ÚLOHA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ V MODERNÍM PŘÍSTUPU K ŘEŠENÍ BEZPEČNOSTI PŘI OBCHODNÍM ODBAVENÍ CESTUJÍCÍCH NA LETIŠTÍCH The role of fit in the modern approach to the passengers security checks in airports Ing. Jan Zýka Katedra letecké dopravy, Vysoká škola obchodní v Praze, o.p.s.,
[email protected] Doc. Ing. Ivo Drahotský, Ph.D. Oddělení ekonomiky, managementu a dopravní politiky, Dopravní fakulta Jana Pernera, Univerzita Pardubice,
[email protected] Abstrakt Příspěvek se zabývá problematikou bezpečnostních kontrol cestujících při obchodním odbavení na letištích jakožto integrální součásti služeb cestovního ruchu, přičemž popisuje nevýhody současné koncepce a její limity a zkoumá budoucí možné směry vývoje provádění těchto činností s využitím pokročilých informačních technologií a interdisciplinárních poznatků z oblasti psychologie či sociologie. Ty spočívají ve facilitaci bezpečnostních kontrol formou předběžného hodnocení cestujících a diferenciaci důslednosti provádění těchto aktivit s ohledem na potenciální rizikovost cestujících a analýzu jejich chování při příchodu na letiště. Abstract The paper deals with passengers security checks in airports as an integral part of tourism services. It describes the disadvantages of the current approach and its limits and examines the possible future trends in these activities using advanced information technologies and interdisciplinary findings from the area of psychology or sociology. It means the facilitation of security checks through a preliminary assessment of passengers and differentiation of implementation consistency of such activities with respecting potential riskiness of passengers and the analysis of their behavior upon arrival at the airport. Klíčová slova Turismus, informační technologie, letištní bezpečnost, behaviorální analýza, analýza rizika. Key words Tourism, information technology, airport security, behavior analysis, risk assessment. ÚVOD Nezbytnou součást cestovního ruchu představují nejen služby ubytovací, stravovací či např. návštěvnické atraktivity, ale rovněž služby dopravní, které umožňují realizaci samotného turismu. Se stoupající životní úrovní obyvatel a pokračující politickou i ekonomickou globalizací stoupá poptávka po exotičtějších a vzdálenějších destinacích a tím i po letecké přepravě. Každým rokem přepraví letečtí dopravci kolem tří miliard cestujících – zákazníků. Zajištění plnění současných standardů v procesu obchodního odbavení cestujících, zejména pak fáze bezpečnostních kontrol, však nejen neúměrně prodlužuje dobu strávenou cestujícími na letišti, čímž negativně ovlivňuje jejich komfort, ale zároveň také nezbytné související procedury jdoucí mnohdy na hranici etiky a lidské důstojnosti působí nepříznivě
- 148 -
na psychiku jedinců. Ti takto nastavenými postupy a aktivitami podniků provádějících bezpečnostní kontroly ztrácejí pocity zákazníka a ocitají se v duševní rovině na straně potenciálního zločince. To s sebou přináší, i přes veškerou snahu obsluhujícího personálu, psychologické důsledky v podobě narušení pozitivního přístupu veřejnosti k letecké dopravě nebo konstrukci bariér pro vybudování takového příznivého postoje. Represivní opatření, kdy mezinárodní nařízení zakazují cestujícím pronést na palubu zjevné zbraně a nebezpečné látky, ale také nůžky na manikúru, pilníky na nehty či uzavřené lahve s nápoji koupenými přímo na letišti, znamenají nejen dodatečné náklady na důslednou kontrolu jejich dodržování, ale rovněž nebezpečí přehlédnutí skutečné hrozby a riziko, že cestující na kratších tratích napříště zvolí dopravu pozemní cestou. Taková situace znamená ztrátu pro leteckého dopravce, provozovatele letiště, podniky řízení letového provozu a potažmo celé odvětví letecké dopravy. Jak vyplývá z výše uvedeného, soudobé řešení ochrany před protiprávními činy se během čtyř desetiletí svého vývoje dostalo na hranici svých možností. Je proto je nezbytné přijmout taková opatření, která budou co nejlépe schopna splňovat současné i plánované budoucí potřeby přijatelné míry bezpečnosti a efektivity při zachování udržitelného rozvoje obchodní letecké dopravy a toku cestujících v prostorách letiště.
Obr. 1: Pyramida bezpečnostního systému Dle pyramidy bezpečnostního systému při činnostech cestujícího spojených s uskutečněním přepravy a vazbami na složky letecké dopravy (obr. 1) je tedy zřejmé, že pozornost z pohledu „risk assessment“ je třeba soustředit na činnosti předcházející bezpečnostní kontrole. Nezbytným předpokladem k zavedení takových aktivit představuje vytvoření informačního systému integrovaného s odbavovacími, bezpečnostními, vyhledávacími a jinými systémy. Takový systém předběžného hodnocení by měl být schopen, na základě všech dostupných dat, analyzovat osobu cestujícího, jeho sociální a ekonomické vazby na okolí i chování na letišti a z těchto získaných údajů následně určit potenciální rizikovost cestujícího.
- 149 -
Obr. 2 Schéma hodnocení rizikovosti cestujícího v letecké dopravě
1. HODNOCENÍ BEZPEČNOSTNÍCH HROZEB A POZADÍ PLATBY Vyhledávání a sledování bezpečnostních hrozeb a následná situační analýza patří již po řadu let k významným pomocníkům v boji proti terorismu či organizovanému zločinu v letecké dopravě i dalších oblastech lidského života. Vyhodnocování rizik probíhá skrytě a průběžně, přičemž aktivní v této problematice jsou veškeré subjekty podílející se zcela nebo zčásti na ochraně před protiprávními činy, jako jsou letečtí dopravci, provozovatelé letišť nebo poskytovatelé letových provozních služeb. Vrcholné kompetence v této oblasti však spadají do působnosti zpravodajských služeb či vojenským orgánům. V případě České republiky jde o Bezpečnostní informační službu, Ministerstvo vnitra a Policii ČR, jejíž zástupci jsou členy Společné zpravodajské skupiny při Úřadu vlády České republiky a zejména pak Meziresortní komise pro bezpečnost civilního letectví (MKBCL), zřízená pro zajištění a kontrolu plnění požadavků předpisu L-17. Ke správnému zhodnocení rizik je zapotřebí efektivní sdílení citlivých dat o cestujících. Prvním z informačních systémů, který toto umožňoval, byl v druhé polovině 90. let na území Spojených států amerických CAPPS (Computer Assisted Passenger Prescreening System) založený na záznamech o knihování cestujících, tzv. PNR (Passenger Name Record). Systém spravovaný FBI a Federálním leteckým úřadem FAA a v praxi znamenal u rizikových cestujících důkladnější kontrolu zapsaných zavazadel. To se zároveň ukázalo jako jeho největší slabina, neboť před útoky 11. září 2001 CAPPS správně z dostupných dat vyhodnotila zvýšené nebezpečí všech útočníků, kterým byla důkladněji zkontrolována zapsaná zavazadla. Avšak protože tito teroristé použili zbraně ukryté na svých tělech, nebyli odhaleni. Na základě těchto skutečností byl přijat inovovaný systém CAPPS II, jenž kromě dat o cestujícím, získaných při koupi letenky, využíval k hodnocení údaje uložené v národních i privátních databázích, jako jsou např. sociální vazby cestujícího na organizované skupiny a hnutí, financování, pohyby na bankovních účtech, kriminální minulost a další. Kvůli ochráncům práv byl i tento systém záhy (2004) zastaven a nahrazen dalším systémem nazvaným Secure Flight, který klade důraz na dobrovolné poskytnutí
- 150 -
některých údajů cestujícím a jejich citlivé zpracování. Trendem tedy není skrytě „lustrovat“ cestujícího, ale nechat jej dobrovolně poskytnout osobní data výměnou za snadnější a hladší průběh bezpečnostní kontroly. 2. SLEDOVÁNÍ POHYBU OSOB NA LETIŠTI V momentě, kdy se cestující dostaví k odletu, přichází na řadu další z vrstev bezpečnostního systému. Jak poukázal teroristický čin v lednu 2011 na moskevském letišti Domodědovo, riziko organizovaných útoků nehrozí pouze na palubách letadel nebo v tzv. vyhrazené bezpečnostní zóně letiště SRA, ale i ve veřejně přístupných prostorách terminálů. I z tohoto důvodu není bezpečnostní kontrola osob na letišti zárukou ochrany letecké dopravy před protiprávními činy a spojenými ztrátami na životech. A protože se v terminálu mohou vyskytnout i neidentifikované osoby bez zakoupené letenky, nestačí ani procesy předběžného hodnocení cestujících. Na řadu přicházejí systémy sledování pohybu osob v davu. Jejich úkolem je na základě nadefinovaných vzorců odlišit nestandardní chování jednotlivců či skupin. Využívají systému kamer umístěných tak, aby záběry pokryly podstatnou část prostoru či riziková místa terminálu. O vzniklých anomáliích (nestandardní pohyb či gestikulace, běh, odložené předměty, apod.) v reálném čase informují ochranku letiště. Vyvíjenou součástí tohoto neinvazívního bezpečnostního systému je i tzv. stand-off detection, tedy detekce nebezpečných látek a předmětů, kdy se zkoumaná osoba nenachází v těsné blízkosti nebo uvnitř detektoru. Využívá přitom technologie milivize či kvadrupólové rezonance a dokáže odhalit zakázané či potenciálně nebezpečné předměty a látky na vzdálenost 30 – 100 m. 3. ANALÝZA CHOVÁNÍ Jak však bylo zmíněno v úvodu, přílišné soustředění pozornosti na odhalování a zabavování nůžek na manikúru vede k nepřiměřené represi nerizikových cestujících. Je třeba rovněž zdůraznit, že člověk ovládající bojová umění dokáže vážně zranit nebo dokonce usmrtit jinou osobu surověji a za mnohem kratší dobu než cestující s pilníkem na nehty, který takové dovednosti neovládá. Z toho důvodu se i v procesu provádění bezpečnostních kontrol razí cesta „looking for bad people and not just bad things“, neboli hledání skutečných hrozeb, kterými jsou lidé se zlými úmysly a nikoliv lidé bez zlého úmyslu s lahví domácího čaje nebo kapesním nožíkem.
Obr. 3 Vize IATA Checkpoint of the Future – tříúrovňová bezpečnostní kontrola
- 151 -
Zamýšleným a vzhledem k předkladateli rovněž uznávaným projektem příštích let je tzv. Checkpoint of the Future (Obr.3) organizace IATA, tedy Mezinárodního sdružení leteckých dopravců. Systém předpokládá tři úrovně provádění bezpečnostních kontrol dle eventuální rizikovosti cestujícího (Known Traveler, Normal, Enhanced) či náhodného výběru. Jedná se tedy o další významný krok směrem k zásadní potřebě profilace a jednoznačné identifikace potenciálně nebezpečných osob ještě před vlastním provedením bezpečnostní kontroly. Hodnocení stupně rizikovosti a tedy i důslednost provedení kontroly cestujícího bude probíhat na základě dílčích zdrojů informací a analýzy chování, přičemž rozhodující úloha bude (nejméně do roku 2017) svěřena člověku, tzv. „Behavior Analyst“. Rozbor chování bude založen na interdisciplinárních poznatcích ze sféry psychologie či sociologie. ZÁVĚR Nezbytnou součástí globalizace služeb cestovního ruchu je vzhledem k rostoucí životní úrovni obyvatel letecká doprava. Přestože patří dnes k absolutní špičce technické i technologické, bezpečnostní procedury při obchodním odbavení cestujících probíhají dle desítky let zastaralého a předem odhadnutelného scénáře. To s sebou přináší potenciálně sníženou úroveň bezpečnosti a neúměrně přísnými procedurami narušuje pozitivní vnímání letectví jako moderního a přátelského způsobu dopravy. Subjekty působící v letecké dopravě jsou si tohoto negativa vědomi a přicházejí proto s trendem předběžného hodnocení cestujících a tím i diferenciaci realizace bezpečnostních kontrol. První krokem je hodnocení zpravodajskými službami, tj. sociální vazby, kriminální minulost, pozadí platby či další dobrovolně poskytnutá data, dalším pak, po příchodu na letiště, systémy sledování pohybu jednotlivce a vyhodnocení odchylek od normálního stavu. Díky mezioborovým poznatkům ze sociologie a psychologie se do procesu nejnověji zapojuje i analýza chování cestujícího přímo před provedením vlastní bezpečnostní kontroly. Takovéto přístupy znamenají rozložení hodnocení rizika do delšího časového úseku před odletem, čímž optimalizují tok cestujících na letišti a přinášejí pozitiva nejen psychologická, ale i ekonomická. SEZNAM LITERATURY: Dunlap, K.: IATA Media Briefing Security. - International Air Transport Association, 2011 Ščurek, R.: Studie analýzy rizika protiprávních činů na letišti. - Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 2009, Ostrava Zýka, J.: Studijní materiály k předmětu Letecká doprava. - Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., 2012, Praha GlobalSecurity.org - ComputerAssistedPassengerPrescreeningSystem (CAPPSII) [online].
[cit. 30.12.2012] GlobalSecurity.org – SecureFlightpassengerscreening program [online], [cit.30.12.2012] Transport SecurityAdministration– SecureFlight Program [online], [cit. 3.1.2013] Transport SecurityAdministration– TSA Pre✓™ [online].- [cit. 3.1.2013] Recenzoval: Doc.Mgr. Roman Jašek, PhD. Fakulta aplikované informatiky, BU Zlín.
- 152 -
