ŠUMAVA HRANIČNÍ PŘECHODY A PŘESHRANIČNÍ STEZKY. Ing. Hynek Hladík. Prosinec 2006 NA ÚZEMÍ BIOSFÉRICKÉ REZERVACE

H RANIČNÍ PŘECHODY A P ŘESHRANIČNÍ STEZKY NA ÚZEMÍ

B IOSFÉRICKÉ REZERVACE

Š UMAVA

Ing. Hynek Hladík

Prosinec 2006

Studie byla vytvořena v rámci projektu

„Šetrný turismus – šance pro Biosférickou rezervaci Šumava“

Koordinace projektu / Coordinators of the project: Ústav systémové biologie a ekologie Akademie věd české republiky Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Ökologischer Tourismus in Europa Projekt podpořili / This project was supported by: UNEP – GEF, UNESCO, MAB, EU, INTERREG IIIB CADSES, MŽP ČR

Zemské hranice na Šumavě a je překračující stezky v dávné historii K přírodním zvláštnostem Čech patřila vždy přirozená hradba hor porostlých hustými pralesy. Na jihozápadě Čech Šumava, mohutný horský hřeben na hranicí země České s Bavorskem a Horním Rakouskem, oddělovala od sebe sousední země, . Dlouhou dobu nebyl definován průběh hranic České země, nebylo třeba přesně vědět, kde byly hranice, hranice byly jednoduše kdesi v lese, většinou po hřebenech hor. Přes překážky, které Šumava vytvářela, překračovaly Šumavu již od pravěku četné stezky, po kterých se dopravovalo zboží ze zemí v jižní části Evropy na sever a zpět. Je jisté, že v těchto dávných dobách české historie probíhal obchod, kudy přesně tehdejší stezky vedly, je nejspíš velkým otazníkem. Přesnější údaje jsou již z ranného středověku, z 10. století. Mezi nejvýznamnější stezky, které spojovaly tehdy Prahu s cizími zeměmi např. patřily: - Praha – Písek – Netolice – Vyšší Brod – Linec - Praha – Písek – Netolice – Pasov (počátky Zlaté stezky) - Praha – Staré Prachatice – Pasov (Zlatá stezka) - Praha – Prácheň – Sušice – Hartmanice – Železná Ruda – klášter Rinchnach – klášter Nieder Altech (Vintýřova stezka) Vedle těchto hlavních směrů byla řada cest a stezek. Některé z nich byly staré od pravěku. Ve středověku se množství stezek zvýšilo, podél nich vyrostla řada hradů. Na zemských stezkách se vstupovalo z pohraničního hvozdu zemskými branami, u nichž byly celnice, místa, kde se vybíralo mýto a clo. Po stezkách protínajících Šumavu se dopravovalo z jihu především zboží, kterého v Čechách nebylo – sůl. Stezky vedly především po návrších, kde si koně vyšlapali cestu, v údolích, podél řek a potoků byly často bažiny, kterým se bylo třeba vyhnout. Trasa stezky se občas měnila, někde padly rozsáhlé polomy, bílé „zlato“ bylo však třeba dopravit včas, proto si karavany našly novou cestu někde v blízkosti. Některé stezky se místy rozvětvily a posléze zase spojily, aby došly ke svým cílům. Středověké solné stezky na Šumavě -

-

-

Stezka přes Sv. Kateřinu – vedla z bavorského města Kouba (Cham) přes Kötzling – Hohenwart – Sv. Kateřina – Nýrsko. O významu této obchodní cesty svědčí i fakt, že ve 14. století byl postaven k její ochraně hrad Pajrek. Osada Nýrsko vznikla na této obchodní stezce rovněž ve 14. století Stezka přes Železnou Rudu - z Pasova (Passau), přes Zwiesel, Debrník, Železnou Rudu na horu Pancíř, dále na Můstek, Strážov do Klatov. Stezka podél řeky Řezná (Regen) přes železnorudské sedlo byla trochu výjimkou mezi šumavskými stezkami, přesto patří mezi velmi staré stezky. Na její ochranu vyrostly tři tvrze – Strážov, Opálka a tvrz v Janovicích n.Ú. Ve Zwieselu z ní k severovýchodu odbočovala Vintýřova stezka Vintýřova stezka – z klášterů Niederaltaich na Dunaji a Rinchnach do Zwieselu a Lindbergu, na Zlatý stolek mezi horami Plesná a Žďánidla, přes Vysoké Lávky, Rovinu, Dobrou Vodu, Hartmanice, Hořejší a Dolejší Krušec, Nuzerov do Sušice. Tato velmi stará stezka, jak bylo již uvedeno byla připomínána již v 10. století, nesla tři jména – hartmanická, březnická (podle obce Březník, která byla v barokní době přejmenována na Dobrá Voda) a Vintýřova (podle poustevníka Sv. Vintýře, německy Hl. Gunther). Její úsek nad obcí Scheuereck se dodnes nazývá Alte Straße – Stará

2

-

-

-

-

-

-

silnice). Stezka zde byla však již v 6. století (doloženo nálezem hrotu kopí z doby merovejské) Kašperskohorská stezka – vedla z Pasova (Passau) přes Grafenau, St.Oswald, Waldhäuser, po východním svahu hory Luzný (Lusen) (tedy oblastí tzv. Modrého sloupu) do Filipovy Huti, Horské Kvildy, dále přes Kozí Hřbety do Kašperských Hor. Cestu nechal postavit císař římský a král český Karel IV., aby propojil Pasov (Passau) s Kašperskými Horami a tak dále zvýšil ekonomické postavení města Kašperské Hory. Vytýčením cesty byl pověřen královský úředník Heinzlin vn Bader. Heinzlinovi stály v cestě vysoké hory, nedohledné pralesy, zrádná rašeliniště a neobydlená krajina. Rozhodl se postavit cestu pokud možno přímo. Cesta, kterou bylo možné nazvat silnicí, byla široká cca 2,5 m, byla dlážděná. Na německé straně hranic, v St. Oswaldu nechal Karel IV. vystavět klášter. Následující město Grafenau s rozsáhlým tržištěm patřilo stejně jako St.Oswald zemskému hraběti Johannu Leuchtenbergovi, který se stal roku 1379 purkrabím na hradě Kašperku. Ve stejné době byla postavena i sousední cesta přes Kvildu. Problémem na Kašperskohorské stezce byl 30 km dlouhý nebezpečný úsek vedoucí z Horské Kvildy do St.Oswaldu přes rašelinné pralesy. Cesta nabyla na významu poté, co se koncem 16. století podařilo obejít pasovský monopol na obchod se solí. Naopak úpadek nastal kolem poloviny 17. století. jak bylo výše řečeno, současně se stavbou Kašperskohorské stezky byla postavena i Kvildská cesta (Zlatá stezka) z Freyungu přes Mauth, (Bučinu) do Kvildy a dále na Horskou Kvildu. Tato cesta nevedla tak nebezpečným terénem rašeliništi pod Luzným (Lusen) jako cesta Kašperskohorská pravděpodobně později byla postavena stezka, později silnice, přes tzv. Modrý sloup / Bei den Blauen Säulen, která dodnes nese v Bavorsku název Böhmweg, vede však po západním svahu Luzného Vimperská obchodní stezka vedla z Pasova (Passau) přes Strasskirchen, Röhrenbach, Freyung, Kunžvart, Horní Vltavice, Solnou Lhotu (Salzweg) do Vimperka. Jedna z větví této stezky vedla přes Wotzmannsdorf, Winkelbrunn, Hinterschmieding do Kunžvartu. Na německé straně byl postaven kolem roku 1200 hrad Wolfstein (ve Freyung), v polovině 13. století byl postaven hrad Vimperk, pod ním vyrostlo tržiště, které dostalo roku 1479 městská práva. Koncem 13. století byl vybudován na hranicích českého království hrad Königstwarte (později Kunžvart, dnes Strážný). V blízkosti Vimperské stezky se vyskytovalo několik stezek pašeráků. Zlatá stezka prachatická – vedla z pasovského Ilzstadu u ústí řeky Ilz do Dunaje přes Grubweg, Großtannensteig, Salzgattern, Deching, Waldkirchen, Schieffweg, Böhmzwiesel, Fürholz (zde se vybíralo mýto pasovského kláštera Niederburg), Grainet, Leopoldsreut, Marchhäuser, České Žleby (dříve zvané České Trouby, německy Böhmisch Röhren), Soumarský most, Volary, Cudrovice, hrad Hus, Albrechtovice, Perlovice, Prachatice. Stezka byla používána již době předhistorické, v době historické jistě v 9. století, v Pasově (Passau) se již tehdy obchodovalo se solí. Zlatá stezka patřila mezi nejvýznamnější stezky. Výnosy z výběru cla Zlaté stezky na pasovské straně patřily od roku 1010 benediktinskému ženskému klášteru v Niedeburgu v Pasově (Passau), proto byl kraj často nazýván Land der Abtei, země opatství, nebo také abatyšina země. Na české straně od osmdesátých let 11. století patřil celní výnos vyšehradskému proboštství. Roku 1706 císař Josef I. zakázal dovoz cizí soli (tedy soli nepocházející z Rakouska), sůl byla hlavním zbožím dopravovaný do Čech. Tím se význam stezky značně snížil – do Čech se nadále vozily štýrské kosy, železné nářadí a nástroje, víno, látky a různé koření. Obráceným směrem bylo dopravováno třeba obilí, pálenka, vodil se živý dobytek. Navíc, kvetlo tu pašeráctví. Hornoplánská stezka – měla dvě větve, každá z nich překračovala šumavský hřeben v jiném místě. Stezka vedla z Pasova (Passau), přes Waldkirchenu, do Klafferstass, dnes již malý kousek od rakouských hranic, zde se rozdvojila, jedna větev vedla 3

-

-

-

údolím potoka Klafferbach do sedla mezi Plechým a Smrčinou, dále do Nové Pece a do Horní Plané. Stezka byla zejména na rakouské straně velmi strmá, v zimě neschůdná. Druhá větev pokračovala do Ulrichsbergu, přes Lichtenberg pak do sedla mezi Smrčinou a Sulzbergem (Schöneben), nakonec přes Zvonkovou do Horní Plané. Horní Planá je poprvé připomínána v roce 1332 jako osada na obchodní stezce. Dolnovltavická stezka – vedla z hornorakouského Rohrbach přes Drkolnou (Schlägl), Aigen, Kyselov, Dolní Vltavice, dále pak buď přes Chvalšiny do Netolic, nebo přes Hořice do Zlaté Koruny. Rakouská část stezky náležela premonstrátskému klášteru Drkolná (Schlägl). V kyselovském dvoře, který založili mniši z Drkolné na pozemcích na pravém břehu Vltavy věnovaných řádu roku 1308 Jindřichem z Rožmberka, se vybíralo mýto. Na horském hřebeni na rakouském území v blízkosti osady Oberhaag vyrostlo v první čtvrtině patnáctého století rozsáhlé obranné zařízení na ochranu před husity právě tímto směrem útočícími do Rakouska. Zařízení sloužilo naposledy v době třicetileté války na obranu proti Švédům přicházejícím z Čech – proto se dodnes nazývá Švédská šance / Schweden Schanze Frymburská stezka – měla svůj začátek již u Dunaje v Obermühl, v Neufeldenu bylo vybíráno mýto, stejně jako v Haslachu na soutoku řek Velká a Malá Mühla (Große a Kleine později Steinerne Mühl), dále na Rychnůvek a Svatý Tomáš, Frymburk, Malšín a Zátoň do Přídolí, kde se stezka rozdvojila na Český Krumlov nebo přes Velešín do Doudleb. Vznik vedení této stezky souvisí s kolonizačním úsilím Vítkovců v polovině 13. století. Stezka z Haslachu však byla jistě starší. Stezka přes obec Kapličky – vedla z hornorakouského Altenfeldenu přes Helfenberg, Kapličky do Vyššího Brodu. Tato stezka byla uvedena v seznamu vyšebrodských klášterních pozemků z roku 1259.

Velká většina stezek přežila do novověku, z některých se staly moderní silnice spojující významná města na obou stranách státních hranic, jiné sloužily jako okresní silnice, aby propojovaly lokální centra, další zůstaly pouze pěšinami, kterými chodili pocestní či pašeráci. Schwarzenberský plavební kanál Další významnou dopravní stavbou, která přetnula hřeben Šumavy se stal v posledních letech 18. století Knížecí Krumlovsko-Vídeňský plavební kanál, který později dostal jméno Schwarzenberský plavební kanál. Bylo po něm dopravováno dříví ze severních úbočí Šumavy přes hlavní evropské rozvodí k řece Große Mühl a po ní až k Dunaji. Podél plavebního kanálu vedla doprovodná či kanálová cesta, která sloužila nejen pro účel provozu plavebního kanálu, ale také třeba k podstatnému zkrácení cesty z hornorakouské sklářské osady Sonnenwald do kostela či školy ve Zvonkové. Vytýčení zemských (státních) hranic Středověkou kolonizací vznikly v podhůří na obou stranách Šumavy četné vesnice. U obchodních stezek vyrostla městská střediska. Zejména sklářství, hornictví, hutnictví i tradiční dřevařství přispělo 16. století k pronikání do lesů. Na počátku 17. století začala další vlna kolonizace lesa, lidé se natrvalo usazovali i do vyšších poloh. Po třicetileté válce se vylidnily rozsáhlé oblasti Šumavy a Českého lesa. Majitelé měli zájem o znovuosídlení krajiny, proto přišlo hodně nových obyvatel z Bavorska a Rakouska. V průběhu osmnáctého století se kolonizace krajiny rozšířila tak, že byly využívány často i oblasti ležící na hranicích sousedních zemí, proto bylo vytýčit zemské (státní) hranice. Skutečná „cizina“ vůči Českému království bylo pouze Bavorské království, respektive Pasovské biskupské knížectví. Horní Rakousko bylo stejně jako České království součástí jednoho státu. V roce 1764 byla uzavřena tzv. habsbursko-wittelbašská smlouva, kterou byly nejen určeny státní hranice, ale i stanoven 4

způsob jejich vyznačení. Z doby po uzavření smlouvy jsou i první hraniční kameny. Po roce 1764 docházelo jen k menším úpravám průběhu hranic. V roce 1842 byla uzavřena smlouva mezi Rakouskem a Bavorskem o státních hranicích. Přestože byly vytýčeny státní hranice, neznamenalo to, že přestal nekontrolovaný pohyb lidí přes hranice, především narůstalo pašeráctví a podloudnictví, které napomáhalo ulehčit těžký život na obou stranách Šumavy. Rakousko-bavorské hranice střežili z české strany pohraniční myslivci, později i důchodková stráž, od roku 1842 byly obě stráže sloučeny do finanční stráže. Hranice definovaná smlouvou z roku 1842 je základem současného průběhu česko-bavorských hranic. Zemské hranice mezi císařsko-královskými zeměmi Čechy a Horní Rakousko byly vytýčeny v roce 1788. Z té doby je i historický hraniční kámen v údolí potoka Světlá / Zwettelbach (v blízkosti hraničního znaku II/12) a hraniční znak II/24. Vytýčení zemských (státních) hranic nemělo vliv na průběh cest a silnic procházejících přes Šumavu. Mezi nejvýznamnější dopravní spojení mezi Čechami a Bavorskem a Čechami a Horním Rakouskem počátkem 20. století patřily silnice překračující zemské hranice v těchto místech: - Sv. Kateřina u Nýrska / Neukirchen b. Hl. Blut - Železná Ruda / Bayerisch Eisenstein (silniční i železniční přechod) - Gsenget přes Frischův most – Frisch Brücke / Scheureck - Bučina / Finsterau (silniční přechod) - Kunžvart (Strážný) / Philippsreut (silniční přechod) - České Žleby / Bischofsreut - Nové Údolí / Haidmühle (silniční i železniční přechod) - Zvonková / Schöneben (silniční přechod) - Kyselov (Sarau) / Diendorf (silniční přechod) - Dolní Hraničná (Untermarktschlag) / St. Oswald bei Haslach (silniční přechod) - Rychnůvek (Deutsch Reichenau) / Hörlandsödt (silniční přechod) - Kapličky (Kapellen) / Guglwald (silniční přechod) Státní hranice nově vzniklé Československé republiky a cesty je přetínající Státní hranice Československé republiky byly vyznačeny na základě Saint-germainské mírové smlouvy po 1. světové válce. Podél státních hranic s Německou říší, ale také nově vzniklých hranic s Rakouskem byly vystavěny celnice, kasárna finanční stráže, od roku 1936 i Stráže ochrany hranic. Ani vznik nového státu neznamenal přerušení styků občanů sousedních států. Hranice bylo možné překračovat pouze na místech určených na překračování státních hranic. Na základě povolení bylo možné překračovat státní hranice i mimo hraniční přechody v rámci malého pohraničního styku. Bylo tomu často proto, že rolník bydlící na československém území vlastnil pozemky na rakouském území, či naopak. Po uzavření tzv. Mnichovské smlouvy a odstoupení československého pohraničí Německé říši zanikly historické hranice země České. Území dnešní biosférické rezervace Šumava připadlo do Německa. Území obce Reiterschlag (Pasečná) v jihovýchodní části Šumavy, které bylo až do září součástí politického okresu Kaplice, bylo zahrnuto do okresu Rohrbach. Kontakty, které odjakživa ztěžovaly šumavské hory a lesy se zintezivněly. Byla zřízena např. pravidelná autobusová doprava mezi Horní Planou přes Zvonkovou a Schöneben do Lince. Do doby než museli muži, později i mladíci a kluci narukovat na frontu, připadalo místním Němcům, že je lépe.

5

Po osvobození Československa v květnu 1945 to nejprve vypadalo, že státní hranice obnovené Československé republiky budou vypadat podobně, jako to bylo před válkou. V květnu 1945 nastoupily na státní hranice jednotky finanční stráže. Ke střežení státních hranic bylo povoláno i 12 rot 1. pohotovostního pluku Sboru národní bezpečnosti. Hlavním úkolem bylo bránit pašování zboží, ale i nelegálním přechodům státních hranic. Krátce po únoru 1948 byl omezen přístup obyvatelstva ke státním hranicím, byla nařízena přísná kontrola osob a motorových vozidel pohybujících se směrem ke státním hranicím. Hraniční přechody byly opatřeny zábranami, na vedlejších cestách ke státním hranicím byly vykopány před hranicemi hluboké příčné příkopy. Krátce p únoru 1948 nebyly státní hranice absolutně neprostupné, jako tomu bylo později. Přes hranice přecházeli běženci, které převáděli převaděči, znalců místního terénu a podmínek, zejména z řad odsunutých Němců i místních lidí. K 1. březnu 1950 bylo zřízeno hraniční pásmo podél státních hranic od Jáchymova po Bratislavu. V roce 1951 byla k ochraně státních hranic zřízena Pohraniční stráž. V hraničním pásmu bylo postaveno „ženijně-technické zabezpečení státních hranic“ – „železná opona“, lidově zvané mezi místními „dráty“. Veškeré hranice překračující stezky byly přerušeny. Byla přerušena i železniční přeprava přes železniční hraniční přechody Železná Ruda – Bayerisch Eisenstein a Nové Údolí – Haidmühle. Na území Šumavy byly ponechány pouze tyto hraniční přechody: -

Železná Ruda – Bayerisch Eisenstein – silniční hraniční přechod Strážný – Philippsreut

Vedle těchto oficiálních hraničních přechodů bylo předáváno exportované surového dříví např. v Novém Údolí a Guglwaldu. Hranice se znovu otevírají 23. prosince 1989 přestřihli symbolicky ministři zahraničí Československé socialistické republiky a Spolkové republiky Německo Jiří Diensbier a Hans Dietrich Genscher v bývalé vesnici Neuhäusel u Rozvadova. V úterý 20. února 1990 v Novém Údolí začala demontáž „železné opony“. „Dráty“ zmizely z československo-bavorských hranic do května 1990, hraniční pásmo bylo oficielně zrušeno v červnu 1990.

6

Bývalé hraniční pásmo se stalo cílem pro spoustu zvědavých turistů. Velmi často, když přišli ke státním hranicím, narazili na tabulky: „Zde není hraniční přechod. Překračování státních hranic není dovoleno.“ Postupně byly znovu otevírány některé hraniční přechody, např. Sv. Kateřina – Neukirchen b. Hl. Blut, později Přední Výtoň – Guglwald, ještě později i Zvonková – Schöneben (1.12.2004, pro osobní automobily, autobusy a lehké nákladní automobily, během prvního dne provozu projelo z Rakouska 67 osobních automobilů s 90 osobami, z České republiky 48 osobních automobilů s 84 osobami), byl obnoven provoz na železničním hraničním přechodu Železná Ruda – Bayerisch Eisenstein. K obnově provozu na bývalém hraničním přechodu Nové Údolí – Haidmühle nedošlo, neboť na německém území byly odstraněny koleje a bylo odstraněno těleso násypu železniční trati mezi hraničním přechodem a obcí Haidmühle. V návazném úseku od Haidmühle směrem k Neureichenau byla po bývalém tělese železnice zřízena stezka pro pěší a cyklisty, v zimě běžecká trať. Místa, kde cesty křižují státní hranice, byla ještě před otevřením hraničních přechodů svědkem setkávání obyvatel sousedních obcí. Jednou z příležitostí k setkávání bylo např. předávání „betlémského světla“ na česko-rakouských hranicích. Např. u hraničního znaku I/10 mezi Novou Pecí a Holzschlagem předává již tradičně „betlémské světlo“ starosta obce Klaffer svému kolegovi z Nové Pece, podobně u hraničního znaku I/60 mezi Kyselovem a Diendorfem starosta obce Schlägl starostovi obce Černá v Pošumaví. Právě u hraničního znaku I/10 byl poměrně brzy otevřen hraniční přechod Nová Pec – Holzschlag. V roce 1991 byl vyhlášen Národní park Šumava o výměře cca 69000 ha, který se táhne v nepravidelně širokém pruhu podél česko-bavorských a česko-rakouských hranic v délce cca 114 km mezi Železnou Rudou a Zadní Zvonkovou. Počátkem roku 1996 byla sjednána Dohoda mezi vládou České republiky a Spolkové republiky Německo o zřízení turistických stezek protínajících státní hranice. Tak došlo k otevření těchto přechodů na turistických stezkách na hranicích se Spolkovou republikou Německo: Nové Údolí (Třístoličník) – Dreisessel, Stožec - Haidmühle, České Žleby – Bischofsreut (Märchäuser), Bučina – Finsterau, Prášily – Scheureck, Železná Ruda – Bayerisch Eisenstein, Ostrý – Grosser Osser. Významnou službou pro turisty překračující státní hranice na územích národních parků Šumava (NPŠ) a Bavorský les (NPBW) jsou ekologické autobusy jezdícími v sousedících národních parcích – bavorské Iglbusy a Zelené autobusy, jejichž linky se setkávají na hraničním přechodu Bučina – Finsterau. Podobná dohoda o turistických stezkách na česko-rakouských hranicích dlouho chyběla. V roce 1998 byly otevřeny dva hraniční přechody na Schwarzenberském plavebním kanálu – Ježová – Iglbach a Koranda – St. Oswald bei Haslach. Vzhledem k tomu, že již dříve byl pro pěší, cyklisty a malé motocykly otevřen hraniční přechod Zvonková – Schöneben, byla otevřena pravděpodobně první turistická stezka, která jedním značením přechází státní hranice. Modře značená stezka začíná u Rosenauerova pomníku nedaleko bavorských hranic přes Jelení Vrchy, Zadní Zvonkovou k hraničnímu přechodu Zvonková – Schöneben, dále do Sonnenwaldu, po tzv. Kanálové cestě po rakouském území k hraničnímu přechodu Ježová – Iglbach, do místa, kde plavební kanál křižuje hlavní evropské rozvodí v bývalé osadě Růžový Vrch (Rosenhügel, U Korandy), dále přes hraniční přechod Koranda – St. Oswald bei 7

Haslach do obce St. Oswald bei Haslach, luční cestou a dále lesem k historickému hraničnímu kameni u spáditého úseku Schwarzenberského plavebního kanálu, podél spáditého úseku k hraničnímu znaku II/10 a lesem opět k hraničnímu přechodu Koranda – St. Oswald bei Haslach. Otevření hraničních obou přechodů umožnilo konat ukázky plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu v oblasti hraničního potoka Ježová / Iglbach. Zhruba od roku 2000 žádaly sousední obce Horní Planá a Ulrichsberg o mimořádné otevření hraničního přechodu u hraničního znaku I/36 v místě křížení Schwarzenberského plavebního kanálu s hraničním potokem Pestřice / Rothbach ve dnech, kdy se konaly ukázky plavení dříví Začátkem května 2006 vstoupila v platnost česko-rakouská dohoda o turistických stezkách na česko-rakouských hranicích. Byly tak na území Šumavy otevřeny tyto hraniční přechody (respektive byl upraven režim již otevřených přechodů): Plechý – Plöckenstein, Nová Pec/Říjiště – Holzschlag, Pestřice – Sonnenwald, Ježová – Iglbach, Koranda - St. Oswald. Nedošlo však k otevření dvou původně navržených přechodů na turistických stezkách – Kyselov – Diendorf a Rychnůvek – Hörlandsödt.

8

Hraniční přechody a přeshraniční stezky v současnosti Železniční hraniční přechody se Spolkovou republikou Německo v oblasti Biosférické rezervace Šumava Hraniční přechod

Rozsah dopravy

Železná Ruda - Bayerisch Eisenstein/Bavorská Železná Ruda

OD

Charakter - přestup státních hranic přes železniční hraniční přechody je umožněn občanům všech států světa. Vysvětlivky k rozsahu dopravy (platí pro přechody se Spolkovou republikou Německo) • •

OD - osobní doprava (platí pro železnici a lodní dopravu) ND - nákladní doprava (platí pro železnici a lodní dopravu)

Česko-německé státní hranice - silniční hraniční přechody v oblasti Biosférické rezervace Šumava Hraniční přechod

Charakter Rozsah dopravy

Provozní doba

Svatá Kateřina - Neukirchen b.Hl.Blut

1

P, C, M, OA, linkový kyvadlový autobus

Železná Ruda - Bayerisch Eisenstein/Bavorská Železná Ruda

1

P, C, M, OA, B, N do 7,5 t Nepřetržitě největší povolené hmotnosti

Strážný – Philippsreut

1

P, C, M, OA, B, N

Nepřetržitě

Nepřetržitě

Charakter 1 - hraniční přechod pro občany všech států. Vysvětlivky k rozsahu dopravy: P - pěší C - cyklisté M- motocykly M reg. - regionální osobní doprava prováděná motocykly OA - motorová vozidla do největší povolené hmotnosti 3,5 t OA reg. - regionální doprava prováděná motorovými vozidly do největší povolené hmotnosti 3,5 t B - autobusy B reg. - regionální osobní doprava prováděná autobusy N - nákladní doprava N reg. - regionální nákladní doprava prováděná nákladními vozidly

9

Česko-německé státní hranice - turistické stezky v oblasti Biosférické rezervace Šumava Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR, SRN a též občané třetích států nepodléhající vízové povinnosti v ČR, SRN a ve všech členských státech Evropské unie, kteří jsou držiteli platných cestovních dokladů (Dohoda mezi vládou ČR a vládou SRN o malém pohraničním styku na turistických stezkách a v turistických zónách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech ze dne 3. 11. 1994). Název turistické stezky Okres

Hraniční Průsečík se Rozsah úsek státními hranicemi provozu

Provozní období a provozní doba

Nové Údolí/ Třístoličník/ - Dreisessel XII okr.Prachatice

mezi HHZ 13 a Trojmezím1) ČR, SRN, Rakousko

P

1.4.-30.9. 06.00-22.00 1.10.-31.10. 08.00-18.00

Stožec - Haidmühle okr.Prachatice

XII

mezi MHZ 9/1 a 9/2

P,C,L*),V2)

1.4.-30.9. 06.00-22.00 1.10.-31.3. 07.00-19.00

České Žleby – Bischofsreut (Marchhäuser) okr.Prachatice

XII

mezi MHZ 5/4 a 5/5

P,C,L*)

1.4.-30.9. 07.00-21.00 1.10.-31.3. 07.00-19.00

Bučina – Finsterau okr.Prachatice

XI

mezi HHZ 9 a 10

P,C,L*)

1.4.-30.9. 06.00-22.00 1.10.-31.3. 08.00-18.00

Prášily - Scheuereck okr.Klatovy

X

u MHZ 11/24

P,C

1.6.-30.9. 06.00-22.00 1.10.-15.11. 08.00-18.00

Debrník - Ferdinandsthal okr.Klatovy

X

u HHZ 5

P,C,L*)

1.4.-30.9. 06.00-22.00 1.10.-31.3. 08.00-18.00

Železná Ruda - Bayer. Eisenstein okr.Klatovy

X

u HHZ 3

P,C,V2)

1.4.-30.9. 06.00-22.00 1.10.-31.3. 08.00-18.00

Ostrý - Grosser Osser okr.Klatovy

IX

mezi MHZ 22/15 a 23/6 P

Zadní chalupy - Helmhof

IX

u MHZ 17/2

1)

P,C,L*)

1.5.-30.9. 06.00-22.00 1.10.-31.10. 08.00-18.00 15.3.-31.3. 08.00-18.00 1.4.-30.9. 06.00-22.00 1.10.15.2. 08.00-18.00 Pro lyžaře: 1.12.15.2. 08.00-18.00

Turistická stezka vede od hlavního hraničního znaku 13 k Trojmezí podél hraniční čáry, která je vyznačena hraničními znaky 14, 15, 16 a 17

10

2)

Vozíky pro tělesně postižené se spalovacími motory nejsou dovoleny

*)

Povolena jízda strojů na úpravu běžecké stopy

Význam zkratek použitých v seznamu: Rozsah provozu: P - pěší C - cyklisté L - lyžaři; na turistických stezkách určených pro lyžaře je umožněn provoz techniky za účelem úpravy lyžařských stop V - vozíčkáři JK - jezdci na koních KS - koňská spřežení Hraniční znaky: ZHZ - základní hraniční znak HHZ - hlavní hraniční znak MHZ - mezilehlý hraniční znak

11

Česko-rakouské státní hranice - silniční hraniční přechody v oblasti Biosférické rezervace Šumava Hraniční přechod Zadní Zvonková – Schöneben Přední Výtoň – Guglwald

Hraniční úsek / hraniční Rozsah dopravy znak

Provozní doba

I/34 – I/34-1

P,C,M,OA,B,N1

8-20 hod.

II/39-4 - II/39-5 – II/39-5a

P,C,M,OA,B,N1

6-22 hod.

Druhy dopravy: P - pěší C - cyklisté M - motocykly OA - osobní automobily B - autobusy N - nákladní vozidla bez omezení tonáže N1 - nákladní vozidla do celkové hmotnosti 3,5 t N2 - nákladní vozidla do celkové hmotnosti 7,5 t. stav k 7. 5. 2006 Česko-rakouské státní hranice - turistické stezky (platí od 7. 5. 2006) Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR, Rakouské republiky a též občané třetích států nepodléhající vízové povinnosti v ČR, Rakouské republiky a ve všech členských státech Evropské unie, kteří jsou držiteli platných cestovních dokladů Název turistické stezky

Hraniční úsek / hraniční znak

Rozsah užívání

Provozní doba

Plechý – Plöckenstein

I/5

Pěší

1.4. - 30.9. 6.00 - 22.00 1.10. - 31.10. 8.00 - 18.00

Nová Pec/Říjiště – Holzschlag

I/10

pěší, cyklisté, lyžaři

1.4. - 30.11. 8.00 - 20.00 1.12. - 31.3. 8.00 - 18.00

Pestřice – Sonnenwald

I/36 - I/36-1

pěší, cyklisté, lyžaři, jezdci na koních

1.4. - 31.10. 6.00 - 22.00 1.11. - 31.3. 8.00 - 16.00

Ježová – Iglbach

I/72 - I/72-1


Celoročně 8.00 - 20.00

pěší, cyklisté

1.4. - 30.11. 8.00 - 20.00

Koranda - St. Oswald

II/7 - II/8

Autor: Ing. Hynek Hladík, Česká 677, 38301 Prachatice [email protected]

12

HRANIČNÍ PŘECHODY Název hraničního přechodu: SVATÁ KATEŘINA / NEUKIRCHEN bei Hl.Blut Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo (Svobodný stát Bavorsko) Správní území obce: Nýrsko Katastrální území:

Chudenín

Druh přechodu:

hraniční přechod na přeshraniční stezce

Charakter přechodu: hraniční přechod pro občany všech států Rozsah provozu:

pěší, cyklisté, motocykly, osobní automobily, linkový kyvadlový autobus

Provozní doba:

00:00 – 24:00 (nepřetržitý provoz)

Potřebné úpravy: Poznámka:

- hraniční přechod Svatá Kateřina / Neukirchen bei Hl. Blut leží zhruba v místech, kde historická obchodní stezka Cham Kouba (Kouba) přes Kötzling – Hohenwart – Sv. Kateřina – Nýrsko - silniční hraniční přechod Svatá Kateřina / Neukirchen bei Hl. Blut leží na silnici II/191 (na českém státním území) – 44 na území SRN - k hraničnímu přechodu Svatá Kateřina / Neukirchen bei Hl. Blut vede z české strany žlutě značená turistická trasa - v blízkosti hraničního přechodu Svatá Kateřina / Neukirchen bei Hl. Blut vede z cyklotrasa 2055, ze které je odbočka přes státní hranice, aby se navázala na systém cyklotras na německém území

13

HRANIČNÍ PŘECHODY Název hraničního přechodu: Zadní Chalupy - Helmhof Hraniční úsek:

hraniční úsek IX u mezilehlého hraničního znaku 17/2

Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo (Svobodný stát Bavorsko) Správní území obce: Hamry Katastrální území:

Hamry

Druh přechodu:

hraniční přechod na turistické přeshraniční stezce

Charakter přechodu: Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR, SRN a též občané třetích států nepodléhající vízové povinnosti v ČR, SRN a ve všech členských státech Evropské unie, kteří jsou držiteli platných cestovních dokladů (Dohoda mezi vládou ČR a vládou SRN o malém pohraničním styku na turistických stezkách a v turistických zónách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech ze dne 3. 11. 1994). Rozsah provozu:

pěší

Provozní doba:

15.3.-31.3. 08.00-18.00, 1.4.-30.9. 06.00-22.00, 1.10.-15.2. 08.00-18.00, pro lyžaře 1.12.-15.2. 08.00-18.00


- k hraničnímu přechodu Zadní Chalupy – Helmhof vede z českého území cyklotrasa, která se napojuje cca 500 m od hranic na cyklotrasu 2055, za dalších cca 400 m na křižovatce U Zadních Chalup přichází cyklotrasa 2049. Na německém území navazuje cyklotrasa připojující na německou síť cyklotras - cca 400 m od hraničního přechodu Zadní Chalupy – Helmhof vede červeně značená turistická trasa vedená v trase cyklotrase 2055, po dalších cca 400 m na křižovatce U Zadních Chalup přichází modře značená turistická trasa od Nýrska

14

HRANIČNÍ PŘECHODY Název hraničního přechodu: OSTRÝ - GROSSER OSSER Hraniční úsek:

hraniční úsek IX mezi mezilehlými hraničními znaky 22/15 a 23/6

Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo (Svobodný stát Bavorsko) Správní území obce: Hamry Katastrální území:

Hamry

Druh přechodu:



pěší

Provozní doba:

1.5.-30.9. 06.00-22.00, 1.10.-31.10. 08.00-18.00


- k hraničnímu přechodu vede z českého území modře značená turistická trasa, která odbočuje nedaleko křižovatky Stateček z červené turistické trasy. Na německé straně vede dálková evropská značená turistická trasa E6

15

HRANIČNÍ PŘECHODY Název hraničního přechodu: ŽELEZNÁ RUDA - BAYERISCH EISENSTEIN / Bavorská Železná Ruda Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo (Svobodný stát Bavorsko) Správní území obce: Železná Ruda Druh přechodu:

Silniční hraniční přechod


pěší, cyklisté, motocykly, osobní automobily, autobusy, nákladní automobily do největší povolené hmotnosti 7,5 t

Provozní doba:



- hraniční přechod Železná Ruda / Bayerisch Eisenstein leží zhruba v místech, kde hranice překračovala historická obchodní stezka z Pasova (Passau), přes Zwiesel, Debrník, Železnou Rudu na horu Pancíř, dále na Můstek, Strážov do Klatov - silniční hraniční přechod Železná Ruda / Bayerisch Eisenstein leží na silnici E53 - I/27 (na českém státním území) – E53 – B11 (na území SRN) na trase (Praha) – Plzeň – Klatovy – Železná Ruda – Bayerisch Eisenstein – Deggendorf - k silničnímu hraničnímu přechodu Železná Ruda / Bayerisch Eisenstein vede z české strany žlutě značená turistická trasa, která zhruba 1 km od státních hranic křižuje červeně značenou turistickou trasu, výchozí místo značených turistických tras je v centru města Železná Ruda cca 3 km od hraničního přechodu

16

HRANIČNÍ PŘECHODY Název hraničního přechodu: ŽELEZNÁ RUDA - BAYERISCH EISENSTEIN / Bavorská Železná Ruda Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo (Svobodný stát Bavorsko) Správní území obce: Železná Ruda Druh přechodu:

Železniční hraniční přechod


osobní doprava

Provozní doba:



- železniční hraniční přechod Železná Ruda / Bayerisch Eisenstein leží nedaleko od míst, kde hranice překračovala historická obchodní stezka z Pasova (Passau), přes Zwiesel, Debrník, Železnou Rudu na horu Pancíř, dále na Můstek, Strážov do Klatov - v blízkosti železničního hraničního přechodu Železná Ruda / Bayerisch Eisenstein vede z české strany žlutě značená turistická trasa, která zhruba 1 km od státních hranic křižuje červeně značenou turistickou trasu, výchozí místo značených turistických tras je v centru města Železná Ruda cca 3 km od hraničního přechodu - v blízkosti železničního hraničního přechodu Železná Ruda / Bayerisch Eisenstein vede z německé strany evropská dálková značená turistická trasa E6 - v blízkosti železničního hraničního přechodu Železná Ruda / Bayerisch Eisenstein vede z české strany cyklotrasa 2072, která na německém území navazuje na německou síť cyklostezek

17

HRANIČNÍ PŘECHODY Název hraničního přechodu: Železná Ruda - Bayer. Eisenstein Hraniční úsek:

hraniční úsek X, u hlavního hraničního znaku 3

Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo (Svobodný stát Bavorsko) Správní území obce: Železná Ruda Druh přechodu:



pěší, cyklisté, vozíčkáři

Provozní doba:

1.4.-30.9. 06.00-22.00, 1.10.-31.3. 08.00-18.00


- vozíky pro tělesně postižené se spalovacími motory nejsou dovoleny - v blízkosti hraničního přechodu na turistické přeshraniční stezce Železná Ruda / Bayerisch Eisenstein vede z české strany žlutě značená turistická trasa, která zhruba 1 km od státních hranic křižuje červeně značenou turistickou trasu, výchozí místo značených turistických tras je v centru města Železná Ruda cca 3 km od hraničního přechodu - v blízkosti hraničního přechodu na turistické přeshraniční stezce Železná Ruda / Bayerisch Eisenstein vede z německé strany evropská dálková značená turistická trasa E6 - v blízkosti hraničního přechodu na turistické přeshraniční stezce Železná Ruda / Bayerisch Eisenstein vede z české strany cyklotrasa 2072, která na německém území navazuje na německou síť cyklostezek

18

HRANIČNÍ PŘECHODY Název hraničního přechodu: Debrník - Ferdinandsthal Hraniční úsek:

hraniční úsek X u hlavního hraničního znaku 5

Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo (Svobodný stát Bavorsko) Správní území obce: Železná Ruda Druh přechodu:




Provozní doba:

1.4.-30.9. 06.00-22.00, 1.10.-31.3. 08.00-18.00


- povolena jízda strojů na úpravu běžecké stopy - hraniční přechod Debrník – Ferdinandsthal leží přímo na hranicích Národního parku Šumava - ke hraničnímu přechodu Debrník – Ferdinandsthal vede cyklostezka, která spojuje český systém cyklostezek s německým – na německém území navazuje cyklostezka údolím Řezné – Regental Radweg - ke hraničnímu přechodu Debrník – Ferdinandsthal vede ze Železné Rudy po stejné trase jako cyklostezka zeleně značená turistická trasa, na kterou na německé straně navazuje značená turistická trasa. Po cca 2 km u Zwieselwaldhaus ji křižuje evropská dálková značená turistická trasa E6

19

HRANIČNÍ PŘECHODY Název hraničního přechodu: Prášily - Scheuereck Hraniční úsek:

hraniční úsek X u mezilehlého hraničního znaku 11/24

Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo (Svobodný stát Bavorsko) Správní území obce: Prášily Druh přechodu:



pěší, cyklisté

Provozní doba:

1.6.-30.9. 06.00-22.00, 1.10.-15.11. 08.00-18.00


- hraniční přechod Prášily – Scheureck je v místech bývalého křížení historické obchodní Vintířovy stezky se zemskými hranicemi v místech bývalé osady Gsenget. Nedaleko od hraničního přechodu Prášily – Scheureck směrem k jihovýchodu je historický hraniční kámen z josefínské doby - k hraničnímu přechodu Prášily – Scheureck vede z české strany odbočka cyklostezky 2113, na kterou na německé straně navazuje systém cyklostezek v Německu - k hraničnímu přechodu Prášily – Scheureck vede z české strany z Prášil žlutě značená turistická stezka a zároveň přeshraniční naučná Vintířova stezka – St. Günterweg

20

HRANIČNÍ PŘECHODY Název hraničního přechodu: Bučina - Finsterau Hraniční úsek:

hraniční úsek XI mezi hlavními hraničními znaky 9 a 10

Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo (Svobodný stát Bavorsko) Správní území obce: Kvilda Druh přechodu:




Provozní doba:

1.4.-30.9. 06.00-22.00, 1.10.-31.3. 08.00-18.00


- povolena jízda strojů na úpravu běžecké stopy - hraniční přechod Bučina - Finsterau je v místech bývalé významné obchodní stezky – větvi Kašperskohorské stezky přes Kvildu, zvané Zlatá stezka. Do roku 1948 zde byl silniční hraniční přechod - v bývalé obci Bučina / Buchwald, založené v 2. polovině 18. století, dříve nejvýše položená osada na české straně Šumavy (1162 m n.m.) - ke hraničnímu přechodu Bučina – Finsterau vede z české strany z Kvildy cyklostezka 331, která na německém území navazuje na cyklostezku do Finsterau - ke hraničnímu přechodu Bučina – Finsterau vede z české strany z Kvildy zeleně značená turistická trasa, na kterou navazuje na německém území značená turistická trasa do Finsterau. Cca 500 m od hraničního přechodu na českém území je křižovatka turistických značených tras a cyklostezek Bučina - v blízkosti hraničního přechodu jsou na obou státních územích zastávky ekologických autobusů Zelený autobus – Igelbus, jejichž linky na sebe navazují

21

HRANIČNÍ PŘECHODY Název hraničního přechodu: STRÁŽNÝ - PHILIPPSREUT Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo (Svobodný stát Bavorsko) Správní území obce: Strážný Katastrální území:

Silnice

Druh přechodu:



pěší, cyklisté, motocykly, osobní automobily, autobusy, nákladní automobily

Provozní doba:



- hraniční přechod Strážný / Philippsreut leží zhruba v místech, kde hranice překračovala historická Vimperská obchodní stezka z Pasova (Passau) přes Strasskirchen, Röhrenbach, Freyung, Kunžvart, Horní Vltavice, Solnou Lhotu (Salzweg) do Vimperka. - silniční hraniční přechod Strážný / Philippsreut leží na silnici I/4 (na českém státním území) – B12 (na území SRN) na trase (Praha) – Strakonice – Strážný – Philippsreut – Passau - k hraničnímu přechodu Strážný – Philippsreut vede z české strany cyklostezka 1037. Na německé straně nenavazují značené cyklostezky

22

HRANIČNÍ PŘECHODY Název hraničního přechodu: České Žleby – Bischofsreut (Märchäuser) Hraniční úsek:

hraniční úsek XII mezi mezilehlými hraničními znaky 4/5 a 5/5

Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo (Svobodný stát Bavorsko) Správní území obce: Stožec Katastrální území:

České Žleby

Druh přechodu:




Provozní doba:

1.4.-30.9. 06.00-21.00, 1.10.-31.3. 07.00-19.00


- hraniční přechod České Žleby – Bischofsreut (Märchhäuser) se nachází v místech, kde zemské hranice překračovala historická obchodní stezka Zlatá stezka - povolena jízda strojů na úpravu běžecké stopy - k hraničnímu přechodu České Žleby – Bischofsreut (Märchhäuser) vede z české strany z Českých Žlebů cyklotrasa 1025, na kterou navazuje na německé straně cyklostezka do Haidmühle, kde navazuje na německý systém cyklostezek, např. i na cyklotrasu Adalberta Stiftera – Adalbert-StifterRadweg - k hraničnímu přechodu České Žleby – Bischofsreut (Märchhäuser) vede z české strany z Českých Žlebů žlutě značená turistická trasa

23

HRANIČNÍ PŘECHODY Název hraničního přechodu: Stožec – Haidmühle Hraniční úsek:

hraniční úsek XII mezi mezilehlými hraničními znaky 9/1 a 9/2


Stožec

Druh přechodu:



pěší, cyklisté, lyžaři, vozíčkáři

Provozní doba:

1.4.-30.11. 08.00-21.00, 1.12.-31.3. 08.00-18.00


- povolena jízda strojů na úpravu běžecké stopy, vozíky pro tělesně postižené se spalovacími motory nejsou dovoleny - hraniční přechod Stožec – Haidmühle leží v blízkosti bývalého železničního hraničního přechodu Nové Údolí - Haidmühle - k hraničnímu přechodu Stožec – Haidmühle vede z české strany ze Stožce cyklotrasa 1024, v těsné blízkosti ji křižuje cyklostezka 1023. Na německém území navazuje na českou cyklotrasu německá cyklotrasa do Haidmühle, , kde navazuje na německý systém cyklostezek, např. i na cyklotrasu Adalberta Stiftera – Adalbert-Stifter-Radweg - k hraničnímu přechodu Stožec – Haidmühle vede z české strany ze Stožce žlutě značená turistická trasa, která je v těsné blízkosti křižována červeně značenou turistickou trasou. Ta ve směru na Třístoličník / Dreisesselberg – Trojmezí / Dreiländereck je přeshraniční turistickou stezkou. V Haidmühle navazuje německá síť značených turistických stezek - k hraničnímu přechodu Stožec – Haidmühle vede z české strany železniční trať s osobní dopravou. V letním období je na trati Nové Údolí – Černý Kříž – Černá v Pošumaví provozován nostalgický provoz s parní lokomotivou - na německé straně je v blízkosti hraničního přechodu Stožec – Haidmühle placené parkoviště pro osobní automobily.

24

HRANIČNÍ PŘECHODY Název hraničního přechodu: Nové Údolí / Třístoličník – Dreisessel Hraniční úsek:

mezi HHZ 13 a Trojmezím ČR, SRN, Rakousko


Stožec, Nová Pec

Druh přechodu:



pěší

Provozní doba:

1.4.-30.9. 06.00-22.00, 1.10.-31.10. 08.00-18.00


- turistická stezka vede od hlavního hraničního znaku 13 k Trojmezí podél hraniční čáry, která je vyznačena hraničními znaky 14, 15, 16 a 17 - trasa je vyznačena jako česká červeně značená turistická trasa z Nového Údolí na Třístoličník / Dreisesselberg a dále pak po státních česko-německých hranicích na Trojmezí / Dreiländereck. Trasa pak pokračuje dále po česko-rakouských hranicích směrem na Plechý / Plöckenstein. Z německé strany přichází od Haidmühle na Třístoličník / Dreisesselberg evropská dálková značená turistická trasa E6 – Ostsee – Wachau – Adria, která pak vede přes Kamenná moře / Steinernes Meer. Z ní pak ještě před německo-rakouskými hranicemi odbočuje vlevo neznačená cesta na Trojmezí / Dreiländereck

25

HRANIČNÍ PŘECHODY Název hraničního přechodu: Plechý – Plöckenstein Hraniční úsek:

u HZ I/5

Hranice států / země: Česká republika / Rakouská republika Správní území obce: Nová Pec Katastrální území:

Nová Pec

Druh přechodu:


Charakter přechodu: Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR, Rakouské republiky a též občané třetích států nepodléhající vízové povinnosti v ČR, Rakouské republiky a ve všech členských státech Evropské unie, kteří jsou držiteli platných cestovních dokladů Rozsah provozu:

pěší

Provozní doba:

1.4.-30.9. 06.00-22.00, 1.10.-31.10. 08.00-18.00


hraniční přechod Plechý – Plöckenstein leží na české hřebenové červeně značené turistické trase, od Plechého odbočuje stezka ke Stifterovu pomníku

26

HRANIČNÍ PŘECHODY Název hraničního přechodu: Nová Pec/Říjiště – Holzschlag Hraniční úsek:

u HZ I/10

Hranice států / země: Česká republika / Rakouská republika Správní území obce: Nová Pec Druh přechodu:



pěší

Provozní doba:

1.4.-30.11. 08.00-20.00, 1.12.-31.03. 08.00-18.00


- hraniční přechod Nová Pec / Říjiště – Holzschlag leží v místě, kde jedna z větví tzv. Hornoplánské cesty z Pasova (Passau), přes Waldkirchenu, do Klafferstass, údolím potoka Klafferbach do sedla mezi Plechým a Smrčinou, dále do Nové Pece a do Horní Plané - hraniční přechod Nová Pec – Holzschlag / Říjiště leží na hřebenové české červeně značené turistické trasy z Třístoličníku / Dreisesselberg přes Trojmezí / Dreiländereck, Plechý / Plöckenstein na Smrčinu / Hochficht. Z české strany k němu přichází po tzv. Rakouské cestě od Říjiště zeleně značená turistická trasa. Ve vzdálenosti cca 300 m na rakouském území prochází evropská dálková značená turistická trasa E6 Nordwald Kammweg - z české strany přichází po tzv. Rakouské cestě od Říjiště cyklotrasa 1026, která na rakouské straně navazuje na cyklotrasu do Holzschlagu, kde navazuje na cyklotrasu Böhmerwaldweg

27

HRANIČNÍ PŘECHODY Název hraničního přechodu: ZVONKOVÁ - SCHÖNEBEN HRANIČNÍ ÚSEK: mezi hraničními znaky I/34 – I/34-1 Hranice států / země: Česká republika / Rakouská republika Správní území obce: Horní Planá Druh přechodu:



osobní doprava

Provozní doba:

pěší, cyklisté, motocykly, osobní automobily, autobusy, nákladní automobily do celkové hmotnosti 3,5 t


- hraniční přechod Zvonková – Schöneben je zhruba na trase historické stezky z Pasova (Passau), přes Waldkirchen, Klafferstass, do Ulrichsbergu, přes Lichtenberg, pak do sedla mezi Smrčinou a Sulzbergem (Schöneben), nakonec přes Zvonkovou do Horní Plané - autobusy mohou užívat přístupovou komunikaci k hraničnímu přechodu Zvonková / Schöneben mezi Zadní Zvonkovou a hraničním přechodem v dopoledních hodinách ve směru na výjezdu z České republiky, v odpoledních hodinách ve směru na výstupu z Rakouské republiky - hraniční přechod leží přímo na hranicích Národního parku Šumava - z české strany vede k hraničnímu přechodu Zvonková – Schöneben po silnici užívané i automobily cyklotrasa 1020, která navazuje na rakouské straně na síť cyklostezek - z české strany vede po silnici užívané i automobily k hraničnímu přechodu Zvonková – Schöneben modře značená turistická trasa, která pokračuje i po rakouském území směrem k hraničnímu přechodu Ježová – Iglbach. Za hraničním přechodem navazují rakouské značené turistické trasy

28

HRANIČNÍ PŘECHODY Název hraničního přechodu: Pestřice – Sonnenwald Hraniční úsek:

mezi HZ I/36 a HZ I/36-1

Hranice států / země: Česká republika / Rakouská republika Správní území obce: Horní Planá Druh přechodu:



pěší, lyžaři, jezdci na koních

Provozní doba:

1.4.-31.10. 06.00-22.00, 1.11.-31.03. 08.00-16.00


- hraniční přechod Pestřice - Sonnenwald leží na doprovodné stezce podél Schwarzenberského plavebního kanálu - užitím hraničního přechodu cyklisty nebo pěšími turisty je možné se vyhnout úseku silnice Zadní Zvonková – hraniční přechod Zvonková – Schöneben, na kterém je smíšený provoz automobilů, cyklistů a pěších - k hraničnímu přechodu Pestřice – Sonnenwald není v současnosti vyznačena turistická trasa z české strany. Předpokládá se však přeložení modře značené turistické trasy z hraničního přechodu Zvonková – Schöneben na hraniční přechod Pestřice – Sonnenwald. Na rakouském území prochází v blízkosti česká modře značená turistická trasa a další rakouská značená turistická trasa

29

HRANIČNÍ PŘECHODY Název hraničního přechodu: Ježová – Iglbach Hraniční úsek:

mezi HZ I/72 a HZ I/72-1

Hranice států / země: Česká republika / Rakouská republika Správní území obce: Přední Výtoň Druh přechodu:




Provozní doba:

celoročně 08,00 – 20,00


- hraniční přechod Ježová – Iglbach leží na doprovodné stezce podél Schwarzenberského plavebního kanálu - přes hraniční přechod přichází z obou státních území česká modře značená turistická trasa, z rakouské strany přichází značené stezky z Oberhaag do Bavorské slati / Bayrische Au - podél Schwarzenberského plavebního kanálu vede cyklostezka procházející přes hraniční přechod Ježová – Iglbach

30

HRANIČNÍ PŘECHODY Název hraničního přechodu: Koranda – St.Oswald bei Haslach Hraniční úsek:

mezi HZ II/7 a HZ II/8

Hranice států / země: Česká republika / Rakouská republika Správní území obce: Přední Výtoň Katastrální území:

Jasánky

Druh přechodu:



pěší, cyklisté

Provozní doba:

1.4. - 30.11. 8.00 - 20.00

Potřebné úpravy:

přístupová komunikace z bývalé osady Růžový Vrch (Rosenhügel, U Korandy) je vážně poškozena. V místech, kde přecházela bývalé „dráty“ čili „železnou oponu“ končí bez označení dopravní značkou asfaltová komunikace, začíná prašná cesta s ostrými kameny. Hrozí nebezpečí úrazu!!! Dále k hraničnímu přechodu v bývalé osadě Dolní Hraničná / Untermarktschlag v době dešťů rozsáhlé louže, cesta je téměř nesjízdná!

Poznámka:

- hraniční přechod Koranda – St. Oswald bei Haslach leží na doprovodné stezce podél Schwarzenberského plavebního kanálu - přes hraniční přechod přichází z obou státních území česká modře značená turistická trasa, na rakouském území prochází nedaleko od hraničního přechodu Koranda – St. Oswald bei Haslach evropská dálková značená turistická trasa E6

31

HRANIČNÍ PŘECHODY Název hraničního přechodu: PŘEDNÍ VÝTOŇ - GUGLWALD HRANIČNÍ ÚSEK: mezi hraničními znaky II/39-4 - II/39-5 – II/39-5a Hranice států / země: Česká republika / Rakouská republika Správní území obce: Přední Výtoň Katastrální území:

Přední Výtoň

Druh přechodu:



pěší, cyklisté, motocykly, osobní automobily, autobusy, nákladní automobily do celkové hmotnosti 3,5 t

Provozní doba:

celoročně 06,00 – 22,00


- hraniční přechod Přední Výtoň – Guglwald je zhruba na trase historické stezky z Pasova (Passau), přes Waldkirchen, Klafferstass, do Ulrichsbergu, přes Lichtenberg, pak do sedla mezi Smrčinou a Sulzbergem (Schöneben), nakonec přes Zvonkovou do Horní Plané. - hraniční přechod leží přímo na hranici Chráněné krajinné oblasti Šumava a Biosférické rezervace Šumava - k hraničnímu přechodu Přední Výtoň – Guglwald vede z české strany modře značená turistická trasa do Kapliček, kde je křižovatka značených turistických tras. Na rakouské straně navazuje síť značených turistických tras - cca 1 km od hraničního přechodu vedou na české straně cyklotrasy 1019 a 1033, na rakouské straně vedou cyklotrasy v blízkosti hraničního přechodu

32

Vedle uvedených hraničních přechodů, které jsou užívány na základě mezistátních dohod jsou občasně mimořádně otevírány ještě tyto hraniční přechody: Název přechodu Okres Modrý sloup, okr. Klatovy Kyselov – Diendorf Rychnůvek – Hörlandsoedt

Stát D

Hraniční Průsečík se státními úsek hranicemi X 30 – 30/1

A A

I II

33

I/60 – I/61 II/22 – II/23, resp. u II/24

HRANIČNÍ PŘECHODY Název hraničního přechodu: Modrý sloup - Waldhäuser Hraniční úsek:

hraniční úsek X mezi HZ 30 a 30/1

Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo (Svobodný stát Bavorsko) Správní území obce: Modrava Druh přechodu:


Charakter přechodu: Překračovat státní hranice na turistických stezkách mohou občané ČR, SRN a též občané třetích států nepodléhající vízové povinnosti v ČR, SRN a ve všech členských státech Evropské unie, kteří jsou držiteli platných cestovních dokladů Rozsah provozu:

pěší

Provozní doba: Potřebné úpravy: Poznámka:

- zhruba v lokalitě Modrý sloup / Bei den Blauen Säulen západně od Luzného / Lusen procházela historická stezka. V místě zvaném Modrý sloup / Bei den Blauen Säulen západně od Luzného / Lusen (v prostoru mezi hraničním znakem 30 a 30/1) přechází z Bavorska severním směrem k Březnické hájovně zpevněná cesta tzv. Česká cesta / Böhmerweg, resp. Böhmweg. Původně historická obchodní stezka byla v poslední třetině 19. století zpevněna na vozovou cestu a pravděpodobně na počátku 2. světové války upravena na silnici. - státní hranice bylo možné v tomto místě překračovat do roku 1948 - Po r. 1948 došlo k uzavření státní hranice Československa. V 80. letech 20 st. byla většina cesty v Luzenském údolí zpevněna pro provoz těžkých souprav vyvážejících dřevo z oblasti západních svahů Mokrůvek a pro „zásahy“ pohraniční stráže. Provedená přestavba cesty (nepropustné náspy a hluboké odvodňovací příkopy) silně narušila přirozený vodní režim údolí, což vedlo k poškození cenných rašelinišť a vlhkých luk. Cesta byla naposledy zpevněna vápencovým štěrkem - jedná se asi o nejvíce diskutovanou lokalitu možného hraničního přechodu do Spolkové republiky Německa. O znovuotevření hraničního přechodu se snaží české i bavorské obce od roku 1993 - v roce 1991 byl vyhlášen Národní park Šumava, oblast Modravských slatí byla zahrnuta do 1. zóny - Luzenské údolí je výjimečným přírodním fenoménem, kromě unikátních rašelinišť s řadou velmi vzácných rostlin (např. rosnatka anglická, blatnice bahenní, kropenáč vytrvalý), je jádrovou oblastí výskytu kriticky ohroženého tetřeva hlušce. Na Šumavě přežívá jedna ze dvou posledních středoevropských životaschopných populací tetřeva. 34

Luzenské údolí je hnízdištěm a v letním období nenahraditelným potravním areálem tetřeva, a proto je třeba zabránit rušení hlukem, pohybem lidí, odbíháním psů. Především tyto skutečnosti vedly orgány ochrany přírody k zamítavému postoji k dosavadním žádostem o otevření hraničního přechodu a vytyčení turistické stezky - cesta od Březníku / Pürstling vede k Modrému sloupu vede zhruba ze dvou třetin velmi atraktivními biotopy - na území sousedního Národního parku Bavorský les / Nationalpark Bayerischer Wald (dále jen NP BW) je přístupný vrchol Luzného, na který vedou tři značené cesty – Letní cesta / Sommerweg, Zimní cesta / Winterweg (tvořící lázeňský okruh označený rysem) a Finsterauská stezka na Luzný / Finsterauer Lusensteig (označená dřípatkou). Finsterauská stezka na Luzný / Finsterauer Lusensteig vede k bývalému trojmezí mezi Českým královstvím, Bavorským královstvím a Knížectvím biskupství pasovského v místě zvaném Marktfleckl. Ve směru k Modrému sloupu / Bei den Blauen Säulen není na území NP BW žádná značená cesta. Cca 1 km České cesty / Böhmerweg, resp. Böhmweg ke státním hranicím prochází po území jádrové zóny (Kernzone) NP BW, což je území odpovídající zhruba 1. zóně NP Šumava - dle informace České televize denně ilegálně překročí u Modrého sloupu státní hranice 6 – 10 osob - články týkající se možného překračování státních hranic u Modrého sloupu / Bei den Blauen Säulen jsou v příloze

35

HRANIČNÍ PŘECHODY Název hraničního přechodu: Kyselov – Diendorf Hraniční úsek:

mezi HZ I/60 a HZ I/61

Hranice států / země: Česká republika / Rakouská republika Správní území obce: Černá v Pošumaví Druh přechodu:


Charakter přechodu: tento hraniční přechod není dosud otevřen Rozsah provozu:

- návrh Rady Jč kraje: pěší, cyklisté, osobní automobily, nákladní automobily v době 01.04. až 30.11., pěší, cyklisté, osobní automobily v době 01.12. až 31.03. - dle původního návrhu česko-rakouské smlouvy pěší, cyklisté, motocykly, celoročně

Provozní doba:

- návrh Rady Jč kraje:

01.04. až 30.11. 07,00 – 21,00 01.12. až 31.03. 08,00 – 18,00 - dle původního návrhu česko-rakouské smlouvy: 01.04. až 31.10. 06,00 – 22,00 01.11. až 31.03. 08,00 – 20,00

Potřebné úpravy:

- v případě, že by hraniční přechod měl být otevřen pro pěší, cyklisty a motocykly, nebyly třeba prakticky žádné úpravy. V současné době bývá v zimě přístupová komunikace bez zimní údržby - v případě, že hraniční přechod měl být otevřen pro osobní resp. i nákladní automobily, bylo by nutné provést rozsáhlé úpravy komunikací na české straně. Původní silnice vedla do Dolní Vltavice přes Vltavu, dnes končí u přívozu Dolní Vltavice – Kyselov, což je nejdelší přívoz na Lipně (cca 1,4 km), který není dostatečně kapacitní. Na křižovatce Kyselov byla v souvislosti s otevřením hraničního přechodu Zvonková – Schöneben i pro automobilový provoz uzavřena pravobřežní komunikace Kyselov – Račín – křižovatka Valtrov. Je tedy možné použít pravobřežní komunikaci na křižovatku „pod Sovým vrchem“ (zvanou též U komunisty), přímo je účelová komunikace s.p. Lesy České republiky Pravobřežka, dále na křižovatku v bývalé osadě Růžový Vrch (Rosenhügel, U Korandy), potom přes bývalé osady Otov, Jasánky, Rychnůvek, Pasečná, v celkové délce cca 14 km. V současnosti se jedná o asfaltovou silničku o šířce cca 3 m, v dlouhých úsecích s hluboce vyjetými kolejemi, s četnými výtluky, jejíž profil postupně zarůstají větve stromů a keřů. Vhodná by byla i úprava komunikace Pasečná – křižovatka Spáleniště v délce cca 5,5 km. Stav výše uvedených komunikací je takový, že je na hranici sjízdnosti pro silniční kola (pro cyklisty)

36

Poznámka:

- hraniční přechod je navržen v místě, kde procházela historická tzv. dolnovltavická stezka z hornorakouského Rohrbach přes Drkolnou (Schlägl), Aigen, Kyselov, Dolní Vltavice, dále pak buď přes Chvalšiny do Netolic, nebo přes Hořice do Zlaté Koruny - z obou stran státních hranic je zřízena asfaltová komunikace až k hraničnímu přechodu - v 1. polovině roku 2002 byla zpracována studie k záměru zřízení uvedeného hraničního přechodu s návazností na pěší a cyklistické trasy po obou stranách státních hranic - při prvním mimořádném otevření hraničního přechodu pro osobní automobily přejelo přes přechod během víkendu více než 500 automobilů, tzn. cca 250 automobilů oběma směry. Zhruba polovina automobilů z Rakouska jela k přívozu, velká většina z nich vzhledem k malé kapacitě přívozu parkovala podél cesty k přívozu v rozporu s ustanoveními zákona 114/91 Sb., o ochraně přírody a krajiny, část z nich zablokovala průjezd, další polovina se pohybovala po úzkých rozbitých silnicích směrem na Přední Zvonkovou či na Pasečnou - vzhledem k rozsáhlým potřebným úpravám přístupových komunikací není vhodné otevření přechodu pro automobilový provoz - lokalita Kyselov – Diendorf patří mezi místa, kde jsou zachyceny osoby ilegálně překračující česko-rakouské hranice. Většinou se jedná o osoby překračující z Rakouska do České republiky (křížení tzv. Krumlovské silnice / Krumauer Straße se státními hranicemi je v úpatí kopce, cyklisté, kteří sjedou z kopce, se často nechtějí vracet do kopce, proto pokračují přes upozornění, že zde není hraniční přechod. Cca po 1 km je stanice Pohraniční policie ČR, kde jsou osoby, které ilegálně překročí státní hranice zachyceny - na řadě map, které jsou v prodeji v České republice, je zakreslen fungující hraniční přechod Kyselov – Diendorf - jako příloha 20 je uveden dotaz poslance Mag. Ewalda Stadlera k otevření hraničního přechodu Diendorf / Kyselov podaný 11.07.1997 v parlamentu Rakouské republiky

37

HRANIČNÍ PŘECHODY Název hraničního přechodu: Rychnůvek – Hörlandsödt Hraniční úsek:

mezi HZ II/22 a HZ II/23 (dle návrhu Jihočeského kraje a rakouské strany, resp. u HZ II/24 (dle návrhu MŽP)

Hranice států / země: Česká republika / Rakouská republika Správní území obce: Přední Výtoň Katastrální území:

Pasečná

Druh přechodu:



návrh: pěší, cyklisté

Provozní doba: Potřebné úpravy:

k umožnění přístupu k hraničnímu přechodu Rychnůvek – Hörlansödt by bylo nutné obnovit starou vozovou cestu (především odstranit velké množství stromů a keřů) v délce cca 5 km

Poznámka:

- z rakouské strany vede dobrá místní komunikace k původnímu místu hraničního přechodu, tzn. mezi HZ II/22 a HZ II/23. Nedaleko tohoto přechodu je budova bývalé rakouské celnice - k otevření hraničního přechodu se staví negativně obec Přední Výtoň (na území obce jsou v okolí další hraniční přechody – Ježová / Iglbach, Koranda / St. Oswald a Přední Výtoň / Guglwald - k otevření hraničního přechodu Rychnůvek – Hörlandsödt se negativně staví Správa CHKO Šumava vzhledem k tomu, že v oblasti uvažovaného hraničního přechodu Rychnůvek – Hörlandsödt je mimořádně cenná lokalita

38

Dle neoficiálních informací má bavorská obec Neureichenau a Bavorská lesní správa Neureichenau zájem na otevření hraničního přechodu na přeshraniční turistické stezce Světlá voda – Rosenauerův pomník – Kreuzbachklause. HRANIČNÍ PŘECHODY Název hraničního přechodu: Světlá voda – Rosenauerův pomník - Kreuzbachklause Hraniční úsek:

XII

Hranice států / země: Česká republika / Spolková republika Německo Správní území obce: Stožec Katastrální území:

Stožec

Druh přechodu:



návrh: pěší

Provozní doba: Potřebné úpravy:

k umožnění přístupu k hraničnímu přechodu Světlá voda – Rosenauerův pomník – Kreuzbachklause by bylo třeba provést prořezání stromů a keřů v délce cca do 200 m na území České republiky a do 400 m na území Spolkové republiky Německo, tak aby bylo možné vést pěšinu

Poznámka:

- hranice překračující stezka by propojila Schwarzenberský plavební kanál s plavební nádrží Kreuzbachklause

39

Literatura: -

Andrejska Jiří, Šumavské solné stezky, Kentaur/Polygrafia, a.s., Praha, 1994 Jílkovi, Alena a Tomáš, a kolektiv, Železná opona, Československá státní hranice od Jáchymova po Bratislavu, 1948-1989, Baset, 2006 Kolektiv, Hraniční přechody v Jihočeském kraji, České Budějovice, 2006 Turistický atlas Česko, 1:50.000, SHOCART spol. s r.o., Vizovice, 2005 Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, zveřejněné ve Sbírce zákonů ČR, 164/1996 Sb. http://aktualne.centrum.cz http://econnect.ecn.cz http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/ http://lidovky.zpravy.cz http://literarky.cz http://platon.cbvk.cz www.blesk.cz www.budnews.cz www.ct24.cz www.czechtourism.cz www.czechtravelhouse.cz www.env.cz www.euregio.at www.info-cestovani.cz www.in-inter-internet.cz www.lipensko.cz www.mvcr.cz www.nationalpark-bayerischer-wald.de www.npsumava.cz www.parlinkom.gv.at www.regionalmanagement-muehlviertel.at www.silvarium.com www.sumava21.cz www.sumavanet.cz www.turisturaj.cz www.vmi-rozhled.cz www.vyborobci.sumavanet.cz

40

ŠUMAVA HRANIČNÍ PŘECHODY A PŘESHRANIČNÍ STEZKY. Ing. Hynek Hladík. Prosinec 2006 NA ÚZEMÍ BIOSFÉRICKÉ REZERVACE

Recommend Documents