Úloha směnky v obchodněprávních vztazích

Bankovní institut vysoká škola Praha

Úloha směnky v obchodněprávních vztazích Bakalářská práce

Kateřina Budilová

Duben 2009

1

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Úloha směnky v obchodněprávních vztazích Bakalářská práce

Autor:

Kateřina Budilová Bankovní management

Vedoucí práce:

JUDr. Ondřej Kuchař

Praha

Duben, 2009

2

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Praze dne 1. 4. 2009

Kateřina Budilová

3

Poděkování:

Ráda bych na tomto místě poděkovala JUDr. Ondřeji Kuchařovi za vedení celé práce, rady a připomínky, JUDr. Miroslavu Šiftovi za jeho pomoc, vzácnou trpělivost a konzultace a JUDr. Mileně Sankotové. Zároveň bych touto cestou chtěla poděkovat svým rodičům za podporu v mém studiu a za poskytnuté potřebné zázemí.

4

Anotace Nahlížíte do bakalářské práce, jejímž tématem je směnečná problematika. Směnka se stává jedním z nejfrekventovanějších prostředků financování, vědomosti uživatelů o způsobech jejího uplatnění jsou ale často nedostatečné. Tato práce se proto snaží upozornit na několik drobných, nicméně zásadních rozdílů vyplývajících z možného uplatnění směnky jak v obchodní sféře, tak soukromém životě, a tím ochránit před možným nepochopením některých aspektů týkajících se jejího praktického využití. V úvodu je směnka obecně popsána v globálním kontextu, na pozadí svého historického vzniku, ustálené terminologie a vlastního vzniku směnečného závazkového vztahu. Zdůrazněna je abstraktní povaha tohoto cenného papíru a jeho role v utváření úvěrového závazku. Po rozboru některých vybraných směnečných úkonů se práce v další fázi blíže zaobírá dvojím pohledem na směnku jako na platební nástroj a v kontrastu s tím také jako na prostředek zajištění. V rozsáhlých pasážích této práce je pozornost soustředěna na úskalí ručení, směnečného rukojemství a postupování pohledávek, což spolu s konkrétními ukázkami ze soudní praxe přibližuje podstatu směnečné problematiky. Důležitou součástí práce je výčet pozitiv a negativ směnky jako cenného papíru. V poslední kapitole nastiňuji perspektivy aktuálního očekávaného přechodu české koruny na euro, ale také v ní polemizuji s doporučeními týkajícími se některých očekávaných změn. Tato práce se tedy zjevně snaží představit směnku v jejích nejrůznějších podobách a rozšířit tak povědomí široké veřejnosti. Kterýkoli uživatel směnky, který není přesně obeznámen s tímto finančním nástrojem, je podle poučky: Neznalost zákona neomlouvá, vystaven potenciálnímu riziku finanční újmy nebo dokonce protiprávního jednání. Klíčová slova: směnka cizí, směnka vlastní, zajišťovací a platební funkce, směnečné rukojemství – aval, postoupení pohledávky, indosace, přechod na euro.

Annotation You are approaching a thesis that treats the issues of exchange operations. The exchange bill is becoming one of the most frequent financial tools, but the users‘ knowledge in terms of its application often lacks behind. With respect to its use both for the commercial and private purposes, a number of minor, yet fundamentals differencies forming the subject of this work are to be considered to protect the reader against its possible misapplication. To make the reader also well-oriented initially, the matter of the exchange bill is introduced from the global point of view, from the history of its origin, related basic inherent terminology and the origin of the exchange obligation. The attention is mainly focused on the abstract quality of the exchange bill and also on its conception as a credit obligation. Following the analysis of some selected exchange activities, the thesis further deals with the dual view of the exchange bill as a payment instrument and, in contrast, as a form of security. It points out, to a large extend, the difficulties with providing guarantees, exchange aval and with transferring of debts, area which is exemplified with some juidicial cases to illustrate the essence of the exchange matters. This thesis also lists the positive and negative aspects of the bill exchange as a kind of security. In the last chapter the thesis deals with the prospects of the actual changeover from the Czech currency to Euro and challenges the recommendations stemming from some changes in this area that are expected to come. The thesis obviously tries presenting the exchange bill in its various forms and expanding the public consciousness of it. Any user not sufficiently familiarized with this financial tool is, according to the motto: Ignorance of the law is no excuse, potentionally subject to a financial loss or even illegal dealing. Keywords: Foreign exchange bill, Promissory note, Securing and payment function, Exchange aval, Transfer of a debt, Endorsement, Changeover to Euro. 5

Motto:

„Nestačí něco vědět, je třeba to i použít, nestačí něco chtít, je třeba to i udělat.“ Johan Wolfgang Goethe

6

Obsah Úvod ............................................................................................................................ 9 1. Trocha směnečné historie a legislativy............................................................... 11 1.1 Vývoj směnky jako instrumentu ..................................................................... 11 1.2 Prameny směnečného práva ............................................................................ 12 2. Směnka.................................................................................................................. 14 2.1 Pojem směnka ................................................................................................. 14 2.2 Dělení směnek a jejich náležitosti ................................................................... 15 3. Směnečný závazkový vztah ................................................................................. 19 3.1 Kauzální smlouva ............................................................................................ 20 3.2 Účastníci a jejich směnečná způsobilost ......................................................... 20 3.2.1 Když je účastníkem vztahu banka ......................................................... 21 3.2.1.1 Eskont a forfaiting ..................................................................... 22 3.3 Závazek směnky – obchodně právní obligace směnečného vztahu ................ 22 3.4 Směnečná pohledávka ..................................................................................... 23 4. Abstraktnost směnky versus závazek úvěrový .................................................. 24 4.1 Zajišťovací funkce směnky ............................................................................. 24 4.2 Instrument platební ......................................................................................... 25 4.3 Směnka nástrojem úvěrovým i úložným ......................................................... 26 5. Vybrané směnečné úkony ................................................................................... 28 5.1 Vystavení směnky ........................................................................................... 28 5.2 Akceptace ........................................................................................................ 28 5.3 Směnečné rukojemství (AVAL) ..................................................................... 29 5.4 Indosace a cese ................................................................................................ 30 6. Použití směnky ..................................................................................................... 33 6.1 Zajišťovací instrument .................................................................................... 33 6.1.1 Blankosměnka ....................................................................................... 38 6.2 Platební instrument a řešení druhotné platební neschopnosti ......................... 39 7. Základní rozdíly ................................................................................................... 42 7.1 Indosace a cese pohledávky ............................................................................ 42 7.2 Ručení a směnečné rukojemství ...................................................................... 45

7

8. Výhody a nevýhody směnek ................................................................................ 56 8.1 Machinace se směnkami ................................................................................. 57 8.2 Půjčky na směnku ........................................................................................... 59 9. Rozpracování úvah o přechodu na euro ............................................................ 62 Závěrem slovo autorky ............................................................................................ 65 Seznam použité literatury a dalších pramenů ....................................................... 67 Seznam příloh: ......................................................................................................... 70 Příloha č. 1 Příklad tiskopisu směnky cizí…………………………………..71 Příloha č. 2 Příklad tiskopisu směnky vlastní……………………………….72 Příloha č. 3 Možný vzor smlouvy o postoupení pohledávky………………..73

8

Úvod Použití směnky je natolik rozmanité, nakolik nám mohou vystačit nápady. Tradice používání směnky se rozhodně nepřežila a i přes čtyřicet let trvající ignoraci se do českého finančnictví znovu navrátila jako osvědčený a praktický prostředek platebního, úvěrového a zajišťovacího styku, ovšem na druhou stranu je třeba zdůraznit, že rozhodně není produktem všemocným. Nešlo o chybějící právní úpravu, avšak ekonomická realita dávala jen málo příležitostí k uplatnění těchto instrumentů, naproti tomu používání směnek nikdy nezmizelo v mezinárodním platebním styku, tím se také znalost směnečných předpisů jakož i praktického používání směnek omezila na úzký okruh pracovníků zahraničního obchodu. Celý výklad o směnkách vychází z dosud stále platného zákona z oblasti soukromého práva č. 191/1950 Sb., zákona směnečného a šekového, ve znění pozdějších předpisů. Co se týče stáří zákona, kdyby šlo o věc ve smyslu materiálním, dalo by se říci, že jde již o unikát podléhající památkové ochraně. Směnečné právo je pouze jednou větví práva závazkového, není tedy právním odvětvím, které by mohlo žít jen samo za sebe. Proto obecná úprava závazků mnoha kanály do práva směnečného proniká. Směnka ztělesňující závazek zaplatit abstraktní peněžitou částku je zároveň dokonalým cenným papírem a tedy nutně na ni platí v mnoha směrech i předpisy o cenných papírech. Nemůže být ovšem vůbec žádných pochybností o tom, že zákon směnečný a šekový je předpisem pro směnku speciálním a tedy nepochybně má právní úprava zákona směnečného a šekového přednost před předpisy obecnějšími, to jest jak před zákonem č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, tak před zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem, ve znění pozdějších předpisů nebo zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, ve znění pozdějších předpisů, a ostatně i před jakýmikoliv jinými předpisy, pokud by výslovně nestanovily, že pro směnky platí to, či ono. „Má-li směnka míti hodnotu zlata a stříbra, musí míti právní normy ze železa“.1

1

Citováno z důvodové zprávy k návrhu směnečného zákona z roku 1927 č.1/1928 Sb. Zdroj: http://www.senat.cz/zajimavosti/tisky/2vo/tisky/T0333_03.htm.

9

Charakteristickým znakem směnky je bezesporu listina, kde je zachycen projev vůle, dalším znakem je cennost této listiny, berme v potaz, že prvním skutečným cenným papírem v historii byla směnka a s ní se začalo obchodovat. Připomeňme si, že zejména směnka vlastní se podílela na vzniku papírových peněz. Postupem času se stala nejrozšířenějším instrumentem obchodních úvěrů. Směnka je převoditelným cenným papírem, který má především tedy úvěrovou a platební funkci. V neposlední řadě pak i funkci zajišťovací. Je známo, že směnka nejsou peníze, může je však někdy nahradit, přesto ale se u někoho objeví pochybnosti či obavy nebo právě (mnohdy bohužel) naopak. Směnka jako obchodovatelný cenný papír může napomoci k řešení finanční situace. Je možno použít ji všude tam, kde je její použití možné a vhodné, ale opatrnosti není nikdy dost. Snažím se tedy přiblížit zmíněnou problematiku současnému nejen čtenáři, ale třeba právě možnému účastníku směnečného vztahu, už jen proto, že stále ještě valná většina z nás nebere tento cenný papír s vážností, kterou si žádá, nicméně jehož použití se pomalu ale jistě stává jedním z nejdostupnějších a tedy rychle se rozšiřujícím nástrojem jak obchodního tak běžného života široké veřejnosti.

V prvních kapitolách své bakalářské práce, jejímž tématem je úloha směnky v obchodněprávních vztazích, se snažím neunavovat některými ustálenými terminologiemi a fakty, (všechny není možno vyčerpávajícím způsobem zařadit), s připomenutím právní úpravy směnečné problematiky a historického základu, několika vybraných směnečných úkonů a úvodní teorie přecházím k jádru funkčnosti tohoto cenného papíru a to instrumentu zajišťovacího na straně jedné a účinného platebního nástroje na straně druhé, jejichž použití podrobněji rozebírám s využitím směnečné judikatury a dalších dostupných pramenů. V neposlední řadě zdůrazňuji všeobecné výhody a nevýhody, které sebou nese úloha směnek. Cílem mého snažení je přiblížit směnečnou problematiku široké veřejnosti a upozornit na možná úskalí tohoto cenného papíru jako platebního a zajišťovacího instrumentu. Ze směnečných úkonů se především zaměřuji na avalizaci, ručení a postoupení pohledávky. Pojetí práce uzavírám rozpracováním úvah o blížícím se přechodu českých korun na euro, jakožto aktuální a diskutované téma dneška. Tolik tedy pár slov úvodem.

10

1. Trocha směnečné historie a legislativy Pojďme se nejprve poohlédnout zpět do minulosti k prvotnímu vzniku směnky, jejímu užití a vývoji. Spolu s právní úpravou, jejími prameny a dalšími korespondujícími zákony tvoří první kapitola nedílnou součást úvodu do směnečné problematiky.

1.1 Vývoj směnky jako instrumentu Za kolébku směnečného práva jsou považovány severoitalské městské republiky v období kolem 12. století, které byly v té době centrem světového obchodu. Vzniku právního prostředku zvaného směnka předcházela zejména měnová rozšířenost, což pro mnoho obchodníků znamenalo nákladné směňování vlastní měny za cizí, dále časté zákazy vývozu měn, ale hlavně šlo o vytvoření jakéhosi opatření, kdy obchodník mající u sebe nemalou finanční hotovost musel čelit rizikům a mnohdy nenahraditelným ztrátám v případě jeho oloupení. Takto bychom mohli popsat zrození směnky vlastní, tedy písemného příslibu. Převládá názor, že starší jest směnka vlastní, již v této době jako písemný abstraktní příslib vystavovatele zaplatit určitou peněžitou sumu.2 Směnka cizí, coby platební příkaz se začala objevovat až později, na přelomu 13. a 14. století. V průběhu vývoje se stala nejrozšířenějším nástrojem obchodních úvěrů a nejbezpečnějším platebním instrumentem. My se ale přeneseme o mnoho let dále, již do roku 1918, kdy po vzniku samostatné ČSR byly užívány ještě zákony bývalé rakouské monarchie až do vydání

2

Kovařík Z.: Směnka a šek v České republice, Praha, C. H. Beck, 2006.

11

prvního zákona č. 1/1928 Sb., směnečného a šekového, ve znění pozdějších předpisů. Během existence předválečné republiky byla směnka užívaným instrumentem běžného hospodářského života a hrála významnou roli, kterou však ztratila změnou politických i hospodářských poměrů v roce 1948, kdy veškerá úvěrová politika byla vložena do rukou bank. Směnka se stala tabuizovaným institutem, který měl být ve vnitrostátním hospodářském styku zcela vymýcen z podvědomí. Ovšem na druhé straně, nová, později již socialistická republika, která se snažila dostat ke zdrojům svých devizových prostředků, musela obchodovat i se zeměmi kapitalistického světa, kdy se ukázalo, že výrobky nejsou tak konkurenceschopné a chceme li prodávat, tak jedině na úvěr krytý nejdostupnějším způsobem – směnkou. V tuzemském obchodě, kde nezadržitelně vzrůstal po roce 1989 počet ekonomických subjektů, nastala nepřehledná situace, objednané a dodané zboží na fakturu bylo beznadějně nezaplacené a bylo třeba najít bezpečnější formu zajištění. Směnka tedy našla uplatnění jak v zahraničním tak později i v tuzemském obchodě.

1.2 Prameny směnečného práva Směnka je v ČR upravena zákonem č. 191/1950 Sb., směnečným a šekovým, ve znění pozdějších předpisů,3 ten přes svůj pokročilý věk nebyl dosud novelizován. Slučuje v sobě dvě právní úpravy do té doby upraveny samostatně, to je úpravu směnky a šeku. Oba cenné papíry jsou však zcela samostatné a také funkce, které 3

Act No. 191/1950 Coll., on Exchanges and Cheques, as subsequently amended.

12

plní, jsou obvykle různé. Základní pomůckou při interpretaci zákona směnečného a šekového jsou Ženevské úmluvy, které bývalá ČSR v roce 1930 podepsala, nicméně dodnes neratifikovala. Zákon směnečný a šekový lze hodnotit jako jednu z našich nejzdařilejších právních norem, v této oblasti máme právní úpravu téměř dokonale sladěnou s právními úpravami zahraničními, a to nejen v oblasti Evropy. Tento zákon sice nikde nehovoří o tom, že by se vztahoval pouze na směnky krycí zahraniční obchod, ovšem po dlouhá léta se rozumělo samo sebou, že žádného tuzemského dodavatele či odběratele nenapadne užít ke krytí svých tuzemských pohledávek či závazků zrovna směnku. Postupem času se ale opětovně objevila její užitečnost. Zároveň však vyplynulo i nebezpečí spočívající v neznalosti klientely, pokud jde o její použití, kde je nutné znát zejména: -

zákon směnečný a šekový

-

občanský zákoník

-

obchodní zákoník

-

zákon o cenných papírech

Zákon směnečný a šekový má přednost před jinými právními úpravami, poskytuje ochranu jednotlivým individuálním zájmům, nikoliv zájmům veřejným a lze se od něho odchýlit jen tam, kde to sám připouští. Základní soukromoprávní normou účastníků směnečných vztahů, kteří nejsou podnikateli je zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Pro oblast podnikatelských vztahů přichází v úvahu zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů. Následky odchýlení se od zákona směnečného a šekového: -

zákon k takovým úkonům nepřihlíží

-

právní úkon bude existovat jako mimosměnečný

-

všeobecná neplatnost právního úkonu

13

2. Směnka Směnka (Bill of exchange) je obligatorně abstraktní skripturní obligace, tedy písemné prohlášení, že jde o závazek, jehož ztrátou, zničením či odcizením zaniká právo ze směnky. Závazek je povinně abstraktní, což znamená, že v textu listiny není třeba vyjádřit důvod jeho vzniku a je též závazkem skripturním, protože nárokováno může být pouze a jen to, co je obsaženo v jejím textu.4

2.1 Pojem směnka Směnka je listinný cenný papír5 se zákonem předepsaným obsahem, kterým se rozumí tedy bezpodmínečný závazek výstavce směnky zaplatit věřiteli určitou peněžní sumu v určité době, popřípadě jde o příkaz výstavce nějaké třetí osobě, aby zaplatila určitou sumu v určité době věřiteli. Směnečný zákon definici směnky neuvádí, a proto se říká, že směnka, tedy výhradně listinný cenný papír peněžního trhu, znějící pouze na řad nebo na jméno, nezaknihovatelný, je určen svými podstatnými náležitostmi (obsahem), stanovenými zákonem. Chybí-li některá z těchto podstatných náležitostí, směnka není směnkou a jako s takovou s ní nemůže být

nakládáno.

Směnka

slouží

k oběhu,

je

samozřejmě

obchodovatelná

a individuálně emitovaná, nikdy není vydávána hromadně, je zároveň převoditelným cenným papírem, který se převádí pouhým indosamentem. Je většinou krátkodobá se splatností do jednoho roku. Funkce platební směnky není nijak vyjádřena v jejím obsahu, ale je dána dohodou směnečného věřitele a dlužníka. Smyslem a účelem platební směnky je, aby v okamžiku její splatnosti došlo k proplacení.6 Majitel směnky si však může jednoduchým způsobem opatřit hotové peníze ještě před splatností směnky, a to tím, že směnku prodá. Tato funkce směnky se proto uplatňuje zejména při dodávkách zboží a služeb. Na rozdíl od platební směnky, smyslem zajišťovací směnky není její 4

Kovařík Z.: Směnka a šek v České republice, Praha, C. H. Beck, 2006. U listinných cenných papírů, a tedy také u směnek, je nutno odlišovat nakládání s nimi jako s věcí a nakládání s nimi jako se zvláštním závazkovým majetkovým právem. 6 Dle § 334 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 5

14

proplacení, ale zajištění toho, aby byl splněn jiný závazek. V okamžiku kdy je splněn směnkou zajištěný závazek, zaniká dle dohody důvod platit podle směnky. Směnka může být napsána na listině, vyryta do dřeva, tedy zachycena jakýmkoliv způsobem, který umožňuje její trvalé (dlouhodobé) zachování. Nemusí být napsána na žádném speciálním formuláři. Text může být vytištěn i mechanicky, podpisy ale musí být vlastnoruční. Za právnické osoby podepisuje směnku statutární orgán. Notářský řád, stejně jako pracovní postup matrik obecních úřadů v současné době zakazují ověřovat fotokopie směnek, i když z hlediska právní jistoty by úředně ověřené fotokopie směnek byly jistě užitečné, nemá je dnes kdo vyhotovit.

2.2 Dělení směnek a jejich náležitosti Rozeznáváme základní druhy směnek tzv.: - směnky vlastní 7 - směnky cizí 8

SMĚNKA CIZÍ 9 (Foreign exchange bill)

Je platební příkaz výstavce směnky směnečníkovi zaplatit v určitý přesně stanovený den dohodnutou sumu na dohodnutém místě oprávněné osobě označené v řadu. Přistupuje sem nový účastník (směnečník), který je adresátem příkazu platit věřiteli. Směnečník musí směnku přijmout, akceptovat, teprve poté mu vzniká závazek a stává se tedy dlužníkem. Výstavce se stává nepřímým dlužníkem, zálohou. Směnka cizí má tak dva dlužníky. Pokud nebude směnka akceptována, může se remitent jako na dlužníka obrátit na výstavce směnky. Směnka cizí na vlastní řad – výstavcem je věřitel. V praktickém životě se obvykle setkáme častěji se směnkou cizí.

7

Viz. Příloha č. 1 Příklad tiskopisu směnky vlastní. Viz. Příloha č. 2 Příklad tiskopisu směnky cizí. 9 V obchodní praxi často nazývaná „trata“. 8

15

U této směnky je velké riziko námitek nedostatečného určení místa platebního, což je jeden z povinných formálních znaků směnky. U směnky cizí platí, že není-li zvláštního údaje, místem platebním je místo uvedené u označení směnečníka10.

SMĚNKA VLASTNÍ (Promissory note)

Je písemný bezpodmínečný slib (závazek) výstavce listiny, že zaplatí v přesně stanovený den splatnosti určitou sumu peněz určité osobě označené ve směnce. Tato směnka má všechny podstatné náležitosti, které jsou požadovány u směnky cizí s výjimkou údaje směnečníka.

Náležitosti směnky K tomu, aby listinu bylo možné označit za směnku a spojovat s ní směnečná práva a závazky, bezpodmínečně musí listina obsahovat požadované náležitosti směnky při zakládání směnečných závazků.

Nutné náležitosti směnky cizí: 1. označení, že jde o směnku, ve vlastním textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána (nadpis SMĚNKA nestačí); 2. bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu; 3. jméno toho, kdo má platit (směnečníka); 4. údaj splatnosti; 5. údaj místa, kde má být placeno; 6. jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno; 7. datum a místo vystavení směnky; 8. podpis výstavce.

10

§ 2 zákona č. 191/1950 S., směnečného a šekového, ve znění pozdějších předpisů.

16

Nutné náležitosti směnky vlastní: 1. označení, že jde o směnku, ve vlastním textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána (nadpis SMĚNKA nestačí); 2. bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu 3. údaj splatnosti; 4. údaj místa, kde má být placeno; 5. jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno (remitent); 6. datum a místo vystavení směnky; 7. podpis výstavce.

Při zmeškání lhůt stanovených pro jednotlivé směnečné úkony riskuje majitel směnky ztrátu směnečných a postižních práv vůči nepřímým směnečným dlužníkům. Původní lhůta splatnosti však může být prodloužena tzv. prolongací směnky. Je nutno, aby s tímto úkonem souhlasily všechny zúčastněné strany. Před uplynutím splatnosti může být směnka odkoupena obchodní bankou. Tato situace se nazývá eskont směnky; žadateli je poskytnut tzv. eskontní úvěr11. Směnka samozřejmě může kromě podstatných náležitostí obsahovat i řadu náležitostí jiných. Jde především o nejrůznější doložky (např.rektadoložka, doložka úzkosti, domicilační doložka, doložka efektivního placení) a další prohlášení jako akcept, indosament, aval apod.

Vedle klasického rozdělení směnek (na vlastní a cizí) existuje dělení směnek dle jejich věcného obsahu:

podle podoby: úplné neúplné - blanko (bianco) listinné - směnka musí mít vždy podobu listiny, majitelem je ten, kdo má v ruce její originál12

11 12

Viz. kapitola 3.2.1.1 Eskont a forfaiting. § 16 zákona č. 191/1950 Sb., směnečného a šekového, ve znění pozdějších předpisů.

17

podle podstaty směnečné operace: finanční směnky – pen. půjčka např. na výplatu mezd obchodní směnky - prostředek krát. úvěru, např. proti dodávce zboží podle převoditelnosti: na řad13 na jméno

podle splatnosti: vistasměnka (splatná „na viděnou“, tedy při jejím předložení) lhůtní vistasměnka (splatná v určitém čase po „vidění“) dato směnka (splatná v určitém čase po dni vystavení) fixní (denní) směnka (splatná v určitý den)

13

Tzv. „order“ cenný papír, který nemůže - na rozdíl od šeku - být nikdy na doručitele.

18

3. Směnečný závazkový vztah Účastníci, předmět a obsah směnečného vztahu jsou hlavními jeho prvky. Směnečný závazkový vztah (Exchange obligation) je právní vztah, který vzniká emisí směnky. Složitost směnečného vztahu je dána větším počtem dlužníků s rozdílným postavením a předně s odlišnými právy a povinnostmi. Hovoříme zde o základním a rozšířeném směnečném vztahu, kdy základní vztah nastává bezprostředně po emisi směnky spolu s její akceptací. Pokud ovšem dojde ke vstupu dalšího dlužníka do závazku nebo k převodu, mění se základní směnečný vztah na rozšířený. Směnečný vztah vzniká mezi konkrétně určenými osobami, přičemž oprávnění jednoho (věřitel) odpovídá povinnosti druhého (dlužník), lze jej tedy charakterizovat jako vztah relativní a závazkový. Předmětem směnečného vztahu je zaplacení směnečné sumy, k jejíž úhradě se zavázali všichni dlužníci. Obsahem směnečného vztahu nejsou ovšem práva a povinnosti spojená s osobností člověka, předmětem není duševní vlastnictví, tudíž můžeme hovořit o vztahu majetkovém. Závislost obsahu směnečného vztahu na obsahu směnky je vyjádřena v jednom úsloví tradujícím se z období první republiky: „Co není ve směnce, není ve světě“.14 Abstraktnosti směnečného vztahu vypovídá jeho existenční nezávislost na věcném důvodu vzniku závazku. Strukturu závazkového vztahu ovlivňuje nejen počet na něm zúčastněných dlužníků a věřitelů, ale i jejich odlišné postavení a tudíž i jiný obsah práv a povinností. Ve směnečném vztahu vystupuje z pravidla jen jeden věřitel se samostatným postavením, směnečných dlužníků bývá často více, jsou zavázání věřiteli rukou společnou a nerozdílnou, naproti tomu jejich vzájemný směnečný vztah je hierarchický, tzn. jaké postavení má směnečný dlužník vůči jinému směnečnému dlužníkovi, se řídí tím, jak zaplacení dluhu jedním dlužníkem ovlivní postavení toho druhého dlužníka ve směnečném vztahu.

14

Chalupa R.: Základy směnečného práva, Praha, Linde Praha, a.s., 2003.

.

19

3.1 Kauzální smlouva Kauzální smlouvou (Causal agreement) neboli vztahem rozumíme reálné kontrakty, které ke svému vzniku vyžadují předání věci, tedy to, aby jedna ze stran skutečně splnila svůj smluvní závazek; tím si také zavazuje stranu druhou ke splnění. K platné existenci směnečného a závazkového vztahu není nutný žádný jiný důvod, než je směnka sama, která má v praxi určitý právní, obchodní, ekonomický, společenský nebo jiný důvod. Z tohoto hlediska se při svém založení váží k určitému kauzálnímu, příčinnému vztahu, samostatně se vyvíjejícímu, který stojí při jejich vzniku. Cenné papíry, v nichž není vyjádřen hospodářský důvod (kauza) se označují jako cenné papíry abstraktní, zatímco cenné papíry, v nichž je kauza vyjádřena, bývají označovány jako cenné papíry kauzální. Z hlediska výše uvedených kritérií lze směnku definovat jako cenný papír obligační, který může existovat pouze v listinné podobě. Směnka může být vydána na jméno nebo na řad a na rozdíl od jiných cenných papírů jde vždy o cenný papír abstraktní. Vyjádření kauzy na směnce způsobuje její absolutní neplatnost.

3.2 Účastníci a jejich směnečná způsobilost Na základním směnečném vztahu se zúčastní: směnečný věřitel (remitent)
osoba, které má být placeno směnečný dlužník
osoba, která je zavázána zaplatit směnečnou částku Pokud se jedná o směnečný vztah založený emisí cizí směnky, jsou jeho účastníky: směnečník - který pokud závazek přijme, se nazývá akceptant (příjemce) - hlavní směnečný dlužník výstavce - který se své odpovědnosti za zaplacení směnky nemůže žádným způsobem zprostit, ale vystupuje jako nepřímý směnečný dlužník

20

Při rozšířeném směnečném vztahu se dále zúčastňují: např. směnečný rukojmí, indosant, indosatář, příjemce a plátce pro čest, jako nepřímí směneční dlužníci.

Subjektem směnky se může stát fyzická nebo právnická osoba, musí bezpodmínečně disponovat směnečnou způsobilostí k právům (mít práva i povinnosti). Fyzická osoba je nositelem práv a povinností již od svého narození a právnická osoba se stává nositelem práv a povinností od svého vzniku. A směnečnou způsobilostí k právním úkonům (vlastním jednáním směnečná práva i povinnosti zakládat). Fyzická osoba nabývá způsobilosti zletilostí, popř. uzavřením manželství, u právnických osob splývá způsobilost být nositelem práv a povinností se způsobilostí vlastním jednáním zakládat svá práva a povinnosti v jedno.

3.2.1 Když je účastníkem vztahu banka Banka vystupuje ve směnečných vztazích například jako aval akceptanta směnky, může působit též jako domicilát, tedy platební místo, nebo být zmocněna k některým úkonům ze směnky. Banka se může objevit také v roli výstavce, akceptanta nebo věřitele ze směnky. K nejčastějším bankovním operacím tohoto druhu patří například eskont, forfaiting nebo se banka může také podílet na provádění dalších operací, jako jsou vydání směnky advokátovi nebo uložení směnky do depozita. Nejčastěji ale banka operuje se směnkami zejména při poskytování úvěrů svým klientům. Se směnkami se obchoduje na mezibankovním trhu. Objem obchodů na českém mezibankovním trhu není známý, protože banka, která poskytla úvěr zajištěný směnkou, v rozvaze vykazuje úvěr nikoli cenný papír ve formě směnky.15

15

Jílek J.: Finanční trhy, Praha, Grada Publishing, spol. s r.o., 1997, s. 141.

21

3.2.1.1

Eskont a forfaiting

Eskont směnky patří mezi operace zprostředkovávané bankou. Banka koupí směnku před dnem její splatnosti (dochází k převodu směnečných práv dosavadním majitelem směnky na banku za úplatu). Banka, která směnku odkupuje, si sráží eskontní odměnu a zbylou částku proplatí. V den splatnosti předloží směnku k proplacení směnečnému dlužníkovi. Eskont směnky je spojen s poskytnutím eskontního úvěru. Eskont umožňuje přeměnit kapitál z doposud nesplatné pohledávky v hotové peníze. Prodej eskontované směnky tzv. reeskont, používají obchodní banky, které při nedostatku likvidních prostředků reeskontují nakoupené směnky u centrální banky.

Forfaitingem se rozumí odkup střednědobých pohledávek bez zpětného postihu dodavatele pohledávky na základě forfaitingové smlouvy. Banka většinou na sebe přebírá jak pohledávku, sloužící k využití volného kapitálu a zároveň je zdrojem zisku, tak také veškerá rizika. Forfaiting znamená odkup směnky před splatností s tím rozdílem, že v případě nezaplacení směnky akceptantem, vymáhá na něm směnečnou částku sama, nikoli prostřednictvím původního majitele, který bance směnku prodal.

3.3 Závazek směnky – obchodně právní obligace směnečného vztahu Směnečným závazkem je vyjádřena hlavní povinnost směnečného dlužníka ve směnečném vtahu zaplatit směnečný dluh. Obsah směnečného závazku určuje směnka, tudíž neexistuje-li směnka, nemůže existovat ani směnečný závazek. Směnečný dlužník je povinen platit až na základě předložení originálu směnky k placení. Vznik směnečného závazku každého směnečného dlužníka se posuzuje samostatně. Závazek může mít podobu směnečného závazku přímého nebo v horším případě postihového, které se liší zejména v předpokladech a uplatnění směnečné

22

pohledávky, důsledcích neuskutečnění zachovacích úkonů a délce a počátku běhu promlčecí lhůty. Směnka je cenným papírem, do něhož je zpravidla vtělena směnečná pohledávka a s nímž je obvykle spjat směnečný závazek.

Směnečný závazek vzniká po splnění těchto podmínek: 1. existence směnky 2. podpis závazné osoby, tedy směnečné prohlášení dlužníka 3. dlužník směnku vydal věřiteli 4. v důsledku čehož vznikla i směnečná pohledávka

3.4 Směnečná pohledávka Pohledávka a jí odpovídající závazek jsou spojité, pokud má mít věřitel právo na peněžité plnění, musí tomuto právu nezbytně odpovídat povinnost dlužníka takové plnění poskytnout. Pohledávka nemůže existovat bez závazku a obráceně. V případě směnečné pohledávky jsou předpokladem jejího vzniku nejen totožné předpoklady vzniku směnečného závazku, ale je třeba dodat podmínku způsobilosti věřitele mít práva a povinnosti a dále pak existence směnečného závazku.

23

4. Abstraktnost směnky versus závazek úvěrový Mezi nové a moderní funkce směnky v porovnání s minulostí jsou funkce platební, zajišťovací, úvěrová i úložná. Směnka je abstraktním cenným papírem, a jakou funkci představuje v různých případech, poznáme až z tzv. směnečné smlouvy, samozřejmě s oběhem směnky se její funkce může bez omezení měnit.

Může sloužit tedy jako: -

prostředek k získání eskontního nebo obchodního úvěru;

-

prostředek placení a ručení;

-

prostředek k získání hotovosti před dobou splatnosti.

4.1 Zajišťovací funkce směnky Směnka může sloužit i jako zajištění peněžitého závazku a je možno ji na rozdíl od směnky s platební funkcí uplatnit poté, co povinnost na základě původního peněžitého závazku nebyla splněna. Směnečné zajištění je spojováno se závazky již existujícími, nebo s budoucími. V praxi dnes asi pravděpodobně převažuje zajišťovací funkce směnky (Securing function of the exchange bill). Směnka, která plní funkci zajišťovací, je vlastně dalším peněžním závazkem, ale samotné vystavení směnky dlužníkem v případě, že dlužník nemá dostatečné finanční prostředky, okamžité uspokojení jeho věřiteli nepřinese. Zajišťovací směnka za ideálního běhu okolností (tj. pokud dlužník dostojí závazku ze smlouvy) vůbec být použita nemá. Teprve při nesplnění obecného závazku nastupuje věřitel se svými směnečnými právy. Směnka je zde proto potenciální hrozbou, která v ideálním případě odpadne. 16 17 Majitel takové zajišťovací směnky, představující určitou peněžitou pohledávku, buď takovou směnku vymáhá, nebo ji prodá a získá prodejem určité 16

Z toho plyne, že ust. § 334 obchodního zákoníku se na zajišťovací směnky vztahovat nemůže. Kotásek J.; Pihera V.; Pokorná J.: Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů, Praha: C. H. Beck, 2009. 17

24

finanční prostředky. Tuto funkci plní směnka tehdy, kdy je vydána pro případ, že dlužník svoji povinnost z mimosměnečného vztahu (např. kupní smlouvy) řádně nesplní. Oba vztahy, tzn. mimosměnečný vztah a směnečný vztah, existují vedle sebe, mají samostatný a na sobě nezávislý režim. Směnka zajišťovací může být brána jako určitá jistota, že dojde jejím prostřednictvím k plnění v případě, že k řádnému a včasnému splnění závazku z kauzálního vztahu nedošlo. Výstavce je zde ve značné nevýhodě vůči věřiteli. Jelikož ten, ji může převést pomocí rubopisu, ovšem pokud výstavce směnku vystaví na jméno, stíží tím její převod. Zajišťovací směnky jsou často užívány k zajištění pohledávky banky, kdy jejich podstata spočívá ve zvýhodnění

věřitele

zajišťované

pohledávky.

V

případě

řádného

splnění

zajišťovaného závazku dlužníkem, se nepředpokládá zaplacení směnky, nejsou tedy přímo určeny k placení. Je nutné však upozornit, že i zajišťovací směnky jsou zcela samostatné a nezávislé na hlavním závazku, který zajišťují a jsou proto i samostatně převoditelné, na rozdíl od klasických zajišťovacích institutů18, které bez zajišťovaného závazku existovat nemohou.

4.2 Instrument platební V případě, že je směnka použita jako platební nástroj (Payment instrument), je smyslem jejího vystavení, aby při její splatnosti skutečně došlo k zaplacení dlužné peněžní částky. Je-li směnka použita za účelem splnění závazku, což znamená, že bude směnkou placeno, je závazek zaplatit splněn vystavením a předáním směnky prodávajícímu. V tomto případě závazek ze smlouvy zaniká a existuje nadále jen závazek ze směnky. Dlužník se podpisem směnky zaváže zaplatit majiteli směnky (věřiteli), případně třetí osobě, v určitý den na určitém místě dlužnou peněžní částku. Směnka tak věřiteli de facto nahrazuje hotové peníze, protože ji může "prodat" i před datem splatnosti, a získat tak hotovost od třetí osoby (nového majitele směnky) kdykoli, i před splatností směnky. Případně může směnku použít k placení jiných závazků či obchodování. Dlužník je pak povinen peníze zaplatit novému majiteli směnky. Často bývají směnky převáděny třetím osobám, které se tímto převodem stávají novými vlastníky směnky a závazek dlužníka na ně přechází. V těchto případech se směnka používá buď jako platební 18

Např. ručení nebo zástavní právo.

25

prostředek, kterým původní majitel uhradí svůj finanční závazek vůči novému majiteli směnky, nebo směnku prodá s cílem okamžitě získat finanční prostředky. Směnka v podobě platebního instrumentu vystupuje jako platidlo nebo jako prostředek placení.19 Prostředkem placení rozumíme, že závazek ze smlouvy zaniká až zaplacením směnky. Pokud bylo dohodnuto placení prostřednictvím směnky, je věřitel

oprávněn požadovat na dlužníkovi splnění závazku ze smlouvy, jen když nemůže dosáhnout jeho splnění ze směnky.20 Směnka jako platidlo se užívá oproti plnění ze smlouvy, čímž závazek zaniká, směnka zde nahrazuje peníze. S platebními směnkami se u nás příliš často nesetkáme, i když jinde jsou užívány právě tyto směnky, někdy také označované jako směnky obchodní. Tento stav není dán neznalostí směnečných vztahů na straně českých obchodních subjektů, ale jejich reálnou znalostí právní kvality obchodních vztahů v ČR. Platební směnky jsou vystavovány v návaznosti na obchodních vztazích

tam, kde ze vztahu účastníků vyplývá, že směnka bude při splatnosti zaplacena.

4.3 Směnka nástrojem úvěrovým i úložným Směnku lze dost dobře využít také k obchodování, lze ji zakoupit za účelem uložení volných peněžních prostředků. Legislativa povoluje využití směnky s úvěrovou funkcí při financování aktivit prostřednictvím spotřebitelských úvěrů. Splácí-li spotřebitel spotřebitelský úvěr prostřednictvím směnky nebo šeku nebo zajišťuje-li jimi jeho splacení, musí si věřitel počínat tak, aby byla zachována všechna

práva

spotřebitele,

která

vyplývají

ze

smlouvy

o

poskytnutí

spotřebitelského úvěru.21 Tudíž se směnek do jisté míry dotýká také zákon č. 321/2001 Sb., o spotřebitelských úvěrech, které o směnkách a povinnostech majitele směnky hovoří, ale pouze v mezích smluvních vztahů, které se ke směnkám v zajišťovací nebo platební funkci váží a do práv a povinností majitele

19

Kotásek J.; Pihera V.; Pokorná J.: Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů, Praha: C. H. Beck, 2009. 20 Dle § 334 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 21 Dle § 12 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění pozdějších předpisů.

26

směnky z těchto smluv a nezasahuje nijak směnku jakožto cenný papír v její podstatě a tudíž se nedotýká vůbec zákona směnečného a šekového samého.

Obchodní úvěr, jehož podstatou je prodej zboží s tím, že jeho placení je mezi smluvními stranami odloženo na pozdější dobu. Kupující tedy má zboží, ale dosud nezaplatil prodávajícímu cenu, má vůči němu dluh, tedy obdobná situace, kdyby prodávající půjčil kupujícímu hotové peníze. Použitím směnky se stává postavení prodávajícího příznivější. Prodávající nemá až do splatnosti hotové peníze k dispozici. V této situaci se může jeho postavení stát výhodnější, pokud použije směnku, kterou následně prodá proti hotovým penězům nebo směnku předloží k eskontu. Při stanovení směnečné sumy je nutno uvědomit si, že při převodu se sráží eskontní sazba, což by vedlo k nevýhodnému postavení prodávajícího. Řešení je dvojí: buď bude směnka natolik úročena, aby úroky ze směnky vyrovnaly nepříznivé vlivy, anebo částka rovnající se nákladům eskontu se přenese na kupujícího. Akceptační úvěr spočívá v tom, že kupující zajistí prodávajícímu při dodání zboží jeho placení prostřednictvím směnky již akceptované, zpravidla bankou. Poté co je tento způsob placení dohodnut ve smlouvě, musí kupující ve své bance zabezpečit poskytnutí tohoto úvěru. Vystaví směnku cizí na řad prodávajícího, kdy je jako směnečník uvedena banka a poté předloží směnku bance k přijetí. Po akceptaci předá směnku při dodání zboží prodávajícímu, který ji při splatnosti předloží akceptující bance. Tím čerpá kupující u banky otevřený úvěr, který pak splácí dohodnutým způsobem. Avalovaný úvěr je vlastně záruka banky, že vystavená směnka bude touto bankou placena v případě, že dlužník nebude moci včas zaplatit.

27

5. Vybrané směnečné úkony Rozumíme tím způsoby zacházení se směnkami od jejich vzniku či vystavení až po zaplacení eventuelně uplatnění postihu pro nepřijetí a neplacení. Všechny operace musí být v souladu se zákonem směnečným a šekovým.

5.1 Vystavení směnky Základním úkonem ke vzniku směnky bez ohledu na to zda jde o směnku cizí nebo vlastní. Vystavení z hlediska života směnky neznamená pouhé vyplnění listiny, aby obsahoval zákonem stanovené formální náležitosti, ale především opatření listiny podpisem výstavce, schopného se směnečně zavazovat. Předáním takovéto listiny vlastně začíná směnečný život. Výstavce z pohledu směnky cizí je nepřímým směnečným dlužníkem, který se však své odpovědnosti za zaplacení nemůže vzdát. Výstavce z pohledu směnky vlastní je pak přímým – hlavním směnečným dlužníkem.

5.2 Akceptace Tímto úkonem věřitel vyjadřuje svoji vůli přijmout cizí směnku předloženou mu k přijetí. Na směnce se tento projev vůle vyjadřuje slovy „akceptuji“ nebo „přijímám“ a podpisem směnky. Hovoříme zde o jednom z nejdůležitějších směnečných prohlášení, kdy směnečník musí být vždy tatáž osoba jako akceptant, jež se zavazuje přijetím směnku při splatnosti zaplatit. Předložení směnky k akceptaci (Acceptance) může být provedeno ihned po jejím vystavení nebo kdykoli do splatnosti směnky. V případě nedodržení této lhůty ztrácí majitel vůči dlužníkům veškerá směnečná práva. Místem předložení bývá bydliště směnečníka, popř. je třeba označit domiciláta a tedy upřesnit adresu platebního místa. Vrácením směnky předkládající osobě je akceptace ukončena. Akceptování směnky si nelze nijak vynutit, v případě nepřijetí směnky je odepření zajišťováno protestem. Je zvykem, že

28

výstavce směnky si předem zajistí její akceptaci, aby předešel jejímu nepřijetí, což by vedlo k nejistotě, zda platba vůbec bude realizována.

5.3 Směnečné rukojemství (AVAL) Směnečné rukojemství (Exchange aval) je vyjádřeno zajišťovací formou avalu, který upravuje zákon směnečný a šekový. Aval představuje závazek další osoby na směnce honorovat směnku v případě neochoty nebo insolvence osoby zavázané plnit. Majitel (věřitel) tak získává větší jistotu, že v případě nesplacení směnky směnečným dlužníkem bude závazek plněn další třetí osobou, tzv. avalistou, který svůj závazek stvrdí svým podpisem a doložkou „per aval“. Avalistou může být jakákoli fyzická, právnická osoba i banka,22 Nejčastěji požadovanou formou bývá aval bonitní banky. Rukojemské prohlášení provádí avalista ve směnce podpisem a připojením tzv. avalizační doložky „avaluji“ nebo „per aval“ apod., nejčastěji na líc směnky, kde postačuje pouhý podpis, v případě uvedení na rub směnky, se musí uvést avalizační doložka. Pokud se zavazuje-li za dlužníka např. fyzická osoba, musí u směnky vlastní uvést doložku „jako rukojmí“ apod. a právoplatný podpis směnečného rukojmího. V případě směnky cizí je nezbytné uvést, za koho se rukojemství přebírá, kupříkladu doložkou „jako rukojmí za akceptanta“ a opět právoplatný podpis směnečného rukojmího. Není-li zřejmé, za koho bylo směnečné rukojemství převzato, je všeobecně v platnost že bylo avalováno za výstavce. Rukojmí má právo vyjádřit v rukojemské doložce zaručit se pouze za část směnečné sumy dle svého uvážení. Je třeba počítat s finančními náklady na aval a to hlavně v případech bankovního avalu, kdy banka nejen bere na sebe závazek, ale i propůjčuje své jméno, za tento závazek si nárokuje určitou finanční kompenzaci ve formě avalizačních poplatků v závislosti na bonitě žadatele o aval, výši zaručované sumy a délky závazku.

22

Obvykle to bývá závazek za dlužníka, tj. akceptanta směnky cizí a výstavce směnky vlastní.

29

Aval tedy slouží: - ke zvýšení hodnoty závazku dlužníka - jako jistící instrument pro věřitele - věřiteli, na jehož základě se může refinancovat u své banky, která směnce avalované bonitní bankou dá přednost a přijme ji k odkupu

5.4 Indosace a cese Jednou z charakteristických vlastností směnek je jejich převoditelnost, tj. že zpravidla nezůstávají v majetku prvního majitele, kterého nazýváme remitentem a který je také prvním věřitelem ze směnky, ale že jsou zpravidla dále převáděny. Jedním

z

typických

směnečně-právních

převodů

směnky

je

indosament

(Endorsement) neboli rubopis. Problematika indosamentu jako jednostranného právního úkonu, kterým směnečný věřitel převádí své vlastnické právo na indosatáře, upravuje zákon směnečný a šekový v ustanoveních § 11 a násl. Ze znění zákona vyplývá, že každá směnka a to i v případě, že nebyla vystavena na řad (u cenných papírů na řad je osoba oprávněná z cenného papíru označena v jeho textu, ale je jí dána možnost na základě vlastního písemného prohlášení na rubu papíru či na jeho přívěsku své oprávnění z cenného papíru převést na další osobu) je indosovatelná, pokud se obejde bez rektadoložky např. „nikoli na řad“, na základě které se stává směnkou na jméno.23 Druhou výjimkou je situace, kdy k indosaci směnky došlo teprve po protestu pro neplacení nebo po uplynutí lhůty k protestu. Takovéto směnky je sice možné opatřit indosamentem, ale indosament má účinky cese, tedy indosatáři nevznikají nová abstraktní směnečná práva, ale indosatář nastupuje do práv indosanta se všemi důsledky, tedy i s tím, že vůči němu zůstávají směnečným dlužníkům zachovány všechny námitky, které měli vůči indosantovi. Indosament musí být učiněn v písemné formě na směnku, případně na list s ní pevně spojený (směnečný přívěsek), musí být doplněn předáním a převzetím směnky mezi indosantem tj. tou osobou, která směnku převádí a indosatářem, protože

23

Tzn., že takový cenný papír není rubopisem převoditelný.

30

takovýmto převzetím směnky indosatář projevuje svoji vůli stát se nositelem směnečných práv. Rektasměnku, tedy směnku, u které je vyloučena indosace je možno převést jen ve formě a s účinky obyčejného postupu (cese). Tento převod se řídí obecnými předpisy o postoupení, protože nejde o zvláštní způsob převodu směnečných práv. V římském právu zprvu personální změna na jedné či druhé straně obligačního vztahu nebyla možná. Následný vývoj umožnil zavést do soukromého práva institut postoupení pohledávky – cese, jako možnost zachování obligace při změně osoby věřitele.

Cese (Transfer of a debt) patří mezi nesměnečné převody směnečné pohledávky, podstatou je, že se závazek mění v osobě věřitele tak, že dosavadní věřitel uděluje ze své vůle věřiteli nově nastupujícímu na jeho místo oprávnění vymáhat dosavadní pohledávku jako jeho vlastní a cesionář s tím souhlasí. Postup pohledávky

se

děje

písemnou

smlouvou24

uzavíranou

mezi

postupitelem

a postupníkem. Fakt, že k postoupení pohledávky došlo, se dlužníkovi pouze notifikuje. Platí zde zásada, že vzájemné ujednání cedenta s cesionářem nesmí zhoršit postavení dlužníka, pokud jde o rozsah jeho práv a povinností. Uvedené vymezení se týká jen postoupení pohledávky označované jako dobrovolné, tedy smlouvou.25 Vyjma tedy nucených cesí, ke kterým dochází ze zákona, v důsledku soudního či jiného rozhodnutí. Typický případ je exekuce přikázáním pohledávky. K převodu pohledávky může dojít též dražbou, je-li pro ten případ zvláštní úprava. Tak tomu je v České republice podle § 17 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. Předmětem postupu je pohledávka, tj. právo věřitele na plnění od dlužníka. Jedná se o změnu závazku v osobě oprávněné strany. Postoupit však lze jen takovou pohledávku, která může být vymáhána před soudem, která je převoditelná, dosud nezaniklá nebo dosud nevzniklá. Právní a soudní praxe se přiklání k názoru, že cesí lze převést jen tu směnku, která obsahuje doložku vylučující převody rubopisem, tedy doložku, která ze směnky jako order papíru učiní papír na jméno. Ordersměnku lze tedy převést pouze indosamentem. 24 25

Viz. Příloha č. 3 Možný vzor smlouvy o postoupení pohledávky. Jak vyplývá z úpravy § 524 zák. č.40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

31

Cedovat nelze pohledávky, které zaniknou nejpozději smrtí věřitele, jejichž obsah by se záměnou věřitele změnil nebo nepostižitelné výkonem rozhodnutí.

Směnečnou pohledávku je možné považovat za postoupenou, jestliže: •

nabyla účinnosti platně uzavřená smlouva o postoupení směnečné pohledávky

•

postupitel postupníkovi předal směnku

Postoupení směnečné pohledávky se vůči dlužníkovi stává účinným: •

buď oznámením cese postupitelem

•

nebo prokázání cese postupníkem

Změna v osobě směnečného věřitele je vcelku běžný jev, většinou se tak děje převodem směnky. Rozdíl mezi převodem a přechodem práva jakékoli majetkové hodnoty spočívá v tom, že převod se uskutečňuje na základě projevu vůle převodce převést převáděnou hodnotu, přechod se uskutečňuje na základě jiné právní skutečnosti. Způsoby vymezenými občanským nebo obchodním právem. Mezi další směnečné operace bychom kromě výše zmíněných mohli zařadit protestaci, prolongaci, eskont, postih, námitky dlužníků proti směnce, umoření nebo směnečný platební rozkaz a mnoho dalších.

32

6. Použití směnky Možnosti

praktického použití

vyplývají

z uspořádání

ekonomických,

finančních a právních vztahů mezi účastníky a jim jsou také přizpůsobeny. Použití směnek je velmi široké a obecně platí, že správně vystavená směnka je právně lépe vymáhatelná než klasický obchodní vztah bez dalšího jištění

6.1 Zajišťovací instrument Směnka jako zajišťovací instrument (Securing instrument) zaznamenala v nové éře podnikání svoji renesanci. Avšak ne všichni její uživatelé jsou dostatečně připraveni k jejímu použití. Obav z použití směnek je celá řada a mnoho z nich pramení z neznalosti a nezkušenosti v používání tohoto zajišťovacího a platebního nástroje. Špatné vyhotovení směnky může znamenat i znehodnocení tohoto cenného papíru a listina se tak směnkou vůbec ani nestane. Neuvážený podpis směnky a následná nedůsledná obrana proti vymáhání směnečného nároku může znamenat nezvratitelný stav v podobě povinnosti uhradit závazek, který je sporný nebo neexistuje. Naopak správné použití směnky může napomoci k urychlenému vyřešení daného problému k všestranné spokojenosti. Dlužno dodat, že převážná většina směnek používaných podnikatelskou veřejností v České republice plní svou funkci jako směnka zajišťovací, tedy taková směnka, která zajišťuje splnění jiného závazku. V praxi se setkáváme častěji s příkladem, kdy směnka je používána jako

33

nástroj zajištění peněžitého závazku tzv. placení prostřednictvím směnky, které umožňuje rychlejší získání pohledávky nebo s peněžení směnky před splatností. Zde existují dva relativně nezávislé závazky, a to závazek zaplatit cenu a závazek ze směnky zaplatit směnečný peníz. Kupující, pokud zaplatí svůj dluh ze smlouvy mimo směnku, musí prokázat, že bylo placeno na směnku. Vystavením směnky, jejímž prostřednictvím má být splněn peněžitý závazek, nemá vliv na trvání tohoto závazku. Věřitel však může požadovat plnění peněžitého závazku podle smlouvy, jen když nemůže dosáhnout jeho splnění ze směnky.26 Tudíž nesmí žalovat ze smlouvy, dokud nebude vyřešen spor ze směnky. Věřitel, který napřed opomine domáhat se práv ze směnky, vůbec žalobní nárok nemá, jeho žaloba by musela být zamítnuta. Tzv. zajišťovací směnka, není zajišťovacím závazkem, je jen prostředkem zajištění. Proto existence závazků ze směnky není závislá na existenci zajištěné pohledávky. Dlužník ze směnky může se jen bránit kausální námitkou, že zajištěná pohledávka zanikla, a tím zanikl i důvod směnky. Z odůvodnění: Ze zjištění soudu prvého stupně i ze zjištění, jež učinil odvolací soud, je zřejmé, že předmětná směnka je tzv. zajišťovací směnkou k pohledávce navrhovatele z úvěrové smlouvy uzavřené s panem S. Je tedy ve smyslu čl. I. § 17 zák. č. 191/1950 Sb., přípustná obrana odpůrkyně, že zajištěná pohledávka byla již uspokojena, a tedy není povinna nic dalšího navrhovateli ani na tuto směnku platit.27 Nejde o to, že by případnou úhradu zajištěné pohledávky zanikla práva ze směnky, neboť směnka je závazkem samostatným, i když plní tuto zajišťovací funkci, a ani tyto tzv. zajišťovací směnky nejsou závazkem akcesorickým k zajištěné pohledávce. Lze se však touto námitkou, bude li prokázána, ubránit povinnosti zaplatit jinak platnou a pravou směnku. Zajišťovací směnky jsou prostředkem zajištění konkrétních povinností, jak se o tom účastníci dohodli. Další dohodou lze zajištěnou povinnost u téže zajišťovací směnky nahradit povinností jinou. Žádný z účastníků však nemůže jednostranně objekt zajištění změnit bez ohledu na to, zda vedle dohodou zajištěné povinnosti má jiné platně existující pohledávky. Věřitel směnkou zajištěné pohledávky je oprávněn uplatnit zajištěnou pohledávku i nárok ze zajišťovací směnky v jakémkoliv pořadí, případně i souběžně; ustanovení § 334 obchodního zákoníku. na tzv. zajišťovací směnky nedopadá. Z této 26

Tato situace je regulována v § 334 zákona č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 27 Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 5. 1998, sp. zn. 5 Cmo 14/1997.

34

dikce je zřejmé, že se týká jen těch směnek, které jsou podle dohod účastníků platebním prostředkem (prostřednictvím směnky má být uhrazen dluh vyplývající z původního závazkového vztahu), a nikoliv též směnek, které slouží jako prostředek zajištění závazku a u kterých se naopak předpokládá, že směnečný nárok bude uplatněn při nesplnění zajištěného závazku, případně i souběžně. Způsob vymáhání plnění je na úvaze věřitele, který může zvolit jak uplatnění pohledávky zajištěné, tak nároku ze zajišťovací směnky. Nároky ze zajišťovací směnky jakožto cenného papíru jsou samostatnými nároky, a nelze tedy přisvědčit názoru, že věřitel se nemůže současně s nároky z této směnky domáhat i splnění dluhu vůči dlužníku ze závazkového vztahu. Z odůvodnění: Podle shodných tvrzení účastníků se jedná o zajišťovací směnku, kterou odpůrce zajistil dluh třetí osoby vůči navrhovateli. Nároky ze směnky, jakožto cenného papíru, jsou samostatnými nároky, a nelze tedy přisvědčit názoru odpůrce, že navrhovatel, jakožto věřitel, se nemůže současně domáhat i splnění dluhu vůči dlužníku ze závazkového vztahu. Odpůrce v průběhu řízení neprokázal, že by dlužník zaplatil navrhovateli dluh, k jehož zajištění byla směnka vystavena, ani že by sám cokoliv navrhovateli plnil z titulu svého směnečného závazku.28 Jedna a tatáž povinnost může být zajištěna více zajišťovacími nástroji, jenž každý zní na celou výši zajištěného závazku. Jedním z nich může být i směnka, jež stojí vedle nich. Není ničím vyloučeno, aby ve vztahu k témuž závazku plnilo funkci zajišťovacího prostředku také více směnek, i když ve všech je vyznačen směnečný peníz dosahující výši zajištěného dluhu.29 Ostatně by pak nebylo ani možné, aby na jedné zajišťovací směnce bylo podepsáno více dlužníků. Přitom jde o situaci na zajišťovacích směnkách téměř pravidelnou.

Důsledky změny v osobě dlužníka v směnkou zajištěném závazku

Směnečný dlužník, který dohodl s majitelem směnky, že směnkou bude zajištěn závazek určitého dlužníka, zpravidla důvodně namítá, že bez dohody s ním 28 29

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 10. 1999, sp. zn. 9 Cmo 306/1997. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 4. 2004, sp. zn. 5 Cmo 87/2004.

35

došlo ke změně v osobě dlužníka ze zajištěného závazku a že povinnost tohoto nového dlužníka směnka nezajišťuje. Logickým obsahem smlouvy o zajištění určitého závazku směnkou je určení zajištěné pohledávky, která je nezbytně definována osobou dlužníka, důvodem a výší. Tedy smlouvou o zajištění směnkou se poskytovatel směnečného zajištění zavazuje, že dá věřiteli směnku k tomu, aby, pokud určitý dlužník svůj závazek nesplní, mohl se věřitel prostřednictvím směnky náhradně uspokojit. Tedy určení dlužníka, za kterého se ručení prostřednictvím směnky poskytuje, je součástí této dohody. Změní-li se dlužník, ze směnkou zajištěné pohledávky, není namístě postup podle § 532 občanského zákona nejde v případě zajišťovací směnky o akcesorický vztah k zajištěné pohledávce. Změnou dlužníka se však mění smluvní podmínky, za nichž byla směnka k zajištění předána věřiteli. Nelze tedy potom bez dalšího vycházet z toho, že směnku lze oproti uzavřené směnečné smlouvě využít i k zajištění stejné povinnosti, kterou však má zcela jiný dlužník. Žalovaná 2. již v námitkách případně poukazuje na to, že uzavírala smlouvu a podepisovala směnku za předpokladu, že dlužníkem bude osoba, za kterou se zaručit může, za jiného by se však zaručit nemohla. Tedy není sice třeba souhlasu uvažovaného citovaným ustanovením, je však z pravidla nutné při změně dlužníka ze zajištěné pohledávky dohodnout se o této změně i s účastníky smlouvy nebo smluv o zajištění této pohledávky směnkou, je nutná změna této směnečné smlouvy. Žalovaná 2. má svou vlastní smlouvu směnečnou se žalobkyní. Může tedy bez dalšího namítat, že došlo k záměně dlužníka, která s ní nebyla dohodnuta, že nebyla změněna dohodou smlouva o zajištění s ní původně uzavřená, a tedy že použití směnky, pokud jde o žalovanou 2., ze strany věřitele odporuje ujednání o účelu sporné směnky. Podle dohody směnka nemohla být použita k náhradnímu uspokojení při neplacení kteréhokoliv dlužníka, ale jen při neplacení společnosti Z. spol. s r.o. Ta však ještě před zahájením řízení přestala být dlužníkem, když její dluh převzala jiná společnost. Tedy námitka žalované, že zajistila plnění smlouvy o úvěru určitým dlužníkem, že tato osoba přestala být dlužníkem a že ohledně nového dlužníka se o žádném zajištění nedohodla, je zcela namístě.30 Jde o její vlastní vztah jako rukojmího k majiteli směnky, protože se s tímto majitelem příslušným způsobem dohodla. Usnesení čl. I. § 17 zákona směnečného a šekového zde nemá místa nejen proto, že směnka nebyla převáděna, ale hlavně proto, že jde o 30

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 12. 2004, sp. zn. 5 Cmo 552/2003.

36

rektasměnku, kdežto toto ustanovení se týká jen směnek indosovatelných, tj. směnek ve formě cenného papíru na řad.

K námitce nesvobodnosti zajišťovací směnky

Námitka, že zajišťovací směnka nemá způsobilou kauzu, když byla podepsána proto, aby se předešlo uplatnění zajištěného práva u soudu, není důvodná. Pohrůžka uplatnění práva u soudu žalobou není bezprávným působením na vůli strany, podepisující se na směnku, která má sloužit k zajištění takového práva. Pokud jde o otázku prvou, je nutno zcela vyloučit možnost, že podpis směnky a jí předcházejících listin, tj. uznání závazku a smlouvy o zajištění závazku, byly podepsány nesvobodně ve smyslu § 37 odst. 1 občanského zákona. Sám žalovaný tvrdí, že se podepsal pod pohrůžkou žaloby před civilním soudem. Tím mu ale přece nemůže žádná újma hrozit, tím nemůže být u nikoho jeho volní rozhodování vyřazeno a nemůže se stát poslušným vykonavatelem cizí vůle. Je nutno zcela přirozeně počítat s tím, že pokud jedna osoba druhou důrazně upomíná o zaplacení značného dluhu, třeba sporného, bude následovat dříve nebo později žaloba, nebude li upomínce vyhověno, a to i když by tím ten, kdo tvrdí, že je věřitelem, ani nehrozil. Neobdrží li někdo, kdo se domnívá, že mu jiný něco dluží, příslušnou úhradu, pravidelně podá žalobu u soudu. Tím se dostáváme k tomu, že jde o pohrůžku zcela přirozenou, ba dokonce běžnou. Jednání věřitele a dlužníka zcela obvykle vyústí v prohlášení věřitele, že buď bude jeho dluh dostatečně zajištěn a pak s vymáháním posečká anebo podá žalobu v zápětí. Četná zajištění jsou zřízena v takové situaci, aniž by bylo možné v tom spatřovat cokoliv pochybného. Přesně k tomu zde došlo, bylo dohodnuto postupné splácení, a to zajištěné spornou směnkou. Námitka žalovaného tedy důvodná není.31

31

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 7. 2003, sp. zn. 5 Cmo 194/2003.

37

6.1.1 Blankosměnka Jedním z významných platebních a zajišťovacích institutů používaných především v podnikatelské praxi je i tzv. blankosměnka (Blank exchange bill), jako záměrně nevyplněná listina, je jednou z forem směnky či spíše jednou ze stádií vzniku směnky, která je svou charakteristikou významná z hlediska situace, že některé údaje budou do ní začleněny až v případě, kdy budou definitivně známy. Pojem blankosměnka v zákoně směnečném a šekovém nenalezneme. Aby se jednalo o blankosměnku, musí být splněny následující podmínky: •

listina obsahuje alespoň jeden podpis,

•

v textu listiny je obsažené označení „směnka“,

•

neúplné vyplnění listiny je úmyslné a ten, kdo tuto listinu vystaví, udělí jejímu nabyvateli tzv. směnečné právo vyplňovací, tj. právo doplnit chybějící údaje, které bývá obvykle sjednáno v písemné formě, např. jako součást smlouvy apod. Teprve doplněním chybějících údajů se blankosměnka stane platnou

směnkou, a to i v případě, že její majitel nedodrží ujednání o tom, jaké údaje mají být do směnky doplněny. Platnost směnky nastává ex tunc, tedy k datu, kdy byla blankosměnka výstavcem podepsána. Z výše uvedeného je zřejmé, že blankosměnka je pro výstavce i všechny další osoby, které se na směnku podepsali před doplněním chybějících údajů poměrně riskantní, zejména pak v případě, kdy směnečné právo vyplňovací není uděleno v písemné formě a o jeho obsahu neexistuje žádný doklad, nebo v případech, kdy je blankosměnka ještě před vyplněním převedena na třetí osobu. Blankosměnka, tedy tzv. směnka neúplná, je směnka, která v okamžiku své emise záměrně a dočasně postrádá minimálně jednu svoji podstatnou náležitost. Jedná se tak o směnku s neúplným obsahem, která je emitována s vědomím, že ji její držitel na základě dohody o vyplňovacím právu následně doplní na směnku úplnou. Neúplnost ovšem taková, která nezpůsobuje její neplatnost, nesmí být tedy náhodná, ale záměrná. Naopak může být pouze dočasná, nikoliv trvalá. V době emise blankosměnky musí o její neúplnosti vědět jak její tzv. blankopodpisatel, tak i

38

nabyvatel. Blankosměnka musí být podepsaná tzv. blankopodpisatelem, kým bývá zpravidla výstavce blankosměnky. Vzhledem k tomu, že blankosměnku nemůže vyplnit jen tak kdokoliv, musí blankopodpisatel udělit prvnímu jejímu nabyvateli vyplňovací právo. Pouze on je blankosměnku oprávněn vyplnit. Vyplněním blankosměnky je odstraňována její neúplnost. Vyplňovací právo vzniká na základě dohody, jejímiž účastníky jsou blankopodpisatel a první nabyvatel směnky. Smlouva o udělení vyplňovacího práva může být uzavřena jak písemně, tak ústně, jejím obsahem bude zpravidla dohoda o tom, jak má být blankosměnka doplněna (tj. jaké údaje mají být doplněny a případně i jakým způsobem). Smlouva o udělení vyplňovacího práva musí být uzavřena tak, aby její účinky nastaly nejpozději ke dni emise blankosměnky (tj. ke dni odevzdání blankosměnky jejímu prvnímu nabyvateli). Blankosměnka (její obsah) může být doplněna osobou k tomu oprávněnou, a to pouze jednou. Vyplněním blankosměnky vyplňovací právo zaniká.32 Vyplňovací právo nemůže být ani platně postoupeno na jinou osobu, nemění-li se tím zároveň i majitel blankosměnky. Vyplnění blankosměnky v rozporu se smlouvou o udělení vyplňovacího práva patří k hlavním rizikům, kterým musí směnečný dlužník v případě souhlasu s vystavením blankosměnky čelit. Závěrem je vhodné uvést, že se blankosměnka i přes značnou kusost právní úpravy používá v praxi poměrně často, zpravidla jako zajišťovací prostředek. V takovém případě má totiž její držitel díky výše uvedeným specifikům možnost doplnit obsah blankosměnky takovým způsobem, aby přesně odpovídal obsahu zajištěného závazku.33

6.2Platební instrument a řešení druhotné platební neschopnosti Směnek, jež by plnily funkci platební, není mnoho, což je na škodu s ohledem na fakt, kdy řadě podnikatelských subjektů chybí volné peníze na financování svých podnikatelských aktivit. Charakter směnky jako cenného papíru znějící na peněžité plnění, předem jako by dával najevo, že směnka může v obchodním životě nahradit 32

Bez ohledu na to, zda byla blankosměnka vyplněna v souladu s podmínkami dohodnutými ve smlouvě o udělení vyplňovacího práva nebo v rozporu s nimi. 33 Tedy např. aby výše směnečné pohledávky odpovídala výši dluhu, jehož úhradu má směnka zajišťovat.

39

peníze, ale není zákonným platidlem a nelze ji nikomu vnutit na místo peněz (vždy na základě dohody). Často se stává, že kupující nemá peníze, aby včas zaplatil prodávajícímu kupní cenu, a snaží se z této nepříznivé situace dostat tím, že vystaví směnku, kterou předá prodávajícímu, namísto zaplacení kupní ceny. Prodávající buď směnku přijme, nebo ji vrátí s tím, že bude požadovat reálné peníze. Dlužník může namítat, že již bylo placeno. Jde o námitku zcela bezvýznamnou, neboť není povinností prodávajícího směnku převzít bez předchozí dohody příp. následné dohody. V praxi je tento druh směnek jen málo využívaný a to i přesto, že mezi hlavní výhody placení směnkou patří její lehká převoditelnost, neboť pohledávka představuje cenný papír, snazší vymahatelnost a navíc majitel má výhodné postavení, co se týče důkazní povinnosti. Skutečnost, že bude placeno směnkou, vyplývá buď ze smlouvy, nebo prodávající od kupujícího převezme v době splatnosti ceny směnku. Pohledávka se zhmotnila v cenném papíru, se kterým se dá lehce disponovat, např. majitel směnku dále převádí, prodá. Obecně je tento vzájemný vztah smlouvy a směnky upraven v § 334 obchodního zákoníku, kde je zřejmé, že závazek zaplatit například kupní cenu, nezanikne předáním směnky věřiteli, ale existuje dále vedle samostatného směnečného závazku. Teprve zaplacením směnky zanikne spolu se směnečným závazkem i závazek ze smlouvy.34 U placení s využitím směnky přichází v úvahu dvě varianty: placení směnkou a placení prostřednictvím směnky. V prvém případě vystupuje směnka jako zvláštní soukromé platidlo, ve druhém je pouze nástrojem placení.35 Dohodnou-li si strany placení směnkou, jde o faktickou směnu směnky oproti plnění ze smlouvy. K okamžiku předání směnky věřiteli dochází k zániku závazku, který je důvodem příslušného směnečného závazku (tzv. kauzálního vztahu). Další vztahy mezi dotčenými stranami mají v zásadě čistě směnečný charakter. Směnka zde plní podobné funkce jako peníze. V této podobě se směnka u nás využívá poměrně zřídka a v případě pochybností je tak třeba mít spíše za to, že 34

Dle § 334 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Kotásek J.; Pihera V.; Pokorná J.: Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů, Praha: C. H. Beck, 2009. 35

40

účastníci placení směnkou nezamýšleli. Směnka představuje pouhý pokus o skutečné placení, nikoliv placení samotné – a proto je pochopitelné, že věřitel se bude jen nerad vzdávat obecně-právní pohledávky. V praxi daleko častější variantu platební směnky proto představuje placení prostřednictvím směnky. U placení prostřednictvím směnky nedochází k zániku povinnosti z kauzálního vztahu a tato pohledávka tak trvá i nadále. Souběžně je k ní dohodou zakládán směnečný závazek s tím, že zaplacení směnky (i eventuálnímu dalšímu nabyvateli, na kterého byla směnka v mezidobí převedena) bude současně splněním závazku vyplývajícího z kauzálního vztahu. To ovšem neznamená, že dlužník ze směnky a současně z kauzálního vztahu musí plnit "dvakrát" (viděno z hlediska hospodářského, z pohledu právního jde samozřejmě o dva samostatné tituly). Ochranu dlužníkům před "duplicitním" placením poskytuje do jisté míry obchodní zákoník. Pro obchodní závazkové vztahy se zde stanoví, že pokud bylo dohodnuto placení prostřednictvím směnky, je věřitel oprávněn požadovat na dlužníkovi splnění závazku ze smlouvy, jen když nemůže dosáhnout jeho splnění ze směnky.36

36

Dle § 334 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

41

7. Základní rozdíly V této kapitole je mým cílem zohlednit nejzákladnější rozdíly mezi některými právními úkony, které je podstatné si uvědomit. Pro názorné doplnění teorie z předchozích kapitol, zde čerpám ze soudní praxe. V první řadě se věnuji problematice převodu směnky indosamentem a institutu postoupení pohledávky formou cese, tedy možnosti zachování obligace při změně osoby věřitele. V další podkapitole se zmiňuji o termínu ručení, který v dnešní době splynul s původním tzv. „rukojemstvím“, nicméně historicky ale existuje mezi ručením a rukojemstvím poměrně značný rozdíl, zajišťující ovšem shodně zaplacení dluhu věřiteli.

7.1 Indosace a cese pohledávky Převod směnky indosamentem je hmotně-právním úkonem účastníka a žádné ustanovení občanského soudního řádu ani jiného právního předpisu jeho provedení v průběhu směnečného řízení nebrání. K námitce „znemožnění námitky promlčením“ dovolací soud uzavřel, že je zcela chybná, jestliže byla žaloba podána před uplynutím promlčecí doby, jak tvrdí sama žalovaná, námitka promlčení ji nepříslušela.37 Indosací směnky nedochází ani ke vzniku neřešitelných situací v průběhu řízení, jak se toho obává žalovaná ani k popření jejích práv v důsledku koncentrace řízení, neboť včas uplatněné námitky působí i proti právní nástupkyni původní žalované. Jak vyplývá ze zákona směnečného a šekového, každou směnku, i když nebyla vystavena na řad, lze převést indosamentem (rubopisem). Pouze v odst. 2 § 11 zákona směnečného a šekového je stanovena výjimka, podle které lze převést směnku, která není na řad jen formou a s účinky obyčejného postupu (cese). V dané věci je požadováno zaplacení směnky na řad, proto, jak právě uvedl soud prvého stupně, žalobce zůstává majitelem směnky, neboť směnka nebyla převedena rubopisem. 38 37 38

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 10. 2003, sp. zn. 29 Odo 454/2003. Usnesení Vrchního soudu v Praze, ze dne 24. 10. 2002, sp. zn. 9 Cmo 418/2002.

42

Právní důsledky směnečné doložky „nikoli na řad“

Doložka „nikoliv na jeho řad“ nebo doložka podobného významu, kterou výstavce pojal do směnky, je rektadoložkou zakazující předvádět směnku prostřednictvím indosamentu, což ovšem neznemožňuje převod takové směnky. Směnka s uvedenou doložkou si nadále zachovává svůj běžný charakter realizovatelný však pouze občanskoprávními, a nikoliv směnečnými instrumenty. V žádném případě však existence uvedené doložky ve směnce nemá bez dalšího za následek neplatnost této směnky.39 V římském právu zprvu personální změna na jedné či druhé straně obligačního vztahu nebyla možná, následný vývoj umožnil zavést do soukromého práva institut postoupení pohledávky – cese (cessio) – jako možnost zachování obligace při změně osoby věřitele. Ustanovení. § 524 občanského zákona upravují pouze dobrovolnou cesi, tedy postoupení pohledávky, ke kterému dochází smlouvou. Podmínkou platnosti postupní smlouvy je její písemná forma. Směnečná práva mohou být na další osobu převedena dohodou, aniž by směnka musela být indosována. Nelze se však ztotožnit s názorem, podle kterého postoupením směnkou zajištěné pohledávky dochází bez dalšího i k přechodu práv ze směnky na postupníka. V případě postoupení práv ze směnky je nutno buďto trvat na indosamentu nabytí práv ze směnky nebo na písemné dohodě, kterou se výslovně převádějí práva ze směnky na jinou osobu jako derivativním nabytím směnečných práv. Jestliže žalobce ve sporu o plnění ze zajišťovací směnky postoupí zajištěnu pohledávku jiné osobě, ale zajišťovací směnku na tuto osobu nepřevede, nemůže se postupník stát účastníkem řízení o plnění ze směnky namísto postupitele.40 Ustanovení § 525 občanského zákona určuje, že pohledávky, které zaniknou nejpozději smrtí věřitele, jejichž obsah by se záměnou věřitele změnil, nebo nepostižitelné výkonem rozhodnutí nelze platně postoupit. Také dohoda věřitele a dlužníka může vyloučit možnost postoupení určité pohledávky. Ustanovení § 526 občanského zákona řeší důsledky faktu, že k cesi pohledávky dochází postupní smlouvou uzavřenou mezi postupitelem a postupníkem, zatímco dlužník pravidelně 39 40

Usnesení Vrchního soudu v Praze, ze dne 28. 1. 1999, sp. zn. 9 Cmo 431/1998. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2002, sp. zn. 29 Odo 252/2001.

43

stojí mimo hru a samotné uzavření smlouvy mezi jinými osobami se postoupeného přímo týkat nemůže, a nemůže mít tudíž vůči němu ani právní účinky. Dohody zakazující převod směnky jsou možné. Nezakládají však ani u směnky na řad, ani u směnky na jméno neplatnost převodu směnky, je-li proveden v souladu s předpisy směnečného práva.41 Pro rektasměnky neplatí obecně ustanovení o postupování pohledávek. Ustanovení čl. 1 § 11 odst. 2 zákona směnečného a šekového přesně vymezuje, že tyto směnky se převádějí formou a s účinky obyčejného postupu.42 Účinky jsou pak nutně následkem převodu, tj. důsledkem uzavření smlouvy o převodu rektasměnky, a těmi je nutno rozumět zejména možnou odpovědnost postupitele podle § 527 občanského zákona a zejména vstup nového majitele směnky do právního postavení majitele předchozího s dopadem na námitkovou situaci dlužníků, jak to vyplývá z § 529 občanského zákona. Pro rektasměnku nejsou také použitelná ustanovení o předpokladech postupitelnosti.43 Bylo by ostatně jen těžko představitelné, jak by tomu bylo se směnkou, o které by se jeden z dlužníků dohodl s věřitelem o nepostupitelnosti a ostatní nikoliv. Byla by pak smlouva o postoupení současně platná i neplatná nebo snad vůči někomu platná a vůči jinému neplatná. Přesto dohody o zákazu postupování směnek jak v praxi nejsou nijak vzácné, mohou být platné a to nejen u rektasměnek, nýbrž i u směnek ve formě cenného papíru na řad, kde se převody musí dít povinně indosací. Nejde ovšem ani o dohodu o vyloučení postupitelnosti směnky, ani o dohodu o vzdání se práva, ale jde o dohodu, kterou se majitel směnky zavázal držet se určitého jednání, tj. nevyužít své právo nikoliv se jej vzdát. Všechny směnky jsou neomezitelně postupitelné a žádným právním nástrojem nelze oběhu směnky zabránit, tedy tato dohoda nemá žádné účinky směnečně-právní. Význam této dohody by tkvěl v tom, že pokud by byla dohoda postupem směnky porušena a některé ze stran dohody by v důsledku toho vznikla škoda, bylo by možné domáhat se náhrady. Je možno si také představit, že splnění povinnosti zdržet se převodu bude zajištěno třeba smluvní pokutou. Nic více. Při posuzování otázky zda skutečně k porušení smlouvy došlo, nelze zajisté odhlédnout od významu, který tyto zákazy převodů mají. Není náhodou, že se 41

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 7. 2004, sp. zn. 5 Cmo 242/2004. Formou je nepochybně nutno rozumět písemnou formou uvedenou v § 524 odst. 1 obč. zákona. 43 Tj. otázky, jež by uzavření smlouvy o převodu předcházely. 42

44

používají prakticky jen u směnek plnících funkci zajištění, protože jejich účelem je nepřipustit, aby se od sebe oddělila pohledávka směnkou zajištěná a příslušná zajišťovací směnka. U rektasměnek to žádný praktický význam nemá, ale u směnek na řad jde o zcela zásadní otázku námitkové situace směnečných dlužníků. Potom ovšem nelze za porušení takové dohody považovat, pokud zajišťovací směnka svým převodem následuje pohledávku zajištěnou do rukou stejného věřitele. Naopak formálním lpěním na zákazu převodu i za této situace by se dosáhlo přesně toho, čemu má zákaz bránit. Někdo jiný by byl věřitelem z obecné zajištěné pohledávky a někdo jiný majitelem zajišťovací směnky.

7.2 Ručení a směnečné rukojemství V moderním právu termín směnečné ručení (Exchange garantee) již zcela splynul s původním termínem „rukojemství“, historicky ale existuje mezi ručením a rukojemstvím poměrně velká mezera, uvozující značný rozdíl mezi oběma právními instituty, zajišťujícími ovšem shodně zaplacení dluhu věřiteli. Termín ručení byl původně vyhrazen pro zabezpečení splnění dluhu vlastní osobou dlužníka nebo zajištění (ručení) jměním nebo věcí náležejícími dlužníkovi. V dnešní době chápeme ručení jako dřívější rukojemství, kdy se ručitel vůči věřiteli zavazuje splnit povinnost dlužníka, pokud tak ve splatnosti neučiní sám. Ručitelský závazek je akcesorický, věřitel má právo požadovat plnění až poté, co právo na plnění marně uplatnil proti dlužníkovi. Toto uplatnění nemusí mít vždy nezbytně povahu žaloby, postačující je neformální výzva k plnění, Závazkem se rozumí povinnost, vznikající nejčastěji na základě smlouvy. Pokud nazveme převzetí rukojemství jako závazek, nedopouštíme se žádného pochybení, pouze volíme obecnější terminologii. Ačkoliv se zajištění závazku ručením (resp. ručitelským prohlášením) stává u nás stále méně populární, s ohledem na trpké zkušenosti mnohých ručitelů z počátku devadesátých let, kdy banky standardně při poskytnutí půjčky vyžadovaly ručení jinou fyzickou osobou, je vhodné vědět o právech a povinnostech ručitele co nejvíce. Mnoho lidí má stále zakořeněno, že vymáhat dluh po ručiteli může věřitel až v okamžiku, kdy dluh nejdříve (neúspěšně) vymáhal po hlavním dlužníkovi. Je to pravda, ale pouze částečně. Věřitel je povinen nejprve vyzvat hlavního dlužníka ke

45

splnění dluhu předtím, než se pokusí o totéž u ručitele, avšak jde čistě o to, že je dlužník věřitelem ke splnění vyzván. O vymáhání nemůže být tedy ani řeči, postačí pouhý dopis vyzývající dlužníka k zaplacení (upomínka). Další zásadou je, že pokud má dlužník ručitelů několik, nejsou odpovědni za splnění dluhu věřiteli každý stejným dílem, jak se někdy traduje, ale každý z ručitelů je povinen uhradit na výzvu dluh celý. Na druhou stranu úhradou dluhu nebo jeho části ze strany kteréhokoli ze solidárních ručitelů či dlužníka samotného zaniká v rozsahu zaplacené části dluhu i příslušná část ručitelského závazku. Pro příklad: Pokud činí dluh 10 000 Kč, dluh je zajištěn ručitelským závazkem dvou osob a jeden z ručitelů uhradí část dluhu v rozsahu 2 000 Kč, je dlužník povinen zaplatit věřiteli již jen 8 000 Kč a stejně tak i každý z obou ručitelů, kteří v daný moment ručí již pouze za uvedený zůstatek závazku. Bývá poměrně časté, že dluh uhradí dříve ručitelé než dlužník samotný. Taková situace je pro ručitele pochopitelně značně nepříjemná, vezmeme-li v úvahu, že zaplatil cizí dluh např. z půjčky, kterou nikdy nečerpal. I takovou situaci lze ovšem řešit. Zákon přiznává ručiteli právo domáhat se vůči původnímu dlužníkovi náhrady všeho, co ručitel za dlužníka plnil, tedy zaplatil. Postavení ručitele je ovšem horší než postavení původního věřitele. Důvodem je skutečnost, že takováto pohledávka ručitele vůči dlužníkovi již není zajištěna ručitelskými závazky původních solidárních „spoluručitelů“ ani jinými zajišťovacími instrumenty, které původně zajišťovaly pohledávku věřitele vůči hlavnímu dlužníkovi (zástavní právo k nemovitostem apod.). Vymáhat zaplacení toho, co ručitel za dlužníka zaplatil, je proto značně obtížné. Je dobré také připomenout, že ručením je obvykle zajištěn nejen původní dluh (např. půjčka na televizi 40 000 Kč), ale i veškeré příslušenství takového dluhu, tedy zejména sankční úroky z prodlení, smluvní pokuty apod. Pokud tedy původní představa ručitele o tom, že v případě, že se dlužník nebude mít k vrácení půjčky, je taková, že za něj uhradí oněch 40 000 Kč, potom je třeba zdůraznit, že spolu se všemi sankcemi může dluh včetně nákladů soudního řízení činit i několikanásobek původní sumy. Ručení vzniká vždy písemným prohlášením ručitele, že splní dluh v případě, že jej nesplní dlužník. Zákon vyžaduje pro platnost takového prohlášení, aby mu předcházela blíže neurčená dohoda s věřitelem. V praxi to neznamená nic jiného, než

46

že věřitel musí s převzetím ručitelského závazku předem souhlasit. Nelze tedy ručitele věřiteli vnutit předáním písemného ručitelského prohlášení bez předchozí (byť jen ústní) dohody s věřitelem. Ručitel může proti věřiteli uplatnit všechny námitky, které by měl proti věřiteli dlužník. Pokud je tedy např. uplatňovaná pohledávka již promlčena, nebo byla-li již uhrazena, nebo se z jiného důvodu jedná o nepravý dluh, má věřitel právo se těmito námitkami účinně proti věřiteli bránit stejně jako dlužník. Pokud dlužník uzná vůči věřiteli svůj dluh a např. tím zabrání promlčení dluhu, je takové uznání účinné vůči ručiteli jen v případě, že s ním ručitel vysloví souhlas. Pokud věřitel jakýmkoli způsobem zavinil, že vymáhaná pohledávka nemůže být dlužníkem zaplacena, může ručitel plnění dluhu odepřít s odkazem na tuto skutečnost (věřitel nabourá a zničí svou vinou automobil dlužníka, jehož vrácení bylo zajištěno ručitelským prohlášením, apod.).

Směnečný ručitel

Avalista nemůže činit vůči majiteli směnky námitky příslušející výstavci směnky vlastní vůči jejímu prvnímu majiteli ani tehdy, nabyl li tento majitel směnku nepoctivě, tj. jednal li vědomě ke škodě dlužníka. Z ustanovení čl. 1 § 17 směnečného zákona vyplývá, že dlužník ze směnky, tedy i avalista, může zásadně činit vůči majiteli směnky jen takové námitky, které mají původ v jeho vlastních vztazích k majiteli směnky. Nabyl li však majitel směnku nepoctivě, tj. jednal li vědomě na škodu dlužníka, může dlužník činit vůči majiteli i námitky z jeho vlastních vztahů k předchozímu majitel směnky. Dovolatel však v projednávané věci uplatnil ve vztahu k majiteli směnky námitky, které nepříslušely jemu, ale příslušely první žalované vůči původnímu majiteli směnky, neboť měly původ v jejím vlastním vztahu k původnímu majiteli. Takové námitky avalista vůči majiteli směnky činit nemůže a to ani tehdy, jednal li majitel směnky nepoctivě.44

44

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2004, sp. zn. 29 Odo 810/2003.

47

Námitky směnečného ručitele

Směnečný ručitel sice nemůže uplatnit proti směnečnému platebnímu rozkazu námitky, které se zakládají pouze na vztahu remitenta a akceptanta, může však uplatnit námitky, které se zakládají na jeho vlastním vztahu k remitentovi. Zatímco soud prvního stupně dospěl k závěru, že směnečný rukojmí může uplatnit proti směnečnému platebnímu rozkazu všechny kauzální námitky, které mohl uplatnit hlavní dlužník, odvolací soud dovolil, že směnečný rukojmí nemůže oproti směnečnému platebnímu rozkazu uplatňovat námitky, které se zakládají pouze na vztahu remitenta a akceptanta. Uplatněnou námitku pak označil jako námitku vycházející pouze ze vztahu remitenta a akceptanta a proto rozsudek soudu prvého stupně změnil. Závěr odvolacího soudu, že směnečný rukojmí nemůže uplatňovat námitky svázané pouze s osobou avaláta, je správný. Nejvyšší soud však konstatuje, že odvolací soud svůj závěr o tom, že uplatněná námitka je námitkou vycházející pouze ze vztahu žalobkyně a akceptanta, pouze konstatoval, aniž jakkoliv odůvodnil, jak k tomu závěru dospěl a na čem jej zakládá. Přitom nedostatek přezkoumatelného odůvodnění rozhodnutí brání dovolacímu soudu zhodnotit správnost tohoto rozhodnutí.45

Rukojemství znamenalo zajištění, shodující se, se současným obsahem ručení tak, jak je upraveno např. i v našem právu. Fakticky tak bylo rukojemství nahrazeno ručením a ručení v původním slovu smyslu zcela zaniklo. Aval (směnečné rukojemství), vyjadřuje zaručení třetí osobou. Tato skutečnost nabízí majiteli směnky větší jistotu, nalézající se v tom, že má zavázáno vedle sebe (v případě ručení - za sebou) několik směnečných dlužníků, ze kterých si může vybrat.

Závazek rukojmího.

Uplatnění práva proti rukojmímu za přímého dlužníka (výstavce vlastní směnky) v soudním řízení není podmíněno předložením směnky ani výstavci, ani rukojmímu. Z odůvodnění: Odvolací soud konstatoval, pokud jde o námitku 45

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 1999, sp. zn. 32 Cdo 519/1998.

48

vznesenou včas proti směnečnému platebnímu rozkazu soudu prvého stupně, která je i odvolacím důvodem, tj. pokud jde o námitku předložení směnky k placení odpůrkyni (rukojmí), a z toho plynoucí závěr, že není zatím možné jí ze směnky nic uložit k zaplacení.46 Povinnost předložit směnku podle čl. 1 § 38 odst. 1 a § 77 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb., stíhá majitele směnky, pokud jde o platební výzvu tomu, kdo je určen obsahem listiny k tomu, aby směnku zaplatil. V tomto případě jde o vlastní směnku, kterou se výstavce sám zavázal směnku při splatnosti zaplatit. Směnka tedy se prezentuje vůči němu. Dalším osobám na směnce podepsaným se směnka neprezentuje, což se vztahuje i na jeho rukojmí, tedy zde na odpůrkyni, na odvolatelku. Odpůrkyně obdržela spolu se směnečným platebním rozkazem od soudu prvého stupně i žalobní návrh a tedy tímto prostřednictvím byla vyzvána k tomu, aby osobě tímto návrhem a směnečným platebním rozkazem určené směnku zaplatila. Tedy nejpozději tímto okamžikem jí muselo být známo, komu má platit. Ostatně, i když se směnka, nejsou li jiné okolnosti, rukojmímu přímého dlužníka ze směnky předkládá, je věci vztahu mezi tímto dlužníkem a jeho rukojmím, aby si navzájem sdělili okolnosti se směnkou spojené, mezi něž patří i informace dlužníka avalistovi o tom, že mu byla směnka předložena, aby jím nebyla honorována. Ostatně z tohoto důvodu jsou avalisté přímých dlužníků vyloučeni i z okruhu osob, kterým je nutno nezaplacení směnky oznamovat podle čl. 1 § 45 cit. zák.

Postavení směnečného rukojmího. Meze jeho obrany proti povinnosti zaplatit podle směnky.

Závazek směnečného rukojmího je akcesorický ke směnce jako listinnému cennému papíru a je nesporný a abstraktní. Je akcesorický také k závazku směnečného dlužníka, za nějž rukojemství směřuje. Tato závislost je však ryze směnečně-právní. K platnosti závazku směnečného rukojmího postačuje, aby podpis dlužníka byl platný pouze formálně, není třeba, aby tento dlužník byl zavázán ze směnky také materiálně. Stejně nesporný a abstraktní je i nárok rukojmího, který zaplatí, proti dlužníku, za něhož rukojemství směřuje a osobám tomuto dlužníku směnečně zavázaným. Rokojmí je zavázán stejně jako dlužník, za nějž rukojemství 46

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 5. 1997, sp. zn. 5 Cmo 143/1996.

49

směřuje, z hlediska povahy a výše jeho směnečného závazku, a nevstupuje tím ani nepřímo do mimosměnečných vztahů tohoto dlužníka i když se směnkou souvisely. Nezakládá se tím právo rukojmího namítat okolnosti z kauzálních vztahů tohoto dlužníka k jiným osobám. Právo těchto kauzálních námitek může založit jen smlouva mezi majitelem směnky a rukojmím.47 K postavení rukojmího je nutné uvést, že jde o dlužníka zajišťujícího, jehož závazek je akcesorický, ovšem jde o dlužníka, který zajišťuje zaplacení směnky, jak vyplývá v čl. 1 § 30 zákona směnečného a šekového. Tedy také jeho povinnost je závislá na směnce a jejím zaplacení, není li zaplacená směnka, je i rukojmí povinen majitel směnku zaplatit solidárně se všemi ostatními směnečnými dlužníky, jak plyne také z čl. 1 § 47 zákona směnečného a šekového. Z hlediska tohoto směnečného závazku není vůbec podstatné, proč a kým směnka zaplacena nebyla. Lze nalézt i určitou akcesoričnost závazku rukojmího k závazku některého ze směnečných dlužníků jak uvádí čl. 1 § 31 zákona směnečného a šekového. I tento vztah má povahu pouze směnečnou. Závazek rukojmího je tedy závislý také na závazku určitého dlužníka, ovšem stále jde o závislost na jeho závazu formálně směnečném. Je li závazek rukojmího směnečně formálně vázán na závazek určitého dlužníka ze směnky, je tedy pak významné pouze to, zda dlužník, za kterého rukojemství směřuje, je alespoň formálně směnečným dlužníkem. Kritériem formální platnosti může být pouze obsah listiny samotné, a pokud formálně je jistý podpis daného směnečného účastníka vyznačen, zde jde o podpis příjemce, je tento podpis formálně platný. Pokud je tento podpis vadný, materiálně, a mezi tyto vady patří i eventuální nedostatky při zastupování, na formální platnosti podpisu to nic nemění. Tedy, i kdyby snad byl žalovaný při podpisu směnky nesprávně zastoupen, jde o nedostatek materiální a ve smyslu čl. 1 § 32 odst. 2 zákona směnečného a šekového se nemůže dotknout platnosti závazku rukojmího. Avalista nemůže být směnečně zavázán více, než je formálně směnečně zavázán dlužník, za kterého podepsal ať na základě svého prohlášení nebo na základě fikce, že jde o podpis za výstavce. Rukojmí však bez dalšího nesdílí obecně právní postavení avalátovo, zejména nemá bez dalšího právo namítat okolnosti, které mají v těchto obecně právních vztazích původ. Také závazek rukojmího je nesporný a abstraktní. Takové námitky nejsou ale na druhou stranu vyloučeny. Jejich úspěšné uplatnění však předpokládá, že jsou na zcela konkrétních vztazích mezi rukojmím a remitentem založeny. Takový vztah 47

Rozsudek vrchního soudu v Praze ze dne 26. 3. 2002, sp. zn. 5 Cmo 11/2002.

50

není vyloučen, protože je jasné, že rukojmí nepodepisuje směnku jen tak, ale pravidelně se tak děje v dohodě s někým. Pokud jde o dohodu s remitentem, lze si představit, že v takové dohodě si avalista jisté kauzální námitky vymíní. Pak by ovšem šlo skutečně o vlastní vztah rukojmího k majiteli směnky a rovněž kauzální námitky z jiného vztahu, který se ovšem uvedenou dohodou stává i vztahem avalisty samotného by byly možné.

Námitky směnečného rukojmího

Rukojmí (aval) může dle čl. 1 § 17 zákona číslo 191/1950 Sb., činit majiteli směnky námitky, které se zakládají na jeho vlastních vztazích k majiteli směnky, nikoliv na vztazích směnečně zavázané osoby, za kterou bylo rukojemství převzato (avaláta), k majiteli směnky. Zákon směnečný a šekový neobsahuje právní úpravu podobnou § 548 odst. 2 občanského zákoníku nebo § 306 odst. 2 obchodního zákoníku, dle kterého může ručitel proti věřiteli uplatnit všechny námitky, jež by měl proti věřiteli dlužník. Zákon směnečný a šekový žádné takové ustanovení z pochopitelných důvodů neobsahuje, neboť by to popřelo význam a smysl směnky jako převoditelného cenného papíru, mohl-li by dlužník ze směnky činit majiteli námitky z kauzálních vztahů jiných osob. Směnečný rukojmí je tedy samostatným dlužníkem a není dlužníkem akcesorickým, jakým je běžný ručitel dle občanského nebo obchodního zákoníku. Z tohoto důvodu není námitka druhého žalovaného z kauzálního vztahu mezi žalobcem a prvním žalovaným přípustná.48

Námitky rukojmího z vlastního vztahu vůči majiteli směnky ve věci o zaplacení směnky.

Aby mohl směnečný rukojmí (žalovaný) vznést námitku z vlastního vztahu k majiteli směnky (žalobci), musí mít s majitelem uzavřenou směnečnou dohodu, v níž jsou specifikovány podmínky, za nichž převzal rukojemský závazek. Má-li rukojmí uzavřenou směnečnou dohodu s osobou odlišnou od majitele směnky 48

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 7. 1998, sp. zn. 9 Cmo 3/1998.

51

(s výstavcem směnky vlastní, směnečníkem u směnky cizí nebo s výstavcem směnky cizí, není-li výstave totožný s majitelem směnky), nemůže vůči majiteli směnky uplatňovat námitky vyplývající z této dohody. Z odůvodnění: Aby se třetí žalovaný, který je směnečným rukojmím ubránil touto námitkou ze svého vlastního vztahu k žalobci, musí v námitkách v prvé řadě konkrétně specifikovat obsah svého právního vztahu, jinými slovy obsah tzv. směnečné dohody, uzavřené mezi žalobcem a třetím žalovaným, završené podpisem třetího žalovaného jako směnečného rukojmího na směnce, a musí uvést, jakým způsobem následně důvod směnečného rukojemství odpadl, a dále v námitkovém řízení musí tato svá tvrzení prokázat. V dané věci je nutno mít na paměti, že třetí žalovaný je směnečným rukojmím a rukojmí nemývají vždy vytvořen vlastní vztah k majiteli směnky, tj. uzavřenu tzv. směnečnou dohodu s majitelem směnky (na rozdíl např. od výstavce vlastní směnky). Často bývá důvodem přijetí rukojemského závazku výlučně vztah rukojmího ke směnečnému dlužníku, za kterého přejímá směnečné rukojemství a tím zaručuje zaplacení směnky, rukojmí tedy svým rukojemským závazkem zajišťuje splnění směnečného závazku, nikoli však – jedná-li se o zajišťovací směnku – splnění závazku kauzálního, který je takovou směnkou zajišťován. V takovém případě však na straně rukojmích absentuje vlastní vztah k majiteli směnky a v případě žaloby tito rukojmí nemají k dispozici námitku z vlastního vztahu vůči žalobci dle čl. 1 § 17 zákona směnečného a šekového.49

Smlouva o rukojemském závazku a důsledky její neplatnosti.

Smlouvou, kterou se rukojmí ze směnky zavazuje k zajištění závazků výstavce, není směnka, respektive převzetí směnečného rukojemství podpisem na směnce, ale smlouva (dohoda) mezi výstavcem směnky nebo osobou oprávněnou ze směnky a budoucím rukojmím, že směnečné rukojemství převezme. Neplatnost dohody o převzetí směnečného rukojemství nezpůsobuje neplatnost samotné směnky ani neplatnost podpisu osoby, která převzala rukojemství, ale může případně založit kauzální námitku avalistce vztahu ke konkrétní osobě oprávněné ze směnky. Smlouvou, kterou se rukojmí ze směnky zavazuje k zajištění závazků výstavce, není 49

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 9. 2001, sp. zn. 9 Cmo 44/2001.

52

směnka, respektive převzetí směnečného rukojemství podpisem na směnce, ale smlouva (dohoda) mezi výstavcem směnky nebo osobou oprávněnou ze směnky a budoucím rukojmím, že směnečné rukojemství převezme. Samotný podpis avalisty na směnce je pak již jen realizací závazku, převzatého v dohodě o převzetí směnečného rukojemství. Jestliže je uzavření smlouvy o převzetí směnečného rukojemství nutný předchozí souhlas valné hromady a tento souhlas nebyl udělen, je dohoda o převzetí rukojemství absolutně neplatná. Tato neplatnost však nezpůsobuje neplatnost samotné směnky ani neplatnost podpisu osoby, která převzala směnečné rukojemství, ale může pouze (případně) založit kauzální námitku avalisty ve vztahu ke konkrétní osobě oprávněné ze směnky.50

Převod práv rukojmího ze směnky

K přechodu práv ze směnky při jejím zaplacení avalem není nutný rubopis. K převodu práv ze směnky avalem na další osobu je rubopis nutný. Z odůvodnění: Dovolatelce lze tedy přisvědčit v tom, že k přechodu práv ze směnky na řad při jejím zaplacení avalem není nutný rubopis – k přechodu dochází pouhým zaplacením směnky.51 Jinak tomu však je, jestliže chce avalista, na kterého přešla práva ze směnky, tato práva převést na další osobu. V takovém případě již je nezbytný k převodu práv rubopis, neboť směnečný zákon pro tento případ výjimku z úpravy převodu práv ze směnky na řad neupravuje.

Meze obrany směnečného rukojmího proti povinnosti zaplatit směnku.

Námitka, že ostatní účastníci směnečného vztahu jednali ve shodě s cílem vylákat podpis rukojmího na směnku, je bez dalšího vlastní námitkou rukojmího ve vztahu k těmto osobám. Z odůvodnění: Skutečně vlastní námitkou žalovaného 2., která není odvislá od žalovaného 1., je tvrzení, že celý obchod je pouze komplotem žalobce a žalovaného 1. vůči žalovanému 2. s cílem vylákat od něj podpis směnky a 50 51

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2003, sp. zn. 29 Odo 430/2002. Usnesení nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2004, sp. zn. 29 Odo 878/2003.

53

na jeho úkor se obohatit, když žalobci bylo jasné, že poskytuje půjčku ing. S. osobně, a když žalobce vůbec nepočítal s jejím vrácením, s tím, že plnění obdrží prostřednictvím rukojemství. Taková situace by ovšem musela být zcela spolehlivě osvědčena. Z provedeného dokazování však takové ujednání mezi žalobcem a žalovaným 1., resp. ing. S. nevyplývá. Zejména z ničeho neplyne, že to byl žalobce, kdo postupoval nekorektně. Pokud by tak bylo postupováno jen na straně žalovaného 1., nemělo by to na vztah rukojmího a majitele směnky, tj. žalobce, žádný vliv.52

Neplatné směnečné rukojemství.

Je li na směnce vlastní v rukojemském prohlášení udáno, že se přejímá za akceptanta (příjemce), pak je toto prohlášení neplatné a rukojemský závazek nevznikl. Podle čl. 1 § 31 odst. 2 zákona směnečného a šekového rukojemství se vyjadřuje slovy „jako rukojmí“ nebo jinou doložkou stejného významu; rukojmí je podepíše. O pouhém podpisu rukojmího na líci směnky platí, že zakládá směnečné rukojemství, nejde li o podpis směnečníka nebo výstavce. Podle odst. 4 v prohlášení je třeba udat, za koho se přejímá. Není li to udáno, platí, že se přejímá za výstavce. V dané věci je v obou směnkách vyjádřeno, že rukojmí (aval) přejímá rukojemství za akceptanta. Směnka vlastní akceptanta nemá, jedná se tedy o smysl postrádající doložku, neboť druhý žalovaný převzal rukojemství za neexistující osobu. V dané věci je udáno, za koho se rukojemství přejímá, a k tomuto údaji je nutno přihlédnout (nelze dovozovat, že tento údaj s ohledem na svou bezobsažnost platí za nenapsaný, neboť to by muselo být výslovně stanoveno v zákoně). Druhý žalovaný nepřevzal rukojemství za osobu, která by byla podle obsahu směnky směnečně zavázaná. Z tohoto důvodu je směnečné rukojemství neplatné.53

S poskytováním ručení přátelům a blízkým osobám by měl každý nakládat velmi opatrně a - upřímně řečeno - spíše takové žádosti odmítat. Zkušenosti s ručením i v okruhu rodiny nejsou totiž příliš dobré. Je na místě si uvědomit, že aval není žádná přátelská úsluha, ale velmi tvrdý, navíc právně vymahatelný závazek. 52 53

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 3. 2002, sp. zn. 5 Cmo 11/2002. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 5. 2000, sp. zn. 9 Cmo 758/1999.

54

Dříve než tedy zvěčníme své ctěné jméno na papír, který má ve svém textu slovo „směnka“, zjistěme si, že ten, za něhož se v dobré víře zavazujeme, má vůbec schopnost a vůli svému závazku dostát, vyhneme se tak eventuálním pozdějším nepříjemnostem a pokud takovou jistotu nemáme, neváháme a odmítneme, riskujeme totiž příliš mnoho.

55

8. Výhody a nevýhody směnek Nezasvěcenému může připadat směnka zcela jednoduše, složitěji již vnímá tuto problematiku ten, kdo se s ní již blíže obeznámil. Pokusím se zde zhodnotit výhody a nevýhody jak z pohledu věřitele, tak dlužníka. Obecně tedy můžeme říci, že…

Výhodou směnek je zejména to, že jsou nesporným závazkem, což znamená, že ten, kdo má v dispozici originální směnku a legitimuje se jako její oprávněný majitel, prokázal své právo na její zaplacení dostatečně; dlužník, který se hodlá své povinnosti směnku zaplatit bránit, pak musí své důvody obrany nejen tvrdit, ale i prokázat. Lze ji uplatnit samostatně bez jiného právního důvodu. Hlavní výhodou směnky je, že vymáhání dluhu soudní cestou je pro věřitele podstatně jednodušší a rychlejší než v jiných případech. Žalobce není povinen prokazovat vznik závazku, na jehož základě byla směnka vystavena, stačí, aby soudu předložil originál směnky a legitimoval se jako její oprávněný majitel (což plně postačuje jako důkaz). Naopak dlužník, který by se povinnosti směnku zaplatit bránil, musí své důvody nejen tvrdit, ale i prokázat. Nezaplacené směnky jsou pokládány za vzácnost, protože důsledky nesplacení dluhu (úvěru) bývají pro dotyčný subjekt významné.54

Nevýhodou směnky je její právní odpoutání od základního právního poměru. Znamená to, že směnka má samostatnou právní existenci a zároveň charakter abstraktního závazku, kde nejsou uvedeny důvody a okolnosti jeho vzniku. Nevýhodou směnek je to, že musí být vystavena v zákonem předepsané formě se stanoveným obsahem a pokud některá z jejich podstatných náležitostí chybí, pak není směnka platná.

54

Nabude-li rozsudek právní moci, má věřitel právo vymáhat peníze např. pomocí exekutora.

56

8.1 Machinace se směnkami Zákon poskytuje směnce stejnou ochranu, jako zákonnému platidlu z čehož jasně vyplývá, že padělání a pozměňování směnky je trestná činnost, která ovšem není v České republice nijak výjimečná. Objekty útoku se v mnohých případech stávají banky, úvěrové společnosti, veřejně-právní či soukromé podniky, které v dnešní době zaujímají význačná postavení. Na jedné straně se tyto instituce stávají místem útoku a oběťmi pachatelů trestné činnosti, na straně druhé pak může dojít i k tomu, že odpovědný zaměstnanec zmiňovaného institutu podlehne a překročí hranice na základě vlastního či cizího zájmu. Většina škod spáchaných v této oblasti se pohybuje ve vyšších číslech neznějících pouze na korunovou měnu. Nedovolené čerpání úvěrů pomocí falešných finančních směnek má v rámci úvěrových obchodů význam jako nikdy předtím a to i přes pokročilou techniku zabezpečení těchto operací. Směnka je ve vnitrostátním a zahraničním obchodě důležitým platebním dokladem, který je ale ovšem ve větší míře zneužíván a to právě především ke škodě peněžního ústavu, často i ke škodě podnikatele. Směnky dnes vstupují do obchodu většiny začínajících podnikatelů, bohužel tomu neodpovídá jejich právní vědomí s touto problematikou související, čehož využívají jiné osoby, jejichž cílem je získat za falešné směnky nějakou výhodu finančního či hmotného plnění. „Jestliže totiž podnikatel namítá, že směnku podepsal omylem, musí jednoznačně prokázat, že ani při veškeré potřebné opatrnosti při podepisování listiny nemohl zabránit podpisu listiny, o které se měl domnívat, že má jiný právní význam než směnka.“55 Páchání trestné činnosti totiž usnadňuje fakt, že směnka je dlužně právní cenný papír obsahující abstraktní plnění a není vidět, zda jeho funkce úvěrového dokladu nebo oběživa nebude krácena jinými manipulacemi náležejícími mimo oblast poctivého obchodního styku. Proto je třeba věnovat při přijetí směnky vždy náležitou pozornost všem jejím zákonem předepsaným podstatným náležitostem, ověřit si řádně okolnosti, za nichž je směnka vystavena a při obchodu se směnkou pak ověřit a identifikovat veškeré účastníky, ale i právoplatnost avalské doložky, byť je na ní razítko některé z předních bank. Lze předpokládat, že se tyto nezákonné aktivity, trestní právem kvalifikované

55

Kovařík Z.: Přehled směnečné judikatury, Praha, ASPI, a.s., 2005.

57

jako podvod, budou znásobovat a „zkvalitňovat“. V rámci prevence bychom jako účastníci obchodování s platebními dokumenty měli dbát opatrnosti, v případě nabídky k obchodu se směnkou znějící na zahraniční měnu anebo při nabídce nápadně výhodných podmínek k eskontu si ji nechat nejprve řádně ověřit.

Nekvalitní směnka může být označena jako např.: sklepní – disponuje podpisy neexistujících popř. nesolventních osob nuzná – zdá se být ještě před svou splatností nejistou vyhl. konkurzu na dlužníka planá – s obsahem fingovaného dlužnického závazku

Velmi častým trestným činem nejen právnických osob, ale i zdánlivých obchodníků je, že si vzájemně na sebe vystaví směnky, tímto si opatří peníze (úvěr), ačkoliv těmto obchodním událostem neodpovídá ani obchod se zbožím, ani vykonání nějaké služby. Pokud totiž taková akceptační výměna neprobíhá výrazně proti pravidlům řádného obchodního styku a pokud jsou tyto obchody prováděny dostatečně zmatečně, dosahuje tato trestná činnost vysokého stupně. Likvidní směneční partneři si totiž vyhledávají další osoby, které zapojují do této činnosti a vytvářejí se tak organizované okruhy osob provádějící vzájemnou výměnu směnek. Pomocí zprostředkovatele nebo vysoce kvalifikovaného akceptanta jsou tyto obchody prováděny na téměř bankovní úrovni a v krátké době pak bez problémů dosahují stamilionové hranice. Směnky jsou velice často převáděny jako platební prostředek na třetí osoby jednající v dobré víře, aniž by jim byl sdělen jejich skutečný právní důvod. Akceptant nemá zpravidla možnost zvolit si svého obchodního partnera, teprve po oznámení banky o proplacení se příjemce dozví jméno věřitele směnky. Tito podvodníci fingují obchody k zakrytí své nezákonné činnosti, při zasílání dokladů používají k oklamání bank podklady k prodloužení nebo přednostnímu financování, přičemž nové směnky jsou opět vystaveny na vysoké

částky.

Při

odhalení

jediného

podvodníka

postihne

celý

okruh

spolupachatelů, ale velmi často jsou zataženy také firmy, které v dobré víře takovéhle doklady přijmou jako platební prostředek. Směnky s fingovaným závazkem nebo zfalšovanými podpisy, jsou považovány také směnky, které jsou vystaveny osobou platebně neschopnou nebo úvěrově nespolehlivou. Prokázání podvodu a většinou s tím spojeného falšování

58

úřední listiny je zpravidla velmi snadné. Nicméně pro neznámost pachatele, osoba, která takovouto směnku koupila bez předchozího ověření, obvykle přichází o veškeré finanční prostředky z tohoto platebního instrumentu. Pachatelé hospodářské kriminality poznali, že podnikatelé nacházející se v těžkostech a problémech se o obchod s protisměnkami zajímají a podstupují jeho riziko. Nenastane-li při splatnosti protisměnky dohodnuté plnění, zůstane dodavatel, který se mnohdy ještě nechal vtáhnout do dalšího prodloužení doby splatnosti, nakonec na ulici. Potom buď srovná dlužnou částku plynoucí ze směnky sám, nebo požádá o zahájení konkurzního řízení na svůj majetek. Právě v případě takových deliktů z příčin nesolventnosti velmi často dlužník v krizi přistoupí na platby těmito protisměnkami, aby zakryl svou platební neschopnost, vylákal úvěry na zboží a nakonec skončil v milionové ztrátě. Zvláště nebezpečným jevem na systému protisměnek je to, že nelze navenek, a ani z účetnictví firmy nebo z informací poskytnutých bankou, poznat, že se dotyčná osoba nachází v krizi. Proto dochází k náhlému zhroucení mnohých nepřipravených dodavatelů, kteří končí v konkurzním řízení. Jedním z nejdůležitějších zásad, než vstoupíme do směnečného vztahu je kontrola solventnosti všech zainteresovaných partnerů. Neplnění, tedy nezaplacení vede ke ztrátě dobré pověsti mezi účastníky směnečného vztahu, ke znemožnění získat u finančních institucí úvěr, nebo k majetkové ztrátě z exekučního řízení. V neposlední řadě se může jednat také o trestný čin podvodu podle § 250 trestního zákona nebo padělání a pozměňování směnek podle § 140 trestního zákona.

8.2 Půjčky na směnku V posledních letech se dostává do popředí maličko zapomenutá, ale právem podložená a dokonce nedávno novelizovaná "možnost uznání dluhu" formou směnky. Jelikož se směnka stává opět velice populárním instrumentem, dají se dnes i půjčky zajistit směnkou (tzv. půjčky na směnku56). Tyto služby poskytují převážně 56

Zdroj: http://www.pujcka-na-smenku.cz/+vlastní úpravy.

59

menší nebankovní instituce, kterých se najde již celá řada, stačí si zadat v některém z internetových vyhledávačů výraz "půjčka na směnku" a není nutno dlouho tápat, nicméně nic není tak jednoduché jak na první pohled vypadá. Vzhledem k povinným údajům směnky sepisované při půjčce se sice může zdát, že podepisujete směnku s danou firmou, osobou, na nějakou částku půjčky, nicméně směnka má tolik možných variant, o kterých běžný člověk ani netuší. Není pak jednoduché ubránit se například jejímu prodání (indosamentu) ze strany původního věřitele (remitenta) a následném vymáhaní částky ze směnky jinou firmou, samozřejmě s poplatky za náklady na vymáhání dluhu ba dokonce soudním řízením, s úroky atd. Určitě se však najdou i firmy, které půjčky na směnku poskytují, ale jistě není na škodu vědět více informací o směnkách a nenaletět případným podvodníkům. Je třeba věnovat čas studiu směnečného práva pro možné ušetření nemalé částky peněz při půjčce na směnku, není od věci prohlédnout si vzory směnek nebo se na směnky zeptat odborníků. Nebankovní půjčky na směnku, které jsou bez náhledu do registru a často ze soukromých zdrojů jsou velmi rizikové typy půjček. Mají velký úrok, ale často se dají zařídit téměř ihned (do 24 hodin) a hotově. Nikdy bychom neměli uzavřít smlouvu s osobou či společností, která požaduje poplatek předem. Půjčky na směnku se stávají v poslední době velmi žádané. Mnoho lidí má už v současné době veliké problémy s finančními domy a nemají už možnost nikde získat půjčku. Právě půjčka na směnku je pro tyto lidi poslední možnost. Tato půjčka patři mezi více rizikové a je potřeba brát velký zřetel na firmu či jednotlivce, od které, či kterého si úvěr bereme. Tyto půjčky se většinou realizují pomocí úvěrové smlouvy a jako dodatek bývá klientovi dána k podepsání právě směnka. Ta bývá vyplněná a podepsaná klientem. U směnky nebývá ve většině případů vyplněno datum placení. Toho se využívá v době, kdy klient neplatí splátky, které má dané splátkovým kalendářem, který by měl být součástí úvěrové smlouvy nebo smlouvy o půjčce. Klientovi je poslána upomínka, a když se nerozhodne platit, je vydán soudem směnečný platební rozkaz. Jelikož jde o směnku, soudy nezahálejí, protože u směnky není co řešit. Ve většině případů pak uloží klientovi zaplatit celkovou sumu včetně firemního právníka a soudních výdajů a to do 3 dnů od převzetí směnečného platebního rozkazu. V případě, že klient tak neučiní, následuje exekuce, čím se klientovi minimálně o dalších 10 000 Kč půjčka prodraží. Tento typ půjčky na směnku se nejčastěji používá tam, kde je potřeba okamžitá půjčka a to hotově. V dnešní době tuto půjčku využívají

60

lidé, kteří mají záznam v bankovních registrech a nedosáhnou tak na běžné bankovní půjčky. Zde je již vetší riziko možného podvodu a na internetu jej můžete velmi pravděpodobně potkat. Proto je lepší vybírat ze seznamu ověřených společností, tím se minimalizuje pravděpodobnost, že dostanete do problémů.

61

9. Rozpracování úvah o přechodu na euro

Česká republika se 1. května 2004 stala členem Evropské unie, čímž se rovněž zavázala k přijetí jednotné evropské měny. Termín, ke kterému bude Česká republika usilovat o přijetí eura, určí vláda. Členství v eurozóně je podmíněno splněním ekonomických a právních podmínek známých též jako maastrichtská kritéria. Jednou ze stěžejních zásad, kterou je nutno v rámci opatření směřujících k nahrazení národní měny eurem zajistit, bude zachování všech práv a závazků v té podobě, v jaké byly založeny před dnem zavedení eura v České republice, v souladu se zásadou trvání právních nástrojů stanovenou právem EU.57 Přechod na euro (Changeover to Euro) musí respektovat několik důležitých principů: právní jistotu, ochranu spotřebitelů a minimalizaci nákladů spojených se zavedením eura. Princip právní jistoty znamená, že platnost smluv a jiných právních nástrojů58 majících právní účinek a které obsahují údaje v českých korunách, zůstanou po zavedení eura nadále platné.59 Hodnoty v korunách, se budou považovat za hodnoty v eurech přepočítané s použitím přepočítacího koeficientu. Zavedení eura nebude mít za následek změnu jakékoliv podmínky smlouvy nebo jiného právního nástroje, nebude moci být důvodem k osvobození od dluhu nebo výkonu smlouvy či jiného právního nástroje a zavedení eura neposkytne smluvní straně důvod k jednostranné změně 57

Nařízení Rady (ES) č. 1103/97 ze dne 17.6.1997 o někt.ustan.týk.se zavedení eura, ve znění nařízení Rady č. 2595/2000 z 27.11.2000, které uprav. některé soukromoprávní aspekty zavedení eura. 58 Právními nástroji se rozumějí právní předpisy, soudní rozhodnutí, smlouvy, platební nástroje jiné než bankovky a mince, ostatní nástroje a všechny uzavřené smlouvy. 59 Čl. 1 nařízení Rady (ES) č. 1103/97 ze dne 17.6.1997 o někt.ustan.týk.se zavedení eura, ve znění nařízení Rady (ES) č. 2595/2000. Čl. 1 nařízení Rady (ES) č. 974/98ze dne 3.5.1998o zavedení eura, ve znění nařízení Rady (ES) č.2596/2000 a nařízení Rady (ES) č.2169/2005.

62

smlouvy nebo k jejímu vypovězení. Zákonným platidlem ode dne zavedení eura bude na území České republiky euro, bude třeba přijmout ucelený systém obecně závazných právních předpisů, tvořený jednak novými právními předpisy a jednak stávajícími,

které budou novelizovány tak, aby vyhovovaly požadavkům

souvisejícím se zavedením eura. Veškeré úpravy zákonů by měly být přijaty tak, aby vstoupily v platnost nejméně jeden rok přede dnem zavedení eura. Finanční instituce v důsledku zavedení eura budou muset přepočítat nominální hodnoty všech cenných papírů znějících na českou korunu a tedy přecenit cenné papíry a informovat klienty o přepočtené hodnotě investice, konverze bude provedena bez jakýchkoliv poplatků. Jako scénář zavedení eura v České republice vláda schválila variantu jednorázového komplexního přechodu na euro v jeden časový moment60, tedy variantu nazývanou „velký třesk“ 61.

V této souvislosti je třeba si uvědomit, že tzv. vyjádření směnečné sumy uvedené ve směnce, se vztahuje nejen k číselnému nebo slovnímu vyjádření peněžité částky, ale i na měnu, v níž má být zaplacena. Za platnou měnu lze považovat jen tu, která na území určitého státu obíhá, ve které se skutečně platí. Směnka, která obsahuje údaj o peněžité sumě, která v den jejího vystavení neexistovala, není platnou směnkou62 - není přesně určeno, kolik má být za tuto směnku zaplaceno.

60

Usnesení č. 1200 ze dne 25. října 2006. Neboli „Big Bang“ spočívá v současném zavedení bezhot. a hotov. platebního styku, nebude existovat tedy žádné přechodné období, veškeré právní nástroje se od daného okamžiku budou realizovat pouze v eurech, ty dosavadní, budou přepočítány pomocí počítacího koeficientu. Zdroj: http://www.mesec.cz/clanky/euro-prijmeme-velkym-treskem/ 62 Ustanovení článku I. § 1 bod 2. zákona číslo 191/1950 Sb., směnečného a šekového.

61

63

V případě, že směnka bude vystavena před datem zavedení eura v korunách, nic nebrání její platnosti a vymahatelnosti po tomto datu. Pravidlo přepočtu peněžitých závazků vyjádřených v korunách, ke dni zavedení eura, platí pro veškeré peněžité závazky, a tedy i pro závazky směnečné. Tudíž k případným argumentacím dlužníka, že po změně již nemusí plnit své závazky, nebude moci jakýkoli soud přisvědčit. Naopak, dlužník bude moci a měl by plnit v eurech! Pro směnku znějící na korunovou měnu vystavenou po datu zavedení eura, kdy tato měna nebude již zákonná, bude se jednat o směnku absolutně neplatnou, byť záměrem bylo vytvoření závazku. Pro práva ze směnky je vždy rozhodující obsah listiny, a nikoliv záměry, které stály při jejím vystavení. Jelikož euro zastává statut platné měny, bylo by výhodné, zvláště pro banky a finanční instituce, aby přibližně rok před zavedením eura v České republice, udávali směnečnou sumu již v euru a vyhnuli se tak některým následným sporům. Doufejme, že přijetí jednotné měny a aplikace jednotné měnové politiky přinesou naší zemi více pozitiv než negativ. V případě Slovenska, které vstoupilo do eurozóny k 1.1.2009 a vyměnilo tak slovenskou korunu za euro, shledává výhody jednotné evropské měny především ve stabilnějším kurzu, ve snížení transakčních nákladů, přilákání investorů a porovnatelnosti cen. Nevýhodou, jak uvádí zdroj, je ztráta měnové politiky, rychlejší inflace, jednorázové náklady a euro jako viník. 63

63

Zdroj: http://www.euroinfo.gov.sk/index/go.php?id=1688.

64

Závěrem slovo autorky Dovolte mi pár slov závěrem, jako malé shrnutí. Mým záměrem bylo alespoň trošičku rozšířit povědomí o směnce jak z pohledu právního, tak zejména poukázat na její roli ve světě obchodním a seznámit tak nenuceně nejširší veřejnost. Směnka je instrumentem, který nám může kdykoli zasáhnout do života a každý z nás by měl mít alespoň základní vědomosti o funkčnosti a možnostech jejího využití. Trocha směnečné historie na úvod dle mého názoru neuškodí a spolu s citacemi ze zákona směnečného a šekového, prostupující celou prácí, tvoří jakýsi malý přehled o vývoji a může přispět také jako zdroj rychle dostupných a spolehlivých informací. Dále se pak již konkrétněji věnuji obecným pojmům a definicím ohledně směnek, jejich dělení až po náležitosti bez kterých by nemohly být brány jako platný cenný papír a neplnily by tedy svoji funkci. Jedním z prvních kroků je samotný vznik směnečného závazkového vztahu mezi účastníky a jejich povinnosti z něho vyplývající. V dnešní době se velice často stávají jedním z účastníků takového vztahu banky, které svým klientům nabízejí produkty a služby zakončené právě směnkou, o nich je zde také zmínka. Postupně tak přecházím k hlavním funkcím směnky, tedy funkci zajišťovací a platební. Do jisté míry jsem rozepsala některé mnou vybrané směnečné úkony, jež jsou se směnkou spjaty. Jedná se o vystavení směnky, její akceptaci a podrobněji ve své práci zdůrazňuji některé důležité aspekty směnečné problematiky, především v oblasti směnečného rukojemství a postoupení pohledávky. Tolik tedy po teoretické stránce. Směnku lze použít, jak jsem se již zmínila, jako prostředek k řešení platební neschopnosti nebo především jako zajišťovací instrument. Pro seznámení se směnkou v praxi, což považuji za nezbytnou součást pochopení podstaty, důležitosti a pestrosti jejího uplatnění, jsem využila pro zpestření současnou právní judikaturu, tedy kauzy, které přinesl sám život a které se staly předmětem sporu. Právě zde se dají promítnout veškeré zkušenosti, nalézt mnoho podnětů a způsobů řešení. Nicméně zákon směnečný a šekový je stále precizním zákonem, který dává jednoznačná rozřešení. Z praktického úhlu jsem se zaměřila také na problematiku avalizace, tedy ručení, které je často podceňováno a detailněji jsem představila postoupení pohledávky a tedy v tomto názvosloví dva skryté pojmy - indosaci a cesi,

65

skýtající svá úskalí. Směnka sebou nese výhody (za všechny můžeme uvést snadnou převoditelnost) i jisté nevýhody (např. neznalost směnečného zákona a možné zneužití) a je na svobodném rozhodnutí každého z nás, zda tohoto cenného papíru využije. Spíše ze zvědavosti jsem zařadila v dnešní době stále populárnější tzv. půjčky na směnku, stávají se jakýmsi trendem, ovšem zda je právě tato nabízená pomoc tím nejvhodnějším řešením, posuďte sami. Konečnou kapitolou je mé zamyšlení o přechodu českých korun na euro, co nás čeká a nemine. Promítla jsem zde některé možné dopady do oblasti směnek. Tolik tedy k mé bakalářské práci, kterou jsem se snažila i sama sebe obohatit v oblasti směnečné, kterou považuji za zajímavou. Mým záměrem bylo prostřednictvím praktických zkušeností odborníků a mého studia, představit směnku v dnešních aktuálních souvislostech, což se mi doufám, podařilo. Ve výsledné fázi lze tedy konstatovat, že směnka je velice variabilní prostředek financování, je třeba s ní nakládat s opatrností, jakou si zaslouží, nepodceňovat ji. Skýtá nemálo nuancí, nicméně nabízí o to více možností, za předpokladu správné interpretace právní úpravy a pochopení nejen základů ale i souvislostí směnečné problematiky mezi jejími účastníky. Závěrem mohu říci, že na to jak je a pravděpodobně nadále bude směnka využívaným prostředkem, se z nedostatku znalostí stává příčinou směnečných sporů, končících ve valné většině prohrou dlužníka. V důsledku neplnění svých povinností některé ze zainteresovaných stran, dochází ke ztrátě důvěry a dobré pověsti. V této souvislosti bychom měli pamatovat a předem prověřit solventnost svého budoucího partnera a tím tak předejít nemilým konfrontacím. Pochopení zákona směnečného a šekového mnohdy odradí, nicméně se lze obrátit na odborníky a využít jejich cenných rad. Do budoucna věřím, že se směnka zařadí mezi populární instrumenty a ve směnečné problematice přeji všem mnoho úspěchů, ať už se ocitnete na jakékoli straně.

66

Seznam použité literatury a dalších pramenů MONOGRAFIE 1. CHALUPA, Radim. Základy směnečného práva. Praha: Linde Praha, a.s., 2003. ISBN 80-7201-382-3. 2. JÍLEK, Josef. Finanční trhy. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 1997. ISBN 80-7169-453-3. 3. KOTÁSEK, Josef; PIHERA, Vlastimil; POKORNÁ, Jarmila. Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. ISBN: 978-80-7179-454-7. 4. KOVAŘÍK, Zdeněk. Přehled směnečné judikatury. 3. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: ASPI, a.s., 2005. ISBN 80-7357-107-2. 5. KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka a šek v České republice. 5. doplněné a přepracované vydání. Praha: C. H. BECK, 2006. ISBN 80-7179-549-6. 6. KOVAŘÍK, Zdeněk. Zákon směnečný a šekový: komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005. ISBN 80-7179-347-7. 7. PÍŠEK, Zdeněk; VOŽENÍLKOVÁ, Blanka. Směnky a šeky. Praha: Hospodářská komora ČR ve vydavatelství PP Agency, 1995.

INTERNETOVÉ ZDROJE http://www.senat.cz/zajimavosti/tisky/2vo/tisky/T0333_03.htm http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro.html http://www.mesec.cz/clanky/euro-prijmeme-velkym-treskem http://www.euroinfo.gov.sk/index/go.php?id=1688 http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/dokumenty_plan_zavedeni_cr_18 5.html http://www.pujcka-na-smenku.cz http://www.zbynekmlcoch.cz/info/vzory_pravnich_smluv/smlouva_o_postoupeni_po hledavky_vzor_zdarma_ke_stazeni_a_tisku.html

67

JUDIKATURA Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 5. 1998, sp. zn. 5 Cmo 14/1997. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 10. 1999, sp. zn. 9 Cmo 306/1997. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 4. 2004, sp. zn. 5 Cmo 87/2004. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 12. 2004, sp. zn. 5 Cmo 552/2003. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 7. 2003, sp. zn. 5 Cmo 194/2003. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne. 28. 2. 2001, sp. zn. 5 Cmo 753/2000. Usnesení Vrchního soudu v Praze, ze dne 24. 10. 2002, sp. zn. 9 Cmo 418/2002. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 10. 2003, sp. zn. 29 Odo 454/2003. Usnesení Vrchního soudu v Praze, ze dne 8. 8. 1997, sp. zn. 9 Cmo 338/1997. Usnesení Vrchního soudu v Praze, ze dne 28. 1. 1999, sp. zn. 9 Cmo 431/1998. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2002, sp. zn. 29 Odo 252/2001. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 7. 2004, sp. zn. 5 Cmo 242/2004. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2004, sp. zn. 29 Odo 810/2003. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 1999, sp. zn. 32 Cdo 519/1998. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 5. 1997, sp. zn. 5 Cmo 143/1996. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 3. 2002, sp. zn. 5 Cmo 11/2002. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 7. 1998, sp. zn. 9 Cmo 3/1998. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 9. 2001, sp. zn. 9 Cmo 44/2001. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2003, sp. zn. 29 Odo 430/2002. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2004, sp. zn. 29 Odo 878/2003. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 3. 2002, sp. zn. 5 Cmo 11/2002. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 5. 2000, sp. zn. 9 Cmo 758/1999.

PRÁVNÍ ÚPRAVA Zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

68

Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů.

69

Seznam příloh: --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Příloha č. 1 Příklad tiskopisu směnky cizí64 Příloha č. 2 Příklad tiskopisu směnky vlastní65 Příloha č. 3 Možný vzor smlouvy o postoupení pohledávky66

64

Kovařík Z.: Směnka a šek v České republice, Praha, C. H. Beck, 2006. Kovařík Z.: Směnka a šek v České republice, Praha, C. H. Beck, 2006. 66 Zdroj:http://www.zbynekmlcoch.cz/info/vzory_pravnich_smluv/smlouva_o_postoupeni_pohledavky _vzor_zdarma_ke_stazeni_a_tisku.html + vlastní úpravy. 65

70

Příloha č. 1 Příklad tiskopisu směnky cizí:

71

Příloha č. 2 Příklad tiskopisu směnky vlastní:

72

Příloha č. 3 Možný vzor smlouvy o postoupení pohledávky:

Smlouva o postoupení pohledávky uzavřená podle § 524 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů Smluvní strany: paní Andrea Nováková r.č. ................................................ bytem ........................................... a pan Jaroslav Novák r.č. ................................................ bytem ........................................... dále jen „účastníci“ uzavřeli na základě vzájemné shody tuto smlouvu o postoupení pohledávky Článek I. Podle kupní smlouvy ze dne 1.8.2008 má Andrea Nováková vůči Tomáši Holému, bytem .............. směnečnou pohledávku ve výši 25 000 Kč (slovy dvacetpěttisíc korun českých) splatnou do 31.11.2009. Článek II. Ke dni podpisu této smlouvy postupuje Andrea Nováková svoji výše uvedenou pohledávku Jaroslavu Novákovi. Článek III. Účastníci si smlouvu přečetli, s jejím obsahem souhlasí, což stvrzují svými podpisy. V .................................... dne .........................

................................................. Andrea Nováková

……………………………… Jaroslav Novák

73