Univerzita Hradec Králové Filozofická fakulta
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2015
Adéla Růžičková
Univerzita Hradec Králové Filozofická fakulta Katedra sociologie
Územní identita a konstrukce domova obyvatel městské části Malšovice Bakalářská práce
Autor: Adéla Růţičková Studijní program: B6703 / Sociologie Studijní obor: Sociologie obecná a empirická Vedoucí práce: PhDr. Joukl Miroslav, Ph.D.
Hradec Králové, 2015
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracovala pod vedením vedoucího bakalářské práce samostatně a uvedla jsem všechny pouţité prameny a literaturu.
V Hradci Králové dne
………………………… Adéla Růţičková
Anotace RŮŢIČKOVÁ, ADÉLA, Územní identita a konstrukce domova obyvatel městské části Malšovice. Hradec Králové : Filozofická fakulta, Univerzita Hradec Králové, 2015, 82 s. Bakalářská práce.
Tématem této práce je Územní identita a konstrukce domova městské části Malšovice. Práce je zaměřená na empirické šetření s vyuţitím smíšených metod. Práce zkoumá analýzu územní identity a konstrukci domova, jejich srovnání, problémy, které se týkají spokojenosti obyvatel s obývaným prostředím. Autorka ve své práci vyuţívá metody a techniky kvalitativního výzkumu. Terénní šetření probíhalo formou polo-strukturovaných rozhovorů s respondenty, kteří ţijí v městské části Hradce Králové, Malšovicích. Struktura práce je rozdělena na pět hlavních částí. V první kapitole Stav dosavadního poznání, představuje autorka hlavní pojmy odkazující se na vybrané autory, kteří se zabývali problematikou daného problému z různých hledisek. Ve druhé kapitole Cíle a výzkumné otázky popisuje autorka cíl práce, na který se zaměřila, a prezentuje výzkumný problém a výzkumné otázky. Třetí kapitola Postup a metody popisuje zvolený postup výzkumu a představuje výzkumný vzorek respondentů. Čtvrtá kapitola pojednává o popisu prostředí, ve kterém výzkum probíhal. Pátá a poslední kapitola Výsledky a diskuse tvoří interpretaci a analýzu výpovědí všech respondentů. Závěr pak hodnotí a shrnuje zjištěné poznatky.
Klíčová slova: identita, domov, územní identita, konstrukce domova, starousedlík, novousedlík
Annotation RŮŢIČKOVÁ, ADÉLA. Territorial Identity and Mental Image of the Home Residents of the Town District Malšovice. Hradec Králové : Faculty of Arts, Univerzity of Hradec Králové, 2015, 82 pp. Bachelor Degree Thesis.
The topic of the theses is “Territorial Identity and Mental Image of the Home Residents of the Town District Malšovice”. The assignment is focused on empirical quant – qual research. The theses also examines the analysis of local identity and the construction of homes, it's comparison, issues, which it deals a and most of all the satisfaction of inhabitants with the local environment. The author uses the methods and techniques of qual research. The community research took form of semi-structured interviews with respondents, who live in the city part of Malšovice, Hradec Králové. The outline of the theses is based on five major parts. In the first chapter “The level of existing knowledge”, author introduces the terminology quoting certain authors, who have publicized in the subject, concerning given issues from different points of view. The second chapter “The goals and hypotheses” concerns the goal of the theses, which the author focused on. The chapter introduces the problem and questions of the research. The third chapter “The procedures and methods” describes the chosen procedure of the research and presents the respondents quant of the research. The forth chapter concerns the description of the environment of the researched community. The fifth and final chapter “The results and the discussion” sums up the analysis and interpretation of utterances of all research respondents. The conclusion evaluates and sums up raised informations.
Key words: identity, home, local identity, construction of homes, long term residents, new residents
Poděkování Tímto děkuji panu PhDr. Miroslavu Jouklovi, Ph.D za vedení mé bakalářské práce, za jeho trpělivost a laskavost při našich konzultacích a tematických debatách. Také děkuji za jeho cenné připomínky, které mi byly velikým přínosem. V Hradci Králové 5. května 2015
Obsah Úvod ....................................................................................................................... 9 1. Stav dosavadního poznání ................................................................................ 12 1.1 Pojem identita.............................................................................................. 12 1.2 Identita územní a místní .............................................................................. 13 1.2.1 Identita regionální ................................................................................. 14 1.2.2 Identita národní ..................................................................................... 16 1.3 Konstrukce domova .................................................................................... 18 1.3.1 Domov .................................................................................................. 18 1.4 Obyvatel ...................................................................................................... 19 2. Cíle a výzkumné otázky ................................................................................... 20 2.1.1 Cíle práce ................................................................................................. 20 2.1.2 Výzkumné otázky..................................................................................... 21 VÝZKUMNÁ ČÁST PRÁCE .............................................................................. 23 3. Postup a metody výzkumu................................................................................ 23 3.1 Metody výzkumu ........................................................................................ 23 3.2 Výběr vzorku respondentů .......................................................................... 24 4. Popis prostředí – Hradec Králové - Malšovice ................................................ 24 4.1 Město-sociologie města ............................................................................... 24 4.1.1 Hradec Králové ..................................................................................... 25 4.1.2 Malšovice .............................................................................................. 26 5. Výsledky a diskuze ........................................................................................... 31 5.1 Rozhovory ................................................................................................... 31 5.1.1 Charakteristika respondentů – analýza rozhovorů................................ 32 Závěr ..................................................................................................................... 63
Seznam literatury + přílohy .................................................................................. 65 Zdroje a Bibliografie: ........................................................................................... 65 Přílohy .................................................................................................................... 1
Úvod
Důvodem k výběru tématu bakalářské práce mě přivedlo hned několik aspektů. První byl, ţe Malšovice jsou i mým domovem, jelikoţ jsem se tu narodila a bydlím tu celý svůj ţivot. Vţdy jsem přemýšlela, jací jiní lidé zde ţijí. Kdyţ mi vedoucí mé práce pan doktor Joukl pověděl, ţe o Malšovicích bakalářskou práci nepsal zatím ţádný student sociologie, vzala jsem to také trochu i jako poslání, ţe si Malšovice zaslouţí, aby se psalo i o nich. Z hlediska sociologie byla přitom pro mne zajímavým podnětem otázka, jak se proměňuje ţivot lidí v jeho částech, které pro tamní obyvatele i obyvatele zvenčí představují určitý celek se svými charakteristickými znaky. Města jejich místní částí jsou poznamenány řadou sociálních změn. V tématu mé práce se objevuje hned několik hlavních pojmů jako je identita, domov, Malšovice. Nejprve je ale zapotřebí zdůraznit, ţe město Hradec Králové se nedělí na „městské části“ jako samosprávné jednotky. Městskou část zde chápeme jako část města, nebo jako místní část obce, která má svá specifika. Pojem identita je řešen ve vědních odvětvích a je zkoumán z mnoha různých pohledů. Našla jsem řadu knih a také několik bakalářských a diplomových prací, které řeší téma identity, a je zajímavé pozorovat, jak kaţdý z autorů identitu pojímá jinak a kaţdý ji různě vymezuje. Někteří obyvatelé o ní moţná ani nevědí, ovšem to bylo mým úkolem. Zjistit jakou územní identitu mají obyvatelé Malšovic. Rozhodně si nemyslím, ţe jsou zde všichni stejní. Navíc se rozhodně budou lišit názory těch, co zde ţijí dlouhé roky, od názorů těch, kteří teprve na tomto místě začínají ţít a budovat a začínají toto místo poznávat a seznamovat se s prvními lidmi v jejich okolí. A to je také hlavní problém, který jsem se rozhodla zkoumat. Jaký je rozdíl v pojímání místní identity u starousedlíků (lidí co zde ţijí dlouho a jsou zde „zakořeněni“) v porovnání s novousedlíky (lidmi, kteří zde ţijí teprve krátce, či se ještě s místem nedokázali 9
plně nebo vůbec identifikovat.) Právě tato identita místní či územní souvisí i s dalším, kterým je domov. Pokud jsou zde lidé jiţ „zakořeněni“, předpokládám, ţe se zde budou cítit doma. Přitom je důleţité zjistit co si vlastně pod slovem DOMA nebo DOMOV představují a jak ho vnímají. Člověk potřebuje hodně času na adaptaci do nového prostředí a někomu můţe trvat i desítky let, neţ si na novém místě zvykne a bude si připadat tak, ţe do tohoto místa patří a zde je jeho domov. A nakonec Malšovice. Malšovice jsou jedna z částí krásného města Hradce Králové, která stejně jako je Hradec chloubou republiky, mohou být chloubou Hradce Králové. Vţdy mě překvapovalo, jak hradečtí obyvatelé měli na Malšovice jiný názor neţ na ostatní části města. Kdyţ se mě někdo zeptal, kde bydlím, a já odpověděla, ţe v Malšovicích, téměř vţdy následovala stejná reakce. „Tam je krásně“ nebo „Tak to bych taky chtěla, tam je klid a ticho, ne jako tady u nás na Slezským, Benešovce, v Kuklenách…“ atd. Byla jsem vţdy velice hrdá na to, ţe právě já můţu bydlet na skvělém místě, které lidé mimo Malšovic pozitivně hodnotí. První kapitola se věnuje stavu dosavadního poznání, kde rozebírám v podkapitolách různá pojetí místní identity, na kterou kaţdý z autorů pohlíţí vţdy trochu jinak. Dále se zabývám analýzou pojmu domov, a jak je chápan v různých publikacích. Dalším pojmem, který v se v této kapitole objevuje, je starousedlík a novousedlík. A do závěru této kapitoly jsem zařadila popis a charakteristiku prostředí, města Hradce Králové a Malšovic. Ve druhé kapitole Cíle a výzkumné otázky se zabývám vymezením cíle své práce a výzkumného problému. Jsou zde zařazeny i čtyři výzkumné otázky. Třetí kapitola, která nese název Postup a metody výzkumu je rozdělena na dvě podkapitoly. První podkapitolou jsou Metody výzkumu, které zahrnují popis pouţitých metod. Druhá pod kapitola s názvem Výběr vzorku respondentů vysvětluji, jakým způsobem jsem vybírala své respondenty. 10
Ve čtvrté kapitole nazvané Poznatky o prostředí se zabývám komplexnějším popisem prostředí Malšovice. Zařadila jsem zde i popis a charakteristiku prostředí, města Hradce Králové. Kapitola pátá s názvem Výsledky a diskuse zahrnuje tabulku pro stručnou charakteristiku respondentů, na kterou navazuje celková analýza jejich odpovědi dle výzkumných otázek. Na konci této kapitoly je malé shrnutí dosaţených výsledků. Závěr je věnován propojení výsledků s cílem a prezentací hlavních poznatků. Přehled literatury obsahuje veškerou pouţitou literaturu, články, internetové zdroje a diplomové nebo bakalářské práce, ţe kterých jsem čerpala. V Přílohách je doloţen scénář rozhovoru, který byl veden jednotlivě s kaţdým respondentem, a je zde uvedena ukázka jednoho okódovaného rozhovoru a obrázková fotodokumentace. Přepisy všech rozhovorů jsou doloţeny v samostatné vazbě.
11
1. Stav dosavadního poznání 1.1 Pojem identita Pojem identita bychom mohli vysvětlit jako jisté „členství“ nebo „jáství“ či „jedinečnost, jak v je popisováno v knize Mozaika v rekonstrukci – Formování sociálních identit v současné střední Evropě [Szaló, Nosál 2003]. Identita ze sociologického hlediska je spojována s interpretací identity v její dynamické konstrukci vztahů, jejích podobnostech a rozdílech oproti jiným sociologickým pojmům [Szaló, Nosál 2003: 14 - 15]. Sociologický slovník [Jandourek 2007] vysvětluje, ţe můţeme identitu povaţovat za pocit vlastní totoţnosti, který je zaloţen na proţívání vlastní kontinuity, také jinak, jakým jsem člověkem, a čím a jak se liším od ostatních[Jandourek 2007: 104]. „Kdyţ se řekne identita, tak hledat její charakter (tvar, podobu, velikost, hodnotu apod.) je těţko představitelné a tímto výrokem nesdělíme nic konkrétního, nic srozumitelného. Pokud ovšem informaci o identitě nezapojíme do patřičného vztahu.“[Roubal 2003:3]. Rak[2008] identitu definuje jako výraz přirozené lidské potřeby příslušnosti k vyšším celkům, které jsou mnohdy vystupňované aţ k touze splynutím s ním samým [Rak 2008: 37]. Ze sociologického hlediska a hlediska sociálních vztahů je na identitu pohlíţeno jako na sebeuvědomění a způsobilost neboli schopnost samostatně se orientovat v sociálním prostředí. V lidském jednání je identita pojímána také jako konstruktivní funkcionalistický zvyk či tradice a identita člověka je vysvětlována jako status získání si jistých rolí potřebných pro ţivot ve společnosti [Houţvička, Novotný 2007: 49]. Slovo identita má původ v latině. Konkrétně z latinského slova identicus, dle literatury od Heřmanové a Chromého[2009]. Slovo identicus se dá přeloţit 12
jako stejný nebo totoţný. Dále také uvádějí, ţe „pojem identita nabývá mnoha rozdílných významů“[Heřmanová, Chromý 2009: 110]. S tímto termínem pracuje mnoho vědních disciplín, jako je psychologie, sociologie, etnografie, kulturní geografie, geologie a další. Dále autoři popisují, ţe, identitu lze rozdělit na dva základní typy. Je to identita individuální neboli osobní, a identita kolektivní, která se zaměřuje na individuální identitu skupin. Nalezneme ji ve všech způsobech chápání tohoto pojmu, právě jiţ ve zmíněných vědních disciplínách [Heřmanová, Chromý 2009: 110].
1.2 Identita územní a místní Jako stěţejní problém pro tuto práci však bude identita územní neboli místní. Tedy vztah lidí nebo jednoho člověka k nějakému místu. Dalo by se také říci, ţe nejen vztah člověka k místu, ale také kde proţívá svůj ţivot. Tuto problematiku řeší právě Houţvička, Novotný a kolektiv autorů[2007]. V této knize autoři hovoří o tom, jak lidé místo, kde ţijí, chápou, jak jsou s ním spjati a dokáţou se s ním ztotoţnit, jak by ho vymezili od ostatního okolí, jak mu říkají, jak tato místa vyuţívají, zda se místo stává členem jejich duševního světa, jak ho připravují, popřípadě organizují, snaţí se ho nějak měnit, zda ho zlepšují. Jak se s tímto místem identifikují [Houţvička, Novotný 2007: 49]. Petter [2013], který se věnuje identitě místní a národní, ji popisuje jako nejdůleţitější a nejdiskutovanější identitu pro současného člověka. Dále se také zmiňuje, ţe symboly jako je hymna, vlajka, erb, a podobně jsou jedny z nejdůleţitějších nástrojů k formování nejen místní identity [Petter 2013: 23]. Místní či územní identitou se zabývají také geografové. „Do podstaty kaţdé identity se však promítá i prostor se svými specifickými kvalitami. Z hlediska prostoru jsme svědky jakéhosi „soupeření“ územních identit. Tradičně se územní identita spojuje zejména s místem, lokalitou či (mikro) regionem, které se
utvářejí,
modifikují
a
reprodukují
kaţdodenními
člověka/společenství“ [Heřmanová, Chromý 2009: 109 - 111].
13
zkušenostmi
Základní princip pro formování územní identity je podle Roubala [2013] zakořeněnost v čase a ohraničení území, které je předmětem dané identifikace. Hranice pro tuto identifikaci jsou: Státní Administrativní Fyzicko-geologické Kulturní Symbolické, atd. [Roubal 2013: 19] 1.2.1 Identita regionální Identita regionální popisují Houţvička s Novotným [2007] jako hledisko lidské identity, které je souhrnného, pluralitního charakteru. Na regionální identitu se dá pohlíţet také tak, jestli a jak jsou obyvatelé ţijící v místě některého z regionů něčím zvláštní a specifičtí. Jestli mají nějaké znaky a rysy, kterými by se lišili a dělají z nich vlastní entitu [Houţvička, Novotný 2007: 49]. Typy regionální identity Regionální identitu je moţné dále rozebrat dle stádia vyjadřující intenzitu a vazby obyvatele a místa. Na této bázi se dělí nadcházející druhy regionální identity, které popisuje František Zich. Základní identita – „je dána prostým zvykem na místo bydliště, je to ustálený vztah, avšak nedostatečně zdůvodněný, nekvalifikovaný, pokud jde o kognitivní stránku.“ Člověk, který je takto regionálně identifikovaný, zná dobře území, kde ţije, a jeho celé okolí. Ovšem jeho znalosti o historii území jsou velice malé (většinou se jedná o to, co zde sám proţil), stejně tak jako jeho topografické znalosti. Vědomé ztotožnění – tento typ vyjadřuje takový stupeň spojitosti s místem, který je místo odhadu hodnoty území a dalších věcí základní 14
identity dán kvalitními vědomostmi o místě, území, lokalitě a širokého regionu i vědomostmi o historii, památkách a tak dále. Aktivní identita – Tuto identitu mají lidé, kteří cítí velmi intenzivní spojitost k danému regionu a místu, navíce také pociťují zodpovědnost za stav kulturní, ekologický, sociální, i ekonomický. Jejich aktivita je vidět ve veřejném a občanském ţivotě, snaţí se co nejvíce zapojovat a organizovat místní veřejné aktivity a dění, starají se také o podnikatelské činnosti, a také i přeshraniční spolupráci. Tito lidé udrţují místní zvyky a kulturní specifičnost, velice často se zapojují do různých organizací, místní správy, euroregionů a podobně. Záleţí jim na tom, aby právě jejich území bylo krásné a nejen kulturní ţivot, aby byl na vysoké úrovni. Všichni takoví lidé jsou vlastně patrioty své regionální identity [Houţvička, Novotný 2007: 59]. Region a místo Region popisuje Roubal [2013], který ho nastiňuje jako území, které je obecně uznávané, jako nestranně danou entitu, která je svobodná k duchu člověka. Navíc toto místo oplývá poměrně stále stejnou formou a obrazem a v podstatě stejnou existencí, která je pro pozorovatele svobodná a volná. Místo, prostor, region a další lze tedy definovat pomocí „souřadnic, nadmořské výšky, rozlohy, či klimatických podmínek“[Roubal 2013: 19]. Regionem můţeme chápat uţ teoreticky správně či administrativně vymezené teritorium. Toto teritorium je většinou i nějak interně strukturovaně utříděné a často má i vlastní název. Region můţe být například kraj, město, či obec a podobně. Také bychom mohli říci, ţe region není nijak zvláštně ohraničené místo a je rozlišováno díky historickým a tradičním událostem, které jsou v oněch místech známy. Je to například: Náchodsko, Ostravsko, Královéhradecko, a jiné. Právě vztah obyvatel k takto definovanému místu
15
v obou případech popisuje a ukazuje na jejich regionální identitu, nebo také na intenzitu jejich ztotoţnění [Houţvička, Novotný 2007: 49]. 1.2.2 Identita národní Podle Vlachové a Řehákové [2004] je národní identita v současných sociálních vědách jedno z nejvýznamnějších výzkumných námětů. Toto téma je velmi diskutované mezi vědci, kteří polemizují o teoretickém významu pojetí „národní identita“ a také diskutují o východiscích jejího empirického měření. V nynější společnosti máme tři roviny národní identity: a) Individuální – sociálně psychologickou V rovině individuální se lidé cítí být vzájemně propojeni, i kdyţ mezi nimi byl nějaký fyzický kontakt, coţ je díky zvláštní podobě skupinové identity. Důvody proč tomu tak je, jsou různé např.: mluví stejným jazykem, ţijí nebo mají vztah k danému místu, mají společnou historii, ztvárňují stejným způsobem čas, kdy národ ke kterému se hlásí, zaţívá nějaký neúspěch nebo naopak úspěch, společně udrţují stejné tradice a zvyklosti. b) Politicko-systémovou V této rovině je národ chápán jako tzv. societas civilis. Tudíţ jako společnost, je rozuměn národ, který je koncentrován uvnitř státu.
Současný
národní
stát
je
souhrnem
organizací
umoţňujících vládnutí na jistém vymezeném území. Aby byla jeho stabilita byla řádně ukotvena, je za potřebí, aby politické společenství či komunita sdílela hromadné hodnoty a cíle, byla kulturně stejnorodá a v rámci toho všeho probíhala i komunikace. c) Ideologickou Tato rovina je pojata s národem a národní identitou v rámci nacionalismu. Nacionalismem je v moderním státě myšlena národní ideologie coţ zahrnuje ideu určitého poslání národa, 16
obhájení
jeho
vzniku,
územního
zakotvení
a
kulturní
ojedinělost.1 Národní identita je pojímána jako projev či součást teritoriální nebo místní (územní) identity. V tomto případě můţeme tedy identitu národní označit jako nejvyšší formu teritoriální identity. Veškerá vazba a vztah k národnímu státu je nejčastěji pojímán v kontextu s národní historií a událostech z dějin celého národa. Obzvlášť je také národní identita velmi patrná v kontextu s vývojem česko-německých vztahů a zkušeností s německým národem. „Příslušnost k českému národu je potom v biografiích nejsilněji pociťována jako identifikace s určitým kulturním společenstvím, společnou historií, jejími zvyky, tradicemi, způsobem myšlení, a mentalitou, ale i územím a jeho historickými hranicemi.“[Roubal 2013: 125]. Koblihová[2011] zmiňuje, ţe národní identita se vyznačuje společnou historií, jednotným jazykem, územím, společnými sociálními a hospodářskými institucemi, vládou, společnou vírou, dalo by se říci, ţe i stejnou hodnotovou orientací příslušníků národa, sebeuvědoměním [Koblihová 2011: 13]. Národ Tímto slovem můţeme pojmenovat „osobité a uvědomělé kulturní a politické společenství a na jehoţ utváření mají vliv společné dějiny území“ [Heřmanová, Chromý 2009: 76]. Národ nemůţeme označit za „realitu. „Reálný“ je stát. A právě v tom smyslu, ţe má na mapě nebo i přímo v krajině přesně vyznačené hranice kde začíná a končí. Ovšem národ, ten je stále jen „imaginární komunitou, jak píše Bauman[1996]. Právě národ existuje jen v tom případě, kdyţ se jeho příslušníci ztotoţňují, jak duševně tak citově s kolektivem, i kdyţ s většinou jeho členů
1
Národ, národní identita a národní hrdost v Evropě. Sociologický časopis/Czech SociologicalReview, 2004, Vol. 40, No.4[online].[cit13.2.2015] Dostupné z: http://sreview.soc.cas.cz/uploads/d2fe757af6ca935d6d1d996e3349242406475ee0_534_416vlach19.pdf
17
nikdy nepřijdou do fyzického kontaktu. Národ se tedy stává duchovní skutečností a je jen pomyslný [Bauman 1996: 170].
1.3 Konstrukce domova Náš vlastní vztah a cit k místu, kde ţijeme a kde jsme se popřípadě i narodili, není podmínkou pro to, abychom tomuto místu říkali domov. Záleţí tedy čistě na kaţdém z nás, jak si pojem domov představujeme. V případě, ţe na domov a jeho konstrukci pohlíţíme z jazykového hlediska, musíme odlišit dvě roviny této konstrukce, jak o tom píše Jitka Laštovková: 1. Domov v určitém pohledu vznešenou ideovou konstrukci 2. Doma (jít domů, být doma,…) jako téma kaţdodenního ţivota a proţívané reality [ Houţvička, Novotný 2007: 87-88] 1.3.1 Domov Slovo pro kaţdého velice významné. Kaţdý z nás si pod tímto pojmem představí něco jiného. Někdo si představí pocit bezpečí, jiný zase velký dům se zahradou nebo jen členy své rodiny. Všichni na toto slovo máme svůj vlastní pohled a názor. Jandourek [2007] uvádí, ţe domov je:„Souhrn bliţních, se kterými jedinec strávil na jednom místě delší období svého ţivota a má k těmto lidem i místu hluboký citový vztah“. Objektivně se tedy dá říci, ţe je to něco k čemu má člověk silný cit a co nechce opustit za ţádných okolností [Jandourek 2007: 65]. Domov je ovšem velmi zajímavý jev regionální (prostorové) identity. Vědomí domova a místa kam patříme, nebo kam se řadíme, vracíme či hledáme jistý původ a zásobu bezpečí, opory nebo důvěry, je důleţitý kulturní a sociálně stabilizační moment. Domov je tedy prostor, kde jsme si vytvořili vlastní teritorium za pomocí intenzivních společenských proţitků. A právě to je jeden z dílů biografické identity člověka [Houţvička, Novotný 2007: 53].
18
Roubal [2013] na domov nahlíţí jako na pojmenování jistého smyslu, který v ţivotě nás všech hraje více neţ důleţitou roli. Domov je obrazem, symbolickým objektem, který zároveň představuje místa pobytu (obydlí, krajina, města, ...), tak jiné znaky místního ţivotního způsobu jako jsou přátelé, rodina, zvyky, tradice, hudba a jiné. „Domovem máme nejčastěji na mysli místo, či prostor kde ţijeme, nebo jsme dlouho ţili.“Také je z tohoto hlediska moţné říci, ţe můţeme mít spojitost k více domovům. Například k domovu minulému a domovu momentálnímu [Roubal 2013: 117].
1.4 Obyvatel Slovo obyvatel nebo obyvatelé je definované v jako: „Všichni lidé ţijící na nějakém konkrétním území.“ Vhodné synonymum by podle Sociologického slovníku[2001] mohla být například populace. Zařadit člověka do konkrétní skupiny nebylo tak úplně jednoznačné [Jandourek 2001: 174]. Starousedlík a novousedlík Rozhodně tyto dvě skupiny lidí nijak nedefinuji. V tomto ohledu jsme se zaměřila na pocit kaţdého z respondentů a podle toho jsem je dělila. Rodáci patří ke starousedlíkům, ale v případě obyvatel, kteří se zde nenarodili, je identifikace se starousedlíkem spojená s adaptací na prostředí, spokojeností s ţivotem v místě a identifikací s místem. Pokud člověk v místě ţije jiţ několik let, není dáno, ţe se nutně musí povaţovat za starousedlíka. Někdo si připadá jako starousedlík jiţ po pár letech a někdo si naopak ani po 40 letech na tomto místě nepřipadá jako někdo, kdo by se mohl povaţovat za člověka, který tu není „naplaveninou“, ale jiţ automatickou součástí pro všechny sousedy či široké okolí, které ho povaţuje za usazeného, dlouhodobého obyvatele. Za novousedlíka povaţuji člověka, který neţije v místě více jak 10 let, ovšem je to opět stejné jako u starousedlíka. Záleţí čistě jen na vlastním názoru právě dotyčného obyvatele, který je zkoumán. Člověk si můţe připadat i jako
19
novousedlík v místě i po několika desítkách let. Záleţí nejen na proţitých událostech a záţitcích, ale hlavně na tom, jak se člověk vůbec do místa dostal a odkud a z jakého důvodu přišel a přistěhoval se na dané místo.
2. Cíle a výzkumné otázky 2.1.1 Cíle práce Cíle této práce je analyzovat identitu obyvatel Malšovic z hlediska dvou skupin (starousedlíci a novousedlíci), zjistit jejich adaptaci na prostředí, konstrukci domova a spokojenost s prostředím. Zajímalo mě, jaké jsou rozdíly mezi těmito dvěma skupinami a zda jsou nějaké rozdíly ohledně toho, jak kaţdý z nich pohlíţí na Malšovice a zda mají či nemají stejné názory na místní rozvoj. Tyto dvě skupiny lidí jsem se rozhodla zkoumat v návaznosti na to, ţe v Malšovicích ţiji sama jiţ od narození a vţdy jsem pozorovala, jak se zde mění tok lidí a tudíţ se mění i věková struktura obyvatel. Dále se zaměřuji, zda se lidé více stěhují do Malšovic, nebo zda lidé z Malšovic spíše odcházejí a zůstává tu hlavně starší generace obyvatel. Předpokládá se, ţe lidé ţijící v Malšovicích jiţ dlouho, budou s městskou částí více spjati díky sociálním kontaktům, a také tu budou mít i více známých a větší okruh rodiny neţ lidé, kteří se sem přestěhovali nedávno a nejsou zde ještě plně zakořeněni. V případě Malšovic se můţe jednat o skupiny mladšího věku, které teprve hledají a zakládají novou rodinu a jejich pohled na Malšovice nebude ještě tak zralý a spíše budou ještě hledat různé moţnosti vyuţití volného času a objevovat nové a nové věci, které se jim v Malšovicích nabízejí. U této skupiny lze předpokládat, ţe většina jejich dosavadní rodiny, bude bydlet buď v jiných částech Hradce Králové, anebo úplně mimo Hradec.
20
2.1.2 Výzkumné otázky Po vymezení hlavních cílů byly stanoveny výzkumné otázky. 1. Jak jsou respondenti spjati s městskou částí? (důvody proč tu ţijí, místní identita respondentů s místem)
2. Jak jsou respondenti spokojeni s městskou částí Malšovice? (Jak respondenti vnímají okolí, kde ţijí)
3. Jak silné sociální kontakty mají respondenti v místě svého bydliště?
4. Cítí se respondenti, v místě kde ţijí, doma? Jaké jsou jejich představy o slově domov, jak by ho charakterizovali? (konstrukce domova) Výzkumný problém Problémem v této práci je získat poznatky o územní identitě místních obyvatel, jak jsou spjati s touto městskou částí, a jaká je jejich konstrukce domova. Domnívám se, ţe starousedlíci jsou zde pevně zakořeněni, protoţe tu proţili značnou část svého ţivota, budou tedy okolí vnímat více jako součást konstrukce domova. Jejich ztotoţnění s místem bude mnohem intenzivnější. Na druhou stranu novousedlíci, kteří zde ţijí jen krátce, budou mít na toto území spíše rozumový pohled a budou prostředí místní části města a jejího okolí vnímat spíše účelně a racionálně z hlediska výhodné a příjemné moţnosti místa k bydlení. Avšak v pohledu na Malšovice předpokládám, ţe respondenti budou ve většině případů spokojeni, neboť městská část přitahuje obyvatele Hradce Králové právě pro svůj klid a blízké přírodní prostředí.
21
Ve svém šetření jsem se zaměřila okruhy: jak dlouho zde vůbec ţijí jaké měli důvody k tomu, ţe bydlí právě v Malšovicích zda ţijí sami, nebo naopak mají velkou rodinu a všichni ţijí společně jaký důvod by je přesvědčil k tomu, aby se odstěhovali co v Malšovicích postrádají, co jim chybí a naopak čeho si zde cení a váţí si toho co dělají v jejich běţném dni a co o víkendu jakou mají práci a zda jim vyhovuje doprava do práce jaké sluţby vyuţívají v okolí, a v jakém případě raději jedou mimo Malšovice a zařizují běţné věci mimo lokalitu jaké mají volnočasové aktivity a s kým volný čas tráví jak lidé vnímají okolí Malšovic zda mají v lokalitě přátele zda si rozumí se sousedy vzájemně se znají s ostatními občany zda cítí nějaké bariéry mezi ostatními obyvateli jak by charakterizovali místní občany zda se zapojují do nějakých místních aktivit zda vědí o hlavních aktérech místního rozvoje zda chodí na veřejná místa zda se zajímají o veřejné dění zda chodí k volbám a vědí, kdo tvoří místní samosprávu zda se v Malšovicích cítí jako doma a proč co k jejich domovu patří a je pro něho charakteristické zda se cítí spíše jako obyvatelé Malšovic nebo Hradce Králové jak si sami připadají, jako starousedlíci či novousedlíci
22
zda souhlasí s tím, aby si Malšovice zachovali svou samosprávu a proč
VÝZKUMNÁ ČÁST PRÁCE 3. Postup a metody výzkumu 3.1 Metody výzkumu V této práci jsem zvolila výzkum kvalitativní. Tudíţ jsem do svého setření zahrnula pozorování, analýzu dokumentů a jako hlavní výzkumnou metodu polostrukturované rozhovory. „Kvalitativní výzkum se provádí pomocí delšího a intenzivního kontaktu s terénem nebo situací jedince či skupiny jedinců. Tyto situace jsou obvykle banální nebo normální, reflektující kaţdodennost jedinců, skupin, společností nebo organizací.“[Hendel 2005: 49]. Aby bylo dosaţeno poţadovaného cíle, bylo potřeba stanovit plán výzkumu, metodu a techniku, vzorek. Techniku polo-strukturovaných rozhovorů jsem zvolila jako způsob, který mi pomůţe zjistit více informací o zkoumaném problému. Během rozhovorů s respondenty jsem měla předpřipravený a zpracovaný scénář rozhovoru, podle kterého jsem se mohla drţet tématu a zároveň i nechat respondenty svobodně hovořit o dalších tématech, která napadala je samé v průběhu našeho rozhovoru. Scénář byl sestaven se zaměřením na vybrané výzkumné otázky, které samozřejmě respondenta neomezovaly v tom, o čem konkrétně by měl v dané chvíli mluvit. Navíc se během rozhovoru vţdy objevilo několik doplňujících otázek, které se daly zařadit právě do řešené problematiky. Polo-strukturované rozhovory jsou pro obě strany velice přijatelné řešení. Téma hovoru je kontrolováno, aby se vţdy po nějaké odbočce vrátilo do řešených mezí a do
23
okruhu výzkumných otázek, ale rozhodně skýtá i prostor respondentovi v rozšíření otázky o další, vlastní názory a myšlenky. Rozhovory vţdy byly nahrávány na diktafon, ze kterého jsem rozhovor přepsala do vizuální formy. Interpretace těchto rozhovorů je uvedena v kapitole Výsledky. V empirickém šetření jsem přihlédla také k vlastnímu pozorování prostředí, jehoţ výsledkem je mj. fotodokumentace v Přílohách. Zaměřila jsem se také na malou analýzu dokumentů, jako je například týdeník Radnice. 3.2 Výběr vzorku respondentů Výběr vzorku respondentů spočíval ve výběru dvou skupin občanů, kteří byli různých věkových skupin, ale také jsem volila rozhovory se zastupiteli místní samosprávy v Malšovicích. Jako specifické kritérium pro rozhovory s občany jsem si zvolila nově přistěhovalé (novousedlíky), mladé rodiny a naproti nim starousedlíky, kteří zde ţijí jiţ několik let, či po několik generací. Ovšem určit, kdo je novousedlík nebo starousedlík, není tak jednoznačné. Několik respondentů se navzájem znalo, jelikoţ jsem na nich uplatnila techniku sněhové koule. Bylo to velice přínosné, jelikoţ respondenti měli jistotu, ţe nebudou dotazování nikým cizím, ale měli potvrzeno od svých známých, ţe tazatel je důvěryhodná osoba.
4. Popis prostředí – Hradec Králové - Malšovice 4.1 Město-sociologie města Město je spletitý sociální systém, jak píše Musil [1967]. Jeho znaky jsou rozvinutá dělba práce a velká hustota obyvatelstva, které je sociálně značně rozmanité, nezabývá se zemědělstvím a utvořilo si systém vzájemného působení, interakcí, typickým odstupem v meziosobních vztazích a nepřímými prostředky sociální kontroly. Ze sociologického hlediska se na město nepohlíţí jako na budovy, zařízení pomáhající výrobě, dopravu, bydlení atd. Musíme na problematiku pohlíţet jako 24
na nástroje města, funkční aparát umoţňující realizace biologických a společenských potřeb obyvatelstva, které město osídluje [Musil 1967: 16-17]. 4.1.1 Hradec Králové Město Hradec Králové, které je uţ dlouhý čas nazýván salónem republiky, je jedno z nejkrásnějších měst, které člověk můţe navštívit. Město leţí na soutoku řek Labe a Orlice. Z historie je známo, ţe Hradec bylo město věnné. Daroval ho Václav II. všem královnám, které ţily na hradě, a které byly vdovami. V roce 1851 byl Hradec Králové zvolen za samostatné město, a prvním starostou se stal profesor hospodářství Ignác Lhotský.2 Hradec Králové je povaţován za politické a správní centrum a vrozeným spádovým střediskem severovýchodních Čech, jak ve své knize uvádí Rohlíček [1976]. V roce 1971 se uskutečnilo administrativní sjednocení města Hradce Králové s několika obcemi v okolí, které v podstatě vrostly do jeho rozvojového území [Rohlíček 1976: 3-5]. Graf č. 1 Pohyb obyvatelstva v Hradci Králové (2014)3 2500 2000 1500 1000 500 0
2 3
http://www.hradeckralove.org/hradec-kralove/starostove https://www.czso.cz/csu/xh/sldb_2011
25
Graf č. 2 Demografické události v Královéhradeckém kraji
[Zdroj:www.czso.cz]4
4.1.2 Malšovice Podle Encyklopedie Hradce Králové[2011] jsou Malšovice popisovány jako místní část Hradce Králové, která leţí při levém břehu řeky Orlice jihovýchodně od centra. „Prostor Malšovic byl osídlen jiţ v pradávných dobách, díky své výhodné poloze v povodí řeky Orlice. Název obce je odvozen zřejmě z vlastního jména Maleč.“[Rohlíček 1976: 5]. Podél jihovýchodní strany Malšovic je rozsáhlý lesní celek. Táhne se téměř bez přerušení aţ k Chocni a Kostelci nad Orlicí.
4
https://www.czso.cz/csu/czso/zakladni-vysledky-scitani-lidu-domu-a-bytu-2011-kralovehradecky-kraj2011-yd32w6a92a
26
Historie První obyvatelé Malšovic byli zámoţní hradečtí měšťané. Ti zde jiţ v 15. a 16. století zřizovali dvory a zahrady. K dalším obyvatelům patřili také domkáři a bezzemci. „Malšovice se stali jiţ ve středověku, vzhledem ke své malebné poloze znásobené blízkostí lesů, nevelkou vzdáleností od města, zázemím obyvatel Hradce Králové“[Rohlíček 1976: 5]. Obrázek č. 1 Mapa Malšovic
[Zdroj: aplikace firmy Ředitelství silnic a dálnic]5
Aktuální stav Dle dostupných internetových zdrojů 6 , která udávají aktuální čísla, zde ţije celkem 2670 obyvatel ve věkových kategoriích (0 – 14 let = 350; 15 – 59 let = 1668; 60+ = 652 obyvatel. Hustota zalidnění tak vychází na 1127 obyv./km2.
5 6
http://jsu.jsdi.cz/Forms/EU_login.aspx?ReturnUrl=%2fdefault.aspx https://www.czso.cz/csu/xh/sldb_2011
27
Doprava Na okraji Malšovic je pomocí dopravní čtyřproudové tepny vytvořena pomyslná hranice mezi Brněnskou třídou na západě a Gočárův vnější okruh na severovýchodě. Ostatní komunikace je pak přímo v Malšovicích maximálně dvouproudová. Mezi hlavní městskou hromadnou dopravu, která obsluhuje Malšovice, je především trolejbus číslo 7, který zde funguje jiţ od roku 1958. Další linky, které slouţí pro obyvatele Malšovic je autobus číslo 8 a 9 v denních hodinách. V noci dopravu do Malšovic zajišťuje pouze autobus č. 51. Obytné prostory Malšovice lze popsat jako klidnou část města. Ve větším měřítku se zde nacházejí
domky
rodinné,
ovšem
nechybí
tu
ani
bytové
domy
(viz obrázek č. 3 a 4). Je moţné říci, ţe bytová výstavba v Malšovicích je téměř ukončena. Většina bytových domů prochází postupně rekonstrukcemi, jako je výměna oken a zateplování. Od roku cca 2006 zde probíhá výstavba sídliště zvaného Plachta (viz obrázek č. 5), která skýtá příleţitost pro lidi, kteří chtějí bydlet v Malšovicích. V Malšovicích se také nacházejí dvě velmi rozsáhlé zahrádkářské kolonie (viz obrázek č. 6). Ty přitahují právě lidi i z jiných částí Hradce Králové, kteří nemají moţnost mít svou zahrádku před domem, třeba právě proto, ţe bydlí v panelovém domě. V zahrádkářských koloniích převládají lidé v seniorském věku. Nachází se zde i jiné vyuţití budov neţ jen pro bydlení. V centru Malšovic se je budova krajského policejního ředitelství, kterou obyvatelé Malšovic nebo z jiných části Hradce Králové povaţují za jeden ze záchytných bodů v Malšovicích. 28
Veřejná prostranství Na první pohled se Malšovice vyznačují klidným prostředím. Malšovice skutečně takové jsou. Na hřištích vidíte posedávat maminky s kočárky, které hlídají své děti a mohou si spolu povídat, nebo si číst (viz obrázek č. 7). Malšovice by se daly nazvat také jako sídliště nové generace. Kdyţ se totiţ po Malšovicích procházíte, míjíte hlavně rodiny s kočárky a dětmi. Ale nejen to. Malšovice jsou také i prostor pro generaci nejstarší. Mimo mladé rodiny s dětmi jsou tu právě také senioři, kteří posedávají na lavičkách, kde se setkávají s jinými seniory, a i kdyţ se vůbec neznají, začnou si povídat. Jeden z hlavních uzlů, kde se setkávají lidé Malšovic, je určitě hospoda Na Hrázce, jak se ukázalo i dle rozhovorů s respondenty a pozorování (viz obrázek č. 8). Tato hospoda je místo, kde se schází nejen místní, ale také ostatní lidé, kteří míří například na cyklo-výlet po „malšovické hradečnici“, která je pro ně určena. Lidé sem míří za účelem pěkného posezení s přáteli nebo s dětmi, které mohou vyuţít pro ně postavené hřiště hned u hospody, aby na ně rodiče mohli dohlédnout. V letních dnech zde není téměř ţádné místo k sezení. Kultura a kulturní kolorit Kostel v Malšovicích nepostavili nikdy. Nejbliţší kostel, kam mohou věřící zajít, je buď na Novém Hradci, nebo v centru města. První škola, která byla v Malšovicích zaloţena, byla, ZŠ Úprkova postavena ve stejnojmenné ulici v roce 1905 (viz obrázek č. 9). Druhou školou postavenou v Malšovicích byla ZŠ Štefcova v roce 1973 (viz obrázek č. 10). Tato škola je od samého počátku soustředěna na sport (nejprve hokej a později lehká atletika). Centrum mladých (dříve Kino mladých) se nachází mezi panelovou výstavbou bytovek (viz obrázek č. 11). Ovšem je to aţ téměř na samém konci Malšovic, kde navazuje Nový Hradec Králové. V tomto centru jsou dva sály. Jeden o kapacitě 200 míst, druhý má 50 míst.
29
Sport V průběhu let Malšovice čím dál více rozšiřují svou výstavbu a tudíţ se i zvyšuje počet obyvatel. Díky tomu bylo postaveno hned několik sportovišť tenisový areál a všesportovní stadion s fotbalovým areálem (viz obrázek č. 12). Ten se sice uţ nenalézá v Malšovicích, ale těsně za jejich hranicemi. Ovšem pro obyvatele Hradce je brán jako dominanta Malšovic. V Malšovicích je stezka pro cyklisty. V roce 2006 byla tato asfaltová cesta zrekonstruována také pro bruslaře, a pěší turisty či lidi s kočárky. Na takzvané „hradečnici“ (viz obrázek č. 13) se denně od jara do podzimu „proţene“ za den několik stovek sportovců či lidí jdoucí jen na procházku s kočárkem i bez něj. Tato cesta se stala v Hradci Králové velmi vyhlášenou, a tak sem nejezdí za sportem a přírodou jen lidé z Malšovic, ale z celého Hradce a okolí. Dalším sportovním vyţitím pro „malšováky „ a nejen ty, je centrum Asport (viz obrázek č. 15). Zde je 10 bowlingových drah, ricochet, squash, 2 kulečníkové stoly, pool karambol, stolní fotbal a šipky. Dále je tu také taneční parket spolu s jukeboxem. Nechybí samozřejmě dětský koutek, kde si vyhrají i ti nejmenší společně s měkkým podkladem, skluzavkami, kreslícím koutkem atd. Součástí celého komplexu je také restaurace s širokou nabídkou vybraných jídel a nápojů. Ceny se zde pochybují celkem rozumně. Celková kapacita centra je 350 osob. Centrum A-sport nabízí i pořádání firemních večírků, soukromích akcí, a další.7 V lokalitě Malšovic se mimo jiné nachází Tenisový klub SK Tenis Hradec Králové. Tenisový klub (viz obrázek č. 15) má dva areály s tenisovými kurty. První areál se nachází blízko centra Hradce Králové vedle Univerzity Hradec Králové s krásným výhledem na soutok Labe a Orlice. Druhý areál je postaven právě v Malšovicích. Nachází se hned vedle novohradeckých lesů, kde je plno rodin s dětmi a jiţ výše zmiňovaní sportovci na bruslích, jízdních kolech apod. 7
www.a-sport.cz
30
Mezi další sportovní vyţití v Malšovicích se dá také zařadit sportovní hřiště
vybudované
místní
Základní
a
Mateřskou
školou
Štefcova
(viz obrázek č. 16). Tato škola nabízí nejen svým ţákům, ale také široké veřejnosti v odpoledních hodinách zavítat do prostoru školy, kde je rozsáhlé hřiště s kurty na tenis, hřištěm pro kopanou, košíkovou, volejbal, a dále také velký běţecký ovál, s přesnými naměřenými úseky. Uprostřed tohoto oválu je také prostor, kde lze hrát fotbal. Podél vnějšího okraje oválu, ze strany blíţe ke škole, se dá trénovat skok daleký (do písku). V poslední řadě se zde nachází také doskočiště pro skokany do výšky. V areálu je malý sklad se vším potřebným náčiním pro sport a volný čas (míče, tenisové rakety, branky, atd.). V neposlední řadě v Malšovicích nechybí ani veliká jízdárna. Zde se konají závody, kde soutěţí koně nejen z místních stájí. Na těchto akcích je moţné nechat se povozit na koni, vidět, jaké to je starat se o koně apod. Jízdárna je velkým lákadlem, hlavně pro rodiny s dětmi. Děti se zde mohou přihlásit na krouţek jezdectví, kde je naučí vše, co je třeba k tomu, aby uměli nejen na koni jezdit, ale také se o něj postarat, jak ho správně krmit, jako ho čistit.
5. Výsledky a diskuze 5.1 Rozhovory Rozhovory byly zaměřeny na obyvatele Malšovic, kteří zde ţijí značnou část svého ţivota a mají na toto místo veliké vazby, s tímto místem se plně identifikují a povaţují se za starousedlíky této lokality. Naproti tomu jsem porovnávala druhou cílovou skupinu, kterou tvořili lidé naopak v prostředí poměrně noví, jednak z důvodů, ţe zde neţijí dlouho, nebo se nepovaţují za starousedlíky. Záleţí na tom, jak se oni sami cítí s místem spjati. Většina respondentů, kteří zde ţijí jiţ několik desítek let, se i přesto povaţuje za novousedlíky, kteří jsou zde spíše „naplaveninou“, neţ aby se jiţ cítili tak, ţe sem uţ patří, a ţe do místa zakořenili. Ale k tomu se dostanu u detailnějšího
31
rozboru kaţdého z respondentů. Právě v tomto ohledu spočívalo i moje šetření. Budu tedy porovnávat dvě skupiny lidí. Starousedlíky a novousedlíky. 5.1.1 Charakteristika respondentů – analýza rozhovorů Tabulka č. 1 Informace o respondentech číslo respondenta
Jméno
věk
doba ţití v Malšovicích
starousedlík x novousedlík
vzdělání+ zaměstnání
1
Petr
54
43 let
novousedlík
SŠ, pracující
2
Patrik
21
2, 5 roku
novousedlík
Studující VŠ
3
Romana
52
27 let
novousedlík
SŠ, pracující
4
Alois
51
3 roky
novousedlík
vyučen, pracující
5
Pavla
29
4 roky
novousedlík
Na mateřské dovolené
6
Jakub
31
5 let
novousedlík
VŠ + pracující
7
Kateřina
23
23 let
rodák, starousedlík
SOŠ, pracující + studující VŠ
8
Tereza
21
21 let
rodák, starousedlík
studující VŠ
9
Jan
26
23 let
starousedlík
VŠ + studující
10
Alice
46
28 let
rodák, starousedlík
Pracující+ studující VŠ
11
Karel
74
43 let
starousedlík, pamětník
Důchodce
12
Jana
74
43 let
starousedlík
Důchodce
Zdroj: Vlastní šetření V této části představuji všechny jednotlivé respondenty a zahrnu zde i jejich názory a představy, které jsou obsaţeny ve scénáři rozhovoru, který jsem s nimi vedla.
32
Analýza První výzkumná otázka První výzkumná otázka zněla: Jak jsou respondenti spokojeni s městskou částí? (důvody proč tu žijí, místní identita respondentů). Otázky byly zaměřeny na to, jak dlouho zde respondenti ţijí, jaké měli důvody, a jak se do Malšovic vůbec přistěhovali, jaký je druh jejich bydlení. Nejprve popisuji odpovědi novousedlíků a po té starousedlíků. Novousedlíci Respondent Petr (54 let) se narodil v Nymburku, ale v té době byl obyvatelem Lysé nad Labem. Ve dvou letech se s rodiči přestěhovali do Jablonného nad Orlicí, a kdyţ měl jít do školy, zvolili jeho rodiče město Hradec Králové. Jeho prvním místem v tomto městě byla městská část Slezské předměstí. Odtud se s rodiči a mladším bratrem v roce 1972, kdy mu bylo 10 let, přestěhovali právě do Malšovic, kde jeho rodiče spolu s dalšími dělníky dostali nabídku postavit si svépomocí 10 řadových domků. Tudíţ ţije v Malšovicích uţ 43 let. Je krátce rozvedený a ţije se dvěma dcerami. Ovšem i kdyţ zde ţije uţ 43 let, stále se povaţuje za novousedlíka a jakou si „naplaveninu“, jak sám řekl, coţ mě velice překvapilo. U člověka, který zde ţije tak dlouho, bych řekla, ţe uţ bude v místě zakořeněn, a bude to pro něj místo, kam patří, a kde jiţ ţije dlouho. K mému omylu tomu tak není. O místní dění se nijak zvláště nezajímá, ale ví, ţe jsou pořádány veřejná zasedání zastupitelstva, ale těch se neúčastní. Povaţuje se za nepolitického člověka. Ale na druhou stranu k volbám chodí a o výsledky se vţdy velice zajímá. Velice ho rozčiluje, kdyţ někdo volí komunistickou stranu, ale naštěstí nikoho takového prý nezná. Bohuţel ale ani nevěděl, jací lidé tvoří zastupitelstvo. „No většinou po volbách vím, ale to s odstupem zapomínám.“ Teď jen tuší jednoho člověka, ale není si jist. Petr je s místem spjatý, jelikoţ tu ţije od svého dětství, se svou rodinou, a kterou zde s zaloţil i poté s manţelkou, a má k tomuto místu vytvořen pevný vztah, který je upevněn důleţitými událostmi
33
v jeho ţivotě, jako je narození jeho dětí, a vůbec souţití se svou rodinou, navíc samotné stěhování v jeho dětství a spousty záţitků s rodiči a bratrem. Nepatří však k místním patriotům. S respondentem Patrikem (21 let) jsem se setkala v místní hospůdce Na Hrázce, o které sama vím, ţe je skvělým setkávacím místem pro místní i nemístní obyvatele. Scházejí se zde „Malšováci“ z celého sídliště. Patrik se narodil v Hradci Králové a od narození bydlel ve vedlejší vesnici u Hradce Králové. Do Malšovic se dostal díky své přítelkyni, která zde ţije jiţ déle, a ke které se přistěhoval. Ţije s ní zde uţ dva a půl roku. Byl to jeho hlavní důvod k nastěhování se do Malšovic, ţe zde měl přítelkyni, která uţ měla vybudovaný domov. Velice kladně hodnotí místní okolí, které se mu libí. Dle jeho názoru je zde i blízko do centra a dobré spojení. Při otázce, zda by volil bydlení v Malšovicích, a proč, mi odpověděl: „… je to okrajová část města, ale přitom jsme v centru. Okolí je takové vesnické, je tu klid. Je tu cyklostezka pro sportovní vyuţití, běh, kolo, brusle. Příjemné prostředí pro procházky.“ Jeho spjatost s místem není ještě příliš veliká, jelikoţ zde ţije teprve krátce. Respondentka Romana (52 let) ţije v Malšovicích uţ 27 let. Vdala se do Malšovic za svým manţelem, se kterým bydleli společně s jeho rodiči. Lokalita se jí zdála jako příznivá a velice se jí líbila, takţe to brala jako další výhodu k nastěhování. Bydlí s manţelem v rodinném dvougeneračním domku. A tento způsob bydlení ji velice vyhovuje. Tato respondentka má na místo jiţ velkou vazbu. Jako hlavní důvod pro její spjatost s místem je rodinný ţivot v místě s jejím manţelem, ke kterému se po svatbě nastěhovala a zaloţila zde vlastní rodinu. Respondent Alois (51 let), se do Malšovic dostal před třemi lety, kdy mu majitel rodinného domku nabídl pronájem celého domu i se zahradou, jelikoţ jeho musí odjet na několik let z České republiky a tudíţ potřeboval, aby se mu o dům někdo staral a udrţoval ho v dobrém stavu. Protoţe byl pan Alois zvyklý
34
bydlet od malička na vesnici a má velice rád zvířata, mohl si zde zařídit menší hospodářství a pěstovat všelijaké plodiny či chovat zvířata. Jeho spjatost s místem pociťuje hlavní díky svému hospodářství, které měl moţnost si zde vytvořit, které je pro něho velice důleţité, jako pro milovníka zvířat. Ovšem jiná spjatost s místem se zde zatím neobjevuje. Mezi novousedlíky je zařazena respondentka Pavla (29 let), která ţije v Malšovicích uţ pět let. První rok bydlela s kamarádkou, se kterou obě našly v Hradci Králové pracovní uplatnění. S budoucím manţelem, kdyţ ještě nebyli zasnoubeni, se pouze navštěvovali, a kaţdý bydlel jinde. Oba uţ ale ţili v Malšovicích, i kdyţ kaţdý někde jinde. Po roce se přestěhovali do společné domácnosti, kousek od hospody Na Hrázce. Při shánění bydlení, uţ s manţelem, se rozhodli, ţe v Malšovicích setrvají díky krásné přírodě a velkému klidu. „Ale celý Hradec a hlavně Malšovice jsou ale cenově hodně vysoko, ale měli jsme štěstí na ty lidi, ţe nechtějí podnájemníky tak strašně rejţovat o ty peníze za byt.“ Dalším novousedlíkem byl Jakub (31 let), který zde ţije přes pět let. Čtyři poslední roky uţ ţije s manţelkou, ale před tím bydlel sám na ubytovně Filharmonie v Malšovicích, protoţe zde studoval. Ovšem toto bydliště bylo jen na přespání a ţádnou spokojenost ani spjatost s místem zde nepociťoval. S manţelkou bydlí v bytě 3+1, jejichţ zástavba je v okolí spíše rodinných domků, coţ oba povaţují za velké plus, protoţe se tudy dá chodit na procházky s kočárkem apod. „Je tady hodně domků, je tady klid, zeleň, blízko do lesa, líbilo se nám tu velice. A v době, ve které jsme se stěhovali, zde bylo ještě poměrně levně.“ Starousedlíci Jako prvního starousedlíka jsem získala slečnu Kateřinu (23 let), která ţije v Malšovicích uţ 23 let, a v Malšovicích se narodila. Jedná se tak o rodačku. Respondentka je naprosto spjatá s místem, jelikoţ je to její rodné místo, ve kterém i vyrostla se svou rodinou.
35
Další starousedlík je Tereza (21 let). V Malšovicích ţije od narození stejně jako respondentka Kateřina. Tereza je také rodačkou. Respondent Jan (26 let) se do Malšovic dostal ve svých třech letech, kdyţ se jeho rodiče rozhodli, ţe potřebují kvůli druhému dítěti, větší byt. Dříve bydleli v centru města. Z Malšovic to mají všude blízko, ale přitom zde není ţádný velký silniční provoz. „A navíc je tu blízko do přírody a lesa, coţ se mi velice líbí. Navíc je tady blízko Futurum, takţe ani člověk nemusí do města.“ Jan není sice rodákem, ale většinu ţivota ţije v Malšovicích. Dalším rodákem, kterého jsem získala pro svůj výzkum je Alice (46 let). Ta se tedy v Malšovicích narodila a ţila zde s rodiči 19 let. Po té se odstěhovala s manţelem do Prahy a pak Kladna, ale po rozvodu (po 22 letech), se do Malšovic opět vrátila. Ţije tu nyní dalších devět let. Tudíţ zde dohromady ţije 28 let. Alice je rodačkou, ale v Malšovicích ţije polovinu svého ţivota. Obyvatel Karel (74 let) ţije v Malšovicích 43 let. Do Malšovic se dostal společně se svou rodinou a přáteli, se kterými si postavili svépomocí zástavbu řadových domků. Jezdil s rodinou do Malšovic uţ dříve, například na kola, nebo do místních lesů na houby. Ačkoli není rodákem, povaţuje se za starousedlíka, je s místem spjatý řadou pout. Jako je stavba vlastního domu, či záţitky, které mají společně s rodinou. Poslední respondentkou byla Jana (74 let). Je to manţelka pana Karla (předchozího respondenta), tudíţ zde ţije také jíţ 43 let. Její důvody k nastěhování jsou totoţné, takţe krásná nabídka pro stavbu vlastního domu v klidné části Hradce. Také není rodačkou, ale povaţuje se za starousedlíka.
36
Druhá výzkumná otázka Druhá výzkumná otázka zněla: Jak jsou respondenti spokojeni s městskou částí? Jak respondenti vnímají okolí, kde žijí? Patří sem otázky, jak hodnotí Malšovice, jak vůbec znají místní okolí, zda se zapojují do místního dění, jak charakterizují místní obyvatel, jaký projevují zájem o veřejné dění, co jim zde chybí a co se jim v Malšovicích líbí, s čím jsou spokojeni. Novousedlíci Petr (54 let) na Malšovice pohlíţí jako na okraj města, kde je blízko do lesa jde zde klid a je to spíše vilková oblast. Jsou zde ale také panelákové výstavby. Dále mi prozradil, ţe Malšovice jsou největší sídliště v ČR, které bylo postaveno svépomocným způsobem. To znamená, ţe budoucí obyvatele si zde postavili panelák či řadovky „vlastníma rukama“. Kaţdopádně bere Malšovice jako nejklidnější městskou část, která v Hradci je. Jako stěţejní body pro orientaci zvolil Husův pomník, hospodu U Čechů, Lesní hřbitov, nebo bývalé Kino mladých. Uchování místní samosprávy bere jako samozřejmost. Myslí si, ţe lidé co zde ţijí, mají lepší vize, co by se zde mělo zlepšit a vybudovat. Například jak uvádí k MHD, které se teď trochu změnilo a připadá mu to velice zdlouhavé, kdyţ autobus (číslo 9) jede téměř 30 minut. Ale na druhou stranu se přiklání k tomu, ţe MHD zase tolik nevyuţívá, takţe to nemůţe posoudit objektivně. Ovšem ví i něco málo o historii. A jak správně řekl, první spoj s městem zde byla zavedena linka 7 od místní hospůdky U Čechů. Co se týče pracovní nabídky, ta se domnívá, ţe spousta lidí vyjíţdí za prací mimo Malšovice, a ţe nabídka práce zde není nijak vysoká. Ale je rád, ţe se zde vybudoval prostor pro bruslaře, cyklisty, maminky s kočárky, a další, která je pro automobily zakázána. Jako bariéru, kterou zde pociťuje je věkový rozdíl mezi obyvateli, a ţe starší obyvatelé nechtějí mezi sebe pustit ty, kteří jsou zde teprve krátkou dobu nebo patří k mladším obyvatelům (35 let a méně). V případě spokojenosti je Petr velice spokojen díky klidu a přírodě. Při rozhovoru bylo
37
patrné, ţe i jeho znalost prostředí je velice dobrá a je i obeznámen s některými historickými událostmi. Respondent Patrik (21 let) uvedl jako typické znaky Malšovic: typické lesní prostředí, veliký sportovní ruch, za coţ můţe vybudované nové sportovní cesty „Hradečnice“, která navazuje na komunikaci kolem lesního hřbitova dál do lesa. Povaţuje za dobré, ţe zde také, za lesním hřbitovem, byla vybudována nová rytířská tvrz, která slouţí nejen dětem, ale také k pěknému posezení a pohybu v krásné okolní přírodě. Popis místních obyvatel zazněl ve smyslu, ţe „Malšováci“ nejsou v nějakém ohledu nějak odlišní od ostatních obyvatel Hradce Králové. Patrikova znalost o spolcích a organizacích není veliká, ale za dobu svého pobytu si stihl všimnout, ţe je zde zahrádkářská kolonie, ale o dalších spolcích zatím moc neví. Kaţdopádně se ale rád účastní například opékání prasete, jiţ na zmiňované Hrázce, ale nevyuţívá k posezení jen ji. Veřejné dění se mezi jeho zájmy moc nedostává. „Bohuţel nemám moc čas, abych sledoval aktuální politickou scénu, ale pokud se ke mně nějaké informace dostanou, rád se o nich dozvídám co nejvíce.“ Potřebné informace čerpá z internetových stránek Magistrátu města Hradce Králové. Ale deník Radnici, který je kaţdý týden dodáván všem obyvatelům Hradce Králové, zadarmo do poštovních schránek, nečte. Obsazení zastupitelstva nezná, ale k volbám chodí. Byl by rád, aby se mírně zlepšilo místní MHD a autobusy jezdili častěji. Navíc si prý všiml, ţe poslední dobou (díky výstavbě OD Futurum) zde přibývá bezdomovců, coţ se mu vůbec nelíbí. Rozhodně mu připadá, ţe se ale Malšovice nějak výrazně nerozvíjí. Rád by, aby zde bylo nějaké venkovní hřiště a tělocvična, která by sdruţovala lidi dohromady. V rozvoji se ale podle něj angaţují spíše novousedlíci neţ starousedlíci. Ti jsou prý spíše na zahrádkách, o které se starají a rozvoj je nezajímá tolik jako nově přistěhovalé, moţná dědictvím předchozí éry socialismu, kdy lidé byli zvyklý hledat zázemí a soukromí a veřejné dění nebo politika příslušela jen málo komu. Jako místní klady bere čistou přírodu, větší počet mladých lidí, cesta „Hradečnice“ na Lesní Hřbitov. Jako zápory uvedl
38
špatnou dopravu. Mezi rizika zařadil stavbu velkého obchodního domu a zničení tak přírody, a jako dobrou příleţitost zde vidí les, ve které by mohl působit dřevorubecká sluţba, která by se starala o dřevo a mohla z toho mít dobrý výdělek. Rozhodně si ale myslí, ţe by si Malšovice měly uchovat svou samosprávu, protoţe by se jim jen od města nedostalo takové pozornosti. Malšovice mi respondentka Romana (52 let) představila jako klidnou část blízko centra města, ke kterému je dobré spojení, jak MHD, tak autem. Navíc je zde vybudovaná nová cyklostezka, která umoţňuje také cyklistům bezpečně cestovat. Dále také uvedla, ţe je zde mnoho zeleně a příjemných míst k procházkám a relaxaci a navíc oceňuje jaké je tu ticho a klid, i kdyţ to zase není tak daleko od centra toho hlučného Hradce. Veřejné dění sleduje dle vyvěšené nástěnky na zastávce MHD a ještě si občas přečte Radnici, ve které se občas něco málo o Malšovicích objeví. O zastupitelstvu mi prozradila, ţe moc neví, kdo se v něm pohybuje, ale k volbám zajde a výsledky ji zajímají spíše z informačního hlediska, protoţe ví, ţe je stejně nijak výrazně neovlivní. K tématu charakteristiky ostatních lidí z Malšovic mi odpověděla, ţe je zde starší generace pomalu nahrazována tou mladší, čemuţ podle ní přispěla výstavba sídliště Plachta. Místo tohoto sídliště bylo zde prý původně plánováno, ţe by se zde postavil bazén pro celé město Hradec Králové. Coţ povaţuje za škodu, ţe k této realizaci nedošlo. Byla by to další dobrá příleţitost ke sportovnímu vyţití. Chyby prostředí, které zde pozoruje je například blízká střelnice, kde se často střílí. Navíc by si představovala častější spojení MHD. Na druhou stranu oceňuje les, ticho a krásnou přírodu pro krásné bydlení. Jako hlavní aspekt Malšovic uvedl respondent Alois (51 let) klid a příjemné prostředí pro procházky. Ovšem ocenil by, aby zde bylo větší kulturní vyţití a sluţby. O spolcích, které zde jsou, ví akorát, ţe je zde zahrádkářská kolonie, kam jezdí s přítelkyní za jejími rodiči, kteří zde mají zahrádku. O veřejné dění se Alois zajímá. Sleduje televizi V1 a čte deník Radnice. Místní obyvatele by popsal jako lidi, kteří se stále zajímají o to, aby byla čtvrť neustále 39
hezky udrţovaná, ale rozhodně mu přijde, ţe jsou tu spíše mladší lidé a starších je tu pár co „jen doţívá“. Z věcí, které zde postrádá, je častější autobusová doprava. O politické stránce Malšovic příliš netuší a ani ji nijak neřeší. Akce pořádané v Malšovicích vůbec nenavštěvuje, vyuţívá spíše akcí v centrum města, jako jsou vánoční trhy, projíţďky po řece nebo Vánoční mše v kostele. Popis Malšovic vystihla respondentka Pavla (29 let) slovy: „Já to beru jako takovou vesnici. Je tady velký klid a kus do lesa. Jako s porovnáním třeba se Slezským je tu mnohem bezpečněji a je tu prostě krásně.“ Do aktivit, které se v Malšovicích pořádají, se nezapojuje, jelikoţ ji momentálně v mateřství nezbývá příliš času. O veřejné dění se zajímá prostřednictvím internetu, kde se snaţí získat potřebné informace, nebo jako jiţ u jiných respondentů zmiňovaný deník Radnice. O zastupitelstvu má velmi slabé vědomí, jen tuší o jednom člověku, který by v něm mohl být, ale jinak ne. K volbám zatím nechodí, jelikoţ ještě řešila věci ohledně trvalého bydliště, ale nyní uţ by k volbám jít mohla, a určitě by šla i přes to, ţe zde lidi zatím moc nezná. Ovšem rozhodně by sledovala, jací lidé kandidují a rozhodně by se pak zajímala i o výsledky. Uţ se rozhodně cítí jako obyvatelka Malšovic. A obzvláště teď, kdyţ je doma na mateřské. Nic zvláštního ji zde nechybí a váţí si toho, jaká je tu příroda a také klid a pohoda, zvláště pro malou dceru. Pohled na Malšovice je u Jakuba (31 let) stejný jako u většiny. „Je tady klid prostě a celkově hodně domků, a kdyţ si člověk odmyslí kde to je, tak si přijde jako na vesnici. A moţná i víc neţ na vesnici. Spousta domků na vyjíţďky třeba i s malou a tak.“ Do místních aktivit se nezapojuje, ale ke sledování aktuálního dění se obrátí k deníku Radnice. Místní obyvatele by charakterizoval tak, ţe všude kolem nich, právě ve zmiňovaných domcích, bydlí hlavně spousta lidí, kteří zde ţijí uţ hodně dlouho. Všiml si také, ţe je zde hodně malých podnikatelů, jako stavební firmy pro renovace a pomocné práce na zahradě. Navíc mu připadá, ţe to je zde jakási VIP zóna, a ţijí tu lidé hlavně tzv. „na vyšší noze“. Ohledně zájmu o zastupitelstvo tuší o jednom nejmenovaném člověku, o 40
kterém si ale není jist, zda v zastupitelstvu stále je. Pokud se mu naskytne moţnost jít k volbám, tak rozhodně půjde. Do teď ještě řešil formality ohledně trvalého bydliště. A výsledky voleb by ho rozhodně zajímali. Jako obyvatel Hradce Králové si tak rozhodně připadá, ale poslední dobou mu Malšovice hodně přirostli k srdci, a tak uţ se cítí asi více jako „Malšovák“. Při otázce, zda mu tady něco chybí, odpověděl, ţe naprosto nic a dokonce si velice cení toho, ţe je zde několik malých hřišť pro děti. Starousedlíci Ve svých očích popisuje respondentka Kateřina (23 let) Malšovice jako klidnou část Hradce Králové, která má blízko do centra, je zde blízko les, a celkový popis zeleně zde vidí jako hlavní pozitivum. Dále si myslí, ţe je zde plná občanská vybavenost a jako velké plus shledává, ţe tudy nevede ţádná hlavní dopravní tepna. Ohledně veřejného dění je spíše pasivním pozorovatelem a zájem o něj nejeví. Dle jejích slov: „Pokud mám zájem se dozvědět o dění v Malšovicích, čtu nástěnku na zastávce Náhon, kde místní samospráva Malšovic zveřejňuje projednávání různých aktivit pro Malšovice.“ Informovanost zastupitelstva shledává dostačující. K volbám ale chodí a výsledky sleduje. Na místní obyvatele pohlíţí z hlediska patriotismu a připadá jí, ţe jsou zde lidé více vlastenečtí, něţ v jiných částech Hradce Králové. A to z důvodu, ţe je zde spousta lidí, kteří zde ţijí uţ od narození. V této lokalitě postrádá nějakou příjemnou čajovnu, kde by se dalo sedět, i dlouho do noci, a seznamovat se s dalšími lidmi. Ale na druhou stranu si zde cenní blízkého lesa, a výhodu vyjít na pěkné procházky do přírody. „Malšovice jsou klidná lukrativní oblast Hradce Králové.“ Vyjádřila respondentka Tereza (21 let) svůj názor na městskou část. Ani si nemyslí, ţe by na lokalitě bylo něco více typického neţ na jiných částech Hradce. Do místních aktivit se nijak zvláště nezapojuje. Tráví čas spíše s přáteli. Zájem o veřejné dění je zatím minimální. Čte deník Radnice a občas se podívá na nástěnku komise
41
místní samosprávy. K volbám chodí a výsledky sleduje. Ovšem uţ neví kdo je v místní zastupitelstvu. Obyvatelstvo v Malšovicích respondentka popisuje ve směru spíše starších lidí, ale dodává, ţe i to uţ se poslední dobou mění a starší generaci nahrazují pomalu mladí obyvatelé, kteří chtějí zaloţit rodinu a najít si zázemí. Respondentka by zde uvítala, kdyby měla moţnost zajít přímo v Malšovicích do posilovny. Ale oceňuje přírodu a klid od města. Popis lokality pojal respondent Jan (26 let) jako rodinné prostředí, které se podobá americkému prostředí, plus hodně zeleně. „A není to ţádné betonové město. Zkrátka pěkné rodinné prostředí.“ V zapojování se do místních aktivit se respondent zmínil a občasném navštěvování místní diskotéky, jinak nic. Uvítal by, kdyby jich zde bylo více. O veřejné dění se nezajímá. Místní zastupitelstvo nezná. K volbám ale rozhodně zajde a výsledky ho zajímají. Místní obyvatele by specifikoval vyšším věkovým průměrem neţ v jiných částech Hradce. Cení si, ţe je zde čerství vzduch, příroda a spousty zeleně. Alice (46 let) vidí Malšovice jako: „Je to klidná čtvrť, díky tomu, ţe je tady řeka Orlice, je tu spoustu luk, kam se dá jít se psem. Věková skupina je namíchaná. A i v naší ulici je to tak uţ namíchaný. Celkem se to takhle jako změnilo ta věková struktura. Lidé prodávají baráky a jen doţívají. Minimálně 10 baráku se takhle obměnili.“ Do aktivit v Malšovicích se příliš nezapojuje. Ale o veřejné dění zájem jeví a snaţí se zjišťovat, jaké věci se řeší v zájmu veřejnosti a co se chystá nového. Charakteristika místních obyvatel, podle Alice, je o komunikaci a o tom, ţe se lidé znají, zdraví se a hodně se společně baví. Je zde velice spokojená, nic ji tady neschází a váţí si klidu, který tu je. Z pohledu politické scény je spíše pasivní. O zastupitelstvu příliš informací nemá a k volbám začala chodit teprve nedávno. Dříve se jí nechtělo. Ale nyní uţ sleduje jak volby, tak i výsledky. O Malšovicích mi Karel (74 let) pověděl, ţe: „Malšovice jsou velice krásná část Hradce, kde je více neţ příjemné bydlení, díky místnímu klidu a
42
přírodě. Je tu úţasné volnočasové vyuţití, a to myslím, ţe je pro Malšovice typické. Ten klid a pohoda.“ Do aktivit se nezapojuje. Pracuje spíše na zahrádce, stará se s manţelkou o vnoučata a věnují se sportu. Rád čte deník Radnice a občas se podívá i na nějakou veřejnou nástěnku. Místní obyvatele popsal jako přátelské a milé. Připadá mu, ţe se zde poslední dobou mění věková struktura a stěhuje se sem více mladých párů a rodin. To co zde Karlovi chybí je příroda, která zde byla na místě, kde teď stojí nově vystavěné sídliště Plachta. „Ta vzala obrovský kus louky, který byl vţdy super k nějakým procházkám a třeba i výběhu pro koně.“ Avšak cení si zde pohody a klidu, které v jiných částech Hradce určitě nejsou. O politické scéně neví, ale k volbám chodí pravidelně a výsledky se snaţí sledovat. Jana (74 let) popisuje Malšovice: „No já bych řekla, ţe je to sice stará část Malšovic rodinné domky, ale nyní uţ hodně rozšířenou výstavbou. Ţe uţ je zde hodně částí nových bytů. Ale je zde velmi příjemné prostředí v blízkosti lesů. Moţnost rychlé dopravy do centra Hradce, jako autobusem tak trolejbusem. Rychlá nákupní moţnost. A v našich začátcích byly jen dvě malé samoobsluhy, a teď je zde spousta malých obchůdků a navíc Futurum. Je to ale výborná poloha těch Malšovic, blízko ke sportovnímu vyţití.“ Zájem Jany o veřejné dění je aktivní. Pravidelně čte radnici a chodí k volbám. O místních obyvatelích řekla, ţe se Malšovice omladili, díky nové výstavbě Plachta, takţe se více setkává s mladými lidmi neţ se staršími starousedlíky. Dále jsem se Jany ptala, co ji zde chybí a čeho si naopak v místě cení, na coţ navázala opět v porovnání se sídlištěm Plachta: „Tak trochu jsme si museli zvyknout na novou výstavbu obytných domů, která zabrala velice velký prostor, kde byla úţasná veliká louka. Coţ mě trochu mrzí. (…) Tak hlavně ta poloha u toho lesa a klid. Ţádný městský velký ruch se zde nevyskytuje.“ V otázce kolem zastupitelstva mi pověděla, ţe jeden ze členů bude zřejmě pan Oldřich Vlasák, ale nebyla si jista. Rozhodně k volbám chodí a výsledky sleduje, jelikoţ podle nich se rozhoduje, jak se budou Malšovice dále vyvíjet.
43
Třetí výzkumná otázka Třetí výzkumná otázka řeší: Jak silné sociální kontakty mají respondenti v místě svého bydliště? Objevují se tu otázky typu, zda má respondent v lokalitě rodinu a příbuzné, jací ti lidé jsou a zda si s nimi rozumí, a zda respondent ví o nějakých spolcích či sdruţení lidí, a jestli cítí nebo sám má nějaké problémy či konflikty s ostatními obyvateli. Novousedlíci Sociální sítě respondenta Petra (54 let) jsou v Malšovicích velice dobré, podle toho co mi řekl. Bydlí se dvěma dcerami, u kterých doufá, ţe alespoň jedna v místě zůstane a převezme další „štafetu“ v obývání postaveného domova, nebo i obě dcery najednou, ţe by se podělily o dům. Jeho přátele jsou lidé z Malšovic, i kdyţ nejen odsud. Zná se sousedy, protoţe jsou to známí jeho rodičů, tudíţ ho i všichni znají od dětství. Pomáhají si na zahrádce, pokud má někdo nějaký problém. Kdyţ byl mladší, hrával s dětmi od sousedů fotbal nebo volejbal a v zimě chodili bruslit na kluziště, které zde dříve měli za domem. Je vidět, ţe zde ţije dlouho a prostředí, mu není lhostejné a všímá si věcí, lidí a aktivit kolem sebe. Ví o tom, ţe zde mají spolek zahrádkářů, spolek rybářů, spolek hasičů. Ví, ţe je zde veliká výstavba právě „svépomocných“ panelových domů. Prozradil mi na sebe, ţe se zapojuje do místních aktivit. S lidmi z místní firmy chodí hrát do ZŠ Úprkova volejbal, a kdyţ měl malé děti, tak druhá místní základní škola (ZŠ Štefcova) pořádala burzu sportovního oblečení a sportovních potřeb. Té se účastnili vţdy s manţelkou a dětmi. Ohledně jeho charakteristiky místních obyvatel říká, ţe jsou tu pracovití lidé, jelikoţ aspoň polovina z nich má zahrádku a tudíţ se o ni musí starat. A lidé co ji nemají přímo u domu, protoţe bydlí v panelovém domě, má zahrádku právě v místní zahrádkářské kolonii. Myslí, ţe v této zahrádkářské kolonii nejsou jen „Malšováci“, i kdyţ z většiny ano. Ale ţe sem lidé jezdí právě z jiných částí měst, za výjimečným klidem a pohodou, která tady vládne. K rozvoji Malšovic pomáhají zahrádkáři, kteří
44
sbliţují více lidi a zlepšují trávení volného času. Neprojevuje se zde nějaká zášť či nelibost lidí nových a usedlých a „malšovičtí“ patrioti nemají problém s nově příchozími lidmi. Respondent Patrik (21 let) bydlí s přítelkyní a jejím otcem v rodinném domku. Další lidi, kteří by patřili do okruhu jeho rodiny, či budoucí rodiny, bydlí mimo Malšovice a někteří i mimo Hradec Králové. Má tu velice dobrého kamaráda, se kterým rád tráví spousty volného času, spoluţačku ze základní školy, která bydlí kousek od něj. Se sousedy nemá nějaký zvláštní vztah, protoţe tu neţije moc dlouho. Občas s nimi má menší konflikty, pokud například s přáteli a rodinou na zahradě grilují, tak sousedům vadí, kdyţ se s přáteli u této příleţitosti baví a oni na druhou stranu zase nejsou příliš tiší, kdyţ ráno vstávají a dělají nejrůznější hluk. Dále mi na sebe prozradil, ţe: „Rád trávím čas procházkami, rád trávím čas na sídlišti plachta, kde je moc hezky vybudovaný komplex mezi paneláky. Rád chodím na procházky směrem Lesní hřbitov, kde je pěkná příroda. (…) Dále si jdu rád posedět na zahrádku místní hospůdky Na Hrázce, kde je velmi přátelské prostředí. Hrázku beru jako strategický bod pokud jedu třeba na kole, kde rád zastavím na pivo a občerstvení i s ostatními přáteli, které rád často vytáhnu na kolo a po něm zaslouţený odpočinek Na Hrázce. Rád navštěvuji místní music bar Event, i kdyţ ten byl v poslední době zavřen.“ Mezi příbuzné respondentky Romany (52 let) a rodinu co zde má, patří manţel a děti, se kterými ţije. Ostatní bydlí mimo Malšovice, ale stále v Hradci Králové. Mezi své přátelé a známé počítá své sousedy, kolegy z práce. Pracuje v místní základní škole, takţe její kolegové jsou buď z okolí Malšovic, nebo přímo z nich. Se svými spoluţáky, kteří sice nejsou z Malšovic, zde pořádají třídní srazy v místní hospodě Na Hrázce. Se sousedy si rozumí velice dobře a často si společně povídají před domem nebo pořádají společná grilování. O spolcích a organizacích mi prozradila, ţe ví, ţe je zde zahrádkářská kolonie, jezdecký klub, tenisový klub, rybáři tu mají svůj chov a prodávají ryby, dále ví o hasičích, a polici města, podle které se orientují i lidé, kteří zase Malšovice tolik 45
neznají. Právě ve zmiňované zahrádkářské kolonii mají její rodiče svou zahrádku. Ona i její rodina ráda chodí mezi lidi. „Ano, rádi vyuţíváme s rodinou nebo i známými nejen z Malšovic, místní tenisové kurty, také chodíme hrát bowling do centra A-sport, nebo kdyţ místní jízdárna pořádá závody a podobně. Chodíme se pravidelně dívat a zajezdit si i na koních, pokud je to v rámci akce moţné. Velice rádi trávíme například letní večery v místní hospůdce Na Hrázce, kam jezdí i ostatní lidé z HK na kole a bruslích, jelikoţ je to po cestě na „Hradečnici“, která je pro tyto lidi přizpůsobena, a kterou také rádi vyuţíváme pro kolo a in-line bruslení.“ Jako konflikt, a problém, který pozoruje u místních je ten, ţe je zde hodně „pejskařů“ kteří po svých domácích zvířatech nedokáţou uklidit jejich nánosy. Jiný problém s lidmi nemá a povaţuje je za obětavé a milé spoluobčany. Do ţivota respondenta Aloise (51 let) patří přítelkyně, se kterou ţije. Její i jeho děti, je pravidelně navštěvují, stejně jako i další členové rodiny a přátelé. Všichni tito lidé ţijí mimo Malšovice někteří i mimo Hradec Králové. Vztahy se sousedy má dobré a navzájem se navštěvují a pomáhají si. Další vztahy, které udrţuje, jsou s kolegy z práce. V rámci zapojování se do místních aktivit chodí hrát občas bowling s přáteli nebo také kulečník a šipky. Také chodí do hospůdky Na Hrázce „(…) protoţe Na Hrázku chodí všichni. Je to dalo by se říci základna Malšovic.“ Hospoda U Čechů ho nikdy nelákala a vadilo mu, ţe zahrádka je hned u rušné hlavní silnice. Ovšem bariéry ani konflikty mezi ostatními lidmi nevnímá a se sousedy si rozumí. K sociálním vztahům a známým v okolí mi Pavla (29 let) pověděla, ţe z rodiny zde má jen manţela a dceru, se kterými ţije. Jinak ostatní známí jsou mimo Malšovice a spíše i mimo Hradec Králové. V době těhotenství se zde seznámila se sousedkou, která rodila ve stejném termínu jako ona, takţe spolu nyní chodí na procházky s kočárkem a rozebírají společně péči o děti. S ostatními sousedy se zdá spíše od vidění. „Sousedi jsou velice vstřícní a rozhodně se zdravíme, kdyţ se potkáme.“ Nemají společně ţádné problémy a konflikty. 46
Místní obyvatele by Pavla charakterizovala spíše ve starším věku, ale na rozdíl od ostatních částí Hradce si myslím, ţe jsou zde lidé kulturně vyspělejší. „Kdyţ třeba jedu trolejem, tak se babičky bavěj, ţe jednou do Filharmonie a tak.“ Ohledně spolků, které jsou v Malšovicích, moc neví. Tuší jen, ţe by tu mohl být nějaký svaz lesníků. Příbuzné a rodinu Jakub (31 let) v lokalitě nemá. Přátelé má spíše v Hradci neţ v Malšovicích. Tam jsou tak dva aţ tři, se kterými sdílejí nějaké společné zájmy, jako je například hudba, kterou Jakub vystudoval a podobně. Takţe například i ţáci, které on učí. Se sousedy má velice dobré vztahy a vţdy se s nimi ochotně zdraví. Co se týče spolků: „Tak snad vím, ţe nějaký svaz rybářů, moţná nějaký fotbalisti tady budou, víc teda nevím no. Moţná ještě nějaký ty zahrádky tam vzadu v Malšovicích a moţná střelnice.“ Starousedlíci Rodina a ostatní přáteli, které zde má respondentka Kateřina (23 let), jsou její sestra a otec. Ţádné další příbuzné zde nemá. Ovšem má tu spoustu známých, které zná díky tomu, ţe pracuje v místní základní škole. Se sousedy si rozumí, jelikoţ se s nimi zná od malička a v dětství si s některými i hrála. Respondentka navštěvuje církevní spolek, který se snaţí spojit lidi dohromady v rámci sídlišť. „Je to křesťanské společenství Mozaika. Koncept této církve je spojovat lidi dohromady v rámci sídliště, tak zvaná církev mezi paneláky.“ K této církvi se dostala skrze své příbuzné, kteří ji také navštěvují. Na veřejná místa jako jsou místní hospůdky Na Hrázce, centrum A-sport chodí málo. Spíše sem zajde v létě posedět na zahrádku. Pro sportovní aktivity vyuţívá hřiště u základní školy Štefcova, který je přístupný v odpoledních hodinách i pro veřejnost. Jinak ale tráví svůj volný čas spíše mimo Malšovice. V otázce bariér mezi ostatními obyvateli cítí respondentka neshody ve výchově dětí, jelikoţ pracuje jako vychovatelka na místní základní škole. A podle toho jak říká: „Někteří rodiče jsou velice přísní na svoje děti a přetěţují je mnoţstvím krouţků a zájmových
47
činností. Jiní naopak nechávají děti vyrůstat samostatně, jako děti ulice. V tom potom vznikají neshody mezi lidmi.“ Sociální kontakty respondentky jsou velice široké. Rozumí si se sousedy s kolegy i s rodinou a konflikty s lidmi nemá. Volný čas se snaţí trávit co nejvíce se svými známými, nejen z Malšovic. V kontaktech a stycích s ostatními lidmi je na tom respondentka Tereza (21 let) velmi dobře. Bydlí s rodiči a sestrou, dále zde má stále ještě mnoho spoluţáků ze základní školy. Se sousedy má kladný vztah, protoţe společně s nimi vyrůstala, takţe se znají od malička a stále jsou dobrými přáteli. Přátel má opravdu mnoho a to nejen z Hradce Králové, ale z celé ČR. Se svými sousedy ţádný problém nemá. Jak uvádí: „Většina sousedů uţ jsou staršího věku, ale najde se zde i někdo mladší. Kaţdopádně společně vycházíme velice dobře a nemáme ţádný problém si navzájem pomoci s čímkoliv.“ Mezi její oblíbená veřejná místa patří stezka pro sportovce, dále občas zajde do centra A-sport či hospoda Na Hrázce, kde prý v létě sedí celé Malšovice. Ráda chodí na procházky do lesa nebo si zaběhat. To prý chodí spousta lidí. Rozhodně nevidí ţádné bariéry mezi obyvateli. „Lidé jsou tu milí a hodní.“ Spolky o kterých ví, jsou rybáři, zahrádkáři, hasiči, jezdecký a tenisový klub. Respondent Jan (26 let) bydlí s rodiči a sestrou. Přímo v Malšovicích uţ jiné příbuzné nemá, ale kousek od Malšovic v oblasti Pod Zámečkem má jednu ze svých babiček a druhá bydlí kousek od Labské kotliny. Kamarády, které tu má je jeho kamarád s přítelkyní, kteří zde spolu bydlí. Jinak další známí a přátelé jsou hlavně v okolí Benešovy třídy, ale i po celém Hradci. V rámci sousedských vztahů jsou zde malé neshody, ale ty respondent moc neřeší. „Tak jako znám je, ale moc se s nimi nebavím, spíš moji rodiče. Jeden soused je spíše vyloţeně negativní a nepříjemný.“ Veřejná místa k seznámení vyuţívá hospodu Na Hrázce, nebo místní diskotéku Event, kde dříve bývala sauna. Velmi zřídka zajde i do centra A-sport. Do hospodu U Čechů nikdy nezašel. Všechny občany povaţuje za vřelé a milé a bariéry nepociťuje.
48
Společnou domácnost sdílí Alice (46 let) se svým synem, se kterým ţije v domě, který má dva byty z čehoţ jeden je jejich a ve druhém bydlí Aliciny rodiče. Také má v této lokalitě svou sestřenici. Její vztahy se sousedy jsou dobré, ale nejsou ţádní velcí přátelé. K veřejným místům, které navštěvuje patří ZŠ Úprkova, kam chodí hrát volejbal s kolegy z práce a ráda by po dodělání vysoké školy začala navštěvovat zahrádkářský svaz. Karel (74 let) bydlí s manţelkou a rodinou jeho staršího syna. Má zde spousty dalších přátel, kteří jsou zhruba stejně staří jako on. Sousedy, které má, jsou lidé, se kterými se zná uţ léta. Stavěli společně vlastní domy v Malšovicích, takţe jsou dobrá parta a často pořádají společná sezení na jedné ze sousedských zahrádek nebo jezdí společně na výlety. Veřejná místa v Malšovicích vyuţívá například: bowling, posezení v hospůdce Na Hrázce nebo Zděná bouda. Do hospody U Čechů chodil dříve pravidelně se svým volejbalových druţstvem. Ţádné bariéry mez obyvateli rozhodně nepociťuje. Sociální sítě jsou u Jany (74 let) jsou velice silné. Je to manţelka předchozího respondenta Karla. Tudíţ tu má i další část své rodiny a to svého staršího syna s rodinou. Ale jen v ulici, ve které bydlí, má spousty přátel, se kterými podnikají různé akce jako výlety na kolech a túry a jedny z nejlepších přátel mají jen o ulici vedle. Se sousedy se tedy zná více neţ dost, jelikoţ zde společně vybudovali své bydlení a jiţ předtím byli velice dobří přátelé a známí. Ohledně návštěvnosti místních pohostinství, mi Jana pověděla ţe: „Rozhodně doma nijak neleníme a rádi s celou rodinou nebo partou lidí vyrazíme společně do místní hospůdky Na Hrázce, nebo kdyţ není počasí, zajdeme do centra A-sport na kuţelky a posezení. Dále třeba hospoda Zděná bouda je pro nás pravidelnou zastávkou, kdyţ jezdíme na kola či jdeme na procházku.“ Co se týče bariér mezi obyvateli, rozhodně o ţádných neví. Ještě dodává, ţe i kdyţ sedí u ohně a večer zpívají, sousedé se spíše baví tím, ţe partu prozpěvujících s radostí pozorují. A spolky v Malšovicích? Tak těch mi několik vyjmenovala. Například volejbalové
49
druţstvo, zahrádkářská kolonie, se kterou si občas předávají i zkušenosti z pěstitelství, tenisový klub a jízdárna. Čtvrtá výzkumná otázka Čtvrtá výzkumná otázka se zabývá: Cítí se respondent v místě, kde žije doma? Jaké jsou jejich představy o slově domov, jak by ho charakterizovali? Do tohoto bloku otázek spadali dotazy ohledně toho, co si respondenti představovali pod samotným pojmem domov, kde obstarávají běţné úkoly pro chod domácnosti nebo třeba zda se cítí jako obyvatelé Malšovic nebo Hradce Králové. Novousedlíci Respondent Petr (54 let) je velice hrdý na to, ţe je z Malšovic a také na to, ţe je z Hradce. Je rád, kdyţ se ho někdo ptá na to, kde bydlí. A je velice pyšný na Hradec, kvůli jeho pověstnému jménu „salón republiky“. Rozhodně se ale cítí být více „Malšovák“, a to z důvodu, ţe jsou Malšovice ušetřeni zrychlenému tepu velkoměsta. Navíc se zde rozhodně cítí být naprosto doma a to proto, ţe jeho představa o domovu je mít kolem sebe rodinu a milující lidi. Ještě k tomu, kdyţ bydlí ve svém pěkném domečku, tak to mu ke štěstí a pocitu domova naprosto stačí. Také tvrdí, ţe mu zde naprosto nic nechybí. Je prý velice skromný. Na druhou stranu si zase v Malšovicích cení toho, ţe je zde klid, a rád vzpomíná na časy, kdy právě v místní vilkové části vozil kočárech se svými dvěma dcerami, nebo na procházky do lesa, kde jsou pravoúhle vytvořené cesty. Tudíţ není tak velké riziko, ţe se zde ztratíte. Jeho běţný den vypadá tak, ţe přejede na kole Malšovice a jede do práce a zpět. Pokud mu přeje počasí, tak je navečer chvilku na své zahrádce. Do práce to má cca 15 min. na kole, v létě i v zimě, coţ mu naprosto vyhovuje. O víkendu se snaţí být aktivní a hlavně venku, takţe buď podniká s rodinou či známými výlety na kole, nebo tráví čas na zahradě s lopatou, hráběmi a sekačkou. Jako nákupní moţnosti vyuţívá velkoobchodního domu na slezském předměstí (Interspar, Albert). Futurum, které by se dalo povaţovat jako pomyslný bod hranice Malšovic s další částí HK, vyuţívá spíše o
50
víkendu. A pokud potřebuje lékařskou pomoc, volí Královéhradeckou Fakultní nemocnici. Mimo zájmy na zahrádce mi také prozradil, ţe opravy, které jsou občas nutné udělat, volí spíše jako svou povinnost a zajišťuje se je sám. Uţ jen prý z finančního hlediska. Jeho hlavním koníčkem a aktivitou, které se věnuje nejvíce je jízda na kole, které rád podniká podél řeky Orlice, aţ k sutým břehům v Týništi nad Orlicí, ale také rád jezdí na kanoi přímo po řece, a jak řekl: „Tak na prvním místě s rodinou, na druhém se známýma.“ Na otázku ohledně kontaktů v místních pohostinstvích a lokálech mi Petr řekl, ţe hospůdky navštěvuje velice zřídka, ale rád zajde na víno ke známým. Ptala jsem se ho také na otázku odstěhování se z Malšovic. Při této otázce se zatvářil velmi nepříznivě, a jeho odpověď byla celkem jasná, ţe jedině práce by ho přesvědčila. Tudíţ jsem pochopila, ţe by se opravdu velice nerad stěhoval pryč. Vzdálenost, kterou označil jako hraniční by bylo mimo Královéhradecký kraj. Na otázku týkající se vztahů mezi novousedlíky a starousedlíky odpověděl, ţe rozhodně mezi nimi nejsou ţádné konflikty a ani s nimi nemá ţádný problém. Hlavně mu připadá, ţe celé Malšovice, za 40 let, velmi zestárli. Na konci rozhovoru mi ještě řekl, ţe by byl rád, aby se Malšovice trochu více omladili, a aby zde začali budovat svou budoucnost i další mladí lidé, protoţe si myslí, ţe do místních škol momentálně nechodí tolik dětí, ţe je zde spíše více seniorů, neţli mladého obyvatelstva s dětmi, kteří by zde sídliště pozvedli zase do jiných sfér. Rozhovor byl velice zajímavý. Hlavní fakt, který mě překvapil, byl ten, ţe i po 43 letech zde si stále připadá jako novousedlík. Celkovým dojmem na mě působil jako veselý a mladý člověk, který má velice rád prostředí kde ţije. V případě respondenta Patrika (21 let), kdyţ jsem se ptala, zda se zde cítí doma, odpověděl mi, ţe se tu doma necítí, ţe pocit domova má spíše u sebe doma nebo na chalupě v Krkonoších, kde je čerstvý vzduch ještě víc neţ v Malšovicích. K jeho pojetí domova patří hlavně:„příroda, volné prostranství, a ţádný pocit utlačování.“ Rozhodně se cítí jako obyvatel Hradce Králové neţ Malšovic, jelikoţ tu ţije velice krátce a není tolik ještě adaptován na prostředí.
51
Svůj všední den mi popsal v etapách běţného rána, po kterém jde buď do práce, nebo do školy, odpoledne vyplňuje sportovními aktivitami a večer vyuţívá k posezení s přáteli nebo studiem. Dojíţdění do školy a práce mu vůbec nevyhovuje, protoţe dopravní spojení jsou velice špatná či zdlouhavá. Jediný spoj, co mu vyhovuje, je trolejbus č. 7. Víkend nepovaţuje za nijak odlišný od běţného týdne jen s tím rozdílem, ţe má více času, který tráví buď pomáháním na zahrádce, sportem nebo společnou aktivitou s přítelkyní. Volnočasové aktivity, kterým se věnuje, jsou posilovna, cyklistika, turistika a vše nejlépe s kamarády a přítelkyní. Rád chodí v Malšovicích na dlouhé procházky. Běţné úkoly pro chod domácnosti zajišťuje v OD Futurum, ovšem jen v případě velkých nákupů, které se zde vyplatí. Na malé nákupy vyuţívá místní krámek „Koula“. Opravy si zařizuje sám, pokud je to něco malého, jinak vyhledává odborníky. Lékařskou pomoc má úplně mimo Malšovice. Důvod, který by ho přesvědčil k odstěhování, by byl: „Zhoršení lidských vztahů se sousedy nebo zničení přírody kolem.“ Domov a slovo doma v respondentce Romaně (52 let) vyvolávají podněty, jako jsou děti, velká rodina a společně s nimi strávený čas. Rozhodně ohodnotila toto místo pro ni naprosto nejbliţší, tudíţ se tu opravdu cítí doma a je tu velice spokojená. A i přes to, ţe si zde připadá jako doma její pocit „malšováctví“ není tak silný jako pocit, ţe je spíše „Hradečák“, tudíţ se povaţuje spíše za obyvatele Hradce neţ Malšovic. „Mám Hradec velice ráda a Malšovice neberu jako nějakou zvláštní část Hradce, ale jakou součást Hradce.“ Ovšem stále si připadá jako novousedlík, z důvodu, ţe se do Malšovic přivdala a celý předchozí ţivot zde nebydlela. V otázce odstěhování by přemýšlela pouze v případě, ţe by měla moţnost bydlet na ranči a mít farmu se zvířaty. Mezi její aktivity a patří procházky se psem a vyuţití sportovních moţností, které Malšovice nabízejí. Její dojíţdění do práce není nijak zdlouhavé, jelikoţ pracuje v místní základní škole, a jak uvedla od domu to má 10 minut pěšky, nebo 5 minut na kole, coţ je pro ní maximálně vyhovující. O víkendu je buď na zahrádce, nebo jede s rodinou na
52
chalupu či aktivně odpočívají. Běţné věci pro chod domácnosti zařizuje v OD Futurum, kde i s dcerami jezdí na nákupy nejen potravin, ale oblečení a podobně. Na malé nákupy ji stačí místní samoobsluha. Opravy u nich doma zajišťuje manţel a lékaře má také zde v Malšovicích. O postatě domova a o samém slově domov mi respondent Alois (51 let) pověděl, ţe si zde doma nepřipadá. Jeho naprostá představa o domově je něco, co bude jeho samého a čeho on bude pánem. Vidí domov jako jistou toho, ţe mu nikdo nemá co vzít, coţ se mu zatím nepodařilo. Připadá si rozhodně jako „Hradečák“ neţ jako „Malšovák“. Je to pracovitý člověk, který nemá fixní pracovní dobu, takţe jeho kaţdý den je jiný a rozhodně neţije v rutině. Ale jeho nejčastější činností je samozřejmě starost o hospodářství. Skoro všechno ostatní zařizuje jeho přítelkyně (chod domácnosti apod.). Domov z pohledu respondentky Pavly (29) je pocit, kdy její manţel přijde z práce domů, jelikoţ je celý den doma sama s novorozenou dcerkou, a tak se těší, aţ je celá rodina pohromadě. Zatím se v Malšovicích necítí úplně doma, jelikoţ si ještě stále zvyká, ale uţ k ní myšlenky na to ţe je doma, pomalu přicházejí. Pro běţný den je momentálně Pavla vázaná na sovu malou dcerku, které se doma plně věnuje. Běţné věci ohledně domácnosti zařizují v kaţdém případě ve městě, jelikoţ kvalita místních potravin v malých obchůdcích je naprosto katastrofální. Tudíţ jezdí celá rodina nakupovat do velkého Albertu a zeleninu kupují u kvalitní firmy ve městě. OD Futurum se snaţí vyhýbat, jak to jen jde. Tam jezdí pouze pro oblečení, ale jen velmi zřídka. Další běţné úkoly, jako je lékař a opravy, tak z hlediska lékařské pomoci jezdí na Slezské předměstí a opravy zajišťuje spíše manţel. Mezi její volnočasové aktivity teď patří pouze miminko, ale do budoucna by ráda začala chodit plavat i s malou dcerkou do hradeckých městských lázní. Co se týče stěhování se pryč, by byla Pavla velice nerada, kdyby se musela odstěhovat, a téměř jediný důvod by byla změna pracovního místa, které by bylo velice výhodné. „Moţná ještě by mě přesvědčilo se odstěhovat, pokud bychom začli stavět třeba domeček, tak to rozhodně.“ Místo 53
kde by chtěli stavět, by ale stále zůstávali buď Malšovice, nebo Nový Hradec, ale uvědomuje si, ţe by to rozhodně nebyla levná záleţitost. Pohled Jakuba (31 let) na domov je: „Asi v tom, ţe přijdu domů z práce, dám si to kafíčko, postavím se na balkón a podívám se na ty střechy, ten západ slunce, a přitom si tak hezky řeknu, tak to je ono. To je krása, uţ jsem doma.“ Nebydlí tu sice ještě moc dlouho, ale takový to pocit uţ na něj začíná pomalu přicházet. Během jeho normálního dne, které je pro něj zaplněn prací, ale aţ od odpoledních
hodin,
tak
dopoledne
tráví
s rodinou.
Víkendy
vyuţívá
k procházkám s kočárkem a návštěvám rodičů. Do práce to má kousek a chodí pěšky, ale rád by v brzké době začal vyuţívat i jízdní kolo. Běţné úkoly pro chod domácnosti zajišťuje v OD Interspar, pokud jde o velký nákup. Menší nákup se dá zvládnout v místní samoobsluze, i kdyţ kvalita není taková, jakou by si i s manţelkou představovali. OD Futurum téměř nevyuţívá. Za opravami míří do místní opravny Malšovic, a lékaře navštěvuje na Slezském předměstí. K volnočasovým aktivitám teď patří hlavně nově příchozí přírůstek do rodiny. Jinak s manţelkou vyráţel na projíţďky na kolech po okolí. Místní hospůdku Na Hrázce (jen ji) navštěvoval i s manţelkou ještě před narozením miminka. Ale aţ jejich dcera vyroste, hodlají tam opět chodit, jelikoţ je tam i dětské hřiště. K tomu, aby byl Jakub donucen se odstěhovat by byl jedině důvod, ţe by musel dojíţdět do práce. Starousedlíci Ke slovu domov se respondentka Kateřina (23 let) vyjádřila, ţe se zde cítí „…naprosto, úplně doma.“ Důvody proč se zde tak cítí, jsou takové, ţe se zde narodila a vyrůstala tu, takţe si zde zvykla. Její představa k domovu je: „Zahrada, balkón do zahrady, les a potok přímo za zahradou, klidná, slepá ulice před domem, kde jsme si mohli jako děti bez obav rodičů kreslit na silnici křídami, jezdit na kole a volně běhat.“ Ovšem cítí se spíše jako „Hradečák“ neţ jako „Malšovák“. Jelikoţ více času tráví v centru. Její hlavní náplní dne je
54
samozřejmě práce, do které chodí velice ráda pěšky. Cesta ji trvá cca 10 minut. Odpoledne pak tráví s přáteli v centru a večer se opět vrací zpátky do Malšovic. O víkendu navíc navštěvuje ještě svou školu, Univerzitu HK, kde ještě dálkově studuje a dodělává si vzdělání ke své momentální profesi. Pro běţné úkoly a potřeby pro chod domácnosti vyuţívá OD Futurum, coţ je pro ni nejlepší volba. Ale občas vyuţije i malých krámků právě v Malšovicích. Opravy si zajišťuje v centru v Gayerových kasárnách, a kdyţ potřebuje k lékaři, zamíří na Slezské předměstí. Respondentka Tereza (21 let) ke slovům o domově řekla, ţe se zde cítí naprosto doma, jelikoţ se zde narodila a má tu celou svou rodinu, tudíţ ji nic nechybí. K jejímu pocitu doma a slově domov patří rodina a pocit bezpečí. Pro její typický den je jako prvním úkolem buď práce, nebo škola. Večer se většinou sejdou celá rodina doma na večeři. Jindy je zase s kamarády či u přítele a jeho rodiny. Tudíţ neproţívá ţádný stereotyp a kaţdý den má jiný. Ráda si také zajde, pokud ji na to zbývá čas, ráda zaběhat nebo do posilovny. O víkendu se buď učí, pokud je zkouškové období. Jinak jezdí s rodinou na chatu, nebo kaţdý někde jinde se svými přáteli. Dojíţdění do školy pro ni není problém, jelikoţ studuje v Hradci, tudíţ to má asi 15 minut autobusem. Běţné věci ohledně nákupů a oprav, zajišťují rodiče, ale samozřejmě, ţe i občas jede s nimi například do OD Futurum či Albert. Popřípadě pokud je špatný výběr na nákupy například oblečení, nemají celá rodina problém zajet třeba do Pardubic nebo aţ do Prahy. Mezi její volnočasové aktivity patří například sport, setkávání se s přáteli a rodinou. Vidinu problému v odstěhování nevidí ţádnou. Naopak se této myšlence nebrání, jelikoţ tu bydlí od narození a ráda by vyzkoušela i něco jiného. Z pohledu Hradec a Malšovice v porovnání to vidí asi 50 : 50, záleţí totiţ na úhlu pohledu. O slově domov řekl respondent Jan (26 let): „Klid a pohoda, a to ţe člověk není ničím rušenej.“ A rozhodně se právě zde v Malšovicích cítí doma. Stěhoval by se jen kvůli práci nebo potencionálnímu partnerovi. Jeho běţný 55
týden je ve znamení studia, za kterým dojíţdí do Brna. Kde je celý týden. Víkendy pak tráví s rodiči na chalupě nebo s kamarády ve městě. Práci zatím ani při studiu nemá, jen občasný přivýdělek. Pokud někam musí dojet za prací, volí buď kolo, nebo autobus. Běţné věci zajišťuje na Slezském předměstí v OD Kaufland nebo Albert. Lékaře má ve stejném místě. Připadá si zde jako „Malšovický Hradečák.“ Pocit domova, zde Alice (46 let) rozhodně má. Ale její přítel jí prý tahá na chalupu, kam by se rád přestěhoval. Ovšem domov pro Alici znamená pes a zahrada, kterou zde v Malšovicích má. O odstěhování nechtěla téměř ani slyšet a nic by ji nepřesvědčilo zde bydlení prodávat a odstěhovat se pryč. Ve svém volnu Alice cvičí jógu, ale hlavně velice ráda chodí na dlouhé procházky se psem, třeba kolem řeky. Kaţdý všední den samozřejmě jezdí do práce, po cestě zpátky se zastaví v místní samoobsluze a jede domů. Přes víkend se učí do školy a také ráda vaří pro své děti. Do práce to má okolo 10 minut, coţ ji naprosto vyhovuje. Kdyţ uţ musí na velký nákup: „Tak asi ve městě. Spíše Albert neţ Futurum. A jinak nákupy v místní samoobsluze U Kouli. A třeba ve městě do bazalky.“ Lékaře má na Slezském předměstí, a pokud potřebuje nějakou sluţbu, například opraváře, tak volá specializovaný servis, nebo pokud jde o auto, někam do servisu ho zaveze. Z pohledu obyvatele se cítí „Malšovičákem“, protoţe se berou skoro jako vesnice. „Je tu prostě nádherný klídek.“ „Myslím, ţe se tu cítím naprosto doma. Vybudovali jsme to tady s manţelkou a přáteli společně a je to skvělý pocit.“ Řekl Karel (74 let). I kdyţ z pohledu pocitu doma se cítí být spíše „Hradečákem“. Do Hradce přišel, jelikoţ se jim s manţelkou líbil. „Malšovice uţ byl jen bonus.“K domovu mu patří právě ten skvělý pocit, ţe si zde vlastníma rukama postavili baráček a hlavně velká rodina. Karel se jiţ v důchodu, takţe je kaţdý jeho den i víkend jiný. Někdy hlídají vnoučata, jindy jsou zase sami s manţelkou nebo celou rodinou na chalupě v Jablonném nad Orlicí, kam jezdí v létě na kolo a v zimě na lyţe. Běţné věci obstarávají přímo v Malšovicích, jako lékaře, opravy a nákupy. Velká 56
nákupní střediska nevyhledávají. Ve volnu chodil dříve hrát volejbal a tenis teď má radši cyklistiku a sjezdové lyţování či běţky. Důvod k tomu, aby se odstěhoval, uţ vlastně dostal. Chce přenechat baráček v Malšovicích rodině svého staršího syna a společně s manţelkou si najít něco menšího pro dva, nebo rovnou na chalupu do jiţ zmiňovaného Jablonného. Jana (74 let) se v Malšovicích cítí jako doma. Ale má několik takových míst, která povaţuje za svůj domov. Rozhodně ale k jejímu domovu patří velká rodina pohromadě a bydlení v přírodě. Ohledně odstěhování to má stejně jako její manţel Karel, předchozí respondent, ţe nechají baráček dětem a sami se odstěhují do něčeho menšího nebo na chalupu. Pocit domova, ale nemá jen v Malšovicích, cítí se hlavně jako obyvatel Hradce Králové, jelikoţ ho má moc ráda. „Je to salón republiky.“ Běţný den, který zde obvykle proţívá, je pokaţdé úplně jiný, jelikoţ uţ je v důchodu. Chodí s manţelem často do lesa na houby a různé další lesní plodiny, občas se jdou společně podívat na Stříbrňák, coţ je rybník ve vedlejší vesnici. Ale hlavně vyráţejí s manţelem kaţdý týden na chalupu. Tam v zimě vyuţívají běţky a sjezdové lyţe a v létě zase kolo. Běţné úkoly všedních dní řeší hlavně v Malšovicích. Má tu lékaře, i samoobsluhu, kde seţene vše potřebné. A dříve bylo vše v jednom komplexu u místní pošty. Nyní uţ to není tak blízko sebe, ale je to pořád v Malšovicích, takţe je to pořád blízko. Respondenti, kteří se označili pocitově za starousedlíky, jsou lidé, kteří mají s místem velice silné záţitky a jsou zde naprosto zakořeněni. Tři z nich se zde narodili, a tudíţ z toho pramení i jejich vztah k místu a naprostá oddanost. Ostatní se přistěhovali v průběhu ţivota, ale i tak si zde dokázali najít silné vazby a v místě zakořenili, takţe si tu většina vytvořila svůj pocit toho pravého slova „DOMOV“. Všichni starousedlíci jsou s Malšovicemi spokojeni a téměř nic jim tu neschází. Pár z nich odsuzuje novou výstavbu bytů na sídlišti Plachta, jelikoţ zde byla velká louka, kterou rádi vyuţívali. Ale i tak jsou zde velice spokojeni a milují místní pohodu, klid a ticho blízko lesa a krásné přírody.
57
Novousedlíci na mě po rozebrání všech rozhovorů působili dojmem, ţe si téměř všichni ještě na prostředí zdaleka moc nezvykli (vyjma Petra, který tu ţije dlouho a je naprosto zakořeněn, jen má pocit domova uţ na chalupě, kam chce na důchod odejít). Ostatní jsou ještě stále pozorovatelé a zkoumatelé místního prostředí, ale rozhodně se všichni snaţí o zainteresování se do prostředí a přizpůsobení se místním podmínkám, které ale nikdo z nich nepovaţuje za špatné a všem se tu líbí. Jak příroda a klid, jako starousedlíkům, tak pocit toho, ţe jsou zde lidé přívětiví a milí, takţe nemají pocit odmítnutí, ţe by je starousedlíci nějak utlačovali či nechtěli mezi sebe. I s ohledem na pozorování místních obyvatel a celého prostředí, mohu jejich výpovědi jen potvrdit. Co se týče deníku Radnice, který zmínil téměř kaţdý respondent, tak deník je sice pro celý Hradec Králové, ovšem Malšovice se zde za poslední rok objevili zhruba 10x, ku příleţitosti například přestavby křiţovatky u Husova pomníku, coţ je jeden z hlavních orientačních bodů v Malšovicích nejen pro místní, ale také ostatní obyvatele z Hradce Králové, kteří tento záchytný bod znají a věděli by kde ho hledat, coţ mi bylo prozrazeno z dílčích rozhovorů, kde jsem se ptala v různých částech Hradce, náhodných občanů (cca 30 lidí). Minimálně třičtvrtina mi odpověděla kladně, ţe určitě by věděli kde to je a zbytek si nebyl jist, ale uţ toto označení někdy slyšel. Ani jeden z dotazovaných nebyl z Malšovic. Další zmínka o Malšovicích v Radnici bývá často k příleţitosti pozvání na nějaké pořádané akce, právě třeba v centru A-sport. Ke svému výzkumu jsem také zařadila dva rozhovory, které se od ostatních lišili. Jeden byl s pamětníkem Malšovic, u kterého byla podmínka, aby zde ţil alespoň 70 let, coţ bylo splněno. Druhý rozhovor byl se členem komise místní samosprávy Malšovic, od kterého jsem zjistila několik informací ohledně plánovaných změn a akcí, které by měli být v Malšovicích uskutečněny. Oba rozhovory přikládám samostatné vazbě s ostatními rozhovory.
58
Dle výzkumných otázek jsou tedy výsledky následující: První výzkumná otázka: Jak jsou respondenti spjati s městskou částí Malšovice (důvody proč tu žijí, jejich místní identita) Dle jednotlivě uvedených odpovědí, jsou všichni starousedlíci na Malšovice velice fixovaní a jejich spjatost s místem je podmíněna proţitými roky a mnoha vzpomínkami. Tři z nich (Kateřina, Tereza a Alice)se zde navíc narodili, tudíţ jsou s místem spojeni ještě mnohem silněji neţ ostatní tři (Jan, Karel a Jana). I oni se však dokázali s místem ve všech okruzích sţít, identifikovat a adaptovat se na prostředí a jsou zde zakořeněni. K této skupině však patří i zakořeněnost a místní identita respondentů Petra a Romany, kteří sice řekli, ţe si připadají jako novousedlíci, ale ţijí zde jiţ tak dlouho, ţe jejich spjatost s místem je srovnatelná se zakořeněností starousedlíků. Novousedlíci jsou v tomto směru v jiné rovině, jelikoţ se do Malšovic (kromě Petra a Romany) nastěhovali teprve nedávno. S místem jsou sţiti, ale jiným způsobem neţ starousedlíci. Pohlíţejí na Malšovice zatím ze stránky poznávací a snaţí se proniknout do místních způsobů a vytvořit si zde své vlastní vzpomínky a podmínky k tomu, aby se mohli na místo úplně adaptovat a identifikovali se do něho. Jejich identita je spojena informovaností, kterou o místě mají, jako je čistá příroda a klid, a snaţí se najít v Malšovicích to, co o nich vědí, a co o Malšovicích ostatní lidé říkají. Všichni respondenti (kromě pamětníka a zastupitele) se řadí svou identitou a adaptací na místo, do typu rozděleného v podkapitole Typy regionální identity, do první kategorie – Identita základní. Jejich ztotoţnění a identifikace k místu je podmíněna pouze znalostí prostředí, znalost historie je velice malá nebo vůbec ţádná. A vše se odvíjí od proţitků, které je s místem spojují, a které zde respondenti proţili. Je to například zaloţení rodiny (Romana, Petr, Karel, Jana, Pavla, Jakub) nebo je to v samotném narození se do Malšovic, tudíţ naprostá spjatost s místem díky pocitu, ţe se zde respondenti narodili (Alice, Kateřina,
59
Tereza). Dalším podnětem ke spjatosti s místem jsou také sociální kontakty. Respondenti zde mají kromě Aloise rodinu, se kterou ţijí a mezi sousedy se znají minimálně od vidění, kdyţ se potkají například na chodbě nebo před domem. Někteří dokonce se sousedy pořádají akce na zahradě v podobě grilování apod. Dalším aspektem je také adaptace na místo díky spoluţákům ze škol, které tu někteří respondenti mají i po delším odchodu ze školy. Naprosto všichni respondenti jsou si vědomi hlavního bodu Malšovic, který by mohl být povaţován i za uzel a moţnost k setkávání se s lidmi, a tím je hospoda Na Hrázce, do které většina respondentů chodí nejen na posezení, ale i za přáteli a poznáváním nových lidí.
Druhá výzkumná otázka: Jak jsou respondenti spokojeni s Malšovicemi? Jak vnímají okolí, kde žijí? Všichni respondenti jsou s Malšovicemi velice spokojeni a oceňují místní klid a ticho, který je doplněn o krásnou přírodu, které je v Malšovicích. Někteří z nich také oceňují krásné místní uličky, ve kterých se dá chodit na příjemné procházky například s kočárkem nebo s malými dětmi. Respondentům nevyhovuje to, ţe místní MHD nejezdí tak často, jak by si představovali. Další zmínkou, která se v rozhovorech objevila, je poznatek, ţe tu chybí posilovna, jiný respondent by si zde přál čajovnu, další noční klub, starší respondenti hodnotili výstavbu sídliště Plachta, která podle nich vzala veliký kus přírody, jiný zase pověděl, ţe na Plachtě je příjemné prostředí k sezení a procházkám. Riziko, kteří tu někteří vidí, je spousta krásné přírody, kterou by někoho mohlo napadnout zničit a postavit tu nějaké další velké obchodní centrum, nebo i továrnu. A vyuţít volného prostoru ke stavbě něčeho, co by poničilo místní klid.
60
Třetí výzkumná otázka: Jak silné sociální kontakty mají respondenti v místě svého bydliště? Sociální kontakty starousedlíků jsou dle mého předpokladu silné, a kaţdý z nich má zde jiţ několik známých a přátel, kteří v Malšovicích ţijí mnoho let. Všichni respondenti bydlí se svou rodinou (kromě Aloise). Ale mají zde všichni nějaké známé, na které se mohou obrátit a naprosto všichni respondenti mají dobré vztahy se svými sousedy. Ale i výjimka se objeví. Novousedlíci nejsou dle mého očekávání, ještě začlenění a známých tu mají zatím jen málo. Znají se spíše jen se sousedy a známé a přátele mají mimo Malšovice. Vyjma Petra a Romany, kteří se v tomto ohledu řadí ke skupině starousedlíků. Někteří zde mají tři rodinné generace, jiní tu mají spoluţáky, nebo se spolupracovníky chodí společně hrát volejbal. Maminky s kočárky vyrazí na procházku, téměř všichni respondenti, snad jen kromě Alice, si chodí posedět do hospody Na Hrázce. A navazují vztahy i s ostatními lidmi z Malšovic, kteří si sem chodí posedět. Starší lidé jak Karel a Jana mají zde několik svých přátel, se kterými dokonce společně stavěli své vlastní domy a nyní bydlí jen kousek od sebe, takţe často vyráţejí na společné výlety po okolí nejen pěšky, ale i na kole.
Čtvrtá výzkumná otázka: Cítí se respondent v místě, kde žijí, doma? Jaké jsou jejich představy o slově domov, jak by ho charakterizovali? Odpovědi na tuto výzkumnou otázku jsou dle očekávání u kaţdého jiné a kaţdý má svou představu o domově jinou. Někdo ji cítí jako velkou rodinu a zázemí, jiný jako pocit bezpeční, někdo má zase konkrétní představu co musí udělat, kdyţ přijde domů, aby se tam cítil jako doma. Respondenti, kteří se zde narodili jako je Alice, Tereza, Kateřina mají místo rozhodně jako svoje zázemí a bezpečí, kam se mohou kdykoliv vrátit a mají ho spojené se svým dětstvím, které zde celé proţili. Ovšem zase respondenti jako je Petr, Romana, Karel, Jana, kteří se sem přestěhovali, aby zde tu rodinu vytvořili, mají místo spojeno právě s tím, 61
ţe chtějí vybudovat pevný a stabilní domov pro své potomky. Ti po nich bydlení převezmou, ale oni berou Malšovice spíš jako záchytnou stanici, do které se dostali a měli velké štěstí, ţe našli bydlení právě v tak krásné lokalitě, a mohou budovat domov i pro mladší generace své rodiny. V tomto pojetí se liší novousedlíci od starousedlíků. Novousedlíci (vyjma Romany a Petra) pojetí domova teprve budují. Získávají potřebné vzpomínky a proţitky, kterými mohou podloţit svůj pocit domova. Také navazují nové sociální kontakty a více upevňují ty, které uţ mají (např. se sousedy). Začínají si zvykat na prostředí, kde bydlí, a zkoušejí nové věci v podobě dojíţdění do práce na kole, zajdou v Malšovicích na nové místo, na kterém ještě nebyli apod. Ti, kteří se cítí doma v Malšovicích, a ne v Hradci Králové, si spojují domov jiţ tolikrát zmiňovaným klidem, tichem a pohodou, které Malšovice nabízejí. Ale také rodina, se kterou ţijí. Někteří respondenti se však cítí být doma v Hradci Králové a Malšovice jsou jen vedlejší. Obrázek č. 2 mapa Malšovic s respondenty
[zdroj: aplikace ředitelství silnic a dálnic + autor]
62
Závěr Cíle této práce bylo analyzovat identitu obyvatel Malšovic z hlediska dvou skupin (starousedlíci a novousedlíci), zjistit jejich adaptaci na prostředí, konstrukci domova a spokojenost s prostředím. Místní identita obyvatel se nijak výrazně neprojevuje, a kaţdý z respondentů dosáhl míry místní identity popisované v podkapitole Typy regionální identity, jen na první stupeň této identity, a tou je základní identita. Člověk zná své prostředí kolem sebe a má s tímto místem spojené různé vzpomínky a proţitky, které ho s místem spojují. Znalost prostředí je dobrá a respondent zná své okolí a umí se v něm zorientovat. Ovšem znalosti ohledně historie jsou velmi malé. Respondenta s místem pojí pouze to, co zde proţil. Coţ je případ všech našich respondentů. Analýza rozhovorů prokázala, ţe Malšovice jsou pro všechny respondenty příjemným prostředím a klidnou částí, kde je krásná příroda. U starousedlíků je zakořeněnost v místě velice silná a všichni jsou s okolím identifikovaní a na prostředí adaptovaní. Jejich sociální sítě jsou oproti novousedlíkům mnohem silnější. Také znalost prostředí, informovanost, zájem o veřejné dění a politickou scénu je vţdy větší neţ informovanost a zájem novousedlíků. Můj předpoklad byl takový, ţe starousedlíci budou identifikovaní a budou mít naprostý přehled o tom, co se v Malšovicích děje. Potvrdilo se mi to jen zčásti. Starousedlíci jsou naprosto identifikovaní a adaptovaní na prostředí, ale znalost například o veřejné dění či politická participace není tak silná, jak bych očekávala. Novousedlíci jsou naopak s prostředím zatím jen okrajově seznámeni a spíše teprve objevují a poznávají dané prostředí. Jejich identita je zatím na nízké úrovni a adaptace na prostředí také. Pocit domova stále ještě hledají. Je to dáno tím, ţe starousedlíci zde mají vzpomínky a záţitky a pamatují si věci, které novousedlíci zatím nemají a ti spíše navazují nové společenské vazby a hledají své vlastní pojetí domova s jeho určujícími znaky.
63
Problémy, kterými se v místě potýkají, je špatné spojení MHD s centrem města, které by mělo být mnohem častější. Například i ve večerních hodinách. Dalším problémem, který respondenti uvádějí, je postupně se zvyšující výskyt bezdomovců v této lokalitě, coţ by mohl mít za příčinu blízko postavený OD Futurum, kolem kterého se v posledních několika měsících objevuje více bezdomovců neţ doposud. Respondenti zde také postrádají další místa, která by umoţňovala více prostoru pro osobní setkávání, jako např.: posilovna, čajovna, noční klub atd. To uvedlo respondenti spíše mladšího věku. Starší respondenti zase upozorňují na novou výstavbu sídliště Plachta, která sebrala velké mnoţství přírody, na které jsou „Malšováci“ velice hrdi. Tyto prvotní závěry mohou být pouţity jako startující podklad k dalšímu bádání. To by se mohlo dále rozvíjet a např. zkoumat, zda i ostatní občané Hradce Králové povaţují Malšovice za lukrativní a bezpečnou část města, zda se Malšovice v průběhu několika dalších let stanou místem, kde budou budovat své domovy hlavně mladé rodiny a páry, a zda být „Malšovákem“ bude znamenat pro obyvatele Malšovic podstatné pojítko v jejich územní identitě a jaké funkce tato identita bude plnit.
64
Seznam literatury + přílohy Zdroje a Bibliografie:
Literatura: Bauman, Z., 1996. Myslet sociologicky – netradiční uvedení do sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství. Doubek, Z., H. Rezková. 2012. Malšovice. Vlkov: Helena Rezková Hendl, J., 2005. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál. Heřmanová, E., P. Chromý. 2009. Kulturní regiony a geografie kultury: kulturní reálie a kultura v regionech Česka. Praha: ASPI. Houţička, V., L. Novotný. 2007. Otisky historie v regionálních identitách obyvatel pohraničí. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky. Jandourek, J. 2007. Sociologický slovník. Praha: Portál. Město
Hradec
Králové.
2011.
Encyklopedie
města
Hradce
Králové.
GARAMON, s. r.o. Musil, J., 1967. Sociologie soudobého města. Praha: Svoboda. Rak, R., V. Matyáš, Z. Říha. 2008. Biometrie a identita člověka ve forenzních a komerčních aplikacích. Praha: Grada. Rohlíček, V. 1976. MALŠOVICE – sídliště města Hradce Králové.Východočeský krajský národní výbor. Roubal, O. 2013. Biografická identita v pohraničí: teritoriální identita v ţivotních příbězích poválečných osídlenců pohraničí severních Čech. Praha: Professional Publishing.
65
Články: Vlachová, K., B. Řeháková. 2004. „Národ, národní identita a národní hrdost v Evropě.“Sociologický časopis/Czech Sociological Review 40 (4): 489-508.
Bakalářské a diplomové práce: Petter, D. 2013. Současná podoba územní identity obyvatel správního obvodu ORP Frýdlant nad Ostravicí. Diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého.
Internet: http://www.sktenis.cz/onas.html https://www.czso.cz/csu/xh/prirustek_-ubytek_poctu_obyvatel_v_kraji_v_obdobi_1990_az_2013 https://www.czso.cz/csu/xh/demograficke_udalosti_v_kralovehradeckem_kraji_v _letech_2009_az_2013 http://sreview.soc.cas.cz/uploads/d2fe757af6ca935d6d1d996e3349242406475ee0 _534_416vlach19.pdf http://www.hradeckralove.org/hradec-kralove/starostove https://www.czso.cz/csu/czso/zakladni-vysledky-scitani-lidu-domu-a-bytu-2011kralovehradecky-kraj-2011-yd32w6a92a http://jsu.jsdi.cz/Forms/EU_login.aspx?ReturnUrl=%2fdefault.aspx https://www.czso.cz/csu/xh/sldb_2011 www.a-sport.cz
66
Přílohy PŘÍLOHA A SCÉNÁŘ ROZHOVORU Úvod: -
Představení sebe
-
Vysvětlení čeho se rozhovor týká a k čemu budou odpovědi slouţit
-
Představení práce
-
Popis jak bude rozhovor probíhat, a jak bude zachycován (diktafon)
-
Důraz na anonymitu
Konstrukce rozhovoru
A/ Scénář rozhovoru – respondent Otázky rozdělit do oddílů a v závorce poznamenat, jaký je předmět tázání nebo formulovat dílčí otázky, rozhovor by měl být volný, identifikační otázky ponechat na konec. Novousedlíci a starousedlíci: 1) Popis toho, jak je respondent situován ve vztahu k místu Hlavní otázky zjišťující, jak dlouho zde ţije, a jak se do malšovic vůbec dostal a kdy. Důvody k jeho nastěhování se do Malšovic. V jakém druhu bydlení ţije a s kým (zázemí). -
Jak dlouho jiţ ţije v Malšovicích?
-
Povězte mi, jak jste se do Malšovic dostal(a).
-
Jaké jste měl(a) důvody k přistěhování se do Malšovic? Co bylo tedy hlavním důvodem k tomu, ţe jste se přestěhoval(a) právě do Malšovic?
-
Pokud jste volili při výběru lokality k bydlení mezi několika částmi HK, proč právě Malšovice? 1
-
Jaký je druh vašeho bydlení? (rodinný domek, panelák, řadovka,…)
2) Sociální sítě Sociální kontakty a sítě respondenta (s kým ţije, příbuzní, známí). Jak si rozumí s okolními lidmi(sousedi) Napomáhají si navzájem. Na koho se obrací s prosbou o pomoc. Zda má zde nějaké další známé mimo rodiny a spolubydlících. Chodí mezi lidi, nebo se spíše drţí jen doma (hospoda, …). Bariéry mezi lidmi. -
S kým ţijete?
-
Máte v lokalitě příbuzné, rodinu?
-
Jací jsou Vaši přátelé? Patří mezi ně lidé z Malšovic?
-
Jací jsou Vaši sousedé? Jak se s nimi znáte? Zda si např. pomáhají, zda se navštěvují, mluví spolu a o čem?
-
Další známí nebo blízcí lidé(z Malšovic i mimo), s nimiţ jste v kontaktu.
-
Chodíte ne nějaká veřejná místa v Malšovicích, kde se dá seznámit či potkat s jinými lidmi? (hospoda, sportovní moţnosti, …) Nebo se raději zdrţujete doma a mezi lidi nechodíte?
-
Cítíte nějaké bariéry či neshody s ostatními lidmi z Malšovic? Pokud ano, tak jaké?
3) Znalost prostředí a zájem o veřejné dění Znalost okolí a celé lokality respondenta (jak by charakterizoval okolí a ţivot v lokalitě) Zda je okolí něčímzvláštní a odlišné od jiných příměstských částí. Zda jsou zde nějaké spolky a k čemu napomáhají. -
Jak byste popsal obec Malšovice? Jak je vidíte ve vlastních očích? Co je na této lokalitě typické, zvláštní či osobité?
-
Víte o nějakých aktivitách ve spolcích, sdruţení či jiných organizacích (v Malšovicích i mimo).
2
-
Zapojujete se do nějakých aktivit, pořádající v Malšovicích?
-
Zajímáte se o veřejné dění v Malšovicích? Jak?
-
Jak byste charakterizoval místní obyvatele, je na nich něco specifického, nějak jiného neţ v jiných částech Hradce Králové?
-
Je zde něco, co Vám: vadí, co zde postrádáte, co Vám chybí? A naopak čeho si na Malšovicích ceníte a jste rád(a), ţe to zde máte?
3a)Zastupitelstvo -
Víte, jací lidé řídí chod Malšovic a tvoří zastupitelstvo?
-
Chodíte k volbám? Záleţí vám na výsledcích?
4) Ţivotní aktivity (práce, rodina, volný čas s vazbou na Malšovice) Jak respondent tráví svůj volný čas, jak se dopravuje do práce, zda mu to vyhovuje. Jaké důvody by ho přiměli k odstěhování. Jak obstarává běţné úkoly ohledně nákupů a denních potřeb. Pocit domova a bezpečí? Jak je mu místo blízké a zda je s místem sţitý. Pocit samotného respondenta, jak si v lokalitě připadá zakořeněn (starousedlík x novousedlík). -
Jak vypadá Váš běţný den a jak víkend?
-
Jak daleko máte práci. Dojíţdíte? Vyhovuje Vám to?
-
Kde obstarává běţné úkoly pro chod domácnosti nebo osobní potřeby – nákupy, opravy, lékař?
-
Jakým volnočasovým aktivitám se věnujete, s kým a kde?
-
Pokud byste se měl odstěhovat, jaký důvod by byl pro Vás zásadní a přesvědčil Vás k odstěhování?
-
Cítíte se zde doma nebo máte nějaké místo, které je Vám bliţší?
-
Co k Vašemu domovu patří? Co je pro něho charakteristické?
-
Cítí se jako obyvatel Malšovic nebo Hradce Králové?
-
Povaţujete se za novousedlíka či starousedlíka?
3
5) Rozvoj Malšovic Kdo a zda správně řídí lokalitu. Klady, zápory, rizika a příleţitosti v místě. -
Kteří lidé nebo organizace pomáhají k rozvoji Malšovic a čím?
-
Jak vnímáte vztah těch, kteří v Malšovicích patří ke starousedlíkům a kteří jsou novými osídlenci Malšovic? Existují nějaké rozdíly v přístupech k dalšímu rozvoji Malšovic?
-
(Jak vidíte Vy sám svýma očima městskou část Malšovice) jak byste Malšovice stručně představil? Klady, zápory, rizika, příleţitosti. (swat analýza)
-
(Cítí se být obyvatelem Malšovic nebo Hradce Králové?)
-
Měly by si Malšovice uchovat svou samosprávu? A proč?
(pro novousedlíky) - Co si myslíte o lidech, kteří zde ţijí uţ dlouho o starousedlících? Máte s nimi problém nebo vycházíte dobře? (pro starousedlíky) Co si myslíte o lidech, kteří zde ţijí uţ dlouho o novousedlících? Máte s nimi problém nebo vycházíte dobře?
IDENTIFIKACE: Jméno: Věk: Vzdělání: Rodina: Jak dlouho ţije v Malšovicích: Starousedlík x novousedlík:
4
PŘÍLOHA B Rozhovor s respondentkou Janou Kvůli širšímu rozsahu stran všech přepsaných a rozhovorů dokládám jeden rozhovor na ukázku i s kódy.
Rozhovor – respondentka Jana (74 let) -
-
-
Jak dlouho již žijete v Malšovicích? o Domky se zkolaudovali v 72 roce, takţe zde ţiji s manţelem a dětmi uţ 43 let. Pokud jste volili při výběru lokality k bydlení mezi několika částmi HK, proč právě Malšovice? o Původně jsme postavili bytový dům na Pouchovské ulici a vyuţili nabídky československého svazu mládeţe na moţnost postavení bytů pro 32 mladých manţelství na Pouchově. Tam jsme zaloţili rodinu a narodili se nám dva synové. Ale jelikoţ jsme sportovci a pravidelně jsme jezdili na kolách přes Malšovice na lesní hřbitov, bělečko a nejen tam, ale i do lesů na houby apod. Velmi jsme přivítali další nabídku stavění svépomoci řadové domky v zahrádkářské kolonii Malšovicích, coţ pro nás byla mimořádně příznivá lokalita, jak se dostat k bydlení v krásné přírodě u borových lesů, které vţdy k večeru dýchali svou lesní vůní. Domky byli postaveny na poli pana Pekárka, který naši mládeţnickou snahu chodil pravidelně kontrolovat se svou kravkou a měl velký zájem o architekturu budoucích domků. Protoţe v naší partě deseti stavebníků byli 4 projektanti, tak jsme si projekt vypracovali sami, o stejných půdorysech, ale rozdílných interiérech. Já jako stavby vedoucí uţ měl za sebou nějakou tu stavbu, takţe jsem si mohl dobře dohlédnout na vedení stavby. Ale nejenom prací ţiv je člověk, ale také v rámci sportovního vyţití jsme konali pravidelná fotbalová utkání se starousedlíky Malšovic na vedlejším poli. Celé sídliště v Malšovicích bylo v podstatě svépomocné vybudování vlastních bytů a domků. Jaký je druh vašeho bydlení? (rodinný domek, panelák, řadovka,…) o Je to rodinný dům, ale konkrétně řadový domek. S kým žijete? o Jsme rádi, ţe v této lokalitě chtějí ţít i naše děti a vnučci, takţe ţijeme s rodinou našeho staršího syna. A se dvěma vnučkami.
5
-
-
-
-
-
-
-
Máte v lokalitě příbuzné, rodinu? o Samozřejmě tu, se kterou ţijeme. Ale jinak další část rodiny uţ ţije mimo Malšovice. Jací jsou Vaši přátelé? Patří mezi ně lidé z Malšovic? o Ano, nejbliţší přátelé, se kterými se scházíme celých 43 let, máme je hned ve vedlejším objektu v ulici Emy Destinový. Ale známe samozřejmě sousedy z protějších domků, se kterými často konáme společné výlety nebo večerní posezení u ohně nebo cyklo-výlety a běţko-toulky po malšovických lesích. Jací jsou Vaši sousedé? Jak se s nimi znáte? Zda si např. pomáhají, zda se navštěvují, mluví spolu a o čem? o Sousedé jsou velice hodní a příjemní. Známe se jiţ od doby, co jsme společně stavěli naše domy a tudíţ jsme velcí kamarádi a drţíme pospolu. Tím, ţe jsme společně stavěli. Naši sousedé jsou také spoluţáci z průmyslovky spolupracovníci ze stavbařské profese, projektanti a vztahy jsou velice dobré. Chodíte ne nějaká veřejná místa v Malšovicích, kde se dá seznámit či potkat s jinými lidmi? (hospoda, sportovní možnosti, …) Nebo se raději zdržujete doma a mezi lidi nechodíte? o Rozhodně doma nijak neleníme a rádi s celou rodinou nebo partou lidí vyrazíme společně do místní hospůdky Na Hrázce, nebo kdyţ není počasí, zajdeme do centra A-sport na kuţelky a posezení. Dále třeba hospoda Zděná bouda, která je pro nás pravidelnou zastávkou, kdyţ jezdíme na kola či jdeme na procházku. A co třeba hospoda U Čechů? o Tam jsem jezdila kolem do práce, ale moc jsem tam nesedala. Vím jen, ţe se zde pořádají nějaké bály, ale na takovém jsem nikdy nebyla. Cítíte nějaké bariéry či neshody s ostatními lidmi z Malšovic? Pokud ano, tak jaké? o Tak o ţádných neshodách opravdu nevím. I kdyţ jsme pořádali veselá sezení na zahrádkách o čarodejnicích, stejně nikdo neměl problém a spíš se sousedé bavili pozorováním našich prozpěvování u ohínku. Jak byste popsal obec Malšovice? Jak je vidíte ve vlastních očích? Co je na této lokalitě typické, zvláštní či osobité? o No já bych řekla, ţe je to sice stará část malšovic rodinné domky, ale nyní uţ hodně rozšířená novou výstavbou. Ţe uţ je zde hodně částí nových bytů. Ale je zde velmi příjemné prostředí v blízkosti lesů. Moţnost rychlé dopravy do centra Hradce, jako autobusem tak trolejbusem. Rychlá nákupní moţnost, A v našich začátcích
6
-
-
-
byli jen dvě malé samoobsluhy a teď je zde spousty malých obchůdků a navíc Futurum. Je to ale výborná poloha těch malšovic, blízko ke sportovnímu vyţití. Víte o nějakých aktivitách ve spolcích, sdružení či jiných organizacích (v Malšovicích i mimo). o Tak víme o sportovních sdruţeních volejbalové druţstvo, ale to uţ asi nefunguje. Ale jěště jsme těsně u zahrádkáské kolonie a předávání si zkušenosti do vlastních zahrádek. Ještě vyuţíváme výhodně blízké tenisové kurty a návštěva místní jízdárny, která pořádá parkurové závody. Zapojujete se do nějakých aktivit, pořádající v Malšovicích? o Asi moc ne. Zajímáte se o veřejné dění v Malšovicích? Jak? o Pravidelná účast při volbách. Čteme radnici a nástěnky. Jak byste charakterizoval místní obyvatele, je na nich něco specifického, nějak jiného než v jiných částech Hradce Králové? o Tak v poslední době mi příjde, ţe se Malšovice omladili díky výstavbě na Plachtě, takţe se potkáváme s více mladými neţ se staršími starousedlíky. Je zde něco, co Vám: vadí, co zde postrádáte, co Vám chybí? Tak trochu jsme si museli zvyknout na novou výstavbu obytných domů, která zabrala velice velký prostor, kde byla úţasná veliká louka. Coţ mě trochu mrzí.
-
A naopak čeho si na Malšovicích ceníte a jste ráda, že to zde máte? Tak hlavně ta poloha u toho lesa a klid. Ţádný městský velký ruch se zde nevyskytuje.
-
-
Víte, jací lidé řídí chod Malšovic a tvoří zastupitelstvo? o Ne tak to nevím. Moţná Oldřich Vlasák, ale tím si nejsem jista. Chodíte k volbám? Záleží vám na výsledcích? o Ano, na výsledcích mi rozhodně záleţí, protoţe na tom závisí jak se bude všechno dál vyvíjet. Jak vypadá Váš běžný den a jak víkend? o Jelikoţ jsme důchodci tak si o čase rozhodujeme sami. Pravidelně chodíme na houby, borůvky, maliny, a lesní plodiny. Jinak cyklovýlety a pěškovýlety. Občas na stříbrňák. A v zimních období vyuţíváme chaloupku v Jablonném nad Orlicí, odkud pravidelně vyjíţdíme na běţky kolem Bukové hory a na Suchý vrch, kde je asi
7
-
-
-
-
-
-
-
-
40 km upravovaných běţeckých stop a na sjezdové lyţování do Čenkovic, Červené vody a dolní Moravy. Kde obstarává běžné úkoly pro chod domácnosti nebo osobní potřeby – nákupy, opravy, lékař? o Tak já vyuţívám lékařské středisko u hospody Morava, nákupy U Kouly. Raději menší obchůdky neţ velké obchodní domy, takţe vlastně všechno obstaráme v Malšovicích a není problém. A dříve sluţby byli hned v komplexu u pošty, kde bylo vše dostupné. Jakým volnočasovým aktivitám se věnujete, s kým a kde? o Nejvíce asi cyklovýlety s manţelem a vnoučaty či celou rodinou. Jinak v zimě běţky a sjezdovky na naší chalupě v Jablonném. Takţe nějaký ten sport se známými a přáteli to kolo a nějaké túry Pokud byste se měl odstěhovat, jaký důvod by byl pro Vás zásadní a přesvědčil Vás k odstěhování? o Jelikoţ se naše rodina rozrůstá o další a další generace, tak bychom jim chtěli zanechat tento domek, aby měli samostatné bydlení a my bychom se přestěhovali do něčeho menšího v Hradci nebo v Jablonném nad Orlicí. Cítíte se zde doma nebo máte nějaké místo, které je Vám bližší? o Cítíme se zde doma. I kdyţ máme několik míst, která povaţujeme za domov. Co k Vašemu domovu patří? Co je pro něho charakteristické? o No rozhodně svou velikou rodinu a bydlení v přírodě. Rodina pohromadě všechny společné aktivity. Cítí se jako obyvatel Malšovic nebo Hradce Králové? o No Malšovic ano, ale spíše Hradce Králové. Je to salón republiky a máme ho moc rádi. Považujete se za novousedlíka či starousedlíka? o Nějak to nemůţeme říct přesně, ale spíš střední starousedlíci. Kteří lidé nebo organizace pomáhají k rozvoji Malšovic a čím? o Tak zřejmě nějaká městská rada. Jak vnímáte vztah těch, kteří v Malšovicích patří ke starousedlíkům a kteří jsou novými osídlenci Malšovic? Existují nějaké rozdíly v přístupech k dalšímu rozvoji Malšovic? o Já myslím, ţe tam ţádné rozdíly a ţádné rozbroje nejsou. Ţe to ţije tak nějak stále stejně. (Jak vidíte Vy sám svýma očima městskou část Malšovice) jak byste Malšovice stručně představil? Klady, zápory, rizika, příležitosti. (swat analýza)
8
-
o Je tam asi větší to sportovní vyţití. A většina lidí mi přijde, ţe se navzájem zná a jsou tam velice dobré sousedské vztahy. A je to lepší neţ ve velkém sídlišti v Hradci. Měly by si Malšovice uchovat svou samosprávu? A proč? o Asi ano, aby uţ nedocházelo k rozšíření Malšovic, ale k vybudování velkého lesoparku.
Co si myslíte o lidech, kteří zde žijí už dlouho o novousedlících? Máte s nimi problém nebo vycházíte dobře? Ţádný problém nemáme. Taky jsme kdysi byli nový lidi, takţe je to asi pořád stejné a nikdo s novými lidmi problém nemá.
ID:
Jméno:
Jana
Věk:
74 let
Vzdělání:
střední průmyslové s maturitou
Rodina:
manţel a 2 synové a jejich rodiny
Jak dlouho ţije v Malš:
43 let
Starousedlík x novousedlík:
starousedlík
Popis toho, jak je respondent situován ve vztahu k místu Sociální sítě Znalost prostředí a zájem o veřejné dění Zastupitelstvo Ţivotní aktivity (práce, rodina, volný čas s vazbou na Malšovice, DOMOV) Rozvoj Malšovic
9
PŘÍLOHA C
Obrázková příloha 8 Obrázek č. 3 (Malšovice)
Obrázek č. 4 (Malšovice)
8
Zdroj fotografií: autor
10
Obrázek č. 5 (sídliště Plachta)
Obrázek č. 6 (Zahrádkářská kolonie)
11
Obrázek č. 7 (Dětské hřiště)
Obrázek č. 8 (hospoda Na Hrázce)
12
Obrázek č. 9 (ZŠ Štefcova)
Obrázek č. 10 (ZŠ Úprkova)
13
Obrázek č. 11 (Kino mladých)
Obrázek č. 12 (Všesportovní stadion)
14
Obrázek č. 13 (A-sport)
Obrázek č. 14 (Hradečnice)
15
Obrázek č. 15 (Tenisový klub)
Obrázek č. 16 (sportovní hřiště u ZŠ Štefcova)
16
