Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Ústav Dálného východu. Bakalářská práce. Kateřina Marešová

Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav Dálného východu

Bakalářská práce

Kateřina Marešová

Vývoj a funkce tradičního korejského ženského oděvu od začátku 19. století do současnosti

The development and function of traditional Korean women's clothing from the early 19th century to the present

Praha 2015

Vedoucí práce: Mgr. Blanka Ferklová, Ph.D.

Poděkování Děkuji Mgr. Blance Ferklové za laskavé vedení této bakalářské práce a také Doc. PhDr. Miriam Löwensteinové, Ph.D. za mnoho cenných připomínek a rad. Mé poděkování patří také mé drahé mamince za její podporu a trpělivost.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně citovala všechny použité prameny a literaturu a že práce nebyla využita v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu.

V Praze, dne 24.5.2015 podpis……………………

Abstrakt Tato práce analyzuje vývoj tradičního korejského ženského oděvu od počátku 19. století do současnosti. Stručně popisuje různé druhy ženského hanboku podle příležitostí, ke kterým se nosil, či podle postavení jeho majitelky. Dotýká se také tématiky symboliky barev a výšivek. Hlavním cílem je charakteristika měnící se formy a funkce tradičního ženského oděvu s ohledem na vyvíjející se korejskou společnost. Práce je rozdělena na kapitoly chronologicky a pokrývá dobu od pozdního Čosŏnu až do 21. století.

Abstract This thesis analyses the development of traditional Korean women's clothing from the early 19th century to the present. It briefly describes the different kinds of female hanbok by corresponding occasions or by the status of its owner. It also concerns the themes of symbolism of colours and embroidery. The main objective of the thesis is the characteristics of the changing form and function of traditional female clothing with regard to the developing Korean society. The work is divided into chapters chronologically and covers the period from the late Choseon up to the 21st century.

Klíčová slova tradiční korejský ženský oděv, hanbok, symbolismus oděvu, korejské oděvy v 19. a 20. století, Korea

Keywords

traditional Korean women's clothing, hanbok, the symbolism of clothing, Korean clothing in the 19th and 20th century, Korea

Obsah 1. Úvod …………………………………………………………………...……………………….. 8 2. Tradiční hanbok v období Čosŏnu ……………………………….…………………………. 10 2.1. Části tradičního ženského hanboku ………………………….…………………………… 12 2.1.1. Pokrývky hlavy ………………………………………………………………….… 12 2.1.2. Vrchní díly ženského hanboku …………………………………………………….. 17 2.1.3. Spodní díly ženského hanboku ………………………………………………….. 19 2.1.4. Boty a ponožky ………………………………………………...……..…………… 20 2.1.5. Dekorativní prvky ……………………………………………………………….. 23 2.2. Barevný symbolismus ………………………………………………………………….. 27 2.3. Dekorativní výšivky ……………………………………………………………………. 28 2.4. Rozdělení hanboků podle sociálního postavení ……………………………………...… 31 2.5. Hanboky určené ke speciálním příležitostem …………………………………………….. 37 3. Doba otevírání Koreje ………………………………………………………………...……... 40 3.1. Täwŏngunovy reformy …………………………………………………………………. 40 3.2. Postupné otevírání Koreje a pronikání prvních západních vlivů …………………...……. 40 3.3. Vyhlášení korejského císařství a následné restrikce ………………………………...……. 41 4. Období japonské okupace …………………………………………………………………. 42 4.1. Bílý hanbok a boj o zachování národní identity ……………………………………...…... 44 4.2. První školní uniformy ………………………………………………………..................… 44 4.3. Hnutí 1. Března ………………………………………………………………………..…. 46 4.4. Nová žena ……………………….…..…………………………………………………... 47 4.5. Reakce na hnutí nových žen ………………………..…………………………………...... 50 4.6. Konec japonské okupace …………………………………………………………………. 50 5. Korejská válka a 50. léta …………..………………………………………………………… 51 6. Vývoj od 60. let do konce století …………………………………………………………..… 56 6.1. 60. léta ………………………………………………………………………………..….. 56 6.2. 70. léta …………………………………………………………………………………… 57 6.3. 80. léta …………………………………………………………………………………… 59 6.4. 90. léta …………………………………………………………………………………… 60 7. Novodobé snahy o obnovu hanboku ……………………………………………………… 62 7.1. Kärjang hanbok ………………………………………………………………………...… 62 7.2. Den Hanboku …………………………………………………………………………...… 63 7.3. Sänghwal hanbok ………………………………………………………………………… 63

7.4. Styl Han ………………………………………………………………………………… 64 8. 21. Století …………………………………………………………………………………...… 65 8.1. Hanbok inspiruje svět …………………………………………………………………..… 65 8.2. Hanbok jako sváteční oděv ……………………………………………………………..… 68 8.3. Hanbok z pohledu moderního spotřebitele ……………………………………………… 73 8.4. Hanbok jako módní produkt ……………………………………………………………… 74 8.5. Hanbok jako vývozní artikl ……………………………………………………………… 76 8.6. Hanbok jako součást diplomacie ….……………………………………………………… 78 9. Závěr ………………………………………………………………………………………… 80 Slovníček pojmů ………………………………………………………………………………… 82 Seznam použitých zdrojů ……………………………………………………………...………… 84

1. Úvod Po dlouhou dobu byl v Koreji oděv symbolem postavení a moci jeho nositele a obzvláště v přísně konfuciánské společnosti Čosŏnu existovala mnohá pravidla o tom, co se má a nemá nosit. V té době měla každá část oděvu, jeho barva i výšivky svůj význam. Oděvy se lišily i podle příležitostí ke kterým se nosily. Od té doby ale uplynulo mnoho let a Korea prošla různými obdobími, která poznamenala jak samotnou korejskou společnost, tak i zvyklosti v jejím odívání. Od násilné modernizace přes přísné restrikce až k úplnému uvolnění, to vše mělo za následek mnohé změny v pohledu na tradiční korejský hanbok. Vzhledem k tomu, že i dnes stále můžeme spatřit Korejce, kteří hanbok oblékají při zvláštních příležitostech, víme jistě, že tento tradiční oděv svůj význam ještě úplně neztratil. Těžko ale můžeme říct, že moderní Korejci nosí stejně jako v minulosti hanbok proto, aby ukázali své společenské postavení či funkci. Cílem práce je analýza vývoje tradičního korejského ženského oděvu v období od počátku 19. století až po současnost s důrazem na změnu jeho funkce v průběhu jeho vývoje s ohledem na měnící se korejskou společnost. Vzhledem k tomu, že se obvykle historie vykládá shora, i tato práce je zaměřená především na vyšší vrstvu obyvatel, jíž oděvy byly přirozeně rozmanitější a také se častěji zachycovaly na dobových obrazech a později fotografiích. Práce je rozdělená na sedm základních kapitol. První kapitola představuje tradiční ženský hanbok, jaké má části a k jakému účelu sloužil. Přibližuje jaký je rozdíl mezi hanboky jednotlivých společenských vrstev. Lehce se také dotýká významu barev a symbolů. V neposlední řadě charakterizuje ženské hanboky podle toho, k jaké příležitosti se nosily. Druhá kapitola mluví o vývoji tradičního oděvu v době otevírání Koreje světu. Popisuje především dobové reformy a první zahraniční vlivy a jejich dopad na ženské odívání. Třetí kapitola se věnuje dlouhému období japonské okupace a dalším změnám, zejména ve funkci hanboku. Tato kapitola také mluví o změnách v samotné ženské společnosti. Zvláštní pozornost je také věnována prvním školním uniformám. Následující kapitoly dále stručně popisují vývoj oděvu vždy v jednotlivých desetiletích s ohledem na vyvíjející se korejskou společnost. Kromě tradičního hanboku se zde mluví i o běžných oděvech, které v tu dobu v Koreji začínají převažovat. Poslední kapitoly charakterizují moderní hanbok, jeho různé podoby, význam a pohled dnešních Korejců na něj. Práci doplňují výřezy z obrazů dvou dobových malířů, Sin Junboka a Kim Ŭnhoa, a dále pak četné fotografie často neznámých autorů.

8

K přepisu korejských slov do češtiny byla použita česká vědecká transkripce a na konci práce je připojen slovníček pojmů, kde jsou jednotlivá transkribovaná slova uvedena v korejštině a ještě jednou stručně vysvětlena.

9

2. Tradiční hanbok v období Čosŏnu Od příchodu prvního korejského hanboku v období Tří království až po období státu Čosŏn prošel tradiční korejský oděv mnoha změnami. Tradice korejského odívání byla mnohokrát ovlivněna různými zahraničními styly, z nichž asi největší vliv zanechala sousední Čína, jejíž vzory byly přijímané po dlouhá léta. Právě z Číny také pocházela většina látek a materiálů k šití hanboků, stejně jako náměty na výšivky a dekorace. Byla to ale až doba pozdního Čosŏnu, která přinesla konečnou podobu hanboku. Proto pokud se dnes mluví o tradičním hanboku, můžeme si představit právě šat, který oblékala vyšší vrstva obyvatel v období pozdního Čosŏnu. V tomto období sloužil hanbok hlavně jako znak postavení ve společnosti. Podle oblečení bylo snadné rozpoznat obyčejného člověka od vznešeného, jeho postavení ve společnosti, rodinný stav i funkci. Dobrý ekonomický vývoj, změny v hospodářství, obchodu i řemeslné výrobě vedly k celkové prosperitě země a lidem se dařilo natolik dobře, že se mohli zaměřit i na takový aspekt života jakým je odívání. Obzvlášť vyšší vrstva obyvatel dávala barevnými a zdobenými obleky jasně najevo svou majetnost. V Koreji existoval složitý systém toho, co a kdy se smí a nesmí nosit, a obyčejní lidé tento systém museli striktně dodržovat. Vyšší vrstva určovala vzory a obyčejní lidé tyto vzory kopírovali. Percival Lowell, podnikatel a spisovatel, který procestoval Koreu v 80. letech 18. století ve své knize The Land of Morning calm napsal: „Co Korejec může, ba co musí nosit, není dáno nepsaným pravidlem, nýbrž závazným zákonem. Pro daného člověka a v daný čas je změna možná pouze v rámci úzkého časového úseku. Ale v souladu s obřady musí až do konce života měnit oblečení. Oděv musí měnit na základě svého věku, životního postavení a momentálního povolání. Od chvíle, kdy je poprvé zabalen do plenek, až do svého řádného pohřbu musí stále měnit své oblečení za nové. A pak se na vrcholu této sekulární variace opakují nekonečné pravidelné změny.“1 Tento složitý a přísný systém přetrvával v Koreji ještě dlouho a mění se prakticky až v době otevírání Koreje světu a pronikání prvních západních vlivů do tradiční korejské společnosti.

1 The Land of Morning Calm, str 317

10

Konečnou podobu korejského oděvu, tedy takového, jaký ho známe dnes, přineslo v Čosŏnu období králů Jŏngdžoa (1725-1776) a Čŏngdžoa (1776-1800). Vládnoucí vrstva odmítala nadále přijímat čínské vzory nové vládnoucí dynastie Čching a místo toho si vytvářela vlastní styl. Společnost byla ovlivněná především neo-konfuciánskými ideály, které se snažila promítnout do každé části života, tedy i do odívání. Vzhledem k tomu, že správným neo-konfuciánským ideálem pro ženy byla jejich cudnost, musely se i hanboky tomuto ideálu přizpůsobit. Ačkoliv na Západě je ženská cudnost vnímaná jako snaha o zakrytí celého těla, v Koreji to fungovalo jinak. Ženské hanboky byly kupodivu zahalující i odhalující zároveň. Sukně byla dlouhá až na zem a velmi široká, aby zcela zakryla nohy. Zejména v pozdním období Čosŏnu nabírala tvar zvonu, tudíž byla velmi objemná v oblasti boků.2 Aby se toho docílilo, nosily ženy velké množství spodniček. Vzhledem k tomu, že byly sukně tak dlouhé, musely se posadit velmi vysoko a zavazovaly se tak až nad prsy. Naproti tomu kabátky byly velmi krátké a zakrývaly tak skoro jen ramena a ruce. Tento kabátek se navíc postupem času čím dál tím víc zkracoval a tak ke konci Čosŏnu byl až tak krátký, že odhaloval vysoko postavený pas sukně, který měl zůstat očím skryt. Někdy byly kabátky dokonce tak krátké, že mohly při sebemenším pohybu ženě odhalovat prsa.3 Takové odhalování bylo obzvláště neo-konfuciánskými učenci považováno až za hříšné.4

Ilustrace 1: Ženský hanbok, Sin Junbok, poč. 19. století

2 A Study on Fashion Design Incorporating Korean-Style Motifs, str 142-144 3 The Land of Morning Calm, str 322 4 Traditional Korean Costume, str 10-13

11

2.1 Části tradičního ženského hanboku 2.1.1 Pokrývky hlavy Pokrývky hlavy měly různé funkce. Některé naznačovaly pozici lidí ve společenském žebříčku, stejně jako jejich oblečení, některé se nosily vyloženě z praktických důvodů. Podle konfuciánské tradice byly pokrývky hlavy dominantou šlechticů a ukazovaly jejich společenskou nadřazenost. Protože ženám z vyšší vrstvy nebylo dovoleno setkávat se běžně s muži a musely se při příležitostných vycházkách ven náležitě chránit, mnoho pokrývek hlavy sloužilo právě k jejich ochraně před pohledem zvědavců. Pouze při slavnostech a rituálech takové ženy mohly nosit místo běžných pokrývek hlavy ozdoby, které doplňovaly jejich barevné hanboky. Naproti tomu obyčejní lidé nosili různé ochrany hlavy pouze z praktických důvodů, tedy například při dešti, prudkém slunci nebo v zimě. Na vesnici byly oblíbené slaměné klobouky proti slunci nebo klobouky ze skládaného olejového papíru proti dešti.5 Čoktturi Čoktturi byla ozdobná čepička pro ženy z vyšších vrstev. Před příchodem Čoktturi ženy obvykle nosily rozměrné zdobené paruky, když byly ale v roce 1756 zákonem zakázané, musely ženy najít jinou alternativu, a tak začaly hojně nosit právě čoktturi. Tato čepička se vyráběla z černého hedvábí a byla zdobená korály, jantarem a perlami. Spodní část byla užší a kulatá a směrem nahoru se rozšiřovala a nabírala tvaru krychle.6

Ilustrace 2: Čoktturi, Kim Ŭnho, 1. pol. 20. století

5 Traditional Korean Costume, str 19 6 Hanguk poksik munhwaŭi hŭrŭm, str 313

12

Hwagwan Hwagwan byla ozdobná čepička, která se stejně jako čokgduri nosila při oslavách a rituálech. Vyráběla se z několika vrstev černého hedvábí a zdobila se perlami, výšivkami i drahými kameny. Po stranách měla přišité dva hedvábné provázky na zavazování pod bradou.7 V pozdním Čosŏnu začínaly hwagwan nosit ke zvláštním příležitostem (například na svatbě) i obyčejné ženy z nižších vrstev nebo i holčičky na oslavách svých prvních narozenin.8

Ilustrace 3: Hwagwan (vlevo), počátek 20. století Pchungčcha, nambaü, a čobaü Pchungčcha, nambaü a čobaü byly především zimní čepice, které oblékali jak muži, tak ženy. Pchungčcha a nambaü měly prodloužený zadní díl, který zakrýval týl i šíji, čobaü byla kratší, ale zakrývala líce. Rozdíl mezi pchungčchou a nambaü byl ten, že u pchungčchy byla část zakrývající uši pevně přišita, zatímco u nambaü se musela tato část zvlášť přidávat a pak se pod bradou zavazovala. Přídavné části zakrývající uši se říkalo polkki. Všechny tyto čepice měly na vršku hlavy otvor. Vyráběly se z tmavých teplých materiálů jako bavlna a flanel a byly lemované hedvábím nebo kožešinou. Přední i zadní části těchto čepic se zdobily korálky, drahými kameny, ozdobnými copánky, střapečky a uzly. Po stranách čepic se vyšívaly nejrůznější symboly. Některé z těchto čepic měly i letní variantu, která se nosila při slavnostních událostech a zároveň chránila i před sluncem.

7 Hanbok: The Art of Korean Clothing, str 113 8 Hanguk poksik munhwaŭi hŭrŭm, str 313

13

Ilustrace 4: Pchungčcha (uprostřed), Sin Junbok, poč. 19. století Ajam Ajam byla další z ženských zimních čepic. Vypadala jako kožená čepička, která měla v zadní části přišité dlouhé pruhy látky. Na tyto pruhy látky, stejně jako na boky čepice, se pak našívaly různé ozdobné ornamenty a drahé kameny. Vršek mohl zůstat zavřený i otevřený. Na přední část čepice se pak našívaly ozdobné střapečky.

Ilustrace 5: Ajam, konec 19. století

14

Čŏnmo Čŏnmo byl klobouk ve tvaru malého deštníku, který nosily profesionální společnice kisäng. Tvořilo ho 14-16 bambusových paprsků pokrytých rýžovým papírem napuštěným olejem z perily9. Vrchní vrstva se mohla zdobit květinovými vzory nebo motýly. Pod krkem se klobouk uvazoval k hlavě pomocí stuhy.

Ilustrace 6: Čonmo, Sin Junbok, poč. 19. století Nŏul Nŏul byla pokrývka hlavy nošená pouze vznešenými ženami dynastie I. Jednalo se o velký kulatý klobouk, který překrýval dlouhý hedvábný šátek v tmavých barvách. Jeho účelem bylo skrýt šlechtičnu před zrakem okolí. Délka šátku se různila - některé šátky zakrývaly celé tělo, ale častěji zakrývaly pouze obličej. Podle délky šátku se pak dalo dobře určovat výše postavení šlechtičny. Čím delší šátek, tím vznešenější dáma se pod ním skrývala. Některé pozdější šátky měly vpředu i otvor pro oči ze síťoviny.10 Ssŭgäčchima Účel ssŭgäčchimy byl stejný jako v případě nŏulu. Tvarem připomínala plášť a zavazovala se pod bradou tak, aby zakrývala hlavu a ramena nositelky.11

9 Perila je rostlina z čeledi hluchavkovitých. Z jejích semen se vyrábí přírodní olej. 10 Hanbok: The Art of Korean Clothing, str 112 11 http://www.koreatimes.co.kr/www/news/art/2010/07/148_65774.html

15

Ilustrace 7: Ssŭgäčchima, Sin Junbok, poč. 19. století Sakkat Sakkat byl klobouk ve tvaru deštníku, který se vyráběl z bambusu nebo z rákosu. Nosil se obvykle při pohřbech, na dlouhých cestách nebo jako ochrana před deštěm a sluncem. Klobouky menších rozměrů ženy zakrývaly své obličeje, klobouky větších rozměrů mohly ženy zakrýt skoro celou horní část těla. 12

Ilustrace 8: Sakkat, poč. 20. století

12 Traditional Korean Costume, str 35

16

2.1.2 Vrchní díly ženského oděvu Čŏgori Čŏgori byl kabátek, který nosily jak ženy, tak muži. Měl dlouhé, lehce zakřivené rukávy a vpředu se zavazoval pomocí stuhy. Ženský čŏgori se od mužského v období Čosŏnu lišil zejména délkou. Ženský čŏgori býval kratší a také zdobnější. Každá část čŏgori měla svůj specifický název. Bílému límečku vyztuženému tvrdým papírem se říkalo tongdžŏng, vnější část límečku byla kit, spodní lem kabátku byl torjŏn a stuze, pomocí které se čŏgori zavazoval, se říkalo korŭm.13 Čŏgori se zavazoval tak, že se levá část s delším koncem korŭmu přeložila přes pravou stranu a na pravé straně se uvázala ke kratšímu konci korŭmu. Kromě toho se ještě do vnitřní části našívaly menší stužky, kterými se čŏgori uvázal zevnitř těsně pod podpažím. Samotný korŭm neplnil pouze praktickou funkci, nýbrž i tu dekorativní. Na korŭm se našívaly zlaté a stříbrné květiny, listy i další přírodní motivy. Bílý límeček tongdžŏng byl vyměnitelný, což bylo velmi praktické, vzhledem k tomu, že se dostával do přímého kontaktu s kůží. Když se pak ušpinil, jednoduše se vyměnil a tím výrazně snížil náklady na údržbu celého oděvu. Pokud se hanbok potřeboval vyčistit, rozpáral se na jednotlivé součásti, každá část se prala a žehlila samostatně a poté se hanbok znovu sešil. Přestože vznešené dámy dynastie I nenosily tolik šperků jako jejich předchůdkyně, jejich čŏgori bývaly téměř vždy zdobeny přívěsky ze zlata či polodrahokamů, střapečky a ozdobnými uzly.14 15 Pod čŏgori nosily ženy buď sokčŏgori nebo sokčŏksam. Oboje svým tvarem připomínaly čŏgori, byly ale tenčí a vyráběly se z bílého nebo růžového hedvábí. Bylo to vlastně jakési spodní prádlo, které nosily výhradně ženy z vyšších vrstev. Účelem takového prádla bylo v zimě zahřát a v létě chránit před horkem. S tím, jak se postupem času čŏgori zkracovaly, obvazovaly si ženy tělo mezi spodním koncem čŏgori a začátkem čchimy ještě pásem, kterému se říkalo kasŭmgarikä. Tento pás byl také velmi praktický v chladném počasí.16

13 14 15 16

Segjehwarŭl ühan čŏntchonghanbokkwa hansŭtchail, str 306 Hanguk poksik munhwaŭi hŭrŭm, str 270 Hanbok: The Art of Korean Clothing, str 56-59 http://www.heritagechannel.tv/hp/hpContents/story/view.do?contentsSeq=794&categoryType=2

17

Ilustrace 9: Krátké dámské čŏgori, pod ním kasŭmgarikä a ozdobné střapečky, Sin Junbok, poč. 19. století Pädža Pädža byla vesta, která se nosila přes čŏgori. Její užití bylo čistě praktické - chránila proti zimě. Ženské vesty byly ve srovnání s mužskými vestami kratší. Vyráběly se z teplých materiálů a byly lemované kožešinou, zejména jehněčí, mývalí nebo králičí. Byly také typicky bohatě zdobené výšivkami. Pädžu mohl doplňovat toši - rukávník ve tvaru válce, kam si lidé schovávali ruce. Toši se vyráběl z bavlny nebo z hedvábí a také se lemoval kožešinou. Stejně jako na pädžu se na něj pro okrasu mohly aplikovat zdobné výšivky. Toši se mohl nosit i v létě, ale v tom případě se vyráběl z bambusu a koňských žíní, které dobře odváděly teplo a napomáhaly tomu, aby se rukávy nenavlhčily potem.17

Turumagi Turumagi byl kabát, který nosily jak ženy, tak muži. Na počátku se mezi šlechtou nosil jako část spodního nebo domácího oblečení, zatímco mezi obyčejnými lidmi se nosil jako venkovní oblečení a jako svršek. Vyráběl se z kalika18, vlny, bavlny, hedvábí i ramie19. Oblíbenými barvami byla šedá a modrá. V roce 1884 nahradil za nařízení vlády turumagi většinu kabátů.

17 Traditional Korean Costume, str 150-152 18 Kaliko je tkanina střední hmotnosti v plátnové vazbě z bavlněné nebo viskózové příze 19 Ramie je rostlina podobná kopřivě a pěstuje se kvůli lýkovému vláknu, z kterého se pak dělá látka

18

2.1.3 Spodní díly ženského oděvu Čchima Čchima byla jednoduše zavinovací sukně. Existovalo mnoho druhů, které se lišily podle použití – na běžné nošení, na rituály a zvláštní příležitosti (svatba, pohřeb, oslavy...). Podle postavení nositelky a ročního období se lišil materiál, ze kterého byla vyrobená. Od hedvábí, ramii a bavlnu přes hedvábí, brokát a další drahé látky. V zimě se nosily prošívané sukně s podšívkou a v létě se nosily jednouché bez podšívky. Barva sukně se také lišila podle postavení a věku ženy - mladé vdané dívky běžně nosily červené sukně a starší ženy zase modré. Ženy s nižším statusem nosily kratší střihy bez barev a pouze ve speciální dny mohly obléct sukně až na zem. Na rozdíl od západního oblečení, které se vyrábělo v několika velikostech, korejské oblečení se šilo v jedné univerzální velikosti, která se dala upravit přímo na těle uvázáním. Proto ani čchima neměla žádnou specifickou velikost v pase, prostě se obmotala kolem těla a zavázala se, jak bylo potřeba. Korejské sukně byly navíc praktické – kromě normálního nošení se z nich snadno mohl stát plášť, mohly se roztáhnout na zemi jako deka, přehazovaly se přes hlavu jako ochrana před sluncem, a dokonce se používaly i jako vlajky, které se věšely na stožáry. 20 Jednou speciální vlastností čchimy bylo její použití jako malířské plátno. Na sukni se dalo kreslit, malovat či psát. Přední a pravidelní návštěvníci domů pro kisäng například pomalovávali sukně svých oblíbených dívek, se kterými měli blízký vztah. Takové dílo pak mohlo sloužit jako žádost o ruku nebo jen jako poděkování za služby. 21 Aby sukně nabrala většího objemu, nosily pod ní ženy různé druhy spodniček. Mudžiki například měla více barev a vrstev a vzadu se zavazovala, naproti tomu täsjumčchima byla jednovrstvá a jednobarevná. Pod spodničkami se ještě nosilo něco jako dnešní spodní prádlo – sokpadži (jednoduché kalhoty), tansokot (volné kalhoty se širokými nohavicemi), soksokot (kalhoty tvarem podobné tansokot) a tarisokot (něco jako jednoduché kalhotky)22

20 Hanbok: The Art of Korean Clothing, str 59-61 21 Hanbok: The Art of Korean Clothing, str 59-61 22 Hanguk poksik munhwaŭi hŭrŭm, str 280-283

19

Ilustrace 10: Čchima a její spodní vrstvy, Sin Junbok, poč. 19. století 2.1.4 Boty a ponožky

Unhje Protože byly tyto boty vhodné jen do sucha, říkalo se jim také marŭnsin (suché boty). Unhje se vyráběly z hedvábí a kravské kůže a byly šity nití namočenou do vosku. Povrch se zdobil výšivkami. Ženské unhje byly vpředu tvarované více do špičky než ty mužské. Špička byla mírně zvednutá od země. Levá a pravá bota se od sebe lišily pouze směrem švu v přední části boty.23 Zvláštním druhem unhje byly kkotsin (květinové boty). Říkalo se jim tak, protože byly poseté barevnými vyšívanými květy24. Nemohl si je ovšem dovolit každý, byly tak drahé a vzácné, že si je ženy někdy přinášely na svatbu jako věno.25

Ilustrace 11: Kkotsin

23 Traditional Korean Costume, str 157-164 24 Nejčastějším vzorem byly květy švestek a pivoňky 25 http://koreana.kf.or.kr/view.asp?article_id=503

20

Čipsin Čipsin byly boty vyrobené ze slámy, kůry morušovníku nebo rýžového papíru. Nejprve se staly oblíbenými mezi šlechtou, ale protože nebyly moc kvalitní, nosili je později jen obyčejní lidé. Bylo u nich možné přizpůsobit velikost díky přidělaným provazům, které se utahovaly nebo povolovaly.

Ilustrace 12: Čipsin Mitchuri Mitchuri byly vyrobené stejným způsobem jako čipsin a byly svým vzhledem velmi podobné, ale místo ze slámy se vyráběly z ramie, konopí, nebo dokonce z pruhů kůže. Svojí kvalitou proto čipsin lehce převyšovaly. Velikost těchto bot se rovněž dala přizpůsobovat. Činsin Výhodou bot činsin bylo to, že se daly nosit i v dešti. Vyráběly se z kraví nebo koňské kůže, která se na měsíc namáčela do oleje.

Ilustrace 13: Činsin Namaksin Namaksin byly vyvýšené dřevěné boty. Nejkvalitnějším dřevem pro výrobu bot bylo dřevo z paulovnie. Povrch bot se mazal voskem pro ochranu před praskáním a před

21

deštěm. Mužské boty měly více zatočenou a špičatou špičku.26

Ilustrace 14: Namaksin Pŏsŏn Pŏsŏn byly tradiční bílé ponožky se zahnutou špičkou. Vyráběly se z bavlny a v zimě se k nim přišívala podšívka. Ženy a muži obvykle nosili pŏsŏn bez zdobení, zatímco děti na nich měly výšivky a barevné střapečky. Tyto ponožky byly jedinou součástí hanboku, která padla přesně na míru.27

Ilustrace 15: Děti mají na sobě ponožky pŏsŏn a boty činsin. V pravo můžeme vidět i namaksin, počátek 20. století

26 Traditional Korean Costume, str 152-153 27 Hanbok: The Art of Korean Clothing, str 91

22

2.1.5 Dekorativní prvky Co se týče doplňků šatů, převládala i zde v pozdním období Čosŏnu elegance a střídmost nad okázalostí. Dámy nosily různé ozdoby, které nejen podtrhovaly krásu a linii hanboku, ale také sloužily k praktickým účelům, jelikož mohly ukrývat třeba nádobku s voňavkou nebo šitíčko. Na ústupu byly i okázalé účesy. Nosily se ale stále ozdobné spony vyráběné ze zlata a zdobené drahými kameny (například rubíny nebo safíry), perlami nebo mořskými korály. Vyráběly se, stejně jako výšivky, ve tvaru fénixů, motýlů a nejrůznějších květin.28 Ttŏldžam, twitkkodži a pinjŏ Jedná se nejrůznější spony a jehlice do vlasů. Vyráběly se ze zlata, stříbra nebo nefritu. Ttŏldžam, tři zlaté spony, zdobily účes při zvláštních příležitostech, malé spony twikkodži zdobily ženské drdoly, a pinjŏ, velká jehlice, držela drdol pohromadě.

Ilustrace 16: Různé druhy pinjŏ Norigä Norigä byly ozdobné přívěšky, které měly mnoho podob a variací. Vyráběly se také z mnoha různých materiálů. Populárními motivy byly motýli, květiny a geometrické tvary. Zdobily se polodrahokamy, korály, ozdobnými uzly i střapečky. Při speciálních událostech

28 Traditional Korean Costume, str 13-15

23

se šaty zdobily norigä se třemi nebo pěti různými ornamenty. Norigä mělo tři části – očko, kterým se ozdoba přivazovala k oděvu, samotný ornament a jeden nebo několik střapečků na konci. Někdy se místo ornamentu uprostřed nacházela malá schránka na parfém či léky. Všechny tři části byly spojené zapletenými hedvábnými šňůrami. Norigä patřilo mezi nejvzácnější majetek rodiny a tak se tyto přívěšky dědily z generace na generaci.

Ilustrace 17: Různé druhy norigä Ŭndžangdo Ŭndžangdo byl malý stříbrný nožík, který si ženy věšely na konec stuh na čŏgori. Byl symbolem ochrany ženské počestnosti a cudnosti. Bylo však zakázané nosit nůž delší než 10cm, protože takový nůž už byl považován za smrtelnou zbraň.

Ilustrace 18: Ŭndžangdo

24

Čumuni Než se v 80. letech 20. století rozšířily kapsy, musely korejské ženy vymyslet jiný způsob jak ukládat drobné cennosti. A právě k tomu jim sloužily malé hedvábné váčky, kterým se říkalo čumuni. Tyto váčky visely ženám u pasu a obvykle v nich mívaly ukryté léky, parfémy, peníze nebo tabák. Pytlíčky měly různé tvary, barvy a byly různě zdobené. Některé byly velmi jednoduché, jiné na sobě měly složité výšivky, střapečky, ozdobné uzly a polodrahokamy. Čumuni se také staly populárním dárkem.29

Ilustrace 19: Čumuni

Karakčči Další z řady ozdob, které doplňovaly ženský hanbok, byly i prsteny. Těm se říkalo karakčči. Karakčči se vždycky nosily dva, každý na jedné ruce. Prsteny se vyráběly z různých materiálů, například ze stříbra, zlata nebo nefritu.30

Ilustrace 20: Různé karakčči

29 Hanbok: The Art of Korean Clothing, str 115-123 30 http://koreana.kf.or.kr/view.asp?article_id=503

25

Tänggi Tänggi byla stuha, která se vázala do vlasů, nejčastěji na konec copu. Existovalo mnoho druhů stuh podle příležitostí, ke kterým se nosily. Například pässitänggi, což byla látková čelenka ve tvaru diamantu nebo kruhu, nosily malé holčičky. Také malttuktänggi, stuha s hranatým zakončením, byla určená především pro děti a mladé ženy. Svobodné ženy nosily čebiburitänggi, která byla zakončena do špičky a vyšívala se zlatem nebo zdobila malými úlomky nefritu. Totchuraktänggi byla široká a dlouhá stuha pro nevěstu. Ččoktänggi byla určená pro starší vdané ženy a nosila se spolu s drdolem.31

Ilustrace 21: Svatební totchuraktänggi

31 Traditional Korean Costume, str 65-66

26

2.2 Barevný symbolismus Barevný systém, který se užíval na šaty zejména vyšší vrstvy, se primárně řídil starodávnou filozofií jin a jang. Barvy jin a jang jsou rozdělené na pět základních (modrá, červená, žlutá, bílá a černá) a na pět sekundárních barev (zelená, růžová, azurová, fialová a žlutozelená). Každé z nich bylo přiřazeno jedno období, živel a světová strana. Navíc se věřilo i v rituální užití barev.32 Například modrá prý zahání duchy a kombinace více základních barev napomáhá nastolení harmonie. Pro přehlednost jsou významy podle systému jin a jang uvedeny v následující tabulce.

Barva

Směr

Živel

Období

Modrá

Východ

Dřevo

Jaro

Červená

Jih

Oheň

Léto

Žlutá

Střed

Země

Změna období

Bílá

Západ

Kov

Podzim

Černá

Sever

Voda

Zima

Zatímco pět základních barev bylo většinou užíváno pro oblečení určené ke speciálním událostem, jako jsou svatby, slavnosti a rituály, ostatní barvy a jejich kombinace byly užívané pro každodenní nošení. Kromě systému jin a jang se užívání barev řídilo především nařízeními vládce. Ten určoval, kdo smí nosit jakou barvu podle jeho věku, postavení či rodinného stavu. V podstatě každá barva užitá na jakoukoliv část oděvu vyšší vrstvy pak měla svůj vlastní význam. Tak například fialový límeček na ženských šatech symbolizoval manžela, modré manžety zase syna, červená sukně svobodnou ženu a žlutá barva byla výhradně symbolem moci panovníka, a tudíž užívaná na královském oděvu.33 Kombinaci více základních barev se říká säktong. Často ji můžeme vidět jako různobarevné pruhy na slavnostních čŏgori. Jak již bylo zmíněno, této kombinace se využívalo hlavně proto, že se věřilo, že více základních barev pohromadě navozuje harmonii.34 Nejčastější barvou hanboku chudých byla bílá. Nemožnost dostat se k drahým barevným látkám a restrikce ze strany království ale nebyly jediným důvodem. Korejci už 32 A Study on the Colors and Coloration of Jeogori of Chosun Dynasty and the Modern Period of Korea, str 51-55 33 Hanbok: Timeless Fashion Tradition, str 34-36 34 Hanbok: Timeless Fashion Tradition, str 34-35

27

od pradávna projevovali v této barvě zálibu a není tak divu, že se jim proto říkalo národ bíle oděných. Bílé hanboky nosily jak ženy, tak i muži. Bílá barva na šatech dobře kontrastovala s jejich černými vlasy. Dnešní experti říkají, že kombinace černé a bílé Korejcům sluší nejvíce nejspíš kvůli tomu, že rozdíl mezi jejich barvou kůže a vlasů je stejně radikální jako kontrast mezi bílou a černou. Bílá barva byla tak oblíbená, že se později v očích Korejců stávala jedním ze symbolů vlastenectví a tak není divu, že byla později v historii zakázaná (viz období japonské okupace).35

2.3 Dekorativní výšivky Stejně jako i v dřívějších obdobích byly i v období pozdního Čosŏnu šaty vyšších vrstev obyvatel zdobeny nejrůznějšími výšivkami. Avšak jak už bylo řečeno, protože ideálem doby byla skromnost a cudnost, počet výšivek a dekorací se výrazně snížil. Ke konci Čosŏnu pak byly výšivky výhradně dominantou vládnoucí vrstvy. Také pozice výšivek se měnila. Dekorace se přesouvaly z úrovně kolen do úrovně kotníků. Veškeré výšivky byly, stejně jako barvy látek, založené na tradičním symbolismu a tak každá květina i slovo vyšité na hanbok mělo svůj význam. Mezi nejoblíbenější výšivky pozdního Čosŏnu patřily ty, které zobrazovaly různé rostlinné vzory.36 37 Podle profesora Kwŏn Junhŭi se dají výšivky na korejských látkách rozdělit do tří skupin: čínské znaky, symboly se skrytým významem a symboly, které vznikly díky shodě ve výslovnosti čínských slov s korejskými. Symboly z různých skupin se samozřejmě mohou kombinovat. Pro přehlednost bude po každé skupině výšivek následovat tabulka shrnující nejčastější typy motivů a jejich význam. V první skupině symbolů se setkáváme s výšivkami čínských znaků. Na hanbok se přímo vyšívala slova, jako například su (dlouhověkost), hŭi (radost), pu (hojnost) nebo pok (štěstí).

Výslovnost

Čínský znak

Význam

su

壽

Dlouhověkost

hŭi

喜

Radost

pu

富

Hojnost

pok

福

Štěstí

35 Hanbok: Timeless Fashion Tradition, str 32-35 36 The study on the Decorative factors of Korean Traditional Skirts: Chima, str 32-33 37 Symbolism in Traditional Korean Silk Designs, str 19

28

Do druhé skupiny symbolů zařazujeme nejrůznější výšivky rostlinných, živočišných a dalších motivů, které navozují nějakou představu či význam. Tak například když se podíváme na granátové jablko, vidíme mnoho semínek, a proto tento plod symbolizoval mnoho potomků. Nebo jeřáb, který žil podle legendy po tisíce let, byl symbolem dlouhověkosti. Stejně tak fénix byl už od pradávna často užívaným motivem. Fénix byl skoro dva metry vysoký smyšlený pták, kterému se přezdívalo král všech ptáků. Tento pták prý žil jen mezi paulovniemi a živil se výhradně bambusem. Říkalo se, že nikdy neubližuje ani rostlinám ani hmyzu. Byl to pták velmi vznešený, nikdy necestoval a za žádných okolností se nechoval nevhodně. Fénix byl z těchto důvodů obvykle symbolem královny. Mezi další užívané symboly patřil například lotos (čistota), pivoňky (hojnost), broskve (dlouhověkost), tygři (královská rodina) nebo draci (císařovna). Oblíbeným motivem byly i tzv. 4 vznešené rostliny (švestka, bambus, chryzantéma a lotos), které byly symbolem urozenosti a ušlechtilosti. 38 39

Symbol

Význam

Lotos

Čistota, vznešenost

Pivoňka

Čest, hojnost

Chryzantéma

Vznešenost

Paulovnie

Místo, kde žijí fénixové

Granátové jablko

Mnoho potomků

Tykev

Potomci, hojnost

Broskev

Dlouhověkost

Bambus

Věrnost, stálost

Orchidej

Čistota, ušlechtilost

Švestka

Vznešenost

Drak

Vládce

Fénix

Vládkyně

Tygr

Královská rodina

Jeřáb

Dlouhověkost, nesmrtelnost

Sekera

Syn

Mrak

Prosperita

Perla

Urozenost

Kniha

Vzdělanost

38 Symbolism in Traditional Korean Silk Designs, str 18-27 39 Encyklopedie mytologie Japonska a Koreje, str 35 a 82

29

Ilustrace 22: Drak a fénix Poslední skupinou jsou takové symboly, které svou výslovností připomínají rozličné pozitivní výrazy. Jedná se o jakési slovní hry. Tak například štěstí, čínsky pok, se svou výslovností blíží čínskému slovu netopýr a proto když bychom chtěli vyjádřit štěstí, můžeme na látku aplikovat výšivku netopýra. Další hříčkou může být výšivka plodu, kterému se říká Buddhova ruka.40 Takovému plodu se říká pulsu a to se opět výslovnosti blíží čínskému slovu pro štěstí. Neobvyklá není ani kombinace slov a symbolů. Například se můžeme setkat s výšivkou zobrazující znak pro štěstí, který obklopuje pět netopýrů. Ta měla význam pěti požehnání - hojnost, zdraví, ctnost, dlouhý život a přirozenou smrt.41

40 Citrón zvláštního tvaru, který připomíná ruku 41 Symbolism in Traditional Korean Silk Designs, str 18-27

30

2.4 Rozdělení hanboků podle socialního postavení Hanbok pro šlechtičny Hlavními rozdíly mezi hanboky obyčejných žen a hanboky žen z vyšších kruhů byly délka sukně, užité materiály a dekorace. Urozené ženy si přirozeně mohly dovolit dražší a krásnější materiály, a proto obvykle nosily hedvábné šaty zářivých barev ve všech možných odstínech a kombinacích. Tyto ženy se navíc dostávaly i k takovým drahým z Číny dováženým látkám jako je brokát, damašek a vyšívaný krep.42 V zimě se z praktických důvodů k vnitřním částem hanboku přišívala kožešina. Oblíbené byly také nejrůznější výšivky a zdobení drahými kameny a neméně důležité byly i doplňky. Kromě toho, bohatší ženy si mohly dovolit i lepší spodní prádlo vyrobené z hedvábí, které bylo mnohem pohodlnější a v zimě je zahřívalo. Hanbok doplňovaly různé pokrývky hlavy, ozdobné spony a jiné doplňky. Protože ženám z dynastie I nebylo umožněno chodit běžně na veřejnost a ukazovat se před muži, byly důležitými částmi oděvu i ty, které ženu co nejvíce zakrývaly. Samotná královna vlastnila velké množství různých hanboků, které se lišily podle příležitosti, ke kterým je nosila. Kromě každodenního oblečení tak vlastnila i řadu různých rituálních oděvů. Ačkoliv i běžné oblečení bývalo barevné a mělo na sobě různé vzory a výšivky, nic se nemohlo rovnat slavnostním oděvům, které byly někdy až pompézní. Oficiálnímu dvornímu oděvu se říkalo čŏgŭi. Tento oděv se do Koreje dostal z mingské Číny a byl nošen především královnami za doby krále Kodžonga (1863-1907). Nosila ho také manželka korunního prince a nejstaršího syna při korunovacích a dvorních svatbách. Samotný oděv byl modrý, měl široké rukávy a byl zdobený zlatými a jinak barevnými výšivkami bažantů a švestkových květů. Na červených lemech okolo krku, rukávů a dolního okraje byly zlaté výšivky s motivem draka. Na hrudi, zádech a ramenech byly výšivky draků se čtyřmi drápy pro ženu korunního prince a pěti drápy pro ostatní ženy. Pod čŏgŭi se nosila červená hedvábná čchima s modrým okrajem opět se zlatými výšivkami, tentokrát ve tvaru oblak a fénixů. Přední část čŏgŭi měla stejnou délku jako sukně pod ním, ale zadní část byla o 30cm delší. Dlouhá štóla, která ležela na ramenou, byla ze stejného materiálu a byla lemovaná růžovým hedvábím a zdobená jediným letícím fénixem a zlatými oblaky. Okolo pasu měla žena ovázaný pás oktä a nad ním šerpu tädä. Oděv měla doplněn modrými ponožkami, modrými koženými botami vyšívanými hedvábím a hlavu jí zdobily hwagwan. Dalšími doplňky byly velká paruka a zlaté spony. 42 Symbolism in Traditional Korean Silk Designs, str 19

31

Ilustrace 23: Čŏgŭi, 1922 Dalším druhem ceremoniálního oděvu byl wŏnsam. Ten nosily princezny a manželky vládců při menších oslavách. Na druhou stranu dvorní dámy ho nosily i při větších oslavách. Wŏnsam byl vyroben z hedvábí, saténu nebo brokátu v zimě a z hedvábí v létě. Pod krkem se zapínal na knoflíky z uzlíků. Pod ním se nosil obvykle žlutý čŏgori a dvě čchimy. Přední část byla o 30cm kratší a odhalovala tak spodní červenou sukni. Oděv byl zdoben zlatými výšivkami s květinami nebo čínskými znaky pro štěstí a dlouhý život. Rukávy byly dlouhé a široké a zdobené pruhy v pěti barvách. Okolo hrudníku se pak uvazoval široký červený pás se zlatými výšivkami. Oděv doplňovaly bílé bavlněné ponožky a boty unhje. Podle barvy látky, ze které byl wŏnsam ušit se tento oděv rozděloval na hwangwŏnsam (zlatý), hongwŏnsam (červený) a nokwŏnsam (zelený).43 Pro malé obřady si vládkyně, královny a manželky korunních princů oblékaly tangŭi. Tangŭi byl kabát, který byl oproti dříve uvedeným oděvům jednodušší a trochu méně zdobený. Měl různé barvy opět podle toho, kdo ho oblékal - žlutou pro vládkyni, červenou pro královnu a zelenou pro manželku korunního prince. Skládal se z dlouhých 43 Hanbok: The Art of Korean Clothing, str 100-102

32

pruhů látky, které byly v dolní části zakulacené. Šil se z brokátu a byl zdobený draky, fénixi, květinami i čínskými znaky. Zavazoval se pomocí tmavě červeného korŭmu. Okraje rukávů a límečky byly bílé. Někdy se na ramena, hruď a záda našila výšivka značící status nositelky. Pod kabátem se nosila tmavě modrá. Boty byly kožené a pošité žlutým hedvábím.44

Ilustrace 24: Wŏnsam, poč. 20. století

Ilustrace 25: Tangŭi, 1923

Ilustrace 26: Hwangwŏnsam, 19. stol.

44 Hanbok: The Art of Korean Clothing, str 103-105

33

Hanbok obyčejných žen Ženy s nižším původem měly oděvy daleko méně zdobené, než ženy urozené. Nosily obvykle jednoduchou čchimu a nezdobený čŏgori. Čchima nikdy svou délkou zcela nedosahovala země, pouze při slavnostních událostech bývala delší.45 Často užívaným materiálem bylo konopí, méně kvalitní hedvábí nebo ramie. Látky vyrobené z konopí byly sice mnohem méně pohodlné a zajímavé na pohled, ale zato byly levnější a bylo jednodušší je udržovat. Barvy takových hanboků byly velmi omezené, většinou byly bílé či světle modré, protože ženy bez urozeného původu zásadně nesměly chodit v barvách, jako jsou červená, žlutá, černá nebo zelená. V zimě mohly ženy oděv doplnit o nezdobené vesty nebo později o kabáty magodža a turumagi. Hlavy si mohly zakrýt bílými šátky z bavlny.

Ilustrace 27: Obyčejní lidé v bílém hanboku, okolo roku 1900 Hanbok pro Kisäng Kisäng, profesionální společnice, byly známé svou krásou a elegancí. Ty nejlepší z nich kromě talentu ve zpěvu, tanci a hře na hudební nástroj vynikaly také krásným oděvem. I když byly kisäng na samém dně společenského žebříčku, byly to právě ony, které si mezi všemi ženami mohly užívat největší volnosti. Nemusely se zakrývat a jejich oděv býval okázalejší. Už od mala se vzdělávaly v hudbě a umění a mohly se pohybovat na

45 The Study on the Decorative factors of Korean Traditional Skirts: Chima, str 33

34

veřejnosti i setkávat s muži. Ty, které se dostávaly i na královský dvůr, obvykle nosily zářivě zelený hanbok bohatě zdobený výšivkami. Hrudník měly převázané širokým pásem. Když tancovaly, nosily zářivě červenou čchimu a čŏgori s dlouhými rukávy. Vlasy si svazovaly do tradičního drdolu, do kterého si zapíchly ozdobné spony. Když kisäng vyrazily na veřejnost, nosily na hlavách čŏnmo. Oděv doplňovaly barevné kožené boty, nejčastěji v červené barvě.46

Ilustrace 28: Kisäng, Sin Junbok, poč. 19. století

Hanbok pro služebné Služebné a pracující ženy oblékaly velké dlouhé bílé zástěry, které zakrývaly přední část čchimy. Samotná čchima dosahovala jen po kotníky, aby se jim lépe chodilo. Sukni doplňoval čŏgori taktéž v bílé barvě a na nohách se nosily slaměné boty čipsin.47 Hanbok pro farmářky Farmářky nebo také vesničanky obvykle nosily bílé hanboky vyrobené z bavlny, konopí nebo lnu. Na hlavách měly klobouk z bambusu nebo rákosu, který je chránil před deštěm a sluncem. Obuté byly, stejně jako služebné, do slaměných boty čipsin. Jejich sukně i kalhoty pod nimi byly, čistě z praktických důvodů, kratší. Přes ramena mohly ještě nosit plášť proti dešti vyrobený ze slámy nebo trávy. Takovému plášti se říkalo torongi. 46 Hanbok: The Art of Korean Clothing, str 146-150 47 Hanbok: The Art of Korean Clothing, str 137

35

Oděvy farmářů a služebných se během let změnily úplně nejméně a zůstávaly tak prakticky stejné až do jejich zániku.48 Hanbok pro šamanky Šamanismus je jedno z tradičních lidových náboženství Koreje. Ačkoliv dříve existovali jak šamani, tak šamanky, v dnešní době se jedná výhradně o ženy šamanky, neboli mudang. Už od pradávna se věřilo, že šamanky umí mluvit s duchy, odhánět neštěstí, léčit nemoci a zajistit řádný odchod duše z našeho světa. A tudíž šamanky byly zvány do měst a domů aby tam prováděly různé rituály. K těmto rituálům šamanky používaly nejrůznějších předmětů, jako jsou zrcadla, dýky a bubny. Při rituálech tančily a zpívaly, aby se spojily s duchy. K šamankám patří nedílně také speciální oděv, kterému se říká munjŏbok. Jedná se o dlouhý plášť z hedvábí, který se oblékal při rituálech. Pod ním nosily šamanky obvykle kabát ze žlutého hedvábí s červenými rukávy a červenou čchimu. Vrchní plášť byl vpředu otevřený a byl převázaný okolo hrudníku dlouhými provazy. Dále k oděvu patřil klobouk, na kterém visely provazy zdobené křemenovými korálky, korálem, jantarem, a který se pod bradou zavazoval na stuhu. Při rituálech pro ochranářské bohy šamanky obvykle oblékaly nižší klobouk a červené kožené boty.49

Ilustrace 29: Šamanka, Sin Junbok, poč. 19. století

48 Hanbok: The Art of Korean Clothing, str 138 49 Hanbok: The Art of Korean Clothing, str 150-152

36

Hanbok pro děti Tradičně se právě narozené dítě zabalilo na sedm dnů do bavlněné zavinovačky a po sedmi dnech se bez ohledu na pohlaví obléklo do bílé bavlněného nebo hedvábného kabátku, kterému se říkalo pänätčŏgori. Tento kabátek se převázal bavlněným provazem. Po dvou měsících se dítěti oblékla první sukně a kratší kabátek. Až při prvních narozeninách dítěte se oděv pro chlapečky a děvčátka lišil. Holčičky při oslavě svých prvních narozeninách oblékaly hedvábný säktongčŏgori, červenou čchimu a čepičku čobaü nebo čoktturi. Obleček doplňovaly vyšívané ponožky, boty a kabátek kkačchiturumagi. Kabátek byl, stejně jako ostatní části oblečku, barevný, a na rukávech byly pruhy pěti barev. Límeček měla děvčátka obvykle červený. Stejný oděv byl nošen i při oslavách nového roku.50

2.5 Hanboky určené ke speciálním příležitostem Svatba Vzhledem k tomu, že už od pradávna byla svatba považovaná za jednu z nejdůležitějších událostí v životě člověka, kladl se velký důraz na to, co si nevěsta s ženichem v tento den oblékli. Svatební hanboky byly vždy velmi barevné a zdobné. Nevěstiným svatebním šatům, které oblékaly princezny, dcery šlechticů a ženy panovníků, se říkalo nokwŏnsam. Jednalo se o dlouhý světle zelený plášť zdobený zlatými výšivkami nejčastěji květinových vzorů. Pod tento plášť se oblékala červená čchima a žlutý čŏgori. Zatímco výše postavené ženy mohly tyto šaty nosit i při jiných slavnostních událostech, obyčejným ženám to bylo dovoleno jen jednou v životě, a to právě v den svatby. Jako vždy i na těchto šatech byl poznat původ nositelky – čím zdobnější, tím urozenější žena byla. Urozené ženy navíc nosily na hlavě čoktturi a další ozdobné stuhy. K svatebním šatům také patřil speciální účes. Vlasy se zapletly do copu, obvázaly červenou stuhou, poté se stočily do drdolu a upevnily se sponou, která byla ozdobená zlatem, nefrity či symboly ve tvaru draka nebo fénixe. Dále se drdol ozdobil dalšími sponami a hedvábnými stužkami v různých délkách. Mezi další dekorace patřily norigä, ozdobné střapečky a uzly, které se zavěsily pod čŏgori.51 Zatímco méně urozené ženy oblékaly nokwŏnsam, královny oblékaly na svatbu 50 Hanbok: The Art of Korean Clothing, str 152 51 Hanbok: The Art of Korean Clothing, str 156-161

37

oděv zvaný hwarot, což byl dlouhý červený plášť s fialovou podšívkou, jehož přední část byla kratší než zadní. Plášť byl bohatě zdobený výšivkami vpředu, na zádech, rukávech i na ramenech. Mezi výšivkami se objevovaly listy, pivoňky, broskve, ptáci, motýli, jeřábi, fénixové, pávi, lotusy, chryzantémy, vlny i skály. To vše symbolizovalo přání šťastného manželství. Široké rukávy byly zdobené pěti barevnými pruhy a byly zakončené ještě širšími bílými okraji. Pod pláštěm se nosil zelený čŏgori a červená čchima. Okolo hrudi se vázal dlouhý hedvábný červený pás. Na hlavě nosila nevěsta hwagwan a další ozdoby jako spony a stužky a na nohách měla bílé hedvábné vyšívané boty. 52

Ilustrace 30: Hwarot (uprostřed a vpravo) a nokwŏnsam (vlevo)

52 Hanbok: The Art of Korean Clothing, str 105

38

Pohřeb Podle konfuciánských pravidel byli potomci zemřelého povinni obléct skromný šat, kterému se říkalo sangbok. Tento oděv byl ušit z konopí nebo bavlny. Protože byla v Koreji tradiční barvou smutku bílá, byl sangbok bílý. Smuteční oděv se skládal z kabátu s širokými rukávy, jednoduchých kalhot a sukně. Okolo hrudníku se pak vázal provaz z konopí. Na hlavě se nosil speciální čepec kulgŏn a okolo něho byl ovázaný další provaz z konopí. Když zemřel otec, nosila se v průvodu hůl z bambusu, když matka, nosila se hůl z paulovnie. K oděvu patřily i bavlněné nebo slaměné boty. Každý člen rodiny zemřelého oblékal trochu jiný sangbok. Tak například žena prvního syna zemřelého a vdané dcery oblékaly sukně z konopí a dva kabáty. Na hlavě nosily věnce z konopného provazu. Svobodné dcery a přivdané dcery oblékaly pouze jeden kabát. Svobodní synové oblékali turumagi, pás, věnec, kalhoty i boty z konopí. Nejstarší syn zemřelého musel skromný sangbok nosit celé tři roky. Když zemřel panovník, musel na tři roky obléct smuteční oděv všechen lid.53 Do zvláštního šatu se oblékal i zemřelý. Nejprve měl na sobě pouze oděv, který mu přinesl někdo ze zemřelých, ale postupem času se tento zvyk změnil a muži byli oblékáni do oděvu, který nosili v jejich posledním úřadě a ženy do šatů, které se hodily k postavení jejich manžela. Pokud jejich manžel žádné postavení neměl, byly ženy pohřbívány v šatech, které měly podobný vzor jako jejich svatební šaty. 54

Ilustrace 31: Sangbok, 1904 53 Hanbok: The Art of Korean Clothing, str 161-167 54 http://koreana.kf.or.kr/view.asp?article_id=500

39

3. Doba otevírání Koreje Pokud se podíváme na vývoj tradičního hanboku od doby před otevřením Koreje po dobu japonské okupace, můžeme si tento časový úsek rozdělit na čtyři části: 1) Období Täwŏngunovy regentské vlády (1863-1873), 2) Období od otevření Koreje po převrat roku Kapsin (1876-1884), 3) Období reforem Kabo (1894-1896 a 4) Období Korejského císařství (1897-1910). Během této doby se mísí několik pohledů, které ovlivňují nejen korejský oděv. Na jedné straně progresivní část obyvatelstva, zejména v zahraničí studující studenti, na druhé straně dominantní vláda, která přináší řadu reforem a omezení, na třetí straně konzervativní část obyvatelstva, která s reformami silně nesouhlasí a v neposlední řadě také stále přetrvávající neokonfuciánská tradice, která po více než 500 let ovlivňovala myšlení korejských obyvatel. Pokud bychom měli říct, co způsobilo v tomto poměrně krátkém období největší změnou v odívání, byla by to snaha o donucení všech obyvatel, bez ohledu na třídu, pohlaví nebo věk, nosit uniformní tmavé oblečení. A zatímco vláda se snaží prosazovat tmavé oblečení, konzervativní lid bojuje za tradiční bílou barvu.55

3.1 Täwŏngunovy reformy Když roku 1863 nastoupil Täwŏngun56 do funkce regenta, zpřísňují se pravidla odívání jako nikdy předtím. Täwŏngun disponuje silnou mocí, což dává najevo hlavně prosazováním tvrdé politické disciplíny. I když jeho reformy neměly dlouhého trvání, povedlo se mu vyhlásit několik nařízení týkajících se pravidel oblékání. První změnou bylo zúžení rukávů oděvů vládnoucí vrstvy a nařízení nošení turumagi. Následuje zákaz bílého oblečení a jeho nahrazení oblečením barevným. Jeho hlavním ideou byla politika zavřených dveří, která alespoň na několik let nepovolovala západním vlivům pronikat do Koreje. Zásadní obrat ovšem nastává s nástupem jeho syna Kodžonga.57

3.2 Postupné otevírání Koreje a pronikání prvních západních vlivů Když v roce 1873 nastoupil na trůn Kodžong, Korea se pomalu připravovala na otevření západnímu světu. Postupné změny v odívání byly viditelné skrz celou společnost. Oblečení se po vzoru Západu velmi zjednodušovalo a pravidla se uvolňovala. Pomocí reforem se určovalo nové oficiální oblečení, ale progresivní politika akceptovala i nové, ze Západu přicházející oděvy. Postupně v několika po sobě následujících reformách změnilo 55 Dress and Ideology during the late 19th and early 20th centuries Korea, 1976-1945, str 20 56 Täwŏngun (1820-1898) – princ, regent (ve funkci 1863-1873) a otec krále Kodžonga 57 Dress and Ideology during the late 19th and early 20th centuries Korea, 1976-1945, str 21-22

40

mnoho částí oficiálních oděvů své názvy a barvy. Například oficiální ceremoniální oděv změnil barvu z červené na černou. Mnohé pokusy o reformy oblečení byly ze strany Kodžonga anulovány a lidem bylo alespoň částečně dovoleno nosit to, co jim samotným přišlo vhodné. Poslední reforma v roce 1895 ovšem plošně nařizovala všem lidem nosit černé oblečení. Zároveň roku 1895 Kodžong nařídil zákaz nošení vlasů v drdolu a sám sobě i synovi ihned nechal vlasy ostříhat.58 Ke konci 19. století se také v Koreji objevily nové části oblečení, které se předtím nenosily. Jednalo se o vestu čokki a kabát magodžu. Když se v roce 1887 Täwŏngun vrátil z čínského vězení, měl na sobě právě magodžu a tím se stal tento kabát velmi populárním.59

3.3 Vyhlášení korejského císařství a následné restrikce Vyhlášení moderního a nezávislého korejského císařství v roce 1897 sebou přineslo další zákazy a zákony v oblasti oblékání. Státní úředníci museli odložit zelené kabáty a místo toho oblékat tmavý šat. Sám císař Kodžong začal nosit vojenskou uniformu v západním stylu, aby vyjádřil svou vojenskou moc a vůli přijmout modernizaci. Na šatech se často objevoval ibišek, symbol nezávislosti země. Od roku 1903 začala vláda prosazovat anilinem barvené šaty, aby podpořila domácí chemický průmysl. Barviva pro výrobu barev byla dovážena z Německa. Vláda také doporučila lidu nosit hlavně tmavé barvy, jako jsou tmavě fialová, tmavě modrá a černá.60

Ilustrace 32: Kodžong a syn, 1905

58 Dress and Ideology during the late 19th and early 20th centuries Korea, 1976-1945, str 22-23 59 Hanbok: Timeless Fashion Tradition, str 72 60 Dress and Ideology during the late 19th and early 20th centuries Korea, 1976-1945, str 23-24

41

4. Období japonské okupace Japonská okupace zasáhla korejskou identitu v mnoha aspektech. Pomocí asimilační politiky se Japoncům podařilo nabourat každodenní život Korejců, včetně toho, co směli a nesměli oblékat. Zdálo se, že hanbok zprvu nebude mít šanci přežít. Namísto toho ale Korejci během koloniální nadvlády znovu objevili nacionalismus a patriotismus, což vedlo mimo jiné k tomu, že přes všechny obavy naopak hanbok povstal a stal se nezničitelným symbolem korejského národa. Po násilné anexi korejského poloostrova, kdy se Korea stala jakousi vojenskou základnou pro potřeby Japonska pod záminkou modernizace a osvícení, se korejský národ rozdělil na dvě skupiny: ti, kteří následovali japonskou modernizaci a ti, kteří si chtěli zachovat svoji národní identitu. Projaponští radikální progresivisté byli známí tím, že nosili šaty v západním stylu a krátké vlasy. Rovněž japonští okupanti oblékali stejné západní oblečení, a tak se pro Korejce oblečení v západním stylu stalo symbolem vnikání cizích sil. To vedlo k odporu k veškerému tmavému oblečení a návratu k bílému. Japonci, kteří měli v Koreji značnou moc a kteří si brzo této tendence všimli, dělali vše pro to, aby nošení bílého oblečení zastavili. Od ledna roku 1906 začali používat i další donucovací prostředky. Štětcem namočeným v inkoustu malovali na potkání po bílých šatech Korejců, a jejich příznivci dokonce Korejce polévali obarvenou vodou.61 Korejští intelektuálové, kteří nedokázali takovou japonskou agresi tolerovat, se mezitím angažovali při zakládání nejrůznějších osvíceneckých skupin, které poskytovaly vzdělání lidem i z nižších společenských vrstev. Tím pokládali základy pro různá pozdější hnutí za nezávislost. Jedním z takových hnutí byla například Národní komise pro obřadní oděvy, která vznikla 28. ledna 1908. Tato organizace si dávala za úkol navrhnout nové obřadní šaty, které by byly vhodné pro širokou veřejnost. Tím chtěla především dosáhnout toho, aby se z Korejců stal civilizovanější národ. Nicméně když pak v srpnu téhož roku svůj návrh představila poradnímu orgánu vlády, byla odmítnuta.62 Vše se změnilo roku 1911, kdy byly královskému rodu Čosŏnu představeny nové japonské vojenské uniformy, které byl nucen oblékat na znamení koloniálního režimu zavedeného v zemi. Následně byly představeny nové uniformy i pro policisty, hasiče, vojáky, státní úředníky, profesory, vězeňské dozorce, vojenskou policii, posádky lodí a pracovníky na železnici a v přístavech. Učitelé byli nuceni nosit vojenské uniformy s meči, které ukazovaly sílu japonského militarismu. Přestože Korejci díky reformám již přivykli 61 Dress and Ideology during the late 19th and early 20th centuries Korea, 1976-1945, str 24 62 Dress and Ideology during the late 19th and early 20th centuries Korea, 1976-1945, str 25

42

modernějšímu oblečení v západním stylu, násilné vnucení japonských oděvů je zasáhlo. Po roce 1911 museli všichni obyvatelé přijmout nové oblečení v japonském stylu a nosit jej v každodenním životě. První uniformy byly hlavně černé nebo tmavě modré. Nicméně mezi roky 1912-1926 se začaly šít i uniformy v barvě žluto-khaki a po roce 1938 i zeleno-khaki. Po roce 1919 byly také ustanovené jednotné povinné školní uniformy, jejichž součástí byly tmavé turumagi.63 Kromě toho byly ve dvacátých letech korejcům představeny nové boty, tzv. komusin. První komusin byly vyrobené z konopí nebo z kůže a podrážky měly z gumy, později se vyráběly z gumy celé. Také se jim říkalo ekonomické nebo pohodlné boty. Nápad na boty prý vznikl, když Američané pozorovali Jihoameričany, jak extrahují mízu z gumovníku a tu si pak mažou na nohy jako ochranu. V roce 1931 se komusin poprvé vyrobily přímo v Koreji. Vzhledem k tomu, že byly tyto boty velice praktické, obzvlášť pak při dešti, jejich popularita rychle rostla a lidé je začali nosit během celého roku. Muži a děti nosili bílé komusin zatímco ženy si oblíbily různobarevná provedení.64 S tím, jak v Japonsku udeřila Velká hospodářská krize,65 asimilační politika ještě více zesílila a drancovala hmotné i nehmotné zdroje. I když hnutí za eliminaci bílého hanboku bylo původně vedeno osvícenci, mělo v tomto období velkou podporu i samotného japonského režimu, protože mělo blízko i k jeho asimilační politice. Napomohla tomu i různá hnutí za barvení látek vznikající mezi roky 1933 a 1934. To vše mělo za následek, že se korejské oblečení pomalu barvilo do tmava.66 Po vypuknutí čínsko-japonské války v roce 193767 se všechny uniformy státních úředníků změnily na vojenské khaki uniformy. Zároveň byl ustanoven národní oděv, který museli nosit všichni lidé. Korejské ženy byly nuceny nosit momppä, tradiční japonské pracovní kalhoty, v případě že by byly povolané k pracím pro japonský koloniální režim.

63 64 65 66 67

Dress and Ideology during the late 19th and early 20th centuries Korea, 1976-1945, str 25-26 Hanbok: The Art of Korean Clothing, str 178 Velká hospodářská krize: ve světě ve 30. letech, v Japonsku mezi roky 1929–31 Dress and Ideology during the late 19th and early 20th centuries Korea, 1976-1945, str 26 Druhá Čínsko-Japonská válka: 7. červenec 1937 – 9. září 1945

43

Ilustrace 33: Momppä, 1945

4.1 Bílý hanbok a boj o zachování národní identity Během japonské okupace prošli Korejci silnou modernizací. Nezávislí aktivisté, kteří se snažili o kulturní reformu, umělci i ženské intelektuálky, ti všichni byli zastánci zdokonalování moderního životního stylu a zlepšování kvality života obyvatel. Mezi jinými body jejich jednání se objevila i otázka odívání, zejména pak jeho stále se měnící barva. Nicméně tito reformisté se povětšinou stali projaponskými pomocníky a byli doslova pohlceni vládnoucí ideologií. Na druhé straně to byli obyčejní Korejci, kteří si, ať už vědomě či nevědomě, dokázali uchovat národní identitu. Když Korea ztratila anexní smlouvou v roce 1910 svou suverenitu, začalo západní oblečení pomalu ztrácet mezi obyčejnými Korejci popularitu a nahradil jej bílý hanbok. Tento trend reprezentuje patriotismus obyčejných Korejců, kteří brali západní oblečení jako něco příliš luxusního a nevhodného. A možná i díky tomu se v Koreji zavedly hanboky jako součást školní uniformy. 68

4.2 První školní uniformy Zavedení školních uniforem na počátku 20. století bylo velkou změnou, která ovlivnila každodenní život Korejců. První školou, která nařídila svým žákyním nosit školní uniformy, byla ženská univerzita Ihwa. Uniformy vypadaly jako zjednodušený hanbok a

68 Dress and Ideology during the late 19th and early 20th centuries Korea, 1976-1945, str 27

44

skládaly se z jednoduché červené sukně z ruské bavlny a delšího kabátku. K uniformám patřily i boty v západním stylu, i když některé dívky preferovaly stále tradiční korejské boty. Co se týče účesů, na počátku nosila všechna děvčata tradiční copy.69

Ilustrace 34: Studentky z Univerzity Ihwa, 1920 V roce 1907 vyvolalo vlnu velkého pozdvižená rozhodnutí ženské univerzity Sukmjŏng zavést školní uniformy v západním stylu. Sukmjŏng se tak stala vůbec první školou, která měla školní uniformy inspirované Západem.70 Jednalo se o stejnokroj v Eduardovském stylu, který se skládal z fialového kabátu, růžového čepce a bot na podpatku.71 Tyto uniformy sice zobrazovaly vyšší vrstvou kýženou modernizaci korejského národa, avšak obyčejným lidem, kteří doufali v návrat tradičního hanboku, se to příliš nelíbilo.

Ilustrace 35: První uniformy v západním stylu, 1907 69 Hanbok: The Art of Korean Clothing, str 179-182 70 Dress and Ideology during the late 19th and early 20th centuries Korea, 1976-1945, str 26 71 http://www.culturecontent.com/content/contentView.do?search_div=CP_THE&search_div_id=CP_ THE003&cp_code=cp0423&index_id=cp04230046&content_id=cp042300460001&print=Y

45

4.3 Hnutí 1. března Důležitým mezníkem v době okupace bylo Hnutí 1. března. Jednalo se o sérii demonstrací za korejskou národní nezávislost, jichž se postupně zúčastnilo až 2 miliony korejských obyvatel. Hnutí bylo vedeno 33 korejskými kulturními a náboženskými představiteli, kteří zastupovali korejský národ. I když hnutí selhalo v nastolení samotné nezávislosti, zocelilo korejskou jednotnost a přitáhlo pozornost ostatních národů.72 V důsledku hnutí 1. března se vzdělaní západní nacionalisté stali společenskými vůdci a začali propagovat různá jiná nezávislá hnutí. I obyčejní lidé začali měnit postoj k západnímu oblečení - od prostého odmítání na částečné přijímání. Nicméně, přes teď už lépe přijímanou modernizaci, byl mezi obyčejnými lidmi stále nejoblíbenější bílý hanbok. Oblibu v bílém hanboku dokumentují například fotografie z pohřbu posledního císaře Sundžonga73 v roce 1926. Na snímcích lze vidět záplavu Korejců v tradičních bílých hanbocích. Lidé si uvědomovali, že bílá barva je barva korejského národa a symbolizuje jejich sdílený smutek ze ztracené země a jejího vládce.74

Ilustrace 36: Pohřeb císaře Sundžonga, 1926

72 http://www.britannica.com/EBchecked/topic/364173/March-First-Movement 73 Sundžong zemřel 24. Dubna 1926 74 Dress and Ideology during the late 19th and early 20th centuries Korea, 1976-1945, str 27

46

4.4 Nová žena Změny přicházející s otevřením Koreje, pronikáním západních vlivů a následná oprese způsobená japonskou anexí se dotýkaly všech lidí bez ohledu na původ či pohlaví. Nyní se ale zaměříme pouze na ženy. Kromě žen s nízkým původem se po otevření Koreje začínaly objevovat ženy, které se zásadním způsobem lišily od těch z minulosti. Byly to ženy z vyšší společnosti, které jezdily studovat do zahraničí, byly vzdělané, účastnily se různých sociálních aktivit a skrz ně přejímaly nové západní názory. Takovým ženám se říkalo sinjŏsŏng, tzv. nové ženy. Především křesťanští misionáři, kteří do Koreje přicházeli od konce 19. století, představili ženám hodnoty, jako jsou svoboda, rovnost a lidská práva. Ženám tyto ideje pomohly uvědomit si svojí hodnotu a to napomohlo i jejich postavení ve společnosti. Navíc křesťanský kostel byl místem, kde se mohly nově setkávat a provozovat různé aktivity. To byla pro ně velká změna,75 jelikož do té doby byly zvyklé pouze trávit celý den doma, nikdy se neukazovat mezi muži a neprojevovat vlastní názory. Hlavní hodnotou, která se ženám zalíbila, byla rovnost pohlaví. A právě tato myšlenka a možnost konečně se naplno věnovat sociálním a venkovním aktivitám, vedly k vymizení takových částí oděvů, jako byl čangot (plášť pro zakrytí hlavy a těla). Ty nahradily mnohem pohodlnější a praktičtější slunečníky. Kromě toho se myšlenka rovnosti projevila i ve snaze žen nosit stejné oblečení jako jejich mužské protějšky. A proto bylo možné v ulicích občas vídat také ženy v turumagi.

Ilustrace 37: Sinjŏsŏng, poč. 20. století 75 New Women in Colonial Korea: A Sourcebook, str 24-25

47

Kvůli všem těmto změnám v myšlení žen prochází i tradiční hanbok v tomto období velkými změnami. Každodenní oblečení se přizpůsobuje mnohem jednoduššímu stylu a důraz se klade především na pohodlnost a praktičnost. V první fázi se prodlužuje čŏgori a čchima se zkracuje tak, aby se ženám lépe chodilo. Sukně se začínají šít z jednoho kusu látky a přišívají se k nim ramínka pro pohodlnější nošení. Korejky si ramínka tak moc oblíbily, že je začaly přišívat jak k novým typům sukní, tak k těm starším. Také délka sukní se postupně mění. Okolo roku 1910 se zkracují ke kotníkům a po roce 1920 sahají už jen po kolena. Kromě bot v západním stylu se stále nosily i tradiční pŏsŏn a nové komusin. K nové ženě ale kromě nových idejí patří neodmyslitelně také šaty v západním stylu. Západní šaty vzhled Korejek velmi změnily a to především jejich siluetu. Od nafouknuté sukně se Korejky začínají přiklánět k západní linii ve tvaru S, později (okolo roku 1910) k empírovému tvaru šatů a ve 20. letech byly oblíbené sukně s vyšším pasem, které formovaly siluetu do tvaru písmene A. Ve 20. letech se také do země dostávaly kabelky, šaty, trička, svetry, bundy, rukavice, vlněné ponožky, plavky a různé nové typy sukní. Ve 30. letech se už také objevují sandály, zvonové sukně a blůzy. K novému stylu oblékání patří i nové účesy, ve 20. letech především krátké vlasy.76

Ilustrace 38: Ženy v tradičním hanboku vedle žen v západních oděvech, 1930

76 Hanbok: Timeless Fashion Tradition, str 73-77

48

Vůbec první ženou, která úplně odložila tradiční hanbok a objevila se na veřejnosti v západních šatech, byla aktivistka za ženská práva Jun Kora. Stalo se tak roku 1899. Jun Kora studovala v USA a v Japonsku a kromě západních secesních šatů představující takzvanou S-line siluetu, v Koreji poprvé předvedla také hedvábné ponožky, boty na nízkém podpatku, klobouk zdobený stužkami a peřím a také již zmiňovaný slunečník. Samozřejmě to byl velmi kontroverzní čin, který vzbudil mnoho pozornosti. O rok později se doktorka Esther Park vrátila ze svých cest po USA taktéž oblečena v západních šatech. Na sobě měla blůzu a kabátek s balónovými rukávy.

Ilustrace 39: Jun Kora, poč. 20. století Tyto dva případy jsou jen počátkem něčeho, co neodvratně změnilo korejskou módu. Právě Jun Kora a Esther Park se jako průkopnice západní módy zapříčinily o zviditelnění této módy a nedlouho poté se jejich příkladem začalo řídit mnoho dalších žen. Obzvláště zmiňované nové ženy si brzy oblíbily pohodlnější a zajímavější západní modely. A tak se tyto šaty postupně dostávaly do módy a zdály se být, alespoň mezi ženami vyšších vrstev, mnohem populárnějšími než tradiční hanboky či než šaty dovezené z Japonska. Nicméně co se týče například bot, spodního prádla či ponožek, tam převládala stále tradice nad modernou a trvalo to ještě několik let, než si ženy zvykly i na tyto části každodenního oděvu.77 77 Hanbok: Timeless Fashion Tradition, str 74

49

4.5 Reakce na hnutí nových žen Jak je asi jasné, takovéto pobuřující chování žen nemohlo zůstat bez odezvy. Krátké sukně a krátké vlasy byly muži viděny jako něco příliš moderního až extravagantního a hříšného. Západní oblečení vyvolalo velkou vlnu nevole a ženy, které jej nosily, byly haněny. V denním tisku byly tyto ženy pomlouvány a zesměšňovány a objevovaly se tam i jejich karikatury. Avšak přes všechen odpor si ženy svůj nový styl ponechaly a tradiční hanboky byly čím dál více na ústupu.78

Ilustrace 40: Nová žena v Sin jŏsŏng, 1925 a Čosŏn ilbo, 1922

4.6 Konec japonské okupace Nezávislost vyhlášená v roce 1945 byla dalším důvodem k oživení tradičního bílého hanboku jako symbolu národa. Veškerá oprese pocházející z 35 let dlouhé japonské okupace a nucené modernizace najednou opadla a lidé si mohli opět rozhodovat o tom, jaké oblečení budou nosit. Kromě zmíněného bílého hanboku, který byl oblíbený především mezi nižší vrstvou obyvatel, se hlavně ve městech nosilo západní oblečení, které do Koreje přicházelo ve stále větší míře. Tradiční barevný hanbok jakoby úplně zmizel. Ne příliš bohatá země, která se záhy rozdělila a nedlouho potom prošla zničující válkou, neměla na barevné a zdobné hanboky ani pomyšlení.79

78 New Women in Colonial Korea: A Sourcebook, str 40-44 79 Dress and Ideology during the late 19th and early 20th centuries Korea, 1976-1945, str 27

50

5. Korejská válka a 50. léta Po propuknutí Korejské války (1950-1953) lidé přirozeně neměli čas přemýšlet, co nosit a každý oblékal, co se dalo. Americká armáda pobývající na území Koreje v rámci vojenských zásob přivážela západní oblečení, které se dostávalo i ke Korejcům. Celková chudoba a přísun oblečení ze Západu se zapříčinily o velké mizení hanboků. Na dobových fotografiích můžeme vidět jak ženy na vesnicích v bílých hanbocích, tak i děti v západních oděvech. Ve městech se mísí západní móda s jednoduchými bílými hanboky.

Ilustrace 41: Hanbok v období Korejské války Zajímavým fenoménem, který se objevil na mnoha fotografiích v 50. letech, bylo něco, čemu se říkalo prsa odhalující hanbok. Jednalo se o ženy, které nosily záměrně jejich čŏgori tak, aby jim byla vidět prsa. Existuje hned několik vysvětlení proč tomu tak bylo. Jedno vysvětlení přináší článek Women's Life during Choson Dynasty, který říká: „Jedním z důležitých úkolů žen z nižších vrstev bylo rodit děti. Ženy z těchto vrstev přijaly po porodu unikátní styl odívání, který zahrnoval odhalování prsou. Tento styl byl viděn pouze u žen z nižších vrstev. I když není jasné, kdy se tento zvyk začal objevovat, vypadá to, že je spojen s vznikem preference v rození synů. Tento zvyk, odhalování prsou a zároveň kojení na veřejnosti, se časem pevně ukotvil v kultuře žen nižšího původu. Časem se obraz ženy

51

odhalující prsa stal symbolem narození syna dědice.“80 Článek tedy říká, že odhalování prsou byl znak toho, že žena porodila syna a byl to tedy jakýsi znak pýchy. Naproti tomu ale stojí článek The Bare Breast Bragging about Having a Baby Boy - The Politics of Memory on the 'Women's Breast Pictures' in Joseon který říká: „Lidé ze Západu, kteří navštívili Koreu v první polovině 20. století, udělali fotografie žen, které měly odhalená prsa. V popisku pak uvedli, že se jedná o ženy z nižších vrstev, které se chlubí tím, že porodily syna. Dnešní Korejci přijímají tuto teorii (teorie žen pyšných na své syny) jako svou historii. Nicméně je těžké říci přesný důvod k takovému odhalování prsou. (…) Teorie o ženách odhalujících svá prsa jako symbol o narození syna byla teorie vymyšlená delegáty ze Západu. Tito delegáti vymysleli tuto teorii, když přidávali popisky k pořízeným fotografiím žen s odhalenými prsy.“81 Tento druhý článek tedy naznačuje, že se jedná spíše o smyšlenou teorii, kterou si vymysleli lidé ze Západu, kteří objevovali Koreu na počátku 20. století, aniž by měli pro své tvrzení nějaké důkazy. Ať tak či onak, fotografie žen v hanbocích odhalujích prsa jistě existují, a přibližují nám podobu hanboku prostých žen v první polovině 20. století.

Ilustrace 42: Hanbok odhalující prsa, 50. léta 80 Women's Life during Choson Dynasty, str 141-153 81 The Bare Breast Bragging about Having a Baby Boy - The Politics of Memory on the 'Women's Breast Pictures' in Joseon, str 125-157

52

Konec korejské války znamenal pro korejskou módu nový začátek. Především protože byla ovlivněna západním oblečením, které bylo za války dováženo jako součást válečných zásob. Velkou změnou byly nové materiály, ze kterých se oděvy vyráběly. Například nylon byl čím dál oblíbenější pro svou praktičnost a životnost a jeho široké užití dalo impuls k rozvoji korejského textilního průmyslu. Dalším velkým krokem směrem k západní módě byl vznik módní Mekky v oblasti Mjŏng-dongu v Sŏulu. Právě v 50. letech se z tohoto místa stalo velké obchodní středisko, kde bylo možné koupit oděvy dovezené ze Západu. Čchö Kjŏngdža, jedna z prvních průkopnic ve světě korejské módy a později slavná módní návrhářka, nechala ve středu Mjŏng-dongu založit sídlo Mezinárodní společnosti pro západní odívání a hned vedle pak vznikl Institut odívání, který se stal první institucí nabízející vzdělání v oblasti módy. Tyto kroky vedly k tomu, že se Mjŏng-dong rychle stal místem, kde bylo možné pozorovat nejnovější trendy. To ale samozřejmě vedlo i k ubývání tradičních hanboků v ulicích města.82 Je třeba říci, že veškeré zmiňované změny se dotkly především obyvatel žijících ve městech, tedy střední a vyšší třídy. Lidé na povětšinou válkou poničené vesnici neměli tolik přístup k západním produktům, a tak mnozí z nich, a především ženy, stále nosili tradiční hanboky. To dokazují i dobové fotografie obyvatel, na kterých můžeme na vesnicích stále vidět tradiční bílé hanboky.

Ilustrace 43: Mjŏng-dong, Sŏul, 50. léta

82 Hanbok: Timeless Fashion Tradition, str 75-78

53

50. léta jsou také pro korejskou módu významná tím, že se začaly v Koreji pořádat módní přehlídky. Vůbec první se konala 29. listopadu 1956 v hotelu Bando v Sŏulu. Celá kolekce byla vytvořena jednou z prvních návrhářek jménem Norah Noh. Vzhledem k tomu, že v Koreji v té době ještě nebyly žádné profesionální modelky, vystupovaly na zmíněné přehlídce ve vystavovaných modelech herečky a účastnice Miss Korea. Norah přiznává, že její modely byly inspirované bujarým oblečením, jaké nosila její matka. Roku 1946 odjela Norah studovat módu do USA a roku 1949 se vrátila do Koreje a založila si vlastní obchod, ve kterém vyráběla kostýmy pro tanečnice, které svými vystoupeními bavily americké vojáky.

Ilustrace 44: První módní přehlídka v Koreji, 1956 Po úspěchu první přehlídky začala navrhovat šaty pro nejlepší korejské herečky a zpěvačky, jakými byly například Ǒm Ängran, Čchö Ǔnhŭi nebo pěvecké duo Pearl Sisters. V roce 1959 také Norah navrhla šaty pro první korejskou účastnici Miss Universe. Jednalo se o šaty jménem Arirang83, které v sobě spojovaly tradiční korejský hanbok i moderní západní styl. V roce 1978 se navíc Norah stala první korejskou návrhářkou, jejíž práce se objevila v Americe. 84

83 Arirang je název populární korejské lidové písně, která je někdy považovaná za neoficiální hymnu Koreje 84 Hanbok: Timeless Fashion Tradition, str 78-80

54

Ilustrace 45: Šaty Arirang, 1959

Ilustrace 46: Fotografie z přehlídky Norah Noh, 1957

55

6. Vývoj od 60. let do konce století 6.1 60. léta V 60. letech hrála velkou roli v určování toho, co se má nosit, vláda. Ve snaze industrializovat korejskou ekonomiku byli lidé vedeni k tomu, aby nosili co nejskromnější šat. Oblíbeným oblečením prosazovaným právě vládou byly kabáty a kalhoty, které připomínaly svou jednoduchostí v designu a užití pracovní oděv. Takovému oblečení se říkalo uniforma obnovy. V roce 1962 korejská vláda stanovila pětiletý plán ekonomického vývoje, který počítal s investicí do textilního průmyslu a zároveň s vývozem vyrobených textilií. Kromě přírodní bavlny, hedvábí a vlny tak Korea začala ve velkém vyrábět i umělé materiály jako akrylové vlákno, polyester a nylon. V roce 1971 tvořil textilní průmysl celých 42 procent vývozu. Druhým velkým vlivem na korejskou módu 60. let byla západní pop kultura, která se dostávala do Koreje skrz dovoz. Mladé Korejky začaly číst americký časopis Vogue, který se jim stal neocenitelným průvodcem módou. Také díky tomu se v ulicích začínají objevovat i na Západě tolik populární minisukně. Když v roce 1961 vznikla v Koreji první profesionální organizace pro módní návrháře, byla to pro Korejce vůbec první příležitost jak se stát opravdovým odborníkem v oblasti odívání. V roce 1962 upořádala tato asociace módních návrhářů první národní průmyslový veletrh. Tato přehlídka domácích i zahraničních módních stylů se pořádala v paláci Kjŏngbokkung v Sŏulu a přijelo na ni mnoho návrhářů z více než 15 zemí světa. Navíc byla významná i tím, že se na ní poprvé představil takzvaný fusion hanbok, tedy hanbok který v sobě spojuje krásu tradičního hanboku s moderním stylem, který je tak oblíbený především dnes. Například módní návrhářka Čchö Kjŏngdža představila kolekci šatů s výšivkami, které měly připomínat symboly na tradičním seladonu. V podobném stylu mnozí návrháři prezentovali moderní oblečení, které na sobě mělo vzory inspirované starodávnými artefakty nebo naopak tradiční oblečení s novými moderními prvky.85 V korejské společnosti se rovněž v 60. letech začínají objevovat nové ideály krásy, které hlásají výšku, úzký hrudník a rovný pas. Kvůli tomu se přizpůsobují i ženské hanboky, které tak nabývají na délce a zužují se. Při šití se užívá nových materiálů, jako jsou krajka, satén, taft, jemná podšívka, síťovina a třívrstvá látka.86

85 Hanbok: Timeless Fashion Tradition, str 80-81 86 Changes in Modern Hanbok and the First Ladies' Costume, str 19

56

6.2 70. léta Sedmdesátá léta se vyznačují především růstem střední třídy a dalším pronikáním západní pop kultury. Mezi mladými Korejci se začínali šířit nové postoje, především individualismus, který znamenal velkou diverzifikaci ve stylech oblékání. V Koreji se střídal jeden styl za druhým, a jakmile se vyskytl na trhu nějaký nový moderní kousek, bylo téměř jisté, že stejně rychle zase zmizí. A tak se objevovaly například bílé džíny, šortky nebo další minisukně. Do obliby se dostávaly i takové materiály jako jsou kůže a kožešiny. Korejí se rychle prohnaly i kontroverzní, avšak populární americká hnutí jako třeba punk nebo hippie. To vše otřáslo korejským vnímáním toho, co je a není přijatelné nosit na veřejnosti. V mnohých případech pak reaguje současná vláda, která se snaží o nejrůznější omezování.

Ilustrace 47: Sŏul, 1970 Co se týče hanboku, v 70. letech se již plně stává oblečením ke zvláštním událostem, tedy ke svatbám či oslavám svátků. První dáma Koreje a manželky diplomatů navíc oblékají hanbok při stycích s veřejností. Zejména pak první dáma Koreje, manželka Pak Čŏnghǔiho, Juk Jǒngsu87, která měla výjimečný cit pro módu, se stává udavatelkou módy v oblasti hanboků. 87 V úřadu 24 March 1962 – 15 August 1974

57

Ilustrace 48: Pak Čŏnghǔi, Juk Jǒngsu a jejich potomci, 2. Polovina 20. století Na dobových fotografiích první dámy Juk Jǒngsu můžeme pozorovat, že hanboky, které nosí, jsou velmi jednoduché, často nezdobené, maximálně s květinovým vzorem na látce. Co se týče barev, převládá tradiční bílá a červená. Čchima je dlouhá a čŏgori sahá těsně pod prsa. To jen potvrzuje změny, které hanbok prodělal v 70. letech. V 70. letech se podoba ženského hanboku mění zásadně. Sukně se zdelšuje a nabírá opět tvaru písmene A. Díky dlouhé sukni ženy vypadaly vyšší. Tento efekt byl mezi korejskými ženami velmi oblíbený a měl podporu ve všech ženských magazínech. Čŏgori se opět zkracoval, ale naopak ty části, kterým se říkalo kit a korǔm se prodlužovaly. S tím, jak se rozšiřovaly technologické možnosti v textilním průmyslu, se objevily i nové druhy zdobení, a tak kromě našívání zlata a drahých kamenů se užívají i strojově vyráběné výšivky či tisknuté vzory na látkách. Také látek a vzorů na nich je oproti minulosti mnohem víc. Vzhledem k tomu, že hanbok už pozbyl funkci ukazatele pozice ve společnosti, mohou si dámy dovolit odvážnější barevné kombinace i kombinaci různých vzorů a zdobení. Problémem je ale pořizovací cena, která je vysoká. Samotný textilní průmysl vyrábějící hanboky zažívá velký rozvoj. Začínají se vyrábět další syntetické látky jako umělý brokát nebo satén. Naopak přírodní materiály jako bavlna, ramie a hedvábí se kvůli ubývající pracovní síle na vesnicích stávají příliš drahými, a proto se přestávají používat. Dále se vymýšlejí nejrůznější techniky tisku a šití

58

strojovými metodami. Nově se hanboky také šijí na míru. Avšak kvůli již zmíněné vysoké pořizovací ceně převládá do konce 70. let nad domácím prodejem vývoz do zahraničí. Ke konci 70. let a začátkem let 80. se také díky ekonomickému vývoji, způsobenému právě vývozem, stává prodej hanboku populárním i v Koreji.88

6.3 80. léta Osmdesátá léta v Koreji se vyznačují velkými změnami v oblasti osobní svobody. Ekonomika se zdá být stabilnější, lidé už si slušně vydělávají a mohou si volně řídit svůj životní styl. A právě toto uvolnění životního stylu se ukazuje i ve stylu oblékání. Nic už nebrání plnému pronikání západní kultury do Koreje, a tak se do země dostává již zmíněná pop kultura, hudba a později, přes nové barevné televizory, i západní filmová tvorba. Zejména barevné televizory ovlivňují korejskou módu a to jak tu moderní, tak i tu tradiční. Mimo to se objevují se i nové pojmy jako unisex89 oblečení. Po olympijských hrách v roce 1988 se do obliby dostávají i značky sportovního oblečení jako Nike a Adidas.90 V 80. letech také vznikají první skupiny moderních výzkumných pracovníků, které studují tradiční hanbok z historického hlediska, zjišťují, co nosily královské rodiny a zajímají se i o symbolismus odívání. Díky nim se i obyčejní lidé zajímají o tradiční hanboky a tak prodej hanboků opět stoupá. Oproti minulým obdobím ale výrobci hanboků vsázejí spíše na luxus a jednoduchost. Použité látky jsou drahé, ale například veškeré ozdoby a výšivky mizí. Hledá se krása v jednoduchosti. Čchima se opět zužuje, aby více podtrhovala ženské křivky. S rozšířením barevných televizí se rozšiřuje i obzor jejích diváků, kteří začínají toužit po odvážnějších barevných kombinacích. Se zlepšováním ekonomické situace během 80. let, začíná útlum chemického průmyslu a naopak se více používají přírodní materiály. Znovu se používá hedvábí, které se teď navíc barví přírodními technikami. Hedvábí je populární hlavně protože má výborné tepelné vlastnosti, a tak si lidé mohou koupit jen jeden hanbok, který mohou nosit při všech příležitostech během roku. Již zmíněné 24. letní olympijské hry, které se konaly roku 1988 v Sǒulu, také silně ovlivnily výrobu hanboků. Při zahajovacím ceremoniálu se totiž kromě tradiční hudby, tance a bojového umění představily i tradiční korejské oděvy, jako například wŏnsam, hwarot i munjŏbok, které navrhla slavná módní návrhářka Päk Jŏngdža. Hanboky byly

88 Changes in Modern Hanbok and the First Ladies' Costume, str 19-20 89 Oblečení, které je stejné pro muže i pro ženy 90 Hanbok: Timeless Fashion Tradition, str 83

59

vyrobené v zářivých barvách s tradičními výšivkami květin, oblaků i dalších motivů a doplňovaly je bohaté doplňky.91 Není divu, že kromě mnohých cizinců zaujaly také samotné Korejce. Výsledkem takové propagace byl dramatický nárůst ve výrobě hanboků. O tradiční oděv se začínají zajímat i mnozí módní návrháři. Zejména v hlavním městě vzniká mnoho malých obchůdků, kde si Korejci mohou nechat udělat svůj hanbok na míru.92

Ilustrace 49: 24. letní olympijské hry v Soulu, 1988 V roce 1985 začala televizní stanice KBS vysílat výukový program o tradičním korejském oblečení s názvem Harmonie moderního hanboku, což jen posílilo zájem Korejců o tento oděv.93

6.4 90. léta V devadesátých letech si Korejci konečně užívají úplné svobody. Do Koreje přicházejí další západní styly jako například hip-hop, které ovlivňují hlavně mladou generaci. Na ulicích se tedy objevují vytahaná trička a pytlovité kalhoty. Trend navíc udává i nově vytvořený korejský hudební styl k-pop, jehož zpěváci a zpěvačky se rychle stávají inspirací pro módní průmysl i mladé Korejce. Západní značky jako Levi i luxusní značky jako Yves Saint Laurent, Chanel, Louis Vuitton a další se také stávají populárními. V této době už se snad každý Korejec svým způsobem zajímá o módu a přemýšlí nad tím, co nosí. 91 Hjŏndä hanbokpchäšjŏnŭi paldžačchü, str 100-129 92 Changes in Modern Hanbok and the First Ladies' Costume, str 20-21 93 Hanguk poksik munhwaŭi hŭrŭm, str 458

60

Co se týče tradičního hanboku, v 90. letech se nosí už jen velmi zřídka. Důvod je zřejmý – hanbok není dostatečně pohodlný a praktický pro každodenní nošení. Tradiční mohutné šaty nemají šanci konkurovat módě ze Západu. Navíc levnější hanboky postrádají tradiční krásu, a ty luxusnější jsou příliš drahé na to, aby si je mohl každý dovolit. Nová mladá generace ovlivněná pop kulturou už se o tradice téměř nezajímá. Hanbok tak pomalu ztrácí i svou funkci slavnostního oděvu.94 Pro korejskou módu jako takovou je zásadním rok 1990 kdy se práce korejské módní návrhářky I Jŏnghŭi poprvé dostala do Paříže. I Jŏnghŭi vystudovala na univerzitě Sungsin a v roce 1976 si otevřela vlastní obchod pod názvem I Jŏnghŭiino korejské oblečení. V roce 1993 se stala první Korejkou, která své modely předvedla na mole v Paříži. O rok později si v tomto městě módy otevřela vlastní butik, kde se snažila propagovat korejský tradiční styl s moderními prvky.

Ilustrace 50: Jedna z novějších prací I Jŏnghŭi Se stoupajícím počtem internetových uživatelů v 90. letech, se nakonec i internet stává bohatým zdrojem propagace tradiční kultury. V roce 1996 tak vznikají první internetové stránky, které nabízí lidem kurzy e-learningu na téma tradičního odívání.95

94 Hanbok: Timeless Fashion Tradition, str 83-84 95 Hanguk poksik munhwaŭi hŭrŭm, str 458-459

61

7. Novodobé snahy o obnovu hanboku 7.1 Kärjang hanbok Vzhledem k tomu, že v 90. letech už téměř nikdo nenosil hanbok, se korejské radikální politické skupiny, které viděli hanbok jako symbol korejského národa, začaly angažovat v otázce odívání. Tyto skupiny usilovaly o to, aby lidé místo západního oblečení oblékali právě tradiční hanbok. K těmto účelům vznikl nový hanbok, který byl upravený tak, aby byl pohodlnější a lépe odpovídal požadavkům moderních Korejců. Takový hanbok se nazýval kärjang hanbok (modernizovaný hanbok) a nemálo módních návrhářů v 90. letech začalo tento nový oděv produkovat. Kärjang hanbok se brzy objevil na korejském trhu a jeho prodejnost se stála být zprvu dobrá.96 Nový hanbok byl nejen moderní, ale i pohodlný a díky použitým materiálům i levnější. Místo drahého hedvábí se na jeho výrobu využívala hlavně bavlna, která je i praktičtější na praní. Výšivky se příliš neužívaly. Pro větší pohodlnost se přidávali knoflíky a zipy. Také už se samozřejmě pod ním nenosily několikavrstvé spodničky, a tak byla silueta takového hanboku značně užší.97

Ilustrace 51: Kärjang hanbok Přes veškerou snahu vlády i módních návrhářů obliba hanboku klesala a v druhé polovině 90. let o něj opět nikdo skoro nikdo nejevil zájem. Pak Hŭisu, kurátorka výstavy hanboku v sŏulském muzeu umění, vysvětluje tento nezájem takto: „Kärjang hanbok 90.

96 An elegant evolution: Hanbok's modernization 97 http://www.visitseoul.net/en/article/ article.do?_method=view&art_id=38641&lang=en&m=0002000001005&p=05&WT.ac=MainBanner5-5

62

let nedokázal držet krok s módou. Pozměněný hanbok se podobal spíše pohodlným uniformám a postrádal řemeslnou zručnost a eleganci tradičního hanboku.“98 Hanbok se tedy sice v 90. letech změnil tak, aby odpovídal požadavkům moderních Korejců, ale přesto nebyl dostatečně módní na to, aby v něm lidé vycházeli do ulic. A navíc, což byla největší chyba, ještě ztratil to, co na něm bylo to tradiční a krásné.99

7.2 Den Hanboku V roce 1996 se do propagace moderního hanboku zapojilo i Ministerstvo kultury, sportu a turismu, když vyhlásilo Den hanboku. V tento den byli zaměstnanci podniků vedeni k tomu, aby si oblékli hanbok. Ačkoliv se jednalo o zajímavý krok jak hanbok zviditelnit, mezi Korejci přílišnou oblibu nezískal a ve skutečnosti o něm vědělo jen málo lidí. Kromě Dne hanboku pořádalo Ministerstvo už v 90. letech mnohé výstavy a festivaly. Dokonce zorganizovalo kampaň, ve které měli lidé oblečení do hanboku volný vstup do muzeí a galerií.100 7.3 Sänghwal hanbok Ačkoliv se zdálo, že tradiční hanbok se nikdy nevrátí do přízně moderních Korejců, opak je pravdou. Ke konci 90. let se Korea, navždy změněná modernizací a veškerými západními vlivy, začala zase zabývat svými kořeny a tradicemi. Lidé se začali zajímat o to, co je korejské. Mnoho nových módních návrhářů se začalo věnovat tradičním způsobům výroby oděvů a jejich užití v moderním prostředí. V důsledku takového zájmu vznikl nový hanbok, tzv. sänghwal hanbok (každodenní hanbok). Sänghwal hanbok je nejen praktický na nošení a levnější k pořízení, ale zároveň v sobě ukrývá krásy tradičního hanboku. Na rozdíl od dříve uvedeného kärjang hanboku nezapomíná tolik na tradice, přestože je dostatečně funkční i pro moderního člověka. Takový hanbok se hodí nejen ke slavnostním událostem, ale i na každodenní nošení. Korejce, hledající starou krásu a tradici, sänghwal hanbok zaujal a tak se počet podniků, které jej vyráběly, rychle rozrostl. Kromě tradičního, nákladného hanboku konečně trh začal nabízet i levnější variantu pro každého.101

98 An elegant evolution: Hanbok's modernization 99 An elegant evolution: Hanbok's modernization 100 http://www.channelnewsasia.com/news/asiapacific/korean-artisans-aim-to/1664394.html 101 A Study on the Hanbok Industry through Its Suvey Research, str 120-127

63

Ilustrace 52: I takhle může vypadat Sänghwal hanbok, Hwang Isŭl, 2014 7.4 Styl Han Mezi další hnutí spuštěná ministerstvem patřilo i hnutí, kterému se říkalo Styl Han. Jednalo se v podstatě o transformaci tradiční kultury do značky, která by měla reprezentovat Koreu a její kulturu skrz každodenní život, životní styl, průmysl a globalizaci. Ministerstvo kultury, sportu a turismu vyhlásilo plán pro podporu Stylu Han mezi roky 2007 až 2011. Cílem bylo obnovit korejskou tradici s ohledem na světovou kulturu. Bylo vybráno šest oblast, které se měly více rozvinout a změnit se na symboly nové korejské kultury. Tyto oblasti byly vybírané podle jejich symbolické a reprezentativní hodnoty v korejské historii. Vybrány byly tyto kategorie: písmo, jídlo, odívání, bydlení, papír a hudba. Cílem bylo nejen obnovení těchto tradičních symbolů, ale také jejich vhodná modernizace, zařazení do každodenního života, dostupnost, prodejnost a zařazení do světového trhu.102 Hanbok, jako jedna z vybraných kategorií, musel především projít velkou změnou, aby mohl odrážet jak tradiční korejskou kulturu, tak tu moderní. Mnoho návrhářů se na popud ministerstva pokusilo vytvořit modernější hanbok, který by však zachovával krásu minulosti. Samotné ministerstvo pak obstaralo propagaci ve formě mnoha expozic a kulturních akcí jak doma, tak v zahraničí, zejména mezi roky 2001 – 2008. Jednalo se o nejrůznější dny módy, tradiční festivaly, veřejné svatby, expozice, zahraniční konference a soutěže.103 102 Segjehwarŭl ühan čŏntchonghanbokkwa hansŭtchail, str 379-380 103 On Promotion of Wearing Hanbok for the Modernization of Traditional Costumes, str 76

64

8. 21. století 8.1 Hanbok inspiruje svět Díky nejrůznějším hnutím iniciovaným ministerstvem a vládou v předchozích obdobích se z hanboku opět stává oděv, který reprezentuje korejský národ. Mnoho Korejců, od současné prezidentky po módní návrháře, pyšně propagují mimořádnou krásu a kouzlo tradičního oblečení. A tak není divu, že se hanbok dostává i do povědomí ostatních národů a jejich módních návrhářů.104 Inspiraci hanbokem můžeme vidět v kolekcích takových slavných módních návrhářů, jakými jsou Dior, Christophe Guillarme, Jean Paul Gaultier nebo Carolina Herrera. Svůj zájem vyjádřili i Giorgio Armani, nebo Miuccia Prada, kteří si prý pro inspiraci jezdí do Sŏulského ateliéru již zmíněné korejské návrhářky I Jŏnghŭi. Sama I Jŏnghŭi v současnoti navštěvuje největší města módy, aby své kolekce moderních hanboků představila širokému publiku. V roce 2012 například v Paříži prezentovala kolekci Eastmeets-West, kde předvedla svou velmi moderní vizi.105 Asi nejzajímavější inspiraci hanbokem můžeme vidět v kolekcích venezueloameričanky Caroliny Herrera. Carolina Herrera je známá tím, že oblékala americké první dámy od Jacqueline Kennedy až po Michelle Obama. V roce 2011 představila v New Yorku Carolina kolekci šatů, které byly inspirovány hanboky ze 17. století. Modelky, které kolekci předváděly, měly na hlavách kat, což byl v minulosti klobouk, který nosili pouze vzdělanci. Šaty měly květinové vzory a nechyběla ani jednoduchá mašle korŭm, která ale sloužila jen jako elegantní dekorace. Boty, které oděv doplnily, byly zavázané v tradičním korejském stylu na dva uzly. Tato kolekce ukazuje příklad toho, jak je možné hanbok rozebrat na části a znovu sešít v úplně novém moderním stylu. Dalším člověkem, který představil hanbok v Paříži, byl belgický návrhář Dries Van Noten, který je známý unikátním užíváním potisků, barev, látek a jejich vrstvením. Jeho pařížská kolekce v roce 2012 byla inspirovaná vzory na tradičních hanbocích.106

104 Hanbok: Timeless Fashion Tradition, str 88 105 http://edition.cnn.com/2013/10/13/travel/korean-hanbok-fashion/ 106 Hanbok: Timeless Fashion Tradition, str 92-94

65

Ilustrace 53: I Jŏnghŭi, East-meets-West, 2012

Ilustrace 54: I Jŏnghŭi, East-meets-West, 2012

Ilustrace 55: Carolina Herrera, 2011

Ilustrace 56: Carolina Herrera, 2011

66

Ilustrace 57: Dior, 2012 Ilustrace 58: Dries Van Noten

Ilustrace 59: Jean Paul Gaultier, 2012

Za zmínku pak stojí i opakované představení hanboku v módním časopise Vogue107 mezi lety 2009 – 2012. I když se občas objeví i jeho tradičnější verze, většina z nich je už velmi moderní. Přestože i v takovýchto hanbocích můžeme stále najít subtilní prvky tradice, jedná se spíše o moderní extravaganci.

Ilustrace 60: Vogue, 2009 – 2012

Ilustrace 61: Vogue, 2009 – 2012

107 Vogue je časopis se zaměřením na módu, design a životní styl. Vychází ve dvaceti třech zemích a počítá se mezi nejvlivnější módní časopis na světě.

67

8.2 Hanbok jako sváteční oděv Přes výraznou dominanci západního oblečení v dnešní jihokorejské kultuře někteří Korejci stále oblékají hanboky při rodinných sešlostech a oslavách, jako například při prvních narozeninách dítěte, svatbách, pohřbech, oslavách nového roku nebo při oslavě 60. či 70. narozenin.108 To jen dokazuje korejskou lásku k tradicím. Hanbok už ale není oblečením, které by se dalo oblékat každodenně. To ostatně potvrzuje i módní návrhářka Kim Jŏngdžin, která říká: „Od svých korejských zákazníků slýchávám, že nemají dost příležitostí kde nosit hanbok. Ale já si nemyslím, že bychom měli o hanboku smýšlet jako o každodenním oděvu, protože už máme vlastní oblečení, na které jsme zvyklí. Místo toho by o něm Korejci měli smýšlet jako o kostýmu ke speciálním příležitostem." 109 Novodobý ženský hanbok se, stejně jako ten tradiční, skládá ze sukně čchima a kabátku čŏgori. Oproti tradičnímu hanboku je kabátek mnohem delší a sukně naopak kratší, aby se tak docílilo většího pohodlí při nošení. Sukně se zapíná v pase a místo zavazování okolo těla se může zapínat na zip nebo na knoflíky. Také mohou mít kapsy. Spodničky se příliš nenosí a spodní prádlo či boty jsou povětšinou také moderní.110 Co se ale na moderním hanboku změnilo nejvíce, jsou výšivky a barvy. Zatímco dříve nesly barvy význam třídního postavení, věku či pohlaví, v dnešní době si spotřebitelé vybírají podle osobní preference a vkusu. I když jsou i lidé, kteří při svátcích oblékají hanboky v tradičních barvách (například při tradičních svatbách), většina lidí se spíš než na významy barev dívá na to, jak jim jaká barva sluší. Stejně jako barvy i výšivky ztratily původní význam. Na moderních hanbocích se příliš neužívají, protože vyšívaný hanbok je značně dražší. Pokud se ale na hanboku výšivky objeví, tak jen takové, jaké si sám kupující přeje bez ohledu na tradiční symboliku. Oblíbenými výšivkami jsou třeba motýlci nebo květiny.111

108 109 110 111

http://www.korea.net/NewsFocus/Culture/view?articleId=72721 http://koreana.kf.or.kr/view.asp?article_id=504 http://koreana.kf.or.kr/view.asp?article_id=504 http://edition.cnn.com/2013/10/13/travel/korean-hanbok-fashion/

68

Svatba I na moderních svatbách některé nevěsty preferují tradiční svatební hwarot či wonsam před západními bílými šaty. Takové šaty pak nevěsty oblékají se vším všudy, včetně ozdobných čoktturi, hwagwanu i tradičních stužek. Výjimkou nejsou ani dvojité svatby, kdy se pár nejprve vezme v tradičních hanbocích a poté mají ještě jednu svatbu v západním stylu.112

Ilustrace 62: Nevěsta v tradičním svatebním oděvu

Ilustrace 63: Pohřební hanbok

Pohřeb Zatímco muži při novodobých pohřbech preferují většinou obyčejný západní černý oblek, mnoho žen obléká černý hanbok. Když se s příchodem modernizace změnila smuteční barva po vzoru Západu z bílé na černou, zbarvily se i pohřební oděvy do černé.113 Ženské smuteční hanboky jsou velmi jednoduché, skládají se z obyčejné černé čchimy a černého čŏgori. Na znamení toho, že se dříve nosil smuteční oblek v bílé barvě, si dnes ženy připínají do vlasů bílou stužku.114

112 http://www.korea.net/NewsFocus/Culture/view?articleId=72721 113 Hanbok: The Art of Korean Clothing, str 161-167 114 http://www.seoulsite.com/survival-faq/a-korean-funeral/

69

Sŏllal a Čchusŏk Asi nejvíce Korejců obléká hanbok při oslavách nového roku a při podzimních oslavách sklizně. Podle autora článku How to choose the right hanbok for chuseok jsou nejpopulárnějšími hanboky vyrobené z ramie nebo hedvábí. V oblibě jsou hanboky barvené přírodními barvami. Takové vydrží i několik sezón a navíc se více hodí k pleti nositelky víc než umělé zářivé barvy. Mezi mladými lidmi převládá výběr světlých barev, například světle hnědá, růžová a modrá, mezi lidmi středního věku je hojně používaná šedá, modrá a vínová. Děti pak nosí hanboky zářivých barev s pruhovanými rukávy, stejně jako v případě oslavy jejich prvních narozenin (viz dále). 115

Ilustrace 64: Čchusŏk

115 http://english.chosun.com/site/data/html_dir/2012/10/01/2012100100066.html

70

Narozeniny Ze všech oslav narozenin jsou v rámci rodinných oslav nejdůležitějšími pravděpodobně první narozeniny dítěte, tzv. tolčančchi. V ten den děti oblékají dětský hanbok, který je vždy pestrý a hodně zdobený. Oblíbené jsou různobarevné pruhy na jeho rukávech. Na hlavě pak děti nosí čepičky kulle116 nebo čobaŭi. Podobně se může slavit i pegil, neboli 100 dní od narození dítěte. Kromě 20. narozenin, kterými člověk vstupuje do dospělosti (viz dále), jsou velmi důležité i 60. narozeniny, tedy hwangap. V době, kdy se lidé dožívali nižšího věku než dnes to byl velmi významný svátek. Kromě hostiny, na kterou se obvykle pozvala celá vesnice, se oslavenec a jeho manžel či manželka oblékali do slavnostního hanboku. V dnešní době, kdy se průměrná délka života značně prodloužila, se podobným způsobem mohou slavit i 70., 80. či dokonce 90. narozeniny.117

Ilustrace 65: Oslava prvních narozenin

116 Kulle je čepička z několika vrstev látky, která se zavazuje pod bradou. 117 http://english.visitkorea.or.kr/enu/AK/AK_EN_1_4_9_2.jsp

71

Oslava dospělosti Také 20. narozeniny jsou důležitým mezníkem v životě člověka. Mladí lidé se konečně stávají plnohodnotnými členy společnosti a to je třeba náležitě oslavit. I když mají tyto oslavy dlouhou historii, obnovené byly až zákonem v roce 1973. Od roku 1985 je pak vládou stanoveno jejich oficiální datum na třetí pondělí v květnu. V ten den se všichni mladí lidé, kteří dosáhnou daný rok 20. narozenin, mohou zapojit do oficiálních oslav pořádaných ministerstvem kultury, sportu a turismu. V dnešní době ale tyto akce pro mladé pořádá i mnoho různých organizací a škol. Dívky si na slavnost oblékají tradiční dlouhé zelené čŏgori a červenou, fialovou nebo růžovou čchimu. Dostávají také dárky, nejčastěji šperky, kabelky, parfémy, kosmetiku či růže. 118

Ilustrace 66: Oslava dospělosti, Sŏul, 2008

118 http://times.postech.ac.kr/news/articleView.html?idxno=6202

72

8.3 Hanbok z pohledu moderního spotřebitele Jak již bylo zmíněno, pořízení i nejzákladnějšího hanboku není zrovna nejlevnější záležitostí a tak otázkou zůstává, jestli se vůbec vyplatí kupovat si něco, co je sice krásné a tradiční ale ve skutečnosti si to lze na sebe vzít pouze jednou, dvakrát ročně. Nejnižší pořizovací cena za obyčejný ženský hanbok se dosahuje zhruba 3000 Kč. Pokud si však zákazník přeje zaplatit za kvalitu, může takový hanbok převyšovat i 30000 Kč. Vůbec nejvyšší jsou pak ceny svatebních hanboků.119 Není ani divu, že v průzkumu, který se zabýval svatebními náklady120, získal hanbok první místo v žebříčku nejzbytečnějších investicí. Skoro 50% lidí odpovědělo, že kdyby měli znova pořádat svatbu, hanbok by si nepořídili. Důvodem je jeho vysoká cena a jednorázové využití.121 Jiná studie se zaměřila na problémy v oblasti výroby hanboků a klesající tendenci jejich prodeje mezi domácími zákazníky. Z jejích výsledků můžeme vidět, že nejoblíbenější je hanbok mezi ženami v domácnosti, které si jej pořizují na nošení při zmiňovaných svátcích a oslavách, nejčastěji pak na oslavy nového roku a sklizně. Při koupi je pro ně rozhodující především barva látky. Většina těchto žen preferuje praktický design a přírodní materiály. Při dotazu na to, proč si vybraly hanbok a ne západní oděv odpověděly, že se jim líbí klasický hanbok kvůli kráse, tradici a pocitu cudnosti. Oproti západním šatům je prý elegantnější a dává jim pocit náležitosti k určité skupině. Když ale měly poukázat na negativa nošení tradičního oděvu, zmínily nepraktičnost při udržování, nepohodlí při nošení, vysokou cenu, špatnou prodyšnost v teplém počasí a nedostatek příležitostí k nošení. Ideální hanbok je takový, který se skládá z dlouhého a trochu širšího světlého čŏgori a dlouhé tmavé čchimy, která je vyrobená z jednoho kusu látky a dosahuje asi ke kotníkům. Poslední otázka se týkala toho, v čem by se měl hanbok zlepšit, aby se dal nosit jako každodenní oděv. Dotazovaní jmenovali tyto body: kromě toho, že jeho výroba nesmí způsobovat škody na životním prostředí, je nezbytné, aby byl hanbok dostatečně pohodlný pro každou aktivitu, musí se na něm objevovat tradiční motivy, být vyroben ve vhodných barvách a jeho výrobní škála se musí rozšířit tak, aby oděv odpovídal všem tělesným typům. Hanbok musí být schopný se rozvíjet jako národní oděv ale nesmí zaostávat za okolním světem. V neposlední řadě musí být lidem umožněno, aby jej mohli nosit už od mládí, aby si na něj zvykli.122 Otázkou nyní je, jak na tyto studie zareagují sami výrobci hanboků. 119 120 121 122

http://english.visitkorea.or.kr/enu/SH/SH_EN_7_3_2_3.jsp Průzkum provedla v roce 2011 svatební agentura Duo Wed a zahrnoval bezmála 200 respontů. http://english.chosun.com/site/data/html_dir/2011/03/28/2011032800320.html A Study of the Hanbok Industry, str 123-126

73

8.4 Hanbok jako módní produkt Pokud se bavíme o moderním hanboku, nesmíme opominout již zmíněný fusion hanbok, který se už od 60. let objevuje na korejském trhu. Fusion hanboky v sobě spojují východní a západní módu a jsou tak velice zajímavým módním produktem. Mnoho módních návrhářů popouští uzdu své fantazii a tím vznikají velmi zajímavá díla. Například jeden designer v Sŏulu užívá nezvyklých západních látek (třeba i látku na závěsy) a z nich vytváří velmi exoticky vypadající hanboky. Jiný návrhář zase šije čchimu s délkou těsně nad kolena, čímž získává velmi zajímavý a atraktivní oděv. Další návrhář vyrábí pouze čŏgori a místo sukně dává svým modelkám moderní kalhoty. Také tradiční boty mohou působit moderněji, pokud se jim přidá vysoký podpatek. Korejští návrháři se stávají čím dál odvážnějšími a tak ve výsledku se definice toho, co je ještě hanbok stále více rozšiřuje.123 Kwon Činsun, slavná módní návrhářka, která sama vyrábí fusion hanboky, říká: „Nikoho už nezajímá tradiční hanbok, ani samotné Korejce – a to je smutné... Moderní lidé jsou více aktivní a ve spěchu, zatímco tradiční hanbok je velmi pokojný a mírumilovný. Lidé chtějí nosit oblečení, které je jednoduché, pohodlné a praktické, myslím, že proto tradiční hanbok není populární.“ 124 Činsun je jen jednou z mnoha novodobých módních návrhářů, kteří se snaží vdechnout hanboku nový život. A i když taková hnutí asi nenavrátí hanbok do ulic měst, je vidět, že určitou budoucnost, alespoň tedy v módním průmyslu, ještě má.125 Zde je třeba říci, že stejně jako v minulosti mnoho lidí vzdorovalo modernizaci, i v dnešní době existují lidé, kterým se takový vývoj tradičního hanboku nelíbí. Jedním z nich je i nastávající nevěsta Im Čihje, která popisuje svou nedávnou zkušenost s nákupem hanboků jako kulturní šok. Hanboky, které Čihje viděla, byly silně modernizované. Byly bez ramínek, s délkou po kolena a s úzkým pasem. Nicméně i takové modely jsou podporované Centrem pro rozvoj hanboku126. Su Jŏnghŭi, výtvarná vedoucí tohoto institutu říká: „Rozmanitost hanboků je v oblasti designu pro dnešní zákazníky, které mají komplexní individuální styl, příliš limitovaná. Ve světě módy je nespočet možností. A stejné

123 http://www.visitseoul.net/en/article/article.do?_method=view&art_id=38641&lang=en&m =0002000001005&p=05&WT.ac=MainBanner5-5 124 http://www.ntd.tv/en/news/world/asia-pacific/20121219/76271-korean-hanbok-fashion-designerreveals-latest-collection-.html 125 http://www.ntd.tv/en/news/world/asia-pacific/20121219/76271-korean-hanbok-fashion-designerreveals-latest-collection-.html 126 Instituce založená roku 2011. Jejím cílem je modernizace tradičního hanboku a podpora mladých návrhářů. Jeden z jejich spuštěných projektů se jmenuje 'Liberty hanbok trend'

74

by to mělo být i s hanbokem. Jenom tehdy se dostane do lidských srdcí. (…) I když se podíváme do historie hanboku, není to tak jednoduché. Hanbok měl mnoho podob – víc, než si dokážeme představit. A tyto podoby se časem vždy měnily. Ve skutečnosti důvodem současné krize hanboku je to, že se nedokázal nadále měnit s lidmi.“ 127

Ilustrace 67: Je tohle ještě hanbok?

Ilustrace 68: Fusion hanbok

Vášnivou diskuzi na toto téma rozpoutalo i odhalení modelů, které se prezentovaly při zahajujícím a ukončovacím ceremoniálu na Inčchonských asijských hrách v roce 2014. Kostýmy byly vyrobené z tradičního papíru. Místo čŏgori měly na sobě modelky západní korzet a sukně byly zdobené obrovskými květinami. Podle některých kritiků byly tyto modely nemístné a nevhodné. Našli se ale i zastánci, kteří říkali, že není důvod, aby byl hanbok tak konzervativní a jeho modernizace je dobrým krokem.128 Z těchto případů můžeme vidět, že existují dvě skupiny lidí – ti, kteří jsou zásadně proti modernizaci hanboků a preferují tradici a pak ti, kteří se modernizaci oděvu nebrání, ba ji dokonce podporují. Dá se ovšem předpokládat, že i přes odpor některých Korejců budou mnozí módní návrháři dále pokračovat ve své práci a hanbok se tak bude na poli módy dále rozvíjet.

127 http://koreajoongangdaily.joins.com/news/article/article.aspx?aid=2994926 128 http://koreajoongangdaily.joins.com/news/article/article.aspx?aid=2994926

75

8.5 Hanbok jako vývozní artikl Nejrůznější hnutí za obnovu hanboku, módní přehlídky, konference a slavnosti zdaleka nejsou určené jenom domácímu obecenstvu. S přílivem cizinců se z tradičních symbolů Koreje stává něco, co zemi reprezentuje a na co jsou Korejci patřičně pyšní. Skrz globalizaci korejské kultury se hanbok stává čím dál populárnějším i mezi lidmi, kteří se jinak o módu příliš nezajímají. Čŏ Mira, majitelka jednoho z předních butiků, říká: „Zatímco hanbok je tradiční oděv, je to i móda, která neumírá. Ve své 5000 let dlouhé historii se hodně změnil. Navzdory tomu všemu je ale jen pár zemí, které mají to privilegium říct, že mají svůj tradiční oděv.“ 129 A na toto privilegium jsou Korejci náležitě hrdí a nebojí se to světu dát najevo. Pro cizince jsou proto v Koreji připravené mnohé výstavy, festivaly, přehlídky a zážitkové akce, kde si mohou sami hanbok vyzkoušet. 130 Neopominutelným vlivem na rozšíření hanboku do podvědomí cizinců je i korejská filmová tvorba. Obzvlášť korejské historické seriály, které jsou tolik oblíbené mezi diváky po celé Asii, se zapříčinily o růst zájmu jejích fanoušků o tradiční korejské odívání. Za zmínku stojí filmy Čchunghjangdžŏn (Chunhyang, 1999), Sŭkchändŭl – Čosŏn namnjŏ sangjŏldžisa (Untold Scandal, 2003), Ŭmransŏsäng (Forbidden Quest, 2006), Hwangdžini (Hwang Jin Yi , 2007) nebo Ssanghwadžŏm (A Frozen Flower, 2008). Z korejských seriálů se staly populárními například Tädžanggŭm (Jewel in the Palace, 2003), Kongdžuŭi namdža (The Princess' Man, 2011) nebo Čang Okdžŏng, sarange salda (Jang Ok-jeong Live in Love, 2013). I Hjesun, módní návrhářka, která vytvářela hanboky pro jeden ze jmenovaných filmů (Untold Scandal, 2003), tento trend potvrzuje a říká: „Četné zobrazování hanboků v korejských filmech vedlo nejen k představení tradičního korejského oděvu světu, ale dostal se tak i do povědomí Korejců.“131 Popularitu hanboku mezi cizinci potvrzuje i módní návrhářka I Jŏnghŭi, která říká, že více než 30% jejich zákazníků jsou právě zahraniční kupci. Jedná se o nevěsty, módní návrháře, ale i o turisty, kteří si chtějí z Koreje přivézt zajímavý suvenýr.132 Něco podobného tvrdí i majitelka obchodu s hanbokem na trhu v Tongdämunu: „Počet zahraničních zákazníků se v poslední době zvýšil až na 70%. Většina kupujících pochází z Číny a jihoasijských zemí, jako jsou Malajsie a Singapur. To potvrzuje vliv korejských dramat, která jsou právě v těchto oblastech nejpopulárnější.“133 129 130 131 132 133

http://www.10mag.com/fashion-style-hanbok-korean-traditional-dress/ http://www.10mag.com/fashion-style-hanbok-korean-traditional-dress/ Hanbok: Timeless Fashion Tradition, str 94-95, 106-107 http://edition.cnn.com/2013/10/13/travel/korean-hanbok-fashion/ http://www.korea.net/NewsFocus/Culture/view?articleId=102466

76

Ilustrace 69: Hanboky zobrazené ve filmu Sŭkchändŭl – Čosŏn namnjŏ sangjŏldžisa (Untold Scandal, 2003)

Ilustrace 70: Hanboky zobrazené v seriálu Čang Okdžŏng, sarange salda (Jang Ok-jeong Live in Love, 2013)

77

8.6 Hanbok jako součást diplomacie Při své inauguraci v únoru roku 2013 se prezidentka Pak Kŭnhje mezi jednotlivými fázemi obřadu několikrát převlékla. Módní odborníci zaznamenali snahu prezidentky o dosáhnutí určité barevné rovnováhy, která by jí posunula blíže k lidu. Při návštěvě Národního hřbitova v Sŏulu oblékla černý kabát a černé kalhoty. Při samotné inaugurační slavnosti měla na sobě zelený kabát se zlatými knoflíky, levandulový šál a brož ve tvaru motýla. Kang Čindžu, módní poradce, říká: „Ženské představitelky státu obvykle při oficiálních událostech nosí oblečení v neutrálních barvách. Ale tím, že si prezidentka oblékla zelenou, evidentně chtěla ukázat přátelství a přívětivost. Zelená představuje harmonii a symbolizuje její přání k rozřešení konfliktů a dosáhnutí usmíření a prosperity. Brož s motýlem symbolizuje naději a obrození.“ 134 Po formální části slavnosti prezidentka oblékla hanbok, který se skládal z červeného čŏgori s květinovými vzory a modré čchimy. Při oficiální večeři se zahraničními hosty pak prezidentka oblékla červený hanbok se zlatými výšivkami ibišku na límečcích.135

Ilustrace 71: Inaugurační hanbok, 2013 Kim Jŏngsŏk, prezidentčin osobní designer, pokládá za důležité, aby oděv, který prezidentka obléká, reprezentoval zemi, ze které pochází. Při navrhování oděvů pro její oficiální návštěvu USA to vysvětloval takto: „Myslel jsem na to, že celý svět uvidí co má prezidentka na sobě. Než abych vyzdvihoval ženskost, tak jsem se soustředil na to, abych jí zobrazil jako vůdkyni země.“ Při slavnostech 60 let spojenectví mezi Jižní Koreou a

134 http://english.chosun.com/site/data/html_dir/2013/02/26/2013022601221.html 135 http://english.chosun.com/site/data/html_dir/2013/02/26/2013022601221.html

78

USA136 v květnu roku 2013 ve Washingtonu proto prezidentka oblékla zelenou sukni a broskvový kabát. To mělo podle Kima symbolizovat silnou korejskou ekonomiku a kulturní vývoj. V New Yorku na sobě měla bílý hanbok s vínově červenými stuhami. Její návrhář opět přišel s vysvětlením: „Když je člověk daleko od Koreje, myslím, že je důležitější vrátit se ke kulturním kořenům země. Jsem velmi pyšný na to, že mohu vyrobit hanbok a pomáhat s jeho propagací v zahraničí.“137 Kim Jŏngsŏk navrhoval i oděv, který si prezidentka oblékla při oficiálním setkání s královnou Alžbětou II. Jednalo se hanbok, jenž měl oranžový kabátek a růžovou sukni s květinovými vzory. I tento oděv neunikl pozornosti mnoha módních kritiků. Módní poradkyně Kang Čindžu říká: „Psychologicky je oranžová barva dobrá pro vyjádření přátelství. Také je to luxusní barva, kterou mají v oblibě evropské královské rodiny. Prezidentka tak projevuje svou slušnost a přátelský postoj.“138 Fakt, že prezidentka obléká hanbok při oficiálních událostech a návštěvách potvrzuje dvě věci: tradiční oděv je jedním z předmětů, skrz které se Korea snaží prezentovat světu a zároveň je to oblečení, které je vhodné ke speciálním příležitostem. Současně když se podíváme na hanbok, který obléká prezidentka, můžeme si všimnout, že je to snad jediný modernizovaný hanbok, na který se ještě aplikuje určitá (i když už ne zcela tradiční) symbolika barev a výšivek.

Ilustrace 72: Prezidentka Pak při návštěvě královny Alžběty II, 2013

136 Jižní Korea a USA navázali vojenské spojenectví roku 1953 137 http://koreatimes.co.kr/www/news/culture/2013/09/135_143196.html 138 http://english.donga.com/srv/service.php3?biid=2013110771398

79

9. Závěr Tradiční korejský ženský hanbok prochází dlouhým vývojem plným změn. Kromě vzhledu se významným způsobem mění i jeho funkce. Cílem práce bylo popsat tyto změny v období od počátku 19. století do současnosti. V období Čosŏnu bylo jednoznačnou funkcí hanboku ukázat postavení a moc jeho nositele. Hanbok poukazoval nejen na pozici na společenském žebříčku, ale i na věk, povolání či rodinný stav. Symbolika na tradičních hanbocích byla silná a jasně daná. Každá součást hanboku, barva či výšivka měla svůj význam. Hanboků existovalo velké množství druhů podle toho, k jaké příležitosti se nosil. Pravidla odívání určoval výhradně panovník. Täwŏngun, který vládl jako princ regent těsně před otevřením Koreje, svými reformami usiloval především o sjednocení podoby hanboku. Jeho cílem bylo, aby všichni Korejci nosili to samé. Funkcí hanboku té doby bylo tedy nejen ukázat politickou moc vládce, ale také jistá uniformita. Täwŏngun nadto prosazoval politiku zavřených dveří, která na pár let zastavila pronikání západních vlivů do Koreje. Za vlády Kodžonga, Täwŏngunova syna, který naopak prosazoval, aby se Korea otevřela světu, se hanbok měnil hlavně vzhledově. Oděv se zjednodušoval a barvil se do tmava. Do Koreje se dostávalo také západní oblečení, které hanbok začalo nahrazovat. Sám Kodžong přešel k západnímu oblečení, aby tento trend podpořil. Pomalu mizející hanbok dostal další ránu v době japonské okupace. Japonci zakázali tradiční bílý hanbok a Korejci byli nuceni oblékat řečené západní oblečení. To sice přivítali projaponští aktivisté a moderní ženy, prosté obyvatele to ale zasáhlo. Z tradičního bílého hanboku se pak mezi obyčejnými obyvateli stal symbol vlastenectví, potažmo korejského národa. Po Korejské válce a v 60. letech bylo na tradiční oděv nahlíženo jako na symbol chudoby a nedostatku. Každodenní hanbok nosili hlavně lidé na vesnici, zatímco lidé ve městech si mohli dovolit moderní západní oblečení, které začínalo být značně dominantní. Na druhou stranu se ale v 60. letech Korejcům otevřel svět módy. Vznikly tak první organizace módních návrhářů a pořádaly se první módní přehlídky a veletrhy. Z důsledku toho vzniklo něco, čemu se říkalo fusion hanbok. Fusion hanbok představoval první transformaci korejského tradičního oblečení v luxusní módní produkt. V 70. letech se z hanboku stalo oblečení, které Korejci nosili pouze ke zvláštním událostem – při rodinných oslavách, svátcích či svatbách. Zároveň, hlavně díky nové výrobě syntetických textilií, se znovu rozvíjel průmysl specializující se na výrobu 80

tradičních oděvů. Tento trend pokračoval i v 80. letech, kdy se díky práci výzkumných pracovníků zkoumajících historii odívání, o tradiční hanboky začali zajímat i běžní Korejci. O další propagaci se zapříčinily i letní olympijské hry, které se pořádaly v Koreji roku 1988. Tyto olympijské hry navíc znamenaly vstup hanboku do podvědomí mnohých cizinců a snad i díky tomu se z něj stal jeden ze symbolů Koreje, který Korejci dodnes prezentují světu. V 90. letech bylo iniciováno několik hnutí za obnovu hanboku. Jednalo se především o jeho přetvoření do takové podoby, aby se dal nosit jako každodenní oděv. V těchto hnutích se mísila snaha o návrat k tradicím s úsilím o vhodnou modernizaci. Tudíž vzniklo něco, čemu se říkalo kärjang hanbok a sänghwal hanbok. Žádné z hnutí ale nebylo příliš úspěšné a hanbok byl stále méně populární. Kromě toho, že ho již nikdo nenosil jako běžné oblečení, se navíc i čím dál méně objevoval na rodinných oslavách. Jiná, úspěšnější hnutí se spíš než o prodejnost v Koreji snažila o propagaci hanboku v zahraničí. V současné době má hanbok několik rozličných funkcí. V prvé řadě je stále určitým ceremoniálním oblečením pro ty, jež rádi udržují tradice. Nosí se při různých rodinných oslavách během roku, při narozeninách, svatbách i pohřbech. V druhé řadě je hanbok jedním ze symbolů, pomocí kterého se Korea prezentuje světu. S tím souvisí jeho objevování se na obrazovkách televizí, světových módních molech i na diplomatických jednáních. V neposlední řadě se jedná i o produkt mnohých módních domácích i zahraničních návrhářů. Ačkoliv lze těžko předpokládat, že by se hanbok ještě někdy vrátil jako každodenní oblečení, zdá se, že i nadále bude nedílnou součástí korejské kultury a své místo neztratí ani ve světové módě.

81

Slovníček pojmů hanbok (한복) – tradiční korejský oděv čoktturi (족두리) – ozdobná čepička hlavy hwagwan (화관) – ozdobná čepička hlavy pchungčcha (풍차) – zimní čepice nambaü (남바위) – zimní čepice čobaü (조바위) – zimní čepice polkki (볼끼) – ochrana na uši ajam (아얌) – zimní čepice s dlouhými pruhy látky v zadní části čŏnmo (전모) – klobouk kuželovitého tvaru z bambusu a rýžového papíru nŏul (너울) – klobouk překrytý dlouhým šátkem ssŭgäčchima (쓰개치마) - plášť, který se nosil přes hlavu sakkat (삿갓) – slaměný klobouk čŏgori (저고리) – vrchní kabátek u hanboku tongdžŏng (동정) – vnitřní část límečku kit (깃) – vnější část límečku torjŏn (도련) – spodní lem kabátku korŭm (고름) – stuhy, kterými se kabátek zavazoval sokčŏgori (속저고리) – čŏgori, které se nosil vespod sokčŏksam (속적삼) – čŏgori, které se nosil vespod kasŭmgarikä (가슴가리개) – pás pädža (배자) – vesta toši (도시) – rukávník turumagi (두루마기) – kabát čchima (치마) – sukně u hanboku mudžiki (무지기) – vícebarevná vícevrstvá spodnička täsjumčchima (대슘치마) – jednovrstvá spodnička sokpadži (속바지) – jednoduché spodní kalhoty tansokot (단속옷) – volné spodní kalhoty se širokými nohavicemi soksokot (속속옷) – volné spodní kalhoty se širokými nohavicemi tarisokot (다리속옷) – předchůdce kalhotek unhje (také marŭnsin) (운혜, 마른신) – boty do sucha z kůže a hedvábí kkotsin (꽃신) – květy zdobené boty čipsin (집신) – slaměné boty mitchuri (미투리) – boty ze slámy, konopí, ramie nebo kůže činsin (진신) – kožené boty namaksin (나막신) – dřevěné boty pŏsŏn (버선) – ponožky ttŏldžam (떨잠) – tři zlaté ozdobné spony do vlasů twikkodži (뒤꽂이) – malé spony do vlasů pinjŏ (비녀) – jehlice do vlasů norigä (노리개) – dekorativní přívěsky ŭndžangdo (은장도) – ozdobné stříbrné nožíky čumuni (주무니) – váčky na drobnosti 82

karakčči (가락지) - prsteny tänggi (댕기) – stuhy do vlasů pässitänggi (배씨댕기) – látková čelenka pro malé holčičky malttuktänggi (말뚝댕기) – delší stuha s hranatým zakončením čebiburitänggi (제비부리댕기) – delší stuha se zakončením ve tvaru zobáčku totchuraktänggi (도투락댕기) – dlouhá a široká stuha pro nevěsty ččoktänggi (쪽댕기) – kratší stuha pro vdané ženy säktong (색동) – kombinace více základních barev čŏgŭi (적의) – oficiální dvorní oděv okdä (옥대) – pás tädä (대대) – šerpa wŏnsam (원삼) – ceremoniální oděv pro menší slavnosti tangŭi (당의) – kabát pro malé obřady magodža (마고자) – kratší svrchní kabát durumagi (두루마기) – dlouhý svrchní kabát kisäng (기생) – profesionální společnice torongi (도롱이) – slaměný plášť farmářů mudang (무당) – šamanky munjŏbok (무녀복) – oděv pro šamanky pänätčŏgori (배냇저고리) – bavlněný kabátek pro novorozené dítě säktongčŏgori (색동저고리) – barevný oděv pro děti při příležitosti prvních narozenin kkačchiturumagi (까치두루마기) – barevný kabát pro děti při příležitosti prvních narozenin hwarot (활옷) – svatební hanbok sangbok (상복) – pohřební hanbok kulgŏn (굴건) – vysoký čepec čokki (조끼) – vesta komusin (고무신) – gumové boty momppä (몸빼) – široké pracovní kalhoty sinjŏsŏng (신여성) – tzv. nové ženy, vzdělané ženy, které přejímaly různé západní názory a bojovaly za rovnoprávnost fusion hanbok (퓨전한복) – hanbok, který v sobě propojuje prvky tradičního oděvu a západního oblečení kärjang hanbok (개량한복) – modernizovaný hanbok sänghwal hanbok (생활한복) – každodenní hanbok sŏllal (설날) – třídenní oslavy nového roku připadající na 1. den 1. měsíce podle lunárního kalendáře čchusŏk (추석) – třídenní oslavy sklizně připadající na 15. den 8. měsíce podle lunárního kalendáře tolčančchi (돌잔치) – oslava prvních narozenin dítěte kulle (굴레) – čepička tvořená několika vrstvami látek pegil (백일) – oslava 100 dní od narození dítěte hwangap (환갑) – oslava 60. narozenin

83

Seznam použitých zdrojů Knižní publikace SUNNY, Yang. Hanbok: the art of Korean clothing. Elizabeth, N.J.: Hollym, 1997, 212 s. ISBN 156591-082-6. YI, Kyeong-ja, Na-yeong HONG, Suk-hwan CHANG a Mi-ryang YI. Traditional Korean costume. Folkestone, Kent, UK: Global Oriental, 2005, 335 p. ISBN 1905246048. LOWELL, Percival. Choson, The Land of the Morning Calm: A Sketch of Korea. Boston: Ticknor and company, 1886, 530 s. CHOI, Hyaeweol. New women in colonial Korea: a sourcebook. New York, NY: Routledge, 2012, 272 s. ISBN 9780415538497. LEE, Samuel Songhoon. Hanbok: Timeless fashion tradition. Seoul Selection, 2013, 107 s. ISBN 9788997639410. ČCHÄ, Kŭmsŏk. Segjehwarŭl ühan čŏntchonghanbokkwa hansŭtchail: Korean traditional clothes & Korean style for globalization. Čigumunhwasa, 2012, 433 s. ISBN 9788970065700. PÄK, Jŏngdža. Hanguk poksik munhwaŭi hŭrŭm. Seoul: Kjŏngdžunsa, 2014, 488 s. ISBN 9788958951278. PÄK, Jŏngdža. Hjŏndä hanbokpchäsjŏnŭi paldžačchü. Sarjukbäpchan, 2006, 204 s. ISBN 9788920920554. WINKELHÖFEROVÁ, Vlasta a Miriam LÖWENSTEINOVÁ. Encyklopedie mytologie Japonska a Koreje. Praha: Libri, 2006, 175 s. ISBN 80-727-7265-1.

Odborné články a studie KWON, Yoon-Hee. 1982. Symbolism in Traditional Korean Silk Design. Korea Journal. (Vol. 22, No. 7). LIM, Kyoung-Hwa a Soon-Che KANG. The Study on the Decorative Factors of Korean Traditional Skirts: Chima. International Journal of Costume. 2002, (Vol. 2).

84

KANG, Gyeong-rim a Jeong-hee KIM. A Study on Fashion Design Incorporating Korean-Style Motifs. Journal of the Korean Society of Costume. 2013, (Vol. 63, No. 6). YANG, Eun-Hee, Hyung-Kun YOON a Kyung-Ja KIM. A Study on the Colors in Korean Traditional Wedding Dress at the period of Chosun Dynasty. Seoul, 2014. Odborná studie. LEE, Jee-Hyun. A Study on the Colors and Coloration of Jeogori of Chosun Dynasty and the Modern Period of Korea. International Journal of Costume. 2007, (Vol. 7, No. 1). LEE, Min-Jung a Min-Ja KIM. Dress and Ideology during the late 19th and early 20th centuries Korea, 1976-1945. International Journal of Costume and Fashion. 2011, (Vol. 11, No. 1). CHO, Hyo-Sook. Changes in Modern Han-Bok and the First Ladies' Costume. Journal of the Korean Society of Costume. 2006, (Vol. 56, No. 2). HAN, Hee-Sook. Women's Life during Choson Dynasty. International Journal of Korean History. 2004, (Vol. 6). CHUN, Boh-Kyun. The Bare Breast Bragging about Having a Baby Boy - The Politics of Memory on the 'Women's Breast Pictures' in Joseon. Feminist studies. 2004, (Vol. 8). YOU, Soon-Lye, Sun-Young JIN, Kyung-Sook SONG a Hyun-Joo PARK. A Study of the Hanbok Industry through Its Survey Research. International Journal of Costume. 2004, (Vol. 4). HWANG, Oak Soh. On Promotion of Wearing Hanbok for the Modernization of Traditional Costumes. International Journal of Costume. 2008, (Vol. 8, No. 1). CHO, Woo-hyun. Charateristics of the Korean Costume and Its Development. Koreana. 1995, (Vol.9, No.3).

Internetové zdroje CHUNG, Ah-young. Hats offer glimpse of Joseon culture. Korea Times [online]. 2010 [cit. 201505-01]. Dostupné z: http://www.koreatimes.co.kr/www/news/art/2010/07/14865774.html JOO, Soo-kyeong. Kjobok Pjŏnčchŏnsa. Culture Content [online]. 2010 [cit. 2015-15-02]. Dostupné z: http://www.culturecontent.com/content/contentView.do?search_div=CP_THE&search_div_id=CP _THE003&cp_code=cp0423&index_id=cp04230046&content_id=cp042300460001&print=Y

85

March First Movement. Encyclopaedia Britannica [online]. 2010 [cit. 2015-20-02]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/364173/March-First-Movement KIM, Yoo-kyung. Clothes, Ornaments and Artisans Who Make Them. Koreana [online]. 1995 [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://koreana.kf.or.kr/view.asp?article_id=503 CHO, Woo-hyun. Charateristics of the Korean Costume and Its Development. Koreana [online]. 1995 [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://koreana.kf.or.kr/view.asp?article_id=503 The Hanbok. Visit Seoul [online]. 2010 [cit. 2015-05-10]. Dostupné z: http://www.visitseoul.net/en/article/ article.do?_method=view&art_id=38641&lang=en&m=0002000001005&p=05&WT.ac=MainBanne r5-5 Korean Artisans aim to keep Hanbok tradition alive. Channel news Asia [online]. 2015 [cit. 201504-18]. Dostupné z: http://www.channelnewsasia.com/news/asiapacific/korean-artisans-aimto/1664394.html CHA, Frances a Elizabeth EUN. How 'hanbok' is influencing biggest fashion names. CNN [online]. 2013 [cit. 2015-05-10]. Dostupné z: http://edition.cnn.com/2013/10/13/travel/korean-hanbokfashion/ YOON, Sojung. Hanbok catches eyes of international fashion lovers. Korea [online]. 2008 [cit. 2015-05-10]. Dostupné z: http://www.korea.net/NewsFocus/Culture/view?articleId=72721 YOON, Ki-sook. Hanbok catches eyes of international fashion lovers. Koreana [online]. 1995 [cit. 2015-05-10]. Dostupné z: http://koreana.kf.or.kr/view.asp?article_id=504 BRENNEMAN, Kevin. A Korean Funeral. Seoul Site [online]. 2010 [cit. 2015-05-08]. Dostupné z: http://www.seoulsite.com/survival-faq/a-korean-funeral/ How to Choose the Right Hanbok for Chuseok. The Chosun Ilbo [online]. [cit. 2015-05-02]. Dostupné z: http://english.chosun.com/site/data/html_dir/2012/10/01/2012100100066.html REO, Ye-jin. Turning Point to Becoming Adults: The Coming-of-Age Day. The Postech Times [online]. 2010 [cit. 2015-05-08]. Dostupné z: http://times.postech.ac.kr/news/articleView.html?idxno=6202 Hanbok. Visit Korea [online]. 2006 [cit. 2015-05-08]. Dostupné z: http://english.visitkorea.or.kr/enu/SH/SH_EN_7_3_2_3.jsp

86

Hanbok Tops List of Pointless Wedding Purchases. The Chosun Ilbo [online]. 2011 [cit. 2015-0508]. Dostupné z: http://english.chosun.com/site/data/html_dir/2011/03/28/2011032800320.html HALL, Emma. Korean Hanbok Fashion Designer Reveals Latest Collection. NTD [online]. 2012 [cit. 2015-05-02]. Dostupné z: http://www.ntd.tv/en/news/world/asia-pacific/20121219/76271korean-hanbok-fashion-designer-reveals-latest-collection-.html KIM, Hyung-eun. Critics dress down modern hanbok. Korea Joongang Daily [online]. 2014 [cit. 2015-05-02]. Dostupné z: http://koreajoongangdaily.joins.com/news/article/article.aspx?aid=2994926 WEBB, Luigina. Fashion & Style: The Future of Korean Traditional Dress. 10 magazine [online]. 2012 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.10mag.com/fashion-style-hanbok-koreantraditional-dress/ LEE, Seung-ah. Trying on traditional Korean attire. Korea [online]. 2012 [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: http://www.korea.net/NewsFocus/Culture/view?articleId=102466 Park's Costume Changes Intrigue Fashion Experts. The Chosun Ilbo [online]. 2013 [cit. 2015-0518]. Dostupné z: http://english.chosun.com/site/data/html_dir/2013/02/26/2013022601221.html HAN, Jane. Hanbok should change. The Korea Times [online]. 2013 [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://koreatimes.co.kr/www/news/culture/2013/09/135_143196.html Customs. Visit Korea [online]. 2012 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://english.visitkorea.or.kr/enu/AK/AK_EN_1_4_9_2.jsp Park wears orange in a state dinner to show friendliness. The Dong-A Ilbo [online]. 2013 [cit. 201505-18]. Dostupné z: http://english.donga.com/srv/service.php3?biid=2013110771398 Ramie. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ramie Vogue. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vogue Kaliko. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kaliko

87

Arirang. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Arirang Perilla. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Perilla

Zdroje ilustrací Ilustrace 1: http://kr.newtopic.org/화제/신윤복/ Ilustrace 2: http://deoinga.egloos.com/3827266 Ilustrace 3: http://egloos.zum.com/whtdrgon/v/1671316 Ilustrace 4: http://kr.newtopic.org/화제/신윤복/ Ilustrace 5: http://www.vav.kr/193248/page/38/keyword/녀 Ilustrace 6: http://kr.newtopic.org/화제/신윤복/ Ilustrace 7: http://kr.newtopic.org/화제/신윤복/ Ilustrace 8: http://club.koreadaily.com/cafe_board/content.asp?idx=338129&table=1368_ cafe_20151114223&c_idx=1368 Ilustrace 9: http://kr.newtopic.org/화제/신윤복/ Ilustrace 10: http://kr.newtopic.org/화제/신윤복/ Ilustrace 11: http://www.instiz.net/pt/156985 Ilustrace 12: http://hanalin.egloos.com/v/4350497 Ilustrace 13: http://blog.daum.net/csn6110/8729228 Ilustrace 14: http://www.brooklynmuseum.org/opencollection/objects/ 127738/Pair_of_Clogs_Namakshin Ilustrace 15: http://m.tiexue.net/touch/thread_8482114_1.html Ilustrace 16: http://www.koreartnet.com/wOOrII/ere/gaere.html Ilustrace 17: http://egloos.zum.com/roks821/v/8000947 Ilustrace 18: http://www.andongkwon.pe.kr/coding/sub5/sub3.asp?bseq=15&cat=1&sk=&sv=&yy=&page=10&mode=view&aseq=862 Ilustrace 19: http://www.lovegangdong.kr/guide/tour_02/tour_palace.php?listgu=&idx=&gcode=& lcode=9&mcode=&tablename=&key=&keyfield=&area=&si=&gugun=&goo=&dong=&sangho= &pung1c=&sisul1=&sisul2=&sisul3=&sisul4=&sisul5=&sisul6=&bidx=&m_chk=&startc=&start c1=&start=30&n=31&code=kwan

88

Ilustrace 20: http://www.chf.or.kr/c2/sub2_2.jsp?thisPage=1&searchField =&searchText=&brdType=R&bbIdx=101443 Ilustrace 21: https://namu.mirror.wiki/m/활옷 Ilustrace 22: LEE, Min-Jung a Min-Ja KIM. Dress and Ideology during the late 19th and early 20th centuries Korea, 1976-1945. International Journal of Costume and Fashion. 2011, (Vol. 11, No. 1). Ilustrace 23: http://blog.daum.net/_blog/BlogTypeView.do?blogid=0SIFG&articleno =25644&categoryId=43®dt=20131216165626 Ilustrace 24: http://www.minjokcorea.co.kr/sub_read.html?uid=516§ion=sc18 Ilustrace 25: https://mirror.enha.kr/wiki/덕혜옹주 Ilustrace 26: http://www.zhongshenw.com/wzlf/korea/hymw/201101/t20110124_359569.shtml Ilustrace 27: http://club.koreadaily.com/cafe_board/content.asp?idx=338129&table =1368_cafe_20151114223&c_idx=1368 Ilustrace 28: http://kr.newtopic.org/화제/신윤복/ Ilustrace 29: http://kr.newtopic.org/화제/신윤복/ Ilustrace 30: http://wedding21.tistory.com/1184 Ilustrace 31: http://historyinphotos.blogspot.cz/2014_01_01_archive.html Ilustrace 32: http://www.mmca.go.kr/exhibitions/exhibitionsDetail.do?menuId=1030000000 &exhId=201204250002883 Ilustrace 33: http://www.gunsbase.com/tokyo-1945/ Ilustrace 34: http://www.kwscs.or.kr/home/photo_history/230 Ilustrace 35: http://chamstory.tistory.com/947 Ilustrace 36: http://widerstand365.tistory.com/368 Ilustrace 37: http://www.dspress.org/news/articleView.html?idxno=2333 Ilustrace 38: http://books.chosun.com/site/data/html_dir/2007/11/24/2007112400264.html Ilustrace 39: http://www.photoclass.kr/mediawiki/index.php?title=윤치오 Ilustrace 40: CHOI, Compiled and translated with introduction by Hyaeweol. New women in colonial Korea: a sourcebook. New York, NY: Routledge, 2012, 272 s. ISBN 9780415538497. Ilustrace 41: http://www.boston.com/bigpicture/2010/06/remembering_the_korean_war_60.html Ilustrace 42: http://jeogori.m.web.fc2.com Ilustrace 43: http://photovil.hani.co.kr/373508 Ilustrace 44: http://blog.gosnapshop.com/tag/노라노/ Ilustrace 45: http://www.koreatimes.co.kr/www/news/culture/2015/04/199_123582.html Ilustrace 46: http://www.daejonilbo.com/news/newsitem.asp?pk_no=847165 Ilustrace 47: LEE, Samuel Songhoon. Hanbok: Timeless fashion tradition. Seoul Selection, 2013,

89

107 s. ISBN 9788997639410. Ilustrace 48: http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/asia/southkorea/9755820/Park-Geunhye-becomes-South-Koreas-first-female-president.html Ilustrace 49: http://garimtos.tistory.com/22 Ilustrace 50: http://m.stylem.mt.co.kr/view.html?no=2010102910012964882 Ilustrace 51: http://www.ilbe.com/5470307159 Ilustrace 52: http://www.kocis.go.kr/koreanet/view.do?seq=2939 Ilustrace 52: http://fashioninkorea.org/traditional-korean-dress-hanbok-leesle-hwang-yi-seul-kr2014/ Ilustrace 53: http://edition.cnn.com/2013/10/13/travel/korean-hanbok-fashion/ Ilustrace 54: http://edition.cnn.com/2013/10/13/travel/korean-hanbok-fashion/ Ilustrace 55: http://iamkoream.com/carolina-herraras-nyfw-show-hanbok-inspired/ Ilustrace 56: http://iamkoream.com/carolina-herraras-nyfw-show-hanbok-inspired/ Ilustrace 57: http://edition.cnn.com/2013/10/13/travel/korean-hanbok-fashion/ Ilustrace 58: http://edition.cnn.com/2013/10/13/travel/korean-hanbok-fashion/ Ilustrace 59: http://edition.cnn.com/2013/10/13/travel/korean-hanbok-fashion/ Ilustrace 60: http://www.vogue.co.kr/ Ilustrace 61: http://www.vogue.co.kr/ Ilustrace 62: http://vnexpress.net/kim-chi/tag-73855-1.html Ilustrace 63: http://starship106.blogspot.cz/2009/01/korean-funeral.html Ilustrace 64: http://www.fanpop.com/clubs/yurisistiblow/images/33274309/title/snsd-hanbok-photo Ilustrace 65: http://www.sonjjang-hanbok.com/baby-hanbok/korean-clothes-for-boy/first-birthdayhanbok129.html Ilustrace 66: http://www.epochtimes.com/b5/8/5/20/n2123511.htm Ilustrace 67: http://www.yebok.com/front/php/category.php?cate_no=43 Ilustrace 68: http://www.yebok.com/front/php/category.php?cate_no=43 Ilustrace 69: http://www.koreanfilm.or.kr/mobile/films/filmView.jsp?movieCd=20030127 Ilustrace 70: http://koreandrama.com/jang-ok-jung-lives-in-love-the-official-poster-of-kim-tae-heeyoo-ah-in-has-been-revealed/ Ilustrace 71: http://english.chosun.com/site/data/html_dir/2013/02/26/2013022601221.html Ilustrace 72: http://english.donga.com/srv/service.php3?biid=2013110771398

90