UNI verzal Příloha UNI novin
strana IV
Krušným horám už není krušno strana V
Jak Bílina znovu potkala ryby
strana III
Fotopasti na vydry
Editorial
UNIVERZAL 1/2014
str. II
K přírodě máme respekt Vážení přátelé, máte před sebou první ze série nových příloh UNI novin, které budou jejich součástí třikrát do roka. Cílem příloh je nabídnout Vám také jiné informace než jen ze skupiny a o skupině. Zajímavým aktivitám se věnují i naši partneři, rozhodli jsme se jim proto dát prostor.
Ekodata 2013
Unipetrol RPA Česká rafinérská
82
Investiční náklady na ochranu životního prostředí ve Skupině ZA ROK 2013 (mil. Kč)
Letošní dubnová příloha je „zelená“ nejen kvůli přicházejícímu jaru. Zaměřili jsme se v ní na ochranu přírody, která je důležitým tématem pro skupinu Unipetrol. Z přírody ale čerpáme všichni. Ve volném čase v ní relaxujeme, je pro nás zdrojem klidu, prostředím, kde můžeme provozovat různé druhy sportů. Jako skupina z ní využíváme a zpracováváme ropu, která vznikla před miliony let přeměnou živočišného a rostlinného materiálu přítomného v horninách. Dnešní společnost je na produktech, které z ropy vznikají, závislá. Bez nich bychom rozhodně nemohli žít tak, jak jsme zvyklí, byť si to často neuvědomujeme. Bez výrobků z ropy by se zastavila doprava tak, jak ji známe, z našeho života by zmizely tisíce věcí, které používáme den co den, podstatně by se snížil komfort našeho bydlení. A to je jen zlomek změn, které by nás zasáhly. Přírodě tak vděčíme za mnohé.
26
Paramo
7
Benzina
Skupina UNIPETROL
118
3
Unipetrol
306
Unipetrol RPA
527
Česká rafinérská
281
Paramo
158
Skupina UNIPETROL
1307
Jak se daří přírodu ochraňovat našim partnerům v okolí Chemparku Záluží, si můžete ověřit v následujících článcích. Skupina Unipetrol se všemi aktéry této přílohy spolupracuje nejen na „zelených“ projektech, ale kromě toho se snaží být i dobrým sousedem všem obyvatelům regionu.
Benzina
Celkové náklady na ochranu životního prostředí ve Skupině ZA ROK 2013 (mil. Kč)
35
Těším se na shledání třeba při příštích dobrovolnických dnech, které se letos zaměří na ochranu životního prostředí! ZNEČIŠTĚNÍ EMITOVANÉ DO OVZDUŠÍ VE SKUPINĚ (t/rok)
121 497
99 35
Marek Świtajewski generální ředitel a předseda představenstva Unipetrolu
22 119 532
3 763
9 33 4 328
3 700
Unipetrol RPA
3 375
Česká rafinérská
343
Paramo
7 084
Skupina UNIPETROL SO2 NOX VOC Tuhé látky
UNIVERZAL 1/2014
str. III
Řeka Bílina byla v minulosti silně znečištěna průmyslovou výrobou v okolí. Dnes je její voda tak čistá, že se v ní prohánějí vydry. Dobrá zpráva. Přináší ji nezisková společnost ALK A Wildlife, která se dlouhodobě zabývá studiem zvířat, jejichž populace jsou silně ovlivněny nebo ohroženy lidskou činností. V ústeckém kraji jsou to například již zmíněné vydry.
Vydry ve (foto)pastích Monitoring vydry říční ALKA Wildlife prováděla nejen na mnoha místech v ČR, ale také například v Rakousku. U nás žije v současné době čtyři až pět tisíc jedinců vydry říční. Kolik z tohoto počtu našlo svůj domov na řece Bílině, to se zatím přesně neví, projekt Václav Beran, monitorování těchto zajímazoolog ALKA Wildlife vých šelem v regionu je na začátku. V regionu se objevily před osmi lety – přišly z Německa. „Nejprve jsme jejich výskyt zaznamenali v Krušných horách, to, že se dostaly tak rychle i do nížin, nás příjemně překvapilo,“ říká Václav Beran, zoolog ALKA Wildlife. Co konkrétně je obsahem projektu zaměřeného na vydry říční? Je zaměřen na výskyty vyder v řece Bílině, na monitorování prostředí z hlediska toho, do jaké míry
je pro ně vhodné, a také na vytipování rizikových úseků, které mohou vydry ohrožovat. Rybáři vnímají vydru jako škodnou a často s ní také tak zacházejí. Máte podobné zkušenosti ve vašem regionu? Naštěstí ne, vydru považují za škodnou zejména majitelé soukromých rybníků, kterých v našem regionu moc není. Tím pádem nedochází k významným škodám, ani k větším konfliktům. Součástí projektu jsou dvě tak zvané fotopasti. Jak fungují? Fotopast je vlastně fotografický přístroj s čidlem, který se aktivuje, jakmile se v jeho zorném poli cokoli pohne. Dva tyto přístroje jsme začátkem února umístili v lokalitách, kde vydry obvykle vylézají z vody. Bohužel po deseti dnech někdo jednu z nich ukradl. Zřejmě netušil, že mu k ničemu nebude. Ale chystáme se ji nahradit.
Co do této chvíle fotopasti zachytily? Vydru, ale také lišku. Lišky se pravidelně potulují po březích vod a hledají něco k snědku. Často narazí na zbytky ryb po konzumaci vyder a pochutnají si na nich. Jaké informace se dají ze snímků vyčíst? Je to přímý důkaz výskytu vyder, u jednotlivých zvířat se podle nich pokoušíme zjistit pohlaví. Vydra je noční, skrytě žijící zvíře, takže přímé pozorování je velice složité. O výskytu nás informují pobytové znaky, jako jsou trus či stopy, snímky z fotopastí pak dokládají, že zde vydry opravdu žijí. Doufáme také, že se nám podaří zachytit samice s mláďaty. Důležitou rolí snímků z fotopastí je popularizace ochrany vyder zaměřená na širokou veřejnost. V průběhu roku plánujeme fotopasti nastavit také na nahrávání videozáznamů.
Samotář, který mlaská Zorné pole fotopasti
Fotopast je fotografický přístroj s čidlem, který se aktivuje, jakmile se v jeho zorném poli cokoli pohne.
Vydra je jedna z nejpozoruhodnějších lasicovitých šelem. Vyniká inteligencí a obratností, navíc se dokáže přizpůsobit rozmanitým podmínkám – je schopna měnit jídelníček v různých typech prostředí, i když nejraději hoduje na rybách. A co je zajímavé, při jídle hlasitě mlaská. Půvabné a hravé zvíře je od přírody samotář, v párech žije pouze krátce v období námluv a páření. Dožívá se patnácti let. V přírodě celého světa žije třináct druhů vyder, většinou ve sladkovodním prostředí, ale některé vydry žijí i v moři.
Ekologické projekty
UNIVERZAL 1/2014
str. IV
Krušným horám už není krušno. I když…
V minulých desetiletích to vypadalo, že jméno Krušných hor předurčilo také jejich osud. Průmysl v okolí si rok za rokem vybíral krutou daň. Ale příroda je opravdu mocná – jen jí dá člověk šanci, ukáže, co umí. A tak jsou Krušné hory už zase zelené, protkané čistými chladnými potoky a tajemné svými rašeliništi. Ale samozřejmě nic není tak jednoduché, jak se zdá.
Víte, že...
Krušné hory jako jediné z pohraničních pohoří Česka nepožívají velkoplošné ochrany přírody? Nebyla tu vyhlášena chráněná krajinná oblast ani národní park.
Projektů, které vracejí Krušným horám život, je nespočet. My vám dnes představíme obnovené Krušnohorské arboretum, které je součástí Vzdělávacího a rekreačního centra Lesná. Stejně jako každé arboretum i to na Lesné je sbírkou živých dřevin, a současně didaktickou pomůckou. Ukazuje návštěvníkům širokou škálu dřevin, které mohou při toulkách po Krušných horách potkat.
Arboretum jako nové „Obnova Krušnohorského arboreta proběhla díky Programu rozvoje ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty v Ústeckém kraji pro rok 2012. V první etapě projektu byly odborně ošetřeny všechny stávající dřeviny, zdravotní řez byl proveden především u břízy bělokoré, olše lepkavé, topolu osiky či jilmu horského,“ říká dobrovolnice Dana Waldsteinová. „Ve druhé etapě jsme vytipovali a zasadili dřeviny, které dokážou přežít v dané nadmořské výšce, ale také některé dřeviny z nížin, jako jsou lípy či duby. Dohromady se jedná o třicet druhů keřů a stromů. Ve druhé etapě projektu také vzniklo rašeliniště, které slouží jako jedinečný výukový prvek.“
Lesy ničí houba
Krušné hory patřily od konce středověku po několik staletí k nejintenzivněji osídleným evropským pohořím? Tato situace přetrvávala až do roku 1945.
V minulosti se tu těžily železo, cín a měď nebo třeba stříbro? Dnes jsou krušnohorská naleziště až na výjimky buď zcela vyčerpána, nebo jejich dobývání není za současných technologických a hospodářských podmínek rentabilní. Naštěstí pro Krušné hory.
Dříve pokrývaly svahy Krušných hor tak zvané „květnaté bučiny“. Kromě buků tam samozřejmě rostlo i mnoho dalších dřevin a smíšené porosty horám velmi prospívaly. Dnešní – nepůvodní – jehličnatý porost je poněkud problematický, například proto, že populaci smrku pichlavého, jež měla být „zelenými plícemi“ kraje, decimuje houba kloubnatka smrková. Napadeno je asi sedm tisíc hektarů, což jsou pro porovnání čtyři procenta všech lesů na území kraje.
UNIVERZAL 1/2014
str. V
Teplá zima, suché jaro Zatímco netypická zima dělá vrásky na čele vodohospodářů, ryby v Bílině jsou v pohodě. Zatím: „Zima bez sněhu znamená, že se Bílinou neprožene povodeň, která by mohla populaci ryb poškodit,“ vysvětluje Václav Jelínek. „Ale pokud bude extrémně suché léto, což průběh jara naznačuje, nedostatek vody může způsobit potíže. Bílina je stále dost organicky znečištěná, a když se její voda ohřeje na vyšší teplotu, organické látky se začnou rychleji rozkládat, uvolňují se toxické plyny a současně je z vody odčerpáván kyslík. Pokud je pH vody zásadité, začne vznikat pro ryby velmi toxická forma amoniaku. Krátkodobě to ryby překonají, ale delší sucha by mohla způsobit jejich úhyn nejen na řece Bílině.“
Unipetrol podporuje vysazování ryb do řeky Bíliny od začátku projektu v roce 2010.
Jak Bílina znovu potkala ryby Stav rybí populace na řece Bílině byl ještě před pár lety tristní. Ale na jaře 2010 začala díky snahám českého rybářského svazu ožívat. Aby se vody řeky Bíliny znovu zaplnily rybami, byl vypracován ambiciózní tříletý plán. Podle tohoto plánu se do řeky začaly vysazovat rozmanité druhy ryb. Nejprve to bylo 2 000 jedinců kapra obecného, následovaly původní říční druhy, a zejména v roce 2011 a 2012 se Bílina stala domovem 200 tisíc zvláště chráněných jelců jesenů. Ryby v hodnotě 250 000 korun se v Bílině
Cejn velký
Plotice obecná
Jelec jesen
Hrouzek obecný Okoun říční
velmi dobře zabydlely – potvrdil to průzkum, který Český rybářský svaz provedl v roce 2012, i statistika úlovků. Ryby se po vysazení ujaly a přirozeně osídlily prostředí.
Nová generace ryb se narodí v řece
Optimistické zprávy se však týkaly jen dolní a střední části toku. Úsek mezi městy Bílina a Most byl na rybí populaci stále chudý, a to jak z hlediska množství druhů ryb, tak jejich počtu. Žily tam jen ty nejodolnější druhy a potkat rybu se rovnalo zázraku. „Proto jsme projekt obnovy rybích společenstev řeky Bíliny prodloužili o dva roky,“ říká Václav Jelínek, technik Českého rybářského svazu. „V současné době se zaměřujeme na problematické úseky řeky a kombinujeme metody vysazování hojného počtu mladých jedinců v podzimním období a vysazování pohlavně dospělých ryb před obdobím
Perlín ostrobřichý
výtěru v jarním období. Jde nám o to, abychom novou generaci ryb založili přímo v řece.“
Běh na dlouhou trať
Generační, tedy mateční ryby pocházejí ze severočeských toků. Rozmnožují se ve speciální líhni v Chabařovicích, a když dorostou takové velikosti, aby přežily ve volné přírodě, jsou vysazovány do Bíliny. „Na podzim roku 2014, nebo na jaře 2015 provedeme další průzkum a jeho výsledky porovnáme s tím, co jsme zjistili v roce 2012,“ vysvětluje Václav Jelínek další postup. „Samozřejmě je třeba pokračovat dál. Chceme vybrat široké spektrum původních druhů ryb v rozličném věkovém i druhovém složení. Nosnými druhy by byly například plotice obecná, cejn velký, perlín ostrobřichý, okoun říční, hrouzek obecný, jelec tloušť a znovu jelec jesen.“
UNIVERZAL 1/2014
Zámecký park
str. VI Pohled ze zámeckého parku
v Litvínově omládne
Park, který založil kolem litvínovského zámku Jiří Vilém z Valdštejna v roce 1878, čeká významná revitalizace. Poslední proměnou prošla tato nejvýznamnější zelená oáza v centru města v roce 1970, takže je na čase.
Omlazovací kúra pro bezmála čtyřhektarový park vyjde na téměř šest milionů korun. Původně byl založen jako anglický, to znamená, že připomínal volnou přírodu, a jeho rozloha dosahovala osmi hektarů. Z té doby se zachovaly původní kosterní dřeviny, kterým je dnes více než 120 let, věk dalších dřevin se pohybuje přibližně mezi 20 a 70 lety.
Facelift zeleně Práce budou probíhat přibližně od září 2014 do května 2015. Obyvatelé Litvínova i turisté se mohou těšit na obnovené travnaté plochy, nové stromy, keře, živé ploty, ale také trvalky a cibuloviny. Stávající zeleň je třeba zkontrolovat a udělat lehký „facelift“. Celé akci samozřejmě předcházel důkladný dendrologický průzkum, který proběhl v roce 2010. „V parku je celkem 536 stromů, z nichž 345 bude ošetřeno, 39 stromů je v takové kondici, že není třeba žádného zásahu. V parku jsou ale také dřeviny v havarijním stavu, které mohou být jeho návštěvníkům nebezpečné, protože
jsou deformované, vychýlené, proschlé nebo zcela odumřelé. Nemohou být stabilizovány řezem, a tak je nezbytné je pokácet,“ vysvětluje Klára Chytrá, referent odboru investic a regionálního rozvoje Městského úřadu Litvínov.
„Valdštejnie“ Obnova dřevin je nezbytná, protože park nebyl dlouhá léta udržován a zaplnily jej náletové dřeviny. Jsou často poškozeny a navíc omezují růst původních stromů z dob zakladatele parku, které je třeba ochránit. Kromě toho, že se bude kácet, bude se také vysazovat, a to 75 listnatých a 17 jehličnatých stromů, 3 019 keřů, 360 trvalek a 2 300 cibulovin. „Zcela ojedinělým prvkem bude půdopokryvná trvalka „Waldsteinia geoides“, pojmenovaná podle jednoho z majitelů zámku Františka Adama Valdštejna,“ říká Klára Chytrá.
Lesopark Hrabák se dočkal Krajina, v níž probíhá důlní činnost, je plná jizev a šrámů. V posledních letech se tato místa naštěstí mění. Pro rekultivaci rozsáhlých ploch poznamenaných těžbou se rozhodlo i město Most – vysadilo na nich stromy, a valná většina tohoto území tak získala status lesních pozemků. To je jistě dobře, ale na druhou stranu postrádaly řádný plán hospodaření a údržby dřevin a postupem času se z nich staly neprostupné houštiny. Jako příklad můžeme uvést lesopark Hrabák, který byl nakonec „džunglí“, kam by se na procházku dalo jít snad jen s mačetou. Přitom se město Most pokoušelo mnoho let získat dotaci na revitalizaci parku Hrabák, ale marně. Dotace totiž nebyly poskytovány na kácení dřevin, ale vesměs na jejich dosadbu, popřípadě regeneraci. Nakonec se ale řešení našlo.
Řešením je závodiště
Zdravé lesní porosty
Jedna z největších lokalit zalesněných po ukončené těžbě se nachází v okolí Hipodromu na Velebudické výsypce. Na západních a severozápadních svazích byla výsadba lesních dřevin zahájena již v roce 1965, ale kvůli navezené nekvalitní zemině nebyla příliš úspěšná. V roce 1976 se proto ujala myšlenka zřídit zde dostihové závodiště a okolní plochy upravit jako příměstskou zeleň. V okolí Hipodromu Most vlastní pozemky s lesním porostem o rozloze cca 193 hektarů, z nichž 114 hektarů vyžaduje revitalizaci – například lesopark Hrabák.
Potřebné pěstební zásahy město zahájilo v roce 2013, a to ve spolupráci s Technickými službami města Mostu, a.s. Vzhledem k rozlehlosti území budou práce trvat několik let. Hned na jaře se částečné revitalizace konečně dočkal park Hrabák, na podzim práce pokračovaly až ke korytu Lučního potoka, který teče do Čepiroh. Podařilo se zabezpečit jeho průtočnost a také zvýšit bezpečnost provozu na komunikacích. Počátkem roku 2014 byly pěstební práce rozšířeny i na pozemky v okolí Hipodromu. Město má v plánu v revitalizaci pokračovat, a tak Mostecko nabídne zdravé lesní porosty pro relaxaci nejen svým obyvatelům, ale i návštěvníkům regionu.
UNIVERZAL 1/2014
str. VII
Příběh ekologie Historie ekologie a ochrany životního prostředí se začala psát již v dobách starých Egypťanů a antického Řecka. Přesto tento výraz poprvé použil až německý biolog Ernst Haeckel v roce 1866. Autorem Příběhu ekologie je Renáta Červenková z Ekologického centra Most pro Krušnohoří.
Jako samostatný obor byla ekologie definována v roce 1904 a mezi ostatní biologické vědy zařazena o šest let později. Podle přesné definice se tato věda zabývá vztahem organismů a jejich prostředí a vztahem organismů mezi sebou, ale dnes ekologii vnímáme spíše v přeneseném smyslu jako ochranu životního prostředí.
hující dvacet šest principů jeho ochrany. Následně vznikl Program OSN pro životní prostředí – UNEP, v řadě států byla založena samostatná ministerstva životního prostředí a v souvislosti s tím spatřila světlo světa nová moderní legislativa v této oblasti.
Deklarace o životním prostředí
Ačkoli v českých zemích platily zákony na ochranu životního prostředí již od 50. let, jejich účinnost byla nedostatečná a Československo se řadilo mezi největší znečišťovatele životního prostředí, zvláště ovzduší, na světě. Situaci komplikovalo také rozdrobení problematiky životního prostředí mezi Ministerstva kultury, vnitra a lesního a vodního hospodářství. Samostatné Ministerstvo životního prostředí bylo zřízeno až k 1. lednu 1990. S institucionalizací ochrany životního prostředí přišla také nová legislativa, jež se stále více podobala legislativě evropské. Velké průmyslové podniky, elektrárny a teplárny i menší výroby zaváděly mohutná ekologická opatření, čímž se u nás podařilo výrazně zlepšit stav životního prostředí.
Na problémy životního prostředí, a tudíž i potřebu jeho ochrany, výrazně upozornila až kniha spisovatelky Rachel Carson v roce 1962. Jmenovala se Tiché jaro a poukazovala na negativní vliv přílišného používání pesticidů na přírodu. Narůstající znečišťování prostředí vlivem rozšiřující se zemědělské i průmyslové výroby se začalo postupně stávat celoplanetárním problémem a vzbudilo i zájem OSN. V roce 1972 byla do Stockholmu svolána Konference OSN, jež znamenala průlom v pohledu na životní prostředí. Kromě toho, že na konferenci došlo k označení hlavních ekologických problémů či nastavení mezinárodní spolupráce v oblasti životního prostředí, zde byla také vydána Deklarace o životním prostředí obsa-
Zlepšení životního prostředí u nás
Varovné ekostřípky Socialistický systém nepřikládal ochraně životního prostředí žádný zvláštní význam, a tak se začala prudce zvyšovat míra znečištění. Vzhledem k rozložení tehdejšího průmyslu byla v ČSSR postižena hlavně západní polovina země. Snížená kvalita ovzduší, zabírání půdy pro povrchové doly a ničení měst a obcí nakonec vedlo ke stavu, který bývá častokrát označován jako ekologická katastrofa. Blýská se na lepší časy, ale…
+7%
Ve srovnání s průměrem států sedmadvacítky má ČR o sedm procent vyšší spotřebu energie na jednoho obyvatele.
Trvale udržitelný rozvoj Zatímco se v Československu řešilo odsiřování, instalace filtrů či výstavba čistíren odpadních vod, v mezinárodním měřítku byla na rok 1992 svolána Konference OSN o životním prostředí a rozvoji (Earth Summit). Konference reagovala na nové poznatky z oblasti ochrany životního prostředí z 80. let, kdy se ukázala pouze technická opatření jako nedostatečná, a dokument „Naše společná budoucnost“ nově definoval pojem udržitelný rozvoj i s jeho principy. Cílem Konference uskutečněné v Rio de Janeiru tak bylo určit, jak by měl vypadat trvale udržitelný rozvoj v jednotlivých oblastech světa a jakou by měl mít podobu v různých zemích.
A co dál? Realizace udržitelného rozvoje probíhá velmi pomalu. Dochází k přílišnému čerpání zdrojů a jejich znečišťování. Nedaří se více prosazovat ekologický pilíř udržitelného rozvoje. Nezodpovězeny zůstávají mnohé otázky ve věci změny klimatu a jejích vlivů na další život na naší planetě. Uvidíme, co přinese další půlstoletí…
a zvoj vb sta zemní ro narušují funkci krajiny, ý v stanoviště rostlin a živočichů a dochází ší a ú
t Vě
Podle studie Evropské komise znečištění ovzduší jemným prachem v průměru zkracuje život každému obyvateli ČR o více než 10 měsíců, přičemž průměrnému Evropanovi o 8,6 měsíce.
k celkovému poklesu biodiverzity.
-10
měsíců
-8,6 měsíce
V energetickém využívání komunálních odpadů Česká republika značně zaostává za ostatními státy Evropy. Máme celkem tři spalovny, které za rok zpracují 656 000 tun odpadů. Naproti tomu evropský lídr v tomto ohledu, Francie, má 130 spaloven, které na energii přemění téměř 14 milionů tun odpadu ročně.
ČR 3 spalovny 656 ooo tun zpracovaného odpadu
Francie 130 spaloven 14 000 000 tun zpracovaného odpadu
16,8 ROKU
Zhruba desetinu lidí, bydlící ve velkých městech, zatěžuje nadměrný hluk, který přesahuje hygienické limity. Vozový park v ČR je zastaralý, po silnicích jezdí vozy, které byly v průměru vyrobeny před 16,8 roku.
UNIVERZAL 1/2014
str. VIII
Ekotest
3) Pojem trvale udržitelný rozvoj byl definován v roce 1987 Světovou komisí pro životní prostředí a rozvoj. I když definic je dnes již řada, neměnné zůstávají tři hlavní pilíře udržitelného rozvoje. Jaké? a) Ekonomický, ekologický a náboženský b) Ekologický, sociální a politický c) Ekonomický, ekologický a sociální
Ekologického centra Most pro Krušnohoří 1) Slovo ekologie má svůj původ v řečtině, konkrétně ve slovech oikos a logos. Co tato slova znamenají? a) Dům a zákon b) Dům a věda c) Společnost a věda
2) Heslo, jež vyjadřuje odpovědné chování jedince vůči celé planetě, „Mysli globálně, jednej lokálně“ („Think globally, act locally“), je často spojováno s ochranou životního prostředí. Svůj původ má ale pravděpodobně v jiném oboru. V jakém? a) Urbanistika b) Obchod c) Umění
4) Chemický průmysl, vědom si svého vlivu na životní prostředí, založil dobrovolnou iniciativu zaměřenou na zlepšování situace v oblasti životního prostředí, zdraví a bezpečnosti. Jak se tato celosvětová iniciativa jmenuje? a) Responsible care b) Together for Sustainability c) Green Chemistry Initiative
5) Poslední otázka se vztahovuje k Ekologickému centru Most pro Krušnohoří. V jakém roce zahájilo svoji činnost? a) 2000 b) 2006 c) 2010
Odpovědi na otázky pošlete na adresu
[email protected] nejpozději do 12. května 2014. Usměje-li se na vás štěstí, získáte zajímavé ceny. Soutěž probíhá také na zábavně-vzdělávacích stránkách Unipetrolu www.zazijchemii.cz.
Křížovka o ceny Výzva k tichu
Značka pracího prášku
Ňadro
Iniciály herce Trojana
Porucha vědomí
Pravoslavní duchovní
Auto-moto klub (zkratka)
Skon
Důvěrná přítel‑ kyně muže Významná veřejná listina
Herec pantomimy
Ženské jméno (26. 7.)
Tělocvičný prvek
Střešní svod
Geologická denudace
Korýš
Žánr rockové hudby Německy jeden
Střevíc
Zkouška dospělosti
Spolek (sdružení)
Iniciály herce Kopeckého Kruhové beto‑ nové tvárnice
Pás ke kimonu Ukončil psaní Gigant
2. díl tajenky Značka miliampéru
Český výrobce obráběcích strojů Sázková otázka
Středověký zbrojnoš Chemická značka india
Hájová bylina Vybudovat
Iniciály herce Víznera
Persona
Instrukce
Polská metalová skupina Odplata
Nástraha pytláka Poškození dřevin zvěří
Lahodný nápoj Sada
Anglicky volit (hlasovat)
Systém hodnocení šachistů
Druh obilniny Oděv
Písmeno řecké abecedy
Trávník Žlab Značka vysavačů Zpěvná slabika
Žlutohnědá barva
Předložka Heslo
Přelud
Značka sapo‑ nátu na mytí nádobí Český deník
Iniciály herce Skamene Ukazovací zájmeno Přitakání
Pletenec vlasů
Revers Iniciály herečky Anderson
Hroznýš královský
Ovšem (zast.) Hokejový obránce (Marek)
Primát
Druh lehké tkaniny Sjednotitel slovanů
Chemická značka zlata Třpyt Trhal (škubal) Rusky jak
Solmizační slabika
Značka oerstedu
Nejvyšší karta Snížený tón
1. díl tajenky
Sázenky
Chemická značka astatu
Střešní izolační lepenka
Bufet
Značka nábytku
Citoslovce opovržení
Kontinent
Vada na dámské punčoše
Sportovní zkratka
Nápověda: amence, AOR, ein, kak, odnos, Posmyk, TOS, TSA, vote
Správné znění tajenky z UNI novin 3/2014 tentokrát bylo: „Při nahlašování nedostatků si všímej i rizikového chování.“ Ze správných odpovědí jsme vylosovali pět výherců, kteří získají dárky od ně‑ které z firem skupiny Unipetrol: Vladimír Čepek (Unipetrol RPA), Miluše Hurová (Unipetrol RPA), Marie Pavlová (Unipetrol RPA), Luboš Hátle (Paramo), Jaroslav Punt (Unipetrol RPA). Chcete‑li vyhrát jednu z cen, zašlete správné znění tajenky nejpozději do 22. dubna elektronickou poštou na e‑mail:
[email protected], na adresu redakce UNI novin, popřípadě vhoďte do sběrných schránek v Chemparku Záluží. Přejeme vám štěstí při luštění. Každý z pěti vybraných správných luštitelů dostane od Unipetrolu RPA zelenou tašku, jednorázovou pláštěnku, balíček vitamínů, bloček z recy‑ klovaného papíru a zelenou tužku. Ceny pro výherce z litvínovského areálu jsou k vyzvednutí do konce května 2014 v redakci UNI novin v Chemparku Záluží, kancelář AB 732, ostatním výhercům budou po předchozí domluvě zaslány poštou.
