UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE HUSITSKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Katedra církevních dějin a práva
KOSTEL SV. MIKULÁŠE V PRAZE NA MALÉ STRANE 'V
CHURCH OF ST. NICHOLAS AT THE LESSER TOWN OF PRAGUE
DIPLOMOVÁ PRÁCE Jan Novotný
Vedoucí práce ThDr. Jaroslav Hrdlička
Praha 2008
Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu diplomové práce ThDr; Jaroslavu Hrdličkovi, za jeho rady a přátelský a tolerantní přístup. Dále bych chtěl poděkovat především své mamince a své dívce Veronice za pomoc a podporu při psaní této práce, a také všem kteří na mne mysleli.
Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval literatury. V Praze dne
samostatně
s použitím uvedených pramenů a
~v
•••••••••••••••••••••••
ť
•••••••••••••••••••••••
Svoluji k zapůjčení své diplomové práce ke studijním účelům. Jméno a příjmení, adresa
Datum vypůjčení
Poznámka
Seznam použitých zkratek SÚpp ÚDU AV ČR
Státní ústav památkové péče Ústav dějin umění Akademie věd České republiky
OBSAH
ÚVODNÍ SLOVO .............................................................................................................. 7 I. HISTORIE STAVBY ..................................................................................................... 8 A) PŘED PŘÍCHODEM JEZUITSKÉHO ŘÁDU NA MALOU STRANU .................... 8 B) OD PŘÍCHODU JEZUITSKÉHO ŘÁDU NA MALOU STRANU ... ~ ...................... 19 PŘÍLOHA I. ..................................................................................................................... 35
II. ARCHITEKTURA ....................................................................................................... 36 A) OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ............................................................................. 36
13) HLAVNÍ (ZÁPADNÍ) PRŮČELÍ ............................................................................. .38 C) JiŽNÍ PRŮČELÍ ......................................................................................................... 45 D) VÝCHODNÍ A SEVERNÍ PRŮČELÍ ...................................................................... .49 E) KUPOLE S LUCERNOU - EXTERIÉR .................................................................. .51 /yy
F}'VEZ· ............................................................................................................................ 53 G) INTERIÉR ................................................................................................................. 56 PŘÍLOHA II. ................................................................................................................... 59
III. UMĚLECKÁ VÝZDOBA ......................................................................................... 60 A) OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ............................................................................ 60 B) EXTERIÉR ................................................................................................................ 61 C) INTERIÉR ................................................................................................................. 62
PŘÍLOHA III. ................................................................................................................. 65 ZÁVĚREČNÉ SLOVO ............................................................................. ;..................... 66 POZNÁMKY .................................................................................................................. 67 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................. 69
ÚVODNÍ SLOVO Chrám svatého Mikuláše v Praze na Malé nejpůsobivější
kostel kostelů)
uměleckou
Ať
stavbou,
svou
Ue
největším
svébytnou
způsobem pozměnil
stojíme
barokních
architekturou,
honosnou
předním
něj
vyzařuje
nebo
utváří
spolu se svým
jak podobu Malé Strany, tak i celé uvnitř,
můžeme
zakoušet silnou
- atmosféru, která má sílu vytrhnout
z dlouhé letargie. Chrám svatého Mikuláše na Malé
jejíž
mezi
z pražských
výzdobou interiéru a souladem, který
atmosféru, která z člověka
rozměrů
výjimečný
okolím. Zásadním Prahy.
patří
sakrální stavby evropské barokní architektury. Robustní
úctyhodných Je
Straně
zelená
kupole
skutečně
nebeskou. 1
7
soutěží
s modrou
Straně
je
klenbou
I. HISTORIE ST A VB~ A) PŘED PŘÍCHODEM JEZUITSKÉHO ŘÁDU NA MALOU STRANU
Na území hlavního Mikuláši.
Největší
Malostranském která je ráz.
města
přirozeném
v
tři
roku
svatému
tato práce, se nachází na
centru Malé Strany. Malá Strana,
památkové rezervace, si zachovala
Byla založena
zasvěcené
kostely
věnována
z nich, kterému je
náměstí,
součástí
Prahy jsou
jedinečný
třiadvacetiletým
1257 tehdy
Přemyslem
Otakarem II. a stala se tak po Starém
z pražských
měst.
Nejprve byla pojmenována Nové
panovníkem
Městě
Město
starobylý
druhým
pod pražským
hradem 2 a od roku 1348 nesla jméno Menší Město pražské. 3 Dnešní název se stal
převládajícím
z panovníkovy
vůle
na
české
královské
opevnění
pokladny
plnilo
Pražského hradu.
Strany došlo
zřejmě
vhodné místo pro
již
místního obyvatelstva.
město,
také
s
které by
funkci
roku 1257.
tržištěm.
měli
ze Saska. Ti
za úkol
kromě přísunu peněz předsunutého
jakéhosi
K základnímu rozvržení
začátkem
náměstí
většiny
národnosti, které bylo nahrazeno Němci
kolonisty, zejména
vybudovat z Malé Strany fungující do
15. století. Roku 1257 došlo
k násilnému vysídlení
Jednalo se o obyvatelstvo zahraničními
počátku
půdorysu,
Především
Malostranské
Malé
bylo vybráno
náměstí,
původně
nazývané Rynk, zabíralo celou jednu osminu z celkové rozlohy tehdejší Malé Strany.
V severní
(přesněji
řečeno
v severo severozápadní)
části
náměstí
stával snad již od 10. století románský kostelík svatého Václava, u kterého byl i malý
hřbitov.
Existence tohoto kostela je
8
zmíněna
již
ve dvou
středověkých
skladbě Vavřince,
legendách: ve
Casina, a Oriente iam sole. Byl prý vybudován na zastavili volové, táhnoucí povoz s převáženo
místě,
kde se roku 932
svatého Václava, které bylo
ze Staré Boleslavi do chrámu svatého Víta. V
vězněni
byli
tělem
mnicha z Monte
nevinní lidé. Až když byli měl
do pohybu. Kostel
být
propuštěni,
připomínkou
tu totiž
dali se volové znovu
zázračné
této
domě
události. Jeho
podobu známe z rytiny Filipa van den Bosche z roku 1606 nebo z jiné, o málo
mladší
anonymní
lidové
rytiny,
která
dokumentuje
Pasovských na Malou Stranu roku 1611. Se zrodem Malé Strany být kostelík svými roku 1282,
rozměry
přistoupeno
nevyhovuj ící, a proto bylo,
stavbě
ke
města,
byl
nejmohutnější
vystavěn
rotundy svatého Václava. Hlavní vchod části
náměstí,
V chrámové lodi se
kromě
na východ, nacházely Později,
zřejmě
vedlejší
oltáře
v letech 1359-1410,
přibyly
a Barbory, sv. Prokopa a sv. Jana z
prostředků
asi 60
průběhu
měl namířen
oltáře
hřbitovem.
sv. Mikuláše, který
čtyři:
Křtitele.
sv.
od
na západ, do horní
sv. Petra a Pavla a sv. další
stavba na
metrů jižně
na sever. Byl obklopen
hlavního
ještě
v
začal
kostela nového.
Nový gotický kostel svatého Mikuláše, Rynku a chlouba celého
zřejmě
vpád
Kateřiny,
směřoval Apoštolů.
sv. Doroty
Celá stavba byla hrazena
malostranské obce a dokládá tak zámožnost zdejšího
německého měšťanstva.
vysvěcení
kostela došlo 12.1. 1283 osobou
pražského biskupa Tobiáše z
Bechyně,
který to sem z biskupského dvora,
zabírajícího rozsáhlé území
při
neměl
vyústění
malostranském
Juditina mostu,
daleko. Význam kostela také zvyšovala okolnost, že od založení
jeho ponechali si v faráře
K
Mikuláše
něm
(1358),
podací právo Havla
čeští
králové a ustanovili sem
(1359-1361)
a po
něm
Oldřicha
z Nymburka; dříve děkana boleslavského. 4 Toto podací (též patronátní)
9
právo stalo se pak ve 2.
polovině.14.století předmětem
mezi malostranskou obcí a říci,
Nedá se dostavěn, před
českými
králi.
byl-li kostel sv. Mikuláše již
ani stála-li u
něj věž.
vleklého sporu
při
svém
vysvěcení
zcela
vůbec
době
U ní je otázkou, stála-li
husitskou revolucí. Takováto situace, kdy kostel po svém
čekal
na
dokončení,
výjimečným.
a to
některých
V
od dostavby dokonce vyrůstaly
třeba
i desítky let, nebyla ve
případech
upuštěno.
ve více etapách, vždy s
přílivem
malostranské obce v
Nahrazoval tedy radnici, k jejímuž
čele
nových financí. Kostel účelům.
zřízení
zřízení
radnice
neuspěli
ani
rychtářem
s
třeba
bylo
Ještě
Získat takovéto svolení nebylo jednoduché. žádostí o
prostředků
praxí pak bylo, že kostely
sv. Mikuláše nebyl využíván jen k bohoslužebným shromaždištěm
vysvěcení
středověku ničím
bylo pro nedostatek
Běžnou
v
měšťané
Byl také
a konšely.
svolení panovníka.
roku 1296 se svou
Starého
Města,
natož pak
měšťané malostranští. 5
V Straně
době,
kdy byl postaven kostel svatého Mikuláše, stála na Malé
již celá
řada kostelů
románského slohu.
rotundy svatého Václava to byly kostely sv.
Kromě
výše jmenované
Ondřeje
a sv. Martina
(opa stály v dnešní Prokopské ulici), Panny Marie pod řetězem, dva
kostely sv. Vavřince (jeden na Petříně a druhý vNebovidech 6 ), sv. Máří Magdaleny (také v Nebovidech), sv. Jana Na prádle ( na Újezdě), sv. Jana
Křtitele
zřejmě
(v
Oboře)
a sv. Petra a Pavla (v
Rybářích).
Románské
byly také kostely. sv. Michala (pod Hradem) a sv. Jana Odraného
(na Újezdě). Některé z kostelů stály v panských dvorcích nebo náležely k církevním
objektům.·
Nedaleko kostela svatého Mikuláše, mezi a severovýchodním cípem Malostranského
městskými
náměstí,
hradbami
stál také kostel
svatého Tomáše s kaplí svaté Doroty. Brzy po založení Malé Strany jej 10
vystavět
nechali
břevnovští
nezůstal. Břevnovský
benediktíni. Dlouho, ale v jejich rukou
opat Kristián se jej roku 1286 na žádost panovníka řádu
Václava II. vzdal. Ten jej pak odevzdal do rukou poustevníků,
kterým již o rok
příchodu augustiniánů
do Prahy)
dříve
augustiniánů
(tedy roku 1285,. což je též rok
věnoval přilehlý
pozemek
při městských
hradbách. Augustiniáni nechali kostel strhnout a pustili se do výstavby kostela nového -
většího. Ušetřena zůstala zřejmě
jen kaple sv. Doroty,
která byla zabudována do nové stavby. Trojlodí kostela bylo až roku 1379, zůstaly
věž
roku 1405. Byl jedním z mála pražských
katolické i v husitské
dokončeno
kostelů,
které
době.
Naopak kostel svatého Mikuláše byl místem, kde byly hlásány před
kritické reformní myšlenky již
činnost
Roku 1364 zde svou kazatelskou prvopočátku české
Konrádu
činnost
předtím.
zaháj il nedlouho
řádu, přišel nedostatkům
do Prahy z ve
Vídně
světském
Milíč
dvou až sféry
z
Kroměříže
tříhodinových
světské.
později
značný
(Nedonošený' plod)
a
životě.
Kázal
latinsky,
Milíč
mohl
Připojil
se tak
augustiniánského
v kostele Panny Marie radikálnější. útočit
(častým
cíleně, určeny
byly
Gratiae
německy
Deí
působit
před
na vysoké
Týnem. nezřídka
hodnostáře
tématem jeho kázání byla společenských
vrstvách.
pak byli studenti pražské latinské (Milosti
na skupinu daleko
11
a latinsky,
Ve svých
Waldhauserova kázání byla omezena pouze na pražany či
představitel
který v Praze svou
řeholník, člen
ohlas ve všech
zaměřil
jim
Kroměříže.
z
kázáních neváhal
Především
čelní
na pozvání Karla IV., aby tu kázal proti
byl o poznání
Skupinou, na kterou se university.
Tento
i duchovní. Jeho slova
pýcha a lakota) získala
započal
Waldhauserovi,
i duchovním
nejprve v kostele sv. Havla, Jan
Milíč
reformace, Jan
k rakouskému kazateli
narozením Mistra Jana Husa.
spisy Boží).
Abortivus Zatímco
hovořící německy početnější
-
na
české
pražany později části
se
doučil německému
kázal i latinsky a
hovořit
jazyku, aby mohl
také k
německé
pražského obyvatelstva. Jeho slova zaznívala po dobu deseti let pod
klenbami dvou pražských později
kostelů:
sv. Jiljí na Starém
Městě. Ačkoli
se souhlasem a on sám se
se
s úskalími,
také
následovníků
začaly
která
a která se
církevní
představitelé
a
oblibě,
činnost
provázela
nápravě
setkával
všech době,
z nich stala osudnými. V
z kazatelen ozývat první hlasy po
posluchači
byla jeho kázání
těšil značné úctě
později
dvěma
Straně,
nejprve sv. Mikuláše na Malé
přijímána
čelit
česky,
národnosti. Nekázal ale pouze
jeho
kdy se
církve, se mnozí vlivní
dostávali do dosud nepoznané situace, kdy museli
kritice z vlastních
řad.
hlavně
Byla to kritika hlasitá, neustávaj ící a
pravdivá. Čekal-li kdo, že kritika vyvolá kaj ícnou reakci, mýlil se. Církevní
hodnostáři,
na jejichž špatné mravy bylo poukazováno, obvykle
reagovali protiútokem vedeným s o jejich živobytí. Jako
patřičnou
nejúčinnější obvinění
zbraně.
se z opakovaných
Milíč
původcům
zbraní proti
se ukázalo být jej ich Také Jan
razancí. Jednalo se
kacířství.
z
káravých slov
Mnozí zakusili
obvinění
musel
přece
ostří
očistit
až
této před
papežským tribunálem. V letech 1367 a 1369 se hájil v Římě a 1374 v Avignonu. Tam jej 1. srpna zastihla smrt. Jan životem
věrně
napodobil životy prvních
církevních hodností a činností
udělal
důchodů
řady
apoštolů.
z
Kroměříže
svým
Vzdal se vysokých
a následoval Krista. Svou horlivou
vše pro to, aby .Boží slovo v
proniklo k mnohým. Byl prvním z jejichž
Milíč
českých
se v následujících generacích
Po zahájení husitské revoluce, v
nezměněném
náboženských
smyslu
reformátorů,
začaly rozrůstat.
neděli
30.
července
roku 1419,
se kostel sv. Mikuláše stal jednou z mnoha malostranských staveb, které padly za
oběť bojům,
odehrávajícím se v prostoru mezi Pražským hradem
a Karlovým mostem. První
vážnější
12
nepokoje zasáhly Malou Stranu
bezprostředně
ve dnech
dnech (17. - 19.8. 1419) se kláštery, kostely a měst
pražských hněv
především
řetězem
Marie pod
útoků
staly cílem
lidu obrátil
nevěstince
pražské chudiny. Na Malé
proti bohatým
augustiniánů
a
těchto
po smrti Václava IV. (16.8. 1419). V
všech
tří
Straně
se
klášterům, johanitů
u Panny
u svátého Tomáše. Mniši a preláti byli
přinuceni opustit svá sídla. Část z nich nalezla útočiště u královských hradě
posádek na Pražském na místa kam vliv
husitů
nedosahoval.
výhradně
na církevní budovy,
bohatého
měšťanstva,
říci,
že
při
církevních
Vyšehradě, část
a na
začali
zejména z
Ačkoli
Prahu
byly útoky lidu opouštět
německých
ne tedy k
vraždění či
pořádky,
1419, ve snaze obnovit staré
Strahově
strategická místa na
také
patricijských
srpnových útocích docházelo pouze k objektů,
se uchýlila mimo Prahu,
ničení
směřované
někteří rodů.
Dlužno
ke krveprolévání. 17.
Straně.
řad
honosné výzdoby
obsadili královští a panští
a Malé
z
října
žoldnéři
Spolek, který nedlouho
předtím uzavřeli královna Žofie a část české šlechty obojího vyznání,
tedy nyní, na Malé
kromě
Straně
mosteckou
věž
Pražského hradu, navíc ovládl také Strahovský klášter a augustiniánský klášter sv. Tomáše, arcibiskupský a další
důležité
opěrné
body. Toto
brzkou reakci ze strany obyvatel Nového přepadli úspěchem,
a ovládli. Vyšehrad.
počínání
Města, kteří
Radikální
husité,
pak nedlouho poté (4.11. 1419)
dvůr,
vyvolalo
25. téhož
měsíce
povzbuzeni
tímto
zaútočili
také na Malou
Stranu; Útok byl veden přes Karlův mosL Královská posádka, ač ve výhodném postavení a podporována palbou z Pražského hradu, pozice neudržela a zanechavše' Pražský .lid, vedený postavení na Malé
Útočníkům. značnou
Mikulášem
Straně
upevnil a
Pražského hradu. Bojé o Menší na pomoc
Pražanům
z Husi,
dorazilo
Město
několik
kořist,
prchla na Hrad.
v následujících' dnech
neúspěšně
se pokoušel o dobytí
a Pražský hrad, vjejichž
tisíc
husitů
své
průběhu
z východních, jižních i
západních Čech a ve kterých uplatnil své vůdcovské vlohy také Jan Žižka
13
z Trocnova, byly část
ukončeny
během
Malé Strany však přibližně
dovršena
důvodů
z obranných dnech
shořel
půl
o
později
roku
zajištění
příjezdem
těchto
devastace Malé před
výhodného obranného postavení výpravy
obránců zpočátku
Lucemburským. Postavení
1420), kdy bylo
Důvodem konečné
křížové
první
(8. - 9.5.
k likvidaci zbylých budov. V
také kostel sv. Mikuláše.
očekávaným
Převážná
nich byla vypálena. Její zkáza pak byla
přistoupeno
Strany byla snaha o
příměří.
13. listopadu sjednáním
vedené
Zikmundem
beznadějné.
nebylo
Kritická
situace nastala až 7. května, po zradě Čeňka z Vartenberka. Vartenberk, vůdce
husitské
šlechty,
opustil
s dalšími
pány
přešel
Prahu,
na
Zikmundovu stranu a Pražský hrad vydal do jeho rukou. Pražané s orebity, hnáni vztekem, Skončil
však
ještě
neúspěchem
a
téhož dne podnikli na Hrad prudký útok. těžkými
ztrátami. Bylo
jednat. Do funkce vojenského hejtmana pražských
třeba
měst,
urychleně
kterou do té
doby zastával Čeněk z Vartenberka, byl ustanoven orebský předák Hynek Krušina
z Lichtenburka.
křižáckých
Jemu
byla
svěřena
příprava
na
příjezd
vojsk. Pod jeho vedením probíhaly obranné práce a jeho
rozhodnutím byl také dokonán zánik
středověkého
Města
Menšího
pražského. Posuzujeme-li tuto akci z hlediska obrany Prahy, zdá se, že
vyklizení a
zničení
Malé Strany podle plánu bylo za dané situace
nevyhnutelné. 7 Bylo třeba reagovat na nebezpečí, kdy mohl být na Prahu z
nedostatečně
chráněného
budovy by v tomto· obráncům
severu veden masivní útok. Malostranské
případě
posloužily
by neposkytovaly dobrý
proto .rozhodnuto, že budou malostranského
předmostí,
hradní posádky.
Následně,
útočníkům
přehled
ušetřeny
jen
o pohybu některé
ve kterých bylo možno po
neúspěšném
jako štít, zatímco nepřítele.
masivnější
stavby
účinněji čelit útokům
obléhání Pražského hradu
spojenými husitskými vojsky (28.5.-14.6. 1420), byly i tyto
14
Bylo
odstraněny
a
dům,
ponechán pouze Saský ležícímu
bezprostředně před
Z Malé Strany, dosáhlo
velkého
města,
spáleniště.
straně náměstí
vydržely
části
ve východní odolalo také
době
které v
(značná
počátku
čtyři
této strany
několik domů
péče
zůstalo
věnována
byla
stát
několik
i kostelu opuštěné
budov. Na jižní čp.
domy Uedná se o domy
náměstí)
v
vlády Karla IV. a Václava IV.
husitských válek zbylo jen
přesto
Mezi sutinami
k prostoru
severním koncem Karlova mostu.
rozkvětu
sv. Mikuláše), tak již na
přiléhal
který z jižní strany
264 až 267
a podle Václava Vladivoje Tomka
Nerudově
ulici a další v blízkosti osady
Na písku.
Lidé se do počtu.
zničeného města
vraceli jenom pozvolna a v nevalném
Teprve když byla roku 1424 obnovena
zřejmě
započato
změny.
centrálních
částí,
zatímco ty okrajové
Pomalé tempo obnovy nám dokládají zápisy z
rady, bylo čas
s jeho znovuvýstavbo,u .. Ta se po dlouhý
některých
pouze
činnost městské
týkala
'zůstávaly
městských
,knih, domů
podle kterých bylo do roku 1436 znovu vystaveno jen asi 54 (konkrétně
větší
náměstí, některé
ulice). K
Před
značnému
z Poděbrad
část
Mostecké ulice a jižní strany Malostranského
budovy po stranách a ve
husitskými válkami jich nárůstu
beze
stavební
(1458-J471),
kdy
středu náměstí
přitom
činnosti
na Malé
a
část
Straně
Nerudovy stálo 187!
došlo teprve za vlády
se v Českém
království
Jiřího
stabilizovala
nábožensko-politická situace.' Za vlády jeho následovníka Vladislava II. Jagellonského (1471-1516)sepak.ve intenzitou a také již v v této opustit
době těžila
honosnějším
výstavbě pokračovalo ještě
a
nákladnějším
z toho, že se panovník po
Králův dvůr
na Starém
hrad, kde byl zajisté ve
Městě
větším
parcel, kterých byl nyní na Malé
bouřích
a natrvalo
bezpečí.
větší
stylu. Malá Strana roku 1483 rozhodl
přesídlit
na Pražský
Velké množství stavebních
Straně přebytek,
15
s
našlo své
uplatnění.
Vysocí
úředníci,
začali
zde
čelní příslušníci
bohatí šlechtici,
královského dvora si předči ly
budovat domy, které svou výstavností
dřívěj ší
zástavbu. při obnově
Kostel sv. Mikuláše byl
Malé Strany dlouho opomíjen.
Zbořené město
nemělo
těchto rozměrů.
Obnoven byl proto nejprve sousední kostelík sv. Václava
Ueho
hřbitov
sílu ani
však zanikl), s
nebyli to ani oni,
kteří
prostředky,
čímž
aby se pustilo do stavby
se malostranští nadlouho spokojili. A
by na prvním
místě měli
o znovuvybudování
kostela sv. Mikuláše dbát. Ten byl totiž roku 1396, i se svým podacím
,
děkanství
právem, Václavem IV. darován karlštejnskému
a kapitule. Po
husitských válkách ale malostranští nebyli v takovém postavení, aby si zbudování chrámu mohli dovolit. Obnovu kostela tedy hradilo přistoupilo
Větší
dokončena
klenba.
počátkem
přiblížil
díl práce byl odveden roku 1480 a roku 1512, kdy byla
a zdali
Zničujících
1420, byl už při
ale
Věž
stavěla ještě později.
se
Je doloženo, že
ještě
17. století bylo na kostele stále co opravovat. Kdy byly opravy
dokončeny,
byl
Straně
k ní až tehdy, když se život na Malé
k normálu.
město,
vůbec,
nevíme.
událostí, kterým se Malá Strana nevyhnula ani po roce
naštěstí
kostel sv. Mikuláše
ušetřen.
požáru roku 1541. Tehdy, bylo to 2.
odpoledne, všimli si
pokrývači
že z nedalekého domu Na
pracující na
baště
vychází
V
největším
června
asi ve
ohrožení
tři
hodiny
střeše
malostranské radnice,
kouř.
Vzburcovali lidi na
náměstí, kteří spěchali pomoci, ale nebyl jim do domu umožněn vstup.
Služebnictvo
věřilo,
že
kontrole a hnán silným
oheň
uhasí samo. Ten se však zcela vymkl
větrem přeskakoval
i na
střechy
okolních
domů.
Šindelová krytina býla pro oheň ideální potravou a navíc jaro toho roku bylo velmi horké a suché.
Při
požáru, který trval
tři
hodiny,
shořelo
na
Malé Straně 133 domů (z celkových 211 I), dalších 22 nad Černou branou
16
a 42 na byl
Hradčanech.
poničen
umístěn
budov Pražského hradu a zle
také chrám sv. Víta. Kostel sv. Mikuláše odolal, protože byl vnitřní části
ve
izolován (spolu s navíc
většina
Popelem lehla i
značně
Malostranského
několika
náměstí,
a tak do
určité
míry
dalšími budovami) od okolní zástavby, kterou
převyšoval.
dějinným
Požár v roce 1541 se stal dalším shořely
mezníkem ve stavebním vývoji Malé Strany. Tehdy
gotické domy
a stavby, které vyrostly z jejich spálenišť, byly již renesanční. 8
začal
Od chvíle, kdy poslední
čtvrtina
nejdříve
kališníci,
opět
kostel
sloužit svému
faráři
15. století), byli sem dosazováni později
luteráni. Na
čestných
účelu
(zřejmě
podobojí,
místech se zde dávali
pohřbít členové předních malostranských rodin. Po rodu Želinských ze
Sebuzína, kterým
patřil dům
v Mostecké ulici
nazvána kaple. Roku 1583 zde byl Vřesovec
z
Vřesovic,
pohřben
roku 1610 pak také
(čp.
373), byla dokonce
politik a spisovatel Václav
přední český
humanista, autor
mnohých latinsky psaných filologických a právnických prací, Jan Kocín měšťané
z Kocínetu. Mnozí bohatí něj
bylo na
pamatováno také v
závětích.
předtím
kancionál. Ten k osobám
dílně
mimo jiné, o veliké
Jana
Husa
a Jeronýma
Vavřinec
v Mostecké ulici, když už bohatě
Jana Kantora zhotovit
kolem kostela sv. Mikuláše
svou kapacitou
dostačující.
nespěchala.
nákazy, na tento roku 1586
Petřínem.
v
krejčí
dary a
úctě,
zdobený
která byla chována
Pražského.
Vedle
cínové
je to pak jediná dochovaná památka ze starého kostela.
Hřbitov
nikterak
svědčí,
Mistra
křtitelnice
zřízen
něj
nechal pro
Například
svůj dům
Milner odkázal roku 1589 kostelu
štědrými
kostel podporovali
Starý se
císař
přestal
zřízením
nového
Maxmilián, který se obával morové
dvakrát poskytl
při právě
být koncem 16. století
Malostranská obec však se
Proto jí
počin
přestal
příspěvek.
Nový
hřbitov
byl
tehdy založeném kostelu M. Jana Husi pod
používat, a tak se na Malostranském
17
náměstí,
kde po dlouhou dobu· vedle sebe existovaly
hřbitovy
pochovávat. Kostel sv. Mikuláše, Malostranské Strana se Bílé
dočkaly
hoře.
nekatolický pány na
dán
velkých
změn
náměstí
popraviště
katolíkům
Rosacius
Hořovský,
.přestalo
a celá Malá
po porážce stavovských vojsk v
Tehdy byl také, roku 1621, z kostela farář Jiří
dva,
vypovězen
bitvě
poslední
ten, který doprovázel
a poskytoval jim poslední
útěchu.
Chrám
na
české
opět
byl
a r. 1622 mluvilo se všude o tom, že jej dostanou v moc
Jesuité. 9
18
B) OD PŘÍCHODU JEZUITSKÉHO ŘÁDU NA MALOU STRANU
Tovaryšstvo Ježíšovo, jak jsou u nás též Jezuité nazýváni, bylo založeno
sv.
nenasvědčovalo
Ignácem
z Loyoly
v
Paříži
roku
1534.
tomu, že by Inigo López de Loyola (tak
Zprvu
nic
znělo původní
jméno sv. Ignáce), šlechtic z významné baskické rodiny, v budoucnu vůdce
proslul jako zakladatel a kariéře,
vojenské zranění,
nemohl
mocného
ve které však, poté co na
pokračovat.
Tehdy mu
svátost
Ačkoliv
roku 1521
dělová
koule
se
věnoval
utrpěl
vážné
Pamplona, která roztříštila holeň
byl jeho stav kritický a byla mu již poskytnuta
posledního
pomazání,
rekonvalescence se pak podpořila
jaře
Původně
při obraně města
byla dobývána francouzským vojskem, pravé nohy.
řádu.
věnoval
smrt
intenzivní světské
jeho rozhodnutí opustit
se
mu
četbě
vyhnula.
Během
duchovní literatury. Ta
zájmy a nastoupit do služeb
Božích. Žil jako poustevník (v roce 1523 pobýval v Jeruzalémě), ale poté, co se rozhodl stát se věnovat
studiu.
Po
knězem, začal
několika
letech, Paříže.
universitách, odešel studovat do filosofie a seznámil se s muži, řádu,
kteří
se ve svých strávených
třiatřiceti
letech
španělských
na
Zde dosáhl titulu magistra
spolu s ním
utvořili
základ nového
nesoucího jméno Božího Syna - Companía de Jesús (lat. Societás
lésú, Ordó Societátis lésú;
česky
Tovaryšstvo Ježíšovo). Jeho existenci
září
1540 svou bulou Regimini militantis
potvrdil papež Pavel III. 27.
Ecclésiae, tj. Řízení bojující církve. Řád, jehož příslušníci museli kromě obvyklých
slibů
poslušnost~
v jejích
vyšší
čistoty
a poslušnosti skládat také speciální slib
papeži,. ukázal se být
protireformačních
Dei gloriam H(k činností
chudoby,
větší
nejsilnější
snahách. Ve jménu svého hesla "Ad maiorem
cti a
slávě
Boží) se Jezuité zabývali
kazatelskou, katechetickou, školskou
stupně
zbraní katolické církve
(soustředěnou
- gymnasia a university) a misijní. 19
Klíčový
především
zejména na
význam v
životě
řádu
měl
počátku
od samého vytvořený
spiritualia),
soubor duchovních
sv. Ignácem nedlouho po
započetí
dráhy. Tisícové se jim podrobili a v přemnohých
jakou sám na
sobě
cvičení
(Exercitia
jeho duchovní
způsobila proměnu,
zakusil jejich autor. Ona jsou i pevným základem, na
němž spočívá i celý řád lnigem založený a jeho ústava. 10 Tou se staly
Constitutiones Societatis lesu, které Ignác z Loyoly sepisoval déle než deset let.
Vůdčí
úloha, kterou v
členové
když jej
zvolili
do
řádu
zastával, byla stvrzena roku 1541,
svého
čela,
kde
v hodnosti ,generála
(praepositus generalis) setrval až do své smrti roku 1556. V roce úmrtí Ignáce z Loyoly již Jezuité
působili téměř
po celé
Evropě včetně Čech, jakož i na některých místech všech tehdy známých světadílů.
Svými
úspěchy
a usilovnou
dovnitř,
svému okolí (ne tedy
činností, směřovanou především
ale ven), zastínili ostatní
řády.
ke
V rámci
katolické církve pak záhy zaujali velmi významné postavení. O tom svědčí
skutečnost,
také
řádu svatořečeni.
že již roku 1622 byli dva zakládající
Vedle Ignáce z Loyoly to byl také navarský šlechtic
Francisco de Yasu y Xavier katolické víry kultury, která
členové
přispěli
výrazně
Jezuité
nyní sv. František Xaverský. Vedle značnou
zasáhla také do
měrou
také k
šíření
barokní
českého prostředí.
Příchod Jezuitů do Českého království. se odehrál ještě za života
zakladatele
řádu.
Ten
zemřel
31.
července
1556 a stihl tak
ještě
odeslat
dopis prvnímu rektorovi pražského kolegia Ursmaru Goissonovi, který spolu s jedenácti druhy dorazil do Prahy 18. dubna téhož roku. Dvanáct řeholníků Městě
se usadilo vdominikánském
u sv. Klimenta na Starém
v blízkosti Kamenného mostu. Doba, kdy v. tomto· obrovském
konventu sídlilo na 150 pryč.
klášteře
Hrstka
řeholníků,
členů
dominikánského
řádu,
která zde nyní ve skromných
jej Tovaryšstvu Ježíšovu v poklidu
přepustila
20
a s
byla již
nenávratně
poměrech
pobývala,
určitým odškodněním
přesídlila
do
kláštera
sv.
Anežky
Na
Vraťme
Františku.
se
ale
k událostem, které příchodu Tovaryšstva do Čech předcházely. Byli to čelní
představitelé
hodnostáři,
české
tak zástupci
katolické
předních
strany
- jak
šlechtických
vysocí
rodů, kteří
církevní
se roku 1554
jako první na Ignáce z Loyoly obrátili a v dopise jej požádali, aby jezuitský řád rozšířil své působení i do Čech. Ještě téhož roku mu pak napsal také samotný
císař
Ferdinand 1., aby jej žádalo totéž. V reakci na
žádosti byl do Čech nejprve vyslán emisar Petr Canisius, aby zmapoval zdejší situaci. Ten již zanedlouho posílá generálovi sděluje
kterém mu
netíhnou ke své
svoje poznatky. Zdálo se mu, že
víře
již takovou silou jak
dříve,
věcí
by
čeští "kacíři"
jezuity
přichystáno
poměrně
čeští
nekatolíci
postřehl,
Předpokládal,
že
že při
nemuseli odmítat katolickou víru se
němečtí
stejnou tvrdošíjností jako jejich
dopis, ve
a také
jednotlivé konfese jsou oslabeny vzájemnými spory. tomto stavu
řádu
sousedé. :Navíc zde bylo pro
solidní· zázemÍ.
Canisius
soudil,
že
podmínky pro působení řádu v Čechách jsou vhodné. Po jeho doporučení pak už nebylo nic, co by příchodu Tovaryšstva do Českého království bránilo. Takto o
příchodu jezuitů
" ... a když po roce první
řečená
píše literární historik Jaroslav
Vlček:
Nizozemců,
výprava jezuitská (šest
dva
Vlachové, dva Němci, jeden Švýcar a jeden Slovinec) skromně do Prahy připutovali
o holích" v krátkých pláštících
posměchem,
osmdesát počátků
španělských,
blátem a kamením, zajisté tuši! sotva, kdo že za necelých
let
Tovaryšstvo
Ježíšovo
v zemích
vzroste ve velmoc, která bude
říditi
českých
veškeré složité dílo stavovský stát,
protireformační,
téměř úplně
kostelů
z nepatrných
církev, politiku, školství
v Čechách, na Moravě, ve Slezsku i na Slovensku,
kolejí, far a
od lidu vítáni
od základu
vítězně provede
promění
starý
český
vylidní a znovu zalidní zemi, z husté
svých ovládne
21
českého
ducha a
sítě
české svědomí
a
takřka neobmezeně přes půl
literaturu.
říditi
druhého století
bude domácí naši
"ll
S obdobnou rychlostí, se kterou se jezuitský
řád
šířil
po celé
Evropě, šířil se po svém příchodu také v prostoru Českého království. kruhů
S podporou katolických v
předbělohorském
zde vedle klementinské koleje
ještě
období bylo založeno šest dalších kolejí a Třeboni,
rezidence. Roku 1566 to byla kolej v
přestěhovaná'
tři
posléze
(1584) do Českého Krumlova, a kolej v Olomouci, 1572 kolej v Brně, 1589 v
Chomutově,
Existence rezidencí, tedy krátkodobý
charakter.
v Borovanech nárůstu počtu
Jindřichově
1592 v
řádových
Jedná
(1566-1584) jezuitských
se
Hradci a 1597 kolej v Kladsku.
domů
o
rezidenci
a v Krupce
zařízení
menšího rozsahu, v Plzni
měla
jen
(1561-1584),
(1587-1618).
K nevídanému
dochází pak v období
pobělohorském.
Tehdy také roku 1623 vzniká samostatná Česká provincie (provincia Bohemiae), existující až do zrušení kolejí, 12 rezidencí a 1071
členů.
řádu
roku 1773, kdy
měla
Ani v Praze se jezuité nespokojili
s vlastnictvím jediného konventu. Jejich neúnavná stavební dosáhla vrcholu v druhé
polovině
pěti
V jednom
čase
zde ve
komplexů,
rozsáhlých
činnost
třech
pražských
z nichž
tři
skutečně
městech
by
obrovitých
probíhala stavba označení
zasloužily
"gigantické". Vedle svatoklimentské koleje byly na Starém realizovány
ještě
zde
17. století ( i hluboko do 18. století
stále byla velmi intenzivní), kdy se rozrostla do rozměrů.
už 20
projekty konviktu a kostela sv.
sv.Václava u Betlémské kaple, na Malé
Straně
domu s kostelem sv. Mikuláše a na Novém
Bartoloměje
a
Městě
semináře
pak projekt profesního
Městě
druhé pražské koleje
s kostelem sv. Ignáce.
Příchod
pomoci
jezuitského
největšího
řádu
"škůdce"
na Malou Stranu se odehrál za významné malostranské obce, konvertity Albrechta
22
z Valdštejna. Ten se nacházel v bližším vztahu s olomouckým jezuitou Vilémem Pachtou, a tak zasáhl ve
prospěch řádu spřízněn.
pražského arcibiskupa, s kterým byl
a získal pro
něj
podporu
Jezuité na Malé
Straně
neusilovali pouze o získání kostela sv. Mikuláše, ale též o širší zázemí včetně
fary
a
školy.
Pražský
arcibiskup
hraběte
z Harrachu se obrátil na svého otce Karla Ferdinanda II. zastával funkci štědrý
vydal
konferenčního
dar pro jezuity požádal. nařízení,
okolních
domů
důstojnosti
ve kterém byly
Císař
přikázal,
jezuitům
vyhověl
císaře
o tento
a 4. dubna 1625 několik
vydány. Byl to tvrdý zásah do majetku i
malostranské obce. Ta nejen že téměř
že by nevyvíjela dostatek snahy, aby předstihem
z Harrachu, který u
ministra, aby
žádosti
hrabě
Albrecht
aby kostel, fara, škola a také
také poznala, že její faktická moc je
značným
Arnošt
pověřila
svého
přišla
o své "klenoty", ale
nulová. Nedá se
svůj
faráře
přitom říci,
majetek uhájila. Již se
Ondřeje
Damiána Kimelia
(zde se již jednalo o katolíka), aby její nesouhlas s chystaným
převodem
tlumočil
arcibiskupovi. Ten tak roku 1623
jej devíti
důvody.
Kýžený efekt to ale
kostela sv. Mikuláše z Vedle
zástupců
podnětu
nepřineslo.
ll.
a
podepřel.
července
1625 byla do
pražského arcibiskupa svolána
malostranské obce zde byl
koleje P. Petr Ximenius se
učinil
čtyřmi
přítomen
schůze.
rektor klementinské
dalšími jezuity, ze strany arcibiskupa
pak svatovítský probošt Šimon Brosius z Horštejna a kapitulní děkan Kašpar Arsen z Radbuzy. Jeden z
těchto
prohlásil, že kostel a další
zmiňované budovy přecházejí do jezuitských rukou. Měšťané se bránili,
že toto usnesení je zcela hněvu
předčasné,
že
císař ještě
nerozhodl a
chtěli
kostel opustit. Kašpar Arsen je ale zadržel a oznámil jim, že
ve
císař
již rozhodl. Vznesli tedy požadavek, aby jim byl kostel s farou ponechán alespoň
do té doby, než se jim faru se školou
podaří přemístit
místo a aby si také mohli odnést z kostela varhany, zvony a používané k náboženským
úkonům.
23
na jiné náčiní
Prvé jim bylo povoleno, druhé
zamítnuto. Potom Arsen
ještě
česky
jednou latinsky a
císařovo
oznámil
rozhodnutí jezuitům a předal Ximeniovi misál a klíče od chrámu. Fara přeložena
byla po delších sporech jezuité
zároveň
ke starému kostelu sv. Václava (u toho
získali patronátní právo) a na bývalé
usadilo prvních deset
Je patrné, že
členů
řádu
jezuitského
deprimuj ící.
na Malou Stranu byl pro
Pocit zmaru z nastalé situace byl chtěli
doprovázen obavou z nedaleké budoucnosti, ve které uprostřed řada
čele
v
počet
některým
také díky
často
do
celé skupiny obci poplatných
městských
bylo
na
měla
staveb byly
Straně
vykoupeno
25 a
následně
a
měšťanských
desítek
zbořil
vedle
zmíněné
Během
Město
měla
způsobil
svojí
sv. Anežku, Nové
jich Malá Strana
správou
augustiniánského
51-56
kláštera
barokního období
domů.
(případně
Jenom
Albrecht
tím škodu dvojnásobnou, jelikož
Město mělo
jurisdikce církevní: svatojánských pod
žádné
hospodářskou
situaci Malé
výstavby také tzv. postranní práva. Ta se
správy. Zatímco Staré a Nové
Kateřiny),
a to
bořeny
město
zbořeno
vztahovala na dosti rozsáhlá územ'í, která tak byla
právo (Staré
rozrůstal
zatímco z nových
ani nezaplatil. Negativní dopad na
Strany
realizovat
Majitelé je podle výsad svého stavu nezapisovali již
mnoho
z Valdštejna jich ně
domů,
přímo
Všichni tito stavitelé
Během
knih, ale do zemských desek.
Malé
přestavěno)
za
řádům.
malostranské obci obrovské škody.
příjmy nemělo.
začínala
se v následujících letech
dalším církevním
jezuité
A nebyli sami. Také
s Albrechtem z Valdštejna,
velkolepé projekty. Jejich
působili
činnost.
Rynku zahájit rozsáhlou stavební
šlechticů,
se roku 1626
Tovaryšstva Ježíšova.
příchod
místní obec velmi
faře
domů),
sv.
24
Město
městské
augustiniánské u sv.
Jednalo se zejména o
maltézských
kláštera
Tomáše
z
každé pouze jedno postranní
bezpočet.
rytířů
vyňata
(domy
sv.
(měli Jiří
svého
(23
na východní
času
domů),
straně
domů),
Tomášské ulice a 4 v ulici Letenské), nejvyššího purkrabství (9 Máří
kostela a kláštera sv. domů)
a
Magdaleny (5
staroměstského
Staroměstským
kostela
strahovského kláštera (7
Panny
Straně
též na Malé
domů),
před
Marie
Týnem.
náležela rozsáhlá jurisdikce mostu českých
pražského. Do roku 1654 zde navíc bylo postranní právo královen (osada sv. Jana v domů při
ani z
Oboře
horní
části
situace jezuitského
řádu
severní
straně
s 26 domy). Obci neplynul žádný zisk dnešní Nerudovy ulice, které již
hradčanským.
náležely
Finanční
taková,
aby
na Malou
Stranu
výstavbě.
A plány to byly velkolepé -
zapotřebí
bylo
mecenášů. Ještě příznivce
ohromné
k plánované
se s vybudováním
kostela i škol, k jejichž realizaci
částky.
Tu
měly
zajistit
příspěvky
Albrechta z Valdštejna 4.000 zlatých. Roku 1628 jim
konfiskované domy v během
doznaly již
ceně
císař
poskytl
částku
9.000 zlatých a
přítomnosti
byla roku 1628 Albrechtem z Valdštejna
jako farní kostel. Na jejím
věnoval
2.673 zlatých. Podoba Rynku a život na
prvních let jezuitské
rotunda sv. Václava, která
větší,
počítalo
příchodu
jeho
roku 1626 dostali malostranští jezuité od svého hlavního
dalších 45.000 zlatých a také
Především
době
přistoupit
ihned
řádového
mohutného profesního domú, však
mohl
nebyla v
při
velkých
zbořena
něm
změn.
památná
své velikosti nemohla již nadále sloužit
místě
nechal Valdštejn postavit kostel nový -
jehož podoba dnes není známa. Stavba za 8.800 zlatých byla
provedena v
době
mezi 25.
květnem
u sv. Mikuláše kázali jezuité Protože
počet
německy,
malostranských
už bylo 20 a další
1628 a
jezuitů
přicházeli), přestal
fara u sv. Mikuláše) svou kapacitou k výkupu
měšťanských domů
ve
roku 1630. Zatímco
u sv. Václava se kázalo v
se
průběžně
dostačovat.
češtině.
zvyšoval (r. 1627 jich
jim provizorní
středu
25
začátkem
řádový dům
(bývalá
Využili tedy povolení
Rynku, obdržené od panovníka
spolu s kostelem sv. Mikuláše, a koupili zde v letech 1627-31 7 uzavřeli
Navíc roku 1628 s malostranskou obcí chystané výstavby. začali
zařizování
Vedle
intenzivně působit
již také
oltář,
další
oltář
"zázračnou"
lesk (mimo jiné
Panny
Marie
Foyenské),
okázalejšími, zahájili vedle kazatelské otevřeli
(roku 1628
technických záležitostí
pořídili
císař
činnosti
činnost
také
obecnou školu a nižší gymnazijní
třídy)
města.
a založili se stal
čas
přerušeny,
řádový
dům
na Rynku zabrán a
jezuitům
když
15.
protestantů.
nařízen
odchod
Z rozkazu museli z kostela sv. Mikuláše také odstranit všechny
obrazy a německé
některé
jiné kostelní
opět
kázal
česky,
který se po dvaceti zmocnil pražských Neúspěch
předměty.
Krátce se v
něm
konaly
bohoslužby, do doby, kdy zde byl za kazatele ustanoven (23. 2.
1632) poslední zdejší
zde
školskou
členem
listopadu 1631 obsadily Prahu vojenské oddíly saských
z
učinili
Ferdinand.
Jezuitské aktivity byly na nedlouhý
Tehdy byl
opatřili
bohoslužby
bratrstva Panny Marie (1629) a sv. Barbory (1634), jehož i samotný
nový hlavní
sv. Barbory, postavili kapli sv. Ignáce a
sošku
podobě
na ducha malostranského obyvatelstva.
vnější
Kostelu sv. Mikuláše dodali
těchto
první dohodu o
domů.
předbělohorský farář
Jan Rosacius
měsících
měst
vrátil
zpět
do
čela
císařských
(25.5.1632) a obnovil v nich staré
opozici, doufající v návrat početná
Ten
a to až do chvíle, kdy se Albrecht z Valdštejna,
saského vojska byl tvrdou ranou pro
musela také
Hořovský.
skupina
předbělohorských časů.
českou
vojsk,
"pořádky".
stavovskou
Opustit vlast znovu
pobělohorských emigrantů,
která se Sasy do
Čech přijela. Po svém návratu na Malou Stranu nechali jezuité se značnými
náklady chrám sv. Mikuláše
adventní rorátní
zpěvy,
opět
vyzdobit. Po roce zavedli
které vzbudily velký zájem mezi pražskými
katolíky, po dvou letech postní kázání. Roku 1633
26
vystavěli
u kostela
zasvěcenou
novou kapli, roku 1642 pak další -
Kateřině,
sv.
ve které
hrabě Šternberk založil bratrstvo Dušiček.
Potom
přišel
Hradčany
rok 1648 a Malou Stranu a
obsadila švédská
vojska (25.7. 1648), vedená generálem Konigsmarckem. Rok.1648 mnoho
zlého jim Uezuitům) přinesl od Švédů, tehdy pánů na levém břehu; hrozných 15 neděl žili v soužení jsouce týráni a olupováni. 12 Švédové předpokládající,
že válka se po
třiceti
si z Prahy odnést co možná nejbohatší zaútočili
Wittenberga
kořist.
dělostřeleckou
veškerou snahu, vytrvalost a obrovskou
nespokojili pouze s také na po
předměty
Vltavě
Městu.
Přes
převahu
však
běžným
vysoké
hůře
se vedlo Malé
soustředili
drancováním a
umělecké
Straně.
svou pozornost
Přepravovali
hodnoty.
Okupanté se
je na vorech
a Labi do Hamburku a odtud do Stockholmu. Prahu takto
opustily cenné poklady
Posíleni armádou generála
tedy také proti Starému a Novému
nedokázali obranu prolomit. O to
chtěli
letech chýlí ke svému konci,
předměty
vzácné
knihy
ze
zbytku
rudolfínských
(především
ze
sbírek,
strahovské
a
církevní
rožmberské
knihovny). Vedle úplného vykradení byla Malá Strana nezvanými hosty také dost Kampě,
pobořena.
Ze strategických
8 v dnešní Lužické ulici a
důvodů
zničeny
bylo strženo 19 některé
byly i
domů
další
na
uvnitř
města. Švédská vojska z prostoru Malé Strany a Hradčan odtáhla teprve
30. 9. 1649, tedy skoro rok poté, co byl ve uzavřen
městech
MUnster a OsnabrUck
tzv. Vestfálský mír.
Nyní po
skončení třicetileté
vážněji přemýšlet
války
začali
malostranští jezuité
o zahájení stavby. Roku 1654
s obcí, která tentokrát
měla
proběhla
nová jednání
již velmi konkrétní podobu. Plány
však neustále brzdil nedostatek
prostředků
a také se
čekalo
opět
jezuitů
na direktivy
'vŘímě sídlícího nejvyššího vedení řádu, kterému byly plány poslány
27
k posouzení. Další komplikací pak byla chytrá námitka malostranské znekonečné
obce (pouze jedna
řady),
která využila, jak se zdá, císař
formálního nedostatku a upozornila na to, že kostel, ale ne
věž.
téměř
Trvalo
vypořádat
dokázali se vším
závěti
Kolowrata, který jim v
jezuitům
dalších dvacet let, než - se jezuité přistoupit
a mohli
výstavbě. Potřebné prostředky
daroval
získali smrtí
k dlouho plánované
člena řádu
hraběte
Václava
odkázal své veškeré jmění ve výši 50.000
zlatých. Když v Římě roku 1659 podlehl žaludeční chorobě, bylo mu nepřešly
teprve 26 let. Peníze příbuzní
zesnulého. K
František Karel
hrabě
do jezuitských rukou ihned, bránili tomu
uskutečnění
závěti
došlo až po letech, kdy
Libštejnský z Kolowrat ke
zmíněné částce· přidal
dokonce dalších 30.000 zlatých a tento obrovský dar (celkem tedy císař
80.000 zlatých rýnských) pak roku 1665 stvrdil
měšťanské
1671 jezuité koupili na Rynku dva poslední bránily ve 17.
výstavbě
března
téhož
a roku 1673 roku
ještě
pak _ konečně
s malostranskou obcí. Její zásluhou vidět tři
kostela sv. Mikuláše doplňují
předchozí
z roku 1673) byl 'pak směli
(východní) loktů).
uzavřeli
můžeme
domy
zvoníkův
definitivní
dodnes
(čp.3,
domy, které jim
při
vystoupit o 11
straně
Na jižní
čáře
až k
straně
stanoven
loktů
straně
zbořeny,
tak jak
smlouvě
( té
půdorys
jezuitského komplexu.
části
Rynku a na protilehlé
do horní
od druhého
smlouvu
východní
smlouva z roku 1654. V obsáhlé
především
domek.
4, 5), které tak dokonale
jeho podobu. Byla by velká škoda, kdyby byly
to plánovala
Jezuité
starou' školu a
Leopold. Roku
pilíře
domu
Smiřických
museli naopak o 4 lokty ustoupit, aby tak
(tj. o 12 rozšířili
(na 24 loktů) ulici kolem GlobiCů. Dále se jezuité zavázali, že zachovají kostel sv. Václava, u kterého bude stát postavena
u
kostela' sv.
malostranského kostela
měla
věž
Mikuláše. být
zbořena
do té doby, než bude nová
Stará
gotická
věž
hlavního
ihned (což se ovšem nestalo).
Malostranští jezuité již také byli seznámeni s obecnými instrukcemi,
28
určujícími základní rysy plánovaného komplexu. Obdrželi je z Říma měly
v dubnu roku 1667. Budovy
důkladné, účelné
být pevné,
a velmi
prosté.
Základní kámen kostela sv. Mikuláše a jezuitského profesního domu září
byl položen 6. přítomni
s
Leopoldem I. Množství budov, které
uprostřed náměstí,
nakonec,
včetně
Pravděpodobně
bylo již
nenávratně pryč.
kostelů,
obou
Z
stavbě
padlo
a byli mu
představitelů
mnozí z nejvyšších státních a církevních
císařem
plány,
slavnostně
1673. Tento akt byl pojat velmi
ještě
v
nedávno stály
pětadvaceti zděných oběť
za
čele
jich
plných sedmnáct.
první, kdo k jezuitskému komplexu vypracoval stavební
pomineme-li
ty,
které
s malostranskou obcí roku 1654,
sloužily b~l
za
podklad
pro
jednání
času
Francesco Caratti, toho
stavitel
Humprechta Jana Černína. Nebyly však realizovány a stavět se začalo podle jiných, jejichž autorem byl (de Orsini). S pracemi bylo roku
pokročily
úroveň
započato
práce na kostelním
přízemí,
zřejmě
na
průčelí,
Václav Bos, který však byl na 1675,
pokračováno
neznámo
proč,
jaře
vyzděna
soustředěna
vystřídán
stavba
přerušena
zemřel
čtvrt
roku 1680. V
dokončen
severního
G.D. Orsim. a
bylo
v ní
době,
kdy Luragho
ani zpola; stála
křídla.
Profesní
zřejmě
dům
již
29
jen
století, než byly
a na jeho místo nastoupil
Francesco Luragho. Probošt P. Matthias Tanner s ním
tento
P.
pouze na budování profesního domu,
zahájeny. Roku 1679 Orsi
březnu
základů
zpočátku pověřen člen řádu
zatímco práce na kostele ustaly. Trvalo déle než
v
část
až v následujícím roce. Tehdy, jak jezuité rozhodli, byla
veškerá pozornost
opět
tohoto
které bylo dovedeno na
roku 1676
byla
Během
roku 1674.
a byla již také vykopána a
profesního domu. Vedením stavby byl
Roku
jaře
Giovanni Domenico Orsi
dům
profese
větší část
také
uzavřel
nebyl
smlouvu
přebíral,
nebyl
východního a menší dostavován
podle
původních
východní
plánů
Orsiho
křídlo,
- Luragho je
přepracoval.
asi roku 1687 severní a roku 1690 i západní. Datum pa
vstupním portálu je ovšem dokladem, že práce roku 1691. Oproti
slibům
se
kterém se už
při
(r. 1684) byl
zbořen (zřejmě
byl
vestavěn
kopání
při
dokončení
patrné,
Mikuláše.
zachovat kostel sv. Václava, na
objevily silné trhliny. Po
dohodě
části
pohledu z horní
Malostranského
na delší
Tohoto
čas přerušena.
op~t
že brzy bude
byla
domu
věže
započato
a následujícího
Teprve roku 1702 bylo
s výstavbou
roku
a také vybudování prozatímní
jezuité k dispozici
několikero·
dřevěné
starších stavebních při
D. Orsi, F. Luragho), rozhodli se
kostela sv.
probíhala
jednání umístěni
zvonice. plánů
Ačkoli měli
(F. Caratti, G.
budování kostela sv. Mikuláše původní
postupovat podle zcela nového projektu. Ten již neodrážel důrazy římského představoval
generalátu, totiž nenápadnost, skromnost, prostotu, ale
pravý opak. Nejednalo se zde
neuposlechnutí
příkazu.
který se odehrál v řád.
Bylo to pouze
předchozích
samozřejmě
o žádný vzdor
zohlednění přirozeného
většinový
přikládá ~Kryštofu
názor. Celá
jiní mu
cizích
řada historiků
určité
plánů
zásluhy
vývoje,
se s ním však neztotožnila. úplně
ale. vidí v
30
Někteří
a staví jej pouze do role
(O. Stefan, V. Richter a tzv. přiznávají,
vyřešena.
Dientzenhoferovi, což je dnes také
Dientzenhoferovo autorství odmítají provaděče
či
letech, a na který reagoval i jezuitský
Otázka, kdo byl autorem tohoto projektu, není zatím zcela
Tradice autorství
náměstí
činnost
stavební
s malostranským magistrátem, která se týkala definitivního nové
s obcí
r. 1685) a nahrazen novým (r. 1688), který
profesního
jezuitů
malostranských jasně
základů
až
průčelí.
patrné jeho
Po
nepodařilo
definitivně skončily
do severozápadního rohu profesního domu. Roku 1773 byl
zrušen, ale dodnes je dobře
dokončil
Roku 1683
něm
"brněnská
škola"),
jen spolupracovníka
slavného Jana Blažeje Santiniho - Aichla (M. Korecký, V. Kotrba). Kromě
hovoří
Santiniho se pak
také o jiných jménech nebo je
konstatováno, že projekt zhotovil
neznámý vynikající architekt.
skutečnost,
Všechny tyto názory podporuje neuměl číst
nějaký
že Kryštof Dientzenhofer téměř
ani psát a že jeho jméno se nevyskytuje
dokumentech, týkajících se výstavby kostela. Ta se
značně pokročilá.
byla již tato
části náměstí
obrácené do horní
část
však byla stavba pro nedostatek
se
již
lešení v kapli
začalo
na
straně
(tedy na západní), kde ani z pohledu
malostranské obce nebylo již žádných rychle a roku 1705 již byla
Stavět
v žádných
započala zřejmě
zřítilo
roku 1702, protože když se v následuj ícím roce zemřelých,
prostě
lodi
překážek.
Práce
pokračovaly
při průčelí zastřešena.
peněz přerušena
roku 1709. Tehdy a následujícího roku bylo
a
velmi
Téhož roku
pokračovalo
sev ní až
dokončeno průčelí, přičemž
pokračovalo i budování navazujících prostor. Roku 1711, když bylo
v
předvečer
západního
svátku Všech Svatých
průčelí
zemřelých
přistoupeno
přední část
hotova
kostela s
a Kolowratskou kaplí a dále
lemované dalšími
dvěma
ke
svěcení,
předsíní,
dvě
oválnou kaplí
klenební pole, každé
kaplemi. Poté byla stavba
zdí a bylo pracováno prakticky už jen na
byla již vedle
provizorně uzavřena
vnitřní výzdobě
kostela (až do
r. 1715).
Když byla roku 1711 a mohlo se zde
začít
přední část
s konáním bohoslužeb, stala se pro malostranské
jezuity prioritou nikoli výstavba zbylé
části
kostela (a už
kterou byli dlužni obci), ale nové budovy gymnasia. Ta na
místě tří,
se severním
jezuity již křídlem
dokončena
kostela sv. Mikuláše
dříve
zakoupených
domů,
zakoupený již roku 1629, a dva domy Marradovské potřeby
31
měla
sousedících
profesního domu. Jednalo se o
získané dražbou roku 1654. Pro
vůbec
dům či
"U
ne
věže,
vzniknout přes
tří
ulici
labutí",
Wildemannovské,
gymnasia byly domy upraveny
úpravě
už kolem roku 1673, ale ani po této dostačovat nárokům
výuku obzvláštní zřejmě
1711,
jezuitského
důraz.
případě
nemohly
který, jak známo, kladina školní
Projekt nového gymnasia byl realizován roku
plánů
podle
řádu,
v žádném
a pod vedením Kryštofa Dientzenhofera,
za pomoci zednického mistra Tomáše Haffenneckera. I zde však, co se týče účasti těchto mužů,
nepanuje úplná jistota. Stavba, která zde tehdy částí
vyrostla, byla pouze menší gymnasIa,
dokončené
Dientzenhoferem, průchozím
Ke
li osazení části
synem přes
obloukem
stavbě
v
budoucí rozsáhlé budovy jezuitského
letech Kryštofa
Budova
byla
nepočítáme
kostela se malostranští jezuité znovu vrátili,
dokončené
(r. 1713) a položení dlažby v Stavět
se
začalo opět
podle zcela
jejichž autorem byl Kilián Ignác Dientzenhofer. Ten se též
zúčastnil závěrečných
jednání s malostranským magistrátem, kde byly
dohodnuty veškeré záležitosti, týkající se stavu zbořením původní
provizorní
Ignácem
ulici propojena s domem profese.
schodů před průčelím
plánů,
Kiliánem
Dientzenhofera.
chrámu (r. 1721), až v roce 1737.
nových
1724-27
gotické
dřevěná
věže
vztyčením
a
nové
věže.
Na dobu mezi
měla
být zhotovena
(též podle návrhu K. I. Dientzenhofera), která
měla
stát mezi dolní branou profesního domu (ta byla podle všeho na jižním konci
východního
nedochovalo dost v
podstatě
křídla)
a
dokumentů,
závěrečná
dnešním
domem
čp.
3.
Bohužel
se
ve kterých by bylo zaznamenáno, jak tato
etapa výstavby chrámu sv. Mikuláše krok za
krokem probíhala. Z .tzv. Litterae Annuae, jezuitských
výročních
a
trienálních zpráv, které byly veškeré
řádové
příslušných provincialátů
generalátu, se dozvídáme, že v roce
1745 se stavba
a
presbytáře
římského
i
věže
instituce povinny zasílat do
dostala již na
úroveň
hlavní
římsy
profesního domu. V roce 1750 pak už tyto dosahovaly do takové výše, že se lidé obávali jejich
zřícení.
Stavbu dokonce musela prozkoumat
32
komise, sestávající ze že žádné ještě
nebezpečí
měst,
která ale seznala;
zavěšeny
věže, ačkoliv
8 . . července
zvony.
1751
byla
klenba spodní kopule a zanedlouho (23. 10. 1751) i klenba
souběžně
lucerny;
všech pražských
nehrozÍ. V tomto roce byly již také do
dokončena,
nebyla
dokončena
stavitelů
závěrečných
dospěla
ke svému vrcholu také účast
pracích je doložena i
věž.
Při
těchto
políra Jakuba Mandelíka, který
se sám postaral, aby jeho jméno bylo známo i budoucím generacím, když v podkroví kostela vyryl do zdi nápis: Jakub Mandelík, polír tohoto kostela, 15. zemřel
s
převzal
zřejmě předtím během
italský architekt Anselmo
autorovy nemoci již po
vedl. Roku 1752 byla· kopule pokryta dokončeny
v letech 1752-56 pak byly presbytářem,
zedník,
1752. Po K. I. Dientzenhoferovi, který
18. prosince 1751, stavbu
Luragho, který ji čas
října
měšťan,
měděnými
nějaký
pláty a
někdy
i zbývající práce: spojení lodi
poslední úpravy· a výzdoba zvonice. Spor o ni znovu
propukl koncem roku 1749, kdy si zástupci obce vynutili její prohlídku, při
způsobem
které zjistili, že jezuité zásadním
a v mnoha bodech
porušili podmínky smlouvy. Proto roku 1752 malostranští zformulovali všechny své požadavky a jejich
splnění.
Bylo potvrzeno, že
tudíž nemají právo
označit
na žádnou samostatnou čtyř vstupů,
následně
věž
opět jasně
si soudní cestou vynutili
je majetkem obce a že jezuité
jí vlastním monogramem a nemají právo ani
část věže.
Dále bylo
věže
které vedly do
jezuitům nařízeno,
aby
tři
ze
z profesního domu, nechali zazdít a
schody, které vedly od vstupu obecního, dovedli až k vrcholu, aby byl malostranským
umožněn
zařídit
pohodlné obydlí pro
ve
věži
všechny strany.
Úplného
přístup
k jejich orloji. Navíc byli povinni
vítězství
roku 1773, kdy byl jezuitský
řád
hlídače
pak
a zajistit mu výhled na
malostranská obec dosáhla
zrušen a kostel sv. Mikuláše se stal
farním. Roku 1783 museli kostel opustit také jezuité, rozsáhlé
kryptě,
pohřbení
ve zdejší
do níž byla nyní uložena stará guberniální registratura
33
a archiv. Budovy profesního domu a gymnasIa do státních v
rukou,
průběhu času
byly
zadaptovány
se staly sídlem celé
přešly
se zrušením
k administrativním
řady
významných
úřadů
účelům
Jejich první vlna, která kromě
konzervačních
paradoxně
také vážné
přistoupit
proběhla
k
I.
září
průčelí,
ošetřilo,
rozsáhlejším opravám.
v letech 1925-29, s sebou
prací, opravy nebezpečí.
několika
a
a institucí.
Po 19. století, které budovu kostela sv. Mikuláše pouze bylo už ve 20. století nutno
řádu
zajištění
přinesla
fresek apod.
1925 vypukl totiž v helmici
věže
požár, který se pražským hasičům podařilo zdolat až po třech a půl hodinách. I3 Příčinou byla, stejně jako při požáru Národního divadla, zapomenutá
klempířská
kamínka.
Generální oprava byla provedena
v roce 1955, další pak zahájena v prvním roce nového tisíciletí.
34
PŘÍLOHA I.
35
Příloha
1: Historie
Obr. 1.: Pohled na Malou Stranu od jihu, po polovině 16. století. Detail tzv. Vratislavského pohledu na Prahu z dílny J. Kozla a M. Peterle z Annaberku. Mědiryt z roku 1562.
Obr. 2.: Pohled na Malostranský rynk s rotundou sv. Václava za kostelem sv. Mikuláše začátkem 17. století. Detail prospektu Prahy od Jiljího Sadelera z roku 1606. Mědiryt zhotoven podle obrazu Filipa van den Bosche, též z roku 1606.
Obr. 3.: Pohled na Malou Stranu za vpádu Pasovských roku 1611. století zhotovený podle soudobé rytiny.
Mědiryt
z poloviny 16.
Obr. 4.: Pohled na Malou Stranu od severu, po polovině 17. století. Kolorovaná perokresba zhotovená někdy v letech 1659 -1665.
Obr. 5.: Pohled na Malou Stranu od jihu v poslední čtvrtině 17. století. Detail prospektu Prahy od Folperta van Ouden - Allena. Mědiryt z roku 1685. Pozn.: Tento obraz nazachycuje skutečnou podobu tehdejší Malé Strany. Budovy určené k demolici autor nezobrazoval, naopak rozestavěné budovy zobrazil jako již dostavěné. V některých případech vycházel ze stavebních plánů, jindy se řídil pouze vlastní fantazií.
Obr. 6.: Pohled na Malou Stranu z Petřína kolem roku 1740. Detail prospektu Prahy od Bedřicha Bernarda Wernera. Kostel sv. Mikuláše je zde zachycen tak, jak vypadal bez věže a kupole, jejichž stavba probíhala v letech 1737 - 1755.
.. K: . ~.~. ·o··~ Q
OCl
...
.
~.
~
ť ;
~~
......
!
·oooooooooooog O O O O
Obr. 7.: Malostranský rynk. Plán z roku 1768 jako příloha žádosti vojenského velitelství o bud od strážnice. Státní archiv v Praze, sign. R 558.
přemístění
Obr. 8.: Malostranský rynk roku 1769. Detail "Orthografie Prahy" od Josefa Daniela Hubera. Tušová kresba ve Vídni.
Obr. 9.: Malostranský rynk roku 1790. Kolorovaný mědiryt J. Balzera podle kresby Leopolda Paukerta.
Obr. 10.: Malostranský rynk za korunovačního průvodu Leopolda II. v roce 1791. Mědiryt . Kašpara Plutha a Františka Hegera.
Obr. ll.: Vlašské (horní malostranské) náměstí s korunovačním průvodem Leopolda II. v roce 1791. Mědiryt Kašpara Plutha a Františka Hegera.
Obr. 12.: Malostranský rynk a okolí. Plán z roku 1791.
Obr. 13.: Malostranský rynk od severu v roce 1794. Mědiryt Kašpara Plutha podle kresby Filipa a Františka Hegera.
Obr. 14.: Malostranský rynk s bronzovým pomníkem maršála Václava Radeckého v roce 1872. Anonymní fotografie. Pomník odstraněn v roce 1918 a umístěn v lapidáriu Národního muzea.
Obr. 15.: Kostel sv. Mikuláše a rotunda sv. Václava v rekonstrukci zachycující jejich podobu na počátku 17. století. Pohled ze severní části náměstí. Ilustrace Theodor Pisch, 1983.
Obr. 16.: Kostel sv. Mikuláše s okolní zástavbou v rekonstrukci zachycující jejich podobu na počátku 17. století. Pohled z horní (západní) části náměstí. Ilustrace Theodor Pisch, 1983.
II. ARCHITEKTURA A) OBECNÁ CHARAKTERISTIKA
Straně
Stavba kostela sv. Mikuláše v Praze na Malé nejvýznamnější zároveň
článkem
ve vývoji evropské barokní architektury.
že tato stavba - dílo Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna
Kiliána Ignáce
Dientzenhofera,
ve
svém
základu
vychází
Guarinim
a
Francescem
Borrominim.
Dientzenhoferové však dokázali tyto ideje pojmout rozvinout je a ač
stavba, etapách,
utvořit
mužů
je dílem dvou
tvoří
jedinečné
tak zcela
z
Otec
a
tvůrčím způsobem,
časově
vzdálených
dokonale kompaktní celek. Dílo se jeví dokonalé a zdá se, architektů,
byla by rázem
jeho dokonalost ta tam. Sílu architektury kostela sv. Mikuláše pak jeho zasazení do terénu, který se nezvykle a dosti směrech
svažuje hned ve dvou z
několika skutečně
stavba
utváří
syn
dílo. Pozoruhodné je, že
a vznikala ve dvou
že kdyby stavbu zhotovil jen jeden z dvojice
umocňuje
idejí
především
architektury vrcholného baroka italského, reprezentované Guarinem
mezi
díla evropské architektury vrcholného baroka a je také
důležitým
Můžeme říci,
řadí
se
s
a
umožňuje
prostředím,
v
němž
je
umístěna
Strany. Dochází zde ke spojení
zdánlivě
vytvářejí
působí
hluboký dojem. Stavba
je také soulad, který -
s
nesourodých
jaksi
výrazně
tak pozorovat stavbu
Důležitý
neobvyklých pozic.
ještě
prostě
a
prostředím
celků,
Malé
které ale
zároveň vznešeně
a vzbuzuje dojem, jako by to ani nebylo dílo lidských rukou a my nehleděli
na
město,
podobu zcela v této
krajině
ale na
přirozeně
stavbou
-
nějakou
krásnou krajinu, která získala svoji
utvořena
mimořádného
přírodou.
Kostel sv. Mikuláše Je
panoramatického významu.
36
Stavba kostela je situována v nároží malostranského jezuitského komplexu (což se dá objektů),
tvoří
označit
souborů
k východu. Stavba také
do tvaru
na západ,
kněžiště
základní znaky Uednolodí s
bočními,
lodě otevřenými
tradiční
naplňuje
jezuitských
půdorys
celou jeho jižní stranu a uzavírá tak
obdélníku. Její orientace je
do
za typický znak
-
průčelí směřuje
kaplemi, nad nimi okna a empory),charakteristické
pro jezuitské kostely, jejichž podoba je
určována
římským
kostelem
II Gesú 14, který všem ostatním slouží za vzor.
Kostel sv. Mikuláše je stavbou úctyhodných
rozměrů.
Kupole i
věž
jsou obě vysoké 79 m. Kupole má v průměru 20 m. 15 Světlá výška v
místě
lucerny je 56,7 m. Výška do vrcholu kupole je
přes
49 m. Hrana
římsy mezi pandantivy a tamburem je ve výši 27,4 m. Čelní ,štít dosahuje
do výše 40 m. Kostel je 61,5 m dlouhý a 26 m široký.
37
B) HLAVNÍ (ZÁPADNÍ) PRŮČELÍ
Průčelí patří
kostela sv. Mikuláše, které je obrácené nejvýznamnějším
k architektonicky
konvenční
římského
schéma -
průčelí
částem
členěné
je trojosé,
této
či předchůdci.
uplatňovali
dojem neklidu a pohybu hmoty. Síla tohoto dojmu je
oblouků dostatečný
a konvexních
Jeho
veškeré
současníci
Dientzenhoferovi
vlnivé (konkávkonvexní) modelaci, v níž se autorovi
kostela, která poskytuje
stavby.
zastiňující
Výjimečnost průčelí spočívá především
šíří čelní stěny
na západ,
do dvou etáží a štítu
typu - zde dostává dosud nevídanou podobu
koncepty ,které na fasádách
směrem
v jeho mohutné podařilo
navodit
umocněna značnou
proudění střídavě
konkávních
prostor. Jistou inspiraci pro toto dílo
Kryštofa Dientzenhofera (budeme se držet dominujícího a sílícího názoru odborníků,
že to byl on, kdo je jeho autorem)
zřejmě
představovaly
fasádové kompozice Guarina Guariniho, zejména jeho nerealizovaný projekt
kostela
P.
Marie
theatinů,
malostranských
a
Oettingské, případně
určený
pro
blízkou
kolej
též kostel S. Carlo alle Quattro
Fontane v Římě, jehož autorem byl Francesco Borromini. V dílech obou těchto
italských
architektů můžeme
také pozorovat jistou
kterou zde ale Kryštof Dientzenhofer ve všech ohledech
Po
výše
uvedené
přejdeme
nyní k jeho
zaměříme
na
tři
základní
podrobnějšímu
- tedy na
stěnu přízemí,
Přízemní část průčelí působí
i
dvě
rozboru.
překonává.
průčelí
chrámového V
něm
se
postupně
horizontální pásma, na která je fasáda pomocí
přehledně rozčleněna
přispívají
charakteristice
dynamičnost,
dojmem
patra a štítu.
značné
mohutnosti, k
dvojice masivních monolitických
38
říms
sloupů
čemuž
kruhového
r
Il l! t
průřezu s hladkými dříky a iónskými hlavicemi. Sloupy jsou postaveny zdůrazňují mírně
na koso po obou stranách hlavního vchodu a střed
stěny.
průčelí
Tato je pak v souladu s celkovou podobou chrámového
silně
oblouků
v
plasticky
bočních
ose. V každé ze Hlavní,
tří
ve
zvlněna.
Zvlnění
středové
os se pak nachází jeden portál.
středu
umístěný
portál
rámovaný
nástavec,
vjehož
je
pravoúhlý,
nezvykle
jejíž rovná horizontální linie
V nadpraží je
zde má podobu konkávních
osách a konvexkonkávní vlnovky v široké
ostěním,
profilovaným římsou,
vysunutý
s kamenným
vykrojenými
uprostřed přechází
a
v mírný oblouk.
umístěna
ploše je
pilastry
kovová
deska
s latinským nápisem: "Franciscus Carolus Liebsteinsky Sac: Rom: Imp: Comes a Kolowrat" (František Karel Libštejnský, Svaté hrabě
z Kolovrat). O málo výše je pak
znak rodiny
Kolovratů,
Předpokládá
hrazena.
umístěn
prostředků
z jejíchž
říše
římské
také kamenný plastický
byla podstatná
část
stavby
se, že autorem rodového znaku je vynikající
kameník Jakub František Santini - Aichl, bratr slavného architekta Jana Blažeje Santiniho - Aichla, jemuž Kryštof Dientzenhofer kamenické práce na kostele sv. Mikuláše
svěřil.
Když tento již roku 1709 umírá,
nahrazuje jej Giovanni Pietro della Torre - kamenický mistr na Starém Městě
pražském.
Postranní portály, které jsou
znatelně
i ony jsou zarámovány pilastry a však v
autorově
podobu.
portálů
římsou.
variantou
římsy
především
(mušle a pásy z akantových
výjimečným
listů) umístěné
nepůsobily
římsy,
dojmem, kdyby nad nimi nebyla
které jsou
přírodními
v supraportách.
umístěna
články
odlišnou
výzdobě
postranní portály samy o
39
pravoúhlé a
poněkud
nad hlavním vstupem. K
jsou pak navíc použity také dva prvky s
zdobnost by však
rovněž
Tyto architektonické
snaze o velkou pestrost dostaly
Zajímavé jsou svým tvarem
složitější
nižší, jsou
bočních
motivy
Přes
sobě
svoji
nikterak
velká prosklená
okna. Ta jsou
zakončená stlačeným
obloukem a mají v
podstatě
totožné
rozměry
jako pod nimi
umístěné
stranách
přízemní stěny
dva dlouhé úzké vertikální pásy, které jako by
neměly
tendenci
centrálního
vstupního
konkurenčního
středu
podřídit
se
vchody. Tímto spojením vznikají po
obvyklému Boční
prostoru. středové,
vztahu ke
dominantnímu
osy
se
zde
postavení
dostávají
takže pozornost se obrací
buď
do od
ke stranám nebo naopak. Okna j sou po stranách zdobená motivem pásů
volut a akantových zalamovaná
římsa.
Ta
a navrchu jejich oblouk kopíruje profilovaná
tvoří
štít s hladkým klenákem ve
pásů
originální,
půvabný
opatřeny
kovovými
dveřmi,
středu.
Hlavní i oba postranní vchody JSou které jsou pomocí
zároveň
velmi prostý, ale
s ozdobnými nýty
rozděleny
v
kosočtvercová
pole, zdobená motivem páskové ornamentiky. Ke každému vstupu pak vede
schodiště.
žulové
schodišť
Pomocí
s problémem svažujícího se terénu v horní schodiště
jsou založená na
půlkruhový.
Překonání
počtem schodů,
má 6,
středové
třech
se části
architekt náměstí.
vyrovnal Obě
boční
stranách šestiúhelníku, centrální má tvar
terénní nerovnosti je pak dosaženo rozdílným
který jižním 8 a pravé
směrem narůstá
boční
12
schodů.
tak, že levé
boční schodiště
Zatímco to levé leží
poněkud
stranou, je středové s pravým bočním ve spodní části propojeno. Úhel, pod kterým schody stoupají, není před
západním
průčelím
funkčnosti. významně
Je
však
především důležitým
nakročen směrem
do
podmaňuje
náměstí,
nakročení působí
zde doma a jehož
vůlí
značné
schodiště
ploše. Význam
rozhodně nespočívá
pouze v jeho
architektonickým prvkem, který se
podílí na celkové monumentální
Kostel, který si zcela
V tomto
ostrý, a tak se celé
rozprostírá na dosti
schodiště
hlavního chrámového
příliš
podobě
kostela sv. Mikuláše.
veškeré své okolí, zde stojí jakoby
a to tak, jak je mu to nejvíce pohodlné.
zcela
svobodně
se celé okolí
řídí.
40
a
suverénně
jako ten, kdo je
Upřeme-li
znovu
svůj
pohled na celek
přízemní stěny průčelí, měli členění
bychom si též povšimnout jeho zarámování a vertikálního pomocí
pilastrů
umístěných
(celkem
sloupů
čtyř)
něco
a o
čtyř).
(také
středové části
výše popsaných, v
Stěna
přízemí
je
z každé
strany
zarámována jedním na koso postaveným nárožním pilastrem. Ty pak pomocí dalších dvou proti lehlých stejně
Všechny pil astry,
bohatě
profilovanou
v balkon
zábradlím,
sloupů.
jejichž
Více informací o
práce, která se
věnuje
některých
nemá v
umístění
umělecké
místech
(na
kladí s
osy.
výrazně předsunutou
Ta
uprostřed
nesený
mohutnými
krajích podlaží.
plastickými čtyř
čtveřicí přízemních
sochách se uvádí v
výzdobě.
přechází
na podstavcích sochy
koresponduje se
zmíněných
půdorys no u křivkou přízemního konvexně,
obě boční
římsou.
spočívají
konzolami. V zábradlí balkonu učitelů,
spočívá
kordonovou
s kuželkovým
církevních
rámují
jako sloupy, jsou hladké s iónskými hlavicemi.
Na sloupech a pilastrech potom a
pilastrů zároveň
Zvlnění
balkonu)
třetí části
mezi patrové shodný
Křivka římsy
této
římsy
průběh
s
je zde prohnutá
což v kombinaci s konkávním prohnutím, které se nachází pod
ní, vzbuzuje
při
pohybu diváka pocit mohutného
vlnění
a proti
sobě
jdoucího pohybu hmoty.16 Charakteristikou kordonové římsy a balkonu pak již plynule
přecházíme
Průčelní stěna ztvárňuje
,
přízemí.
poněkud
V
bočních
do vyšší,
středové části.
druhého podlaží, taktéž složitější
silně
plasticky zprohýbána,
pohyb, než jaký se odehrává na
osách se zde, tak jako o patro níže, opakuje identické
konkávní prohnutí, po kterém však dochází k ostrému ústupu, středové
stěně
čímž
se
pole propadá do hloubky. Hlavní konvexkonkávní vlna, která
středovým
polem probíhá, se tak
poněkud osamostatňuje,
výraznější.
41
a stává se tak
Namísto třemi
tří portálů,
které otevírají
bočních
hladkými okny. Okna v
přesahují
ta, která jsou v
Zaklenuta jsou pilastry.
silně
přízemí
stlačeným
zakončeny
Ty jsou
přízemí,
je
stěna
otevřena
patra
osách svou výškou o
něco
posazena nad vedlejšími portály.
obloukem a po stranách rámována nikoli
hlavicemi,
vztyčenými
nýbrŽ
volutami, na které dosedají oválné záklenky oken. V suprafenestrách umístěny
jsou
kartuše s akantovým ornamentálním rámcem a vše je
završeno výraznou, Zmíněná
silně
okna,
ač
s obrovským oknem ve
značně
rozměrná,
středovém
proto nad obloukem okna
segmentově
obloukem, který hlavní
Díky své velké ploše centrální okno prosvětlení
vůbec
měřit
přesahuje
výšku
nemohou se
poli. To svojí výškou
druhého podlaží a narušuje tak horizontální
půlkruhovým
římsou.
profilovanou a zprohýbanou
křivku
hlavní
římsy,
která se
vyklání. Okno je zaklenuto
římsa
ve svém
vyklonění
výrazně přispívá
kopíruje.
k nadstandartnímu
chrámové lodi.
Ve vertikálním
členění
oproti nižšímu podlaží k
průčelní
určité
stěny
proměně.
druhého podlaží dochází Mohutné zdvojené sloupy
hlavního portálu jsou zde nahrazeny podle principu redukce plastických prvků směrem
nahoru plochými vystupujícími pil astry, jejichž hlavicejiž
nejsou iónské, ale kompozitní. Na pilastrech pak římsou.
rytmu ,
l
římsu,
Ta je
opět výrazně předsunutá
rozmístěné
spočívá
a podpírají ji v
kladí s hlavní
poměrně
hustém
konzoly, které zde plní také funkci dekorativní. Na
která kopíruje složitý pohyb
průčelí,
pak navazují
tři
štítové
římsovité oblouky (v každé ose jeden), které jsou kryty prejzovými
taškami. Oblouky jsou vedle zvlnění průčelí)
půdorysnéhoprohnutí
navíc prohnuty
ještě výškově
a
(taktéž kopírujícího
tvoří
jeden z hlavních
plastických akcentů průčelí. 17 Ve velkém centrálním oblouku je pak zasazen plastický štít s dvouhlavým orlem s korunou - znak habsburské
42
českých králů
dynastie, která v osobách celého jezuitského areálu
Třetí
zaštiťovala.
průčelí
podlaží
stavbu kostela sv. Mikuláše
tvořeno
je
především
kterým je skryta velká sedlová, prejzy pokrytá pak
ještě
nacházejí v
bočních
osách
které jsou posledním nejvyšším opatřeny
mohutný štítem, za
střecha.
Vedle štítu se zde
umístěné konkávně
článkem
prohnuté atiky, rizalitů.
postranních
Jsou
balustrovým zábradlím a ze stran osazeny pískovcovými čtyř
sochami
světců
(více
k sochám v
části
věnující
umělecké
se
výzdobě).
Štít do značné míry opakuje složitý pohyb, který je vidět na stěně křivka
nižšího podlaží, ale vlnivá středovou část doplňující;
se zde omezuje pouze na jeho
a nikoli už na postranní
jsou
něco
o
zatlačená
do
křídla.
Jejich úloha je pouze
pozadí,
částečně
krytá již
popsanými atikami a prostá zdobení. Spirálové závity, tzv. voluty, které se na
křídlech
středové části
dominující
Zajímavé je, že štít způsobují
lehkosti. To
umístěny
obvykle objevují, jsou zde
po
stranách
štítu a jsou pouze drobné. přes
působí
svoji mohutnost
subtilní
mělké
značné
dojmem
pilastry, jimiž je plocha
členěna
a které svým zdobením (motiv splývajících
pletenců
poněkud
K dojmu lehkosti pak
ztrácejí svou povahu nosných
přispívá rozměrná
nika, zaujímající výsostné postavení v samém
štítu kostela, v níž je zasvěcen. zůstává
částí.
umístěna
Nika svojí výškou
nepřerušen
listů)
akantových
ještě
středu
socha sv. Mikuláše, jemuž je kostel
přesahuje
úroveň
a plynule probíhá jejím
architrávu, který však
půlkruhovým
zaoblením.
Čtvrtkulová klenba výklenku - tzv. koncha, je pak zdobena velkou mušlí.
Vrchní podobou
část
řadí
štítu
tvoří
mohutný
římsovitý
k výše popsaným štítovým
nástavcům
jím probíhá ona konvexkonkávní vlna, kterou
43
fronton, který se svoj í prvního patra. Také
můžeme
sledovat v celé
středové
ose chrámového
umístěn rozměrný
v
němž
a
třemi
průčelí.
štukový dekorativní rámec,
je vsazen znak jezuitského hřeby.
Do plochy frontonu je v jejím
řádu
tvořený obláčky
- písmena IHS,
Na temeni frontonu jsou pak
svícny s plameny
z
měděného
plechu,
středu
a paprsky,
doplněná křížem
vztyčeny
čtyři
které jsou zde
kamenné
"zažehnuty"
v souvislosti s vysokým, silně zlaceným křížem, umístěným v samém středu.
44
C) JIŽNÍ PRŮČELÍ
Jižní
průčelí
je
tvořeno stěnou věži
zasunuta do pozadí. O o
něco
lodi,
níže. Fasáda lodi je dvoupatrová a je
členění
horizontální členěna
silně
průčelí
zvlnění.
Tato
kostela ostatní
menší
v barokní stěny
následném
její celek. Tento
poněkud částech
výrazné
půdorysné
a chybí jí
plně
pak
římsy; vertikálně
Ve srovnání s fasádou
méně členitá
architektuře,
vysokým soklem,
se svažujícím terénem. Její
pilastrů.
výraznost
odpovídá
který ve snaze o
přístupu
zdůraznění čela
jaksi "zanedbává".
podrobnějším
často
méně
rozboru nebudeme již postupovat podle
zaměření
vzoru užitého výše (postupné podoba fasády zde
opatřena
především dvě
je daleko prostší, jej í
uplatňovanému
Při
obstarávají
pomocí oken a množství
hlavního
a kupole, která je
a kupoli je pojednáno v samostatných
kterým se architekt vyrovnává se
je
věže
na jednotlivá podlaží),
vybízí k tomu, abychom se spíše
svázaný
přístup přispěje
v tomto
neboť
soustředili
případě
na
k lepší
přehlednosti.
Jižní dvěma
stěna
lodi se skládá z osmi os, z nichž každá je
okny. Výjimku
tvoří
pouze osa
číslo
sedm
západu), procházející transeptem kostela, v které bylo přízemní
okno
přeměněno
Některá
z oken
nacházej ících se v Z oken
vedou patře,
umístěných
na niku, do níž byla
do
kaplí
v
přízemí
a ostatní do prostoru v
přízemí
se
(počítáme-li
od
původně umístěné
umístěna
lodi,
otevřena
jiná
socha Víry. do
empor,
kněžiště.
především
dvojice
nejzápadněji
položených, vedoucích do kaple sv. Anny, svojí podobou vymyká. Okna jsou výraz'ně nižší a také namísto stlačeného oblouku jsou zaklenuta obloukem
půlkruhovým.
Aby jejich
45
odlišnost
nepůsobila
rušivým
dojmem, je do
značné
do jedné linie
umístěné
římsou
a
zákonitě
míry utlumena tím, že maj í s ostatními totožné a římsy.
nadokenní
vznikl,
Je
Prostor, který tak mezi oknem řešen
pak
s
dekorativního architektonického rámce a akantem
uplatněním
ověnčené
jemného
kartuše.
Okna vedoucí do ostatních postranních kaplí se pak vedle své výšky a
způsobu
zaklenutí
vyznačují
zarámováním
vlnovkou profilované nadokenní dvě přízemní
Zbylá
mezi nimiž je
umístěn
něco
okna, vedoucí do východního
již
římsový
vyšší
pilastry a prostou
římsy.
zmíněný
oblouk
závěru
nepříliš
opatřený
podstatné odlišnosti
výrazným klenákem a jinak
zdobené suprafenestry). Uvedeme-li je však do souvislosti se vedoucími do do
značné
presbytáře
několika
samostatné
průčelí.
Z
v úrovni druhého podlaží, vystoupí
míry samostatný trojosý celek -
podpořen
oněch
tří
architektonickými
hořejších
dvě
především
dvě
před
námi
prvky,
v
podstatě
který se,
jeví jako
stěny presbytáře
prostřední.
Vyčnívá
se
jak svojí
vázy na podstavcích, lemující
zdobenou suprafenestru. Ze shora vše zaoblená
okny
zcela odlišnou bohatou výzdobou. Té dominují
karyatidy po stranách a
jemně
třemi
boční stěna kněžiště,
oken prolomených do
v rámci svého podlaží nejvíce liší to výškou, tak
kostela,
výklenek se sochou Víry, vykazují
v porovnání s výše uvedenými okny jen (mají o
mělkými
římsa,
která. je
elegantně
na
koncích
volutkami. Okna po stranách se od ostatních v
bohatě
završuje velmi subtilní, zakončena patře
liší
drobnými
výraznějšími
suprafenestrami. Okna empor, kterými se uzavírá tento nikterak neliší. Jsou zaklenutá
půlkruhovým
koso postavenými pilastry a výraznou, římsou.
V suprafenestrách mají
silně
výčet,
obloukem, rámovaná na
profi1ovanou a zprohýbanou
umístěny ~artuše.
46
se již mezi sebou
předesláno,
Jak již bylo v úvodu této podkapitoly v
členění
Ty
stejně
průčelí
jižního
římsy
jako
za roh zcela plynule prostřednictvím
nejprve
v
spatřujeme
přecházejí
patře
V
průčelí,
na západním
přízemí
subtilnější
pak
a okny také pilastry.
na jižní. Tato plynulost je
pilastrů.
nárožních
řádu,
iónského
římsami
mají spolu s
velký význam
tedy
pilastry
odkud
umožněna
opět
vidíme pilastry
řádu
kompozitního.
Všechny jsou hladké. Celková pestrost, kterou se exteriér kostela vyznačuj e,
sv. Mikuláše
architektonických pilastrů
zde tak
článcích
kladí
zakončená
zdůrazňuj
í
přecházejí
čtyři
nárožních
(čtyři
konečně
dvoj ice) a
střed stěny presbytáře.
mezipatrovou a hlavní
římsou.
římsu,
Všechny nesou pilastrů
V prodloužení
vystupují krátké lizény,
i do balustrády zábradlí.
Zaměříme-li
rozlišit
zmíněných
pilastry
pak na ploše atiky, dosedající na hlavní které
svislých
v každém podlaží sledovat
(pouze dva), ve dvoj icích
i dva svazkové, které
těchto
na
jižní fasády. Vedle
můžeme postupně
samostatně
stoj ící
je zachována
se na horizontální
pásma -
dvě
členění
jižní
stěny
lodi,
hlavní (první a druhé podlaží) a
dvě
můžeme
vedlejší
(sokl a atika). Stěny přízemí
římsami,
průčelí.
i patra jsou
které, jak již
Jejich
ukončeny
řečeno,
podrobnější
výraznými a
zalomením
rozbor se nachází v
silně předsunutými
přecházejí
ze západního
předcházející
podkapitole
a zde jej doplníme pouze ve dvou bodech, týkajících se korunní Ta je
téměř
po celé délce kryta prejzy. Tento prvek průčelí,
z hlavního
římsových frontonů.
tentokrát
z
oněch
Velkou anomálii pak
opět
plynule
mohutných představuje
římsy.
přechází
zprohýbaných ten úsek
římsy,
který se nachází ve středové ose stěny presbytáře. Římsa je zde více předsunuta
a
spočívá
na ní štít, kterým je trojosý celek
stěny kněžiště
završen. Štít má podobu dvou dosti krátkých a masivních, ale ladně
47
umístěn
prohnutých, profiIovaných vlnovek, meZI nimiž Je
mohutný
podstavec nesoucí sochu Krista. Také soklu s atikou je východním
směrem
třeba
oken,
je z velkých kamenných
ústících
jednoduchou
do
kostelní
činitelem
kvádrů
krypty.
oddělenými)
něm
stěny
míře uplatňuje
po celé délce lodi, odkud zase
Ozvláštněna
obohacujícím její vzhled.
a je v Od
vodorovnou polohu
prolomena celá přízemí
je
řada
oddělen
římsou.
Atika, která se v menší pokračuje
bližší pozornost. Výrazný, zajišťuje
zvyšující se sokl, který
celé stavby, je také významným Utvořen
věnovat
je,
vedle
kuželkového
páry atypickýéh
již na hlavním
přechází
zábradlí,
trojlaločných otvorů.
48
na
průčelí,
průčelí
sedmi
zde
východní. (lizénami
D)VÝCHODNÍASEVERNÍPRŮČELÍ
Pomineme-li průčelí
věž
a kupoli s lucernou, neposkytuje nám východní
část stěny
k pozornosti již mnoho prostoru. Podstatná trojicí
směrem
kostela sv. Mikuláše, které je obráceno
domů
na tomto
(čp.
místě, byť
podobě
v jiné těchto
15. století. Spojení
nevšední kontrast, který stěny,
Nevelká plocha
přimknutých
3-5),
domů
a
k
tvarů,
výzdoby,·
ničem
nepodobá
průčelím~
Bohatost
to vše se zde ztrácí.
Důvodem
nekryta, se
jednoduchého
provedení
zadavatele stavby, dosaženo v plné Provedení této
který
míře
stěny
profiIace je,
jak
usoudil,
vytváří
parametry této sakrální stavby. téměř
výše popsaným (na západ a na jih obráceným) členění,
přesně
nacházejí již od poloviny
s obrovskou hmotou kostela
zůstává
Vltavě,
je totiž zakrytá
kostela, které se
počtu,
ještě zvýrazňuje
která
patě
k
se
předpokládat,
dá
že velkoleposti
a podoba východní
v
stěny
rozhodnutí
kostela již bylo
už na tom nic
nezmění.
"v plném lesku" by v této situaci bylo plýtváním
času a zejména finančních prostředků,18 kterých bylo třeba také na
výzdobu interiéru.
Hlavním architektonickým prvkem východní rizalit, který je v horní ,
polovině
stěny
římsou členěný
je
s kompozitními hlavicemi a trojúhelníkovým štítem, do okno blížící se svou podobou samoúčelné
hlavního
- jeho drobné
oltáře
a
oknům
ač
má pouze
nasvícení
šíři
zasahuje
umožňuje boční osvětlení
totiž na
sv. Mikuláše. Dále se zde, jak bylo již výše atikou, na které,
nějž
kasulovým. Užití rizalitu zde není
"vykročení"
působivé
pilastrů
rámován dvojicemi hladkých
rizalitu,
vrchu
umístěné
předesláno,
sochy
setkáváme
spočívají tři
sochy
opět
světců:
[sv. Filipa, Immaculaty a sv. Judy Tadeáše. Severní polovina východní
II I
I I
I I: ,I li
~
I
49
I j
ff ~.
~
! I
stěny
je pak již zcela prostá,
oken. Zatímco nad jižní jen krátký
úsek
otevřená dvěma většími
částí stěny ční věž střechy,
sedlové
kryté
čtveřicí
a
malých
a kupole, nad touto severní je prejzy
opatřené
a
malým
sanktusníkem.
Zbylé, tj. severní, profesního domu a
průčelí,
zůstává
oválně
tak skryto
členění
velmi prosté. Jednoduché zaklenutých oken,
které se obrací do dvora bývalého před
fasády obstarávají
umístěných zároveň
Ve druhém
podlaží
JSou
lemována
jemně
čtvercovém
vystupujícím
jednoduchostí fasády se
neslučuje
vodorovné linie
opatřené
širokými
s vykrojením v horních rozích. Okna pod hlavní nacházejí se v
tři
římsou
klenáky a
šambránami
jsou pak nižší a
reliéfním poli. S celkovou
pouze mohutný a
bohatě
provedený
pískovcovýportál, jímž se sestupuje do prostoru krypty. Jeho v tomto
průčelí
z východního
však není
průčelí
původní
- byl sem
profesního domu.
50
je již
ve svislicích. V prvním
podlaží mají okna široké neprofilované šambrány uchy.
vnějšku,
pohledy z
přemístěn
umístění
až roku 1784
E) KUPOLE S LUCERNOU - EXTERIÉR
nejobdivovanější
Kupole malostranského kostela sv. Mikuláše -
dílo
Kiliána Ignáce Dientzenhofera, se zcela liší od té, kterou pro tuto stavbu vyprojektoval jeho otec Kryštof Dientzenhofer. Ten ve svém projektu soustředil
hlavní pozornost na vstupní
průčelí
přisoudil
a kupoli
pouze
vedlejší roli. Její podoba je zachycena na dochovaných barokních plánech -
nejlépe
řezu
na podélném
kostela,
Groenesteyn v Kiedrichu.
Měla
být jen nízká
s malou lucernou a celá
měla
být skryta ve
uloženém
v archivu
bez tamburu, pouze hmotě
střechy.
K její
přerušena
realizaci nedošlo, protože stavba kostela byla r. 1711
(pro
nedostatek financí), a když bylo po více jak dvaceti letech rozhodnuto v ní
pokračovat, původní
návrh již neodpovídal soudobým
přepracoval
Nový architekt Kilián Ignác Dientzehofer plány zcela místo toho, aby stavbu pomalu vedl k jejímu budování nové dominanty - kupole nevídaných
umístěna
Kupole je
požadavkům.
závěru,
a
chystal se k
rozměrů.
na vysokém tamburu, který je
členěn
pilastry
a osmi velkými okny. Okna jsou štíhlá, velmi vysoká a zaklenutá půlkruhovým štukov~m
se
obloukem. rámcem,
segmentově
subtilních stočen
do volut a v
uchycen feston
umístěnu
vytváří
profilovaný
přeponou.
čabrakovými
mělce
vystupujícím
trojúhelníkový
štít
Rámec má po stranách podobu
hlavicemi, pod oknem je v krajích
suprafenestře opatřen
téměř
pravidelně střídají
tato dvojice
s
jsou jemným,
nesoucím
zaoblenou
pilastrů
Opatřena
ozdobným klenákem, v
němž
je
klasicistní podoby. Po obvodu tamburu se okna
s dvojicemi hladkých
pilastrů
iónského
jeden sdružený pilastr, který má ve
vysokou ozdobnou vázu. Na hlavicích
Každá
středové mezeře
pilastrů spočívá
mohutného zalamovaného kladí, které je pro svou výšku
51
řádu.
prstenec
ještě děleno
římsou.
Vrchní
část
kladí je zdobena vlysem, v
němž
střídají jemně
se
vystupující štukové štítky s reliéfními rozetami. Na tuto dosedá v
samotná
důsledku
měděnkou. uplatňuje otevřeno
kupole.
Je
působení
atmosférického
měděným
pokrytá
část
plechem,
pak již
který
je
potažen zeleným povlakem - tzv.
Ozdobné pásy kupoli rozdělují na osm polí, v nichž se dosti
také
umělecko řemeslná klempířská
oválným
vikýřem,
který se díky
práce. Každé z polí je pak
tvarově
složitému rámci stává
dominujícím prvkem výzdoby kupole. V jejím vrcholu je
umístěná
nádherná lucerna, kterou je možno obejít po ochozu. Ten je obkroužen kovovým ozdobným zábradlím, jsou
umístěny
prostřídaným zděnými
dekorativní vázy.
Stěna
tvarováná
Ty podpírají měděná
zalamovaných definitivně
pásů,
římsu,
helmice.
I
shodě
s kopulí
odděleny
s užitím
lucerny je ve
taktéž prolomena osmi okny, které jsou tentokráte polosloupů.
sloupky, na nichž
na níž je usazena ne zcela obvykle ona
zdůrazňujících
završena tzv. Božím okem.
52
Je její
rozdělena
tvar.
Špice
pomocí báně
složitě
je
pak
F) VĚŽ
K
výjimečnosti
podstatnou
měrou
Mikuláše
přispívá
také jeho vysoká štíhlá zvonice. Ta je
umístěna
malostranského
kostela
sv.
v jihovýchodním rohu stavby, v blízkém sousedství chrámové kupole, Ač
s níž dosahuje shodné výšky 79 m. diametrálně
tělesa
odlišná
(subtilní
věž
se zde setkávají svou hmotou
a robustní kupole), vzniká tímto
spojením oku lahodící soulad. Pokud si odmyslíme jejich rozdílné parametry, musíme konstatovat, podobné. Proto
překvapí,
že
že
ještě
věž
do nedávna nebyl za jejího autora
považován Kilián Ignác Dientzenhofer, ale jeho
zeť
Anselmo Luragho. Dnes však je otázka autorství již můžeme
a z
Dientzenhoferů,
Také názor, který věže, ač
říci,
s jistotou
že
Luraghovi
tvůrčí
tvoří
nedílnou
součást
ucmístěný
podíl
alespoň
číslem
(čp.
prohnutými
stěnami
a její hmoty
Ve
shodě
je také ona je zasazen
opatřena
malý
556/111).
průčelím,
s jižním
supraportě umístěnou
fázi výstavby. ,. .
na horní
věže patří, počátku
části
že tato,
majetkem
Věž
směrem
je
opatřena
čtyřpatrová
na jehož dolním nároží se
portál
vlastním konkávně
s
k vrcholu ubývá.
vysokým soklem z kamenných
pravoúhlý
mladší
dokládá plastický znak Malé Strany,
nad jejím portálem, jakož i fakt, že je
popisným
spolehlivě vyřešena
závěrečnou
kostela, je od samého
skutečnost
- italský architekt
vypracoval
lze brát pouze jako spekulaci. K zajímavostem
malostranské obce. Tuto
v
věže
projekt
zatímco Luragho pouze vedl přiznává
nesmírně
s kupolí jsou si
s nahoru
rokokovou kartuší se
věž
kvádrů.
prohnutou zmíněným
nachází, Do
římsou
něj
a
znakem Malé
Strany. V prvním
patře
narážíme na nevšední architektonický prvek -
okosené rohy, jež jsou zde obloženy sdruženými pilastry. Okna jsou 53
zakončená půlkruhovým
velká,
klenák.
Rámována
jsou
frontonem. Patro je průčelí
z jižního
zaklenutím, v
pilastry
ukončeno
.
ně
hmotnější
polosloupů původně
přecházejí
i o podlaží výše, kde se ale
průčelí,
obočí.
řádovými světci.
Patro je
římsy,
římsy
hustě
drobných,
těch
v prvním
věrně
která se zde
podpěrných
osázených
šíři stěny
tu pokaždé zabírá celou
kde je tato
k obložení s použitím
pilastrů,
záměrem,
které je jeho
třetího
Zajímavým prvkem
a
části
spodní
dekoraci. Patro je ochoz
čtvrtého
Ve
z jižního
římsa
Podobně
korunována věži.
jako třemi
Velký oblouk
i její konkávní prohnutí.
patra se architekt znovu navrací střídání,
opět,
k
polosloupům.
patra je pak kuželkové zábradlí, které na průčelí.
čímž
také do
opět
ukončeno
věž
Opakuje se zde tak jisté provázání uskutečňováno
spodního soklu. Na
oken,
podobá dvojici
konzolek.
o patro výše
s celkem kostela, které je či
být
patře téměř
aby se v rámci pravidelného
vrátil
z atik chrámových
říms
přejímá
třetího
Na zkosených nárožích
pomocí
měly
opět přechází
která
mohutnými štítovými oblouky, je završena i zde na
přechází
tří párů těchto
hlavní. I zde je ponecháno její zdobení
průčelí,
na hlavním chrámovém
Okna se od
ukončeno římsou,
kde plní funkci
podobě
každého ze
vystupují v oblasti patek prázdné konzoly, které
osazeny
lidských
Uprostřed
polosloupy.
neliší, vyjma nadokenní
věže
přechází
plynule
jejich obložení - pilastry se posouvají více do stran a jejich místo
zaujímají
v
profilovaným
zase ze západního).
Okosené rohy prvního patra mění
věž
která na
středový
se objevuje
trojúhelníkovým
římsou,
,
(a na
a
němž
věži
značné
v nižších podlažích
se balustráda projevuje ve
míry kompenzuje jejich slabou
římsou,
na níž zde ovšem
spočívá
patra.
čtvrtém,
tj.
závěrečném patře
doznává
věž
znatelné
proměny.
Ztrácí se zde její konkávní prohnutí i okosené rohy a vzniká tak v
podstatě čtvercový půdorys.
Základna tohoto
54
čtverce
se pak
podstatně
čímž
zkracuje,
se
vytvářejí
podmínky pro existenci výše
ochozu. Ten je obkroužen
zděným
páry zdobených kovových
mříží,
stěn
typický, tvar, daný vybráním
polosloupům. prostřední
je
patra Každý
věnoval
z
oddělených
článkem
sloupky. Ochoz je nejvyšším
článků čtvrtého
zábradlím, jehož
rohů
umístěn přímo
dosedá kladí
architekt věže
méně
je
pozornosti
obložen
v nároží. Protože
netřeba honosnější
zakončené
složitě .
která je na koncích
stočená
článkem
závěru
unikátního
zcela dominují obrovské věže.
velkými
trojlaločnými vikýři
opatřen
koulí,
Poslední díl pak
z
níž
hned
více pak
třemi,'
stěna čtvrtého
těsné
z nichž
patra je
výzdoby. Na hlavice
polosloupů
vzhůru
tvarovanou
římsa,
římsou
vysoká
prohnutou
dá se
říci,
římsou,
je prvním
je usazen sokl, kterému
umístěné
ciferníky, tvoří
oknům,
středových
zvonice. Nad
stranách
projevuje její
blízkosti
do volut. Tato
černé
ještě
středovými
a zkosením nároží. Z vertikálních
velmi úzká, dostávají se polosloupy až do oken, kterým pak už
výplň tvoří čtyři
mezi sebou
zvonice, kde se
zmíněného
měděná
na všech helmice,
čtyřech
otevřená
a v rozích zdobená vázami. Její vrchol je
vyrůstá
zlatý
hrot
s paprsky
ověnčeným
monogramem IHS. Ve zvonici je 1576
umístěn renesanční
novoměstský zvonař
zvon Mikuláš, který odlil roku
Brikcí z Cimberka.
55
G) INTERIÉR
Mocný dojem, který vyvolává exteriér stavby, se nevytrácí ani ve
vnitřních
chrámových prostorách. Velmi silný hudební zážitek snad příchOzího působí
by odpovídal dojmu, jímž na Cl
křivek,
uplývání
článků,
deformace jeho vzdáleně
drobení
tušíme,
srůstání
a
pronikání
zanikání
skutečné
malířem,
a všechno to zákonité
do moci
geometrie,
která
těles,
určila
z oné
výstavou
představy
uměleckých
systému,
jejichž prostorové vymezení jen
v dálkách prohloubených
věčné
a
jejich
do nadzemské výše perspektivní malbou, hrůzou
architektonického
stěny
víření
nepřetržité vlnění
ono
spojování linií zakleté
dráhu.
naplňuje
diváka úžasem a skoro
velikosti Boží, která je tu
myšlenek nejrůznějších
otevřený
Prostor,
stělesněna
druhů. 19
úžasnou
Soudě
podle
vlastní zkušenosti, snad slova ohromení a pohnutí nejlépe vystihují, co člověk
cítí, ocitne-li se
Reakce
člověka
zatímco rozum čase
prvně
uvnitř
tohoto malostranského chrámu.
na silný vjem se zde odehrává v jeho pocitové oblasti, zůstává poněkud
stranou. Když se pak také on pokusí po
více uplatnit a podrobit prostor zkoumání, brání mu v tom nesmírná členitost
složitost a
interiéru, kde se ne a
bod. Tehdy své ambice opouští a pozici
opět
nedaří
přenechává
nalézt svou
nějaký
pracně
záchytný
vydobytou
citu.
tvořen
Interiér kostela sv. Mikuláše je postranními kaplemi, prostorným
hlavní Ca jedinou) lodí, osmi
kněžištěm
a obrovskou, nad ním
se zdvihající, kopulí. Loď,
která celému interiéru
na složitém
půdorysu,
ovály, položenými
který je
příčně
prostorově
dominuje, je vybudována
utvořen třemi vzájemně
se prostupujícími
k hlavní ose. Tento princip je také
pro podobu lodní klenby. Tu
tvoří tři
56
určující
elipsoidická kupolovitá klenební
dvě
pole .. Prvá
jsou
dílem
Kryštofa třetí
nepravidelnou valenou klenbou, a i
prostorově
9ástečně
liší,
dílem
českou
upravenou, tzv.
jednotlivá travé
Kiliána
bezprostředně
Dientzenhofera,
konstrukčně
- východní, které se
Ignáce
Dientzenhofera,
Současné
plackou.
zaklenuta
tvoří
navazují a
zaklenuto
podoby, kdy na sebe
tak jedinou celistvou
zvlněnou
plochu, bylo dosaženo až po smrti obou
odtesáním
příčných dělících pasů. Důvodem
architektů,
pro to bylo
a to
vytvoření ničím
nerušeného "plátna" pro vymalování velkolepé fresky. Celá klenba dosedá na
čtyři
páry mohutných na koso postavených
předsíně
valená klenba s Loď
předchází
průchozí
nikterak neliší (na rozdíl od dvou
konkávně
a
otevřené
Zbylé
bočních
prohnuté),
zaklenuté
(tři
umístěných
po stranách
dosti
při
konstrukčně
předsíně),
obloukem. Také v
způsobem
patře
plochou
umístěné
a interiér chrámu je proto
plackovitou
s trojúhelnými
empo~y
klenbou čelním
celek.
výsečemi
Její
klenba
a probíhá pod
jsou
podstatně
tvoří uzavřený,
má
podobu
ní velký
větší.
Kaple
od ostatního nízké
kupole
eliptický
ochoz.
Protilehlá kaple sv. Anny je nižší, bez ochozu, a má úzký vzniklý pronikem dvou
otevřeny
bohatě osvětlen.
(západní) kaple jsou oválné a
oddělený
jsou
vstupu a pod oknem -
z jedné strany velkým oknem a do lodi velkým
dvě
nižší
straně),
po každé
galerie. Kaple se od sebe
sv. Barbory, která je ze všech nejstarší, prostoru
kaplí
obdélníkové (v delších stranách -
půlkruhovým
obdobným
něco
hlavnímu interiéru. Výsledkem je zde
kostela se otevírá do šesti
podstatě
také u o
výsečemi.
nad kterými probíhají
v
vidět
složitý systém zaklenutí je
s kruchtou, jež
které jsou
řádu.
obloženy hladkými pilastry kompozitního Obdobně
pilířů,
půdorys
oválů.
Z východní strany je
loď
kostela
ukončena
obloukem, jímž procházíme do prostoru
57
obrovským
poněkud
půl kruhovým
odsazeného obdélného
kněžiště.
se
Jeho hlavní
středová část
třemi poměrně mělkými
pak
umístěny
čtyři
má
půdorys
v
podobě
velké kružnice
listy (rameny). V obvodu této kružnice jsou
dvojice monumentálních
pilířů,
které
tvoří
oporu
pro obrovskou kupoli, jež se nad nimi zdvíhá. Ta se zespoda nejprve opírá o
čtyři
pandativy,
pokračuje
vysokým tamburem,
obvodu osmi velkými okny, a v samém vrcholu je
58
otevřeným
osvětlována
po
lucernou.
PŘÍLOHA II.
59
Příloha
2: Architektura
Obr. 17.: Chrám sv. Mikuláše na Malostranském náměstí od západu. Foto J. Štene, asi 1930.
Obr. 18.: Kostel sv. Mikuláše, pohled od jihu.
Obr. 19.: Pohled od jihu, z vrtbovské zahrady.
Obr. 20.: Závěr kostela sv. Mikuláše a zvonice čp. 556/III. Pohled od východu. Snímek archivu SÚPP (1944).
Obr. 21.: Pohled na kostel sv. Mikuláše od kostela sv. Tomáše. Snímek archivu SÚPP (K. Plicka, 1943).
Obr. 22.: Detail zvlněného průčelí kostela sv. Mikuláše. Snímek archivu SÚPP.
Obr. 23.: Kostel sv. Mikuláše, pohled do lodi.
Obr. 24.: Kostel sv. Mikuláše, pohled do kupole.
Obr. 25.: Kostel sv. Mikuláše, pohled od kruchty k
oltáři.
Obr. 26.: Kostel sv. Mikuláše, detail empory v interiéru lodi.
Obr. 27.: Kresba kostela sv. Mikuláše a profesního domu od západu (Jaroslav Staněk, 1990). Pozn.: Dobře je zde patrný svažující se terén horní části náměstí. V levé části profesního domu patrné torzo průčelí zrušeného kostela sv. Václava.
Obr. 28.: Půdorys kostela sv. Mikuláše a celého areálu profesního domu archiv ÚDU AV ČR.
(čp.
2/III). Kresba
III. UMĚLECKÁ VÝZDOBA A) OBECNÁ CHARAKTERISTIKA Na
architektonickou
výjimečnost
malostranského
Mikuláše se zadavatelé stavby - jezuitský v oblasti
umělecké
nezvykle
silně
výzdoby. Ta se, v
podobě
řád,
kostela
sv.
snažili navázat také
množství soch, projevuje
již na exteriéru stavby, jejíž interiér pak
můžeme označit
za umělecky nejhonosnější církevní prostor barokní Prahy.20 Na výzdobu kostela, která se protáhla až do roku 1771, byly vynaloženy obrovské finanční prostředky
a podíleli se na ní
umělečtí řemeslníci.
60
přední
soudobí výtvarní
umělci
a
B) EXTERIÉR
Sochařskou
plastik
tvoří
výzdobu exteriéru
(popsaných
části:
v
několika
vedle
především
Architektura)
kamenných soch. 9 se jich nachází na západním
průčelí,
na východním.
hlavního
Sochy,
západním církevním
které
Otcům
zdobí
dekorativních
balkon
14
velkých
2 na jižním a 3 průčelí
patří
- zleva stojí sv. Ambrož s knihou a berlou,
sv. Řehoř Veliký s křížem o třech bře"vnech, sv. Jeroným, píšící do knihy (Vulgáta) a sv. Augustin s původních
hořícím
srdcem v pravé ruce. Jedná se o kopie
soch, zhotovených kolem roku 1709 asi v
dílně
Jana
Bedřicha
Kohla. Autory kopií, vzniklých v roce 1889, jsou Tomáš Seidan (levá dvojice) a Bernard Otto Seeling. O poschodí výše jsou dalšími
čtyřmi
sochami osazena atiková zábradlí. - zleva vidíme sv. Ignáce držícího knihu s písmeny ADMG, odkazujícími na heslo jezuitského maiorem Dei gloriam), dále sv. Petra s řádového
světce
sv.
klíči,
sv. Pavla s
Františka Xavarského
mečem
křížem.
s
řádu
(Ad
a dalšího
Privilegované
postavení v nice štítu pak zaujímá postava sv. Mikuláše se zlatými jablky na knize a s berlou v levé ruce. Celá tato v
dílně
jižním
J. B. Kohla, nejspíše do roku 1711. průčelí
ve
stěně presbytáře
_. v
Dvě
přízemí
pětice zřejmě
sochy jsou
vznikla
umístěny
na
v nice zasazená postava
Víry od Ignáce Františka Platzera (asi z let 1760-70) a v rozeklaném štítě
skulptura Krista od Roberta Platzera (po
Zbylé křížem
tři
sochy. na atice východního
s koulemi),
Immaculatě
průčelí patří
polovině
19. století).
(zleva) sv. Filipovi (s
(s lilií) a sv. Judovi Tadeáši. Jedná se o
kopie, zhotovené v roce 1889 Antonínem Procházkou, podle
originálů
I.
F. Platzera (z let 1753-4). Vedle
sochařských
uplatňuje umělecká
děl
se ve
štukatura.
61
výzdobě
exteriéru také
významně
C) INTERIÉR
Pompézním pojetím interiéru kostela sv. Mikuláše jezuité zcela dávají zapomenout na
původní
nenápadnosti, k níž se
řád
umění
Výtvarné
ideu co možná
hlásil
zde ve svých
přibližně
různých
formách
celý chrámový prostor, jehož lesk je
vzácných
materiálů.
nástěnné
metrů
místo ve
výzdobě vnitřních
téměř
ještě
Největší
vymaloval absolvent
(přibližně překrývá
Oslavení sv. Mikuláše, která
vídeňské
beze zbytku
zvyšován použitím
prostor zaujímají fresky a ostatní
malby, které dohromady pokrývají plochu
čtverečních.
prostoty a
až do konce 17. století.
vyplňuje
Vůdčí
největší
přibližně tří
tisíc
m 2 ) je iluzivní freska
650
celou lodní klenbu. Roku 1760 ji
Akademie Johann Lucas Kracker. O
něco
mladší (z let 1753-4) je freska v kupoli od Františka Xavera Palka, zobrazující zde v
řadu světců
podobě
nejsvětější
oslavujících
lucerně).
holubice vymalován až v samé
autorem fresek Hold malbu Oslavení
andělů
trojici (Duch Svatý je Palko je také
a sv. Cecílie pod a nad kruchtou. Nástropní
světice, umístěnou
v
největší
a
nejvýstavnější
kapli sv. Barbory, vymaloval Uakož i celou kapli) ve druhé století
Josef
Kramolín.
O
nástěnné
zbylé
podělili
klenbách ostatních kaplí a empor,se
kostelní
polovině umístěné
malby,
18. na
F. X. Palko, J. L. Kracker,
J. Kramolín, J. Hager a J. Redelmayer.
nástěnných
Vedle ostatních
maleb je ve svatomikulášském kostele také mnoho
obrazů. Nejcennější
je bezesporu tzv. Pašijový cyklus od Karla
Škréty, který je vystaven na galerii. Jedná se o deset obrazů z let 1673-4: Kristus na Kristus
hoře
před
Olivetské, Kristus Pilátem,
před
Bičování,
Kaifášem, Kristus
před
Korunování trpením,
62
Herodem,
Ecce
homo,
Ukřižování,
oltářních
P. Marie Bolestná a Oplakávání. Dále je zde i mnoho
obrazů.
vytvořili
Nejvíce z nich
Ignác
Viktorin
Raab
a
František Xaver Palko; jeden je dílem Karla Škréty, jeden Jana Jiřího Heintsche, ostatní jsou anonymní.
sochařská
Velmi bohatá je také
skulptury východních církevních
výzdoba. Té vévodí
Otců, umístěné
čtyři
u patek
nadživotní
obřích pilířů
pod kupolí. Jedná se o sv. Cyrila Alexandrijského, Jana Zlatoústého, Řehoře Naziánského a Basila Velikého. Sochy jsou dřevěné a štafírované
bíle se zlacenými detaily. Byly zhotoveny v roce 1769 v Františka Platzera. Ve stejné
umístěné
(dodané po roce 1761), sochy stojící císaře
dílně
při pilířích
vznikly také sochy
dílně
Ignáce
čtyř
Ctností
římsách zmíněných pilířů
na
a také
v lodi kostela (z let 1755-57) - zde se jedná o
Theodosia, sv. Konstantina, perského krále Kýra a postavu
neznámého Bedřicha
kněze
(? sv. Jan Nepomucký). Jsou zde také plastiky od Jana Prachnerů.
Kohla a rodiny
Samostatnými
uměleckými
díly jsou pak honosné
oltáře,
kterých se
v kostele nachází celkem 12 - 3 j sou v transeptu kostela, 2 v kapli sv. Barbory a po jednom pak v každé další kapli. Jednalo se o velice složitá a
nákladná
řezbářství
díla
vedle hlavních uměleckých
především
a
kombinaci
architektury,
sochařství,
malířství,
aj.
Pro podobu
z
-
ve
nesmírně
vnitřních
prostor malostranského kostela sv. Mikuláše má
uměleckých řemesel
výzdobě
-
disciplín zcela zásadní význam také jedno
totiž štukatérství. To zde našlo
interiéru pomocí
nákladnou
techniku
umělého
zde
uplatnění
mramoru. Tuto obtížnou
prováděl
Jan
Hennevogel
z Ebenbergu, který takto pokryl (do roku 1761) všechny sloupy, pilastry,
63
římsy,
dlažbu.
oblouky, balustrády, Drobnější
Pozornost si
oltáře,
prvky navíc
ještě
opatřoval
rokokové
Nepomuckého,
pozdně
vyřezávané
přední části
zpovědnice
z kaplí
člen
řádu
úpravách mají nyní rozsah 47
64
kostelní lavice
lodi jsou novodobé z let
sv.
barokní kazatelna a
postavil v letech 1745-47 pozdějších
ozdobným zlacením.
původní
zaslouží
(zhotovené okolo roku 1700; v 1905-06),
kazatelnu a mezi dalším dokonce
Michala především
a
a 2532
Jana
varhany. Ty
Tomáš Schwarz a po rejstříků
sv.
píšťal.
několika
PŘÍLOHA III.
65
Q
Příloha
3:
Umění
Obr. 29.: Celek nástropní malby lodi. Jan Lukáš Kracker: oslava sv. Mikuláše (1760).
Obr. 30.: Hlavní
oltář
s nástavcem.
Obr. 31.: Socha sv. Ignáce u hlavního oltáře. František Ignác Platzer (1765-66).
Obr. 32.: Kaple sv. Barbory.
Obr. 33.: Pohled na kruchtu.
Obr. 34.:
Působivá
fotografie Josefa Sudka na obálce knihy Arneho Nováka: Praha barokní
ZÁVĚREČNÉ
Chrám sv. Mikuláše je
jedinečnou
SLOVO stavbou v
jedinečném prostředí.
Člověk zde snáze obrací svou duši k B~hu, nebot' zde jest vše nejen širé, rozlehlé, mohutné, ale vznešené, hrdinské, posvátné. 21 Tiché zamyšlení tu
přináší
mnohý užitek. Je smutné, že bohoslužebný život je zde omezen
jen na úplné minimum - na jedinou bohoslužbu
ročně,
slouženou na
svátek sv. Mikuláše. Kostel tak již po mnoho let slouží pouze jako fascinující muzeum či koncertní sál, kde naprostou většinu návštěvníků tvoří zahraniční
turisté. Ne všichni ale vcházejí s úctou a odcházejí
ohromeni.
66
Poznámky:
1) Novák, A.: Praha barokní. Praha, 4. vyd. 1947 2) nova civitas sub castro Pragensi, civitas suburbii castri Pragensis 3) Minor civitas Pragensis, Parva civitas, Kleine Stadt zu Prage, Wenige Stadt zu Prag 4) Merhout, C.: O Malé
Straně.
Praha 1956
5) Starému městu byla radnice povolena až 18.9. 1299, Malé polovině
Straně
snad v 1.
14. století.
6) Nebovidy, Újezd, Obora, Rybáře, Trávník - to jsou jména osad, které se na Malé Straně
nacházely již v románském období; osada Nebovidy ležela najih od
centra, ještě jižněji byl Újezd, Obora ležela západně od centra, Rybáře severně. 7) Hlavsa, V.,
Vančura,
J.: Malá Strana. Praha 1983
8) Hlavsa, V.,
Vančura,
J.: Malá Strana. Praha 1983
9) Herold, E., Herain, J.: Malebné cesty po Praze. Malá Strana. Praha 1896 10) Ráček, B.: Církevní dějiny v přehledu a obrazech. Praha 1940 JI) Vlček, J.:
Dějiny české
literatury II. Praha 1951
12) Ruth, F.: Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha 1995 (faksimile 1. vyd.) 13) Požár připravil
střechu
znovu vytvořeno
zvonice o její charakteristické zelené zabarvení, které bylo
umělou
chemickou cestou.
14) Tvůrcem kostela II Gesú (vyjma průčelí) je italský architekt Giacomo Barozzi (zvaný II Vignola). Průčelí vystavěl v letech 1572 - 1574 italský architekt Giacomo della Porta. 15) Pantheon v Římě 43,4 m., chrám S. Maria del Fiore ve Florencii 42,6 m., chrám sv. Petra v Římě 42,5 m., katedrála sv. Hedviky v Berlíně 38 m., chrám Boží moudrosti v
Cařihradě
16) Vlček, P. a kol.: 17) Fučíková, E.:
35 m.
Umělecké
památky Prahy. Malá Strana. Praha 1999
Dějiny českého
výtvarného
umění
18) Celkové náklady na stavbu kostela sv. Mikuláše jednoho miliónu zlatých.
67
II12. Praha 1989 (včetně
výzdoby) dosáhly
19) Sedláčková, E.: Chrám sv. Mikuláše na Malé
Straně.
Poklady národního umění,
sv. 39-40. Praha, 2. vyd. 1949 20) Poche, E.: Praha pozdního baroka. In: Pražský sborník historický. Praha 1968 21) Novák, A.: Praha barokní. Praha, 4. vyd. 1947
68
I:
Seznam použité literatury:
1) Bauer, H.; Prater, B. Barock. Tashen, 2006 2) Čapka, F.: Dějiny zemí Koruny české v datech. Praha, 3. vyd. 1999 3) Čornejová, I.: Tovaryšstvo Ježíšovo. Jezuité v Čechách. Praha 1995 4)
Dějiny
5)
Fučíková,
Prahy v datech. Praha 1989 E.:
Dějiny českého
výtvarného
umění
II12. Praha 1989
6) Herold, E., Herain, J.: Malebné cesty po Praze. Malá Strana. 1896 Slabikář návštěvníků
7) Herout, J.:
památek. Pardubice
8) Herout, J.: Staletí kolem nás. Praha 1970 9) Hlavsa, V.,
Vančura,
10) Horyna, M.,
ll) Huyghe, R.
Kučera,
Umění
1.: Malá Strana. Praha 1983 J.: Dientzenhoferové. Praha 1998
a lidstvo: encyklopedie: Larousse; Díl 4. Praha, I.vyd. 1974
12) Chodura, R., Klimešová, V., umění.
Křišťan,
A.: Slovník pojmů sakrálního výtvarného
Kostelní Vydří 2001
13) Ledvinka, V., Pešek, J.: Praha. Dějiny českých 14) Merhout, C.: O Malé
Straně.
měst.
Praha 2000
Praha 1956
15) Merhout, C., Wirth, Z.: Malá Strana a Hradčany. Zmizelá Praha 2. PrahaLitomyšl 2002 (reprint 1. vyd.) 16) Muchka, I.: Kostel sv. Mikuláše. Praha 1992 17) Neumann, J.: Český barok. Praha 1969 18) Novák, A.: Praha barokní. Praha, 4. vyd. 1947 19) Pijoan,1.
Dějiny umění;
[Sv.] 7. Praha, 2. vyd. 1983.
20) Poche, E. a kol.: Praha na úsvitu nových
dějin.
Praha 1988
21) Poche, E.: Prahou krok za krokem. Praha - Litomyšl, 3. vyd. 2001 22) Po che, E.: Praha pozdního baroka. In: Pražský sborník historický. Praha 1968 23) Ráček, B.: Církevní dějiny v přehledu a obrazech. Praha 1940 24) Ruth, F.: Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha 1995 (faksimile 1. vyd.) I
25) Sedláčková, E.: Chrám sv. Mikuláše na Malé sv. 39-40. Praha, 2. vyd. 1949 26) Škoda, E.: Pražské svatyně. Praha 2002
69
Straně.
Poklady národního umění,
27) Staňková, J., Štursa, J., Voděra, S.: Pražská architektura. Praha 1990 28) Tomek, W. W.:
Dějepis města
Prahy 1. Praha 1855
29) Vilímková, M.: Ke stavebnímu vývoji komplexu jezuitských budov na Malostranském náměstí.
Umění
XIX, 1971
30) Vilímková, M.: Stavitelé paláců a 31) Vlček, J.:
Dějiny české
chrámů.
Praha 1986
literatury. Praha 1951
32) Vlček, P., Sommer, P., Foltýn, D.: Encyklopedie českých 33) Vlček, P. a kol.:
Umělecké
klášterů.
Praha 1997
památky Prahy. Malá Strana. Praha 1999
70
