácký zvyk, kdy sekyrka byla zav šená za okraj plného poháru a p i jeho vyprazd ování nesm la spadnout; CZIHAK 1891, 145sqq. 299 DRAHOTOVÁ 1989, 43sq. 300 CHRZANOWSKA 1987, 41. 301 DRAHOTOVÁ 1973, 22. 302 DRAHOTOVÁ 1989, 43sq. 303 SCHMIDT 1914, 42, Taf. 20.
61
V pop edí jsou mytologické nám ty. 304 Figurální zobrazení vyznívají více jemn uvoln
a
.305 Objevovaly se taktéž drobné kv tinové motivy, ozdobné iniciály a stále
oblíbené byly m stské veduty. Jednalo se p edevším o Hirschberg a Warmbrunn (kat. . 38). Veduty mohly být provedeny i skromn ji – bez rozlehlého panorama Krkonoš v pozadí.306 Až do druhé poloviny 18. století se udržela reliéfní ezba a reliéfní broušené prvky. Jedná se konkrétn o jazý ky, mušle a rozviliny. 307 asto broušený a ezaný dekor dopl uje zlacení, zatavené barevné nit v noze i v úchytce víka. Ob as se objevuje osazení skel pestrými kamínky a sklen nými perli kami. Také sklo s barevným p etahem bylo zdobeno ezbou, asto v kombinaci s brusem a zlacením. 308 Díla s náro nou výzdobou se zhotovovala na objednávku. Byly to dary k zásnubám, narození potomka, životnímu jubileu, dosažení církevní a ú ední hodnosti, vstupu do ádu apod.309 Hlavní t žišt
ezby do skla se navrací po roce 1770 ze slezského prostoru do
eského.310 Ve Slezsku se v této dob
ežou p evážn upomínková skla s monogramy a
311
vedutami Krkonoš.
Schopnosti ezá
byly nestejné. Tém
vždy byly dob e provedeny ornament,
písmo, listoví a znaky. U malých figur se dá mluvit rovn ž o zdárném provedení, zatímco v tší figury mají asto špatnou modelaci ve svém nahém ztvárn ní nebo jsou zkreslené. Je pouze málo um lc , kte í zvládli kvalitn ztvárnit celou škálu motiv .
304
STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 267. KLESSE 1965, 38. 306 CHRZANOWSKA 1987, 32. 307 BROŽKOVÁ/DRAHOTOVÁ/HEJDOVÁ 1989a, 21. 308 CZIHAK, 147sq. 309 DRAHOTOVÁ 2005d , 223sq. 310 STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 267; SCHMIDT 1914, 31. 311 BROŽKOVÁ/DRAHOTOVÁ/HEJDOVÁ 1989a, 21. 305
62
9 Sklá ské rody Ko eny všech významných sklá ských rodin z v Krušných horách ležících mezi Saskem a putovali a do Slezska se dostali p es
ech, Slezska a Saska je možné nalézt echami. P íslušníci t chto rodin asto
echy. P inášeli své v domosti a zkušenosti.
Slezsko, jako i další území, m lo své sklá ské rodiny, které ovládaly sklá ské odv tví. Mezi nejvýznamn jší rody pat ili Friedrichové, Schürerové a Preusslerové. Jaký význam m la pro
echy rodina Schürer z Waldheimu, takový m la pro
Slezsko význam již jmenovaná rodina Preussler
(nebo Preissler ). Na po átku 17.
století jsou Preusslerové mnohokrát zmín ní ve spojení se sklá ským oborem v echách i ve Slezsku, dále pak v Sasku, Braniborsku a až v Pasov . Kde má rodina po átky není jisté, nicmén
se její p vod p edpokládá v západních územích, konkrétn
ze
zmín ných Krušných hor.312 Dle záznam roku 1627 narozeného malí e a rytce Daniela Preusslera, který bydlel v Norimberku, m li jeho p edci vlast v echách. Z toho jasn vyplívá, že rodina Preussler se dostala do Slezska p es území eské, kde rovn ž m li v držení hut . Prvním Preusslerem na území Slezska byl roku 1617 Wolfgang Preussler, který dostal povolení vybudovat hu Weissbachtal u Schreiberhau na p
hrab te
Schaffgotsche pat ící k panství Kynast.313 Další známou hutí jim pat ící byla hu Freudenburg, založená roku 1661 na panství Fürstenstein na pozemcích d íve náležejícím vesnici Ullersdorf, jež byla za t icetileté války zni ena.314 V poslední tvrtin 17. století m li Preusslerové v držení také slezskou hu Schwarzbach, jejíž poloha byla t sn u eských hranic v Jizerských horách. 315 Další p íslušníci rodiny Preussler
se v novali mimo samotnou tvorbu skla
hlavn jeho zdobení (malování, ezání i zlacení). I zde je pot eba p i d kladném studiu místa jejich pobytu p ihlédnout k asté migraci sklá ských pracovník mezi Slezskem a echami.316 Jsou známé informace o jejich p sobišti v Orlických horách, konkrétn v Deštném. V 17. století p sobily i v hutích na Šumav z obou stran hranic. 317 Tato rodina m la sv j vlastní znak – v levém poli znaku se nachází pohár a v pravém poli je
312
ELASKO 2005, 25. BROŽOVÁ 1973, 37sq. 314 CZIHAK 1891, 18. 315 ELASKO 2005, 28. 316 CZIHAK 1891, 45–50. 317 KLANTE 1935–1936, 122. 313
63
zpodobení horníka s motykou. Toto znamení se opakovan objevuje i na rodinných špercích.318 Dalšími, pro sklá ství podobn významnými rodinami se stali Friedrichové, zmín ní Schürerové i od 2. poloviny 18. století rodina Rohrbach .319 Vedle zmín ných velkých slavných sklá ských rod byly známé ješt rodiny Reichel , John , Hanisch (též Hainisch
i Heinsch ), Springer , Maiwald , Müller , Liebig , Unger ad. Tyto
sklá ské rodiny byly velmi rozv tvené a jejich lenové asto p sobili i zakládali hut nejen na území Slezska, ale i na území eském. Vzhledem k tomu, že hut v hustých lesích asto m nily své polohy i na samých okrajích hranic obou území, je zde velmi žké p esné místní ur ení. To platí i pro hledisko silného vzájemného ovlivn ní, kterému byla u in na ur itá p ítrž až za vlády Friedricha II.320
318
ELASKO 2005, 26sqq. CZIHAK 1891, 50. 320 KLANTE 1935–1936, 117sqq. 319
64
10 Christian Gottfried Schneider a další ezá i V následujících ádcích budou zmín ny osobnosti slezského ezá ského um ní. Jména ezá
jsou známá ve v tšin p ípad díky jejich zaznamenání v kronikách, matrikách i
pam tních knihách (nap . pam tní kniha ze Sn žky).321 V tšina kvalitních d l slezské ezby na sklo kolem poloviny 18. století je asto p ipisována Christianovi Gottfriedovi Schneiderovi, ten však jejich autorem být vždy nemusí. Kvalitních ezá Warmbrunnu p sobilo víc. Stefania ezá
v okolí
elasko dokonce n kterým z níže jmenovaných
p ipisuje konkrétní díla z Muzea Karkonoskieho w Jeleniej Górze. 322 Christoph Scholtz z Warmbrunnu je známý pouze z malého množství archivních
dokument (jedná se o matriky m sta Warmbrunn v letech 1708 a 1726 a pam tní knihu ze Sn žky). Nejzajímav jším dokladem
innosti tohoto ezá e byla kniha rytin a
edloh z 16. a 17. století. V této knize se nacházely p idané listy s kresbami znak a s poznámkami Christopha Scholtze poukazující na to, pro koho a kdy je na poháry a íše ezal. V letech 1713 a 1714 se psal jako „Crystal- und Glasschneyder in Warmbrunn“. Zmín ná kniha se naposledy nacházela u ezá e kamen
Hermanna
Pausera z Warmbrunnu a po jeho úmrtí roku 1899 se ztratila.323 Christoph Scholtz z Warmbrunnu platil za specialistu na ezbu rodových znak .324 Opat kláštera v Grüssau (Krzeszow, K esobor) Innocenz Fritsch (opatem byl v letech 1727–1734) si od tohoto ezá e nechal objednat soubor lahví a íší s ezanými znaky kláštera Leubus (Lubi ) a Heinrichau (Henryków).325 Christoph Scholtz mohl být p íbuzným Martina Scholtze, který založil hu Schwarzbach v Jizerských horách. Christoph m l syna „Scholtze jun.“, který byl ezá em ve Warmbrunnu a žil v 2. polovin 18. století. „Scholtz jun.“ se objevuje rovn ž v knize W. L. Schmidta „Warmbrunn und seine Heilquellen“ vydané roku 1821.326 Za nejvýznamn jšího a nejlepšího slezského ezá e skla a kamen 18. století je mimo Friedricha Wintera považován Christian Gottfried Schneider (1710–1773). Jeho rodišt m a pracovním místem se stal Warmbrunn. Ze zápis pam tní knihy ze Sn žky z roku 1714 je patrné, že žil jistý Gottfried Schneider z Hirschbergu, jež p sobil ve 321
BROŽOVÁ 1973, 36sq. ELASKO 2006, 18sqq. 323 BROŽOVÁ 1973, 38–39. 324 STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 275. 325 KLESSE 1965, 32. 326 BROŽOVÁ 1973, 38–39. 322
65
službách pana Buchse. P edpokládá se, že Gottfried Schneider z Hirschbergu byl Christianovým otcem a živil se jako obchodník. Argumentem druhého p edpokladu je, že Daniel von Buchs byl jedním z nejvýznamn jších obchodník . Po ínaje rokem 1717 se stal zástupcem m esn
an i obchodník a dále se podílel na rozkv tu m sta.327 Kde
se Christian nau il ezání, není známé. Zápis v pam tní knize ze Sn žky
vypovídá, že ve svých 21 letech se sám ozna il za ezá e skla a kamen .328 Christian l bratra Samuela, který byl také výborným ezá em. Oba brat i pracovali v jedné díln .329 Schneiderova ezba vyniká precizností. V jeho díle se objevují p edevším veduty, figurální výjevy, složitý ornament a vše dopl ují jemné ornamenty a malinké nápisy. Obzvlášt
oblíbené byly alegorické figury. Nej ast ji jsou alegorická
vyobrazení vložená do malých scén.330 Pro figury ze Schneiderových ezeb je typické výrazné asení od
, jež p ipomíná až mokrou draperii, 331 a nazna ení nohou pod
od vy. 332 Obli ejové ásti jsou u v tšiny ezá
typizované. Tvá e pocházející z dílny
Schneidera jsou však rozpoznatelné – p sobí pon kud hrub , buclat , mají lehce vy nívající o i, zd razn ný nos a masité rty. 333 Naprosto typické je také tónování o í skrze lešt ní. 334 Veduty se vyzna ují p i porovnání s díly sou asník
skv lým prostorovým
zvládnutím, což je patrné p edevším v hloubce krajiny. Zmín né prozrazuje soubor 64 otisk
ezeb otla ených do navlh eného papíru a šesti kreseb, které jsou mu p ipsány.
Soubor otisk a kreseb (dnes v Muzeu Karkonoskiem w Jeleniej Górze) se zachoval v poz stalosti dalšího známého
ezá e skla a kamen
Friedricha Siebenhaara
z Warmbrunnu (1814–1895) a umožnil p ipsání n kolika zachovaných d l Christianovi Gottfriedovi Schneiderovi. Bohužel se nezachovalo žádné dílo, kde by byla um lcova signatura335 a práv díky otisk m jsou Schneiderovi skla p ipsána. Soubor otisk je evzat z pozdní práce, kdy si ezá pln osvojil rokoko, a ukazuje velké množství
327
ZOEDLER 1996, 85sqq. BROŽOVÁ 1973, 36. 329 ELASKO 2006, 22. 330 ZOEDLER 1996, 85sqq. 331 KLESSE 1965, 35. 332 STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 288, 295. 333 KLESSE 1965, 35. 334 STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 288, 295. 335 ZOEDLER 1996, 85sqq; DREIER 1965, 66–78. 328
66
figurálních
i
ornamentálních
motiv .
Tematika
otisk
ezeb se
vyzna uje
znorodostí.336 Um lecká kvalita d l Christiana Gottfrieda Schneidera je nekonstantní, velká tšina je ale azena mezi hodnotné. Badatelé Anna Chrzanowska a Franz Adrian Dreier konstatovali ve Schneiderov díle kolísání ezbá ské kvality, ale možnost podílu více ezá
zavrhli. 337 Franz Adrian Dreier se zabýval otázkou, jak dalece se Schneider
inspiroval pro svou práci z ryteckých p edloh a co pocházelo z jeho vlastní fantazie. Pro alegorie chuti a podoby našel p edlohy od Johanna Adama Stockmanna, z ady „Sinn und lehrreiche Emblemata“ od Johanna Wilhelma Baura vydané roku 1703 v Augsburgu byla Schneiderem p evzatá alegorie bohatství. 338
erpal rovn ž z
dirytiny z „Historischen Bilder Bibel, Erster Theil“ od Johanna Ulricha Krausse, vydané roku 1700 v Augsburgu339 a pravd podobn i z titulní rytiny z „Der wolerfahrne Kauffmann“ (1. ást) od Gottfrieda Christiana Bohna vydané roku 1719.340 Dle Dreiera se Schneider držel více p edloh u figurálních zobrazení, u orámování výjev a dopl
se um lcova fantazie pln rozvinula. U ezeb Krkonoš se
ipouští možnost, že Schneider zhotovil kresebné skici p ímo dle p írody a podle skic pak vytvá el ve skle ezby. 341 Objednávky na jeho díla p icházely z celé Evropy. 342 K Schneiderovým
nejtalentovan jším
Maywald.343 Další velmi schopný ezá
žák m
pat il
Benjamin
Gottlieb
Caspar Gottlieb Langer byl již uveden
v souvislosti s pohárem pro kramá ský cech v Lipsku s ojedin lou signaturou autora. ipsané mu jsou rovn ž t i tzv. „hudebnické poháry“ z let 1730–1745.344 Samuel Mattern z Hermsdorfu pod Kynastem se živil jako ezá kamen i skla. V roce 1732 byl ješt
tovaryšem. Jeho syn nebo blízký p íbuzný Mattern ze
Schreiberhau pracoval jako obchodník se sklem a s Prellerem ml. p isp li na výstavbu sklá ské huti Hoffnungsthal stojící v hrabství Schaffgotsch , stali se pak jejími spolumajiteli. Samuel Mattern se pokládá za pom rn zámožného, jak poukazují zápisy
336
ZOEDLER 1996, 85sqq; CHRZANOWSKA 1963, 128-132, Tab. LIII–LXIV. BROŽOVÁ 1973, 39. 338 ZOEDLER 1996, 86; DREIER 1965, 66–78. 339 KLESSE 1965, 35. 340 KLESSE 1973, 36. 341 ZOEDLER 1996, 85–89. 342 ELASKO 2005, 24. 343 ELASKO 2006, 25. 344 ZOEDLER 1996, 89. 337
67
v pam tní knize. Snad zbohatl díky svým výborným ezá ským schopnostem.345 V roce 1736 se sám ozna il v pam tní knize Sn žky jako „Stein- und Glasschneider in ihrer Excellenz Graf Schaffgotsche Schleifmühle in Hermsdorf“.346 Elias Schmidt se zapsal do pam tní knihy Sn žky roku 1732, není zde však uvedeno, odkud ezá pochází. Jeho jméno figuruje v knize mistr
emeslník m sta
Norimberk z 5. 8. 1727. Tvorba Eliase Schmidta z stává neznámá. Pat il pravd podobn
k norimberským ezá m, ti nebyli pevn
svázaní ve spole enství
cechovními stanovami. Schmidt mohl pracovat na r zných místech a sem by bylo možné zahrnout i lázn Warmbrunn. Poukazují na to verše, které p ipsal ke svému jménu do pam tní knihy. Verše prozrazují Schmidt v úzký vztah ke Krkonoším. Které pohledy na Krkonoše, jsou z dílny Schmidtovy, a které zhotovil Christian Gottfried
Schneider,
není
dosud
zcela objasn no.
která
díla
ve
sbírce
Um leckopr myslového musea v Praze však umož ují p esn jší ur ení. Už Dreier svou studií p edpovídá ráz ezby Schneiderovy. Schneider ve svém díle vytvá í náladou prodchnutý pohled na Krkonoše, ten je ovšem vedutisticky v rný. Hory jsou ve svých ástech m kce modelované. Jako p íklad je možné uvést pohár s pohledem na Vratislav a Krkonoše (inv. . UPM 8311) a pohár se znakem rodu Reibnitz (inv. . UPM 5370). Dále se objevuje ješt
jedna skupina d l. Ta je charakteristická mén
kvalitním
zpracováním. Chybí zde plasticita Krkonoš skupiny p edchozí, objevuje se jistá plochost a opakující se zp sob modelace. Schemati nost a monotónnost je patrná hlavn u ztvárn ní kopc a známých míst. Do této skupiny, v jejímž centru je Elias Schmidt díky záznamu v pam tní knize, pat í jist
ezá
více.
Rok 1735 je rokem výstupu na Sn žku Gottfrieda Spillera. Gottfried Spiller byl královským pruským ezá em skla a synovcem dalšího známého královského pruského ezá e skla Martina Wintera. U Martina Wintera se i vyu il a pracoval za jeho vedení od roku 1683 v Berlín ve službách braniborského kurfi ta. Po smrti Martina Wintera dosáhl na jeho titul. Jeho strýcové, Martin a Friedrich Winterové, pocházeli pravd podobn z Rabishau náležejícímu k panství Greiffenstein hrabat Schaffgotsch . Své dílo dovedli k velké um lecké kvalit . Gottfried Spiller navázal na dílo Martina Wintera hlavn hloubkovou ezbou plnou hybnosti. Tu dovedl k dokonalosti nejvíce v postavách putt a d tí. V roce 1730 už není ve službách braniborského kurfi ta a další
345 346
BROŽOVÁ 1973, 37. STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 286.
68
pobyt v Berlín
i okolí není znám. O jeho další innosti dává p edstavu pouze zápis z
pam tní knihy Sn žky. Možná pracoval n jakou dobu v Hirschbergu i Warmbrunnu. Zdejší
ezba byla typická svou minuciózností, braniborské dílny pak vynikaly
monumentalitou. O Spillerov
vlivu monumentálního charakteru by se pak dalo
uvažovat u ásti ezeb, nejvíce figurálních, pozd jšího slezského typu. 347 Mezi další pro své schopnosti chválené ezá e pat ili Gottfried Kahl348
i
Leonard Streitthof.349
347
BROŽOVÁ 1973, 40sq. SCHMIDT 1922, 275. 349 ELASKO 2006, 19sqq. 348
69
Záv r Slezské ezané barokní sklo vyniklo mezi poslední tvrtinou 17. století a t etí tvrtinou 18. století neoby ejn kvalitním zpracováním a nápaditostí. Na území Slezska byly vyráb ny jedny z nejkvalitn jších ezaných výrobk doby. Materiál i technika ezby byly dovedeny k dokonalosti. Centrem ezby na sklo se stalo Hirschberger Tal. Jednalo se o místo, kde se nacházela nalezišt drahých kamen . Na podobných místech ezá i kamen
za ali
pracovat se sklem. To platilo i pro toto údolí. P ilehlé Krkonoše a Jizerské hory byly zase vhodným místem pro vznik skláren. Malá vzdálenost mezi ezá i sídlícími v Hirschberger Talu a sklárnami v horách jist k rozvoji zdejší ezby p isp la nemalou rou. Slezské sklo bylo díky úzkému kontaktu se sklá skými oblastmi na území ech v mnohém ovlivn no sklem eským.
asto z stává díky vzájemnému ovliv ování,
astým export m suroviny z ech do Slezska a podobnému charakteru ezby p edevším v období 20. let 18. století otev ená otázka p vodnosti. S ezaným sklem bylo možné se setkat nejen v zemích Koruny eské, ale v 17. století i v Norimberku, Dráž anech, Durynsku, pozd ji na p elomu 17. a 18. století i v Braniborech, Hessensku a Lauensteinu. K výrazn jšímu ovlivn ní slezského skla docházelo p edevším z Branibor, kde pracoval Martin Winter, bratr známého slezského ezá e Friedricha Wintera. V Berlín byla na p ání Martina Wintera postavená roku 1687 dílna hnaná vodní silou. Tato dílna sloužila k náro né výrob reliéfn
ezaných p edm
. Podobná dílna byla
pozd ji v letech 1690–1691 postavena v Hermsdorfu a pracoval v ní Friedrich Winter, který byl ve svém díle podporován šlechtickou rodinou Schaffgotsch . V této díln vznikaly rovn ž reliéfn
ezané p edm ty, kterými se Friedrich Winter proslavil a které
ly velký vliv na slezskou ezbu v následujících desetiletích. Hlavní rozvoj ezby je v poslední tvrtin 17. století spjat ve Slezsku s osobami jmenovaného Friedricha Wintera a Mistra Koulovy íše, kte í m li spole
se svými
dílnami vliv na další ezá e. Pro následný rozvoj ezby se stalo zlomovým až odtržení Slezska od zemí Koruny eské a následné p evzetí moci ve Slezsku Fridrichem II. Velikým. Slezské sklo ovládlo rokoko, které se projevuje ve tvarech, ornamentu a v oblíbeném zlacení. Mezi ezá i skla vynikne nejlepší ezá té doby Christian Gottfried Schneider. Problém pro ezá e nastal díky celním opat ením Fridricha II. Velikého, kde 70
mezi etnými opat eními byl zakázán dovoz suroviny z ech, a sklárny na území Slezska nebyly schopny uspokojit poptávku po kvalitní surovin . Dalším omezujícím opat ením byl zákaz v oboru sklá ství obchodovat se zbylými pruskými provinciemi. Pro Slezsko to znamenalo ur itou izolaci. Do odtržení Slezska od zemí Koruny eské slezské sklo kupovala p edevším eská a slezská šlechta, o emž zpravují etné erby šlechtických rodin na slezských sklech. Po odtržení se
ezané sklo prodávalo p edevším návšt vník m lázní
Warmbrunn, kte í si sklo nechávali dekorovat svými erby i monogramy. Pod vlivem celních opat ení Fridricha II. Velikého a m nícího se dobového vkusu dochází v poslední tvrtin 18. století k postupnému úpadku. Hlavní t žišt
ezby do skla se
esouvá do ech a ve Slezsku se ežou nejvíce skla upomínková. V práci jsem se pokusila shrnout to nejd ležit jší, co utvá elo a ovliv ovalo v dob barokní slezské ezané sklo. Katalog v záv ru práce je pr ezem vyráb ných typ skel a r zných zp sob etí
ezby a zdobení v rozmezí poslední tvrtiny 17. století a
tvrtiny 18. století. Vybraná skla z katalogu pocházející ze sbírky
Um leckopr myslového musea v Praze dopl ují první textovou ást práce a m la by sloužit k v tšímu p iblížení dané problematiky. Úkolem této práce bylo poukázání na jedine nost slezského ezaného barokního skla a na jeho význam ve vývoji sv tového um ní pomocí zpracování ásti obsáhlé sbírky Um leckopr myslového musea v Praze v rozsahu, který diplomová práce umož uje.
71
Katalog
72
edm ty v katalogu jsou ze sbírky Um leckopr myslového musea v Praze, je u nich uvedena vždy p íslušná muzejní signatura (inventární íslo). Fotografie jsou poskytnuté Um leckopr myslovým
museem
v Praze.
terminologie. Pod fotografiemi výrobk
Katalog
užívá
obvykle
se nachází katalogové
používané íslo, název,
provenience, období p edpokládaného vzniku, odkud je Um leckopr myslové museum v Praze získalo, popis tvaru i výzdoby a komentá , kde jsou uvedena r zná fakta a zajímavosti o výrobku.
73
1 Koulova íše ( íše s alegoriemi p ti smysl dle Martena de Vos) Krkonoše, kolem 1680 iré silnost nné sklo, broušené, ezané; výška 13,2 cm Inv. . UPM 30720 1849 zakoupena v Praze od prof. Ing. arch. J. E. Kouly Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
74
íše kónická; na plášti ezané alegorické ženské figury znázor ující p t smysl , figury od sebe odd leny sloupy, zbytek plochy vypl uje hustý vegetabilní dekor, detaily jsou prolešt né. Koulova íše je jedním z mistrovských d l slezské ezby. Koncem 17. století byla ve Slezsku rozší ená kónická íše se silnými st nami a silným dnem. P edpokládá se, že tento typ íše byl dovážen z eských hutí.350 íše získala pojmenování díky pražskému architektovi Janu Koulovi, který ji ze své soukromé sbírky zap v Praze.351 Silnost nnou
íši zdobí hloubkov
il na výstavu
ezané alegorické ženské postavy
znázorn né mezi sloupy. P edlohou byly m dirytiny vydané v 16. století od Johanna Sadelera dle Martena de Vos (1532–1603).352 Protáhlost ženských figur p ipomíná vzory z rudolfínské doby. Skupinu d l kolem Koulovy íše charakterizují podobná schémata, jako jsou alegorická znázorn ní mezi sloupy, jež jsou hust
obklopená
vegetabilním ornamentem s pé ovitým akantem, 353 vše m že být dále zdobené maskaróny a and lskými hlavi kami. 354 Podobný dekor jako na Koulov
íši se
v Krkonoších objevuje až do 20. let 18. století. 355 P edpokládá se, že dílna byla inná sou asn
s Winterovou dílnou a sídlila n kde v Hirschberger Talu. Dílna Mistra
Koulovy
íše m la nepochybný vliv na dílnu Friedricha Wintera. To se u druhé
jmenované dílny projevuje p edevším v používání nejen reliéfní, ale i hloubkové ezby.356 V muzejních a soukromých sbírkách se nachází mnoho p edm
p íbuzných
stylu Koulovy íše. Jako p íklad lze uvést íši pocházející pro sv j charakter zdobení nepochybn
ze stejné
ezá ské dílny jako Koulova
íše. Tato
íše se nachází
v Severo eském muzeu v Liberci ( íše s alegoriemi Sedmi ctností, inv. . S 133),357 podobná íše s výjevem Orfea v krajin je rovn ž v Um leckopr myslovém museu.358 íše byla vystavená na výstavách eské sklo 17. a 18. století v Královském letohrádku na Pražském hrad
roku 1970,
eské sklo 1300–1900 v Belvederu (Královském
350
JI ÍK 1934a, 72. ZOEDLER 1996, 62. 352 KLESSE 1973, 25. 353 BROŽKOVÁ/DRAHOTOVÁ/HEJDOVÁ 1989, 19. 354 ZOEDLER 1996, 62sqq. 355 STRASSER/SPIEGL 1989, 72. 356 ZOEDLER 1996, 62sqq; DRAHOTOVÁ 1965, 29–32. 357 STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, kat. . 154, 155. 358 SCHMIDT 1922, 259sq; DRAHOTOVÁ 1989, kat. . 101. 351
75
letohrádku na Pražském hrad ) roku 1984 a na výstav Barokní ezané sklo 1600–1760 roku 1989 v Praze v zámku Troja.359 Literatura:
BROŽKOVÁ/DRAHOTOVÁ/HEJDOVÁ
1989,
19,
kat.
.
222;
BROŽKOVÁ 1995, 84; BROŽKOVÁ. In: NIEDZIELENKO/VLNAS 2006, 402, kat. . III.4.2; DRAHOTOVÁ 1965, 29–32; DRAHOTOVÁ 1970, 42–43, obr. 8; DRAHOTOVÁ 1971, 21, 25; DRAHOTOVÁ 1985, obr. 73; DRAHOTOVÁ 1989, 43, obr. 19; HETTEŠ 1962, obr. 35, 37; HETTEŠ 1963, 248sqq; JI ÍK 1934b, 144; JI ÍK 1934a, 72sq; KLESSE 1965, 22, kat. . 176; KLESSE 1973, 25–29; KLESSE 1972, 117sqq, obr. 5; KLESSE/MAYR 1987, 66–72, Fig. 111; KLESSE/SALDERN 1978, 47–48, obr. 103; MÁDL 1890, 14; PEŠATOVÁ 1968, 16; POCHE 1970, kat. . 308; SCHMIDT
1922,
259sq;
STRASSER/SPIEGL
1989,
70–72,
obr.
80a,
b;
STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002; 268; ZOEDLER 1966, 62–68.
359
BROŽKOVÁ/DRAHOTOVÁ/HEJDOVÁ 1989a, b, kat. . 222; DRAHOTOVÁ 1989, obr. 19.
76
2 Pohár Slezsko, ezané Friedrichem Winterem v Hermsdorfu, po roce 1695 iré silnost nné lehce nažloutlé sklo, reliéfn
ezané, áste
lešt né; výška 18,7 cm
Inv. . UPM 79589 1950 získáno Um leckopr myslovým museem v Praze do sbírky Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
77
Pohár na kruhové patce s šesti reliéfními listy a hloubkov
ezanými v tévkami,
válcový d ík, na zadní stran s plastickou akantovou volutou, kupa zvonovitá, naspodu zadní strany s plastickou akantovou volutou; na p ední stran
plášt
erb hrabat
Proskowských von Proskau,360 držený dv ma lvy, na zadní stran velkolistá akantová tévka s konvalinkami uprost ed a sedícími ptáky po stranách, nad plastickou volutou mušle se stuhami. Poškozen, kupa a pata lepeny. Pohár pat í mezi díla, u kterých se p edpokládá, že je zhotovil sám Friedrich Winter.361 Je možné se zde setkat s tvarovými znaky typickými pro p elom 17. a 18. století. Jedná se o širokou kruhovou patku, nízký d ík, srolovaný akantový list na p echodu do kupy a zvonovitou kupu. Podobné poháry m la dle p edpokladu vyráb t hu Schaffgotsch ve Schreiberhau.362 Pohár je zdoben pro Slezsko v devadesátých letech 17. století naprosto typickou reliéfní ezbou. Takto zdobené p edm ty byly pro svou technickou náro nost ezány v hermsdorfské díln s vodním pohonem. 363 Na plášti se nachází znak hrabat Proskowských von Proskau. Po roce 1695 se podruhé provdala Elizabeth Friderika, dcera Christopha Leopolda Schaffgotsche, za Antona Christopha hrab te Proskowského von Proskau. Pohár mohl být zhotoven jako zásnubní nebo svatební dar. V Österreichisches Museu für angewandte Kunst / Gegenwartskunst ve Vídni se nachází íše s althanským znakem, která mohla být darem pro druhého zet Christopha Johanna hrab te Althana, kterého si Agnes Charlotte vzala v roce 1692. Barvou skla a technikou ezby se podobá pohár se znakem hrabat Proskowských von Proskau dalšímu poháru v Um leckopr myslovém museu v Praze. Jedná se o pohár s volutou a znakem Schaffgotsch (inv. . UPM 10 178).364 Pohár byl vystaven na výstav na výstav Barokní ezané sklo 1600–1760 roku 1989 v Praze v zámku Troja.365 Literatura: DRAHOTOVÁ Olga: Barokní ezané sklo 1600–1760, Praha 1989, kat. . 93; SALDERN 1994, kat. . 2, obr. 2.
360
Konrad BLAŽEK: J. Siebmacher's grosses und allgemeines Wappenbuch. Vierten Bandes elfte Abtheilung. Der Adel von Oesterr. Schlesien, Nürnberg 1885, 61, Taf. 33; MERAVIGLIA Rudolf Johann: J. Siebmacher's grosses und allgemeines Wappenbuch. Vierten Bandes neunte Abtheilung. Der Böhmische Adel, Nürnberg 1886, 157, Taf. 71. 361 DRAHOTOVÁ 1989, kat. . 93. 362 SCHMIDT 1922, 252sqq. 363 Více na s. 41, 27sqq. 364 DRAHOTOVÁ 1989, kat. . 93, obr. 21. 365 DRAHOTOVÁ 1989, obr. 93.
78
3 Pohár Slezsko, ezané dílnou Friedricha Wintera v Hermsdorfu, po átek 18. století iré silnost nné lehce nažloutlé sklo, broušené, reliéfn a hloubkov
ezané, áste
lešt né; výška 18,5 cm Inv. . UPM 7291 1897 zakoupeno ve Vídni, aukce um lecké sbírky Rudolfa hrab te Hoyose Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze 79
Pohár na kruhové patce s reliéfními listy, po okraji ezané trojúhelníkové listy, d ík nízký s fasetovaným nodem a broušeným ornamentem, kupa trychtý ovitá, na plášti reliéfní rostlinné a ornamentální zdobení rámující dv hloubkov
ezaná pole, v polích
drobné krajinky s pasteveckými nám ty, horní okraj s pásem broušených a lešt ných perli ek. Tvar poháru nese znaky charakteristické pro p elom 17. a 18. století. Je to p edevším široká kruhová patka a nízký d ík. Pohár p sobí dojmem podsaditosti. I tento pohár, stejn jako p edchozí, mohla zhotovit hu Schaffgotsch ve Schreiberhau.
ezán byl
v hermsdorfské díln
zdobené
hnané vodním pohonem stejn
jako další reliéfn
edm ty. V díln byli zam stnáni pomocníci a tak na této práci nelze vylou it jejich podíl. 366 Na poháru je užita kombinace reliéfní i hloubkové ezby. Hloubkovou ezbou jsou provedeny v té dob oblíbené krajinky s pastý skými nám ty. U p edm
s takto
kombinovanou ezbou je astý pás broušených perli ek na horním okraji. 367 Pohár byl vystaven na výstavách L’Arte del Barocco in Boemia v Palazzo Reale v Milán roku 1966368 a Barokní ezané sklo 1600–1760 roku 1989 v Praze v zámku Troja.369 Literatura: DRAHOTOVÁ 1989, obr. 23; POLIŠENSKÝ/BLAŽÍ EK/PREISS/ HEJDOVÁ 1966, kat. . 135; SALDERN 1994, kat. . 58, obr. 19.
366
SCHMIDT 1922, 252sqq; DRAHOTOVÁ 1989, 43; ZOEDLER 1996, 54. CZIHAK 1891, 139sqq. 368 Josef POLIŠENSKÝ / Old ich J[akub] BLAŽÍ EK / Pavel PREISS / Dagmar HEJDOVÁ: L’Arte del Barocco in Boemia, Milano 1966, kat. . 135. 369 DRAHOTOVÁ 1989, obr. 23. 367
80
4 Pohár Slezsko, ezané dílnou Friedricha Wintera v Hermsdorfu, kolem roku 1710 iré sklo, broušené, ezané; výška 16 cm Inv. . UPM 10263 1906 dar Vojt cha Lanny Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
81
Pohár na kruhové patce, balustrovém d íku s vybroušenými reliéfními listy; kupa kónická, naspodu s vybroušenými hladkými jazý ky; na plášti kupy ezané kv tiny, horní okraj kupy zdoben menšími broušenými jazý ky. Pohár svým tvarem odpovídá pohár m vyráb ným ve Slezsku na po átku 18. století – je to jednoduchý kónický pohár s širokou kruhovou patkou, d ík p sobí pon kud masivn . Poháry tohoto typu dle p edpokladu m la vyráb t hu ve Schreiberhau.370 Pohár nese v ezb z etelný rukopis dílny Friedricha Wintera, nazna uje to kombinace reliéfní a hloubkové ezby a kolem roku 1710 velmi astý motiv kv dalšími podobnými poháry s motivem kv sbírce Um leckopr myslového
musea
s dlouhými stonky. 371 S
s dlouhými stonky je možné se setkat ve v Praze
a
v Museu
für
Kunsthandwerk
Hamburg (inv. . 5553). V bývalých sbírkách Helfrieda Kruga a Fritze Biemanna se nacházely rovn ž podobné poháry. 372 Hloubková ezba kv tin vyniká elegantností.
370
SCHMIDT 1922, 252sqq. ZOEDLER 1996, 59–61; KLESSE 1973, 30. 372 DRAHOTOVÁ 1989, obr. 24, kat. . 100; ZOEDLER 1996, obr. 18; KLESSE 1973, kat. . 563; KLESSE/SALDERN 1978, kat. . 108. 371
82
5 íše Krkonoše, ezané pravd podobn ve Slezsku, kolem 1720 iré sklo, broušené, ezané; výška 9 cm Inv. . UPM 5988 1895 zakoupeno v Praze, Steuer Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
83
íše kónická fasetovaná, naspodu miskovaná; na plášti rostlinným ornamentem rámovaný erb šlechtického rodu Astfeld , nad erbem šlechtická koruna.373 Vrchní okraj íše zdoben matn
ezanými trojúhelníkovými listy.
Vzhledem k tomu, že íše postrádá vydutí spodní ásti kupy, které je charakteristické pro skla vyrobená na slezské stran Krkonoš, mohlo by se jednat o eské sklo ezané na stran slezské. 374 Pláš je zdoben fasetami. Toto zdobení se nej ast ji objevovalo ve dvacátých letech 18. století (je však možné se s fasetovaným plášt m setkat i d íve).375 Motiv matn
ezaných trojúhelníkových list lemujících horní okraj kupy se nez ídka
objevuje u slezských skel (dále se vyskytují i listy tvaru oblou jmenovaných tvar ). S matn
, i kombinace obou
ezanými listy je možné se setkat i u dalších p edm
níže v katalogu.376 Pro dekorování ve Slezsku též napovídá drobný charakter ezby, i když s ur itostí to nelze tvrdit.377 Absence široké pásky íši adí datací t sn za rok 1720.378 Erb náleží eské šlechtické rodin Astfeld .379
373
MERAVIGLIA 1886, 14, Taf. 38; Jan ŽUPANI : Astfeld. In: Novanobilitas, http://novanobilitas.eu/rod/astfeld, vyhledáno 13. 12. 2011. 374 JI ÍK 1934a, 72. 375 DRAHOTOVÁ 1989, kat. . 101; STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 267. 376 Motiv matn ezaných trojúhelníkových list p i horním okraji kupy se vyskytuje velmi asto na slezském skle, je možné porovnat s dalšími p edm ty níže v katalogu (kat. . 7–9, 1–14, 16, 18, 21, 23, 25, 26, 29, 31). 377 Níže uvedené p edm ty katalogu se vyzna ují podobným charakterem ezby (kat. . 6, 9, 14, 18, 21, 23, 24, 26, 29), dále možné srovnat s DRAHOTOVÁ 1989, kat. . 106, 110, 112. 378 STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 265sqq; SCHMIDT 1922, 272sqq. 379 MERAVIGLIA 1889, 14, Taf. 38.
84
6 Pohár Slezsko, 20. léta 18. století iré sklo, broušené, ezané; výška 18 cm Inv. . UPM 4460 1892 zakoupeno v Berlín , aukce Lepke Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
85
Pohár na ploché kruhové patce, naspodu miskované, vrchní strana s v ncem rozvilin, balustrový fasetovaný d ík; kupa kónická s dvojkónickou výdutí ve spodní ásti, na ední ásti plášt pod baldachýnem znak šlechtické rodiny Stosch
380
a písmena G. O.
V. St., zbytek plášt vypln n páskovým a rostlinným ornamentem, na zadní stran váza s kv ty mezi dv ma jeleny. Poháry podobného typu se specifickým dvojkónickým vydutím spodní ásti kupy bývají datovány do 20. let 18. století. Takové poháry se vyzna ují i podobným dekorem patky, kterým je v tšinou v nec rostlinného ornamentu ezaného na její vrchní stran .381 Na podobnou dataci poukazuje i dekor poháru s užitím ješt pom rn úzké pásky. 382 Erb na poháru pat í pravd podobn
rozv tvenému polsko–slezskému rodu Stosch .383 Dle
Františka Palackého má tento rod stejný p vod s Martinici, Kounici, Talmberky, Rychnovskými a dalšími. Toto tvrzení nebylo potvrzeno ani vyvráceno. 384 S tvarov podobným pohárem je možné se setkat ve sbírce Jacquese Mühsama.385 Tvarov podobné poháry se rovn ž nachází v Muzeu Narodowem we Wroc awiu386 a v Severo eském muzeu v Liberci (inv. . S 149, S 1422, S 0625). Pohár byl vystaven na výstav
eské sklo 17. a 18. století v Královském letohrádku na Pražském hrad roku
1970. Ve výstavním katalogu je pohár datován kolem roku 1735, já se však vzhledem k výše uvedenému domnívám, že byl zhotoven už ve 20. letech 18. století. Literatura: Auk ní katalog Rudolph Lepke's Kunst-Auctions-Haus v Berlín , ze dne 22. 2. 1892, . 366; POCHE 1970, kat. . 473.
380
George Adalbert von MÜLVERSTEDT: J. Siebmacher's grosses und allgemeines Wappenbuch Edellleute M-T. Zweite Abtheilung, [Der Preussische Adel]. Der blühende Adel des Königreichs Preussen, Nürnberg 1878, 101, Taf. 443; Otto Titan von HEFNER: J. Siebmacher's grosses und allgemeines Wappenbuch. Dritten Bandes erste Abtheilung. Der Adel des Königreichs Preussen, Nürnberg 1857, 29, Taf. 33. 381 DRAHOTOVÁ 1989, kat. . 112, 113; STRASSER/SPIEGL 1989, kat. . 125. 382 STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 265sqq. 383 MÜLVERSTEDT 1878, 101, Taf. 443; HEFNER 1857, 29, Taf. 33; Ott v slovník nau ný. Ilustrovaná encyklopedie obecných v domostí. Dvacátý tvrtý díl. Staroženské – Šyl, Praha 1906, 174sqq. 384 MERAVIGLIA 1886, 146, Taf. 68, 129, Taf. 64; BLAŽEK 1885, 89sq, Taf. 46. 385 SCHMIDT 1926, kat. . 145; DRAHOTOVÁ 1973, 22. 386 CHRZANOWSKA 1991, kat. . 88.
86
7 Pohár Krkonoše, ezané pravd podobn ve Slezsku, 20. léta 18. století iré sklo, broušené, ezané; výška 18 cm Inv. . UPM 4461 1892 zakoupeno v Berlín , aukce Lepke Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
87
Pohár na kruhové patce, naspodu miskované, na vrchním okraji st ídav motiv matn ezaného trojlistu a rostlinných úponk , d ík nízký, fasetovaný, kupa kónická fasetovaná, ve spodní ásti broušenou drážkou odd lený pás broušených kole ek a oválk , na p ední stran plášt páskovým a rostlinným ornamentem rámovaný erb slezského šlechtického rodu Hock ,387 kolem erbu písmena H. E. F. V. H., na zadní stran medailonek s lidským poprsím, zbytek kupy vypln n páskovým a rostlinným ornamentem a drobnými krajinkami se zv í, horní okraj s pásem matn
ezaných
oblých list . Vzhledem k tomu, že pohár postrádá pro výrobu ve Slezsku typické podtažení spodní ásti kupy, není jisté, na které stran Krkonoš byl vyroben. Mohlo by se jednat o dovoz z ech. Fasety na povrchu kupy byly velmi asté ve 20. letech 18. století.388 Podobné dataci odpovídá i dekor poháru s rozvinutým páskovým ornamentem zapl ujícím pom rn
hust
povrch kupy. 389 Pro ezbu ve Slezsku napovídá její charakter a
edevším na slezském skle hojn užívaný pás matn
ezaných trojúhelníkových a
oblých list (v tomto p ípad ) na horním okraji kupy. Pohár byl vystaven na výstav L’Arte del Barocco in Boemia v Palazzo Reale v Milán roku 1966.390 Literatura: Auk ní katalog Rudolph Lepke's Kunst-Auctions-Haus v Berlín , ze dne 22. 2. 1892, . 376; POLIŠENSKÝ/BLAŽÍ EK/PREISS/HEJDOVÁ 1966, kat. . 364.
387
Konrad BLAŽEK: J. Siebmacher's grosses und allgemeines Wappenbuch. Sechsten Bandes Achte Abtheilung, Der Abgestorbene Adel der Preussischen Provinz Schlesien, Nürnberg 1887, 44, Taf. 33. 388 SCHMIDT 1922, 252sqq. 389 STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 266. 390 POLIŠENSKÝ/BLAŽÍ EK/PREISS/HEJDOVÁ 1966, kat. . 364.
88
8 Pohár Slezsko, 1720–1730 iré sklo, broušené, ezané; výška 14,5 cm Inv. . UPM 10262 1906 dar Vojt cha Lanny Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
89
Pohár na kruhové patce, naspodu miskované, po obvodu na vrchní stran matn
ezané
trojúhelníkové listy, d ík balustrový fasetovaný; kupa fasetovaná kónická, naspodu podtažená; pláš pokryt páskovým a rostlinným ornamentem rámujícím na p ední stran výjev – dv ruce p idržují kmen palmy, v její korun mezi listovím íslice t i, po stranách rohy hojnosti, nad výjevem pr pov
„Beharlich im Gemüthe treu ohne
Falschheit tregt was edel von Geblüthe und wahre Freundschaft hegt“ (Kdo je stále rný a bez falše, má ušlechtilost v krvi a vytvá í opravdové p átelství), na zadní stran váza s kv tinami rámovaná úponkovým ornamentem, vrchní okraj kupy lemován matn ezanými trojúhelníkovými listy stejn jako obvod patky. Podtažení spodní ásti kupy poháru je znamením slezského p vodu.391 Absence zlacení a reliéfních palmet pohár za azuje p ed rok 1740.392 Kupa pohár utvá ená do faset je ast jší mezi lety 1720–1730. Rovn ž ornament úzké pásky je typický pro 20. léta 18. století. 393 P ední stranu zdobí symbolické vyobrazení a nápis, obojí se vztahuje k p átelství. Podobná tematika se t šila od druhé tvrtiny 18. století velké oblib .394 Tvarov podobný pohár se nacházel v bývalé sbírce Helfrieda Kruga.395
391
STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 267. DRAHOTOVÁ 1989, 136sqq. 393 STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 265sqq. 394 SCHMIDT 1922, 274. 395 KLESSE 1965, 220. 392
90
9 íše Slezsko, 1725–1740 iré sklo, broušené, ezané; výška 9 cm Inv. . UPM 10206 1906 dar Vojt cha Lanny Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze íše na kruhové patce, kupa kónická, dole podtažená a fasetovaná; na p ední stran plášt rostlinným a páskovým ornamentem ohrani ený alian ní znak Františka Karla
91
hrab te Gaschina a Marie Terezie hrab nky z Gutštejna, 396 nad erbem šlechtická koruna a baldachýn, zbytek plášt rovn ž s drobným rostlinným a páskovým ornamentem, na zadní stran mezi ornamentem pole s vázou a kv ty, vrchní okraj s drobnými matn ezanými trojúhelníkovými listy. íše byla zhotovená i zdobená ve Slezsku. Tomu napovídá vydutí spodní ásti kupy. Fasety na povrchu kupy byly asté p edevším ve 20. letech 18. století. 397 Okraj íše je zdoben drobnými matn
ezanými trojúhelníkovými listy, které se vyskytují p edevším
na slezském skle. S rozvinutým páskovým ornamentem je možné se setkat po roce 1725. Absence reliéfních mušlí, reliéfních jazý
, jež p esahují na rovnou plochu
kupy, a zlacení adí íši datací p ibližn p ed rok 1740.398 Na p ední stran
íše se
nachází alian ní znak Františka Karla hrab te Gaschina a Marie Terezie hrab nky z Gutštejna. Rod Gaschin byl p vodn polský rod, který p išel v první polovin 15. století do Slezska, kde získal nemalý majetek.399 Tvarov podobná íše se nachází v Muzeu Narodowem we Wroc awiu. 400
396
HEFNER 1857, 8, Taf. 9; Jan HALADA: Lexikon eské šlechty. Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti, Praha 1999, 170sq; Roman von PROCHÁZKA: Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien, München 1990, 53. 397 STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 267. 398 SCHMIDT 1922, 272sqq; JI ÍK 1934b, 151sqq; DRAHOTOVÁ 1989, kat. . 106–107. 399 Edlen von KADICH / Konrad BLAŽEK: J. Siebmacher's grosses und allgemeines Wappenbuch. Zehnte Abtheilung, Der Mährische Adel, Nürnberg 1899, 35, Taf. 25, 26; Andrzej PAWLIK: Ród Gaschin. In: Sausenberg, http://www.sausenberg.eu/rosenberg/pawlik-andreas/gaschin-rod-oleski.html, vyhledáno 14. 12. 2011 400 CHRZANOWSKA 1991, kat. . 96.
92
10 Pohár Slezsko, 1725–1740 iré sklo, broušené, ezané; výška 12,7 cm Inv. . UPM 5394 1894 zakoupeno v Dráž anech, Ehrichsohn Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
93
Pohár na kruhové patce, naspodu miskované, vrchní okraj lemován matn
ezanými
trojúhelníkovými listy, d ík balustrový fasetovaný, kupa kónická, naspodu podtažená a broušená; na plášti rostlinným a páskovým ornamentem orámovaná dv pole, na prvním vyobrazení sedícího Baccha se sudem a sklenicí vína, v druhém poli nápis „Der starcke Reber/zsafft hat in sich Tod und Leben, Erwahl wass du wilt, er kan dir beijdes geben“ (Silný vinný mok má v sob smrt i život, vyber si, co chceš, m že ti dát obojí). Horní okraj lemován matn
ezanými trojúhelníkovými listy podobn jako na patce.
Balustrový d ík, stejn jako podtažení spodní ásti kupy nep esahující na její povrch, adí pohár p ed rok 1740,401 použitý rozvinutý páskový ornament se na skle objevuje po roce 1725.402 Pohár zdobí mytologický nám t Baccha s vínem, podobné nám ty se šily velké oblib .403
401
SCHMIDT 1922, 272sqq. STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 265sqq. 403 SCHMIDT 1922, 274. 402
94
11 Pohár Slezsko, 1725–1735 iré sklo, broušené, ezané; výška 13 cm Inv. . UPM 2070 1887 zakoupeno, Sternschuss Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
95
Pohár na kruhové patce, naspodu miskované, po obvodu na vrchní stran matn
ezané
oblé listy, d ík balustrový fasetovaný, kupa kónická, naspodu podtažená a fasetovaná; na plášti zp edu v kartuši lovecký výjev, na zadní stran ležící býk, zbytek plochy vypln n páskovým a rostlinným ornamentem s poletujícími ptáky, vrchní okraj kupy stejn jako obvod patky zdoben matn
ezanými oblými listy.
Mén výrazné podtažení spodní ásti kupy poháru je charakteristické pro první tvrtinu 18. století.404 Lovecký výjev je orámován ornamentem široké pásky osazené lešt nými kuli kami a oválky, který se v takovéto podob objevuje zhruba od roku 1725.405 Po roce 1735 se již vykrajují mohutn ji spodní ásti kup pohár a íší, objevují se také masivn jší siluety skel. 406 Pohárek zdobí oblíbený lovecký výjev. Tyto výjevy se asto objevují na slezské stran Krkonoš v asovém rozmezí 1725–1735. P edm t je možné za adit do zmín ného asového rozmezí. Jedná se o dobu, kdy se p esouvá hlavní t žišt ezby práv na území slezské strany Krkonoš. Tvarov a nám tov podobný pohárek se nachází ve sbírce Rudolfa von Strassera. Sou ástí sbírky Jacquese Mühsama je rovn ž pohár s podobným nám tem.407
404
STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 267. SCHMIDT 1922, 272sqq. 406 DRAHOTOVÁ 1989, 130sqq. 407 STRASSER/SPIEGL 1989, kat. . 120; STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, kat. . 159. SCHMIDT 1914, kat. . 122. 405
96
12 Pohár s víkem Krkonoše, ezané ve Slezsku, 1720–1740 iré sklo, broušené, ezané; výška 22,5 cm Inv. . UPM 5385 1894 zakoupeno v Dráž anech, Ehrichsohn Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
97
Pohár na osmihranné patce, naspodu miskované, na vrchní stran po obvodu matn ezané trojúhelníkové listy, nízký fasetovaný d ík; kónická kupa osmihranného dorysu, ezbou zdobeno p t polí plášt d leného hranami, ve spodní ásti všech polí rostlinný ornament, p ední pole d lené horizontáln
do t í díl , ve spodním poli
v kartuši nápis „Vivat Carolus VI.“, nad nápisem malý císa ský znak,408 nad znakem poslední díl s planoucím srdcem a íslem t i, Božím okem v zá i, kolem nápis „Was Gott und dem Kayser treu“ (Co je v rné Bohu a císa i), nad výjevem zakon ení obloukem kroužk , dv bo ní pole s rostlinným ornamentem, andílky, ve dvou štítech orlice a lev (mohlo by jednat o znaky Slezska a
ech), v krajních polích rostlinný
ornament, rohy hojnosti a vázy s kv tinami, horní okraj po obvodu s matn
ezanými
trojúhelníkovými listy; víko osmihranné, zdobeno analogickou rostlinnou ezbou jako spodní ást kupy, na p edním poli váza s kv tinami, úchytka s reliéfními jazý ky a fasetami. Pohár postrádá pro Slezsko typické vydutí spodní ásti kupy, je tedy možné, že byl vyroben na eské stran Krkonoš. ezba svým charakterem spadá do slezských dílen – pohár má zdobení pásem matn
ezaných trojúhelníkových list
na patce a horním
okraji kupy, podobné zdobení se vyskytuje u slezských skel velmi asto. Tvarov podobné poháry se nachází ve sbírce Jacquese Mühsama a také ve sbírce Rudolfa von Strassera. Poháry podobného typu jsou datovány kolem roku 1730. Vzhledem k nerozvinutému páskovému ornamentu by se mohl pohár datovat i do 20. let 18. století. 409
408
Otto Titan von HEFNER: J. Siebmacher's grosses und allgemeines Wappenbuch. Erste Abtheilung. Die Wappen der Souveraine der deutschen Bundesstaaten, Nürnberg 1856, 6sq, Taf. 3. 409 STRASSER/SPIEGL 1989, kat. . 129; STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, kat. . 176; SCHMIDT 1926, kat. . 161; SCHMIDT 1922, 272sqq.
98
13 Pohár s víkem Slezsko, Wiesau, 1720–1740 iré sklo, broušené, ezané; výška 28 cm Inv. . UPM 8524 1903 zakoupeno v Kolín nad Rýnem z aukce J. M. Heberle (aukce sbírky W. Mönera v Lüneburgu) Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze 99
Pohár na kruhové patce, naspodu miskované, vrchní strana na okraji s pásem ezaného dekoru, balustrový fasetovaný d ík, kupa kónická dole podtažená, fasetovaná; na p ední stran plášt erb Lobkowicz ,410 na zadní stran pod knížecí korunou dekorací látky rámovaný štít s dvojitým monogramem F. P. J. (kníže Ferdinand Philipp Josef), zbytek plášt s and lskými hlavi kami mezi páskovým a m ížovým ornamentem. Víko možná nep vodní, s paprskovitými fasetami uprost ed a na okraji s úponky rostlin. Tvar a dekor poháru odpovídá dataci mezi lety 1725–1740. Zdobení kupy fasetami je ast jší ve 20. letech 18. století.411 Páskový ornament poháru není p íliš rozvinut a evládá spíše páska úzká, což by mohlo pohár posunout blíže k roku 1725, husté zapln ní plochy poháru bylo oblíbené v 30. letech 18. století.412 Vzhledem k erbu Lobkowicz a monogramu F. P. J., jež se vztahují na Ferdinanda Philippa knížete Lobkovice (1724–1784), se usuzuje, že byl pohár zhotoven v huti Wiesau v Zahá ském vévodství, která knížeti pat ila. Hu byla nejvytížen jší v polovin 18. století. Pochází z ní charakteristicky do fialova zbarvená skla. Po smrti Ferdinanda Philippa knížete Lobkowicze bylo Zahá ské vévodství prodáno.413 Víko poháru je možná nep vodní, edevším díky rozdílnému zdobení víka a kupy poháru. Také d ík a úchytka jsou zdobené odlišným brusem. 414 Literatura: JI ÍK 1934b, kat. . 124.
410
KADICH/BLAŽEK 1899, 71sq, Taf. 56; Ji í FRAJDL: Lobkovický erb. In: Chrudimské vlastiv dné listy 3, 1999, 1. 411 STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 267. 412 STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 265sqq; Srov. SCHMIDT 1922, 256sqq. 413 JI ÍK 1934b, 150; CZIHAK 1891, 37sqq; ZOEDLER 1996, 109; KASÍK/MAŠEK/MŽYKOVÁ 2002, 142sqq. 414 SCHMIDT 1922, 258.
100
14 Pohár s víkem Krkonoše, ezané pravd podobn ve Slezsku, kolem 1730 iré sklo se zatavenou rubínovou a zlatou nití, broušené, ezané; výška 22 cm Inv. . UPM 2741 1888 zakoupeno, Donebauer Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
101
Pohár na kruhové patce, na vrchní stran
ezaný dokola obíhající rostlinný dekor, d ík
tordovaný se zatavenou rubínovou a zlatou nití; kupa kónická, dole zaoblená. Na p ední stran
kupy oválný medailon rámovaný r zn
snoubenci mezi ornamentem, áste
širokou páskou, v medailonu dva
nad medailonem, áste
uvnit medailonu
nápis „Du und ich verstehen wohl wie man Freundschaft halten soll“ (Ty a já dob e víme, jak má vypadat správné p átelství), na zadní stran menší medailon rostlinn orámován, uvnit vyobrazené dv ruce v sev ení, nad nimi srdce, ze kterého vyza ují paprsky, pod sev ením rukou dv holubi ky a rostlinný ornament, zbylá plocha poháru zdobena drobným rostlinným ornamentem, mezi ním ptáci a andílci. Víko poháru pravd podobn
nep vodní, s paprskovitými fasetami uprost ed, na okraji zdobeno
rovn ž drobným rostlinným ornamentem, úzkými ezy d leno do šesti polí – na t i úzká a t i široká, žaludovitá úchytka. U tohoto poháru se m že jednat o import z ech do Slezska, protože pohár postrádá pro Slezsko typické vydutí spodní ásti kupy. 415 Tordovaný d ík obsahující rubínovou ni byl charakteristický hlavn ve 20. letech 18. století pro
echy, Slezsko a Sasko.416
Výroba rubínového skla je p isuzována vynalézavému a velmi schopnému skelmistrovi Michaelovi Müllerovi, který vedl od roku 1671 Janouškovu hu (známá je i jako Helmbašská hu ) na eggenberském panství Vimperk.417 Vznikaly zde barokní iš álové poháry s rubínovou nití zatavenou v noze a v úchytce víka, které jsou typické pro jižní
echy.418 Výrobky Michaela Müllera našly díky své kvalit ve velké mí e
odbyt v zahrani í. Syn Valentin Antonín Müller, který hu edevším st edoevropským obchodník m. 419
zd dil, dodával sklo
František Xaver Ji ík uvádí, že sklo
z jiho eských a šumavských hutí bylo vyváženo k rafinaci do severovýchodní ásti ech a do Slezska. 420
ást eského skla byla v první tvrtin 18. století vyvážena do
Slezska, kde bylo pak rafinováno místními ezá i. Spolupráce t chto dvou oblastí byla skute
velmi intenzivní a pro její vyjád ení se používá termín „krkonošské sklo“.421
Nejvýznamn jším vývozcem surového skla do Slezska byla Novosv tská sklárna v Harrachov . ást novosv tských výrobk byla p izp sobena tam jším ezá m, kte í je 415
STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 267. BROŽKOVÁ/DRAHOTOVÁ/HEJDOVÁ 1989, . k. 152; DRAHOTOVÁ 1989, 104. 417 ŠRÝTROVÁ 1966, 31–33. 418 LN NI KOVÁ 1996, 26sq. 419 ŠRÝTROVÁ 1966, 31–33. 420 JI ÍK 1934a, 72. 421 DRAHOTOVÁ 1973, 20. 416
102
považovali za kvalitn jší než domácí. 422 Dle Stefanie
elasko znaly tajemství výroby
rubínového skla i hut ve Weissbachtalu, Schwarzbachu a Weiberbergu. Tato hypotéza se opírá o argument, že po t icetileté válce hledali sklá i z ech uplatn ní ve Slezsku a tudíž sem mohli p inést znalost výrobních postup rubínového skla.423 Dekor poháru je velmi drobný a zapl uje celou plochu díla. Jedná se zde o tzv. „horror vacui“. Tento zp sob zdobení byl ve Slezsku používaný ve 30. letech 18. století. 424 Na p ední stran
poháru je možné vid t širší matované pásky osazené
prolešt nými kuli kami, které se objevují od druhé tvrtiny 18. století.425 Pro sv j dekor je pohár datován kolem roku 1730. Víko poháru není s velkou pravd podobností p vodní. Poukazuje na to v prvé ad tvarový nesoulad poháru a víka, žaludovitá úchytka tvarov neodpovídá d íku a kone
neodpovídá ani dekor kupy a víka poháru. U víka je možné spat it d lení do t í
širších polí pomocí t í užších pás zdobených ezbou. Širší pole jsou zdobená ve dvou ípadech drobnými krajinkami rámovanými páskovým a rostlinným ornamentem, poslední t etí pole je zdobené pouze páskovým a rostlinným ornamentem. Tematicky je zde patrná nesourodost – víko poháru má dv širší pole zdobené drobnými krajinkami, podobná vyobrazení ale pláš poháru postrádá.
422
LN NI KOVÁ/WIATER 2007, 461–472. ELASKO 2006, 21; ELASKO. In: NIEDZIELENKO/VLNAS 2006, 403, obr. III.4.5., kat. . III.4.5. 424 CHRZANOWSKA 1987, 26. 425 SCHMIDT 1922, 272sqq. 423
103
15 Lo ka Slezsko, 1725–1740 iré sklo, broušené, ezané; výška 11,5 cm Inv. . UPM 10239 1906 dar Vojt cha Lanny Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
104
Lo ka na ploché polygonáln sbroušené patce lemované po okraji matn
ezanými
trojúhelníkovými listy, st ídav menšími a v tšími, patka naspodu miskovaná; d ík s reliéfními jazý ky; kupa tvaru oválu sbroušená do dvanáctihranu s rovnými i konkávními plochami, naspodu podtažená s pásem matn
ezaných trojúhelníkových
list , pláš d len ty mi reliéfními nezdobenými pruhy na ty i pole, pole zdobená malými loveckými scénami, lambrekýny, rostlinným a páskovým ornamentem, v jednom bo ním poli ornamentem rámované prázdné pole, horní okraj s matn
ezanými
trojúhelníkovými listy Pro p vod lo ky ve Slezsku vypovídá mimo vykrojení spodní ásti kupy i použití reliéfních prvk , které navazují na tradici dílny Friedricha Wintera.426 Objevují se zde matn
ezané trojúhelníkové listy lemující okraj patky i kupy, které jsou ve Slezsku
asto používané. Kupu zdobící rozvinutý páskový ornament se objevuje od druhé tvrtiny 18. století. Zapln ní kupy ornamentálním zdobením je, krom prázdného místa ur eného pravd podobn pro erb nebo monogram, pom rn husté a p ipomíná až tzv. „horror vacui“ užívaný na skle ve 30. letech 18. století.
427
Tvarov podobná lo ka se
nachází ve sbírce Jacquese Mühsama a byla sou ástí bývalé sbírky Fritze Biemanna. Brigitte Klesse a Axel von Saldern p icházejí s myšlenkou, že podobné lo ky pocházejí ze stejné huti. Tato hu
se nacházela ve Schreiberhau a pat ila Schaffgotsch m.
vodem je, že lo ky asto zdobí devíza tohoto šlechtického rodu („Aucun temps ne le change“) nebo jeho symbol jedle. 428
426
STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 267; SALDERN 1994, 94. SCHMIDT 1922, 272sqq; CHRZANOWSKA 1987, 26. 428 SCHMIDT 1926, kat. . 146; KLESSE/SALDERN 1978, kat. . 131. 427
105
16 íše s víkem Slezsko, 1725–1750 iré sklo, broušené, ezané; výška 16 cm Inv. . UPM 2505 1887 zakoupeno ve Vídni, J. Strauss Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
106
íše na polygonáln sbroušené patce, odd lené od kupy fasetovaným prstencem, ke kup p ipevn né na závit; kupa kónická, dole vydutá, zdobená reliéfními listy, pláš len ty mi pruhy s kv tinovým nám tem na ty i širší pole, na p ední stran pod lambrekýnem drobná krajinka s rybníkem a labut mi, další dv pole s ornamentálním zdobením, m ížkami a ptá ky, poslední pole s prázdnou kartuší, horní okraj zdoben matn
ezanými trojúhelníkovými listy. Víko s reliéfními jazý ky uprost ed, na okraji
leno obdobn
jako pláš kupy, v užších polích ezané kroužky, v širších polích
rostlinný ornament, úchytka s reliéfními listy. íše by mohla být pro sv j masivní tvar a d lení kupy do n kolika vertikálních polí edch dcem skupiny d l objevujících se ve druhé tvrtin 18. století.429 Rozvinutý ornament však nazna uje, že íše nemohla být zdobena d íve než p ed rokem 1725.430 Prázdná kartuše byla pravd podobn ur ena pro ezbu n jakého erbu i monogramu. V p ípad této íše se vzácn zachovalo p vodní víko. Podobné íše s víkem jsou považovány za typický tvar pro hut na slezské stran Krkonoš kolem roku 1730.431 Nelze však vylou it pozd jší dataci.
429
SCHMIDT 1922, 182sq; STRASSER/SPIEGL 1989, kat. . 116–119; ELASKO 2006, kat. . 5, 6. SCHMIDT 1922, 272sqq. 431 STRASSER/SPIEGL 1989, kat. . 128. 430
107
17 íše s víkem Slezsko, 1725–1745 iré sklo, broušené, ezané; výška 15,5 cm Inv. . UPM 5381 1894 zakoupeno v Dráž anech, Ehrichsohn Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
108
íše na kruhové patce, naspodu miskované, uprost ed s monogramem „JFD“, vrchní okraj po obvodu broušen, nad broušeným pruhem po obvodu pás kruhovým ornamentem p erušovaných matn
ezaných trojúhelníkových list , kupa d lena od
patky fasetovaným prstencem; kupa podtažená s reliéfními jazý ky, nad jazý ky matn ezaný
oblou kový
pás,
na
plášti
dokola
obíhající
krajina
se
zahradní
architekturou, Bacchem a putti (n kte í putti hrající na hudební nástroje). Víko možná nep vodní, s paprskovitými fasetami uprost ed a s rostlinným ornamentem na okraji, kulovitá fasetovaná úchytka. íše se svým mohutným tvarováním i nám tem putt obíhajících pláš kupy adí do skupiny d l vznikajících po roce 1725 až do doby rokoka. Motiv putt nep erušovan obíhajících pláš kupy je jedním z typ zdobení podobn tvarovaných p edm
.432
Tento motiv zavedl na slezském skle Friedrich Winter a podobná tematika se stala velmi oblíbenou až do poloviny 18. století (p edevším v t icátých a ty icátých letech 18. století).433 Putti hrající na hudební nástroje se nachází na grafikách Václava Hollara.434 Víko je možná nep vodní vzhledem k tomu, že tvarov ani nám tov neodpovídá. Ke zbytku íše p sobí pon kud ploše, rostlinný ornament na víku se charakterem ztvárn ní rostlin neshoduje s výzdobou plášt . S podobným mohutným tvarováním p edm
i nám tem je možné se setkat u dalších pohár
a
íší
z Um leckopr myslového muzea, ve sbírce Glasmusea Passau, ve sbírce Muzea Karkonoskieho w Jeleniej Górze (inv. . MJG 3329/s), ve sbírce Severo eského muzea v Liberci (t i íše s inv. . S 1435, inv. . S 0228, inv. . S 233) a ve sbírce Rudolfa von Strassera.435 V bývalé sbírce Helfrieda Kruga se nacházely také íše podobného tvaru, v bývalé sbírce Fritze Biemanna se nacházela íše podobného motivu. 436
432
SCHMIDT 1922, 182sq; DRAHOTOVÁ 1989, kat. . 115–122; STRASSER/SPIEGL 1989, kat. . 116–119; ELASKO 2006, kat. . 6. 433 ZOEDLER 1996, 58sqq; KLESSE 1973, 33; KLESSE/SALDERN 1978, kat. . 112. 434 STRASSER/SPIEGL 1989, 80. 435 DRAHOTOVÁ 1989, kat. . 115–117; Helena BROŽKOVÁ (a kol.): Das Böhmische Glas 1700– 1950. Bd I. Barock – Rokoko – Klassizismus, Tittling 1995, kat. . I.80; STRASSER/SPIEGL 1989 kat. . 115–116; STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, kat. . 165–166. 436 KLESSE 1965, kat. . 213, 214, 216; KLESSE 1973, kat. . 591, 592; KLESSE/SALDERN 1978, kat. . 112.
109
18 íše Slezsko, ezané pravd podobn ve Warmbrunnu, 1725–1745 iré sklo, broušené, ezané; výška 13,5 cm Inv. . UPM 3113 1889 zakoupeno v Berlín , Wollmann Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
110
íše na polygonáln
sbroušené patce, naspodu miskované, odd lené od kupy
fasetovaným prstencem; kupa kónická, dole vydutá, zdobená reliéfními listy; pláš kupy vertikáln
rozd len do osmi polí, dv
pole zdobena reliéfní
ezbou páskového
ornamentu, zbylá pole s figurálními zobrazeními v krajinách umíst ných mezi lambrekýny, festony a arabeskami, horní okraj s matn
ezanými trojúhelníkovými a
oblými listy. íše je p íkladem ze skupiny d l vyráb ných po roce 1725 až do doby rokoka, která navázala na poháry s reliéfní ezbou vyráb né do roku 1720. Tato skupina d l se vyzna uje mohutným tvarováním. Jedná o typ zdobení, kde je kupa d lena vertikálními pruhy. V pruzích se st ídají pole s figurální hloubkovou ezbou a s ornamentální reliéfní ezbou.437 nalézt.
438
íše je tvarov typická pro Hirschberger Tal, jinde podobné íše nelze Dle Stefanie
elasko byly
íše podobného tvaru vyráb ny na huti ve
Weissbachtalu. Charakter ezby íše je u detail reliéfní ezby, obli ej , vlas a draperie ezby hloubkové velmi podobný ezb na íši nacházející se Muzeu Karkonoskiem w Jeleniej Górze (inv. . MJG 1396/s).439 Podobné íše se nachází rovn ž ve sbírce Rudolfa von Strassera nebo jsou vyobrazeny v publikaci Altes Glas od Waltera Bernta.440
íše podobného tvaru a pohár podobného schématu výzdoby kupy se
nacházely v bývalé sbírce Fritze Biemanna.441 Mohutn
tvarovaný pohár a
íše
s podobným schématem výzdoby kupy se nachází v Severo eském muzeu v Liberci (inv. . S 1646, inv. . S 1433).
437
SCHMIDT 1922, 182sq; DRAHOTOVÁ 1989, kat. . 115–122; STRASSER/SPIEGL 1989, kat. . 116–119; ELASKO 2006, kat. . 6. 438 Stefania ELASKO. In: NIEDZIELENKO/VLNAS 2006, 406sq, obr. III.4.11., kat. . III.4.11. 439 ELASKO 2006, kat. . 6. 440 STRASSER/SPIEGL 1989, kat. . 119; STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, kat. . 165; Walter BERNT: Altes Glas, München 1950, kat. . 69. 441 KLESSE/SALDERN 1978, kat. . 122, 114.
111
19 íše Slezsko, mezi 1725–1745 iré sklo, broušené, ezané; výška 14,3 cm Inv. . UPM 10285 1906 dar Vojt cha Lanny Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
112
íše na polygonáln
sbroušené patce, naspodu miskované, odd lené od kupy
fasetovaným prstencem; kupa kónická, v dolní
ásti vydutá a zdobená reliéfními
jazý ky; pláš kupy vertikáln rozd len do šesti polí, na p ední stran šlechtický erb, pravd podobn
Wunschwitz ,442 rámovaný rostlinným a páskovým ornamentem,
v dalších polích st ídav skupinky putt hrající na hudební nástroje a bohatý páskový a rostlinný ornament drobn jšího charakteru rámující na zadním poli výjev s lovcem a sokolem. íše pat í svým tvarováním a pojetím dekoru d leného do šesti polí ke skupin d l vznikajících ve druhé tvrtin 18. století. 443 U této íše však chybí ornamentální ezba reliéfní. Jsou zde v té dob velmi oblíbená vyobrazení putt
hrajících na hudební
nástroje. 444 Podobná íše (tvarem i nám tem putt hrajících na hudební nástroje) se nachází v Muzeu Karkonoskiem w Jeleniej Górze (inv. . MJG 3329/s).445 Tvarov a charakterem výzdoby podobná íše byla v bývalé sbírce Helfrieda Kruga.446 Tvarov
447
a nám tov podobné íše se nacházely v bývalé sbírce Fritze Biemanna.448 Rovn ž se nám tov podobná íše nachází v Museu Kunstpalast v Düsseldorfu. 449
442
MERAVIGLIA 1886, 98, Taf. 56. SCHMIDT 1922, 182sq; DRAHOTOVÁ 1989, kat. . 115–122; STRASSER/SPIEGL 1989, kat. . 116–119; ELASKO 2006, kat. . 6. 444 SCHMIDT 1922, 182sq; DRAHOTOVÁ 1989, 130sqq. 445 ELASKO 2006, kat. . 5. 446 KLESSE 1965, kat. . 214. 447 KLESSE/SALDERN 1978, kat. . 122. 448 KLESSE/SALDERN 1978, kat. . 112. 449 Elfriede HEYNEMEYER: Glas Bd.1., Düsseldorf 1966, kat. . 347; ZOEDLER 1996, 72, obr. 22. 443
113
20 íše Slezsko, kolem 1730–1740 iré sklo, broušené, ezané; výška 13,5 cm Inv. . UPM 5393 1894 zakoupeno v Dráž anech, Ehrichsohn Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
114
íše na ploché dvanáctiboké patce, naspodu miskované, na nízkém d íku tvo eném broušeným prstencem; kupa tvaru
ty konvexn
vydutých propojených oblou
,
naspodu kupa podtažená, zdobená ty mi reliéfn broušenými trojúheln zakon enými dvojitými jazý ky; pláš kupy d len vydutími do ty jednotliv zdobených polí, p ední pole s páskovým a rostlinným ornamentem, uprost ed ty listý medailon, v medailonu dv ruce, pod nimi krajinka s dv ma srdci a nad nimi zá ící slunce, pod medailonem košík s kv tinami; zadní strana se Sn žkou, Krakonošem a nápisem „Gutte freunde überahl, besonders umb Riebenzahl“ (Dob í p átelé všude, obzvláš kolem Krakonoše), zbylá dv
postranní pole s páskovým a rostlinným ornamentem rámujícím koše
s kv tinami, vrchní okraj kupy s matn
ezanými trojúhelníkovými listy.
Podtažení spodní ásti kupy typické pro slezské sklo je zdobeno jazý ky p etaženými na její povrch. Tento zdobící prvek se za al objevovat kolem roku 1740. Podobné dataci napovídá i rozvinutý páskový ornament, který vkusn dopl ují rostlinné motivy.450 Dobu rokoka zde p edznamenávají p edevším drobnolisté snítky. 451 To, že íše je datována p ed polovinou 18. století je zap
in no absencí zlacení hojn užívaného po
roce 1750.452 ezba na íši je velmi kvalitní. Vyniká p esností, precizností a výborným rozvržením dekoru. Podobn tvarovaná díla jsou datována mezi lety 1730–1740. S tvarov podobnou
íší je možné se setkat ve sbírce Jacquese Mühsama. Podobn
utvá enou kupu má pohár z Muzea Narodoweho we Wroc awiu.453
450
SCHMIDT 1922, 272sqq. DRAHOTOVÁ 1989, 43sq. 452 STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 267. 453 SCHMIDT 1926, kat. . 150; CHRZANOVSKA 1991, kat. . 90. 451
115
21 Pohár s víkem Slezsko, kolem 1740 iré sklo, broušené, ezané; výška 24 cm Inv. . UPM 4455 1892 zakoupeno v Berlín , aukce Lepke Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
116
Pohár na kruhové patce, s miskovanou rozetou naspodu a trojúhelníkovými matnými listy na vrchním okraji, s balustrovým fasetovaným d íkem s šesti vybroušenými reliéfními listy, kupa kónická, dole podtažená s vybroušenými jazý ky; pláš kupy len n pomocí dvou širších pruh do dvou polí, na prvním poli reliéfní mušle zdobená st ídav
kv tinovým ornamentem a drobnými krajinkami, mušli rámuje rostlinný
ornament s ptáky, druhé pole zdobené lambrekýny, páskovým i rostlinným ornamentem, krajinou v pozadí a nápisem „Was treu, Aufrichtig und ohne falsch“ (Co je v rné, up ímné a bez falše), d lící širší pruhy s lidskými poprsími a ornamentáln zdobené. Víko poháru pravd podobn nep vodní, s paprskovitými fasetami uprost ed a listovými úponky na okraji, úchytka žaludovitá. Vzhledem k rozvinutému páskovému ornamentu a k reliéfní mušli lze pohár datovat za rok 1740.454 Absence zlacení, jazý ky v podtažení nep esahující na povrch kupy a edevším balustrový d ík, nijak nep edznamenávající v druhé polovin
18. století
následující klasicistní sm r tvorby pohár adí spíše do po átku 40. let 18. století.455 ezba na poháru je kvalitní, což ukazuje její p esnost v obtížných detailech. Víko poháru je pravd podobn nep vodní, na to poukazuje p edevším r zn provedený rostlinný ornament na kup a víku. Víko také postrádá len ní širšími pruhy na dv tší pole, jako je tomu u kupy. Podobný typ poháru se nachází v Glasmuseu Passau. 456 Literatura: Auk ní katalog Rudolph Lepke's Kunst-Auctions-Haus v Berlín , ze dne 22. 2. 1892, . 331.
454
SCHMIDT 1922, 272sqq; DRAHOTOVÁ 1989, 135sqq. SCHMIDT 1922, 278sqq; STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 267. 456 BROŽKOVÁ 1995, kat. . I.82.
455
117
22 Pohár Slezsko, kolem 1740 iré sklo, broušené, ezané; výška 19,4 cm Inv. . UPM 21737 1937 zakoupeno v Praze, aukce Ho ejš Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
118
Pohár na kruhové a pravd podobn nep vodní patce, na vrchní stran
ezaná hv zda
propletená listovou snítkou, d ík balustrový, fasetovaný s reliéfními hladkými listy ve vrcholu, kupa kónická, dole podtažená s dv ma adami reliéfních jazý reliéfních jazý
, z vrchní ady
na rovný povrch plášt vyr stající t i reliéfní palmety; na plášti kupy
v kartuši erb slezského rodu Loos457 a nápis „Was einand lieb hat und gern beisamen ist“ (Kdož se mají rádi a jsou rádi pospolu), na zbytku plášt
pastý ská scéna
edstavující dámu v pastý ském úboru u fontány, sedící skupinu dam, pána s kytarou a ove kou, sedící pastý ku s holí a ovcí, které podává pán koš s ovocem, v pozadí krajina se stromy a zámeckou budovou. Pohár svými reliéfními palmetami navazuje na tradici dílny Friedricha Wintera v Hermsdorfu.458 Druh zdobení palmetami vyr stajícími z podtažení na rovný povrch plášt se vyskytuje kolem roku 1740.459 Dekor poháru se nese v návaznosti na skupinu l vznikajících po roce 1735, kdy asto dokola obíhají figurální zobrazení bez dopln ní ornamentem.460 Tento pohár však drobný ornament zdobí mezi reliéfními palmetami a v podob kartuše, v níž se nachází erb. Dne 6. 9. 1746 byl Georg Wilhelm Loos povýšen do pruského stavu svobodných pán . Možná se pohár vztahuje k této události. 461 Patka je lepená, její ezaný dekor neodpovídá zbytku poháru. Tvarov podobný pohár se nacházel v bývalé sbírce Fritze Biemanna.462 Tvarov podobný pohár se rovn ž nachází ve sbírce Ernesta Wolfa.463 Literatura: Katalog XLVII aukce Um lecké auk ní sín Ho ejš, ze dn 4. – 6. 10. 1937, Praha 1937, . 931.
457
BLAŽEK 1887, 65sq, Taf. 48. SALDERN 1994, 94. 459 SCHMIDT 1914, kat. . 138; DRAHOTOVÁ 1989, kat. . 134, 135. 460 SCHMIDT 1922, 182sq. 461 BLAŽEK 1887, 65. 462 KLESSE/SALDERN 1978, kat. . 126. 463 KLESSE/MAYR 1987, kat. . 118. 458
119
23 Lo ka Slezsko, kolem 1740 iré sklo, broušené, ezané; výška 11 cm Inv. . UPM 2863 1888 zakoupeno v Berlín , Wollmann Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
120
Lo ka na ploché polygonáln horním okraji matn
sbroušené patce, naspodu miskované, lemované po
ezanými trojúhelníkovými listy; d ík balustrový fasetovaný; kupa
oválná, naspodu podtažená, zdobená dv ma vrstvami hladkých reliéfních jazý
, které
pokra ují ve spodní vrstv až na povrch k hornímu okraji; na plášti zp edu kartuš, v kartuši jedle s devízou Schaffgotsch „Aucum tems ne le change“ (Žádný as to nezm ní) a ornament, spodní vrstva jazý
na plášti zdobena páskovým i kv tinovým
ornamentem a drobnými krajinkami, zadní ást plášt zdobená reliéfní mušlí vybíhající do voluty. Tvar lo ky se stává po roce 1740 velmi oblíbeným. Lod k se užívalo p edevším jako nádob na cukrovinky. 464 U tohoto p edm tu se objevuje její klasické zdobení, tím je plastická mušle vy nívající na jedné z užších stran. 465 Vzhledem k absenci zlacení a díky tomu, 466 že lo ka spo ívá na balustrovém d íku – ne na hladkém válcovém, je možné lo ku datovat p ed rok 1750.467 Rozvinutý páskový ornament a plastická mušle ivád jí k dataci do 40. let 18. století. 468 Tvarov identická lo ka se nachází ve sbírce Ernesta Wolfa.469 Další tvarov identická lo ka je v Severo eském muzeu v Liberci (inv.
. S 0192). Tvarov
podobné lo ky se nacházejí v Museu Kunstpalast v
Düsseldorfu a v soukromé sbírce.470 Literatura: MÁDL 1890, obr. 26.
464
CHRZANOWSKA 1987, 22. SCHMIDT 1922, 274sq. 466 JI ÍK 1934b, 153sq. 467 STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 267. 468 SCHMIDT 1922, 272sqq. 469 KLESSE /MAYR 1987, kat. . 123. 470 PAZAUREK 1902, Taf. 24a, c; HEYNEMEYER 1966, kat. . 362; BERNT 1950, . 71. 465
121
24 íše Slezsko, kolem 1740 iré sklo, broušené, ezané; výška 12 cm Inv. . UPM 10232 1906 dar Vojt cha Lanny Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
122
íše na polygonáln
sbroušené patce, od kupy odd lené zplošt lým fasetovaným
nodem, kupa kónická; dole podtažená a fasetovaná, s reliéfními listy; pláš
len n
dv ma postranními úzkými pruhy na dv širší pole, na p ední stran nad trofejí poprsí Marie Terezie, nad poprsím nápis M: THERES: D: G: REG: HY: BO: A: A, celý výjev rámován krajinou s architekturou, na zadní stran reliéfní mušle s drobnými krajinkami a kv tinovým ornamentem, kv tinový ornament též na d lících pruzích, horní okraj zdoben matn
ezanými trojúhelníkovými listy.
íši je možné datovat t sn za rok 1740, kdy se Marie Terezie stala panovnicí Habsburské monarchie.471 Na dobu kolem roku 1740 poukazují i reliéfní jazý ky na spodní ásti kupy. Ty ješt nep echází na rovný povrch kupy, což byl typický prvek pro výrobky vznikající kolem roku 1740 a pozd ji.472 Jedná se o dílo schopného ezá e – vynikají p edevším stromy v krajin obklopující poprsí Marie Terezie, rovn ž krajinky v okolí i v jednotlivých ástech plastické mušle jsou povedené. Menší kvality je pak pro svou schemati nost obli ejová ást panovnice. Jedná se zde o p íklad nám tu portrétu panovníka. 473 Tvarov podobná íše je sou ástí sbírky Ernesta Wolfa.474
471
RIEDER 2004, 26sq. SCHMIDT 1922, 278. 473 CHRZANOWSKA 1987, 29. 474 KLESSE/MAYR 1987, kat. . 119. 472
123
25 Pohár Slezsko, kolem 1740 iré sklo, broušené, ezané; výška 20 cm Inv. . UPM 9335 1906 dar L. Bondyho Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
124
Pohár na kruhové patce, naspodu miskované, vrchní ást okraje lemována st ídav matn
ezanými trojúhelníkovými a oblými listy, d ík fasetovaný, kupa kónická,
fasetovaná, naspodu podtažená s reliéfními jazý ky p echázejícími na rovný povrch kupy; na plášti kupy zahradní prospekt s fontánou, na prot jší stran nad oltá em v krajin dv spojené ruce a nad nimi nápis „viel wesens mach ich nicht + derfalschheit bin ich feind wem redlikeit gefelt + der ist mein bester freund“ (Ned lám p íliš okolk , byl jsem nep ítelem nepoctivosti, komu se líbí po estnost, to je m j p ítel), zbytek kupy hust zapln n páskovým a rostlinným ornamentem, horní okraj kupy zdoben obdobn jako okraj patky. Pohár byl vystaven na výstav L’Arte del Barocco in Boemia v Palazzo Reale v Milán roku 1966. Dagmar Hejdová v katalogu dataci posouvá už do 30. let 18. století, pravd podobn pro zapln ní celé kupy dekorem v té dob obvyklé.475 Robert Schmidt však p edm ty s jazý ky p echázejícími z podtažení na rovný povrch kupy datuje nejd íve kolem roku 1740. Datování d l spadajících do této skupiny umožnily dva poháry. Jedním byl pohár z Muzea Narodoweho we Wroc awiu, který byl zhotoven k t ístému jubileu tisku ve Vratislavi v roce 1740.
Druhým byl pohár z
Um leckopr myslového musea v Praze s bitvou u Wilsdorfu, která se odehrála 15. 12. 1745.476 Pro dataci v první polovin
40. let 18. století napovídá balustrový d ík,
fasetování kupy, ale p edevším její pom rn husté zapln ní ornamentem p ipomínající až tzv. „horror vacui“ známý z let 1730–1740.477 Vzhledem k výše uvedenému je pohár datován kolem roku 1740. Na poháru jsou dv oblíbená témata zdobení, zahradní prospekt a symbolické vyobrazení s nápisem vztahující se k p átelství. 478 Podobný tvar poháru i charakter dekoru lze nalézt v Glasmuseu Passau. 479 Literatura: POLIŠENSKÝ/BLAŽÍ EK/PREISS/HEJDOVÁ 1966, kat. . 379.
475
CHRZANOWSKA 1987, 26. SCHMIDT 1922, 272sqq. 477 SCHMIDT 1922, 272sqq; CHRZANOWSKA 1987, 26. 478 DRAHOTOVÁ 1989, 43sq. 479 BROŽKOVÁ 1995, kat. . I.81. 476
125
26 íše Slezsko, 40. léta 18. století iré sklo, broušené, ezané; výška 13 cm Inv. . UPM 10209 1906 dar Vojt cha Lanny Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
126
íše na polygonáln
sbroušené patce, naspodu miskované, odd lené od kupy
fasetovaným prstencem, kupa oválná, na spodu podtažená a zdobená reliéfními jazý ky, které po stranách p echázejí do dvou reliéfních palmet; na p ední stran plášt erb šlechtické rodiny Harbuval-Chamaré480 v reliéfn
ezané kartuši, obdobná kartuš i na
zadní stran , uvnit druhé kartuše ezba s drobnou krajinou a ty mi u vody ležícími hrady, mezi kartušemi po stranách dv reliéfní ezby váz s kv ty dopln né okolo ornamenty. Všechna reliéfní ezba na plášti dopln ná na svém povrchu drobnou hloubkovou ornamentální ezbou. íše je typickou ukázkou p ežívání reliéfní ezby známé z dílny Friedricha Wintera. Reliéfní ezba p ežívala až do druhé tvrtiny 18. století.481 Reliéfn
ezaný ornament
zde p sobí pon kud diferencovan a vytvá í v kartuších volné plochy pro hloubkovou ezbu. Pro pozd jší dataci napovídá pouze podtažení spodní ásti kupy a p edevším reliéfní jazý ky a palmety p echázející na rovný povrch kupy. Reliéfní jazý ky i palmety p echázející na povrch kupy se objevují až kolem roku 1740.482 íše byla tedy zhotovena až ve 40. letech 18. století. Erb se vztahuje na Johanna Ludwiga barona de Harbuval-Chamaré, který byl v letech 1727–1751 baronem, pozd ji hrab tem. M l ve vlastnictví Ruppendorf a Kolonitz ve Slezsku, od roku 1731 Nové Hrady u Vysokého Mýta a od roku 1746 také Potštejn. 483
íše byla vystavena na výstavách L’Arte del
Barocco in Boemia v Palazzo Reale v Milán roku 1966484 a
eské sklo 1300–1900
v Belvederu (Královském letohrádku na Pražském hrad ) roku 1984. Literatura:
BROŽKOVÁ/DRAHOTOVÁ/HEJDOVÁ
1989,
kat.
.
241;
POLIŠENSKÝ/BLAŽÍ EK/PREISS/HEJDOVÁ 1966, kat. . 374.
480
BROŽKOVÁ/DRAHOTOVÁ/HEJDOVÁ 1989a,b, kat. . 241. ZOEDLER 1996, 59–61; SCHMIDT 1922, 182sq. 482 STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 267; Srov. SCHMIDT 1922, 272sqq; DRAHOTOVÁ 1989, kat. . 132–134. 483 BROŽKOVÁ/DRAHOTOVÁ/HEJDOVÁ 1989a,b, kat. . 241. 484 POLIŠENSKÝ/BLAŽÍ EK/PREISS/HEJDOVÁ 1966, kat. . 374. 481
127
27 íše Slezsko, 40. léta 18. století iré sklo, broušené, ezané; výška 11 cm Inv. . UPM 5396 1894 zakoupeno v Dráž anech, Ehrichsohn Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
128
íše na kruhové patce, na vrchním okraji sbroušené, od kupy odd lené fasetovaným prstencem, kupa kónická, dole podtažená a fasetovaná; pláš d len dv ma postranními úzkými pruhy na dv širší pole, na p edním poli páskovým a rostlinným ornamentem rámovaná krajina, uprost ed ní mezi stromy v kartuši malý pruský znak,485 nad znakem íslovka 3 v plamenech, Boží oko v mra nu a z n ho vyza ující paprsky, nad celým výjevem nápis „Was Gott und dem König treu“ (Co je v rné Bohu a králi), na zadní stran reliéfní mušle s r znými ornamenty, zbytek plochy kolem mušle vypl uje široká páska a krajinky s domy, úzké d lící pruhy rovn ž ornamentáln zdobeny. Díky pruskému znaku zdobícímu pláš kupy je známá spodní hranice datace výrobku, tím je rok 1740, kdy pruský král Fridrich II. Veliký obsadil Slezsko.486 Jedná se zde o klasický p íklad skla, do jehož nám tové stránky se vkradly politické obsahy. 487 Dataci do 40. let 18. století napovídá rovn ž ornamentální zdobení, plastická mušle a absence zlacení.488 S tvarov podobnými poháry je možné se setkat ve sbírce Jacquese Mühsama a ve sbírce Ernesta Wolfa. V bývalé sbírce Fritze Biemanna se rovn ž nacházely tvarov podobné poháry.489
485
HEFNER 1856, 10–14, Taf. 11. LINA 1992, 18-22. 487 STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 265. 488 SCHMIDT 1922, 272sqq; DRAHOTOVÁ 1989, 135sqq. 489 KLESSE/MAYR 1987, kat. . 119; SCHMIDT 1926, kat. . 151; KLESSE/SALDERN 1978, kat. . 112. 486
129
28 íše Slezsko, 40. léta 18. století iré sklo, broušené, ezané; výška 13 cm Inv. . UPM 10230 1906 dar Vojt cha Lanny Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
130
íše na ploché polygonáln sbroušené patce, odd lené od kupy fasetovaným zplošt lým nodem, kupa oválná, dole podtažená s hladkými reliéfními jazý ky; na plášti dáma jedoucí na koni, která mí í pistolí na hlavu Turka nacházející se na sloupu, zbylá plocha poháru s t emi reliéfními mušlemi, na reliéfních mušlích st ídav drobné krajinky a ornamenty. Na íši se nachází pro slezské sklo typický prvek, kterým je vykrojení spodní ásti kupy.490 Toto vykrojení je zdobené reliéfními jazý ky, které pozd ji (kolem roku 1740) bývají protažené až na rovný povrch kupy. 491 Reliéfní mušle jsou rovn ž zdobením vyskytujícím se na skle zhruba od 40. let 18. století.492 Literatura: JI ÍK 1934b, kat. . 125.
490
STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 267. SCHMIDT 1922, 278. 492 DRAHOTOVÁ 1989, 136sq. 491
131
29 Pohár s víkem Slezsko, 1740–1750 iré sklo, broušené, ezané; výška 22,5 cm Inv. . UPM 416 1886 dar Vojt cha Lanny Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
132
Pohár na kruhové patce, naspodu miskované, d ík balustrový, pomocí závitu lepený ke kup , kupa kónická, ve spodní ásti podtažená s dokola jdoucím reliéfním ornamentem a reliéfními jazý ky p echázejícími až na rovný povrch plášt kupy; pláš d len dv ma reliéfními pruhy na dv pole, první pole s erbem infulovaného preláta, druhé pole s vázou kv
a drobnou krajinou, ob pole vypln ná ve zbytku páskovým a rostlinným
ornamentem, vrchní okraj kupy lemován matn
ezanými trojúhelníkovými listy. Víko
s paprskovitými fasetami uprost ed a obdobným ornamentem jako na plášti kupy, chybí úchytka. Reliéfní jazý ky p echázející z podtažení na rovný povrch kupy se objevují kolem roku 1740.493 Další použití reliéfních prvk u d lení kupy na dv
ásti navazuje na tradici
dílny Friedricha Wintera v Hermsdorfu.494 Absence zlacení s oblibou používaného po polovin 18. století udává, že pohár nebyl zhotoven pozd ji jak ve 40. letech 18. století. 495 Komu pat í erb infulovaného preláta na plášti poháru, se nepoda ilo zjistit.
493
SCHMIDT 1922, 278; SALDERN 1994, 94. 495 ZOEDLER 1996, 112sqq. 494
133
30 Karafa Slezsko, 1740–1750 iré sklo, broušené, ezané; výška 16 cm Inv. . UPM 3111 1889 zakoupeno v Berlín , Wollmann Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
134
Karafa na kruhové patce, v oválném t le vzh ru rozší ená, naspodu podtažená a fasetovaná, hrdlo plynule zúžené s fasetovaným prstencem a stejn podtažení s fasetováním, na širší stran
plášt
jako spodní
broušenou linií odd lené pole
s lambrekýny, páskovým a rostlinným ornamentem rámujícím krajinku s ekou a stem uprost ed, zadní strana zdobená obdobn , na bo ních stranách broušené reliéfní mušle, v jednotlivých ástech mušlí drobné krajinky a rostlinný ornament, zbylé plochy mezi mušlemi a broušenými liniemi odd lenými poli zdobené rostlinným ornamentem. Karafu zdobí oblíbené nám ty krajinek, rostlinný i rozvinutý páskový ornament.496 edevším broušené reliéfní mušle umož ují datování do 40. let 18. století. Pro tu samou dataci napovídá i chyb jící zlacení.497 Dobrou kvalitu ezaného ornamentu trochu potla ují neum le provedené krajinky. P edevším motivy n kterých strom a domy p sobí jako zhotovené jiným, mén schopným ezá em. Estetický ú inek karafy trochu kazí chyb jící zátka.
496 497
SCHMIDT 1922, 272sqq. DRAHOTOVÁ 1989, kat. . 128–130; ZOEDLER 1996, 112sqq.
135
31 Pohár s víkem Slezsko, 1740–1750 iré sklo, broušené, ezané; výška 25 cm Inv. . UPM 4454 1892 zakoupeno v Berlín , aukce Lepke Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
136
Pohár na lehce klenuté patce, s miskovanou rozetou naspodu, okraj polygonáln sbroušen, na vrchní stran s matn
ezanými trojúhelníkovými listy po obvodu, d ík
balustrový, fasetovaný s šesti vybroušenými listy na vrcholu, kupa oválná, dole podtažená, s reliéfními hladkými jazý ky p echázejícími na rovný povrch plášt kupy; na plášti kupy t i reliéfní mušle, zdobené ornamentem a drobnými krajinami, zbývající strana poháru zdobená nápisem „Was jedes in Gedancken ehrt und niemahls unsre Freundschaft stöhrt“ (Co každý uctívá v myšlenkách a co nikdy nenaruší naše átelství), pod reliéfními mušlemi a nápisem na spodní ásti kupy obíhající krajina, vrchní okraj kupy zdoben podobn jako pata matn
ezanými trojúhelníkovými listy.
Víko fasetované, s žaludovitou úchytkou. Pohár je možné datovat do ty icátých let 18. století p edevším díky reliéfním jazý na spodu kupy a zdobení reliéfními mušlemi spole
m
s již rozvinutým páskovým
ornamentem na povrchu kupy. Kolem roku 1740 se za íná na slezských pohárech objevovat vykrojení spodní ásti kupy, len né broušením do jazý
, které se protahují
a p echází sm rem nahoru až na rovný povrch plášt kupy.498 D ík poháru je však ješt balustrový. Po roce 1750 se do pop edí dostávají hladké válcové d íky díky ovlivn ní klasicizmem. Pohár byl zhotoven pravd podobn p ed polovinou 18. století.499 Literatura: Auk ní katalog Rudolph Lepke's Kunst-Auctions-Haus v Berlín , ze dne 22. 2. 1892, . 327.
498 499
SCHMIDT 1922, 272sqq; DRAHOTOVÁ 1989, kat. . 128–130. STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 267.
137
32 Lo ka Slezsko, 3. tvrtina 18. století iré sklo, broušené, ezané, zlacené; výška 10,2 cm Inv. . UPM 5400 1894 zakoupeno v Dráž anech, Ehrichsohn Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
138
Lo ka na kruhové patce, vrchní strana na okraji zdobená pásem ezaných trojúhelní od základny vydutých, mezi nimi drobné kv tinky, hladký válcový d ík s fasetovaným nodem, kupa oválná, naspodu podtažená, v podtažení broušené jazý ky s drobnou ezbou ov sk , povrch kupy zdoben rostlinným ornamentem, netopý ím k ídlem a dv ma drobnými krajinkami, na p ední stran jeleni. Horní okraj zlacený, na zadní stran p echází v rovn ž zlacenou vystupující palmetu. Válcový d ík nazna uje p icházející klasicismus, netopý í k ídla jsou však typickým prvkem rokoka.500 Okraj lo ky je zdoben v druhé polovin oblíbeným zlacením, které se nachází i na vystouplé palmet , která je mimo podtažení spodní ásti kupy typickým znakem slezské provenience.501 Drobná
500 501
ezba je provedena s velkou p esností.
STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 267; SCHMIDT 1914, 42, Taf. 20. JI ÍK 1934b, 151sqq; STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 267.
139
33 Pohár s víkem Slezsko, 3. tvrtina 18. století iré sklo, broušené, ezané, zlacené; výška 25,5 cm Inv. . UPM 5388 1894 zakoupeno v Dráž anech, Ehrichsohn Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
140
Pohár na polygonáln sbroušené patce, naspodu miskované a na vrchním okraji s matn ezanými trojúhelníkovými listy, d ík hladký, válcový, s kulovitým fasetovaným nodem, kupa kónická, naspodu podtažená fasetovaná, pláš kupy po stranách d len dv ma užšími pruhy s rostlinným ornamentem na dv širší pole, v prvním poli nápis „Redlichkeit schreibt Eigenhändig wahre freundschaft bleibt beständig“ (Spravedlnost vlastnoru
píše: opravdové p átelství je stálé), nápis ohrani ený rostlinným a
ornamentálním zdobením, na druhé stran
kupy reliéfní mušle s ornamentální a
rostlinnou ezbou, kolem reliéfní mušle drobné krajiny, horní okraj kupy zlacený. Víko s paprskovitými fasetami uprost ed, pod fasetami rostlinný ornament. Fasetovaná kulovitá úchytka, na vrchní ásti zlacená. Díky hladkému válcovému d íku, kupu zdobící plastické mušli a zlacení lze pohár datovat do t etí
tvrtiny 18. století.502 Na poháru se nachází nápis vztahující se
k p átelství. Podobné nápisy byly na barokním ezaném skle velmi oblíbené. P edm ty takto zdobené asto sloužily jako dárky. 503 Tvarov podobný pohár se nachází v Muzeu Karkonoskiem w Jeleniej Górze (inv. . MJG 30s), tvarem podobný pohár vztahující se rovn ž k p átelství je i v Bremer Landesmuseum / Focke-Museum (inv. . 1434).504 Tvarov podobné poháry se nacházejí v Severo eském muzeum v Liberci (inv.
.
S 1727, S 214). V bývalé sbírce Fritze Biemanna se nacházely také tvarov podobné poháry.505
502
STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 267. CZIHAK 1891, 145. 504 http://www.muzeumkarkonoskie.pl/index.php?page=barok, vyhledáno 26. 1. 2012; ZOEDLER 1996, obr. 37. 505 KLESSE/SALDERN 1978, kat. . 124, 128. 503
141
34 Pohár Slezsko, 3. tvrtina 18. století iré sklo, broušené, ezané, zlacené; výška 17,5 cm Inv. . UPM 6017 1895 zakoupeno v Praze, Horavitz Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
142
Pohár na polygonáln sbroušené patce, naspodu miskované a na vrchním okraji s matn ezanými trojúhelníkovými listy a drobnými kv tinkami, d ík hladký, válcový, s kulovitým fasetovaným nodem, kupa kónická, ve spodní ásti podtažená a fasetovaná; pláš d len dv ma pruhy na dv širší pole, v prvním poli reliéfn
ezaná mušle vypln ná
kv tinovým a páskovým ornamentem, v druhém poli drobná krajina s papoušky držícími v zobácích srdí ka, nad krajinou nápis „Stimmt mund und herzt recht über ein so kann die Freundschaft ewig sein“ (Když srdce a ústa mají spole nou
, m že být
átelství v né), kv tinový a páskový ornament zdobí zbytek kupy i oba d lící pruhy, v širších polích se objevují netopý í k ídla, vrchní okraj zlacen. Podobné poháry se ve t etí tvrtin 18. století vyskytují velmi asto. Poháry tohoto období se vyzna ují hladkým válcovým d íkem, reliéfními palmetami, zlacením a rozvinutým rokokovým ornamentem.506 Zde se nachází odlišnost u patky, která je na povrchu zdobená matn
ezanými trojúhelníkovými listy. Tyto matn
ezané
trojúhelníkové listy na sebe v p edcházející dob navazovaly a tvo ily souvislý pás, zde se však st ídají s ezanými kv tinkami.
506
STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 265sqq; SCHMIDT 1914, 42, Taf. 20; SCHMIDT 1922, 272sqq.
143
35 Pohár s víkem Slezsko, 3. tvrtina 18. století iré sklo, broušené, ezané, zlacené; výška 28 cm Inv. . UPM 6055 1895 zakoupeno v Praze, Friedmann Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
144
Pohár na kruhové patce sbroušené do mnohohranu, po jejím okraji st ídav drobné matn
ezané trojúhelníkové listy, na patce rovn ž kolem dokola
ezaná snítka
s líste ky, d ík k patce lepený, hladký válcový s fasetovaným nodem, kupa kónická v dolní ásti podtažená s reliéfními jazý ky p echázejícími na rovný povrch plášt kupy; na plášti ezba zahradní architektury se zámeckými budovami a drobnými postavi kami, rostlinný a páskový ornament s netopý ími k ídly, horní okraj zlacený. Víko poháru s paprskovitými fasetami uprost ed, na okraji s ezbou úponek a zlatým pruhem, úchytka fasetovaná, na vrcholu zlacená. Pro sv j hladký válcový d ík, zlacení a p edevším nám tovou stránku lze pohár datovat do t etí tvrtiny 18. století. 507 Na poháru je hojn užívaný nám t zahradní architektury, který byl charakteristický pro dobu rokoka stejn jako zde použitá netopý í k ídla. Skla s podobnými
vyobrazeními
nakupovali
p edevším
vznešení
láze ští
hosté
Warmbrunnu.508 S nám tov podobným pohárem je možné se setkat ve sbírce Jacquese Mühsama.509 Patka poháru je lepená, pravd podobn nep vodní vzhledem k jejímu odlišnému zdobení od zbytku poháru.
507
STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 267; JI ÍK 1934b, 151sqq; ZOEDLER 1996, 120. DRAHOTOVÁ 1989, 43sq; SCHMIDT 1914, 42, Taf. 20. 509 SCHMIDT 1926, kat. . 174. 508
145
36 íše Slezsko, 3. tvrtina 18. století iré sklo, broušené, ezané, zlacené; výška 12 cm Inv. . UPM 10217 1906 dar Vojt cha Lanny Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
146
íše na kruhové patce, na vrchním okraji sbroušené, odd lené od kupy fasetovaným zplošt lým nodem, kupa oválná, dole podtažená s hladkými reliéfními jazý ky, na n po stranách navazují dv
na povrch kupy vystupující palmety, nad první palmetou
pastorální scéna, nad druhou palmetou ornamentem orámovaná prázdná plocha, na ední a zadní stran kupy zlacené reliéfní mušle, pod mušlemi drobné krajinky se staveními, jeleny a psy, zbytek plochy kupy s páskovým a rostlinným ornamentem, horní okraj zlacen; zlacení na reliéfních mušlích i okraji áste
sloupané.
Podobný typ íší byl ve Slezsku ve t etí tvrtin 18. století velmi oblíben, nachází se zde všechny charakteristické znaky, jako jsou podtažení spodní ásti kupy p echázející v podob reliéfních palmet na její povrch, zlacené reliéfní mušle, zlacený okraj rozvinutý rokokový ornament.510 Prázdná plocha na bo ní stran pravd podobn
ponechána pro ezbu znaku
i
íše byla
i erbu. Podobná pastorální scéna se
nachází na íši ze sbírky Ernesta Wolfa. 511
510 511
ZOEDLER 1996, 121; SALDERN 1994, 94; DRAHOTOVÁ 1989, 43sq; JI ÍK 1934b, 151sqq. KLESSE/MAYR 1987, kat. . 120.
147
37 Pohár s víkem Slezsko, 3. tvrtina 18. století iré sklo, broušené, ezané, zlacené; výška 27 cm Inv. . UPM 10143 1906 dar Vojt cha Lanny Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
148
Pohár na kruhové patce, na její spodní stran miskování a matn
ezané trojúhelníkové
listy, d ík válcový s fasetovaným nodem, spodní ást kupy podtažená s fasetami, na plášti erb, vyobrazení sedící ženy v krajin jako alegorie hudby, po stranách dv zlacené reliéfní mušle, zbytek plochy vypln n rostlinným a rolverkovým ornamentem, vrchní okraj kupy zlacený. Víko s paprskovitými fasetami uprost ed, na okraji s rostlinným ornamentem a s drobnou m ížkou, úchytka fasetovaná a zlacená. Pohár je svým tvarem, zlacením i ezaným dekorem datovatelný do t etí tvrtiny 18. století. Objevují se zde typické znaky, jako jsou reliéfní palmety, zlacení a pom rn rozvinutý ezaný ornament.512 Také výrazné vydutí spodní ásti kupy zna í pozd jší dataci. 513 Totožnost erbu nebyla zjišt na.
512 513
STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 265sqq; JI ÍK 1934b, 151sqq; ZOEDLER 1996, 120. SCHMIDT 1922, 272sqq.
149
38 íše s uchem a víkem Slezsko, ezané možná ve Warmbrunnu, 70. léta 18. století iré sklo, broušené, ezané; výška 16 cm Inv. . UPM 5406 1894 zakoupeno v Dráž anech, Ehrichsohn Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
150
íše na kruhové patce, kupa mírn kónická naspodu zdobená brusem, na p ední stran plášt kartuš se stromem a iniciály J. S. L., kartuš obklopují ve spodní ásti veduty, ve vrchní ásti pohledy na krajinu, vše ozna ené n meckými nápisy na levé stran od medailonu Riesenkoppe, Teiche, Hirschberg (Sn žka, Malý a Velký stav, Jelení Hora) na pravé stran Kynast, Schneegruben, Warmbrunn (Chojnik, Sn žné jámy, Cieplice), horní okraj zlacen. Víko s paprskovitými fasetami uprost ed a na okraji s dokola obíhajícím zlatým pruhem, zlacená rovn ž vrchní ást kulovité fasetované úchytky. Ucho zakon ené volutou. Na íši je typický p íklad ve Slezsku oblíbeného zdobení vedutami a pohledy na krajinu.
íši zdobí mimo to i monogram. Takto dekorovaná skla se datují do poslední
etiny 18. století, kdy se slezští ezá i více orientují práv na upomínková skla.514 Pro pozd jší dataci napovídá i tém
absence zdobících prvk a p ísn jší držení se p edlohy.
Jednoduchost dekoru se ubírá sm rem ke klasicismu.515 Kupujícími p edm
s ezbou
pohled na Krkonoše byli p edevším vznešení hosté láze ského m sta Warmbrunnu.516 Kvalita ezby je v p ípad
medailonu s iniciály a se stromem, nápis
a dekoru
ukon ujícímu krajinná vyobrazení vyšší než u krajinných vyobrazení s architekturou. U architektury není zcela zvládnutá perspektiva staveb a hory p sobí pon kud schematicky. Velmi podobný charakter ezby a její schéma se nachází na p edm tu z Muzea Karkonoskieho w Jeleniej Górze (inv. . MJG 824PS). V tomtéž muzeu je další podobný p edm t (inv. . MJG 848PS), zde je už kvalitn jší zpracování ezby, jejíž autorství bylo p ipsáno Stefanií
elasko Benjaminovi Gottlobovi Maywaldovi.
Maywald m l ezbu zhotovit kolem roku 1770 ve Warmbrunnu. 517 Je možné, že ezba íšky z Um leckopr myslového musea v Praze byla zhotovená rovn ž ve Warmbrunnu ezá em z okruhu Benjamina Gottloba Maywalda.
514
BROŽKOVÁ/DRAHOTOVÁ/HEJDOVÁ 1989, 21; ELASKO 2006, kat. . 18. STRASSER/BAUMGÄRTNER 2002, 267. 516 DRAHOTOVÁ 1989, 43sq. 517 ELASKO 2006, kat. . 18. 515
151
Seznam vyobrazení 1. Koulova íše ( íše s alegoriemi p ti smysl dle Martena de Vos), Krkonoše, ezané ve Slezsku, kolem 1680, Um leckopr myslové museum v Praze, inv. . UPM 30720, Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze 2. Pohár, Slezsko,
ezané Friedrichem Winterem v Hermsdorfu, po roce 1695,
Um leckopr myslové museum v Praze, inv.
. UPM 79589, Fotografie © 2011
Um leckopr myslové museum v Praze 3. Pohár, Slezsko, ezané dílnou Friedricha Wintera v Hermsdorfu, po átek 18. století, Um leckopr myslové museum v Praze, inv.
. UPM 7291, Fotografie © 2011
Um leckopr myslové museum v Praze 4. Pohár, Slezsko, ezané dílnou Friedricha Wintera v Hermsdorfu, kolem roku 1710, Um leckopr myslové museum v Praze, inv.
. UPM 10263, Fotografie © 2011
Um leckopr myslové museum v Praze 5.
íše,
Krkonoše,
ezané
pravd podobn
Um leckopr myslové museum v Praze, inv.
ve
Slezsku,
kolem
1720,
. UPM 5988, Fotografie © 2011
Um leckopr myslové museum v Praze 6. Pohár, Slezsko, 20. léta 18. století, Um leckopr myslové museum v Praze, inv. . UPM 4460, Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze 7. Pohár, Krkonoše,
ezané pravd podobn
ve Slezsku, 20. léta 18. století,
Um leckopr myslové museum v Praze, inv.
. UPM 4461, Fotografie © 2011
Um leckopr myslové museum v Praze 8. Pohár, Slezsko, 1720–1730, Um leckopr myslové museum v Praze, inv. . UPM 10262, Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze 9.
íše, Slezsko, 1725–1740, Um leckopr myslové museum v Praze, inv. . UPM
10206,
Fotografie
©
2011
Um leckopr myslové
museum
v
Praze
152
10. Pohár, Slezsko, 1725–1740, Um leckopr myslové museum v Praze, inv. . UPM 5394, Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze 11. Pohár, Slezsko, 1725–1735, Um leckopr myslové museum v Praze, inv. . UPM 2070, Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze 12. Pohár s víkem, Krkonoše, ezané ve Slezsku, 1720–1740, Um leckopr myslové museum v Praze, inv. . UPM 5385, Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze 13. Pohár s víkem, Slezsko, Wiesau, 1720–1740, Um leckopr myslové museum v Praze, inv. . UPM 8524, Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze 14. Pohár s víkem, Krkonoše,
ezané pravd podobn
Um leckopr myslové museum v Praze, inv.
ve Slezsku, kolem 1730,
. UPM 2741, Fotografie © 2011
Um leckopr myslové museum v Praze 15. Lo ka, Slezsko, 1725–1740, Um leckopr myslové museum v Praze, inv. . UPM 10239, Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze 16.
íše s víkem, Slezsko, 1725–1750, Um leckopr myslové museum v Praze, inv. .
UPM 2505, Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze 17.
íše s víkem, Slezsko, 1725–1745, Um leckopr myslové museum v Praze, inv. .
UPM 5381, Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze 18.
íše,
Slezsko,
ezané
pravd podobn
Um leckopr myslové museum v Praze, inv.
ve
Warmbrunnu,
1725–1745,
. UPM 3113, Fotografie © 2011
Um leckopr myslové museum v Praze 19.
íše, Slezsko, 1725–1745, Um leckopr myslové museum v Praze, inv. . UPM
10285, Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze 20.
íše, Slezsko, 1730–1740, Um leckopr myslové museum v Praze, inv. . UPM
5393, Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze 21. Pohár s víkem, Slezsko, kolem 1740, Um leckopr myslové museum v Praze, inv. . UPM 4455, Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze 153
22. Pohár, Slezsko, kolem 1740, Um leckopr myslové museum v Praze, inv. . UPM 21737, Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze 23. Lo ka, Slezsko, kolem 1740, Um leckopr myslové museum v Praze, inv. . UPM 2863, Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze 24.
íše, Slezsko, kolem 1740, Um leckopr myslové museum v Praze, inv. . UPM
10232, Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze 25. Pohár, Slezsko, kolem 1740, Um leckopr myslové museum v Praze, inv. . UPM 9335, Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze 26.
íše, Slezsko, 40. léta 18. století, Um leckopr myslové museum v Praze, inv. .
UPM 10209, Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze 27.
íše, Slezsko, 40. léta 18. století, Um leckopr myslové museum v Praze, inv. .
UPM 5396, Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze 28.
íše, Slezsko, 40. léta 18. století, Um leckopr myslové museum v Praze, inv. .
UPM 10230, Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze 29. Pohár s víkem, Slezsko, 1740–1750, Um leckopr myslové museum v Praze, inv. . UPM 416, Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze 30. Karafa, Slezsko, 1740–1750, Um leckopr myslové museum v Praze, inv. . UPM 3111, Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze 31. Pohár s víkem, Slezsko, 1740–1750, Um leckopr myslové museum v Praze, inv. . UPM 4454, Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze 32. Lo ka, Slezsko, 3. tvrtina 18. století, Um leckopr myslové museum v Praze, inv. . UPM 5400, Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze 33. Pohár s víkem, Slezsko, 3.
tvrtina 18. století, Um leckopr myslové museum
v Praze, inv. . UPM 5388, Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze 34. Pohár, Slezsko, 3. tvrtina 18. století, Um leckopr myslové museum v Praze, inv. . UPM 6017, Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze
154
35. Pohár s víkem, Slezsko, 3. tvrtina 18. století, Um leckopr myslové museum v Praze, inv. . UPM 6055, Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze 36. íše, Slezsko, 3. tvrtina 18. století, Um leckopr myslové museum v Praze, inv. . UPM 10217, Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze 37. Pohár s víkem, Slezsko, 3. tvrtina 18. století, Um leckopr myslové museum v Praze, inv. . UPM 10143, Fotografie © 2011 Um leckopr myslové museum v Praze 38. íška s uchem a víkem, Slezsko, ezané možná ve Warmbrunnu, 70. léta 18. století, Um leckopr myslové museum v Praze, inv.
. UPM 5406, Fotografie © 2011
Um leckopr myslové museum v Praze
155
Seznam literatury ADLEROVÁ 1985 — Alena ADLEROVÁ (a kol.): Um leckopr myslové muzeum v Praze 1885–1985, Praha 1985 Auk ní katalog Rudolph Lepke's Kunst-Auctions-Haus v Berlín , ze dne 22. 2. 1892 — Auction Werthvollen antiquitäten Collection Cárász-Apraxin, Pokal Sammlung aus vornehmem Besitz, Galerie von Gemälden alter Meister, Auk ní katalog Rudolph Lepke's Kunst-Auctions-Haus, ze dne 22. 2. 1892, Berlin 1892 BERNT 1950 — Walter BERNT: Altes Glas, München 1950 LINA 1992 — Pavel B LINA (a kol.): D jiny zemí Koruny eské II. Od nástupu osvícenství po naši dobu, Praha 1992 BLAŽEK 1885 — Konrad BLAŽEK: J. Siebmacher's grosses und allgemeines Wappenbuch. Vierten Bandes elfte Abtheilung. Der Adel von Oesterr. Schlesien, Nürnberg 1885 BLAŽEK 1887 — Konrad BLAŽEK: J. Siebmacher's grosses und allgemeines Wappenbuch. Sechsten Bandes Achte Abtheilung, Der Abgestorbene Adel der Preussischen Provinz Schlesien, Nürnberg 1887 BOBKOVÁ / FUKALA 2007 — Lenka BOBKOVÁ / Radek FUKALA: Slezsko jako sou ást zemí eské koruny. In: KAPUSTKA / KLÍPA / KOZIEL / OSZCZANOWSKI / VLNAS 2007, 23–80 BROŽKOVÁ 1995 — Helena BROŽKOVÁ (a kol.): Das Böhmische Glas 1700–1950. Bd I. Barock – Rokoko – Klassizismus, Tittling 1995 BROŽKOVÁ / DRAHOTOVÁ / HEJDOVÁ 1989a — Helena BROŽKOVÁ / Olga DRAHOTOVÁ / Dagmar HEJDOVÁ:
eské sklo. II, Sklo období baroka 2. polovina
17. století a 18. století [ ást textová] (kat. výst.), Praha 1989 BROŽKOVÁ / DRAHOTOVÁ / HEJDOVÁ 1989b — Helena BROŽKOVÁ / Olga DRAHOTOVÁ / Dagmar HEJDOVÁ:
eské sklo. II, Sklo období baroka 2. polovina
17. století a 18. století [ ást obrazová] (kat. výst.), Praha 1989
156
BROŽOVÁ 1973 — Jarmila BROŽOVÁ: Slezští ezá i skla a jejich výstupy na Sn žku. In: Ars vitraria 4, 1973, 36–44 BURGHARD 1994 — Klaus BURGHARD (a kol.): Festschrift für Brigitte Klesse, Berlin 1994 CZIHAK 1891 — E[ugen] v[on] CZIHAK: Schlesische Gläser, Breslau 1891 ORNEJ 1992 — Petr
ORNEJ (a kol.): D jiny zemí Koruny eské I. Od p íchodu
Slovan do roku 1740, Praha 1992 DRAHOTOVÁ 1965 — Olga DRAHOTOVÁ: The circle of the Master of the so-called Koula's beaker (A contribution to the problems of the development of engraved glass in the Bohemian-Silesian region). In: Czechoslovak Glass Review 20, 1965, 29–32. DRAHOTOVÁ 1970 — Olga DRAHOTOVÁ: eské sklo, Praha 1970 DRAHOTOVÁ 1971 — Olga DRAHOTOVÁ: Medaile a mince jako p edlohy pro ezané barokní sklo v Um leckopr myslovém muzeu v Praze. In: Ars vitraria 3, 1971, 18–29 DRAHOTOVÁ 1973 — Olga DRAHOTOVÁ: Severo eské barokní ezané sklo ve sv tle historicky lokalizovaných památek. In: Ars vitraria 4, 1973, 20–35 DRAHOTOVÁ 1979 — Olga DRAHOTOVÁ: K problematice
eského skla
v benátském stylu. In: Ars vitraria 6, 1979, 11–22 DRAHOTOVÁ 1985 — Olga DRAHOTOVÁ: Evropské sklo. Sb ratelský pr vodce jinami evropského skla, Praha 1985 DRAHOTOVÁ 1989 — Olga DRAHOTOVÁ: Barokní ezané sklo 1600–1760 (kat. výst.), Praha 1989 DRAHOTOVÁ 2005a — Olga DRAHOTOVÁ (ed.): Historie sklá ské výroby v eských zemích I. díl. Od po átku do konce 19. století, Praha 2005 DRAHOTOVÁ 2005b — Olga DRAHOTOVÁ: Vývoj sklá ství po t icetileté válce. In: DRAHOTOVÁ 2005a, 195–205 157
DRAHOTOVÁ 2005c — Olga DRAHOTOVÁ: Výrobky a jejich výzdoba. In: DRAHOTOVÁ 2005a, 137–149 DRAHOTOVÁ 2005d — Olga DRAHOTOVÁ: Výzdoba eského skla ve 2. polovin 17. a v 18. století. In: DRAHOTOVÁ 2005a, 213–237 DREIER 1965 — Franz-Adrian DREIER: Stichvorlagen und Zeichnungen zu Gläsern Christian Gottfried Schneiders. In: Journal of Glass Studies VII, 1965, 66–78 FLOUSEK / HARTMANOVÁ / ŠTURSA / POTOCKI 2007 — Ji í FLOUSEK / Olga HARTMANOVÁ / Jan ŠTURSA / Jacek POTOCKI: Krkonoše. P íroda – historie – život, Praha 2007 FRAJDL 1999 — Ji í FRAJDL: Lobkovický erb. In: Chrudimské vlastiv dné listy 3, 1999, 1 FUKALA 2007 — Radek FUKALA: Slezsko neznámá zem Koruny eské. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740, eské Bud jovice 2007 HAIS / POSPÍCHAL 2005 — Rudolf HAIS / Vlastimil POSPÍCHAL: Mechanické technologie zušlech ování skla. In: DRAHOTOVÁ 2005a, 534–547 HAIS / VOLD ICH 2003 — Rudolf HAIS / František VOLD ICH: Vývoj složení eských užitkových skel. In: KIRSCH 2003, 299–308 HALADA 1999 — Jan HALADA: Lexikon eské šlechty. Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti, Praha 1999 HÁS 2001 — Ji í HÁS: Šlechtické rody na Rychnovsku. Stru né d jiny rod s popisy jejich znak a s genealogickými tabulkami, Praha 2001 HEFNER 1856 — Otto Titan von HEFNER: J. Siebmacher's grosses und allgemeines Wappenbuch. Erste Abtheilung. Die Wappen der Souveraine der deutschen Bundesstaaten, Nürnberg 1856
158
HEFNER 1857 — Otto Titan von HEFNER: J. Siebmacher's grosses und allgemeines Wappenbuch. Dritten Bandes erste Abtheilung. Der Adel des Königreichs Preussen, Nürnberg 1857 HETTEŠ 1962 — Karel HETTEŠ: O tradici eského skla a jeho p vodnosti. In: Tvar 13, 1962, 2–28 HETTEŠ 1963 — Karel HETTEŠ: O um ní našeho ezaného skla. In: Výtvarné um ní XIII, 1963, 248–259 HEYNEMEYER 1966 — Elfriede HEYNEMEYER: Glas Bd.1., Düsseldorf 1966 HIRSCH 1936 — Ernst HIRSCH: Die Erfindung des böhmischen Kristallglases. Ein Beitrag zur Geschichte der Glasindustrie auf der Buquoyschen Herrschaft Gratzen in Südböhmen. In: Mitteilung des Vereins für Geschichte der deutschen in Böhmen (74 Jahrgang), Gablonz an der Neisse 1936, 43–66 CHRZANOWSKA 1963 — Anna CHRZANOWSKA: Odbitki dekoracji szkie Christiana Gottfrieda Schneidera. In: Roczniki Sztuki
skiej II, Wroc aw 1963, 128–
132, Tab. LIII–LXIV CHRZANOWSKA 1987 — Anna CHRZANOWSKA: Artystyczne szk a
skie XVII i
XVIII w., Warszawa 1987 CHRZANOWSKA 1991 — Anna CHRZANOWSKA: Szk o nowo ytne 16–18 w., Wroc aw 1991 CHRZANOWSKA 1987 — Paulina CHRZANOWSKA: Szk a artystyczne z polskich manufaktur XVIII w., Warszawa 1987 JI ÍK 1934a — F[rantišek] X[aver] JI ÍK: eské sklo, Praha 1934 JI ÍK 1934b — F[rantišek] X[aver] JI ÍK: Kniha o skle, Praha 1934 KADICH / BLAŽEK 1899 — Edlen von KADICH / Konrad BLAŽEK: J. Siebmacher's grosses und allgemeines Wappenbuch. Zehnte Abtheilung, Der Mährische Adel, Nürnberg 1899
159
KAPUSTKA / KLÍPA / KOZIEL / OSZCZANOWSKI / VLNAS 2007 — Mateusz KAPUSTKA / Jan KLÍPA / Andrzej KOZIEL / Piotr OSZCZANOWSKI / Vít VLNAS (eds.): Slezsko, perla v eské korun . Historie, kultura, um ní, Praha 2007 KASÍK / MAŠEK / MŽYKOVÁ 2002 — Stanislav KASÍK / Petr MAŠEK / Marie MŽYKOVÁ: Lobkowiczové. D jiny a genealogie rodu, eské Bud jovice 2002 Katalog XLVII aukce Um lecké auk ní sín Ho ejš, ze dn 4. – 6. 10. 1937, Praha 1937 KIRSCH 2003 — Roland KIRSCH: Historie sklá ské výroby v eských zemích 2. díl/1. Od konce 19. století do devadesátých let 20. století, Praha 2003 KLANTE 1935–1936 — Margarete KLANTE: Schlesisches Glas im Wandel der Jahrhunderte.
In:
Schlesisches
Jahrbuch
für
deutsche
Kulturarbeit
im
Gesamtschlesischen Raume VIII., Breslau 1935-1936, 111–134 KLEPL 1939 — Jan KLEPL: Rozmach eského skla. In: Co daly naše zem Evrop a lidstvu I. díl. Od slovanských v rozv st k národnímu obrození, Praha 1939, 206–216 KLESSE 1965 — Brigitte KLESSE: Glassammlung Helfried Krug. Beschreibender Katalog mit kunstgeschichtlicher Einführung Bd. 1, München 1965 KLESSE
1972
—
Brigitte
KLESSE:
Allegorische
und
mythologische
Kupferstichvorlagen im Glasschnitt des Barocks. In: Journal of Glass Studies XIV., 1972, 117–140 KLESSE 1973 — Brigitte KLESSE: Glassamlung Helfried Krug Bd. 2 (kat. výst.), Bonn 1973 KLESSE / MAYR 1987 — Brigitte KLESSE / Hans MAYR: European glass from 1500–1800. The Ernesto Wolf Collection, Víde 1987 KLESSE / SALDERN 1978 — Brigitte KLESSE / Axel von SALDERN: 500 Jahre Glaskunst. Sammlung Biemann (kat. výst.), Zürich 1978 LANGHAMER 1999 — Antonín LANGHAMER: Legenda o eském skle, Zlín 1999
160
LN NI KOVÁ 1996 — Jitka LN NI KOVÁ: Šumavské sklá ství, Sušice 1996 LN NI KOVÁ / WIATER 2007 — Jitka LN NI KOVÁ / Przemyslaw WIATER: Sklá i a sklárny. In: FLOUSEK / HARTMANOVÁ / ŠTURSA / POTOCKI 2007, 461– 472 MÁDL 1890 — Karel B[oromejský] MÁDL: O eském skle, Praha 1890 MERAVIGLIA 1886 — Rudolf Johann MERAVIGLIA: J. Siebmacher's grosses und allgemeines Wappenbuch. Vierten Bandes neunte Abtheilung. Der Böhmische Adel, Nürnberg 1886 MÜLVERSTEDT 1878 — George Adalbert von MÜLVERSTEDT: J. Siebmacher's grosses und allgemeines Wappenbuch Edellleute M-T. Zweite Abtheilung, [Der Preussische Adel]. Der blühende Adel des Königreichs Preussen, Nürnberg 1878 NIEDZIELENKO / VLNAS 2006 — Andrzej NIEDZIELENKO / Vít VLNAS: Slezsko, perla v
eské korun . T i období rozkv tu vzájemných um leckých vztah ,
Praha 2006 Ott v slovník nau ný. Ilustrovaná encyklopedie obecných v domostí. Dvacátý tvrtý díl. Staroženské – Šyl, Praha 1906 PAZAUREK 1902 — Gustav Edmund PAZAUREK: Die Gläsersammlung des Nordböhmischen Gewerbe-Museums in Reichenberg, Leipzig 1902 PAWLIK
2011
—
Andrzej
PAWLIK:
Ród
Gaschin.
In:
Sausenberg,
http://www.sausenberg.eu/rosenberg/pawlik-andreas/gaschin-rod-oleski.html, vyhledáno 14. 12. 2011 PEŠATOVÁ 1968 — Zuzana PEŠATOVÁ: Böhmische Glasgravuren. Kunst der Glasgravur vom 16. Jahrhundert bis zur Gegenwart, Praha 1968 PLINIUS 1974 — PLINIUS starší: Kapitoly o p írod (Naturalis historia), Kniha XXXVI, Praha 1974 POCHE 1970 — Emanuel POCHE (ed.): eské sklo 17. a 18. století. S úvodní expozicí st edov kého skla (kat. výst.), Praha 1970 161
POLIŠENSKÝ / BLAŽÍ EK / PREISS / HEJDOVÁ 1966 — Josef POLIŠENSKÝ / Old ich J[akub] BLAŽÍ EK / Pavel PREISS / Dagmar HEJDOVÁ: L’Arte del Barocco in Boemia (kat. výst.), Milano 1966 PROCHÁZKA 1990 — Roman von PROCHÁZKA: Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien, München 1990 RIEDER 2004 — Heinz RIEDER: Marie Terezie. Osudová hodina Habsburk , Praha 20043 SALDERN 1994 — Axel von SALDERN: Schlesische Hochschnittgläser aus der Werkstatt von Friedrich Winter. In: Burghard 1994, 89–116 STRASSER / BAUMGÄRTNER 2002 — Rudolf von STRASSER / Sabine BAUMGÄRTNER: Licht und Farbe. Dekoriertes Glas - Renaissance, Barock, Biedermeier. Die Sammlung Rudolf von Strasser (kat. výst.), Wien 2002 STRASSER / SPIEGL 1989 — Rudolf von STRASSER / Walter SPIEGL: Dekoriertes Glas. Renaissance bis Biedermeier. Meister und Werkstätten. Katalog Raisonné der Sammlung Rudolf von Strasser, München 1989 SCHMIDT
1914
—
Robert
SCHMIDT:
Die
Gläser
Sammlung
Mühsam.
Beschreibender Katalog mit Kunstgeschichtlichen einführungen von Robert Schmidt, Berlin 1914 SCHMIDT 1922 — Robert SCHMIDT: Das Glas, Berlin und Leipzig, 1922 SCHMIDT 1926 — Robert SCHMIDT: Die Gläser Sammlung Mühsam. Neue Folge. Beschreibender Katalog mit Kunstgeschichtlichen einführungen von Robert Schmidt, Berlin 1926 SP VÁ EK 1982 — Ji í SP VÁ EK: Král diplomat (Jan Lucemburský 1296–1346), Praha 1982 ŠRÝTROVÁ 1966 — Drahomíra ŠRÝTROVÁ: K po átk m obchodu s eským sklem. In: Ars vitraria 1, 1966, 31–38
162
THIEME / BECKER 1913 — Ulrich THIEME / Felix BECKER: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart, Leipzig 1913 ELASKO 2005 — Stefania ELASKO: Gräflich Schaffgotsch'sche Josephinenhütte. Kunstglasfabrik in Schreiberhau und Franz Pohl 1842–1900. Ein Beitrag zur Kulturgeschichte des Hirschberger Tales, Tittling 2005 ELASKO 2006 — Stefania ELASKO: Szk o europejskie w Muzeum Karkonoskim w Jeleniej Górze, Jelenia Góra 2006 ZOEDLER 1996 — Dietmar ZOEDLER: Schlesisches Glas. Schlesische Gläser. Geschichte und Geschichten, Würzburg 1996 ŽÁ EK 2005 — Rudolf ŽÁ EK: Slezsko, Praha 2005 ŽUPANI
2011
—
Jan
ŽUPANI :
Astfeld.
In:
Novanobilitas,
http://novanobilitas.eu/rod/astfeld, vyhledáno 13. 12. 2011 VÁVRA 1953 — Jaroslav R. VÁVRA: P t tisíc let sklá ského díla. tení z d jin skla, Praha 1953 VLNAS / STOLÁROVÁ 2006 — Vít VLNAS / Lenka STOLÁROVÁ: Slezsko, perla v eské korun . T i období rozkv tu vzájemných um leckých vztah
(pr vodce
výstavou), Praha 2006 WINTER 1909 — Zikmund WINTER: emeslnictvo a živnosti XVI. v ku v echách, Praha 1909
163
