Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta
Bakalářská práce
2015
Valentina Hermanová
Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Katedra Slavistiky
Toulky Třeboňskem Bakalářská práce
Autor:
Valentina Hermanová
Studijní program: B7310 Filologie Studijní obor:
Cizí jazyky pro cestovní ruch – anglický jazyk Cizí jazyky pro cestovní ruch – ruský jazyk
Vedoucí práce:
Hradec Králové
PaedDr. Zdenek Novotný
2015
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala pod vedením PaedDr. Zdeňka Novotného samostatně a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu. V Hradci Králové dne 18. 5. 2015
Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala svému vedoucímu PaedDr. Zdenku Novotnému za ochotu, trpělivost a čas. Rovněž děkuji svým blízkým za podporu, kterou mi věnovali.
Anotace HERMANOVÁ, Valentina. Toulky Třeboňskem. Hradec Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2015. s. Bakalářská práce. Tato práce poskytuje informace o možnostech cestovního ruchu na Třeboňsku. Jsou zde podrobně popsány přírodní předpoklady a historický vývoj oblasti, přičemž je velká část pozornosti věnována vodním dílům Třeboňska. Nedílnou součástí práce je způsob ochrany přírody a charakteristika významných středisek cestovního ruchu. Dopodrobna je popsáno město Třeboň, jako centrum oblasti. Ostatní důležitá místa jsou zde popsána spíše stručně. Cílem práce je vytvořit návrhy turistických tras a přiblížit tak čtenářům kulturní i přírodní památky regionu. K námětům na výlety patří vždy časový harmonogram, mapa navržené trasy, zajímavosti o turistických atraktivitách, možnostech stravování a další užitečné informace.
Klíčová slova:
Třeboň, ochrana přírody, rybníky, památky, turistické trasy.
Annotation HERMANOVÁ, Valentina. Exploration of Třeboň area. Hradec Králové: Faculty of Education, University of Hradec Králové, 2015, pp. Bachelor Degree Thesis. This bachelor thesis gives information about tourism in Třeboň region. There are detailed information about natural preconditions and historical development of this area. Certain part is about hydraulic structures in this part of South Bohemia. It includes information about nature conservation and characteristic of significant centres of tourism. It describes not only Třeboň, the central city of this region, but also other places of interest. The aim of this thesis is to create drafts of tourist routes to get the readers familiar with cultural and natural attractions. Timetables, maps, are also part of these information about tourist attractions and meal offers on the trips are also part of these plans.
Keywords:
Třeboň, nature conservation, ponds, places of interest, tourist routes.
Obsah Úvod .................................................................................................................... 10 1
2
3
4
Třeboňsko ..................................................................................................... 11 1.1
Základní charakteristika oblasti ............................................................ 11
1.2
Vývoj Třeboňska ................................................................................... 13
1.3
Třeboňské rybníky ................................................................................ 16
Ochrana přírody ............................................................................................ 23 2.1
CHKO/BR Třeboňsko ........................................................................... 23
2.2
Rozdělení CHKO Třeboňsko ................................................................ 24
2.3
Zvláště chráněná území CHKO ............................................................ 24
Významná střediska cestovního ruchu na Třeboňsku .................................. 33 3.1
Třeboň ................................................................................................... 33
3.2
Další města na Třeboňsku ..................................................................... 40
3.3
Třeboňsko pro vodáky........................................................................... 44
Návrhy turistických tras ............................................................................... 46 4.1
Týdenní pobyt na Třeboňsku ................................................................ 46
Závěr ................................................................................................................... 57 Summary ............................................................................................................. 58 Заключение ........................................................................................................ 59 Seznam použitých zdrojů .................................................................................... 60 Zdroje obrázkových příloh .................................................................................. 66 Obrázkové přílohy............................................................................................... 68
Úvod Téma Toulky Třeboňskem jsem si pro svou bakalářskou práci v\brala z několika důvodů. Tím prvním je propojení tématu cestovního ruchu se studovaným oborem na Univerzitě Hradec Králové. Druhý důvod je ten, že jsem dříve často jezdila do Třeboně a myslím si, že tento kraj dobře znám. Vypracování práce by tedy mělo být o to snadnější a zábavnější. Navíc pracuji v turistickém informačním centru, tak bude zajímavé stát se na chvíli naopak turistou a zjišťovat zajímavosti o jiném městě nebo oblasti. Věřím, že nejen mé osobní zkušenosti, ale i zájem o turistiku a historii budou vhodnou inspirací pro zpracování tohoto tématu. Tato bakalářská práce se zabývá Třeboňskem, které bylo v roce 1979 vyhlášeno Chráněnou krajinnou oblastí. Oblast je však chráněná již od roku 1977, kdy byla zařazena mezi biosférické rezervace UNESCO. Je zajímavé, že je to jedno z mála velkoplošných chráněných území, jehož plochu zaujímají zejména roviny. Jde o oblast, která je již od 12. století kultivována člověkem. Přesto se zde zachovaly velice cenné přírodní hodnoty. Kultivace krajiny většinou probíhala v souladu s přírodou a můžete zde najít mnoho míst, která jsou důkazem tohoto harmonického vztahu mezi přírodou a lidskou činností. Město Třeboň i okolí jsou známé nejen kvůli přírodě, ale zejména díky lázním. Ovšem historie oblasti a lidské úsilí, které Třeboňsko přetvořily dnešní podoby, už jsou v podvědomí veřejnosti rozšířeny méně. Cílem práce je seznámení s možnostmi cestovního ruchu Třeboňska. Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu jsou na Třeboňsku velmi dobré. Díky své unikátní a zachovalé přírodě, bohaté historii, krásné vesnické architektuře, široké škále sportovního vyžití a dobře známým slatinným lázním sem každý rok zavítá hojný počet turistů. Nedílnou součástí této bakalářské práce bude tedy podrobný popis přírodních předpokladů, historického vývoje oblasti a samozřejmě také zpracování ochrany přírody Třeboňska. Dočtete se zde o významných střediscích cestovního ruchu a najdete tu i návrhy turistických tras za poznáním regionu.
10
1 Třeboňsko Třeboňsko je oblast v Jižních Čechách, podél hranic s Rakouskem (Obr. 1). Leží v Třeboňské pánvi, která díky svému charakteru zaujímá v Čechách zvláštní místo. Jedná se o mírně zvlněnou krajinu s velkým množstvím borových lesů a unikátní sítí rybníků. Mezi nejzajímavější místa patří z botanického hlediska pánevní rašeliniště a rybničnaté oblasti s bohatou vodní květenou. [1] Město Třeboň a jeho okolí je jednou z nejpopulárnějších domácích turistických destinací a je na to dobře připraveno. Tato oblast nabízí celou škálu možností nejen pro pěší turistiku a cykloturistiku, ale také například pro vodáky nebo rybáře. Dobrá dostupnost autem, vlakem či autobusem a široká nabídka ubytování na různých úrovních je samozřejmostí. Za svou popularitu vděčí Třeboňsko nejen své poloze uprostřed chráněné krajinné oblasti. Turisty sem po celý rok láká také spojení přírody a práce člověka. V Třeboni najdeme hned dvoje lázně, které k léčbě využívají místní ložiska rašeliny a slatiny. I zdejší rybníky jsou jistě nezanedbatelným turistickým lákadlem. Na tradiční výlovy se sem sjíždějí ročně desítky tisíc turistů, aby mohli ochutnat slavného třeboňského kapra, který se vedle ochranné známky může pyšnit také chráněným zeměpisným označením Evropské unie. [2, 3] Místní architektura má také co nabídnout. Od třeboňského gotického opevnění a augustiniánského kláštera přes renesanční a barokní zámky až po novogotickou Schwarzenberskou hrobku na hrázi Světa a různé technické památky, včetně pivovaru. Opomenout nelze ani lidovou architekturu. Třeboňsko bylo výrazně ovlivněno selským barokem, takže vedle městské památkové rezervace v Třeboni zde najdeme také šest vesnických památkových zón. [1] 1.1 Základní charakteristika oblasti Reliéf Většina území se nachází v Třeboňské pánvi, která se dělí na podcelky Kardašořečická pánev na východě a Lomnická pánev a Lišovský práh na západě. Na jihozápadě do oblasti zasahuje Novohradské podhůří, na východě Javořická vrchovina. Průměrná nadmořská výška území je 465 m a nejvyšší bod měří 583 m. Od jihu k severu má Třeboňská pánev mírný sklon. [4, 5]
11
Geologie Třeboňská pánev je velká příkopová propadlina oválného tvaru. Vytvořila se zřejmě během křídy při procesech saxonské zlomové tektoniky, kdy zde vzniklo jezero, odvodňované směrem na jihovýchod. Přibližně před čtyřmi miliony let bylo toto odvodňování přerušeno vyvýšením Šumavy a Novohradských hor. Celá oblast tedy začala být odvodňována na sever a říční síť tak postupně získávala dnešní podobu. [1] Třeboňská pánev je místy až do hloubky 300 m vyplněna vrstvami sedimentů. Jsou to zejména jíly, jílovce, písky a pískovce, podél řek. Velké množství vody a neprostupné podloží podmínilo vznik zdejších známých rašelinišť. [4] Klima Třeboňsko se nachází v mírně teplé a vlhké oblasti. Zimy jsou zde mírné, průměrná roční teplota v Třeboni je 8°C. Roční úhrn srážek se liší podle nadmořské výšky od 600 do 700 mm. Celkově je zdejší klima poněkud specifické. Je to způsobeno umístěním v Třeboňské pánvi, geomorfologií území, zalesněním a velkým množstvím vodních ploch. Místní mikroklima je typické vyšší průměrnou roční teplotou, v létě jsou časté vydatné srážky a nezřídka se objevuje i inverze a bezvětří. Vlhkost také způsobuje tvorbu přízemních mlh. [4, 5] Vodstvo Hlavní osu území tvoří řeka Lužnice, která odvodňuje podstatnou část Třeboňské pánve. Pramení na rakouské straně, u Českých Velenic tvoří asi 2,5 km dlouhou přirozenou státní hranici a ústí do Vltavy. Druhým větším tokem je řeka Nežárka. Vedle těchto přirozených toků je pro Třeboňsko charakteristická složitá síť umělých stok, které slouží k odvodňování zamokřených území a regulaci vodních hladin rybníků. Nejznámější jsou Zlatá stoka na Lužnici a Nová řeka, propojující Lužnici s Nežárkou. [4, 5] Dalším typickým fenoménem oblasti je 465 rybníků o celkové rozloze 7484 ha na ploše CHKO Třeboňska. Největším z nich je Rožmberk s plochou 489 ha, potom Horusický (415 ha), Velký Tisý (317 ha), Záblatský (305 ha), Staňkovský (241 ha), Velká Holná (220 ha) a Svět (201 ha). [1]
12
1.2 Vývoj Třeboňska Vývoj třeboňské krajiny od vzniku Třeboňské pánve a historie Třeboňska jsou dvě rozdílné kapitoly. Až do 12. století zde působila v podstatě jen příroda. Historie této oblasti se tedy začala psát až v raném středověku. Ovšem příroda toto místo začala utvářet už o tisíce let dříve. [5] 1.2.1 Vývoj krajiny Třeboňska od nejstarších dob Oblast Třeboňska nebyla vždy plná rybníků, tak jak ji známe dnes. V nejmladší fázi pozdní doby ledové zde byla jen velice řídká vegetace, kterou bychom dnes označili jako lesotundra. Krajina zřejmě vypadala podobně jako dnes sever Skandinávie. Kvůli suchému a chladnému arktickému podnebí zde vzniklo téměř bezlesé území. Rostly zde jen skupinky nízkých stromů podél vod, například břízy, borovice nebo keřovité vrby. [5] Přibližně 9000 let před naším letopočtem se zde s postupným oteplováním a zvlhčováním klimatu začaly rozšiřovat světlé borové lesy s břízou a osikou. Přibývaly také rostliny kolem močálů a jezer, z nichž se později vytvořilo rašelinové podloží. Se vzrůstající teplotou rostla i plocha pokrytá borovými lesy. Začaly se objevovat i listnaté stromy, mezi nimi bříza, dub, lípa, líska, jilm, jasan a osika, na zamokřených místech také smrk a olše. [5] Velké množství vodních srážek a vyšší teplota podporovaly rozvoj smrkových porostů a listnatých lužních lesů podél řek. Zbytek Třeboňska pokryly lípy, jilmy a javory. Přibližně 4000 let před naším letopočtem se zde začal objevovat také buk a později i jedle. [5] Od dob římské říše až do raného středověku bylo Třeboňsko pokryto hustými jehličnatými lesy s naprostou převahou jedle. Tomuto pralesu se raději vyhnuli i Římané, kteří ho nazvali Silva Nortica – Severní les. Tento hustý les vytrval na Třeboňsku až do 12. století, kdy krajinu začali osidlovat a kultivovat lidé. [1] Krajina prošla zásadní změnou v období německé kolonizace ve 12. – 14. století. Kvůli orné půdě lidé káceli a vypalovali lesy. Podél vod vznikaly první usedlosti a vyšší oblasti, kde bylo vody méně, byly využívány zemědělsky. Ve druhé polovině 14. století zde začaly vznikat první rybníky a v průběhu staletí krajina postupně získávala dnešní podobu. [1]
13
1.2.2 Historie Třeboňska od prvních majitelů po současnost První stopy po lidském osídlení pocházejí ze střední a mladší doby kamenné a byly nalezeny především podél toku řeky Lužnice. Později zde žili Slované, po kterých zde zůstalo několik mohylových pohřebišť. I přes neprostupnost krajiny tudy v raném středověku vedla Vitorazská kupecká stezka z rakouské Vitorazi do středních Čech a právě podél této stezky začaly ve 12. století postupně vznikat malé osady. [1] Vítkovci K trvalému osídlení došlo v průběhu vnitřní kolonizace ve 12. – 14. století. Největší zásluhu na tom měl rod Vítkovců. Nejstarší známý člen tohoto rodu, Vítek z Prčice, získal oblast na jihu Čech jako dar od knížete Bedřicha. Podle pověsti, kterou zachycuje obraz „Dělení růží“, měl Vítek z Prčice pět synů, mezi které rozdělil své panství. Doloženi jsou však jen čtyři, a to Jindřich, který byl zakladatelem rodu pánů z Hradce, Vítek starší založil rod pánů z Krumlova, Vítek mladší byl předkem Rožmberků a Vítek z Klokot, zakladatel rodu pánů z Landštejna. [6] Právě Vítek z Prčice pravděpodobně založil trhovou osadu zvanou Wittingau, česky Vítkův luh, ze které později vznikla Třeboň. Krátce po založení se ves Wittingau dostala do vlastnictví rakouského kláštera ve Zwettlu. Roku 1256 se však dostává zpět do držení Vítkovců, kdy ji odkoupili synové Vítka z Klokot, bratři Pelhřim a Ojíř. Kromě znovu získané Třeboně vlastnili také Lomnicko. České jméno Třeboň, které se odvozuje od slovesa tříbiti, bylo doloženo až v roce 1365. [1, 7, 8] Koncem 13. století byla Třeboň hrazeným městečkem s tvrzí a od roku 1280 už je doložen i kostel. V roce 1341 získala statut města a stala se centrem celé oblasti. [7, 8] Rožmberkové Za Karla IV. mělo třeboňské panství čtrnáct vsí. Roku 1366 jej od Landštejnů odkoupili Rožmberkové, kteří touto koupí výhodně rozšířili své državy. V okolí již vlastnili Soběslav, Veselí, Bukovsko a Bošilec. S příchodem Rožmberků nastala doba rozmachu, která se projevila přestavbou původní tvrze nejdříve na kamenný hrádek a později zámek, město získalo nové hradby a roku 1367 byl zbudován také augustiniánský klášter. [4] V 15. století se husité třikrát pokoušeli dobýt Třeboň, která byla pevnou baštou katolíků. Díky okolním bažinám a novému opevnění však odolala. Naopak Lomnici a Trhové Sviny husité dobyli. Koncem století zahrnovalo třeboňské panství dvě města, jedno městečko a čtyřicet jedna vesnic. [4] 14
Největšího rozkvětu se Třeboňsko dočkalo v průběhu 16. století. V té době působili ve službách Rožmberků vynikající rybníkáři Štěpánek Netolický, Mikuláš Ruthard z Malešova a Jakub Krčín, pod jejichž rukama se třeboňská krajina začala postupně proměňovat. [9] Více o těchto stavitelích najdete v kapitole Třeboňské rybníky. Švamberkové a Habsburkové Když roku 1611 zemřel poslední Rožmberk Petr Vok, připadlo třeboňské panství Janu Jiřímu ze Švamberka. Vzhledem k tomu, že Švamberkové se během stavovského povstání v roce 1618 hlásili k evangelíkům, byl jejich majetek v roce 1621 zkonfiskován Habsburky. [9] Během této doby kraj značně upadal. Na Velký pátek 13. dubna 1618 zasáhl Třeboň ničivý požár. V únoru 1622 se Třeboň vzdala císařským vojskům a byla obsazena generálem Marradasem. V období třicetileté války bylo celé Třeboňsko pustošeno. Rybníky zanikaly, mnohé mlýny a dvorce podlehly požárům. Vlivem nemocí a pustošících vojsk se počet obyvatel snížil na desetinu. Jen v okolí Třeboně bylo třicet čtyři opuštěných vesnic. V roce 1632 bylo na celém panství pouze šest rybníků, kde bylo možné provést výlov. [6, 4] Třeboňsko zároveň často střídalo majitele. Ferdinand III. Habsburský ho v letech 1632-1645 dal do zástavy polskému králi Vladislavovi IV. V roce 1660 postoupil Leopold Vilém Habsburský panství Třeboň spolu s Hlubokou, Křivoklátem a Krušovicemi Janu Adolfu ze Schwarzenberga, jako náhradu za peníze půjčené císaři. Marie Ernestina, dcera Jana Adolfa I., zdědila po svém choti panství Český Krumlov a Orlík, a tak se schwarzenberský rod, stejně jako kdysi Rožmberkové stal majitelem téměř celých jižních Čech. [6] Schwarzenbergové a rozvoj Třeboně S rodem Schwarzenbergů se panství začalo postupně vzpamatovávat z válečných ran. Svědčí o tom rozrůstání zámeckého areálu, nově budované hospodářské dvory, kostely a kaple. Po požárech v letech 1723 a 1780 obnovili Třeboň v barokním stylu, a také rozšířili rožmberský zámecký archiv. [2] Přestože
Třeboňsko
má
převážně
zemědělský
charakter,
došlo
zde
k průmyslovému rozvoji. Na začátku 17. století byla bývalá zámecká zbrojnice přestavěna na novou budovu panského pivovaru, dnešního Regenta. Svou současnou podobu však pivovar získal až při přestavbě ve druhé polovině 19. století. [10] 15
Od 18. století zde vznikaly první manufaktury, rozvíjelo se železářství, sklářství, zpracování dřeva, soukenictví a tkalcovství. V polovině 19. století se Třeboň stala okresním městem a v roce 1873 zde byla vybudována železnice Praha – Vídeň. V roce 1861 vznikly v Třeboni zásluhou schwarzenberského správce Václava Horáka nové lázně. A v květnu 1883 zde učitel a kronikář Václav Hucek založil první moderní lázně zvané Bertiny. [1, 10] Od 20. století po současnost Vznik samostatné Československé republiky a zejména zestátnění rybníků v první pozemkové reformě omezil schwarzenberský vliv. Po druhé světové válce byl Schwarzenbergům odebrán veškerý majetek. Znárodňovací proces se protahoval až do roku 1948. [2] Ve druhé polovině 20. století se v Třeboni vedle lázeňství a rybníkářství začala rozvíjet také zemědělská výroba a textilní průmysl. V roce 1950 byl založen závod Otavan, vyrábějící pracovní a sportovní oděvy. Mezi další průmyslové podniky Třeboňska patřily závod Český křišťál v Chlumu u Třeboně, závod Jihočeských dřevařů v Suchdolu nad Lužnicí a truhlářské podniky. Svůj význam mělo i stavebnictví a těžba surovin. Přesto si však Třeboňsko zachovalo svůj zemědělský charakter. [4] Třeboň se celkově rozrůstala, vznikaly nové čtvrti i školní budovy. V roce 1976 byla vyhlášena městskou památkovou rezervací a roku 1979 byla na Třeboňsku zřízena CHKO. [2] Dnes je Třeboňsko významným turistickým centrem. Lázeňství, rybníkářství, historické pamětihodnosti a krásná příroda, to vše sem láká nejen domácí, ale i zahraniční turisty. [2] 1.3 Třeboňské rybníky Rybníky jsou asi největším pokladem Třeboňska (Obr. 2). Byly zde budovány po staletí v neobvyklém množství a také na neobvyklých plochách. Je to dáno tím, že v třetihorách tvořilo Třeboňskou pánev jezero, ze kterého odváděla vodu jen jedna řeka, Lužnice. Kvůli nízkému odtoku a rovinaté krajině tak vzniklo mnoho močálů a lužních lesů. Bez ohledu na nebezpečí vedla v raném středověku těmito místy Vitorazská kupecká stezka z Rakouské Weitry až do středu Čech. Podél této stezky se postupně začaly objevovat malé osady. K jejich rozvoji bylo potřeba vymýtit okolní lesy a zbavit se močálů, proto začaly vznikat zdejší slavné rybníky a stoky. [1, 11] 16
Při těchto vodohospodářských úpravách vynikali středověcí stavitelé rybníků, zejména Štěpánek Netolický, stavitel Zlaté stoky a Jakub Krčín z Jelčan, který vybudoval Novou řeku pro odvedení velkých vod z Lužnice a Nežárky. O jejich výjimečnosti vypovídá i to, že obě tyto stavby slouží dodnes. [11] V okolí Třeboně začalo zakládání rybníků v době vlády Karla IV. V polovině 15. století už na Třeboňsku existovalo přibližně dvacet rybníků. Rybníky nevznikaly jen z močálů, jejich stavbě padly mnohdy za oběť i zemědělské pozemky nebo dokonce celé vesnice. V období husitských válek byla výstavba přerušena a rybníky již existující nebyly udržovány a chátraly. Nový vzestup nastal ve 40. – 50. letech 15. století. Již tehdy se kapr stal předmětem vývozu. [4] Nově se začal používat takzvaný třístupňový chov. U dvoustupňového chovu byly dospělé chovné ryby nasazovány do menších nádrží, aby se vytřely, a po třech letech se odrostlé plody přesazovaly do větších nádrží. Třístupňový chov přidává k dosavadním dvěma typům rybníků třetí – výtažníky. [6] 1.3.1 Štěpánek Netolický Josef Štěpánek Netolický byl prvním významným stavitelem rybníků. Narodil se kolem roku 1460 v poddanské rodině v Netolicích. Vyučil se rybníkářskému řemeslu a pod královským fišmistrem Kunátem Dobřenským pracoval na stavbách rybníků Koclířov a Tisý u Lomnice nad Lužnicí a Ruda u Třeboně. Za tyto práce se mu dostalo velkého uznání a v roce 1505 se stal fišmistrem a hlavním rybníkářským hejtmanem. [6] Roku 1506 vytvořil důmyslný návrh třeboňské rybniční soustavy. Z jeho plánů později vycházel pravděpodobně i Jakub Krčín z Jelčan. [12] Jeho největšími rybníky jsou Opatovický, Kaňov a Horusický, který je se svými 415 hektary třetím největším rybníkem v Čechách. Nejvýznamnějším dílem Štěpánka Netolického je však Zlatá stoka. [6] Zlatá stoka Původně neobvykle dlouhý náhon, který poháněl Opatovický mlýn. Není známo, že by už tehdy přiváděl vodu do některých rybníků. Dnes je to více než 45 km dlouhý umělý kanál mezi Třeboní a Veselím nad Lužnicí, kde se vrací zpět do řeky Lužnice. Na svém toku napájí přibližně 50 rybníků. [4] Původní náhon zvaný Strúha, je v písemných pramenech zmiňován již před rokem 1367. Strúha vytékala z řeky Lužnice kousek od místa, kde dnes stojí jez U Pilaře, pokračovala k Opatovickému mlýnu jižně od města Třeboně, dále obtékala hradby ke splávku pod Augustiniánským klášterem a odtud k lokalitě zvané Smítka, kde se vlévala 17
zpět do řeky Lužnice, která zde patrně proudila více koryty. Dnes zde stojí povodňový přepad rybníka Rožmberk. [13] Název Zlatá získala Štěpánkova stoka až za Schwarzenbergů. Byl odvozen od hospodářského užitku, který kanál přinášel, dříve se mu říkalo jen Příkop. [9] Zlatá stoka, která je mistrovským dílem Štěpánka Netolického, byla vystavěna v letech 1508 - 1518. Štěpánek využil přírodní podmínky tak, aby stoka přiváděla a odváděla vodu všech hlavních rybníků Třeboňska. Voda z Lužnice, plná živin, byla pro chovné rybníky mnohem vhodnější než malé potůčky. Navíc během zimy přiváděla do zamrzlých rybníků okysličenou vodu. Zlatá stoka také poháněla vodní mlýny a pily, až do roku 1937 se používala k plavení dřeva a v suchých letech pomáhala se zavlažováním Mokrých luk. V době svého vzniku sloužila městu Třeboni i jako vodní příkop. V současnosti je na zásobování Zlaté stoky závislých přibližně 50 rybníků. Z velkých rybníků napájí: Opatovický, Svět, Káňov, Velký Tisý, Koclířov, Dvořiště, Záblatský, Ponědražský a Horusický. [14, 13] Štěpánek Netolický po sobě zanechal 9 velkých a 37 menších rybníků. Ovšem nebyl to jen rybníkář. Projektoval a stavěl i měšťanské domy, opevnění Třeboně a jako uznávaný geometr a odborník byl zván i na cizí panství. Důkazem jeho činnosti je například hotel Bílý koníček na třeboňském náměstí, který projektoval. [12] Navrhoval také přeložení Zlaté stoky na východní okraj Třeboně. Tento plán dokončil 4. prosince 1538, ale začátkem roku 1539 zemřel. Přeložení toku tedy nakonec provedl jeho následovník, Jakub Krčín z Jelčan. [15] 1.3.2 Mikuláš Ruthard z Malešova Přestože je jeho jméno často opomíjeno, byl Mikuláš Ruthard z Malešova druhým významným třeboňským rybníkářem. Možná i díky tomu, že byl žákem a později kolegou Štěpánka Netolického. Jeho pracovní postupy byly tedy velmi podobné těm Štěpánkovým. [15] Mikuláš Ruthard pocházel z vladycké rodiny z Malešova u Kutné Hory, kde se u Pernštejnů vyučil rybníkářem. Jeho otec si však koupil dům v Českých Budějovicích a Mikuláš ho brzy následoval. Na jihu Čech nejprve působil ve službách Krajířů z Krajku, šlechtického rodu původně pocházejícího z dnešního Slovinska, kteří se u nás usadili za vlády Karla IV. [6, 16] Později se Mikuláš Ruthard stal hejtmanem panství Nová Bystřice, kde v roce 1541 zahájil stavbu celé soustavy rybníků. Prvním z nich byl Nejvyšší Kanclíř (dnes Starý 18
Kanclíř) u vsi Lutová, postavený na počest Volfa Krajíře z Krajku. [6] Zároveň stavěl také rybník Nejvyšší Purkrabí (dnes Purkrabský) u obce Hamr. Také upravoval, či zcela přebudovával již existující rybníky. [15] Ve chvíli, kdy začal stavět další rybníky u obcí Žíteč a Mirochov, narazil na problematický tok říčky Hostice, dnes nazývané Koštěnický potok. Za velkých dešťů se pravidelně rozlévala a ohrožovala rybníky pod Lutovou. Mikuláš tedy vymyslel tehdy nevídaný projekt, kterým se natrvalo zapsal na přední místo mezi českými rybníkáři. V ohbí toku říčky Hostice u obce Hamr postavil 3 kilometry dlouhou hráz a v letech 1549 – 1550 zbudoval celé nové řečiště od Hamru přímo k Lužnici. Bohužel z Rakouska přitékalo na jaře a na podzim mnohem větší množství vody než tyto stavby dokázaly regulovat. Proto se rozhodl vybudovat dnešní Staňkovský rybník, který svou velikostí a hloubkou už odpovídal množství přívalové vody na říčce Hostici. Staňkovský rybník je ve své podstatě přehradou s retenční, neboli zadržovací funkcí na povodí divoké Hostice. Po svém dokončení byl nejhlubším a druhým největším rybníkem v Čechách. Prvním byl tehdy poděbradský rybník Blato. Staňkovský rybník, dříve také Velký soused, nebo Zdeňko, má hned několik unikátů. Vzdušnou čarou je více než 6 km dlouhý, tím pádem je nejdelším rybníkem u nás. Zároveň je nejhlubším rybníkem v Čechách, i když údaje o jeho hloubce se značně liší. Průměrná hloubka se uvádí kolem šesti metrů, nejhlubší místo od 8,5 do 16 metrů. [3, 13] Stavba Staňkovského rybníka zaujala Viléma z Rožmberka a tak se Mikuláš později dostal do služeb Rožmberků. [15] Mikuláš tehdy svou rybniční soustavou velice zásadně změnil krajinu na Chlumecku. Díky němu zde mohla vznikat nová pole a hospodářské usedlosti, dokonce i nová ves Staňkov. Poslední Mikulášovou stavbou ve službách Krajířů z Krajku byl rybník Hejtman. [13] Ruthard z Malešova byl Vilémem z Rožmberka pozván ke stavbě rybníka Vdovce a v roce 1565 se stal třeboňským hejtmanem. Byl také znamenitým fišmistrem, který se staral o třístupňový chov kaprů. Roku 1566 pak započal se stavbou rybníka Hrádeček. [16] Rybník Hrádeček chtěl vybudovat již Štěpánek Netolický, svůj záměr však neuskutečnil. Stavby se proto chopil jeho nástupce, Mikuláš Ruthard z Malešova. Název rybník dostal podle části východního opevnění Třeboně, věže Hrádeček. Tento rybník stál jihovýchodně od Třeboně, na konci Mokrých luk. Byl zde však těžký rašelinný terén, což byl problém pro stavbu hráze. Rašelina propouštěla vodu, takže byl problém rybník napustit a promáčená hráz se bortila. Složitá stavba se tak prodloužila a tím i značně 19
prodražila. Toho využil třetí významný rybníkář Jakub Krčín, aby se Rutharda zbavil a sesadil ho z postu hejtmana. Roku 1571 Mikuláš odešel ze služeb Rožmberků. Ani Krčínovi se však stavba rybníka nedařila a dnes už rybník dávno neexistuje. Paradoxně se Ruthardův a Krčínův záměr znovu naplnil o velké povodni v roce 2002, kdy někdejší rybník zadržel asi 12 milionů kubíku vody a pomohl tak zmírnit následky této přírodní katastrofy. [15, 6] Mikuláš Ruthard zemřel po roce 1576. I přes nepovedenou stavbu Hrádečku po sobě zanechal velkolepé dílo, například ve formě Staňkovského rybníka. Takzvaný Ruthardovský dům, ve kterém Mikuláš bydlel, najdete v horní části náměstí, vlevo od brány do Třeboňského zámku. [6] 1.3.3 Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan Třetím a pravděpodobně i nejznámějším třeboňským rybníkářem byl Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Narodil se 18. července 1535 v Kolíně ve vladycké rodině. Jeho otec Jiřík Krčín z Jelčan a matka Kateřina Čejkovna z Olbramovic měli ještě další dva syny, Jana a Jindřicha. Na erbu Krčínů z Jelčan byl zelený papoušek na modrém štítu a tři pštrosí pera, bílé, červené a zelené. Jakub k těmto znakům přidal ještě kapra a štiku za svou velkou práci s rybníky. [12, 15, 16] Jakub Krčín nastoupil do služeb k Rožmberkům roku 1561 a v roce 1569, ve věku 34 let, se stal regentem všech rožmberských panství. Před tím než se Krčín dostal na Třeboňsko, působil od roku 1556 ve službách Viléma Trčky z Lípy na panství ve Velíši. O tři roky později už spravoval augustiniánský klášter v Borovanech a v únoru 1561 ho Vilém z Rožmberka jmenoval podpurkrabím zámku v Českém Krumlově. [6, 13] Nejen že byl úspěšným rybníkářem, ale také stavěl pivovary, ovčíny, dvory a zakládal obory, pěstoval chmel, vinnou révu a obilí a využíval také těžbu stříbra z rožmberských dolů. Tyto činnosti mu poskytly dostatek financí na stavbu rybníků. Jako rybníkář navázal na Mikuláše Rutharda z Malešova a převzal po něm výstavbu rybníka Hrádeček. Tento nepovedený rybník ho však neodradil a Krčín se začal věnovat budování mnohem větších a významnějších rybníků. Rybníkářství se Krčín začal věnovat na Českokrumlovsku a přes Netolicko a Novohradsko se dostal až na Třeboňsko. Již v roce 1571 zahájil u Třeboně stavbu rybníka Nevděk, dnes známého pod jménem Svět. [13, 15]
20
Rybník Svět Velkolepá stavba, které padlo za oběť Svinenské předměstí, osada Dvorce a část městských hradeb, byla zahájena v roce 1571. Tímto místem původně také protékala Štěpánkova Zlatá Stoka, kterou však Krčín přeložil na jižní a východní stranu města. [4] Vybudování rybníka Svět nebylo vůbec jednoduché, nejen z hlediska technického, tato stavba měla také mnoho odpůrců. Přesto se Krčín nenechal odradit. Věděl, že je tento rybník velice důležitý. V místech nynější hráze totiž tekl Spolský potok, který při povodních neohrožoval jen Svinenské předměstí, ale i celou Třeboň. Navíc Krčín byl velmi ctižádostivý a na přání lidí moc nehleděl. Tento rybník tak zvládl dokončit během tří let. [15] Zároveň s rybníkem Svět začal stavět Opatovický rybník, který napojil na Zlatou Stoku. Tím v podstatě zadržel veškerou vodu, která přicházela od Spolského potoka, aušetřil Třeboni mnoho problémů s možnými povodněmi. Přechodně byly oba rybníky dokonce spojeny. Kvůli velké hloubce však došlo ke snížení výnosů, kapři totiž mají rádi mělké bahnité rybníky, a tak byly později oba rybníky opět rozděleny. [4, 15] Na místě dnešní hráze Světa bylo velice špatné podloží, což Krčínovi také moc nepomáhalo. Zřejmě i proto ho pojmenoval Nevděk. Jméno Svět dal rybníku až v roce 1579, kdy jej spojil s Opatovickým. Zajímavé také je, že Světská hráz nebyla stavěna v klasickém poměru 1:3, ale nově 1:5, takže v místech, kde měřila až 9 metrů na výšku, byla 50 metrů široká. [13, 15] Přes svou technickou dokonalost hráz Světa už jednou praskla, a to v roce 1890, kdy ale selhaly i hráze všech rybníků nad ním. Proto nevydržel tak obrovský nápor vody. Navíc došlo i k pochybení na straně rybářů. V roce 2002 už byli rybáři poučeni a povedlo se jim rybník Svět, a tím i město Třeboň zachránit. [15] Krčínova tvůrčí činnost byla téměř nevyčerpatelná, se stavbou Světa budoval i Spolský rybník. Jak už název napovídá, patřil také k soustavě rybníků, která měla zklidnit vody Spolského potoka. Ovšem největším Krčínovým dílem byly Nová řeka a rybník Rožmberk. [4] Rybník Rožmberk Rybník Rožmberk je dozajista velkolepé dílo. Údajně ho Krčín postavil pro zvýšení slávy svého rybníkářského podnikání a také k oslavě Rožmberků, zejména Viléma, který ho ve všem podporoval. Nesmíme však zapomenout, že již Štěpánek Netolický chtěl v těchto místech postavit vodní nádrž, která by byla schopná regulovat 21
povodně na řece Lužnici. V roce 2002 poznali důležitost rybníka všichni obyvatelé Třeboně. [4, 15] Před stavbou této obrovské přehrady bylo potřeba vybudovat odlehčovací kanál, který by odvedl část vody z Lužnice. Proto vznikla celkem 14 kilometrů dlouhá Nová řeka, která dodnes odvádí část vody z Lužnice do řeky Nežárky. Poprvé jí začala téct voda v roce 1585. Dílo však skutečně dokončil až hradecký hejtman Jan Zelendar z Prošovic v roce 1590. [4, 15] Samotná stavba rybníka Rožmberk začala 11. května 1584 a byla dokončena až v roce 1590. Práce na něm probíhaly dost odlišně. Vedle námezdních dělníků na stavbě pracovali i poddaní z okolních rožmberských vsí, což v takovém měřítku nebylo obvyklé. Denně na této stavbě totiž pracovalo až 800 lidí. [15] Geologické podmínky pro stavbu hráze nebyly příznivé. Musela být budována ve třech kusech a postupně se spojovala. Na vnitřní stranu rybníkáři pokládali taras z chvojí a kůlů. Hráz byla kolem šedesáti metrů široká a v koruně dosahovala až třinácti metrů na výšku. [4, 15] Rybník si dodnes drží prvenství největšího rybníka v České republice. Je však málo známo, že počátkem 17. století byla jeho plocha více než dvojnásobná. Přinášelo to však různé nevýhody, a tak byl rybník postupně zmenšován až do dnešní podoby. [4]
22
2 Ochrana přírody Třeboňsko je unikátní tím, že nejde o nedotčenou přírodu jako ve většině ostatních chráněných území, ale o oblast po staletí přetvářenou člověkem. Téměř nedotčená se do dnešních dob uchovala zejména rašelinitě a některé suché biotopy. Budováním rybníků zde vznikla nová přírodní stanoviště, na kterých můžeme najít mnoho rostlinných a živočišných druhů. Posláním tohoto chráněného území je ochrana všech hodnot krajiny, jejích typických znaků i přírodních zdrojů, zejména pak ochrana unikátní mozaiky různých biotopů, ale také utváření vyváženého životního prostředí a podpora optimálního rozvoje hospodářské činnosti. [17, 18, 19] V oblasti Třeboňska se vyskytuje hned několik druhů ochrany přírody. Od roku 1977 je zde biosférická rezervace, která se o dva roky později stala zároveň i chráněnou krajinnou oblastí. Západní část CHKO spadá do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Třeboňská pánev (CHOPAV). Dále se zde nachází 33 maloplošných zvláště chráněných území, Evropské významné ptačí území (IBA) a Ptačí oblast Třeboňsko, 2 Ramsarské lokality, 17 Evropsky významných lokalit sítě NATURA 2000 a 3 nadregionální biocentra ÚSES České republiky. Velká část oblasti představuje jádrové území Long-Term evropské ekologické sítě EECONET. Navíc je tu několik Pásem hygienické ochrany (PHO) vodních zdrojů a přírodních léčivých zdrojů. Kromě ochrany přírody zde najdeme také městskou památkovou rezervaci Třeboň a šest vesnických památkových zón. [20, 21] 2.1 CHKO/BR Třeboňsko Chráněná krajinná oblast, zkráceně CHKO, je území s harmonickou krajinou a charakteristickým reliéfem. Významný je podíl přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů. Mohou sem spadat i památky historického osídlení, například lidová architektura. Hranice CHKO jsou vždy vyznačeny zelenými tabulemi s názvem oblasti. [19] Biosférická rezervace (BR) je mezinárodní statut, který uděluje UNESCO. Nespadá tedy do žádné z kategorií našich chráněných území. Biosférická rezervace může být vyhlášena v oblasti se vzácnými ekosystémy, ve které zároveň probíhá výzkum v rámci programu Člověk a biosféra. [19] Po nátlaku mezinárodních institucí byla dne 15. 11. 1979 výnosem ministerstva kultury ČSR pod č. j. 22737/79 zřízena Chráněná oblast Třeboňsko (Obr. 3). Již o dva roky dříve byla tato oblast, v rámci programu Člověk a biosféra, vyhlášena UNESCEM 23
za biosférickou rezervaci. CHKO vznikla až o dva roky později, protože tehdejší režim nechtěl podpořit vznik chráněného území v této oblasti. [17, 18] Chráněná krajinná oblast a biosférická rezervace Třeboňsko se rozkládá na 70 000 hektarech a zahrnuje 68 obcí a osad. Největším městem oblasti je Třeboň se 7300 obyvateli. Území zasahuje do tří okresů. Největší část zaujímá okres Jindřichův Hradec, potom Tábor a České Budějovice. CHKO zaujímá část Třeboňské pánve. Na severu je ohraničeno Veselím nad Lužnicí a na jihu Českými Velenicemi. Západní okraj tvoří města Třeboň a Lomnice nad Lužnicí, na východě je hranice chráněné oblasti částečně shodná se státní hranicí s Rakouskem. [19, 22] 2.2 Rozdělení CHKO Třeboňsko Chráněná krajinná oblast Třeboňsko se stejně jako biosférická rezervace dělí do tří zón. První, centrální zóna, která odpovídá core area BR má rozlohu 3 749 ha a pokrývá tak 5,4 % oblasti. Zahrnuje nejcennější a nejméně poškozená území. Většinou je chráněná i formou maloplošných zvláště chráněných území. Veškeré lidské aktivity v této zóně jsou podřízeny ochrannému režimu této lokality. Pokud je existence ekosystému podmíněna určitou lidskou činností, musí být tato činnost zachována v podobě, která umožnila vznik těchto cenných biotopů. Turisté se v této zóně mohou pohybovat pouze po značených trasách, vstup mimo cestu je zakázán. Druhá, neboli nárazníková zóna zaujímá plochu 35 879 ha, což je 50,3 % území CHKO. Nárazníková zóna má za úkol eliminovat negativní vlivy okolí na centrální zónu. Obvykle zde bývají umístěny výzkumné lokality a experimentální území, ovšem žádná zde provozovaná činnost nesmí ohrozit centrální zónu. Také se zde nacházejí území, která slouží k restaurování degradovaných ekosystémů. Třetí zóna se jmenuje přechodová a s rozlohou 30 372 zabírá 44,3 % území CHKO. Opět slouží jako ochrana centrální zóny před vnějšími vlivy, ale regulační opatření jsou zde mírnější než ve druhé zóně. [20, 22] 2.3 Zvláště chráněná území CHKO Nejcennější lokality Třeboňska byly vyhlášeny za zvláště chráněná území. Podle důležitosti byly rozčleněny na Národní přírodní rezervace, Národní přírodní památky, Přírodní rezervace a Přírodní památky. Najdete zde také 231 památných stromů, které byly vysazovány na hrázích pro zpevnění půdy. [20]
24
2.3.1 Ramsarská konvence V souvislosti s přistoupením Československa k Ramsarské konvenci na ochranu mokřadů v roce 1990 byla reprezentativní část rybníků a na ně navazujících mokřadních biotopů uvnitř CHKO zapsána jako mokřad mezinárodního významu podle Ramsarské konvence pod názvem „Třeboňské rybníky“. Druhým cenným mokřadním územím Třeboňska spadajícím pod Ramsarskou konvenci jsou Třeboňská rašeliniště“. [5] Ramsarská úmluva je smlouva z 2. února 1971, která slouží k ochraně mokřadů mezinárodního významu zejména jako biotopy vodního ptactva. Česká republika se k této úmluvě přidala 2. února 1990 ještě jako Československá Federativní republika a v témže roce byly vyhlášeny 4 významné mokřady, mezi nimi Třeboňské rybníky s 10 165 ha. Do tohoto území patří 159 rybníků a na ně navazující biotopy. Tyto rybníky mají rozlohu 5 289 ha, což je 70 % z celkové plochy rybníků na Třeboňsku. Jedná se o mokřady, z nichž většina vznikla činností člověka. Území bylo zařazeno do Ramsarské konvence nejen kvůli svému významu jako hnízdiště vodních ptáků, ale zejména jako tahová zastávka při migraci ptáků mezi jižní a severní Evropou. [23, 24] V roce 1993 se k Třeboňským rybníkům přidala Třeboňská rašeliniště s rozlohou 1 100 ha. Jedná se o převážně zalesněnou oblast s rozsáhlými, ovšem navzájem nesouvisejícími rašeliništi. Místo má unikátní ostrovní ekosystémy s vysokým výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Díky bažinám je zde navíc velká druhová rozmanitost hmyzu. [25, 19] 2.3.2 Natura 2000 Natura 2000 je soustava chráněných území. Společně ji na svém území vytvářejí členské státy Evropské unie. Účelem této soustavy je ochrana nejcennějších nebo nejvíce ohrožených druhů živočichů a rostlin. Její součástí mohou být i vzácná přírodní stanoviště. [26] Vznik soustavy chráněných území Natura 2000 je založen na dvou nejdůležitějších směrnicích Evropské unie o ochraně přírody. Směrnice 2009/147/ES, podle které se vyhlašují ptačí oblasti (PO) a směrnice 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, podle které se vyhlašují evropsky významné lokality (EVL). V rámci EVL jsou chráněny evropsky významná stanoviště a evropsky významné druhy. [26] Po připojení České republiky k Evropské unii jsme přijali i její legislativu, včetně těchto směrnic, díky kterým je na Třeboňsku vyhlášeno 17 evropsky významných lokalit 25
(Obr. 4) a 1 ptačí oblast. Tato síť chráněných území zahrnuje značnou část Třeboňska. Mimo oblast CHKO Třeboňsko sem spadá také EVL a PO Řežabinec. Ptačí oblast Třeboňsko také zasahuje mimo oblast CHKO, ale z větší části se nachází uvnitř hranic CHKO Třeboňsko. Za naturové oblasti zodpovídá v České republice Agentura ochrany přírody. [20] Tabulka 1 EVL Třeboňska
EVL Třeboňska a předměty ochrany Evropsky
významná
Předmět ochrany
lokalita 1.
Ruda
Rašelinný les, přirozená dystrofní jezera a tůně, přechodová rašeliniště a třasoviště, prolákliny na rašelinném podloží, lokalita srpnatky fermežové a hlízovce Loeselova
2.
Malý Horusický rybník
Lokalita puchýřky útlé
3.
Písečný přesyp u Vlkova
Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem a psinečkem
4.
Lužnice a Nežárka
Lokalita
páchníka
hnědého,
piskoře
pruhovaného, velevruba tupého a vydry říční 5.
Hliníř – Ponědrážka
Přirozená
dystrofní
přechodová
jezera
rašeliniště
a
a
tůně;
třasoviště;
lokalita čolka velkého 6.
Nadějská soustava
Lokalita páchníka hnědého a vydry říční
7.
Lomnický Velký rybník
Lokalita puchýřky útlé
8.
Velký a Malý Tisý
Lokalita páchníka hnědého, vydry říční, puchýřky útlé 26
9.
Třeboňsko – střed
Smíšené
jasanovo-olšové
lužní
lesy
temperátní a boreální Evropy; lokalita páchníka hnědého; přirozená dystrofní jezera a tůně; přechodová rašeliniště a třasoviště; prolákliny na rašelinném podloží; staré acidofilní doubravy s dubem letním na písčitých pláních; smíšené lužní lesy s dubem letním, jilmem vazem, jilmem habrolistým,
jasanem
ztepilým
nebo
jasanem úzkolistým podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie; lokalita klínatky rohaté, kuňky ohnivé, piskoře
pruhovaného,
potápníka
dvojčárého, sekavce, srpnatky fermežové, tesaříka obrovského, vydry říční 10.
Štičí rybník
Lokalita puchýřky útlé
11.
Třeboň
Lokalita páchníka hnědého a tesaříka obrovského
12.
Purkrabský rybník a Točník
Lokalita páchníka hnědého
13.
Cepská pískovna a okolí
Lokalita čolka velkého
14.
Červené blato
Rašelinný les; degradovaná vrchoviště
15.
Široké blato
Rašelinný
les;
přechodová
a třasoviště 16.
Žofinka
Rašelinný les
17.
Žofina Huť
Lokalita modráska bahenního
27
rašeliniště
Tabulka 2 PO Třeboňska
PO Třeboňska a předměty ochrany Ptačí oblast 11. Ptačí Třeboňsko
Předmět ochrany oblast Volavka bílá, kvakoš noční, čáp černý, orel mořský, včelojed lesní, moták pochop, rybák obecný, kulíšek nejmenší, sýc rousný, lelek lesní, ledňáček říční, žluna šedá, datel černý a jejich biotopy
22. Ptačí
oblast Populace husy velké a její tahové shromaždiště
Řežabinec
2.3.3 Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO Třeboňsko Nejcennější lokality CHKO/BR Třeboňsko jsou chráněny v 33 maloplošných zvláště chráněných územích. Ty se podle důležitosti a stupně ochrany dělí na Národní přírodní rezervace (NPR), Národní přírodní památky (NPP), Přírodní rezervace (PR) a Přírodní památky (PP). Některé z nich zde uvedu jako příklad. [20] NPR Červené blato Největší z Národních přírodních rezervací Třeboňska je Červené blato s rozlohou 403,58 ha. Nachází se 1,5 km na jihovýchod od Šalmanovic. Nadmořská výška se pohybuje mezi 465 – 475 m n. m. Pohyb po rezervaci je možný jen po naučné stezce z roku 1983, která začíná v Jiříkově údolí. Rezervací vede čtyři kilometry dlouhá naučná stezka se šesti zastávkami. Jedná se o rašeliniště s porosty blatkového boru ve středních částech a podrostem rojovníku bahenního. V minulosti se zde těžila rašelina, čímž došlo k poškození části rezervace. Těžba ustala až po roce 1910, kdy byla zrušena sklárna v Jiříkově údolí. Narušené plochy se naštěstí zregenerovaly a dnes zde najdete pestrou mozaiku různých rašelinných biotopů. Pro místí faunu je typický vysoký výskyt bezobratlých. Žije zde téměř 600 druhů motýlů. Z brouků můžeme jmenovat vzácného krasce Dicerca amphibia a ze 28
střevlíkovitých Leisteus terminatus. Kromě bezobratlých zde žije také 67 druhů obratlovců, většinou ptáků. NPR Stará a Nová řeka Rezervace začíná u obce Majdalena a pokrývá část toku Lužnice, respektive Staré a Nové řeky. Stará řeka začíná nad Majdalenou oddělením Nové řeky a končí u Staré Hlíny, kde Lužnice vtéká do rybníka Rožmberk. Na Nové řece rezervace končí u Stříbřeckého mostu. Předmětem ochrany je zde meandrující koryto řeky Lužnice, s množstvím slepých ramen a tůní, které tvoří vynikající podmínky pro lužní porosty s převahou olší a skupinkami staletých dubů a lip. Dále pod ochranu spadají polečenstva vodní a mokřadní vegetace v těchto slepých ramenech, pobřežní rákosiny a vysoké ostřice. Ze vzácných živočichů zde najdeme klínatku rohatou, páchníka hnědého, tesaříka obrovského nebo kuňku obecnou. Také zde najdeme stovky migrujících vodních ptáků včetně čápa černého, volavky popelavé, potápky malé, husy velké, kormorána velkého, chřástala vodního a kropenatého a bekasiny otavní. Na březích Staré řeky hnízdí ledňáček říční. Z dravců zde mají hnízda orel mořský, včelojed lesní, jestřáb lesní, mezi sovami pak kulíšek nejmenší, sýc rousný a výr velký. Nejdůležitějším savcem v této rezervaci je vydra říční. Občas se zde vyskytuje i los evropský. Stará i Nová řeka je průjezdná pro vodáky, ale výstup na břeh je zakázán. Celá rezervace je přístupná pouze po veřejných a turistických cestách. NPR Velký a Malý Tisý Národní přírodní rezervace Velký a Malý Tisý je typická pro ekosystém Třeboňska. Tvoří ji komplex jedenácti různě velkých rybníků s menšími lučními a lesními enklávami. Největším z těchto rybníků je Velký Tisý. Rybníky jsou neobvyklé svou členitostí. Jsou zde četné zátoky, poloostrovy a ostrůvky s významnými litorálními porosty. V okolí rybníků se rozkládají podmáčené louky, vřesoviště a menší lesy a pole. Na hrázích rybníků rostou několik stovek let staré duby a lípy. Také zde naleznete rozsáhlé vrbové porosty a podmáčené olšiny. [4, 27] Rezervace byla zřízena k ochraně zdejších hnízdišť v roce 1956. Ptáci vázaní na mokřadní ekosystémy jsou nejvýznamnějšími živočichy této rezervace. Vedle běžných druhů vodních ptáků zde pravidelně hnízdí také orel mořský, luňák hnědý, pochop rákosní, hohol severní, rybák obecný, chřástal vodní, slavík modráček, cvrčilka slavíková, 29
moudivláček lužní a další. Nepravidelně se zde objevuje také volavka červená, bukač velký či sýkořice vousatá. V roce 1952 zde byla dokonce postavena terénní výzkumná stanice Národního muzea. [4, 27] NPR Žofinka Žofinka je Evropsky významnou ukázkou konečné fáze přirozeného vývoje rašeliniště. Nacházejí se zde lesní porosty tvořené hlavně blatkovými a rašelinnými bory. Porosty borovice blatky jsou doplněné podrostem rojovníku bahenního, borůvky černé a klikvy bahenní. Nežije zde mnoho bezobratlých, zato však byl prokázán výskyt 42 druhů obratlovců. Běžně se tu vyskytuje ještěrka živorodá, čáp černý, jestřáb lesní a datel černý. Rezervace není přístupná pro veřejnost. [27] NPP Ruda Slatinné a přechodové rašeliniště na jihovýchodním břehu Horusického rybníka. Název lokality byl odvozen od výskytu železné rudy, která se zde dříve těžila. Na četných vodních plochách a podmáčených rašelinných loukách se vyskytují vzácné druhy rostlin, například kyhanka sivolistá, ostřice šlahounovitá, ďáblík bahenní, rosnatka okrouhlolistá nebo malá orchidej hlízovec Loeselův. NPP Vizír Národní přírodní památka Vizír je stejnojmenný rybník s přilehlým rašeliništěm. V rašelinných okrajích rybníka se vyskytují významné populace masožravých rostlin, zejména rosnatky prostřední. [27] PR Písečný přesyp u Vlkova Jedná se o nejlépe zachovanou písečnou dunu, která zřejmě vznikla činností větru v době poledové, kdy tu byla písečná step. Tato přírodní památka je veřejnosti nepřístupná. [4] PR Horní Lužnice Do přírodní rezervace Horní Lužnice spadá 16 km dlouhá oblast na horním toku řeky Lužnice s množstvím slepých ramen a tůní. Území se nachází mezi Novou Vsí nad Lužnicí a Suchdolem nad Lužnicí. Předmětem ochrany je právě přírodní tok Lužnice s mozaikou různých typů mokřadních a lučních společenstev, zejména z důvodu neporušeného vodního režimu. Je zde povolen sportovní rybolov a myslivost. [27]
30
PR Výtopa Rožmberka Přírodní rezervace Výtopa Rožmberka leží západně od Staré Hlíny, v místě kde řeka Lužnice vtéká do Rožmberka. Území se vyznačuje členitým pobřežím s rozsáhlými litorálními porosty, které plynule přechází v podmáčené louky a přilehlé lesy. [27] Na podzim bývá rybník vypuštěn a dojde k obnažení říční delty, která nemá na Třeboňsku obdoby. V tomto období se lokalita stává významným tahovým shromaždištěm vodních ptáků. [27] V rezervaci nenajdete žádné veřejné cesty, ale je umožněn průjezd vodáků po řece Lužnici. [27] PR Rybníky u Vitmanova Rezervace sestává ze dvou rybníků – Ženich a Nový Vdovec, a malého lesního rašeliniště. Rybníky mají mnoho zalesněných ostrovů a rozsáhlé litorální porosty. Místo je cennou ornitologickou lokalitou. [27] PR Staré jezero Staré jezero je jeden z typických obhospodařovaných rybníků Třeboňska. Intenzivním rybničním hospodářstvím došlo, podobně jako na okolních rybnících, ke zničení pobřežních porostů a narušení rybničního ekosystému. V jihovýchodní části se uchoval přirozený přechod mokřadních společenstev od rákosin přes vysoké ostřice až po rašelinná společenstva. Ve východní části se nachází rozsáhlé slatiniště. [19, 27] Z porostu rákosin dominuje rákos obecný a zblochan vodní, z ostřic je to ostřice štíhlá, vyvýšená, zobánkatá a nedošáchor. V litorálních porostech hnízdí 36 druhů ptáků, mezi nimi potápka černokrká, kopřivka obecná, čírka černá, slípka zelenonohá a racek chechtavý. [19, 27] Do rezervace se dostanete po červené nebo po zelené turistické trase z Chlumu u Třeboně. [19] PR Záblatské louky Rezervace se rozkládá v západní části Záblatského rybníka a na přilehlých podmáčených loukách. Bývalo zde rašeliniště, ale z větší části bylo zatopeno rybníkem. Plocha nádrže plynule přechází v rozlehlé rašelinné louky. Pestrá mozaika různých biotopů poskytuje útočiště mnoha druhům vzácných rostlin a živočichů. [27]
31
PR Dračice Meandrující koryto a kaňon říčky Dračice má v některých úsecích charakter podhorského toku, což je na Třeboňsku s průměrnou nadmořskou výškou 450 m n. m. zcela ojedinělý a výjimečný jev. Rezervace je útočištěm řady ohrožených živočichů. [27] PP Slepičí vršek Stejně jako u Vlkova se jedná o pískový přesyp. Je zde však více vegetace, v západní části převládají borové lesy. Do rezervace se dá dostat po cestě od obce Lužnice. [4] PP Kozí vršek Přírodní památka Kozí vršek o výměře 0,38 ha se nachází na severním okraji obce Vlkov. Jedná se o terénní vyvýšeninu s rulovými skalami. Vrchol je porostlý borovicemi, duby a jalovci. V hojném množství zde také roste chráněný koniklec jarní. [27] PP Pískovna u Dračice V pískovně u Dračice zůstaly po těžbě štěrkopísku odkryté unikátní geologickogeomorfologické jevy. Suché a teplé skalní výchozy jsou, stejně jako drobné mokřady na dně pískovny útočištěm mnoha rostlinných i živočišných společenstev. [27] Památné stromy V současné době se na území CHKO/BR Třeboňsko nachází 231 památných stromů. Z toho je 216 dubů, 12 lip, 1 buk, 1 jilm a 1 hrušeň. Většina stromů roste v alejích na hrázích rybníků, pouze 36 stromů roste jednotlivě. [28]
32
3 Významná střediska cestovního ruchu na Třeboňsku 3.1 Třeboň Starobylá Třeboň (Obr. 5) je největším městem Třeboňska. Odjakživa byla centrem oblasti a v minulosti byla i okresním městem. Má výhodnou polohu na křižovatce silnic Brno – České Budějovice a Praha – Vídeň a nachází se zde také vlakové a autobusové nádraží. Dobrá dostupnost je tedy zaručena. [2] Historické jádro Třeboně s částí území na západní a jižní straně bylo 12. srpna 1976 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Dne 14. prosince 1987 bylo určeno i ochranné pásmo této oblasti. Součástí městské památkové rezervace Třeboň jsou například zámek, městské opevnění, náměstí lemované historickými domy, mariánský sloup s kašnou, pivovar a klášter. Nejcennější z historických domů na náměstí jsou dům U Bílého koníčka, renesanční radnice s věží a dům Štěpánka Netolického. [2, 33] 3.1.1 Zámek Renesanční zámek se nachází na jihozápadní straně historického centra (Obr. 6). Svou rozlohou se řadí k největším v České republice. Součástí zámku je rozsáhlý anglický park. V zámku je asi 120 místností. Většina sálů je renesanční, ale najdeme zde i moderněji vybavené pokoje z 20. století, kdy zde bydleli Schwarzenbergové. [2, 30] V době, kdy Třeboň byla pouze trhovou osadou, stávala zde tvrz Vítkovců. Později byl panský dvorec přestavěný na kamenný hrádek, poprvé zmiňovaný roku 1374. Sídlo se začalo rozrůstat za Rožmberků. Rozšířili budovu v severozápadním nároží a nechali přistavět východní a západní křídlo. V roce 1562 pověřil Vilém z Rožmberka stavitele Antonína Ericeru přestavbou hradu na renesanční zámek. Západní trakt byl prodloužen a tím došlo k uzavření vnitřního zámeckého nádvoří. [2, 30] O současnou podobu zámku se nejvíce zasloužil italský stavitel Domenico Cometta z Ecturmu, který zde působil za Petra Voka v letech 1599-1602. Za Schwarzenbergů, roku 1712 zhotovil Jan J. Světecký kamennou kašnu podle návrhu barokního architekta Pavla Ignáce Bayera. [2, 30] Dnes je zámek ve správě národního památkového ústavu. Značnou část obývá státní archiv v Třeboni, jehož součástí je původní rožmberský archiv, který Schwarzenbergové ještě rozšířili. Pro turisty jsou přístupné tři prohlídkové trasy, které vyprávějí osudy původních majitelů a přibližují každodenní zámecký život v průběhu staletí. [2, 30] 33
Prohlídková trasa A zavede návštěvníky do rožmberských renesančních interiérů. Začíná ve Dvořanské světnici, kterou na počátku 17. století vymaloval českobudějovický malíř Tomáš Třebochovský. Pokračuje přes jídelnu z dob Rožmberků do takzvaného fraucimoru, místnosti, kde trávily čas dámy dělající společnost zámecké paní. Zajímavou částí trasy je jistě alchymistická laboratoř, ve které působili Dr. John Dee a Edward Kelley. [2, 30] Trasa B se věnuje Schwarzenbergům. Turisté na ní mohou obdivovat předpokoj, salon, pracovnu i ložnici knížete Adolfa Josefa ze Schwarzenbergu, seznámí ale i s ostatními členy slavného rodu. [2, 30] Poslední prohlídková trasa je otevřena pouze v červenci a srpnu a ukazuje spíše zajímavosti ze zámeckého života. Je zde k vidění konírna, psí kuchyně a také kasematy. [2, 30] Informace pro turisty Státní zámek Třeboň se nachází na Masarykově náměstí. Plné vstupné za trasu A nebo B je 100 Kč, trasa C stojí jen 70 Kč. V roce 2015 je zámek otevřen od 28. března do 1. listopadu. Otevírací doba zámku je každý den kromě pondělí od 9:00 do 16:00, v hlavní sezoně, od června do srpna, je otevřeno až do 17:15. Zámecká galerie má otevřeno od 10:00. [30] V zámeckém areálu se také nachází moderní expozice Dům přírody Třeboňska, která nabízí informace o přírodě, naučných stezkách a turistických zajímavostech Třeboňska. Dům přírody je otevřen celoročně. Od listopadu do března pouze ve středu od 10:00 do 15:00, od května do září každý den od 9:00 do 17:00. V dubnu a říjnu je otevřeno denně mimo pondělí také od 9:00 do 17:00. Cena vstupného pro dospělé je 50 Kč, pro studenty a seniory 25 Kč. Rodinné vstupné činí 100 Kč. [31] 3.1.2 Sakrální architektura Nejvýznamnější sakrální památkou Třeboně je kostel svatého Jiljí. Zajímavá je také Schwarzenberská hrobka. Augustiniánský klášter s Kostelem sv. Jiljí a Panny Marie Královny Kostel svatého Jiljí a Panny Marie Královny je součástí bývalého augustiniánského kláštera. Nachází se na okraji historického centra, u Budějovické brány. Klášter s kostelem založili roku 1367 Rožmberkové. Byl vystavěn na místě prvotního třeboňského kostela, doloženého už v roce 1280. Nový kostel s klášterem byl vystavěn 34
v gotickém slohu. Nejstarší částí kláštera je cihlová kaple sv. Vincence z doby před rokem 1370 a křížová chodba s gotickými a barokními nástěnnými malbami. Zvláštností kostela je tehdy netypické dvoulodí. Gotická podoba zůstala kostelu ve větší části dodnes. Kostel sv. Jiljí je znám zejména proto, že vlastnil oltář Mistra třeboňského, nejvýznamnější památku deskové malby v Čechách. Důležitá je také opuková socha Třeboňské Madony (Obr. 7), vynikající dílo české vrcholné gotiky. [7, 29] Prohlídka kláštera s kostelem je možná každý den od 15:00. Pravidelné mše se konají od úterý do soboty v 17:30, v neděli pak v 7:00 a v 10:30. [29] Schwarzenberská hrobka V anglickém parku mezi rybníky Svět a Opatovickým se nachází Schwarzenberská hrobka (Obr. 8) s kaplí zasvěcenou Božskému vykupiteli. O tuto novogotickou stavbu z roku 1874 se zasloužila především kněžna Eleonora, manželka Jana Adolfa II. ze Schwarzenberga. Původní projekt navrhl rakouský architekt Jan Schmidt, ten ale musel být upraven kvůli problematickému podloží. Hrobka je zapuštěná pod úrovní terénu, takže bylo potřeba vybudovat složitý odvodňovací systém. [32] Stavba má tvar pravidelného šestiúhelníku a je dvoupodlažní. Oltář v kapli pochází od sochaře Josefa Pokorného. Zvláštností je, že je situován na jih. To proto, aby zde pohřbení Schwarzenbergové měli výhled na Třeboň. Kaple je dnes využívána zejména pro pořádání koncertů. Do krypty pod ní se veřejnost může podívat v rámci prohlídek. Je zde k vidění 26 rakví s nabalzamovanými těly členů Schwarzenberského rodu. Kromě pondělků je otevírací doba od dubna do října 9:00 – 16:00. V červenci a srpnu je otevřeno až do 17:00. Poslední prohlídka se koná vždy půl hodiny před koncem. Základní vstupné činí 60 Kč, studenti a senioři zaplatí 40 Kč. Cizojazyčný výklad je za příplatek. Prohlídku je možno objednat na telefonním čísle: 384 721 193, nebo prostřednictvím e-mailu:
[email protected]. [32] 3.1.3 Radnice Stará radnice je dominantou celého náměstí a nachází se na jeho jižní straně. Původně na jejím místě stály dva měšťanské domy, ty ale roku 1562 vyhořely. Nová budova radnice je renesanční a má dvě patra. Svou věž získala v roce 1638 za přispění Ferdinanda III. Čtyřboká radniční věž je 31 metrů vysoká. V pátém patře věže je arkádový ochoz, nad ním hodiny a zakončena je cibulovitou střechou s lucernou. Fresky s rožmberským, schwarzenberským a městským znakem na průčelí budovy byly 35
vytvořeny v roce 1742. Roku 1833 bylo v zadním traktu radnice postaveno empírové městské divadlo, které nese jméno Josefa Kajetána Tyla. [10] Věž radnice je přístupná pro veřejnost. Provozuje ji informační a kulturní středisko města Třeboně, které sídlí ve vedlejším domě. [10] 3.1.4 Náměstí a měšťanské domy Masarykovo náměstí v centru Třeboně je obklopeno třinácti domy po obou stranách. Dva domy (čp. 86 a 89) mají gotický základ, ostatní středověké domy byly po požáru v roce 1562 znovu postaveny v renesančním slohu. V průběhu 18. století, po dalších požárech získaly některé domy barokní podobu. [34] Uprostřed náměstí se nachází mariánský sloup a kašna. Morový sloup se sochou Panny Marie z roku 1780 je dílem českobudějovického sochaře Leopolda Huebera. Ten ho vystavěl v barokním stylu, ale už se zde objevují i klasicistní prvky. Renesanční desetiboká kašna s reliéfy antických hlav byla zasazena do náměstí v roce 1596. [34] Naproti staré radnici stojí dům U Bílého koníčka. Podle nápisu na pilíři v podloubí pochází zřejmě z roku 1544 a byl prvním renesančním domem ve městě. Štít je zdobený římsami, cimbuřím a střílnami ve tvaru klíčů. V současnosti dům funguje jako hotel. [2] Neméně zajímavý je dům čp. 89., který se nachází přibližně v polovině severní strany náměstí. Nejen že v něm žil Štěpánek Netolický, ale jako jeden z posledních domů má zachované i gotické prvky. [2] Dům dalšího třeboňského rybníkáře se nachází na horní straně náměstí. Jelikož v něm žil Mikuláš Ruthard z Malešova, říká se mu Ruthardovský. [34] Je potřeba zmínit také čtyři městské brány. Ve směru od rybníka Svět je první brána Novohradská, která pochází z první poloviny 16. století. Hned za ní se nachází Svinenská brána s obloučkovými štíty a sgrafitovou výzdobou. Na západním okraji historického centra, u kláštera augustiniánů se nachází brána Budějovická. Ta byla vystavěna v letech 1605 – 1611. Poslední ze čtyř bran uzavírá východní stranu náměstí a jmenuje se Hradecká. Pochází z let 1525 – 1527. [10] 3.1.5 Pivovar Nejstarší písemná zmínka o třeboňském pivovaru (Obr. 9) pochází z roku 1379, čímž se řadí mezi nejstarší na světě. Jednalo se o pánev, na níž si vrchnost na hradě vařila pivo a za poplatek pánev pronajímali i měšťanům. V průběhu 15. a 16. století byl pivovar rozšiřován. Třeboňské pivo postupně získalo oblibu v širokém okolí. Proto v roce 1706 začala přestavba bývalé rožmberské zbrojnice na novou, větší budovu pivovaru. Stavba 36
byla dokončena roku 1712, ale svou dnešní podobu pivovar získal až ve druhé polovině 19. století. Později, v roce 1888 obdržel třeboňský pivovar diplom od Belgického krále za kvalitní pivo. Až do konce druhé světové války byl pivovar ve vlastnictví Schwarzenbergů, poté přešel pod národní správu. Od roku 1989 byl pivovar součástí s.p. Pivovary České Budějovice a po privatizaci v roce 1992 patřil pod a.s. Jihočeské pivovary. V srpnu roku 2000 pivovar koupila akciová společnost Bohemia Regent. Název pivovaru je inspirován významnou historickou postavou – Jakubem Krčínem z Jelčan, který byl kdysi regentem rožmberského panství. [35] Informace pro turisty Vstup do pivovaru se nachází mezi Svinenskou a Novohradskou branou, na Trocnovském náměstí. V posledních letech byl celý areál opraven a zpřístupněn veřejnosti. V zimním období, od září do června jsou prohlídky každý den v 15:00, kromě pátku, kdy prohlídka začíná v 15:30. Od července do srpna probíhají prohlídky denně, každou hodinu od 10:00 do 18:00. Exkurze se dají také objednat na telefonním čísle 777 353 090, pokud je ve skupině více než 5 osob, dá se prohlídka domluvit i na jiný čas. Výklad je možné domluvit také v angličtině, či němčině. Základní vstupné pro dospělé s ochutnávkou činí 130 Kč, bez ochutnávky 110 Kč. Děti do 18 let zaplatí 50 Kč. Jsou zde také speciální noční prohlídky s ochutnávkou pivovarských produktů za 160 Kč. Každý pátek a sobotu od 21:00 probíhají noční prohlídky za cenu 160 Kč. Další možností je prohlídka s ochutnávkou piva z kašny na historickém pivovarském nádvoří za 200 Kč. Koncem července, letos 25. 7., se v areálu konají tradiční pivovarské slavnosti. Je zde bohatý kulturní program, občerstvení a soutěže. [35] Na nádvoří pivovaru se nachází Pivovarská Zbrojnice, kde kromě běžných druhů piva Bohemia Regent mají také kvasnicové pivo a pivní míchané koktejly. [35] V areálu pivovaru, u vstupní brány, se nachází pivovarská prodejna. K prodeji jsou zde lahvová i sudová piva Bohemia Regent a reklamní předměty. Provozní doba prodejny je 9:00 – 16:30 ve všední dny a 9:00 – 11:30 v sobotu. Mimo otvírací dobu si můžete pivo vyzvednout také na Pivní pohotovosti, která je otevřena non-stop. Výdej piva probíhá na vrátnici pivovaru, je však nutná předchozí domluva na čísle 607 238 458 nebo 384 721 319. [35] 3.1.6 Lázně Lázeňství se v Třeboni rozvíjelo už od středověku. Již od 15. století zde byly očistné lázně neboli lazebny. S dnešními slatinnými lázněmi však neměly nic společného. 37
První moderní lázně v Třeboni založil učitel a kronikář Václav Horák v roce 1883. Nesou jméno Bertiny, podle jeho dcery Berty. Díky velkému zájmu hostů přibyl ve městě v roce 1975 další lázeňský komplex – Lázně Aurora. Třeboňská lázeňská zařízení se specializují na léčbu poruch pohybového aparátu, zejména degenerativní onemocnění kloubů, revmatická onemocnění, poúrazové a pooperační stavy, artritida, osteoporóza, Bechtěrevova nemoc a další. Využívají k tomu slatinu, jejíž ložiska se na Třeboňsku hojně vyskytují. Třeboňské lázně však nenabízejí jen léčení různých onemocnění. Široká nabídka wellness pobytů pro relaxaci, zlepšení fyzické kondice a regeneraci celého těla a mysli sem rovněž láká mnoho návštěvníků. [36] Bertiny lázně Bertiny lázně se rozkládají v blízkosti historického centra Třeboně, na pravém břehu Zlaté stoky. Jak už bylo řečeno, specializují se na léčbu pohybového aparátu. Bertiny lázně nabízejí slatinné procedury, vodoléčbu, léčebnou rehabilitaci, elektroléčbu. Kromě toho jsou součástí komplexu bary, restaurace, plavecký bazén a whirlpool, sauna, parní lázeň a Sport park, kde jsou tenisové a volejbalové kurty, squash, fitness centrum, bowlingové dráhy a stolní tenis. Ubytovací kapacita lázní je 186 lůžek, ovšem ubytovat se lze i v okolních penzionech a na procedury docházet. [37] Informace o volných termínech, cenách pobytů a další najdete na www.berta.cz, nebo na e-mailu
[email protected]. [37] Lázně Aurora Lázeňský komplex Aurora leží v západní části Třeboně na břehu rybníka Svět. Areál obsahuje obchody, kongresové prostory, restaurace a bary, plavecký bazén se slanou vodou, aqua centrum s vodními atrakcemi, fitness centrum, tělocvičnu, saunu, solárium, squash, bowling, kadeřnictví, kosmetiku, manikúru i pedikúru a také internetovou místnost. Ubytování je možné v 289 jednolůžkových a dvoulůžkových pokojích nebo apartmánech. Kapacita lázní je 564 lůžek, další místa jsou v externích penzionech. Stejně jako Bertiny lázně se zabývají léčením poruch pohybového aparátu. Nejtypičtější léčebnou metodou jsou slatinné koupele či zábaly. [38] Více informací dostanete každý den od 8:00 do 20:00 na bezplatné infolince 800 611 009, nebo na www.aurora.cz. [38]
38
3.1.7 Ubytování v Třeboni Zde uvádím výběr několika penzionů v různých cenových relacích, ale zaměřila jsem se zejména na ubytování pro rodiny s dětmi. Ubytování Ve Stodůlce Třeboň K dispozici jsou dva pokoje. První pro 2+1 osob, druhý pro 3+1 osob. Každý pokoj má vlastní koupelnu a vybavenou kuchyňku. Také je k dispozici terasa s bazénem a trampolínou. Ubytování se nachází patnáct minut volnou chůzí od historického centra. V okolí do pěti minut chůze se nachází také večerka, dětské hřiště, pláž rybníka Svět a lázeňské sanatorium Aurora s bazénem a tenisovými kurty. Cena od června do srpna je 400 Kč za osobu na noc, mimo sezonu 350 Kč. [39] Penzion Třeboň U Draka Ubytování vhodné i pro rodiny s malými dětmi. K dispozici je dětské hřiště, trampolína, krytý bazén, a pro rodiče pergola s posezením a možností grilování. Penzion se nachází na okraji Třeboně, 2,5 km od centra. Patnáct minut pěšky od penzionu je ale benzinová pumpa a u ní nově otevřená večerka. Navíc se přímo u penzionu nachází červená turistická trasa a několik dalších cyklotras v těsné blízkosti. [40] Penzion disponuje dvou až šestilůžkovými pokoji s vlastní koupelnou a minikuchyňkou. Velká kuchyň se spotřebiči je společná. Cena za osobu za noc je v sezóně 400 Kč, od září do června pak 315 – 350 Kč. Děti od 2 do 14 let 200 Kč/noc, domácí mazlíčci 80 Kč/noc. Za 80 Kč je možno objednat snídaně. [40] Motel Petra Voka Motel Petra Voka se nachází na okraji Třeboně, v lokalitě zvané Na Kopečku. Na kole jste odtud v centru za 10 minut. V blízkosti se také nachází autobusová zastávka. Motel disponuje 1 – 4 lůžkovými pokoji. Cena za jednolůžkový pokoj se snídaní činí 450 Kč, za čtyřlůžkový 1400 Kč. Za příplatek 50 Kč je možné vzít sebou i pejska. V motelu se nachází restaurace s přijatelnými cenami. [41] Hotel Bílý Koníček Moderní ubytování v historické budově přímo na náměstí. Ubytování je možné v 1-4 lůžkových pokojích. Jednolůžkový pokoj je za 1000 Kč/ noc, dvoulůžkový 1200 Kč/noc, třílůžkový 1800 Kč/noc, čtyřlůžkový 2200 Kč/noc. Za 100 Kč je možno přiobjednat snídaně formou švédského stolu. Hotelová restaurace nabízí hotovky do 100 Kč a nově i rozvoz jídel po celý den. [42] 39
Apartmán U Karla Apartmány v historickém centru Třeboně. Cena za noc se pohybuje od 475 do 900 Kč podle počtu osob na pokoji. Je možné zajistit snídaně v sousedním motelu. Penzion nabízí také balíček s relaxačním pobytem pro dvě osoby za 3160 Kč na dvě noci. [43] Penzion U Kapra Třeboň Ubytování na okraji historického jádra Třeboně, na břehu Zlaté stoky u Hradecké brány. Pokoje jsou 1 – 3 lůžkové s cenou od 350 do 450 Kč/noc. Možnost stravování v restauraci U Kapra přímo v budově. Penzion má velice výhodnou polohu. V těsné blízkosti se nachází historické centrum, Bertiny lázně, potraviny a minigolf. Vedle běžných turistických a cyklistických tras tu začíná Stezka zdraví. [44] Apartmány Radka Apartmány Radka mají výhodnou pozici za Hradeckou branou. V blízkosti najdete vše potřebné. Hlavní náměstí je odtud jen 250 m, Bertiny lázně 300 m, potraviny 150 m, přímo u budovy je autobusová zastávka a prochází tudy turistické trasy a cyklostezky. K dispozici jsou tři apartmány pro 2 – 3 osoby. Ceny ubytování jsou také příznivé. Děti do dvou let bez lůžka jsou zdarma, děti do 12 let platí v sezóně 250 Kč za noc a dospělí 350 Kč za noc. Mimo sezonu je sleva 50 Kč na osobu. V ceně není zahrnut lázeňský poplatek 15 K4 na osobu a den. Parkovat se dá přímo před apartmány za 50 Kč na noc. [45] 3.2 Další města na Třeboňsku Největším městem Třeboňska je samozřejmě Třeboň. Je tu ale i mnoho dalších zajímavých měst a míst. Významnými středisky cestovního ruchu jsou určitě také Veselí nad Lužnicí, Stráž nad Nežárkou nebo Chlum u Třeboně. Vedle městské architektury, velkolepého rybničního systému a krásné přírody mohou turisté obdivovat také technické památky. Z těch stojí za zmínku inundační mosty u Staré Hlíny, kovárna v Novosedlech nad Nežárkou, mlýn v Nové vsi nad Lužnicí, dvůr a mlýn Metel u Kardašovy Řečice, železobetonový most v Halámkách, zbytky lesní drážky u Jakule a mnoho dalších. [1] 3.2.1 Veselí nad Lužnicí Soutok Lužnice a Nežárky byl osídlen od středověku. Již v roce 1259 je doložena tvrz na levém břehu Lužnice, pod kterou vznikla osada Veselí, ve 14. století je poprvé připomínána i osada Mezimostí. Odděleny řekou tak postupně vznikla dvě města. Často 40
se jednalo o jejich sloučení, ale místní byli proti. Až 1. 1. 1943 vzniklo spojením těchto měst Veselí nad Lužnicí. [46] Město na severním okraji CHKO Třeboňsko je významným železničním uzlem. Na železniční koridor mezi Děčínem a Dolním Dvořištěm zde navazují tratě do Českých Velenic (vede přes Třeboň), Jindřichova Hradce a přes Jihlavu až do Brna. Kromě dobrého spojení nabízí turistům pamětihodnosti v centru, a také mnoho zajímavých míst v okolí, ke kterým vedou různé naučné stezky. Z památek ve městě můžeme jmenovat barokní Starou radnici, novou radnici s prvky klasicismu, secese i biedermeieru, kostel Povýšení sv. Kříže s románským původem, secesní Sokolovnu nebo renesanční „poštovský dům“ s gotickými základy. V městské části Horusice je hned několik venkovských usedlostí ve stylu selského baroka. Také se zde rozkládá Horusický rybník, třetí největší v České republice. Z okolí jsou jistě zajímavé Veselské pískovny s možností koupání nebo cyklotrasa Krajinou rybníků, která vede až do Třeboně. [46] Jelikož Veselí nad Lužnicí leží na okraji CHKO Třeboňsko, mnoho turistických atrakcí leží mimo tuto oblast. Na náměstí T. G. Masaryka v centru města je infocentrum, kde je možné se o těchto místech dozvědět více. Otevírací dobu infocentra najdete v tabulce. [46] Tabulka 3 Infocentrum Veselí nad Lužnicí
Infocentrum Veselí nad Lužnicí Kontakty:
tel.: 381 548 189;
[email protected]; www.veseli.cz
Otevírací doba:
září – červen
červenec – srpen
Pondělí
8:00 – 11:30, 12:00 – 17:00
8:00 – 11:30, 12:00 – 17:00
Úterý
8:00 – 11:30, 12:00 – 15:30
8:00 – 11:30, 12:00 – 17:00
Středa
8:00 – 11:30, 12:00 – 17:00
8:00 – 11:30, 12:00 – 17:00
Čtvrtek
8:00 – 11:30, 12:00 – 14:30
8:00 – 11:30, 12:00 – 17:00
Pátek
8:00 – 11:30, 12:00 – 14:30
8:00 – 11:30, 12:00 – 17:00
Sobota
zavřeno
9:00 – 12:00
Neděle
zavřeno
zavřeno
41
3.2.2 Lomnice nad Lužnicí Lomnice nad Lužnicí je město ze 13. století. Při raně gotickém hradu zde tehdy vznikla tržní osada. Z původního hradu už dnes zbyla jen bývalá hradní kaple sv. Václava na Václavském náměstí. Další kostel leží na severozápadním okraji města. Je to farní kostel sv. Jana Křtitele. Kousek za kostelem, u Zlaté stoky začíná naučná stezka Velký Lomnický o délce 6,5 km. Stezka tvoří okruh kolem rybníka Velký lomnický a její součástí je i vyhlídková věž. [47] V blízkosti města se nachází také národní přírodní rezervace Velký a Malý Tisý a přírodní památka Slepičí vršek, odkud vede červená turistická trasa podél Nadějské rybniční soustavy. [47] Informační a kulturní středisko Lomnice nad Lužnicí sídlí v přízemí Staré radnice na náměstí 5. května. Otevřeno je v pondělí a ve středu od 9:00 do 17:00 a ve čtvrtek do 16:00. Polední přestávka je vždy od 12:00 do 13:00. [47] 3.2.3 Kardašova Řečice Město Kardašova Řečice leží na severovýchodním okraji CHKO Třeboňsko. Díky poloze na železniční trati z Jindřichova Hradce do Veselí nad Lužnicí může být dobrým výchozím bodem pro poznávání Třeboňska. [48] Ve městě se nachází gotický kostel sv. Jana Křtitele s románskou sakristií. Barokní zámek z roku 1720 je veřejnosti bohužel nepřístupný. Nejstarší řečickou památkou jsou pozůstatky strážního hradu na zalesněném návrší na jihu města. Z města sem vede cesta kolem chatové oblasti. Dále po cestě leží Obecní nový rybník a židovský hřbitov z první poloviny 17. století. Hřbitov je běžně uzavřen, ale po domluvě s paní Michalíčkovou (tel.: 384 382 677) je možné si vyzvednout klíče a hřbitov si prohlédnout. [48] 3.2.4 Stráž nad Nežárkou Město Stráž nad Nežárkou leží v polovině cesty mezi Třeboní a Jindřichovým Hradcem. První písemná zmínka o pánech ze Stráže a jejich městě pochází z roku 1284. Turisty jistě zaujmou památkově chráněné domy na Malém náměstí ve stylu selského baroka, původně gotický kostel sv. Petra a Pavla se zvonicí, radnice z 19. století, nebo kašny na náměstí E. Destinové, které město ještě nedávno zásobovaly užitkovou vodou. [49] Ve Stráži se nachází i židovské památky. Dům čp. 24 v ulici Třeboňská je bývalá synagoga z první poloviny 19. století, která byĺa po druhé světové válce přestavěna na obchod. Přibližně 800 m na západ od města se dochoval židovský hřbitov, taktéž z 19. 42
století. Hřbitov je uzamčen, ale po dohodě je možné vypůjčit si klíč na Obecním Úřadě. [49] Dominantou města je však hrad ze 13. století, který byl později přestavěn na zámek se zámeckým parkem (Obr. 10). [50] Hrad a zámek Stráž nad Nežárkou Historie dnešního hradu a zámku se píše již po staletí. Téměř na začátku našeho letopočtu zde působily strážní hlídky. V době hradištní tu stálo dřevěné opevněné hradiště, které se postupně rozrůstalo a ve 13. století zde Vítkovci postavili kamenný hrad. První písemná zmínka o tomto hradu pochází z roku 1284. V roce 1570 hrad po zásahu blesku vyhořel a až v 18. století byl opraven přestavěn na zámek. Z původního gotického hradu se dochovala pouze okrouhlá věž. V letech 1914 – 1930 patřil zámek slavné české pěvkyni Emě Destinové. [50] V květnu roku 2006 byl zámek poprvé zpřístupněn veřejnosti. Nachází se zde největší expozice Emy Destinové. V rámci programu „Zámek plný hudby“ se zde celoročně pořádají koncerty. Prohlídky zámku probíhají v červenci a v srpnu každý den kromě pondělí od 10:00 do 16:00, v červnu a v září je otevřeno pouze v sobotu a v neděli, také od 10:00 do 16:00. Hradní a zámecký okruh a expozice Emy Destinové jsou každý za 80 Kč. Takzvaný Atraktivní okruh má základní vstupné za 150 Kč a probíhá pouze o víkendech, v 11:00 a ve 14:00. Součástí Atraktivního okruhu je například tajná úniková chodba, hradní mučírna a další zajímavosti. Prohlídky pro skupiny nad 15 osob je potřeba objednat e-mailem na adrese
[email protected], nebo na telefonním čísle 736 614 500. [50] Vedle zámecké expozice má Ema Destinová na Třeboňsku i pomník s epitafem. Nachází se kousek u Stříbřeckého mostu, na konci zelené turistické značky ze Staré Hlíny. Vede tudy také cyklistická trasa Stezkou Emy Destinové. [50] 3.2.5 Chlum u Třeboně Městys Chlum u Třeboně je oblíbeným cílem turistů. Rozkládá se na břehu rybníka Hejtman, u kterého se nachází také rekreační středisko. Zajímavou turistickou atrakcí by mohl být novobarokní zámek s rozsáhlým parkem. Je však v soukromých rukou a veřejnosti bohužel nepřístupný. Obci tedy dominuje farní kostel Nanebevzetí Panny Marie (Obr. 11) z 18. Století, ke kterému vede křížová cesta. Prohlídky kostela probíhají v červenci a v srpnu. Skupiny si mohou domluvit prohlídky i mimo sezonu na 43
tel.: 384 797 434 (MUDr J. Válková), nebo 728 637 127 (paní Martina Kučerová). Vstupné činí 50 Kč. [51] K obci Chlum u Třeboně patří také části Lutová, Mirochov a Žíteč. Přitom nejzajímavější z nich je zřejmě část Lutová. Zachovalo se zde původní rozmístění usedlostí a v roce 1990 byla Lutová zařazena do vesnické památkové zóny. Nad vsí stojí původně gotický kostel Všech svatých, který byl ale v roce 1615 renesančně upraven. Vedle tohoto kostela se Lutová může pochlubit také zříceninou poutního kostela Narození Panny Marie (Obr. 12). Zřícenina se nachází kousek dál za kostelem Všech svatých. Tento bývalý poutní kostel pochází z roku 1666, ale již za vlády Josefa II. byl zrušen. Z kostela dnes zbyla jen západní stěna. Kamenná křížová cesta, která k místu původně vedla, byla přemístěna na hřbitov v Lutové. I přes zničení kostela však zůstává zachován význam tohoto místa. Zdejší farnost udržuje poutní tradici a každý rok se zde scházejí poutníci na svatou mši. [51] 3.2.6 Suchdol nad Lužnicí Historie obce Suchdol nad Lužnicí sahá až do 14. století. Z té doby pochází kostel sv. Mikuláše. Tento pozdně gotický kostel byl postaven jako první jihočeské dvoulodí, ale v roce 1493 byl přestavěn na trojlodní. Místní oltář původně zdobila Suchdolská Madona, dnes se nachází v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou. Druhou suchdolskou památkou je barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1728. Původně se obec táhla od řeky Lužnice na západ, směrem na Jílovice. Z této původní lánové vsi se dochovala zástavba s řadou uzavřených dvorců v Žižkově ulici. Podobné usedlosti se nacházejí také v přilehlé městské části Bor. [52, 53] Město Suchdol nad Lužnicí je důležitým bodem pro vodáky, kteří zde začínají plavby po Lužnici. Kousek od železniční zastávky, v ulici 28. října je informační centrum. Otevřeno má každý všední den od 8:00 do 18:00, o víkendech od 9:00 do 14:00. Okolí města však neláká jen vodáky, ale i pěší turisty a cyklisty. V blízkosti se totiž kromě přírodní rezervace Horní Lužnice nachází také PR Dračice, Na Ivance a Bukové kopce, přírodní památka Pískovna u Dračice, národní přírodní rezervace Červené blato a nedaleké pískovny lákají i ke koupání. [52, 53] 3.3 Třeboňsko pro vodáky Třeboňsko poskytuje vodákům hned několik možností, jak si užít dovolenou. Hlavním tokem je řeka Lužnice se svým Starým a Novým korytem. Sjíždět se dá i celá Nežárka až po soutok s Lužnicí. Řeky zde mají malý spád a mírný proud. [1, 54] 44
Lužnice je vhodná hlavně pro kánoe a kajaky. V přírodní rezervaci Horní Lužnice je řeka hodně meandrovitá. Vodáky potrápí i popadané stromy a množství houštin. V Suchdole nad Lužnicí je potřeba dát si pozor na nebezpečné jezy. Za Suchdolem následuje PR Na Ivance, kde jsou opět časté meandry a místy i stromy v řečišti. Za rezervací se od řeky odděluje Zlatá stoka a hned za ní je velmi nebezpečný jez Pilař, který je potřeba přenést. [1,4] Zajímavý je úsek od Majdaleny do Staré Hlíny, který se hodí i jako celodenní výlet. Trasa vede rezervací Stará a Nová řeka. Tok je zde meandrovitý a opět jsou časté popadané stromy. Na říčním kilometru 108,8 se od Lužnice odděluje Nová řeka. Loď je tady potřeba přenést. Za rozvodím následuje silně zarostlý asi 10 km dlouhý meandrovitý úsek. V rezervaci je zakázán výstup na břeh, což přelézání popadaných stromů ještě více ztěžuje. Na náladě nepřidají ani neodbytná hejna komárů, která jsou na Třeboňsku všudypřítomná. I přes nepříznivé podmínky je však tento úsek řeky velmi romantický a sjíždět ho je hezký zážitek. [1,4] Od rybníka Rožmberk už je Lužnice sjízdná celkem bez problémů až do Veselí nad Lužnicí a dále do Tábora. [1] Za mírně zvýšených stavů vody bývá sjízdná i říčka Dračice. Při vypouštění rybníků se dá sjet i Hamerský potok. [55, 56]
45
4 Návrhy turistických tras Jako ukázku výletů po Třeboňsku jsem zvolila návrh týdenního pobytu pro rodinu s dětmi kolem dvanácti let. Na každý den je připraven jeden výlet. Někdy jsou uvedeny dvě varianty podle náročnosti. Výlety je možné se pouze inspirovat a složit si pak vlastní program, třeba bez dětí. 4.1 Týdenní pobyt na Třeboňsku Tento týdenní pobyt je určen především pro rodiny s dětmi. Po drobných úpravách se ale hodí i pro páry, skupiny kamarádů nebo seniory. Cílem pobytu je seznámit účastníky s oblastí Třeboňska a jeho největším městem, Třeboní. Pobyt je plánován jako aktivní dovolená. Během sedmi dnů účastníci poznají nejen historické město Třeboň, ale i jeho široké okolí. Jsou naplánovány výlety do okolí jak pro pěší, tak pro cyklisty, zájemci mohou vyzkoušet i sjíždění řeky Lužnice. Program je pouze inspirativní a časy orientační. Je možné ho upravit podle schopností a věku účastníků, nebo podle počasí. V případě změn je ale potřeba řádně prostudovat kapitolu 3, kvůli otevírací době navštěvovaných míst. Také je nutné vzít v potaz počasí a aktuální stavy vod, protože některé stezky mohou být neprůjezdné.
46
4.1.1 Harmonogram Sobota – příjezd 14:00 – 17:00
Ubytování v Apartmánech Radka v Třeboni
16:00 – 18:00
Procházka po NS Třeboň – Hradeček
18:30
Večeře v Řízkové restauraci Kopretina
Neděle – výlet autem Dopoledne
Houbový park
Oběd
Roseč – Hostinec U Jitky /Jemčina – Restaurace Zámek Jemčina /Stráž nad Nežárkou – Restaurace U Zámku
Odpoledne
Prohlídka zámku Stráž nad Nežárkou, procházka po okolí /Prohlídka zámku Jemčina, procházka v zámeckém parku
Pondělí– Na kole do Majdaleny (37 km) 10:00
Začátek výletu u Apartmánů Radka
12:15
Zastávka u jezu Pilař a začátku Zlaté stoky
13:00
Oběd v Hostinci Pod Dubem, Majdalena
14:30
Cesta zpět do Třeboně
16:00
Konec výletu u Apartmánů Radka
17:00
Procházka městem
18:00
Večeře v restauraci Šupina
Úterý – odpočinkový den Dopoledne
Projížďka na bruslích – Lázeňský park Aurora /Projížďka na bruslích – Cep
Oběd
Pizzerie Maxim v Třeboni /Pizza bar Miami, Suchdolu nad Lužnicí
Odpoledne
Koupání – Vodní svět Aurora /Koupání - pískovny Cep
Středa – Po jižní hranici CHKO 10:00
Odjezd vlakem ze zastávky Třeboň lázně
10:25
Příjezd do zastávky Hrdlořezy
11:00
Procházka NPR Červené blato 47
13:00
Oběd v penzionu Kamínek, Hranice
14:30
Pokračování trasy do Suchdolu nad Lužnicí
17:38
Odjezd vlakem ze stanice Suchdol nad Lužnicí
17:55
Návrat do Třeboně
Čtvrtek – Prohlídka třeboňských památek 10:00
Prohlídka zámku Třeboň (trasa A/B/C)
12:00
Procházka zámeckým parkem a po světské hrázi
12:30
Oběd v restauraci Pěšárna
14:30
Prohlídka Schwarzenberské hrobky
16:30
Procházka okolním parkem a po hrázi Světa zpět k Třeboni
16:00
Cesta kolem Světa (plavba lodí)
17:30
Zmrzlina za odměnu ve Zmrzlinovém světě
Pátek – Na sever od Třeboně 10:00
Odjezd vlakem z Třeboně
12:45
Oběd ve Vlkovské hospodě
14:00
Pokračování cesty – Hamr, U Pískovny, Vlkov, Bošilec
17:47
Odjezd vlakem z Lomnice nad Lužnicí
17:56
Příjezd do Třeboně
Sobota - odjezd Do 10:00
Odevzdání pokoje a odjezd
Alternativní výlet po vodě 9:59
Odjezd vlakem z Třeboně
10:09
Příjezd do stanice Majdalena zast.
10:30
Půjčení lodí v kempu Majdalena
11:00
Začátek plavby na říčním 113,4 kilometru
18:00
Konec plavby u mostu ve Staré Hlíně, vrácení lodí
18:30
Večeře v Rožmberské hospůdce ve Staré Hlíně
19:51
Odjezd autobusem ze Staré Hlíny
19:58
Příjezd do Třeboně
48
4.1.2 Podrobný program V této části naleznete podrobný popis cest, doplňující informace o místech, která navštívíte a možnosti stravování. Většina památek už je ale popsaná v kapitole 3. Sobota – příjezd Ubytování probíhá od 14:00 do 17:00. Pokud chcete přijet v jiný čas, je potřeba si to nejdříve domluvit. Po tom co se ubytujete, si můžete udělat příjemnou procházku po Stezce zdraví. Pokud zbyde čas, můžete se projít po náměstí a vyšlápnout si přes sto schodů na vrchol radniční věže. Výhled, který se Vám shora naskytne, za to opravdu stojí.
NS Třeboň Hradeček
Naučná stezka zdraví přímo u centra Třeboně jistě nadchne Vás i Vaše děti (Obr. 13). Tento 3,6 km dlouhý okruh má 14 zastávek. Zastávky jsou vybaveny cvičebně herními prvky s informačními panely. První zastávka podává informace o naučné stezce. Na dalších třinácti zastávkách se seznámíte se třinácti stromy Třeboňska. Stezka zdraví pomáhá rozvíjet tělesnou zdatnost formou příjemné procházky. Na zastaveních najdete například žebřiny, kládu pro rozvoj koordinace, hrazdu a další. [57, 58]
Řízkové restauraci Kopretina
V řízkové restauraci Kopretina si můžete vybrat z řízků kuřecích, vepřových, rybích i jiných. Jídelní lístek nabízí různé varianty. Otevřeno mají každý den od 11:00. V pondělí, v úterý a v nedělí zavírají v 17:00, ve středu a ve čtvrtek mají do 20:00 a v pátek a v sobotu zavírají ve 22:00. [59] Neděle – výlet autem Rodiny s většími dětmi mohou trasu absolvovat na kole (Obr. 14). V tomto případě je možná lepší kvůli časové náročnosti vynechat Houbový park, nebo prohlídku zámku. Trasa je dost zajímavá i sama o sobě. Začíná přímo u apartmánů, kde se napojíte na NS Okolo Třeboně, směr Stará Hlína. Na stezce můžete obdivovat kapli svatého Víta, most přes rybník Vítek a kamenný most přes Lužnici. Ve Staré Hlíně odbočte doleva na NS Rožmberk. Na rozcestí u Hodějovického rybníka doporučuji malou zajížďku, asi 3,5 km, k výpusti rybníka Rožmberk v lokalitě Smítka. Pokud se nechcete zdržovat, odbočte doprava a pokračujete po cyklistické stezce Greenway RD na Novosedly nad Nežárkou a Jemčinu. V Jemčině máte za sebou 20 kilometrů, navrhuji proto jet ještě 6,5 km po červené do Stráže, a tam se naobědvat. Samozřejmě můžete také pokračovat po cyklostezce 1236 49
do Hatína a dále do Houbového parku v Roseči. Při cestě z Roseče se do Stráže nad Nežárkou dostanete přes Hatín a Plavsko. Ze Stráže do Třeboně už zbývá jen necelých 20 kilometrů. Jeďte přes Pístinu na Stříbřec, kde se na chvíli znovu napojíte na NS Okolo Třeboně ve směru na Stříbřecký most. U Stříbřeckého mostu se můžete dát doprava a po třech stech padesáti metrech narazíte na pomník Emy Destinové. Od mostu už je to do Třeboně jen 11 km. Pojedete po červené trase proti proudu Nové řeky. Cesta vede krásnou dubovou alejí. Na rozcestí u Novořecké Bašty odbočte doprava na žlutou trasu, která Vás dovede až domů. Celková délka trasy přes Jemčinu a Stráž nad Nežárkou je i se zajížďkami 44,5 km. Se zastávkou v Roseči je to 54 km.
Houbový park
Houbový park vznikl v roce 2008 (Obr. 15). Původní plán vytvořit naučnou stezku o houbách přerostl v něco mnohem většího. K houbám se přidaly fosílie, skřítci, planety a další věci které nadchnou malé i velké. Park sestává z několika stezek, které jsou určené pro menší i větší děti, i pro jejich doprovod. Při vstupu do parku obdrží děti brožurku s pěti stezkami a úkoly pro celou rodinu. Pro nejmenší je vhodná „Foťáková stezka“, na které děti musí najít pohádkové postavičky z fotografií. Botanická stezka se hodí na léto, protože všechny zralé, jedlé plody můžete sbírat a jíst. Planetová stezka je hlavně pro zvídavé děti, které fascinuje vesmír. Hra hledání pokladu zabaví celou rodinu. [60] V roce 20015 je park otevřen od 25. 4. do 4. 10. Od 26. 6. Do 6. 9. můžete přijít každý den od 10:00 do 17:00, mimo hlavní sezonu pouze o víkendech. Vstup do celého parku stojí 100 Kč na osobu. Rodinné vstupné pro dva dospělé a dvě děti je 350 Kč. Děti do tří let mají vstup zdarma. Pokud se chcete podívat i do muzea zkamenělin, musíte za každého připlatit 50 Kč. [60]
Zámek Jemčina
Lovecký zámek byl založen v roce 1748. Nejcennější částí zámku je kaple sv. Jana Nepomuckého s freskovou výzdobou. Součástí zámku je rozlehlý park s řadou památných stromů. Prohlídky probíhají v době letních prázdnin každý den od 10: do 15:00, v červnu a v září pouze o víkendech. Prohlídky začínají vždy v celou. Vstupné je 90 Kč na osobu. [61, 62]
Restaurace Zámek Jemčina
Zámecká restaurace má otevřeno od června do září od 9:00 do 17:00. V květnu a v říjnu pouze o víkendech. [62] 50
Hostinec U Jitky
Nekuřácká restaurace s možností venkovního sezení. Pro děti je tu k dispozici hřiště. Otevřeno každý den kromě pondělí. Od úterý do čtvrtka mají od 12:00 do 22:00, v pátek do půlnoci a v sobotu do jedenácti večer. V neděli otevírají už 10:00 a končí ve 22:00. [63]
Restaurace U Zámku
Restaurace s terasou přímo u zámku. Ve všedních dnech nabízí denní menu za 75 Kč. Otevírací doba je každý den od 11:00 do 22:00. [64] Pondělí – Výlet na kolech (37 km) Cesta Greenway Domanín
začíná
1034
u
(Obr.
dostanete
se
Hradecké 16). až
brány,
Projedete do
kde
se
Třeboní,
Kojákovic.
Za
napojíte
po
na
světské
rybníčkem
cyklostezku
hrázi odbočíte
a
přes vlevo
na cyklotrasu 1212, po které dojedete skrz Hrachoviště a Cep až k rozcestí U Červeného kříže.
Odtud
budete
pokračovat
rovně
po
cyklostezce
122,
která
Vás dovede až k jezu Pilař. Tady se můžete pokochat dílem Jakuba Krčína, který zde odklonil
Zlatou
stoku
od
řeky
Lužnice.
Ve
vsi
Majdalena
doporučuji
Hostinec Pod Dubem. Po obědě opět nasednete na kolo a NS Okolo Třeboně Vás dovede až k apartmánům. Cestou stojí za povšimnutí kaple svaté Barbory a akvadukt na Zlaté stoce.
Hostinec Pod Dubem
Bývalý Motorest Pod Dubem, dnes hostinec a penzion má v nabídce jak klasická jídla, tak i pizzu, kterou rozváží po okolí. V létě je otevřeno každý den. Hostinec nabízí vnitřní i venkovní posezení a dětské hřiště. [68]
Kaple svaté Barbory
V rozsáhlých lesích mezi Brannou a Lužnicí stály kdysi dva kostely. Kostel sv. Máří Magdalény dodnes stojí ve vsi Majdalena. Poutní kostel sv. Barbory byl zrušen 1786 a v průběhu staletí bohužel zcela zanikl. V roce 1833 byla zorganizována stavba nové kaple sv. Barbory jako náhrada za původní svatyni. Ještě v roce 2001 se poblíž myslivny nacházel světlý flek v travním porostu, který tvarem nápadně připomínal půdorys kostela. Bez archeologického průzkumu však nelze určit, kde přesně kostel původně stál. [7]
51
Rybí restaurace Šupina a Šupinka
Rybí restaurace Šupina a Šupinka se svými rybími specialitami jsou na Třeboňsku vyhlášená. Otevřeno má každý den od 10:30 do 23:00. Vedle restaurace tu probíhá i prodej čerstvých a uzených ryb. Uzené ryby je potřeba objednat na tel.: 384 721 149. [69] Úterý – odpočinkový den Pro menší děti je vhodná spíše první varianta v lázeňském komplexu Aurora. V lázeňském parku je spletitá síť cestiček a auta tu rozhodně nepotkáte. V případě že děti nebude bruslení bavit, je tu k dispozici i minigolf nebo tenisové kurty. Až budete unavení a vyhládlí, můžete objednat pizzu, nebo si sami dojít do blízké pizzerie Maxim. Odpoledne si děti mohou hrát ve Vodním světě plném atrakcí, zatímco vy budete relaxovat ve vířivce. Cestu zpět do apartmánů si můžete zpestřit vyhlídkovou jízdou třeboňským vláčkem, který začíná svůj okruh právě u lázní Aurora. Druhá varianta je dojet autem do vsi Cep, kde je krásná asfaltová silnice a nízký provoz. Můžete tu tedy nerušeně bruslit kolem rybníčka a kostelíka. Ve chvíli kdy brusle omrzí, můžete opět sednout do auta a dojet do Suchdola nad Lužnicí a dát si k obědu pizzu v Pizza baru Miami. Po obědě můžete odpočívat nebo plavat v místních pískovnách Tušť, Cep I., nebo Cep II. Cepské pískovny najdete po stranách silnice vedoucí na Majdalenu, Tušť je na východním okraji Suchdola. Je i možnost vynechat dopolední bruslení a do pískovny dojet na kole (Obr. 17).
Pizzerie & Cafe bar Maxim
Pizzerie je součástí Penzionu Maxim, který se nachází v ulici Svobody. V nabídce jsou těstoviny, pizza, saláty a steaky. Ve všední dny je v nabídce také polední menu. Pro rozvoz pizzy volejte na tel.: 606 261 010. [65]
Vodní svět
Součástí lázeňského střediska Aurora je krytý plavecký bazén s mírně slanou vodou, dětské brouzdaliště a Vodní svět s divokou řekou, vodním hřibem, tobogánem, a dalšími atrakcemi. Vstupné do bazénového komplexu na tři hodiny činí 270 Kč za dospělé, 135 Kč za děti do 160 cm, děti do 120 cm mají vstup zdarma. Rodinné vstupné pro dva dospělé a maximálně tři děti je 490 Kč. [38]
52
Vláček Třeboňáček
Turistický okružní vláček začíná svou sezonu v květnu. Projet celý okruh trvá jednu hodinu. Cena za okruh je 70 Kč pro dospělé a 50 Kč děti do 12 let. Vám by se mohl hodit vláček, který odjíždí v 17:00 od lázní Aurora. [66]
Pizza bar Miami
Pizzerie se nachází na rohu Havlíčkovy a Pražské ulice. Otevřeno je každý všední den od 10:00. V pondělí a ve středu zavírají v 16:00, úterý a čtvrtek v 18:00, v pátek ve 20:00 a v sobotu je otevřeno od 17:00 do 21:00. K dispozici je i letní zahrádka. [67] Středa – Po jižní hranici CHKO Celodenní cyklistický výlet začíná v Hrdlořezech (Obr.18). Do této části obce Suchdol nad Lužnicí se dostanete vlakem ze zastávky Třeboň, lázně. Projedete vesnicí a po necelých deseti kilometrech narazíte na rozcestí Červené blato. Doprava vede naučná stezka po národní přírodní rezervaci Červené blato, kterou byste neměli vynechat. Z větší části je stezka tvořena dřevěnými chodníčky, kola proto nechte raději před rezervací. Na konci se stezka napojuje na cyklotrasu 1034, po které dojedete až k Jakulskému rybníku. Tady se dáte doleva a po čtyřech stech metrech narazíte na Penzion a restauraci Kamínek. Doporučuji dát si tady oběd, protože není jisté, zda bude někde
po
cestě
ještě
otevřeno.
Po
obědě
můžeme
pokračovat
na Novou Ves nad Lužnicí. Součástí Nové Vsi nad Lužnicí je bývalá obec Krabonoš. Cestou uvidíte PP Žofina Huť., PR Horní Lužnice a PR Krabonošská niva. Z Krabonoše vede cyklostezka 341, po které se dostanete k mostu přes říčku Dračici. Směrem na Suchdol nad Lužnicí vede cyklistická stezka číslo 1012. Možnost navštívit Rapšach se přímo vybízí. Odtud se vrátíte zpět do Františkova a cyklostezka 1012 Vás zavede až suchdolskému nádraží. Trasa se dá individuálně měnit, například zkrátit, kdybyste nestíhali vlak.
Jiříkovo údolí
Původně zde stávala sklářská osada založená hrabětem Jiřím Františkem Buquoyem. Hrabě byl přírodovědec, který v roce 1804 objevil výrobu černého hyalitového skla. Jiříkovo údolí bylo pro sklárnu výbornou pozicí, díky zásobě kvalitní černé rašeliny. Ve druhé polovině 19. století se začal provoz sklárny omezovat a ve třicátých letech 20. století byla zrušena. [72]
53
Penzion Kamínek
Restaurace penzionu Kamínek se nachází na okraji CHKO Třeboňsko v obci Hranice. V nabídce jsou ryby i ostatní maso. Otevírací doba restaurace od května do řína je od 10:00 do 22:00. [73]
Krabonoš
Osada Krabonoš byla jednou z nejstarších na Vitorazsku. Zmínky o zdejším kostele sv. Jana Křtitele sahají až do 13. století. Až do roku 1920 patřila k Dolnímu Rakousku. V tomto roce žil ve vsi asi 450 obyvatel. Roku 1938 došlo k vystěhování německého obyvatelstva. Definitivní zkáza byla dovršena v roce 1948, kdy se Krabonoš dostal do nepřístupného hraničního pásma. Vedle kostela byla postavena kasárna a celá vesnice chátrala, nebo byla rovnou zbourána. Dochovaly se jen dvě stavení a již zmíněný kostel. Obojí je ale v žalostném stavu. [74]
Rapšach
První písemná zmínka o obci Rapšach pochází z roku 1338. V minulosti byla součástí Rakouska. Až 31. července 1920 byla připojena k tehdejšímu Československu. Na náměstí se tyčí kostel svatého Zikmunda (Obr. 19). Byl postaven v polovině 15. Století. Má obdélníkový půdorys a novogotickou věž. V presbytáři se nachází pozdně gotické nástěnné malby. [75, 76] Čtvrtek – Prohlídka třeboňských památek Je načase poznat více také centrální město oblasti, Třeboň (Obr. 20). Formou procházky se podíváme do zámeckého areálu, Schwarzenberské hrobky a projedeme se lodí po rybníce Svět. Oběd bude v restauraci Pěšárna pod rybníkem Svět. Na závěr dostanou děti za odměnu nejlepší zmrzlinu ve městě.
Restaurace Pěšárna
Reastaurace a vinárna Pěšárna je součástí areálu Pod Světem. Kromě čerstvých ryb zde vaří také českou a moravskou kuchyni. Otevřeno je od 11:00. [70]
Cesta kolem světa
Plavba po rybníku svět trvá 50 minut. Lodě vyplouvají z přístavu u pomníku Jana Krčína vždy v celou hodinu. První plavba začíná v 9:00 a poslední v 17:00. Každý čtvrtek v 16:00 a v 17:00 hraje na palubě swingová kapela. [71] Cena plavby je 100 Kč pro dospělého a 50 Kč pro dítě. Konání plavby je závislé na počasí a na minimálním počtu pěti osob. Zejména mimo turistickou sezonu
54
je doporučeno ověřit, zda se plavba koná. Můžete buďto zavolat na číslo 603 456 635, nebo napsat e-mail na
[email protected]. [71] Zmrzlinový svět Cukrárna ve spodní části třeboňského náměstí, přímo u Hradecké brány. Adresa cukrárny je Rožmberská 28. Mají zde širokou nabídku kopečkové zmrzliny a možnost posezení. Pátek – Na sever od Třeboně Poslední celodenní výlet na kolech Vás zavede na sever, směrem k Veselí nad Lužnicí (Obr. 21). Projedete Třeboní a u Penny Marketu se napojíte na NS Rožmberk. Naučná stezka Vás povede kolem rybníka Káňov, alejí na hrázi Rožmberka až k rozcestníku Smítka, kde se dáte doleva po červené do Lužnice. V Lužnici je napojení na cyklotrasu 1034, která vede až do obce Val. Trasa vede skrz Nadějskou rybniční soustavu založenou Jakubem Krčínem. Projedete tak kolem rybníků Víra, Dobrá vůle, Skutek, Láska a v dálce uvidíte i Naději. U Vlkovského rybníka se od cyklotrasy odpojuje žlutá značka, můžete odbočit s ní a zastavit se na oběd ve Vlkovské hospodě. Cesta dále pokračuje do obce Val a její části Hamr, kde se nachází středověká tvrz. Pokud máte čas, můžete tu chvíli posedět v jedné z hospůdek. Z Hamru pojedete na západ a opět se napojíte na cyklotrasu 1034. Na rozcestí U Pískovny si můžete vybrat, jestli budete pokračovat po cyklotrase 1134 do Vlkova, nebo si prohlédnete alespoň část NS Veselské pískovny. Z Vlkova pokračuje cyklotrasa přes Ponědrážku až do Bošilce. Odtud po silnici do Lhoty a přes Záblatí do Lomnice nad Lužnicí, k železniční stanici.
Vlkovská hospoda
Na břehu rybníka Vlkov, u železniční zastávky si můžete vychutnat obědy za ceny do 100 Kč. Otevřeno je každý den od 10:00. [77]
Hamr
Vesnice Hamr je součástí obce val. Najdete zde renesanční kostel Nejsvětější Trojice, středověkou tvrz a raně barokní kapličku se studánkou. [78]
NS Veselské pískovny
Naučná stezka Veselské pískovny je 7 km dlouhý okruh pro pěší turisty. Jedna ze 14 informačních tabulí Vás seznámí s PR Písečný přesyp u Vlkova. [79]
55
Vesnické památkové zóny Ponědrážka a Bošilec
Nejstarší písemná zmínka o obci Ponědrážka pochází z roku 1379. Najdete zde několik usedlostí ve stylu selského baroka (Obr. 22). Typická pro tuto oblast je zdobenější blatská arhitektura. [80] Obec Bošilec je Vám jistě známá díky lidové písničce Na tom Bošileckym mostku. Najdete zde několik památkově chráněných usedlostí a kostel sv. Martina. V kostele mají neobvyklou kazatelnu ve tvaru velryby, která sem byla přemístěna ze zrušeného poutního kostela sv. Barbory u Majdaleny. [7] Alternativní výlet – Stará řeka Na jednodenní plavbu po Lužnici lze využít nabídku půjčovny lodí Martin Dunaj. Půjčovna se nachází v kempu Majdalena, na 113,4 říčním kilometru. Na trasu Majdalena – Stará Hlína je cena za půjčení jedné kánoe 350 Kč. V ceně je zahrnuto zapůjčení lodě, pádel, vest a barelu a vyzvednutí lodě v cíli. Lodě se musí předem rezervovat na telefonním čísle 724 919 143. [81] Trasa měří 17 km a plavba potrvá asi 6 – 7 hodin. Doporučuji vzít si sebou velkou svačinu, protože po cestě nejsou žádné restaurace. Možnost občerstvení je v Majdaleně a potom až ve Staré Hlíně. [81] Nejzajímavějším místem na této trase je rozvodí na 108, 8 říčním kilometru, kde se odděluje Nová řeka od Staré řeky. Tady budete muset loď přenést, protože jez je nesjízdný. [1] Konec trasy poznáte podle kamenného mostu před Starou Hlínou. Tady odevzdáte lodě a můžete se jít konečně najíst. Pět minut odsud, kousek od autobusové zastávky, je Rožmberská hospůdka. Tady si můžete dát večeři a v 19:51 Vám jede autobus zpátky do Třeboně. Z hlediska dopravy je vhodné si třeba večer předem připravit auto do Staré Hlíny, nebo naopak ráno dojet autem do Majdaleny a druhý den ráno si ho vyzvednout.
Rožmberská hospůdka
Restaurace Rožmberská hospůdka ve Staré hlíně má vnitřní sezení i venkovní terasu. Otevírací doba restaurace je každý všední den od 10:00 do 22:00. [82]
56
Závěr Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo představit čtenářům možnosti cestovního ruchu na Třeboňsku. Práci jsem rozdělila na čtyři hlavní kapitoly. První dvě kapitoly popisují historický vývoj oblasti, způsob ochrany zdejší přírody. Třetí kapitola podává důležité informace o střediscích cestovního ruchu. Ve čtvrté kapitole jsem předložila návrhy turistických tras za poznáním regionu. Tato bakalářská práce může být použita při plánování dovolené na Třeboňsku. Pro využitelnost v praxi jsem sestavila příklad itineráře pro týdenní pobyt. Navržené výlety jsou určeny zejména pro rodiny s dětmi, ale s drobnými úpravami je může využít téměř kdokoliv. V průběhu tvorby této práce jsem si uvědomila, že když člověk pravidelně navštěvuje nějaké místo, neznamená to, že ho dokonale zná. Snažila jsem se proto, aby výlety za poznáním regionu obsáhly co největší část oblasti. Myslím, že infrastruktura cestovního ruchu včetně služeb je na Třeboňsku více než dostačující. Nabídka ubytování i stravování je zde široká a kvalitní síť turistických tras se neustále rozvíjí. Doufám, že Třeboňsko bude i nadále lákat nejen domácí, ale i zahraniční turisty. Existuje mnoho možností, jak zde strávit dovolenou a podle mého názoru tady turisty čekají úžasné zážitky.
57
Summary The main aim of my bachelor thesis was to inform about possibilities of tourism in Třeboň region. The thesis is divided into four main chapters. The first two chapters describe historical development and protection of local nature. The third chapter provides important information about centres of tourism. The fourth chapter contains proposals on tourist routes throughout the region. It is possible to use this thesis as a source of information for planning a holiday in Třeboň area. For practical use, I compiled a sample itinerary for one-week stay. Althought the proposed tours are designed especially for families with children, with some modifications it can be used by almost anyone. While I was writing this thesis, I realized that if person regularly visits some locality, it does not mean that he knows the place perfectly. That is why I strived to cover the largest possible part of the area with the proposed trips. In my opinion the tourism infrastructure, including services are sufficient for this region. There is a wide choice of accommodation and boarding. Local network of tourist routes is constantly developing. I hope Třeboň region will continue to attract not only domestic but also foreign tourists. There are many ways to spend your vacation here. The wonderful experiences are waiting for you.
58
Заключение Цель моей дипломной работы было информирование о возможностях туризма в регионе Тршебонь. Сочинение состоит из четырёх основных глав. Первые две главы описывают историческое развитие и защиту местной природы. Третья глава содержит важную информацию о центрах туризма. Четвёртая глава содержит предложения на туристские маршруты по всему региону. Этот тезис может быть использован при планировании отдыха в регионе Тршебонь. Для практического использования, я составила образец маршрут для недельного пребывания. Предлагаемые туры разработаны для семей с детьми, но с некоторыми измениями их может использовать практически любой человек. Я стремилась охватит максимальную часть области с предлагаемыми поездками. Я думаю, что туристическая инфраструктура, в том числе услуги являются достаточными для данного региона. Выбор размещения и питания здесь широкий и локальная сеть туристических маршрутов постоянно развивается. Я надеюсь, что тршебоньская область и в дальнейшем будет привлекать не только отечественных, но и иностранных туристов. Существует множество способов как провести свой отпуск в Тршебони и чудесные впечатления здесь ждут каждого туриста.
59
Seznam použitých zdrojů 1. DAVID, Petr, Věra DOBROVOLNÁ a Vladimír SOUKUP. Třeboňsko. 1. vyd. Praha: S & D, 2005. 143 s. Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku. ISBN 8086899-00-4. 2. HÁKOVÁ, Marcela a Jan ELIÁŠEK. Třeboň. Vyd. 2. Český Krumlov: MCU, 2012, 48 s. ISBN 978-80-7339-301-4. 3. Třeboňský kapr. Rybářství Třeboň a.s.: Zdraví a tradice. [online]. © 2009 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.trebonskykapr.cz/ 4. DĚTÁK, Jaroslav. Třeboň. 1. Vyd. Praha: Olympia, 1976. 99 s. Malý průvodce Olympia. 5. Charakteristika oblasti. AOPK ČR: Zdraví a tradice. [online]. © 2015 [cit. 201503-19]. Dostupné z: http://trebonsko.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/ 6. BAUER, Jan. Okolo Třeboně krajem tří růží. Praha: Regia, 2010. 207 s. Tajemné stezky. ISBN 978-80-86367-80-4. 7. ČERNÝ, Jiří. Poutní místa Soběslavska a Třeboňska s přilehlou částí Dolních Rakous: milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti. Vyd. 1. České Budějovice: Veduta, 2009, 178 s. ISBN 978-80-86829-44-9. 8. MATOUŠ, František. Třeboň. Praha: Vyšehrad, spol. s. r. o., 1946. 64 s. Poklady národního umění. 9. ŠMÍD, Zdeněk. Lužnice: putování s řekou. 1. vyd. Praha: Paseka, 2008. 351 s. ISBN 978-80-7185-933-8. 10. Město Třeboň. Město Třeboň: Město pro zdraví těla i ducha. [online]. [cit. 201503-26]. Dostupné z: http://www.mesto-trebon.cz/cz/mesto-3.html 11. CHKO Třeboňsko. Třeboňsko. [online]. © 2006 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://www.chkotreb.wz.cz/ 12. Rybářství Třeboň Hld. a. s.. Správa, pronájem a prodej majetku na Třeboňsku.
[online].
©
2014
[cit.
2015-03-03].
Dostupné
z: http://www.rybarstvi.cz 13. RAMEŠ, Václav. Velká voda na Lužnici: povodně 2002 den po dni: historie povodní a rybniční soustavy na Třeboňsku. České Budějovice: Dona, 2003. 123 s. ISBN 80-7322-043-1. 14. Marie Košinová. Zlatá stoka. Trebonsko.cz. [online]. 7.06.2006 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://www.trebonsko.cz/zlata-stoka 60
15. Martin Hlaváček. Za jihočeskými rybníky a rybníkáři. Český rozhlas. [online]. © 1997-2015
[cit.
Dostupné
2015-03-20].
z:http://www.rozhlas.cz/cb/serialy/_zprava/574045 16. Rožmberský rok – díla Rožmberků v rybářství na Třeboňsku. Rožmberský rok – díla Rožmberků v rybářství na Třeboňsku: Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína Třeboň. [online]. © 1997-2015 [cit. 2015-0320]. Dostupné z: http://www.dilarozmberku.12-web.cz/ 17. Dagmar Jáňová. Třeboňsko – chráněná krajinná oblast. Český rozhlas. [online]. 15.
listopadu
2009
[cit.
2015-03-20].
Dostupné
z:
http://www.rozhlas.cz/priroda/krasy/_zprava/657144 18. Plán péče. AOPK ČR. [online]. 31.12.2006 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://trebonsko.ochranaprirody.cz/cinnost-spravy/plan-pece/ 19. RUBÍN, Josef. Národní parky a chráněné krajinné oblasti. 1. vyd. Praha: Olympia, 2003. 204 s. ISBN 80-7033-808-3. 20. Správa CHKO Třeboňsko. AOPK ČR. [online]. © 2015 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://trebonsko.ochranaprirody.cz/ 21. Základní údaje. CHKO Třeboňsko: naryby.cz. [online]. © 1999 [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.naryby.cz/zakladni-udaje 22. HÁJKOVÁ, Monika. Vnímání přírodních složek krajiny aktéry cestovního ruchu na
Třeboňsku.
ČESKÉ
BUDĚJOVICE,
2007.
Dostupné
http://theses.cz/id/fz150l/downloadPraceContent_adipIdno_7932.
také
z:
Diplomová
práce. 23. Ramsarská úmluva. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2015Dostupné
03-21].
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ramsarsk%C3%A1_%C3%BAmluva 24. Činnost Správy. AOPK ČR. [online]. © 2015 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://trebonsko.ochranaprirody.cz/cinnost-spravy/ 25. Czech Republic-Ramsar. RAMSAR. [online]. ©2014 [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.ramsar.org/wetland/czech-republic 26. NATURA 2000. AOPK ČR. [online]. (c) 2006 [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.nature.cz/natura2000-design3/hp.php 27. Maloplošná zvláště chráněná území. AOPK ČR. [online]. © 2015 [cit. 2015-0319].
Dostupné
z:
http://trebonsko.ochranaprirody.cz/maloplosna-zvlaste-
chranena-uzemi/ 61
28. Památné stromy, aleje. AOPK ČR. [online]. © 2015 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://trebonsko.ochranaprirody.cz/pamatne-stromy-aleje/ 29. Římskokatolická farnost Třeboň. farnost Třeboň. [online]. ©2012 [cit. 2015-0502]. Dostupné z: www.trebon.farnost.cz 30. Státní zámek Třeboň. Oficiální stránky zámku Třeboň. [online]. © 2015 [cit. 201503-23]. Dostupné z: http://www.zamek-trebon.eu/ 31. Dům přírody Třeboňska. Domy přírody: AOPK. [online]. © 2015 [cit. 2015-0512]. Dostupné z: http://www.dumprirody.cz/dum-prirody-trebonska/ 32. Hrobka Schwarzenbergů. Oficiální stránky zámku Třeboň. [online]. © 2015 [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://www.zamek-trebon.eu/hrobka-schwarzenberku/ 33. Městská památková rezervace Třeboň. Třeboň INFO.CZ: Třeboň pro všechny.
[online].
[2010]
[cit.
2015-03-15].
Dostupné
z:
http://www.treboninfo.cz/mestska-pamatkova-rezervace-trebon 34. Informační server města Třeboně – Obce region. Informační server regionu Třeboňsko.
[online].
[b.r.]
[cit.
2015-05-14].
Dostupné
z:http://www.regiontrebonsko.cz/page.php?stranka=48&jazyk=cz 35. Bohemia regent, a. s.. Pivovar Třeboň. [online]. [b.r.] [cit. 2015-05-02]. Dostupné z: http://www.pivovar-regent.cz/?yes=yes 36. Městské slatinné lázně Třeboň. lázně Třeboň. [online]. [2015] [cit. 2015-05-07]. Dostupné z: http://www.laznetrebon.cz/ 37. Bertiny lázně Třeboň. Městské slatinné lázně. [online]. [2011] [cit. 2015-05-07]. Dostupné z: http://www.berta.cz/ 38. Lázně Aurora. Městské slatinné lázně. [online]. [2011] [cit. 2015-05-07]. Dostupné z: http://www.aurora.cz/ 39. Marie Podsclanová. Ubytování Třeboň. Ubytování Ve Stodůlce Třeboň: Ubytování v soukromí u rybníka Svět. [online]. © 2015 [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: www.ubytovanivestodulce.cz 40. Ubytování Třeboň U Draka. ubytování v Třeboni U Draka. [online]. © 2015 [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: http://www.penzionudrakatrebon.cz/ 41. Miloslav Sokolík. Motel Třeboň. Motel Petra Voka. [online]. © 2015 [cit. 201505-13]. Dostupné z: www.motel-vok.cz 42. Hotel Bílý Koníček. Hotel Bílý Koníček. [online]. [2015] [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: www.bilykonicekhotel.cz 62
43. Apartmán U Karla. ubytování v historickém srdci Třeboně. [online]. [b.r.] [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: http://www.penzionmaxova.cz/apartman/index.html 44. Ubytování Třeboň, penzion Třeboň. Penzion U Kapra. [online]. [b.r.] [cit. 201505-13]. Dostupné z: www.ukapra.cz 45. Apartmány Radka. Ubytování v centru Třeboně. [online]. [b.r.] [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: www.apartmany-radka.cz 46. Město Veselí nad Lužnicí. Oficiální web města. [online]. 5.2.2009 [cit. 2015-0426]. Dostupné z: http://www.veseli.cz/ 47. Lomnice nad Lužnicí. Oficiální stránky města. [online]. © 2011 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://lomnice-nl.cz/ 48. Informace o městě. Kardašova Řečice: Oficiální stránky města. [online]. [b.r.] [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: http://www.kardasova-recice.cz/mesto/informaceo-meste/ 49. Město Stráž nad Nežárkou. Město Stráž nad Nežárkou. [online]. © 2015 [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: http://www.straznadnezarkou.cz/ 50. Zámek Stráž. Stráž Emy Destinnové. [online]. © 2015 [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: http://www.zamekstraz.cz/ 51. Marie Košinová. Chlum u Třeboně. Trebonsko.cz. [online]. 28.06.2005 [cit. 201505-01]. Dostupné z: http://www.trebonsko.cz/chlum-u-trebone 52. Město Suchdol nad Lužnicí. Suchdol nad Lužnicí. [online]. [b.r.] [cit. 2015-0514]. Dostupné z: http://www.suchdol.cz/ 53. Marie Košinová. Suchdol nad Lužnicí. Trebonsko.cz. [online]. 29.06.2012 [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: http://www.trebonsko.cz/suchdol-nad-luznici 54. Vodáctví-Třeboň a okolí. Trebonsko.cz. [online]. [b.r.] [cit. 1970-01-01]. Dostupné z: http://www.trebonsko.cz/kategorie/vodactvi/ 55. Potok
Dračice.
Raft.cz.
[online].
[b.r.]
[cit.
2015-03-06].
Dostupné
z: http://www.raft.cz/cechy/dracice.aspx 56. Marie Košinová. Hamerský potok – obtížnost a sjízdnost. Trebonsko.cz. [online]. 9.06.2005 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.trebonsko.cz/hamerskypotok 57. Marie
Košinová.
Naučná
stezka
zdraví
Třeboň
–
Hradeček. Trebonsko.cz. [online]. 1.01.2011 [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://www.trebonsko.cz/naucna-stezka-zdravi-trebon-hradecek 63
58. Naučná stezka zdraví Třeboň – Hradeček. AOPK ČR. [online]. © 2015 [cit. 2015Dostupné
03-07].
z:
http://trebonsko.ochranaprirody.cz/sprava-
informuje/naucne-stezky/naucna-stezka-zdravi-trebon-hradecek/ 59. Řízek přes půl talíře. KOPRETINA : Řízková restaurace. [online]. [b.r.] [cit. 201505-14]. Dostupné z: http://www.rizekprespultalire.cz/%C3%BAvod.html 60. Houbový park. Ráj skřítků. [online]. [b.r.] [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: http://houbovypark.cz/ 61. Marie Košinová. Lovecký zámeček Jemčina – tip na cyklo návštěvu .
Trebonsko.cz.
[online].
14.09.2008
[cit.
2015-05-14].
Dostupné
z:
http://www.trebonsko.cz/zamek-jemcina 62. Ubytování Třeboň, Zámek Jemčina . Zámek Jemčina. [online]. © 2015 [cit. 201505-14]. Dostupné z: http://www.jemcinazamek.cz/ 63. Hostinec U Jitky. Hostinec u Jitky. [online]. © 2008 [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: http://www.hostinecujitky.cz/hostinec.html 64. Apartmány u zámku, ubytování Stráž nad Nežárkou. ubytování ve Stráži nad Nežárkou. [online]. [b.r.] [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: http://www.uzamku.com/ 65. Pizzeria & Cafe bar Maxim. Třeboň, Třeboňsko a okolí. [online]. © 2015 [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: http://maxim.trebon.cz/ 66. Třeboňský vláček. Vláček Třeboňáček. [online]. [2015] [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: http://trebonskyvlacek.blogspot.cz/ 67. Pizza bar Maiami. Firmy.cz. [online]. © 1996–2015 [cit. 2015-05-14]. Dostupné z:
http://www.firmy.cz/detail/12793875-pizza-bar-maiami-suchdol-nad-
luznici.html 68. Hostinec Pod Dubem – Majdalena. Ubytovna Pod Dubem. [online]. © 2013 – 2013 [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: http://www.hostinec-poddubem.cz/ 69. Rybí restaurace Šupina a Šupinka. Apartmány Šupina. [online]. [b.r.] [cit. 201505-14]. Dostupné z: http://www.supina.cz/cz/gastronomie/slovo-majitele 70. Pěšárna
Restaurace
a
Vinárna
Třeboň.
Gastronomický
komplex
Pod
Světem. [online]. [b.r.] [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: http://www.pesarna.cz/ 71. Vyhlídková plavba lodí po rybníce Svět. Lodní doprava.info. [online]. © 2013 [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: http://www.lodnidoprava.info/vyhlidkova-plavbalodi-po-rybnice-svet-trebon_4.html 72. Historie Jiříkovo Údolí. OBEC PETŘÍKOV: Těšínov a Jiříkovo Údolí. [online]. [b.r.] [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: http://www.petrikov-obec.cz/?page_id=295 64
73. Ubytování Nové Hrady – Novohradské hory, Penzion Kamínek. Penzion Kamínek. [online]. © 2015 [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.penzionkaminek.cz/cs/ 74. Nová Ves nad Lužnicí – Historie obce. Místopisný průvodce po České republice.
[online].
©
2009
[cit.
2015-04-24].
Dostupné
z:
http://www.mistopisy.cz/historie_nova-ves-nad-luznici_7588.html 75. Památky v obci. OBEC RAPŠACH. [online]. [b.r.] [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: http://www.rapsach.cz/obec/pamatky.htm 76. Rapšach. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rap%C5%A1ach 77. Vlkovská Hospoda. Vlkovská Hospoda. [online]. © 2012 [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: http://www.vlkovskahospoda.cz/ 78. Marie Košinová. Hamr – Třeboňsko. Trebonsko.cz. [online]. 10.06.2005 [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: http://www.trebonsko.cz/hamr 79. Naučná Stezka Veselské pískovny. Trebonsko.cz. [online]. 23.05.2008 [cit. 201505-14]. Dostupné z: http://www.trebonsko.cz/naucna-stezka-veselske-piskovny 80. Ponědrážka. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pon%C4%9Bdr%C3%A1%C5%Beka 81. Půjčovna lodí Lužnice | Dunaj Martin | O nás. Půjčovna lodí Martin Dunaj.
[online].
[b.r.]
[cit.
2015-05-14].
Dostupné
z: http://www.pujcovnalodidunaj.cz/ 82. Rožmberská hospůdka – restaurace a penzion. Penzion a restaurace Rožmberská hospůdka: ubytování v Třeboni – Stará Hlína. [online]. © 2015 [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: http://www.rozmberska-hospudka.cz/
65
Zdroje obrázkových příloh Obr. 1
Mapy.cz. Seznam.cz. [online]. [b.r.] [cit. 2015-05-15]. Dostupné
z: http://www.mapy.cz/zakladni?x=15.6252330&y=49.8022514&z=8 Obr. 2
Penzion Azalka Třeboň. Penzion Azalka Třeboň. [online]. © 2014 [cit.
2015-05-15]. Dostupné z: http://files.penzionazalkatrebon.webnode.cz/2000000375a2d85c221/rybniky.jpg Obr. 3
Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP). Ústřední seznam ochrany
přírody (ÚSOP). [online]. [b.r.] [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://drusop.nature.cz/mapa/ Obr. 4
Citadella. Citadella Production. [online]. © 2015 [cit. 2015-05-15].
Dostupné z: http://www.cittadella.cz/europarc/sites/Image/_mapy/chko_trebonsko_cz.jpg Obr. 5
Etapa II/2A, podél Staré řeky: Třeboň. Stezka Podél Lužnice: Klub
českých turistů. [online]. © 2015 [cit. 2015-05-17]. Dostupné z: http://www.stezkapodelluznice.cz/cs/etapa-ii2a-podel-stare-reky-trebon Obr. 6
Prostory pro akce.cz. Prostory pro akce.cz. [online]. © 2009 – 2010 [cit.
2015-05-15]. Dostupné z: http://www.prostoryproakce.cz/foto/objekty/493/foto/13844.jpg Obr. 7 Norbert Heerman – příloha – Kohoutikriz.org. Kohoutí kříž: Jihočeská vědecká knihovna. [online]. (c) 2001-2015 [cit. 2015-05-17]. Dostupné z: http://www.kohoutikriz.org/priloha/heerm.php Obr. 8 Bohemia Hotel | Schwarzenberská hrobka. Rodinný hotel Bohemia. [online]. [b.r.] [cit. 2015-05-17]. Dostupné z: http://www.bohemiahotel.cz/index.php/hotel/vylety/schwanzenberzka-hrobka Obr. 9 Prohlídka pivovaru. Pivovar Třeboň. [online]. [b.r.] [cit. 2015-05-17]. Dostupné z: http://www.pivovar-regent.cz/cz/prohlidka-pivovaru Obr. 10
Exteriéry zámku | Zámek Stráž. Zámek Stráž: Stráž Emy
Destionvé. [online]. © 2015 [cit. 2015-05-17]. Dostupné z: http://www.zamekstraz.cz/exteriery-zamku#lightbox 66
Obr. 11 Fotogalerie Krajinou rybníků kolem Chlumu u Třeboně – na kole. Turistika.cz. [online]. © 2007-2015 [cit. 2015-05-17]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/fotogalerie/23153/krajinou-rybniku-kolem-chlumu-u-trebonena-kole Obr. 12
Lutová.cz. Fara Lutová. [online]. [b.r.] [cit. 2015-05-17]. Dostupné
z: http://www.lutova.cz/o_lutove_zricenina.php Obr. 13
Naučná stezka zdraví Třeboň – Hradeček. AOPK ČR. [online]. © 2015 [cit.
2015-03-07]. Dostupné z: http://trebonsko.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/naucnestezky/naucna-stezka-zdravi-trebon-hradecek/ Obr. 14
Mapy.cz. Seznam.cz. [online]. [b.r.] [cit. 2015-05-15]. Dostupné
z: http://www.mapy.cz/zakladni?x=15.6252330&y=49.8022514&z=8 Obr. 15
Houbový park. Ráj skřítků. [online]. [b.r.] [cit. 2015-05-17]. Dostupné
z: http://houbovypark.cz/vitejte/houbovy-park/ Obr. 16
Mapy.cz. Seznam.cz. [online]. [b.r.] [cit. 2015-05-15]. Dostupné
z: http://www.mapy.cz/zakladni?x=15.6252330&y=49.8022514&z=8 Obr. 17
Mapy.cz. Seznam.cz. [online]. [b.r.] [cit. 2015-05-15]. Dostupné
z: http://www.mapy.cz/zakladni?x=15.6252330&y=49.8022514&z=8 Obr. 18
Mapy.cz. Seznam.cz. [online]. [b.r.] [cit. 2015-05-15]. Dostupné
z: http://www.mapy.cz/zakladni?x=15.6252330&y=49.8022514&z=8 Obr. 19
Památky v obci. OBEC RAPŠACH: Stráž Emy Destionvé. [online]. [b.r.]
[cit. 2015-05-17]. Dostupné z: http://www.rapsach.cz/obec/pamatky.htm Obr. 20
Mapy.cz. Seznam.cz. [online]. [b.r.] [cit. 2015-05-15]. Dostupné
z: http://www.mapy.cz/zakladni?x=15.6252330&y=49.8022514&z=8 Obr. 21
Mapy.cz. Seznam.cz. [online]. [b.r.] [cit. 2015-05-15]. Dostupné
z: http://www.mapy.cz/zakladni?x=15.6252330&y=49.8022514&z=8 Obr. 22
Rozhledy 010: Toulky po Blatech (37). Rozhledy 010. [online]. 28. 9. 2010
[cit. 2015-05-16]. Dostupné z: http://rozhledy2010.blogspot.cz/2010/09/toulky-poblatech-37.html 67
Obrázkové přílohy
Obr. 1 Mapa Třeboňska
Obr. 2 Rybníky Třeboňsko
Obr. 3 Mapa CHKO Třeboňsko
Obr. 4 Mapa EVL
Obr. 5 Letecký pohled na Třeboň
Obr. 6 Zámek Třeboň
Obr. 7 Třeboňská Madona
Obr. 8 Schwarzenberská hrobka
Obr. 9 Třeboňský pivovar
Obr. 10 Zámek Stráž nad Nežárkou
Obr. 11 Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie - Chum u Třeboně
Obr. 12 Poutní kostel Narození Panny Marie – Lutová
Obr. 13 NS Třeboň – Hradeček
Obr. 14 Nedělní výlet (na kole)
Obr. 15 Houbový park - plánek
Obr. 16 Na kole do Majdaleny
Obr. 17 Koupání Cepské pískovny
Obr. 18 Po jižní hranici CHKO
Obr. 19 Kostel sv. Zikmunda v Rapšachu
Obr. 20 Prohlídka třeboňských památek
Obr. 21 Na sever od Třeboně
Obr. 22 Ponědrážka - selské baroko