UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Husitská teologická fakulta
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Výuka religionistiky na vybraných gymnáziích
Religious studies at selected grammar schools
Vedoucí práce: PeadDr. Nataša Mazáčová, Ph.D.
Autor práce: Lucie Schneiderová
Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala paní PeadDr. Nataše Mazáčové, Ph.D. za vedení práce. Dále bych ráda poděkovala ředitelům Arcibiskupského gymnázia, Gymnázia Na Pražačce a Gymnázia Nymburk za možnost provést na jejich gymnáziu výzkum. Dále všem učitelům a zástupcům ředitelů jmenovaných gymnázií, kteří mi pomáhali při zadávání dotazníků, a se kterými jsem měla možnost konzultace. Děkuji také panu Mgr. Miroslavu Soukupovi za poskytnutí materiálů a v neposlední řadě Knihkupectví Komenského v Nymburce za zapůjčení učebnic základů společenských věd.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené zdroje a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato bakalářská práce byla umístěna v Ústřední knihovně UK a používána ke studijním účelům.
V Praze dne: 2.5.2013
Lucie Schneiderová
Anotace: Bakalářská práce Výuka religionistiky na vybraných gymnáziích se zabývá analýzou Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia ve vztahu k tématům týkajícím se religionistiky, analýzou školních vzdělávacích programů Gymnázia Nymburk, Gymnázia Na Pražačce a Arcibiskupského gymnázia, ve vztahu k tématům týkajícím se religionistiky. Praktická část, prováděná pomocí dotazníkového šetření, se zaměřuje na názory studentů ohledně výuky religionistiky a na přínos, který jim studium religionistiky přináší, na oblast znalostí, které studenti mají o dané tématice, na postoj studentů k novým náboženským hnutím a na pojednání studentů o pojmu zlo. Klíčová slova: religionistika, výuka, náboženství, nová náboženská hnutí, gymnázium, Rámcový vzdělávací program pro gymnázia, školní vzdělávací program, základy společenských věd, dějepis, zeměpis, učebnice základů společenských věd.
Annotation: This bachelor thesis Religious studies at selected grammar schools analyzes Framework education programme for secondary general education (grammar school) in relation to religious studies. Thesis analyse school education programmes: Gymnázium Nymburk, Gymnázium Na Pražačce and Arcibiskupské gymnázium in relation to issues relating to religious studies. The practical part, carried out using a questionnaire survey focuses on students opinions on religion education and its benefits. Benefits from studying religion can be expressed in the way how students understand subject matter, attitude towards new religious movements and concept of evil.
Keywords: religious studies, teaching, religion, new religious movement, grammar school, Framework education programme for secondary general education (grammar schools), school education programme, social sciences, history, geography, textbooks of social science.
Seznam zkratek
ARCIG Arcibiskupské gymnázium D
dějepis
GN
Gymnázium Nymburk
GNP
Gymnázium Na Pražačce
MŠMT
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
NN
náboženská nauka
RVP G
Rámcový vzdělávací program pro gymnázia
SŠ
střední škola
ŠVP
Školní vzdělávací program
Z
zeměpis
ZF
základy filosofie
ZSV
základy společenských věd
Obsah
Úvod ...................................................................................................................................................8 1. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia v oblastech týkajících se religionistiky ........................ 11 1.1 Rámcový vzdělávací program pro gymnázia – religionistika v Občanském a společenskovědním základě ......................................................................................................................................... 11 1.2 Rámcový vzdělávací program pro gymnázia – religionistika v Dějepise..................................... 12 1.3 Rámcový vzdělávací program pro gymnázia – religionistika v Geografii.................................... 12 1.4 Rámcový vzdělávací program pro gymnázia – religionistika v Člověku a společnosti ................ 13 1.5 Rámcový vzdělávací program pro gymnázia – religionistika v průřezových tématech ............... 13 1.5.1 Religionistika ve Výchově k myšlení v evropských a globálních souvislostech .................... 14 1.5.2 Religionistika v Multikulturní výchově............................................................................... 14 2. Analýza školních vzdělávacích programů jednotlivých gymnázií ve vztahu k tématům týkajícím se religionistiky ..................................................................................................................................... 15 2.1 Školní vzdělávací program Gymnázia Nymburk ve vztahu k tématům týkajícím se religionistiky ..................................................................................................................................................... 15 2.1.1 Religionistika v Základech společenských věd ................................................................... 15 2.1.2 Religionistika v Dějepise ................................................................................................... 16 2.1.3 Religionistika v Zeměpise .................................................................................................. 17 2.2 Školní vzdělávací program Gymnázia Na Pražačce ve vztahu k tématům týkajícím se religionistiky ................................................................................................................................. 18 2.2.1 Religionistika v Základech společenských věd ................................................................... 18 2.2.2 Religionistika v Dějepise ................................................................................................... 19 2.2.3 Religionistika v Zeměpise .................................................................................................. 21 2.3 Osm svobodných umění. Školní vzdělávací program Arcibiskupského gymnázia ve vztahu k tématům týkajícím se religionistiky............................................................................................. 21 2.3.1 Religionistika v Základech společenských věd a Základech filosofie ................................... 22 2.3.2 Religionistika v Dějepise ................................................................................................... 22 2.3.3 Religionistika v Zeměpise .................................................................................................. 23 2.3.4 Religionistika v Náboženské nauce.................................................................................... 24 3. Analýza vybraných učebnic Základů společenských věd ................................................................. 26 3.1 Charakteristika a rozbor vybraných učebnic............................................................................. 27 3.1.1 Občanský a společenskovědní základ: Náboženství ........................................................... 27
3.1.2 Společenské vědy pro střední školy, 4. díl ......................................................................... 28 3.1.3 Odmaturuj ze společenských věd ...................................................................................... 29 3.1.4 Společenské vědy v kostce ................................................................................................ 30 3.1.5 Přehled učiva k maturitě, Společenské vědy...................................................................... 32 3.1.6 Základy společenských věd: Základy filosofie a etiky ......................................................... 33 3.1.7 Základy etiky, estetiky a religionistiky ............................................................................... 33 3.2. Další materiály k výuce ........................................................................................................... 35 4. Analýza dotazníků ......................................................................................................................... 38 4.1 Názorové otázky ...................................................................................................................... 39 4.1.1 Co pro Vás znamená náboženství? .................................................................................... 39 4.1.2 Co pro Vás znamená religionistika?................................................................................... 41 4.1.3 Chtěli byste, aby se o duchovních tradicích a spiritualitě učilo více? Proč? ........................ 41 4.1.4 V čem je pro Vás studium náboženství přínosné? ............................................................. 42 4.1.5 Chtěli byste někdy navštívit některou z náboženských skupin v rámci výuky? Jakou? ........ 43 4.1.6 Zajímáte se o náboženství i mimo školu? .......................................................................... 44 4.2 Znalostní otázky ...................................................................................................................... 44 4.2.1 Co je buddhismus? ........................................................................................................... 45 4.2.2 Co jsou Velikonoce?.......................................................................................................... 46 4.2.3 V čem bylo křesťanství krátce po svém vzniku atraktivnější než ostatní náboženství té doby? ........................................................................................................................................ 46 4.2.4 Co je šaría? ....................................................................................................................... 47 4.2.5 Jaké jsou základní styčné body křesťanství, judaismu a islámu? ........................................ 48 4.2.6 Jak dlouho trvá advent? .................................................................................................... 49 4.2.7 Přiřazování náboženství/náboženských skupin k aspektům, které se pro ně nejvíce hodí .. 49 4.3 Postoj žáků k sektám ............................................................................................................... 52 4.3.1 Proč jsem ve své práci zvolila pojem sekta? ...................................................................... 52 4.3.2 Výsledky dotazníkového šetření........................................................................................ 53 4.4 Co je zlo? ................................................................................................................................. 55 4.5 Bonusová otázka ..................................................................................................................... 56 Závěr ................................................................................................................................................ 57 Příloha - Dotazník.............................................................................................................................. 59 Seznam použité literatury ................................................................................................................. 62
Úvod Ve své práci se věnuji výuce religionistiky1 na gymnáziích. Chci se zaměřit na to, ve kterých předmětech se žáci s religionistikou setkávají, do jaké hloubky se s danými tématy seznamují a jestli vůbec mají o takovou výuku zájem. Gymnázia jsem si vybrala proto, že se jedná o sekundární všeobecné vzdělávání, které má za cíl připravit studenty k dalšímu studiu na vysokých školách; jde tedy o nejvyšší možný stupeň všeobecného vzdělání. V dnešní české společnosti, kde se k náboženské víře při sčítání lidu v roce 2011 přihlásilo pouze 21 % obyvatel2, se můžeme ptát, zda je vůbec znalost náboženství důležitá. Jak však uvádí David Václavík, „statistické snižování počtu lidí, hlásících se k náboženské víře, vypovídá spíše o proměně české religiozity, která se vyznačuje nedůvěrou v tradiční náboženské instituce, jakými jsou církve“3. Někteří lidé se například obracejí k novým náboženským hnutím, „která přináší do popředí jiné hodnoty, než byly dosud ve většinové společnosti obvyklé“4. Jak se česká mládež staví ke spiritualitě, se můžeme dozvědět z výzkumu Spiritualita a mládež Petra Saka z roku 19995. Tento výzkum je sice starší a spiritualita se mění s každou generací, ale i tak může být jakýmsi nahlédnutím do problematiky. Z výzkumu vyplývá, že „vyhraněných ateistů je mezi mladou generací pouze 20,5 %. Zajímavá je druhá kategorie, zahrnující lidi, kteří se sice pokládají za ateisty, ale současně věří v existenci jevů materialisticky nevysvětlitelných – 41,4 %. Klasický deismus (…) charakterizuje 14 % mládeže.“6 Pro porozumění této situaci a celkově naší kultuře, která vyrostla na náboženských základech, je podle mého názoru studium náboženství i nových náboženských hnutí důležité. Stejně tak pro porozumění cizím kulturám, se kterými se v dnešní multikulturní společnosti s možností častého cestování setkáváme čím dál tím častěji. I světové konflikty mají často
1
Vymezení tohoto pojmu viz níže. Český statistický úřad. Sčítání lidu domů a bytů 2011 [online]. [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: https://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/home. Nutno ještě dodat, že 45 % svou (ne)příslušnost k náboženské víře neuvedlo. 3 Václavík, David. Sociologie nových náboženských hnutí. Praha: Malvern a Masarykova univerzita 2007, str. 5. 4 Vojtíšek, Zdeněk. Nová náboženská hnutí. Praha: Beta Books 2007, str. 25. 5 Sak, Petr. Spiritualita a mládež. Anotace a vybrané výsledky výzkumného grantu. 1999. 6 Sak, Petr. Spiritualita a mládež. Anotace a vybrané výsledky výzkumného grantu. 1999, str. 2–3. 2
8
v náboženský podtext, například terorismus. Domnívám se tedy, že je důležité, aby se studenti s výkladem náboženství na školách setkávali. Otázkou, zda a jakým způsobem zařadit výuku religionistiky do škol, se zabývali již v devadesátých letech například Otokar A. Funda, Petr Piťha nebo Tomáš Halík. Níže uvedené citace z článků, které tito autoři napsali, jakkoli jsou staré, jsou stále aktuální. Otokar A. Funda uvádí potřebu zavedení výuky religionistiky, jelikož „různá náboženství jsou nedílnou součástí lidských dějin a kultury. V našem evropském kontextu je to křesťanství, které vedle antiky a židovství výrazně spoluvytvářelo evropanství. Není tedy možné být evropským vzdělancem a neznat tradici křesťanství, jeho směry, proudy a obsahy. To se týká nejen žáků, ale i učitelů. Proto zavedení religionistické informace o světových náboženstvích a v evropském kontextu zejména o křesťanství do rámce výuky obecného vzdělanostního základu budoucích učitelů i do humanitní výuky žáků je z hlediska evropské vzdělanosti potřebné.“7 Ve stejném článku Otokar A. Funda uvádí8, že je třeba zřetelně odlišovat výuku religionistické informace od výuky nepovinných konfesních hodin náboženství. Podobně se k výuce religionistiky staví Tomáš Halík; ve svém článku píše, že „každý člověk by měl vědět, co je Bible, znát základní příběhy a motivy [křesťanské tradice]. Jinak bude celý život cizincem ve vlastní kultuře. Vždyť více než tisíciletá křesťanská tradice se promítá i do současného chápání mezi lidmi, mezi muži a ženami, ovlivňuje právo atd. Žák by se ale měl dozvědět také o ostatních náboženských tradicích a o probíhajícím dialogu mezi náboženstvími. Tak je vychováván k toleranci a otevřenosti.“9 Výuka k toleranci a otevřenosti je podle mého názoru pro dnešní studenty velmi důležitá. Dalšími důležitými aspekty pro výuku religionistiky na školách je, jak uvádí Petr Piťha10, jakási duchovní dimenze, kterou má každý člověk a kterou je potřeba kultivovat, a neméně důležitá je výuka náboženství jako tradiční charakter etiky. V teoretické části se věnuji tomu, jak je religionistika zahrnuta v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia (RPV G) a dále ve školních vzdělávacích programech (ŠVP) vybraných gymnázií. Do své práce jsem zahrnula tři gymnázia. Gymnázium Nymburk 7
Funda, Otokar A. Náboženství a škola. Pedagogika, 1995, roč. XLV, č. 3, str. 221. Funda, Otokar A. Náboženství a škola. Pedagogika, 1995, roč. XLV, č. 3, str. 223. 9 Halík, Tomáš. Povídání s teologem a psychologem Tomášem Halíkem. Rodina a škola, 1997, roč. 44, č. 3, str. 3. 10 Piťha, Petr. Otázky náboženství v moderní civilní škole. Moderní vyučování, 1998, roč. 4, č. 5, str. 10–11. 8
9
(GN), které nabízí osmiletý a čtyřletý studijní program, jsem si vybrala proto, aby v mé práci bylo zahrnuto i gymnázium mimopražské. Gymnázium Na Pražačce (GNP), které vyučuje v rámci šestiletého studijního programu, jsem zvolila jako jedno z pražských gymnázií. Arcibiskupské gymnázium (ARCIG), ve kterém mohou studenti studovat v rámci osmiletého studijního programu, jsem si vybrala proto, aby v mé práci bylo zahrnuto gymnázium církevní. Kromě analýzy Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia a jednotlivých školních vzdělávacích programů se v teoretické části zamýšlím nad tím, zda běžné učebnice napomáhají učitelům při výuce religionistiky, nebo zda musejí učitelé materiály pro výuku týkající se tohoto tématu shánět někde jinde. V praktické části se pomocí dotazníků, rozdaných v maturitních třídách tří výše uvedených gymnázií, snažím nahlédnout, jaké mají studenti v oblasti religionistiky poznatky a zda odpovídají poznatkům, které jsou stanoveny Rámcovým vzdělávacím programem pro gymnázia a jednotlivými školními vzdělávacími programy. Dále seznamuji s názory studentů na výuku religionistiky a na náboženství obecně.
Vymezení pojmu religionistika Religionistika je stručně řečeno věda o náboženství. Zabývá se historií, komparací, etnografií, antropologií, sociologií, psychologií… náboženství11. Do religionistiky také spadají různé metody zkoumání a historie oboru samotného. V našem případě není nutné vymezovat tento pojem obecně, zaměřím se především na to, jak bude pojem religionistika používán v této práci. Pojem religionistika jsem zvolila z toho důvodu, že pojem náboženství je těžko uchopitelný a většina lidí si pod výrazem výuka náboženství představí konfesní výuku zajišťovanou duchovními. Ve své práci používám pojem religionistika pro obor (školní předmět) zabývající se informacemi o světových náboženstvích, církvích, konfesích a nových náboženských hnutích, jejich historií, současnou praxí a způsobem života, a usilující o objektivní podání.
11
Štampach, Ivan O. Přehled religionistiky. Praha: Portál 2008, str. 16–26.
10
1. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia v oblastech týkajících se religionistiky
Rámcový vzdělávací program pro gymnázia byl schválen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dne 24. 7. 2007 na základě zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním a vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Vzdělávací program pro gymnázia je určen pro čtyřletá gymnázia a vyšší stupně víceletých gymnázií. Podle Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia si každá škola vytvořila vlastní školní vzdělávací program, podle kterého začala vyučovat nejpozději od 1. 9. 2009. Ve své práci se věnuji analýze Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia ve vztahu k tématům týkajícím se religionistiky. Religionistická témata se v něm objevují v několika oblastech vzdělávání. Nejvíce se s nimi setkáváme v oblasti Občanský a společenskovědní základ a Dějepis, ale také v oblasti Geografie a Člověk a společnost. S religionistickými tématy se setkáme i v průřezových tématech, především v Multikulturní výchově a ve Výchově k myšlení v evropských a globálních souvislostech.
1.1 Rámcový vzdělávací program pro gymnázia – religionistika v Občanském a společenskovědním základě V této oblasti by měl absolvent gymnázia podle Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia: rozlišovat významné náboženské systémy, identifikovat projevy náboženské nesnášenlivosti a rozeznat projevy sektářského myšlení; respektovat kulturní odlišnosti a rozdíly v projevu různých sociálních skupin a na příkladech uvést, k jakým důsledkům mohou vést předsudky; objasnit podstatu filosofického tázání, porovnat východiska filosofie, mýtu, náboženství, vědy a umění k uchopení skutečnosti a člověka; objasnit dějinnou proměnlivost základních etických pojmů a norem.
11
1.2 Rámcový vzdělávací program pro gymnázia – religionistika v Dějepise Výklad náboženství v dějepise je velice důležitý pro pochopení celé historie. Náboženství bylo vždy nedílnou součástí lidského života a velký vliv mělo také na mocensko-politické vztahy. Náboženské spory ve středověku, ale také v novověku a v moderních dějinách by byly těžko pochopitelné bez znalostí náboženských souvislostí. Podle Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia by měl absolvent gymnázia: objasnit židovství (vazbu mezi židovstvím a křesťanstvím) a další neevropské náboženské a kulturní systémy antiky, a to Mezopotámie, Egypta, Indie a Číny; zdůvodnit civilizační přínos vybraných starověkých společenství, antiky a křesťanství jako základních fenoménů, z nichž vyrůstá evropská civilizace; objasnit proces christianizace; vysvětlit podstatu vztahu mezi světskou a církevní mocí v západním i východním kulturním okruhu i projevy vlivu náboženství a církve ve středověké společnosti; vymezit specifika islámské oblasti; orientovat se v křesťanství jako v novém kulturním a společenském pojítku konce antiky a středověku, kacířství, husitství a vědět, jaká byla vnitřní nejednota křesťanství; popsat základní rysy reformace a protireformace a vysvětlit důsledky pro další evropský i světový vývoj; objasnit význam islámské, židovské a některé další neevropské kultury v moderním světě.
1.3 Rámcový vzdělávací program pro gymnázia – religionistika v Geografii Zařazení religionistiky do geografie je důležité zejména kvůli porozumění lidem s odlišnou náboženskou tradicí, se kterými se v dnešním multikulturním světě s možností častého cestování setkáváme čím dál tím častěji. Podle Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia by měl student: „Analyzovat hlavní rasová, etnická, náboženská, kulturní a politická specifika s ohledem na způsob života a životní úroveň v kulturních regionech světa.“12
12
Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. 100 s. [cit. 2013-04-29]. Dostupné z WWW:
, str. 35.
12
1.4 Rámcový vzdělávací program pro gymnázia – religionistika v Člověku a společnosti Tato oblast podle Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia: přispívá k utváření historického vědomí a k uchování kontinuity tradičních hodnot naší civilizace a k občanskému vzdělání mládeže; rozvíjí prostorové představivosti o historických a soudobých jevech, vede k vnímání významu zeměpisných podmínek pro variabilitu a mnohotvárnost společenských jevů a procesů; vede k pochopení civilizačního přínosu různých kultur; vede studenty k uplatňování tolerantních postojů vůči minoritním skupinám ve společnosti, odhalování rasistických, xenofobních a extremistických názorů a postojů v mezilidském styku. V oblasti Člověk a společnost se setkáváme s vedením studentů k toleranci, demokracii a všeobecnému přehledu ve světě. Jde zde především o formování názorů a hodnot studentů, což je velice důležitá součást vzdělání.
1.5
Rámcový
vzdělávací
program
pro
gymnázia
–
religionistika
v průřezových tématech V průřezových tématech najdeme taková témata, která jsou dnešní společností vnímána jako aktuální a důležitá. „Tato témata mají především ovlivňovat postoje, hodnotový systém a jednání žáků.“13 „Poskytují žákům základní úroveň mediální gramotnosti a vedou je k pochopení důležitosti odpovědného environmentálního jednání.“14 Průřezová témata procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a vedou k rozvoji klíčových kompetencí studentů. Způsob výuky průřezových témat není přesně stanoven, může jít buď o integraci do zavedených předmětů, o zavedení samostatného předmětu, nebo o projektové vyučování. Religionistická témata můžeme najít v oblastech Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a Multikulturní výchova.
13
Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. 100 s. [cit. 2013-04-29]. Dostupné z WWW: , str. 65. 14 Metodický portál RVP.CZ. VÝZKUMNÝ ÚSTAV PEDAGOGICKÝ V PRAZE. Průřezová témata [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=3951.
13
1.5.1 Religionistika ve Výchově k myšlení v evropských a globálních souvislostech Přínosem tohoto průřezového tématu v oblasti religionistiky má být podle Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia rozvíjení duchovních a etických hodnot. Student by měl ctít, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a kulturního dědictví, do kterého bychom měli podle mého názoru zahrnovat i dědictví duchovní. Podporu při realizaci tohoto tématu mají například kontakty či návštěvy kulturních a společenských institucí nebo významných osobností veřejného života v regionu, čehož by se dalo na gymnáziích využít i k návštěvě některé z náboženských institucí či skupin vyznačujících se náboženským nebo duchovním smýšlením. Takováto návštěva by pomohla i k dalšímu cíli, který Rámcový vzdělávací program pro gymnázia klade na studenty, tedy na schopnost srovnávat odlišnosti a shodnosti kultury a životního stylu v Evropě. K tomu má student využít kriticky zhodnocených vlastních zkušeností. V tomto průřezovém tématu se má student seznámit s okruhy týkajícími se náboženské rozmanitosti v Evropě, prolínání světových kultur a možnosti spolupráce, náboženských konfliktů jako důsledků globalizace a hlavních ohnisek napětí a terorismu. U těchto okruhů se musí dávat pozor zejména na zkreslení podání. Možnosti spolupráce nebo náboženské konflikty mohou studenti pochopit až po důkladném seznámení se s danými kulturami či náboženstvími, aby nedošlo k tomu, že se student bude na „spolupráci“ či „konflikt“ dívat pouze jednostranně. Stejně tak je potřeba upozornit na to, že k náboženským konfliktům nedochází jen na základě globalizace, ale jedná se o jev, se kterým se můžeme v historii setkat poměrně často.
1.5.2 Religionistika v Multikulturní výchově Multikulturní výchova má studenty připravit na život v prostředí, ve kterém se budou stále častěji setkávat s příslušníky jiného náboženství a jiné kultury. Jejím cílem je, aby student respektoval a hájil práva příslušníků jiných náboženství a sám si zachovával svou vlastní kulturní identitu. Multikulturalitu by měl student vnímat jako prostředek vzájemného obohacování. Student by se měl naučit reagovat na osoby, jejichž myšlení vychází z odlišné kultury, než je jeho vlastní. 14
2. Analýza školních vzdělávacích programů jednotlivých gymnázií ve vztahu k tématům týkajícím se religionistiky
S religionistikou se všichni studenti setkávají v předmětech základy společenských věd (ZSV), v dějepise (D) a v zeměpise (Z). Arcibiskupské gymnázium má navíc ještě předměty Základy filosofie (ZF) a Náboženskou nauku (NN).
2.1 Školní vzdělávací program Gymnázia Nymburk ve vztahu k tématům týkajícím se religionistiky Historie Gymnázia Nymburk spadá až do roku 1903, kdy byla v Nymburce založena první reálka. Prioritou školy je výuka cizích jazyků a výpočetní techniky.15 Gymnázium nabízí čtyřletý a osmiletý všeobecný studijní program.
2.1.1 Religionistika v Základech společenských věd S religionistikou se v rámci Základů společenských věd studenti setkají v posledním ročníku v tematickém okruhu Úvod do filosofie a religionistiky, který zahrnuje filosofii, etiku a náboženství. Pro zájemce je zde otevřen i volitelný dvouletý Společenskovědní seminář, který se v druhém roce věnuje filosofickým směrům a náboženství. Absolvent gymnázia by podle školního vzdělávacího programu měl: znát podoby a znaky náboženské víry, náboženské systémy, církve a sekty; mít přehled o nejdůležitějších světových náboženstvích; kriticky zhodnotit pohled na sekty s důrazem na jejich nebezpečí. Školní vzdělávací program je v oblasti Základů společenských věd velice stručný a nerozebírá, jaké jednotlivé náboženské systémy, církve a sekty by student měl znát. Na jednu stranu to učiteli poskytuje volnost ve výběru témat a v hloubce, do jaké se jimi bude zabývat, takže může reagovat na potřeby studentů, na druhou stranu to může vést k tomu, že v učivu 15
Gymnázium Nymburk: Informace o studiu. Gymnázium Nymburk [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z:
http://www.gym-nymburk.cz/uchazeci/informace-o-studiu/.
15
budou některé náboženské systémy chybět. Ovšem ani v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia není přesně stanoveno, která náboženství se mají stát součástí výuky. Zhodnotit pohled na sekty s důrazem na jejich nebezpečí je ošemetný. Může to vést k vytvoření předsudků vůči všem novým náboženským hnutím, což by mohlo směřovat k nerespektování i těch kulturních odlišností, které člověka neohrožují. Je určitě důležité seznámit studenty s nebezpečím některých sekt, ale nemělo by to znamenat černobílé podání daného tématu.
2.1.2 Religionistika v Dějepise S vyučovacím předmětem Dějepis se studenti na této škole setkávají tři, respektive sedm let studia. Pro zájemce je otevřen dvouletý seminář. Cílem předmětu je podle školního vzdělávacího programu nabývání úcty ke kulturnímu a duchovnímu odkazu vlastního národa, evropské civilizace i civilizací ostatních. Studenti mají být vedeni k vnímání odlišností náboženských soustav jako zdroje vzájemného obohacování a k rozvíjení vědomí multikulturní snášenlivosti a tolerance. Sociální komunikace a morálka jsou obohacovány tím, že se žák učí rozeznávat mezi dobrem a zlem. Absolvent gymnázia Nymburk by měl podle školního vzdělávacího programu: orientovat se v náboženství a způsobech pohřbívání v době vzniku a vývoje člověka; znát starověká polyteistická náboženství, judaismus, křesťanství, buddhismus a hinduismus, náboženství států Předního východu, Indie a Číny v době starověké; vysvětlit příčiny vzniku křesťanství a jeho styčné body s judaismem, stručně znát některé další náboženské systémy té doby; znát vývoj christianizace Evropy, organizování církve ve středověku, církevní schizma, křížové výpravy, včetně křížových výprav do Čech, a křesťanskou středověkou vzdělanost; vědět, co znamená kacířství a pojem reconquista; orientovat se v otázce Jana Husa a husitství, shrnout klady a zápory husitství a jeho kulturní a vojenský přínos, vědět, jaké postavení mělo křesťanství a církev v této době v Čechách; vysvětlit vznik islámu, stanoví rozdílné znaky monoteistických náboženství, charakterizovat islámskou kulturu a její přínos pro Evropu, porovnat situaci islámu ve středověku a v dnešní době; vyložit změny v duchovní kultuře v době renesance; analyzovat jednotlivé směry reformace a protireformace a vliv náboženství a církve na společenské změny, zhodnotit přínos reformního a protireformního hnutí pro další vývoj společnosti; na příkladech vyložit antisemitismus a jeho nepřijatelnost z hlediska 16
lidských práv; objasnit význam islámské, židovské a některé další neevropské kultury v moderním světě. V oblasti Dějepisu je školní vzdělávací program zpracován dostatečně a v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro gymnázia. Je sice stručnější, než uvidíme například u Gymnázia Na Pražačce, ale je výstižný a shrnuje základní pojmy, se kterými by se měl student v rámci religionistiky v daném vyučovacím předmětu seznámit.
2.1.3 Religionistika v Zeměpise Zeměpis se na této škole vyučuje první dva roky, respektive prvních šest let studia. Poslední dva roky pokračuje pro zájemce jako volitelný seminář. Zeměpis má za cíl seznámit studenty s životem lidí v regionu i globálně a porovnávat vše s vlastní zkušeností. V hodinách se studenti podle školního vzdělávacího programu seznamují „s různými tradicemi a odlišným kulturním i historickým dědictvím cizích zemí, učí se respektovat odlišnosti, porozumět environmentální problematice i zásadám trvale udržitelného života“16. Seznámí se také s rozdílnou kulturou v českých zemích. Absolvent Gymnázia Nymburk je podle školního vzdělávacího programu: schopen popsat strukturu obyvatelstva podle etnického původu a kulturní příbuznosti; dokáže vysvětlit základní důrazy hlavních světových náboženství, včetně rozdílů mezi nimi, orientuje se v problematice konfesijní; má přehled o hlavních ohniscích napětí a nepokojů naší současnosti; zná náboženství v rámci regionů. Důležité je, že škola klade důraz na život lidí v regionu, což například u pražských škol nebývá časté a bylo by to také složitější. Je dobré, že se studenti seznamují s rozdíly mezi různými náboženstvími, a především to, že školní vzdělávací program klade důraz na znalost hlavních ohnisek napětí a nepokojů naší současnosti, což je tématem průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.
16
Gymnázium Nymburk: Školní vzdělávací program. Gymnázium Nymburk [online]. [cit. 2013-02-12].
Dostupné z: http://www.gym-nymburk.cz/dokumenty/svp/index.htm, str. 208.
17
2.2 Školní vzdělávací program Gymnázia Na Pražačce ve vztahu k tématům týkajícím se religionistiky Gymnázium Na Pražačce je gymnáziem s již více než padesátiletou tradicí. V současné době nabízí studium se zaměřením všeobecným, esteticko-výchovným a se zaměřením na německý jazyk. To vše formou šestiletého denního studia.
2.2.1 Religionistika v Základech společenských věd Stejně jako studenti Gymnázia Nymburk se i studenti Gymnázia Na Pražačce setkají s religionistikou nejvíce v posledním, tedy šestém ročníku v rámci tematického okruhu Filosofie a logika, kde se probírají témata související především s křesťanstvím a judaismem, ale také v ročníku čtvrtém, kde se věnují tématu Společnost, kultura, moc a stát. Podle školního vzdělávacího programu Gymnázia Na Pražačce by měl absolvent: tolerovat hodnotové systémy ostatních, pokud nejsou patologické; definovat pojmy morálka a mravnost a posoudit, co je dobré a zlé; charakterizovat soudobé podoby náboženství i jejich okrajové projevy (sekty). Jako jediná ze sledovaných škol zde Gymnázium Na Pražačce uvádí, že studenti mají sice tolerovat hodnoty ostatních, ale pouze pokud nejsou patologické. Většinou se setkáváme s názory, že máme být tolerantní, ale málokdy se mluví o tom, že i tolerance má svou míru a je dobré si to uvědomit. V posledním ročníku by se podle školního vzdělávacího programu měl student: naučit vymezit judaismus a vysvětlit původ a znaky raného křesťanství; dokázat rozpoznat vlivy novoplatonských koncepcí na křesťanství; vysvětlit syntézu novoplatonismu a křesťanství a formulovat dogmata křesťanského názoru; charakterizovat křesťanskou antropologii a vysvětlit dějinný význam individuálního pojetí duše u Augustina; dokázat vymezit křesťanské pojetí svobody, milosti a lásky; zvládnout logickou obhajobu i vyvracení scholastických důkazů Boží existence a orientovat se v základních projevech křesťanské mystiky, především na příkladu mistra Eckharta. Ve srovnání s Gymnáziem Nymburk je školní vzdělávací program Gymnázia Na Pražačce podrobnější, co se týče výčtu očekávaných výstupů. Gymnázium Nymburk zmiňuje
18
očekávané výstupy stručně a dává větší možnost výběru samotnému učiteli, který tak sám může rozhodnout, která z náboženství jsou například „nejdůležitější světová“. Gymnázium Na Pražačce se zase více profiluje, snaží se studenty seznámit především s náboženstvími a systémy, které ovlivňují evropské myšlení a celou naši kulturu, a to poměrně dopodrobna. Podle Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia v oblasti Občanský a společenskovědní základ by měli studenti rozlišovat významné náboženské systémy, což je podle mého názoru více než křesťanství a judaismus, které najdeme ve školním vzdělávacím programu Gymnázia Na Pražačce. Studenti by se měli také seznámit s kulturní rozmanitostí v Evropě, do které jistě spadá i islám. Je ale možné, že se studenti s výkladem těchto náboženství setkají jinde než v rámci Základů společenských věd.
2.2.2 Religionistika v Dějepise Na Gymnáziu Na Pražačce se první rok vyučují moderní dějiny. Dalších pět let se začíná od pravěku a končí současností v posledním ročníku. Na rozdíl od Gymnázia Nymburk se tedy studenti Gymnázia Na Pražačce setkávají s vyučovacím předmětem Dějepis po celou dobu studia. Školní vzdělávací program zachází i v tomto předmětu do větších podrobností, než je tomu u Gymnázia Nymburk. Jak se uvádí ve školním vzdělávacím programu, učitelé usilují o to, aby byli studenti schopni integrovat do předmětu Dějepis znalosti z jiných předmětů, a to nejen humanitních, ale i přírodovědných a cizích jazyků. Student Gymnázia Na Pražačce by se měl během svého studia naučit: vysvětlit pojmy antropomorfní božstvo, monoteismus, mýtus a epos u staroorientálních států a Předního východu s důrazem na oblast Judey; orientovat se v řecké mytologii; uvést základní rozdíly mezi polyteismem a monoteismem; prokázat základní orientaci ve Starém zákonu, v Novém zákonu, Tóře a Talmudu; vysvětlit vznik křesťanství, jeho základní principy a vztah k judaismu; popsat, čím bylo křesťanství atraktivnější než polyteistická náboženství, jak souvisí romanizace s christianizací a objasnit proměny postavení křesťanství v pozdním Římě; objasnit církevní schizma a zhodnotit jeho význam pro budoucí utváření Evropy.
19
Student dokáže vysvětlit základní význam nejdůležitějších křesťanských svátků a obřadů; popsat vztah církevní a světské moci ve středověku; uvést příčiny křížových výprav do Svaté země i na evropském území a zhodnotit jejich význam a vliv z hlediska ekonomického, kulturního a politického; objasnit pojmy hereze, kacíř, kataři, valdenští a popsat jejich vztah k jiným náboženským skupinám; nastínit vztah k projevům tělesného i duševního postižení. Student umí vysvětlit příčiny vzniku papežského schizmatu a jeho důsledky a uvést, proč bylo nutné schizma řešit; srovnat Husovo učení s pozdějším procesem reformace, charakterizovat základní body husitského učení a jeho reakce na ně; vysvětlit pojmy reforma, reformace, katolík, luterán, kalvinista, hugenot, predestinace, konfese, utrakvista, hugenot, rekatolizace, spása; objasnit příčiny a projevy reformačního a protireformačního myšlení. Chápe rozdíl mezi církví a náboženstvím. Na příkladech jednotlivých regionů konkretizuje charakter dobových nábožensko-politických zápasů. Student by dále měl umět popsat náboženskou situaci na britských ostrovech; vysvětlit pojmy abatyše, arcibiskup, arcidiecéze, biskup, diecéze, farář, farnost, hřích, investitura, jeptiška, kardinál, kněz, křest, mnich, mše, novic, obročí, opat, papež, pokání, přijímání, řád a řehole, církevní hierarchie; zhodnotit kulturní a společenský význam kláštera ve středověku. Domnívám se, že by si studenti měli z křesťanské nauky odnést opravdu hodně. Co se týče islámu, měl by student umět objasnit vznik islámu, jeho rychlé šíření, vliv na evropskou kulturu, vysvětlit pojmy islám, muslim a korán a měl by porovnat základní styčné body a základní rozdíly tří velkých monoteistických náboženství. Student by měl objasnit válečné zločiny a zločiny proti lidskosti všech zúčastněných stran během druhé světové války. Dále se také naučí orientovat v problematice holocaustu; objasní důvody, které vedly k vyhlazovací politice nacistů vůči Židům, a vysvětlí pojmy diaspora, pogrom, ghetto, šoa, holocaust a konečné řešení židovské otázky. Gymnázium doplňuje učivo i exkurzemi do Terezína v kvartě a do Osvětimi v sextě. Gymnázium Na Pražačce je výrazně zaměřeno na znalosti judaismu a především křesťanství, které je probíráno velmi dopodrobna. Takováto znalost náboženství vede k lepšímu pochopení vývoje evropské společnosti. Gymnázium také dbá na znalosti problematiky holocaustu. Domnívám se, že je velice důležité uvědomit si hrůzu, ke které
20
došlo v nedávné historii a ke které bylo svolných tolik lidí. Znalost náboženství a historického vývoje lidstva může do budoucna takovýmto situacím předcházet.
2.2.3 Religionistika v Zeměpise S vyučovacím předmětem Zeměpis se studenti na tomto gymnáziu setkávají v prvním, druhém, třetím, pátém a šestém ročníku. Mají tak tedy netradičně pauzu na jeden rok po polovině studia. Podle školního vzdělávacího programu by student měl být „schopen analyzovat hlavní rasová, etnická, jazyková, náboženská, kulturní a politická specifika s ohledem na způsob života a životní úroveň v kulturních regionech světa“17. Nutno podotknout, že část Zeměpis Školního vzdělávacího programu není zdaleka tak podrobná, jako tomu bylo u Základů společenských věd a Dějepisu. Je otázkou, nakolik učitel, který má poměrně volnou ruku, seznamuje studenty s jednotlivými náboženstvími v rámci regionů. Pokud se podíváme na Rámcový vzdělávací program pro gymnázia, zjistíme, že zde najdeme stejné znění jako ve školním vzdělávacím programu Gymnázia Na Pražačce. Gymnázium Nymburk je v zeměpise, co se týče religionistiky, podrobnější a podle školního vzdělávacího programu klade větší důraz na znalosti světových náboženství, probíraných v rámci zeměpisu.
2.3 Osm svobodných umění. Školní vzdělávací program Arcibiskupského gymnázia ve vztahu k tématům týkajícím se religionistiky Zřizovatelem Arcibiskupského gymnázia je na rozdíl od předchozích dvou gymnázií, jak již název napovídá, církev – Arcibiskupství pražské. Na této škole je také na rozdíl od dvou předchozích výuka částečně zpoplatněna. Arcibiskupské gymnázium je sice školou katolickou, avšak je otevřené i studentům jiného vyznání a studentům bez vyznání. Nabízí osmiletý všeobecný studijní program, navíc se zaměřením na výuku náboženství a starých jazyků, jako je latina či řečtina.
17
Gymnázium Na Pražačce: Školní vzdělávací program. Gymnázium Na Pražačce [online]. [cit. 2013-02-15].
Dostupné z: http://www.gym-nymburk.cz/dokumenty/svp/index.htm, str. 163.
21
2.3.1 Religionistika v Základech společenských věd a Základech filosofie S religionistikou se studenti Arcibiskupského gymnázia setkají v rámci Základů společenských věd a Základů filosofie především v posledních dvou ročnících. Je vidět, že gymnázium klade velký důraz na humanitní zaměření, a tak je do výuky zahrnut i předmět Základy filosofie, který je jedním z předmětů18, kterými se Arcibiskupské gymnázium liší od státních gymnázií. Studenti Arcibiskupského gymnázia mají tedy výhodu oproti studentům státních gymnázií v podobě jednoho roku filosofie navíc. Základy filosofie se na Arcibiskupském gymnáziu učí v sedmém a osmém roce studia. Podle školního vzdělávacího programu by měli studenti aplikovat i popisné a srovnávací metody religionistiky, s čímž jsme se u předchozích gymnázií nesetkali. Díky tomu by měli být studenti schopni: zhodnotit náboženské situace konkrétních zemí a zhodnotit politickou váhu různých náboženství v České republice; ohodnotit pozdně antickou situaci a formování raného křesťanství (v této souvislosti by měli znát pojmy křesťanský mythos, pistis, filosofie a gnose); objasnit řeckou teologickou terminologii a vyložit pojmy jako například duše, iluminace, vůle, obec Boží, Eriugenovo pojetí přírody a člověka, Anselmovy důkazy Boží existence; orientovat se v oblasti scholastiky, řecké patristiky, karolínské renesance a křesťanské mystiky a výkladu aristotelských textů z pohledu židovské a arabské filosofie. Co se týče výuky náboženství, je zde patrné zaměření především na náboženské systémy formující evropskou společnost, tedy zejména křesťanství a judaismus. Podobně se v Základech společenských věd profiluje i Gymnázium Na Pražačce.
2.3.2 Religionistika v Dějepise Dějepis se učí na Arcibiskupském gymnáziu prvních sedm let studia. Hlavním posláním dějepisu je podle ŠVP „kultivace historického vědomí jedince a poznávání dějů, skutků a jevů, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj společnosti a promítly se do obrazu
18
Dalším předmětem, který se běžně na státních školách nevyučuje, je Náboženská nauka, které se budu věnovat níže.
22
současnosti“19. Vede studenty k respektování názorů druhých lidí a k rozšíření poznání duchovních hodnot. Studenti by podle školního vzdělávacího programu měli umět: charakterizovat duchovní kulturu lidí v pravěku, vysvětlit nejdůležitější náboženské systémy starověku, judaismus, hinduismus, buddhismus, vysvětlit vznik křesťanství v souvislosti s judaismem, znát jeho přínos; objasnit proces christianizace a její vliv na formování raných evropských států; porovnat základní rysy západoevropské, byzantské a islámské společnosti; vysvětlit podstatu mezi světskou a církevní mocí a její projevy, vliv náboženství a církve ve středověké společnosti; vymezit pojmy islám, islámská říše, křesťanství, papežství, císařství, křížové výpravy, kacířství, husitství a husitská revoluce, reformace a protireformace a náboženské války v Evropě. Studenti se setkají také s výkladem holocaustu a měli by umět objasnit význam islámské, židovské a některé další neevropské společnosti v moderním světě. Školní vzdělávací program Arcibiskupského gymnázia sice není tak podrobný jako v případě Gymnázia Na Pražačce, ale uvádí důležitá témata, ve kterých se v dějepise setkáváme s religionistikou. Na rozdíl od Gymnázia na Pražačce uvádí i výklad hinduismu a buddhismu, o kterých se školní vzdělávací program Gymnázia Na Pražačce výslovně nezmiňuje.
2.3.3 Religionistika v Zeměpise Ve školním vzdělávacím programu Arcibiskupského gymnázia se neobjevuje nic, co by se týkalo religionistiky. Podle informací, které mi poskytl zástupce ředitele, se ale studenti s náboženskými tématy v rámci probíraných zemí rámcově setkávají. K hlubšímu porozumění náboženství a náboženských témat je na Arcibiskupském gymnáziu určen předmět Náboženská nauka.
19
Arcibiskupské gymnázium: Osm svobodných umění. Školní vzdělávací program. Arcibiskupské gymnázium
[online].
[cit.
2013-03-04].
Dostupné
https://www.arcig.cz/modules.php?op=modload&name=News&file=article&sid=725&mode=thread&order=0, str. 152.
23
z:
2.3.4 Religionistika v Náboženské nauce S vyučovacím předmětem Náboženská nauka se studenti Arcibiskupského gymnázia setkávají po celou dobu studia, tj. osm let. Kromě křesťanské náboženské nauky, se kterou se dá na církevním gymnáziu počítat, se studenti setkají i s výkladem jiných světových náboženství. Podle školního vzdělávacího programu je cílem předmětu seznámení žáků se základními pojmy, hodnotami a tradicemi křesťanství. Předmět si klade za cíl vychovávat studenty k odpovědnému přístupu k životu, k ostatním lidem a ke světu, to vše v duchu křesťanské nauky. Ostatní přednášené náboženské směry mají vést studenty k pochopení a toleranci vůči odlišnostem jiných kultur. Gymnázium nabízí studentům i dobrovolné školní duchovní aktivity, jako je modlitba růžence, mše svaté, farní studentský klub a jiné. V rámci výuky je také pro studenty připraven i vícedenní pobyt s duchovním programem, například v Roudnici nad Labem. Podle školního vzdělávacího programu Arcibiskupského gymnázia by student měl umět popsat na příkladech vliv křesťanství na kulturu a způsob života v České republice; znát hlavní události života Ježíše Krista a chápat křesťanské symboly a tradice; seznámit se s liturgií, eschatologií a s tématem Velikonoc a s Ježíšovým poselstvím na základě evangelií; dokázat vysvětlit rozdíly mezi dobrem a zlem; znát biblické dějiny od stvoření světa, přes praotce Izraele, vyjití z Egypta, dobu soudců, království, stavbu Šalamounova chrámu, babylónské zajetí až po starozákonní proroky; rozumět poselství žalmů a sapienciálních knih. V rámci Nového zákona by měl student znát proces vzniku kánonu, historické pozadí Ježíšovy doby, Ježíšovo narození, jeho veřejné působení, ukřižování a smrt. Student se setká také s prací s Biblí, s úlohou církve a životem církve, tedy se svátostmi. Dále by si měl osvojit základy křesťanské etiky a historii a vliv církve od počátků až po moderní dobu – formování raného křesťanství, klášterní život, misie, koncily, christianizace Evropy, papežství, boj o investituru, clunyjské hnutí, mystika, křesťanské schizma, křížové výpravy, reformace, církev v době druhé světové války, I. a II. vatikánský koncil. Student podle školního vzdělávacího programu umí popsat základní strukturu a právní uspořádání církve a roli církve v politice.
24
Je vidět, že se studenti tohoto gymnázia dozvědí o křesťanství opravdu mnoho a dopodrobna20, mají na to celých sedm let. V pátém ročníku se studenti věnují ostatním náboženstvím: podle školního vzdělávacího programu by měli být schopni vysvětlit a srovnat nejstarší náboženské představy světa a posoudit multikulturnost jako součást dnešního světa. Podle školního vzdělávacího programu se student v rámci výuky setká se základním učením konfucianismu a taoismu, se základními pojmy a učením v hinduismu, je schopen posoudit vliv východních náboženství v západní kultuře a popsat život Gautamy Siddhárty a charakterizovat základní učení buddhismu a jeho směry. Dále by měl student představit průřez dějinami židovského národa, vysvětlit obsah židovských svátků, obřadů a základních pojmů a charakterizovat základní židovské učení. Měl by být schopen popsat společné prvky v učení hlavních křesťanských církví. Co se týče islámu, má student popsat život Muhammada, vyjmenovat a vysvětlit základní pilíře islámské víry a srovnat učení s judaismem a křesťanstvím a charakterizovat vznik, uspořádání a obsah Koránu. Dále by měl být schopen popsat a posoudit současné problémy kontaktu s islámským světem. Student by měl vyjmenovat a charakterizovat znaky sekt a jejich nebezpečí pro člověka a dnešní společnost, charakterizovat historii a učení některých rozšířených sekt a nových náboženských směrů. Stejně jako na Gymnáziu Nymburk si i zde musejí dát učitelé pozor, aby výklad problematiky sekt nebyl zaměřen pouze na negativní informace a nevznikl tak prostor pro jednostranný pohled. Na Arcibiskupském gymnáziu by se měli studenti dozvědět základní informace o všech světových náboženstvích. V tomto směru mají oproti jiným gymnáziím výhodu v počtu hodin, ve kterých se mohou religionistice věnovat.
20
Většinu výstupů z předmětu Náboženská nauka, které se týkají křesťanské nauky, jsem nevypisovala příliš dopodrobna, ale psala jsem spíše o širších tématech, se kterými se studenti setkávají.
25
3. Analýza vybraných učebnic Základů společenských věd
Zařazení religionistiky do Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia mě vedlo k myšlence zjistit, jakým způsobem učebnice základů společenských věd pojednávají o různých náboženstvích. Zaměřuji se především na výběr témat a obsahovou správnost. Původně jsem se chtěla věnovat učebnicím, které používají gymnázia, jež jsem si pro výzkum vybrala. Jak jsem ale později zjistila, učebnici při výuce používá pouze Gymnázium Nymburk. Gymnázium Na Pražačce pro základy společenských věd učebnici nepoužívá a ani Arcibiskupské gymnázium, které se věnuje výuce náboženství především v náboženské nauce, žádnou učebnici nepoužívá. Rozhodla jsem se proto zahrnout do svého krátkého pojednání o učebnicích, kromě učebnice používané na Gymnáziu Nymburk, některé další z nejprodávanějších učebnic a učebnice, které mají studenty připravit na maturitní zkoušku. Na základě analýzy Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia předpokládám, že v učebnicích by se měly objevit informace o významných náboženských systémech a náboženské rozmanitosti v Evropě, tj. minimálně o křesťanství, judaismu, islámu, hinduismu a buddhismu. Podle Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia by měli studenti rozeznat projevy sektářského myšlení, proto by se v učebnicích měly objevit také informace o nových náboženských hnutích. Do své práce jsem tedy zahrnula následující učebnice: Schön, Jaromír. Občanský a společenskovědní základ: Náboženství. Kralice na Hané: Computer Media 2012. Brázda, Radim. Společenské vědy pro SŠ 4. díl. Brno: Didaktis 2011. Dvořák, Jan. Odmaturuj ze společenských věd. Brno: Didaktis 2008. Zubíková, Zdeňka, Drábová, Renáta. Společenské vědy v kostce. Praha: Fragment 2007. Parkan, František a kol. Přehled učiva k maturitě: Společenské vědy. Praha: Fortuna 2006. Adamová, Lenka. Základy společenských věd: Základy filosofie a etiky. Praha: Fortuna 2007. Bílý, Jiří. Základy etiky, estetiky a religionistiky. Praha: Eurolex Bohemia 2005.
26
3.1 Charakteristika a rozbor vybraných učebnic
3.1.1 Občanský a společenskovědní základ: Náboženství Jedná se o učebnici, která vyšla teprve v srpnu roku 2012. Pochází z několikadílné sady učebnic Občanský a společenskovědní základ. Zahrnuje témata Náboženství a víra, Vznik náboženství, Typologie náboženství, Kritika a obhajoba náboženství, Religiozita a sekularizace, Náboženské sekty, Mezináboženský dialog, Úvod do náboženství současného světa, Judaismus, Křesťanství, Islám, Hinduismus a buddhismus a Filosoficko-náboženské systémy Číny. V prvních kapitolách autor dopodrobna a srozumitelně vysvětluje pojmy týkající se náboženství. Na stránkách učebnice je ke každé kapitole uvedeno několik zajímavostí, souvislostí a možností úkolů či diskuzí. Na konci kapitol je přehledné shrnutí a náměty pro samostatnou práci či diskuzi. V kapitole o sektách se autor nejprve zmiňuje o nových náboženských hnutích a poté vymezuje pojem sekty jako společnosti uzavřené, autoritářské… Pomůže tak alespoň studentům rozlišit, že ne každé nové náboženské hnutí je principiálně špatné. U všech monoteistických náboženství je kromě historie uvedeno i vysvětlení náboženské praxe, svátků, modliteb, symbolů i souvislosti s dnešním světem. Například u pasáže věnované křesťanství je krátký článek o papeži nebo o myšlenkách Hanse Künga, jsou uvedeny počty věřících v České republice, jak křesťanů, tak i židů a muslimů. V kapitole o islámu je vysvětlen kontroverzní pojem džihád, který není podán jednostranně, jak se s tím v některých učebnicích setkáváme, a je zde uveden jak džihád srdce, tak džihád meče. Chyba, která se objevila u křesťanství, kdy je advent popisován jako čtyři týdny před Vánoci21, je chybou velmi častou, jak uvádí i Mgr. Miroslav Soukup ze společnosti VERITAS, která se zabývala chybami v některých učebnicích22. Čtyři týdny trvá advent pouze v případě, kdy 25. prosinec připadá na neděli, v jiných případech je advent kratší, je ohraničen čtyřmi nedělemi, nejkratší možný advent je tedy tři týdny a jeden den.
21
Schön, Jaromír. Občanský a společenskovědní základ: Náboženství. Kralice na Hané: Computer Media 2012. Soukup, Miroslav. VERITAS. Připomínky historické společnosti VERITAS k učebnicím dějepisu, příp. zeměpisu a českého jazyka. Str. 5. 22
27
Východní náboženství a filosofické směry Číny nejsou podány tak dopodrobna, jako tomu bylo u judaismu, křesťanství a islámu, ale myslím si, že je to správné, jelikož evropská kultura stojí především na odkazu monoteistických náboženství. I tak jsou v této učebnici hinduismus, buddhismus, konfucianismus a taoismus vysvětleny podrobněji než v jiných učebnicích. Najdeme zde ukázky textů, myšlenky Gándhího, pojednání o józe, o dalajlámovi, o čínském lékařství a jiné souvislosti s moderním světem. Celkově se domnívám, že učebnice je vyvážená, podrobná, ale nikoli na úkor srozumitelnosti, a přehledně zpracovaná.
3.1.2 Společenské vědy pro střední školy, 4. díl Učebnice používaná Gymnáziem Nymburk na obálce přímo uvádí, že tento díl je věnován religionistice. Na osmi stránkách seznamuje učebnice studenty nejprve s obecným pohledem na náboženství, jeho podoby a funkce a dále se věnuje judaismu, křesťanství, islámu, hinduismu, buddhismu a novým náboženským hnutím. Autoři v této učebnici uvádějí různé pohledy, například na výklad náboženství, což podle mého názoru vede studenty k přemýšlení a nedívání se na věci černobíle. U každé kapitoly najdeme otázky k zamyšlení, historii daného náboženství a něco z jeho praxe. Každému z náboženství je zde věnována jedna strana, nerozumím jenom, proč autoři spojili judaismus a křesťanství. Domnívám se, že obě tato náboženství by si zasloužila vlastní kapitolu, stejně jako je zvlášť pojednáváno o hinduismu a buddhismu. U členění křesťanství používají autoři termín katolictví23, pravděpodobně ve smyslu římskokatolictví. Je to chyba poměrně rozšířená, jak shrnuje Mgr. Miroslav Soukup: „hovorově rozšířený pojem ‚katolický‘ je zanášen do odborného stylu učebnic; autorům nikterak nevadí, že se čtenář nedozví, zda jsou míněni křesťané vyznání starokatolického, řeckokatolického nebo římskokatolického“24.
23
Brázda, Radim. Společenské vědy pro SŠ 4. Díl. Brno: Didaktis 2011, str. 49. Soukup, Miroslav. VERITAS. Připomínky historické společnosti VERITAS k učebnicím dějepisu, příp. zeměpisu a českého jazyka. Str. 5. 24
28
V pasáži věnované křesťanství mě potěšilo přiblížení dnešnímu studentovi odkazem na film. Ostatní náboženství jsou vysvětlena vyváženě a přehledně. U nových náboženských hnutí bych ráda zmínila, že autoři předkládají studentům mnohostranný pohled na nová náboženská hnutí a dokonce poukazují i na pozitivní roli, kterou mohou nová náboženská hnutí hrát v sociálním a psychickém vývoji člověka. Toto je podle mého názoru velmi důležité, spousta lidí totiž má k novým náboženským hnutím pouze negativní přístup a žádná pozitiva si neuvědomují. Dalším pozitivním aspektem této učebnice je pracovní sešit. Kapitoly odpovídají kapitolám v učebnici, a tak si studenti mohou své znalosti procvičit. V pracovním sešitě najdeme například úryvky z článků o religionistice, z primární literatury, ze zákonů týkajících se náboženství nebo informace o náboženství ve sčítání lidu. U každého takového úryvku jsou různé druhy úkolů, samostatná práce, práce ve dvojicích, diskuze ve třídě. V pracovním sešitě jsou také testové otázky a přiřazování aspektů k různým náboženstvím. Domnívám se, že díky procvičování si mohou studenti danou učební látku lépe zapamatovat.
3.1.3 Odmaturuj ze společenských věd Jak je uvedeno obálce, tato učebnice je aktualizována podle požadavků nové maturity a slouží také jako příprava na přijímací zkoušky na vysoké školy. Náboženství se věnuje v poslední 10. kapitole na čtyřech stranách. Na úvod učebnice seznamuje s pojmy, jako je náboženství, religionistika, teologie apod. Poté se věnuje hlavním světovým náboženstvím – křesťanství, judaismu, islámu, hinduismu, buddhismu, krátce se zmiňuje také o konfucianismu, taoismu a nových náboženských hnutích. Co se týče hlavních světových náboženství, uvádí informace o historii, písemných pramenech a nepříliš dopodrobna se věnuje některým svátkům, ritům a podobě víry. Všem hlavním světovým náboženstvím je věnováno přibližně stejně prostoru. Učebnice pomocí marginálií informuje i o současné situaci, například o ekumenickém hnutí nebo o počtu židů či muslimů v České republice. V těchto poznámkách se autoři zmiňují také o ostatních
29
asijských náboženských směrech, které nejsou uvedeny přímo v textu, což je podle mého názoru vhodné vodítko pro studenty, kteří by se chtěli touto oblastí více zabývat. Jediné drobné nedostatky v oblasti hlavních světových náboženství se týkají především obsahové správnosti, a sice opomíjení některých historických faktů. Například u judaismu není zmíněn babylónský exil a diaspora Židů je kladena až do doby po druhém zničení Chrámu; v takovém případě se těžko vysvětluje téměř největší diaspora Židů v Babylóně. U křesťanství je u Nového zákona zmíněno, že „hovoří především o životě a působení Ježíše z Nazareta (ve 4 evangeliích)“25. Z uvedeného tedy podle mého názoru vyplývá, že Nový zákon neobsahuje jiné knihy než evangelia. Domnívám se, že by za zmínku stály i ostatní knihy, které tvoří více než polovinu Nového zákona. Co se týče islámu, autoři se více zaměřují na náboženskou praxi, pět pilířů víry, zatímco u křesťanství zmiňují hlavně historii. U křesťanství také nenajdeme moc zmínek o rituálech (kromě křtu a eucharistie) a svátcích, jak autoři uvádějí v případě judaismu. Větším nedostatkem je podle mého názoru kapitola o nových náboženských hnutích. Autoři zařazují vznik nových náboženských hnutí do druhé poloviny 20. století. Je samozřejmě pravdou, že většina nových náboženských hnutí v této době vznikala, je ale potřeba si uvědomit, že část nových náboženských hnutí, která jsou v České republice i jinde poměrně rozšířená, vzniká mnohem dříve. Jak se dočteme v knize Zdeňka Vojtíška26, například mormoni existují již od roku 1830, kořeny Svědků Jehovových sahají do osmdesátých let 19. století a hnutí Grálu vzniklo ve dvacátých letech 20. století. Autoři se také zmiňují pouze o problematických společenských jevech, které s sebou přinášejí některé nové náboženské skupiny. To může podle mého názoru vést studenty k jednostrannému pohledu na nová náboženská hnutí.
3.1.4 Společenské vědy v kostce Jedná se o učebnici pro střední školy, doplněnou o kontrolní otázky, ke kterým studenti najdou klíč na konci učebnice. Tato učebnice se věnuje světovým náboženstvím a filosofickým školám ve třetí kapitole, a to na jedenácti stránkách.
25 26
Dvořák, Jan. Odmaturuj ze společenských věd. Brno: Didaktis 2008, str. 248. Vojtíšek, Zdeněk. Nová náboženská hnutí. Praha: Beta Books 2007, str. 17.
30
Učebnice na úvod vysvětluje pojmy, jako je náboženství, religionistika, teologie apod. Religionistiku však popisuje jako nestrannou a objektivní vědu, která náboženství hodnotí. Je otázkou, do jaké míry může být jakákoliv věda objektivní a nestranná, nicméně takto bych religionistiku necharakterizovala a v definici bych se spíše zaměřila na cíle religionistiky – jako snahu o analýzu náboženství, historii a srovnání náboženství apod. Rozhodně by religionistům nemělo jít o hodnocení náboženství, jak je v učebnici uvedeno. Dobrou definici religionistiky uvádějí autorky na téže straně ve vysvětlivce. Domnívám se, že dvě různé definice bez vysvětlení vedle sebe mohou být pro studenty matoucí. Společenské
vědy
v kostce
začínají
netradičně
hinduismem,
buddhismem,
konfucianismem, taoismem, šintoismem a až za tyto náboženské směry kladou judaismus, křesťanství a islám. Celkově je učebnice přesycena pojmy a méně se věnuje způsobu života a filosofii lidí vyznávajících dané náboženství. U vysvětlování pojmů mnohdy vznikají nejasnosti, například v judaismu při popisu knihy Exodus „Exodus (Vyjití – Mojžíš, vyvedení židů z Egypta, desatero)“
27
se vůbec nedozvídáme, kdo byl Mojžíš, proč, kdy a za jakých okolností došlo
k vyvedení z Egypta. Na rozdíl od náboženství východní a jižní Asie se u judaismu nedozvíme tolik o historii a vzniku. Další obsahovou nesprávností v učebnici je kolonka „Zapamatuj si – Desatero božích přikázání“. Katechetická podoba desatera, která je zde uvedena, opravdu není totožná s judaismem, jak autorky uvádějí. Problém se stanovením délky adventu, který je rozšířen již v učebnicích pro základní školy28, se objevil i v této učebnici. Advent je zde vysvětlen jako „4 týdny, které předcházejí svátku příchodu Ježíše“29. Se stejnou chybou jsme se mohli setkat i v učebnici Občanský a společenskovědní základ, Náboženství, o které je pojednáno výše. Učebnici bych také vytkla výběr témat, učebnice se více věnuje právě hinduismu, buddhismu, konfucianismu, džinismu, taoismu a šintoismu než náboženstvím, ze kterých vychází evropská kultura, a jsou tedy nedílnou součástí běžného života. Nevyváženost
27
Zubíková, Zdeňka, Drábová, Renáta. Společenské vědy v kostce. Praha: Fragment 2007, str. 32. Soukup, Miroslav. VERITAS. Připomínky historické společnosti VERITAS k učebnicím dějepisu, příp. zeměpisu a českého jazyka. 29 Zubíková, Zdeňka, Drábová, Renáta. Společenské vědy v kostce. Praha: Fragment 2007, str. 34. 28
31
v hloubce a obšírnosti popisu světových náboženství v některých knihách kritizuje i Mgr. Miroslav Soukup ze společnosti VERITAS30. Přehlcení pojmy může být záměrné, jelikož se jedná o učebnici „v kostce“. Domnívám se, že kladení většího důrazu na memorování než na pochopení souvislostí není u náboženství, ani u žádného jiného předmětu, vhodné.
3.1.5 Přehled učiva k maturitě, Společenské vědy Tato učebnice se nevěnuje religionistice samostatně, ale částečně ji zahrnuje pod filosofii. V podkapitole Osová doba a vznik filosofie se setkáme s výkladem náboženských a filosofických systémů Číny, Indie a Persie a v podkapitole Křesťanství a křesťanská filosofie s výkladem judaismu a křesťanství. V podkapitole Osová doba a vznik filosofie se učebnice věnuje taoismu, konfucianismu, buddhismu, džinismu a zoroastrismu. Výklad je podán spíše jako vyprávění a je podle mého názoru lépe zapamatovatelný. Učivo je vyvážené a není přesycené pojmy, jak tomu bylo v předchozí učebnici. V podkapitole Křesťanství a křesťanská filosofie je krátce zmíněna historie judaismu, ovšem jen do doby vzniku křesťanství. Jako by judaismus s příchodem křesťanství zmizel. Na rozdíl od předchozí kapitoly o vzniku filosofie se autoři nezmiňují o souvislostech v moderním světě. U křesťanství je krátká zmínka o vzniku a dále se učebnice věnuje spíše filosofickým problémům na příkladě myslitelů, jako je Augustin, scholastika a jiné. O křesťanských otázkách se tedy dozvíme pouze z témat, kterými se jednotlivý učenci věnovali, tedy nic o svátcích, životě či rituálech. Pokud by se chtěl student dozvědět z této učebnice něco islámu, bude mít smůlu. Jediná zmínka je o arabské středověké filosofii, kde se objevuje spíše výčet jmen než samotné myšlenky těchto filosofů. Je ale nutné dodat, že učebnice byla vydána rok před schválením rámcových vzdělávacích programů.
30
Soukup, Miroslav. VERITAS. Připomínky historické společnosti VERITAS k učebnicím dějepisu, příp. zeměpisu a českého jazyka. Tuto nevyváženost kritizuje především v učebnicích zeměpisu pro 2. stupeň ZŠ.
32
3.1.6 Základy společenských věd: Základy filosofie a etiky Tato učebnice je pravděpodobně nejdéle používanou učebnicí, která vyšla již v několika vydáních. Jedná se o řadu učebnic Společenských věd, Základy filosofie a etiky je třetím dílem této řady. Učebnice se stejně jako předchozí Přehled k maturitě, Společenské vědy, nevěnuje religionistice samostatně, ale zahrnuje ji pod filosofii. V kapitole Myšlení staré Indie a Číny je podkapitola věnovaná indickému myšlení, u něhož se nezmiňuje, že se jedná o hinduismus, ale vykládá historii a filosofii tohoto směru. Spíše se jedná o myšlenky života než o vykládání pojmů, což je podle mého názoru dobrý způsob seznámení se s náboženstvími či jinými kulturami. Další podkapitolou je buddhistické myšlení; i když pochází z Indie, je mu věnována jiná podkapitola. Buddhismus je vykládán poměrně dopodrobna, ale „vstřebatelně“, kromě historie a směrů buddhismu klade důraz na mravný život, moudrost, kultivaci mysli. V podkapitole o džinismu zmiňují například příslušnost Gándhího k tomuto náboženskému směru, což může studentům džinismus přiblížit. Podkapitola čínské myšlení se věnuje konfucianismu a taoismu. Na konci je uvedena podkapitola Na závěr, ve které autoři připomínají důležitost některých prvků indického a čínského myšlení pro současnou moderní společnost, jako například úctu k živému, jako výzvu k ekologické krizi nebo metody léčitelství zasahující do moderní medicíny. Co se týče jiných náboženství, je zde pouze zmínka o Muhammadovi, o založení a rozpínavosti arabské říše v kapitole o středověké arabské a židovské filosofii, kde je také zmínka o kabale. Informace o křesťanství můžeme najít pouze v kapitole o křesťanské etice a v kapitole o počátcích křesťanského filosofického myšlení.
3.1.7 Základy etiky, estetiky a religionistiky Jedná se o třetí díl čtyřdílné učebnice Základů společenských věd. Tato učebnice vyšla nově v roce 2009 v nakladatelství Key publishing. Učebnice se věnuje religionistice na více než 40 stránkách. Nejprve seznamuje studenty se základními pojmy, charakteristikou a funkcemi náboženství a významem 33
náboženství pro společnost. Poté se věnuje jednotlivým náboženstvím – křesťanství, židovství, islámu, konfucianismu a taoismu, buddhismu a sektám. U vysvětlení pojmu náboženství uvádí autor více možných definic, takže mohou mít studenti lepší představu o tom, co náboženství vlastně je a že je velice těžké ho definovat. Autor seznamuje studenty i s názory různých filosofů na náboženství. Dále v učebnici najdeme vysvětlení základních náboženských pojmů, jako je monoteismus, ritus, svatba, biskup apod. Co se týče křesťanství, autor učebnice se příliš nevěnuje jeho historii, zato se více zaměřuje na vysvětlení života dnešních věřících, tedy na rituály, svátosti, bohoslužbu, hierarchii v církvi a rozdělení protestantských církví. Křesťanství je rozděleno na pravoslaví, protestantství a katolíky. I zde tedy autor uvádí hovorově používaný termín katolictví namísto římskokatolictví, jak jsme viděli v již dříve zmíněných učebnicích. Kapitola o křesťanství popisuje studentům běžný život dnešního křesťana, bohužel už tomu tak není u judaismu, který seznamuje především s židovskou literaturou a ohledně rituálů, svátků či zvyklostí, kromě uctívání jediného Boha, nezmiňuje nic. Zarážející je tedy úkol na konci kapitoly „Charakterizujte hlavní články víry judaismu a islámu“31, když o žádných článcích víry judaismu nebylo psáno. Ani pojmy zde nejsou vysvětleny zcela, například na str. 147 autor rozděluje TENACH na Tóru, Nebiim a Ketubim. O Tóře hovoří v dalším odstavci, ale vysvětlení dalších dvou pojmů neuvádí. Domnívám se, že pokud autor tyto dva termíny vysvětlovat nechce, je zbytečné uvádět je v původním jazyce a stačí je přeložit do češtiny – Proroci a Spisy. V takovém případě by si studenti mohli alespoň částečně představit, co mohou v daných knihách nalézt. Kapitola o islámu se věnuje způsobu života podrobněji než v případě judaismu, zmiňuje pět pilířů víry, popisuje Korán a sunnu. U pěti pilířů ovšem učebnice zmiňuje, že zakát je zákonem stanovená almužna32. V některých státech, je opravdu zakát vybírán státem nebo islámskou nadací, většinou je ale na každém muslimovi, aby věnoval část svého platu nebo sklizně potřebným. Pojetí džihádu je zde nekompromisně podáno jako náboženská nesnášenlivost, bez ohledu na to, že k takovému výkladu se uchylují zejména militantní menšiny. Autor nezmiňuje ani jiný pohled na výklad svaté války, jako „přemáhání vlastních
31 32
Bílý, Jiří. Základy etiky, estetiky a religionistiky. Praha: Eurolex Bohemia 2005, str. 149. Bílý, Jiří. Základy etiky, estetiky a religionistiky. Praha: Eurolex Bohemia 2005, str. 148.
34
vášní … nebo boj za ušlechtilý cíl“33, tedy „válka“ vedená člověkem se sebou samým pro lepší život. Konfucianismus, taoismus a buddhismus jsou vyloženy vyváženě, nikoli příliš podrobně, ale podle mého názoru dostatečně. Poslední kapitolou je kapitola o sektách. Autor se zde věnuje netolerantním, uzavřeným a na okraji společnosti stojícím náboženským hnutím, která jsou vykládána pouze negativně. Není zde uvedeno, že existují i jiná nová náboženská hnutí, která například na okraji společnosti nestojí a která jsou uznána státem.
3.2. Další materiály k výuce Bohužel ne všechny učebnice, které jsem měla k dispozici, považuji po konzultaci s některými učiteli gymnázií za vhodné pro výuku. Řada z nich podává jednostranný pohled na různá náboženství a některé obsahují i poměrně mnoho na první pohled viditelných chyb. Neznamená to ale, že se mezi nimi nenajdou žádné dobré učebnice. Podle mého názoru je nejlepší učebnicí religionistiky pro střední školy a gymnázia Občanský a společenskovědní základ, Náboženství a za velmi podařenou považuji také Společenské vědy pro SŠ, 4. díl. Učitelé, kterým by nevyhovovaly ani tyto učebnice, mohou najít některé materiály a náměty pro výuku na stránkách www.rvp.cz nebo mohou využít některých materiálů projektu Religionistické vzdělávací centrum34, realizovaného Filosofickou fakultou Univerzity Pardubice. Projekt Religionistické a filosofické vzdělávací centrum má za cíl zkvalitnění výuky religionistiky a filosofie na základních a středních školách. Centrum pořádá vzdělávací semináře a vydává výukový materiál. Pro pedagogy byly v oblasti religionistiky vydány Studijní texty35, které se zabývají religionistikou obecně, indickými tradicemi, buddhismem, judaismem, křesťanstvím, islámem a novým náboženským hnutím. Autory jednotlivých kapitol jsou uznávaní čeští odborníci na 33 34
Kropáček, Luboš. Duchovní cesty islámu. Praha: Vyšehrad 2006, str. 115. Religionistické a filozofické vzdělávací centrum. Univerzita Pardubice [online]. [cit. 2013-03-30]. Dostupné
z: http://projekty.upce.cz/rfc/index.html. 35
Kolektiv autorů. Základy religionistiky: Studijní texty pro pedagogy. Pardubice: Univerzita Pardubice 2008.
35
dané téma. Kapitoly obsahují jak informace z historie, tak především popis života věřících, tzn. věroučnou praxi, svátky, tradice, zvyky. Některé kapitoly zahrnují i ukázky z textů daných náboženství, metodické náměty a seznam doporučené rozšiřující literatury. Kromě těchto Studijních materiálů pro pedagogy vydalo Religionistické a filosofické vzdělávací centrum i Pracovní listy pro pedagogy, které mohou pedagogům pomoci při přípravě vyučovací hodiny. Jedná se o doplňující materiál, ve kterém pedagog nalezne rozpracovaná témata s cílem vyučovací hodiny, možnostmi úkolů a samostatných prací pro studenty, didaktický test a v některých například křížovku, což může vyučovací hodinu obohatit a zpestřit. Pedagog zde také najde seznam informačních zdrojů z internetu, primární i sekundární literaturu a může si tak sám doplnit znalosti o tématu. Pracovních listů je celkem devět, každé pracovní listy obsahují dvě témata. Pracovní listy se věnují Mezikulturnímu setkávání v moderním světě36; Náboženství ve filosofii a náboženství v dialogu37; indickým náboženstvím a islámu v pracovních listech Ve jménu jednoho Boha k více bohům38; Monoteismu – od judaismu ke křesťanství39; Islámu a judaismu: arabská identita a Izrael40; Setkávání křesťanského světa a Indie41; Starodávnému světu mýtů a modernímu světu vědy42; buddhismu a nové religiozitě v pracovních listech Stará a nová cesta k cíli43; Podobě a funkci náboženství včera a dnes44. Dalším studijním materiálem jsou dokumentární filmy zaměřené na hlavní světová náboženství a nová náboženská hnutí. Další možností pro pedagogy je Centrum pro religionistiku a kulturní edukaci. Jedná se o společné pracoviště Religionistického ústavu Filosofické fakulty Masarykovy univerzity, Muzea romské kultury a Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze. Na
36
Fárek, Martin, Titz, Pavel. Mezikulturní setkávání v moderním světě. Pracovní listy pro pedagogy. Pardubice: Filosofická fakulta Univerzity Palackého 2010. 37 Bubík, Tomáš, Pargačová Viola. Náboženství ve filosofii a náboženství v dialogu. Pracovní listy pro pedagogy. Pardubice: Filosofická fakulta Univerzity Palackého 2010. 38 Fárek, Martin, Pargačová Viola. Ve jménu jednoho Boha k více bohům. Pracovní listy pro pedagogy. Pardubice: Filosofická fakulta Univerzity Palackého 2010. 39 Lisý, Štěpán, Mrázek, Miloš. Monoteismus- od judaismu ke křesťanství. Pracovní listy pro pedagogy. Pardubice: Filosofická fakulta Univerzity Palackého 2010. 40 Pargačová, Viola, Lisý, Štěpán. Islám a judaismus: arabská identita a Izrael. Pracovní listy pro pedagogy. Pardubice: Filosofická fakulta Univerzity Palackého 2010. 41 Fárek, Martin, Mrázek, Miloš. Setkávání křesťanského světa a Indie. Pracovní listy pro pedagogy. Pardubice: Filosofická fakulta Univerzity Palackého 2010. 42 Bubík, Tomáš, Titz, Pavel. Starodávný svět mýtů a moderní svět vědy. Pracovní listy pro pedagogy. Pardubice: Filosofická fakulta Univerzity Palackého 2010. 43 Fárek, Martin, Mrázek, Miloš. Stará a nová cesta k cíli – Buddhismus a nová religiozita. Pracovní listy pro pedagogy. Pardubice: Filosofická fakulta Univerzity Palackého 2010. 44 Titz, Pavel, Mrázek, Miloš. Podoba a funkce náboženství včera a dnes. Pracovní listy pro pedagogy. Pardubice: Filosofická fakulta Univerzity Palackého 2010.
36
stránkách45 tohoto centra mohou pedagogové po zaregistrování zdarma stahovat studijní materiály.
45
Centrum pro religionistiku a multikulturní edukaci [online]. [cit. 2013-03-30]. Dostupné z:
http://www.cerme.cz/.
37
4. Analýza dotazníků
V praktické části se budu věnovat vyhodnocení výzkumu ve všech maturitních třídách Gymnázia Nymburk (GN), Arcibiskupského gymnázia (ARCIG) a Gymnázia Na Pražačce (GNP). Na Gymnáziu Nymburk se výzkumu zúčastnily dvě třídy osmiletého studijního programu a jedna třída čtyřletého programu, celkem 70 studentů. Na Arcibiskupském gymnáziu byly zapojeny dvě třídy, obě z osmiletého programu, celkem 46 studentů. Na Gymnáziu Na Pražačce se zúčastnily dvě třídy šestiletého studijního programu, jedna se všeobecným zaměřením a druhá se zaměřením na německý jazyk, celkem 43 studentů. Výzkum byl prováděn pomocí dotazníkového šetření tak, aby byla zaručena anonymita odpovídajících a aby bylo možno oslovit větší počet respondentů. Dotazník jsem ve všech třídách zadávala osobně, kromě dvou tříd Gymnázia Nymburk, kde dotazník zadával učitel. Osobní administrace mi připadá jako nejlepší možnost, „jelikož se tím vyhneme případným nesrovnalostem a zároveň můžeme odpovědět na dotazy“46, což se mi během zadávání stalo několikrát. Pomocí dotazníku jsem se snažila zjistit, jaký mají studenti názor na výuku religionistiky, zda by chtěli, aby se religionistika učila více, a co jim toto téma přináší. Zajímalo mě také, co si představují pod pojmem náboženství, jaké mají v religionistice znalosti, jak se staví k novým náboženským hnutím a sektám a co si představují pod pojmem zlo. Na konec byla umístěna „bonusová otázka“, kterou jsem chtěla zvláštním způsobem zjistit, nakolik si studenti uvědomují souvislosti. Dotazník má celkem šestnáct otázek. Pro přehlednost při vyhodnocování jsem rozdělila otázky do pěti kategorií: Názorové otázky, Znalostní otázky, Pohled na sekty, Co je zlo? a Bonusová otázka. Při vyhodnocování dotazníků pomocí procent nemusí vždy součet odpovědí daného gymnázia dávat dohromady 100 %. Především v názorových otázkách studenti udávali více odpovědí.
46
Skutil, Martin a kol. Základy pedagogicko-psychologického výzkumu pro studenty učitelství. Praha: Portál 2011, str. 87.
38
4.1 Názorové otázky Do kategorie názorových otázek jsem zahrnula tyto otázky: Co pro Vás znamená náboženství? Co pro Vás znamená religionistika? Chtěli byste, aby se o duchovních tradicích a spiritualitě učilo více? Proč? V čem je pro Vás studium náboženství přínosné? Chtěli byste někdy navštívit některou z náboženských skupin v rámci výuky? Jakou? Zajímáte se o náboženství i mimo školu?
4.1.1 Co pro Vás znamená náboženství? Pojem náboženství je velmi abstraktní, pro každého znamená něco jiného a pro každého má také jinou hodnotu, každý k němu má jiný vztah a každý ho jinak prožívá. Ani badatelé se přesně neshodují v definici tohoto pojmu, naopak si někdy i odporují. Pro příklad zde uvádím některé definice náboženství: „Ivan Štampach: Náboženství je reálný, životní, osobní vztah člověka k transcendentní zkušenosti. Sigmund Freud: Náboženství je kolektivní neuróza, respektive funkce individuální psychiky, jež produkuje bohy, kteří mají za úkol těšit a uspokojovat dětinské touhy dospělého. Pro některé je v definici náboženství důležité posvátno, jako například pro Rudolfa Ottu či Mircea Eliadeho. Pro někoho je náboženství formou poznání, pro jiné je spíše opiem lidstva.“47 Jelikož na náboženství existuje několik různých pohledů, zajímalo mě, jakým způsobem se na náboženství dívají studenti posledních ročníků gymnázií a jestli se v některých ohledech shodují. Pochopení toho, co pro studenty znamená náboženství, může vést k lepšímu uchopení a práci s tématy dotýkajícími se tohoto pojmu.
47
Jandourek, Jan. Průvodce sociologií. Praha: Grada 2008, str. 67.
39
Studenti všech gymnázií se nejvíce shodli na tom, že náboženství pro ně znamená víru. Na Arcibiskupském gymnáziu se tak vyjádřilo 48 % studentů, na Gymnáziu Na Pražačce 37 % studentů a na Gymnáziu Nymburk 36 % studentů. I pojetí víry bylo na všech gymnáziích podobné. Na Arcibiskupském gymnáziu jmenovali studenti především víru v Boha a tradice a zásady s vírou spojené, na Gymnáziu Nymburk tomu bylo podobně, studenti si představili buď víru, nijak dál nerozebranou, nebo víru v Boha či nadpřirozenou sílu. Studenti Gymnázia Na Pražačce uváděli nejvíce víru v transcendentno, v něco, co nás přesahuje, a víru v Boha a nadpřirozené síly. V ostatních odpovědích již taková shoda nepanovala, spíše naopak se odpovědi na jednotlivých gymnáziích rozcházely. Na Gymnáziu Nymburk 31 % studentů uvedlo, že náboženství pro ně neznamená nic nebo je to něco, o co se nezajímají, náboženství pro ně také znamená způsob, jak ovládat lidi, a na druhou stranu nedílnou součást života. Na Arcibiskupském gymnáziu uváděli, že náboženství pro ně znamená nedílnou součást života, životní směr či filosofii nebo něco, co lidi spojuje. Názory na náboženství na Gymnáziu Na Pražačce byly roztříštěnější, studenti nejčastěji, po víře, uváděli, že náboženství je péčí o duši nebo že odpovídá na existencionální otázky, a na druhou stranu že se jedná o výklad reality bez nutnosti důkazů, bezmyšlenkovité uctívání nesmyslné entity, a často pro ně náboženství také představovalo diskriminaci, utlačování a manipulaci. Z uvedených odpovědí vyplývá, že studenti Arcibiskupského gymnázia berou náboženství jako součást života, něco, co je provází a co se dotýká jich samých nebo jejich okolí, což je pochopitelné vzhledem k tomu, že se jedná o církevní gymnázium, a nemají k němu negativní vztah. Studenti Gymnázia Na Pražačce se na náboženství dívají jak negativně, tak pozitivně, a o náboženství přemýšlejí především v rámci filosofického diskurzu. Studenti Gymnázia Nymburk sice uvádějí, že náboženství pro ně znamená víru, velká většina z nich se ale o náboženství nezajímá, ovšem pro některé z nich je i součástí života.
40
4.1.2 Co pro Vás znamená religionistika? Vzhledem k tomu, že se s pojmem religionistika pracuje v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia, měli by se studenti s tímto pojmem seznámit. Tuto otázku jsem zahrnula do dotazníku proto, abych zjistila, zda studenti vědí, co tento pojem znamená. Nauku o náboženství či vědu zabývající se náboženstvími uvedlo shodně jako odpověď 91 % studentů obou z pražských gymnázií. Na Gymnáziu Nymburk takto odpovědělo 69 % studentů, pro dalších 13 % studentů znamená religionistika náboženství nebo školní předmět.
4.1.3 Chtěli byste, aby se o duchovních tradicích a spiritualitě učilo více? Proč? Je důležité vědět, zda studenti o výuku religionistiky vůbec stojí a zda jim připadá důležitá. Pohled, který mají na toto téma, však může být ovlivněn učiteli a vztahem k učiteli, který toto téma učí. Otázkou je, kdo by měl takové téma učit, jaké by měl mít znalosti a čeho by se měl vyvarovat. V praxi se setkáváme s tím, že otázky náboženství se ve větší míře dotknou jak učitelé základů společenských věd či občanské nauky, tak učitelé dějepisu a zeměpisu. Znamená to tedy, že by „učitelé humanitních předmětů, zejména občanské nauky a dějepisu, měli být vybaveni solidními znalostmi z oblasti religionistiky“48. Je ovšem nutné, aby si učitel uvědomil, „že není misionářem, jeho úkolem je podat obecné poučení o náboženství. (…) Je zodpovědný za to, aby se debata nestala nezasvěceným plácáním o věcech, kterým nikdo ze žáků ani on sám nerozumí. Je také zodpovědný za to, aby rozuměli všichni a (…) aby hodiny vedly k náboženské snášenlivosti.“49 Dodala bych, že dalším důležitým aspektem, o který by se měl učitel v rámci výuky religionistiky snažit, je psychický rozvoj studenta, jeho seberealizace a utváření hodnot. Obě pražská gymnázia se shodla v tom, že by chtěla, aby se o duchovních tradicích a spiritualitě učilo více. Pro bylo na Arcibiskupském gymnáziu celkem 48 % studentů a na Gymnáziu Na Pražačce 53 %, přičemž proti bylo na Arcibiskupském gymnáziu 13 % studentů a na Gymnáziu Na Pražačce 19 % studentů. Opačného výsledku dosáhlo Gymnázium Nymburk, kde pro bylo pouze 19 % studentů a proti 51 % studentů. 48 49
Funda, Otokar A. Náboženství a škola. Pedagogika, 1995, roč. XLV, č. 3, str. 222. Piťha, Petr. Otázky náboženství v moderní civilní škole. Moderní vyučování, 1998, roč. 4, č. 5, str. 11.
41
Na Arcibiskupském gymnáziu uvedlo 48 % studentů, že jim stačí to, co se učí ve škole, zároveň ale odpovídali, že na necírkevních školách by se měli studenti s náboženstvím seznámit více, jelikož je to důležité téma, součást naší kultury a tradice a mnoho lidí o něm ví velmi málo. Na Gymnáziu Na Pražačce bylo 21 % studentů pro zavedení tohoto tématu do volitelných předmětů50, 16 % studentů považuje téma o duchovních tradicích a spiritualitě za zajímavé a 14 % studentů uvádí, že je toto téma důležité, jelikož je součástí naší kultury a tradice a mnoho lidí o něm ví velmi málo. 16 % studentů stačí informace, které se dozvědí ve škole. 27 % studentů Gymnázia Nymburk si myslí, že výuka o duchovních tradicích a spiritualitě je individuální záležitostí, a pokud by se někdo chtěl dozvědět více, má takovou možnost mimo školu; někteří by uvítali předmět v rámci nepovinné výuky. Informace, které se dozvědí ve škole, připadají dostačující 23 % studentů.
Na výuku religionistiky mají studenti různých gymnázií různé názory. Pro rozšířenější výuku religionistiky je tedy nejvhodnější zvolit předmět v rámci povinně volitelných seminářů nebo v rámci výuky nepovinné.
4.1.4 V čem je pro Vás studium náboženství přínosné? Zda si studenti uvědomují přínos studia náboženství, je důležité, proto jsem tuto otázku ve svém dotazníku použila. Každé studium by mělo být přínosem pro studujícího, jinak v podstatě nemá smysl. Pozitivním zjištěním bylo, že jen zanedbatelné procento studentů neodpovědělo nebo napsalo, že pro ně studium náboženství přínosné není. Shoda napříč gymnázii panovala v přínosu k pochopení jiných kultur, tradic a života lidí různých náboženství. Takto odpovědělo 37 % studentů Gymnázia Na Pražačce, 33 % studentů Gymnázia Nymburk a 26 % studentů Arcibiskupského gymnázia.
50
Na Gymnáziu Na Pražačce v některých školních rocích otevírán povinně volitelný seminář Dějiny náboženského myšlení, kde se studenti s tématem religionistiky mohou seznámit (dle ústního sdělení vyučujícího).
42
Studenti Gymnázia Nymburk a Arcibiskupského gymnázia shodně odpovídali, že dalším přínosem je pro ně rozšíření rozhledu a podání jiného vysvětlení na určité věci a dozvídání se nových zajímavých informací. Díky náboženství si studenti také formují své vlastní hodnoty, názory a ideály a dochází u nich k duchovní seberealizaci, alespoň to uvedlo 26 % studentů Gymnázia Na Pražačce a 24 % studentů Arcibiskupského gymnázia. Dále studenti uváděli, že znát náboženství je důležité, jelikož je nedílnou součástí historie a ovlivňuje a zobrazuje život lidí v minulosti a je součástí všeobecného přehledu. Znalost toho, co je pro studenty při studiu náboženství přínosné, může pomoci jak učitelům, tak autorům učebnic v uchopení a práci s tématem.
4.1.5 Chtěli byste někdy navštívit některou z náboženských skupin v rámci výuky? Jakou? Touto otázkou jsem se snažila zjistit, o jaké náboženství se studenti nejvíce zajímají a zda by v rámci výuky uvítali zástupce některého náboženství pro praktičtější pochopení věřících. V Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia se v průřezovém tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech uvádí, že podporu při realizaci tohoto tématu mají například kontakty či návštěvy kulturních a společenských institucí nebo významných osobností veřejného života v regionu. Myslím si, že pod to se dá zahrnout i návštěva některé náboženské skupiny či pozvání příslušníka některého z náboženství do výuky. Žádnou skupinu by v rámci výuky nechtělo poznat 22 % studentů Arcibiskupského gymnázia, 40 % studentů Gymnázia na Pražačce a 47 % studentů Gymnázia Nymburk. Někteří studenti odpověděli, že by to byla zajímavá názorná představa, a uvádějí, že by bylo také vhodné pozvat nějakého věřícího do hodiny. Největší zájem měli studenti Arcibiskupského gymnázia a Gymnázia Nymburk o východní náboženství, především o buddhismus, s nímž by se chtělo blíže seznámit shodně 17 % studentů z obou gymnázií. Na Arcibiskupském gymnáziu by studenti také rádi lépe poznali judaismus (11 %) a islám (11 %). Judaismus byl hned po východních náboženstvích nejžádanější. Na Gymnáziu Nymburk by se s ním chtělo blíže seznámit 10 % studentů. Na 43
Gymnáziu Na Pražačce se pro judaismus vyjádřilo nejvíce studentů (16 %), o východní náboženství neprojevovali takový zájem jako jejich kolegové z ostatních gymnázií. Často se v odpovědích studentů všech gymnázií vyskytovala nová náboženská hnutí. Zajímavé bylo, že někteří studenti, napříč gymnázii, by rádi viděli africké kmenové přírodní náboženství a někteří studenti Gymnázia na Pražačce severské náboženství.
4.1.6 Zajímáte se o náboženství i mimo školu? Tuto otázku jsem zařadila jako informativní. Zajímalo mě, zda se studenti věnují náboženství, ať už formou studia či v rámci nějaké náboženské skupiny, a zda to může souviset s postojem k náboženství a k výuce religionistiky. Není překvapující, že na Arcibiskupském gymnáziu uvedlo 48 % studentů, že se o náboženství zajímají v rámci své obce a jsou praktikujícími věřícími, dalších 37 % uvedlo, že se o náboženství zajímají. Na Gymnáziu Na Pražačce se o náboženství mimo školu zajímá 28 %, 16 % se zajímá o náboženství jen okrajově a 12 % studentů uvedlo, že jsou praktikujícími věřícími. 42 % studentů se o náboženství mimo školu nezajímá. Na Gymnáziu Nymburk se o náboženství mimo školu zajímá 6 % studentů, 17 % se zajímá pouze okrajově a za praktikujícího věřícího, který se o náboženství zajímá především v rámci své obce, se označila 4 % studentů. Přibližně dvě třetiny studentů (70 %) uvedly, že se o náboženství mimo školu nezajímají.
4.2 Znalostní otázky Do kategorie znalostních otázek bylo zařazeno šest otázek a jedno cvičení na přiřazování náboženství a náboženských skupin k jednotlivým aspektům, které se pro ně nejvíce hodily: Co je buddhismus? Co jsou Velikonoce? V čem bylo křesťanství krátce po svém vzniku atraktivnější než ostatní náboženství té doby? 44
Co je šaría? Jaké jsou základní styčné body judaismu, křesťanství a islámu? Jak dlouho trvá advent? Přiřazování náboženství/náboženských skupin k aspektům, které se pro ně nejvíce hodí: Judaismus
Celibát
Islám
Menora
Buddhismus
Archanděl Gabriel
Taoismus
Náboženství bez boha
Křesťanství
Lao‘c
Esejci
Ryba
Znalostní otázky byly zaměřeny především na křesťanství a judaismus, které utvářely naši evropskou společnost, a na islám, který momentálně evropskou kulturu ovlivňuje, se kterým se můžeme poměrně často v Evropě setkat a který je středem zájmu médií.
4.2.1 Co je buddhismus? Jednalo se o druhou nejlépe zodpovězenou otázku. Odpovědělo na ni správně: 93 % studentů Gymnázia Na Pražačce 91 % studentů Arcibiskupského gymnázia 87 % studentů Gymnázia Nymburk
Studenti do odpovědí uváděli, že se jedná o nábožensko-filosofický systém či náboženství pocházející z jihovýchodní Asie, z Indie. Někteří doplnili, že se jedná o neteistické náboženství, že zakladatelem je Gautama Siddhárta, a uváděli také některé aspekty buddhistického učení.
45
4.2.2 Co jsou Velikonoce? Na tuto otázku odpovědělo správně nejvíce studentů: 98 % studentů Arcibiskupského gymnázia 95 % studentů Gymnázia Na Pražačce 91 % studentů Gymnázia Nymburk Studenti do svých odpovědí napsali, že se jedná o křesťanský svátek, velká většina studentů uvedla, že se jedná o svátek připomenutí si Ježíšova zmrtvýchvstání a že Velikonoce jsou nejdůležitějším svátkem křesťanů. Někteří také připomínali souvislost Velikonoc s pohanskými svátky a 9 % studentů z Gymnázia Na Pražačce uvedlo, že se dnes bohužel jedná spíše o komerční svátky obchodních domů a dny volna, ze kterých se vytrácí spiritualita.
4.2.3 V čem bylo křesťanství krátce po svém vzniku atraktivnější než ostatní náboženství té doby? Na tuto otázku odpovědělo nejvíce studentů tak, že důvodem byla rovnost před Bohem a stát se křesťanem mohl každý bez rozdílu věku, pohlaví či postavení. Na všechny bylo pohlíženo jako na sobě rovné. Studenti Arcibiskupského gymnázia a Gymnázia Na Pražačce odpověděli, že důvodem byl také monoteismus, který byl jednodušší než polyteistické náboženství té doby, a také osobní vztah s tímto jediným milujícím Bohem-Otcem, což u tehdejších náboženství nebylo časté. Podle studentů Gymnázia na Pražačce a Arcibiskupského gymnázia byly také jedním z důvodů pokora, dobrota a hlavně láska mezi lidmi a nabídka spásy, pokud se člověk stane křesťanem. Další důvody, které studenti uváděli, byly naděje na lepší život po smrti, odpuštění dosavadních hříchů, které ze všech lidí snímá Ježíš na kříži, a novost křesťanství, která zřejmě uchvátila mnoho lidí.
46
Atraktivita raného křesťanství. Nejčastější odpovědi dle jednotlivých gymnázií 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
ARCIG
GNP
GN
4.2.4 Co je šaría? Jako jednu z výstižných definic pojmu šaría lze uvést tuto: „Náboženské právo, které ztělesňuje ve struktuře islámu souhrn Božského řádu, přikázaného lidstvu, neproměnný morální Zákon. Charakterizuje islám ještě výrazněji než soustava dogmatické teologie.“51 Náboženské právo je nedílnou součástí islámu, velmi často se o něm hovoří v médiích, proto si myslím, že by studenti měli tento pojem znát. Správně na tuto otázku odpovědělo: 53 % studentů Gymnázia Na Pražačce 39 % studentů Gymnázia Nymburk 37 % studentů Arcibiskupského gymnázia
51
Kropáček, Luboš. Duchovní cesty islámu. Praha: Vyšehrad, 2006, str. 117.
47
4.2.5 Jaké jsou základní styčné body křesťanství, judaismu a islámu? Studenti jako základní styčný bod judaismu, křesťanství a islámu uváděli především víru v jednoho Boha, to, že se jedná o náboženství knihy a že tato náboženství vycházejí ze stejného základu a mají společné proroky. Studenti také uváděli Jeruzalém jako posvátné místo všech tří monoteistických náboženství. Pouze studenti Gymnázia Na Pražačce uvedli jako styčný bod osobní vztah k Bohu.
Základní styčné body křesťanství, judaismu a islámu. Nejčastější odpovědi dle jednotlivých gymnázií 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
ARCIG
GNP
48
GN
4.2.6 Jak dlouho trvá advent? Tuto otázku jsem do dotazníku zahrnula, jelikož stanovení délky adventu bývá častou chybou již v učebnicích.52 Advent bývá špatně stanoven jako čtyři týdny před Vánoci, i když se jedná o čtyři neděle před Vánocemi. Advent je tedy pohyblivý a každý rok různě dlouhý. Čtyři týdny trvá advent pouze v případě, kdy 25. prosinec připadá na neděli, v jiných případech je advent kratší, nejkratší možný advent je tři týdny a jeden den. Správně stanovilo délku adventu: 57 % studentů Arcibiskupského gymnázia 51 % studentů Gymnázia Na Pražačce 26 % studentů Gymnázia Nymburk Délku adventu stanovilo jako čtyři týdny: 66 % studentů Gymnázia Nymburk 44 % studentů Gymnázia Na Pražačce 35 % studentů Arcibiskupského gymnázia Tato chyba, která se běžně objevuje v učebnicích Základů společenských věd, je tedy patrná i na znalostech studentů, i když je dobré, že velký počet z nich i přesto odpověděl správně.
4.2.7 Přiřazování náboženství/náboženských skupin k aspektům, které se pro ně nejvíce hodí U přiřazování museli studenti vybrat vždy jeden aspekt, který se nejvíce hodí k danému náboženství či náboženské skupině. K některým náboženstvím/náboženským skupinám bylo možno přiřadit více aspektů, ale aby bylo přiřazování kompletní, musel být vybrán pouze jeden správný. Hodnocení jsem zde zvolila formou bodů. Pokud studenti přiřadili aspekt k náboženství/náboženské skupině správně, aby bylo přiřazování kompletní, dostali za každou 52
Viz kapitola Analýza některých učebnic základů společenských věd.
49
správnou dvojici jeden bod. Pokud studenti zvolili aspekt, který se sice k náboženství náboženské skupině hodil, ale nebylo poté možno dokončit přiřazování správně (například: křesťanství – celibát, judaismus – archanděl Gabriel), získali nula bodů za každou takto přiřazenou dvojici. Pokud studenti spojili náboženství/náboženskou skupinu s nehodícím se aspektem, byl jim jeden bod odečten. Maximální počet dosažených bodů je tedy šest a minimální počet minus šest bodů. Správné výsledky: judaismus – menora islám – archanděl Gabriel buddhismus – náboženství bez boha taoismus – Lao‘c křesťanství – ryba esejci – celibát
50
Odpovědi podle gymnázií a počtu získaných bodů
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0% -6
-5
-4
-3
-2
-1
ARCIG
0
1
GNP
GN
2
3
4
5 6 počet bodů
Nejlepšího výsledku dosáhlo Arcibiskupské gymnázium, kde 50 % studentů mělo všechny aspekty přiřazeny správně a pouze 11 % studentů dosáhlo na minusové body. Nejvíce se do záporných bodů dostali studenti Gymnázia Na Pražačce, kde také nejméně studentů zodpovědělo vše správně. Největší problémy měli studenti se správným zařazením esejců. Velký problém měli také s tím, jaký aspekt přiřadit k islámu. Překvapilo mě, že 24 % studentů Gymnázia Nymburk a 12 % studentů Gymnázia Na Pražačce spojilo islám s celibátem. Přitom islám bývá velmi často, a to i v médiích, spojován s mnohoženstvím.
51
4.3 Postoj žáků k sektám Informace o postoji studentů k sektám poskytují odpovědi studentů na otázku: Proč si myslíte, že se lidé uchylují k sektářskému myšlení? V Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia se dozvídáme, že by měli studenti identifikovat projevy náboženské nesnášenlivosti a rozeznat projevy sektářského myšlení. Podle mého názoru je důležité nejen to, aby tyto projevy rozeznali, ale aby si také uvědomovali, proč se někteří lidé k sektám uchylují.
4.3.1 Proč jsem ve své práci zvolila pojem sekta? Jsem si vědoma toho, že slovo „sekta“ je problematický pojem, „který je mimo rámec odborných diskusí negativně zatížen, dochází ke konfliktu a ke zmatení (…) a tyto zmatky mohou mít velmi vážné důsledky pro kteroukoliv náboženskou skupinu“53. Po konzultaci s některými pedagogy jsem přeci jen pojmy „sekta“ a „sektářský“ zvolila, jelikož jsou prý studenti na tento pojem naučeni a nezatíženému pojmu nová náboženská hnutí by nemuseli všichni rozumět. Pojem sekta je také použit v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia, kde ovšem není přesně vysvětleno, co se tím míní. Tento pojem je hojně užíván i v učebnicích základů společenských věd.54 Pod pojmem sekta a sektářský je v mém dotazníku míněna „totalitní náboženská skupina nebo totalitním způsobem organizovaná skupina s pevnou ideologií“55, jak se k pojmu staví někteří religionisté a psychologové. To, že jsou sekty a nová náboženská hnutí součástí české religiozity, je zřejmé. K posunu ve vývojových trendech české religiozity se vyjadřuje Zdeněk R. Nešpor: současná česká
religiozita
„zahrnuje
mimocírkevní
a
dokonce
antiklerikální
zbožnost,
detradicionalizaci a růst nových spirituálních možností. (…) česká náboženská scéna tak prochází zásadnější transformací než společnost jako celek. (…) Pokračující privatizace náboženských obsahů a jejich sociokulturních implikací je totiž kombinována s deprivatizací
53
Vojtíšek, Zdeněk. Co se slovem sekta. Dingir 7 (4), 2004, str. 113. Viz kapitola Analýza některých učebnic základů společenských věd. 55 Vojtíšek, Zdeněk. Co se slovem sekta. Dingir 7 (4), 2004, str. 114. 54
52
tradičních náboženství, stejně jako s růstem detradicionalizovaných sekundárních duchovních institucí.“ 56 Důvodů, proč se lidé uchylují k novým náboženským hnutím či k sektám, je několik. Důvodem může být nabídnutí nové spirituální cesty, ucelený pohled na svět, které tyto společnosti dávají, emancipace nebo nesouhlas s většinovou společností. Aby většinová společnost předešla radikalizaci nových náboženských hnutí, je podle Zdeňka Vojtíška potřeba, „aby vytvořila tolerantní prostředí, v němž mohou vznikat, působit a vyvíjet se nová náboženská hnutí, aniž by byla pronásledována anebo zbytečně nálepkována pejorativním označením ‚sekta‘. Vstřícnost většinové společnosti alespoň do určité míry otupí protestní postoj těchto vznikajících náboženství, znesnadní jejich případnou radikalizaci a připraví jejich začlenění.“57 Vytvoření tolerantního prostředí je možné pouze v případě, že většinová společnost má dostatečné znalosti o daném tématu a je schopna projevy nových náboženských hnutí respektovat, pokud ovšem nejsou patologické. Je tedy důležité, aby se studenti seznámili nejen s jednotlivými novými náboženskými hnutími, ale také s tím, co vede člověka k příslušnosti v nových náboženských hnutích z psychologického pohledu, aby tak mohli členy nových náboženských hnutí lépe pochopit. Snažila jsem se zjistit, proč si dnešní studenti myslí, že se lidé uchylují k sektářskému myšlení.
4.3.2 Výsledky dotazníkového šetření 33 % studentů Gymnázia Na Pražačce a 21 % studentů Gymnázia Nymburk odpovědělo, že lidé chtějí být součástí nějaké skupiny, chtějí někam patřit; často také uváděli, že se jedná o lidi opuštěné nebo o lidi, kteří se cítí osamoceni. Na Arcibiskupském gymnáziu si nejvíce studentů (20 %) myslí, že lidé chtějí zkusit něco nového a tradiční náboženství jsou pro ně moc konzervativní. Stejně odpovědělo i 16 % studentů Gymnázia na Pražačce.
56
Nešpor, Zdeněk R. Ústřední vývojové trendy současné české religiozity. Sociologický časopis 40, 2004, č. 3, str. 34. 57 Vojtíšek, Zdeněk. Přednáška pro posluchače FF UK v Praze. Červen 2004.
53
Postoj k sektám. Nejčastější odpovědi dle jednotlivých gymnázií 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
ARCIG
GNP
GN
Studenti Arcibiskupského gymnázia a Gymnázia na Pražačce se také shodli v tom, že lidé tak hledají smysl svého života a že sekty nabízejí jednoduchost a pevné jistoty, v sektě najdou jednouché odpovědi na složité otázky. Studenti Gymnázia Nymburk také odpovídali, že tito lidé jsou snadno ovlivnitelní, v sektách nacházejí útěchu v těžkých životních situacích a často se nechají zlákat falešnými sliby. Překvapením pro mě byla odpověď studentů Arcibiskupského gymnázia, kdy 11 % z nich uvedlo, že se lidé uchylují k sektářskému myšlení proto, že jsou hloupí nebo mentálně nevyspělí.
54
4.4 Co je zlo? Tuto otázku jsem do dotazníku zařadila z toho důvodu, že se ve všech školních vzdělávacích programech zkoumaných gymnázií uvádí, že by žáci měli rozeznat nebo posoudit, co je dobré a zlé. Jelikož se jedná o těžko uchopitelný pojem, který může znamenat pro každého něco jiného, zajímalo mě, co si pod pojmem „zlo“ představují dnešní studenti.
Nejčastější odpovědi dle jednotlivých gymnázií 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% absence dobra to, co je učiněno s úmyslem ublížit
opak dobra
ARCIG
ďábel, satan
GNP
něco špatného
něco, co mi může ublížit
GN
Nejčastější odpovědí na otázku, co je zlo, byla absence a opak dobra. Studenti Arcibiskupského gymnázia a Gymnázia na Pražačce volili do odpovědi spíše „absence dobra“, tedy zlo jako něco, kde dobro chybí nebo kde je ho nedostatek, zatímco studenti Gymnázia Nymburk volili spíše „opak dobra“, tedy zlo jako opozitum k dobru. Studenti Gymnázia Nymburk velmi často uváděli jako zlo to, co je učiněno s úmyslem ublížit, nebo něco, co mi může ublížit. Studenti Gymnázia Na Pražačce pojednali o zlu často jako o něčem, co je součástí nás samých a co se nás dotýká. Odpovídali tedy ve smyslu, že zlo je něco, co nás spoluutváří, něco, co nás svádí z cesty, něco, co nás nutí páchat nekalé činy, škodit okolí i sobě. Někteří studenti také odpověděli, že zlo je něco, co musí existovat, pokud chceme dobro; tedy zlo vymezuje dobro. Studenti ostatních dvou gymnázií odpovídali na vymezení pojmu zlo spíše 55
jako na něco vzdálenějšího, co nám sice může ublížit, ale jako by přicházelo zvenku a nikdy ne od nás samých. Studenti všech gymnázií také udávali jako zlo konkrétní lidské bytosti, nejčastěji Hitlera a Himmlera, světové katastrofy, terorismus a špatné lidské vlastnosti, jako je pýcha, lhostejnost, ignorance, netolerantnost a nevědomost. U studentů Arcibiskupského gymnázia se objevovaly také odpovědi jako hřích a nepřítomnost Boha.
4.5 Bonusová otázka Pomocí bonusové otázky, která zněla: Dali byste si s pravěkými lidmi mamuta na smetaně? Proč?, jsem se snažila zjistit, zda si studenti uvědomují souvislosti a čtou pečlivě zadání otázek. Otázka byla záměrně formulována s chybou, a tedy nesmyslná. Za dob mamutů lidé nedomestikovali žádná zvířata, ze kterých by mohli získat smetanu. Vyhynutí mamutů nastalo dříve, než došlo k domestikaci prvních zvířat dávajících mléko, tedy ovcí a koz, přibližně před deseti tisíci lety. Souvislost pochopilo nejvíce studentů na Gymnáziu Na Pražačce, kdy si nesmyslnosti všimlo 26 % studentů. Na Gymnáziu Na Pražačce bylo také nejméně studentů, kteří se této otázce vyhnuli, pouze 9 %. Na Arcibiskupském gymnáziu a Gymnáziu Nymburk více studentů na otázku neodpovědělo, než pochopilo. Na Arcibiskupském gymnáziu pochopilo souvislost 20 % studentů, což se blíží výsledku Gymnázia na Pražačce, a 22 % studentů neodpovědělo. Na Gymnáziu Nymburk tuto souvislost pochopilo 10 % studentů a 23 % neodpovědělo. Myslím si, že nalezení a pochopení souvislostí je v oboru religionistiky velice důležité. A navíc nejen v oboru religionistiky a humanitních oborech, ale ve všech oblastech poznání a pro orientaci ve světě i v životě. Proto si myslím, že by měl být na školách kladen větší důraz na pochopení témat než na jejich memorování, k čemuž v poslední době naštěstí dochází. Pomocí této jedné otázky se samozřejmě nedá zjistit, zda studenti obecně souvislosti nalézají a chápou, ale můžeme to brát jako určitý ukazatel. 56
Závěr V první kapitole se věnuji analýze Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia v oblastech týkajících se religionistiky. Religionistika se v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia objevuje v několika oblastech, jedná se především o Občanský a společenskovědní základ, Člověka a společnost, Dějepis, Geografii, a v neposlední řadě se s ní setkáme také v průřezových tématech – ve Výchově k myšlení v evropských a globálních souvislostech a v Multikulturní výchově. Náboženská témata Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia poukazují především na znalost významných náboženských systémů, kulturní rozmanitost v Evropě, znalost náboženských specifik v kulturních regionech světa a na identifikaci náboženské nesnášenlivosti a sektářského myšlení. Ve druhé kapitole analyzuji školní vzdělávací programy Arcibiskupského gymnázia, Gymnázia Na Pražačce a Gymnázia Nymburk. S religionistickými tématy se studenti setkávají v předmětech Základy společenských věd, Dějepis a Zeměpis a v některých povinně volitelných seminářích. Na Arcibiskupském gymnáziu pak především v předmětu Náboženská nauka. Ve třetí kapitole se věnuji analýze vybraných učebnic Základů společenských věd z hlediska výběru témat a obsahové správnosti. V některých učebnicích narážím na obsahovou nesprávnost, opomíjení některých historických faktů a jednostranné podání učební látky. Z hlediska výběru religionistických témat dochází především k nevyváženosti témat, k absenci některých témat, která jsou výslovně uvedena v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia, například nových náboženských hnutích, ale třeba i islámu. Některé učebnice nejsou dostatečně srozumitelné a studenty příliš zahlcují pojmy. Kromě klasických učebnic mohou učitelé využít pro výuku témat z religionistiky i materiály na metodickém portále www.rvp.cz nebo materiály Religionistického vzdělávacího centra, realizovaného Filosofickou fakultou Univerzity Pardubice, a materiály, které na svých webových stránkách poskytuje Centrum pro religionistiku a kulturní edukaci, společné pracoviště Religionistického ústavu Filosofické fakulty Masarykovy univerzity, Muzea romské kultury a Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze.
57
V poslední, čtvrté kapitole se věnuji analýze dotazníkového šetření, které jsem realizovala na Arcibiskupském gymnáziu, Gymnáziu Na Pražačce a Gymnáziu Nymburk, jehož cílem bylo nahlédnutí toho, jaké mají studenti v oblasti religionistiky poznatky, zjištění jejich názorů na výuku religionistiky a na náboženství obecně. Dotazníkové šetření přineslo podnětné výsledky. Studenti si pod pojmem náboženství nejčastěji představí víru, ať už se jedná o víru v Boha, v transcendentno či nadpřirozené síly. Studenti Arcibiskupského gymnázia berou náboženství jako součást života, něco, co je provází a co se dotýká jich samých nebo jejich okolí. Na základě šetření lze říci, že studenti Gymnázia Na Pražačce přemýšlejí o náboženství především v rámci filosofického diskurzu a studenti Gymnázia Nymburk sice uvádějí, že náboženství pro ně znamená víru; velká většina z nich se ale o náboženství nezajímá. Z výsledků odpovědí studentů vyplývá, že studenti pražských gymnázií by se rádi dozvěděli více o duchovních tradicích a spiritualitě, zatímco na Gymnáziu Nymburk studenti nemají zájem, aby se o těchto tématech učilo více. Jako přínos studia religionistiky uváděli studenti především možnost pochopení jiných kultur a tradic. Na Arcibiskupském gymnáziu a Gymnáziu Na Pražačce uváděli studenti jako přínos také duchovní seberealizaci a utváření vlastních hodnot, názorů a ideálů. V oblasti znalostní si studenti vedli dobře. Část dotazníku byla věnována také mapování postojů studentů k novým náboženským hnutím a o vztahu k pojmu zlo. Na základě výsledků práce se domnívám, že může sloužit jednotlivým gymnáziím k úvahám o realizaci nových možností koncepčního uchopení učiva religionistiky a k evaluaci školních vzdělávacích programů. Tuto reflexi lze provést na základě znalostí studentů a na základě názorů studentů k jejich osobnímu přínosu religionistiky, představy studentů o vybraných analyzovaných pojmech a postojích studentů k jednotlivým tématům.
58
Příloha - Dotazník
Dotazník Děkuji za vyplnění dotazníku, který bude sloužit jako podklad pro mou bakalářskou práci.
1.
Co pro Vás znamená náboženství? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
...............................................................................
2. Co se Vám vybaví pod pojmem religionistika?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ...........................................................................
3. Chtěli byste, aby se o duchovních tradicích a spiritualitě učilo více? Proč? . . . . . . . . . . . . .............................................................................. .........................................................................
4. V čem je pro Vás studium náboženství přínosné? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ..........................................................................
5. Chtěli byste někdy navštívit některou z náboženských skupin v rámci výuky, jakou? . . . . .............................................................................. ...........................................................................
6. Zajímáte se o náboženství i mimo školu?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ..........................................................................
7. Co je buddhismus?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ......................................................................... 59
8. Co jsou Velikonoce? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ..........................................................................
9. V čem bylo křesťanství krátce po svém vzniku atraktivnější než ostatní náboženství té doby? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ............................................................................. .............................................................................
10. Co je šaría? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ..........................................................................
11. Jaké jsou základní styčné body judaismu, křesťanství a islámu? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .............................................................................. .........................................................................
12. Jak dlouho trvá advent? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
13. Uveďte, proč si myslíte, že se lidé uchylují k sektářskému myšlení? . . . . . . . . . . . . . . . . .............................................................................. .............................................................................. ..............................................................................
14. Co si představíte pod pojmem zlo? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .............................................................................. .........................................................................
60
15. Přiřaďte různá náboženství/náboženské skupiny k aspektům, které se pro ně nejvíce hodí. Před přiřazováním si vše pečlivě přečtěte a rozmyslete, ke každému náboženství/náb. skupině přiřaďte pouze jeden aspekt.
Judaismus
Celibát
Islám
Menora
Buddhismus
Archanděl Gabriel
Taoismus
Náboženství bez boha
Křesťanství
Lao´c
Esejci
ryba
16. Bonusová otázka : Dali byste si s pravěkými lidmi mamuta na smetaně? Proč?
61
Seznam použité literatury
Adamová, Lenka. Základy společenských věd: Základy filosofie a etiky. Praha: Fortuna 2007 Bílý, Jiří. Základy etiky, estetiky a religionistiky. Praha: Eurolex Bohemia 2005 Brázda, Radim. Společenské vědy pro SŠ 4. díl. Brno: Didaktis 2011 Bubík, Tomáš a Pargačová Viola. Náboženství ve filosofii a náboženství v dialogu. Pracovní listy pro pedagogy. Pardubice: Filosofická fakulta Univerzity Palackého 2010 Bubík, Tomáš a Titz, Pavel. Starodávný svět mýtů a moderní svět vědy. Pracovní listy pro pedagogy. Pardubice: Filosofická fakulta Univerzity Palackého 2010 Dvořák, Jan. Odmaturuj ze společenských věd. Brno: Didaktis 2008 Fárek, Martin a Mrázek, Miloš. Setkávání křesťanského světa a Indie. Pracovní listy pro pedagogy. Pardubice: Filosofická fakulta Univerzity Palackého 2010 Fárek, Martin a Mrázek, Miloš. Stará a nová cesta k cíli – Buddhismus a nová religiozita. Pracovní listy pro pedagogy. Pardubice: Filosofická fakulta Univerzity Palackého 2010 Fárek, Martin a Pargačová Viola. Ve jménu jednoha Boha k více bohům. Pracovní listy pro pedagogy. Pardubice: Filosofická fakulta Univerzity Palackého 2010 Fárek, Martin a Titz, Pavel. Mezikulturní setkávání v moderním světě. Pracovní listy pro pedagogy. Pardubice: Filosofická fakulta Univerzity Palackého 2010 Funda, Otokar A. Náboženství a škola. Pedagogika, 1995, roč. XLV, č. 3 Halík, Tomáš. Povídání s teologem a psychologem Tomášem Halíkem. Rodina a škola, 1997, roč. 44, č. 3 Jandourek, Jan. Průvodce sociologií. Praha: Grada 2008 Kolektiv autorů. Základy religionistiky: Studijní texty pro pedagogy. Pardubice: Univerzita Pardubice 2008 Kropáček, Luboš. Duchovní cesty islámu. Praha: Vyšehrad 2006. Lisý, Štěpán a Mrázek, Miloš. Monoteismus- od judaismu ke křesťanství. Pracovní listy pro pedagogy. Pardubice: Filosofická fakulta Univerzity Palackého 2010 Nešpor, Zdeněk R. Ústřední vývojové trendy současné české religiozity. Sociologický časopis 40, 2004, č. 3 62
Pargačová, Viola a Lisý, Štěpán. Islám a judaismus: arabská identita a Izrael. Pracovní listy pro pedagogy. Pardubice: Filosofická fakulta Univerzity Palackého 2010 Parkan, František a kol. Přehled učiva k maturitě: Společenské vědy. Praha: Fortuna 2006 Piťha, Petr. Otázky náboženství v moderní civilní škole. Moderní vyučování. 1998, roč. 4, č. 5 Sak, Petr. Spiritualita a mládež. Anotace a vybrané výsledky výzkumného grantu. 1999. Schön, Jaromír. Občanský a společenskovědní základ: Náboženství. Kralice na Hané: Computer Media 2012 Skutil, Martin a kol. Základy pedagogicko- psychologického výzkumu pro studenty učitelství. Praha: Portál 2011 Soukup, Miroslav. VERITAS. Připomínky historické společnosti VERITAS k učebnicím dějepisu, příp. zeměpisu a českého jazyka Štampach, Ivan. O. Přehled religionistiky. Praha: Portál 2008 Titz, Pavel a Mrázek, Miloš. Podoba a funkce náboženství včera a dnes. Pracovní listy pro pedagogy. Pardubice: Filosofická fakulta Univerzity Palackého 2010 Václavík, David. Sociologie nových náboženských hnutí. Praha: Malvern a Masarykova univerzita 2007 Vojtíšek, Zdeněk. Co se slovem sekta. Dingir 7 (4), 2004 Vojtíšek, Zdeněk. Přednáška pro posluchače FF UK v Praze. červen 2004 Vojtíšek, Zdeněk. Nová náboženská hnutí. Praha: Beta Books 2007 Zubíková, Zdeňka a Drábová, Renáta. Společenské vědy v kostce. Praha: Fragment 2007
Online zdroje: Arcibiskupské gymnázium: Arcibiskupské
gymnázium
Osm svobodných umění. [online].
[cit.
Školní
vzdělávací program.
2013-03-04].
Dostupné
z:
https://www.arcig.cz/modules.php?op=modload&name=News&file=article&sid=725&mode= thread&order=0
Centrum pro religionistiku a multikulturní edukaci [online]. [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.cerme.cz/
63
Český statistický úřad. Sčítání lidu domů a bytů 2011 [online]. [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: https://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/home.
Metodický portál RVP.CZ. VÝZKUMNÝ ÚSTAV PEDAGOGICKÝ V PRAZE. Průřezová témata [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=3951
Gymnázium Na Pražačce: Školní vzdělávací program. Gymnázium Na Pražačce [online]. [cit. 2013-02-15]. Dostupné z: http://www.gym-nymburk.cz/dokumenty/svp/index.htm
Gymnázium Nymburk: Informace o studiu. Gymnázium Nymburk [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.gym-nymburk.cz/uchazeci/informace-o-studiu/
Gymnázium Nymburk: Školní vzdělávací program. Gymnázium Nymburk [online]. [cit. 201302-12]. Dostupné z: http://www.gym-nymburk.cz/dokumenty/svp/index.htm
Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. 100 s. [cit. 2013-04-29]. Dostupné z WWW:
Religionistické a filozofické vzdělávací centrum. Univerzita Pardubice [online]. [cit. 201303-30]. Dostupné z: http://projekty.upce.cz/rfc/index.html
64
