UMĚNÍ NA DLANI III. _______________________Vyzýváme vás k účasti na výtvarně-vědeckém soutěžním projektu, který si klade za cíl různými cestami se pokusit znázornit, zachytit, osvětlit, přiblížit, prozkoumat lidskou mysl.
Jaká je lidská mysl – jak ji zachytit nebo zobrazit? _______________________Pro soutěžní projekt UMĚNÍ NA DLANI III. jsme se tentokrát nechali inspirovat výstavou Obrazy mysli / mysl v obrazech. Jedná se o zcela mimořádný a výjimečný výstavní počin, který stojí na rozhraní uměleckého a vědeckého zobrazování lidské mysli. Bude zde představeno široké spektrum exponátů: od středověkých traktátů a iluminovaných rukopisů, přes lékařské ilustrace 19. století, až po současné high-tech medicínské vizualizace. Výstava zahrnuje také řadu uměleckých zobrazení myšlenkových pochodů – jako například renesanční portréty, ukázky čínské krajinomalby, umělecká díla klasického modernismu a současného umění. Mnohá z těchto děl zde přitom budou k vidění vůbec poprvé. Mezi zastoupenými autory jsou Leonardo da Vinci, Albrecht Dűrer, Lucas Cranach, Rembrandt van Rijn, Caspar David Friedrich, Edvard Munch, Jindřich Štýrský, Jan Zrzavý, Bohumil Kubišta, Meret Oppenheim, Man Ray, Arnold Schoenberg, Max Beckmann, Joseph Beuys, Sigmar Polke, Bill Viola a další… ______________________ Podobně jako výstava je na pomezí vědy a umění, tak i v soutěži uvítáme práce, které budou zpracovávat vybrané téma z různých úhlů pohledu. Proto je vhodné propojit při zpracování tématu znalosti z různých oborů (např. historických nebo přírodovědných), příp. se nad tématy zamyslet ve výuce různých vyučovacích předmětů (Vv, Čj, D, Osz, Bio, Ch aj.) Soutěžní práce mohou mít různou formu a podobu, od výtvarných přes literární až k záznamům vědeckých bádání (např. o fungování lidských smyslů nebo výsledky inteligenčních testů). V historii vývoje bádání o lidské mysli (mozku) byla hranice mezi vědeckými poznatky a fantazijními představami velice tenká, nezřetelná a často se stalo, že vědecká „pravda“ se později ukázala jako fantazie a naopak původně fantastické představy se v budoucnosti naplnily. Výtvarná stránka je však stejně důležitá jako obsah, vždyť i v minulosti se ukázalo, že ne každý vědec byl současně i nadaným kreslířem jako např. Leonardo da Vinci. Často byla nutná spolupráce vědce a umělce při přesném zachycení vědeckých experimentů.
Pravidla soutěže:
Soutěž je určena kolektivům (třída nebo i libovolná zájmová skupina). Cílem je zpracovat vybrané téma (podle tématu výstavy) různými způsoby z níže uvedených kategorií: a) Výtvarná - kresba, malba, fotografie, koláž, socha, asambláž, včetně prostorových objektů a kombinovaných materiálů b) Literární - poezie a próza v libovolné formě i rozsahu (báseň, povídka, esej…) c) Vědecký experiment - zdokumentovaný průběh experimentu, včetně stručného popisu obsahu a dosažených výsledků (např. výstup v podobě grafu, vyhodnocených dotazníků) d) Nová média - obrazový a/nebo zvukový záznam a stručný textový popis průběhu akce (dramatizace, performance, happening, animace apod.) Kategorie uvádíme spíše pro vaši inspiraci, práce žáků a studentů mohou překračovat hranice uvedených kategorií, příp. na sebe volně navazovat. Výsledné práce (projekty) je nutné zdokumentovat a zaznamenat na CD. Z technických důvodů prosíme, abyste nenosili originální malby, kresby a další práce.
_______________________Neměli byste zapomenout uvést (popiska nebo uložený soubor): ■ Název díla ■ Autora nebo autory (v případě skupinové práce musí být uvedena jména všech, kteří se na práci podíleli), třídu, ročník ■ Jméno vyučujícího vedoucího práci ■ Kontaktní údaje školy (adresa, telefon, emailová adresa) _______________________CD se zdokumentovanými soutěžními pracemi posílejte na adresu: Moravská galerie v Brně Oddělení práce s veřejností – soutěž OMMO Husova 18 662 26 Brno Odborná porota vybere výtvarně i tematicky nejzajímavější a nejoriginálnější projekty, jejichž autoři budou oceněni a práce prezentovány v prostorách galerie nebo na internetových stránkách. Je možné také práce poslat elektronicky přes www.uschovna.cz na adresu
[email protected]. Výstava bude přístupná od 9. 12. 2011 do 18. 3. v Moravské galerii v Brně, Uměleckoprůmyslové muzeum, Husova 14. _______________________Soutěžní práce přijímáme nejpozději do 4. 3. 2012. Slavnostní vyhlášení oceněných prací bude 16. 3. 2012 v prostorách výstavy Obrazy mysli / mysl v obrazech, Uměleckoprůmyslové muzeum, Husova14.
UMĚNÍ NA DLANI III. Studijní materiál pro ZŠ a SŠ
_______________________Popis tematických částí výstavy OBRAZY MYSLI / MYSL V OBRAZECH, výběr témat k vlastní interpretaci a zpracování.
Jakým způsobem tedy funguje naše mysl? Jak bývá nejčastěji zobrazována? Je vůbec možné plně zachytit tak složitý fenomén v obrazech?
_______________________Výstava je rozdělena do čtyř ústředních částí, které představují různé aspekty lidského myšlení, jeho projevy i způsoby reprezentace:
1/ JÁ A MYSL 2/ UNIVERSUM MYSLI 3/ STAVY MYSLI 4/ METAFORY MYSLI - KRAJINY DUŠE
______________________Struktura soutěže sleduje obsahovou koncepci výstavy. Každý okruh je přiblížen tématickými okruhy a vybranými reprodukcemi. Ke každé reprodukci je připojen komentář a náměty k zamyšlení (popřípadě i k tvorbě) jako zcela dobrovolné vodítko. ______________________Informace o výstavě a vybraná reprodukovaná díla najdete na www.moravskagalerie.cz, komentovanou prohlídku můžete objednat na
[email protected] (vstupné 20,- Kč/ žáka)
______________________ 1/
JÁ A MYSL
■ Naše »já« a jeho projevy jsou odpradávna spojovány s představami o mysli (dříve spíše duši) člověka. Vyjádření identity člověka (zahrnující jeho povahu i společenské postavení) bylo ve výtvarném umění realizováno nejčastěji formou portrétu, který zachycuje zpravidla lidský obličej. Avšak ne každá zobrazená tvář je skutečným portrétem. Umělci v současnosti pracují s dalšími prostředky včetně nových technologií a vědeckých poznatků. Odlišné přístupy v zobrazení určité osoby nabízejí nový pohled na vnímání sebe-sama. Tématické okruhy: ■ „já“ sám o sobě, mé chování, myšlení a prožívání ■ jaký mám vztah k vlastnímu tělu a vlastní psychice, jak rozumím vlastní jedinečnosti ■ portrét a autoportrét, prezentace a skutečnost ■ identita a proces sebeuvědomění
Autoportrét Rembrandt Harmensz van Rijn (1606–1669) 1630, lept Oblíbeným námětem leptů, které Rembrandt vytvořil během svého pobytu v Leidenu kolem roku 1630, byl jeho vlastní obličej. Zčásti dosahují tyto autoportréty psychologické bezprostřednosti, kterou pozdější autoportréty nepřekonaly. Lepty svědčí o Rembrandtově snaze o dokumentování různých emocionálních a duševních stavů, jako např. překvapení, vzteku nebo veselosti. _______________________Náměty k zamyšlení: ■ V jaké době a zemi Rembrandt žil? Čím bylo toto prostředí zajímavé? Jak ovlivnilo jeho tvorbu? ■ Víte, jakými životními etapami Rembrandt procházel? V devatenácti letech byl fascinován stářím, sám sebe zobrazil na pěti desítkách obrazech, založil malířskou dílnu, ve třiatřiceti letech byl na vrcholu své slávy, potom mu zemřela manželka Saskia, přišla finanční krize a bankrot, zestárl chudý. ■ V kterých částech obličeje je nejvíce zapojena mimika, skrze kterou projevujeme své emoce? ■ Rembrandt se průběžně portrétoval po celý svůj život. Vytvořil tak svůj vlastní příběh v obrazech. Jaké mohou být důležité milníky našeho života? Daly by se jim vtisknout konkrétní výrazy tváře? Představte si důležité etapy v životě člověka a zkuste vytvořit podobný „deník“.
Autoportrét Helen Chadwick (1953–1996) 1991, diapozitiv, sklo, hliníkový rám a světlo Na tomto autoportrétu drží v rukou autorka mozek a představuje ho divákovi. Na osobní charakter tu poukazují ruce, které také mají v historii umění symbolický význam a důležitost. Dílo zároveň vyjadřuje pochybnosti o roli mozku jako výsadním poskytovateli identity.
______________________Náměty k zamyšlení: ■ Kterou část svého těla tu autorka zobrazuje? Proč? ■ Proč autorka ukazuje v autoportrétu mozek, který není jejím vlastním? ■ Myslíte si, že obraz mozku dokáže nejlépe vyjádřit naši mysl? ■ Dokázali byste vysvětlit pojem „atribut“ a co může mít společného s portrétem?
______________________2/
UNIVERSUM MYSLI – LOKALIZACE MYSLI
Vztah těla a mysli je předmětem vědeckého bádání od středověku po současnost a přesto stále zůstává lehce nepochopitelný. Otázka „jak může být člověk schopen myšlení“ vedla k představám o existenci duše, která byla s myslí ztotožňována. Donedávna se také spekulovalo o různých „centrech“ umístění mysli v některých částech lidského těla. V této části výstavy budou prezentovány ukázky moderních metod, které zobrazují funkční mozkové procesy. Tématické okruhy: ■ snaha o pochopení vztahů mezi procesy probíhajícími v lidském těle ■ ztotožnění mysli a duše v dějinách evropské kultury ■ individuální vývoj člověka a problematika lokalizace myšlení ■
Řez lebkou Leonardo da Vinci (1452-1519) 1489, tuš a černá křída na papíru Zobrazení řezu lebkou od Leonarda da Vinci je mimořádně přesnou studií. Při důkladnějším pohledu však vidíme, že anatomické detaily jsou jen vedlejším efektem umělcova hlubšího záměru. Leonardo se pokoušel zobrazit přesnou pozici duše ve středu lebky. Umisťuje ji v bodě, kde se sbíhají veškeré smyslové nervy - ve „vitálním centru všech smyslů“. Toto centrum se nazývá „sensus communis“. Leonardo přenáší do anatomické kresby techniky z architektury. Vnitřní i vnější struktury lebky zviditelňuje pomocí řezu a perspektivy.
______________________Náměty k zamyšlení: ■ Věříte v existenci duše? ■ Co pro vás znamená pojem „duše“ a „mysl“? Jaké vztahy a souvislosti mezi nimi vnímáte? ■ Do jakých částí lidského těla byla mysl / duše nejčastěji „umísťována“ (ve výtvarném umění, filosofii, lékařských vědách)? ■ Které z pěti známých smyslů jsou spolu nejvíce propojeny? Dokážete lokalizovat místo v mozku, které je „centrálním přijímačem všech smyslových vjemů“?
Sklomalba mozkových řezů pro „katedrálu vědy“ Carlo Giacomini (1840-1898) 1890, malba na skle, kov Skleněná deska zobrazuje různé řezy mozkovými tkáněmi. Vychází z pravých mozkových preparátů, které pro svůj mikroskopický výzkum používal italský vědec Carlo Giacomini. Deska byla původně zasazena do dřevěného rámu, který stál před jedním z oken Anatomického muzea turínské univerzity vybudovaného v podobě katedrály. Prezentace oslavovala přesvědčení, že věda je novým náboženstvím doby.
______________________Náměty k zamyšlení: ■ Podoba vědeckého muzea jako chrámu v 19. století představuje nahrazení křesťanské víry vědou a nadějí v její výsledky. Jak vnímáte vztah mezi vědou a náboženstvím? ■ V čem tato instalace mohla působit posvátným dojmem? ■ Představte si dnešní „katedrálu vědy“. Jak by vypadala? ■ Můžete srovnat „evropské“ pojetí mysli a duše s představami jiných kultur? V čem se tyto představy odlišují?
______________________3/
STAVY MYSLI
Umělci se už odedávna pokoušeli zakódovat ve svých obrazech pocity i postoje, které diváci následně objevují. Také vědci se pokoušejí rozluštit z řeči těla lidí jejich duševní stavy či nevědomé procesy. Obrazy zachycují a analyzují emoce, psychická rozpoložení, různé stavy vědomí, duševní procesy nebo smyslové počitky. Umělecká díla ukazují, jak důležité je čtení pocitů a rozbory dalších nevědomých projevů mysli, jako např. snění, pro pochopení sebe sama. Klíčová témata: ■ Zobrazení a čtení emocí, reflexe sebeovládání ■ Sny a změněné stavy vědomí ■ Zátěžové situace, stres, psychické poruchy, jejich příčiny a projevy ■
Vězení II Antony Gormley (*1950) 2008, Grauguss-Blockarbeit Dílo „Vězení II“ je jednou z mnoha soch série Antony Gormleyho „Constructed Ataxia“. V medicíně znamená ataxie degenerativní nervovou poruchu vyznačující se ztrátou koordinace a vnímání pozice jednotlivých částí těla. Architektonicky pojaté litinové bloky série představují vždy jedno tělo zamrzlé v určité póze, která znamená dočasný psychofyzický stav.
______________________Náměty k zamyšlení: ■ Nakolik je pro naši existenci důležité vnímání prostoru? ■ Která část nervové soustavy je zodpovědná za schopnost vnímat prostor a udržovat tělesnou rovnováhu? Kde ji můžeme najít? ■ Může se naše vlastní tělo stát vězením? Mohla by mysl existovat odděleně od těla? ■ Zkuste soustředit všechnu pozornost do vybrané části vašeho těla (oči, noha, ruka). Vnímejte fyzické pocity, které vás doprovázejí. Představte si, že tuto část těla, jejíž existenci vnímáte za jiných okolností automaticky, náhle postrádáte. Zkuste se normálně pohybovat bez jejího zapojení. Tuto zkušenost můžete různými způsoby zaznamenat.
Šest studií emocí: Dobrá pohoda, Rozhořčení, Odmítavost, Opovržení, Přemýšlení, Šibalství. Jan Evangelista Purkyně (1787—1869), koncept a model před 1861, fotografie Soubor studií emocionálních výrazů, v nichž slavný český fyziolog a biolog posloužil sám sobě jako model, představuje jeden z nejranějších dokladů využití fotografie k studiu expresivní mimiky lidské tváře. Fotografie spojují vědeckou a teatrální, uměleckou polohu, v níž slavný fyziolog osvědčuje i nemalé herecké nadání.
______________________Náměty k zamyšlení: ■ Myslíte, že existují „univerzální pocity“, které se v obličeji projevují u všech lidí stejným způsobem? Jaké? ■ Jaký je vzájemný vztah mezi pocity a výrazy obličeje? Vyberte si grimasu vyjadřující jeden ze základních lidských pocitů (smích, vztek, žal), kterou se pokusíte udržet co nejdelší dobu. Pozorujte se a vnímejte, jak se v závislosti na výrazu obličeje mění vaše nálada. ■ Myslíte si, že vyjádření citů s pomocí různých grimas jsou schopní pouze lidé? Setkali se stejnými projevy u zvířat?
_____________________4/
METAFORY MYSLI - KRAJINY DUŠE ■ Jedním z nejčastějších obrazových symbolů mysli v dějinách umění je krajina, která odráží duševní rozpoložení autora. Vědci, filozofové i umělci vtělovali své úvahy o lidské mysli do obrazů. Z těchto obrazů jako metafor ducha lze sledovat historický a kulturní vývoj. Vizuální zobrazování mysli má velký vliv na to, jak si ji sami představujeme. Na způsob, jakým mysl chápeme a představujeme si ji, má také zásadní vliv naše jazyková komunikace. Tématické okruhy: ■ Obrazové a jazykové metafory mysli ■ Grafické záznamy mentálních a fyzických procesů ■ Moderní vědecké metody zobrazování mysli
Můj sen Sergej Pankejeff (1887–1979) 1964, olej na plátně Obraz se opírá o kresbu nazvanou „Vlčí muž“, která vznikla rukou Sergeje Pankejeffa (1886–1979), nejslavnějšího pacienta Sigmunda Freuda (1856– 1939) během jednoho psychoanalytického sezení. Pankejeff vyprávěl svůj strašlivý sen o bílých vlcích, kteří seděli na stromě před jeho oknem. Sen se mu zdál, když mu byly čtyři roky. Dílo neukazuje sen v jeho původní verzi, nýbrž podobu, která vznikala v průběhu několika let při sezeních u Freuda.
______________________Náměty k zamyšlení: ■ Jak často se vám zdávají sny? Myslíte si, že jsou pro nás sny prospěšné nebo dokonce užitečné? ■ Jaké se vám ve snech opakují motivy? Jaké mohou mít významy? Napadlo vás někdy, že si můžete vytvořit vlastní obrázkový snář s vybranými symboly a výklady? ■ Jaký úkaz označuje za bdělého vědomí francouzský výraz „déja-vu“? Jak byste tento pocit nejlépe vyjádřili? ■ Co je to „podvědomí“ a jak se projevuje?
Krajina Josef Šíma (1891 – 1971) 1931, olej na plátně
Obrazy krajin zaujímají v díle jednoho z nejvýznamnějších českých moderních malířů Josefa Šímy výsadní postavení. Nejde o krajinu tohoto světa, nýbrž o obrazový záznam myšlené představy obohacený o smyslové dojmy a vjemy. Tyto obrazy jsou popisovány jako „mentální krajiny vnitřního zření, krajiny duše“. Jsou produktem Šímovy imaginativní obrazivosti (obrazovými metaforami) i zachycením jeho konkrétních vizí a představ.
______________________Náměty k zamyšlení: ■ Jaké další metafory vás napadají v souvislosti s myslí? K čemu bývá mysl podle vás v obrazech nejčastěji připodobňována (např. prostor, stroj)? ■ Vyjmenujte co nejvíce slovních obratů, které se používají ve spojitosti s popisem myšlenkových procesů (myšlenky víří, nápady tryskají, informace se hrnou). ■ Vymýšlejte vlastní jazykové nebo obrazové metafory pro mysl a její různé projevy.
