UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOSOFICKÁ FAKULTA

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE  FILOSOFICKÁ FAKULTA  Studijní rok 2007/2008               

DIPLOMOVÁ PRÁCE 

DETERMINANTY PRACOVNÍ SPOKOJENOSTI S PŘIHLÉDNUTÍM  K ERGONOMICKÝM PARAMETRŮM PŘI PRÁCI S POČÍTAČEM  Antonín Rychtecký              Vedoucí diplomové práce: Doc. PhDr. Jiří Štikar, CSc.  Praha 2008 

                                      Prohlašuji,  že  jsem  tuto  diplomovou  práci  vypracoval  samostatně  a  uvedl  v ní  veškerou literaturu a jiné prameny, které jsem při jejím zpracování použil    V Praze 10. 4. 2008                                                 ……………………………………...Podpis 

 

2 

                                          Děkuji vedoucímu diplomové práce Doc. PhDr. Jiřímu Štikarovi, CSc., za čas věnovaný konzultacím i za  cenné připomínky a rady k její koncepci a zpracování. Děkuji též všem respondentům, kteří souhlasili  s administrací dotazníku a umožnili výzkumné šetření realizovat.  

 

3 

    

DETERMINANTY PRACOVNÍ 

 

SPOKOJENOSTI 

 

S PŘIHLÉDNUTÍM  K ERGONOMICKÝM  PARAMETRŮM PŘI PRÁCI S  POČÍTAČEM

Diplomová práce Antonín Rychecký FFUK‐jednooborová psychologie

Začátek studia 1999

 

4 

OBSAH 

                                                                                                                                          strana                               I.    1.  2.      3.     

        2.1  2.2    3.1  3.2 

 

3.3 

4.  5.    6.        7. 

    5.1    6.1  6.2  6.3   

                  II.    1.                    2.  3.  4.  5. 

7.1  7.2  7.3  7.4  7.5  7.6  7.7  7.8          1.1  1.2  1.3  1.4  1.4.1  1.4.2  1.4.3  1.4.4  1.4.5         

 

Obecná, teoretická část   Úvod  Definice ergonomie a inženýrské psychologie .............................................. Základní oblasti ergonomie  Speciální oblasti ergonomie .......................................................................... Kritéria a parametry ergonomického hodnocení pracovních systémů ......... Základní pojmy .............................................................................................. Přehled základních kritérii a parametrů ergonomického hodnocení pra‐ covních systémů  Speciální parametry ergonomického hodnocení, v případě hodnocení mo‐ derního pracoviště se zobrazovací(mi) jednotkou (jednotkami) .................. Člověk a stroj  Výkonová kapacita člověka, tělesná a psychická  Schopnosti, dovednosti a výkon (kompetence) ............................................ Pracovní spokojenost .................................................................................... Teorie pracovní spokojenosti  Faktory pracovní spokojenosti ...................................................................... Spokojenost a pracovní chování  Onemocnění vzniklá na podkladě nevhodně ergonomicky uspořádaného  pracoviště  Repetitive Strain Injury (RSI) ......................................................................... Zánět šlachy, tendinitida ............................................................................... Zánět výčnělku nadkloubního (epikondylu) .................................................. Syndrom karpálního tunelu  Trvalé statické napětí svalů  Prevence RSI při práci na počítači ................................................................. Psychická zátěž při práci s počítačem ........................................................... Prevence .......................................................................................................   Výzkumná část    Cíl práce ........................................................................................................ Řešené úkoly ................................................................................................. Výzkumné otázky .......................................................................................... Pracovní hypotézy  Metodologie empirického sledování  Dotazník a jeho konstrukce  Některé limity v konstrukci dotazníku a v elektronickém sběru dat  Zkoumaný soubor respondentů  Statistické zpracování dat  Formát prezentace výsledků ......................................................................... Ergonomické charakteristiky počítačových pracovišť ................................... Převládající charakter práce na počítači  Počet hodin na počítači denně  Možnosti a využívání participativní adaptace počítačového pracoviště 

7    7  9  11  13  15  15  17  19  21  23  25  26  26  28  28  29  30  32  32  32  33  33  34  35    36    36  37  37  38  40  40  44  46  48  49  50  53  55  56 

5 

6.  7.  8.  9.  10.        11.                  12.   

          10.1  10.2  10.3    11.1  11.1.1  11.1.2  11.1.3  11.1.4  11.1.5  11.1.6  11.1.7    12.1 

 

12.2 

    13.      14.                  15. 

12.3  12.4    13.1  13.2    14.1  14.2  14.3  14.4  14.5  14.6  14.7  14.8   

Kreativita v práci s počítačem ....................................................................... Pracovní spokojenost .................................................................................... Zdravotní obtíže ............................................................................................ Sportovní a jiné relaxační aktivity ve volném čase  Výsledky šetření ve vztahu k přijatým hypotézám práce .............................. Testování hypotézy 1 .................................................................................... Testování hypotézy 2 .................................................................................... Testování hypotézy 3 .................................................................................... Diskuse .......................................................................................................... Návrh na úpravu dotazníku  Anamnestická část  Ergonomické indikátory ................................................................................ Participativní ergonomie  Kreativita, monotonie pracovní činnosti  Pracovní spokojenost .................................................................................... Manifestace zdravotních obtíží ..................................................................... Sportovní a relaxační aktivity ........................................................................ Závěry  Aktivní přizpůsobení počítačového pracoviště – kvalita ergonomického  vybavení – pracovní spokojenost – manifestace zdravotních obtíží ............. Kreativita pracovních činností na PC – ergonomika počítačového  pracoviště – subjektivní percepce zdravotních obtíží ................................... Uspokojení z pracovní činnosti – reflexe výskytu a trvání zdravotních  Zobecnitelnost výsledků práce  Seznam použité literatury ............................................................................. Seznam tabulek  Seznam obrázků ............................................................................................ Přílohy – deskriptivní výsledky ...................................................................... Ergonomické indikátory na sledovaných počítačových pracovištích ............ Kreativnost práce .......................................................................................... Pracovní spokojenost .................................................................................... Zdravotní obtíže: výskyt a trvání ................................................................... Souhrnné indikátory ergonomie, spokojenosti a zdravotních obtíží  Korelační matrice vybraných indikátorů ....................................................... Významnost vztahů v korelační matrici vybraných indikátorů ..................... Dotazník ERGOHORP  Summary .......................................................................................................

59  60  63  69  71  71  74  77  79  83  83  84  84  85  85  85  86  86  87  88  88  89  90  94  95  96  96  97  98  100 104 107 108 109 114

             

     

6 

I. Obecná; teoretická část   

1. Úvod  Období na počátku 21. století, přelom století i tisíciletí, by se dalo zcela určitě  označit přívlastkem jako „éra globální computerizace“. Máme tím na mysli sku‐ tečnost, že počítače jsou dnes nezpochybnitelným standardem, oporou i stimu‐ látorem rozvoje v mnoha oblastech lidské činnosti, nebo do nich postupně pro‐ nikají. Interakce „člověk‐počítač“ je dnes zcela běžnou – každodenní rutinou a  pro mnohé lidi se tato interakce stává postupně běžnější, než po staletí domi‐ nující interakce „člověk‐člověk“.  Symbióza člověka a počítače byla expresivně jako vize vyjádřena Lickliderem již  v roce 1960, kdy se počítače teprve začaly intenzivněji rozvíjet. Zmíněný autor  se již tehdy domníval, že symbióza „člověk – počítač“ by měla zahrnovat spíše  facilitaci  formulačního  myšlení,  před  dosud  převládajícím  důrazem  na  řešení  problémů. Kromě toho by měla umožnit spolupráci v rozhodovacích procesech  a  řízení  komplexu  situací  a  procesů  bez  závislosti  na  pre‐determinačním  pro‐ gramu. Stejně tak by počítače měly provádět rutinní činnosti k přípravě vhledu  a rozhodování v technickém i vědeckém myšlení. Další vývoj naznačil, že symbi‐ otické  partnerství  „člověk  –  počítač“  by  mělo  stimulovat  rychlost  intelektuál‐ ních operací efektivněji, než je dokáže provést člověk. V budoucnu budou lidský  mozek a počítač ještě těsněji spolupracovat, nejen v oblasti procesních dat, ale i  tvorbě nových idejí, technologií i predikci probíhajících procesů v nejrůznějších  oblastech lidské činnosti.   V současnosti je převažující, že pomocí počítačů jsou řešeny „pre‐formulované  problémy“,  nebo  zpracovávána  procesní  data  dle  „pre‐determinovaných  pro‐ gramů“.  Průběh  výpočtů  je  podmíněn  průběžnými  výsledky  daného  procesu,   

7 

kde  všechny  alternativy  řešení  musí  být  předem  anticipovány,  jinak  se  proces  výpočtů zastaví a bude čekat na rozšířený, nebo nový program. Pokud nás tato  situace  stimuluje  k intenzivnějšímu  přemýšlení,  symbiotická  asociace  člověka  s počítačem  není  nezbytná.  Některé  problémy  však  nelze  snadno  předvídat.  V těchto případech pomáhá počítač prostřednictvím intuitivně řízených proce‐ dur  „pokus‐omyl“,  zvažovat  nečekané  zvraty  v řešení  a  může  být  neskonale  rychlejším než je člověk. Některé problémy dnešních dnů již dokonce nemohou  být ani formulovány bez pomoci počítačů  K dalším hlavním cílům v symbióze člověka a počítače je zapojit počítače efek‐ tivněji  do  procesů  myšlení  v  „reálném  čase“,  či  dokonce  v  čase,  který  ubíhá  rychleji než reálný, tedy do řešení obvyklých, konvenčních problémů a způsobů  řešení (Licklider, 1960).   Masové využívání výpočetní techniky však nezabraňuje tomu, aby dnešní člověk  nemusel  vykonávat  mechanickou,  monotónní  práci  na  počítači,  která  ne  vždy,  zejména pokud je málo tvořivá a stereotypní přináší i nemalý diskomfort; psy‐ chický i tělesný (Hladký, 2002).  Současná společnost je bezpochyby společností výkonově orientovanou. Klade  vysoké nároky na všechny do ní „zapojené“ součásti, tedy i na dyádu resp. triá‐ du „člověk‐stroj“ resp. „člověk‐stroj‐prostředí“.  Člověk je v této trojici nejvíce  zranitelným prvkem,  protože  se  dříve  či  později  unaví. Ať tělesně, nebo psychicky. Zároveň je i elementem, který generuje více  či méně chyb (senzorických i motorických) a na rozdíl od „stroje – počítače“ po‐ třebuje po práci i v jejím průběhu adekvátní odpočinek.  Analýza,  výzkum  a  optimalizace  interakce,  „člověk‐počítač“,  je  předmětem  er‐ gonomie  a  inženýrské  psychologie.  Tyto  obory,  jak  už  z jejich  definic  vyplývá,  mají k sobě velmi blízko. 

 

8 

2. Definice ergonomie a inženýrské psychologie  Požadavky na integraci soustav poznatků z oborů bezpečnosti, hygieny, fyziolo‐ gie,  psychologie  práce,  užité  antropologie  aj.,  pro  vytváření  optimálních  pra‐ covních  podmínek  a  snížení  rizika  vzniku  pracovních  úrazů,  výskytu  nemocí  z  povolání či jiných negativních účinků na zdraví, byly hlavními motivy vzniku me‐ zioborové  disciplíny  ergonomie.  (Pojem  ergonomie  ‐  ergonomics  ‐  je  odvozen  ze dvou řeckých slov έργον ‐ ergo = práce, νόμος ‐ nomos = zákon.)   Umělým spojením těchto slov byla snaha nepreferovat název žádné z podílejí‐ cích se oblastí. Definic ergonomie je poměrně mnoho. V jednom se však více‐ méně shodují: tj. v jejím cíli, který spočívá v nalezení souladu, harmonie či rov‐ nováhy  mezi  výkonovou  kapacitou  člověka  (tj.  energetickou,  biomechanickou,  senzorickou  a  mentální)  na  jedné  misce  vah  s  požadavky  pracovního  úkolu  a  podmínek, za nichž je vykonáván na druhé misce vah.   I když dějiny ergonomie jsou poměrně krátké (vznikla v průběhu druhé světové  války v souvislosti s vývojem vojenských útočných a obranných systémů), se její  přístup k novým úkolům dramaticky měnil. Od hledání nejvhodnějších tvarů  ovládačů, typů sdělovačů, až po řešení složitých a psychicky náročných úkolů  člověka v dálkově ovládaných výrobních či jiných systémech, zkoumání spoleh‐ livosti a její predikce v souvislosti s prevencí průmyslových havárií (Matoušek,  2002; Dohrmann & Partners, 1977);   V roce 2000, pak Mezinárodní ergonomická společnost (IEA 1 ) navrhla následují‐ cí definici ergonomie a s ní související základní oblasti uplatnění:  Ergonomie je vědecká disciplína, která se zabývá vztahy mezi člověkem a ostat‐ ními prvky systému a využívá poznatků, údajů, zásad a metod k takovému řeše‐                                                              1

 

Mezinárodní ergonomická společnost (www.iea.cc)

9 

ní, aby bylo dosaženo optimální pohody člověka při jeho činnosti a požadované  výkonnosti. (Definice ergonomie přijatá na 14. kongresu IEA v San Diegu 2001)    Z této definice je zřejmé, že ergonomie má velmi blízko k inženýrské psycholo‐ gii.  Inženýrská  psychologie  je  odvětvím  psychologie,  které  zkoumá  procesy  a  pro‐ středky  informační  a  řídící  interakce  mezi  člověkem  a  technickým  zařízením  či  malou pracovní skupinou. (Hoskovec & Štikar, 1986; Guzzo &, Dickson, 1996).  Inženýrská psychologie vznikla v podmínkách vědeckotechnického rozvoje, kte‐ rý  přetvořil  psychologickou  strukturu  práce  v průmyslu,  dopravě  a  dalších  od‐ větvích.  Za  nejdůležitější  v ní  lze  považovat  procesy  vnímání  a  zpracování  in‐ formací, rozhodování a řízení technických systémů. Ve svém vývoji prošla inže‐ nýrská  psychologie  od  zkoumání  jednotlivých  elementů  činnosti  ke  zkoumání  operátorské činnosti jako celku, od techno‐centrického k antropo‐centrickému  přístupu (Štikar, Hoskovec & Stríženec, 1982).  Systém  člověk  –  stroj  –  prostředí  představuje  množinu  prvků  označovaných  obvykle jako komponenty fyzikální, biologické a společenské. Tyto komponen‐ ty mají zcela rozdílné charakteristiky, avšak navzájem se ovlivňují. Důsledky pů‐ sobení  těchto  základních  komponent  mohou  mít  objektivní  nebo  subjektivní  povahu.   K objektivním patří například produktivita a kvalita práce, ekonomické náklady,  životnost, technická spolehlivost aj. K subjektivním patří vztah člověka ke stroji,  vyjadřovaný  v pojmech  psychologických  (komfort,  spokojenost,  estetičnost,  psychická zátěž, monotónnost aj.), fyziologických (tělesná zdatnost, reaktivita, 

 

10 

adaptabilita  fyziologických  funkcí,  odolnost  vůči  škodlivým  vlivům  aj.)  a  zdra‐ votní status.    Z rozboru obou diskutovaných oborů vyplývá, že ergonomie je interdisciplinár‐ ním oborem, který řeší totožné úkoly jako psychologie inženýrská, ale z hlediska  různých vědních disciplín a ve vzájemných souvislostech.  Inženýrská psychologie usiluje o taková technická a technologická řešení, která  odpovídají možnostem a potřebám člověka a které vedou k maximalizaci spo‐ lehlivosti  a  optimalizaci  efektivnosti  technických  a  technologických  systémů  s  lidským činitelem. Podstatou jejího zájmu jsou zákonitosti psychických procesů  a zpracování informací člověkem (Lewark, 2005).    2.1 Základní oblasti ergonomie  Okruhy ergonomie podle Mezinárodní ergonomické asociace (IEA)   a) Somatická (fyzická) ergonomie       Je  zaměřena  na  anatomické,  antropometrické,  fyziologické  a  biomechanické  charakteristiky ve vztahu k fyzické aktivitě (Glivický, 1975).   K této oblasti patří např. pracovní polohy, manipulace s břemeny, opakovatelná  pracovní činnost, profesionálně podmíněná onemocnění pohybového aparátu,  uspořádání pracovního místa, bezpečnost, zdraví.   Tento okruh ergonomie je asi nejvíce vžitý v povědomí veřejnosti. Stále častěji  se  totiž  můžeme  dnes  setkávat  s nejrůznějšími  kancelářskými  ergonomickými  pomůckami, či přímo ergonomicky koncipovaným hardwarem počítačů (zejmé‐ na pak: myši, klávesnice, apod.)   

11 

b) Kognitivní ergonomie   Je  zaměřena  na  poznávací  psychické  procesy  jako  percepci,  paměť,  myšlení,  rozhodování aj., včetně jejich adekvátních motorických reakcí.   Patří  k  nim  psychická  zátěž,  procesy  rozhodování,  zručnost  a  výkonnost,  in‐ terakce člověk – počítač, pracovní stres apod.   V průběhu 70. a 80. let se vyvinula tzv. kognitivní psychologie (kognitivní = ma‐ jící poznávací význam a tedy i pravdivostní hodnotu). Její poznatky a teorie apli‐ kované při analýze lidské spolehlivosti přinesly změny v náhledu na člověka jako  na pasivní „černou skříňku“ k využití poznatků, že jednotlivci mají určité úmysly  a že jejich akce jsou ovlivňovány budoucími cíli a plány. Tento přístup je apliko‐ vatelný, zejména v činnostech jakými jsou plánování a jednání v mimořádných  situacích. Metody zahrnují analýzu kognitivních úkolů, zaměřenou na chyby při  zpracovávání informací a na používání podpory rozhodování pro jednání v mi‐ mořádných situacích. Tento přístup se jeví jako nejkomplexnější z hlediska hod‐ nocení příčin chyb, které jsou v pozadí jejich jevové stránky. To znamená, že je  obzvláštně relevantní při analýze opakujících se chyb a pro predikci specifických  chyb, které mohou mít závažné důsledky, což je například i významnou součástí  analýzy bezpečnosti práce.  Kognitivní ergonomie se dále zabývá zpracováváním informací. Kognitivní ergo‐ nomie, jako disciplina designu, rozvíjí jeho praktiky hodnocení, řešení problémů  a vztahů: uživatel – technologie – práce – výkon a dalším, detailnějším zpraco‐ váváním informací (Daniel, 2001). Od dosavadního přístupu se však liší v tom,  že dále zkoumá, jak lidé tyto informace vnitřně reprezentují a používají je k ří‐ zení  chování.  Klíčovým  rozdílem  od  klasického  ergonomického  přístupu  je,  že  kognitivní  přístup  zdůrazňuje  roli  záměrů,  cílů  a  významu  jako  centrálního  aspektu lidského chování. (Rauterberg, 1999; Rauterberg & Fjeld, 1998).   

12 

Namísto  koncepce  člověka  jako  pasivního  elementu  systému,  který  funguje  stejným způsobem jako čerpadlo nebo ventil, kognitivní přístup zdůrazňuje sku‐ tečnost,  že  informace  jsou  vždy  nositeli  nějakého  významu  a  že  akce  lidí  jsou  téměř vždy nasměrovány k určitému explicitnímu či implicitnímu cíli. Kognitivní  přístup tak otevírá černou skříňku (Budnick & Michael, 2001).    c) Organizační ergonomie  nebo‐li  makro‐ergonomie  se  zabývá  optimalizací  socio‐technických  systémů,  včetně jejich organizačních struktur, strategií, postupů. Předmětem zájmu jsou  otázky změny zaměstnání, organizování práce, pracovní spokojenost, motivační  teorie, kontrola, kultura bezpečnosti při práci, týmová práce a etika.   2.2 Speciální oblasti ergonomie  V rámci  členění  základních  oblastí  ergonomie  se  někdy  rozlišují  i  vyhraněné  speciální oblasti ergonomie:  a) Myoskletální ergonomie  Předmětem myoskeletální  ergonomie je  prevence  profesionálně  podmí‐ něných  onemocnění  pohybového  aparátu,  a  to  především  onemocnění  páteře a horních končetin jako důsledků jednostranného přetížení.   Někdy se v tomto smyslu používá pojem „ergonomická onemocnění“. Rozumí  se tím taková onemocnění charakterizována postupným začátkem (na rozdíl od  úrazu), a jejichž relativní riziko se zvyšuje ergonomickou expozicí (např. nad‐ měrným vynakládáním sil, vnucenou polohou, opakovatelností pohybů apod.)  (Amir, Kaplan & Kotler, 1996).        

13 

b) Psychosociální ergonomie  Zabývá se psycho‐sociálními nároky, požadavky a stresovými faktory pro  provádění pracovní  činnosti.  Úroveň stresu je  dána psychologickými  po‐ žadavky práce a stupněm rozhodování (či kontroly) pracovníka při řešení  pracovní situace.  Významně  se  podílí  při  výběru  pracovníků  na  adekvátní  pracovní  místa.  Má úzký vztah k myoskeletální ergonomii, protože stres a další psycholo‐ gické a sociální faktory významně ovlivňují četnost onemocnění pohybo‐ vého aparátu (Miller & Parasuraman, 2007).     c) Participační ergonomie  Vznikla  v Japonsku  a  je  v současné  době  široce  uplatňována.  Podstatou  této aplikované ergonomie je, že změny v uspořádání pracoviště jsou na‐ vrhovány  a  realizovány  za  spoluúčasti  a  spolupráce  samotných  zaměst‐ nanců,  popřípadě  i  za  účasti  managementu  či  odborů  dané  organizace  (McCormick & Sanders, 1982).  d) Rehabilitační ergonomie  Zaměřuje  se jednak na profesní  přípravu handicapovaných  osob, jednak  na technická opatření, tj. konstrukční úpravy pracovního místa, nástrojů,  strojů, pracovních pomůcek a dílenského nábytku, tak aby byly v souladu  s výkonovou kapacitou osoby a s daným tělesným a psychickým stavem.  Důležitým faktorem jsou přitom osobnostní rysy, z dynamických psychic‐ kých procesů pak motivace, adaptabilita a vůle.  

     

14 

3. Kritéria a parametry ergonomického hodnocení pracovních sys‐ témů    3.1 Základní pojmy  Pracovní  systém  –  Systém  skládající  se  z osob  a  pracovního  zařízení,  jejichž  součinností  v rámci  pracovního  procesu  je  plněn  určitý  pracovní  úkol  na  pra‐ covním místě a v určitém prostředí. (Pacient.cz, 2007).     Pracovní zařízení – Nástroje, stroje, přístroje, dopravní  prostředky,  nábytek  a  další  technické  vybavení  využívané  v pracovním  systému.  (jakékoli  stroje,  pří‐ stroje, nástroje nebo zařízení používané při práci; Směrnice Rady ze dne 30. lis‐ topadu  1989  o  minimálních  požadavcích  na  bezpečnost  a  ochranu  zdraví  pro  používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrni‐ ce  ve  smyslu  čl.  16  odst.  1  směrnice  89/391/EHS);  (Směrnice  Rady  ze  dne  30.  listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro  používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrni‐ ce ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).   Pracovní místo – Prostor přidělený jedné či více osobám a vybavený pracovním  zařízením pro plnění daného úkolu (Sante, 2007).   Pracovní  prostředí  –  Fyzikální,  chemické,  biologické,  společenské  faktory  a  podmínky působící na osoby v pracovním systému.  Ergonomická  kritéria  –  Soubor  posuzovacích  hledisek  zaměřených  na  úlohu  člověka  v pracovním  systému.  Výběr  ergonomických  kritérii  je  odvozen  z povahy (typu) pracovního systému (Dostál, 2005). 

 

15 

Ergonomické  parametry  –  Kvalitativní  hodnoty  jednotlivých  ergonomických  kritérii, např. rozměry pracovního místa, limity přípustnosti fyzikálních, chemic‐ kých, biologických faktorů, hmotnosti břemen, energetického výdeje apod.    Ergonomické hodnocení – Srovnání zjištěných hodnot parametrů určitého pra‐ covního systému s příslušnými legislativními opatřeními, jako jsou ČSN, EN, ČSN  ISO, hygienické předpisy, směrnice EU, a se všeobecně přijatými ergonomický‐ mi zásadami.    Ergonomické  kontrolní  listy  (tzv.  check  listy)  –  Soubor  ergonomických  kritérii  např.  pro  hodnocení  stacionárních,  mobilních  strojů,  velínů  a  řídících  center,  pracovišť  s obrazovkou  apod.  obsahující  položky  specifické  pro  daný  typ  pra‐ covního systému.                   

 

16 

3.2  Přehled  základních  kritérii  a  parametrů  ergonomického  hodnocení  pracovních systémů   Tabulka 1. Kritéria a parametry ergonomického hodnocení pracovních systémů  Kritérium 

 

1. Podlahová plocha pro jednoho pracovníka  2. Světlá výška pracoviště (výška nad podlahou)  3. Vzdušný prostor  4. Pracovní prostor  5. Pracovní (manipulační) rovina  6. Prostor pro dolní končetiny  7. Pracovní poloha  8. Pracovní pohyby  9. Poměr statické a dynamické práce  10. Fyzická namáhavost práce  11. Ovládací síly  12. Manipulace s břemeny  13. Zrakové podmínky  14. Barevné řešení prostředí a technických zařízení  15. Zrakové zdroje informací  16. Akustické podmínky  17. Mikroklimatické podmínky  18. Psychosociální podmínky  Hodnotí se potencionální příčiny stresorů a  mikrostresorů, které nepříznivě ovlivňují pra‐ covní pohodu, spokojenost a duševní rovno‐ váhu jako obecně platný znak činnosti, resp.  profese, bez ohledu na individuální vlastnosti  pracovníka. 

(Podrobnosti  k přehledu  kritérii  a  parametrů  (Gilbertová  &  Matoušek,  2002;Hudousková,  2004;  Chundela,  1990;  Jokl  ,1984;  Král,  1998;  Petr,  1999;  Rymeš, 1998; Řiháček, 2007 aj.   

 

17 

Přehled parametrů k jednotlivým kritériím (viz výše), má především teoretický a  metodologický  význam;  tyto  parametry  nejsou  pro  dotazování  v rámci  apliko‐ vaného  dotazníku  podstatné.  Navíc  se  domníváme,  že  je  velice  problematické  vytvořit  univerzální  dokonalé  pracoviště  pro  jakéhokoli  zaměstnance,  když  vezmeme v úvahu širokou rozdílnost pracovní náplně napříč profesemi a vyso‐ kou  variabilitu  somatických  a  psychických  determinant  jednotlivých  osob.  Do‐ mníváme  se  proto,  že  nejlevnější  a  nejefektivnější  cestou  je  aplikace  principů  participační  ergonomie,  ve  které  má  jednotlivý  zaměstnanec  možnost  přizpů‐ sobit si své pracoviště svým specifickým a konkrétním potřebám.  Mezi  psychosociální  podmínky  pak  dle  Gilbertové  a  Matouška  (2002)  paří  zejména:  ‐ kompetence:  (rozsah  samostatnosti  rozhodování)  v rozmezí:  strikt‐ ně  určený  pracovní  postup,  který  musí  být  dodržen,  až  po  vysoký  stupeň kompetence, kdy si pracovník sám úkol plánuje, může zvolit  různé postupy, sám kontroluje výsledky apod.,  ‐ časový  tlak,  v rozmezí:  pracovní  tempo  vnucené  tlakem  stroje,  po‐ hybem dopravníku pásu, závislostí na spolupracovnících, výkonovou  normou,  termínovanými  úkoly  až  po  zcela  volné  pracovní  tempo,  kdy si pracovník sám určí časovou posloupnost úkolů,  ‐ odpovědnost:  (hmotná,  morální  za  bezpečnost  jiných  pracovníků  –  osob  apod.)  v rozmezí:  běžná  (v  případě  selhání  vznikají  malé  a  snadno odstranitelné důsledky), až po odpovědnost vysokou (v pří‐ padě selhání vznikají velké materiální ztráty, jsou ohroženy životy a  zdraví osob jak na pracovišti, tak mimo ně), 

 

18 

‐ sociální aktivity v rozmezí: sociální izolace, např. práce na odlouče‐ ných  pracovištích,  až  po  velmi  časté  jednání  s lidmi  spojené  s řešením  konfliktních  situací,  s osobami  sociálně  nepřizpůsobivými  apod.,  ‐ monotonie:  pracovní  činnost  charakterizovaná  jednotvárností  exo‐ genních a endogenních podnětů vedoucích k řadě negativních poci‐ tů pracovníka (únava, ospalost, podrážděnost, pokles zájmu o práci,  snížená schopnost reakce apod.). Monotónní práce jsou charakteri‐ zovány  především  vysokou  opakovatelností  stále  stejných  úkonů,  obvykle kratšími než 30 sekund,  ‐ pracovní směny (nepřetržitý provoz):  dlouhá pracovní doba, turnu‐ sové služby, nevhodná  rotace  pracovních  směn,  trvalá  noční  práce,  nedostatečná doba odpočinku mezi směnami, nerovnoměrné rozlo‐ žení pracovních úkolů ve směně („návaly práce“) apod.   3.3  Speciální  parametry  ergonomického  hodnocení,  v případě  hodno‐ cení moderního pracoviště se zobrazovací(mi) jednotkou (jednotkami)    Jedním z dílčích cílů ergonomie, který souvisí s předmětem projektu diplomové  práce, je vzájemné působení člověka s objekty řízení v systému „člověk – stroj“  a prostředí činnosti v systému „člověk – stroj“.   K podrobnému zhodnocení pracoviště se zobrazovací jednotkou je potřeba roz‐ šířit  –  v mém  případě  check‐list  o  některé  speciální  parametry,  které  se  týkají  právě zobrazovacích jednotek jako takových. Zde bych se rád zmínil o některých  z nich a uvedl argumenty posilující tento výběr. 

 

19 

V ergonomii použití monitoru hraje roli několik faktorů: jeho poloha  ovlivňuje  polohu těla při práci s ním, spolu s optickými vlastnostmi ovlivňuje značně zátěž  očí a sekundárně i např. krevní tlak, a konečně koncentrace iontů kolem obra‐ zovky může vyvolávat alergické reakce kůže a vznik kožních problémů. 

 

Z hlediska fyzického umístění by monitor měl být zhruba 50 – 70 cm od očí, 15  – 20° pod úrovní očí (horní část monitoru může být velmi zhruba ve výšce očí).  Pro minimalizaci nadměrné zátěže očí při práci s monitorem je nutné volit re‐ žimy  zobrazení,  které  mají  dostatečnou  frekvenci  obnovy  obrazu,  tj.  vertikální  frekvenci alespoň 70Hz, u levnějších monitorů to může znamenat nutnost vyva‐ rovat se grafických režimů s velkým rozlišením (Ashel, 1998).     1. Typ obrazovky (Zde jsme rozlišili obrazovky klasické tedy typu CRT a “no‐ vé”  obrazovky  typu  LCD).  Mezi  těmito  dvěmi  typy  obrazovek  jsou  velké  rozdíly, zejména pokud přihlédneme k aspektu zdraví. Z LCD displeje nevy‐ letují žádné elektrony, natož pak ionty, a také elektromagnetické vlnění je  téměř nulové ve srovnání s klasickým CRT monitorem.  2. Počet obrazovek na pracovišti (V dnešní době se zejména na pracovištích  grafiků, ale i jiných kreativních pracovníků, např. v oblasti CAD, ale i jinde  setkáme s tím, že jeden pracovník používá dva, nebo i více monitorů).  3. Obnovovací  frekvence  obrazovky  (Obnovovací  frekvence  obrazovky  je  důležitým parametrem který má dopad na kvalitu práce. Pokud pracujete  na  obrazovce  s  nízkou  obnovovací  frekvencí,  trpí  tím  především  oči.      

20 

Problémy se často projevují slzením a “pálením v očích”). 

 

4. Člověk a stroj  Pokud se zabýváme problematikou člověka a stroje, je důležité si uvědomit, že  obě tyto komponenty tvoří určitý celek a nelze je od sebe oddělovat. Psycholo‐ gické studium se tedy nezaměřuje zvlášť na stroj, ale na celý systém „člověk ‐  stroj“.   Zákonitě vyvstane otázka úlohy člověka v obsluze stále se rozvíjejících počítačo‐ vě řízených systémů. Je zde účast člověka zbytečná? Samozřejmě, že není. Myš‐ lení člověka je v tomto smyslu nepostradatelné.     Člověk do technologických systémů vnáší:  1) Fyzikální rozměry – tělesné rozměry a vlastnosti člověka jako výška, 

váha, délka rukou, výška sedadla atd.;  2) Schopnost vnímat údaje – lidská bytost je podivuhodně citlivý detek‐

tor vnějších podnětů – vidí, čichá, slyší, chutná a cítí; v detekci signá‐ lů lidé vysoce převyšují počítače ve schopnosti vnímat okolí selektiv‐ ně;  3) Schopnost  pracovat  s  informacemi  –  je  to  nejvíce  jedinečnou,  ale 

bohužel nejméně prostudovanou stránkou člověka. Člověk odhaduje, 

 

21 

srovnává,  překládá  kódy,  indukuje,  dedukuje,  abstrahuje,  tvoří  pojmy, pamatuje si, znovu poznává, předvídá, rozhoduje se atd.;  4) Motorické schopnosti  člověka  –  jejich prostřednictvím  operátor  ob‐

sluhuje manipulační části stroje a zajišťuje chod celého systému; au‐ tomatizace umožňuje omezit motorické činnosti člověka na ovládání  tlačítek;  5) Schopnost učení – docilita  6) Somatické a psychické potřeby – je nutné brát v úvahu; nejen biolo‐

gické potřeby člověka (např. potřeba potravy, žízně, spánku atd.), ale  i potřeby sociální (např. potřeba sociálního kontaktu, uznání, statusu  atd.), včetně nebezpečí účinků únavy a monotonie;  7) Senzitivita k fyzikálnímu prostředí – fyzikální podmínky mohou ovliv‐

nit výkon operátora v příznivém či nepříznivém směru, proto je důle‐ žité  brát  v  úvahu  faktory  jako  teplota,  vlhkost,  hluk,  záření,  vibrace  atd.;  8) Lidská  mnohostrannost  –  operátor  může  být  využit  ve  více  systé‐

mech  najednou;  lidská  mnohostrannost  se  tedy  hojně  využívá,  ale  musíme přitom dávat pozor na to, abychom jedince nepřetížili;  9) Individuální rozdíly mezi lidmi – změna jednoho operátora za jiného 

je zcela běžná; systém musí být projektován tak, aby se tato výměna  mohla  provádět  bez  negativních  vlivů  na  jeho  fungování.  Jednou  z  možností,  jak  se  vyrovnat  s  individuálními  rozdíly,  je  projektování  systémů vzhledem k průměrnému operátorovi. (Štikar, Rymeš, Riegel  & Hoskovec, 1996)       

 

22 

5. Výkonová kapacita člověka, tělesná a psychická.  Výkonová kapacita  člověka je determinována  jeho  biologickou  vybaveností, tj.  strukturou  fyzických,  psychofyziologických  funkcí  a  sociální  adaptabilitou.  Sy‐ nonymem výkonové kapacity je kapacita pracovní nebo též funkční.   Fyzická kapacita je dána tělesnou konstitucí, která může být např. atletická, as‐ tenická,  pyknická,  apod.,  rozměry  a  hybností  částí  těla,  pohybovými  schop‐ nostmi – rychlostí, vytrvalostí, sílou, obratností atd.  Do skupiny psychofyzických patří smysly, tj. zrak / ostrost, barvocit, hloubkové  vidění,  sluch,  hmat,  mentální  funkce  jako  je  paměť,  představivost,  poznávací  procesy.   Sociální kapacitou se rozumí schopnost adaptace na interpersonální vztahy, vy‐ tvářet příznivé sociální klima, ochota ke spolupráci atd. (Rymeš, 1998; Ergono‐ mické hodnocení pracovního místa, 2007).  Psychická kapacita; jejím základem je úroveň intelektu. Pro zjištění této schop‐ nosti  se  z hlediska  inter‐individuálních  rozdílů  mezi  lidmi  používá  tzv.  inteli‐ genční kvocient (IQ). Číselné vyjádření IQ má pouze orientační význam a posou‐ zení  kapacity  psychické  úrovně  jednotlivce  vyžaduje  vždy  hlubší  zkoumání  po‐ mocí  souboru  adekvátních  psychodiagnostických  metod  (soubor  musí  být  se‐ staven  s přihlédnutím  k požadavkům  a  nárokům  příslušné  profese  či  profesio‐ nální skupiny).  Dalším kritériem psychické způsobilosti jsou speciální schopnosti a dovednosti,  například matematické, technické, umělecké a další.   Relativně nejsnadněji zjistitelné jsou vědomosti. Rámcově jsou dány odbornou  kvalifikací. Také dovednosti souvisejí s učením konkrétní činnosti. 

 

23 

Pojem psychická kapacita se v tradiční psychologii ani v ergonomii běžně neuží‐ vá. Spíše se hovoří o způsobilosti. Kapacita člověka je komplexní vztahová jed‐ notka,  vyjadřuje  soubor  relativně  stálých,  ale  i  situačně  proměnných  faktorů,  vzájemně  podmíněných.  Tím  lze  vysvětlit,  proč  na  rozdíl  např.  od  senzorické  kapacity,  která  je  determinována  příslušným  fyziologickým  orgánem  –  jeho  morfologii  a  funkčním  rozsahem  –  použitím  fyzikálních  jednotek,  je  stanovení  limitů psychické kapacity značně obtížné a vždy bude jen přibližné (Gilbertová,  & Matoušek, 2002).  Výkonová  kapacita  se  mění  v  závislosti  na  věku  a  je  ovlivňována  hodnotovou  soustavou  a  motivací.  Tělesná  konstituce  se  zjišťuje  měřením  antropometric‐ kých znaků jako je tělesná výška, objem hrudníku, hmotnost, somatotyp a další.  Tělesná zdatnost měřením kardiovaskulární a respirační odezvy na fyzickou zá‐ těž,  např.  na  bicyklovém  ergometru.  Mentální  kapacitu  lze  zjišťovat,  i  když  ne  zcela  spolehlivě,  pomocí  psychologických  diagnostických  metod  jakou  jsou  např.  testy  všeobecné  intelektové  úrovně,  paměťové  testy  specielních  funkcí  jako  je  technické  myšlení,  tvořivost,  odolnost  proti  zátěži,  případně  pomocí  různých přístrojů a modelových situací.   Poznatky o výkonové kapacitě člověka jsou podkladem pro tvorbu ergonomic‐ kých parametrů pracovních systémů a mají tudíž limitující funkci určením hranic  přípustnosti pracovní zátěže. Jsou to např. údaje o plošném a prostorovém vy‐ bavení  pracovního  místa  a  pracoviště,  limity  fyzické  namáhavosti  (přípustný  energetický výdej), při různých úkonech a operacích, přípustné síly při používání  ovládačů,  limity  hlučnosti  s  ohledem  na  slyšitelnost  sluchových  informací  atd.  (Ergonomické hodnocení pracovního místa, 2007).       

24 

5.1 Schopnosti, dovednosti a výkon (kompetence)  Jednou  z významných  subjektivních  složek  ovlivňujících  výkon  pracovníka  je  soubor  jeho  schopností,  které  představují  inter‐individuálně  odlišné  psychofy‐ zické dispozice jedince k výkonu. Schopnosti se utvářejí na základě vloh, které  jsou  chápány  jako  vrozené  anatomicko‐fyziologické  zvláštnosti  nervového  sys‐ tému, nebo jako morfologické či funkcionální diferenciace vytvářející přirozený  základ pro rozvoj schopností.  Schopnosti jsou získané dispozice k určitým druhům činností. Vytvářejí se osvo‐ jováním činnosti, školením nebo výcvikem a projevují se tím, jak rychle, snadno  a s jakými výsledky si jedinec osvojí vykonávání a organizaci příslušné činnosti.  Schopnosti vytvářejí širší komplex obecných nebo specifických schopností. Ten‐ to  vnitřně  integrovaný  soubor  vzájemně  se  doplňujících  a  kompenzujících  schopností umožňuje jedinci úspěšně vykonávat poměrně široký okruh pracov‐ ních činností. (Štikar, Rymeš, Riegel & Hoskovec, 1996).  Výzkum  schopností  umožnil  stanovit  obecné  schopnosti,  které  se  uplatňují  v různých  druzích  činnosti  (inteligence)  a  speciální  schopnosti,  nacházející  uplatnění v činnostech určitého druhu, jako jsou například hra na hudební ná‐ stroj, výrazový tanec nebo řemeslné manuální práce.  Schopnosti úzce souvisejí s dovednostmi. Dovednosti vyjadřují způsobilost pře‐ vést vědomosti k praktickému využití prostřednictvím nácviku. Můžeme je chá‐ pat jako elementy schopností. Schopnosti se vývojově utvářejí postupným zvlá‐ dáním  a  „napojováním“  jednotlivých  dovedností.  Dovednost  tak  představuje  správně  provedený  krok,  schopnost  pak  úspěšně  vykonat  činnost  zahrnující  i  nezbytnou variabilitu realizace. (Štikar, Rymeš, Riegel & Hoskovec, 1996).    

 

25 

6. Pracovní spokojenost  Pracovní  spokojenost,  nebo‐li  pocity  uspokojení  vyjadřují  míru  naplňování  na‐ šich  cílů  potřeb  a  očekávání.  Jinak  řečeno,  vyjadřují  úroveň  subjektivního  vy‐ rovnávání se s různými stránkami a podmínkami života. Pocit uspokojení nebo  neuspokojení  hraje  významnou  roli  také  v pracovní  sféře,  která  zaujímá  znač‐ nou část života dospělého člověka (Paulík, 2001).   Z psychologického  pohledu  má  pracovní  činnost  dvě  vzájemně  spjaté  stránky  (Štikar, Rymeš, Riegel & Hoskovec, 1996).  Objektivní stránka je vyjádřena takovými projevy pracovního chování, jako jsou  výkonnost, efektivita, kvalita výsledků pracovní činnosti apod.  Subjektivní  stránku  představuje  spokojenost  jakožto  odraz  práce  a  jejich  pod‐ mínek procházející individuálním „filtrem“ norem, hodnotové orientace, aspira‐ cí  a  očekávání  vztahujících  se  k vykonávané  činnosti.  Obě  stránky  jsou  úzce  propojeny,  ale  například  příznivá  kvalita  jedné  stránky  neznamená  vždy  auto‐ maticky  výskyt  stejné  kvality  stránky  druhé  (nemusí  tedy  platit,  že  spokojení  pracovníci budou vždy výkonní nebo naopak).     6.1 Teorie pracovní spokojenosti  V tématu  pracovní  spokojenosti  v odborných  publikacích  převládá  koncepční,  pojmová  a  metodologická  nejednotnost;  dosavadní  přístupy  lze  zahrnout  do  dvou  širších  teoretických  konceptů.  Jejich  diferencujícím  kritériem  je  to,  zda  chápou  pracovní  spokojenost  jako  jednodimenzionální,  dvojdimenzionální  čí  multi‐dimenzionální jev.  

 

26 

Jednofaktorová teorie chápe spokojenost jako krajní stavy jedné dimenze. Mí‐ ra spokojenosti/nespokojenosti se – podle této teorie – může kontinuálně po‐ hybovat od úplné spokojenosti po úplnou nespokojenost. Tento stav je možno  vyjádřit jako kontinuum takto:  spokojenost                                                        nespokojenost  Uvedený teoretický přístup předpokládá přímo úměrný stav dvou veličin: vytvá‐ řením  příznivějších  pracovních  podmínek  se  bude  zvyšovat  spokojenost  (Kol‐ lárik,  1986).  Mezi  jednofaktorové  teorie  jsou  zařazovány  motivačně  založené  přístupy Maslowa, Vrooma a Stogdilla (in Gawel, 1997).  Dvojdimenzionální pohled na pracovní spokojenost je základem dvoufaktorové  teorie.  Její  autoři  (Herzberg,  Maixner  &  Snyderman,  1967)  vyšli  ze  zjištění,  že  spokojenost a nespokojenost je ovlivňována odlišnými skupinami faktorů. Jako  nejmarkantnější příklad je uváděn plat, který výrazně přispívá k nespokojenosti,  ale neovlivňuje spokojenost.  K dvojdimenzionálnímu pohledu na pracovní spokojenost se přikláníme i my.  Je  totiž známým faktem, že řada lidí vykonává svoje zaměstnání pouze z důvodu,  aby „tzv. mohli platit složenky“ – tzn., že práce jim přináší pouze finanční uspo‐ kojení. Vlastní práce, jako taková, jim uspokojení nemusí přinášet, práce je tak  říkajíc nebaví.   A právě to čemu říkáme, že nás práce baví, považujeme za nejdůležitější aspekt  spokojenosti se zaměstnáním.  Tento názor se nám rovněž potvrdil, když jsme pre‐testovali novou verzi dotaz‐ níku.  Někteří  lidé  ztotožňují  pracovní  spokojenost  a  pracovní  uspokojení,  jiní  tyto pojmy rozlišují – viz. výše. 

 

27 

6.2 Faktory pracovní spokojenosti  Spokojenost v práci je ovlivňována značným počtem faktorů, které v jisté kom‐ plementární podobě přispívají k celkové úrovni spokojenosti. Význam faktorů a  pořadí jejich důležitosti na utváření spokojenosti je proměnlivé a závisí na okol‐ nostech, jež jsou dány:  - specifiky  práce  v určitých  oblastech  společenské  praxe  (např.  odlišnosti  v hutnictví, zdravotnictví nebo školství),  - specifiky  jednotlivých  profesí  a  prostředí,  v němž  jsou  vykonávány  (např.  chemik ve výrobním provozu nebo ve výzkumu),  - specifiky  individuálními  v závislosti  na  osobních  preferencích  (např.  větším  důrazem na kvalitu mezilidských vztahů než na platové ohodnocení práce).   Významnou skupinu faktorů, které ovlivňují pracovní spokojenost a jsou na pra‐ covníkovi  nezávislé,  tvoří  faktory  vnější.  Mezi  ně  patří:  finanční  ohodnocení,  samostatná práce, pracovní postup, způsob vedení, pracovní skupina a pracovní  podmínky (Štikar, Rymeš, Riegel & Hoskovec, 1996, 2003).  6.3 Spokojenost a pracovní chování  Manažeři se domnívali, že ovlivňování faktorů, které příznivě utvářejí spokoje‐ nost, a dosahování vyšší spokojenosti se příznivě promítne v pracovním chová‐ ní. Ukázalo se však, že tento vztah není vždy ani přímý, ani jednoduchý.  Vztah pracovní spokojenosti a produktivity je velmi nevýrazný. Luthans (1992)  uvádí  výsledky  srovnávací  metaanalýzy  výzkumů  zaměřených  na  tento  vztah.  Mezi spokojeností a produktivitou byla zjištěna průměrná korelace pouze 0,17.  Spokojený pracovník tedy nemusí být nezbytně vysoce výkonný. (Štikar, Rymeš,  Riegel & Hoskovec, 1996). 

 

28 

To  jestli  je  konkrétní  člověk  pracovně  spokojený  či  ne,  se  dle  našeho  názoru  však projeví na jeho subjektivním vnímání zdravotních komplikací vzniklých na  základě nevhodně ergonomicky uspořádaného pracoviště.   Je jisté, že nevhodné pracoviště a pracovní pomůcky snižují pracovní výkonnost  a pracovník, který musí v takovémto prostředí,  nebo s takovýmito pomůckami  pracovat se i snadněji a rychleji unaví. Pokud ovšem daný člověk vykonává svoji  práci s chutí a práce jako taková mu přináší uspokojení, dokáže se snadno tak  říkajíc  přenést  i  přes  řadu  komplikací,  které  mu  může  nevhodně  uspořádané  pracoviště nachystat.  Domníváme se tedy, že míra pracovní spokojenosti může korelovat se zdravot‐ ními  obtížemi,  které  mohli  vzniknout  na  podkladě  nevhodně  uspořádaného  pracoviště – ve smyslu: čím více je daný zaměstnanec se svojí prací spokojený,  práce  ho  těší  a  přináší  mu  uspokojení,  tím  méně  si  bude  takový  zaměstnanec  stěžovat na zdravotní komplikace či na nevhodné pracoviště.   

7. Onemocnění  vzniklá  na  podkladě  nevhodně  ergonomicky  uzpůsobeného pracoviště  Co se týká plánování a návrhu pracovních systému, bude nutno do budoucna ve  stále  větší  míře  "čelit"  závažným  požadavkům  na  optimální  návrhy  pracovišť  (Beníšková, 2000).       Management  některých  podniků  si  to  zavčas  uvědomuje  a  postupně  realizuje  individuální  "nápravná"  ergonomická  opatření.  Eliminují  se  zejména  nejslabší 

 

29 

body a aspekty výrobních postupu, jež by se ve svých důsledcích staly velmi ná‐ kladné, a to jak z materiálního, tak z osobního hlediska.     Pracovat  v  ergonomickém  pracovišti,  s  ergonomickými  pomůckami  je  bezpo‐ chyby nejenom lepší pro naše fyzické zdraví a potažmo s ním i pro naši lepší du‐ ševní pohodu. Zároveň to je v dlouhodobé perspektivě i ekonomičtější, jak do‐ kazuje  statistika  amerického  Úřadu  pro  pracovní  statistiku,  ze  které  vyplývá  téměř  desetinásobný  nárůst  celkového  počtu  pracovních  nemocí  diagnostiko‐ vaných jako RSI (RSI – Repetitive Strain Injury) a více než poloviční podíl tohoto  druhu zdravotních potíží na všech případech pracovních nemocí.    7.1 Repetitive Strain Injury (RSI)  Z hlediska dnešních znalostí prakticky nelze pochybovat o tom, že masové pou‐ žívání  počítačů,  zejména  osobních,  přináší  s  sebou  i  značné  rozšíření  zdravot‐ ních potíží souvisejících s prací u počítače. Potíže související s typickým režimem  zátěže svalstva drobnými opakujícími se pohyby, souhrnně označovaných RSI.  Tabulka 2. Nárůst celkového počtu pracovních nemocí diagnostikovaných jako RSI   (Americký Úřad pro pracovní statistiku)    Rok 

Počet  RSI 

1978 

20200 

14 

1979 

21900 

15 

1980 

23200 

18 

1982 

22600 

21 

1983 

26700 

25 

 

případů %  všech  chorob  z povolání 

30 

1984 

37700 

28 

1985 

37000 

30 

1986 

45500 

33 

1987 

72900 

38 

1988 

115300 

48 

1989 

146900 

52 

1990 

185400 

56 

   

Postižení  vyvolaná  opakovanými  pohyby  malého  rozsahu,  jako  například  při  práci s počítačem – RSI, Repetition Strain Injury – se může projevit jako některý  ze zdravotních problémů, patřících do relativně široké třídy chorob.   Často  se  jedná  o  problémy  projevující  se  v  různých  částech  těla  současně.  Při  intenzívní práci na vstupech rozsáhlých dat se např. mohou současně projevo‐ vat potíže se zápěstími i rameny současně, jejichž příčina je stejná. Společným  jmenovatelem těchto obtíží je však vždy značná bolestivost.  Všechny  pohyby  různých  částí  těla  jsou  způsobovány  stahováním  a  uvolňová‐ ním svalů, které se upínají na kosti pomocí šlach. Při velmi často opakovaných  drobných pohybech může docházet k zanícení obalů šlach, při práci s klávesnicí  nebo  s  myší  k  tomu  nejčastěji  dochází  na  šlachách  rukou  a  v  zápěstích.  Častá  jsou ale i  postižení  loktů  a ramen,  někdy  dokonce  i  nohou  (při  práci  s  nožním  pedálem). Choroba takto vyvolaná – „tendosynovitida“, je podle britských úda‐ jů druhá nejčastější choroba, na kterou jsou předepisovány léky, a je mezi nej‐ častějšími důvody zdravotních neschopenek. Je poměrně zajímavé, že díky po‐ zvolnému nárůstu bolestí se většinou postižení snaží bolestem uhýbat, což vede  k  činnostem  vyvolávajících  jiné  potíže,  a  jen  zřídka  se  proto  tendosynovitida  objevuje jako samostatné onemocnění bez kombinace s jinými problémy. 

 

31 

7.2 Zánět šlachy, tendinitida   Vyvolává  podobné symptomy  jako  tendosynovitida.  V  pokročilé  formě  mohou  zanícené  šlachy  téměř  zcela  znemožnit  pohyb  postižených  prstů,  rukou  nebo  paží – často může postihnout jen jednotlivé prsty, zejména palec.    7.3 Zánět výčnělku nadkloubního (epikondylu)   Na  spodní  části  kosti  pažní  vzniká  tenisový  loket  (epikondilitida),  což  zdaleka  není choroba vyvolaná jen oddáváním se tenisu, ale stačí i dlouhodobá práce s  klávesnicí nebo s myší – v obou těchto případech je příčinou jednostranná zátěž  prstů.    7.4 Syndrom karpálního tunelu  Nevhodně  umístěná  klávesnice  způsobuje  trvalé  napětí  v  zápěstích,  což  může  vést k výraznému tlaku na mediánový nerv v oblasti karpálního tunelu v zápěstí.  Výsledkem tohoto tlaku na mediánový nerv může být syndrom karpálního tu‐ nelu, projevující se bolestí, slabostí či necitlivostí v ruce a brněním v palci, uka‐ zováku,  prostředníku a vnitřní straně  prsteníku. Důležitou prevencí je v tomto  případě  správné  umístění  klávesnice  na  stole,  které  předchází  práci  s  trvale  ohnutým zápěstím. Syndrom karpálního tunelu se často projevuje v kombinaci s  jinými postiženími nervu při průběhu od míchy přes horní končetinu. Jednotlivá  postižení mají tendenci kumulovat svůj účinek. Svalová napětí a problémy pů‐ sobící na nerv v oblasti nad loktem a kolem ramene mohou být příčinou zhor‐ šených projevů syndromu karpálního tunelu.  Problémy v kloubech vedou k zánětům. Ty mohou dále působit na nervy, které  v okolí kloubů procházejí. Výsledkem může být bolest projevující se v jiné části 

 

32 

končetiny – zejména to platí třeba pro problémy způsobené zánětlivými proce‐ sy v rameni.    7.5 Trvalé statické napětí svalů  Poslední z problémů evokovaný pohyby při práci s počítači, o kterém se zmíní‐ me, je trvalé statické napětí svalů, které přímo nepůsobí pohyb (jedná se o sta‐ bilizaci  jedné  části  těla,  aby  jiná  mohla  vykonávat  pohyb  –  např.  pro  práci  se  šroubovákem je třeba zpevnit bez pohybu rameno a loket, podobně při práci s  počítačem dochází ke statickému zpevnění zad a ramen). Toto statické napětí je  kupodivu náročnější než aktivní práce svalů, proto často vede k RSI. Je důležité  předcházet trvalému statickému napětí svalů častou změnou polohy těla, aktiv‐ ním posedem při práci s počítačem a častými přestávkami v práci.  Shoda mezi ekonomicky žádoucími a fyziologicky vhodnými pracovišti je před‐ mětem diskusí mezi managementem a pracovními týmy v podnicích, ale i mezi  specialisty na tuto problematiku, zdravotníky a publicisty.  Obecně platí, že pracovní podmínky a pracovní prostředí se musí přizpůsobovat  zaměstnanci.  To  je  nepostradatelný  předpoklad  k  dosažení  trvalé  osobní  vý‐ konnosti  na  vysoké  úrovni  a  tudíž  i  hospodářské  efektivnosti  podniku  jakožto  celku.     

7.6 Prevence RSI při práci na počítači  

Péče o pracovní  prostředí, zaměřená  na předcházení  zbytečného  napětí  a  ne‐ pohodlí a odstranění práce s nevhodně  umístěnými a  špatně  navrženými  zaří‐ zeními. Jedna ze studií např. ukázala důležitost správné polohy klávesnice (klá‐ vesnice, která neleží naplocho, např. přispívá ke vzniku problémů se zápěstími).  Důležité je rovněž zachovávat dobrou polohu těla při sezení, použití opěrek no‐

 

33 

hou,  je‐li  to  vhodné  pro  dosažení  správné  polohy  při  sezení,  a  konečně  podle  možností i zajištění aktivního sezení, tj. křesla zabezpečujícího neustálý nepatr‐ ný pohyb částí těla, které by jinak byly ve stavu statického napětí.  Tlak  na  udržení  vysokého  pracovního  tempa  je  znám  jako  faktor  významně  spjatý  s  RSI.  Veškeré  systémy  odměňování  založené  na  pracovním  tempu  při  práci s počítačem, jsou známy jako silně související s RSI a pracovníci na počíta‐ čích by se jim měli co nejdůrazněji vyhýbat.  Je  důležité  dodržovat  pravidelné  přestávky  v  práci.  Systém  pravidelných  pře‐ stávek,  které  někdy  mohou  být  nutné  už  po  15–20  minutách  práce,  a  to  vždy  ještě před tím, než se svaly skutečně unaví, je naprosto nutnou prevencí výsky‐ tu vážných potíží. Důležité je uvědomit si, že přerušujeme‐li práci až při pocitu  bolesti, je to naprosto nedostatečné.   Školení týkající se ergonomických principů, které ovlivňují výběr vhodného kan‐ celářského nábytku nebo zařízení, by se měla stát samozřejmou součástí jaké‐ koli  zdravotní  prevence,  o  kterou  by  měl  pečovat  zaměstnavatel  (Beníšková,  2000),  ale  především  pracovník  sám  (Galinsky  et  al,  2007  in:  Wan,  &  Heiting,  2008).    7.7 Psychická zátěž při práci s počítačem  Zavedení práce na počítačích znamenalo ve srovnání s tradičními činnostmi zá‐ sadní změnu v obsahu práce a v podmínkách na pracovišti. Zvýšily se požadavky  na psychické procesy,  jako  myšlení,  rozhodování,  představivost apod.  Psychic‐ kou zátěž při práci se zobrazovací jednotkou ovlivňují kromě obecných faktorů  psychické pracovní zátěže jako je časový tlak, sociální klima na pracovišti, moti‐ vační faktory aj. i další faktory jako jsou např.:   ‐ kombinace vysoké náročnosti práce s nízkou možností rozhodování,   

34 

‐  vysoké  nároky  na  tvořivost  a  myšlení,  často  zpracovávání  velkého  množství  informací, vysoká koncentrace pozornosti,  ‐ monotónní a repetitivní úkoly,   ‐ často konfliktní a nejednoznačné požadavky na pracovní roli,  ‐ velké množství složitých informací apod.,  ‐ časté změny typu úkolu.   Speciálním druhem práce je vkládání dat do media počítače. V četných výzku‐ mech bylo potvrzeno, že je‐li tato práce prováděna jako celodenní zaměstnání,  pak představuje nejhorší druh pracovní zátěže u obrazovky. Jde o vysoce mono‐ tónní typ práce s vysokými nároky na soustředění a pozornost.    Vysoká psychická pracovní zátěž může vyvolat některé zdravotní obtíže, napří‐ klad neurotizaci pracovníků, chronickou nespokojenost, oslabení psychické vy‐ rovnanosti,  závažnější  neurotické  poruchy,  psychosomatická  onemocnění  a  vždy snížení pracovní výkonnosti (Hlávková, 2006).    7.8 Prevence  Je spojena s vhodným režimem práce a odpočinku (přestávky 5 – 10 minut po 2  hodinách práce, doba práce max. 6 hodin). Ideální je možnost individuálně vo‐ lené  přestávky  dle  potřeby.,  dostatečný  zácvik  pracovníků  na  všechny  úkoly,  dodržování ergonomických zásad pracoviště a pracovního místa. Mezi význam‐ ná  preventivní  opatření  podle  mě  zároveň  patří  právě  vhodně  ergonomicky  uspořádané pracoviště vybavené náležitými pracovními pomůckami, které dále  zvyšují komfort zaměstnance a umožňují mu tak se plně soustředit na práci.  

 

35 

Je  prokázané,  a  i  z hlediska  logického  uvažovaní  zcela  jasné,  že  pouhá  volba  vhodné židle, která umožňuje pracovníkovi vhodný, pohodlný a z hlediska zdra‐ votního i nezávadný posed, může výraznou měrou přispět  ke snížení unavitel‐ nosti daného zaměstnance a tím i v přímé úměře ke zvýšení jeho pracovní vý‐ konnosti, potažmo k celkové spokojenosti.      

II. Výzkumná část    1. Cíl práce  Cílem  diplomové  práce  je  analyzovat  a  v empirickém  šetření  ověřit  vzájemné  vztahy mezi:   ‐ ergonomickým vybavením pracovišť se zobrazovacími jednotkami,   ‐ charakterem pracovních činností (kreativita, monotónnost aj.),   ‐ možnostmi adaptaci počítačového pracoviště a jejich využíváním  ‐ subjektivním uspokojením v práci  ‐ manifestací a trváním zdravotních obtíží, symptomů blízkých RSI   Na  základě  literární  rešerše  (viz  výše)  i  vlastních  zkušeností  byly  vybrány  čtyři  proměnné, které mohou výrazně ovlivňovat četnost výskytu zdravotních obtíží  vzniklých na základě z hlediska ergonomie nevhodně uspořádaného pracoviště.  Vybrány byly faktory:  • Možnost aktivně si přizpůsobit své pracoviště (participační ergonomie) 

 

36 

• Kreativita pracovní činnosti  • Uspokojení, které vlastní práce přináší  • Výskyt a trvání zdravotních obtíží,  které  by  měly  být rozpracovány  v dotazníku  a  administrovány  u  pracovníků,  u  kterých práce s počítačem tvoří integrální součást jejich pracovních činností. 

  1.1 Řešené úkoly  - Vytvoření dotazníku za účelem testování čtyř vybraných oblastí  - Zpracování kritérii pro výběr respondentů  - Softwarové vyřešení elektronické verze dotazníku  - Administrace dotazníkového šetření  - Statistické i věcné vyhodnocení dat administrovaných dotazníků  - Formulace metodologických závěrů pro inovaci dotazníku a návrhy pro  praxi v souladu s limity rozsahu řešené problematiky    1.2 Výzkumné otázky   - Jak se projeví možnost a využívání této možnosti v adaptaci (modifikaci)  externích – ergonomických podmínek počítačového pracoviště, na kvalitě  jejího hardware vybavení (HW)?   - Jak převládající charakter pracovní činnosti ovlivní (jednotvárná, kreativní  práce) manifestaci zdravotních obtíží (tělesných i psychických) u osob  pracujících na PC? 

 

37 

- Souvisí spokojenost s prací na počítačových pracovištích (pracovních mís‐ tech) s ergonomickým vybavením pracoviště?  1.3 Pracovní hypotézy  Metodologickým východiskem transformace výzkumných otázek do formulace  pracovních  hypotéz,  byla  snaha  řešený  problém  zjednodušit,  formulovat  jej  v souladu s cílem práce do tří hypotéz. Výchozí hypotézy, jsou formulovány jako  alternativní, reflektující naše výzkumné a v literatuře koncipované předpoklady,  i jako nulové, pro jejich jednodušší testování – akceptování, či zamítnutí. Vyme‐ zení  závislých  a  nezávislých  proměnných  není  chápáno  ve smyslu  ostře  vede‐ ných hranic (někdy jsou tyto proměnné složitě a zprostředkovaně spojeny), ale  spíše logickými důvody vyplývajícími z komplexní analýzy pracovních činností na  počítačových pracovištích   H1 – Možnost aktivního přizpůsobení pracoviště, směřuje „instinktivně“ k vyšší  kvalitě jeho ergonomického uspořádání.  Zdůvodnění:  pracovník,  který  má  možnost  si  svoje  pracoviště  sám  „sestavit“  a  později  v provozu  si  jej  i  nadále  přizpůsobovat,  směřuje  „instinktivně“  k ergonomickému uspořádání svého pracovního místa, vyhovujícímu jeho spe‐ cifickým požadavkům a následně i k nižší manifestaci zdravotních obtíží.   H01 – Nebudou zjištěny signifikantní vztahy mezi možností i jejím využíváním v  ergonomickém  uspořádání  počítačových  pracovišť  (ergonomické  parametry)  a  kvalitou  jejich  ergonomického  vybavení.  Rovněž  tak  nepředpokládáme  signifi‐ kantní  závislost  mezi  ergonomickým  uspořádáním  počítačového  pracoviště  a  manifestací zdravotních obtíží.  Nezávisle proměnnou bude možnost a její využívání v přizpůsobení si počítačo‐ vého pracoviště, závislými proměnnými  pak  kvalita  aktuálního  ergonomického  vybavení počítačových pracovišť, manifestace a trvání zdravotních obtíží. 

 

38 

Hypotéza H01  bude zamítnuta, pokud budou zjištěny statisticky významné vzta‐ hy  mezi  nastavením  ergonomických  parametrů  uspořádaného  počítačového  pracoviště,  v závislosti  na  možnostech,  které  pracovníci  k tomu  mají  a  mani‐ festací jejich zdravotních obtíží.  H2  –  Kreativní  povaha  pracovních  činností,  operací  na  PC  kompenzuje  nedo‐ statky v  ergonomickém vybavení počítačového pracoviště a percepcí vlastních  zdravotních (tělesných i psychických) obtíží.  Zdůvodnění:  zajímá  nás,  zdali  práce,  kterou  zaměstnanec  vykonává,  má  krea‐ tivní povahu – vyžaduje jeho aktivní tvořivou účast a je tato práce zároveň zají‐ mavá. Takový pracovník je pak povznesen nad eventuálně nevhodným uspořá‐ dáním svého pracoviště i jeho nevhodným ergonomickým vybavením. Vznikají‐ cí, nebo již rozvinuté problémy spadající zejména do oblasti fyzického i psychic‐ kého  zdraví,  pak  nevnímá  zvláště  intenzivně,  nebo  je  nepřipisuje  na  vrub  své  práci).  Nezávisle proměnnou budou parametry kreativity v pracovní činnosti, závislou  subjektivní hodnocení tělesných a psychických obtíží spojených s pracovní čin‐ ností.  H02 – Nebudou zjištěny signifikantní vztahy mezi kreativním charakterem pra‐ covních činností na PC a manifestací (výskytem i trváním) zdravotních obtíží,  tělesných i psychických.  Hypotéza H02 bude zamítnuta, pokud se prokáží signifikantní závislosti mezi  úrovní kreativity pracovní činnosti, množstvím, hloubkou a časovým výskytem  tělesných a psychických zdravotních obtíží.  H3 – Subjektivní uspokojení z pracovní činnosti, ovlivňuje reflexi výskytu a trvá‐ ní  eventuálních  zdravotních  obtíží.  Ty  pak  nejsou  připisovány  povaze  pracovní  činnosti a nedostatkům v ergonomickém uspořádání počítačového pracoviště. 

 

39 

Zdůvodnění: zajímá nás, zda subjektivní uspokojení z práce, v kontinuu práce –  povinnost, práce – hra, se projeví v manifestaci eventuálních zdravotních obtíží  sledovaných respondentů. Nezávisle proměnnými budou kritéria pracovní spo‐ kojenosti, závisle proměnnými pak manifestace zdravotních obtíží.   H03  nebudou  zjištěny  signifikantní  vztahy  mezi  subjektivním  uspokojením  z práce na počítačovém pracovišti a manifestací výskytu a trváním zdravotních  obtíží.  H03 bude zamítnuta, pokud se prokáže, že mezi indikátory úrovně pracovní spo‐ kojenosti a manifestací výskytu zdravotních obtíží budou zjištěny věcné a statis‐ ticky významné vztahy.  

  1.4 Metodologie empirického sledování  1.4.1 Dotazník a jeho konstrukce  Podkladem  pro  sestavení  dotazníku  byl  modifikovaný  check‐list  Hladkého  (2000),  zaměřený  na  ergonomické  hodnocení  pracovišť  se  zobrazovacími  jed‐ notkami s doplněnou části, která mapuje oblast psychickou a zdravotní. Tento  check‐list  byl  modifikován  již  v naší  práci  PP3  (Rychtecký,  2001),  rozšířením  o  některé parametry pro zobrazovací jednotky moderního typu a jiné parametry,  které  ovlivňují  uživatelský  komfort.  Přihlédnuto  bylo  rovněž  k  ergonomickým  checklistům a novým metodám práce při hodnocení ergonomických rizik (Hláv‐ ková & Valečková, 2007).  Pro účely diplomové práce byl dotazník dále revidován a redukován o technické  položky. Bylo tomu tak proto, že cílem výzkumu bylo především zjišťovat vztah:  ergonomická vybavenost pracoviště – pracovní spokojenost a zdravotní obtíže. 

 

40 

Kromě ergonomických, postojových a zdravotních aspektů, zkoumaných v pěti  blocích  dotazníku,  vyplývajících  z cílů,  vědeckých  otázek  a  hypotéz  práce,  je  součástí dotazníku i jeho anamnestická část. Zjištěné údaje byly využity pro tří‐ dění základního souboru do sub‐souborů.   Dotazník  byl  upraven  tak,  aby  škály  odpovědí  byly  vždy  orientovány  stejným  směrem.  To  umožňuje  sumaci  odpovědí  respondentů,  například  v ocenění  er‐ gonomického  vybavení,  spokojenost  aj.  Nižší  hodnoty  na  škále  vyjadřují  vždy  kvalitnější  charakteristiku  proměnné.  Do  statistického  zpracování  byla  vložena  pouze data, která odpovídají logice sledování. Celý dotazník je uveden v příloze.  Deskriptivní, anamnestická část dotazníku obsahuje šest položek:  Pohlaví B: 1 – muž; 2 – žena  věk C: číslo  10a. Převažující charakter práce M: 1 – rutinní vkládání textů, 2 – rutinní vkládání čísel, 3 –  vyhledávání informací, 4 – programování, 5 – zpracování grafiky, 6 – kombinace 1,2; 7 – kombinace 1, 3; 8 – kombinace 2,3; 9 – kombinace 2,4; 10 – kombinace 2,5; 11 – kombinace  3,4; 12 – kombinace 3,5; 13 – kombinace 4,5; 14 – kombinace 1,2,3; 15 kombinace 1,2,3,4; 16  – kombinace 1,2,3,4,5; 17 kombinace 2,4,5;  10b. Jiný typ N: 1 – hry; 2 – administrativa; 3 – vytváření databází; 4 – video, fotografie; 5 –  tvorba dokumentů  11. Počet hodin u počítače denně O: číslo  12. Profese P: 1 – student; 2 – sekretářka; 3 – odborný referent; 4 – výpočetní technika; 5 –  učitel; 6 – překladatel; 7 – psycholog; 8 – dramaturg, režisér, produkční; 9 – grafik, DTP; 10 –  informace; 11 – operátor  

  Ergonomická část dotazníku, týkajících se počítačového vybavení, zejména je‐ ho periférií, monitoruje devět položek:  01. Velikost obrazovky D: 1 >20; 2 – 20; 3 – 19; 4 – 17; 5 – < 17 

 

41 

02. Typ obrazovky E: 1 – LCD, 2 – CRT, 3 – LCD+CRT  03. počet obrazovek F: číslo  04. Používání myši G: 1 – ano, 2 – ne  05. Ergonomická myši H: 1 – ano, 2 – ne   06. Podložka k myši: I: 1 – ano, 2 – ne   07. Ergonomická klávesnice J: 1 – ano, 2 – ne   08. Podložka pro ruce klávesnice K:1 – ano, 2 – ne  09. Pracovní židle L: 1 – ergonomická, 2 – obyčejná  13. Typ počítače Q: 1 – desktop; 2 – notebook  

Zmíněná část dotazníku byla verifikována ověřením její reliability (viz níže), po‐ něvadž data v těchto položkách dotazníku, ne však a ve všech případech vyka‐ zovaly své rovnoměrné rozložení.  Další  část  dotazníku  byla  zaměřena  na  možnosti  tzv.  participační  ergonomie  respondentů při adaptaci jejich pracovištích:  14a. Možnost přizpůsobení pracoviště R: 1 – ano úplně; 2 – částečně; 3 – ne; 4 – nevím, ne‐ odpověděli   14b. Využívání možností přizpůsobeni S: 1 – ano; 2 – ne; 3 – nevím, 4. neodpověděli   14.c. Příklady přizpůsobení T: 1 – regulace židle, nábytku a HW; 2 – úprava vzdáleností pro  manipulaci s částmi HW; 3 – nábytková sestava, doplňky; 4 – volba místa notebook; 5 – vý‐ zdoba, dekorace, hudba; 6 – přenesení práce domů; 7 – nevyužívám. 

Další blok dotazníku, mapující spokojenost respondentů se zaměstnáním, byl  převzat z dotazníku, pomocí kterého monitoroval Sociologický ústav AV ČR spo‐ kojenost se zaměstnáním v rámci projektu: „Naše společnost – projekt kontinu‐ álního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR (Hladký, 2000). Tento vý‐ zkum, realizovaný kvótním výběrem respondentů probíhal od 4. 9. – 11. 9.  2006, na souboru 993 osob.  

 

42 

Třetí část dotazníku je orientována na zdravotní stav respondentů, respektive  výskyt (31a – 41a)a trvání (31b – 41b) možných zdravotních obtíží, které bývají  často  připisovány  nevhodně  zařízeným  a  uspořádaným  počítačovým  pracoviš‐ tím.  Tato  část  byla  rovněž  součástí  naši  dřívější  verze  dotazníku  (Rychtecký,  2005 viz PP3). Původní rozsah položek zdravotní části byl s ohledem na výsledky  tohoto sběru dat redukován. Zejména o ty jeho položky, ve kterých bylo rozdě‐ lení  odpovědí  respondentů  značně  nesourodé  a  jednostranné.  Některé  odpo‐ vědi se prakticky nevyskytovaly a měly tudíž omezenou diagnostickou sílu. No‐ vě však byl doplněn o volno‐časové aktivity (sportovní a jiné spíše nepohybové  relaxační, kulturní položky 42a – 43b), kterých se respondenti ve svém volném  čase pokud možno pravidelně účastnili  a které lze chápat i jako kompenzační,  k často jednostranně orientované pracovní zátěži na počítačovém pracovišti.   Kromě ověření dotazníku v pilotní studii při zpracování práce PP3, byla po kon‐ zultacích s vedoucím práce a rozhovorech vedených s pracovníky těch profesí,  ve kterých je počítač nedílnou součástí jejich práce, připravena jeho nová verze  pro  použití  v diplomové  práci.  Dotazník  byl  respondentům  distribuován  třemi  cestami.   1)  elektronický  dotazník  –  zasílaný  vybraným  respondentům  formou  e‐mailu.  Po vyplnění dotazníku ho zkoumaná osoba uložila a poslala zpět na výchozí e‐ adresu.   Tato metoda se ukázala jako velmi dobrá, návratnost dotazníků byla velmi vy‐ soká.  Ze  120  rozeslaných  dotazníků  se  96  vrátilo  kompletně  vyplněných,  což  představuje 80% návratnost.  2)  elektronický  dotazník  –  umístěný  na  webových  stránkách.  Na  svých  webo‐ vých stránkách jsem umístil dotazník spolu s instrukcemi jak jej vyplnit. Kdokoli  si mohl dotazník stáhnout a po vyplnění jej odeslat mailem.    

43 

Tato  metoda  se  příliš  neosvědčila.  Ačkoli  byl  dotazník  na  webu  k dispozici  po  dobu delší než tři měsíce a průměrná denní návštěvnost činní cca 250 přístupů.  Dočkali jsme se pouze 18 korektně vyplněných dotazníků. Od této metody jsme  si původně slibovali mnohem vyšší administraci dotazníků.  3) tištěný dotazník – ačkoli se s distribucí tištěných dotazníků původně nepočí‐ talo.  Rozhodli  jsme  se  i  pro  tuto  formu,  vzhledem  ke  špatným  výsledkům  z webové  distribuce.  Touto  formou  se  nakonec  získalo  největší  množství  tedy  158 kompletních dotazníků.  1.4.2 Některé limity v konstrukci dotazníku a v elektronickém sběru dat  Při  konstrukci  dotazníku  jsme  již  v průběhu  předchozí  práce  čelili  problémům  spojených s porozuměním některým položkám v dotazníku. Zejména v té části,  která  monitoruje  ergonomické  uspořádání  pracoviště.  Zde  bylo  vyžadováno  zjištění některých technických parametrů, které se vztahují k zobrazovacím jed‐ notkám.  Některé  z  těchto  parametrů,  postupem  času  zastaraly  a  ztratily  svojí  výpovědní  hodnotu  –  například  hodnota  obnovovací  frekvence  důležitá  u  CRT  monitorů, nemá již u LCD monitorů praktický význam. Navíc tuto hodnotu bylo  schopno  uvést  méně  než  15%  dotázaných  respondentů.  V rámci  zjednodušení  dotazníku jsme se zaměřili pouze na hardware a zařadili pouze takové položky,  na které mohli odpovědět prakticky všichni respondenti.  Dalším problematickým faktorem bylo, že hodnocení ergonomičnosti pracoviš‐ tě provádějí sami respondenti. Do jejich hodnocení se tak promítá jejich subjek‐ tivní pohled na věc a úroveň vzdělanosti v této oblasti. Proto se mohlo i stát, že  respondent vyhodnotil svoje pracoviště jako ergonomicky vyhovující i přesto, že  „papírově“ tomu tak není. Pokud by se mělo toto hodnocení co nejvíce zobjek‐ tivnit,  bylo  by  zapotřebí  všechny  respondenty  alespoň  rámcově  seznámit  s některými parametry hodnocení, což je v praxi na větším souboru administro‐  

44 

vaných  osob  a  možnostem  diplomanta  prakticky  neproveditelné.  S některými  respondenty,  u  kterých  jsme  věděli,  že  v našem  šetření  participovali,  jsme  se  snažili v rozhovorech zachytit a ověřit do jaké míry byl dotazník respondentům  srozumitelný.  Jakékoli hodnocení i uměle vytvořeného – laboratorního pracoviště je kompli‐ kované i z hlediska vývoje v čase. Každý člověk je individualitou v tolika směrech  –  v tolika  parametrech,  že  podle  našeho  mínění,  prakticky  není  možné,  „na‐ cpat“ jej jen do „škatulky“ technických parametrů.  Člověk  je  variabilní  nejenom  pokud  jde  o  morfologicko‐funkční  vlastnosti;  s  mnohem větší variabilitou se setkáváme v oblasti psychické.   Z toho  důvodu  prakticky  není  možné  vytvořit na  základě  ergonomických  para‐ metrů „dokonalé“ pracoviště, které by vyhovovalo všem pracovníkům a to jak  s přihlédnutím na konkrétní profesi, tak s ohledem na specifické psychofyzické  vlastnosti daného jedince. Pokud bychom chtěli sestavit dotazník, resp. check‐ list,  pomocí  kterého  bychom  chtěli  podchytit  většinu  proměnných,  které  mo‐ hou do hodnocení ergonomického pracoviště intervenovat, vyžádal by si dotaz‐ ník tak obrovské množství položek, že by se stal pro většinu dotazovaných „ne‐ vyplnitelným“. Nehledě k tomu, že k posouzení některých parametrů je potřeba  přístrojové vybavení a hlubší znalost dané problematiky.  Pokud  bychom  přesto  takovéto  ergonomicky  dokonalé  laboratorní  pracoviště  vytvořili,  pravděpodobně  bychom  zjistili,  že  zpočátku  by  takovéto  pracoviště  vyhovovalo  asi  většině  respondentů,  s postupem  času  a  variabilitě  prováděné  práce  by  však  řada  respondentů  potřebovala  pracoviště  přebudovat  tak,  aby  vyhovovalo  jejich  specifickým  požadavkům.  Tím  se  opět  dostáváme  k  partici‐ pační ergonomii, která podle našeho mínění i vzhledem ke zkušenostem získa‐ ných v předchozích pracích, ale zejména v diplomové práci, je nejjednodušším a   

45 

nejekonomičtějším  uplatněním  ergonomických  parametrů  v praxi,  s přihlé‐ dnutím ke konkrétním požadavkům.  1.4.3 Zkoumaný soubor respondentů  Jako cílová skupina byly vybrány osoby, které pracují se zobrazovacími jednot‐ kami, tedy počítačoví pracovníci. Výběr respondentů se nesoustředil jen na je‐ den  typ  pracovníků  využívajících  výpočetní  techniku.  Například  na  pracovníky  s převahou tvůrčí, či vědecké činnosti, ale zahrnoval i pracovníky s převládající  monotónní  činností,  jakými  jsou  například  skenování  dokumentů  a  obrázků,  psaní dokumentů, evidence v databázích, ukládání dat, zalamování textů, účet‐ nická činnost, grafické operace apod.   Omezené  možnosti  diplomové  práce  neumožnily  realizovat  šetření  dle  rando‐ mizovaného výběru u stovek respondentů, nebo na principech kvótního výběru  s možnosti přístupu k  respondentům dle jejich věku, pohlaví, sídel, profese aj.).  Domníváme se však, že náš aplikovaný proporční výběr probandů, dle typů pra‐ covních činností, částečně dle pohlaví a věku, byl do jisté míry „randomizovan“.  Jak  umožněním  volného  přístupu  respondentů  k dotazníku  na  webovských  stránkách,  tak  anonymitou  a  dobrovolností  jeho  administrace.  Aplikovaný  pří‐ stup, by měl pro naše účely postačovat, třebaže jsme si vědomi limitů, které to  sebou, zejména v zobecnitelnosti zjištěných výsledků přináší. Bez aktivní spolu‐ práce a ochoty respondentů, kteří se našeho šetření zúčastnili, by nebylo mož‐ né šetření provést. Všem, kteří v něm přijali účast, patří náš dík.   Po vyřazení nekompletních a špatně vyplněných dotazníků bylo do zpracování  výsledků šetření zařazeno 272 respondentů.      

 

46 

Tabulka 3. Respondenti dle pohlaví  Pohlaví 

počet 

% 

Muži 

107 

39 

Ženy 

165 

61 

Celkem  

272 

100 

  Tabulka 4. Respondenti dle věku  Věková kategorie 

počet 

% 

18–28 

128 

47,1 

28–38 

55 

20,6 

38–48 

47 

17,2 

48–58 

33 

12 

58–68 

9 

3,1 

Celkem 

272 

100 

  Ve zkoumaném souboru bylo zastoupeno celkem 11 profesí v následujících čet‐ nostech (viz tabulka 5). Některé profese byly v dalším zpracování dat sloučeny  do jedné kategorie, z důvodu podobnosti pracovní náplně, ale i možnostem sta‐ tistického zpracování. Zařazení souboru studentů se i při zpětném pohledu jeví  jako oprávněné, neboť současní studenti téměř všichni využívají počítač, jak ke  studiu,  v příležitostných pracovních  aktivitách,  komunikaci,  vyhledávání  dat  aj.  Většinou také ergonomickým parametrům,  ale  i  specifikám  práce  s  počítačem  dobře rozumí.           

47 

Tabulka 5. Složení zkoumaného dle profesí respondentů  Profese  

počet 

% 

sekretářky 

52 

19 

studenti 

69 

25 

odborní referenti 

28 

10 

Učitelé 

10 

4 

překladatelé 

5 

2 

psychologové 

8 

3 

dramaturgové, reži‐ séři, produkční 

5 

2 

grafici, DTP 

65 

24 

operátoři 

30 

11 

Celkem 

272 

100 

  1.4.4 Statistické zpracování dat  Ke  statistickému  zpracování  dat  byly  využity  programy  z paketu  Office  Excel  a  Open  Stat.  Při  statistickém  zpracování  výsledků,  vzhledem  k povaze  proměn‐ ných, normality jejich rozložení, byly využity jak parametrické tak i neparamet‐ rické metody. Výsledky však nebyly posuzovány jen dle statistické významnosti,  ale  i  s ohledem  na  věcnou  hladinu  zjištěných  četností  a  vztahů,  jejich  logiky  a  širších souvislostí.  U  kvantitativních  parametrů,  které  slouží  k deskripci  dané  oblasti,  byly  prove‐ deny  výpočty  středních  charakteristik  základního  souboru  i  u  tříděných  pod‐ souborů  dle  anamnestických  dat  i  dle  struktury  třídění  souborů  naznačených  v pracovních  hypotézách.  V blokových  indikátorech:  ergonomická  vybavenost,  pracovní spokojenost a zdravotní obtíže, byla ověřována i reliabilita těchto částí  dotazníku  (Cronbachův  alfa  koeficient).  Vztahy  mezi  soubory  byly  dle  povahy  dat testovány a ověřovány parametricky (Pearsonův korelační koeficient) a fak‐

 

48 

torovou  analýzou.  Nulové  hypotézy  byly  zamítány  a  akceptovány  na  hladině  významnosti p ≤ 0,05 a p ≤ 0,01. Kromě statistické významnosti jsme výsledky  interpretovali i dle posouzení jejich věcného významu, dle empirických kritérií,  které jsou všeobecně v dané oblasti také užívány.  1.4.5 Formát prezentace výsledků  Výsledky práce jsou prezentovány dle dílčích částí dotazníkového šetření, které  poskytuje  deskriptivní  přehled  zjišťovaných  dat,  které  mohou  být  využity  v rozšíření interpretačního rámce globálních výsledků, jejich přehledu. Detailní  data jsou uvedena v tabulkách v příloze.  V druhé části diplomové práce jsou výsledky prezentovány dle vytýčených cílů a  hypotéz  práce  v tabulkách  a  grafech  a  interpretovány  dle  jejich  statistické  a  věcné významnosti.  V práci jsou především prezentovány výsledky celého souboru 272 respondenů,  což odpovídá požadavkům kladeným na aplikaci statistického zpracování i mož‐ nostem  jejich  úměrného  zobecnění.  Jako  spíše  ilustrativní  byly  do  prezentace  výsledků zařazeny soubory sekretářek a grafiků a DTP pracovníků, jako předsta‐ vitelů odlišných profesních skupin, s rozdílnými nároky na práci na počítači. Vý‐ sledky ostatních skupin jsou uloženy v archivu autora.           

 

49 

2. Ergonomické charakteristiky sledovaných počítačových pracovišť 2,0 1,9 1,8

1 - ano; 2 - ne

1,7 1,6

celý soubor sekretářky grafici a DTP

1,5 1,4 1,3 1,2 1,1 1,0 2

4

5

6

7

8

9

ergonomické indikátory

  Obr. 1. Charakteristiky ergonomického vybavení sledovaných počítačových pracovišť (a)  Legenda: 2. Typ obrazovky (1 – LCD, 2 CRT), 4. Používání myši, 5. Ergonomická myš, 6. Podložka  k myši, 7. Ergonomická klávesnice, 8. Podložka pro ruce ke klávesnici, 9. Pracovní židle (ano – ne)  4

3,5

velikost, počet

3

celý soubor sekretářky grafici a DTP

2,5

2

1,5

1 1

3 ergonomické indikátory

  Obr. 2. Charakteristiky ergonomického vybavení sledovaných počítačových pracovišť (b) 

 

50 

Legenda: 1. Velkost obrazovky (1 < 20´´ ‐ 5 > 17´´) 3. počet obrazovek na pracovišti  

Výsledky  rozepsané  v obrázcích  (1,2)  (tabulky  v příloze),  naznačují  nerovno‐ měrnost  ve  vybavení  sledovaných  počítačových  pracovišť.  Zatímco  používání  myší a ergonomických pracovních židlí je již dnes zcela běžné, jiné ergonomické  pomůcky se teprve postupně zavádějí. Například ergonomické myši a přídavné  ergonomické  periferie  ke  klávesnicím  se  postupně  v praxi  uplatňují,  nebo  již  jsou jimi nové typy klávesnic přímo vybaveny.   Tabulka 6. Součet ergonomických indikátorů* v selektovaných souborech respondentů    ∑ Ergo indikátorů 

M 

Variance SD 

Celý soubor N = 272  14.772  4.826 

2.197

Sekretářky N = 52 

15.404  6.755 

2.599

Grafici DTP N = 65 

12.723  3.203 

1.790

* nižší hodnota znamená vždy lepší ergonomické vybavení 

Kvalita vybavení počítačového pracoviště samozřejmě závisí na profesi, kterou  respondenti vykonávají. Lepší ergonomické vybavení mají profesionálové v DTP  studiích  a  grafici.  Tento  vliv  je  patrný  nejvíce  pokud  jde  o  monitory  (velikost,  typ),  méně  již  v klávesnicových  periferiích,  kde  zjištěné  rozdíly  již  nejsou  tak  zřejmé, i když jejich trend zůstává zachován.  Ergonomická část dotazníku byla verifikována z hlediska její reliability. Položky  v dotazníku, ne však ve všech případech vykazovaly normální rozložení dat. Na‐ příklad položka 04 (používání myši), navzdory skutečnosti, že část respondentů  pracuje převážně s NTB, používali myš všichni dotazovaní.  K testování reliability ergonomického vybavení v položkách 01 – 09 a 13 (typ  počítače: desktop či NTB) byl použit „Cronbachův test realiability“ (Alpha Relia‐ bility Estimate for scale TOTAL = 0,53977; S.E. of Measurement = 0.6391), jehož 

 

51 

výsledek lze považovat spíše za hraniční, avšak v rozmanitosti cílení položek i  odlišného typu dílčích škál za pochopitelný.   Do budoucna lze v ergonomickém vybavení očekávat zejména další zkvalitnění  monitorů, zavádění nových technologii, které rovněž přispějí k vyššímu komfor‐ tu pracovníků. Svoji roli sehrává i zdokonalení software ve smyslu, snížení počtu  mechanických operací, automatizovaná kontrola aj.   Před testováním hypotéz práce, jsme v této posuzované kategorii považovali za  potřebné, kromě sumárního indikátorů, vybrat i jednu další proměnnou, která  má  v ergonomickém  posuzování  počítačových  pracovišť  důležitou  roli  a  dobře  respondenty  odlišných  skupin  profesí,  rozlišuje.  Ze  zcela  opačného  hlediska,  musela  být  vyřazena  položka  „používání  myši“,  kterou  používá  100%  respon‐ dentů. Pro identifikaci dobře rozlišující a společné položky, byla provedena ko‐ relační analýza a faktorová analýza, mezi dílčími ergonomickými indikátory.  Tabulka 7. Korelační analýza sledovaných ergonomických činitelů  (celý soubor, N = 272)    E1 Velikost obrazovky  E2 Typ obrazovky  E3 Počet obrazovek  E5 Ergonomická myš  E6 Podložka k myši  E7 Ergonomická klávesnice  E8 Podložka pro ruce klávesnice  E9 Ergonomická židle  E13 Typ počítače  No. of valid cases = 272 

E1  1,000                 

E2  0,066  1,000               

E3  ‐0,207  0,181  1,000             

E5  0,254  0,181  ‐0,082  1,000           

E6  0,285  ‐0,228  0,037  0,198  1,000         

E7  0,266  0,024  0,045  0,041  0,105  1,000       

E8  0,277  ‐0,049  0,052  0,059  0,244  0,456  1,000     

E9  E13  0,255  0,380  ‐0,057  ‐0,119  0,048  ‐0,126  0,225  0,176  0,205  0,167  0,089  0,094  ‐0,053  0,051  1,000  0,354    1,000 

Tabulka 8. Faktorová analýza sledovaných ergonomických činitelů (celý soubor, N = 272)    Faktory  Ergonomické indikátory  1  2  3  4  E9 Ergonomická židle  0,770  ‐0,101  ‐0,028  0,191  E13 Typ počítače  0,673  0,036  ‐0,092  ‐0,245  E1 Velikost obrazovky  0,541  0,447  0,165  ‐0,374  E5 Ergonomická myš  0,539  0,051  0,465  ‐0,104  E6 Podložka k myši  0,511  0,311  ‐0,397  0,178  E8 Podložka pro ruce klávesnice  ‐0,014  0,858  ‐0,084  0,024  E7 Ergonomická klávesnice  0,044  0,787  0,063  0,028 

 

52 

E2 Typ obrazovky  E3 Počet obrazovek 

‐0,079  ‐0,022 

0,023  0,061 

0,897  0,099 

0,155  0,928 

Extraction Method: Principal Component Analysis.   Rotation Method: Varimax with Kaiser Normalization.  A Rotation converged in 6 iterations. 

 

Komponentní matrice ergonomických indikátorů    Komponenty    1  2  3  4  E1  0,210  0,213  0,156  ‐0,283  E2  ‐0,033  0,033  0,722  0,087  E3  0,073  0,040  0,038  0,809  E5  0,287  ‐0,034  0,382  ‐0,059  E6  0,266  0,125  ‐0,328  0,226  E7  ‐0,076  0,490  0,058  0,025  E8  ‐0,118  0,541  ‐0,061  0,022  E9  0,468  ‐0,165  ‐0,033  0,246  E13  0,351  ‐0,066  ‐0,063  ‐0,144  Extraction Method: Principal Component Analysis.    Rotation Method: Varimax with Kaiser Normalization. 

  Na základě provedených analýz i ve výběru sekretářek a grafiků DTP, byla pro  další zpracování výsledků, zejména testování hypotéz přijata položka „ergono‐ mická klávesnice“ (07). 

3. Převládající charakter práce na počítači V naší  studií  byl  převládající  charakter  práce  na  počítači  zjišťován  ve  dvou otázkách;  první  uzavřené,  ve  které  byl  respondentům  nabídnut  obvyklý  okruh převládajících pracovních aktivit na počítači. Respondenti v našem šetře‐ ní nejčastěji volili více možností, dle skutečnosti jak to charakter jejich pracov‐ ních činností vyžaduje. Vyšetřované osoby, za předpokladu, že nabídka v první  otázce byla omezená a neasociovala další, nebo doplňkové oblasti počítačových  aktivit, mohli v další otázce dopsat i další aktivity, které nebyly v první nabídce  zohledněny.   Rozepsaná data na obrázku 3. naznačují odlišné druhy pracovních aktivit, které  testované  osoby v dotazníku zaznamenali. Respondenti  nejčastěji volili kombi‐ nace  konkrétních  aktivit  podle  své  specifické  situace.  V dolní  části  obrázku  je 

 

53 

zřetelné  nakupení  četností,  reprezentující  vyhledávání  informací,  zpracování  grafiky a kombinaci psaní textů s vyhledáváním informací. V horní části obrázku  dominují kombinace více aktivit, z nich nejdominantnější jsou univerzální aktivi‐ ty,  typické  pro  sekretářky,  odborné  referenty,  operátory,  ale  například  i  pro  studenty. 

15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

5

10

15

20

25

30

35

 

Obr. 3. Převažující charakter práce na počítačovém pracovišti (Celý soubor N = 272)  Legenda: 1 – rutinní vkládání textů, 2 – rutinní vkládání čísel, 3 – vyhledávání informací, 4. – zpraco‐ vání grafiky, 5 – kombinace 1,2; 6 –kombinace 1, 3; 7 – kombinace 2,3; 8 – kombinace 2,5; 9 – kom‐ binace 3,4; 10 – kombinace 3,5; 11 – kombinace 4,5; 12 – kombinace 1,2,3; 13 kombinace 1,2,3,4; 14  – kombinace 1,2,3,4,5; 15 – kombinace 2,4,5 

  6,25 37,87

26,47

15,81

 

6,99

6,62

hry administrativa databáze video, foto dokumenty neuvedli

54 

Obr. 4. Jiný druh aktivit při práci s počítačem (Celý soubor N = 272) 

  Z dalších zaregistrovaných aktivit (obr. 4) převládá administrativa a tvorba do‐ kumentů, typická pro práci odborných referentů, práce režisérů, překladatelů,  učitelů  ale  i  studentů  (powerpointové  prezentace).  Počítačové  hry  byly zazna‐ menány u studentů, chápané však jako odreagování po celodenních aktivitách,  ale prováděných spíše večer. V poslední  době  díky  obrázkovému software při‐ bývá aktivit na dotváření a úpravu fotografií, obrázků, stříhání digitálních filmů  aj. Výskyt  těchto aktivit nasvědčují  tomu,  že  počítač  se  stal integrální  součástí  každodenních aktivit člověka, nejen v práci, ale i ve volném čase. 

4. Počet hodin na počítači denně neodpověděli 12 11 10

hodin

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

%

  Obr. 5. Počet hodin u počítače denně (Celý soubor N = 272)          Tabulka 9. Počet hodin u počítače denně ve vybraných souborech respondentů 

 

55 

Počet hodin u počítače MEAN 

Variance SD 

Celý soubor N = 272 

5,463  6,058 

2,461

Sekretářky N = 52 

4,615  2,281 

1,510

Grafici DTP N = 65 

7,954  2,420 

1,556

  Výsledky na obrázku 5 a v tabulce 9 dokumentují signifikantní rozdíly mezi re‐ spondenty. Počet hodin přímé práce na počítači je u sekretářek téměř dvakrát  nižší,  než  u  grafiků  a  pracovníků  DTP  studií.  Zatímco  tato  skupina  pracovníků  tráví na počítači celou pracovní směnu, pracovní náplň sekretářek je pestřejší a  umožňuje  psychické  přeladění  a  odreagování  jinou  aktivitou  (viz  obrázky  3,4).  Zmíněná skutečnost může samozřejmě ovlivňovat i další sledované parametry,  pracovní spokojenost a manifestaci bolestí respondentů.  

5. Možnosti a využívání participativní adaptace počítačového praco‐ viště   V naší studii byly ke zmíněné oblasti zaměřeny tři otázky, diagnostikující zvlášť  možnost  ergonomického  přizpůsobení  pracoviště  (položka  14a)  a  zvlášť  využí‐ vání této možnosti (položka 14b) a příklady přizpůsobení (14c). 

 

56 

50 45 40 35

%

30 25 20 15 10 5 0 ano úplně

částečně

ne

nevím

neodpověděli

škála

  Obr. 6. Možnosti ergonomické adaptace počítačového pracoviště  (Celý soubor N = 272)    18,38

0,74 41,92 ano ne nevím neodpověděli

38,97

 

Obr. 7. Využívání možnosti přizpůsobení počítačového pracoviště    regulace židle, nábytku a HW

0,74

úprava vzdáleností pro manipulaci s částmi HW nábytková sestava, doplňky

18,01 10,66

50,37 11,03

4,78 4,41

volba místa notebook přenesení práce domů nevyužívám neodpověděli

Obr. 8. Příklady přizpůsobení počítačového pracoviště (Celý soubor N = 272)     

 

57 

Testování reliability této části dotazníku (položky 14a a 14b) přineslo užitečné  informace, potvrzující oprávněnost obsahu zvolených otázky i využití navržené  škály. Uplatnit by se zde měla i výše zmíněná poznámka o nestejnorodé kvalifi‐ kaci respondentů pokud jde o posouzení ergonomických indikátorů.   RELIABILITY ESTIMATES (14a, 14b) TYPE OF ESTIMATE VALUE Unadjusted total reliability 0.717 Unadjusted item reliabiity 0.559 Adjusted total (Cronbach) 0.725 Adjusted item reliability 0.569

Kromě posouzení možnosti úpravy pracoviště a její využívání, nás samozřejmě  zajímalo, jak si respondenti své pracoviště konkrétně ergonomicky přizpůsobují.  Příklady na obrázku 8 (položka 14c) potvrzují náš již výše zmíněný předpoklad,  že  respondenti  mohou  posoudit  jen  zjevné,  robustní  příklady  ergonomie,  funkční prvky, více pro efektivitu práce významnější, posoudit většinou neumí.  Odpovědi  na  uvedené  otázky  se  lišily  u  jednotlivých  souborů,  vybraných  ke  srovnání. Příklady této odlišnosti jsou rozepsány v následující tabulce.  Tabulka  10.  Možnosti  a  využití  participativní  adaptace  počítačového  pracoviště  v selek‐ tovaných souborech    

Celý soubor  Sekretářky  Grafici DTP  N = 272  N = 52  N = 65  Proměnné:  MEAN  SD  MEAN SD  MEAN SD  Možnosti přizpůsobení   1.941  1.088 2.385  1.223 2.046  1.178  Využití možnosti  1.779  0.765 1.750  0.738 1.862  0.768 

Zdánlivě  překvapivým  zjištěním  bylo,  že  grafici  a  DTP  pracovníci  oceňují  mož‐ nosti  ergonomického  přizpůsobení  jako  jen  spíše  částečné.  Vyplývá  ovšem  z podstatně  vyššího  standardu  aktuálního  ergonomického  vybavení,  než  mají  sekretářkám  a  ostatní  respondenti  v našem  výběru  (viz  tabulka  4.).  Rozdíly  ve  využívání  nabízených  možností  k participativní  ergonomii  jsou  nesignifikantní.  Hlavní důvody, proč tomu tak je jsme již zmínili výše. 

 

58 

6. Kreativita v práci s počítačem 45 40 35 30 %

25 20 15 10 5 0 Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne

Nevím

škála

Obr. 9. Kreativita v práci s počítačem (celý soubor, N = 272) 

Zajímavá  a  tvořivá  činnost,  včetně  pracovních  činností  na  počítačích,  je  feno‐ ménem s přímými i nepřímými důsledky do oblasti spokojenosti s prací i mani‐ festace zdravotních obtíží atd.   Respondenti, jak vyplývá z obrázku, hodnotili kreativitu své pracovní činnosti na  pětistupňové škále: od rozhodného souhlasu k rozhodnému nesouhlasu. Po na‐ šich dřívějších zkušenostech, že ne ve všech případech jsou respondenti sto po‐ soudit kreativitu, byla přidána i pátá kategorie „nevím“, nebo i nezaznamenaná  odpověď.  Tabulka 11. Kreativita v práci s počítačem v selektovaných souborech respondentů     Práce kreativní  MEAN  Variance SD  2.577  1.780  1.334 Celý soubor  2.269  0.318  0.564 Sekretářky   1.569  0.530  0.728 Grafici DTP 

  Výsledky,  jak  jsme  předpokládali,  dokumentují,  že  grafici  a  pracovníci  v DTP  studiích,  hodnotí  svoji  pracovní  činnost  převážně  jako  kreativní,  signifikantně  zřetelněji, než sekretářky a ostatní respondenti ve zkoumaných profesích. 

 

59 

rozmanitost prezentace 23,53

invence, relační vztahy

33,09

volná časová a obsahová organizace tvořivost překladu tvorba přednášek, výzkum 14,34

2,94 0,74 5,15

kontakt s lidmi svoboda volby

2,57

6,25 5,51

5,88

umělecká (režijní, dramatická) tvorba neodpověděli

  Obr.10. Specifičnost kreativity v práci na počítačích (celý soubor, N=272) 

Představy  o  kritériích  kreativity  při  práci  počítačem  mohou  být  rovněž  velmi  odlišné.  Obrázek  10  dokumentuje  výpovědi  respondentů,  tak  jak  na  ně  v otevřeně položené otázce odpověděli. 

  7. Pracovní spokojenost Výsledky ověřování reliability této části dotazníku „Cronbachovým testem rea‐ liability“  (položky  15  –  30,  viz  příloha)  na  souboru  našich  respondentů  doku‐ mentují dobrou spolehlivost jeho konstrukce i zjištěných dat.  RELIABILITY ESTIMATES: TYPE OF ESTIMATE Unadjusted total reliability Unadjusted item reliabiity Adjusted total (Cronbach) Adjusted item reliability

VALUE 0.932 0.493 0.946 0.558

  Nicméně věcná i statistická analýza výsledků, ale i literatura (Herzberg, Maixner  &  Snyderman,  1967)  naznačují,  že  pracovní  spokojenost  obsahuje  dva  odlišné  faktory: spokojenost s vlastní prací a se sociálně‐ekonomickými podmínkami, za   

60 

kterých  práce  probíhá  (plat,  možnosti  jeho  zvýšení  atd.).  Výsledky  provedené  faktorové  analýzy  tyto  předpoklady  potvrdily.  Rozdělili  jsme  proto  pracovní  spokojenost do následujících dvou oblastí.  Tabulka 12. Faktorová analýza položek spokojenosti s prací (Varimax Rotated Loadings)     

Položka   Využití schopností  Vztahy na pracovišti  Délka práce, směny  Nadřízený  Organizace práce  Vybavenost  Namáhavost 

F1  0.817  0.817  0.871  0.808  0.750  0.580  0.893 

F2  0.283  0.317  0.174  0.272  0.354  0.474  0.253 

Položka   Péče zaměstnavatele  Jistota místa  Uspokojení z práce  Plat  Pracovní postup  Možnost zvýšení platu Zajímavost práce 

F1  0.569  0.704  0.760  0.236  0.203  0.236  0.389 

F2  0.454  0.484  0.270  0.823  0.779  0.684  0.805 

Adjusted total (Cronbach) Adjusted item reliability

0,946 0,558

F2 RELIABILITY ESTIMATES TYPE OF ESTIMATE Unadjusted total reliability Unadjusted item reliabiity Adjusted total (Cronbach) Adjusted item reliability 0.

F1 RELIABILITY ESTIMATES TYPE OF ESTIMATE Unadjusted total reliability Unadjusted item reliabiity

VALUE 0,932 0,493

VALUE 0,797 0,496 0,845 0,576

Zajímavost práce Možnost zvýšení platu Pracovní postup Plat Uspokojení z práce Jistota místa Péče zaměstnavatele Namáhavost Vybavenost Organizace práce Nadřízený Délka práce, směny Vztahy na pracovišti Využití schopností 1

1,5

spokojenost

2

2,5

3

3,5

4

4,5

nespokojenost

Obr. 11. Spokojenost s prací na počítačovém pracovišti (Celý soubor N = 272) 

 

61 

 

První faktor spokojenosti, vzhledem k nejvyšším zátěžím dílčích položek: využití  schopností, vztahy na pracovišti, délka směny, nadřízený, organizace práce, dél‐ ka  práce,  směny,  vybavenost  pracoviště,  namáhavost,  péče  zaměstnavatele,  jistota místa, uspokojení z práce lze označit jako spokojenost  orientovanou na  úkol (task orientaci), ve které zaujatost pro práci vyplývá z ní samotné.  Druhý  faktor  spokojenosti  je  sycen  položkami:  plat,  pracovní  postup  možnost  zvýšení platu, zajímavost práce, které odrážejí spíše ego orientaci, na  pracovní  benefity a výhody. Obvykle je tato orientace hodnocena jako méně perspektiv‐ ní, z hlediska dlouhodobé efektivity práce. 

Zajímavost práce Možnost zvýšení platu Pracovní postup

kategorie spokojenosti

Plat Uspokojení z práce Jistota místa Péče zaměstnavatele

Grafici DTP Sekretářky Celý soubor

Namáhavost Vybavenost Organizace práce Nadřízený Délka práce, směny Vztahy na pracovišti Využití schopností

1

1,5

2

2,5

3

3,5

4

4,5

škála hodnocení

Obr. 12. Spokojenost s prací na počítačovém pracovišti ve vybraných souborech respondentů  (1 – velmi spokojen, 2 – spíše spokojen, 3 – ani spokojen ani nespokojen, 4 – spíše nespokojen, 5 –  nespokojen) 

  Analýza výsledků na obrázku dokumentuje v případě celého zkoumaného sou‐ boru rozdílnou spokojenost respondentů v dílčích položkách dotazníku. Zajíma‐ vost práce, uspokojení z práce, péče zaměstnavatele, vztahy na pracovišti, patří   

62 

k těm,  se  kterými  jsou  respondenti  nejvíce  spokojeni.  Naproti  tomu  zvýšená  nespokojenost  je  spojena  s položkami:  možnosti  zvýšení  platu,  pracovním  po‐ stupem, platem a jistotou, respektive nejistotou pracovního místa.  Srovnání  selektovaných  souborů  respondentů  dokumentují,  že  v  kategoriích:  uspokojení z práce, péče zaměstnavatele, vybavenost, organizace práce  a spo‐ kojenosti s nadřízeným, jsou sekretářky i když nepatrně, přece jen více spokoje‐ ny, než grafici a DTP pracovníci. V ostatních položkách jsou grafici jasně spoko‐ jenější. Signifikantně zejména v položkách: zajímavost práce, plat, možnosti je‐ ho zvýšení a pracovní postup. 

  8. Zdravotní obtíže Intenzivní, ale zejména monotónní a málo zajímavá práce, ke které patří někte‐ ré druhy práce na počítači, přináší psychický diskomfort, časem i výskyt určitých  bolestivých stavů.   V naší studii jsme zjišťovali jak manifestaci těchto bolestivých stavů, tak i jejich  trvání, pokud byly našimi respondenty zaznamenány. Do hodnocení těchto ob‐ tíží do značné míry intervenuje věk respondentů, ale samozřejmě i doba, kterou  respondenti denně tráví při  práci s počítačem, celková doba zaměstnání spoje‐ ná  s prací  na  počítači  aj.,  ale  také  interindividuální  rozdíly  mezi  respondenty,  jejich odolnost vůči monotonii, ale i vlastní zdravotní status.   Reliabilita  obou  sledovaných  aspektů  byla  hodnocena  Cronbachovým  testem  reliability, v obou případech potvrzující dostatečnou spolehlivost této části do‐ tazníku. 

 

63 

Celková únava Otoky nohou Bolesti nohou Bolesti rukou Bolesti v kříži grafici, DTP

Bolesti zad

sekretářky celý soubor

Bolesti šíje Neostré vidění, Skvrny před očima Pálení, slzení očí Bolesti hlavy 1,00

1,50

vůbec

2,00

2,50

občas

3,00 každý den

 

Obr. 13. Výskyt bolestí ve vybraných souborech respondentů 

  Výskyt bolestí RELIABILITY ESTIMATES TYPE OF ESTIMATE Adjusted total (Cronbach)

Trvání bolestí RELIABILITY ESTIMATES VALUE 0,637

TYPE OF ESTIMATE Adjusted total (Cronbach)

VALUE 0,720

  Na obrázku 13 je znázorněn výskyt  bolestí jak u celého souboru, tak i u  odliš‐ ných profesí. Manifestaci výskytu bolesti souvisí i s věkem respondentů. Slzení,  pálení očí, celková únava, bolesti páteře, ale zejména otoky nohou, jsou zvláště  typické u sekretářek, u kterých byl identifikován vyšší věkový průměr. Ve výbě‐ rovém souboru grafiků a DTP pracovníků sehrává významnou roli zejména po‐ čet  hodin  strávených  u  počítače,  projevující  se  ve  častější  manifestaci  bolestí  šíje (poloha hlavy), ale i bolesti nohou, způsobené dlouhým sezením. 

 

64 

Celková tělesná únava Otoky nohou Bolesti nohou Bolesti rukou Bolesti v kříži grafici + DTP sekretářky celý soubor

Bolesti zad Bolesti šíje Neostré vidění Skvrny před očima Pálení, slzení očí Bolesti hlavy 1 bolesti mizí: ihned po práci

1,5

2 až večer

2,5

3

3,5

po vyspání

4

škála

po dni volna

 

Obr. 14. Trvání bolestí ve vybraných souborech respondentů 

V případě trvání bolestí, jsme v registrovaných odpovědích respondentů napří‐ klad vůbec nezaznamenali: skvrny před očima, bolesti rukou, které proto nejsou  na obrázku zachyceny. Rovněž tak i u ostatních manifestovaných bolestí pozo‐ rujeme jejich rychlou regeneraci (bolesti nohou, neostré vidění). Nejdéle přetr‐ vávají symptomy spojené s celkovou únavou, otoky nohou, dále s bolestmi pá‐ teře (šíje, záda, bederní oblast). Nejčastěji byly zmíněné bolesti identifikovány u  sekretářek, déletrvající bolesti šíje a hlavy byly registrovány u grafiků a DTP pra‐ covníků. O příčinách jsme již referovali výše.  Před testováním hypotéz, ve kterých jak manifestace bolestí, tak i jejich trvání  mají významnou roli, jsme chtěli kromě sumárních proměnných výskytu a trvání  zařadit i selektované singlové proměnné, které byly identifikovány jako společ‐ né, nejen v celkovém souboru, ale i v dalších selektovaných souborech, zejmé‐ na  grafiků  a  sekretářek,  které  byly  vzájemně  srovnávány.  Obdobně  jako  v případě  ergonomických  indikátorů  a  spokojenosti  v práci  byla  u  zdravotních 

 

65 

obtíží  provedena  korelační  a  faktorová  analýza.  Jak  položek  manifestace  zdra‐ votních obtíží, tak i jejich trvání.  Tabulka 13. Korelační analýza proměnných výskytu zdravotních obtíží (N = 272)    31a  32a  33a  31a  1.000  ,432  ,301  32a    1.000  ,201  33a      1.000  34a        35a        36a        37a        38a        39a        40a        41a        No. of valid cases = 272 

34a  ,434  ,083  ,444  1.000               

35a  ,524  ,290  ,308  ,237  1.000             

36a  ,270  ,265  ,486  ,280  ,401  1.000           

37a  ,289  ,220  ,347  ,361  ,411  ,346  1.000         

38a  ,423  ,376  ,354  ,303  ,301  ,226  ,168  1.000       

39a  ,393  ,243  ,260  ,143  ,408  ,280  ,568  ,355  1.000     

40a  ,296  ,533  ,206  ‐,073  ,388  ,282  ,354  ,195  ,385  1.000   

41a  ,377  ,293  ,126  ,145  ,197  ,208  ,174  ,076  ,255  ,276  1.000 

Legenda (společná i pro tabulku 14): 31a. Bolesti hlavy, 32a. Bolest, pálení, slzení očí, 33a. Skvrny  před očima, 34a. Neostré vidění, 35a. Bolesti šíje, 36a. Bolesti zad, 37a. Bolesti v kříži, 38a. Bolesti  rukou, 39a. Bolesti nohou, 40a. Otoky nohou, 41a. Celková tělesná únava. 

      Tabulka 14. Faktorová analýza proměnných výskytu zdravotních obtíží (N = 272)        B37a  B39a  B35a  B36a  B32a  B40a  B31a  B41a  B34a  B33a  B38a 

1  0,839157  0,697968  0,562476  0,549471  0,116472  0,515751  0,20003  0,12597  0,183344  0,511943  0,062528 

Faktory  2  0,021837  0,284137  0,337417  0,145327  0,824491  0,635624  0,570746  0,55771  ‐0,08471  0,037909  0,433411 

3  0,162791  0,071401  0,284197  0,299109  0,083723  ‐0,22331  0,569262  0,085672  0,840966  0,628526  0,577331 

Extraction Method: Principal Component Analysis.    Rotation Method: Varimax with Kaiser Normalization.  a  Rotation converged in 8 iterations.   

Na základě výsledků obou analýz, ale i věcného posouzení, byla pro další zpra‐ cování při testování hypotéz vybrána položka 37a – bolesti v kříži.   

66 

Obdobným  způsobem  byla  identifikována  i  společně  reprezentující  položka  v bloku zdravotních obtíží, ve vztahu k jejich trvání: 40b.  Tabulka 15. Korelační analýza proměnných trvání zdravotních obtíží (N = 272)      31b  32b  33b  34b  35b  36b  37b  38b  39b  40b  41b 

31b  1.000                     

32b  ,377  1.000                   

33b  ,327  ,304  1.000                 

34b  ,339  ,375  ,561  1.000               

35b  ,428  ,326  ,488  ,305  1.000             

36b  ,221  ,468  ,499  ,356  ,426  1.000           

37b  ,402  ,584  ,465  ,429  ,565  ,596  1.000         

38b  ,397  ,353  ,829  ,549  ,481  ,381  ,452  1.000       

39b  ,339  ,345  ,637  ,341  ,666  ,471  ,689  ,626  1.000     

40b  ,202‐  ,411  ,373  ,131  ,499‐  ,541  ,508  ,274  ,461  1.000   

41b  ,190  ,113  ,045  ,198  ,059  ,218  ,023  ,062  ,007  ,099  1.000 

  Legenda: 31b. Bolesti hlavy, 32b. Bolest, pálení, slzení očí, 33b. Skvrny před očima, 34b. Neostré  vidění, 35b. Bolesti šíje, 36a. Bolesti zad, 37a. Bolesti v kříži, 38a. Bolesti rukou, 39a. Bolesti nohou,  40a. Otoky nohou, 41a. Celková tělesná únava. 

  Tabulka 16. Faktorová analýza položek trvání zdravotních obtíží (N = 272)      B40B  B37B  B36B  B32B  B35B  B39B  B38B  B33B  B34B  B41B  B31B 

1  0,838024  0,764548  0,744741  0,642845  0,620901  0,598235  0,246437  0,321382  0,141914  0,141328  0,275955 

Faktory  2  0,003376  0,348458  0,279499  0,24268  0,35615  0,509474  0,862544  0,820244  0,799617  0,146083  0,411138 

3  0,001388  0,138177  ‐0,21344  ‐0,04785  0,359814  0,238042  0,110725  0,067996  ‐0,16407  ‐0,86994  0,524468 

 

       

67 

                          9. Sportovní a jiné relaxační aktivity ve volném čase

 

68 

Žádný sport volejbal Vodní sporty Tenis Strečink Stolní tenis Squash Sportovní hry Rotoped Procházky Posilování Plavání Nohejbal Lyžování Judo Jogging Jóga Hokej Fotbal Florbal Domácí cvičení Cyklistika Cvičení Basketbal Atletika Aerobik

0

2

4

6

8

10

12

%

14

16

18

 

Obr. 15. Sporty provozované ve volném čase (Celý soubor, N = 272) 

Jednostrannou zátěž, senzorickou či motorickou, lze vědomě kompenzovat vý‐ běrem vhodných aktivit; pohybových, či nepohybových, kulturních, pasivních i  aktivních,  relaxačních.  Jejich  výběr  se  často  řídí  možnostmi  lidí,  jejich  věkem,  sociálním zázemím, dlouhodobými zájmy aj. Rozhodně však není veden jenom  kompenzačními  aspekty,  jako  jednoznačná  reakce  na  převládající  zatížení 

 

69 

z práce. Při pravidelném provádění a se správnou velikostí zátěže, odpovídající  zdravotnímu statusu, může mít příznivé zdravotně preventivní účinky.   9% 14%

37%

Každý den Jednou týdně Jednou měsíčně vůbec

40%

 

Obr. 16. Frekvence sportování ve volném čase (Celý soubor, N = 272) 

Zpívání Výlety do přírody Vodní procedury Vaření Turistika Televize Společenský život Přátelé Procházky se psem Práce na zahradě Poslech hudby Počítačové hry Péče o zvíře Párty, večírky Partnerské vztahy Návštěvy Myslivost Masáže Malování Kontakt s přáteli Koncerty Fotografování Divadla, kina Četba 0

2

4

6

8

10

12

14

%

 

Obr. 17. Jiné relaxační aktivity provozované ve volném čase 

Respondenti v otevřené otázce, sami zapisovali své aktivity. Jejich výběr odpo‐ vídá i jiným sociologickým šetřením (např. Šamanová, 2005). Účast responden‐ tů  v těchto  aktivitách  většinou  koresponduje  s věkem,  dlouhodobými  zájmy,  rodinou, přáteli a celkovým životním stylem.   

70 

10. Výsledky šetření ve vztahu k  hypotézám práce Identifikace proměnných pro testování hypotéz  Testování  vytýčených  hypotéz  vyžaduje  definovat  ty  proměnné  v  dotazníku,  které budou při přijímání, či zamítání hypotéz relevantní. Výběr proměnných za  tímto účelem byl sestaven jak z jednotlivých položek dotazníků, tak i ze souhrn‐ ných  dat  ze  skupiny  proměnných,  které  integrují  více,  obsahově  ale  stejných  položek dohromady (viz výše).  Tabulka 17. Identifikované proměnné v testování hypotéz  Identifikované proměnné  pohlaví  Věk respondentů  ergonomická klávesnice  zátěž v hodinách   možnost ergonomické úpravy pracoviště  využívání možností ergonomické adaptace  kreativita pracovních činností  bolesti v kříži  otoky nohou trvání  sport ve volném čase  relaxační aktivity ve volném čase  souhrn ergonomického vybavení  souhrn výskytu manifestovaných bolestí  souhrn trvání manifestovaných bolestí  Souhrn spokojenosti – pracovní podmínky  Souhrn spokojenosti – sociálně‐ekonomické aspekty

položky dotazníku  číslo proměnné      7  11  14a  14b  16a  37a  40b  42a  43b  44  46  47  48  49 

  10.1 Testování hypotézy 1  H1 – Možnost aktivního přizpůsobení pracoviště, směřuje „instinktivně“ k vyšší  kvalitě jeho ergonomického uspořádání.  Pracovník,  který  má  možnost  si  svoje  pracoviště  sám  „sestavit“  a  později  v provozu si jej i nadále přizpůsobovat „instinktivně“ směřuje k ergonomickému 

 

71 

uspořádání  svého  pracovního  místa,  vyhovujícímu  jeho  specifickým  požadav‐ kům a následně k nižší manifestaci zdravotních obtíží.   H01 – Nebudou zjištěny signifikantní vztahy mezi  možností i jejím využíváním  v  ergonomickém  uspořádání  počítačových  pracovišť  (ergonomické  parametry)  a  kvalitou  jejich  ergonomického  vybavení.  Rovněž  tak  nepředpokládáme  signifi‐ kantní  závislost  mezi  ergonomickým  uspořádáním  počítačového  pracoviště  a  manifestací zdravotních obtíží.  Nezávisle proměnnou bude možnost a její využívání v modifikaci počítačového  pracoviště, závislými proměnnými pak kvalita aktuálního ergonomického vyba‐ vení počítačových pracovišť, manifestace a trvání zdravotních obtíží.  Hypotéza H01  bude zamítnuta, pokud budou zjištěny statisticky významné vzta‐ hy  mezi  nastavením  ergonomických  parametrů  na  počítačovém  pracovišti  v závislosti  na  možnostech,  které  pracovníci  k tomu  mají  a  manifestací  jejich  zdravotních obtíží.  Hypotézu H01jsme testovali pomocí korelační analýzy mezi zmíněnými proměn‐ nými.  V úvahu  byla  brána  jak  těsnost  zjištěných  vztahů,  nejen  statistická, ale  i  posouzení její věcné závislostí.   Možnost  přizpůsobit  si  své  počítačové  pracoviště  deklaruje  jako  úplnou  44%  respondentů,  částečnou  32%.  Obdobně,  pokud  jde  o  praktické  využívání  této  možnosti, pak 42% ji využívá úplně a 39% jen částečně. Uvedené možnosti jsou  však  značně  ovlivněny  aktuální  kvalitou  ergonomického  vybavení.  Pracoviště  lépe ergonomicky vybavená, mají tyto možnosti omezené, například velmi mo‐ derní hardware, software aj., nelze aktuálně zlepšovat.   Jak vyplývá z dat v tabulce 18, mezi možností uspořádat si své počítačové pra‐ coviště  a  využíváním  této  možnosti  byl  zjištěn  signifikantní  pozitivní  vztah  (r=0,599 pro  celý soubor;  0,666  pro  sekretářky;  0,  754  pro  grafiky  a  DTP).  Vý‐  

72 

sledky  lze  interpretovat  tak,  že  ti  pracovníci,  kteří  mají  možnost  upravovat  si  své pracoviště, také této možnosti využívají.  Tabulka  18.  Vztahy  mezi  možností  a  využíváním  úpravy  počítačového  pracoviště  a  dalším  sledovaným proměnným*  

  skupina/položky   pohlaví  věk  16a  37a  40b  42a  44  46  47  48  49  Celý soubor 14a  ,175  ,422  ‐  ,296 ,440 ,170 ‐  ,290 ,264  ‐,173  ‐                        14b  ,280  ,280 ‐  ‐  ‐  ‐  ‐  ‐  ,233  ,185 ‐  ,406  ,702  ,409  ‐  Sekretářky 14a  ‐  ‐    ‐  ‐  ,744  ,688  ,348  ,242  ,438  ,232  ,409  ,602  ,569                      14b  ‐  ‐  ‐    ,254  ‐  ‐  ,395 Grafici DTP 14a  ‐  ‐  ‐  ‐  ‐  ‐  ‐                       14b  ‐  ‐  ‐  ‐  ‐  ‐  ,310 ‐  ‐  ‐  ‐  *korelační matrice všech vzájemných závislostí je uvedena v příloze  Legenda: 14a. Možnost ergonomického přizpůsobení pracoviště, 14b. Využívání možností přizpůso‐ beni, 16a. Kreativnost práce, 37a. Bolesti v kříži, 40b. Otoky nohou, 44. aktuální ergonomické vyba‐ venost počítačového pracoviště, 46. Sumární manifestace výskytu zdravotních obtíží, 47. trvání zdra‐ votních obtíží, 48. spokojenost s pracovištěm, 49. spokojenost s materiálními podmínkami (plat, kari‐ éra) 

 

Vztahy k dalším sledovaným parametrům, prezentovaným v tabulce, lze objas‐ nit  tak,  že  zvyšující  se  možnost  ergonomické  úpravy  svého  pracoviště  (14a)  a  využívání  této  možnosti  (14b),  se  příznivě  projevuje  v nižší  manifestaci  a  krat‐ ším  trvání  zdravotních  obtíží  (37a,  40b,  46,  47);  zvláště  pak  u  pracovníků  s kreativní  povahou  práce  (16a)  a  mladších  respondentů  mužského  pohlaví,  které  lze  vzhledem  k testované  hypotéze  H01považovat  za  mediátory  hlavních  interpretovaných vztahů.   Statistická data jsou podporována i věcnými argumenty, které vyplývají z logiky  testovaných  vztahů  i  jejich  potvrzením  v  praktických  podmínkách.  Mladší  re‐ spondenti,  zejména  muži,  jsou  v   otázkách  zásahů  do  pracoviště  obvykle  radi‐ kálnější a liberálnější než ženy a starší pracovníci. Vliv možnosti a její využití na  zlepšení ergonomie pracoviště (44), spíše subjektivní, než objektivní, byl proká‐ zán pouze v souboru grafiků a DTP pracovníků. Využívání možnosti upravovat si  své  pracoviště,  nikoliv  jen  samotná  možnost,  přispívá  k vyšší  spokojenosti  s podmínkami práce (48) částečně i ke spokojenosti z materiálního profitu (49).   

73 

Obdobné závislosti byly zjištěny i v dalších sledovaných souborech, významněji  u sekretářek, než u grafiků a DTP odborníky. Je to pochopitelné, neboť grafici,  již z povahy jejich vlastní práce, mají svá počítačová pracoviště vybavena lépe,  než ostatní respondenti. Tabelované výsledky jsou dokumentovány v tabulce 4.   Na základě výše uvedených zjištění Hypotézu H01  zamítáme, přijímáme hypoté‐ zu  alternativní  a  konstatujeme,  že  možnost  a  její  praktické  využívání  v ergonomické  adaptaci  počítačového  pracoviště  ovlivňuje  kvalitu  jejího  vyba‐ vení v profesích na něm závislým (grafici. DTP studia) a má pozitivní vliv na spo‐ kojenost  pracovníků,  manifestaci  a  trvání  jejich   zdravotních  obtíží,  které  by  mohly být připsány na vrub práci na počítači. Diferencovaně se tento vliv proje‐ vuje dle kreativity převládající pracovní činnosti, věku a pohlaví respondentů.   10.2 Testování hypotézy 2  H2  –  Kreativní  povaha  pracovních  činností,  operací  na  PC  kompenzuje  nedo‐ statky  v jeho  ergonomickém  vybavení  a  percepcí  zdravotních  (tělesných  i  psy‐ chických) obtíží.  Zajímalo nás, zdali práce, kterou zaměstnanec vykonává, má kreativní povahu,  vyžaduje  jeho  aktivní  účast,  je  pro  něj  zároveň  i  zábavná.  Takový  pracovník  je  pak  povznesen  nad  eventuálně  nevhodným  uspořádáním  svého  pracoviště  i  jeho  ne  zcela  ergonomicky  vhodným  vybavením.  Vznikající,  nebo  již  rozvinuté  problémy spadající zejména do oblasti tělesného i psychického zdraví, pak ne‐ vnímá zvláště intenzivně, nebo je nepřipisuje na vrub své práci.  Nezávisle  proměnnou  v testování  hypotézy  H2,  respektive  H02  byly  parametry  kreativity  v  pracovní  činnosti,  závislou  pak  subjektivní  hodnocení  tělesných  a  psychických obtíží spojených s pracovní činností. 

 

74 

H02  –  Nebudou  zjištěny  signifikantní  vztahy  mezi  kreativním  charakterem  pra‐ covních  činností  na  PC  a  manifestací  (výskytem  i  trváním)  zdravotních  obtíží,  tělesných i psychických.  Hypotéza  H02  bude  zamítnuta,  pokud  se  neprokáže  závislost  (závislosti)  mezi  kreativitou pracovní činnosti, množstvím, hloubkou a časovým výskytem těles‐ ných a psychických zdravotních obtíží.  Tabulka  19.  Vztahy  mezi  kreativitou  pracovní  činnosti  (16a)  a  manifestovanými  indikátory  zdravotních obtíží respondentů* 

  Proměnné   věk  07  11  14a  14b  37a  40b  42a  43b  44  46  47  48  49  Celý soubor  ‐,16  0,185  ‐,23  ‐  0,28  ‐,18    ‐,27  ,257  ,253  ‐  ‐  ,655  ,527  Sekretářky  ,401  ‐  ,722  ‐  ,348  ,288    ‐  ‐  ‐  ‐  ,442  ,467  ,653  Grafici DTP  ,289  ‐      ,265      ‐  ,361  ,448         

*korelační matrice všech vzájemných závislostí je uvedena v příloze  Legenda: 07 – ergonomická klávesnice, 11. počet hodin u počítače denně, 14a. Možnost ergonomic‐ kého přizpůsobení pracoviště, 14b. Využívání možností přizpůsobeni, 37a. Bolesti v kříži, 40b. Otoky  nohou, 44. aktuální ergonomické vybavenost počítačového pracoviště, 46. Sumární manifestace vý‐ skytu zdravotních obtíží, 47. trvání zdravotních obtíží, 48. spokojenost s pracovištěm, 49. spokojenost  s materiálními podmínkami (plat, kariéra) 

nevím

rozhodně ne

spíše ne

grafici DTP sekretářky celý soubor

spíše ano

rozhodně ano 0

10

20

30

40 %

50

60

70

 

Obr. 18. Distribuce v hodnocení kreativity v selektovaných soborech respondentů 

 

 

75 

Dříve, než přistoupíme k interpretaci závislostí rozepsaných v korelační matrici,  v tabulce 19, je třeba znovu připomenout, že hodnocení kreativity prováděných  pracovních  činnosti  se  ve  sledovaných  skupinách  respondentů,  jak  v obsahu  i  formách činností odlišuje.   Testovaná závislost mezi hodnocením kreativity (16a) a nižší úrovní manifestací  výskytu a kratším trváním zdravotních problémů, nebyla v daném případě u ce‐ lého  souboru  respondentů  zcela  potvrzena.  Naopak  v celém  souboru  respon‐ dentů a u grafiků byla identifikována negativní závislosti mezi kreativitou a bo‐ lestmi v kříži (37a) Tento nález koresponduje se zjištěním, že respondenti, kteří  označili svoji práci za kreativní, pracují na počítačích déle (11), jsou spíše starší,  nesportují  (42a)  a  mají  ergonomicky  lépe  vybavené  své  pracoviště  (07,  44).  Vztahy  mezi  kreativitou  pracovní  činnosti  ke  kumulovaným  indikátorům  zdra‐ votních obtíží (46, 47) u celého souboru potvrzeny nebyly, pouze u sekretářek u  trvání obtíží (47). V tomto aspektu lze hypotézu H2 potvrdit jen částečně.   Navzdory  k výše  zmíněným  skutečnostem  byla  u  kreativních  pracovníků,  s  vý‐ jimkou grafiků, potvrzena spokojenost (48, 49) na vysoké hladině významnosti.  V tomto  případě  lze  potvrdit  náš  předpoklad,  že  navzdory  manifestovaným  zdravotním obtížím, se tato skutečnost významně neprojevuje v obou faktorech  pracovní  spokojenosti.  Kreativní  pracovníci,  rovněž  více  využívají  možnosti  k  ergonomickému přizpůsobení svého pracoviště (14b).   V  souboru  sekretářek  byla  některá  zjištění  v obdobném  trendu  (spokojenost).  Sekretářky,  které  považují  svoji  práci  za  kreativní,  manifestují  i  méně  zdravot‐ ních  obtíží  (37a),  respektive  jejich  trvání  (47).  Pracují  však  signifikantně  kratší  dobu na počítači a jsou  mladšího  věku,  což  odpovídá  profilu  spokojené  sekre‐ tářky. 

 

76 

Výše  uvedená  zjištění  i  jejich  širší  zázemí  nás  opravňují  přijmout  alternativní  hypotézu H2, že kreativní povaha pracovních činností, operací na PC kompen‐ zuje nedostatky, zejména ve vnímání zdravotních (tělesných i psychických) ob‐ tíží. Jak se zdá, ani delší doba práce na počítači, pokud je kreativní, vede sice ke  zvýšené manifestaci výskytu a trvání zdravotních obtíží, avšak neprojevuje se v  indikátorech pracovní spokojenosti. Kreativní povaha práce skutečně překlenu‐ je jak vyšší tělesnou zátěž, tak i drobné bolesti.  10.3 Testování hypotézy 3  H3  – Subjektivní uspokojení  z pracovní  činnosti,  ovlivňuje  reflexi  výskytu  a  tr‐ vání eventuálních zdravotních obtíží. Ty pak nejsou připisovány povaze pracovní  činnosti  a  nedostatkům  v ergonomickém  uspořádání  počítačového  pracoviště.  Výskyt  eventuálních  zdravotních  obtíží  není  pak  připisován  povaze  pracovní  činnosti a chybám v ergonomickém uspořádání počítačového pracoviště.   V kontinuu: práce povinnost – práce zábava, hra, může manifestace eventuál‐ ních zdravotních obtíží sledovaných respondentů být odlišně vnímána.   Za nezávisle proměnné jsme zvolili oba faktory pracovní spokojenosti (48, 49),  závisle proměnnými pak indikátory manifestace zdravotních obtíží (37a. 40b, 46  a 47), eventuálně další proměnné jako mediátory zkoumaných vztahů.  H03  nebudou  zjištěny  signifikantní  vztahy  mezi  subjektivním  uspokojením  z práce na počítačovém pracovišti a manifestací výskytu a trváním zdravotních  obtíží.  H03 zamítneme, pokud budou zjištěny věcné a statisticky významné vztahy mezi  manifestací  výskytu  zdravotních  obtíží  a  indikátory  úrovně  pracovní  spokoje‐ nosti.    

 

77 

Tabulka 20. Vztahy mezi spokojeností s pracovní činnosti (48, 49), manifestovanými indikáto‐ ry zdravotních obtíží a dalšími mediátory* 

     pohlaví  věk  7  Celý       F1    ‐,260  ,214  Soubor F2  ,187  ‐,174  ,295  Sekret.  F1    ,231  ,223                F2  ,657  ,362    Grafici  F1    ,070  ,086  DTP       F2    ,015  ,319 

11  14a  14b  16a  37a  40b  42a  43b  44  46  47  ‐,216  ‐,173  ,233  ,655  ‐,347    ‐,234      ‐,340  ‐,337  ‐,346    ,185  ,527    ,291    ,419  ,408  ,199  ,276  ,674  ‐,169  ,044  ,467  ‐,021  ‐,104  ‐,121  ‐,173  ‐,238  ‐,152  ‐,006  ,573  ,409  ,569  ,653  ,173  ,353  ,077  ,348  ,102  ,442  ,492  ‐,137  ‐,013  ‐,068  ‐,028  ,199  ,492  ,021  ,511  ‐,093  ,492  ,398  ‐,150  ,105  ,044  ,142  ‐,119  ,238  ,150  ,231  ,252  ,130  ,062 

*korelační matrice všech vzájemných závislostí je uvedena v  příloze 

Interpretace vztahů mezi proměnnými je poměrně složitá. Provedená srovnání  odkrývají trsy významných závislostí, značně diferencovaných z hlediska porov‐ návaných dílčích souborů, ale vzájemně v nich značně propojených.  Výsledky  korelační  analýzy,  zahrnující  celý  soubor  respondentů,  dokládají,  že  spokojení  probandi  (více  s podmínkami,  než  s  platem)  manifestují  bolesti  v bederní páteři, indikátoru, který jsme na základě zjištěné reliability a faktoro‐ vé analýzy vybrali jako parametr s dobrou vypovídající hodnotou (37a), ale i ve  výskytu dalších zdravotních obtíží (46) i jejich trvání (47). Naopak u pracovníků  spokojených s platovými a kariérními záležitosti otoky nohou přetrvávají kratší  dobu  (40b).  Spokojenější  s  komplexem  pracovních  podmínek,  (organizačních,  materiálních aj.), z hlediska výkonové motivace jedinci orientovaní spíše na úkol  než na sebe, manifestují více zdravotních obtíží, naopak spokojenější s platem  manifestují  méně  výskyt  zdravotních  obtíží.  U  spokojenějších  s  pracovními  podmínkami, (organizačními, materiálními, vybaveností aj.) tyto zdravotní obtí‐ že přetrvávají déle, nikoliv však u spokojených s platovými záležitostmi, u nich  tyto obtíže, pokud byly manifestovány, odeznívají dříve.  Další  odkryté  závislosti,  patří  spíše  k mediátorům  hlavního  interpretovaného  vztahu „spokojenost  – manifestace  zdravotních  obtíží“  a  lze  je  shrnout  do  ná‐ sledujících tezí:  • Spokojenější jsou muži než ženy   

78 

• Spokojenější  jsou  spíše  starší,  než  mladší  respondenti,  starší  si  více  váží  práce  • Spokojenější  mají  lepší  ergonomické  pomůcky,  například  ergonomickou  klávesnici  • Spokojenější  s platem  mají  ergonomicky  lépe  upravené  své  počítačové  pracoviště  • Spokojenější, zejména s platem, stráví před monitorem kratší dobu  • Spokojenější více využívají možnost ergonomicky si upravovat své praco‐ viště  • Spokojenější ve větší míře považují svoji práci za kreativní, než nespoko‐ jení   • Spokojenější v práci méně často sportují  • Spokojenější s platem se ve volném čase věnují spíše nepohybovým, kul‐ turním, nebo pasivním formám relaxace.   Na základě souhrnu interpretovaných vztahů se domníváme, že jsme oprávněni  přijmout  hypotézu  H3,  že  subjektivní  uspokojení  z pracovní  činnosti,  ovlivňuje  reflexi a hodnocení pracovní činnosti při práci  na počítači.  Výskyt  dílčích zdra‐ votních obtíží je silně kompenzován uspokojením z práce, vyhovující jak na úkol  orientovaným  jedincům  (task  orientation),  tak  i  těm,  spokojených  s platovými  podmínkami i možností kariéry (ego orientation).  

11. Diskuse Problémy, které jsme v DP řešili, byly koncentrovány  na teoretickou analýzu a  empirické  šetření  vztahů  mezi  proměnnými,  spíše  komplexů  proměnných,  za‐ měřených  na  subjektivním  uspokojení  v práci,  povahou  pracovních  činností  v  kontinuu: kreativita, monotónnost, rutina; ergonomickým vybavením pracovišť  se  zobrazovacími  jednotkami,  možnostmi  adaptaci  počítačového  pracoviště  a  jejich využíváním, manifestací a trváním zdravotních obtíží, symptomů blízkých  RSI. 

 

79 

Zjištěné výsledky, prezentované v předchozích částech práce v podstatě potvr‐ dily výchozí formulace našich pracovních hypotéz.   Diskuzi  zaměříme  na  aktuální  ergonomické  vybavení  počítačových  pracovišť,  možnostem jejich modifikace pracovníky na těchto pozicích v závislosti na pře‐ vládajícím charakteru pracovních činností, manifestaci zdravotních obtíží a pra‐ covní spokojenosti a vztahů mezi nimi. Dílčí i komplexní výsledky porovnáme i  s teoretickými  východisky  práce  i  s metodologickými  přístupy  aplikovanými  v naší práci.  Přestože  jsme,  spíše  z didaktických  důvodů,  vymezili  hlavní  sledované  oblasti  odděleně,  hranice  mezi  nimi  nejsou  ostré.  Závislosti  mezi  proměnnými  však  mohou  být  zprostředkovány  jak  mediátory,  či  podněcovány  stimulátory,  nebo  tlumeny  moderátory.  Všechny  postihnout  nemůžeme.  V činnosti  osob  pracují‐ cích na počítači však vždy působí integrovaně.  Komplexní posouzení dílčích i celkových výsledků diplomové práce proto vyža‐ duje jejich rozbor, soustředěný zejména na širší kontext jejich vzájemných vzta‐ hů. Jako nejvhodnější metoda se nám pro tyto účely jeví metoda faktorové ana‐ lýzy.   Do jejího zpracování byly zařazeny ty proměnné, které jsme jako hlavní indiká‐ tory ve sledovaných oblastech interpretovali jak v deskriptivní části prezentace  výsledků,  tak  i  ve  vztahové  analýze  pomocí  korelačních  matric.  Zařazení  pro‐ měnných bylo ovlivněno i hodnocením jejich realiability v dílčích částech dotaz‐ níku.  Prezentovat  budeme  jak  výsledky  faktorové  analýzy  celého  výzkumného  souboru  tak  i  dílčích  sub‐souborů  s odlišnou  povahou  pracovních  činností;  se‐ kretářek, grafiků a DTP pracovníků.     

 

80 

Tabulka 21. Faktorová struktura 16 vybraných proměnných v celém souboru respondentů  (N=272)  Rotated Component Matrix Faktory    Proměnné  1  2  3  4  5  47  0,923  ‐0,004  0,043  0,089  0,088  46  0,876  ‐0,071  0,109  0,084  0,098  37A  0,749  ‐0,089  0,071  0,118  0,353  40B  0,723  0,038  0,352  0,173  ‐0,390  POHLAVI  0,596  0,119  0,021  ‐0,002  ‐0,168  16A  ‐0,089  0,808  0,083  0,108  ‐0,247  49  0,257  0,790  ‐0,020  0,290  ‐0,028  48  ‐0,389  0,769  0,000  0,107  ‐0,191  43B  0,243  0,510  ‐0,061  0,141  0,284  14A  0,268  ‐0,012  0,812  0,060  0,153  14B  ‐0,093  0,365  0,799  ‐0,089  0,208  VEK  0,169  ‐0,337  0,702  ‐0,054  ‐0,249  7  ‐0,062  0,074  0,168  0,838  0,027  44  0,231  0,210  ‐0,062  0,741  ‐0,009  11  ‐0,113  ‐0,177  0,166  ‐0,683  0,177  42A  0,029  ‐0,163  0,130  ‐0,131  0,806  Extraction Method: Principal Component Analysis.    Rotation Method: Varimax with Kaiser Normalization.  A Rotation converged in 7 iterations.   

     

Tabulka 22. Faktorová struktura 16 vybraných proměnných v  souboru sekretářek (N=52)  Rotated Component Matrix   Faktory  1  2  3  4  5  Proměnné  40B  0,925  0,020  ‐0,241  ‐0,231  0,062  46  0,889  0,003  ‐0,055  ‐0,001  0,373  14A  0,853  ‐0,107  0,309  ‐0,011  0,095  VEK  0,784  0,498  ‐0,141  ‐0,089  ‐0,057  47  0,690  0,250  0,541  ‐0,037  0,192  14B  0,669  0,290  0,361  0,173  ‐0,206  11  0,167  0,909  ‐0,061  ‐0,200  ‐0,097  48  ‐0,220  0,835  ‐0,045  ‐0,256  0,141  16A  0,146  0,800  0,072  0,273  0,116  49  0,455  0,721  0,096  0,386  0,105  42A  ‐0,077  ‐0,095  0,849  0,173  ‐0,051  37A  0,179  0,035  0,747  ‐0,011  0,444  43B  ‐0,186  0,044  0,223  0,873  ‐0,050  44  0,040  ‐0,202  ‐0,142  0,623  0,571  07  0,154  0,201  0,211  ‐0,002  0,706  Extraction Method: Principal Component Analysis.    Rotation Method: Varimax with Kaiser Normalization.  A Rotation converged in 14 iterations. 

     

       

81 

Tabulka 23. Faktorová struktura 16 vybraných proměnných v  souboru grafiků a DTP pracov‐ níků (N=65)  Rotated Component Matrix Faktory  1  2  3  4  47  0,904  ‐0,067  ‐0,162  0,152  46  0,765  ‐0,031  ‐0,001  0,216  37A  0,762  0,221  0,177  ‐0,136  40B  0,721  0,079  0,176  0,332  14A  0,132  0,927  0,134  0,041  14B  0,086  0,851  0,018  0,086  43B  ‐0,214  0,493  0,432  ‐0,181  11  ‐0,418  0,427  ‐0,113  ‐0,143  44  0,036  0,303  0,877  ‐0,031  07  0,227  ‐0,173  0,792  0,168  49  ‐0,107  ‐0,001  0,372  0,826  48  0,359  ‐0,077  ‐0,046  0,668  42A  0,209  0,061  ‐0,176  0,503  VĚK  0,205  ‐0,007  ‐0,185  0,000  16A  ‐0,164  0,279  0,455  ‐0,133  Extraction Method: Principal Component Analysis.    Rotation Method: Varimax with Kaiser Normalization.  A Rotation converged in 7 iterations.    Proměnné  

5  0,195  0,447  ‐0,388  ‐0,029  0,049  0,048  ‐0,024  0,012  0,011  ‐0,093  0,095  0,036  ‐0,136  0,870  0,634 

  Aplikace faktorové analýzy umožnila formulovat 5 hlavních faktorů. Trsy vztahů  dílčích proměnných, dle jejich zátěže k jednotlivým faktorům, jsou ve sledova‐ ných  souborech  ve  většině  případů  v podstatě  shodné,  tak  jak  jsme  je  v hypotézách naši práce předpokládali.  Kromě položek, těsně svázaných s jed‐ notlivými  faktory,  můžeme  v  tabulkách  výsledků  identifikovat  i  zprostředkující  mediátory,  činitele,  které  sice  nemají  vysokou  zátěž  k identifikovaným  fakto‐ rům,  ale  podporují,  či  tyto  vztahy  zprostředkovávají.  Navzdory  značné  shodě  dílčích  faktorových  analýz  a  analýzy  celkového  souboru,  budou  identifikované  faktory, dle jejich struktury, zátěží a výsledků, pojmenovány dle faktorové ana‐ lýzy celého souboru respondentů.     

 

82 

Tabulka 23. Název faktorů v rotované komponentní matrici (Celý soubor, N = 250)  Faktory:  Faktor 1 

Faktor 2 

Faktor 3  Faktor 4  Faktor 5 

Název faktoru, mediátory  Manifestace zdravotních obtíží, trvání,  Mediátory: pohlaví, spokojenost respondentů, plat, nespokojenost s podmínka‐ mi práce  Kreativita, pracovní spokojenost,   Mediátory: nepohybové kulturní, volno‐časové aktivity, využívání ergonomické  úpravy pracoviště, starší věk   Možnosti a aktivita ve využívání ergonomické úpravy pracoviště  Mediátory: mladší věk respondentů  Ergonomické vybavení počítačového pracoviště  Mediátory: hodiny s počítačem denně, spokojenost s platem  Sportovní aktivity  Mediátory: manifestované zdravotní obtíže, mladší věk 

11.1 Návrh na úpravu dotazníku  Poznatky, získané v průběhu šetření, ale zejména z analýzy celkových a parciál‐ ních  výsledků  diplomové  práce,  shrnutí  zkušeností  z  administrace  dotazníků,  nás  vedou  k určitým  návrhům  na  úpravy  užitého  dotazníku  pro  eventuální  replikace daného sledování, nebo obdobných výzkumů.  11.1.1 Anamnestická část  V anamnestické  části  dotazníku  by  bylo,  kromě  již  sledovaných  parametrů,  vhodné zařadit i informace o  délce stáže respondentů na počítačových praco‐ vištích  a  údaje  o  vzdělání  respondentů.  Hlubšímu  pochopení  souvislostí  s dalšími oblastmi výzkumného záměru by prospěly i další osobnostní informa‐ ce o zkoumaných respondentech. Například informace o dimenzi extroverze –  introverze,  výkonové  motivaci  (ego  –  task  orientace)  mohou  mít  zjevné  i  la‐ tentní souvislosti, zejména ve  výkladu pracovní spokojenosti. Emoční stabilita,  kterou  spojujeme  s  nízkým  neuroticismem  a  extroverzí,  je  obvykle  i  klíčovým  aspektem pro celkovou životní spokojenost.   

 

83 

11.1.2 Ergonomické indikátory  V ergonomické  části  sledování  se  prokázal  předpoklad,  že  respondenti  mohou  posuzovat jen tzv. hrubé, tedy zjevné ergonomické indikátory. Ty samozřejmě  ovlivňují  pracovní  komfort,  zejména  v subjektivní  rovině.  Ve  srovnání  s vnitřními ergonomickými přednostmi, například nových typů a velikostí počí‐ tačových monitorů, mohou ovlivňovat pracovní spokojenost objektivně omeze‐ ně a po kratší dobu, než se na ně pracovník adaptuje. Z položených otázek do‐ poručujeme vyřadit položku: „užívání myši“. V brzké době patrně i „ergonomic‐ ká židle“ ztratí rozlišovací smysl, stejně jako některé další hardwarové periferie.  11.1.3 Participativní ergonomie  Jak prokázaly výsledky naší studie má již jen samotná možnost, dle svého sub‐ jektivního názoru si upravit své počítačové pracoviště velký význam. Ten roste  samozřejmě  spolu  s počtem  hodin,  které  musí  pracovník  strávit  před  počíta‐ čem. Zde i zjevná maličkost může přispět k následné spokojenosti a snížit prud‐ kost začínajících, nebo vleklých zdravotních obtíží. Ovlivňuje motivaci pracovní‐ ka i jeho ochotu se v řešení úkolů hlouběji angažovat. Zmíněná tendence souvi‐ sí  s aktuální  ergonomickou  vybaveností  pracoviště  a  od  ní  odvislou  aktivitou  pracovníků  využívat  této  možnosti  k jeho  dalšímu  zlepšování.  Lépe  vybavená  pracoviště lze objektivně obtížně dále zlepšovat, i když se počítačový hardware  a software mění velmi rychle. Prostor proto v poslední době tak dostává parti‐ cipativní ergonomie, kde samostatné, individuální přizpůsobení pracoviště, mů‐ že přispět k uspokojení v práci. Doporučujeme zachovat původní formulaci otá‐ zek i pro další šetření.     

 

84 

11.1.4 Kreativita a monotonie pracovních činnosti na počítači  Pracovní  činnosti  na  počítačích  nebudou  vždy  stejně  náročné  na  pracovníky.  Vedle tvořivé činnosti, modelování řídících, organizačních i objevitelských pro‐ cesů, budou vždy existovat i takové činnosti, ve kterých převládá rutina, mono‐ tonie,  senzorická  i  motorická.  Ta  dříve,  nebo  později,  bez  střídání  pracovních  činností vede ke zdravotním obtížím, tělesným, které jsme popsali v teoretické  části práce, ale zejména psychickému vyhoření, spojenému se ztrátou motivace  a  pracovní  nespokojenosti.  V  dalším  využití  dotazníku  doporučujeme  původní  položky zachovat.  11.1.5 Pracovní spokojenost s prací na počítači  Byla  centrální  oblastí  našeho  sledování,  z metodologického  hlediska  vstupní  i  výstupní  proměnnou.  Pro  další  sledování  doporučujeme  využívat  obou  v práci  ověřených faktorů pracovní spokojenosti: spokojenost s podmínkami vybavení,  vedení, organizace aj.) a spokojenost s platovými podmínkami a možnostmi ka‐ riéry  (Rymeš,  1998).  Pracovní  spokojenost  roste  spolu  s kreativitou  práce.  Vý‐ znamnými  mediátory  jsou  využívání  ergonomické  úpravy  pracoviště  i  věk  re‐ spondentů. Téze, podpořené výzkumy Kollárika (1979), že čím starší pracovník  je,  tím  vyšší  je  jeho  hodnocení  spokojenosti  týkající  se  právě  spolupráce  s  ostatními  pracovišti  se  v našem  případě  potvrdilo.  Obvykle  je  interpretováno  tak, že po 30. roku věku dochází ke stabilizaci pracovníků. Ti jsou pak realistič‐ tější a spolu s jejich adaptací se může zlepšovat jak kvalita i množství vykonané  práce.    11.1.6 Manifestace zdravotních obtíží  Tvoří  v  naší  studii  samostatný,  velmi  vyhraněné  dva  faktory,  které  jsou  dílčím  způsobem  spojeny  s nespokojeností  s pracovištěm,  ale  pozitivně  svázány 

 

85 

s platovými  a  kariérními  záležitostmi.  Klasifikace  zdravotních  obtíží  dle  jejich  výskytu a trvání (odeznívání) se v dotazníku plně osvědčila. Silným mediátorem  v jejich výskytu i době odeznívání je starší věk, ve kterém se neoddělitelně mísí  jak vlivy připisované věku, tak i jednostranné pracovní činnosti. Výskyt a trvání  zdravotních  obtíží  jsou  spojeny  s posouzením  celkového  zdravotního  statusu,  což lze obtížně ve výzkumu našeho typu sledovat.   11.1.7 Sportovní a relaxační aktivity  Zkoumání účasti respondentů ve sportovních aktivitách neodkrylo hlubší vztahy  k dalším  sledovaným  parametrům  a  příliš  se  neosvědčilo.  Zmíněná  proměnná  vystupuje  v síti  vztahů  dosti  izolovaně.  Negativně  ji  ovlivňují  vyšší  věk  respon‐ dentů a trvání zdravotních obtíží.   Registrace  ostatních,  kulturních,  spíše  pasivních  aktivit  bylo  do  souboru  pro‐ měnných  významněji  lépe  inkorporováno.  Pro  další  sledování,  či  repliku  sou‐ časného výzkumu, by prospělo lépe formulovat otázku, respektive ji zúžit v tom  smyslu, jak tyto aktivity, sportovně pohybové či pasivní, kulturní a společenské  pociťují respondenti jako protiváhu ke své pracovní činnosti. 

12. Závěry Výsledky deskriptivní části práce potvrdily výchozí charakteristiky proměnných,  které byly rozebrány v teoretické části práce.   Závěry  práce  proto  orientujeme  na  konkrétní  výsledky  vyplývající  z hypotéz  práce.      

 

86 

12.1 Aktivní přizpůsobení počítačového pracoviště – kvalita ergonomic‐ kého vybavení – pracovní spokojenost – manifestace zdravotních obtíží  Problém  byl  řešen  ověřováním  statistických  i  věcných  vztahů  mezi  zmíněnými  indikátory.  Zjištěné  výsledky  dokumentují,  že  prostor  k aktivnímu  uspořádání  svého pracoviště má 76% respondentů. Z nich 81% ji úplně, či částečně využívá.  Z původního  počtu  sledovaných  respondentů  je  to  zhruba  60%.  Vztah  mezi  možností a jejím využíváním je signifikantní (r = 0,599). Více využívají této mož‐ nosti  mladší  respondenti.  Vliv  možnosti  a  její  využívání  přispívá  k  ergonomic‐ kému  vybavení  jen  částečně,  zejména  u  grafiků  a  DTP  pracovníků,  navzdory  tomu  že  jsou  tato  pracoviště  obvykle  lépe  vybavena.  Nicméně  zmíněný  vztah  přispívá zejména k subjektivním úpravám pracoviště, tak jak je respondenti nej‐ častěji deklarovali (nábytek, vzdálenosti hardwarových periférii atd.), tedy par‐ ticipativní ergonomii.  Využívání možnosti upravovat si své pracoviště, nikoliv jen samotná možnost,  přispívá k vyšší spokojenosti s podmínkami práce, částečně i ke spokojenosti  z materiálního profitu.   Zjištěné výsledky umožnili na základě testování první hypotézy následující zá‐ věr:  Možnost a její praktické využívání v ergonomické adaptaci počítačového praco‐ viště, ovlivňují kvalitu jejího vybavení, zejména v profesích, které jsou na něm  závislé (grafici. DTP studia). Má rovněž má pozitivní vliv na spokojenost pracov‐ níků, manifestaci a trvání jejich  zdravotních obtíží, které by mohly být připsány  na vrub práci na počítači. Diferencovaně se tento vliv projevuje dle kreativity  převládající pracovní činnosti, věku a pohlaví respondentů. 

 

87 

12.2 Kreativita pracovních činností na PC – ergonomika počítačového  pracoviště – subjektivní percepce zdravotních obtíží   Předpoklad existence pozitivních vztahů mezi zmíněnými bloky proměnných  bral v úvahu skutečnost, že hodnocení kreativity prováděných pracovních čin‐ nosti se jak v obsahu i formách činností na PC pracovištích a různých profesích  odlišuje.   Statistické výsledky, podporované věcnou logikou srovnávaných proměnných,  potvrdily, že respondenti, kteří považují svoji práci za kreativní, pracují na počí‐ tačích denně déle, jsou spíše staršího věku, nesportují a jejich pracoviště jsou i  lépe ergonomicky vybavena.   Zjištěné  výsledky  podpořené  další  sítí  podpůrných  vztahů  umožňují  vzhledem  k hypotéze přijmout následující závěr:  Kreativní povaha pracovních činností, operací na PC kompenzuje nedostatky, v  subjektivním  vnímání  zdravotních  (tělesných  i  psychických)  obtíží.  Delší  doba  denně strávená v interakci s počítačem, pokud je kreativní, vede sice ke zvýše‐ né manifestaci výskytu a trvání zdravotních obtíží, avšak neprojevuje se v indi‐ kátorech pracovní spokojenosti. Kreativní povaha práce překlenuje jak vyšší tě‐ lesnou zátěž, tak i vnímání zdravotních obtíží.  12.3 Uspokojení  z pracovní  činnosti  – reflexe  výskytu  a  trvání  zdravot‐ ních obtíží  V kontinuu: práce povinnost – práce zábava, může být manifestace zdravotních  obtíží, výskyt a jejich trvání u počítačových pracovníků vnímána odlišně.   Výsledky statistických výpočtů sledovaných vztahů i jejich věcné posouzení pro‐ kázaly,  že  spokojení  respondenti  (více  s podmínkami,  než  platem)  manifestují  častější  výskyt  zdravotních  obtíží  i  dobu  jejich  trvání.  Pracovníci  spokojeni 

 

88 

s platovými a kariérními záležitosti deklarují jejich kratší trvání. Zmíněné vztahy  jsou podporovány dalšími mediátory, ke kterým patří pohlaví, věk ergonomika  počítačového pracoviště, doba denně strávena na počítači, aj.    Na základě  souhrnu interpretovaných  vztahů  můžeme  přijmout  následující zá‐ věr:  Subjektivní  uspokojení  z pracovní  činnosti,  ovlivňuje  reflexi  a  hodnocení  pra‐ covní  činnosti  při  práci  na  počítači.  Výskyt  dílčích  zdravotních  obtíží  je  silně  kompenzován uspokojením z práce, vyhovující jak na úkol orientovaným jedin‐ cům, tak i těm, kteří jsou spokojeni s platovými podmínkami i možností kariéry,  pracovního postupu.   12.4 Zobecnitelnost výsledků práce  Předloženou práci chápeme spíše jako metodologické hledání a ověřování indi‐ kátorů vysvětlujících vztahy mezi bloky faktorů: ergonomická vybavenost počí‐ tačových pracovišť a možnosti jejich úpravy, facilitovaná kreativitou práce, do‐ provázená  zdravotními  obtížemi  vyúsťující  do  pracovní  spokojenosti.  Zjištěné  výsledky jsou v souladu s výchozími teoretickými předpoklady, zvolenou meto‐ dologií i volbou přístupů v akceptování, či odmítnutí pracovních hypotéz.  Navzdory  skutečnosti,  že  naše  výchozí  předpoklady,  které  se  přirozeně  v  prů‐ běhu řešení práce vyvíjely, byly téměř v celém rozsahu předpokladů potvrzeny,  domníváme se, že na generální zobecnění to ještě nestačí. Studii by bylo třeba,  při akceptování návrhů uvedených v části „diskuse“ ověřit v dalších pracích, na  rozmanitějších a větších výběrech respondentů.        

 

89 

13. Seznam použité literatury Amir, M., Kaplan. Z. & Kotler, M. (1996). Type of Trauma, Severity of Posttrau‐ matic Stress Disorder Core Symptoms, and Associated Features. Journal of Ge‐ neral Psychology. 1996;123(4):341‐51.   Ashel J. (1998). Visual Ergonomics in the Workplace. London: Taylor & Francis.   Beníšková,  D.  (2000).  Problematika  primární  prevence  nemocí  podmíněných  prací.  http://www.google.cz/search?source=ig&hl=cs&rlz=1G1GGLQ_CSCZ249&q=Ben%C3%AD%C 5%A1kov%C3%A1%2C+nemoci+z+povol%C3%A1n%C3%AD&btnG=Vyhledat+Googlem&meta =lr%3Dlang_en%7Clang_cs 

Budnick,  P.  &  Michael,  R.  (2001),  What  is  Cognitive  Ergonomics?  Ergonomics  Today (Ergoweb.com). HTML, retrieved 16:45, 9 June 2006 (MEST).  Bureš, Z. (1981). Psychologie práce. Praha: SPN, s. 97‐107.  Člověk  a  technické  zařízení  [online].  Katedra  psychologie  Fakulty  pedagogické  ZČU v Plzni (www.kps.zcu.cz/materials/).  Daniel, J. (2001). Inženierská psychológia a kognitivná ergonomika. Psychologie  v ekonomické praxi. č. 1‐2, s. 76‐79.  Dohrmann, M. & Partners P. (1977). Australian Consulting Engineers and Ergo‐ nomists.  (http://www.ergonomics.com.au/pages/400_useful_info/410_what_is_ergonomics.htm).    DOSTÁL, J. (2005). Ergonomičnost – významné kritérium pro hodnocení elektro‐ technických  stavebnic  z  hlediska  jejich  užití  ve  výuce.  FRVŠ  20410061  http://www.elektrotechnickestavebnice.xf.cz/ERGO.pdf  

Ergonomické hodnocení pracovního místa (2007).  (http://www.bozpinfo.cz/citarna/clanky/lidsky_cinitel/ergonomie2.html) 

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.  http://osha.europa.eu/topics/msds/FAQs?set_language=cs. 

Fišerová, S. (2005). Aplikace současných ergonomických poznatků v praxi. In:  V.  ročník konference Bezpečnost a ochrana zdraví při práci. BOZP Info.  Galinsky  D,  et  al.  (2007).  Supplementary  Breaks  and  Stretching  Exercises  for  Data Entry Operators: a Follow‐Up Field Study." American Journal of Industrial  Medicine, Vol. 50, pp 519‐527.  Gawel, J. E. (1997). Herzberg's Theory of Motivation and Maslow's Hierarchy of  Needs.  Practical  Assessment,  Research  &  Evaluation,  5(11).  Retrieved  April  3,  2008 from http://PAREonline.net/getvn.asp?v=5&n=11 . 

 

90 

Gilbertová,  S.,  Matoušek,  O.  (2002).  Ergonomie,  optimalizace  lidské  činnosti.  Praha: Grada Publishing, 240 s.   Glivický, V. (1975). Úvod do ergonomie. Praha: Práce.  Guzzo, R. A., & Dickson, M. W. (1996). Teams in Organizations: Recent Research  on Performance and Effectiveness. Annual Review of Psychology, 47, 307‐338.  Herzberg  F.,  Maixner,  B.,  &  Snyderman,  B.D.  (1967).  The  Motivation  to  Work.  New York.  Hladký,  A.  (2000).  Metoda  ergonomického  hodnocení  pracovišť  se  zobrazova‐ cími jednotkami. Psychologie v ekonomické praxi. č. 3 – 4, s.191 – 195.  Hladký, A. (2002). Ergonomické příčiny subjektivních potíží při práci u počítačů.  Psychologie v ekonomické praxi. č. 1‐2, s. 67‐80.  Hlávková, J. (2006). Zdraví a počítače [online]. Praha: SZÚ, Centrum pracovního  lékařství. http://blog.achille.name/technology/how‐ergonomic‐is‐your‐workplace/.  http://www.google.cz/search?num=100&hl=cs&q=Ergonomick%C3%A9+nemoci&btnG=Hled at&lr= 

Hlávková, J. & Valečková, A. (2007). Ergonomické checklisty a nové metody prá‐ ce při hodnocení ergonomických rizik. Metodický materiál Národního referenč‐ ního pracoviště pro fyziologii a psychofyziologii práce. Praha: SZÚ. 91s.  Hoskovec, J. ‐ Štikar, J. Malé pracovní skupiny. Praha: Univerzita Karlova, 1986.  Hudousková, J (2004). Výzkum bezpečnosti práce realizovaný Výzkumným ústa‐ vem bezpečnosti práce. Praha: BOZP.  http://www.bozpinfo.cz/win/vyzkum/ceska_republika/vyzkum_bezpecnosti050421.druha.html 

Chundela,  L. (1990). Ergonomie. Praha: ČVUT.  Jokl,  M.  (1984).  Optimalizace  fyzikálních  podmínek  pro  práci  člověka.  Praha:  Práce.  Kollárik, T. (1979). Psychologické aspekty pracovní spokojenosti. Bratislava: Psy‐ chodiagnostické a didaktické testy.  Kollárik, T. (1986). Spokojnosť v práci. Bratislava: Práca.  Král, J. (1992). Počítače a zdraví. Zpravodaj ÚVT MU. roč. II, č. 5, s. 13‐15.   Král, M. (1998). Ergonomie a její využití v technické praxi. Praha: VAVA.  Licklider, J. C. R. (1960). Man‐Computer Symbiosis. IRE Transactions on Human  Factors in Electronics. Volume HFE‐1, pp 4‐11.  Lewark, S. (2005). Scientific Reviews on Ergonomics in Mechanised Forest Ope‐ rations – Introducing  the  Five Reviews  of  the  Ergowood  Project.  In:  S.  Lewark 

 

91 

(ed):  „Scientific  reviews  of  ergonomic  situation  in  mechanized  forest  operati‐ ons. Uppsat 2, 5‐11.  Matoušek, O. (2002). Bezpečnost, ochrana zdraví a ergonomie.  (http://www.ergonomicke‐kancelare.cz/ergonomie‐bezpecnost).   McCormick,  E.  J.  &  Sanders,  M.  S.  (1982).  Human  Factors  in  Engineering  and  Design. (5th ed.). McGraw Hill Book Co.: New York.  Mezinárodní ergonomická společnost (www.iea.cc)  Miller, Ch.  A.  &  Parasuraman,  R.  (2007).  Designing  for  Flexible  Interaction  Be‐ tween Humans and Automation: Delegation Interfaces for Supervisory Control.  HUMAN FACTORS, 49, 1, pp. 57–75.  Musculoskeletal  Disorders  and  the  Workplace:  Low  Back  and  Upper  Extremi‐ ties,  Panel  on  Musculoskeletal  Disorders  and  the  Workplace,  Commission  on  Behavioral  and  Social  Sciences  and  Education,  National  Research  Council  and  Institute of Medicine, Washington, DC.   Paulík, K. (2001). Pracovní spokojenost a její psychologické souvislosti. Psycho‐ logie v ekonomické praxi. č. 1‐2, s.1‐13.  Petr, J. (1999). Ergonomie. Praha: IVBP.  Psychologie  práce  a  organizace  a  její  proměny  [online].  Katedra  psychologie  Fakulty pedagogické ZČU v Plzni (www.kps.zcu.cz/materials/).  Rauterberg, M. (1999). Perception, Cognition, Action: an Action Theoretical Ap‐ proach. Systematica, Vol. 14, no. 1, pp. 1‐8.  http://www.idemployee.id.tue.nl/g.w.m.rauterberg/references‐ce.html. 

Rauterberg, M.,  Fjeld, M. (1998). Task Analysis in Human‐Computer Interaction  ‐ Supporting Action Regulation Theory by Simulation. Zeitschrift für Arbeitswis‐ senschaft, Vol. 3/98, pp. 152‐161.  Rychtecký,  A.  (2001).  Ergonomické  hodnocení  pracovišť.  Písemná  Práce  3.  Ka‐ tedra psychologie.  Rymeš, M. (1998). Člověk a organizace. In: J. Výrost & I. Slaměník (Eds.). Apliko‐ vaná sociální psychologie I. Praha: Portál, s. 27 – 55.  Řiháček, T. (2007). Obtěžující vliv hluku. Psychologie v ekonomické praxi. č.3 –  4, s. 1–12.  Sante J. A. (2007). How Ergonomic is Your Workplace ??  http://blog.achille.name/technology/how‐ergonomic‐is‐your‐workplace/ 

Skřehot, P. (2006). Spolehlivost lidského činitele [online] / Výzkumný ústav bez‐ pečnosti práce. (http://www.vubp.cz/).  

 

92 

Směrnice  Rady  ze  dne  30.  listopadu  1989  o  minimálních  požadavcích  na  bez‐ pečnost  a  ochranu  zdraví  pro  používání  pracovního  zařízení  zaměstnanci  při  práci  (druhá  samostatná  směrnice  ve  smyslu  čl.  16  odst.  1  směrnice  89/391/EHS).  http://eurlex.europa.eu/smartapi/cgi/sga_doc?smartapi!celexapi!prod!CELEXnumdoc&num doc=31989L0655&model=guichett&lg=cs. 

Šamanová, G. (2005)Volný čas.  http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100435s_oz50113.pdf,  

Štikar, J. ; Hoskovec, J. & Stríženec, M. (1982). Inženýrská psychologie. Praha:  SPN.   Štikar J., Rymeš M., Riegel K., Hoskovec J. (1996). Základy psychologie práce a  organizace. Praha: Karolinum, 1996.  Štikar, J., Rymeš, M., Riegel, K., & Hoskovec, J. (2003). Psychologie ve světě prá‐ ce. Praha:Karolinum.   Vymezení pracovních systémů:   https://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/3141_2338.html. 

Wan, L.K. & Heiting, G. (2008). Computer Eye Strain: 10 Steps for Reliéf. Inter‐ net: http://www.allaboutvision.com/cvs/irritated.htm.  Základní kritéria a parametry ergonomického hodnocení  http://www.x31.com/~jasan/moje/archiv/ine/ergonomia/prednaska‐2.pdf 

Zelený, A., Matoušek, O., Hladký, A. (1983). Zdravotní a ergonomická hlediska  práce u vizuálních displejových terminálů. Pracovní lékařství, 8/83.  Zlatuška, J. (1995). Počítače a zdravotní rizika. Zpravodaj ÚVT MU, V, 5, s. 7‐10.                         

93 

13.1 Seznam tabulek   

strana 

Tabulka 1. Základní kritéria a parametry ergonomického hodnocení pracovních systémů 17  Tabulka 2. Nárůst celkového počtu pracovních nemocí diagnostikovaných jako RSI   (Americký Úřad pro pracovní statistiku)  

30 

Tabulka 3. Respondenti dle pohlaví  

47 

Tabulka 4. Respondenti dle věku  

47 

Tabulka 5. Složení výzkumného souboru dle profesí respondentů 

48 

Tabulka 6. Součet ergonomických indikátorů v selektovaných souborech   respondentů 

51 

Tabulka 7. Korelační analýza sledovaných ergonomických položek   (celý soubor, N = 272)  

52 

Tabulka 8. Faktorová analýza sledovaných ergonomických položek   (celý soubor, N = 272)  

52 

Tabulka 9. Počet hodin u počítače denně v selektovaných souborech respondentů  

56 

Tabulka 10. Možnosti a využití participativní adaptace počítačového pracoviště  v selektovaných souborech  

58 

Tabulka 11. Kreativita v práci s počítačem v selektovaných souborech respondentů  

59 

Tabulka 12. Faktorová analýza položek spokojenosti s prací  

61  

Tabulka 13. Korelační analýza položek výskytu zdravotních obtíží (N = 272)  

66 

Tabulka 14. Faktorová analýza položek výskytu zdravotních obtíží (N = 272)  

66 

Tabulka 15. Korelační analýza položek trvání zdravotních obtíží (N = 272)  

67 

Tabulka 16. Faktorová analýza položek trvání zdravotních obtíží (N = 272)  

67 

Tabulka 17. Identifikované proměnné v testování hypotéz  

71 

Tabulka 18. Vztahy mezi možností a využíváním úpravy počítačového   pracoviště a dalším sledovaným proměnným  

73 

Tabulka 19. Vztahy mezi kreativitou pracovní činnosti   a manifestovanými indikátory zdravotních obtíží respondentů  

75 

Tabulka 20. Vztahy mezi spokojeností s pracovní činnosti, manifestovanými   indikátory zdravotních obtíží a dalšími mediátory  

78 

Tabulka 21. Faktorová struktura 16 vybraných proměnných   v celém souboru respondentů  

81 

Tabulka 22. Faktorová struktura 16 vybraných proměnných   v  souboru sekretářek (N=52)  

81 

Tabulka 23. Faktorová struktura 16 vybraných proměnných   v  souboru grafiků a DTP pracovníků (N=65)  

81 

Tabulka 23. Název faktorů v rotované komponentní matrici  

82 

     

94 

13.2 Seznam obrázků   

strana 

Obr. 1. Charakteristiky ergonomického vybavení sledovaných počítačových   pracovišť (a)  

50 

Obr. 2. Charakteristiky ergonomického vybavení sledovaných počítačových   pracovišť (b)  

50 

Obr. 3. Převažující charakter práce na počítačovém pracovišti   (Celý soubor N = 272)  

54 

Obr. 4. Jiný druh aktivit při práci s počítačem (Celý soubor N = 272)  

54 

Obr. 5. Počet hodin u počítače denně (Celý soubor N = 272)  

55 

Obr. 6. Možnosti ergonomické adaptace počítačového pracoviště  (Celý soubor N = 272)  

57 

Obr. 7. Obr. 7. Využívání možnosti přizpůsobení počítačového pracoviště 

57 

Obr. 8. Příklady přizpůsobení počítačového pracoviště (Celý soubor N = 272) 

57 

Obr. 9. Kreativita v práci s počítačem (celý soubor, N = 272)   Obr. 10. Specifičnost kreativity v práci na počítačích (celý soubor, N=272) 

59  60 

Obr. 11. Spokojenost s prací na počítačovém pracovišti   (Celý soubor N = 272)  

61 

Obr. 12. Spokojenost s prací na počítačovém pracovišti   ve vybraných souborech respondentů  

62 

Obr. 13. Výskyt bolestí ve vybraných souborech respondentů  

64 

Obr. 14. Trvání bolestí v selektovaných souborech respondentů  

65 

Obr. 15. Sporty provozované ve volném čase (celý soubor N=272)  

69 

Obr. 16. Frekvence sportování ve volném čase (Celý soubor, N = 272) 

70 

Obr. 17. Jiné relaxační aktivity provozované ve volném čase 

70 

Obr. 18. Distribuce v hodnocení kreativity ve vybraných  souborech respondentů  

75 

                   

 

95 

14. Přílohy – výsledky v položkách dotazníku 14.1 Ergonomické indikátory na sledovaných počítačových pracovištích  E1 velikost obrazovky  ´´  Frekvence  %  1 >20  37  13,60294  2 – 20  38  13,97059  3 – 19  108  39,70588  4 – 17  60  22,05882  5 – < 17  29  10,66176  Total  272  100  E2 Typ obrazovky  Typ  Frekvence  %  1 – LCD  200  73,52941  2 – CRT  71  26,10294  3 – LCD+CRT  1  0,367647  Total  272  100  E3 Počet obrazovek  N  Frekvence  %  1  228  83,82353  2  31  11,39706  3  12  4,411765  12  1  0,367647  Total  272  100  E4 Používání myši    Frekvence  %  ano  272  100  E5 Ergonomická myš  Škála  Frekvence  %  ano  127  46,69118  ne  145  53,30882  Total  272  100  E6 Podložka ke klávesnici  Škála  Frekvence  %  ano  73  26,83824  ne  199  73,16176  Total  272  100  E7 Ergonomická klávesnice  Škála  Frekvence  %  ano  49  18,01471  ne  223  81,98529  Total  272  100  E8 Podložka pro ruce ke klávesnici  Škála  Frekvence  %  ano  37  13,60294  ne  235  86,39706  Total  272  100  E9 Pracovní ergonomická židle  Škála  Frekvence  %  ano  193  70,95588  ne   79  29,04412 

 

Total  272  100  E 10b Jiný typ práce  %    Frekvence  hry  17  6,25  administrati‐ 72  26,47059  va  databáze  18  6,617647  video, foto  19  6,985294  dokumenty  43  15,80882  Total  169  62,13235  Missing  103  37,86765  Total  272  100  E11 Počet hodin u počítače denně  Počet  Frekvence  %  1  8  2,941176  2  33  12,13235  3  24  8,823529  4  43  15,80882  5  29  10,66176  6  34  12,5  7  32  11,76471  8  45  16,54412  9  10  3,676471  10  11  4,044118  11  1  0,367647  12  2  0,735294  Total  272  100  E13 Typ počítače  Typ  Frekvence  %  Desktop  230  84,5588  NTB  42  15,4411  Total  272  100  M14A Možnost přizpůsobení počítačo‐ vého pracoviště  Škála  Frekvence  %  ano úplně  120  44,1176  částečně  87  31,9852  ne  36  13,2352  nevím  19  6,98529  neodpověděli  10  3,67647  Total  272  100  M14B Využívání možností přizpůsobeni   Škála  Frekvence  %  ano  114  41,9117  ne  106  38,9705  nevím  50  18,3823  neodpověděli  2  0,73529  Total  272  100 

96 

M14C Příklady přizpůsobení počítačového pracoviště  Příklady  Frekvence  %  regulace židle, nábytku a HW  49  18,01471  úprava vzdáleností pro manipulaci  29  10,66176  s částmi HW  nábytková sestava, doplňky  13  4,779412  volba místa notebook  12  4,411765  přenesení práce domů  30  11,02941  nevyužívám  137  50,36765  Total  270  99,26471  Missing  2  0,735294  Total  272  100 

  14.2 Kreativnost práce K16A Kreativnost práce  Škála  rozhodně ano  spíše ano  spíše ne  rozhodně ne  neodpověděli  Total  K16B Specifičnost kreativity – příklady  Příklady  Rozmanitost   Prezentace   invence, relační vztahy  volná časová a obsahová organizace  tvořivost překladu  tvorba přednášek, výzkum  kontakt s lidmi  svoboda volby  umělecká (režijní, dramatická) tvorba  Total  Missing   Total 

Frekvence  53  115  47  8  49  272 

%  19,48529  42,27941  17,27941  2,941176  18,01471  100 

64  39  17  16  15  7  14  2  8  182  90  272 

%  23,52941  14,33824  6,25  5,882353  5,514706  2,573529  5,147059  0,735294  2,941176  66,91176  33,08824  100 

Frekvence 

 

                         

97 

14.3 Pracovní spokojenost S15 Spokojenost se zaměstnáním   Škála  Frekvence  velmi spokojen  52  spíše spokojen  126  ani spokojen ani nespokojen  39  spíše nespokojen  49  nevím  6  Total  272  S17 Spokojenost s využitím schopností  Škála  Frekvence  velmi spokojen  28  spíše spokojen  151  ani spokojen ani nespokojen  42  spíše nespokojen  8  nespokojen  1  nevím  42  Total  272  S18 Spokojenost se vztahy na pracovišti  Škála  Frekvence  velmi spokojen  79  spíše spokojen  100  ani spokojen ani nespokojen  44  spíše nespokojen  6  nevím  43  Total  272  S19 Spokojenost se zajímavostí práce  Škála  Frekvence  velmi spokojen  57  spíše spokojen  106  ani spokojen ani nespokojen  47  spíše nespokojen  2  nevím  60  Total  272  S20 Spokojenost s délkou práce, směnností  Škála  Frekvence  velmi spokojen  61  spíše spokojen  108  ani spokojen ani nespokojen  40  spíše nespokojen  17  nespokojen  2  nevím  44  Total  272  S21 Spokojenost s nadřízeným  Škála  Frekvence  velmi spokojen  57  spíše spokojen  74  ani spokojen ani nespokojen  85  spíše nespokojen  16  nespokojen  3  nevím  37  Total  272 

 

%  19,11765  46,32353  14,33824  18,01471  2,205882  100  %  10,29412  55,51471  15,44118  2,941176  0,367647  15,44118  100  %  29,04412  36,76471  16,17647  2,205882  15,80882  100  %  20,95588  38,97059  17,27941  0,735294  22,05882  100  %  22,42647  39,70588  14,70588  6,25  0,735294  16,17647  100  %  20,95588  27,20588  31,25  5,882353  1,102941  13,60294  100 

98 

S22 Spokojenost s organizací práce  Škála  Frekvence  %  velmi spokojen  48  17,64706  spíše spokojen  113  41,54412  ani spokojen ani nespokojen  36  13,23529  spíše nespokojen  28  10,29412  nespokojen  2  0,735294  nevím  45  16,54412  Total  272  100  S23 Spokojenost s vybaveností  Škála  Frekvence  %  velmi spokojen  53  19,48529  spíše spokojen  73  26,83824  ani spokojen ani nespokojen  60  22,05882  spíše nespokojen  42  15,44118  nespokojen  1  0,367647  nevím  43  15,80882  Total  272  100  S24 Namáhavostí práce   Škála  Frekvence  %  velmi spokojen  64  23,52941  spíše spokojen  139  51,10294  ani spokojen ani nespokojen  16  5,882353  spíše nespokojen  14  5,147059  nespokojen  1  0,367647  nevím  38  13,97059  Total  272  100  S25 Spokojenost s péčí zaměstnavatele  Škála  Frekvence  %  velmi spokojen  22  8,088235  spíše spokojen  85  31,25  ani spokojen ani nespokojen  68  25  spíše nespokojen  43  15,80882  nespokojen  4  1,470588  nevím  50  18,38235  Total  272  100  S26 Spokojenost s jistotou pracovního místa  Škála  Frekvence  %  velmi spokojen  66  24,26471  spíše spokojen  100  36,76471  ani spokojen ani nespokojen  45  16,54412  spíše nespokojen  13  4,779412  nespokojen  11  4,044118  nevím  37  13,60294  Total  272  100  S27 Spokojenost s platem  Škála  Frekvence  %  velmi spokojen  16  5,882353  spíše spokojen  68  25  ani spokojen ani nespokojen  67  24,63235  spíše nespokojen  37  13,60294  nespokojen  16  5,882353 

 

99 

nevím  68  25  Total  272  100  S28 Spokojenost s možností pracovního postupu  Škála  Frekvence  %  velmi spokojen  7  2,573529  spíše spokojen  52  19,11765  ani spokojen ani nespokojen  71  26,10294  spíše nespokojen  36  13,23529  nespokojen  25  9,191176  nevím  81  29,77941  Total  272  100  S29 Spokojenost s možností zvýšení platu  Škála  Frekvence  %  velmi spokojen  5  1,838235  spíše spokojen  10  3,676471  ani spokojen ani nespokojen  29  10,66176  spíše nespokojen  49  18,01471  nespokojen  30  11,02941  nevím  72  26,47059  neodpověděli  77  28,30882  Total  272  100  S30 Přináší vám vaše práce uspokojení   Škála  Frekvence  %  rozhodbě ano  91  33,45588  spíše ano  97  35,66176  spíše ne  32  11,76471  rozhodně ne  6  2,205882  nevím  46  16,91176  Total  272  100 

  14.4 Zdravotní obtíže, výskyt a trvání B31A Bolesti hlavy, výskyt v čase   Škála  Frekvence  %  nevyskytuje se  1  0,367647  vůbec  84  30,88235  občas  157  57,72059  každý den  30  11,02941  Total  272  100  B31B Trvání v čase, bolest hlavy vymizí  Škála  Frekvence  %  nevyskytuje se  78  28,67647  ihned po práci  58  21,32353  až večer  67  24,63235  po vyspání  66  24,26471  po dni volna  2  0,735294  trvá skoro pořád  1  0,367647  Total  272  100  B32A Pálení, slzení očí výskyt    Škála  Frekvence  %  vůbec  106  38,97059  občas  131  48,16176  každý den  35  12,86765 

 

100 

Total  272  100  B32B Pálení, slzení očí, trvání v čase,  Škála  Frekvence  %  nevyskytuje se  81  29,77941  ihned po práci  64  23,52941  až večer  56  20,58824  po vyspání  59  21,69118  po dni volna  12  4,411765  Total  272  100  B33A Skvrny před očima, výskyt    Škála  Frekvence  %  nevyskytuje se  4  1,470588  vůbec  241  88,60294  občas  27  9,926471  Total  272  100  B33B Skvrny před očima, trvání v čase  Škála  Frekvence  %  nevyskytuje se  245  90,07353  ihned po práci  9  3,308824  až večer  1  0,367647  po vyspání  17  6,25  Total  272  100  B34A Neostré vidění, výskyt   Škála  Frekvence  %  nevyskytuje se  5  1,838235  vůbec  159  58,45588  občas  89  32,72059  každý den  19  6,985294  Total  272  100  B34B Neostré vidění, trvání v čase  Škála  Frekvence  %  nevyskytuje se  163  59,92647  ihned po práci  27  9,926471  až večer  13  4,779412  po vyspání  53  19,48529  po dni volna  16  5,882353  Total  272  100  B35A Bolesti šíje, výskyt  Škála  Frekvence  %  nevyskytuje se  3  1,102941  vůbec  95  34,92647  občas  134  49,26471  každý den  40  14,70588  Total  272  100  B35B Bolesti šíje, trvání v čase  Škála  Frekvence  %  nevyskytuje se  86  31,61765  ihned po práci  39  14,33824  až večer  58  21,32353  po vyspání  44  16,17647  po dni volna  21  7,720588  trvají skoro pořád  18  6,617647 

 

101 

total   266  missing  6  total     B36A Bolesti zad, výskyt  Škála  Frekvence  nevyskytuje se  3  vůbec  47  občas  177  každý den  45  Total  272  B36B Bolesti zadi, trvání v čase  Škála  Frekvence  nevyskytuje se  42  ihned po práci  55  až večer  50  po vyspání  77  po dni volna  15  trvají skoro pořád  33  Total  272  B37A Bolesti v kříži, výskyt  Škála  Frekvence  nevyskytuje se  7  vůbec  118  občas  114  každý den  33  Total  272  B37B Bolesti v kříži, trvání v čase  Škála  Frekvence  nevyskytuje se  125  ihned po práci  22  až večer  42  po vyspání  40  po dni volna  16  trvají skoro pořád  27  Total  272  B38A Bolesti rukou, výskyt  Škála  Frekvence  nevyskytuje se  6  vůbec  198  občas  68  Total  272  B38B Bolesti rukou, trvání v čase  Škála  Frekvence  nevyskytuje se  216  ihned po práci  26  až večer  12  po vyspání  2  po dni volna  16  Total  272  B39A Bolesti nohou, výskyt   Škála  Frekvence  nevyskytuje se  5 

 

97,79412  2,205882  272  %  1,102941  17,27941  65,07353  16,54412  100  %  15,44118  20,22059  18,38235  28,30882  5,514706  12,13235  100  %  2,573529  43,38235  41,91176  12,13235  100  %  45,95588  8,088235  15,44118  14,70588  5,882353  9,926471  100  %  2,205882  72,79412  25  100  %  79,41176  9,558824  4,411765  0,735294  5,882353  100  %  1,838235 

102 

vůbec  171  62,86765  občas  94  34,55882  každý den  2  0,735294  Total  272  100  B39B Bolesti nohou, trvání v čase  Škála  Frekvence  %  nevyskytuje se  177  65,07353  ihned po práci  37  13,60294  až večer  19  6,985294  po vyspání  23  8,455882  po dni volna  16  5,882353  Total  272  100  B40A Otoky nohou, výskyt  Škála  Frekvence  %  nevyskytuje se  6  2,205882  vůbec  182  66,91176  občas  60  22,05882  každý den  24  8,823529  Total  272  100  B40B Otoky nohou, trvání v čase  Škála  Frekvence  %  nevyskytuje se  58  21,32353  ihned po práci  145  53,30882  až večer  13  4,779412  po vyspání  4  1,470588  po dni volna  28  10,29412  trvají skoro pořád  24  8,823529  Total  272  100  B41A Celková tělesná únava, výskyt  Škála  Frekvence  %  nevyskytuje se  3  1,102941  vůbec  63  23,16176  občas  181  66,54412  každý den  24  8,823529  chybí údaj  1  0,367647  Total  272  100  B41B Celková tělesná únava, trvání v čase  Škála  Frekvence  %  nevyskytuje se  23  8,455882  ihned po práci  55  20,22059  až večer  45  16,54412  po vyspání  109  40,07353  po dni volna  14  5,147059  neodpověděli  26  9,558824  Total  272  100     

 

103 

14.5 Souhrnné indikátory ergonomie, spokojenosti a zdravotních obtíží  E44 ergonomické vybavení pracoviště, suma dílčích položek  Body  Frekvence  %  9  3  1,102941  10  6  2,205882  11  8  2,941176  12  21  7,720588  13  31  11,39706  14  46  16,91176  15  60  22,05882  16  51  18,75  17  18  6,617647  18  20  7,352941  19  5  1,838235  20  2  0,735294  27  1  0,367647  Total  272  100  S45 Spokojenost s prací, suma dílčích položek  body  Frekvence  %  9  35  12,86765  17  2  0,735294  18  2  0,735294  19  3  1,102941  20  14  5,147059  22  5  1,838235  23  3  1,102941  24  3  1,102941  25  4  1,470588  26  4  1,470588  27  3  1,102941  28  11  4,044118  29  8  2,941176  30  7  2,573529  31  12  4,411765  32  14  5,147059  33  9  3,308824  34  18  6,617647  35  25  9,191176  36  36  13,23529  37  15  5,514706  39  13  4,779412  40  4  1,470588  41  5  1,838235  43  6  2,205882  44  3  1,102941  45  4  1,470588  48  1  0,367647  50  1  0,367647  55  1  0,367647  62  1  0,367647  Total  272  100 

   

104 

B46 bolesti, výskyt, suma dílčích položek  body  Frekvence  %  3  1  0,367647  9  1  0,367647  10  1  0,367647  11  5  1,838235  12  14  5,147059  13  30  11,02941  14  17  6,25  15  27  9,926471  16  32  11,76471  17  42  15,44118  18  14  5,147059  19  12  4,411765  20  29  10,66176  21  18  6,617647  22  1  0,367647  23  5  1,838235  24  6  2,205882  27  16  5,882353  28  1  0,367647  Total  272  100  B47 bolesti trvání v čase, suma dílčích položek  Body  Frekvence  %  chybný údaj  1  0,367647  1  18  6,617647  2  1  0,367647  3  2  0,735294  4  6  2,205882  5  14  5,147059  6  14  5,147059  7  14  5,147059  8  22  8,088235  9  11  4,044118  10  21  7,720588  11  9  3,308824  12  35  12,86765  13  2  0,735294  14  9  3,308824  15  11  4,044118  16  6  2,205882  17  1  0,367647  18  13  4,779412  19  3  1,102941  20  13  4,779412  24  2  0,735294  25  12  4,411765  27  7  2,573529  29  8  2,941176  39  1  0,367647  44  16  5,882353  Total  272  100 

 

105 

S48 spokojenost s prací, pracoviště. Faktor 1  body  Frekvence  %  14  4  1,470588  15  5  1,838235  16  21  7,720588  17  8  2,941176  18  14  5,147059  19  22  8,088235  20  27  9,926471  21  11  4,044118  22  9  3,308824  23  20  7,352941  24  21  7,720588  25  13  4,779412  26  5  1,838235  27  8  2,941176  28  5  1,838235  29  28  10,29412  30  3  1,102941  31  3  1,102941  32  2  0,735294  34  1  0,367647  35  2  0,735294  37  1  0,367647  41  1  0,367647  46  2  0,735294  48  1  0,367647  50  1  0,367647  59  34  12,5  Total  272  100  S49 spokojnost s platem, kariérou, faktor 2  body   Frekvence  %  5  2  0,735294  6  6  2,205882  7  4  1,470588  8  14  5,147059  9  23  8,455882  10  17  6,25  11  28  10,29412  12  21  7,720588  13  33  12,13235  14  10  3,676471  15  5  1,838235  16  24  8,823529  17  4  1,470588  18  19  6,985294  20  3  1,102941  21  4  1,470588  22  11  4,044118  24  44  16,17647  Total  272  100   

 

106 

14.6 Korelační matrice vybraných indikátorů, celý soubor N=272   POHLAVI  VEK  E7  E11  M14A  M14B  K16A  B37A  B40B  SP42A  R43B  E44  B46  B47  S48  S49         

POHLAVI  1                               

VEK  0,0587  1,0000                             

E7  0,0698  0,0508  1,0000                           

E11  ‐0,1467  0,1881  ‐0,3815  1,0000                         

M14A  0,1746  0,4217  0,0703  0,0065  1,0000                       

M14B  ‐0,0060  0,2803  0,0693  0,1327  0,5990  1,0000                     

K16A  0,0681  ‐0,1614  0,1847  ‐0,2258  ‐0,0262  0,2802  1,0000                   

B37A  0,3457  0,1114  0,0902  ‐0,0583  0,2956  0,0609  ‐0,1840  1,0000                 

B40B  0,4631  0,3964  0,1514  ‐0,2110  0,4397  0,0883  0,0823  0,3734  1,0000               

SP42A  ‐0,0104  0,0180  ‐0,0604  0,1897  0,1698  0,1409  ‐0,2714  0,1897  ‐0,1842  1,0000             

R43B  0,1286  ‐0,1028  0,1149  ‐0,1200  0,1023  0,0781  0,2571  0,1807  0,1041  ‐0,0365  1,0000           

E44  0,1254  ‐0,1186  0,4614  ‐0,4101  0,0731  ‐0,0303  0,2530  0,2056  0,2668  ‐0,2047  0,2997  1,0000         

B46  0,3361  0,2350  0,0578  ‐0,0903  0,2902  0,0094  ‐0,1173  0,6639  0,6124  0,1183  0,1273  0,2235  1,0000       

B47  0,3901  0,1617  0,0426  ‐0,1474  0,2643  ‐0,0240  ‐0,0512  0,7162  0,6441  0,1023  0,1497  0,2451  0,8865  1,0000     

S48  ‐0,1340  ‐0,2599  0,2143  ‐0,2158  ‐0,1730  0,2333  0,6546  ‐0,3472  ‐0,1491  ‐0,2343  0,1015  0,0692  ‐0,3403  ‐0,3370  1,0000   

S49  0,1870  ‐0,1743  0,2950  ‐0,3462  0,0125  0,1849  0,5272  0,0986  0,2911  ‐0,1348  0,4193  0,4083  0,1987  0,2757  0,5742  1,0000 

 

14.7 Významnost vztahů v korelační matrici vybraných indikátorů, celý soubor, N = 272   POHLAVI  VEK  E7  E11  M14A  M14B  K16A  B37A  B40B  SP42A  R43B  E44  B46  B47  S48           

 

POHLAVI                               

VEK  0,1777                             

E7  0,1358  0,2121                           

E11  0,0102  0,0014  0,0000                         

M14A  0,0028  0,0000  0,1341  0,4592                       

M14B  0,4624  0,0000  0,1374  0,0180  0,0000                     

K16A  0,1416  0,0053  0,0017  0,0002  0,3403  0,0000                   

B37A  0,0000  0,0394  0,0775  0,1793  0,0000  0,1688  0,0018                 

B40B  0,0000  0,0000  0,0083  0,0004  0,0000  0,0819  0,0974  0,0000               

SP42A  0,4353  0,3886  0,1708  0,0013  0,0036  0,0129  0,0000  0,0013  0,0017             

R43B  0,0211  0,0524  0,0349  0,0291  0,0533  0,1091  0,0000  0,0021  0,0503  0,2830           

E44  0,0239  0,0306  0,0000  0,0000  0,1249  0,3166  0,0000  0,0005  0,0000  0,0006  0,0000         

B46  B47  S48  S49  0,0000  0,0000  0,0171  0,0015  0,0001  0,0052  0,0000  0,0029  0,1813  0,2512  0,0003  0,0000  0,0773  0,0099  0,0003  0,0000  0,0000  0,0000  0,0031  0,4222  0,4414  0,3530  0,0001  0,0017  0,0321  0,2100  0,0000  0,0000  0,0000  0,0000  0,0000  0,0600  0,0000  0,0000  0,0092  0,0000  0,0309  0,0534  0,0001  0,0165  0,0221  0,0089  0,0547  0,0000  0,0002  0,0000  0,1380  0,0000    0,0000  0,0000  0,0008      0,0000  0,0000        0,0000 

14.8 DOTAZNÍK – ERGOHOPR 07 Vyplňte prosím všechny položky v dotazníku Pohlaví – žena

, muž

Věk V první části tohoto dotazníku, prosím vyplňte následující parametry vašeho pracoviště: č.

01. 02. 03. 04. 05. 06. 07. 08. 09.

Velikost obrazovky: Větší než 20“

20“

19“

17“

v menší než 17“

Typ obrazovky: LCD

CRT

Počet obrazovek na pracovišti: Počet, uveďte: Používání myši: ano

ne

Ergonomická myš: ano

ne

Podložka pro zápěstí k myši: ano

ne

Ergonomická klávesnice: ano

ne

Podložka pro ruce u klávesnice: ano

ne

Pracovní židle: Ergonomická, polohovací

obyčejná

A Převažující charakter práce: Rutinní vkládání textu dle podkladu

10.

Vyhledávání informací

, Rutinní vkládání číselných údajů dle podkladu

, Programování

,

, Zpracování grafiky

B Jiný (charakter, typ) práce, uveďte:

 

109

11. 12. 13.

Počet hodin u počítače / za pracovní den: Počet, uveďte: Pracujete jako (vaše profese): Prosíme, uveďte: Převážně pracujete na (typ počítače): desktop

notebook

A – Máte možnost si svoje pracoviště sami přizpůsobovat vašim potřebám: ano úplně

ano částečně

ne

B – Využíváte možnosti přizpůsobovat si svoje pracoviště: ano úplně

14.

ne

C – Pokud této možnosti využíváte, uveďte zde konkrétní příklady jak jste si přizpůsobili pracoviště:

Zde prosím vyplňte zda a v jaké míře jste spokojen(a) se svým zaměstnáním: Jak jste celkově spokojen se svým zaměstnáním:

15.

velmi spokojen

spíše spokojen

ani spokojen, ani nespokojen

spíše nespokojen

nespokojen

spíše nespokojen

nespokojen

spíše nespokojen

nespokojen

A – považujete svoji práci za kreativní rozhodně ano

16.

, spíše ano

, spíše ne

, rozhodně ne

B – V čem konkrétně spočívá kreativnost vaší práce, například: není stejná…. stále se něco děje Jak jste spokojeni s využitím vašich odborných schopností:

17. 18.

velmi spokojen

spíše spokojen

ani spokojen, ani nespokojen

Jak jste spokojeni se vztahy mezi lidmi na pracovišti: velmi spokojen

 

spíše spokojen

ani spokojen, ani nespokojen

110

19. 20. 21.

Jak jste spokojeni se zajímavostí práce: velmi spokojen

spíše spokojen

ani spokojen, ani nespokojen

spíše nespokojen

nespokojen

spíše nespokojen

nespokojen

spíše nespokojen

nespokojen

spíše nespokojen

nespokojen

spíše nespokojen

nespokojen

spíše nespokojen

nespokojen

spíše nespokojen

nespokojen

ani spokojen, ani nespokojen

spíše nespokojen

nespokojen

ani spokojen, ani nespokojen

spíše nespokojen

nespokojen

spíše nespokojen

nespokojen

spíše nespokojen

nespokojen

Jak jste spokojeni s délkou práce, směnností: velmi spokojen

spíše spokojen

ani spokojen, ani nespokojen

Jak jste spokojeni se svým nadřízeným: velmi spokojen

spíše spokojen

ani spokojen, ani nespokojen

Jak jste spokojeni s organizací práce:

22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.

velmi spokojen

spíše spokojen

ani spokojen, ani nespokojen

Jak jste spokojeni s vybaveností pracoviště a pracovními prostředky: velmi spokojen

spíše spokojen

ani spokojen, ani nespokojen

V souvislosti s namáhavostí práce, jste: velmi spokojen

spíše spokojen

ani spokojen, ani nespokojen

Jak jste spokojeni s péčí zaměstnavatele o zaměstnance: velmi spokojen

spíše spokojen

ani spokojen, ani nespokojen

Jak jste spokojeni s jistotou pracovního místa: velmi spokojen

spíše spokojen

Jak jste spokojeni s platem: velmi spokojen

spíše spokojen

Jak jste spokojeni s možností postupu v práci: velmi spokojen

spíše spokojen

ani spokojen, ani nespokojen

Jak jste spokojeni s možností zvýšení platu: velmi spokojen

spíše spokojen

ani spokojen, ani nespokojen

Přináší vám vaše práce uspokojení, (naplňuje vás vaše práce): rozhodně ano

 

, spíše ano

, nevím

, spíše ne, rozhodně ne

111

V této části, prosím uveďte, zda a v jaké míře se u vás vyskytují následující zdravotní obtíže: Bolesti hlavy A Výskyt v čase: vůbec

31.

, občas

, každý den

B Trvání v čase: vymizí hned po práci

, až večer

, po vyspání

, po dni volna

, trvají skoro pořád

, po vyspání

, po dni volna

, trvají skoro pořád

, po vyspání

, po dni volna

, trvají skoro pořád

, po vyspání

, po dni volna

, trvají skoro pořád

, po vyspání

, po dni volna

, trvají skoro pořád

, po vyspání

, po dni volna

, trvají skoro pořád

, po vyspání

, po dni volna

, trvají skoro pořád

Bolesti, pálení, slzení očí A Výskyt v čase: vůbec

32.

, občas

, každý den

B Trvání v čase: vymizí hned po práci

, až večer

Skvrny před očima A Výskyt v čase: vůbec

33.

, občas

, každý den

B Trvání v čase: vymizí hned po práci

, až večer

Neostré vidění A Výskyt v čase: vůbec

34.

, občas

, každý den

B Trvání v čase: vymizí hned po práci

, až večer

Bolesti šíje A Výskyt v čase: vůbec

35.

, občas

, každý den

B Trvání v čase: vymizí hned po práci

, až večer

Bolesti zad A Výskyt v čase: vůbec

36.

, občas

, každý den

B Trvání v čase: vymizí hned po práci

, až večer

Bolesti v kříži A Výskyt v čase: vůbec

, občas

, každý den

37.

B Trvání v čase: vymizí hned po práci

38.

Bolesti rukou A Výskyt v čase: vůbec

 

, občas

, až večer

, každý den

112

B Trvání v čase: vymizí hned po práci

, až večer

, po vyspání

, po dni volna

, trvají skoro pořád

, po vyspání

, po dni volna

, trvají skoro pořád

, po vyspání

, po dni volna

, trvají skoro pořád

, po vyspání

, po dni volna

, trvají skoro pořád

Bolesti nohou A Výskyt v čase: vůbec

39.

, občas

, každý den

B Trvání v čase: vymizí hned po práci

, až večer

Otoky nohou A Výskyt v čase: vůbec

40.

, občas

, každý den

B Trvání v čase: vymizí hned po práci

, až večer

Celková tělesná únava A Výskyt v čase: vůbec

41.

, občas

, každý den

B Trvání v čase: vymizí hned po práci

, až večer

V této části prosím uveďte své mimopracovní, sportovní a relaxační aktivity. Sport ve volném čase:

42.

A Výskyt v čase: vůbec

, každý den

, jednou týdně

, jednou měsíčně

B Typ aktivity: sport všeho druhu Jiné relaxační aktivity A (např.: masáže, pravidelné výlety do přírody apod. uveďte:)

43.

masážemi, bazén, pára, procházky, focení B Výskyt v čase: vůbec

, každý den

, jednou týdně

, jednou měsíčně

Děkujeme Vám za spolupráci!          

 

113

JOB SATISFACTION DETERMINANTS AND THEIR RELATION TO ERGONOMICS IN  WORKING AT A COMPUTER   Antonín Rychecký  Summary  In the present day, computers constitute a pillar as well as an incentive of pro‐ gressive development in many branches of human activity, or are rapidly advan‐ cing into them. The man‐to‐computer form of interaction is for some people  more common and frequent than the man‐to‐man form of interaction, predomi‐ nant for centuries.  On the other hand, the universal use of computers does not prevent the mo‐ dern man from having to do mechanical, monotonous work at a computer –  which when it is not of a creative character can bring with it considerable dis‐ comfort, both mental and physical.  The aim of this master thesis consists in the analysis and empirical verification  of the relationships between the following factors:  ‐ 

 ergonomic equipment of a workplace  with display devices 

‐ 

the pattern of work activities using computers (creativity, monotonous 

work etc.)  ‐ 

 the possibilities for adaptation of a computer work place and active utili‐

sation  of these possibilities   ‐ 

 subjective job satisfaction 

 

 

114

On the basis of the literature consulted and my own experience, four variables  were selected, which can strongly influence the frequency of manifested health  problems arising from inconveniently equipped computer workplaces. The four  selected areas are as follows:   ‐ 

the possibility for active adaptation of a computer workplace (participa‐

tive ergonomics)  ‐ 

creativity involved in work activities  

‐ 

 job satisfaction resulting from  work with a computer  

‐ 

the incidence and duration of manifested health difficulties 

These factors were subsequently incorporated into a questionnaire which was  submitted to 272 persons for whom working at a computer is an integral part of  their work activities.   In accordance with the aims of this master thesis the following hypotheses for  empirical research were formulated:  H1 – the possibility for active adaptation of a computer workplace leads to a  higher quality of its ergonomical layout.  H2 – the creative character of predominant working activities on a PC com‐ pensates for the inadequacies in ergonomics of the equipment of a computer  workplace and affects the perception of persons working at a computer of their  own health difficulties.  H3 – subjective job satisfaction influences the perception of the incidence and  duration of health difficulties in people working at a computer. These are not  consequently attributed to the work activities involving the use of a computer  and to the ergonomical inadequacy of the equipment at the PC workplace.    

115

 

The results confirmed that the possibility and using this possibilities in 

the adaptation of a computer work place did have an impact on the quality of its  ergonomical equipment, namely in those professions which are strongly depen‐ dent on it (i.e. graphic design and DTP). Among other things it has a positive  influence on their job satisfaction, lower manifestation of health difficulties that  could be related to their work at a computer. This impact is closely connected to  the level of creativity of the prevailing work activity as well as the age and gender  of the respondents.  The creative character of the predominant work performed has a positive im‐ pact on the subjective perception of health difficulties (both mental and physical)  and symptoms. Long‐term interaction with a PC, if filled with an activity of a  creative nature, leads on one hand to an increased manifestation of health dif‐ ficulties, but on the other hand does not negatively affect the job satisfaction of  the employees. The creative character of work can override both the high physi‐ cal workload and the perception of health difficulties.  Subjective job satisfaction has an influence on the reflection and assessment of  work with a PC. The incidence of health difficulties is strongly compensated for  by job satisfaction – both for task‐oriented individuals as well as those em‐ ployees satisfied with their remuneration and career possibilities (ego orientati‐ on). 

 

116