Univerzita Hradec Králové Filozofická fakulta
Bakalářská práce
2015
Lucie Jindrová
Univerzita Hradec Králové Filozofická fakulta Katedra sociologie
Nabídka volnočasových aktivit vybrané kulturní organizace v Hradci Králové a její uživatelé (Bio Central) Bakalářská práce
Autor: Lucie Jindrová Studijní program: B 6703- Sociologie Studijní obor: Sociologie obecná a empirická Vedoucí práce: PhDr. Lucie Kudová, Ph.D. Hradec Králové, 2015
Zadání bakalářské práce Autor: Lucie Jindrová Studium: F12428 Studijní program: B6703 Sociologie Studijní obor: Sociologie obecná a empirická Název Nabídka volnočasových aktivit vybrané kulturní bakalářské organizace v Hradci Králové a její uživatelé práce: Název bakalářské The Offer of Leisure Time Activities Provided by the práce AJ: SelectedCultural Organization in Hradec Králové and its Participants Anotace: Cílem bakalářské práce bude zmapovat volnočasové aktivity spojené s činností Bia Centrál v Hradci Králové a skladbu jeho uživatelů. Práce bude např. zjišťovat, které skupiny uživatelů jsou nejtypičtější/nejčastější, zdali jim Bio Centrál slouží také jako místo pro setkávání a rozvíjení sociálních kontaktů, dále jaký má celkový význam pro volnočasové kulturní vyžití ve městě. Šetření bude provedeno kvalitativní metodou zejména prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Základní literatura: Bačuvčík, Radim. 2011. Kultura jako faktor volného času. Zlín: VeRBuM. Duffková, Jana, Lukáš Urban, Josef Dubský. 2008. Sociologie životního stylu. Plzeň: Aleš Čeněk. Hendl, Jan. 2008. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál. Heřmanová, Eva. 2012. Koncepty, teorie a měření kvality života. Praha: Sociologické nakladatelství. Heřmanová, Eva, Jiří Patočka. 2006. Regionální sociologie, sociologie prostoru a prostředí. Praha: Oeconomica. Musil, Jiří. 1967. Sociologie soudobého města. Praha: Svoboda. Spousta, Vladimír et al. 1997. Teoretické základy výchovy ve volném čase. Brno: Masarykova univerzita. Strauss, Anselm, Juliet Corbinová. 1999. Základy kvalitativního výzkumu. Brno: Nakladatelství Albert. Šafr, Jiří. 2008. Životní styl a sociální třídy: vytváření symbolické kulturní hranice diferenciací vkusu a spotřeby. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Švaříček, Roman, Klára Šeďová a kol. 2007. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Grada. Vojík, Vladimír. 2009. Podnikání v kultuře a umění. Praha: ASPI.
Garantující pracoviště:
Katedra sociologie Filozofická fakulta
Vedoucí práce: PhDr. Lucie Kudová, Ph.D. Oponent: PhDr. Miroslav Joukl, Ph.D. Datum zadání závěrečné práce: 12.6.2014
Univerzita Hradec Králové
Filozofická fakulta
Zadání Bakalářské práce
Autor: Lucie Jindrová Studijní program:
B6730 Sociologie
Studijní obor:
Sociologie obecná a empirická
Název závěrečné
Nabídka volnočasových aktivit vybrané kulturní
práce:
organizace v Hradci Králové a její uživatelé (Bio Central)
Název závěrečné
An offer of leisure time activities provided by the
práce AJ:
selected cultural organization in Hradec Králové and its participants
Cíl, metody, literatura, předpoklady: Cílem bakalářské práce bude zmapovat volnočasové aktivity spojené s činností Bia Central v Hradci Králové a skladbu jeho uživatelů. Práce bude např. zjišťovat, které skupiny uživatelů jsou nejtypičtější/nejčastější, zdali jim Bio Central slouží také jako místo pro setkávání a rozvíjení sociálních kontaktů, dále jaký má celkový význam pro volnočasové kulturní vyžití ve
městě.
Šetření
prostřednictvím
bude
provedeno
kvalitativní
polostrukturovaných
rozhovorů.
metodou Základní
zejména literatura:
Bačuvčík, Radim. 2011. Kultura jako faktor volného času. Zlín: VeRBuM. Duffková, Jana, Lukáš Urban, Josef Dubský. 2008. Sociologie životního stylu. Plzeň: Aleš Čeněk. Hendl, Jan. 2008. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál. Heřmanová, Eva. 2012. Koncepty, teorie a měření kvality života. Praha: Sociologické nakladatelství. Heřmanová, Eva, Jiří Patočka. 2006. Regionální sociologie, sociologie prostoru a prostředí. Praha: Oeconomica. Musil, Jiří. 1967. Sociologie soudobého města. Praha: Svoboda. Spousta, Vladimír et al. 1997. Teoretické základy výchovy ve volném čase. Brno: Masarykova univerzita. Strauss, Anselm, Juliet Corbinová. 1999. Základy kvalitativního výzkumu. Brno: Nakladatelství Albert. Šafr, Jiří. 2008. Životní styl a sociální třídy: vytváření symbolické kulturní hranice diferenciací vkusu a spotřeby. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Švaříček, Roman, Klára Šeďová a kol. 2007. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Grada. Vojík, Vladimír. 2009. Podnikání v kultuře a umění. Praha: ASPI.
Garantující pracoviště: Katedra Sociologie Vedoucí práce: PhDr. Lucie Kudová, Ph.D. Oponent: PhDr. Miroslav Joukl, Ph.D. Datum zadání závěrečné práce: 12.6.2014 Datum odevzdání závěrečné práce:
Prohlášení
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala pod vedením vedoucího bakalářské práce samostatně a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu. V Hradci Králové dne 5. 5. 2015
Anotace Jindrová, Lucie, 2015. Nabídka volnočasových aktivit vybrané kulturní organizace v Hradci Králové a její uživatelé (Bio Central). Hradec Králové: Filozofická fakulta, Univerzita Hradec Králové. 70 stran. Bakalářská práce
Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké jsou volnočasové aktivity spojené s činností Bio Central v Hradci Králové. Dále se také zaměřím na uživatele, kteří tuto kulturní organizaci navštěvují, jaké jsou jejich volnočasové aktivity, jaká je náplň jejich volného času a zda jim Bio Central slouží také jako místo pro setkávání a rozvíjení sociálních kontaktů.
Šetření bude provedeno kvalitativní metodou pomocí techniky rozhovoru.
Klíčová slova:
volný čas, volnočasové aktivity, Bio Central, kino
Annotation Jindrová, Lucie. 2015. An offer of leisure time activities provided by the selected cultural organization in Hradec Králové and its participants . Hradec Králové: The Faculty of Arts, University of Hradec Králové. 70 pp. Bachelor Degree Thesis.
The goal of this bachelors degree thesis is to discover which leisure activities are associated with the activities Bio Central in Hradec Králové. It will focus on people who visit this cultural organisation, their leisure activities, free time and if Bio Central also serves as a place to meet and develop social contacts. Research is going to be done by using qualitative methodology of interview technique.
Key words:
leisure, leisure activities, Bio Central, cinema
Poděkování Ráda bych tímto poděkovala paní PhDr. Lucii Kudové, Ph.D., vedoucí mé bakalářské práce, za odborné vedení, rady a připomínky, které mi poskytla a které mi pomohly vypracovat tuto práci.
OBSAH ÚVOD .................................................................................................................... 10 1 STAV DOSAVADNÍHO POZNÁNÍ ................................................................. 12 2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA ........................................................................ 19 2.1
Životní způsob ......................................................................................... 20
2.2
Životní styl .............................................................................................. 20
2.3
Kvalita života .......................................................................................... 21
2.4
Životní úroveň ......................................................................................... 22
2.5
Pojem volný čas ...................................................................................... 22
2.6
Typy volného času .................................................................................. 25
2.7
Současný stav českého kulturního prostředí .......................................... 27
2.8
Kino ......................................................................................................... 29
3 POSTUP A VÝZKUMNÉ METODY ................................................................ 30 3.1
Cíl práce .................................................................................................. 30
3.2
Výzkumné otázky.................................................................................... 30
3.3
Výzkumná metoda a techniky sběru dat ................................................. 31
3.4
Cílový soubor a vzorek respondentů ....................................................... 32
3.5
Sběr dat.................................................................................................... 34
3.6
Zpracování dat ......................................................................................... 35
4 VÝSLEDKY ....................................................................................................... 36 4.1. Charakteristika respondentů ........................................................................ 36 4.2 Analýza rozhovorů ....................................................................................... 49 4.2.1
Skladba uživatelů ............................................................................. 49
4.2.2
Volnočasové kulturní aktivity.......................................................... 53
4.2.3
Spokojenost s nabídkou volnočasových aktivit ............................... 57
4.2.4
Bio Central, místo pro setkávání...................................................... 59
4.2.5
Význam kina Bio Central ve městě ................................................. 62
ZÁVĚR .................................................................................................................. 66 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................... 68 PŘÍLOHY .............................................................................................................. 70
ÚVOD
Tématem mé bakalářské práce je nabídka volnočasových aktivit vybrané kulturní organizace v Hradci Králové, konkrétně tradičního kina Bio Central. Tuto kulturní organizaci jsem si pro přiblížení vybrala proto, že podobně zaměřených organizací již není tolik, co bývalo. Charakteristický program kina, jeho interiér a zaměření je v dnešní době raritou. Volnočasové kulturní aktivity jsou pro náš život velkým přínosem, obohacují nás a rozšiřují naše obzory. Ze sociologického hlediska nás může zajímat volný čas jako doba, kterou můžeme strávit navazováním nových sociálních
kontaktů,
prohlubováním
sociálních
interakcí
nebo
ke
vzájemnému poznávání. Jednou ze základních charakteristik trávení volného času je dobrovolnost vykonávaných činností a svobodná volba. Záleží pouze na nás, co v danou chvíli chceme dělat. Zda sportujeme, vzděláváme se nebo jdeme do kina či divadla. V případě, že využíváme svůj volný čas efektivně, obohacujeme se, máme pocit sebeuspokojení a seberealizace. Dříve byl náš všední den rozdělený do pomyslných třech fází- práce, spánku a volného času. Osmi- hodinový prostor pro volný čas již v dnešní době není aktuální. Daleko více času v dnešní moderní době trávíme prací. Nejenom vliv práce, ale i masmédia a rozvoj informačních a komunikačních technologií výrazně ovlivnil způsob, jakým trávíme svůj volný čas. Ráda bych v této práci poukázala také na to, jak lidé tráví svůj volný čas a v jakých kulturních organizacích. Přiblížím konkrétněji Bio Central a jeho nynější podobu. Dále mě bude zajímat, zda je toto kino přínosem pro volnočasové a kulturní vyžití ve městě.
10
Cílem mé bakalářské práce bude zjistit, jakým způsobem trávíme svůj volný čas. Zda ho trávíme odpočinkem nebo v nějaké kulturní organizaci, v tomto případě v Bio Central. Nejenom jak často zde trávíme svůj volný čas. Neméně důležité pro mě bude zjistit, zda nám tato kulturní organizace pomáhá v navazování nových sociálních kontaktů a k jejich prohlubování. Dále se zaměřím na nejčastější skupinu uživatelů, která toto kino navštěvuje, zda je pro ně místem pro rozvíjení sociálních kontaktů a jaký má význam pro kulturní život ve městě.
11
1 STAV DOSAVADNÍHO POZNÁNÍ
Způsob trávení volného času a kulturní organizace. Tyto dva termíny k sobě neodmyslitelně patří. Volný čas všeobecně je v dnešní době diskutovaným tématem. Existuje velké množství časopisů, publikací, článků i knih, které se tímto tématem zabývají. Zaměřím- li se ale na konkrétní způsob trávení volného času, zejména věnování se kulturním aktivitám ve volném čase, počet literatury na toto téma výrazně klesne. Volný čas je samo o sobě velké specifikum činností, které probíhají v určitém čase. Současná doba je daleko více uspěchaná. Proto volného času ubývá a formy trávení volného času oproti minulosti se podstatně liší. Doba se modernizuje a tím se zvětšuje i spektrum výběru činností ve volném čase. Pro tuto práci jsem vyhledala literaturu, která úzce souvisí s volným časem a kulturními volnočasovými aktivitami. Pojem volný čas je brán z různých úhlů a nemohu tvrdit, že je tomu tak chybně. Každý tráví svůj volný čas po svém a jeho náplň si určí člověk individuálně. Významem volného času pro člověka, s aktivitami a činnostmi s ním spojené, se zabývá několik autorů, kteří ve svých publikacích vysvětlují, jak důležitý je pro nás volný čas, jak bychom si ho měli zorganizovat a jaké činnosti bychom do něj měli zahrnout. Pro lepší upřesnění významu slova volný čas v kulturní sféře jsem čerpala z knihy Kultura jako faktor volného času [Bačuvčík; 2011], kde popisují všeobecný význam volného času v životě člověka. Radim Bačuvčík zde také uvádí, že náplň našeho volného času určuje především pohlaví člověka. Muži tráví svůj volný čas kolikrát naprosto rozdílným způsobem než ženy. To samé také platí o věku jedince. V mládí trávíme svůj volný čas jinak než například ve starším věku. V mladším věku se věnujeme sportu a kultuře.
12
Ve stáří volíme volnočasové aktivity dle své fyzické kondice a duševního rozpoložení. S přibývajícím věkem a celkovou změnou společnosti se náplň volnočasových aktivit podstatně mění. Na Bačuvčíkovu teorii bych ráda navázala s autory Janou Duffkovou, Lukášem Urbanem a Josefem Dubským. Tato autorská trojice ve své knize Sociologie životního stylu [2008] uvádí, že nejenom pohlaví určuje náplň volného času. Hovoří o takzvaném ,,charakteru volného času“ [Duffková, Urban, Dubský 2008:150]. Podstatou charakteru volného času je, zda je volný čas vázaný pouze na jednotlivce nebo na celou společnost. První varianta je v našem životě častější, ovšem s druhou variantou se také často setkáváme. Samozřejmě je pro nás lepší, vytvářet si strukturu volného času po svém. Jakou bude mít tato struktura podobu, je pro nás svobodná, dobrovolná a subjektivní volba. Duffková, Urban a Dubský vykreslují charakter volného času jednoznačně. ,,Ve volném čase mizí naše veškeré závazky a povinnosti vůči společnosti jako celku i vůči druhým lidem, mohou to být i pro nás nejbližší osoby. Volný čas je jedno z největších bohatství společnosti a jednotlivce, a proto se společnost nemůže chovat lhostejně k tomu, co její příslušníci ve svém volném čase dělají.“[Duffková, Urban, Dubský 2008:150]. Volný čas bychom neměli ztrácet, neměli bychom s ním plýtvat. Naopak bychom ho měli co nejefektivněji využít. Neměla by to být doba prázdna, nicnedělání. Tento čas by pro nás měl mít nějaký význam a přínos. Výše zmíněná autorská trojice také poukazuje na to, že na smysluplné trávení našeho volného času má vliv společnost, ve které žijeme. Společnost by měla vytvářet vhodné podmínky pro trávení volného času a dostatečný prostor pro veškeré aktivity, které ve volném čase realizujeme. Duffková, Urban a Dubský také kladou velký důraz na společnost z hlediska prevence.
13
V případě, že svůj volný čas trávíme efektivně, zabraňujeme tím výskytu jakýkoliv deviantních jevů. Důležitým tématem, kterému je v knize Sociologie životního stylu [2008] věnována pozornost, je postavení volného času versus práce. Autoři zde popisují, že volný čas je přímým opakem práce. Jedinou vazbou, kterou v tomto případě uvádějí, je materiální souvislost. V případě, že pravidelně pracujeme, získáváme finanční prostředky, které následně slouží nejen k zajištění základních potřeb, ale také pro útratu ve volném čase. Také zde uvádějí takzvanou ,,kompenzační teorii volného času“ [Duffková, Urban, Dubský 2008:153]. Volný čas je zde vysvětlován jako kompenzace pro daného jedince. Člověk bývá totiž omezován v pracovní době a je svým způsobem deformován. Volný čas mu poté poskytne dostatečný odpočinek, seberealizaci a celkové uklidnění. Nemalou
pozornost
věnovali
výše
zmínění
autoři
také
francouzskému sociologovi Joffremu Dumazedierovi. Tento významný sociolog tvrdil, že růst objemu volného času nemusí být nutně pozitivním jevem. Považoval volný čas za dvojznačný jev. Ve volném čase mohou probíhat pozitivní i negativní momenty. Nejenom Dumazedier se zabýval vzrůstajícím objemem volného času. I ostatní sociologové byli toho názoru, že na jedné straně je volný čas symbolem osvobození člověka. Na straně druhé existuje názor, že růst volného času znamená přenesení problémů ze sféry například pracovní do sféry volného času. Z jiného úhlu nahlíží na charakter a problematiku volného času Petr Sak. Zmíněný autor se ve své publikaci Proměny české mládeže[2000] zaměřuje na trávení volného času a aktivity s tím spojené. ,,Volný čas je
14
duchovním bohatstvím každého člověka. Měl by mít určité funkce, především relaxační, rekreační a rozvojovou.“[Sak 2000:135] Sak se v této publikaci především zabývá volnočasovými aktivitami mládeže. Uvádí, že volný čas není pouze dobou prázdna a nic nedělání. Volný čas má určité funkce, díky kterým by měl mít náš volný čas určitou hierarchii a posloupnost. Autor je přesvědčen, že mládí je období našeho života, ve kterém se vytváří profil našeho volného času a utváří se hodnotový systém jedince. Publikace Proměny české mládeže [2000] je napsána na základě výsledků celé řady empirických sociologických výzkumů mládeže. U některých témat se jedná o poznatky z opakovaných výzkumů, takže je dobře rozpoznatelný vývoj například hodnotových orientací mládeže či vývoj aktivit ve volném čase. Publikace obsahuje kapitoly pojednávající o konkrétních tématech na základě již zmíněných empirických výzkumů. Pro mě zajímavým výzkumem byl volný čas a aktivity mládeže, které se vývojem jedince mění. Sak klade velký důraz na vliv sociálního časoprostoru a sociálního zrání, které je u každého člověka individuální. Autor vykresluje mládí jako nejlepší období našeho života, ve kterém se můžeme zajímat o nespočet zájmových aktivit a způsobů, jak trávit svůj volný čas. Máme dostatek volného času, nechodíme do práce a nemáme ještě svou vlastní rodinu, myslí tím hlavně děti, za které bychom byli zodpovědní. Ve svých volnočasových aktivitách máme větší pluralitu, sociální flexibilitu a dynamiku. V již zmiňované publikaci Proměny české mládeže[2000] Sak také hovoří o takzvaných pěti volnočasových orientacích. Tyto orientace rozvrhl tak, aby postihly veškeré volnočasové aktivity. Rozdělil je do pěti rozdílných skupin. V každé zmíněné skupině jsou podobné volnočasové
15
aktivity. Pro mě podstatným zjištěním bylo, že na první a zároveň nejvýznamnější pozici, klade kulturní orientaci. Do této skupiny zahrnuje činnosti spojené s návštěvou divadel, kin a výstav. Dále uvádí četbu knih, výtvarnou činnost a také mimoškolní vzdělání. To by mělo být dle autora hlavní náplní volného času. Ve zbylých čtyřech orientacích uvádí pro představu sportovní aktivity, návštěvu kaváren a například odpočinek, který může být spojený se sledováním televize nebo četbou knih a časopisů. I Petr Sak tvrdí, že volnočasové aktivity se s přibývajícím věkem člověka podstatně mění. Ubývá fyzických sil, mění se naše okolí a máme rozdílné potřeby, než jsme měli například před několika lety. Náplň volného času si každý člověk tvoří individuálně po svém, věnujeme se činnostem, které nás baví a svým způsobem nás obohacují. ,,Volný čas je nutnost volby. Vybíráme si pouze to, co chceme dělat.“ [Možný 2002: 67]. Těmito větami začíná jednu z kapitol brněnský sociolog Ivo Možný ve své knize Česká společnost. Nejdůležitější fakta o kvalitě našeho života[2002]. Autor zde nahlíží na charakter volného času naprosto rozdílným způsobem. Lehce kritickou formou poukazuje na to, že svým volným časem často plýtváme. Vybrat si proto náplň volného času je často nutností. Možný uvádí, že zmíněná nutnost volby, kdy se rozhodujeme, co ve volném čase dělat, s sebou nese riziko stresu. Rozhodování, jak svůj volný čas vyplníme, není vždy jednoduché. Společnost, ve které žijeme, je podle něj společností stresu a negativních emocí. Na druhou stranu uvádí, že je daleko lepší mít nějakou volbu, než nemít žádnou. Tento stav pak může zapříčinit až deviantní chování, spojené s nevhodným chování, které může vést až například k braní drog. V knize Česká společnost. Nejdůležitější fakta o kvalitě našeho života[2002] autor poutavou formou uvádí přehled základních indikátorů
16
kvality života v České republice. Sleduje zde například trendy vývoje rodiny, vzdělání, práce, zdraví a volného času. Poukazuje hlavně na velkou modernizaci dnešní doby. Netrávíme svůj čas tak jako ho trávili naši vrstevníci před několika lety. Z důvodu modernizace doby se náš volný čas ubírá naprosto jiným směrem. Bez médií, internetu a například bez mobilního telefonu bychom podle autora v dnešní době nepřežili jediný den. Pro podrobnější vysvětlení a přiblížení k tématu volného času jsem také hledala i ve starších knihách a publikacích, které byly tématem a charakterem velice blízké mé práci. Při podrobném hledání jsem narazila na knihu od Milady Švigové Volný čas a my [1967]. Autorka ve své knize detailně a srozumitelně definuje, co volný čas je, a jak bychom ho měli co nejlépe trávit. ,,Volný čas je čas, který je uvolněn materiální výrobou, oproštěn od pracovních a jiných rodinných povinností, v němž člověk přestává bezprostředně přispívat ke kolektivní produkci. Do tohoto času se nezahrnují žádné povinné úkoly, jako jsou přesčasy, dojíždění, záležitosti denních potřeb, vaření nebo péče o děti.“[Švigová 1967:61] Zmíněná autorka ve své knize také uvádí, že každý jednotlivec má právo na volný čas a může s náplní volného času nakládat po svém. Dále vysvětluje, že činnosti, které ve svém volném čase děláme, si vybíráme na základě vlastních potřeb. Tak jako většina autorů, která se tématem volného času zabývá, autorka uvádí, že výběr volnočasových aktivit je naší svobodnou a dobrovolnou volbou. Každý člověk má na výběr celou škálu možností. Můžeme relaxovat, odpočívat, bavit se, rozšiřovat své znalosti nebo zdokonalovat své dovednosti. ,,Výběr volnočasových aktivit je samoúčelný. Neděláme to z důvodu jisté odměny, ale z důvodu vnitřního naplnění a sebeuspokojení.
17
Všeobecným cílem volnočasových aktivit je pocit štěstí, spokojenosti a celkového sebeuspokojení.“ [Švigová 1967:63] Těmito slovy autorka odhaluje volnočasovou sféru, ve které střídáme různé činnosti. V případě, že si nějakou konkrétní činnost oblíbíme, je nám sympatická, baví nás a přinese-li nám určité potěšení, stává se každodenní a trvalou součástí našeho volného času. Každý jednotlivec dává ve svém volném čase přednost těm nejoblíbenějším aktivitám, které v průběhu dne, týdne nebo měsíce průběžně mění. Jak Švigová dále uvádí, neméně důležitá je také pestrost a střídání různých volnočasových aktivit. Vysvětluje tím, že naše osobnost každého jedince potřebuje různorodou aktivitu, ve které uplatní své dovednosti a uspokojí své individuální potřeby. Švigová také poukazuje na to, že volný čas nás ve všech směrech rozvíjí. ,,Probouzí v nás touhou po vzdělání, zlepšování se a objevování něčeho nového. Můžeme se zlepšovat po stránce fyzické i psychické. Ve volném čase se vzděláváme pro své potěšení a dobrý pocit. Vzdělání bývá zprostředkované školou, četbou knih, poslechem rádia, televize popřípadě články na internetu.“ [Švigová 1967:65] Volný čas může být různého zaměření, například kulturního. Volnočasové aktivity a náplň volného času je naprostým vyjádřením individuality člověka, můžeme čas promarnit, studovat nebo odpočívat. Je důležité si dostatečně uvědomit, že náplň volného času je naši svobodnou volbou.
18
2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA
,,Člověk žije dnes v trochu zvláštním, možno říci paradoxním postavení. Po celý rok je připoután k velmi málo proměnné až neměnné každodennosti v práci a často i mimo ni. V únavné posloupnosti opakuje se i zřetězení jeho povinností, pohybuje se většinou i v omezeném prostoru, mezi domovem a místem, kde pracuje.“[Filipcová 1967:91] Těmito větami začíná jednu ze svých kapitol Blanka Filipcová v knize Člověk, práce, volný čas [1967]. I přes to, že je tato kniha se starším vydáním, obsahuje různá vysvětlení problematiky a podstatu volného času, která jsou totožná pro dnešní dobu. Problematikou volného času se lidé věnují již od nepaměti. Volný čas považovali již staří Řekové za míru lidského štěstí. Během let přibývalo názorů, knih a výzkumů, které se zabývaly volným časem a volnočasovými aktivitami. Postupem času, kdy se doba modernizuje, volného času ubývá. Daleko více času trávíme v práci nebo různými činnostmi, které do volného času nepatří. Pro následné definování volného času a volnočasových aktivit, je třeba vysvětlit pojmy, které s tématu mé práce neodmyslitelně patří. Volný čas úzce souvisí s naším životním způsobem, životním stylem, životní úrovní a také s kvalitou života.
19
2.1 Životní způsob Životní způsob je obecnější a daleko více používaný pojem než životní styl. Alespoň takto to uvádí Jana Duffková, Lukáš Urban a Josef Dubský ve své knize Sociologie životního stylu[2008]. Přesněji to tito autoři definují jako ,,systém významných činností a vztahů, životních projevů a zvyklostí typických, charakteristických pro určitý subjekt (jedince či skupinu, eventuálně společenství či společnost coby konkrétní nositele životního způsobu)“ [Duffková, Urban, Dubský 2008:80]
2.2 Životní styl Životní styl je konkrétnější pojem než pojem životní způsob a je možné ho rozdělit na životní styl jednotlivce a životní styl skupiny. Životní styl jednotlivce vypovídá o podstatných a konkrétních činnostech, vztazích a zvyklostech jednotlivce. Životní styl skupiny představuje společenské rysy společné pro určitou skupinu či pro většinu členů některé skupiny. Typickým znakem pro členy skupiny je, že se jednotliví členové mezi sebou neznají, mají pouze společný nějaký charakteristický znak, jako je například věk, povolání nebo společenský status. Je také důležité zmínit, že v poslední době je moderní termín zdravý životní styl. Je to soubor určitých postojů a činností, kterou vedou k celkovému zdraví člověka. Například zmiňuji zdravou stravu nebo dostatek pohybu. I přes rozdílnou definici výše zmíněných pojmů, jsou často tyto dva pojmy lehce zaměnitelné a synonymní. V dnešní době se častěji používá termín životní styl.
20
Pro přiblížení uvádím teorii z knihy Tělesná kultura – Sociokulturní fenomén: východiska a vztahy[2000] od Bohuslava Hodaně. Autor ve své teorii uvádí, že podmíněnost životního stylu je odvozena z podmíněnosti životního způsobu. Životní styl je tedy například podmíněn: individuálním rozvojem člověka dosaženou kulturní úrovní jednotlivce individuální hodnotovou orientací rodinnými tradicemi dosaženou individuální životní úrovní vlivem okolního prostředí Většinu svého času v dnešní době trávíme pracovní činností. Neustále jsme tak pod pracovním tlakem a porušujeme zásady zdravého životního stylu. Volný čas je také spojen s kvalitou života a životní úrovní.
2.3 Kvalita života Kvalita života je brána v souvislosti s jednotlivcem nebo skupinou obyvatel. Kvalita života je chápána jako celková kulturní stránka, jak hodně například čteme, navštěvujeme kulturní zařízení nebo se sebevzděláváme. Je také do jisté míry brána jako pracovní výkonnost jedince, jeho úrovní po stránce psychické a duševní pohody, především záleží na celkové spokojenosti se životem.
21
2.4 Životní úroveň Životní úroveň se také vztahuje na konkrétní jednotlivce a celkovou společnost. Je chápána jako materiální blahobyt, jedná se také o celkovou spotřebu a materiální vybavení například domácností lidí. Sledování životní úrovně se také zabývá Český statistický úřad, například v podobě sčítání lidí, domů a bytů nebo například sledováním hrubého domácího produktu. Životní úroveň je tedy snadno vyčíslitelná, je tak možné sledovat její dlouhodobý vývoj a trend.
2.5 Pojem volný čas Jak jsem již zmínila v první kapitole, existuje několik autorů, kteří se dlouhodobě zabývají problematikou volného času, jeho náplní a podílem kulturních aktivit v našem volném čase. Volným časem vyjadřuje každý člověk svou individualitu, ale také určité společenské postavení a názory na danou problematiku. Autorka Jiřina Pávková uvádí ve své knize Pedagogika volného času [2002], že volný čas můžeme zkoumat z pohledu kvantitativního, tedy jaké máme množství volného času, nebo z pohledu kvalitativního, kde se zohledňuje struktura volného času, podíl a typ volnočasových aktivit. Také Mojmír Vážanský ve své knize Základy pedagogiky volného času [2001] různé směry chápání volného času. Volný čas chápeme z hlediska negativního, kdy plníme pracovní povinnosti a uspokojujeme fyziologické potřeby. V případě pozitivního chápání volného času uvádí volnočasovou náplň, která je naši svobodnou volbou. Můžeme se jakkoliv realizovat a určovat si volnočasové kulturní vyžití. V této knize také autor rozdělil teoretická pojednání volného času takto:
22
1. Pracovně polární- volný čas je chápán jako negativní sféra života, ve které je čas věnován pouze pracovním povinnostem. 2. Volnočasově polární- volný čas je chápán jako pozitivní sféra života, naprosto samostatná, s ničím se neprolíná. Je zde prostor pro seberealizaci a identifikaci. 3. Celistvé chápání- volný čas je brán jako celistvá sféra, do které se prolínají jak pracovní povinnosti, tak volnočasové aktivity. V obou oblastech by mělo docházet k uspokojení potřeb jedince.
Vážanský také hovoří o volnočasových potřebách a zájmech, které jsou u každého člověka individuální. Oba termíny jsou součástí emocionální složky člověka. V případě, že si jedinec splní všechny sny a provádí činnosti a zájmy, které ho baví, je poté spokojený, uvolněný a v pohodě. Pro upřesnění uvádím příklady volnočasových potřeb, o kterých hovoří zmiňovaný autor ve své knize Základy pedagogiky volného času [2001].:
rekreace- je spojená s odpočinkem, relaxací a celkovým odreagováním. Rekreace bývá z pravidla příjemná a jedinec si volí typ rekreace po svém. Tento způsob odpočinku jedinec potřebuje hlavně pro odreagování po pracovní činnosti.
kompenzace- je to vyrovnání za to, na co člověk během pracovní činnosti nemá čas. Bývá to nějaké menší potěšení, rozptýlení. Během pracovního procesu jsou lidé
23
většinou
ve
stresu,
proto
by
si
to
poté
měli
vykompenzovat nějakou volnočasovou aktivitou, která je baví.
edukace- je zpravidla spojená se sebevzděláním kvůli pracovní profesi, kterou vykonáváme. K edukaci také člověka vede touha po poznání a znalostech, kterými se obohacuje.
komunikace- člověk vyhledává kontakt s ostatními lidmi, například se svými přáteli, se kterými tráví svůj volný čas.
integrace- pro každého člověka je důležitý pocit sounáležitosti, vytváření nových skupin a sdělování si svých pocitů a názorů navzájem například se svými známými, rodinou a podobně.
participace- jednotlivec se snaží spolupracovat na společných projektech s ostatními, angažuje se a daleko více vyhledá příležitost pro sebeuplatnění.
enkulturace- člověk má potřebu účastnit se kulturního dění ve společnosti, vyjadřuje svou fantazii, rozvíjí svou kreativitu a estetické cítění
Vymezováním pojmu volného času se také zabývala autorská trojice Hájek, Hofbauer a Pávková ve své knize Pedagogické ovlivňování volného času [2011]. Ze zmíněné knihy uvádím některé definice:
časový prostor, který člověku umožňuje svobodnou volbu činností
24
čas, se kterým člověk může nakládat podle svého uvážení a na základě svých zájmů
opak doby nutné práce, povinností a doby nutné k reprodukci sil
čas, ve kterém se můžeme věnovat činnostem, které máme rádi, baví nás
doba, která zůstane z 24 hodin po odečtení času, který věnujeme práci, péči o domácnost a podobně
2.6 Typy volného času V této podkapitole vycházím z volnočasového rozdělení od Duffkové, Urbana a Dubského v knize Sociologie životního stylu [2008]. Tito autoři zde uvádějí, že typy volného času vychází ze standardního rozdělení časového úseku ve dvou hlavních blocích. První blok je čas pracovní, který je strávený pracovní činností. Druhým blokem je čas mimopracovní. V tomto období dochází k propojení pracovních činností s volnočasovými aktivitami. Čas mimopracovní se dále dělí na čas vázaný a volný. Vázaný čas je monotónně se opakující doba, ve které děláme rutinní činnosti každodenního života, které souvisí s našimi fyziologickými potřebami, jakými jsou spánek, jídlo a osobní hygiena. Tato doba není nijak časově vymezena, není nijak určeno, kdy činnosti budou probíhat. Oproti tomu volný čas není nijak specificky definován, není obsahově ani časově vymezený. Nejsou určeny žádné konkrétní činnosti, ani doba, ve které by měly být realizované.
25
V dnešní době je důležité pro zachování celkové rovnováhy pravidelně střídat čas, kterými máme vymezený na pracovní povinnosti s časem, který tvoří volnočasové aktivity. Pro představu uvádím typy volného času od zmíněné autorské trojice, která tyto typy definuje na základě již zmíněného střídání práce a volného času. 1. Denní volný čas- je volný čas běžného pracovního dne. Tento čas je z velké části závislý na délce pracovní doby, která je u každého člověka jiná. V tomto čase také odpočíváme, relaxujeme po práci a věnujeme se základním domácím pracovním aktivitám. 2. Víkend- je to zpravidla dvoudenní časový úsek volna, ve kterém je možnost věnovat se i časově náročnějším aktivitám, jakými jsou výlety nebo například pobyt na chatě. Relativně často se během tohoto časového úseku věnujeme i činnostem v domácnosti, které jsme přes týden nestihli. 3. Dovolená- je to mnohem delší časový úsek, než zmíněný víkend. Z pravidla probíhá v pravidelném ročním rytmu, například zimní dovolené na horách a letní dovolené v zahraničí u moře. Tento časový úsek má všechny základní funkce volného času, jakými jsou relaxace, zábava a vzdělání. Volnočasové aktivity zahrnují velmi široké spektrum různých činností, které se díky modernizaci dnešní doby neustále rozšiřuje a tím je nabídka volnočasových aktivit pestřejší. Nejčastější rozdělení volnočasových aktivit definují autoři Duffková, Urban, Dubský [2008] takto:
26
kulturní aktivity
sportovní aktivity
vzdělávací aktivity
veřejné aktivity
rekreační a cestovatelské aktivity
hobby a manuální aktivity
Vzhledem k charakteru mé práce mě zajímají aktivity kulturní, které se dále dělí na receptivní a perceptivní. K receptivním činnostem můžeme přiřadit návštěvu kin, divadel, výstav či koncertů. Oproti tomu perceptivní činnosti jsou vytvářené člověkem, například malování, vytváření dekorativních předmětů nebo hraní na hudební nástroj. Návštěvy kin, divadel, galerií a například výstav bývají často charakterizované jako výběrové aktivity.
Je to vyhraněný styl trávení
volného času, frekvence těchto aktivit bývá u většiny populace zpravidla nízká.
2.7
Současný stav českého kulturního prostředí
Tuto podkapitolu jsem do své práce zařadila z důvodu přiblížení stavu kulturního prostředí v České republice. Současný stav českého kulturního prostředí detailně popisuje Podkladová studie k principům státní kulturní politiky na léta 2008-2013, která byla zpracována Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze v prosinci roku 2007. Za nejsilnější stránky pro realizaci kulturních aktivit v České republice studie považuje:
27
existenci velkého množství organizací zabývajících se kulturou a kulturními aktivitami
existenci dlouhodobě fungujících způsobů ekonomické podpory pro rozvoj kultury, například Ministerstvem kultury České republiky, kraji, městy, obcemi a Evropskou unií
existenci spolupráce mezi kulturními organizacemi, veřejnými sektory a podnikateli
existence vzdělávacích institucí, které nabízejí široký výběr volnočasových aktivit se vztahem ke kultuře
využití informačních technologií, které nabízejí široké možnosti v oblasti informovanosti a propagace
Výše zmiňovaná studie také upozorňuje také na existenci určitých problémů, se kterými se česká kulturní sféra potýká. Uvádí například:
nízká úroveň provázanosti kulturní nabídky
nedostatek finančních prostředků ve všech oborech kultury
nedostatek
specializovaných
odborníků
kulturních volnočasových aktivit
nízký stupeň modernizace v oblasti kultury
nezájem mladé generace o kulturu
28
v oblasti
2.8 Kino Pro svou práci jsem si vybrala konkrétní kulturní organizaci kino Bio Central. V této podkapitole pro představu zohledňuji význam a vývoj českých kin. Význam kin byl již v minulosti velkým kulturním přínosem. Vytvářela vždy důležitou součást místní kultury a podporovala celkový rozvoj jedince. Po období v roce 1989 razantně poklesla návštěvnost kin. Jedna z hlavních příčin byla výstavba moderních komplexů s multikiny ve větších městech. Dalším faktorem, který ovlivnil návštěvnost českých kin, byla daleko větší dostupnost a širší možnosti, jak shlédnout film. V té době byl
zaznamenán
velký
nárůst
videopůjčoven,
později
půjčoven
s modernějšími dvd. Také byla rozšířena nabídka televizních kanálů, internet byl dostupnější pro větší skupinu obyvatel. Velkou roli mohlo také sehrát velké podražení lístků na jednotlivé filmy. Postupem času se lidé vrátili z velkých multikin a sálů k tradičním menším kinům, které mají svůj charakter a nezaměnitelnou podobu. Jedním z těchto typů kin je právě i Bio Central.
29
3 POSTUP A VÝZKUMNÉ METODY
3.1
Cíl práce
Cílem mé práce je zmapovat volnočasové aktivity spojené s činností Bio Central v Hradci Králové a skladbu jeho uživatelů. Práce se zaměřuje na nejčastější skupiny uživatelů, jestli jim slouží kino nejenom ke sledování filmů a navštěvování pořádaných akcí. Ale i jako místo pro setkávání, navazování nových sociálních kontaktů. Také tato práce odhaluje, jak jsou uživatelé spokojeni s prostředím kina, jeho nynější podobou a jaký má kino celkový význam pro volnočasové kulturní vyžití ve městě.
3.2
Výzkumné otázky
Výzkumných otázek1 jsem položila celkem pět, tak aby pokryly jak názory samotných uživatelů Bio Central, kterými se v práci zabývám, tak poskytly specifické a konkrétní informace o Bio Central, které jsou v mé práci rovněž stěžejní. 1. Jaká je skladba uživatelů volnočasových aktivit Bio Central? 2. Jak tráví tito uživatelé svůj volný čas a jaký je v něm podíl kulturních aktivit?
1
Výzkumné otázky jsou otázky, které se týkají procesu, fenoménu, aspektu, který se bude
zkoumat. Výzkumník se sám sebe ptá, co je zapotřebí zodpovědět, abychom dosáhli stanoveného cíle, při jejich definování.[Hendl 2008: 40]
30
3. Jak jsou spokojeni s nabídkou aktivit Bio Central, jaké aktivity (jak často) využívají a jak se jim líbí prostředí kina? 4. S kým do Bio Central chodí, slouží Bio Central jako místo setkávání, navazování (rozvíjení) sociálních kontaktů? 5. Jak hodnotí možnosti kulturního volnočasového vyžití v Hradci Králové a úlohu Bio Central mezi ostatními volnočasovými kulturními organizacemi ve městě (např. ve srovnání s multikinem CineStar)?
3.3 Výzkumná metoda a techniky sběru dat Vzhledem k tématu mé práce, jsem pro výzkum zvolila kvalitativní metodu a techniku polostrukturovaného rozhovoru2. Při rozhovoru s konkrétní pracovnicí vybrané organizace jsem zvolila techniku strukturovaného rozhovoru3. Při rozhovorech s respondenty jsem měla předem připravený scénář, který se skládal ze zjišťujících otázek z určitých okruhů, které jsou pro mou práci stěžejní. Celková podoba a scénář rozhovoru byl sestaven na základě vybrané tématiky k danému tématu. Pro respondenty i samotného tazatele je tato metoda dotazování velmi přínosná. Rozhovor se ubírá
2
Jinak označovaný také jako rozhovor pomocí návodu. [Hendl 2005: 174]
3
Strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami se skládá z řady pečlivě formulovaných otázek,
na něž mají jednotliví respondenti odpovědět. Základním účelem tohoto typu interview je co nejvíce minimalizovat efekt tazatele na kvalitu rozhovoru. [Hendl 2005: 173]
31
správným směrem a respondent má dostatečný prostor pro vyjádření vlastního názoru. Při rozhovoru s konkrétní pracovnicí Bio Central jsem měla předem připravené otevřené otázky, které mi pomohly zjistit veškeré informace o dané organizaci. Zdali se momentálně Bio Central potýká s nějakými problémy, jaké kulturní vyžití uživatelům nabízí a podobně.
3.4 Cílový soubor a vzorek respondentů Cílovým souborem4 či skupinou jsou uživatelé, kteří navštěvují Bio Central. Vzorek respondentů5 pro můj výzkum byl vybrán na základě záměrného výběru z cílové skupiny respondentů- uživatelů, kteří navštěvují Bio Central v Hradci Králové. V mém výzkumu jsem použila dva typy výběrů. Prvním byl účelový výběr, kdy jsem vybrala ty respondenty, které jsem osobně znala a věděla jsem, že pravidelně tuto kulturní organizaci navštěvují. Jako druhý jsem zvolila postup nabalováním, tedy snowball 6. Těmito dvěma výběry byl vybrán vzorek deseti respondentů.
4
Cílový nebo také základní soubor je množina objektů, kterých se týká zkoumání a na které se
mají jeho výsledky tohoto zkoumání vztáhnout. Je to také souhrn objektů, který lze vymezit, identifikovat a z něhož se pak vybírá konkrétní vzorek respondentů. [Reichel 2009: 76] 5
Výběrový soubor neboli vzorek je množina jednotek, která ve výzkumu zastupuje cílový soubor.
Výsledky, které výzkumník při zkoumaní vzorku zjistí, by měly být zobecnitelné také na cílový soubor. [Reichel 2009: 76] 6
Výběr snowball je založen na požádání již dotazovaných respondentů ze zkoumaného souboru,
aby určili ty jedince, které oni sami považují za vhodné zařadit do výběru. [Reichel 2009: 83]
32
Ingrid Veronika Helena Adéla Erika Karel Iveta Anežka Lukáš Gabriela
žena žena žena žena žena muž žena žena muž žena
29 29 57 21 21 56 28 23 45 22
svobodná svobodná vdaná svobodná svobodná vdovec vdaná svobodná rozvedený svobodná
33
vyučena vysokoškolské sš s maturitou sš s maturitou sš s maturitou vysoškolské sš s maturitou sš s maturitou sš s maturitou sš s maturitou
Zaměstnání
Vzdělání
Rodinný stav
Věk
Pohlaví
Respondent
Tabulka č.1. Přehled respondetů
mateřská dovolená realitní makléřka zdravotní sestra studentka studentka kunsthistorik prodavačka studentka zvukař studentka
3.5 Sběr dat V rámci mého výzkumu jsem provedla deset rozhovorů s respondenty. Každého ze svých známých respondentů jsem se mimo jiné zeptala, zda by nevěděli ještě o někom, kdo navštěvuje Bio Central a byl by ochoten mi poskytnout rozhovor. Každý mě odkázal alespoň na jednoho dalšího respondenta, který by podle nich byl ochoten a schopen se zúčastnit mého výzkumu. Každému jednotlivci jsem poté podrobně vysvětlila, jaké je téma mého výzkumu, na co se jich budu dotazovat a jak přibližně časově náročný bude následující rozhovor. Také jsem je upozornila, že případný rozhovor bude nahráván na diktafon z důvodu jeho následného přepisování. Všichni z dotazovaných respondentů s nahráváním rozhovoru souhlasili. Se všemi svými respondenty jsem se ze začátku domlouvala prostřednictvím e- mailu, telefonu nebo na sociální síti. Výběr času a místa konání jsem vždy nechala na jednotlivém respondentovi, aby nebyl nijak časově omezen. Rozhovory probíhaly pro ně v blízkém a známém prostředí. Většinou to bylo u nich doma, v případě mých spolužáků ve škole nebo v různých kavárnách a restauracích. Rozhovory probíhaly vždy v různých časech, záleželo na daném respondentovi. Všichni dotazovaní přistupovali k mému výzkumu zodpovědně, ač s mírnou nejistotou a nervozitou, které postupně během probíhajícího rozhovoru opadly. S každým respondentem jsem strávila různě dlouhou dobu, podle toho, jak bylo potřeba. Všechny rozhovory probíhaly plynule a bez žádných komplikací.
34
Rozhovory byly provedeny v rozmezí ledna až března a každý trval v průměru více než půl hodiny. Každého z respondentů jsem před začátkem rozhovoru nezapomněla informovat o tématu mé práce, důvodu mého výzkumu, časové náročnosti a maximálně anonymního postupu při následném zpracování. Při rozhovorech jsem postupovala dle předem stanoveného scénáře, který obsahoval stěžejní otázky pro můj výzkum.
3.6 Zpracování dat Každý rozhovor byl nahrán na diktafon a posléze detailně přepsán. Přepisování každého rozhovoru bylo individuální. Záleželo na tom, jak se dotazovaný vyjádřil a rozpovídal k danému tématu. Technika
polostrukturovaného
rozhovoru,
kterou
jsem
při
dotazování použila, prokázala podobnost různých okruhů činností, které měli rozdílní respondenti společné.
35
4 VÝSLEDKY
4.1. Charakteristika respondentů Tato podkapitola je složena ze shrnutí rozhovorů, které přibližují individuální charakteristiku respondentů. Představuji zde všech deset respondentů, kteří se mnou spolupracovali na mém výzkumu, zohledním jejich názory na dané tematické okruhy, které jsou zahrnuty v mém scénáři. Lze předpokládat, že jejich odpovědi na dané otázky se budou značně lišit. Je to z důvodu rozdílného pohlaví, věku, zaměstnání, vzdělání a místa bydliště jednotlivých respondentů. Není vyloučeno, že zde nenalezneme určitou podobnost odpovědí k jednotlivým tématům, protože některé situace se jeví pro všechny respondenty stejným způsobem. Ve výsledcích nejprve představuji jednotlivé respondenty. Popis vychází z odpovědí, které byly kladeny během rozhovoru. Tyto odpovědi jsou dostatečnou charakteristikou všech osob, které se výzkumu zúčastnily. Poté se zaměřuji na výzkumné otázky, které poskytují celkový přehled o charakteru mého výzkumu.
Veronika, 29 let Veronika již od narození bydlí v Hradci Králové, konkrétněji na Velkém náměstí. Stěhovala se pouze jednou, a to ze Slezského předměstí na zmíněné Velké náměstí. Zde se jí velice líbí. Jak sama uvedla, je ráda v centru veškerého dění, má vše při ruce a nikam nemusí chodit daleko. Vystudovala bakalářský titul na vysoké škole v Pardubicích. Momentálně pracuje jako úspěšná realitní makléřka. Práce jí zabírá spoustu volného
36
času, ale nevadí jí to. Práce je pro ni největším koníčkem, proto zde tráví spoustu svého času. Jak jsem již zmínila, volného času nemá tolik, a když není v práci, moc ráda cestuje. Nejraději si vybírá místa, kam může dojet se svými přáteli na kole nebo na bruslích. Má ráda jakékoliv sportovní aktivity, především běhání a plavání. V případě nehezkého počasí ráda čte, především detektivky, nebo chodí se svými přáteli na různé kulturní akce, nejenom v Hradci Králové. Nejraději má kina a divadla, ale občas také zajede na nějakou výstavu umění, například do Prahy nebo do Brna. Nejvíce ovšem preferuje kino, konkrétněji Bio Central, které pro ni není tak komerční, jako ostatní kina a je dostupnější, více v centru města. Bio Central nenavštěvuje s pravidelností. Většinou jednou či dvakrát do měsíce zajde na nějaký originální film, o kterém si vždy přečte detailní recenzi ještě před návštěvou kina, nebo do místní kavárny s přáteli, přítelem na čaj nebo kávu. Cítí se zde velice dobře a není pro ni prostředí kavárny nijak stresující. Z pořádaných akcí má nejvíce v oblibě akce Naslepo, které navštěvuje s pravidelností. Jak sama uvádí, nabídka filmů a pořádaných akcí by mohla být širší, ovšem i tak je spokojená. Další akci, kterou nikdy neopomene, je Festival francouzských filmů. Je to hlavně z toho důvodu, že velice dobře mluví francouzsky, ráda cestuje a Francii jako takovou má velmi v oblibě. Největším pozitivem je pro ni v Bio Central uvolněná a přátelská atmosféra, která například v jiných komerčních kinech rozhodně chybí. Také celková nabídka filmů je pro ni lepší, než kdekoliv jinde. Bio Central je pro Veroniku neodmyslitelná ikona a důležitá součást Hradce Králové, hlavně pro volnočasové kulturní vyžití ve městě.
37
Adéla, 21 let Adéla bydlí také v Hradci Králové, jako výše zmíněná Veronika, konkrétně v Malšovicích. Po střední škole zahájila studium na Univerzitě Hradec Králové, kde v současnosti studuje třetím rokem obor Sociologie. Mimo jiné si ve svém volném čase přivydělává na brigádách jako servírka nebo prodavačka. Nejvíce volného času ji momentálně zabírá škola, protože jak jsem již zmínila, je studentkou třetího ročníku a v současné době se učí na státnice a píše bakalářskou práci. Když má více volného času, nejraději ho tráví s přáteli v nějaké příjemné restauraci nebo kulturním zařízení. Dále má v oblibě sportovní aktivity, jakými jsou cyklistika, in- line bruslení a plavání. Z volnočasových kulturních aktivit upřednostňuje návštěvu divadel a kin, v případě konkrétního kina především Bio Central. Je zde pro ni velice příjemné prostředí, kam chodí spousta stejně věkově starých lidí, se kterými je podle Adély velká možnost se zde seznámit. Bio Central navštěvuje Adéla poměrně často, minimálně jednou za čtrnáct dní. Nejraději sem chodí na promítané filmy, pořádané akce, jakou je například akce Naslepo nebo jen tak posedět do místní kavárny, kterou navštěvuje vždy před nebo po představení. Nejčastěji tuto kulturní organizaci navštěvuje se svou rodinou, svými přáteli nebo přítelem. Nejvíce oceňuje atypické uspořádání sálů v kině, přítomnost pohodlných lehátek, které jsou umístěny přímo uprostřed sálu, jsou pro ni maximálním pohodlím. Neopomenutelným pozitivním faktem, proč také navštěvuje toto kino, jsou přijatelné ceny vstupenek na filmy a pořádané akce. Podle jejího názoru je Bio Central nezbytné pro volnočasové a kulturní vyžití ve městě, podobnou organizaci, jako je tato, nikde jinde neviděla.
38
Karel, 56 let Karel je kunsthistorik, který bydlí v Předměřicích nad Labem. Téměř denně dojíždí autem nebo autobusem do Hradce Králové, kde pracuje. Má vystudovanou vysokou školu a i nadále se sebevzdělává. Jak sám uvádí, má nespočet kulturních zájmových aktivit, nejenom kvůli své práci. Kultura a volnočasové aktivity s ní spojené ho zajímaly již od mládí. Volného času má celkem hodně, navíc jeho práce je jeho koníčkem, proto o ní hovoří jako o volnočasové aktivitě. Karel je hodně kulturně zaměřený, miluje muzea, ateliéry, galerie, historii a také návštěvu divadel a kin. V umění má nejraději umělce z renesanční a moderní doby. Již několik let je vdovec, proto se své práci a koníčkům věnuje více než dříve. Ve volných chvílích rád čte odbornou literaturu, knihy o architektuře, umění a historii. Svůj volný čas tráví nejčastěji v kulturních organizacích, nejvíce však v Biu Central, kam chodí už několik let. Chodí sem s menší pravidelností, většinou jednou nebo dvakrát do měsíce, když má více času, tak častěji. Vždy si vybírá zajímavé dokumenty a filmy. Nejraději má životopisné a historické filmy, dále také filmy o umění a dokumenty. Po většině představení navštíví místní kavárnu, kde si obvykle dává své oblíbené presso, přemýšlí o filmu, který právě viděl nebo čte nějakou knihu. Často naváže kontakt s nějakými lidmi a hovoří s nimi o umění a filmech. Do Bia Central chodí převážně sám, někdy se domluví s kolegy z práce a zajdou na nějaký dokumentární film. Chodí sem už několik let, protože se mu velice líbí spektrum filmů, které Bio Central nabízí. Také je to pro něj jedna z mála kulturních organizací, která má svůj charakter a nejsou to jen komerční prostory, jako uvádí například obchodní dům s multikiny. Od doby, kdy je Karel vdovec, je pro něj Bio Central takové menší útočiště. Kladně hodnotí prostory kina, cenovou dostupnost a dlouhotrvající tradici,
39
kterou Bio Central má. Pro něj je to neodmyslitelná kulturní instituce, která by neměla z Hradce Králové nikdy vymizet.
Helena, 57 let Helena bydlí posledních dvacet let v Třebechovicích pod Orebem, odkud již jedenáct let denně dojíždí do Hradce Králové za prací. Helena pracuje jako zdravotní sestra u zubaře. Práce ji velice baví a naplňuje. Má vystudované gymnázium v Příbrami, po střední škole si dodělala potřebné vzdělání, aby mohla být zdravotní sestrou. Vždy si přála pracovat jako zdravotní sestra u zubaře a nakonec se jí to také splnilo. Každodenní dojíždění za prací a dlouhá pracovní doba jí zabírá hodně času. Většinou se vrací z práce kolem šesté hodiny večer. Přes týden toho moc nestíhá, proto se snaží si to vykompenzovat přes víkend. Když začne jaro a je hezké počasí, zaměřuje se na turistiku a práci na zahrádce. Po večerech upřednostňuje četbu detektivních knížek například před sledováním televize. Bezesporu jejím největším koníčkem a největší volnočasovou náplní jsou její dvě vnoučata, se kterými se snaží navštěvovat různé kulturní akce a tím tak rozšiřuje jejich znalosti. Nejraději s nimi chodí do Bio Central v Hradci Králové. Tuto kulturní organizaci navštěvuje sama několik let. Již v době studií navštěvovala kino téměř každý týden, relaxovala zde a chodila na promítání dobrých filmů. Na toto období často vzpomíná a vypráví o tom svým vnoučatům, jak Bio Central kdysi vypadalo a jak se během let změnilo. V současnosti do Bio Central nechodí tak často, z důvodu časové náročnosti své práce. Navíc se posledních pár měsíců stará o svého nemocného manžela. I přes to je pro ni kino stále velkým kulturním vyžitím. Největším kulturním zážitkem jsou pro ni pořádané filmové festivaly, na které se těší každý rok. Neodmyslitelnou součástí je pro ní návštěva kavárny v Bio
40
Central. Sama o tom hovoří jako o tradici, po každém promítání sem zajde na něco dobrého. Nejčastěji chodí do Bio Central se svými kamarádkami nebo vnoučaty. Je to pro ni velká změna, byla několik let zvyklá chodit sem se svým manželem. Když navštěvovali kino společně, měli takový zajímavý rituál. Pokaždé, když z kina odcházeli, manžel jí citoval nejzajímavější momenty z promítaného filmu, procházeli se po Hradci Králové a užívali si jeden druhého. Do Bio Central chodí nejenom kvůli tomu, že už zná tuto kulturní organizace několik desítek let. Velkým přínosem je pro ni dostupnost kina, kterou oceňuje při každodenním dojíždění. Vystoupí pouze na autobusové zastávce a za pár minut je uvnitř kina. Také prostředí kina hodnotí jako příjemné, cítí se zde jako doma. Nejraději vzpomíná na to, jak se zde za celkem vtipných okolností seznámila s jednou velice zajímavou paní, která je nyní jednou z jejich nejlepších kamarádek. Celkově je pro ni Bio Central plné výhod. Je dobře dostupné, ceny vstupenek jsou přijatelné, je zde velice příjemná atmosféra a útulná kavárna. Není pro ni tak komerční jako například multikino Cinestar. Jak sama uvádí, ve svém věku oceňuje takový typ kina, jakým je Bio Central. Líbí se jí, že si Bio Central zachovalo stejný ráz a podobu i přes velkou konkurenci ostatních kin a multikin. Rozhodně je to pro ní neodmyslitelná kulturní organizace, bez které by si svůj život nedokázala představit.
Iveta, 28 let Iveta bydlí v Hradci Králové, v centru na Velkém náměstí. V současnosti studuje
druhým
rokem
dálkově
Metropolitní
univerzitu,
přesněji
mezinárodní vztahy. Denní studium ji moc nelákalo, proto se rozhodla studovat vysokou školu dálkově. Často vypomáhá své nejlepší kamarádce jako prodavačka v jejím butiku s oblečením. Jak Iveta uvádí, pracovat
41
nepotřebuje. Vše dělá pro zábavu, aby nebyla doma sama a pomohla také zároveň své nejlepší kamarádce. Ivetin manžel má úspěšnou firmu, která vyrábí součástky do chladicích boxů a vybavení do určitých prodejen. Ve svém volném čase ráda čte časopisy a knihy. Upřednostňuje knihy, které mají nějaké poslání nebo něco vysvětlují, třeba o zdravém životním stylu, o módě nebo sportu. Iveta je hodně sportovně založená, často chodí běhat a ráda navštěvuje wellness. Upřednostňuje zdravý životní styl, podle kterého se snaží řídit celý svůj život. Ráda vaří zdravé jídlo, cvičí a navštěvuje různé kulturní události. Nejčastěji chodí se svým manželem do divadel a kin. V případě divadel navštěvuje ráda Národní divadlo v Praze, do kin jezdí do Pardubic nebo do Hradce Králové. Nejoblíbenější kino je pro ni Bio Central. Kino navštěvuje přibližně dvakrát, třikrát do měsíce, nejčastěji se svým manželem. Na kině se jí libí celkové prostředí a místní útulná kavárna, kam většinou chodí po promítání se svým manželem nebo se svou nejlepší kamarádkou Klárou, která je velkou fanynkou tradičního filmu a promítání. Dle jejího názoru by kino mohlo projít nějakou větší úpravou, aby bylo novější a modernější. Tak jako většina respondentů uvádí výhodu cenové dostupnosti vstupenek na jednotlivé filmy a pořádané akce. O Biu Centrál hovoří jako o kulturní raritě, která by v Hradci Králové rozhodně neměla chybět.
Erika, 21 let Erika bydlí v malém městě na severu České republiky, Železném Brodě. Po dokončení studia na gymnáziu začala studovat vysokou školu. Momentálně je ve třetím ročníku na Univerzitě Hradec Králové, kde studuje obor Sociologie. Při studiu na vysoké škole si také přivydělává na příležitostných brigádách ve firmě svého otce. Protože denní dojíždění do školy by bylo
42
z důvodu velké vzdálenosti nereálné, přes týden bydlí v pronajatém bytě v Hradci Králové se svými spolužačkami z vysoké školy. Do Hradce dojíždí vždy jednou týdně. Jak jsem již zmínila, Erika studuje třetím rokem vysokou školu, proto ji v poslední době zabírá velké množství volného času psaní bakalářské práce a připravování na státnice. Svůj volný čas nejraději tráví se svými přáteli a svou rodinu. Miluje cestování, četbu dobrodružných knih a také často sportuje. Nejraději jezdí na kole a kolečkových bruslích. Nejoblíbenější kulturní organizací jsou pro ni kina a divadla. Ráda také navštěvuje různé venkovní akce, jako jsou například hudební či filmové festivaly. Od té doby, co pravidelně dojíždí do Hradce Králové, si velice oblíbila kino Bio Central. Líbí se jí zde specifický výběr filmů, který je kinem sestavován. Podle jejího názoru zde promítají kvalitní a zajímavé filmy. S kamarádkami si také velice oblíbila kavárnu, která je součástí Bio Central. Často sem chodí v přestávkách mezi vyučovacími hodinami. Jak sama uvádí, je zde častěji, než v samotném kině. Do kina chodí převážně na filmy, většinou jednou až dvakrát do měsíce. Také ráda navštěvuje akce, které kino pořádá. Nejvíce si oblíbila filmový festival Jeden svět, dále různá promítání o aktuálních problémech. Výběr filmů, na které se chodí dívat, není náhodný. Vždy se nejdříve o konkrétním filmu informuje u svých přátel a známých, kteří jí většinou dávají dobrá doporučení, na který film má jít. Erika je hodně aktivní a ráda se zúčastňuje různých hnutí a spolků. Je také členkou univerzitní skupiny, která vymýšlí a vytváří různé volnočasové aktivity pro studenty. O Bio Central hovoří jako o jednom z posledních tradičních kin, které zná. Vždy, když si přemýšlí, v jaké kulturní organizace bude trávit svůj volný čas, vybírá si právě Bio Central. Filmy jsou zde naprosto odlišné od ostatních kin. Velice kladně hodnotí chování a přístup zaměstnanců, které je podle jejího názoru na daleko lepší úrovni než v jiných kulturních organizacích. Dokonce se zde s několika zaměstnanci spřátelila. Velkou výhodou je pro ni místní kavárna, která je
43
součástí kina. Vždy po promítání se sem alespoň na chvilku zastaví a posedí zde s přáteli. Kavárna je pro ni velice útulné prostředí, ve kterém se cítí uvolněně. Relaxuje zde u poslechu decentní hudby, která je kulisou pro příjemné posezení v kavárně. Erika také uvedla, že je pro ni kavárna pěkným místem pro schůzky se svým přítelem. Bio Central je pro ni menší připomínkou jejího domova, po kterém se jí často stýská, když je v Hradci Králové. Tato kulturní organizace je totiž částečně podobná kinu, které Erika navštěvuje v místě svého bydliště. Nemá ráda multikina ani jiné velké obchodní komplexy, proto vždy volí toto kino, které je téměř v centru města a je velice dobře dostupné. Hovoří také o nesporných výhodách, které Bio Central má. Tato kulturní organizace dává prostor různým kulturním aktivitám, nemusí jít vždy jen o tradiční filmy. Přítomnost Bio Central v Hradci Králové je pro Eriku neodmyslitelná, nedokáže si svůj volný čas bez této kulturní organizace představit.
Anežka, 23 let Anežka bydlí v malé vesničce nedaleko Jilemnice. Každý týden dojíždí do bytu v Hradci Králové, kde přes týden bydlí se svými spolužačkami. Po gymnáziu začala studovat na Univerzitě Hradec Králové, kde v současnosti studuje dvouoborové studium. Je to velice náročná škola, proto spoustu volného času tráví v knihovně, kde se učí a čte odbornou anglickou literaturu. Volného času nemá mnoho, ale vždy si najde čas na sportování nebo kulturní aktivity. Ze sportu má nejraději lyžování, jízdu na běžkách, běhání nebo jízdu na kolečkových bruslích. Z kulturních aktivit upřednostňuje návštěvu kin, divadel, muzeí, výstav, společenských akcí a také kaváren. V Hradci Králové si nejvíce oblíbila Bio Central a Klicperovo divadlo. Bio Central navštěvuje minimálně jednou měsíčně. Tuto kulturní
44
organizaci mám v oblibě z několika důvodů. Především hodnotí kladně celkové prostředí kina, uvolněnou a přátelskou atmosféru, kterou vytváří nejenom zaměstnanci kina. Dále výběr filmů a program, které kino nabízí, je pro ni vždy velkým zážitkem. Má ráda dokumentární a napínavé filmy s neočekávaných nebo otevřeným koncem. Bio Central navštěvuje nejraději sama, někdy sem také chodí s přáteli nebo se svým přítelem. Tuto kulturní organizaci si vybírá hlavně z toho důvodu, že ji promítané filmy vždy něčím poučí a zaujmou. Celková podoba kina je podle jejího názoru nekomerční a příjemná. Nemá ráda velká multikina, ve kterých je vždy spousta lidí, velký shon a vysoké ceny za vstupenky na jednotlivé filmy. Anežka upřednostňuje filmy, které mají hlubší pointu a výborný scénář, proto si vždy vybírá Bio Central, které tento typ filmů promítají. Celkovou podobu kina hodnotí jako netradiční a ojedinělou, proto by podle jejího názoru tato kulturní organizace měla být v Hradci Králové co nejdéle.
Gabriela, 22 let Gabriela má trvalé bydliště v Ostravě, ale poslední tři roky bydlí v Hradci Králové se svojí přítelkyní na Velkém náměstí. Přestěhovala kvůli studiu na vysoké škole v Hradci Králové. V současnosti je Gabriela ve třetím ročníku, proto většinu svého volného času věnuje studování a psaní bakalářské práce. Protože nemá Gabriela dobré vztahy se svými rodiči, je odkázána sama na sebe. Volného času mnoho nemá, má spoustu brigád a nárazových prací, aby si mohla dovolit bydlení v Hradci Králové. Když nějaký volný čas má, nejraději ho tráví v kulturních organizacích. S pravidelností navštěvuje kina, divadla a různé výstavy. Když má o víkendu volno a nemusí do práce, zajde na nějaké představení do Klicperova divadla nebo na dobrý film do kina Bio Central. V Bio Central se jí nejvíce líbí příjemné
45
prostředí, není to žádné snobské místo, ale útulné domácí prostředí, kam může přijít téměř kdykoliv. Kino navštěvuje přibližně dvakrát měsíčně. Vždy si vybírá nějaké zajímavé kulturní akce, filmy nebo představení, kterých se diváci mohou i zúčastnit. Pořádanou akci, kterou nikdy nevynechá, je Festival francouzských filmů, kde se jí nejvíce líbil film Tři srdce. V oblibě má také různé kulturní akce, ve kterých se v kině představují noví začínající umělci a jejich tvorba. Nejčastěji chodí do kina se svou mladší sestrou, se kterou chodí převážně na animované pohádky nebo dobrodružné filmy. Také sem často se svými přáteli, se kterými se vždycky spontánně domluví a jdou shlédnout nějaký film společně. Poté tradičně zajdou do místní kavárny, kde je pro Gabču, milovnici dobré kávy, vždy velký výběr. Díky této kavárně si oblíbila kávu Latté, na kterou sem chodí pravidelně. Bio Central volí hlavně proto, že to není žádná komerční organizace, jako například multikino Cinestar. Jsou zde levnější lístky na představení a vždy si vybere ta nejlepší místa ke sledování filmů. Jedinou nevýhodou, kterou Gabriela uvádí, je malý výběr filmů, které Bio Central nabízí a jeho celkový exteriér, který je vidět z ulice. Jako velké plus hodnotí netradiční podobu kina, jeho interiér a cenu vstupného. Dostupnost kina je pro ni také velkým plusem, z Velkého náměstí, kde bydlí, to nemá pěšky daleko. S podobnou kulturní organizací, jakou je Bio Central, se ještě nikdy nesetkala, proto kino uvádí jako kulturní nezbytnost, která by měla být nejenom v Hradci Králové.
Ingrid, 29 let Ingrid bydlí od narození v Hradci Králové. Momentálně bydlí se svým přítelem v rodinném domě v Malšově Lhotě. Podle jejího názoru je tato část Hradce Králové jedna z nejkrásnějších a nejklidnějších. Vystudovala
46
učňovský kadeřnický obor a v současnosti je na mateřské dovolené. Veškerý svůj volný čas tedy věnuje své dvouleté dceři Valentýně. Když má nějaký volný čas sama pro sebe, tak sportuje, jde kina, divadla nebo s přítelem do kavárny či restaurace. Většinu volného času tráví ve svém domě, kde se cítí nejlépe. Z kulturních organizací vždy volí mezi kinem Bio Central nebo divadlem. Do již zmíněného kina chodí nejčastěji se svými kamarádkami nebo přítelem. Chodí sem mimo jiné také proto, že obdivuje pohodlná lehátka, která jsou umístěna uprostřed promítacích sálů. Jsou velice pohodlné a připadá si zde jako doma. Nejčastěji do Bio Central chodí na nějaké filmové novinky a chtěla by také navštívit nějaký filmový festival, který kino pořádá. V poslední době navštěvuje se svými kamarádkami místní kavárnu. Prostředí je zde velice příjemné a personál je milý. Jako velké plus hodnotí u Bio Central jeho dostupnost. Jako maminka s sebou vozí všude kočárek a bezbariérový přístup je naprosto ideální. Dále oceňuje přijatelné ceny vstupenek na jednotlivá představení, méně navštěníků, rychlý a přijemný přístup zaměstnanců a celkovou podobu interiéru. Bio Central často porovnává s multikinem Cinestar a vždy najde jasný výhody oproti zmiňovanému multikinu. Přítomnost Bio Central v Hradci Králové je pro ni neodmyslitelnou samozřejmostí.
Lukáš, 45 let Lukáš bydlí od svého narození v Hradci Králové a také zde pracuje jako zvukový technik, osvětlovač a organizátor společenských a kulturních událostí. V práci tráví spoustu svého času, protože jeho práce je mu zároveň největším koníčkem. Lukášovu volnočasovou náplň tvoří převážně jeho práce a také v poslední době tráví spoustu času na sociálních sítích. Většinu volného času se ovšem snaží věnovat svým dvěma dětem a organizování
47
kulturních akcí. Pracuje hlavně jako zvukař a osvětlovač v kině Bio Central. S touto kulturní organizací spolupracuje již několik let, proto zde tráví spoustu času, nejenom kvůli pracovním povinnostem. Nejraději zde sleduje filmy a navštěvuje doprovodné akce. Protože pracuje v oboru, který se týká filmového promítání, hovoří o Bio Central jako nejlepším kině široko daleko. Je zde velice kvalitní promítací plátno a celková podoba kina je v dnešní době již raritou. I když zrovna nezvučí a neosvětluje veškeré filmy a pořádané akce, stává se klasickým návštěvníkem kina. Má rád všechny filmy, které kino promítá. Dále má v oblibě filmové festivaly, konkrétněji Jeden Svět, festival outdoorových filmů a festival francouzských filmů. Také někdy sleduje přímé přenosy z metropolitních oper a baletu. Pravidelně také navštěvuje místní kavárnu, ve které také často pracuje na svém notebooku. Prostředí kavárny hodnotí jako útulné, personál je příjemný a je zde také velký výběr nápojů. Lukáš uvádí, že i kdyby zde nepracoval, rozhodně by kino nepřestal navštěvovat. Je zde výborná digitalizace filmů, velice kvalitní promítací plátno a promítací zařízení. Během své práce v Bio Central se seznámil se spoustou nových lidí, nejenom při pořádaní kulturních akcí, ale také ve zmiňované kavárně. Lukáš zná tuto kulturní organizace velice dobře a hovoří o několika pozitivech, které kino poskytuje. Lepší přístupnost, než do jakéhokoliv jiného kina. Bio Central je samostatná budova, není součást žádného obchodního komplexu. Také uvádí dva hlavní aspekty, díky kterým sem lidé často chodí. Finanční dostupnost, vstupenky na film a pořádané akce nejsou tak drahé jako v jiných komerčních kinech. Druhý aspekt je technický. Kino má klasickou tradiční podobu, uvnitř sálů jsou tři pohyblivé opony, které umocní efekt začínajícího filmu. Koncepce kina, režie, zvuk, rozlišení filmů i celkové promítání jsou zde na vysoké úrovni. O Bio Central hovoří jako o kulturní organizaci, která vyplňuje dramaturgickou mezeru ve filmu a funguje také jako centrum, kde se
48
setkává několik různých subkultur. Podle jeho názoru by toto tradiční kino mělo být ve všech městech po celé České republice.
4.2 Analýza rozhovorů V následujících podkapitolách analyzuji sesbíraná data s ohledem na výzkumné otázky. Pro usnadnění analýzy a interpretace dat vycházím z otevřeného kódování deseti rozhovorů s respondenty. Veškeré poznatky také porovnávám s poznatky zmíněnými v první a druhé kapitole. K dané problematice a odpovědím respondentů vyjadřuji svá vlastní stanoviska a pro přiblížení také cituji z jednotlivých rozhovorů s respondenty.
4.2.1 Skladba uživatelů Tematickým okruhem, který souvisí s první výzkumnou otázkou je, jaká je skladba uživatelů volnočasových aktivit kina Bio Central. V mé práci mě zajímá, jaká věková kategorie obyvatel je nejčastějšími návštěvníky této kulturní organizace. Pro přiblížení celkové problematiky a ke zjištění veškerých informací o Bio Central jsem provedla rozhovor s pracovnicí této organizace. Při rozhovoru s pracovnicí jsem měla předem připravené otevřené otázky, které byly součástí strukturovaného rozhovoru. Odpovědi, které mi pracovnice poskytla, jsou součástí analýzy v této podkapitole a poskytly mi potřebné informace k doplnění celkového pohledu o Bio Central. Jedna z prvních otázek, kterou jsem pracovnici Bio Central položila je, jaká je skladba uživatelů volnočasových aktivit této organizace. Paní Ilona (32 let) uvádí: ,,Nejširší skupinu tvoří diváci mezi 25-40 lety, dále jsou
49
početnou skupinou senioři, kteří chodí pravidelně na dopolední projekce a přenosy opery a baletu. Kino nabízí vyžití pro všechny věkové skupiny.“ Nejširší věkovou skupinu tedy tvoří aktivně pracující lidé, kteří zpravidla navštěvují tuto organizaci ve svém volném čase, nejčastěji v pracovním týdnu večer nebo o víkendu. Dalšími návštěvníky jsou senioři, dále také mladí lidé ve věku přibližně 16- 24 let. Hlavním účelem rozhovoru s pracovnicí Bio Central bylo zjistit veškeré informace o této kulturní organizaci. Jedna se stěžejních otázek rozhovoru byla, proč si lidé tuto kulturní organizaci vybírají jako náplň svého volného času a jaké volnočasové aktivity Bio Central nabízí. Ilona (32 let) říká: ,,Vzhledem k tomu, že jsme kino, tak samozřejmě filmy a festivaly. Dále také doprovodné akce, výstavy, koncerty, bleší trhy, přednášky a mnoho dalších. Naši diváci mají rádi osobnější přístup a prostředí našeho kina jim poskytuje oproti komerčním plexům i klidnější zázemí, proto zavítají právě k nám.“ Převážně všichni respondenti, kteří mi poskytli rozhovor uvádí, že právě příjemná a klidná atmosféra je jedním z největších důvodů, proč navštěvují ve svém volném čase Bio Central. Někteří respondenti také uvádí, že je kino útulným místem, ale jeho interiéry a exteriéry by měly být zmodernizovány. Tyto odpovědi mi byly podnětem pro další otázky s pracovnicí Bio Central. Na otázku, zda má kino nějaké plány do budoucna paní Ilona (32 let) odpovídá: ,,Kino potřebuje výrazně zainvestovat do budovy a to jak kvůli technickému stavu kina, tak i pro zlepšení prostředí pro diváky. Chceme navyšovat návštěvnost kina i dalších akcí.“ Bio Central je jedním z posledních tradičních kin, které v České republice můžeme najít. Program kina, nabídka filmových festivalů a jiných pořádaných akcí je velice specifická a v dnešní době ojedinělá. Nejenom
50
z tohoto důvodu má Bio Central oproti jinému výčtu kin daleko více výhod. Jedny z těch největších oproti jiným kulturním organizacím uvádí paní Ilona (32 let) tyto: ,,Naše kino je mnohem více otevřené pro další aktivity, jeho úlohou je mimo jiné vytvářet prostředí pro vznik zajímavých nových projektů a navazování kontaktů mezi našimi návštěvníky. Bio Central nabízí prostor pro uskutečňování projektů studentům a mladým filmařům. Myslím si, že Bio Central má jedinou nevýhodu. Lidé, kteří ho nenavštívili, mají dojem, že se jedná o elitářskou záležitost, že je určeno jen pro vybranou společnost, intelektuály. Tím je myšleno, že my si zřejmě myslíme, že jsme něco víc. Co se týká polohy kina, je velmi znát, že je mimo obvyklou trasu, a není dobře vidět z ulice. Výhodou je, že vytváří prostředí pro setkávání, do kina chodí lidé kvůli filmu, ne kvůli občerstvení, má skvělé technické vybavení, osobnější přístup k divákovi, informovaný personál. Kino je dobře dostupné MHD nebo na kole a pěšky.“ Tato odpověď poukazuje na to, že Bio Central je netypickou kulturní organizací, která by neměla chybět v žádném městě. Paní Ilona (32 let) uvádí, že Bio Central je již neodmyslitelnou součástí Hradce Králové: ,,Bio Central vytváří příjemný protiklad ke komerčnímu plexu, zajišťuje mnohem více aktivit, nabízí prostor studentům a kreativním lidem. Dává zapomenout na ruch nákupních center. Pro fanoušky opery a baletu supluje chybějící operní a baletní scénu, pro nás nejbližší je v Praze.“ Dále zde uvádím přibližující informace o kinu Bio Central. Některé informace jsem čerpala z internetových stránek Bio Central, které jsem doplnila informacemi od paní Ilony (32 let).
51
Kino Bio Central se nachází téměř v centru Hradce Králové. Je jedním z posledních kamenný a klasických kin v Hradci Králové. Tento biograf funguje od roku 1929. Fungování kina není již od začátku zcela jednoduché. Během trvání vystřídalo kino několik názvů a provozovatelů. Po delší odmlce bylo kino znovuotevřeno roku 2012. Od té doby funguje jako oblíbené místo rodin s dětmi, místo pro setkávání s přáteli nebo pro sledování filmů. V kině jsou k dispozici v současnosti tři promítací sály, ten největší má pro zajímavost kapacitu 384 míst. Vhodným místem pro časté setkávání s přáteli nebo posezení s rodinou je místní kavárna a bar. Tato kavárna i bar jsou vhodné i pro studenty. Díky dostupnosti wifi zde studenti mohou zdarma pracovat na svých počítačích a studovat. Dále je zde možnost konzumace pití a drobného občerstvení. Obojí můžeme zakoupit na baru, případně v kavárně. Úžasným místem pro trávení volného času a zároveň vhodné kulturní vyžití nabízí kino v podobě místí Videokavárny. V této kavárně můžete trávit čas v uzavřené společnosti vašich přátel a pouštět si například filmy dle vašeho výběru. Za příznivého počasí (většinou od jara do podzimu) může návštěvník kina také navštívit místní ,,Betonovou zahrádku“. Je to také vhodné místo pro setkávání s přáteli. Je zde možnost si nerušeně povídat, případně připravovat jídla na grilu a podobně. Bio Central je vhodné i pro lidi s tělesným postiženým. Jako jedno z mála kin umožňuje bezbariérový přístup, díky němuž mohou získávat nové kontakty a trávit volný čas i lidé na vozíčku. Bio Central neslouží pouze k promítání filmů. Hostí také významné filmové přehlídky a festivaly. Například La Pelicula, Mezinárodní festival
52
outdorového filmu, případně Cinema Open. Kino uvádí nejenom filmovou tvorbu. Na své si přijdou i příznivci dokumentární tvorby. Dále kino pomáhá začínajícím filmařům s jejich budoucí kariérou. V neposlední řadě Bio Central pořádá ve spolupráci s univerzitou Hradec Králové Akademický filmový klub. Jeho cílem je rozšířit studentské vnímání o kvalitní a méně známe snímky. Díky této spolupráci mohou nejen studenti navázat komunikaci s osobnostmi, které se filmem zabývají a poznat toto téma hlouběji. Důležité je se také zmínit, že se Bio Central potýká se závažnými problémy. Jedním ze závažných problémů je dosud nevyřešená insolvence, která trvá několik let. Důvodem této insolvence jsou dosud nesplacené investice do digitalizace kina. Dalším problémem, se kterým se kino potýká, je rok od roku menší návštěvnost lidí, která se postupně snižuje přibližně od roku 2010.
4.2.2 Volnočasové kulturní aktivity Tato podkapitola analyzuje volnočasové aktivity všech respondentů, kteří se podíleli na mém výzkumu. Odpovědi respondentů byly z velké části podobné. Ve svém volném čase se zpravidla věnují sportu, relaxování, tráví svůj volný čas s přáteli nebo navštěvují kulturní organizace, jakými jsou například kina a divadla. Poměrně velká část respondentů tráví svůj čas ve svém zaměstnání. Zároveň tuto odpověď doplňují tím, že zaměstnání je jejich koníčkem, proto zde tráví většinu svého času. Lukáš (45 let) uvádí: ,,Svůj volný čas trávím převážně v práci. A hlavně taky na sociálních sítích. Trávím dále svůj volný čas se svými dětmi a organizuji kulturní akce. Abych byl upřímný, mnoho volného času nemám. Moje práce je můj koníček, takže to můžu brát tak, že je to můj volný čas.
53
Respondenti většinou uvádějí, že si volnočasové aktivity zpravidla plánují na víkend, kdy mají více volného času. Věcným příkladem je paní Helena (57 let), která uvádí, že přes pracovní týden mnoho volného času nemá. ,,Dojíždění za prací mi zabírá spoustu času, denně se vracím z práce kolem šesté hodiny večer. Z tohoto důvodu si své volnočasové aktivity plánuji převážně na víkend. V létě se zaměřuji na turistiku a práci na zahrádce, po večerech upřednostňuji četbu detektivek například před sledováním televize. Ovšem bezesporu mým největším koníčkem, mohu- li to tak nazvat, jsou moje dvě vnoučata, která jsou ve věku, kdy s nimi mohu navštěvovat různé kulturní události a akce.‘‘ Nejčastější odpovědí respondentů na otázku jak tráví svůj volný čas, byla návštěva kulturních organizací. Pro mou práci bylo stěžejní, zda svůj volný čas tráví v kině Bio Central. Všichni dotazování navštěvují Bio Central téměř pravidelně. Také uvádějí divadla, galerie a muzea. Nejzajímavějším respondentem byl z hlediska volnočasových kulturních aktivit pan Karel (56 let), který po celý svůj život navštěvuje nejrůznější kulturní organizace. Také tráví většinu svého času v zaměstnání, podobně jako zmíněný Lukáš (45 let). Pan Karel (56 let) uvádí: ,,Práce je můj život. Miluji muzea, ateliéry, galerie, historii, divadlo a také kino. Miluji umělce z renesance i moderní doby. Víte, když takto pracujete, žijete hned lépe. Jsem vdovec, a proto se práci věnuji více jako nikdy dříve. Také čtu knihy o architektuře, umění a historii. Jak jsem už řekl, galerie, muzea, divadla, kina, ateliéry. Je to moje práce a můj koníček. Myslím, že kdybych toto neměl, tak budu truchlit po své ženě, ale takto se zaměstnám a nemyslím na to, víte, v takové míře. Takže pracuji a zároveň se vlastně tak věnuji svým koníčkům. Často bývám taky v Centrálu.“
54
Kulturním životem také žije studentka Gabriela (22 let). Přesto, že v poslední době věnuje většinu svého času studování na vysoké škole, často navštěvuje různé kulturní organizace. ,,Svůj volný čas ráda trávím v kulturních zařízeních. Ráda navštěvuji kina, divadla a různé výstavy. Když mám o víkendu volno a nejsem v práci, tak si ráda zajdu do Klicperova divadla na nějaké představení, ale vyhraněný styl nemám. Jedno z mých neoblíbenějších míst, jak jsem zmínila, je Klicperovo divadlo, ale také Bio Central a jejich kavárna i hlavní sál, ve kterém se promítají různé zajímavé dokumenty a odehrávájí představení, kterých se velice ráda zúčastňuji.“ Také realitní makléřka Veronika (29 let) tráví svůj volný čas v kulturních organizacích nebo navštěvováním kulturních událostí a nejrůznějších výstav s uměním. Dále má také jako většina respondentů v oblibě sportovní aktivity. Veronika (29 let) hovoří o svém volném čase takto: ,,Když mám chvilku volného času, tak ráda cestuju, sportuju, ráda si přečtu nějakou zajímavou knihu, chodím s přáteli na různé kulturní akce. Ráda chodím do divadla a do kina. Nebráním se ani tomu zajet na nějakou zajímavou výstavu. Třeba minulý rok v červenci jsem byla s kamarádkou v Praze na výstavě umělce Tima Burtona.‘‘ Podstatnou náplň volného času tvoří u studentky Adély (21 let) také kulturní aktivity a sport. Nejraději svůj čas tráví se svými přáteli, se kterými chodí do divadel, kin a také s nimi sportuje. Adéla (21 let) charakterizuje svou volnočasovou náplň tímto způsobem: ,,Ráda trávím čas s přáteli například někde v restauraci nebo hospůdce. Nebo i někde venku v parku, když je krásné počasí. Každopádně s přáteli a rodinou. Nebo se věnuji i sportovním aktivitám jako je cyklistika, in-line bruslení, plavání. Velice ráda také chodím s přáteli do kina. Například kino Centrál.“
55
Sportem a kulturou žije také studentka Anežka (23 let). Nejčastěji tráví svůj volný čas: ,,Sportováním. Když je sníh, tak na běžkách, v Hradci převážně běháním nebo jízdou na kolečkových bruslích. A nebo kulturním vyžitím, s přáteli v kavárnách, po divadlech, výstavách.‘‘ Poněkud netradičním způsobem oproti ostatním respondentům tráví svůj volný čas mladá maminka Ingrid (29 let), která je momentálně na mateřské dovolené. ,,Momentálně svůj veškerý volný čas věnuji své dceři Valentýnce, které v lednu byly dva roky. V případě, že seženu hlídání, snažím se sportovat, zajdeme si s přítelem na nějaký dobrý film nebo na nějakou výbornou večeři. Rádi trávíme i svůj volný čas doma. Lenošíme nebo vymýšlíme plány na víkend a podobně. Přítel je pracovně velice vytížený, ale když je doma, trávíme čas všichni pohromadě.“ Když byla Ingrid (29 let) mladší a neměla ještě dceru, trávila svůj volný čas, jak sama uvádí, jiným způsobem: ,,Když jsem byla ještě na střední, tak to byla taková klasika. S holkama kino Central nebo Cinestar. Někdy jsme taky zašly do divadla, spíš do Klicperáku. Bylo to moc fajn období, vzpomínám na to moc ráda. V současnosti se snažíme s přítelem alespoň do toho kina. Navíc máme teďka celkem velkou partu kamarádek. Nejsou to sice kamarádky ze střední, ale máme společné to, že máme všechny už děcka. Takže vezmeme kočárky, chodítka, tříkolky a naše ratolesti, samozřejmě, a obrážíme kavárny, parky, hřiště. Člověku se úplně změní celý život, když má dítě. Ale je to to nejhezčí, co mě kdy potkalo.“ Zmínění respondenti tráví nejraději svůj volný čas v kulturních organizacích, jakými jsou tradiční kino Bio Central nebo Klicperovo divadlo v Hradci Králové. Také jejich volnočasovou náplň tvoří sport, odpočinek nebo posezení s přáteli.
56
4.2.3 Spokojenost s nabídkou volnočasových aktivit V této části mé práce přibližuji spokojenost respondentů s nabídkou volnočasových aktivit kina Bio Central. Poté se zaměřuji na to, jak často tuto kulturní organizaci navštěvují, jaké kulturní události si vybírají, jak často tyto události navštěvují a také jak hodnotí prostředí kina. Bezpochyby nejčastějším návštěvníkem kina Bio Central je respondent Lukáš (45 let). Jeho častá přítomnost v této kulturní organizaci má několik důvodů. Jeden z hlavních důvodů je ten, že pracuje jako zvukař, osvětlovač a pořadatel kulturních akcí, takže s kinem Bio Central spolupracuje již několik let. Protože své povolání vykonává téměř celý svůj život, stal se ve svém oboru jedním z nejlepších. Lukáš (45 let) uvádí, jak často zde tráví svůj čas: ,,Hodně často, ale je to z důvodu mé práce. A kdybych se měl brát jako normální návštěvník, tak taky často, několikrát do měsíce určitě.“ Tráví zde tedy většinu svého volného času. S nabídkou filmů a pořádaných akcí je velice spokojen, ale přesto říká: ,,Takových dobrých filmů, jaké se zde promítají, nebude nikdy dost.“ Snaží se navštěvovat téměř všechny pořádané akce a promítané filmy. Na otázku, které akce a filmy navštěvuje nejčastěji, odpovídá: ,,Téměř všechny. Nejvíc mám v oblibě ale filmové festivaly. Taky přímý přenosy z metropolitních z oper a baletu, Jeden Svět, festival outdoorových filmů a festival francouzkých filmů, ten je vůbec nejlepší.“ Jedna z otázek v mém rozhovoru byla zaměřena na to, proč si lidé vybírají právě Bio Central, oproti například jiným kinům a kulturním organizacím. Většina respondentů odpověděla, že je zde velká nabídka kvalitních filmů a pořádaných akcí. Dále je pro ně klíčová přátelská a příjemná atmosféra, která v kině panuje. Respondentka Gabriela (22 let) odpověděla na otázku, proč si vybírá k trávení volného času toto kino,
57
takto: ,,Protože je tam pro mě velice příjemné prostředí. Není to žádné snobské místo, ale příjemné domácí prostředí. Jsou zde různé akce, který jsou pro mě zajímavý.“ Také studentka Adéla (21 let) uvádí: ,,Je zde velice příjemné prostředí i s občerstvením a chodí sem hlavně mladí lidé, takže má člověk šanci seznámit se s dalšími lidmi. Navíc jsou zde velice přijatelné ceny.“ Zajímavou odpověď na tuto otázku uvedla také studentka Erika (21 let): ,,Líbí se mi výběr filmů, že tam nemusí za každou cenu promítat všechno, tím myslím i ty filmy, na které by sice přišlo hodně lidí, ale to asi nijak nesvědčí o jejich kvalitě, a také akce, které se tam pořádají. Taky je tam dobrá kavárna.“ Nejčastější volbou respondentů z nabídky kulturních aktivit, které Bio Central pořádá, jsou bezpochyby promítané filmy. Ovšem v nemenší oblibě jsou pořádané filmové festivaly. Paní Veronika (29 let) se k tomuto tématu vyjadřuje takto: ,,Jak už jsem zmínila, nemám ráda komerci, takže se spíše zaměřuji na takové filmy a akce, které mě zaujmou podle jejich obsahu. Nerada navštěvuji filmy z povinnosti. Ráda chodím na filmy Naslepo, které pořádá kino Centrál.‘‘ Podle odpovědí respondentů je nejvíce v oblibě Festival francouzských filmů. Nejenom tento festival má v oblibě studentka Gabriela (22 let): ,,Rozhodně mě zaujal Festival francouzského filmu, kterého jsem se zúčastnila poprvé asi před půl rokem. Natolik mě to zaujalo, že se příště rozhodně zúčastním také. Dále jsem se zúčastnila akce Pecha Kucha Night, kde se mi líbilo představování mladých umělců a jejich tvorby. Je to velice inspirativní akce. Také jsem tam byla párkrát se svou mladší sestrou na nějakou animovanou pohádku. Nejvíce se mi zde líbil film z Francouzského festivalu Tři srdce a pak právě jako že pak už komerční pohádky, jako například Madagaskar.“
58
Často navštěvovaným místem je také kavárna, která je uvnitř kina Bio Central. Většina respondentů ji hodnotí jako velice útulnou, s příjemným prostředím a milým personálem. Respondenti kavárnu většinu navštěvují v souvislosti s návštěvou promítání filmů nebo nějaké pořádané akce. Pan Karel (56 let) například uvádí: ,,Ano, občas po kině zajdu na dobré presso. Je to příjemné a dá se zde sednout a číst kniha.“ Většina respondentů je s prostředím kavárny spokojena. Paní Iveta (28 let) ovšem uvádí: ,,Kavárna je celkem příjemná, občas tam zajdu, většinou po promítání. Ale na můj vkus by ji mohli trochu vylepšit. Třeba modernější vybavení a podobně.“ Také studentka Adéla (21 let) uvádí: ,,Ano chodím. Vždy se tu velice dobře dá posedět a popovídat si se známými lidmi.“ Většina dotazovaných hodnotí prostředí kina jako příjemné a útulné. Převážně zde navštěvují promítání filmů a pořádané kulturní akce, nejčastěji filmové festivaly. Bio Central navštěvují téměř pravidelně, v průměru jednou až dvakrát měsíčně. S nabídkou filmů a pořádaných akcí jsou spokojeni. I přes to většina respondentů uvádí, že nabídka by se mohla rozšířit o více kvalitních snímků.
4.2.4 Bio Central, místo pro setkávání Stěžejním bodem tématu mé práce je zjistit, zda kino Bio Central slouží jako místo pro setkávání a navazování sociálních kontaktů. Dále také, s kým dotazovaní do kina chodí, zda sami, s přáteli nebo rodinou. Z odpovědí všech respondentů lze vyčíst, že tuto kulturní organizaci zpravidla navštěvují se svými přáteli nebo rodinou. Ne jinak tomu je u paní Ivety (28 let), která do kina chodí převážně: ,,S manželem, když má čas, on hodně pracuje. No a nebo s Klárou, ona je taková filmová
59
fanynka, vždycky vybere něco dobrého, je taková dost kulturní. Klára je moje letitá kamarádka.“ Také studentka Gabriela (22 let) navštěvuje Bio Central s někým blízkým. Na otázku, s kým sem chodí nejčastěji, odpovídá: ,,Vždy jen s někým. Jak už jsem zmínila, často zde chodím s mou malou sestrou a také s přáteli. Mám ráda takový ten rituál, kdy se ze dne na den narychlo domluvíme a jdeme shlédnout nějaký filmy společně.“ Respondentka Helena (57 let) uvádí, že do kina by sama nejspíš nikdy nešla: ,,Sama do kina nechodím ráda, proto si jako doprovod nejčastěji volím svá vnoučata, případně kamarádky. V minulosti jsme kino navštěvovali se svým manželem. Měli jsme takový zajímavý rituál. Pokaždé, když jsme z kina odcházeli, manžel citoval nejzajímavější momenty z promítaného filmu, procházeli jsme se po Hradci a užívali jsme si volna.‘‘ Paní Helena (57 let) má Bio Central zvláště v oblibě a to z několika důvodů. Hlavním důvodem je ten, že tuto kulturní organizaci navštěvuje několik let a pojí jí s ní krásné vzpomínky. Například uvádí zajímavou příhodu, kdy se seznámila se svou nejlepší kamarádkou: ,,Shodou okolností jsem zde potkala jednu velice zajímavou paní, která je nyní jednou z mých nejlepších kamarádek. Byla to docela vtipná příhoda. Jedno z mých mladších vnoučat do mé přítelkyně narazilo a jí vypadla kabelka a vysypal se celý její obsah. Moje současná přítelkyně se k tomu postavila velice hezky a tím si mě získala. Slovo dalo slovo a zjistily jsme, že máme podobné zájmy a názory, takže jsme si hnedka padly do oka.‘‘ Nejenom paní Helena (57 let), ale také i ostatní respondenti se zde s někým seznámili nebo potkali někoho zajímavého. K tomuto tématu se vyjádřil pan Lukáš (45 let), který spolupracuje s kinem Bio Central, takto: ,,Našel jsem zde spoustu nových a dobrých kamarádů, se kterými jsem v kontaktu pořád.“ V jeho případě je velice snadné se s někým v této kulturní organizaci seznámit, protože zde tráví spoustu svého času. Pan Karel (56 let) uvádí, že se zde zatím s nikým neseznámil, zároveň také říká: ,,Občas se s někým dám do řeči. Hlavně,
60
když dávají filmy o umění, to se vždy najde někdo, kdo se mnou prohodí pár slov.“ Pro respondenty existuje mnoho důvodů, proč si pro místo setkávání se svými blízkými vybírají právě tuto kulturní organizaci. Uvádějí nejčastěji příjemnou atmosféru, která v kině je, lepší dostupnost a výši cen za vstupenky na promítání filmů a pořádané akce. Nejenom o výši vstupenek hovoří studentka Gabriela (22 let) v porovnání s multikinem Cinestar v Hradci Králové: ,,Navštěvuji také občas Cinestar, ale zde jsou lístky na představení o něco dražší a také a nabídka občerstvení, jako je třeba popcorn, je hodně drahá. Celkově je toto kino komerční záležitost, proto volím radši kino Central.“ Pro Lukáše (45 let) je volba toho kina pro volnočasové vyžití jednoznačná: ,,Ten, kdo v tom dělá, tak to prostě chápe. Ta neskutečná digitalizace, kvalitní plátna a promítací zařízení. Je to prostě pecka. A pracovní kolektiv je tu taky hrozně milej.“ Jedním z hlavních důvodů, proč například respondentka Adéla (21 let) kino navštěvuje, je tento: ,,Moc ráda sleduji film z uprostřed umístěných lehátek. Je velice pohodlné si k filmu v kině lehnout a nemuset se kroutit na sedadle.“ Přítomnost těchto lehátek, která bývají v kinech raritou, hodnotí kladně většina respondentů. Respondenti také toto kino upřednostňují z důvodu dobré dostupnosti. Mohou sem přijet autem, autobusem, na kole nebo přijít pěšky. Dále kladně hodnotí, že Bio Central není součástí nějakého obchodního střediska, je to samostatná budova téměř v centru města Hradec Králové. Většina respondentů si nedokáže představit, že by do kina měli jít sami. Proto nejčastěji zvolí jako doprovod své kamarády, známé, přítele či přítelkyni nebo nějakého člena ze své rodiny. Odpovědi všech respondentů poukazují na to, že jim tato kulturní organizace pomáhá prohlubovat
61
vzájemné sociální interakce a je také vhodným místem pro setkávání s jejich blízkými.
4.2.5 Význam kina Bio Central ve městě V této podkapitole popisuji, jak uživatelé hodnotí možnosti volnočasového kulturního vyžití ve městě. Dále také uvádím, jaký má kino význam a jakou plní úlohu z hlediska porovnání s jinými kulturními organizacemi ve městě. Pro usnadnění odpovědí jsem respondentům nabídla například porovnávat tuto kulturní organizaci s multikinem Cinestar v Hradci Králové. Pro upřesnění, jaký má Bio Central ve městě význam, jsem se respondentů dotazovala, jaké jsou podle jejich názoru výhody a nevýhody kina Bio Central oproti například zmíněnému Cinestaru. Odpovědi respondentů byly z velké části podobné. Většina z nich hodnotí kladně dostupnost kina, výběr promítaných filmů, charakter pořádaných akcí a výši cen vstupenek na jednotlivé filmy a kulturní akce. Oproti tomu nevýhod respondenti příliš neuvedli. V několika případech označili jako nevýhodu interiéry a exteriéry kina, které by mohly být modernější nebo celkovou propagaci kina. Dále také uvádí, že s nabídkou filmů jsou spokojeni, ovšem tato nabídka by mohla být rozšířena o více titulů. Pan Lukáš (45 let), který této sféře rozumí daleko více než ostatní respondenti, hovoří o výhodách a nevýhodách takto: ,,Dostupnost je lepší a i přístupnost je mnohem lepší, než v Cinestaru. Potom program je pro náročnější diváky. Dva aspekty jsou taky finanční a technický. Lístek sem stojí málo. Klasická koncepce kina, tři pohyblivé opony-nestane se, že vidíš bílý plátno bez obrazu, nejsou zde žádné rušivé elementy. Opony, koncept,
62
režie, promítač-vynikající. Obraz i zvuk daleko lepší rozlišení. Jako divák mám z toho daleko lepší zážitek.“ Velmi pozitivně hodnotí kino studentka Erika (21 let): ,,Je tam prostor i pro jiné kulturní akce, nemusí vždy jít jen o to „kino“, promítání filmů. Je tam taky kavárna a celkově se mi líbí, že tam vlastně člověk může trávit volný čas, není to jen takové to, že jde večer do kina a za dvě hodiny zase domů. Může si tam sednout do kavárny, pobavit se třeba o tom filmu a tak.“ Také studentka Gabriela (22 let) je podobného názoru: ,,Pro mě hlavním důvodem návštěvnosti je nízká cena všeho. Toto kino je i pro mě dostupnější z Velkého náměstí, kde bydlím. Kino má všeobecně netradiční podobu, jeho interiér je moc pěkný. Jako nevýhodu bych řekla to, že z venku to kino nevypadá moc lukrativně. Interiér a exteriér se nedá opravdu moc srovnat. Velkou nevýhodou je jejich malá propagace. Reklam na toto kino opravdu mnoho není. Teďka vůbec přemýšlím nad tím, jestli jsem nějakou reklamu vůbec viděla.“ Respondentka Anežka (23 let) mluví o výhodách a nevýhodách tímto způsobem: ,,Pro mě má tu výhodu, že je jinačí a ne tak komerčně založené jako dnešní multikina. Takže tam promítají i filmy s pointou. Ale zároveň je to asi nevýhoda, protože asi vždy bude méně lidí, kteří se o takové filmy a taková témata, jaké toto kino nabízí, zajímají. ‘‘ Paní Helena (57 let) uvádí tyto výhody: ,, Největší výhodou je pro mě dostupnost kina, výběr filmů, které nejsou tak komerční, jako v kině Cinestar. Nejenom dostupnost, ale i lokace kina je mi velmi sympatická. Nijak to nenarušuje ráz ulice, což se podle mě o Cinestaru říct nedá. Dále si myslím, že je Cinestar mnohem dražší, než je Centrál. Posezení v kavárně v Centrálu je pro mě daleko příjemnější a více domácí, než je tomu v jiných kinech nebo kulturních zařízeních. Ve svém věku oceňuji takový typ kina, jako je tento. Není to proto, že sem chodím tak dlouho, ale líbí se mi, že se kino Centrál udrželo i přes velkou konkurenci multikin.‘‘
63
V této části práce se také zaměřuji na to, jak dotazovaní hodnotí možnosti volnočasového kulturního vyžití ve městě Hradec Králové. Zda mají dostatečně na výběr z ostatních volnočasových kulturních organizací a jak celkově nahlíží na kulturní život ve městě. Důležitým bodem také je, jak hodnotí přítomnost kina Bio Central ve městě, zda kino hodnotí jako důležitou součást volnočasového kulturního vyžití. Studentka Gabriela (22 let) v tomto směru uvádí: ,,Myslim si, že Hradec je na tom s kulturními akcemi a kulturním míněním relativně dobře. Chybí mi něco, kde by se mohli realizovat mladí lidé, myslím tím například, že u nás v Ostravě je Cooltour, tedy budova, kde si mladí lidé mohou pronajímat sály, kde mohou například zkoušet divadlo nebo při různých akcích vystavovat své fotografie či umělecké výrobky.“ Pan Lukáš (45 let) hovoří o kinu Bio Central dokonce jako o nezbytnosti volnočasového kulturního vyžití ve městě: ,,Vyplňuje dramaturgickou mezeru ve filmu a funguje jako centrum, kde se setkává spousta různých subkultur. Mimo klasických projekcí se třeba každou neděli schází v kině apoštolská církev Element. Kromě toho, že mají své bohoslužby a koncerty, mají i zajímavé hosty.“ Mimo kina Bio Central také navštěvuje Klicperovo divadlo v Hradci Králové. Většina respondentů považuje Bio Central za nedílnou součást kulturního vyžití ve městě Hradec Králové. Převážně všichni uvádějí, že by si nedokázali představit, kdyby toto charakteristické kino ve městě chybělo. Na otázku, zda je kino Bio Central nezbytné pro Hradec Králové, odpovídá pan Karel (56 let) takto: ,,Pro mě osobně ano. Dávají zajímavé filmy, já bych si v multikině nevybral. Z hlediska kulturního stoprocentně, navíc by si lidé měli vážit věcí, které jsou mezi námi dlouho, víte. Centrál je tu už velmi dlouho a přesto, že měl několik pádů, vždy se vrátil zpět, nový a lepší. Multikina nemají tradici ani historii.“ Také studentka Erika (21 let) hodnotí
64
Bio Central jako nedílnou součást městské kultury: ,,Jak jsem říkala, nemám moc ráda multikina, a kdyby tam nebylo kino Centrál, tak by tam právě zůstalo to multikino a tam bych já teda asi nešla. V Centrálu se děje spousta jiných kulturních akcí, někdy mi to přijde jako trochu alternativa.“ Paní Veronika (29 let) porovnává význam kina Bio Central s multikinem Cinestar: ,,Velkou konkurenci Centrálu dělá určitě Cinestar, ale myslím si, že lidé nezanevřou na takovouto klasiku, jakou je Bio Centrál. Určitým způsobem je jakousi ikonou města.‘‘ Všichni dotazovaní uvádějí, že přítomnost kina Bio Central je neodmyslitelnou součástí kulturního volnočasového vyžití ve městě. Několik respondentů uvedlo, že by si nedokázali představit, kdyby alespoň jednou do měsíce nemohli toto kino navštívit, zajít sem na nějaký film nebo posedět do místní kavárny. Celkové možnosti volnočasového kulturního vyžití hodnotí respondenti jako dostačující. Někteří by uvítali více podobných kin, jako je tradiční Bio Central. Nejčastěji také v Hradci Králové navštěvují například Klicperovo divadlo, výstavy nebo různé kulturní akce, které město pořádá. V porovnání s ostatními volnočasovými kulturními organizacemi ve městě hodnotí Bio Central jako jednu z nejlepších kulturních organizací, které v Hradci Králové jsou.
65
ZÁVĚR
Na začátku mé bakalářské práce byl stanoven cíl, kterého bylo dosaženo zodpovězením všech výzkumných otázek. Z výše uvedených výsledků lze vyčíst, jaká je skladba uživatelů, kteří vybranou kulturní organizaci Bio Central v Hradci Králové navštěvují a jaká je náplň jejich volnočasových aktivit. Nejčastější věkovou skupinou jsou lidé ve věku mezi 25- 40 lety, dále také senioři a mladí lidé ve věku kolem 18 let. Dále tato práce zohledňuje, jaké volnočasové aktivity vybraných respondentů jsou nejčastější a nejvíce oblíbené. Potvrdilo se, že náplň volnočasových aktivit také tvoří navštěvování kulturních organizací. Pro mou práci bylo podstatné, zda respondenti navštěvují Bio Central, z jakého důvodu a jak často. Většina dotazovaných navštěvuje Bio Central téměř pravidelně, většinou jednou či dvakrát do měsíce. Dávají zde přednost kvalitním a originálním snímkům, navštěvují pořádané akce a také místní kavárnu. Většina dotazovaných hodnotí prostředí kina jako příjemné a útulné. S nabídkou filmů a pořádaných akcí jsou spokojeni. I přes to většina respondentů uvádí, že nabídka by se mohla rozšířit o více kvalitních snímků. Jako jednu z dalších výhod uvádějí dobrou dostupnost kina a také kladně hodnotí, že Bio Central není součástí nějakého velkého obchodního střediska, je to samostatná budova téměř v centru města Hradec Králové. Cílem práce bylo poukázat na to, že Bio Central je místem pro setkávání a prohlubování sociálních kontaktů. Většina respondentů si nedokáže představit, že by do kina měli jít sami. Proto nejčastěji zvolí jako doprovod své kamarády, známé, přítele či přítelkyni nebo nějakého člena ze své
66
rodiny, což vede k posílení mezilidských vztahů, vzájemné soudržnosti a prohlubování sociálních vazeb. Dále jsem se snažila v této práci poukázat na to, jaký má Bio Central význam pro volnočasové kulturní vyžití ve městě. Tato práce poukázala na to, že tato kulturní organizace je zcela jiného charakteru, než ostatní kina, proto je pro město Hradec Králové neodmyslitelnou součástí. Několik respondentů také uvedlo, že by si nedokázali představit, kdyby alespoň jednou do měsíce nemohli toto kino navštívit, zajít sem na nějaký film
nebo
posedět
do
místní
kavárny.
V porovnání
s ostatními
volnočasovými kulturními organizacemi ve městě hodnotí Bio Central jako jednu z nejlepších kulturních organizací, které v Hradci Králové jsou. Při podrobnějším zkoumání daného tématu jsem také zjistila, že se celková návštěvnost v Bio Central v posledních letech razantně snižuje. Myslím si, že to může být budoucí námět pro další zkoumání, proč tomu tak je, zda jsou příčinou například finanční problémy této kulturní organizace. Také zda se tento problém týká pouze Bio Central nebo všech kulturních organizací ve městě.
67
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
Bačuvčík, R. 2011. Kultura jako faktor volného času. Zlín: VeRBuM Duffková, J., L. Urban, J. Dubský. 2008. Sociologie životního stylu. Plzeň: Aleš Čeněk Filipcová, B. 1967. Člověk, práce, volný čas. Praha Hájek, B., B. Hofbauer, J. Pávková. 2011. Pedagogické ovlivňování volného času. Praha: Portál Hendl, J. 2005. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál Hendl, J. 2008. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál Heřmanová, E., J. Patočka. 2006. Regionální sociologie, sociologie prostoru a prostředí. Praha: Oeconomica Heřmanová, E., P. Chromý. 2009. Kulturní regiony a geografie kultury: kulturní reálie a kultura v regionech Česka. Praha: ASPI Hodaň, B. 2000. Tělesná kultura- sociokulturní fenomén: východiska a vztahy. Olomouc: Univerzita Palackého Možný, I. 2002. Česká společnost. Nejdůležitější fakta o kvalitě našeho života. Praha: Portál Musil, J. 1967. Sociologie soudobého města. Praha Pávková, J. 2002. Pedagogika volného času (3rd ed.). Praha: Portál Reichel, J. 2009. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada Sak, P. 2000. Proměny české mládeže. Petrklíč Spousta, V. et al. 1997. Teoretické základy výchovy ve volném čase. Brno: Masarykova univerzita.
68
Strauss, A., J. Corbinová. 1999. Základy kvalitativního výzkumu. Brno: Nakladatelství Albert. Šafr, J. 2008. Životní styl a sociální třídy: vytváření symbolické kulturní hranice diferenciací vkusu a spotřeby. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Švaříček, R., K. Šeďová a kol. 2007. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Grada. Švigová, M. 1967. Volný čas a my. Praha Vážanský, M. 2001. Základy pedagogiky volného času (2nd ed.). Brno: Print- Typia Vojík, V. 2009. Podnikání v kultuře a umění. Praha: ASPI.
Elektronické zdroje: http://www.biocentral.cz/cz https://www.facebook.com/centralbio http://www.hkpoint.cz/index.php/kino http://www.hradeckralove.org/zivot-ve-meste Matoušek, Jan. 2014. Diplomová práce. ,,Online volný čas mládeže.“ [online]. Dostupné z: http://theses.cz/id/cg3k2j/?title=2490;zpet=%2Fth_search%2Fprace_na_stej ne_tema%3Fpg%3D3%3Btitle%3D2490%3Bks%3Dvolny%20cas%3B Strnadová, Ladislava. 2013. Diplomová práce. ,,Jak by moje dítě mělo trávit volný čas?“ [online]. Dostupné z: https://theses.cz/id/2q4u16?info=1;isshlret=Ladislava%3BSTRNADOV%C 3%81%3B;zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Dladislava%20strnado v%C3%A1%26start%3D1
69
PŘÍLOHY
Seznam příloh:
Příloha č. 1: Scénář rozhovoru Příloha č. 2: Ukázka rozhovoru Příloha č. 3: Kódovaný rozhovor
70
Příloha č. 1: Scénář rozhovoru
Dobrý den. Jmenuji se Lucie Jindrová a studuji vysokou školu na Univerzitě Hradec Králové, obor Sociologie obecná a empirická. K mé závěrečné práci provádím výzkum o volnočasových kulturních aktivitách, které souvisí s kinem Bio Central. Následně Vám položím několik otázek, které budou s vaším souhlasem nahrávány na diktafon, z důvodu následného přepisovaní do textového dokumentu. Vše proběhne v naprosté anonymitě, pouze si zaznamenám vaše křestní jméno a věk. Výsledky ze všech uskutečněných rozhovorů se objeví v mé bakalářské práci, která bude následně uložena a skladována na Univerzitě Hradec Králové.
Otázky: Kolik Vám je let a jak se jmenujete?
Jaké je Vaše dosažené vzdělání a současné zaměstnání?
Kde bydlíte? Dojíždíte do Hradce Králové? (Popřípadě proč, za studiem, prací?)
Jakým způsobem trávíte rádi svůj volný čas?
V jakých kulturních organizacích trávíte svůj volný čas nejčastěji?
1
Proč je mezi nimi právě kino Central?
Jak často trávíte v kině svůj volný čas?
Jaké filmy/ pořádané akce navštěvujete?
Jste spokojen/a s nabídkou filmů/ akcí apod.?
Chodíte také do místní kavárny? Líbí se Vám prostředí kavárny?
Chodíte do Bia Central sami/ s přáteli/ rodinou?
Proč chodíte právě sem?
Seznámil/a jste se zde s někým ze svých současných přátel?
Jaké jsou podle Vás výhody/ nevýhody Bia Central oproti jiným kulturním organizacím? Například oproti multikinu Cinestar?
2
Je podle Vás Bio Central nezbytné pro Hradec Králové? (Například z kulturního hlediska apod.?)
Víte, kdo je provozovatelem/ vlastníkem Bia Central?
Myslíte si, že je v Hradci Králové dostatek možností, kam jít za kulturou? Je něco, co postrádáte?
3
Příloha č. 2: Ukázka rozhovoru
Respondentka Helena (57 let):
1. Kolik Vám je let a jak se jmenujte? ,,Jmenuji se Helena a je mi 57 let.‘‘ 2. Jaké je Vaše dosažené vzdělání a současné zaměstnání? ,,Mám gympl a pracuji jako zdravotní sestra. Asi se divíte, že s gymplem. Později jsem si dodělala potřebné vzdělání, abych tuto práci mohla vykonávat.“ 3. Kde bydlíte? Dojíždíte do Hradce Králové? (Popřípadě proč, za studiem, prací?) ,,Bydlím v Třebechovicích pod Orebem a do Hradce Králové dojíždím již jedenáct let za prací‘‘ 4. Jakým způsobem trávíte rádi svůj volný čas? ,,Dojíždění za prací mi zabírá spoustu času, denně se vracím z práce kolem šesté hodiny večer. Z tohoto důvodu si své volnočasové aktivity plánuji převážně na víkend. V létě se zaměřuji na turistiku a práci na zahrádce, po večerech upřednostňuji četbu detektivek například před sledováním televize. Ovšem bezesporu mým největším koníčkem, mohu- li to tak nazvat, jsou moje dvě vnoučata, která jsou ve věku, kdy s nimi mohu navštěvovat různé kulturní události a akce.‘‘ 5. V jakých kulturních organizacích trávíte svůj volný čas nejčastěji?
4
,,Jak jsem již zmínila, ráda navštěvuji se svými vnoučaty různé kulturní akce a jedno z nejvíce oblíbených kulturních míst je pro nás kino Central. V poslední době jsme si také oblíbili pěší turistiku a plavání v místních lázních.“ 6. Proč je mezi nimi právě kino Centrál? ,, Kino Centrál navštěvuji s přestávkami již několik desítek let. Již během mých studií bylo pro mě toto kino vítaným útočištěm. Zde jsem nejvíce relaxovala u dobrých filmů. Velice ráda na to vzpomínám, a proto se sem po letech vracím nejenom se svými vnoučaty a vyprávím jim vzpomínky na původní kino Centrál.‘‘ 7. Jak často trávíte v kině svůj volný čas? ,,V kině si nemohu dovolit trávit tolik času, kolik bych chtěla, protože mám časově náročnou práci a v současné době i těžce nemocného manžela, o kterého se starám. Ale jak jsem již zmínila, kino pro mě bylo vždy velkým kulturním vyžitím a je tomu tak i doposud.‘‘ 8. Jaké filmy/ pořádané akce navštěvujete? ,, Největším kulturním zážitkem jsou pro mě pořádané festivaly, na které se těším každý rok. Dle mého názoru bych jich mohlo být více.‘‘ 9. Jste spokojen/a s nabídkou filmů/ akcí apod.? ,,No, bývávalo to lepší“ 10. Chodíte také do místní kavárny? Líbí se Vám prostředí kavárny? ,, Kavárna se pro mě stala neodmyslitelnou součástí návštěvy kina. Vždy sem zavítám s partou svých kamarádek, případně se svými vnoučaty. Prostředí je velice příjemné a obsluha je milá.‘‘
5
11. Chodíte do Bia Centrál sami/ s přáteli/ rodinou? ,, Sama do kina nechodím ráda, proto si jako doprovod nejčastěji volím svá vnoučata, případně kamarádky. V minulosti jsme kino navštěvovali se svým manželem. Měli jsme takový zajímavý rituál. Pokaždé, když jsme z kina odcházeli, manžel citoval nejzajímavější momenty z promítaného filmu, procházeli jsme se po Hradci a užívali jsme si volna.‘‘ 12. Proč chodíte právě sem? ,, Kino je velice dobře dostupné. Je také blízko autobusová zastávka. To je pro mě velice důležité, protože dojíždím vlakem a městskou hromadnou dopravou. V porovnání s multikiny je pro mě prostředí tohoto kina příjemnější, cítím se zde jako doma. Líbí se mi výběr promítaných filmů.‘‘ 13. Seznámil/a jste se zde s někým ze svých současných přátel? ,,Shodou okolností jsem zde potkala jednu velice zajímavou paní, která je nyní jednou z mých nejlepších kamarádek. Byla to docela vtipná příhoda. Jedno z mých mladších vnoučat do mé přítelkyně narazilo a jí vypadla kabelka a vysypal se celý její obsah. Moje současná přítelkyně se k tomu postavila velice hezky a tím si mě získala. Slovo dalo slovo a zjistily jsme, že máme podobné zájmy a názory, takže jsme si hnedka padly do oka.‘‘ 14. Jaké jsou podle Vás výhody/ nevýhody Bia Centrál oproti jiným kulturním organizacím? Například oproti multikinu Cinestar? ,, Největší výhodou je pro mě dostupnost kina, výběr filmů, které nejsou tak komerční, jako v kině Cinestar. Nejenom dostupnost, ale i lokace kina je mi velmi sympatická. Nijak to nenarušuje ráz ulice, což se podle mě o Cinestaru říct nedá. Dále si myslím, že je Cinestar mnohem dražší, než je Centrál. Posezení v kavárně v Centrálu je pro mě daleko příjemnější a více
6
domácí, než je tomu v jiných kinech nebo kulturních zařízeních. Ve svém věku oceňuji takový typ kina, jako je tento. Není to proto, že sem chodím tak dlouho, ale líbí se mi, že se kino Centrál udrželo i přes velkou konkurenci multikin.‘‘ 15. Je podle Vás Bio Centrál nezbytné pro Hradec Králové? (Například z kulturního hlediska apod.?) ,,Rozhodně. Před revolucí bylo kino jednou z dominant Hradce Králové. Sjížděli se sem lidé z celého širokého okolí. Myslím si, že má kino spoustu svých stálých příznivců, kteří kinu dělají dobrou reklamu. Kino Centrál je tak specifické, že ho nemůže nikdo nahradit nějakým multikinem. K charakteru města neodmyslitelně patřilo, patří a patřit bude.‘‘ 16. Víte, kdo je provozovatelem/ vlastníkem Bia Centrál? ,,Tak to netuším. A popravdě, za celou éru Centrálu už se tam toho muselo vystřídat.“ 17. Myslíte si, že je v Hradci Králové dostatek možností, kam jít za kulturou? Je něco, co postrádáte? ,,Myslím si, že by mohlo být více divadel, i klidně těch menších. V Hradci ani tak z kulturního hlediska nic nepostrádám, když se nad tím takle zamyslím.“
Jméno: Helena Věk: 57
7
Příloha č. 3: Kódovaný rozhovor
Respondentka Helena (57 let)
6. Jaká je skladba uživatelů volnočasových aktivit Bia Central? 7. Jak tráví tito uživatelé svůj volný čas a jaký je v něm podíl kulturních aktivit? 8. Jak jsou spokojeni s nabídkou aktivit Bia Central, jaké aktivity (jak často) využívají a jak se jim líbí prostředí kina? 9. S kým do Bia Central chodí, slouží Bio Central jako místo setkávání, navazování (rozvíjení) sociálních kontaktů? 10.
Jak hodnotí možnosti kulturního volnočasového vyžití v Hradci
Králové a úlohu Bia Central mezi ostatními volnočasovými kulturními organizacemi ve městě (např. ve srovnání s multikinem CineStar)?
Podotázky: 1. Kolik Vám je let a jak se jmenujte? ,,Jmenuji se Helena a je mi 57 let.‘‘ 2. Jaké je Vaše dosažené vzdělání a současné zaměstnání? ,,Mám gympl a pracuji jako zdravotní sestra. Asi se divíte, že s gymplem. Později jsem si dodělala potřebné vzdělání, abych tuto práci mohla vykonávat.“
8
3. Kde bydlíte? Dojíždíte do Hradce Králové? (Popřípadě proč, za studiem, prací?) ,,Bydlím v Třebechovicích pod Orebem a do Hradce Králové dojíždím již jedenáct let za prací‘‘ 4. Jakým způsobem trávíte rádi svůj volný čas? ,,Dojíždění za prací mi zabírá spoustu času, denně se vracím z práce kolem šesté hodiny večer. Z tohoto důvodu si své volnočasové aktivity plánuji převážně na víkend. V létě se zaměřuji na turistiku a práci na zahrádce, po večerech upřednostňuji četbu detektivek například před sledováním televize. Ovšem bezesporu mým největším koníčkem, mohu- li to tak nazvat, jsou moje dvě vnoučata, která jsou ve věku, kdy s nimi mohu navštěvovat různé kulturní události a akce.‘‘ 5. V jakých kulturních organizacích trávíte svůj volný čas nejčastěji? ,,Jak jsem již zmínila, ráda navštěvuji se svými vnoučaty různé kulturní akce a jedno z nejvíce oblíbených kulturních míst je pro nás kino Central. V poslední době jsme si také oblíbili pěší turistiku a plavání v místních lázních.“ 6. Proč je mezi nimi právě kino Centrál? ,, Kino Centrál navštěvuji s přestávkami již několik desítek let. Již během mých studií bylo pro mě toto kino vítaným útočištěm. Zde jsem nejvíce relaxovala u dobrých filmů. Velice ráda na to vzpomínám, a proto se sem po letech vracím nejenom se svými vnoučaty a vyprávím jim vzpomínky na původní kino Centrál.‘‘
9
7. Jak často trávíte v kině svůj volný čas? ,,V kině si nemohu dovolit trávit tolik času, kolik bych chtěla, protože mám časově náročnou práci a v současné době i těžce nemocného manžela, o kterého se starám. Ale jak jsem již zmínila, kino pro mě bylo vždy velkým kulturním vyžitím a je tomu tak i doposud.‘‘ 8. Jaké filmy/ pořádané akce navštěvujete? ,, Největším kulturním zážitkem jsou pro mě pořádané festivaly, na které se těším každý rok. Dle mého názoru bych jich mohlo být více.‘‘
9. Jste spokojen/a s nabídkou filmů/ akcí apod.? ,,No, bývávalo to lepší“ 10. Chodíte také do místní kavárny? Líbí se Vám prostředí kavárny? ,, Kavárna se pro mě stala neodmyslitelnou součástí návštěvy kina. Vždy sem zavítám s partou svých kamarádek, případně se svými vnoučaty. Prostředí je velice příjemné a obsluha je milá.‘‘ 11. Chodíte do Bia Centrál sami/ s přáteli/ rodinou? ,,Sama do kina nechodím ráda, proto si jako doprovod nejčastěji volím svá vnoučata, případně kamarádky. V minulosti jsme kino navštěvovali se svým manželem. Měli jsme takový zajímavý rituál. Pokaždé, když jsme z kina odcházeli, manžel citoval nejzajímavější momenty z promítaného filmu, procházeli jsme se po Hradci a užívali jsme si volna.‘‘ 12. Proč chodíte právě sem? ,,Kino je velice dobře dostupné. Je také blízko autobusová zastávka. To je pro mě velice důležité, protože dojíždím vlakem a městskou hromadnou
10
dopravou. V porovnání s multikiny je pro mě prostředí tohoto kina příjemnější, cítím se zde jako doma. Líbí se mi výběr promítaných filmů.‘‘ 13. Seznámil/a jste se zde s někým ze svých současných přátel? ,,Shodou okolností jsem zde potkala jednu velice zajímavou paní, která je nyní jednou z mých nejlepších kamarádek. Byla to docela vtipná příhoda. Jedno z mých mladších vnoučat do mé přítelkyně narazilo a jí vypadla kabelka a vysypal se celý její obsah. Moje současná přítelkyně se k tomu postavila velice hezky a tím si mě získala. Slovo dalo slovo a zjistily jsme, že máme podobné zájmy a názory, takže jsme si hnedka padly do oka.‘‘ 14. Jaké jsou podle Vás výhody/ nevýhody Bia Centrál oproti jiným kulturním organizacím? Například oproti multikinu Cinestar? ,, Největší výhodou je pro mě dostupnost kina, výběr filmů, které nejsou tak komerční, jako v kině Cinestar. Nejenom dostupnost, ale i lokace kina je mi velmi sympatická. Nijak to nenarušuje ráz ulice, což se podle mě o Cinestaru říct nedá. Dále si myslím, že je Cinestar mnohem dražší, než je Centrál. Posezení v kavárně v Centrálu je pro mě daleko příjemnější a více domácí, než je tomu v jiných kinech nebo kulturních zařízeních. Ve svém věku oceňuji takový typ kina, jako je tento. Není to proto, že sem chodím tak dlouho, ale líbí se mi, že se kino Centrál udrželo i přes velkou konkurenci multikin.‘‘ 15. Je podle Vás Bio Centrál nezbytné pro Hradec Králové? (Například z kulturního hlediska apod.?) ,,Rozhodně. Před revolucí bylo kino jednou z dominant Hradce Králové. Sjížděli se sem lidé z celého širokého okolí. Myslím si, že má kino spoustu svých stálých příznivců, kteří kinu dělají dobrou reklamu. Kino Centrál je
11
tak specifické, že ho nemůže nikdo nahradit nějakým multikinem. K charakteru města neodmyslitelně patřilo, patří a patřit bude.‘‘ 16. Víte, kdo je provozovatelem/ vlastníkem Bia Centrál? ,,Tak to netuším. A popravdě, za celou éru Centrálu už se tam toho muselo vystřídat.“ 17. Myslíte si, že je v Hradci Králové dostatek možností, kam jít za kulturou? Je něco, co postrádáte? ,,Myslím si, že by mohlo být více divadel, i klidně těch menších. V Hradci ani tak z kulturního hlediska nic nepostrádám, když se nad tím takle zamyslím.“
Jméno: Helena Věk: 57 let
12
