Univerzální obvod rozhraní (UTI) Revoluce v mìøicích obvodech pro senzory
Vlastnosti Komunikace senzorù kapacitních, odporových senzorù Pt, termistorù, odporových mùstkù a potenciometrù s èíslicovými procesory Multiplexní mìøení nìkolika senzorù Jednoduché napájení 2,9 V 5,5 V Proudová spotøeba pod 2,5 mA Rozliení a linearita 13 a 14 bitù Prùbìná automatická kalibrace zisku a ofsetu Výstupní signál sluèitelný s mikrokontroléry Tøístavový výstup Doba mìøení typicky 10 ms nebo 100 ms 2/3/4 - vodièové pøipojení témìø vech senzorù Støídavé budící napìtí pro vechny senzory Potlaèení ruení o kmitoètech 50/60 Hz Reim èinnosti s odpojeným napájením (power down) Rozsah teploty -40 °C a 85 °C Pracovní teplota èipu a do 180 °C
1.
2.
Zapojení vývodù
UTI se dodává v plastickém pouzdru DIP se 16-ti vývody, nebo v provedení SOIC s 18-ti vývody. Seznam funkcí jednotlivých vývodù je uveden v tabulce tab.1.
Obecný popis
Univerzální obvod rozhraní (Universal Transducer Interface - UTI) je úplný analogový mìøicí obvod zaloený na modulaci doby periody oscilátoru vhodný pro pouití v nízkofrekvenèních aplikacích. Senzor mùe být spojen s UTI pøímo bez pouití dalích elektronických obvodù. Ke správné èinnosti je tøeba pouze jeden referenèní prvek stejné fyzikální podstaty jakou má senzor. Obvod UTI generuje signál s promìnnou periodou plnì sluèitelný s mikrokontroléry. UTI mùe být pouit jako rozhraní pro: Kapacitní senzory s kapacitou promìnnou v rozsazích 0 - 2 pF, 0 -12 pF, a promìnným rozsahem a do 300 pF Odporové teplomìry Pt100, Pt1000 Termistory 1 kΩ - 25 kΩ Odporové mùstky 250 Ω - 10 kΩ s maximální hodnotou nevyváení +/- 4 % nebo +/- 0,25 % Potenciometry 1 kΩ - 50 kΩ Kombinace výe uvedených elementù UTI je ideálním rozhraním pro inteligentní systémy zaloené na mikrokontrolérech. Výstupní data jsou pøenáena jediným vodièem èím se zmenuje celkový poèet spojovacích cest a optických èlenù vyadovaných pøi práci s izolovanými systémy. Prùbìná automatická korekce ofsetu a zisku je
2
zaloena na kalibraci metodou tøí signálù. Pomalu promìnné ruivé signály (napø. parazitní termoèlánky, sí) jsou potlaèeny støídavým buzením senzorù. Konfigurace obvodu pro zvolenou funkci lze realizovat programem nebo propojením vývodù.
Obr.1 Uspoøádání vývodù Název vývodu VDD, Vss A, B, C, D, E, F SEL1..SEL4 OUT SF CML PD
Funkce vývodu Napájecí zdroj Pøívody k senzorùm Výbìr módu (viz tab. 2) Výstup Volba módu Slow/fast Volba módu CMUX02/CMUX12 Sníený výkon (tøístavový reim) Tab 1. Popis funkcí vývodù
3.
Mezní hodnoty
TA = +25°C Napìtí napájecího zdroje Proud z napájecího zdroje (proud do senzoru neuvaován) Rozptýlený výkon Rozptýlený výkon v reimu sníeného výkonu (PD) Výstupní napìtí Výstupní proud Výstupní impedance Vstupní napìtí vztaené k VSS Vstupní proud na kadém vývodu Odolnost proti elektrostatickým úèinkùm (ESD) Skladovací teplota Rozsah pracovních teplot Pájecí teplota (po dobu 10 sec)
-0,3 V do +7 V 3 mA 21 mW 7 µW -0,3 V do VDD+0,3 V 8 mA 60 Ω -0,3 V do VDD+0,3 V ±20 mA > 4000 V -65°C do +150°C -40°C do +85°C +300°C
4.
Obecné údaje
4.1 Pøehled reimù èinnosti SEL1 0 0 0
SEL2 0 0 0
SEL3 0 0 1
SEL4 0 1 0
0
0
1
1
0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1
1 1 1 1 0 0 0 0 1 1 1 1
0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1
0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1
Mód èinnosti 5 kondenzátorù s kapacitou 0-2 pF 3 kondenzátory s kapacitou 0- 2 pF 5 kondenzátorù s kapacitou 0-12 pF Kondenzátory 0-2 pF, vnìjí MUX CML=0 Kondenzátory 0-12 pF, vnìjí MUX CML=1 3 kondenzátory, promìnný rozsah do 300 pF Odporový teplomìr Pt100-Pt1000, 4 vodièe Termistor 1 kΩ-25 kΩ, pøipojení 4 vodièe 2 nebo 3 platinové teplomìry Pt100-Pt1000 2 nebo 3 termistory, 1kΩ-25 kΩ, Odporový mùstek, ref. je Vbridge, +/- 200 mV Odporový mùstek, ref. je Vbridge, +/- 12,5 mV Odporový mùstek, ref. je Ibridge, +/- 200 mV Odporový mùstek, ref. je Ibridge, +/- 12,5 mV Odp. mùstek a dva odpory, +/- 200 mV Odp. mùstek a dva odpory, +/- 12,5 mV 3 potenciometry 1 kΩ-50 kΩ
Poèet fází 5 3 5
Název C25 C23 C12
Èíslo módu 0 1 2
-
CMUX
3
3 4 4 5 5 3 3 3 3 5 5 5
C300 Pt Ther Pt2 Ther2 Ub2 Ub1 Ib2 Ib1 Brg2 Brg1 Potm
4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15
Tab 2. Módy èinnosti UTI, názvy módù a poèet fází v 1 cyklu
4.2 Kalibrace metodou tøí signálù Metoda tøí signálù slouí k vylouèení chyb zpùsobených promìnným ofsetem (posuvem nuly) a ziskem lineárních systémù. Dva známé referenèní signály jsou pouity k zjitìní pøenosu lineárního systému (tj. hodnot posuvu nuly a zisku). Tøetí signál odpovídá pùsobení mìøené velièiny a tvoøí výstupní signál senzoru. Pøedpokládejme, e systém má lineární pøenosovou funkci ve tvaru:
M i = kEi + M off
(1)
Odezva systému Mi na vstupní signály E1 = 0, E2 = Eref a E3 = Ex je popsána vztahy:
M off = M off M ref = kEref + M off M x = kEx + M off
M x − M off M ref − M off
=
4.3 Výstupní signály UTI Pravidla pro generaci výstupního signálu jsou ukázána na pøíkladu prùbìhu dvou úplných cyklù výstupního signálu UTI zobrazených na obr. 2. V popisovaném pøípadì se kadý cyklus skládá ze tøí fází.
(2) Obr. 2. Výstupní signál z UTI pro tøí fázový mód èinnosti.
Z namìøených výstupních hodnot urèíme pomìr M mìøené velièiny k referenèní ve tvaru:
M =
pøevádìt výstupní signál senzoru s modulovanou periodou do èíslicového tvaru. Systém, zahrnující senzor, obvod zpracování signálu, obdobný jako UTI a mikrokontrolér, patøí do tøídy inteligentních senzorových systémù s mikrokontroléry.
Ex E ref
(3)
Rovnice (3) ukazuje, e kalibrace tøemi signály, vyuívána v obvodu UTI, vyluèuje ruivé úèinky promìnného ofsetu Moff a zisku systému k, za pøedpokladu, e systém se chová jako lineární, tj. pro jeho pøenos platí rovnice (1). Realizace kalibrace tøemi signály vyaduje pamì k uchování hodnot Moff, Mref a Mx a èíslicový procesor pro výpoèet pomìru M. Tyto funkce vykonává mikrokontrolér, jen mùe navíc
Bìhem první fáze Toff se mìøí ofset (posuv nuly) celého systému. V druhé fázi Tref, se mìøí odezva na referenèní velièinu a v poslední fázi Tx se urèuje odezva na mìøenou velièinu. Jednotlivé fáze jsou automaticky øízené obvody UTI. Trvání kadé fáze je úmìrné hodnotì velièiny mìøené v pøísluné fázi. Trvání jednotlivých fází je uvedeno v následující tabulce: Pro mìøení kapacity
Toff = NK1C 0 Tref = NK1 (C ref + C 0 ) Tx = NK1 (C x + C 0 )
Pro mìøení odporu
Toff = NK 2V0 Tref = NK 2 (Vref + V0 ) Tx = NK 2 (V x + V0 ) 3
kde Cx a Vx jsou mìøené hodnoty výstupních signálù senzorù,. Cref a Vref jsou hodnoty referenèních velièin, C0 a V0 jsou konstanty (zahrnují napìtí ofsetu a pod.), a hodnoty K1 a K2 pøedstavují zisk. Èinitel N odpovídá poètu period vnitøního oscilátoru v prùbìhu jedné fáze. V pomalém reimu èinnosti je N = 1024, v rychlém reimu je N = 128. Velièiny Vx a Vref mohou pøedstavovat napø. spád napìtí na odporu senzoru a referenèním odporu, nebo v pøípadì mùstkového mìøení výstupní a napájecí napìtí mùstku. Výstupní signál z UTI mùe být pøeveden do èíslicového tvaru èítáním poètù impulsù hodin v prùbìhu kadé fáze. Výsledkem èítání (obsahem èítaèe) jsou hodnoty Noff, Nref a Nx. Mikrokontrolér vypoèítá z tìchto hodnot pomìry Cx /Cref resp. Vx /Vref vyuitím vztahù
M= M=
N x − N off N ref − N off N x − N off N ref − N off
=
Cx Cref
nebo
V = x Vref
(4)
Opìt je vidìt, e pomìr M nezávisí na ofsetu a zisku systému, jeliko kalibrací tøemi signály je pøenos systému plnì urèen. Kalibrací se vylouèí i úèinky pomalu promìnných zmìn zisku a ofsetu. Èasová posloupnost (èasový multiplex) tøí fází je znázornìna na obr. 2. Fáze mìøení ofsetu Toff se skládá ze dvou krátkých intervalù, tj. frekvence je dvojnásobná. Tato vlastnost fáze ofsetu je mikrontrolérem zjitìna (pøíznak zaèátku cyklu) a zaruèuje správnost výpoètu výrazù (4) . Poèet fází v úplném cyklu se v závislosti na módu èinnosti mìní od 3 do 5.
4.4 Rozliovací schopnost Mikrokontrolér slouí k pøevodu výstupního signálu z UTI do èíslicové formy (digitalizaci). Algoritmus digitalizace je zaloen na zjiování úrovnì výstupního signálu (vzorkování). Jeliko nelze rozeznat zmìny úrovnì signálu za èas kratí ne je interval mezi vzorky, je doba trvání jisté úrovnì signálu kvantována, tj. mìøitelná pouze jako celoèíselný násobek èasového kvanta odpovídajícího intervalu (periodì) vzorkování. Takto vzniká kvantizaèní um, omezující rozliovací schopnost mìøení èasu. Odmocnina z rozptylu kvantizaèního umu σq je dána výrazem
σq =
1 ts 6 T phase
Obr. 3. Závislost rozliovací schopnosti na dobì mìøení pøi kalibraci tøemi signály. Mìøicí rozsah je roven 0 - 2 pF a parazitní kapacita Cp = 50 pF (viz obr. 7).
Obr. 4. Závislost rozliovací schopnosti pøi kalibraci tøemi signály na parazitní kapacitì Cp. Mìøicí rozsah je 0 2 pF.
(4)
kde ts je perioda vzorkování a Tphase je trvání fáze. Napø. pro periodu vzorkování 1 µs a kmitoèet signálu ve fázi Toff rovný 50 kHz, odmocnina z rozptylu kvantizaèního umu v této fázi odpovídá rozliovací schopnosti 12,5 bitù pro práci v rychlém módu a 15,5 bitù pro pomalý mód. Výpoètem prùmìru z nìkolika hodnot Mi zvyuje rozliovací schopnost. Výpoètem prùmìru M pro P hodnot M1,..., MP klesne hodnota σq P krát. Rozliovací schopnost je kromì kvantizaèního umu omezena také tepelným umem oscilátoru (tj. kolísáním jeho 4
kmitoètu). Avak pøi práci v rychlém módu pøevládá úèinek kvantovacího umu. Pøíklad závislosti namìøených hodnot rozliovací schopnosti na dobì mìøení je na obr. 3. a platí pro èinnost v módu CMUX . Závislost rozliovací schopnosti na hodnotì parazitní kapacity pro mód CMUX je na obr. 4.
Obr. 5. Závislost nelinearity na parazitní kapacitì Cp.. Mìøicí rozsah je 0 - 2 pF.
Linearita Typická hodnota linearity pøevodní charakteristiky UTI odpovídá 11-ti a 13-ti bitùm, v závislosti na pracovním módu. Závislost nelinearity na parazitní kapacitì Cp (viz obr. 7) pro práci v módu CMUX je na obr. 5.
5.
Výstup
Obvod UTI generuje na svém výstupu signál s modulovanou periodou kompatibilní se signály mikrokontroléru. UTI generuje také signály pro buzení senzorù. V tab. 3 jsou uvedeny nìkteré charakteristické údaje výstupních signálù UTI. (VDD = 5 V, TA = +25°C) Parametr VOL, napìtí log. úrovnì L VOH, log. úrovnì H Výstupní odpor z OUT Maximální zátì na OUT Výstupní odpor na vývodech B, C, D, E a F Maximální výstupní proud z E a F Doba nábìhu rychlý mód pomalý mód Doba odbìhu rychlý mód pomalý mód Zpodìní íøením signálu tPLH (PD-OUT) tPHL Zpodìní íøením signálu tPLH (SELi-OUT) tPHL
Hodnota 0,4 VDD-0,6 60 8 800
Jednotka V max V min Ω mA Ω
20 14 14 13 13 30 30 30 30
mA ns ns ns ns ms ms ms ms
Podmínky/poznámky
VDD = 5 V Vývody B-F jsou pouity jako výstupy v kapacitních módech 0 - 4. Pro odpory a odporové mùstky
Tyto hodnoty jsou zmìøeny pro pomalý mód, pro rychlý mód jsou 8-krát mení. Tyto hodnoty jsou zmìøeny pro pomalý mód, pro rychlý mód jsou 8-krát mení.
Tab. 3 Nìkteré charakteristické údaje výstupù obvodu UTI
6.
Analogové vstupy
Senzory rùzného typu mohou být pøímo pøipojeny na vstupy UTI. Spojení senzorù s UTI pro rùzné módy je popsáno v odstavci 8. Charakteristické údaje vstupù UTI jsou uvedeny v tabulce tab. 4. (VDD = 5 V, TA = +25°C) Parametr Vstupní kapacita Parazitní kapacita mezi A a B, C, D, E, F Potlaèení ruení 50/60 Hz
Hodnota 20
Jednotka pF
Podmínky/poznámky
30x10-3 60
pF dB
Pouzdro DIP
Tab. 4 Charakteristické údaje vstupù UTI.
7.
Øídicí signály
Obvod UTI mùe pracovat v 16ti módech (viz odst. 4.1). K výbìru módu slouí vývody SEL1, SEL2, SEL3 a SEL4. Mód mùe být vybrán programem nebo hardwarovì. V tab. 2 symbol 1 odpovídá napìtí VDD a symbol 0 uzemnìní (GND). Dalí módy èinnosti tj. rychlost mìøení (slow/fast) a vypnutí napájení (power down) a jsou ovládány signály SF a SD. Signál na vývodu SF slouí k nastavení rychlosti mìøení.Pro SF = 1 UTI pracuje v rychlém módu, v nìm je trvání úplného cyklu výstupního signálu pøiblinì 10 ms. Pro SF = 0 UTI pracuje v pomalém módu a trvání úplného cyklu výstupního signálu je asi 100 ms. Vývod PD slouí k odpojení napájení. Pro PD = 0 je UTI odpojen od napájení a výstupní svorka je na vysoké impedanci (plovoucí). Pak je moné spojit výstupy nìkolika UTI k jedinému vodièi za pøedpokladu, e je vybrán (PD=1) pouze jeden z nich. Vývod CML je vdy spojen se zemí (GND) s výjimkou provozu v módu CMUX. V tomto módu (CMUX) vývod CML
slouí k výbìru rozsahu. Lze volit mezi rozsahy 0 12 pF (CML = 0) a 0 - 12 pF (CML = 1). Vechny analogové a èíslicové vstupy jsou chránìny pøed úèinky elektrostatického náboje (ESD). Plovoucí vstupní vývody a na stanovené výjimky nejsou pøípustné.
8.
Módy èinnosti
V tomto odstavci budou uvedeny vlastnosti UTI pøi rùzných módech jeho èinnosti. Názvy módù odpovídají tab 2. Pokud nebude jinak uvedeno, platí dalí popis pro øídicí signály ve stavech CML = 0 a SF = 0. V dalím budou pro jednotlivé módy stanoveny tyto dùleité parametry: pøesnost, rozliovací schopnost, poèet fází èinnosti, parametry signálù v jednotlivých fázích. 5
Posloupnost fází je vztaena k fázi 1 urèené k mìøení ofsetu obvodu. Tato fáze slouí také k synchronizaci èinnosti mikrokontroléru a proto kmitoèet signálu je v této fázi dvojnásobný. Údaje dále uvedené byly získány mìøením s mikrokontrolérem Intel 87C51FA pracujícím se vzorkovacím kmitoètem 3 MHz. Tím se vak neomezuje monost pouití jiných mikrokontrolérù.
8.1 Mód 0. C25: 5 kondenzátorù 0-2 pF V tomto módu lze mìøit postupnì 5 kondenzátorù s kapacitami v rozsahu 0 - 2 pF. Jedna z elektrod vech kondenzátorù musí být spoleèná. Zapojení kondenzátorù je na obr 6. Kondenzátor C p pøedstavuje kapacitu kabelù (pøívodù). Spoleèná (pøijímací) elektroda je pøipojena na vývod A. Signály na vysílacích elektrodách (B a F) mají pravoúhlý prùbìh s amplitudou VDD. Vývody ke kondenzátorùm, které nejsou právì mìøeny, jsou uvnitø obvodu spojeny se zemí. Jak je uvedeno v tab. 5, jeden mìøicí cyklus v módu C25 se skládá z 5-ti fází.
Poèáteèní kapacita (ofset) pøedstavuje parazitní kapacity mezi pøívodními drátky a podlokami integrovaného obvodu. Zahrnuje také kapacitu mezi vývody jeho pouzdra. Je-li poèáteèní kapacita pøíli veliká, je nutné pracovat v módu CMUX. V tomto pøípadì se pouívá externí multiplexer a poèáteèní kapacita mùe klesnout pouze na 20x10-6 pF.
8.2 Mód 1. C23: 3 kondenzátory 0-2 pF V tomto módu lze mìøit 3 kondenzátory s kapacitou v rozsahu 0 - 2 pF a jednou spoleènou elektrodou. Na rozdíl od módu C25 je jeden cyklus sloen pouze ze 3 fází. Pøipojení kondenzátorù je stejné jako na obr 6, a na vynechání kondenzátorù CEA a CFA. Postup mìøení kondenzátorù v jednotlivých fázích je uveden v tab 7. Charakteristické údaje jsou v tab. 8. Fáze 1 2 3
Mìøené kondenzátory CBA+C0 CCA+C0 CDA+C0
Periody výstupního signálu TBA = NK1 (CBA + CO) TCA = NK1 (CCA + CO) TDA = NK1 (CDA + CO)
Tab. 7 Kondenzátory mìøené v jednotlivých fázích módu C23
8.3 Mód 2. C12: 5 kondenzátorù 0-12 pF
Obr. 6. Pøipojení kondenzátorù k UTI Fáze 1 2 3 4 5
Mìøené kondenzátory CBA+ C0 CCA+ C0 CDA+ C0 CEA+ C0 CFA+ C0
Perioda výstupního signálu TBA = NK1 (CBA + CO) TCA = NK1 (CCA + CO) TDA = NK1 (CDA + CO) TEA = NK1 (CEA + CO) TFA = NK1 (CFA + CO)
Tab. 5 Kondenzátory mìøené v jednotlivých fázích. Ve fázi 1 se mìøí kapacita CBA+C0 . Kmitoèet výstupu je v této fázi dvojnásobný, take fáze je sloena ze dvou krátkých period. Dvojnásobný kmitoèet první fáze umoòuje synchronizaci mikrokontroléru. V obecném pøípadì není mezi vývody B a A zapojen ádný kondenzátor. Charakteristické údaje pro mód C25 (mód 0) jsou uvedeny v tabulce (tab. 6). Parametr K1 C0 Maximální kapacita CiA Linearita Rozliení (SF = 0, Cp =30 pF) Ofset (poèáteèní kapacita)
Typická hodnota 10 ms/pF 2 pF 2 pF 13 bitù 14 bitù < 15x10-3 pF
Tab. 6. Charakteristické údaje pro módy C25 a C23 6
V tomto módu lze mìøit 5 kondenzátorù s jednou spoleènou elektrodou a kapacitou v rozsahu 0 - 12 pF. Pøipojení kondenzátorù k UTI je na obr. 6. Maximální hodnota kapacity CiA (index i znamená B, C, D nebo E) je 12 pF. Poèet fází je 5. Charakteristické údaje jsou uvedeny v tabulce (tab. 8). Kondenzátory mìøené v jednotlivých fázích jsou uvedeny v tabulce (Tab 5). Na rozdíl od módu 0 maximální mìøitelná kapacita 12 pF. Parametr K1 C0 Maximální kapacita CiA Linearita Rozliení (SF = 0, Cp =30 pF) Ofset (poèáteèní kapacita)
Typická hodnota 1.7 ms/pF 12 pF 12 pF 13 bitù 14 bitù < 15x10-3 pF
Tab. 8 Charakteristické údaje pro mód C12 Poèáteèní kapacita (ofset) pøedstavuje parazitní kapacity mezi pøívodními drátky a podlokami integrovaného obvodu. Zahrnuje také kapacitu mezi vývody jeho pouzdra. Je-li poèáteèní kapacita pøíli veliká, je nutné pracovat v módu CMUX. V tomto pøípadì se pouívá externí multiplexer a poèáteèní kapacita mùe být pouze 20x10-6 pF.
8.4 Mód 3. CMUX: kondenzátory 0-2 pF/0-12 pF, externí MUX V tomto módu lze mìøit libovolný poèet kondenzátorù v rozsahu kapacit 0 - 2 pF (CML = 0) nebo 0 - 12 pF (CML = 1). Kondenzátory musí mít jednu spoleènou elektrodu. Jeliko výbìr fází mìøení neprobíhá v UTI, je nutné pouít externí multiplexer. Pro takováto mìøení vyvinul Smartec
nový multiplexer MUX s devíti výstupy a ètyømi vstupy. Charakteristické údaje módu CMUX jsou uvedeny v tabulce (Tab. 9). Parametr
Typ. hodnota (CML = 0) 10 ms/pF 2 pF 2 pF 13 bitù 2 x 10-5 pF
K1 C0 Maximální kapacita CiA Linearita (Cp< 300 pF) Ofset Rozliení (SF = 0, Cp < 30 pF) 14 bitù
Typ. hodnota (CML = 1) 1.7 ms/pF 12 pF 12 pF 13 bitù 2 x 10-5 pF 14 bitù
Tab. 9 Charakteristické údaje pro mód CMUX Pøíklad uspoøádání mìøicího obvodu je na obr.7. Externí multiplexer øízený mikrokontrolérem (µC), pøepíná signály na vývodu B k jednomu (nebo vícero) kondenzátorùm. Výstup UTI je na vývoduoutput jmenovitý kmitoèet výstupního signálu bìhem mìøení ofsetu (ádný z kondenzátorù není pøipojen) 6 kHz (SF = 1) nebo 50 Hz (SF = 0).
Aby odchylka od linearity byla mení ne 10-3, nesmí maximální hodnota celkové kapacity na vývodu A pøekroèit hodnotu 500 pF. Rozkmit napìtí na vysílacích elektrodách je roven VEF a mùe být nastaven externími odpory R1, R2 a R3, na jejich pøesnosti pøíli nezáleí. Odpory R1 nebo R3 mohou mít i nulovou hodnotu. Stejnosmìrné napìtí VEF musí vyhovovat podmínce VEF < KV/Cmax, kde konstanta KV = 60 V·pF, a Cmax je maximální hodnota CBA, CCA a CDA vyjádøená v pF. Celková èasová konstanta vech odporù a kondenzátorù musí být mení ne 500 ns. Z této podmínky lze urèit hodnoty odporù. Pøíklad. Pro CCA = 300 pF, CDA = 200 pF, CBA = 0 a VDD = 5 V, praktické hodnoty odporù jsou R1 = 25 kΩ, R2 = 1 kΩ a R3 = 0. Rozkmit napìtí VEF na vysílací elektrodì dosahuje 0,2 V. Systém obsahuje dvì èasové konstanty Ctot·(R3//(R1+R2)) a Ctot·(R1//(R2+R3)), kde Ctot = CBA+CCA+CDA+Cp. Obì èasové konstanty musí být mení ne 500 ns. Nelinearita a rozliovací schopnost v pomalém módu jsou uvedeny v tab. 10. Údaje platí pro hodnoty CDA = 0 pF, Cp = 30 pF a maximální hodnotu VEF KV/Cmax, jak bylo døíve uvedeno. Mìøení kondenzátorù probíhá postupnì v jednotlivých fázích tak, jak je uvedeno v tab. 11. Kondenzátory CBA=CCA=33 pF CBA=CCA=150 pF CBA=CCA=270 pF CBA=CCA=330 pF CBA=CCA=560 pF
Nelinearita 1.4x10-4 1.9x10-4 9.0x10-4 2.6x10-3 6.3x10-3
Rozliení (pF) 1.2x10-3 6.6x10-3 17x10-3 20x10-3 46x10-3
Tab. 10. Nelinearita a rozliovací schopnost v módu C300
Obr.7. Pøíklad je uspoøádán pro mìøení skupiny kondenzátorù v módu CMUX
8.5 Mód 4. C300: 3 kondenzátory, rozsah a do 300 pF V tomto módu lzxe mìøit 3 kondenzátory se spoleènou elektrodou s rozsahem promìnným a do 300 pF. Zapojení kondenzátorù a vnìjích odporù je na obr.8. Odpory slouí k nastavení rozsahu zmìn napìtí na vysílacích elektrodách CiA
Fáze 1 2 3
Kapacita CBA + C0 CCA +C0 CDA +C0
Perioda výstupního signálu TBA = NK1 (CBA + CO) TCA = NK1 (CCA + CO) TDA = NK1 (CDA + CO)
Tab 11. Kondenzátory mìøené v jednotlivých fázích módu C300
8.6 Mód 5. Pt: 1 platinový odpor Pt100/ Pt1000, 4-vodièové pøipojení V tomto módu se mìøí odpor jednoho Pt odporového senzoru a jednoho referenèního odporu. Pøipojení odporù k UTI je na obr. 9. Oba odpory jsou mìøeny ve ètyøvodièovém uspoøádání (2 napìové monitorovací a 2 proudové napájecí pøívody), take chyby vlivem odporu pøívodù jsou vylouèeny. Pravoúhlé napájecí napìtí VEF má kmitoèet rovný 1/4 kmitoètu interního oscilátoru a amplitudu rovnou VDD. Odpory RBIAS1 a RBIAS2 slouí k nastavení proudu odporem. Jsou-li oba stejné, pøesnost mìøení je z dùvodu symetrie vyí. Nulová hodnota jednoho z odporù zmení pøesnost, nelinearita se vak nezmìní. Napø. pøi mìøení Pt100 nepøesnost dosahuje hodnoty ±40 mΩ. Jeden mìøicí cyklus je sloen ze ètyø fází, slouících k získání infomací pro 2-, 3- nebo 4-vodièové mìøení.
Obr. 8. Zapojení senzorù k UTI v módu C300 7
Fáze 1 2 3 4
Mìøená napìtí V0 VAB +V0 VCD +V0 VBC+V0
Periody výstupního sigálu Toff = NK2V0 TAB = NK2 (VAB + VO) TCD = NK2 (VCD + VO) TBC = NK2 (VBC + VO)
Tab. 12. Napìtí mìøená v jednotlivých fázích pøi mìøení Pt odporových senzorù
Relativní zmìna odporu senzoru Pt100 je 3.9x10-3/K. Pøi proudu 2 mA to odpovídá zmìnì napìtí 780 µV/K. Rozliovací schopnost v tomto módu je 7 µV, tj. v pøevodu na teplotu 9 mK. Tyto údaje platí pro práci v pomalém módu. Tab. 13 obsahuje charakteristické údaje UTI pøi práci v módu Pt. Parametr (VDD = 5 V) K2 V0 RBIAS (Pt100, ohøev mìø. proudem pøi tep. odporu 200 K/W = 80 mK) RBIAS (Pt1000, ohøev mìø. proudem pøi tep. odporu 200 K/W = 80 mK) Budící proud z vývodù E a F Posuv nuly (ofset) Linearita Rozliení (SF = 0) (Pt100, 2 mA)
Typická hodnota 56 µs/V 0,36 V
2,2 kΩ (5%), I = 2 mA
6.2 kΩ (5%), I = 600 mA 20 mA 10 µV 13 bitù 14 bitù (9 mK)
Tab. 13 Údaje pro Pt mód. Zvyováním amplitudy napìtí VCD a VAB a na 2,5 V (rozkmit) lze dosáhnout velmi dobré rozliovací schopnosti. Vznikají vak pøídavné chyby nelinearity a ohøevem mìøicím proudem. Pro rozkmit napìtí v rozmezí 0,7-2,5 V klesá linearita na 8 bitù. Odporové senzory Pt mohou být mìøeny také v módu 11.
8.7 Mód 6. Ther: 1 termistor, 4-pøívody V tomto módu se mìøí odpor jednoho termistoru a jednoho referenèního odporu. Pøipojení termistoru a referenèního odporu k UTI je na obr. 10. Obr. 9. Pøipojení platinových odporových senzorù k UTI ètyøvodièovì (a) 3-vodièovì (b) a 2-vodièovì (c) Výpoèet pomìru M známého z rovnice (4), se pro jednotlivá pøipojení, tj. 2-, 3- a 4- vodièové lií a dává následující výsledky:
M 2 − , 4 − wire = M 3− wire =
T phase3 − T phase1 T phase2 − T phase1
T phase3 − T phase4 T phase2 − T phase1
=
Rx R ref
R = x R ref
(5)
Linearita je lepí ne 13 bitù za pøedpokladu, e rozkmit napìtí VAB a VCD je mení ne 0,7 V pro VDD = 5V. Pro VDD = 3,3 V musí být rozkmit mení ne 0,4 V. Tím je omezen proud platinovým senzorem. Omezení proudu je vyadováno také z dùvodù zmenení chyby zahøíváním mìøicím proudem. Napø. pro tepelný odpor 200 K/W (klidný vzduch) pøi VCD = 0,7 V a 0 °C, zpùsobuje zahøátí vlivem mìøicího proudu chybu 1 K. Je-li takto vzniklá chyba pøíli veliká, odpor RBIAS (= RBIAS1 + RBIAS2) musí být zvìten, aby se omezil proud senzorem Pt100. Chyba teploty ohøátím mìøeným proudem dosahuje pøi napìtí VCD = 0,2 V hodnotu 80 mK. To je dvakrát mení ne poèáteèní chyba Pt senzoru teploty tøídy A. Pro tento pøípad proud Pt100 má být 2 mA, take potøebný odpor je RBIAS = RBIAS1 + RBIAS2 = 2,2 kΩ. 8
Obr. 10. Pøipojení termistoru k UTI: ètyøvodièovì (a), tøívodièovì (b) a dvovodièovì (c)
Budící napìtí VEF støídá polaritu a má amplitudu VDD/12.5 (0,4 V pøi VDD = 5 V) a stejnosmìrnou sloku VDD/2. Pomìr odporù termistoru a referenèního odporu je urèen vztahy (6). Pøehled signálù mìøených v rùzných fázích podává tab. 12. Napìtí VAB není stálé a nese stejnou informaci o teplotì jako VCD. Tím se zlepuje linearita charakteristiky senzoru. Pozn. Jde o známou linearizaci sériovým odporem voleným tak, aby inflexní bod závislosti proudu na teplotì nastal uprostøed rozsahu. Tab. 14 obsahuje charakteristické údaje pøi práci v módu Ther. Parametr (VDD = 5 V) K2 V0 Rref//Rx Rref+Rx Offset Linearita Rozliení (SF = 0)
Typické hodnoty 56 ms/V 0.36 V <5 kΩ >1 kΩ 10 µV 13 bitù 7 µV (1 mK)
Tab 14. Údaje pro èinnost v módu Ther Velké a malé hodnoty hodnoty Rx (10-krát nebo 0,1-krát Rref) zpùsobí pokles teplotní rozliovací schopnosti, napìová rozliovací schopnost se vak nezmìní. Teplotní rozliovací schopnost termistoru s teplotním souèinitelem 4 %/K je rovna 1 mK pøi VDD = 5 V.
Fáze 1 2 3 4 5
Mìøená napìtí V0 VAB+V0 VCD+V0 VBC+V0 VDF+V0
Periody výstupního signálu Toff = NK2V0 TAB = NK2 (VAB + VO) TCD = NK2 (VCD + VO) TBC = NK2 (VBC + VO) TDF = NK2 (VDF + VO)
Tab. 15. Napìtí mìøená v jednotlivých fázích módu Pt2 Jeden z odporù RBIAS1 nebo RBIAS2 na obr. 11(a) mùe mít nulovou hodnotu, avak za cenu zníení pøesnosti. Pøi zapojení podle obr. 11(b) není vylouèen vliv odporu pøívodù. Pøi mìøení Rx3 v zapojení podle obr. 11(b) odpor pøívodù uvnitø UTI zpùsobí chybu ekvivalentní zmìnì 0,9 Ω pro senzor Pt100 a 3 Ω pro senzor Pt1000. Tato chyba závisí na teplotì a napájecím proudu senzorù.
8.9 Mód 8. Ther2: 2 nebo 3 termistory Tento mód je urèen pro mìøení 2 nebo 3 termistorù. Pøipojení termistorù je na obr. 12. Mìøení probíhá v 5-ti fázích ve sledu uvedeném v tab. 15. Údaje v tabulce 15 platí také pro tento mód. Pøi zapojení podle obr. 11 (b) není vylouèen vliv odporu pøívodù. Pøi mìøení Rx3 v zapojení podle obr. 11 (b) odpor pøívodù uvnitø UTI zpùsobí chybu ekvivalentní zmìnì 11,5 Ω pro odpor o hodnotì 2,5 kΩ. Tato chyba závisí na teplotì a napájecím proudu termistoru.
8.8 Mód 7. Pt2: 2 nebo 3 Pt senzory Tento mód je vhodný pro mìøení 2 nebo 3 platinových odporových senzorù teploty. Pøipojení senzorù k UTI je na obr. 11. Napìtí VEF je stejné jako v módu Pt.
Obr. 12. Pøipojení 2 (a) a 3 (b) termistorù k UTI
8.10 Mód 9. Ub2: odporový mùstek, ref. napìtí je Vbridge, nerovnováha +/- 4%
Obr. 11. Pøipojení dvou (a) nebo tøí (b) Pt odporových senzorù teploty k UTI v módu Pt2 Pro proud senzorem platí stejné omezení jako v módu Pt. Základní údaje pro tento mód jsou v tab. 13. Odpor Rx2 mùeme mìøit ve ètyøvodièovém zapojení. Ve fázi 5 lze mìøit odpor jednoho pøívodu nebo odpor Rx3. Jak je uvedeno v tab 15, hlavní rozdíl módu Pt2 vùèi módu Pt spoèívá v tom, e v Pt módu je jeden cyklus sloen z 5-ti fází.
Tento mód je urèen pro mìøení se senzory zapojenými v odporovém mùstku. Pak pomìr výstupního VCD a napájecího napìtí mùstku VAB odpovídá mìøené fyzikální velièinì. Nerovnováha mùstku mìøitelná v tomto módu je +/- 4 %. Pøipojení mùstku k UTI je na obr. 13. Napájecí napìtí mùstku VEF je pravoúhlé s amplitudou VDD a kmitoètem rovným 1/4 kmitoètu interního oscilátoru. Na obr. 13 (a) je ètyøvodièové zapojení s proudovými a napìovými vodièi. Signály mìøené v jednotlivých fázích jsou uvedeny v tab. 16.
9
Výèet napìtí mìøených v jednotlivých fázích je uveden v tab. 18, základní údaje obsahuje tab. 19. Fáze 1 2 3
Mìøená napìtí V0 VAB/32 + V0 15VCD + V0
Perioda výstupního signálu Toff = NK2V0 TAB = NK2 (VAB /32 + VO) TCD = NK2 (15·VCD + VO)
Tab. 18. Napìtí mìøená v jednotlivých fázích módu Ub1 Obr. 13. Pøipojení odporového mùstku k UTI pøi mìøení v módu Ub2 ve 4-vodièovém (a) a 2-vodièovém (b) zapojení Ve fázi 2 se mìøí napájecí napìtí mùstku VAB. Toto napìtí je vydìleno v pomìru 32 pøesným dìlièem realizovaným na èipu. Dìliè nevyaduje kalibraci. Vydìlené napìtí VAB je pak zpracováno stejnì jako napìtí VCD. Fáze 1 2 3
Mìøená napìtí V0 VAB/32 +V0 VCD+V0
Periody výstupního signálu Toff = NK2V0 TAB = NK2 (VAB /32 + VO) TCD = NK2 (VCD + VO)
Tab. 16. Napìtí mìøená v jednotlivých fázích mód Ub2
1 T phase3 − T phase1 VCD = 32 T phase2 − T phase1 V AB
Parametr K2 V0 Napájení mùstku Budící proud z E a F Mùstkový odpor Rb Výstupní napìtí mùstku Pøesnost Ofset Rozliení (SF = 0)
Typické hodnoty 56 µs/V 0.54 V AC VDD 20 mA 250 Ω < Rb < 10 kΩ max +/- 12.5 mV 10 bits 10 µV 700 nV
Tab. 19. Údaje pro mód Ub1
8.12 Mód 11. Ib2: odporový mústek, ref.proud Ibridge, nerovnováha +/- 4%
Mikrokontrolér vypoèítává nerovnováhu ze vztahu:
M =
Parametr K2 V0 Napájení mùstku Budící proud z E a F Mùstkový odpor Rb Výstupní napìtí mùstku Pøesnost Ofset Rozliení (SF = 0)
(6)
Typická hodnota 56 µs/V 0,54 V AC VDD 20 mA 250 Ω < Rb < 10 kΩ max +/- 0.2V 11 bits 10 µV 7 µV
Tento mód je vhodný pro aplikace v nich je mìøená velièina reprezentována výstupním napìtím mùstku a proudem jím protékajícím. Proud mùstkem je pøeveden na referenèní napìtí. Zapojení mùstku a referenèního prvku je na obr. 14(a). Odpor Rref volíme tak, aby platilo 0,1 V
Tab. 17. Základní údaje pro mód Ub2
8.11 Mód 10. Ub1: odporový mùstek, ref. Vbridge, nerovnováha +/- 0.25%
Tento mód je urèen pro mìøení se senzory zapojenými v odporovém mùstku, kdy pomìr výstupního VCD a napájecího napìtí mùstku VAB odpovídá mìøené fyzikální velièinì (viz obr. 13). Mód Ub1 se lií od módu Ub2 dovolenou hodnotou nerovnováhy 0,25%. (VCD = 12.5 mV pro VDD = 5V). Pøipojení mùstku k UTI je stejné jako u módu Ub2. Interní napìový zesilovaè zesiluje malé výstupní napìtí 15krát. Po zesílení je zpracováno stejnì jako interním dìlièem zmenené napájecí napìtí mùstku. Zesilovaè ani dìliè nevyadují kalibraci. K výpoètu nerovnováhy lze opìt pouít rovnici (7) s tím, e místo hodnoty 32 dosadíme 480. K pøipojení mùstku lze pouít ètyø vodièù. 10
Obr. 14. Pøipojení odporového mùstku a referenèního odporu k UTI a a ètyøvodièové pøipojení Pt b.
Fáze 1 2 3
Mìøená napìtí V0 VAB+V0 VCD+V0
Periody výstupního signálu Toff = NK2V0 TAB = NK2 (VAB + VO) TCD = NK2 (VCD + VO)
Tab. 20. Napìtí mìøená ve fázích módu Ib2
Parametr K2 V0 Mùstkové napìtí Budící proud z E a F Mùstkový odpor Rb Výstupní napìtí mùstku Pøesnost Ofset Rozliení (SF=0)
výstupu mùstku mùe být èíslicovì korigována. V tomto módu se mìøí jak napìtí na mùstku, tak i proud protékající mùstkem. Pravoúhlé napìtí VEF má amplitudu V DD a kmitoèet rovný 1/4 kmitoètu oscilátoru. Pro napìtí na Rref musí platit 0,1 V
Typická hodnota 56 µs/V 0,54 V AC VDD 20 mA 250 Ω < Rb < 10 kΩ max +/- 0.2 V 12 bitù 10 µV 7 µV
Tab. 21. Parametry módu Ib2
Obr. 15. Pøipojení senzorù k UTI v módu 13
8.13 Mód 12. Ib1: odporový mùstek, ref. je Ibridge, nerovnováha +/-0.25%
Èinnost je obdobná jako v módu 11. Zapojení mùstku a odporù je na obr. 14. Mód 12 se lií od módu 11 hodnotou nerovnováhy mùstku, v módu 12 je rovna +/- 0,25 %. Pro napìtí Uref na referenèním odporu platí 0,1 V< Uref<0,2 V. Mùstkové výstupní napìtí je zesíleno 15-krát a pak zpracováno stejnì jako referenèní. Napìtí mìøená v jednotlivých fázích jsou uvedena v tab. 22 a charakteristické údaje pro mód Ib1 v tab. 23. Fáze 1 2 3
Mìøená napìtí V0 VAB + V0 15VCD + V0
Perioda výstupního sig. Toff = NK2V0 TAB = NK2 (VAB + VO) TCD = NK2 (15VCD + VO)
Mikrokotrolér vypoèítává nerovnováhu mùstku ze vztahu:
1 T phase3 − T phase1 VCD = 15 T phase2 − T phase1 IR ref
Parametr K2 V0 Napájení mùstku Budící proud z E a F Mùstkový odpor Rb Výstupní napìtí mùstku Pøesnost Ofset Rozliení (SF = 0)
(7)
Typické hodnoty 56 µs/V 0,54 V AC VDD 20 mA 250 Ω < Rb < 10 kΩ max +/- 12,5 mV 10 bits 10 µV 700 nV
Mìøená napìtí V0 VAB+V0 VCD+V0 VBF+V0 VEA/32+V0
Periody výstupního signálu Toff = NK2V0 TAB = NK2 (VAB + VO) TCD = NK2 (VCD + VO) TBF = NK2 (VBF + VO) TEA = NK2 (VEA/32 + VO)
Tab. 24. Signály ve fázích módu Brg2 Napìtí na mùstku VEA je dìleno 32-krát a pak zpracováno stejnì jako ostatní mìøená napìtí. Napìtí mùstkové nerovnováhy urèuje vztah:
M =
Tab. 22. Napìtí mìøená ve fázích módu Ib1
M =
Fáze 1 2 3 4 5
1 T phase3 − T phase1 VCD = 32 T phase5 − T phase1 V EA
Parametr K2 V0 Buzení VEF Budící proud z E a F Mùstkový odpor Rb Výstupní napìtí mùstku Pøesnost VCD/VEA Linearita VAB/VBF Ofset VCD nebo VAB Rozliení (SF = 0)
(8)
Typické hodnoty 56 µs/V 0,54 V AC VDD 20 mA 250 Ω < Rb < 10 kΩ max +/- 0.2 V 11 bitù 12 bitù 10 µV 7 µV
Tab. 25. Údaje pro mód Brg2
Tab. 23. Charakteristické údaje pro mód Ib1
Vnitøní spojovací vodièe UTI mohou pøi mìøení VBF zpùsobit chybu, která pak pøi urèování pomìru VAB/VBF dosáhne asi 1,2 % .Tato chyba závisí na napájecím proudu mùstku a teplotì.
8.14 Mód 13. Brg2: odporový mùstek +/- 4% a 2 odpory
8.15 Mód 14. Brg1: odporový mùstek +/- 0.25% a 2 odpory
Tento mód je urèen k mìøení odporovým mùstkem s maximální hodnotou nerovnováhy +/- 4 % a dvou odporù. Jeden z odporù mùe být teplotnì závislý, take teplotní závislost
Mód 14 je podobný módu 13 a jeho zapojení je uvedeno na obr. 15. Dovolená nerovnováha mùstku je nyní na rozdíl od 11
módu 13 rovna 0,25 %. Výstupní napìtí mùstku je pøed dalím zpracováním 15-krát zesíleno. Napìtí mìøená v jednotlivých fázích módu jsou v tab. 26 a charakteristické údaje módu v tab. 27. Fáze 1 2 3 4 5
Mìøená napìtí V0 VAB + V0 15VCD + V0 VBF + V0 VEA/32 + V0
Perioda výstupního signálu Toff = NK2V0 TAB = NK2 (VAB + VO) TCD = NK2 (15VCD + VO) TBF = NK2 (VBF + VO) TEA = NK2 (VEA/32 + VO)
Tabulka 26. Napìtí mìøená ve fázích módu Brg1 Parametr K2 V0 Buzení VEF Budící proud z E a F Odpor mùstku Rb Výstupní napìtí mùstku Pøesnost pomìru VCD/VEA Linearita pomìru VAB/VBF Ofset VCD Ofset VAB Rozliení VCD (SF = 0) Rozliení VAB (SF = 0)
Typická hodnota 56 µs/V 0,54 V AC VDD 20 mA 250 Ω < Rb < 10 kΩ max +/- 12.5 mV 10 bits 12 bits 10 µV 10 µV 700 nV 7 µV
Tabulka 27. Parametry módu Brg1 Odpory vnitøních spojovacích vodièù UTI zpùsobují pøi urèování pomìru VAB/VBF chybu asi 1,2 %. Chyba je závislá na napájecím proudu mùstku a teplotì.
Výèet napìtí mìøených v jednotlivých fázích módu je uveden v tab. 28. Fáze 1 2 3 4 5
Mìøená napìtí V0 VEF+V0 VCF+V0 VBF+V0 VDF+V0
Perioda výstupního signálu Toff = NK2V0 TEF = NK2 (VEF + VO) TCF = NK2 (VCF + VO) TBF = NK2 (VBF + VO) TDF = NK2 (VDF + VO)
Tabulka 28. Napìtí mìøená v jednotlivých fázích v reimu mìøení s potenciometry Relativní poloha jezdce potenciometru se urèí ze vztahu:
M =
T phase3, 4 ,5 − T phase1 T phase2 − T phase1
=
y2 y1 + y 2
Parametr K2 V0 Odpor potenciometru Rxi Pøesnost Rozliení (SF = 0)
(9)
Typická hodnota 4 µs/V 5V 1 kΩ < Rxi < 25 kΩ 10-3 14 bitù
Tab. 29 Parametry módu Potm
9.
Rozmìry èipu
Podloka s èipem UTI je zobrazena na obr. 17. Rozmìry èipu jsou 3,1 mm x 2,1 mm.
Ω8.16 Mód 15. Potm: 3 potenciometry, 1 kΩ 25 kΩ Ω Tento mód je urèen k mìøení napìtí na bìcích tøí potenciometrù s odpory v rozmezí 1 kΩ a 50 kΩ. Pøipojení potenciometrù k UTI je na obr. 16. Je-li pøipojen pouze jeden potenciometr s jezdcem pøivedeným napø. k vývodu B, dalí vývody C a D musí být spojeny s vývodem F. Napìtí na potenciometrech má pravoúhlý tvar s amplitudou VDD a kmitoètem rovným 1/4 kmitoètu interního oscilátoru.
Obr. 17. Uspoøádání podloky s èipem UTI
10. Vývojová stavebnice (kit) Pro vývoj aplikací s UTI je dodávána vývojová stavebnice (development kit). Stavebnice je pøímo pøipojitelná k osobnímu poèítaèi PC. Dalí praktické informace o pouití UTI jsou uvedeny v Aplikaèních zprávách UTI.
Obr. 16. Pøipojení potenciometrù k UTI Úèinky pøívodù k potenciometru nelze v tomto módu kompenzovat. Proto tento mód není vhodný pro potenciometry s malým odporem. 12
V pøípadì zájmu o dalí informace, pøíp. vzorky obrate se prosím na adresu: OMNITRON s.r.o., Dopravákù 723, 184 00 Praha 8 Tel.: 02/830 85 244, 5 (02/2830 85 244, 5) Fax: 02/830 85 295 (02/2830 85 295) www.omnitron.cz; www.smartec.nl; www.smartec.cz e-mail:
[email protected]