11th International Scientific Conference LOGI 2010
UNDERGROUND CONTAINERS IN WASTE ECONOMY JindĜich Ježek1
ABSTRACT Underground containers represent modern solution of waste economy. Their installation is appropriate for exponed town centres, historical and sights zones. These underground containers can be used for collection of sorted and mixed communal waste. Due to putting of containers under ground, this solution enables to cities to divest themselves of frequently unsightly containers and to create more pleasant environment to inhabitants.
KEY WORDS Underground containers, waste ekonomy, communal waste
LANGUAGE OF THE PAPER: Czech
REVIEWERS doc. Ing. Jozef Gašparík, PhD. –
[email protected] Ing. Ján Ližbetin, PhD. -
[email protected]
1
Ing. JindĜich Ježek, Ph.D., University of Pardubice, Jan Perner Transport Faculty, Department of Transport Management, Marketing and Logistics, Studentská 95, 532 10 Pardubice, Czech Republic, E-mail:
[email protected] 94
11th International Scientific Conference LOGI 2010
PODZEMNÍ KONTEJNERY V ODPADOVÉM HOSPODÁěSTVÍ ÚVOD Komunální odpad je významný pojem v oblasti odpadového hospodáĜství. V zákonČ o odpadech (zákon þ.185/2001 Sb.) je definován jako veškerý odpad vznikající na území obce þinností fyzických osob, pro kterou nejsou právními pĜedpisy stanovena zvláštní pravidla nebo omezení, s výjimkou odpadĤ vznikajících u právnických osob nebo osob oprávnČných k podnikání. Komunálním odpadem se také rozumí odpad vznikající pĜi þištČní veĜejných komunikací a prostranství, pĜi údržbČ veĜejné zelenČ vþetnČ hĜbitovĤ. Složení komunálního odpadu se liší podle typu zástavby, roþního období a podle typu sídla, v nČmž je produkován. Jedná se o velmi heterogenní smČs, která obsahuje napĜíklad popel, papír, plasty, zbytky potravin, zahradní zbytky, smetky, textil, kovy, sklo, gumu atd.
1. SBċR A SVOZ KOMUNÁLNÍCH ODPADģ Systémy sbČru a tĜídČní komunálního odpadu lze obecnČ charakterizovat podle dostupnosti sbČrového místa, stupnČ tĜídČní odpadĤ a podle používané technologie sbČru þi zpĤsobu sbČru: x
Podle dostupnosti sbČrového místa se rozlišují zpĤsoby sbČru na odvozový, donáškový a sbČrný dvĤr.
x
Systém podle stupnČ tĜídČní se rozlišují zejména na sbČr smČsného (netĜídČného) komunálního odpadu, sbČr vícedruhového odpadu (napĜ. spalitelný odpad) a sbČr jednodruhového odpadu (oddČlený sbČr jednotlivých komodit - papír, plast, sklo atd.).
x
Podle používané technologie sbČru je možné rozlišit sbČr do nádob s horním výsypem, nádob se spodním výsypem, do kontejnerĤ vČtších objemĤ, podzemních kontejnerĤ, boxĤ, pytlĤ a beznádobový sbČr.
x
ZpĤsoby sbČru lze také rozdČlit na stacionární a mobilní. V pĜípadČ oddČleného sbČru využitelných složek - komodit se každý materiál sbírá
zvlášĢ do speciálních oddČlených nádob, pytlĤ nebo jiných sbČrných prostĜedkĤ. V tomto pĜípadČ v obcích a mČstech ýR pĜevládá stále donáškový zpĤsob sbČru, kdy obþané musí pĜi
95
11th International Scientific Conference LOGI 2010 odevzdání vytĜídČných složek pĜekonat urþitou vzdálenost. VýtČžnost oddČleného sbČru ovlivĖuje vybavenost území a dostupnost sbČrné sítČ pro obþany. Vybavenost obcí se neustále zlepšuje, v období mezi roky 2004 - 2007 vzrostl poþet kontejneru na sbČr využitelných složek v obcích o 40 %. Používají se kontejnery rĤzných objemĤ a typĤ. Užití konkrétního typu kontejneru závisí na místních podmínkách, technické vybavenosti firem, ochotČ obyvatel a pĜepravních vzdálenostech. S rostoucí výtČžností sbČru dochází u papíru a plastĤ k pĜechodu na odvozové systémy.
2. ZPģSOBY NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍMI ODPADY Mezi nejþastČjší zpĤsoby dalšího nakládání s komunálními odpady v ýR patĜí pĜedevším skládkování, dále pak spalování, kompostování, anaerobní rozklad biologicky rozložitelných odpadĤ vþetnČ odpadĤ ze zelenČ a odpadĤ z veĜejného stravování (kofermentaþní technologie), využívání tuhých odpadĤ ve fermentorech pro anaerobní stabilizaci kalĤ z þistíren odpadních vod veĜejných kanalizací a zemČdČlské bioplynové stanice. Ve svČtČ se ještČ využívá mechanicko - biologická úprava a anaerobní rozklad komunálního odpadu. V zemí EU dochází v souþasné dobČ k omezování ukládání komunálního odpadu na skládky, zvyšuje se podíl materiálového využití odpadĤ (recyklace a kompostování) pĜed skládkováním. PĜesto odstraĖování skládkováním je nejþastČjší zpĤsob nakládání s komunálním odpadem v ýR, ale i ve vČtšinČ dalších zemí EU. I pĜes legislativní omezení bude v ýR i v nejbližší budoucnosti skládkování s nejvČtší pravdČpodobností nezbytnou souþástí nakládání s odpady, ale množství komunálního odpadu takto ukládaného by se mČlo postupnČ snižovat.
3. PODZEMNÍ KONTEJNERY Podzemní kontejnery na sbČr tĜídČného i komunálního odpadu jsou umístČné buć þásteþnČ nebo zcela pod terénem. Podzemní þást kontejneru je uložena obvykle v betonové vodovzdorné šachtČ s vnitĜní bezpeþnostní podlahou. Podzemní kontejnery se dodávají v široké škále materiálového a barevného provedení. Viditelnou þást podzemních kontejnerĤ pĜedstavuje sloupek s vhazovacím otvorem pro odpad a dále horní podlaha, tedy pochozí plocha. Vhazovací sloupky mohou být vyrábČny
96
11th International Scientific Conference LOGI 2010 jak ze sklolaminátu v libovolné barevnosti, tak kovové s povrchovou úpravou. PĜi vyprazdĖování kontejneru je šachta chránČna bezpeþnostní zábranou. Obr. þ.1: PĜíklad Ĝešení nadzemní þásti podzemních kontejnerĤ
Vzhledem k designu nadzemní þásti je využití tČchto kontejnerĤ vhodné pro mČstské þásti, administrativní a obchodní centra, sportovištČ, parky a další prostory. PĜi plánování podzemních kontejnerĤ bývá spolupráce s mČstským architektem samozĜejmostí, pĜiþemž firmy zabývající se touto problematikou na základČ konkrétních požadavkĤ jsou schopny upravit design vhazovací šachty. PĜednosti podzemních kontejnerĤ: x
progresivní architektonické Ĝešení ukládání odpadu,
x
možnost snížení nákladĤ na svoz odpadu,
x
brání pĜípadnému zápachu z odpadu,
x
nehoĜlavé,
x
lépe odolné negativním jevĤm jako vandalismus, opČtovné vybírání odloženého odpadu atd. V praxi se používají obvykle rĤzné varianty podzemních kontejnerĤ:
Komplet pro separaci odpadĤ (2 až 3 kontejnery v setu) - Stabilní podzemní kontejner s ocelovou základovou vanou. Podzemní kontejner pro smČsný odpad s následnou obsluhou formou vysátí obsahu - Stabilní podzemní kontejner s ocelovou základovou vanou. Výhody varianty 1 a 2: x
sofistikovaný vzhled, skvČlý design, variabilní funkcionalita (laviþky, držáky atd.),
x
možnost instalace rĤzných seskupení (smČsný odpad, papír, sklo, plasty), 97
11th International Scientific Conference LOGI 2010 x
snížení nákladĤ na svoz odpadkĤ z košĤ,
x
šetrná alternativa z pohledu prostorového záboru,
x
jednoduchá obsluha,
x
velká objemová kapacita,
x
zmírnČní ekologické a dopravní zátČže v dĤsledku snížení þetnosti obsluhy košĤ.
Sklolaminátové tubusy zapuštČné do zemČ Výhody varianty 3: x
nižší poĜizovací náklady oproti variantám 1 a 2,
x
jednoduchá a technicky i finanþnČ nenároþná instalace,
x
nenároþnost výkopových a stavebních prací,
x
možnost instalace rĤzných seskupení (smČsný odpad, papír, sklo, plasty),
x
provedení dĜevČný obklad nebo drátČný program zamezující lepení plakátĤ,
x
tento systém již funguje na mnoha místech ýeské republiky,
x
ideální pro vhoz odpadkĤ vČtšího rozmČru, které jsou nyní zanechávány v okolí sbČrných nádob,
x
snížení nákladĤ na svoz odpadkĤ z košĤ. Náklady na vybudování jednoho stanovištČ se tĜemi podzemními kontejnery o
obsahu 3 m3 vedle sebe a s nadzemními vhozovými otvory se pohybují tČsnČ pod hranicí jednoho milionu korun. Obr. þ.2: Podzemní kontejnery na tĜídČný odpad
98
11th International Scientific Conference LOGI 2010 Nespornou výhodou podzemních kontejnerĤ je jejich objem. BČžné nadzemní nádoby na tĜídČní mají objem 1100 l u plastĤ a papíru a 2100 l u skla. U podzemních kontejnerĤ je objem u všech frakcí stejný - 3000 l ( sklo je rozdČleno 1500 l þiré sklo a 1500 l barevné sklo). Po dohodČ se dají realizovat i jiné objemy. Obr. þ.3: Podzemní kontejner a manipulace pĜi vyprazdĖování
ZÁVċR Otázka omezení vzniku odpadĤ a zpĤsobĤ jejich bezpeþného, ekologicky a ekonomicky výhodného zneškodnČní patĜí dnes k nejpalþivČjším hospodáĜským i politickým problémĤm na celém svČtČ. PĜestože ve výrobní i spoleþenské sféĜe množství produkovaných odpadĤ, které mnohdy jsou již pĜíþinou ekologického kolapsu, stále narĤstá, teprve v posledních 20 letech se zaþaly prĤmyslovČ vyspČlé zemČ intenzivnČ zabývat jejich zneškodnČním i možností omezení jejich vzniku. Ekonomicky výhodné a souþasnČ ekologicky pĜijatelné nakládání s odpady vyžaduje nové pĜístupy u všech producentĤ odpadu, tj. nejenom prĤmyslových výrobcĤ, ale i široké veĜejnosti. To vyžaduje rozsáhle založenou osvČtu smČĜující k tomu, aby pochopení nebezpeþí vyplývající z hromadČní odpadĤ a nezbytnosti správného nakládání s nimi vstoupilo v obecné ekologické povČdomí všech obþanĤ.
99
11th International Scientific Conference LOGI 2010 Poznámka: Tento pĜíspČvek je publikován jako výstup z výzkumu CG932-066-520 „Modelování logistiky odpadĤ v mČstských aglomeracích“.
LITERATURE [1]
BRANIŠ,M., PIVNIýKA, K., BENEŠOVÁ, L., PUŠOVÁ, R., TONIKA, J., HOVORKA, J. (2004): Výkladový slovník vybraných termínĤ z oblasti životního prostĜedí a ekologie. Koarolinum, Praha.
[2]
KOTOULOVÁ, Z. (2008): SbČr a svoz komunálních odpadĤ v podmínkách ýR. Odpadové fórum 8/2008, pp. 12 -15.
[3]
MŽP ýR (2005): Komunální odpady. Planeta 11/2005, p.40.
[4]
MŽP ýR (2001): Zákon þ. 185/2001 Sb. o odpadech. MŽP ýR, Praha.
[5]
DVOěÁKOVÁ, E., KUDLÁýKOVÁ, N. Outsourcing in forwarding agency 2. In scientific journal on transport and logistics „LOGI“, 1(1), p. 26 – 32, ISSN 18043216
[6]
KUBASÁKOVÁ, I., IVÁNKOVÁ, K. Constraint management system – optimized production technology (OPT). In scientific journal on transport and logistics „LOGI“, 2(1), p. 35 – 39, ISSN 1804-3216
100
