Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta
Diplomová práce
2015
Michaela Křížová
Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Katedra Sociální pedagogiky
Volný čas rodin s dětmi mladšího školního věku v 21.století Diplomová práce
Autor: Studijní program: Studijní obor: Vedoucí práce:
Michaela Křížová Specializace v pedagogice Sociální pedagogika PaedDr. Monika Žumárová, Ph.D.
Hradec Králové 2015
Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta
Zadání Diplomové práce Autor:
Michaela Křížová
Studijní program:
N7507 Specializace v pedagogice
Studijní obor:
Sociální pedagogika
Název závěrečné práce:
Volný čas rodin s dětmi mladšího školního věku v 21.století
Název závěrečné práce AJ:
Leisure time of families with younger school age children in the 21st century
Cíl, metody, literatura, předpoklady: Diplomová práce se zabývá analýzou volnočasových aktivit rodin s dětmi a řeší dílčí otázky a cíle zaměřené na tuto problematiku. Teoretická část obsahuje teoretická východiska volného času a výchovy, dále pak přibližuje a popisuje teorii rodiny a prostředí.Výzkumné šetření, prostřednictvím dotazníku a rozhovoru, realizované mezi rodiči dětí mladšího školního věku v Nymburku, je zaměřené na zjištění využití volného času dětí v rodinném prostředí i mimo něj. Garantující pracoviště:
Katedra sociální pedagogiky, Pedagogická fakulta
Vedoucí práce:
PaedDr. Monika Žumárová, Ph.D.
Konzultant: Oponent:
Mgr. Leona Stašová, Ph.D.
Datum zadání závěrečné práce:
7.1.2014
Datum odevzdání závěrečné práce:
6.3.2015
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením vedoucí diplomové práce za použití literatury a zdrojů uvedených v bibliografii.
V Nymburku dne 1. března 2015
Poděkování Děkuji PaedDr. Monice Žumárové, Ph.D. za informace, pomoc a cenné rady, které mi poskytla při zpracování diplomové práce.
Anotace KŘÍŽOVÁ, MICHAELA: Volný čas rodin s dětmi mladšího školního věku v 21. století. Hradec Králové. Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2015. 80 s. Diplomová práce. Diplomová práce se zabývá analýzou volnočasových aktivit rodin s dětmi mladšího školního věku a řeší dílčí otázky a cíle zaměřené na tuto problematiku. Teoretická část obsahuje teoretická východiska volného času a výchovy, dále pak přibližuje a popisuje teorii rodiny. První část zachycující teorii zakončuje tématika mapující prostředí, které ovlivňuje kvalitu trávení volného času. První tři oddíly práce nabízejí především popis definic, jednotlivých termínů a vymezení pojmů. Podkladem teoretické části je česká i zahraniční literatura, dostupné internetové zdroje, odborné články a výsledky výzkumů prováděných v České republice. Výzkumné šetření je prostřednictvím dotazníku primárně realizované mezi rodiči dětí mladšího školního věku v Nymburku. Zaměřuje se na zjištění využití volného času dětí v rodinném prostředí i mimo něj. Klíčovou oblastí je způsob využití volného času dětí, dále pak způsob trávení volného času rodičů s dětmi a míra spokojenosti s nabídkou volnočasových aktivit v dané lokalitě. Empirická část je doplněna rozhovory se zástupci rodičů a dětí mladšího školního věku.
Klíčová slova: volný čas, rodina, výchova, volnočasové aktivity, mladší školní věk.
Annotation KŘÍŽOVÁ, MICHAELA. Leisure time of families with younger school age children in the 21st century. Hradec Králové. Pedagogical Faculty, University of Hradec Králové, 2015, 80 pp. Diploma Thesis.
The thesis is focused on an analyses of a leisure time activities of families with younger school age children and the solution of this topic. The theoretical part consists of theoretical premises of leisure time activities and education as well as describing the theory of family. The first part os focused on theory ends with mapping of an environment that affects the quality of leisure time activities. First three parts are mainly focused on defining the terms and on definitiins. Source of the theoretical part is czech and foreign literature, internet, technical articles and results of researches done in the Czech Republic. The research survey was done on parents of younger school age children in city of Nymburk. It is focused on the ways how the families and children spend their leisure time activities within the family as well as outside the family. The key areas of survey is the way of spending the leisure time activities, the way how parents spend their time with children and satisfaction of parents and children with an offer of these activities in the area. The empirical part is amended by interviews with parents and younger school age children coming from the city of Nymburk.
Keywords: leisure time, family, education, leisure activities, younger school age.
OBSAH ÚVOD ....................................................................................................................................... 8 1
2
RODINA ......................................................................................................................... 10 1.1
Definice a funkce rodiny .......................................................................................... 10
1.2
Současná rodina ........................................................................................................ 13
1.3
Rodinná spokojenost ................................................................................................. 16
1.4
Specifika rodiny s dítětem mladšího školního věku ................................................. 18
VOLNÝ ČAS .................................................................................................................. 22 2.1
Definice a funkce volného času ................................................................................ 22
2.2
Možnosti trávení volného času ................................................................................. 25
2.2.1
Klasifikace volnočasových aktivit..................................................................... 25
2.2.2
Způsoby trávení volného času ........................................................................... 26
2.3
2.3.1
Cíle a obsah výchovy mimo vyučování............................................................. 29
2.3.2
Vybrané instituce pro výchovu mimo vyučování .............................................. 32
2.4 3
4
Výchova mimo vyučování ........................................................................................ 29
Faktory ovlivňující trávení volného času ................................................................. 33
PROSTŘEDÍ .................................................................................................................. 36 3.1
Rodinné prostředí...................................................................................................... 37
3.2
Prostředí vrstevnických skupin ................................................................................. 39
3.3
Lokální prostředí ....................................................................................................... 40
3.4
Město Nymburk ........................................................................................................ 42
EMPIRICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 44 4.1
Úvod k výzkumnému šetření .................................................................................... 44
4.2
Průzkumné cíle a stanovení hypotéz ......................................................................... 44
4.3
Metody sběru dat ...................................................................................................... 47
4.4
Charakteristika průzkumného vzorku ....................................................................... 51
4.5
Analýza a interpretace výzkumného šetření ............................................................. 52
4.6
Vyhodnocení stanovených hypotéz .......................................................................... 67
6
ZÁVĚR ................................................................................................................................... 73 SEZNAM LITERATURY A DALŠÍCH ZDROJŮ ........................................................... 75 SEZNAM GRAFŮ A PŘÍLOH ............................................................................................ 79 PŘÍLOHY…………………………………………………………………………...………80
7
ÚVOD Volný čas je důležitou součástí života všech lidí. Můžeme ho definovat různými způsoby, ale nejčastěji ho chápeme jako čas, kdy můžeme vykonávat aktivity podle svého uvážení a na základě svých zájmů a preferencí. Volný čas mohou dobře charakterizovat slova jako svoboda, spontánnost, radost. Oblast volného času se stala v posledních desetiletích předmětem daleko výraznějšího zájmu. Stává se jednou z nejsledovanějších a nejvíce opečovávaných složek lidského života. Důvodem je fakt, že v dnešní uspěchané době je volného času stále méně. Nároky na zaměstnance jsou stále vyšší, počet chvil kdy můžeme pasivně či aktivně odpočívat se snižuje. Volný čas je tedy potřeba trávit efektivně a takový model předkládat dětem. Správné a smysluplné vyplnění volného času přispívá ke spokojenosti partnerů či rodiny. To jakým způsobem tráví rodiny volný čas, ovlivňuje vysokou měrou vývoj jejich dětí. Kvalitní volnočasové aktivity přispívají k příznivému rozvoji celé osobnosti dítěte. Téma rodiny a volného času k sobě mají velmi blízko. V poslední době jsou v popředí zájmu nejen rodičů a dětí, ale i pedagogů, ekonomů, sociologů, politiků a dalších profesí. Rodinou se dlouhodobě zabývá například Zdeněk Matějček, volný čas je doménou Pávkové či Hofbauera. Důležitost této tématiky potvrzuje také rozmach pedagogické disciplíny zaměřené na volný čas. Téma bylo zvoleno na základě zájmu autorky o aktuální situaci zachycující volný čas u rodin s dětmi mladšího školního věku. Tato oblast je pro autorku v současné životní etapě velmi blízká. Druhým důvodem byla neutuchající aktuálnost dané problematiky.Stejně tak, jak se vyvíjí společnost, mění se sociální a demografické jevy, transformuje se i podoba a obsah volného času. Přehled o přístupu k trávení volného času je důležitý nejen u rodin s dětmi, ale i seniorů a dalších skupin. Cílem předkládané práce je analyzovat volný čas rodin s dětmi se zaměřením na trávení volného času dětí v rodinném prostředí i mimo něj a v rámci výzkumného šetření prostřednictvím dotazníku charakterizovat pohledem rodičů využití volného času v rodině s dětmi mladšího školního věku. Není hlavním zájmem zachytit pouze společné aktivity rodičů a jejich dětí. Vzhledem k rozdílnosti šíře volného času rodičů a jejich potomků bylo nutné obsáhnout i volný čas dětí což pomáhá dokreslit komplexnější pohled na danou problematiku. Úkolem práce je odpovědět na otázky kde a jak tráví děti volný čas a jakým způsobem zhodnocují volné chvíle s rodiči. V neposlední řadě se práce snaží poukázat na
8
možné problémy v souvislosti s trávením volného času v dané lokalitě a zjišťuje spokojenost s aktuální nabídkou. Práce cíleně sleduje a zkoumá skupinu rodin s dětmi mladšího školního věku (6 – 9 let), protože právě toto období je specifické tím, že se děti zařazují do nového prostředí školní třídy, jsou na ně kladeny nové povinnosti a nároky. Zároveň je tato fáze života stěžejní pro nalezení vhodné zájmové činnosti dítěte z důvodu naučení se správného zacházení s volnou chvílí v budoucnu. Práce by mohla být užitečná pro čtenáře z řad rodičů, pedagogů nebo zastupitelů města Nymburka. Rodiče se mohou nechat inspirovat činnostmi, které ostatní maminky a tatínkové vyhledávají. Mohou zhodnotit, zda nekladou na své potomky příliš velké nároky a porovnat svoji situaci s ostatními. Pro pedagogy by mohla být práce přínosná zvýšením povědomí o trávení volného času dětí. Zastupitele města Nymburka by mohl zajímat stav spokojenosti s nabídkou volnočasových aktivit.
9
1
RODINA
Vzhledem ke zvolenému tématu je první kapitola v předkládané práci věnována rodině. Práce se snaží objasnit fungování současné rodiny v souvislosti s volným časem a tak je v první řadě vysvětlení a přiblížení pojmu rodina nepostradatelnou součástí. Problematice rodiny věnuje pozornost celá řada oborů počínaje sociologií, psychologií, pedagogikou, ekonomií, demografií a další.
V tomto případě na rodinu nahlížíme primárně z psychologického,
sociologického a pedagogického pohledu. Téma rodiny je obsáhlé, zahrnuje mnoho dílčích problematik. Následující kapitola nabízí pojmy, které jsou stěžejní pro tuto práci - rodina a její funkce, rodina v dnešní společnosti, rodina s dítětem mladšího školního věku a rodinná spokojenost.
1.1
Definice a funkce rodiny
Rodinu můžeme označit za nejstarší lidskou společenskou instituci. Nalézt jednotnou definici rodiny je ale velmi obtížné. Rodina je relativně široký pojem, který může vnímat každý trochu odlišně. Rozdílnost pojetí rodiny může být jiné v závislosti na národnosti, náboženství, výchově, subjektivním vnímání člověka. Někdo považuje rodinu za malou skupinu, kde jsou zastoupeny role otce, matky a dětí. Jiní do rodiny automaticky počítají i další pokrevní příbuzenstvo. Ať vnímáme rodinu tak či onak, pravdou zůstává, že i přes klesající sňatečnost a rostoucí rozvodovost, je pro většinu z nás, stále rodina styčným bodem a místem socializace člověka. O definici rodiny se v minulosti pokusilo mnoho autorů, a proto je možné setkat se s různým výkladem. Pro potřeby diplomové práce byly vybrány jen některé z nich. Možný (1990, s. 17) zařadil do své publikace o rodině definici autora Chevalier de Jacourt, který představuje ve Velké francouzské encyklopedii rodinu takto: „ Společnost, jež tvoří základní výbavu a přirozený stav člověka. Rodina je vskutku občanská společnost ustavená přírodou, tato společnost je nejpřirozenější a nejstarší ze všech společností, vytváří základ pro národní společnost neboť lid anebo národ není nic jiného než celek složený z mnoha rodin. Rodina se zakládá manželstvím a je to příroda sama, jež vtahuje člověka do tohoto svazku, z něhož jsou pak rozeny děti, jež prodlužují život rodiny, udržují lidskou společnost při životě a nahrazují ztráty, jež v ní způsobuje smrt každý den.“ Tento výrok je starý mnoho let, ale myšlenky v něm zakotvené jsou platné i v dnešní moderní době. Rodina je stále 10
považována za původní skupinu, která se snaží dát to nejlepší v oblasti výchovy nového člověka. Rodina má obvykle na dítě největší vliv a předkládá vzory, které děti následují, a proto je velmi těžké ji nahradit. Ivo Možný (1990, s. 17) doplňuje tuto stále platnou definici krátkým označením rodiny jako manželského páru s dětmi. Kraus a Poláčková (2001, s. 78) potvrzují tuto teorii a označují rodinu v běžném povědomí dnešního člověka podobně jako Možný, tj. jako malou společně žijící skupinu lidí spojenou pokrevními svazky a úzkými citovými vazbami. Rodinu v současnosti považují za institucionalizovaný sociální útvar nejméně třech osob, mezi kterými existují rodičovské, příbuzenské a manželské vazby. Základem rodiny ve všech formách doposud známých společností je diadický pár – muž a žena. Vycházejícím znakem každé rodiny je existence nejméně jednoho dítěte jedno jakého věku. Ve výše uvedených pojetí je možné najít v souvislosti s moderní společností sporné body. Ve všech zmíněných charakteristikách rodiny je uvažováno s klasickým konceptem. Otázkou je zda je možné považovat za rodinu svobodnou matku s dítětem nebo nesezdaný pár s dětmi. Podle Zdeňka Matějčka (1994, s. 15 – 16) pro dítě nejsou vnější znaky rodiny důležité. Dítě vidí rodinu v jedné nebo více osobách, které nemusí být v zákonem potvrzeném svazku. Matějček (1994, s. 16) výstižně uvádí: „Dítě za své rodiče přijímá ty, kdo se k němu mateřsky a otcovsky chovají.“Opačný názor zastává Steve Biddulph (1997, s. 85), který se domnívá, že struktura rodiny je pro dítě důležitá. Tendence mladých lidí je spíše odklon od uzavírání sňatků a tak se stále více dětí rodí mimo manželství. Dalším problematickým bodem je rčení, že rodinu tvoří muž a žena. Podoby a formy dnešní rodiny se různí, lze na ni nahlížet z různých pohledů. Sobotková (2001, s. 22) píše, že autoři zabývající se teorií rodinných systémů se o přímou definici rodiny nepokoušejí. Podle Sobotkové by se stanovení obecně platné definice nemuselo podařit. Vhodnější se ukazuje citace uvedená v pedagogickém slovníku Průchy, Walterové a Mareše (2003, s. 126), která neudává počet a pohlaví členů rodiny a je širší - rodina je nejstarší společenskou institucí, která vytváří emocionální klima, formuje interpersonální vztahy, hodnoty a postoje, základy etiky a životního stylu. Platnou definicí rodiny, pro účely této práce, je průřez výše uvedených formulací. Rodina je nejstarší skupinou sestávající z rodičů a minimálně jednoho dítěte. Charakteristiku rodiny je vhodné doplnit výčtem jejich funkcí. Rodiče se snaží děti chránit, pečovat o ně, zajistit je, vychovávat a vzdělávat. Matoušek 11
(1997, s. 8) k tomuto dodává, že rodina je významná pro biologické udržení lidstva a že zprostředkovává začlenění člověka nejen do společnosti, ale také do jeho kultury a zároveň propojuje generace. Z toho je patrné, že rodina má několik poslání, z nichž vyplívají její funkce. Kraus s Poláčkovou (2001, s. 79 – 80) rozdělují a popisují funkce takto: •
Biologicko – reprodukční, jejíž hlavním úkolem je uspokojit sexuální potřebu
jedince a zajistit demografickou reprodukci a tím pokračování společnosti. Jedná se tedy o funkci pro společnost velmi významnou. Podle demografických záznamů je však možné dojít ke zjištění, že porodnost má více či méně klesající tendenci. 1 •
Sociálně – ekonomickáfunkce, o které se někdy hovoří pouze jako ekonomické, hraje
taktéž významnou roli v ekonomickém systému společnosti. Členové rodiny jsou jednak aktéři výrobní a nevýrobní sféry v rámci výkonu jejich povolání a zároveň jsou považováni za významného spotřebitele, který současný trh ovlivňuje velkou měrou. Sociální charakter se promítá v přerozdělování v rodině. •
Socializačně – výchovnáfunkce zahrnuje působení a vliv na jedince, tj. osvojení
návyků a vzorů chování běžné ve společnosti. Jedná se zde o cílenou přípravu dětí a mladistvých na praktický život. Součástí je však také působení na ostatní členy rodinné instituce. Předpokladem je, že dítě při přijímání podnětů nezůstává pasivním článkem, ale aktivně naši výchovnou snahu přijímá podle jeho možností, vůle, zájmu, přání, orientace. Je možné nalézt doplňující funkce, které dotvářejí poslání rodiny a jsou taktéž obecně uznávané a pro vykreslení kompletního obrázku o dění v rodině nepostradatelné. •
Emocionální je nezastupitelná a zásadní. Tyto atributy jsou zcela na místě, protože
emocionální funkce souvisí s budováním a pěstováním pocitu lásky, jistoty a bezpečí. •
Ochrannáfunkce nebo zabezpečovací či pečovatelská pojednává především
o zajištění potřeb dětí, ale i ostatních členů rodiny. •
Rekreace, relaxace, zábavaje funkcí, která má za cíl vést děti k smysluplnému
využití volného času. Správné naplnění volného času je důležité pro rozvoj našich potomků. Je otázkou do jaké míry každá rodina tuto funkci plní. Záleží na tom, zda členové rodiny spolu tráví volný čas a jakým způsobem.
1
Od roku 1989 až roku 1999 měla porodnost klesající tendenci, v roce 1999 se dostala hranice porodnosti na kritických 89 471 narozených dětí. Aktuálně není zajištěna prostá reprodukce obyvatelstva.
12
V souvislosti s tématikou volného času rodiny je s jistotou možné považovat funkci sociálně – výchovnou, emocionální a funkci rekreace, relaxace a zábavy za stěžejní. Jako nejvýznamnější se může jevit zmíněná funkce sociálně - výchovná, která formuje jedince a v rámci níž dostává člověk základ pro další působení ve společnosti a učí se vzorům chování. Deklaruje to i Kraus (2008, s. 64): „Výchova představuje dynamický proces vědomé a řízené socializace a zahrnuje všechny činnosti, které člověka formují pro život v konkrétní společnosti.“Kraus (2008, s. 65) považuje za důležité, aby jedinec získané poznatky a dovednosti vstřebal a dokázal je správně aplikovat do životní reality. Podobně uvádí smysl výchovy i Vážanský se Smékalem (1995, s. 57): „ Základní smysl výchovy tvoří rozvinutí lidských hodnot i postojů a vybavení člověka znalostmi a dovednostmi, které mu budou umožňovat cítit se bezpečněji a mít více prožitků a uspokojení v životě.“ Každý člověk každého věku v životě potřebuje být ubezpečen o tom, že ho má někdo rád, že někam patří, má své místo a rodinu, se kterou sdílí společné chvíle, tráví volný čas. Rodina má za úkol rozvíjet emocionální stránku dítěte a zároveň budovat vztah k volnočasovým aktivitám. Pávková (2002, s. 30)doslova dodává:„Nedostatek kvalitních osobních zájmů je nutno chápat jako závažný negativní osobnostní rys.“ Vědomí, že se člen rodiny může s důvěrou obrátit na druhé, člověka výrazně posiluje a dodává mu jistotu. O potřebě lásky a tělesného kontaktu se zmiňuje Steve Biddulph (1997, s. 35 – 37) a upozorňuje na to, že láska je nesmírně důležitá pro děti, ale i pro dospělé. Projev lásky považuje za důležitý i Colorosová(2008, s.16) a to zejména v těžkých životních situacích. „ Děti potřebují, abychom se na ně každý den usmáli, objali je a brali život s humorem.“ Nedostatek těchto projevů, odpírání lásky dítěti, nulová komunikace a v krajním případě i vyvolávání pocitu viny považuje Mertin (2011, s. 208) za jemnější formu násilí a označuje ji dokonce za šikanu. Zda je pro tyto chvíle dostatek prostoru ukáže následující kapitola, která zachycuje proměny a aktuální situaci dnešní moderní rodiny.
1.2
Současnárodina
V této části práce nejde primárně o detailní rozbor historické proměny rodiny, pohled do historie je pouze minimální. Cílem je poukázat na současný stav rodiny a její změny. Minulé století bylo pro českou společnost obdobím, kdy se vystřídalo několik státních útvarů
13
a společnost prošla určitým vývojem. Tyto změny a další politické, ekonomické, sociální, kulturní a jiné faktory ovlivnily jak, společnost tak i rodinu. Je třeba rozumět situaci rodiny, nárokům na její členy, aby bylo možné vyvodit představu o trávení volného času a pochopit jeho specifika. Aktuální fungování rodiny a trávení volného času spolu úzce souvisí. Volný čas rodiny ovlivňuje její struktura, podoba, zvyklosti, dotýká se také plnění funkcí, zaměstnaností jejich členů atd. Rodina má svá určitá specifika, která mají dopad na trávení volného času. Pro vykreslení obrazu moderní rodiny se zdá být pro tuto práci nejvhodnější pojetí Kause a Poláčkové (2001, s. 83 – 84), které je doplněno názory ostatních autorů. Pro danou tématiku jsou představeny vybrané charakteristiky ovlivňující trávení volného času rodiny: •
Množství funkcí rodiny převzaly jiné instituce. Výchovnou funkci částečně přebírá
škola a jiné instituce působící v oblasti pedagogiky. Pávková (2002, s. 37) konkrétně píše o tom, že na výchově dětí v době mimo vyučování se nepodílí pouze rodina, ale také škola a zařízení pro výchovu mimo vyučování. Do výčtu pak zařazuje i další subjekty. S tímto tvrzením souhlasí i Hofbauer (2004, s. 67), který dodává, že rodina ani škola nezaručí všestranný rozvoj osobnosti. Volný čas dětí a mladých lidí je spojován s životem nejen školy, ale i obce a společnosti. •
Snižuje se stabilita rodiny. V dnešní době už není neobvyklý rozvod v rodině.
Společnost je zasažena vysokou měrou rozvodovosti a to tak, že téměř každé druhé manželství projde tímto procesem. Nejčastější období kdy
rozvod hrozí je podle Iva
Možného (2002, s. 44) na počátku manželství a zejména v manželstvích mladých lidí. Kraus (2001, s. 83) k tomuto dodává: „Většina rozvádějících manželství má děti.“Sobotková (2001, s. 128) říká: „Rodiny s jedním rodičem, představují stále častější rodinný typ.“Je nutné dodat, že rodina s jedním rodičem může vzniknout nejen rozvodem, ale také rozchodem, ovdověním, porodem dítěte mimo manželství. •
Mění se celková struktura rodiny. Zde je hlavní vypíchnout fakt, že se snižuje počet
dětí v rodině. Děti se pro některé páry stávají přepychem. Počet dětí v rodině v souvislosti s tráveném volného času je zásadní v oblasti výchovné a finanční. De Singly (1999, s. 13) zmiňuje ve své publikaci myšlenky Emila Durkheima, které pojednávají o „zúžení“ rodiny, tedy o omezení počtu narozených dětí. Rabušic a Chromková Manea (2013, s. 217) uvádějí ve svém článku k velikosti rodiny data šetření z roku 2011, které bylo součástí výzkumného projektu zaměřeného na mužskou reprodukci. Z těchto výsledků vyplývá, že 62 % 14
zkoumaných respondentů si splnilo své plány a měli tolik dětí, kolik považovali za ideální. Pak je zde ale zhruba třetina dotázaných, kteříneměli tolik dětí, kolik byla jejich preference. Jako důvod uvedli respondenti horší životní podmínky. •
Prodlužuje se délka života a tím i trvání rodiny po odchodu dětí. Kropp (2001,
s. 191) ve své knize o výchově přispívá k této tématice: „Teprve ve 20. století žije většina babiček a dědečků dost dlouho na to, aby se seznámili s vnoučaty.“V souvislosti s trávením volného času rodiny je prodloužení délky života významné. Z pohledu rodin s mladšími dětmi je přítomnost babiček a dědečků nepostradatelná. Marksová – Tominová (2009, s. 109) dodává: „ Kdo má dnes k dispozici babičku nebo dědečka, kteří už nechodí do práce a jsou ochotni hlídat vnoučata, má obrovské štěstí.“ •
K proměnám dochází v organizaci rodinného cyklu. Lidé kladou větší důraz na
vzdělání a kariéru, možnosti se za posledních 25 let otevřely a mladí lidé je využívají. Po ukončení vzdělání se zaměřují na získání pracovních zkušeností a profesní dráhu. Pro mnohé z nich je zásadní metou cestování. Trend odkládání mateřství zpracovalo mnoho autorů. Zajímavý je příspěvek Ireny Sobotkové (2001, s. 118 – 119): „Starší a mladší rodiče se liší ve stylu interakce s dětmi. Starší matky jsou citlivější na projevy dítěte, rychleji na ně reagují. Častěji než mladší matky zapojují dítě do organizovaných aktivit (kroužky, cvičení,…) Starší otcové si jinak hrají se svými dětmi než mladší – ve hře není tolik aktivních fyzických prvků.“ Sobotková (2001, s. 118 – 119) si tento fakt vysvětluje oslabením fyzických sil nebo jiným postojem k dětem. Sobotková dále uvádí, že i jiné studie naznačují, že děti starších rodičů zažijí se svými rodiči více povídání než fyzických aktivit. •
Zvyšují se nároky na čas rodičů strávený v pracovním procesu.Na místě je text
Krause a Poláčkové (2001, s.84), který předkládá problém nedostatku času stráveném s dětmi a ostatními členy rodiny. Rodiče musejí často plnit své pracovní povinnosti i nad rámec pracovní doby což je na úkor vlivu na výchovu dětí. Díky internetu a moderní technice jsou k zastižení téměř vždy a všude. Problém však nastává ve chvíli, kdy rodiče snížení počtu kontaktů s dítětem, v důsledku pracovní či jiné zaneprázdněnosti, začnou nahrazovat nepřiměřeným přísunem materiálních prostředků. Takový přístup se jednoznačně podepíše na charakteru osobnosti. (Špičák, 1993, s. 22) •
Přibývá dvoukariérových manželství. Keller (1997, s.19) zmiňuje, že moderní
společnost zrovnoprávňuje ženy v rámci rodiny. Znamená to, že i žena je zapojená do pracovního procesu. Vymezení „dvoukariérové“ nemusíme chápat pouze tak, že oba rodiče 15
budují svoji kariéru, ale dostačující je, když mají oba náročné zaměstnání. Možný (2006, s. 186) dává návod jak řešit tuto situaci: „ Dobře fungující pár řeší obtížnou slučitelnost úspěchu v práci a při výchově dětí tak, že se oba rozhodnou založit svůj sociální vzestup na spolupráci v podpoře kariéry jednoho z nich.“ Za zmínku stojí skutečnost, že se objevuje stále více rodin, kde se svět rodiče a dítěte prolíná. Role rodiče a dítěte se vzdaluje. Mertin (2011, s. 69) uvádí, že rodiče přestávají být „nedotknutelnými autoritami“ a „prohlašují se za starší kamarády vlastních dětí“. Vysvětlením by také mohlo být, že starší rodiče hůře nesou své stárnutí a proto se staví na úroveň vrstevníků jejich dětí. Sametová revoluce a období, které nastalo po roce 1989, změnilo radikálně rodinné chování našich občanů. Velmi dobře to zachycují demografické a statistické údaje. Rapidně klesl počet sňatků, snížil se počet narozených dětí, zvýšil se počet rozvodů. Nastaly situace, na které nebyla česká rodina připravena. Dnes je běžné se setkat s pojmy, jako je nezaměstnanost, podnikání, volné cestování. Ač to na první pohled nevypadá i tyto pojmy se významně pojí s problematikou volného času v rodině a mají vliv na rodinnou spokojenost.
1.3
Rodinná spokojenost
Spokojenost je relativní pojem a je poměrně složité ho přesně a výstižně obsáhnout. Slepičková (2000, s. 36) definuje osobní spokojenost takto: „Osobní spokojenost je výsledkem spolupůsobení individuálních charakteristik a objektivních podmínek.“ Matthew Kelly (2011, s. 57) vyjadřuje spokojenost následujícím způsobem: „Naplnění a uspokojení vycházející z ukojení potřeb a tužeb.“ Kelly (2011, s. 57) dále doplňuje, že spokojenost, která plyne z naplnění našich potřeb je trvalejší než spokojenost, kterou nám přináší ukojení našich tužeb. Spokojenost v rodině je poměrně široký pojem. O spokojenosti lze říci, že jde ruku v ruce s kvalitou života celé rodiny. Ale i kvalita života může znamenat pro každého něco jiného.Vnímání kvality života je nejednoznačné a je spojené s hodnotami, které člověk uznává. Spokojenost rodiny je možné sledovat v jednotlivých oblastech, např. v oblasti zdraví, práce, finančního zajištění, vztahů v rodině a v neposlední řadě v oblasti volného času, která je pro tuto práci ústřední. Nejprve je však vhodné dodat k termínu spokojenost více informací. 16
Spokojenost je možné měřit, ale nemusíme vždy dosáhnout objektivního výsledku. Výsledky testů, průzkumů či cvičení je třeba vnímat spíše jako subjektivní. Člověk je individualita a při jakémkoli hodnocení spokojenosti, má jinou míru, jinak může cítit a vnímat. U rodiny je to ještě složitější. Každý člen rodiny může mít nastavenou jinou úroveň vnímání a může mít jinak poskládaný žebříček hodnot. Možný (2002, s. 14) například uvádí, že přehledové studie mnoha výzkumů ukazují, že ženy jsou o něco šťastnější než muži. Dodává také, že jak ženy intenzivně prožívají štěstí, tak i intenzivněji prožívají pocity nepohody. Na vnímání spokojenosti nemusí mít vliv pouze pohlaví jedince, ale také jeho věk, zdravotní stav, pracovní vytížení a další faktory. Sobotková, Reiterová a Hurníková uvádějí, že celková životní spokojenost je ovlivňována faktory nejen osobnostními, ale i demografickými, sociálními a biologickými. (2011, s. 140) V průběhu studia literatury pojednávající o problematice rodiny a volného času bylo zjištěno, že není mnoho materiálů, ve kterých je rozebráno téma spokojené rodiny. Hovoří se spíše o fungující, harmonické nebo zdravé rodině. Dzivý - Baluchová (2014, s. 21) je toho názoru, že fungující rodina je dokonce základ pro fungující společnost a naopak. Domnívá se, že rodina má schopnost ovlivňovat celkový stav i zdraví společnosti. Sobotková (2001, s. 70) popisuje znaky úspěšné fungující rodiny. Předložené jsou ty, které jsou považovány za významné: •
vyvážení blízkosti a autonomie;
•
schopnost adaptace, zvládání změn a ztrát;
•
schopnost kooperace;
•
jasná komunikace;
•
vysoká úroveň humoru a radosti v rodině.
Dosáhnout spokojenosti v rodině můžeme jedině tehdy, pokud v rodině vládnou vyrovnané, harmonické vztahy a příjemná optimistická atmosféra. Pokud nejsme spokojeni, jen obtížně docílíme vyhovujícího rodinného klimatu. Bakalář (1978, s. 129) soudí, že pokud chceme předcházet konfliktním situacím mezi rodiči a dětmi, je třeba chovat se následujícím způsobem: „Rodiče, kteří chtějí rozumět svým dětem a účinně jim pomáhat začlenit se do života soudobé společnosti, kteří si přejí, aby jejich děti byly plnohodnotnými lidskými bytostmi, musí znát základní principy moderní rodinné výchovy a dobrého rodinného soužití. Měli by vědět, jak je nezbytné být dětem citově nablízku, sledovat jejich rozvoj a růst, být jim staršími kamarády, současně ale i přirozenými rádci a autoritami.“ Takový přístup považuje 17
Bakalář (1978, s. 129) za záruku rodinného poklidu a pohody. Fungující mezilidské vztahy v rodině a mezi přáteli můžeme s jistotou zařadit do hlavních zdrojů subjektivního pocitu spokojenosti.
Mocným zdrojem uspokojení je také vlastní práce. Za ještě významnější
oblast, která nás naplňuje a probouzí v nás pocit spokojenosti, je považován kvalitně prožitý volný čas. (Možný, 2002, s. 15) Harmonické rodinné prostředí a smysluplné, příjemné a aktivní trávení volného času je důležité pro spokojenost rodiny. Spokojenost rodiny v souvislosti s volným časem se může promítat do několika oblastí, z nichž nejdůležitější je množství volného času, nabídka a možnosti volnočasových aktivit. Nedostatek volného času je palčivým problémem dnešní doby a ke spokojenosti nepřispívá. I přes to, že je možné využívat moderní pomocníky v domácnostech a většina rodin disponuje minimálně jedním vozem, nemají tolik příležitostí k prožívání společných chvil. Intenzivní trávení volného času potřebují zvláště rodiny s dětmi mladšího školního věku, kde je příhodné dítěti předložit atraktivní a pestrou nabídku volnočasových aktivit a zajistit chvíle strávené s rodiči. Je třeba, aby vznikl prostor pro správné působení a formování jedince. Každý si přeje trávit svůj volný čas podle svého uvážení a tak, aby ho naplňoval, ale mnohdy je člověk odkázán na nabídku svého okolí, která může být občas limitující. Pokud jedinec nenachází vhodné podněty, které ho zaujmou, tak se začíná nudit a s nudou přichází pocit nespokojenosti. Nespokojenost vyvolává nepohodu, kterou pak člověk šíří nejen v rodině, ale i na pracovišti a ve svém okolí. Možnost smysluplně trávit svůj volný čas je jednou ze základních hodnot v životě člověka a podepisuje se i na celkové spokojenosti v životě jako takovém. Ještě větší váhu pro společnost má správně zvolené trávení volného času v rodinách s dítětem mladšího školního věku, kde je zaznamenána stále značná míra působení rodiče na dítě.
1.4
Specifika rodiny s dítětem mladšího školního věku
Ve výše uvedeném textu byla vydefinovaná rodina, její funkce, současná podoba a byla přiblížena spokojenost rodiny. Aby byl plně pochopen kontext trávení volného času rodiny s dítětem mladšího školního věku, je třeba ujasnit tématiku rodin s malými dětmi a konkrétně specifikovat mladší školní věk. Je možné předpokládat, že jinak bude trávit volný čas rodina s pubertálním dítětem, které obvykle vzdoruje a kontakt s rodiči často v tomto životním období eliminuje na co nejnižší úroveň a jinak prožívají volnočasové aktivity rodiče s dětmi 18
mladšího školního věku, které nově nasávají školní prostředí a povinnosti, ale zároveň jsou stále dětmi, které potřebují hru 2, ve které více či méně vyžadují asistenci rodičů v různé podobě 3. Je přirozené, že obvykle jsou to rodiče, kteří ovlivňují volný čas dítěte. O tomto píše Spousta (1998, s. 12)a dodává, že volným časem dětí disponují ti, kteří o něj pečují jak z hlediska materiálního, tak duchovního. Matka vytváří prostor pro hru, která je pro děti zároveň i učením a otec zajišťuje seznámení se s rozmanitými činnostmi, které však musí odpovídat věku dítěte a jeho schopnostem. Spousta (1998, s. 12) dále uvádí: „V životě člověka neexistují ostré předěly mezi dětstvím, mládím a dospělostí. Vývoj je kontinuální, projevuje se postupným vyzráváním organizmu i psychických kvalit jedince.“S tímto tvrzením se dá jednoznačně souhlasit. Nikdy nepřijde v životě situace, kdy je možné si říct „od zítřka nejsem dítě“ nebo „dneska už jsem dospělý“. Sejně tak je pravdou, že vývoj člověka je zcela individuální. Existuje více typů rozdělení věku jedince. Autoři k vymezení mladšího školního věku přistupují trochu jinak. Hájek, Hofbauer a Pávková (2011, s. 86 – 88) si například pro děti školou povinné pomáhají příslušnými stupni škol. Označují ho pro pedagogy za přehledné a použitelné. Do skupiny mladší školní věk zařazují děti 6 – 11 let, žáci prvního stupně základní školy. Špaňhelová (2008, s. 117) definuje toto období podobně: „Mladší školní věk je vymezen vstupem dítěte do školy až po začátek psychického a tělesného dospívání (většinou do cca 11 let).“ Stejně tak jako výše uvedení autoři, tak i Špaňhelová (2008, s. 117) určuje toto období v mezích 1. až 5.třídy. Odlišně vidí tento čas dítěte Matějček (1994, s. 57), který ho považuje za kratší období, od šesti či sedmi let do osmi až devíti let. Období považuje za přechodné, ale uvádí, že dítě prochází mnoha změnami a hodně se s ním děje. V literatuře je možné v souvislosti s tímto obdobím setkat se s termínem „raný školní věk“, kterým Vágnerová (2005, s.237) označuje oficiální vstup do společnosti.Tato fáze života je vymezena vstupem do školy v šesti až sedmi letech a trvá do osmi až devíti let. Pojetí mladšího školního věku v předkládané práci se nejvíce shoduje s vymezením Matějčka 2
Hra je v tomto případě širší pojetí. Hrou je myšlena samostatná hra (zábava) dětí, ale i zájmové činnosti a jiné volnočasové aktivity. 3 Různou podobou je míněno aktivní zapojení do hry nebo volnočasové aktivity, ale i třeba doprovod na zájmovou činnost.
19
a Vágnerové. Dítě mladšího školního věku definujeme ve věkové hranici 6 – 9 let, do empirického šetření jsou zařazeny děti, které již chodí do školy, tzn. 1. – 3. třída. Jedná se o skupinu, která je specifická v tom, že převzala novou roli „školáka“ a tím i školní povinnosti což je pro ně obrovskou změnou. Dítě se seznamuje s novými požadavky, které jsou na něj kladeny. Správně ve své publikaci uvádí Wilkinson (1998, s. 17), že dítě v této životní fázi se seznamuje s novými úkoly, čelí obavám z nových situací, zvyšuje se jeho samostatnost, jsou nastavena další nová pravidla a očekávání od vrstevníků i dospělých. V rámci volného času se děti zapojují pravidelně do zájmových aktivit, které volají po zodpovědnějším přístupu a pravidelné návštěvnosti. Dítě je po fyzické stránce vyzrálé na takovou úroveň, že je schopné mnoha činností a je zařazeno do běžných sportovních a pohybových aktivit rodičů
4
. Po dítěti se v tomto období vyžaduje určitá dávka
samostatnosti, na druhou stranu je zde rodič stále v roli ochránce, pečovatele, asistenta, kamaráda atd. Aktivní účast rodiče v životě dítěte je klíčová. Pro správnou představu je vhodné uvést oblasti, ve kterých jsou promítnuty charakteristiky dítěte mladšího školního věku. •
Tělesná zdatnost (biologické zrání). Co se stavby těla týká tak dochází k dalším
změnám ve vývoji. Podle Langmeiera a Krejčířové (2006, s. 112) se mění v období vstupu do školy tělesné proporce. Děti rostou, prodlužují se jim končetiny a relativně se jim zmenšuje velikost hlavy. Začíná se ztrácet tukový polštář a vystupuje svalový reliéf. Vzhledem ke změně struktury dne, kdy pohyb ve školce nebo v rodinném prostředí nahrazuje sezení v lavicích, vyžadují děti aktivní pohyb v odpoledních hodinách. Dokládá to i Hájek, Hofbauer a Pávková (2011, s. 88), kteří tvrdí, že pro dítě mladšího školního věku je pohyb stále klíčový a že v tomto věku má dítě velkou potřebu pohybu. U dětí se zlepšuje pohybová koordinace, pohyby jsou rychlejší, přesnější, děti zvládají lépe pracovat se svými silami. V tomto období dítě preferuje spontánní pohyb před výkonem. Langmaier a Krejčířová (2006, s. 120) k tomuto ještě dodávají, že vzhledem k uvedenému mají děti větší zájem o pohybové hry a sportovní výkony. Celkově se dětem zlepšuje hrubá i jemná motorika. •
Emoční, motivační a sociální zralost (psychosociální zralost). Farková (2008,
s. 181) píše, že psychosociální zralost dítěte se vyznačuje kontrolou vlastních emocí a impulsů. Děti se pomalu odklánějí od hry k pracovním činnostem, snaží se spolupracovat s dospělými, pomáhat jim, plnit povinnosti v domácnosti. Toto tvrzení doplňuje Langmaier 4
Jízda na kole, pomoc na zahradě, domácí práce a další.
20
s Krejčířovou (2006, s. 114): „Hra ze života dítěte ovšem ještě dlouho – a vlastně nikdy docela – nevymizí a ani práce nenastupuje rázem. Obojí se ještě dlouho střídá a navzájem prolíná.“ Dítě je v této životní etapě už schopno navázat bez větších problémů vztah ve skupině a začlenit se do kolektivu, kroužku, společnosti. Stává se dle Vágnerové (2005, s. 261) emočně stabilnějším a odolnějším vůči zátěži. •
Poznávací zralost. Dítě je v daném období schopno vnímat jednotlivé části obrazce,
které vnímalo jako nedělitelný celek. Sluchová a zraková diferenciace je rozvinutá. (Langmaier, Krejčířová, 2006, s. 113) Slovní zásoba se zlepšuje.5 Dítěti nedělá problém složitější vyjadřování nebo sestavování složitějších souvětí. Výslovnost by měla dosahovat kvalitní úrovně. To vše je vhodné doplňovat četbou. Na základě poznávání se vyvíjí i logické myšlení. Dítě si dokáže mnoho věcí odvodit nebo vyvodit na základě předchozí zkušenosti. (Špaňhelová, 2008, s. 125 - 127) Dítě si dává věci do souvislostí, chápe pravidla her, zvládá například vstřebat sportovní pravidla, může se začít učit složitější a náročnější stolní a karetní hry, které vyžadují určitou dávku soustředění a chápání. Vágnerová (2005, s. 256) stanovuje mladší školní věk za období, kdy dozrává schopnost soustředit se žádoucím směrem po určitou dobu. Uvedený přehled vztahující se k mladšímu školnímu věku není dobré paušalizovat. Každé dítě se vyvíjí individuálně a má své potřeby. Některé děti jsou zralejší a jsou schopny nastoupit školní docházku už v pěti letech a pro některé je vhodnější odklad a odsunutí nástupu do školy až na sedmý rok života. Určitá skupina dětí je citlivější a méně emočně stabilní. Jiné jsou pasivní v pohybových aktivitách, další sport vyhledávají ať už za účelem aktivního vybití nebo setkání s kamarády, soutěživosti, radosti ze hry apod. Špaňhelová (2008, s. 123) ještě k tomuto tématu dodává, že pokud dítě nezačalo s nějakou zájmovou činností v předškolním věku, pak je toto období ideálním pro osvojení si některé činnosti. Upozorňuje však na přetěžování dětí a doporučuje pestrou, ale zároveň rozumnou dávku zájmových aktivit. „Dítě potřebuje čas, kdy si může jen tak s kamarády hrát, jezdit na kole, „blbnout“.“ V tomto věku, ve smyslu trávení volného času, je dítě obvykle stále v centru pozornosti rodičů. Má zájem trávit volný čas nejen s kamarády, ale i se svými nejbližšími. Dítě mladšího školního věku se stává pomalinku rovnocenným a plnohodnotným partnerem pro trávení volného času jako je užívání přírody, cestování, kulturní a sportovní aktivity, výlety a jiné.
5
Děti sedmileté znají průměrně 18 633 slov. (Langmaier, Krejčířová, 2006, s. 123)
21
2
VOLNÝ ČAS
„Svobodnoje vremja, lemure, loisirs, Freizeit, tempo libero, czas wolny – to jsou výrazy, které se neustále objevují v titulech i textech mnohých učených pojednáních, populárních článků i učených knih. Již řadu let je problematika volného času středem pozornosti nejenom mnoha teoretiků, výzkumníků, žurnalistů, kulturních, sociálních a politických pracovníků, ale také celé armády praktiků, kteří volný čas lidem organizují a naplňují, starají se o jejich vybavení nejrůznějšími předměty…“ (Bakalář, 1978, s. 62) Citace Eduarda Bakaláře k problematice volného času z roku 1978 byla zařazena s jasným cílem poukázat na důležitost problematiky volného času po dlouhá léta. Pokud by Eduard Bakalář psal svoji knihu dnes, nejspíš by dodal i anglické označení volného času „leisure time“. Volný čas je stěžejním tématem i dnes, řešení této oblasti je stále platné. Promítá se do více sfér společnosti a neřeší ho pouze pedagogové a sociologové, ale i ekonomové, psychologové, novináři a další profese. Způsob trávení volného času napovídá, jaký život člověk žije, jakou kvalitu jeho život má. Podle Zvárikové (2007, s. 45) je volný čas jedním z deseti nevýznamnějších prvků, podle kterého je možné dospět k vymezení kvality života člověka. I přesto, že volný čas prostupuje do života lidí každý den, je třeba si v úvodu tento pojem přiblížit, vydefinovat a uvést jeho základní funkce.
2.1
Definice a funkce volného času
Volný čas může pro každého člověka znamenat něco jiného. Pro dospělého je to doba mimo pracovní povinnosti, pro ženu to může být doba, kdy neřeší ani pracovní ani domácí povinnosti, pro školní dítě je to chvíle mimo vyučování, kdy navštěvuje zájmové aktivity nebo má čas jen tak si hrát. Každý si dokáže sestavit svou vlastní definici volného času. Vhodné je, ale uvést i teoretická východiska volného času autorů, kteří se v této problematice pohybují řadu let. Asi nejideálnější definicí volného času se jeví vymezení Slepičkové (2000, s. 7), která vidí volný čas jako: „část doby, kterou má jedinec pro sebe a s níž může disponovat podle svého uvážení.“ Slepičková (2000, s. 12) dále ještě toto pojetí rozšiřuje a dodává, že v této době nemá jedinec žádné povinnosti vůči sobě, ani druhým lidem a věnuje se činnostem, které si 22
volí ze své vůle a baví ho, přinášejí mu radost a uspokojení, nikdy obavy či pocity úzkosti. Tuto teorii by bylo snadné napadnout tím, že v rámci rodiny rodič ve svém volném čase vykonává povinnosti vůči dítěti nebo v rámci sportovního tréninku může člověk cítit určitou dávku obavy z výsledku utkání či závodů. Pokud bude tato definice doplněna o pojetí volného času Němce (2002, s. 17), který ještě dodává, že člověk ve volném čase koná převážně svobodně a dobrovolně činnosti pro sebe, popř. pro druhé ze svého vnitřního popudu a zájmu, je možné ji považovat za platnou pro potřeby této práce. Volný čas rodiny se skládá z volného času jednotlivých aktérů rodiny, rodičů a jejich dětí. Čas, který mají děti v mladším školním věku pro své záliby, hry a chvíle strávené s rodiči je ve většině případů širší než volný čas jejich blízkých. Období mimo školní docházku tak děti vyplňují návštěvou školních zařízení, zájmových institucí nebo tráví čas se svými prarodiči. Role matky a otce je ve výchově dětí nezastupitelná jak dokládá Spousta (1994, s. 107): „Rodiče jsou nejdůležitějšími vychovateli, všichni ostatní vychovatelé mohou pouze doplňovat to, čeho ve výchově dosáhli rodiče.“ Volný čas lze vidět různými pohledy. Je možné ho pojmout nejen z pedagogického hlediska, ale i z ekonomického, kdy jde o nemalé investice do tohoto odvětví, které je možné označit za prosperující nejen díky výchovně vzdělávací činnosti, ale také komerční. Volný čas je nepřehlédnutelný v oblasti mezilidských vztahů, kde činnost ve volném čase pomáhá formovat utvářet vztahy u dětí i dospělých, vztahy rodinné i příbuzenské. V tomto směru je hledisko sociologické a sociálněpsychologické nejdůležitější. Kromě budování vztahů je nezastupitelné využití volného času jako podporu tělesného i duševního vývoje člověka. Správné využívání volného času se pozitivně projevuje ve zdravotním stavu člověka. (Pávková a kol., 2002. 15 – 17) Volný čas by měl kromě radosti a uspokojení přinášet také zábavu a odpočinek, které napomáhají rozvíjet a obnovovat lidskou schránku po tělesné i duševní stránce. Z toho vycházejí funkce volného času, které mají dle autorů různá dělení. V zásadě se všichni shodují na následujících třech, které byly vymezeny dle Hofbauera (2004, s. 13): •
Odpočinek znamená v každodenním životě člověka potřebu regenerace pro jeho tělo,
aby mohl podávat dostačující výkony v práci, v rodinném kruhu. Odpočinek je nesmírně důležitý pro fyzickou i psychickou stránku těla. Za odpočinek není nutné považovat pouze spánek. Odpočívat je možné i při dobré knize nebo relaxačním centru apod. Hlavním cílem 23
odpočinku by mělo být navrácení jedince do kondice. •
Zábava neboli rozptýlení nemusí být pouze řešením při rutinní a monotónní práci.
Zábava by měla přinášet člověku radost, uspokojení, lepší náladu což pak následně může ovlivnit naše pracovní výkony nebo atmosféru v rodině. •
Rozvoj osobnosti představuje takové činnosti, které ve volném čase člověka formují,
vzdělávají ho a to zejména v oblasti kulturní, kreativní a společenské. Člověk si osvojuje nové vědomosti, prohlubuje stávající znalosti a obohacuje tak svůj život. Tuto funkci je možné označit za klíčovou primárně u dětí, ale stejně tak platí i u rodičů. Zmíněné funkce volného času lze doplnit mnoha dalšími. Knotová, Hofbauer a Vážanský se Smékalem vycházejí jednotně z vymezení Opaschowského. Téměř shodně uvádějí dalších 7 až 8 funkcí volného času. Přehled zahrnuje již výše představené úkoly volného času. Z tohoto důvodu jsou doplněny jen ty, které mají na poli volného času rodin s dětmi významnou úlohu. Funkce komunikace má nejen společenský význam. Vzájemná, dobrá a efektivní komunikace je základ pro budování, utváření a udržování pevných vztahů v rodině. Za významný úkol volného času se dále považuje integrace, která dle Opaschowského zastává funkci stabilizace života rodiny. V rámci integrace se vytvářejí kolektivní vztahy a skupiny. Rozvoj osobnosti v kulturní oblasti byl již zmíněn, i přesto je dobré explicitně uvést funkci enkulturace, kde jde primárně o kreativní rozvoj a účast na kulturním životě jedince. Neméně důležitou funkcí, v souvislosti s rodinou a dětmi, je výchova, která je zakotvená i v českých oficiálních dokumentech.6 (Knotová, 2011, s. 33; Hofbauer, 2004, s. 15; Vážanský, Smékal, 1995, s. 30 – 31) V dnešní hektické době je třeba v rodině trávit volný čas smysluplně. Je nutné tělu dopřát vhodnouregeneraci nebo posílit rodinné vztahy podporující zdravé a harmonické prostředí rodiny. Cílem je vytvořit správný základ pro děti a dát jim do života dobře fungující model, který budou kopírovat. Definice volného času pro tuto práci byla zvolena (viz výše) skloubením myšlenek Slepičkové a Němce. Je to tedy čas, s kterým můžeme svobodně nakládat a je zároveň zdrojem radosti a potěšení což člověku přinášíodpočinek, zábavu, rozvoj osobnosti. Další ústřední a nepostradatelnou funkcí pro tuto práci je komunikace, integrace a rovněž enkulturace.
6
Vybrané kapitoly k 10. výročí přijetí Úmluvy o právech dítěte. Praha, Česká sekce DCI – MŠMT ČR, odbor pro mládež – IDM MŠMT ČR 1999.
24
2.2
Možnosti trávení volného času
Pestrost trávení volného času je v dnešní době možné označit za bezbřehou. Nabídka je rozmanitá. Pokud výběr není otázkou financí, pak je dnes možné téměř cokoli. Otázkou zůstává, zda je na místě tento přístup jako výchovný krok u dětí. Správné využití volného času by mělo být úkolem pro každou rodinu. Rodina je unikátní tím, že je prvním místem, kde se děti učí svým dovednostem a odkud čerpají vzorce chování. Rodiče jsou ti, kteří dětem ukazují cestu, kterou se dát a určují co je „normální“ a co ne. Je jen na nich jakým způsobem se jejich děti naučí nakládat se svým volným časem, zda ho v budoucnu dokážou správně zhodnotit. Vyplnění volných chvil se odráží v hodnotové orientaci rodiny. Každá rodina může považovat za důležitou jinou formu a oblast volnočasových aktivit.
2.2.1 Klasifikace volnočasových aktivit S volným časem člověk nakládá podle svého uvážení, volí tu formu, která mu vyhovuje dle pocitového rozpoložení, aktuální situace a samozřejmě také podle toho k čemu byl v dětství veden. Klasifikace trávení volného času je možná podle různých kritérií. Kritériem může být například náplň, obsah, forma a intenzita volného času. Hofbauer (2004, s. 21) dělí volnočasové aktivity dle obsahu a frekvence na spontánní, příležitostné a pravidelné. Dále je možné vyjít z klasifikace forem podle Němce (2002, s. 24), které vychází z počtu účastníků a doplnit dělení volnočasových aktivit činností individuální a skupinovou. Další dělení vymezuje aktivní a pasivní trávení volného času. •
Aktivní - pokud se hovoří o aktivním trávení volného času nebo o aktivním
odpočinku, musí splňovat hlavní kritérium a to aktivní zapojení se do činnosti. Označení „aktivní“ evokuje zejména fyzický pohyb. Součástí je, ale i zájmová činnost v různorodých oblastech (výtvarná, přírodovědecká, technická, hudební a jiné). Aktivní přístup k volnému času je považován za základní prvek zdravého životního stylu a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. (Volný čas a prevence u dětí a mládeže, 2002, online) Pokud jsou děti od malička rozumným stylem vedeny k využití volných částí dne, vědí jak si s takovou chvílí poradit v pubertálním věku i v dospělosti. Kvalitní zaměstnání ve volných chvílích a pohyb dětí v podobné skupině vrstevníků je předpoklad pro správný vývoj jedince. Vážanský a Smékal (1995, s. 27) uvádějí, že aktivní prožití volného času má ve 25
společnosti vyšší míru prestiže než pasivní způsob. •
Pasivní (receptivní) – pasivní způsob trávení volných chvil nevyžaduje naše velké
úsilí a obvykle vychází z konzumu. Charakteristické pro pasivní způsob využití volného času je absence uspokojivých prožitků získaných vlastním přičiněním nebo aktivní činností. Pasivní trávení volného času představuje povalování se, spánek v průběhu dne, bezvýznamné sledování televize, vysedávání u počítače a hraní počítačových her. Eduard Bakalář (1987, s. 82) ve své knize zmiňuje „právo na lenost“. Neshledává na určité formě pasivního trávení volných chvil nic špatného. Záleží ovšem na délce této pasivity, například přerušení činnosti pro načerpání síly považuje za vhodné. Synonymem pro označení pasivního trávení volného času je trávení receptivní, kdy účastníci svých zájmů mají roli diváka, posluchače (návštěva kina, přednášky, sledování televize apod.). (Němec, 2002, s. 24) Pokud se jedná o aktivní a receptivní rozdělení zájmů, pak podle Pávkové (2002, s. 93) je třeba počítat s tím, že se tyto činnosti mohou prolínat a doplňovat. Je velmi těžké jednoznačně určit, o jakou formu trávení volného času se jedná. Úhel pohledu každého člověka může být trochu odlišný. Rodiny, které se neúčastní společenského života, nejezdí na výlety, nepodporují sportovní aktivity a nepěstují další jiné koníčky, se s nudou setkávají častěji než rodiny, které se v uvedených oblastech angažují aktivně. Pravidelná účast v oblasti kulturní, sociální, sportovní je zdroj podnětů pro zdravou komunikaci v rodině. O podporu v aktivním fyzickém trávení volna se snaží i Český olympijský výbor, který se spojil s klíčovými institucemi v České republice a nastartoval projekt „Česko sportuje“. Tento projekt nenásilnou formou apeluje zejména na děti a snaží se zamezit speciálními programy jejich obezitě. (Česko sportuje, 2013, online)
2.2.2 Způsoby trávení volného času Plnohodnotné prožívání volného času by mělo být součástí života každého z nás. První kým jsou děti ovlivňovány a vychovávány jsou rodiče, od nich přejímají způsob života. Ti by se měli snažit o co nejideálnější působení na potomky, aby je připravili na budoucí život a naučili je zacházet s volným časem optimálně. Pro vymezení volnočasových činností rodin s dětmi je možné opírat se o již dříve uvedené funkce volného času a vycházet z obsahu výchovy rodičů, respektive z příležitostí, kdy 26
rodiče působí na děti. Oblasti výchovného působení popsal Spousta (1997, s. 112 – 113) ve své knize, kde říká, že rodina se podílí na utváření vztahu dítěte k lidem žijícím v okolí. Rodina vede systematicky děti ke vzdělávacím aktivitám, formuje pracovní výchovu dítěte, měla by mu předat základy umění, naučit ho lásce k přírodě. Nepostradatelnou součástí je zdravotní, tělesná a sportovní výchova dětí. Při vymezení trávení volného času lze vycházet z literatury více autorů. Volnočasové aktivity, v kterých prostupuje aktivní i pasivní trávení volných chvil, je možné stanovit takto (Spousta, 1997, s. 114, 120; Pávková a kol., 2002, s. 85 - 87): •
rekreační a odpočinkové – rekreační hry vyžadující náročnější pohyb (výlety,
procházky, hry, dovolené), odpočinkové činnosti v klidnějším režimu (četba knih a časopisů, společenské hry, spánek, sledování TV, práce na PC); •
tělovýchovné a sportovní – rodinné sportovní aktivity (jízda na kole, kolečkových
bruslích, lyžování apod.); •
technické a manuální – formy pracovní činnosti v domácnosti, na zahradě a v dílně
(úklid, péče o domácnost); •
kulturní – návštěvy kulturních zařízení (muzea, výstavy, filmy, divadla);
•
společenské – setkání s příbuznými, přáteli a známými, povídání si v kruhu
rodinném. Rodiny by měli vkládat do svých dětí od každé oblasti trochu, aby dítě dostalo pestrý základ v rozumných mezích, seznámilo se s větší nabídkou činností a v budoucnu se mohlo vyhranit směrem, který je mu nejbližší. Některé rodiny jsou zaměřeny jednostranně, mluví se pak o kulturních nebo sportovních rodinách. V poslední době je více než kdy jindy patrný sílící vliv vývoje a proměny společnosti, která se významně dotýká života rodin a prožívání jejich volných chvil. Život mnohých rodin je obohacen novými činnostmi a novými podněty pro aktivity rodičů s dětmi. Trend volného času v rodině směřuje k získávání dvou podob - volný čas ve všední den a volný čas v dny pracovního klidu. Důvodem je, že na rodiče se kladou stále větší pracovní nároky, takže nemohou svým dětem dopřát tolik času, kolik by si představovali. Dobře tuto situaci vystihuje Slepičková (2000, s. 8): „Jsou státy, sféry, hospodářství či podniky, kde je tradicí nebo nepsaným zákonem pracovat přesčas.“Tento výrok se dotýká značné části rodičů. Mertin (2011, s. 63) se pak zabývá myšlenkou, jak tedy na dítě rodič zvládne působit, 27
když s ním není. Nezavrhuje čas strávený prostým spolubytím, ale klade větší důraz na kvalitu společně strávených chvil. Dalším do řady současných trendů je přemíra zájmových činností, kterými děti mladšího školního věku naplňují dobu po vyučování a rodiče pak tráví pasivně svůj čas asistencí nebo doprovodem na těchto aktivitách. Tuto skutečnost dokresluje výzkum realizovaný Národním institutem dětí a mládeže, kde bylo zjištěno, že organizovaných volnočasových zájmových aktivit pravidelně využívá jednou týdně 74 % dětí. (Hodnotové orientace dětí ve věku 6 – 15 let, 2011, online) Víkendy jsou pak volným časem rodičů i dětí. Podle agentury STEM/MARK většina dotázaných (78 %) českých rodičů s dětmi ve školním a předškolním věku věnuje téměř každý víkend rodině. (Jak tráví volno české rodiny s dětmi, 2011, online) Samozřejmě záleží na tom, jak rodina tento čas zhodnotí. Dnešní doba nabízí nepřeberné množství aktivit a zážitků. Velký prostor je dán dětským radovánkám. Po celé republice se otevřely speciální herny pro děti a jejich rodiče, kde se děti mohou aktivně vybít a rodiče pasivně odpočinout. Novinkou jsou i venkovní parky s rozmanitými herními prvky. Tyto parky jsou v teplých měsících plné rodin s předškolními a školními dětmi. Mladší školní věk je možné označit za cílovou skupinu těchto míst. Dnes je možné navštívit s dětmi i zábavně naučná centra obohacující dospělé i děti. Příkladem jsou geoparky, IQ parky a další. Díky dětským koutkům v obchodních centrech a restauracíchjedána zelená především konzumnímu způsobu života. Nakupování představuje pro nejednu rodinu obsah sobotního nebo nedělního dne. Vývoj zasáhl kromě jiného i pole informačních a komunikačních technologií. Na svět se vyrojily mobilní telefony, tablety a jiná další zařízení. Nejdynamičtější a nejmarkantnější nárůst byl zaznamenán právě v používání mobilních telefonů, které dnes už bez nadsázky slouží téměř jako kapesní počítače. V článku Kláry Šimůnkové (2013, s. 34 -37) se objevuje výraz „iRodina“. Šimůnková pojednává o tom, jakým způsobem mění technologie současnou rodinu v negativní i pozitivní rovině. Na jednu stranu nové technologie rodinu propojují, což může vést k posílení rodinných vazeb a vztahů. Na druhou stranu nové technologie rodinnou pospolitost nabourávají, na což je třeba brát zřetel. Výsledkem společně stráveného času rodiče s dítětem by měl být nepromarněný čas. Dítě by nemělo trpět nedostatkem zájmu ze strany rodiče. Ten by se měl pokusit plánovat svoje povinnosti tak, aby maximálně využil společně strávené chvíle. Penny Warner sepsal návod 28
jak zažít s dítětem radostné okamžiky i při banálních denních situacích. Podle Warnera (2004, s. 11) je třeba osvojit si nápady, zapojit fantazii a proměnit tak běžné chvíle v zábavu. Čas strávený s rodiči je časem, kdy se rozvíjejí základní hodnoty, procvičují se dovednosti a dítě se učí. Hanuš a Chytilová vyzdvihují učení zážitkem: „jakákoliv lidská činnost se dá rozvinout v činnost výchovnou či rekreační a zábavnou“. (2009, s. 110) Miloš Zapletal (2003, s. 12) připravil řadu námětů pro vycházky a výlety s dětmi. Aby tyto akce byly atraktivní pro všechny věkové skupiny, je třeba u dětí vyvolat zážitek zajímavou činností. Pak následuje radost a vzrušení ze hry, které si děti pamatují a v budoucnu znovu vyhledávají.
2.3
Výchova mimo vyučování
Otec a matka by měli připravit dítě na vstup do života. Jejich cílem je vychovat z dítěte zdravě smýšlejícího a konajícího jedince. Otevřít mu první příležitosti v otázce trávení volného času, rozvinout ho po všech stránkách. Rodiče mají hlavní odpovědnost za výchovu svých dětí. Ti však disponují s jiným rozsahem volného času než jejich děti a proto výchovnou roli zároveň přebírají jiné instituce. Zde se hovoří o výchově mimo vyučování. Hájek, Hofbauer a Pávková (2008,2011, s. 69) vymezují čtyři znaky, které výchovu mimo vyučování blíže specifikují: •
probíhá mimo povinné vyučování;
•
probíhá převážně ve volném čase;
•
probíhá mimo bezprostřední vliv rodiny;
•
je institucionálně zajištěna.
Termínem výchova mimo vyučování rozumíme ovlivňování dítěte v jeho volném čase, kdy neprobíhá vyučování a na dítě nepůsobí výchovně rodič. O výchovu dětí se starají volnočasové instituce, které mají za cíl na ně kladně působit. Obsah takového působení je diferencován podle zájmu jedince a ten se mění s jeho věkem.
2.3.1 Cíle a obsah výchovy mimo vyučování Výchova člověka ve volném čase vychází z obecného pojetí výchovy. Výchovou rozumíme systematické, záměrné a dlouhodobé působení na osobnost jedince. Vážanský a Smékal (1995, s. 57) dnešní pojetí výchovy vidí takto: „Základní smysl výchovy tvoří rozvinutí lidských hodnot i postojů a vybavení člověka znalostmi a dovednostmi, které mu budou 29
umožňovat cítit se bezpečněji a mít více prožitků a uspokojení v životě.“ Dále zdůrazňují důležitost komplexního harmonického rozvoje jedince. Cíle výchovy ve volném čase udávají směr jakým způsobem vést člověka. Bez nastavení obecných nebo dílčích představ o výsledku by se výchovně - vzdělávací proces velmi špatně realizoval. Hlavním bodem je zejména naučit jedince kvalitně a smysluplně využívat svůj volný čas po celý život, chápat ho jako významnou společenskou hodnotu. K tomuto cíli slouží realizování volnočasových aktivit a objevování vlastních možností a dispozicí. (Kavanová, Chudý, 2005, s. 30) Součástí je také správné využití materiálních podmínek pro trávení volného času, správný odhad a výběr skupiny, s kterou jedinec tráví volný čas. Nedílným cílem výchovy ve volném čase je vedení k aktivnímu trávení volného času. (Hájek, Hofbauer, Pávková, 2008, 2011, s. 71) Děti vstupující do procesu povinné školní docházky se setkávají s novým harmonogramem dne. Přichází čas delšího soustředění, množí se povinnosti a proto je třeba kompenzace v podobě kvalitního trávení volného času, kterého mají v době mladšího školního věku stále ještě dost. V tomto období si dítě vybírá zájmové činnosti, tím zároveň i prostředí, ve kterém se bude pohybovat a tak je podstatné předložit mu pestrou nabídku a následně se nenásilně pokusit ukotvit jeho zájem, aby myšlenka smysluplně stráveného času mimo vyučování a rodinné prostředí byla naplněna. Cíl naznačuje finální výsledek výchovy mimo vyučování, v tomto případě je to správný přístup člověka k volnému času. Dosažení těchto cílů je závislé na obsahu výchovy mimo vyučování, který je možné popsat podle rozmanitých hledisek. V této práci zahrnuje jednotlivé činnosti, které totožně uvedl Bláha (1980, s. 82 – 84) a ženský kolektiv Pávková, Pavlíková, Hrdličková (2002, s. 51 – 52): •
Odpočinkové činnosti – pro tuto činnost je specifický klidový režim, kdy člověk
čerpá sílu a energii, cílem je odstranění únavy. Jde o nenáročnou činnost jak po stránce psychické, tak i fyzické (relaxace, četba, procházky, povídání a jiné). •
Rekreační činnosti – jde o rekreaci a uvolnění těla, v tomto případě je více zapojen
aktivní pohyb. Vhodným místem je venkovní prostředí s čerstvým vzduchem. Rekreační činnost se stala součástí zdravého vývoje jedince. •
Zájmové činnosti – díky své důležitosti zaujímají první příčku v obsahu výchovného
působení. Zájmové činnosti se vždy přisuzuje aktivní charakter a má za úkol uspokojovat a rozvíjet individuální potřeby, zájmy a schopnosti. Požadovaný stupeň a úroveň zájmů se 30
promítá i do rodinné výchovy a pracovní výkonnosti, kdy člověk lépe zpracovává náročné životní situace. Tím se stává odolnější, vyrovnanější a připravenější na pracovní výkon. Zájmovou činnost lze dělit podle obsahu na společenskovědní, přírodovědné, pracovnětechnické, tělovýchovné, sportovní, esteticko-výchovné. Pravidelná zájmová činnost je realizována v zájmových útvarech, kterým je možné přiřadit některé s následujícího označení – kroužek, soubor, klub, oddíl, kurz. Tyto útvary se liší délkou zájmové činnosti, obsahem, formou organizační struktury apod. •
Sebeobslužné
činnosti
–
hlavní
úloha
je
vedení
k pravidelné,
důsledné
a samostatné péči o sebe. Týká se to hlavně hygieny, oblékání, společenského chování a jednání. •
Veřejně prospěšné činnosti – jde o vedení dětí k solidárnímu chování vůči ostatním
(starším, znevýhodněným, handicapovaným, slabším apod.) V případě, že se tato činnost daří, podílí se na formování kladných charakterových vlastností člověka. •
Příprava na vyučování – název napovídá, že se jedná o činnost, která souvisí
s plněním školních povinností. Nemusí se jednat pouze o vypracování zadaných úkolů, ale také o upevnění poznatků (třeba i zábavnou formou) získaných v průběhu vyučování. Záleží na přístupu pedagoga, zda děti dokáže zaujmout a jaký konkrétní způsob využije. Jednotlivé části obsahu výchovy mimo vyučování nápadně korespondují s funkcemi volného času uvedenými v kapitole zaměřující se na volný čas. Není tomu tak náhodou. Aby dané funkce volného času byly naplněny, je třeba vyvinout aktivitu směřující k zaručení odpočinku, uvolnění těla, rozvoje jedince po všech stránkách. Odpočinku je možné docílit tím, že tělu umožníme klidový či relaxační režim. Rozptýlení a zábavu zaručí rekreační nebo zájmová činnost. Ta má současně funkci rozvoje osobnosti, kdy dochází ke vzdělávání a formování člověka v mnoha směrech. Jasné je, že výchova mimo vyučování si klade za cíl podněcovat žáky k pozitivnímu rozvoji, vést je k všestranné komunikaci, spolupráci s ostatními a mnoho dalšího. Jejím obsahem jsou zmíněné činnosti, bez kterých by uvedené cíle nebyly splněny. Výchova mimo vyučování je realizována, k tomuto účelu zřízených, institucích.
31
2.3.2 Vybrané instituce pro výchovu mimo vyučování V předchozí kapitole bylo uvedeno seznámení s cíli a obsahem výchovy mimo vyučování. Logickým navázáním je představení institucí, kde se výchovně – vzdělávací proces mimo vyučování odehrává. Výčet těchto zařízení by mohl být delší, ale upravený teoretický přehled institucí je pro empirickou část dostačující. Tento výčet vychází z literatury Němce (2002, s. 21 – 23), který mezi nejvýznamnější místa řadí: •
Školní družiny a kluby. Zásadní rozdíl školní družiny a klubu je ve věku jejich
účastníků. Školní družiny (dále jen ŠD) jsou místem pro děti mladšího školního věku (obvykle první stupeň základní školy). Vzhledem k délce doby vyučování takto starých dětí má ŠD funkci sociální péče a bezpečnosti dětí v části dne, kdy nejsou rodiče k dispozici. Někdy je tak umístění dítěte do tohoto typu zařízení nutností. ŠD nabízí aktivity dle svých možností, převážně pohybové, kreativní, umělecké atd. Školní klub (dále jen ŠK) se vyznačuje návštěvou dětí druhého stupně základní školy, kteří jsou výrazně samostatnější a obvykle mají více povinností a také striktně vyhraněné zájmy. S přihlédnutím k uvedeným informacím není překvapením menší počet těch, kteří školní klub navštěvují. Plně zde funguje princip dobrovolnosti. Společným rysem pro ŠD a ŠK je důvěrně známé prostředí školy. Stěžejním se stává přístup pedagoga, který v ŠD nebo ŠK působí. •
Střediska pro volný čas dětí a mládeže (domy dětí a mládeže, stanice zájmových
činností). Domy dětí a mládeže jsou dostupné v mnoha místech České republiky a kladná dostupnost je i po stránce finanční. Jejich služby mohou využívat jednotlivci i skupiny (rodiny, rodiče s dětmi). Široká nabídka se skládá z činností pravidelných, ale i nárazových, organizovaných, ale i spontánních. Konkrétně od jednodenních výletů, přes pravidelné zájmové aktivity dětí až po lyžařské zájezdy či tábory. Střediska pro volný čas dětí a mládeže převážně zaměstnávají kvalifikované pedagogy, kteří se zaměřují na specializovanou zájmovou činnost. •
Základní umělecké a jazykové školy. V porovnání se středisky pro volný čas dětí
a mládeže se zaměření ještě zužuje a úroveň specializace zájmové činnosti roste. Děti, které do základní umělecké školy docházejí, mají mnohdy vyhraněné zájmy v oblasti estetiky. Zařízení tohoto typu disponuje hudebními, pohybovými, výtvarnými a literárnědramatickými obory. Pravidelné návštěvy této instituce by měly přispět ke zdokonalení dítěte 32
v dané činnosti, měly by podpořit talent a posílit jeho nadání. Jazykové školy se orientují na výuku cizích jazyků. Některé základní školy zařazují výuku cizích jazyků už od první třídy. Rodiče pak chtějí podpořit u svých dětí osvojení a vstřebávání nového jazyka přihlášením dětí do jazykových kurzů. Volný čas dětí je zhodnocován i v dalších institucích zaměřujících se na využití volných chvil, které jsou bohužel zatím ještě nepostradatelné a působí v naší republice už dlouhá léta. Mezi ně spadají domovy mládeže a dětské domovy, které zaujímají specifické postavení díky poskytování ubytování a stravování. Domovy mládeže se stávají zázemím pro mládež, která studuje daleko od domova. Dětské domovy nahrazují rodinu dětem, o které se jejich rodiče nemohou nebo nechtějí starat. I zde se pedagogové snaží, aby se děti a studenti naučili zacházet s volným časem smysluplně. Děti mají nepřeberné množství možností, kde mohou trávit čas po skončení vyučování. Výše uvedené organizace zaměstnávají v převážné míře odborníky na danou zájmovou činnost a ti se dětem plně věnují a dokážou vzbudit v dětech zájem. Děti pak mají motivaci tyto instituce navštěvovat a trávit plnohodnotně svůj čas. V životě je však více okolností, které musíme brát při výběru volnočasové aktivity v úvahu. Existuje řada faktorů, které volnočasové aktivity ovlivňují.
2.4
Faktory ovlivňující trávení volného času
Aktivity a činnosti volného času by měly člověku přinášet uspokojení, radost, měly by tělo i mysl regenerovat a nastavit tak příjemné rozpoložení jedince, kdy načerpá novou energii. Volný čas by měl být pro člověka příjemnou záležitostí a ne stresem. V souvislosti s trávením volného času se sleduje nejen kvantita, ale i jeho kvalita. Nad kvantitou se zamýšlí Bakalář (1987, s. 79) ve svém titulu Umění odpočívat kde si klade otázku, zda skutečně máme čas pro přiměřenou formu odpočinku. Odpovědí by mu mohlo být, že množství volného času je odvislé na tom jak s ním umí člověk zacházet. Na druhé straně je třeba brát v úvahu širokou škálu problémů, které nejen na množství, ale i způsob trávení času působí. Podmínky pro kvalitní a smysluplné trávení volných chvil nemusí být někdy lehce dosažitelné. Určitou roli může hrát motivace k dané činnosti. Předpokladem pro aktivní trávení volného času je zájem člověka, jeho potřeby a hodnoty, které uznává a které považuje za důležité a prostupují jeho životem. Determinujícím faktorem může být odlišná kultura jedince, která 33
ho vede jiným směrem. Stejně tak i nepřející politická situace státu může významně ovlivnit oblast volného času, především cestování. Ve využití volného času má svou úlohu i informovanost, která přispívá k rozhledu ve sféře zájmových činností. Níže uvedený seznam ukazatelů ovlivňujících kvantitu a kvalitu volného času vychází z myšlenek Spousty a Slepičkové (2000, s. 15 – 16; 1997, 48 – 50), kteří se v zásadě na převážné většině faktorů shodují. Diplomová práce věnuje pozornost následujícím: •
věk;
•
pohlaví;
•
fyzická kondice a zdravotní stav;
•
psychická kondice;
•
profesionální zakotvení a společenský status;
•
časová dimenze.
Bakalář (1987, s. 113) je názoru, že do tohoto přehledu spadají i tyto faktory: •
vzdělání;
•
výše příjmů.
Zdá se, že výše příjmů by se mohla zařadit k ukazateli společenského statusu, ale v mnoha případech je společenský status odlišný od finanční situace rodiny. Slepičková (2000, s. 16) výstižně doplňuje: „významnost uvedených i dalších faktorů ve vztahu k množství volného času a způsobu trávení je rozdílná v různých obdobích vývoje společnosti i života jedince.“ Text práce je dále zaměřen na vybrané determinanty volného času, které se promítají v empirické části nebo jsou předmětem sledování. Prvním z nich je věk. Mnohé výzkumy ukazují, že s věkem se mění přístup k zájmovým činnostem a trávení volného času s rodinou. Pro děti mladšího školního věku jsou rodiče oporou, kterou s láskou vyhledávají. Spousta (1998, s. 13) uvádí: „S věkem roste kritičnost dítěte ve vztahu k okolí, k druhým dětem i dospělým.“ Zmiňuje, že pubescenti volný čas oceňují a zároveň nevědí jak s ním správně naložit. Znovu je zde připomenuta důležitost výchovného působení v dětství. Příhodná charakteristika pro produktivní věk je touha po ekonomickém zajištění rodiny, kde pak dochází k naprosté absenci volného času. V pozdějším věku vyhledávají starší lidé možnost cestování, výletů, na druhou stranu jsou limitováni zdravotním stavem.
34
Nepřekvapivým faktorem, kterým se řídí naše chování, je pohlaví. Málokterá žena si jde v neděli odpoledne dobrovolně zahrát fotbal, stejně tak nejspíš nebude holdovat tomuto sportu ani při pasivním sledování televize. Malí chlapci snad instinktivně vezmou do ruky auto nebo prak než růžovou panenku. Část empirického šetření se dotýká okolnosti, která se výrazně projevuje v trávení volného času rodin, tímto ukazatelem je časová dimenze, pod kterou si lze představit pojmy jako je pracovní den, víkend, dovolená. Uvedené dva poslední termíny se vymezují také jako dny pracovního klidu. Pro převážnou část populace jsou tyto dny chvílemi pro sebe. Bakalář (1987, s.184) pojmenovává tyto úseky jako „volný čas krátký, dvoudenní a ten nejdelší: dovolená a prázdniny“. Bakalář dále (1987, s.186) představuje model trávení volného času. Uznává, že stále existují lidé, kteří mají zažitý dřívější způsob života, kdy o víkendu pasivně trávili volné chvíle, ale pak dodává informaci, která má mnohanásobnou platnost dnes: „Stále větší počet lidí zhodnocuje konec svého pracovního týdne způsobem ne-všedním a ne-šedým.“ Klíčovým faktorem, který utváří náš volný čas a silně ho ovlivňujeje prostředí, které je tématem další kapitoly. Kraus (2001, s. 107) dělí prostředí mimo jiné na vnitřní a vnější.
35
3
PROSTŘEDÍ
Na chování, jednání, vývoj člověka i jeho trávení volného času působí vše co je kolem nás – prostředí. Význam tohoto slova může mít několik verzí, ale v zásadě všechny obsahují výklad, který uvádí Kraus (2008, s. 66): „Vždy jde o předměty, jevy existující kolem nás, nezávisle na našem vědomí, tedy o určitý prostor, o objektivní realitu.“ Definici by bylo možné dále rozvést a doplnit tím, že to co člověka obklopuje, nazýváme životním prostředím. Prostor, který udává směr životu jedince a určitým způsobem ho formuje, nese označení prostředí člověka. Podstatné je, že v prostředí se objevují vedle předmětů materiální povahy i vztahy. Dá se tedy shrnout, že člověk je v interakci s dostupnými podněty, které ovlivňují jeho vývoj, ale zároveň jedinec na tyto podněty reaguje, přizpůsobuje se jim a svou aktivní prací je mění. (Kraus, 2008, s. 66 – 67) Spousta (1998, s. 12) poukazuje na kvalitu výchovy, ale zároveň zmiňuje i kvalitu prostředí, která na genotyp působí. Člověk jedná podle toho, kde vyrůstal, kde se pohyboval, s jakými lidmi se setkával, kým a čím byl obklopen, kdo a co na něj působilo a jakou zpětnou vazbu na podněty dává člověk sám. Ze zvyklostí a rodinného vzoru vychází také způsob trávení volného času jedince. Je jisté, že jiný základ má dítě vychovávané v blahobytu ekonomickém i citovém, kdy má kolem sebe oba rodiče, kteří se mu snaží smysluplně vyplnit jeho volný čas a dítě, o které rodiče neprojevují zájem ani v oblasti základní péče. Kraus (2001, s. 100) selektuje prostředí do několika skupin dle různorodých kritérií. Předložená kritéria jsou stěžejní pro tuto práci a jsou přiblížena v následujících kapitolách: •
z hlediska podílu člověka na vytvoření prostředí – umělé (vytvořené za účasti
člověka) a přirozené (rodina, vrstevnické skupiny aj.); •
velikostí prostoru - makroprostředí, regionální, lokální a mikroprostředí.
Pro lepší představu je na místě vizuální řešení tématu člověk a prostředí. Jejich vztah ve všech jejich rovinách lze vyčíst z dále uvedeného obrázku.
36
Obrázek č. 1: Vztah člověka a prostředí (Kraus, 2001, s. 106)
Pro úplné porozumění spojení člověka s prostředím je třeba vycházet z toho, že člověk je prostředím podporován nebo mu naopak může být překážkou. Okolí jedince formuje a ovlivňuje ho v jeho konání. (Kraus, 2001, s. 105) Myšlenky Krause stvrzují i Hájek, Hofbauer a Pávková (2008, 2011, s. 85), když píší o tom, že vývoj individua je ovlivněn mnoha činiteli. Zmiňují nejen jeho vrozené předpoklady, ale právě i prostředí jako stěžejní prvek v působení na člověka. Vyzdvihují prostředí sociální a za významné činitele označují jedince a sociální skupiny.
3.1
Rodinné prostředí
Následující oddíl je možné považovat za doplnění ústřední kapitoly o rodině a dokreslení tohoto pojmu. Často se říká, že děti jsou obrazem svých rodičů. Znamená to, že chování dětí je obdobné jako u jejich rodičů. Vzorem pro děti se stává primárně jejich nejbližší příbuzenstvo, kde matka a otec hrají hlavní roli a to i v přebírání vzoru v oblasti volného času. Spousta (1998, s. 13) k tomuto uvádí: „V dospělosti je trávení volného času výslednicí těch vzorců chování a priorit hodnot, které si jedinec postupně tvořil v průběhu života. Chtít od dospělého, aby se zabýval např. uměním, aniž by k tomu byl dříve veden, je bezvýsledné.“Také Helus (2006, s. 163) označuje rodinu za základní životní prostředí dítěte a dítě dále definuje jako produkt rodiny, která ho obklopuje a zároveň se do něj promítá. 37
Rodina je pro dítě institucí, která ho jako první seznamuje se světem. Je to pro dítě přirozené prostředí pro vstřebávání standardů, zvyklostí a norem dané rodiny v dílčích oblastech jako je chování, jednání, komunikace, hodnoty, životní styl, pracovní návyky i trávení volného času. Špaňhelová(2008, s. 93) zmiňuje, že dítě přebírá mnoho věcí včetně názorů rodiče, jeho přístupu k věcem, gest, postojů a způsobu vyjadřování. Podle mnoha výzkumů si dítě zapamatuje spíše to, co samo prožije, než co slyší. „Sociální učení nápodobou, provázané kladnými nebo zápornými emocemi, je v životě dítěte tím nejmocnějším učením.“ (Kopřiva, Kopřivová, Nevolová, Nováčková, 2008, s. 124) Cílem je vychovat potomka k efektivnímu trávení volného času, rodiče by se měli aktivně zapojit do volnočasových aktivit dětí. To znamená, že by se měli zajímat o správné naplnění volných chvil dětí. V těchto společných situacích musí dospělí využít vhodnou komunikaci, poskytovat zpětnou vazbu a korigovat chování potomka. To vše s rozumem a přiměřenou mírou. Rodina by měla vštípit dětem takové návyky, aby se z nich stali lidé, kteří dovedou svůj čas rozumně zúročit. Pávková (2002, s. 30) považuje při formování vztahu k volnému času tyto stěžejní aspekty: •
typ rodiny (velká či malá rodina, věk rodičů a dětí, počet dětí, jejich pohlaví, styl
rodinné výchovy); •
zájmy rodičů (přístup ke koníčkům z hlediska zájmu a z ekonomického hlediska,
kolik mohou a chtějí do svých zájmových aktivit i zájmové činnosti dětí investovat). Podstatné při vedení dětí k volnému času je zastoupení matky i otce. Značnou váhu má v rodině při vytváření přístupu k volnému času mužský element. Podle Biddulpha (1997, s.46) dětem prospívá, když mohou trávit volný čas s otcem. Tento čas je významný především pro chlapce. Jedná se o činnosti, kde se zapojí otec a dítě. Každá rodina má ovšem jiný postoj k problematice trávení volného času a samozřejmě jinou výchozí pozici (finance, možnosti, příležitosti). Problémem jsou rodiny pasivní, bez zájmu o jednotlivé členy, natož o jejich volný čas, což je obvykle následně problém celé společnosti projevující se zvýšenou kriminalitou a rizikovým chováním. V souvislosti s rodinným prostředím je třeba zmínit, že nejen rodiče se podepisují na chování dětí, ale také rodiče samotní jsou jistým způsobem ovlivňováni dětmi. Jedná se o vzájemnou interakci, kterou specifikuje Matějček (1994, s. 40) takto:„vzájemné předávání podnětů mezi dvěma nebo více lidmi, výměnu akcí a reakcí, vzájemné působení jednoho na druhého. Jeden 38
vysílá a druhý přijímá, druhý vysílá a první přijímá – oba jsou ve vzájemném vztahu, a co udělá jeden, má vliv na druhého.“ Tento interakční model je možné aplikovat také na vrstevnické skupiny.
3.2
Prostředí vrstevnických skupin
Rodina má nezastupitelnou pozici v životě člověka, ale není to jediné místo, které děti a mládež nějakým způsobem usměrňuje. Dalším v řadě, kdo se angažuje na přímém i nepřímém působení na děti a mládež, jsou vrstevnické skupiny. Kraus (2008, s. 88) definuje vrstevnickou skupinu jako přirozenou, obvykle neformální skupinu, kterou charakterizuje věková a názorová blízkost. Typickými znaky jsou pak bezprostřední kontakty, silný pocit příslušnosti ke skupině, cíle, normy a hodnoty. Důležité podle Vágnerové (2005, s. 292 – 293) je, že dítě získává odlišné zkušenosti a svého vrstevníka jako kamaráda si může vybrat. Chování ovlivněné okolními vrstevníky prostupuje i do způsobu trávení volného času. Projevuje se výhradně ve výběru, intenzitě a frekvenci zájmové činnosti. Možný (1999, s. 144) datuje počátek působení vrstevnických skupin na dobu vstupu dítěte do vzdělávacího zařízení, počínaje jeslemi či mateřskou školou. Děti ve školní třídě tráví značnou část dne a kromě vrstevníků na ně v tomto období začínají působit i masmédia. Farková (2008, s. 183) zmiňuje první projevy vrstevníků ve školním věku, kdy dochází k modelování chování ze strany nejen dospělé autority, ale také spolužáků, kteří tvoří skupinu, do které se děti nově zařazují. Vytváří tak, nové prostředí pro vzájemné ovlivňování, spolupráci a soutěživost. Typickou formou vrstevnické skupiny pro děti mladšího školního věku je podle Špičáka (1993, s. 30) parta, jejichž charakteristickým znakem je izolace od rodičů a dospělých. V práci již bylo vysvětleno, že s věkem se mění preference volnočasových aktivit. Čím starší dítě je, tím se oslabuje proces socializace v rodině a značný vliv na dítě přebírají spolužáci, kamarádi nebo parta, která dítě obklopuje. Vliv rodiny začíná rapidně slábnout v období puberty, jak o tom píše Matoušek (1997, s. 62): „V adolescenci se referenční skupinou dítěte stává skupina vrstevnická a rodina ustupuje do pozadí.“ Z uvedeného plyne, že s postupem věku dítěte angažovanost na volnočasových činnostech polevuje a pomalu upadá. Ze Sakových výzkumů vyplývá, že u mládeže patří mezi nejvyhledávanější aktivity konzumní, pasivní a nenáročné činnosti jako je sledování televize. (Proměny volného času a zaostávání 39
pedagogiky, 2006, online) Nemusí tomu tak nutně být i v jiných zemích. Americká studie zaměřující se na trávení volného času dětí v Americe přináší informace o tom, že se zvyšující se samostatností dětí, tzn. s vyšším věkem, počet volnočasových aktivit roste. (How American Children Spend Their Time, 2001, online) Kamarádi a spolužáci dítěte, pokud se jedná o pozitivně zaměřenou vrstevnickou skupinu, vhodně umožňují navázání nových vztahů a posílení komunikace. To vše se uskutečňuje v rámci společných her, soutěží, sportování a zábavy. Dítě pak v takové skupině získává jen to nejlepší - nachází zázemí, ochranu a pocit jistoty. (Hofbauer, 2004, s. 99) V případě pozitivně zaměřené skupiny se jedná o obohacení jedince. V opačném případě pak je účast ve skupině nežádoucí. Děti mladšího školního věku sklouzávají k věčnému sledování televize a k trávení volného času s notebooky či tablety na klíně. Dochází k hromadění energie a nutkavé potřebě tuto energii vybít nežádoucím způsobem, hlavně zlobením. U starších dětí v případě nenaplnění volného času dochází k rozšíření chování neslučujícím se se společenskými normami. Mládež se někdy ocitá na hraně zákona. Volný čas je zpravidla tráven pasivně, zahrnuje v lepším případě bloumání, poflakování, bezvýsledné sdružování, které nevede k smysluplné činnosti. Tento výsledek chování a jednání je částečně ovlivňován také lokálním prostředím, ve kterém se vrstevnické skupiny nacházejí.
3.3
Lokální prostředí
Člověk se vyvíjí v souladu se svým okolím. Významným prostorem je pro něj místo, kde vyrůstal, kde pobývá a kde má domov. Prostředí, které jedince obklopuje, je možné vymezit jako lokální. Kraus (2008, s. 95) pracuje s definicí Pilche a Lepalczyka, která zní: „Lokální prostředí lze definovat jako skupinu lidí žijících na ohraničeném teritoriu, uznávajících společné tradice, symboly a hodnoty (s vědomím jisté diferenciace a zvláštností), využívajících stejných institucí a služeb, žijících v jistém pocitu sounáležitosti a vnitřní bezpečnosti a připravených ke společným činnostem.“ Špičák (1993, s. 25)vymezuje konkrétní místo lokálního prostředí a to na administrativní oblast, vesnici, malé město nebo čtvrt velkoměsta. Možnosti dané lokality udávají směr v oblasti trávení volného času. Obsah volného času pak odpovídá připravenosti lokality pro zájmovou činnost ať už v přírodě nebo v dostupných institucích. Připravenost lokality je determinována hlavně její velikostí. Velikost teritoria 40
zaujímá důležitou roli v rozdělení prostředí. Základní dělení podle Krause (2008, s. 95 – 96) vypadá následovně: •
Městské prostředí – prostor, který je hodnocen jako více inspirativní. Člověk se zde
může zapojit do rozličných a různorodých aktivit v oblasti sportu, kultury a umění. Nabídka je, kromě jiného, dána do určité míry historií města, jeho polohou, rozpočtem a lidmi, kteří stojí v čele města. Pilch (2008, s. 95 – 96) do charakteristiky městského prostředí zahrnuje skutečnost, že s větším počtem obyvatel narůstá i anonymita, mezilidské vztahy nejsou tak těsné jako u venkovského prostředí a institut sousedství ztrácí své místo. Upozorňuje také na rozmanitost v profesní struktuře obyvatel a odlišnosti ve společenském rozvrstvení. •
Venkovské prostředí – o poznání chudší prostor v souvislosti s volnočasovými
příležitostmi. Venkov obvykle nedisponuje zázemím pro všechny druhy sportu. Z oblasti kultury je zastoupen často jen kulturní dům, popřípadě menší muzeum. Pestrou nabídku musí lidé hledat ve městech, tím se ovšem zvedají náklady s trávením volného času spojené. Němec (2002, s. 118) vidí jako žádoucí udržování tradic (hasičské sbory, pěvecké, taneční a hudební soubory a další). Značnou část zájmových činností zastanou na vesnici dobrovolníci. Lidé na vesnici mají jednoznačně blíž k přírodě, vesnice jsou převážně obklopeny lesy, které jsou ideálním místem odpočinku, relaxace celé rodiny. Příroda by měla patřit do volných chvil člověka. Reuysová a Vieholfová (1996, s. 7) vyzdvihují využití volného času v přirozeném prostoru přírody. Poukazují na podněty, které příroda nabízí a které nejen v dětech spontánně vyvolávají zvědavost, nadšení a radost. Je třeba vnímat, že vesnice a města nemusí mít stejné zázemí a že je možné spatřit odlišnosti v tradicích, sociálních a profesních profilech, ekonomické a kulturní úrovni, postavení mladé generace i pozornosti k její výchově a vzdělávání. (Hofbauer, 2004, s. 116) V posledním období se hranice měst i vesnic posouvají, města se zvětšují o novou zástavbu, pro kterou už často není v rámci vesnice či města místo. V těchto případech jsou pak rodiny bydlící na okraji tlačené k přepravě autem nebo jiným dopravním prostředkem. Specifikum dnešní doby je vyjíždět za sportovními aktivitami na vybraná místa. Jedním z těchto míst je cyklistická stezka procházející městem Nymburk.
41
3.4
Město Nymburk
Nymburk je královské město, které se rozkládá na obou březích řeky Labe, v úrodné části středního Polabí. Nymburk byl založen Přemyslem Otakarem II. V roce 1275. Město leží v nadmořské výšce 186 m, přibližně 50 km východně od Prahy a má téměř 15 tisíc obyvatel. Nymburk je železničním uzlem a nachází se zhruba 10 km od dálnice Praha – Hradec Králové. Spojení s okolními městy a hlavním městem je velmi dobré. Nymburk se řadí mezi města menší velikosti, ale i tak nabízí pestrou a širokou škálu volnočasových aktivit pro jednotlivce, páry a rodiny s dětmi. Vyžití zde mohou najít milovníci kultury, umění a hlavně sportu. Město Nymburk splnilo řadu kritérií a je pro rok 2014 držitelem titulu „Evropské město sportu“. Jedná se o titul, kterým je označeno jedno z Evropských měst, v tomto případě v kategorii velikost města do 25 tisíc obyvatel. Tento titul se udílí teprve od roku 2001 a cílem tohoto projektu je ocenit důležitost sportu v daném městě a podpořit jeho další sportovní rozvoj. Toto ocenění by mělo přispět k snadnějšímu prosazování nových projektů v oblasti sportu. Sportovní aktivity jsou zastoupeny v Nymburku jak na amatérské, tak i profesionální úrovni. Jsou zde místa pro trávení volného času jak v létě, tak i v zimě. Co se týká typického zimního vyžití, tak demografické podmínky neumožňují lyžování, ale ledová plocha na zimním stadionu je k dispozici celoročně. Teplé dny je možné trávit sportovní aktivitou na kole, na vodě, na kurtu apod. Bohatý seznam činností nabízí Sportovní centrum Nymburk což je oficiální tréninkové středisko Českého svazu tělesné výchovy a sportu. Centrum disponuje venkovními a vnitřními prostory pro dvacet sportovních odvětví. Pořádají se zde sportovní turnaje, mistrovství, tréninkové pobyty, firemní sportovní hry a další. Většina sportovišť funguje i pro veřejnost a mohou je tak využívat i rodiny s dětmi. Sport vévodí městu Nymburk, ale kulturní zázemí je zde také zastoupeno. Kulturní vyžití je možné najít v podobě divadla, kina, muzea, městské knihovny a prostor určených pro výstavy a jiná kulturní setkání. Divadlo je jedním z míst, které prošlo rekonstrukcí a kde se sdružují rodiny s dětmi na pravidelných dětských nedělních představeních. Obnova byla dopřána i kinu, digitalizace kina proběhla v roce 2012. Kino Nymburk nabízí i žánr pro děti. Vedení muzeum se snaží o zařazení expozic, které jsou pro děti přitažlivé. V muzeu se tak mohou třeba potkat s přehlídkou strašidel, čertů a Mikulášů. 42
Nymburk nemůže nabídnout mnoho historických památek, ale za zmínku stojí zachovalé městské cihlové hradby obklopené příjemným prostranstvím, které svádí k posezení a vychutnání atmosféry. Historickou památkou je nedaleký gotický, rovněž cihlový, kostel sv. Jiljí, který se stává zastávkou mnoha turistů. Město nabízí i přírodní zákoutí. Výše popsané Sportovní centrum je zasazeno do rozlehlého přírodního parku zvaného „Ostrov“. Tento netradiční park je ideální pro dlouhé, klidné procházky. Na jeho konci je umístěno velké dětské hřiště, které je místem odpočinku rodičů a dětí. Na druhém břehu Labe se nachází, kromě cyklistické stesky, další rozlehlé hřiště pro děti, které mimo jiné disponuje lezeckou stěnou. Dům dětí a mládeže spolu se Základní uměleckou školou mají v Nymburku dlouholetou tradici. Centrum disponuje bohatou nabídkou počínaje hudebními kroužky, přes keramiku, turistiku, tanec, vaření až po šachy, stolní tenis nebo jazykové kurzy angličtiny, italštiny nebo ruštiny. Na Základní umělecké škole, jejíž vznik je datován do roku 1931, je možnost zařadit dítě do uměleckého, hudebního, tanečního, výtvarného a literárně-dramatického oboru. Rozsah nabídky jednotlivých oborů je skutečně úctyhodný. Kromě stálých míst a pravidelných organizovaných zájmových činností se mohou rodiny s dětmi účastnit jednorázových nebo jednou za rok opakujících se akcí. Příjemně strávit volný čas mohou rodiče s dětmi na Dětském dni, Nymburském posvícení a jiných akcích pořádaných městskou knihovnou nebo městem Nymburk. Z výše uvedeného je patrné, že královské město Nymburk má silné základy pro sportovně založené rodiny, ale také jiné volnočasové aktivity. Empirická část by měla přinést pohled na to, zda jsou tato místa využívána k aktivnímu odpočinku a zda je nabídka volnočasových aktivit dostatečná.
43
4
EMPIRICKÁ ČÁST
4.1
Úvod k výzkumnému šetření
Empirická část se zaměřuje na obsah volného času rodin s dětmi mladšího školního věku v menším městě Nymburk. Obvykle si volný čas představíme jako část dne, který člověku zbývá po pracovních, školních aktivitách a po zajištění všech potřeb biologických, existenčních, rodinných a individuálních. Úlohou výzkumného šetření je zmapovat tyto chvíle a poukázat na případná specifika u rodin s dětmi, které nově nebo krátce navštěvují školní zařízení a jsou ve věku, kdy je ideální zařadit je do zájmové činnosti. Není divu, že se volný čas v souvislosti s rodinou a dětmi objevuje jako ústřední námět mnoha absolventských, bakalářských, diplomových i jiných prací. Shodnou problematiku řeší i profesionální výzkumy mnoha odborníků převážně z řad pedagogů, sociálních pracovníků a sociologů. Jde však o téma natolik široké, že je možné ho sledovat z mnoha hledisek a zaměřit se v rámci výzkumu na rozličné aspekty a typy rodin s rozdílně starými dětmi. Vzhledem k vývoji a změnám ve společnost lze považovat problematiku volného času za nevyčerpatelnou. Následující, kvantitativně orientované, výzkumné šetření se zabývá trávením volného času rodičů a jejich dětí ve věku 6 – 9 let. V praktické části jsou zařazeny i odpovědi na dílčí otázky dotýkající se tohoto tématu.
4.2
Průzkumné cíle a stanovení hypotéz
Hlavním cílem tohoto šetření je analyzovat volný čas rodin s dětmi se zaměřením na trávení volného času dětí v rodinném prostředí i mimo něj. Vzhledem k tomu, že se dá předpokládat, že využití volného času dětí ve věku 6 až 9 let významně zasahuje do volného času jejich rodičů a naopak, měl by nám výsledek přinést ucelenější pohled na trávení času celé rodiny. Pro dosažení uvedeného cíle byly stanoveny cíle dílčí, které jsou rozděleny do tří oblastí: Oblast č.1: Způsob využití volného času dětí 1.
Zjistit, kde tráví děti mladšího školního věku převážně svůj volný čas.
44
2.
Zjistit rozdíl v preferenci mezi chlapci a děvčaty v souvislosti s trávením volného
času – zda existuje mezi pohlavím statisticky významná souvislost.
Oblast č. 2: Způsob využití volného času rodičů s dětmi 3.
Zjistit kdy nejčastěji tráví děti volný čas s rodiči.
4.
Zjistit jakým způsobem tráví rodiče s dětmi svůj volný čas.
Oblast č. 3: Míra spokojenosti s volnočasovou nabídkou 5.
Zjistit spokojenost v oblasti nabídky volnočasových aktivit v Nymburku.
S cílem výzkumného šetření korespondují následující pracovní hypotézy, které vycházejí z jednotlivých podcílů: H1. Předpokládám, že většina dětí mladšího školního věku tráví svůj volný čas v pracovní dny mimo rodinné prostředí. Pokud se hovoří o prostředí mimo rodinu, je možné konkrétně zmínit zájmové aktivity, střediska a centra volného času, školní kluby a jiná podobná zařízení. Většina v našem pojetí znamená více než polovina sledovaných dětí. Vymezením mimo rodinné prostředí se rozumí volný čas strávený mimo rodinu, bez rodičů a rodinných příslušníků. Hypotéza byla vytvořena na základě zkušenosti autorky a podpořena poznatky získaných z literatury (Hájek, Hofbauer, Pávková, 2011, s. 32), která uvádí, že dochází k časnějšímu vstupu předškolních dětí do příležitostných i pravidelných zájmových aktivit. H2.Předpokládám, že preference volnočasových aktivit dětí je odvislá od pohlaví dítěte. Hypotéza říká, že chlapci tráví volný čas jiným způsobem než dívky. Hypotézu chápeme tak, že chlapci preferují sport, zatímco u dívek předpokládáme převládání zájmových kroužků s kulturní náplní jako ZUŠ, taneční, pěvecké soubory a divadelní soubory. Tuto hypotézu jsme podrobili statistickému testování a ověřili jsme, zda mezi preferencí zájmové činnosti a pohlavím existuje statisticky významná souvislost. K pracovní hypotéze bylo třeba stanovit hypotézu nulovou a alternativní. Hypotéza vychází ze studia odborné literatury, kde například Hájek, Hofbauer, Pávková (2011, s. 32) píší, že pohlaví, jako činitel podmiňující účast na volnočasových aktivitách, je 45
ukazatel stabilní. K vytvoření tohoto předpokladu vedly i výsledky výzkumů, o kterých píše Kraus (2008, s. 99 – 100) „především u chlapců působí dostatečné a vhodné sportovní vyžití velice pozitivně na utváření jejich povahových rysů a chování.“ H3. Předpokládám, že děti tráví společně s rodiči volný čas primárně o víkendech a dovolených. Společným trávením volného času je myšleno aktivní trávení volného času, kdy se rodiče s dětmi věnují společným aktivitám, jako jsou výlety, návštěvy kulturních zařízení, sportovní aktivity apod. Nejedná se o „pouhé“ doprovázení na zájmové aktivity. Předpokladem tedy je, že rodiče aktivně tráví s dětmi volný čas primárně o víkendech a ve dnech pracovního klidu z důvodu nedostatku volného času na straně rodičů v průběhu pracovního týdne. Hypotéza bude považována za platnou ve chvíli, kdy alespoň 3/4 respondentů zvolí víkend a dny pracovního klidu za dny, kdy tráví společně rodina nejvíce času. Tento předpoklad byl postaven na základě zkušeností autora a domněnek, které vychází z neformálního sledování okolních rodin na Nymbursku, dále také pak vychází z výzkumu agentury StemMark, při kterém se ukázalo, že většina českých rodičů s dětmi ve školním a předškolním věku (78 %) věnuje téměř každý víkend rodině.(Jak tráví volno české rodiny s dětmi, 2011, online) H4. Předpokládám, že v trávení volného času rodičů s dětmi dominuje sport. Hypotéza říká, že pokud tráví rodič s dítětem volný čas, pak je to nejčastěji při sportu. Hypotéza bude považována za platnou, pokud dojdeme k závěru, že více než polovina dotázaných rodičů zařadí sportovní aktivity na první místo ve výběru nejčastějších volnočasových aktivit. Základem pro vyslovení této hypotézy je teoretický podklad odborníků. V první řadě se jedná o Vážanského a Smékala (1995, s. 39), kteří považují sport a turistiku „za centrální kameny volnočasové politiky“. Hypotéza také vychází z názoru Krause (2008, s. 99), který udává, že tělovýchovné a sportovní aktivity jsou nedílnou součástí rozvoje osobnosti dětí. Výše uvedený výrok předurčuje také věk sledovaných dětí. Můžeme předpokládat, že děti mladšího školního věku potřebují a vyžadují pohyb.
46
H5.Předpokládám, že ve městě Nymburk je téměř polovina respondentů (rodin) zcela spokojena s aktuální nabídkou volnočasových aktivit pro rodiny s dětmi mladšího školního věku. Pod pojmem téměř polovina je zamýšlena konkrétně víc jak 1/3 respondentů, kteří označí úroveň spokojenosti s nabídkou volnočasových aktivit za zcela vyhovující. Podkladem pro tuto formulaci je znalost dané lokality a dlouholeté využívání volnočasových aktivit vhodných pro rodiny s dětmi. Podkladem pro toto tvrzení je dále fakt, že Nymburk získal prestižní titul Evropské město sportu. Nymburk je město střední velikosti, které poskytuje v rámci svých možností standardní nabídku v oblasti kultury a umění a nadstandardní příležitosti pro sportovní vyžití.
4.3
Metody sběru dat
Hypotézy lze potvrdit či vyvrátit na základě dostatku informací shromážděných v rámci výzkumného šetření. Pro sumarizaci dat je v první řadě stěžejní zvolit správný nástroj. V tomto případě byla empirická data sbírána primárně pomocí dotazníku (viz příloha č. 1), který se z nabízených technik kvantitativního výzkumu jevil jako nejvhodnější. Uvažováno bylo i o jiných možnostech, jako je třeba pozorování, ale z časových důvodů byl jednoznačně jako hlavní nástroj pro získání informací vybrán zmiňovaný dotazník. Pro úplnost a hlubší vhled do dané problematiky byly zařazeny rozhovory s vybranými respondenty, což je technika typická spíše pro kvalitativní výzkum. Rozhovory však pomohou pečlivěji vykreslit pohled na dané téma, ujasnit detailněji dílčí otázky, podpořit výsledky z dotazníkového šetření a doplnit tak lépe obraz trávení volného času rodin s dětmi mladšího školního věku. Dotazník Přesto, že Chráska (2007, s. 182) považuje možnosti dotazníku, jako nositele věrohodných informací,za přeceňované, je to stále velmi frekventovaná metoda sběru dat. V předkládaném výzkumném šetření nebylo z objektivních důvodů možné použít jinou hlavní techniku. Ostatní nástroje vyžadovaly značnou časovou náročnost a nebylo by dosaženo tak vysoké úrovně efektivity. Důvodů pro zvolení této techniky bylo víc, proto je dobré vyzdvihnout další klady dotazníku: •
možnost v krátkém čase shromáždit rozsáhlý objem informací; 47
•
nízké personální a materiální požadavky;
•
škálové hodnocení umožňující zjištění žebříčku stanovisek, hodnot, priorit;
•
zajištění anonymity respondentů (větší pravděpodobnost pravdivých odpovědí);
•
relativně rychlé třídění a zpracování dat.
Nutností pro správné vytvoření dotazníku je nastudování teorie z oblasti kvantitativního výzkumu. Někteří lidé mohou vnímat sestavení formuláře obsahující otázky za příliš obtížné. Dílčí předpoklady, které na začátku výzkumného šetření byly stanoveny, je nutné obsáhnout více než jedním dotazem, abychom zajistili věrohodnost zjišťovaných údajů. Otázky by měly být jednoznačné. Při vyplňování však může dojít k nepochopení jednotlivých položek dotazníku a následně k nedostatečnému vyplnění nebo k úplnému vynechání určitých otázek. I při zachování anonymity není možné zaručit, zda respondenti poskytnou pravdivé odpovědi. Dotazník tohoto výzkumného šetření obsahuje 15 jasně a srozumitelně formulovaných otázek pokrývajících zvolené téma, viz příloha č. 1. Jednotlivé položky byly stanoveny tak, abychom je mohli objektivně vyhodnotit a odpovědět si na cíle konkretizované v úvodu práce. Dotazníkový formulář mohl být zpracován ve dvou podobách, elektronické nebo papírové. Vzhledem ke zvolenému způsobu distribuce (prostřednictvím dalších osob) byl vhodnější papírový dotazník. Snahou bylo rozdat finální podobu papírového formuláře s otázkami co největšímu počtu respondentů, abychom zajistili maximální přiblížení k reálnému výsledku. V úvodu formuláře se respondent seznámil s pokyny jak dotazník vyplnit a pro jaké účely slouží. Když vyplňující zná důvod dotazníku a je mu lehce nastíněn kontext, tak se posílí důvěra k realizátorovi výzkumného šetření a je možné tak zaručit vyšší pravděpodobnost pravdivých odpovědí. Po úvodu byly zařazeny dvě instrumentální položky, které charakterizují výzkumný vzorek. Úkolem bylo specifikovat děti, které byly zařazeny do výzkumného šetření, proto nebyl důvod pro bližší charakteristiku rodiny. Z důvodu obavy časové náročnosti vyplňování byly do dotazníku zařazeny převážně položky uzavřené, kde bylo možné zvolit z předem připravených odpovědí. Pouze jedna otázka byla zcela otevřená a u dalších šesti, polozavřených, mohl respondent doplnit jinou variantu, než která byla předložena. Týkalo se to hlavně položek, které zachycovaly činnosti a aktivity dětí nebo rodin v jejich volném čase. Bylo tak dosaženo toho, že měl dotazovaný příležitost uvést 48
veškeré aktivity, které jsou součástí jeho volných chvil. Zároveň šlo o cíl zajistit prostor pro pokrytí kompletního záběru volnočasových činností. Tímto také bylo zaručeno, že neopomeneme nějakou možnou odpověď. Rozhovory Pro dodržení zásad pedagogického výzkumu byl výsledek dotazníkového šetření doplněn o odpovědi zainteresovaných respondentů získaných při individuálních polostrukturovaných rozhovorech – struktura rozhovorů, viz příloha 2. Ty mohou přinést další pohled na diskutované téma a zajistit komplexnější odpovědi. Jak píše ve své publikaci Švaříček a Šeďová (2007, s. 159 – 160) otevřené otázky nám dovolují dát prostor pro plné vyjádření respondenta a pochopit tak jeho postoje a názory a případně si je nechat objasnit. Respondenti nejsou „svázáni“ danými položkami dotazníku a mohou se více v odpovědích otevřít. Dotazovaný pomocí rozhovorů získá výpovědi a slova v jejich přirozené podobě. Pozor si musíme dát na filtrování odpovědí ze strany respondenta nebo snahu volit vyhýbavou odpověď. Výsledek rozhovoru může být ovlivněn nejen aktuálním rozpoložením respondenta, ale také jeho osobnostní stránkou. Existují typy lidí, se kterými se v průběhu průzkumného šetření hůře pracuje. Rozhovory, třeba i strukturované, se realizují dost obtížně z důvodů odbíhání od tématu nebo slabé schopnosti komunikovat, kdy jsou často odpovědi pouze jednoslovné. Rozhovor se může stát časově a finančně poměrně náročným, obzvláště ve chvíli kdy je vhodné se přizpůsobit času a místu, kde se rozhovor koná. Získané informace z rozhovorů se díky nulové kategorizaci obvykle obtížněji vyhodnocují, ale mají větší vypovídající hodnotu. Realizace výzkumného šetření Na začátku byl vytyčen výzkumný cíl a pak jeho dílčí cíle plus vyslovení hypotéz podložených odbornou literaturou, výsledky výzkumů a vlastní zkušeností autora diplomové práce. Ve druhé fázi došlo k tzv. pilotáži. To znamená, že bylo rozdáno pět dotazníků zástupcům rodin, kteří formulář vyplnili a upozornili na některé nedostatky. Tento mezikrok sloužil k upřesnění dílčích položek dotazníku, tak aby byly plně pochopitelné a jasné. Ve třetím kroku byly pomocí upraveného dotazníku a doplňujících rozhovorů sesbírána data, ze kterých se vycházelo při ověřování určených předpokladů. Získaná data byla analyzována, interpretována a v závěru vyhodnocena.
49
Hlavní část výzkumného šetření probíhala ve spolupráci se Základní školou Komenského v Nymburku. Kooperace byla konzultována se zástupkyní ředitele, která také následně participovala na distribuci formulářů. První stupeň na této škole není nijak specializovaný, nejsou zde sportovní či matematické třídy, které by mohly ovlivnit výsledky šetření. V této škole jsou zastoupeny rodiny z různých sociálních vrstev, rodiny úplné i neúplné atd. Jedná se tak o pestrý vzorek respondentů. Samotné rozdání dotazníků se uskutečnilo v předvánočním období roku 2014 prostřednictvím zástupkyně ředitele a třídních učitelek, které ochotně rozdaly160 dotazníků žákům šesti tříd (1. – 3. ročník). Úkolem dětí bylo předat formuláře rodičům a vyplněné je do týdne přinést zpět. Ochota rodičů spolupracovat byla podpořena rozdáním dotazníku zástupkyní ředitele ZŠ. Vyplnění mohlo proběhnout v klidu, v čase, který si rodiče sami určí a kdy budou mít pro vyplnění správné podmínky. Návratnost byla téměř 89 %, přesně bylo získáno zpět142dotazníků.Nedoručených 18 dotazníků by mohlo výsledky celého šetření jistě ovlivnit, protože je možné se domnívat, že se jednalo o rodiny nefunkční nebo sociálně slabé, které svůj volný čas tráví výrazně odlišně než rodiny úplné nebo třeba ekonomicky dobře zajištěné. Dalších 20 vyplněných dotazníků se podařilo získat individuálně - na zájmových aktivitách dětí a při jiných různorodých příležitostech. Rodiče vyplnili dotazník ihned na místě, takže v tomto případě byla návratnost 100 %. Celkem bylo využito všech 162 dotazníků, které byly správně vyplněny. Jako doplňková metoda byly zvoleny individuální rozhovory, pro které byl vyčleněn delší časový úsek. Rozhovory byly realizovány od října do konce roku 2014 s devíti zástupci rodin. Šlo o čtyři maminky a dva tatínky, do výzkumného vzorku se podařilo zařadit tři děti ve věku 6, 8 a 9 let. Schůzky za účelem realizace rozhovorů proběhly v šesti případech u respondentů, v rodinném prostředí, se třemi respondenty se autorka šetření sešla na neutrálním místě, v kavárněv místě bydliště. Zmíněná setkání netrvaly déle než hodinu. Informace z rozhovorů byly v jeho průběhu zapisovány, aby bylo možné data zpracovat, vyhodnotit a tím doplnit zjištění z dotazníkového šetření.
50
4.4
Charakteristika průzkumného prů vzorku
Po stanovení cílů průzkumu zkumu bylo třeba rozhodnout, z jakého úhlu pohledu bude daná d problematika zkoumána.. Na začátku za se jevily dvě skupiny potenciálních respondentů, respondent děti a jejich rodiče. Pokud by respondentem ndentem byly děti, d vyvstal by problém s vyplňováním ováním dotazníku. Ne všechny šestileté dětí umí číst, íst, takže by bylo třeba t asistence rodičů.. Dále by mohlo dojít k neporozumění ní otázce a následnému chybnému vyplnění, vypln ní, což by nám zkreslilo výsledky šetření. ení. Domníváme se, že návratnost dotazníků dotazník od dětí tí mladšího školního věku v by byla pod výše uvedenou hranicí. Druhá možnost směřovala ovala k oslovení rodičů, což se jevilo pro danou chvíli jako příhodnější. p Rodiče dětí ve věku 6 – 9 let by měli mít přehled o volnočasových asových aktivitách svých dětí d a měli li by být schopni plnohodnotně plnohodnotn odpovědět na otázky předloženého edloženého dotazníku. dotazníku Průzkum jsme realizovali dostupným ným způsobem, zp tj. oslovením rodičů, s cílem zabezpečit zabezpe reálné pravdivé odpovědi na dotazy z oblasti volného času dětí v rodinném prostředí prost i mimo něj. Výsledky korespondují s tím, jak situaci vidí rodiče. rodi O rodině samotné nebylo zjišťováno zjiš více podrobnějších ch informací a charakteristik, protože pro dosažení cíle této práce nebyly zásadní. Díky instrumentálním položkám v úvodu formuláře byly získány základní informace o 162 dětech mladšího školního věku, vě jednalo se o pohlaví a věk. Strukturu dětí, o kterých byla získána data, zobrazuje následující graf. Graf 1: Struktura průzkumného zkumného vzorku dle věku v a pohlaví 28
30
25
Počet dětí
25
22
22 19
20 16 15
16 14
Děvčata Chlapci
10 5 0 6 let
7 let
8 let
51
9 let
Chlapců je méně a to 74 což činí č 46 %. Tento jev je způsoben soben tím, že se v letech 2006 – 2009 rodilo více dívek než chlapců. chlapců Zajímavou informací je, že počet mužůů žijících v Nymburku je již dlouhodobě nižší než počet poč žen. K jistému vyrovnání počtu tu co do pohlaví pak v dospělosti může docházet sňatky atky a migrací občanů ob do jiných krajů ČR případně ípadně do a ze zahraničí. (Sociodemografická analýza města m Nymburk, 2010, online)
4.5
Analýza a interpretace výzkumného šetření šet
Obsahem této části ásti diplomové práce je vyhodnocení výsledků výsledk výzkumného šetření. šet Koncept analýzy výsledků zahrnuje úvodní informace k otázce, tzn. zdůvodnění ění zařazení za otázky do dotazníku, jaký typ otázky byl zvolen a proč. pro K položkám z dotazníku je přiložen p doplňující komentář autora. Pro lepší orientaci jsou získané údaje předkládány p edkládány pomocí grafického vyjádření. ení. Pro úplnost je do přílohy p zařazen azen souhrn získaných údajů seskupených do přehledných tabulek obsahujících bsahujících relativní a absolutní četnost etnost jednotlivých odpovědí. odpov Otázka č. 1: Kdy trávíte nejvíce volného času se svými dětmi? V teoretické části ásti byla nastíněna nastíně problematika rodiny a volného času.. Byl přiblížen současný trend, kdy rodiče málokdy mají v pracovní covní dny dostatek prostoru se dětem naplno věnovat. v Otázka byla zařazena s cílem zjistit jaká je situace ve městě m Nymburk, kdy rodiče rodi tráví volné chvíle se svými dětmi. tmi. Otázka byla uzavřená uzav a výběrr byl možný ze třech odpovědí. odpov Jejich četnost je zaznamenaná v grafu, viz níže. níže
Počet dětí
Graf 2: Trávení volného času rodičů rodi s dětmi 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
90
44 28
V pracovní den
O víkendu
52
Ve dnech dovolené a svátcích
Z výsledků výzkumného šetření šetř je patrné, že nejvíce volného času asu tráví rodiče rodi se svými dětmi tmi ve dnech pracovního klidu. Více než 130 respondentů respondent (82,72 %) potvrzuje, že věnují v svůj čas dětem m o víkendu, dovolených a svátcích. Z tohoto zjištění ní je možné soudit, že rodiče rodi jsou v pracovní dny zahlceni jak pracovními povinnostmi, tak péčí péčí o děti d a domácnost, případně si vyčlení lení prostor sami pro sebe. Položku, která označuje ozna právěě pracovní dny za čas, kdy mají rodičee nejvíce prostoru věnovat v se dětem, tem, zvolila jen malá skupina respondentů, respondent šlo o 28 rodičů a z celkového počtu po to činilo přesně 17,28 %. Důvodem vodem pro výběr výb této položky může že být nepravidelná pracovní doba nebo druhé zaměstnání zam rodičů, čů, které kte jim zasahuje do víkendu či dnů pracovního klidu. Některé které pozice vyžadují práci o víkendech, v noci atd. V pracovní dny se také mohou více věnovat v dětem tem maminky na mateřské/rodičovské mate dovolené nebo ty které nejsou zaměstnané. zam Otázka č. 2: Kolik času v pracovní pra dny obvykle můžete průměrně věnovat novat svým dětem? d Tato položka dotazníku doplňuje doplň první otázku zaměřenou na společné čné chvíle rodičů rodi a dětí. Úlohou položky č.. 2 je dodat podklady pro přesnější p vykreslení obrazu volného času rodiny v pracovní dny. Hektičnost ost současnosti sou asnosti je neúprosná, výsledek této položky ukáže jaká je situace v rodinách, respektive kolik času může matka a otec věnovat novat svým potomkům. potomk K této uzavřené otázce byly přiřazeny řazeny tři t varianty odpovědí.. Nabídka byla jednoznačná, jednozna rodiče měli zvolit počet et hodin strávených s dětmi. Graf 3: Přehled času věnovaný novaný dětem d jejich rodiči 100
82
Počet dětí
80
68
60 40 20
12
0 Méně než 1 hodina
1 až 2 hodiny
Více než 3 hodiny
Průměrně více než 3 hodiny denně věnuje dětem tem více než polovina rodičů, rodičů přesně je to 50,62 % což je významná část. ást. Na druhém místě míst jsou rodiny, kde spolu tráví rodiče rodi a děti 1 až 2 hodiny denně. Poslední položku, méně mén než 1 hodinu, zvolilo pouze 12 ze 162 rodičů. rodi Jiné výsledky by zřejmě vyšly např. nap v hlavním městě České eské republiky, kde je větší v koncentrace 53
komerčních firem. V těchto ěchto společnostech spole mají nároky na zaměstnance ěstnance stále stá stoupající tendenci a tím vzrůstá i časová náročnost náro a rodiče pak na své děti ti nemají tolik času, kolik by si přáli. Ve velkých městech stech je začátek za átek pracovní doby posunut na pozdější pozdě hodinu a návrat k rodině je pak často v době večeře. Je možné podívat se na výsledky šetření šet IDM Praha z roku, které uvádí ve své publikaci Hofbauer. (2004, s. 62) V tomto šetření šet byl rovněž mapován objem času, asu, který věnují v rodiče svým dětem s tím, že se rozlišovaly možnosti matky a otce. Přes třii hodiny času v pracovní dny věnuje dětem tem pouze 6 % otců otc a 35 % matek, méně něž půll hodiny denně denn v pracovní dny uvedlo 25 % otcůů a 2 % matek. Hofbauer dále uvádí, že koncem minulého století se rozsah času věnovaný rodiči či dětem dě dále snižoval. I přesto, že se jedná o výsledky získané ve velkoměstě,, které může m mít odlišnou charakteristiku, je v souvislosti s tímto zjištěním celkový stav v lokalitě Nymburk uspokojivý. Otázka č. 3: Které činnosti innosti se ve volném čase nejčastěji společně s dětmi tmi věnujete? v Cílem položky bylo zjistit, jakou j aktivitu rodiny realizují nejčastěji. ěji. Odpovědi Odpov by měli zachytit nejfrekventovanější ější společné spole činnosti rodičů a dětí tí ve volném čase. Respondenti mohli vybrat z více variant zachycující jednotlivé různorodé aktivity. V případě, že jim nevyhovoval uvedený výčet, čet, měli m možnost doplnit jimi zvolený způsob sob trávení volného času. Pro tyto účely byl v dotazníku ponechán prostor. Pro všechny rodiče če byl výčet vý dostačující a nikdo nezvolil poslední variantu, kde bylo aktivitu možné dopsat. Výsledný souhrn je publikován v následujícím m grafu. grafu
Počet dětí
Graf 4: Přehled nejčastějších jších činností č rodičů a dětí 40 35 30 25 20 15 10 5 0
36
36 24
22 16 8
54
11
9
První příčky činností ve volném čase zaujalo sportování, procházky a výlety, tyto položky dohromady zvolilo 72 respondentů (44,44 %) jako nejčastější činnost rodičů s dětmi. Tento údaj dokazuje, že si rodiny chtějí užít svého volného času naplno. Poznat nová místa, získat nové zážitky nebo se fyzicky vybít, aby mohli načerpat novou energii. Dalších 24 dotázaných (14,81 %) zvolilo jako nejčastější činnost práci doma nebo na zahradě. Znamená to, že více než polovina účastníků výzkumného šetření tráví svůj volný čas aktivně což je dobrá zpráva. Zmíněné tři položky zaznamenaly nejvyšší četnost. Ovšem jako další, co do výše četnosti, se umístilo pasivní sledování televize se 13,58 %. Televize je společníkem nenáročným a pro vyčerpané rodiče někdy vysvobozujícím. Často rodiče volí tento způsob trávení volného času z důvodu únavy. Z výsledků však vyplývá, že u 22 rodin má sledování televize výsadní postavení, což není možné považovat za dobrý základ pro zdravý vývoj dítěte. Děti „odchované“ televizí popisuje ředitelka MŠ Karviná – Ráj Karin Fodorová takto: „tyto děti si pak dostatečně nerozvíjejí své pohybové a manuální dovednosti, fantazii a kreativitu.“(2014, s. 19) Až za sledováním televize je čtení, jehož podíl činí 9,88 % z celkového souboru, tuto položku zaškrtlo 16 dotázaných. Čtení a vztah ke knize je podporován jak v zahraničí, tak i u nás. Například v Německu a Rakousku funguje systém předčítání, který je postaven na bázi dobrovolnosti. Dobrovolníci navštěvují mateřské a základní školy, školní družiny, knihovny, nemocnice, dětské domovy a další místa a předčítají dětem. (2014, s. 19) U nás je tento program veden pod názvem „Celé Česko čte dětem“. Nymburská knihovna se snaží o utužení vztahu mezi dítětem a knihou. Pravidelně pořádá akce jako je Den pro dětskou knihu, Noc s Andersenem a další.Přibližně na stejné úrovni skončily návštěvy kulturních zařízení (6,79 %) a nákupy (5,56 %). Pouze 8 respondentů (4,94 %) zařadilo mezi nejčastější aktivity návštěvy. Otázka č.4: Provozujete se svými dětmi ve volném čase nějakou sportovní aktivitu? Pokud ano, jakou? Záměrem této položky bylo ověřit, zda rodiče s dětmi sportují. Pohybová aktivita by měla být součástí každého dne dětí i dospělého jedince. Otázka byla zařazena z toho důvodu, že bylo cílem zjistit, zda rodiče dětem dávají správný příklad a vedou je ke sportu. Při kladné odpovědi respondenti vyplňovali typ sportovní aktivity. Konkrétní pohybovou aktivitu doplnilo pouze 85 % dotázaných.
55
Graf 5: Výsledek v oblasti sportovních sportovní aktivit rodičů a dětí 140
126
120
Počet dětí
100 80 60 36
40 20 0 Ano
Ne
Sportování ve volném čase ase se věnuje v početně bohatý podíl respondentů. Celkem 126 rodičů rodi (77,78 %) provozuje se svými dětmi d pohybovou aktivitu což je potěšující pot zjištění. Z podotázky bylo vyvozeno, vyvozeno že mezi zi sportovními aktivitami se objevují jízda na kole, jízda na kolečkových bruslích,, plavání, jízda na koni. Z kolektivních sportů sport je to basketbal, petanque. Zastoupené byly i zimní sporty a to lyžování a bruslení. Sport pomáhá udržet člověka nejen v dobré fyzické yzické kondici, ale pomáhá mu udržet i psychickou rovnováhu. Alarmující je však necelá čtvrtina č (22,22 %) dotázaných, kteříí se svými dětmi d žádnou sportovní aktivitu neprovozují. Neznamená to zákonitě, zákonit , že by jejich děti dě nesportovaly, ale jsou ochuzeny o společné čné sportovní zážitky a je pravděpodobné, pravd podobné, že v budoucnu v jejich životě sport nebude zastoupen ve významné míře. mí Otázka č. 5: Kde převážněě tráví Vaše dítě dít volný čas v pracovní dny? Tato otázka pomalu přechází echází do oblasti volného času dětí tí a mapuje jejich způsob využití času, asu, který mají pro své zájmy. Otázky zaměřující zam se na okruh volnočasových časových činností dětí pomohou dotvořit přehled ehled o volnočasových volno asových aktivitách celé rodiny. Touto položkou bylo dosaženo zjištění, zda děti ěti v pracovní dny tráví volný čas spíše v rodinném prostředí prost nebo ve střediscích volného času či jiných zařízeních. za ízeních. Cílem bylo zjistit jaká je skutečnost. skute Otázka byla koncipována jako uzavřená uzavř a nabízela pouze dvě odpovědi. Za každou odpovědí odpov bylo v závorce vyspecifikováno, co se pod daným pojmem konkrétně zamýšlí.
56
Graf 6: Trávení volného času dětí d v pracovní dny (podle prostředí) 40
37
35
Počet dětí
30
26
25
21 18
20 15
17
Rodinné prostředí
16
15
12
Mimo rodinné prostředí
10 5 0 6 let
7 let
8 let
9 let
Dětí, které tráví svůjj volný čas v rodinném prostředí edí je podle výsledků výsledk převaha. Ve výzkumném šetření ení se projevilo, že celkem 102 dětí d tí se spíše pohybuje v kruhu rodiny a 60 dětí využívá převážně svůj ůj volný čas mimo rodinné prostředí. Otázka č. 6: Navštěvuje vuje Vaše dítě dít školní družinu? Výsledkem této uzavřené ené položky je rozdělení rozd dětí tí na ty, které družinu navštěvují navšt a ty, které nenavštěvují. Rodičee mohli vybrat ze dvou kladných variant – družinu děti d navštěvují pravidelně nebo příležitostn íležitostně. Opětt je zde snaha o získání maxima informací, které charakterizují volná odpoledne dětí d mladšího školního věku. ku. Otázka byla srozumitelná a vyplněná ná všemi respondenty.
Počet dětí
Graf 7: Návštěvaa školní družiny 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
85
49 28
Ano, pravidelně pravideln Ano, příležitostně 57
Ne
Školní družinu navštěvuje vuje 113 dětí d (69,75 %), z toho 85 dětí tí (52,47 %) pravidelně pravideln a 28 žáků (17,28 %) příležitostně.. Ze získaných dat vychází, že téměř tém třetina etina rodičů z celkového počtu respondentů nevyužívá možnosti ponechat své dítě dít ve školní družině. ě. Rodiče Rodi téměř každého třetího dítěte te ze sledovaného vzorku zřejmě z nepociťují potřebu ebu tuto službu využívat. Pro zajímavost a lepší orientaci je vhodné uvést, že celková kapacita školní družiny v ZŠ Komenského byla v roce 2001 200 míst a průměrně pr tuto kapacitu využívalo 150 dětí. d (Sociodemografická analýza města Nymburk, 2010, online) Je možné usuzovat, že děti, d které nenavštěvují vují tuto instituci, se více pohybují v rodinném prostředí edí nebo navštěvují navšt větší počet zájmových činností inností a tím vyplňují vypl volný čas. Dále je možné žné se domnívat, že některé n děti dosahující horní věkové kové hranice stanovené pro toto výzkumné šetření, šet ení, tráví volný čas samy. Otázka č. 7: Navštěvuje vuje Vaše dítě dít nějaký jaký zájmový kroužek? Pokud ano, jaký? Otázka č. 7 rovněžž sleduje využití volného času dětí. Hlavním úkolem kolem je zjistit, zjistit zda děti navštěvují zájmovou činnost, innost, doplňující informace je, do kolika kroužků kroužk je dítě zapsáno a o jaké se fakticky jedná. Z výsledků by mělo plynout zjištění, zda je volný čas dětí naplněn návštěvou zájmové činnosti innosti nebo ne. Ukázat by se měla m la i míra pestrosti náplně nápln volného času. Graf 8: Četnost návštěvv zájmových kroužků kroužk u dětí 45 40 40
36
35 30 Počet dětí
30 24
25 20 15
Dívky
18
Chlapci
14
10 5 0 Žádný
Ano, 1 až 2
Ano, 3 a více
Celkový počet dětí, tí, které jsou zapsané v nějakém zájmovém kroužku, nebo organizaci je 130 z celkových 162. Lehce přes 80 % dětí d se tedy rozvíjí v některé které ze zájmových oblastí. Znamená to, že každé páté dítě dít z našeho vzorku dětí tí mladšího školního věku, v nenavštěvuje žádné zařízení čii organizaci pro rozvoj zájmů. zájm Celkem 18 děvčat (20,45 20,45 %) % z 88 nemá vůbec
58
vyplněn svůj volný čas aktivitou v Základní umělecké škole, Jazykové škole, sportovním oddíle nebo jiné podobné instituci. Stejně tak je to i u chlapců, u14ti (18,92 %) z nich není evidován žádný zájmový kroužek. Tři a více zájmových aktivit navštěvuje 40 dívek (45,45 %), jednu a více zájmových aktivit má 30 dívek (34,09 %). U chlapců je tomu naopak. Chlapci zřejmě mají jinou preferenci kroužků, které mají jinou strukturu nebo se liší v náročnosti na čas. To by mohlo být důvodem pro opačný poměr mezi počtem zájmových aktivit. Pokud chlapci například sportují a mají trénink zařazen čtyřikrát týdně, nezbývá už mnoho času pro jiné záliby. Z dodatkové otázky o jaký kroužek se jedná, vyšlo, že velká část dívek i chlapců má pravidelný pohyb. U dívek byla nejpočetnější skupina navštěvující gymnastiku, dále se dívky věnují tanci, plavání, volejbalu. Po jedné četnosti byl uveden Sokol, tenis, krasobruslení a mažoretky. U chlapců stál v čele fotbal, tenis a basketbal. Sportovní aktivity byly u chlapců poměrně různorodé, respondenti uvedli také pink ponk, plavání, florbal, karate, golf a rovněž volejbal. Z průzkumného šetření vyplynulo, že děti využívají zdejší ZUŠ a projevují tak zájem o oblast esteticko-výchovnou. Děti dávají přednost hře na hudební nástroj a zpěvu. Výsledek výzkumného šetření ukázal zájem o zpěv u 4 chlapců. Zastoupeny byly tyto hudební nástroje – klavír, kytara, flétna, housle. V obdobné míře pak děti mají zájem o výtvarnou činnost. Ve společensko-vědní oblasti se projevila výuka cizích jazyků. Na mimoškolní výuku anglického jazyka dochází 21 dětí. V souhrnném výčtu chlapců se dále vyskytoval i astrologický kroužek, hasiči a náboženství. Náboženství uvedli i 3 respondenti na straně dívek. Otázka č. 8: Jaká volnočasová aktivita je Vašemu dítěti nejbližší? Pro tuto otázku jsme si vzali na pomoc rozdělení činností dle Pávkové, Pavlíkové a Hrdličkové (2002, s. 51 – 52), které specifikuje volnočasovou aktivitu podle obsahu. Položka postihuje směr, jakým se ubírají děti při volbě volnočasových aktivit. Zásadní také bylo v této části dotazníku získat data k prověření jedné z hypotéz. Sesbírané údaje byly podrobeny statistickému testování. Výsledek testování říká, zda má pohlaví vliv na výběr volnočasových aktivit. V následujícím grafu je uveden přehled získaných odpovědí. Rodiče volili pouze jednu možnost z nabízených pěti.
59
Počet dětí
Graf 9: Volnočasové asové aktivity dětí d dle zájmu dítěte 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
40 35
34
11
10 5 6
5
9
7
Dívky Chlapci
Podle očekávání vévodí u chlapců chlapc v žebříčku volnočasových asových aktivit oblast tělovýchovná, 40 respondentů (54,05 %) volilo tuto položku a souhlasilo s tím, že tato aktivita aktivit je jejich dítěti nejbližší.. Celých 13,51 % chlapců chlapc pak preferuje esteticko – výchovnou činnost. č Tento díl je znatelně nižší. U děvčat je pořadí po prvních dvou preferovaných činností inností opačný. opa První místo zaujímá oblast esteticko – výchovná se 39,77 %, druhou největší tší skupinou jsou dívky, které upřednostňují tělovýchovu, lovýchovu, tu uvedlo 38,64 % respondentů. respondent Zde je třeba t vnímat jen minimální rozdíl mezi tělovýchovnou ělovýchovnou a esteticko – výchovnou oblastí. Dívky obvykle více tíhnou k výtvarné čii hudební činnosti, recitaci apod. pod. Ženy také následně v dospělosti mají často znatelnější jší estetické cítění cít ní než muži. Výsledky ukazují, že rybaření, práce v dílně či historie je pro malé dívky spíše okrajový zájem a pohybuje se na úrovni cca 5 – 10 %. U chlapců oblast pracovně-technick technická dosahuje až k 15ti % a zaujímá tak druhé místo co do preference volnočasových asových aktivit. Společensko-vědní a přírodovědní dní zájmy se pohybují pod hranicí 10 %. Otázky č. 9: S kým tráví v pracovní dny Vaše dítě dít převážnou část ást volného času? Na základě teoretických kých východisek je patrné, patrné, že základ pro vývoj a formování dítěte dít je v rodině. Lidé, kteříí se starají o děti d a tráví s nimi významnou část ást dne, dne výrazně ovlivňují náplň volného času. asu. Prarodiče Prarodič jsou obvykle benevolentnější, než bývají rodiče rodi dětí a proto je záměrem této otázky zjistit jak to vypadá v pracovní dny. S kým dítěě tráví čas po vyučování, kdo na něj působí a s kým je v nejužším kontaktu.
60
Počet dětí
Graf 10: Osoby, které s dětmi ětmi tráví v pracovní dny převážnou část ást volného času 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
87
32 18
Rodiče
Prarodiče
Ostatní členové rodiny
25
Kamarádi
Závěr otázky č. 9 je takový, že ž více než polovina děti tráví převážnou evážnou část volného času v pracovní dny se svými rodiči. rodič Tuto odpověď uvedla většina (53,70 %) respondentů. Přesně je tomu u 87 respondentů z celkových 162. Znamená to, že zhruba polovina rodičů má v pracovní dny dostatek prostoru pro své děti d a mohou se jim věnovat. Je možné se domnívat, že rodiče, kteříí tuto možnost nemají, využívají pomoci prarodičů prarodi (19,75 %) a ostatních členů rodiny (11,11 %). Ti se o děti starají, dohlížejí na ně, n , doprovází je na kroužky a tráví s dětmi čas, který jim zůstane po splnění spln školních a jiných povinností. Děti, ti, které vyplňují vypl v pracovní dny volný čas převážně s kamarády (15,43 %) mohou být ti, co navštěvují navšt více zájmových kroužků a tam se s kamarády potkávají. V této skupině mohou být zahrnuti i ti, kteří nemají organizovaný volný čas as a jen tak se v průběhu hu odpoledne poflakují nebo si hrají v partě. Otázka č.. 10: Jak byste označili ozna nabídku volnočasových asových aktivit pro rodiny s dětmi v Nymburku? Jednou ze sledované oblasti volného času této diplomové vé práce je míra spokojenosti s volnočasovými asovými možnostmi v Nymburku. Pro zjištění ní spokojenosti byla tato otázka stěžejní. st Respondenti měli li za úkol vybrat úroveň úrove spokojenosti. Uzavřená ená nabídka zahrnovala tuto škálu míry spokojenosti (od od nejvyššího stupně stupn po nejnižší):: zcela vyhovující, vyhovující, částečně vyhovující, nevyhovující.
61
Graf 11: Spokojenost s nabídkou volnočasových aktivit v Nymburku 120 98
Počet dětí
100 80 60
36
40 23 20
5
0 Zcela vyhovující
Vyhovující
Částečně vyhovující
Nevyhovující
S nabídkou volnočasových asových aktivit vyjádřilo vyjád ilo spokojenost 121 ze 162 respondentů respondent což je téměř 75 %. Ti, kteří označili příležitosti v Nymburku za zcela vyhovující, zaujímají 14,20 %. Nabídka dané lokality je vyhovující pro dalších 98 respondentů respondent (60,49 %). Tato skupina nachází v dané lokalitě všechny místa pro aktivity, které mají rádi a kterým se věnují v ve volných chvílích. Stav nabídky volnočasových volno aktivit jako částečněě vyhovující označilo ozna 36 respondentů což je necelá čtvrtina č dotázaných. Pouze 5 respondentůů považuje nabídku za nevyhovující, z celkového počtu po to činí 3,09 %. Je možné se domnívat, že nároky nespokojených ených respondentů jsou příliš p vysoké nebo že by uvítali volnočasovou časovou aktivitu, která není na daném území realizovatelná nebo technicky neproveditelná. Je třeba t tř počítat s tím, že každý člověk může že svoji spokojenost vnímat jinak. Z uvedených údajůů lze vyvodit vyvodi závěr, že královské město sto na Labi disponuje možnostmi jak trávit volný čas. as. Dokazuje to poměrně pom vysoký podíl respondentů, ů, kteří kte vyjádřili svoji spokojenost. Otázka č. 11: Jakou volnočasovou volnoč aktivitu byste chtěli li provozovat, ale ve Vašem okolí se nenachází? Z formulace tohoto dotazu je patrné, pat že se jedná o otázku polouzavřenou, řenou, kde měli rodiče k dispozici předem edem formulované odpovědi odpov a zároveň volný prostor pro doplnění dopln jiné možnosti, pokud si z položek nevybrali. Zde mohli respondenti (př převážně ti, kteří na předchozí edchozí položku reagovali negativně) zatrhnout jednu z nabízených odpovědí odpov nebo případně doplnit aktivitu, kterou postrádají. Doplnění využilo 36 respondentů. respondent Jejich uvedené návrhy pro pestřejší ejší využití volného voln času rodiny jsou zahrnuty v grafu č. 12. 12 62
Počet dětí
Graf 12: Přehled ehled požadovaných volnočasových volno aktivit 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
95
31
28 2
Návštěva Návštěva dětské koupaliště herny
Jazyková škola
Aquapark
5
1
Lanový park
Dopravní hřiště
Problematika výstavby koupaliště koupališt ve městě Nymburk se projednává již řadu let. O tomto tématu se začalo hovořit it už v 90. letech. Data získaná ve výzkumném šetření šet jasně ukazují, že obyvatelé Nymburka po výstavbě výstavb nového koupaliště volají. olají. Vodní radovánky v Nymburku postrádá celkem 123 ze 162 dotázaných, což činí 75,92 %. V budoucnu by se mělo vedení města nad zřízením městského ěstského koupaliště koupališt zamyslet a zanést plán výstavby do svých programů.. Ve výsledcích se projevil i početný (31) požadavek na dětskou ětskou hernu. her Tady je prostor spíše pro soukromého zřizovatele, z izovatele, který by tento projekt realizoval. Vzhledem k výsledkům předcházející edcházející položky dotazníku, tzn. většině v spokojených respondentů respondent s nabídkou jak trávit volný čas, není překvapením, ekvapením, že seznam doplněných dopln chybějících volnočasových asových aktivit není příliš p dlouhý. Respondentům schází v pěti ěti případech p (3,09 %) možnost vyžití v lanovém parku. Jazyková škola a dopravní hřiště chybí třem t respondentům. Obě tyto možnosti se však v Nymburku nacházejí a lze je veřejností ejností využít. U respondentů respondent se zřejmě projevila nedostatečná čná informovanost. Otázka č. 12: Jaký způsob sob trávení volného času Vaší rodině více vyhovuje? Nymburk je lokalitou vybízející pro aktivní trávení volného času jedinc edinců i celé rodiny. Odpovědi di této otázky by měly mě předložit výsledky o tom, zda rodiny inklinují k aktivnímu nebo pasivnímu naplnění ní volných chvil a využívají dostupných možností. možností K otázce byly předloženy dvě jednoznačné čné odpovědi. odpov Za každou odpovědí bylo naznačeno čeno co si pod slovem „aktivní“ a „pasivní“ může ůže respondent představit. p
63
Graf 13: Preferovaný způsob ůsob trávení volného času 140 120 120 Počet dětí
100 80 60
42
40 20 0 Aktivní
Pasivní
Údaje z předešlých edešlých odpovědí odpově naznačovaly, že v dané lokalitě spíše panuje spokojenost s nabídkou volnočasových asových aktivit a dle výsledků otázky č. 12 je zřejmé, ejmé, že rodinám vyhovuje aktivní trávení volného času. Tento způsob zp naložení s volným časem asem preferuje téměř tém 3/4 respondentů.. Pravdou je, že výhradně výhradn v souvislosti s pohybem daná lokalita vybízí k aktivnímu trávení volného času. č Výsledek přináší ináší informace o tom, co rodinám vyhovuje, ale realita může že být jiná. Jednou věcí v je to, co rodiny preferují, co jim vyhovuje a druhou, co skutečně dělají a jaké činnosti innosti ve volném čase provozují. Důležité ležité je, že je větší v podíl rodin, které mají zájem o aktivní využití volného času. Otázka č. 13: Kterým činnostem innostem se ve volném čase nejraději společně s dětmi věnujete? Tato položka byla zařazena azena s cílem podrobně obsáhnout to, jakým způsobem zp využívají rodiny volný čas. as. Výzkumné šetření šet přináší pohled nejen na nejčastě častější způsob trávení volného času, asu, ale také na nejoblíbenější nejoblíben činnosti. innosti. Jednalo se o otevřenou otevř otázku, takže respondenti dopsali do předem ředem edem stanoveného místa aktivity, které společně spole s dětmi dělají nejraději a mohli se plněě vyjádřit vyjád k danému tématu bez limitu předdefinovaných eddefinovaných odpovědí. odpov Vypsané odpovědi di byly roztříděny roztř a zařazeny azeny do jednotlivých kategorií, viz přehled p v grafu č. 14. Kategorie vycházejí z vymezení způsobu trávení volného času, popsaném v teoretické části práce. Dá se předpoklád edpokládat, že zmíněné aktivity jsou pro rodinu příjemn říjemně strávené chvíle.
64
Počet dětí
Graf 14: Oblíbené volnočasové časové činnosti rodičů a dětí 66
70 60 50 40 30 20 10 0
54
17
13
11 1
Pokud vycházíme z kategorizace uvedené v teoretické části ásti této práce, pak má v oblibě nejvíce respondentů rekreační a odpočinkovou odpo činnost (40,74 %). Tělovýchovné ělovýchovné a sportovní aktivity upřednostňuje uje 54 respondentů respondent (33,33 %). Výlety, procházky a sportovní aktivity tvořily nejvýznamnější část odpovědí. odpov Otázka č.. 14: Jste spokojeni s trávením volného času Vaší rodiny? Předposlední položka směřovala ěřovala ke zjištění zjišt celkové spokojenosti v oblasti volného času. Respondenti volili z nabídky zcela kladné (ano) nebo plně pln záporné (ne). Otázku zodpověděli všichni účastníci astníci výzkumného šetření. šet Graf 15: Spokojenost s trávením volného času rodiny
Počet dětí
140 120
121
100 80 60 40
41
20 0 Ano
Ne
65
Valná většina dotázaných (74,69 %) je spokojená s tím, jak zhodnocuje svůj volný čas. Vybírají si tedy takové činnosti, které se těší t oblibě celé rodiny a mají pro tyto aktivity adekvátní podmínky. Výsledky totiž korespondují se zjištěním, že nabídka volnočasových volno aktivit byla la vyhodnocena jako uspokojivá. uspokojivá. Pokud by respondenti byli ve větší v míře nespokojeni, zde je to 25,31 %, mohla se nespokojenost projevit už u otázek č. 10 a 11, které směřovaly ovaly ke spokojenosti s nabídkou volnočasových aktivit. Nespokojenost může m pramenit z více důvodů. Odpověď na tuto otázku nabízí data získaná poslední položkou dotazníku. Otázka č.. 15: Co limituje Vaší rodinu v oblasti trávení volného času? Poslední otázka navazuje na předcházející p dotaz mapující spokojenost s náplní volného času. Jedná se o položku polouzav zavřenou, která nabízí předdefinované třii odpovědi odpov a čtvrtá dává prostor pro vyjádření ení názoru respondenta. Závěrem bylo potřeba zjistit, co brzdí rodiny s dětmi v souvislosti s využitím volného času, jaká je případná příčina ina jejich jej nespokojenosti. Jsou to finance, nedostatečná čná nabídka v dané lokalitě nebo málo volného času? č Limity, které doplnili rodiče dětí, tí, jsou součástí sou tabulky uvedené níže a některé které z nich jsou poměrně netypické až kuriózní.
Počet dětí
Graf 16: Limity v trávení volného času rodin s dětmi tmi mladšího školního věku vě 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
88
45
12
10 2
3
1
1
Slovní spojení „nemám čas“ by mohl někdo n označit za denně slýchanou frázi. Stává se bohužel evergreenem dnešní doby. Nedostatek volného času asu se projevil jako hlavní limit 66
v trávení volného času v Nymburku. Z výsledků vyplynulo, že volný čas postrádá 88 dotázaných (54,32 %). Palčivým problémem jsou rovněž finance, které se nedostávají 45ti rodinám (27,78 %). Jsou to dva nejmarkantnější důvody, které zabraňují rodinám trávit volné chvíle podle jejich představ. Větší výběr v nabídce volnočasových aktivit by uvítalo 6,17 % respondentů. Položka, která dávala respondentovi šanci doplnit další limit v trávení volného času, byla doplněna o přípravu do školy, což by případně šlo zařadit pod položku nedostatek volného času. To co člověk moc ovlivnit nedokáže je rozložení a struktura pracovní doby. Tu uvedli 3 dotázaní (1,85 %) jako nejvíce limitující faktor v souvislosti s trávením volného času. Jeden člověk z dotázaných se „přiznal“ k tomu, že za limit považuje výmluvy. Zaznamenána byla i individuální nepříjemná událost, která dokáže ztížit nejen oblast volného času, ale omezuje život celé rodiny. Jedná se o požár domu. Většině respondentů stačily předložené odpovědi.
4.6
Vyhodnocení stanovených hypotéz
Tato kapitola obsahuje vyhodnocení jednotlivých hypotéz, které byly stanoveny na začátku výzkumného šetření. Vyhodnocení hypotéz se opírá o závěry z dotazníkového šetření a jetaké doplněno o zjištění z individuálních rozhovorů se zástupci rodin. H1. Předpokládám, že většina dětí mladšího školního věku tráví svůj volný čas v pracovní dny mimo rodinné prostředí. Na tuto hypotézu nám v dotazníku odpovídaly čtyři položky. Stěžejní odpověď byla získána díky otázce č. 5, která byla směřována na zjištění toho, kde děti převážně tráví volný čas v pracovní dny. Díky této položce bylo zjištěno, že více než polovina sledovaných dětí tráví převážně svůj volný čas v rodinném prostředí. Tuto informaci lze považovat za pozitivní. Původní náhled na to, kde děti tráví volné chvíle ve všední dny, byl skeptičtější a přikláněl se k tomu, že děti od pondělí do pátku využívají spíše nabídku zájmových institucí nebo školní družiny a jsou tak odtrženi od vlivu svých nejbližších. Díky položce č. 6 je možné dojít k závěru, že pouze polovina dětí dochází do školní družiny pravidelně. Pokud tedy děti nejsou v tomto zařízení, pravděpodobně mají možnost být se svými rodiči nebo jinými členy rodiny. Na druhou stranu otázka č. 7, která byla zaměřena na návštěvnost zájmových kroužků, ukazuje, že pouze malá část dětí není zapsána v zájmové organizaci a neúčastní se pravidelně organizovaných sportovních, výtvarných či jiných aktivit. Znamená to, že 67
převážný podíl dětí se věnuje zájmové činnosti a rozvíjí tak svoje potřeby, zájmy a schopnosti. Pravdou však je, že každá zájmová činnost může být jinak časově náročná a i děti, které mají více kroužků, mohou mít dostatek prostoru pro trávení volného času se svojí rodinou. Dokládá to výsledek otázky č. 9, kde bylo zjištěno, že více než polovina dětí má tu možnost v pracovní dny pobývat s rodiči. Informace získané z rozhovorů říkají, že pokud nejsou děti v zájmovém kroužku nebo v družině, tak obvykle tráví čas alespoň s jedním členem rodiny. Dotazovaní rodiče se snaží své děti vyzvedávat po škole, jak nejrychleji to jde, dle časových možností. Školní družinu vidí jako schůdné východisko pro trávení volného času svých dětí v případě, že nemají možnost vyzvednutí potomků hned po vyučování. Školní družinu hodnotí všichni dotázaní kladně, děti ji navštěvují rády a vítají prostor, kdy si mohou pohrát se svými spolužáky. Pokud se do odpoledních aktivit nemůže zařadit rodič, je to pak nejčastěji prarodič, který funkci matky nebo otce zastane. V některých případech tráví volný čas s dětmi i jiní rodinní příslušníci. Stašová a Serbousková (2011, s. 80) došly ve svém článku k tématu mezilidských vztahů v rodině s dětmi mladšího školního věku ke stejnému závěru. Uvádějí zde výsledky šetření, které hovoří o tom, že: „rodinní blízcí vstupují do způsobu trávení volného času rodičů nebo celé rodiny.“Členové rodiny ve zmíněném šetření participují na chodu domácnosti a působí v oblasti péče a hlídání dětí. V předkládaném výzkumném šetření děti zmiňovaly, že o výběru a zařazení do nějakého zájmového kroužku obvykle rozhodují samy. Rodiče respektují jejich volbu a korigují je jen minimálně. Děje se tak i v případě, že dítě nemá zájem o nic. Tento stav děti vysvětlují tím, že je zájmová činnost, kterou zkusily, nebaví nebo dávají vinu pedagogovi volného času, který je zájmovou činností prováděl. Důležité je najít nějaký vhodný střed, kdy děti budou mít dostatek podnětů pro svůj rozvoj. Nebudou zahlceny všemožnými zájmovými aktivitami, zůstane jim prostor pro hru s kamarády a na jejich výchovu budou mít stále největší vliv jejich rodiče a ne ostatní členové rodiny nebo pedagogičtí pracovníci. Ze zjištěných údajů vyplývá, že v případě tohoto výzkumného šetření méně než polovina dětí tráví převážně svůj volný čas v pracovní dny mimo rodinné prostředí. Závěr k H1: Na základě zjištěných údajů, kdy necelých 63 % dětí tráví volný čas v pracovní dny v rodinném prostředí, se hypotézu nepodařilo potvrdit.
68
H2.Předpokládám, že preference volnočasových aktivit dětí je odvislá od pohlaví dítěte. Tato hypotéza byla statisticky testována. Cílem bylo zjistit rozdíl v preferencích volnočasových aktivit chlapců a dívek. Jako první krok bylo třeba stanovit nulovou a alternativní hypotézu: H30 Mezi preferencí zájmové činnosti a pohlavím neexistuje žádná statisticky významná závislost. H3A Výběr zájmové činnosti závisí na pohlaví dítěte, tj. mezi zájmovou činností a pohlavím existuje statisticky významná závislost. V tomto
ověřování
bylo
hlavním
úkolem
zjistit
souvislost
mezi
pohlavím
a výběrem zájmové činnosti. Hladina významnosti byla stanovena 0,05. Testové kritérium bylo spočítáno z údajů, které byly čerpány z odpovědí na otázku mapující oblast volnočasových aktivit, které jsou dítěti nejbližší a položky, která zachycovala, zda se jedná o dívku či chlapce. Nejprve bylo nutné vypočítat hodnotu testového kritéria χ2 = 15,875 a následně porovnat s kritickou hodnotou. Při porovnání vypočítané hodnoty s příslušnou kritickou hodnotou zvoleného testového kritéria χ2
0,05
(4) = 9,483bylo zjištěno, že vypočítaná hodnota
χ2 (15,875) je větší než kritická (9,483) a proto byla H0zamítnuta a přijata HA na hladině významnosti 0,05. Lze konstatovat, že mezi preferencí zájmové činnosti a pohlavím existuje statisticky významná závislost. Tento fakt potvrzují i výsledky doplňkové otázky č. 7, která sondovala, zda dítě navštěvuje zájmový kroužek a o jaký typ se konkrétně jedná. Téměř 40 % dětí má zařazeno do svého programu více než tři zájmové kroužky. Dívky mají pestřejší záběr volnočasových aktivit než chlapci. Z doplňkové položky je evidentní, že děvčata inklinují spíše k esteticko - výchovné než pracovně - technické oblasti. Tyto údaje je možné porovnat se závěry šetření provedeného v Americe, kde Hofferth a Sandberg (2001, s. 26) došli ke zjištění, že americké děti inklinují k tomu být aktivní a chtějí začlenit do svého volného času více činností. Zajímavostí je i fakt, že například sledování televize, brouzdání po internetu a další aktivity spojené s médii se umístily v žebříčku uprostřed a nezaujímaly tak první místa. V individuálních rozhovorech se rodiče shodovali na zařazení pohybové aktivity do programu svého potomka, ale následně se rozcházeli ve výčtu zájmových činností u děvčat 69
a chlapců. Zde je patrná rozdílnost, kterou rodiče zaznamenali už od prvních her svých dětí. Rodiče popisovali, že jsou to hlavně chlapci, kteří se rádi podílejí na řešení drobných domácích oprav a inklinují k techničtějším oborům. Naopak dívky preferují činnosti z nabídky Základní umělecké školy a mají cit pro estetično. Je pro ně bližší taneční pohyb, malování a zpěv. V předkládaném výzkumném šetření jsme ze získaných hodnot, podpořených závěry z osobního setkání s rodiči a dětmi, zjistili, že co se týče preferencí zájmových činností dětí v Nymburku,je rozdíl mezi chlapci a děvčaty patrný. Závěr k H2:Na základě statistického testování lze stanovenou hypotézu potvrdit jako platnou. H3. Předpokládám, že děti tráví společně s rodiči volný čas primárně o víkendech a dovolených. V pořadí třetí hypotézu sytily 3 položky z dotazníku (č.1, 2 a 9) a závěr byl obohacen o informace získané díky rozhovorům s rodiči a dětmi. Podle očekávání bylo zjištěno, že rodiče mají pro své potomky nejvíce volného času o víkendech, hned na to následují dny dovolené a dny pracovního klidu. Rozložení volných chvil je více měně odvislé od možností rodičů, výrazně závisí na jejich pracovních povinnostech a rozložení pracovní doby. Ukázalo se, že ani v pracovním týdnu není situace až tak dramatická. Přesto, že matka a otec mají pracovní povinnosti, zbývá jim dostatek volného času pro jejich děti. Uspokojivým výsledkem je fakt, že více než polovina rodičů disponuje více než třemi hodinami, které denně svým dětem mohou věnovat. Pozitivní je, že nadpoloviční většina dětí tráví v pracovní dny převážnou část volného času právě s rodiči. V diskuzích s rodiči a dětmi vyplynulo, že do tohoto času počítají rodiče kromě společných her a jiných činností i chvíle strávené při přípravě a konzumaci jídla. Děti se však těchto denních „nutností“ rády účastní, vyhledávají přítomnost rodičů a vítají pocit „důležitosti“ kdy mohou pomoct. Děti si podle zjištění užívají chvil, které s rodiči stráví. Smutnější je situace, kdy má otec a matka pro komunikaci, kooperaci a hru s dítětem méně než jednu hodinu denně. V některých případech je příčinou dojíždění za prací, nepravidelná pracovní doba nebo druhý pracovní úvazek rodiče. Z povídání bylo patrné, že se pak rodiče snaží dětem maximálně vynahradit společné chvíle o víkendech. V čase, který má rodina pro sebe určený pak volí využití volného času naplno neboli aktivně. Nejčastěji je to forma výletu, kdy je cílem kultura, pohyb nebo zábava pro děti.
70
Závěr k H3: Víkendy, dovolené a svátky zvolilo v dotazníku jako období, kdy tráví nejvíce volného času se svými dětmi, 82,72 % respondentů. Jednoznačně se výsledek pohybuje nad ¾ dotázaných a je tak splněna podmínka pro přijetí této hypotézy. Na základě zjištěných údajů se podařilo tuto hypotézu potvrdit. H4. Předpokládám, že v trávení volného času rodičů s dětmi dominuje sport. Základní pohled na situaci v oblasti využití sportovních aktivit přinesly výsledky získané otázkou č. 3. Odpovědi na položky č. 4, 12 a 13 pomohly doladit obrázek o tom, zda sport, v souvislosti s trávením volného času, zaujímá přední příčky. Podle výsledků je zřejmé, že sportovní aktivity spolu s procházkami a výlety dosahují nejvyšší četnost. Sport jako nejčastější činnost však zvolila pouze necelá čtvrtina respondentů. Z dalších výsledků je možné vyčíst, že sport sice neoznačila jako nejčastější náplň volného času převážná část dotázaných, ale dobrou a důležitou zprávou je, že 77,78 % rodičů s dětmi provozuje ve volném čase nějakou sportovní aktivitu a 74,07 % dotázaných rodin více vyhovuje aktivní způsob trávení volných chvil. Z údajů vyplývá, že valná většina rodičů s dětmi sportuje. Nejedná se třeba o jejich nejčastější využití volné chvíle, ale důležité je, že pohybové aktivity zařazují do svých programů volného času a vedou děti k činnosti, která je posiluje jak po fyzické, tak i psychické stránce. Nejraději volí tělovýchovnou a sportovní činnost třetina respondentů. Z výpovědi rodičů vychází, že i oni sami chtějí ve volných chvílích protáhnout své tělo a proto se svými dětmi sportují. Dalším důvodem pro aktivní vyplnění volných chvil je zažít něco nového, mít bohatší zážitky a také provětrat sebe i děti. Procházky a jízdu na kole označili rodiče za nejdostupnější způsob trávení volného času. Po aktivním odpočinku rádi zařazují i odpočinek pasivní. Při rozhovorech rodiče nejčastěji uváděli sledování televize. Děti zmínily, že ideálním cílem cyklistických výletů je hřiště. Kromě kola je baví i jízda na kolečkových bruslích. Pokud se nejedná o zájmovou činnost, tak děti sportují převážně se svými rodiči. Pasivnímu trávení volného času holdují spíše, když jsou v péči prarodičů nebo jiných členů rodiny. Závěr k H4: Jako nejčastější činnost ve volném čase zvolilo sport 22,22 % respondentů. Hypotézu č. 4 se nepodařilo potvrdit, protože sportovní aktivity na první místo nezařadila více než polovina dotázaných rodičů.
71
H5.Předpokládám, že ve městě Nymburk je téměř polovina respondentů (rodin) zcela spokojena s aktuální nabídkou volnočasových aktivit pro rodiny s dětmi mladšího školního věku. O tom, že město Nymburk v oblasti volnočasových aktivit má co nabídnout je podle výsledků otázky č. 10 plně přesvědčeno celkem 23 respondentů, kteří označili nabídku za zcela vyhovující. Tento poměrně nízký podíl (14,20 %) ukazuje, že nabídka by mohla být rozšířena. Pokud je nahlíženo na celkovou spokojenost, tzn., že se berou v úvahu odpovědi „zcela vyhovující“ a „vyhovující“, pak je možné říci, že stav možností jak trávit volný čas v Nymburku je na uspokojivé úrovni. Výsledky ukazují, že pouze 3,09 % dotázaných nenachází v dané lokalitě dostatek příležitostí, možností nebo prostor pro své zájmy. Díky otázce č. 11 bylo zjištěno, že obyvatelé města Nymburk postrádají mnoho let slibované koupaliště. Pohled na danou situaci pak dále dokreslují výsledky položek č. 14 a 15. Jak již bylo uvedeno, spokojenost s nabídkou volnočasových aktivit v dané lokalitě se pohybuje kolem 75 %, což je totožné s odpověďmi na dotaz ohledně spokojenosti s trávením volného času rodin zařazených do výzkumného šetření. Je tedy možné soudit, že ti, kteří hodnotí možnosti dané lokality jako uspokojivé, jsou spokojeni s tím, jak vyplňují svůj volný čas, pokud nějaký mají. Nedostatek volného času se ukázal jako palčivý problém. Každý druhý z dotázaných označil tuto překážku za hlavní limit v trávení volného času. Až na druhé místo respondenti zvolili finance. Znamená to, že lidé netrápí tolik špatná ekonomická situace jako spíše nemožnost vyhradit si čas pro sebe a svoji rodinu. Při rozhovorech zaznělo, že by rodiče i děti uvítali v horkých letních dnech možnost využití koupaliště. Děti preferují moderní Aquapark s tobogány. O prázdninách, v době kdy nemají rodiče dovolenou, jsou děti odkázané na městské prostředí bez možnosti osvěžení. Rodiny v době volna dojíždějí na koupaliště nebo do aquaparků vzdálených 20 – 40 km. Dotazovaní rodiče žijí v Nymburku mnoho let a mají toto město rádi, takže se výrazná nespokojenost při osobním setkání neprojevila. V případě, že mají potřebu aktivity, kterou nelze v jejich rodišti realizovat, obvykle si naplánují výlet do Prahy, kde je nabídka pestřejší. Stejně tak vyjíždějí i za turistikou. Pro pěstování turistiky je Nymbursko poměrně nezáživná oblast. Děti se vyjádřily k pěším túrám dle očekávání, je to pro ně činnost, která je neláká. Závěr k H5:Nabídku volnočasových aktivit zvolilo za zcela vyhovující 14,20 % dotázaných, což nečiní více jak 1/3 respondentů. Na základě tohoto závěru se nepodařilo hypotézu č. 5 potvrdit. 72
ZÁVĚR Téma volný čas se stává fenoménem dnešní doby. Tato problematika vyvolává momentálně ve společnosti a výhradně v rodinách s dětmi mladšího školního věku vášnivé diskuze. V průzkumném šetření s ústředním tématem volný čas bylo možné zaměřit se na mnoho podtémat. Cílem této diplomové práce bylo analyzovat volný čas rodin s dětmi mladšího školního věku se zaměřením na trávení volného času dětí v rodinném prostředí i mimo něj a v rámci výzkumného šetření prostřednictvím dotazníku charakterizovat pohledem rodičů využití volného času v rodině s dětmi mladšího školního věku. V první části této práce bylo třeba přiblížit teoretické poznatky z oblasti rodiny, následně popsat problematiku volného času a prostředí. Úlohou teoretické pasáže bylo vymezení základních pojmů, definic, funkcí a obsahu jednotlivých témat. Teoretický základ je nezbytný pro plné pochopení empirické části. Empirická část zahrnuje výzkumné šetření, které pomocí dotazníku, podpořeném rozhovory s rodiči a dětmi, mapuje jejich volný čas. V úvodu empirické části byly stanoveny hypotézy, které byly rozděleny do třech sledovaných oblastí: způsob využití volného času dětí; způsob využití volného času rodičů s dětmi; míra spokojenosti s volnočasovou nabídkou. Otázky z dotazníku zachycující řešenou problematiku byly vytvořeny tak, aby co nejlépe vyjádřily, jakým způsobem nakládají rodiče a děti se svým volným časem. Zároveň zde byla snaha o vysledování směru, kterým se volnočasové aktivity dětí a jejich rodin ubírají a zda jsou dotazovaní spokojeni s nabídkou dané lokality. Mezi pozitivní zjištění patří, že většina dětí mladšího školního věku převážně tráví v pracovní dny svůj volný čas v rodinném prostředí. Více než 2/3 dětí sice dochází do školní družiny, ale netráví v ní evidentně mnoho času. Což dokládá i fakt, že účast v zájmové činnosti je samozřejmostí pro valnou většinu sledovaných dětí. Žádný kroužek nenavštěvuje každé páté dítě. Děti směřují výhradně k tělovýchovným a esteticko-výchovným aktivitám. Z výsledků šetření vychází, že rodiny často vyhledávají pohyb. Ten byl zařazen jak do nejčastějších aktivit, tak i do činností, které jsou pro rodiny nejoblíbenější. Z aktivního trávení společných chvil volí sport, výlety a procházky. Příjemné zjištění je, že polovina rodičů má tu možnost vyhradit si pro své děti značný podíl času a to nejen o víkendech nebo dnech pracovního klidu. Dostatek rodiny si i v dnešní hektické době umí najít prostor pro věnování se jeden druhému, i když volného času není stále dost. Problémem pak mohou být 73
rodiny, kde otec a matka volný čas zcela postrádají. Na druhou stranu se snaží kompenzovat absenci společně strávených chvil s dětmi ve dnech pracovního volna. Škoda je, že pak dochází k nevyváženému trávení volného času rodiče s dítětem. Nabídka volnočasových aktivit pro rodiny s dětmi mladšího školního věku byla vyhodnocena jako uspokojivá. Ti, kteří jsou plně nespokojeni, tvoří jen mizivý podíl z celku. Je zde však stále prostor pro zlepšení stávající situace. Obvykle není jednoduché vyhovět každému a splnit přání všech obyvatel. V předkládané práci byly jednoznačně pojmenovány nedostatky, na kterých by vedení města mělo zapracovat. Plnit všechna přání dětí, co se trávení volného času týká, může být poměrně nebezpečné. Je třeba dát pozor, aby děti nebyly přesycené. V případě poskytování mnoha podnětů se může stát, že děti budou vychované tak, že nebudou naučené pracovat s trpělivostí. Je nutné myslet na to, že když každá chvíle našich potomků bude vyplněna něčím zábavným, stane se, že děti nepoznají nudu, s čímž si v dospělosti nemusí umět poradit. I k trávení volného času je nezbytné přistupovat racionálně. Téma volného času se může jevit jako jednoduché a lehce zpracovatelné. Opak je pravdou. V předkládané práci byla maximální snaha o splnění předem určeného cíle. Pravděpodobně by bylo možné zkoumat danou problematiku ještě více do hloubky a s větší mírou detailu. Bohužel toto nedovolovaly časové možnosti a rozsah práce. Výsledky výzkumného šetření nám ukázaly, jaká situace v souvislosti s volným časem panuje v rodinách s dětmi mladšího školního věku v Nymburku. Cíl diplomové práce byl splněn. Z předložených zjištění mohou čerpat nejen rodiče, pedagogové a další pracovníci z oblasti volného času, ale i zástupci vedení města. Hlavním doporučením je mít stále na paměti, že naučit se zacházet s volným časem hraje v našich životech významnou roli. Vzhledem k vývoji společnosti je nutné zachytit, kam se ubírají nové trendy a sledovat změny v trávení volného času, abychom na ně mohli včas a adekvátně reagovat.Pro další výzkumné šetření by bylo vhodné a zajímavé téma sledování rozdílného rozsahu času věnovaného dětem ze strany otce a ze strany matky.Nejspíš by bylo dosaženo závěru, že je mezi možnostmi rodičů propastný rozdíl.
74
SEZNAMLITERATURY A DALŠÍCH ZDROJŮ BAKALÁŘ, E. Umění odpočívat. 1.vyd. Praha: Práce 1978, 216 s. ISBN 24-103-78 BIDDULPH, S. Proč jsou šťastné děti šťastné. 1.vyd. Praha: Portál 1997, 144 s. ISBN 80-7178-155-X BIDDFULPH, S. Tajemství výchovy Šťastných dětí. 1.vyd. Praha: Portál 1999, 136 s. ISBN 80-7178-334-X BLÁHA, V. Volný čas, výchova a sociální formování žáků základní školy v době mimo vyučování. Praha: SPN, 1980. ISBN neuvedeno. BOCAN, M., MAŘÍKOVÁ, H., SPÁLENSKÝ, A. Hodnotové orientace dětí ve věku 6-15 let.[on-line] Národní institute dětí a mládeže [cit. dne 24.11.2014]. Dostupné na:http://www.vyzkum-mladez.cz/cs/registr/vyzkumy/236-hodnotove-orientace-deti-veveku-6-15-le.html COLOROSOVÁ, B. Krizové situace v rodině. 1.vyd. Praha: Ikar, 2008, 239 s. ISBN 978-80-249-1027-7 Česko sportuje. [on-line] MŠMT ČR [cit. dne 15.12.2014]. Dostupné na:http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/cesi-se-prestavaji-hybat-zmenit-to-chce-projektcesko?highlightWords=%C4%8Desko+sportuje DE SINGLY, F. Sociologie současné rodiny. 1.vyd. Praha: Portál 1999, 128 s. ISBN 80-7178-249-1 DZIVÝ – BALUCHOVÁ, L. Tradície a transformácia súčasnej rodiny. In Vychovávatěl, 2014. č. 11-12 s. 21, ISSN 0139-6919 FARKOVÁ, M.Vybrané kapitoly z psychologie. 2.vyd. Praha: Univerzita J.A.Komenského 2008, 335 s. ISBN 978-80-86723-64-8 HÁJEK, B., HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ, J. Pedagogické ovlivňování volného času. Praha: Portál. 2011, 240 s. ISBN 978-80-262-0030-7. HANUŠ, R., CHYTILOVÁ, L. Zážitkově pedagogické učení. Praha: Grada, 192 s. ISBN 978-80-247-2816-2 HELUS, Z. Sociální psychologie pro pedagogy. Praha: Grada, 287 s. ISBN 978-80-247-1168-3 HOFBAUER, B. Děti, mládež a volný čas. Praha: Portál, s.r.o., 2004, 174 s. ISBN 80-7178-927-5. HOFFERTH, S.L., SANDBERG, J.F. How American children spend their time. [on-line] Journal of Marriage and the Family [cit. dne 22.2.2015]. Dostupné na: http://deepblue.lib.umich.edu/bitstream/handle/2027.42/73393/j.1741-37.2001.00295.x.pdf 75
CHRÁSTKA, M. Metody pedagogického výzkumu. 1.vyd. Praha: Grada, 2007, 272 s. ISBN 978- 80-247-1369-4 CHROMKOVÁ MANEA, B., RABUŠIC, L. Velikost rodiny – postoje, formy a realita. In Demografie, 2013. č. 3 s. 208 - 219 Jak tráví volno české rodiny s dětmi?[on-line] STEM/MARK [cit. dne 24.11.2014] Dostupné na:http://zena.centrum.cz/deti/zajimavosti/clanek.phtml?id=722503 KAVANOVÁ, A., CHUDÝ, Š. Výchova a voľný čas. Vybrané kapitoly z pedagogiky voľného času. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, 2005. ISBN 80-7318-266-1. KELLER, J. Úvod do sociologie, 4.vyd. Praha: Slon 1999, 204 s. ISBN 80,-85850-25-7 KELLY, M. Buďte spokojeni v práci i doma. 1.vyd., Praha: Beta s.r.o. 2012, 145 s. ISBN 978-80-7306-499-0 KNOTOVÁ, D. Pedagogická dimenze volného času. Brno: Paido2011, 101s. ISBN 978-80-7315-223-9 KOPŘIVA, P. a kolektiv, Respektovat a být respektován. Kroměříž: Spirála 2008, 286 s. ISBN 978-80-904030-0-0 KRAUS, B.,Základy sociální pedagogiky. 1.vyd., Praha: Portál 2008, 216 s. ISBN 978-80-7367-383-3 KRAUS, B., POLAČKOVÁ, V. Člověk-prostředí-výchova. 1.vyd., Brno: Paido 2001, 199 s. ISBN 80-7315-004-2 KROPP, P. Rodičem bez nerváků. 1.vyd, Praha: Lidové noviny 1998, 207 s. ISBN 80-7106-439-4 LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 2.vyd., Praha: Grada 2006, 368 s. ISBN 80-247-1284-9 MAREŠ, J., PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E. Pedagogický slovník. 4.vyd. Praha: Portál, 2003, 324 s. ISBN 80-7178-772-8 MARKSOVÁ-TOMINOVÁ, M., Rodina a práce – jak je sladit a nezbláznit se.Praha: Portál 2009, 160 s. ISBN 978-80-7367-615-5 MATĚJČEK, Z., O rodině vlastní, nevlastní a náhradní. Praha: Portál, 1994, 98 s. ISBN80-85282-83-6 MERTIN, V. Výchovné maličkosti. 1.vyd. Praha: Portál, 2011, 216 s. ISBN 978-80-7367-857-9 MOŽNÝ, Ivo. Moderní rodina, mýty a skutečnost. 1.vyd. Brno: Blok, 1990, 169 s. ISBN 80-7029-018-8 76
MOŽNÝ, Ivo. Sociologie rodiny. 1.vyd.Praha: Sociologické nakladatelství, 1999, 251 s. ISBN 80-85850-75-3 MOŽNÝ, Ivo. Rodina a společnost. spole Praha: Sociologické nakladatelství, 2006, 311 s. ISBN 80-86429-58-X PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. 1. vyd. Praha: Portál, 1999, 232 s. ISBN 80-7178-295-5. PÁVKOVÁ, J. a kol. Pedagogika volného času.. 3.vyd. Praha: Portál, 2002, 231 s. ISBN 80-7178-711-6. PRŮCHA, J. Pedagogická encyklopedie.1. encyklopedie.1. vyd. Praha: Portál, 2009, 936 s. ISBN 978-80-7367-546-2. ny volného času a zaostávání pedagogiky. Britské listy [on-line]. [on 2006 [cit. SAK, P. Proměny dne 15.12.2014] Dostupné na:http://blisty.cz/art/29205.html. na: ISSN 1213--1792. SLEPIČKOVÁ, I. Sport a volný čas. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2000, 111 s. ISBN 80-246-0044-7 SOBOTKOVÁ, I. Psychologie rodiny. 1. vyd. Praha: Portál 2001, 176 s. ISBN 80-7178-559-8 SOBOTKOVÁ, I., REITEROVÁ, E., HURNÍKOVÁ, K. Rozdíly mezi otci a matkami v pohledu na fungování rodiny, v životní spokojenosti a rovnováze mezi prací a rodinou. Ebsco [on-line].. 2011 [cit. dne 10.05.2014] 10.05 Dostupné na:http://web.b.ebscohost.com/ehost/detail?vid=33&sid=5baf209c-68d1-4a3a-96b4 http://web.b.ebscohost.com/ehost/detail?vid=33 96b4de8f6a076aea%40sessionmgr113&hid=103&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1laG9zdC1saXZl#db=a de8f6a076aea%40sessionmgr113 bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1laG9zdC1saXZl#db=a 9h&AN=64497162
Sociodemografická analýza města m Nymburk. [on-line]Komunitní Komunitní plánování sociálních služeb [cit. dne 21.2.2015]. Dostupné na: http://www.mesto-nymburk.cz/komunitni nymburk.cz/komunitniplanovani/projekt1/soubory/socialne_demograficka_analyza_nymburk.pdf ni/projekt1/soubory/socialne_demograficka_analyza_nymburk.pdf SPOUSTA, V. Metody a formy výchovy ve volném čase. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1996, 82 s. ISBN 80 -210 -1275 -7. STAŠOVÁ, L., SERBOUSKOVÁ, H. Mezilidské vztahy v rodině v percepci dětí mladšího školního věku.Ebsco [on-line] line]. 2011 [cit. dne 12.05.2014] Dostupné na:http://web.b.ebscohost.com/ehost/detail?vid=29&sid=5baf209c-68d1-4a3a http://web.b.ebscohost.com/ehost/detail?vid=29 4a3a-96b4de8f6a076aea%40sessionmgr113&hid=103&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1laG9zdC1saXZl#db=sih de8f6a076aea%40sessionmgr113 bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1laG9zdC1saXZl#db=sih &AN=86041258
ŠILEROVÁ, E. Aby děti ti rády četly.In Rodina a škola, 2013. č. 5 s. 22 - 23, ISSN 0035-7766 informa technologií iRodina.In In Psychologie, Psychologie Praha: Portál, ŠIMŮNKOVÁ, K. V objetí informačních 2013. č. 11 s. 34 – 37, ISSN 1212-9607 1212
77
ŠVAŘÍČEK, R., ŠEĎOVÁ, K. a kol. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-313-0. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I. dětství a dospívání. Praha: Karolinum, 2005, 467 s. ISBN 80-246-0956-8 VIEHOFFOVÁ, H., REUYSOVÁ, E. Jak s dětmi trávit volný čas. 1.vyd. Praha: Portál 1996, 180 s. ISBN 80,-7178-073-1 Volný čas a prevence u dětí a mládeže.[on-line] MŠMT ČR [cit. dne 23.11.2014]. Dostupné na:http://aplikace.msmt.cz/PDF/Volnycas.pdf WARNER, P. Jak nejlépe využít čas strávený s dětmi. 1.vyd. Praha: Portál, 2004, 224 s. ISBN 80-7178-878-3 WILKINSON, I. Child and family assessment. London: Routledge, 1998, 270 s. ISBN 0-415-16806-6 (hbk) ZAPLETAL, M. Vycházky a výlety s dětmi. 1.vyd. Praha: Portál, 2003, 176 s. ISBN80-7178-750-7 ZORMANOVÁ, L. Odložíte ho před obrazovku? In Rodina a škola, 2014. č. 6 s. 19, ISSN 0035-7766 ZVÁRIKOVÁ, M. Kvalita života v globalizované ekonomice. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, VŠE, Praha, CD rom, 2007
78
SEZNAM GRAFŮ A PŘÍLOH Graf 1: Struktura průzkumného vzorku dle věku a pohlaví Graf 2: Trávení volného času rodičů s dětmi Graf 3: Přehled času věnovaný dětem jejich rodiči Graf 4: Přehled nejčastějších činností rodičů a dětí Graf 5: Výsledek sportovní aktivity rodičů a dětí Graf 6: Trávení volného času dětí v pracovní dny (prostředí) Graf 7: Návštěva školní družiny Graf 8: Četnost návštěv zájmových kroužků u dětí Graf 9: Volnočasové aktivity dětí dle zájmu dítěte Graf 10: Osoby, které s dětmi tráví v pracovní dny převážnou část volného času Graf 11: Spokojenost s nabídkou volnočasových aktivit v Nymburku Graf 12: Přehled požadovaných volnočasových aktivit Graf 13: Preferovaný způsob trávení volného času Graf 14: Oblíbené volnočasové činnosti rodičů a dětí Graf 15: Spokojenost s trávením volného času rodiny Graf 16: Limity v trávení volného času rodin s dětmi mladšího školního věku
Příloha A Dotazník Příloha B Struktura rozhovoru Příloha C Souhrnné tabulkové vyhodnocení
79
PŘÍLOHY Příloha A Dotazník Dobrý den, ráda bych Vás požádala o vyplnění anonymního dotazníku, který slouží pouze ke studijním účelům. Dotazník se týká volnočasových aktivit rodin s dětmi. Pokud máte více dětí v daném věkovém rozmezí (6 až 9 let), prosím vyplňte dotazník pouze za jedno z nich. Vyplnění by nemělo trvat déle než 10-15 minut. Vhodnou odpověď označte křížkem, děkuji. Pohlaví dítěte ženské
mužské
Věk dítěte 6 let 7 let 8 let 9 let --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------1) Kdy trávíte nejvíce volného času společně se svými dětmi? v pracovní den o víkendu ve dnech dovolené a svátcích 2) Kolik času v pracovní dny obvykle můžete průměrně věnovat svým dětem? méně než 1 hodinu 1 až 2 hodiny Více než 3 hodiny 3) Kterým činnostem se ve volném čase nejčastěji společně s dětmi věnujete? Jaké činnosti provozujete ve volném čase společně jako rodina?
sportování návštěvy sledování TV četba návštěvy kulturních zařízení, kino, divadlo,atp. procházky, výlety práce doma, na zahradě nakupování jiné ………………………………………………….. 4) Provozujete se svými dětmi ve volném čase nějakou sportovní aktivitu, pokud ano jakou? ano ………………………………………………. ne 5) Kde převážně tráví Vaše dítě volný čas v pracovní dny? v rodinném prostředí (s rodiči, prarodiči atd.) mimo rodinné prostředí (zájmové aktivity, střediska volného času, školní družina atd.)
6) Navštěvuje Vaše dítě školní družinu? ano, pravidelně ano, příležitostně ne 7) Navštěvuje Vaše dítě nějaký zájmový kroužek? Pokud ano, jaký. žádný ano, 1 až 2 ano, 3 a více 8) Jaká volnočasová aktivita je Vašemu dítěti nejbližší? esteticko-výchovná ( výtvarné činnosti, hra na hudební nástroj, zpěv, recitace, divadlo…) společensko-vědní (cizí jazyk, sběratelství, historie, setkávání a společenské akce…) pracovně-technické (modelářství, drobné opravy, elektrotechnika, výpočetní technika…) přírodovědné (rybaření, chovatelství, akvaristika, práce na zahradě, pozorování přírody…) tělovýchovná (tanec, aerobik, atletika, turistika, cyklistika, fotbal, hokej, házená, tenis…) 9) S kým tráví v pracovní dny Vaše dítě převážnou část volného času? s rodiči s prarodiči ostatní členové rodiny s kamarády jiní …………………. 10) Jak byste označili nabídku volnočasových aktivit pro rodiny s dětmi v Nymburku? zcela vyhovující vyhovující částečně vyhovující nevyhovující 11) Jakou rodinnou volnočasovou aktivitu byste chtěli provozovat, ale ve Vašem okolí se nenachází? (Pokud nevyberete navrhovanou odpověď, vypište prosím) návštěva koupaliště návštěva dětské herny jiné …………………………. 12) Jaký způsob trávení volného času Vaší rodině více vyhovuje? aktivní (procházky, výlety, kultura, sport) pasivní (sledování TV, videa, poslech rozhlasu) 13) Kterým činnostem se ve volném čase nejraději společně s dětmi věnujete? (Vypište prosím) ………………………………………………………………………………………………………… 14) Jste spokojeni s trávením volného času Vaší rodiny? ano ne
15) Co limituje Vaši rodinu v oblasti trávení volného času? nedostatek volného času finance nedostatečná nabídka volnočasových aktivit jiné ……………………………………..
Příloha B Struktura rozhovorů Struktura rozhovorů s rodiči 1. Způsob využití volného času s dětmi: a. Můžete mi přiblížit, jakým způsobem trávíte volné chvíle se svými dětmi? Jak byste popsali vyplnění vašich společných chvil? Co všechno se svými dětmi děláte? Kterým činnostem se věnujete nejčastěji a kterým nejraději? b. Zařazujete do svého programu sportovní aktivity? Využíváte nějakých sportovních zařízení, které jsou k dispozici ve vašem městě? c. Kolik času obvykle průměrně trávíte se svými dětmi? Prosím o rozlišení pracovních dnů a dnů pracovního klidu. d. Pokud se vám volného času pro společně strávené chvíle nedostává, co je hlavním důvodem? e. Jste spíše rodina, která ráda vyhledává aktivnější odpočinek, nebo rádi lenošíte? 2. Způsob využití volného času dětí a. Kde nejčastěji tráví vaše děti volný čas? Prosím o rozlišení pracovních dnů a dnů pracovního klidu. b. S kým tráví vaše děti nejvíce volného času? S vámi nebo s dalším členem rodiny (prarodič, sourozenec atd.)? c. Navštěvuje vaše dítě nějaký zájmový kroužek? Do kolika zájmových kroužků je zapsáno a kolikrát týdně do těchto institucí dochází? d. Jakou zájmovou činnost vaše dítě preferuje? Ke které inklinuje? e. Využívá vaše dítě návštěvu družiny? Pokud ano, proč tuto instituci využíváte? 3. Míra spokojenosti s volnočasovou nabídkou a. Znáte nabídku volnočasových aktivit ve vašem městě? b. Jste s touto nabídkou spokojeni? c. Pokud nenajdete pro své zájmy ve městě Nymburk vhodné zázemí, jak tuto situaci řešíte? d. Jaké zařízení nebo prostory, volnočasovou instituci či organizaci byste přivítali? Co v souvislosti s volným časem ve svém městě postrádáte?
Struktura rozhovorů s dětmi 1. Způsob využití volného času s dětmi: a. Co děláš s maminkou a tatínkem, když mají volno a mohou se Ti věnovat? b. Hrajete spolu nějaké hry? Jezdíte na kole nebo jinak sportujete? c. Jak často spolu trávíte volný čas? Najde si pro Tebe čas maminka a tatínek, když chodí do práce? d. Co nejraději s rodiči děláš? Co vás baví? e. Co nejčastěji s rodiči děláš? 2. Způsob využití volného času dětí a. Navštěvuješ nějaký zájmový kroužek? Máš nějakého koníčka? b. Co přesně Tě baví? Co máš raději kreslení, práci na zahradě nebo sport? c. Kam všude na kroužek docházíš? Jaké kroužky navštěvuješ? d. Chodíš do družiny? Jsi tam každý den? Víš, proč chodíš do družiny? 3. Míra spokojenosti s volnočasovou nabídkou a. Co tě ve vašem městě baví? b. Když chcete s rodiči něco podniknout ve volném čase, jedete pryč z města nebo vám vyhovuje to, co můžete dělat v Nymburku? c. Když trávíš volné chvíle s rodiči, chybí Ti něco ve tvém městě?
Příloha C Souhrnné tabulkové vyhodnocení Tabulka 1 Trávení volného času rodičů s dětmi Trávení VČ s dětmi V pracovní den O víkendu Ve dnech dovolené a svátcích Celkem
Absolutní četnost 28 90 44 162
Relativní četnost (%) 17,28 55,56 27,16 100,00
Tabulka 2 Přehled času věnovaný dětem jejich rodiči Počet hodin věnovaných dětem Méně než 1 hodina 1 až 2 hodiny Více než 3 hodiny
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
12 68 82
7,41 41,98 50,62
Tabulka 3 Přehled nejčastějších činností rodičů a dětí Činnosti ve volném čase Sportování Aktivní trávení Procházky, výlety volného času Práce doma, na zahradě Návštěvy Sledování TV Pasivní trávení Četba volného času Návštěvy kulturních zařízení Nakupování Celkem
Absolutní četnost 36 36
Relativní četnost (%) 22,22 22,22
24 8 22 16
14,81 4,94 13,58 9,88
11 9 162
6,79 5,56 100,00
Tabulka 4 Výsledek v oblasti sportovních aktivit rodičů a dětí Sportovní aktivita Ano Ne Celkem
Absolutní četnost 126 36 162
Relativní četnost (%) 77,78 22,22 100,00
Tabulka 5 Trávení volného času dětí v pracovní dny (podle prostředí) Rodinné prostředí Věk dítěte
6 let 7 let 8 let 9 let Celkem
Absolutní četnost 18 21 37 26 102
Relativní četnost (%) 17,65 20,59 36,27 25,49 100,00
Mimo rodinné prostředí Relativní Absolutní četnost četnost (%) 12 20,00 17 28,33 16 26,67 15 25,00 60 100,00
Celkem Absolutní četnost 30 38 53 41 162
Relativní četnost (%) 18,52 23,46 32,72 25,31 100,00
Tabulka 6 Návštěva školní družiny Návštěva školní družiny Ano, pravidelně Ano, příležitostně Ne Celkem
Absolutní četnost 85 28 49 162
Relativní četnost (%) 52,47 17,28 30,25 100,00
Tabulka 7 Četnost návštěv zájmových kroužků u dětí Dívky Zájmový kroužek Žádný Ano, 1 až 2 Ano, 3 a více
Absolutní četnost 18 30 40
Chlapci
Relativní četnost (%) 20,45 34,09 45,45
Relativní četnost (%) 18,92 48,65 32,43
Absolutní četnost 14 36 24
Celkem Absolutní četnost 32 66 64
Relativní četnost (%) 19,75 40,74 39,51
Tabulka 8 Volnočasové aktivity dětí dle zájmu dítěte Dívky
Chlapci
Celkem
Nejbližší Absolut Relativní Relativní Relativn volnočasová aktivita ní četnost Absolutní četnost Absolutní í četnost četnost (%) četnost (%) četnost (%) esteticko - výchovná 35 39,77 10 13,51 45 27,78 společensko - vědní 5 5,68 6 8,11 11 6,79 pracovně - technická 5 5,68 11 14,86 16 9,88 přírodovědní 9 10,23 7 9,46 16 9,88 tělovýchovná 34 38,64 40 54,05 74 45,68 Celkem 88 100,00 74 100,00 162 100,00
Tabulka 9 Osoby, které s dětmi tráví v pracovní dny převážnou část volného času Osoby Rodiče Prarodiče Ostatní členové rodiny Kamarádi Celkem
Absolutní četnost 87 32 18 25 162
Relativní četnost (%) 53,70 19,75 11,11 15,43 100,00
Tabulka 10 Spokojenost s nabídkou volnočasových aktivit v Nymburku Nabídka volnočasových aktivit Zcela vyhovující Vyhovující Částečně vyhovující Nevyhovující Celkem
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
23 98 36 5 162
14,20 60,49 22,22 3,09 100,00
Tabulka 11 Přehled požadovaných volnočasových aktivit Chybějící volnočasové aktivity Návštěva koupaliště Návštěva dětské herny Jazyková škola Aquapark Lanový park Dopravní hřiště Celkem
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
95 31 2 28 5 1 162
58,64 19,14 1,23 17,28 3,09 0,62 100,00
Tabulka 12 Přehled požadovaných volnočasových aktivit Preferované trávení volného času Aktivní Pasivní Celkem
Absolutní četnost 120 42 162
Relativní četnost (%) 74,07 25,93 100,00
Tabulka 13 Preferovaný způsob trávení volného času Oblíbené činnosti ve volném čase Obecné vymezení Konkrétní vymezení Procházky, výlety, koupaliště, četba, poslech Rekreační a hudby, společ. hry, odpočinkové rybaření, lenošení, sledování TV Tělovýchovné a Kolo, lyže, brusle, softball sportovní Práce v dílně a na Technické a manuální zahradě, modelářství, ruční práce Kulturní Divadlo, kino Povídání, návštěvy, Společenské vaření, grilování Jiné Nevím Celkem
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
66
40,74
54
33,33
17
10,49
13
8,02
11
6,79
1 162
0,62 100,00
Tabulka 14 Spokojenost s trávením volného času rodiny Spokojenost s trávením volného času Ano Ne Celkem
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
121 41 162
74,69 25,31 100,00
Tabulka 15 Limity v trávení volného času rodin s dětmi mladšího školního věku Limity v trávení volného času Nedostatek volného času Finance Nedostatečná nabídka Příprava do školy Nepravidelná prac. doba Výmluvy Požár domu Nic Celkem
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
88 45 10 2 3 1 1 12 162
54,32 27,78 6,17 1,23 1,85 0,62 0,62 7,41 100,00
