Úloha autorizovaného inspektora dle nového stavebního zákona

PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY KATEDRA PRÁVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A POZEMKOVÉHO PRÁVA

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Úloha autorizovaného inspektora dle nového stavebního zákona Vojtěch Vomáčka

2008/2009

„Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Úloha autorizovaného inspektora dle nového stavebního zákona zpracoval sám a uvedl jsem všechn y použité pramen y.“

Poděkování Děkuji paní JUDr. Janě Dudové, PhD., za vedení této práce, vstřícnost a odborné rady. Děkuji rovněž Ing. Ottovi Zákouckému, JUDr. Miroslavu Hegenbartovi, Robertu Dürrchschmidtovi a Richardu Biggsovi, kteří mi svou nezištnou pomocí pomohli překonat mnohá úskalí. Práci věnuji svojí mamince k prolistování v nebi.

2

OBSAH OBSAH .............................................................................................................................................................................. 3 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ............................................................................................................................ 5 ÚVOD................................................................................................................................................................................. 6 I. TEORETICKÁ ČÁST.................................................................................................................................................. 8 I.1 OSOBA AUTORIZOVANÉHO INSPEKTORA ............................................................................................ 8 I.1.1 Předpoklady pro jmenování.................................................................................................................... 9 I.1.2 Doba trvání funkce, její zánik .............................................................................................................. 13 I.1.3 Střet zájmů .................................................................................................................................................. 14 I.2 KOORDINAČNÍ RADA................................................................................................................................... 15 I.3 PŘEZKOUŠENÍ ................................................................................................................................................ 17 I.4 PROFESNÍ KODEX AUTORIZOVANÉHO INSPEKTORA................................................................... 18 I.5 ČINNOST AUTORIZOVANÉHO INSPEKTORA ..................................................................................... 20 I.5.1 Činnost autorizovaného inspektora ve zkráceném stavebním řízení................................. 21 I.5.2 Povolování užívání staveb .................................................................................................................... 24 I.5.3 Dohlížení na provádění stavby............................................................................................................ 25 I.5.4 Expertní součinnost se stavebním úřadem.................................................................................... 27 I.5.5 Sebevzdělávací a evidenční činnost .................................................................................................. 28 I.6 SMLOUVA AUTORIZOVANÉHO INSPEKTORA SE STAVEBNÍKEM ............................................ 29 I.7 ÚPLATA ZA SLUŽBY AUTORIZOVANÉHO INSPEKTORA............................................................... 31 I.8 ODPOVĚDNOST .............................................................................................................................................. 34 I.9 POJIŠTĚNÍ ......................................................................................................................................................... 35 II. PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................................................................ 37 II.1 CERTIFIKÁT AUTORIZOVANÉHO INSPEKTORA A OBECNÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VÝSTAVBU ............................................................................................................................................... 37 II.2 AUTORIZOVANÝ INSPEKTOR Z POHLEDU STAVEBNÍHO ÚŘADU.......................................... 40 II.3 PROBLEMATIKA DOTČENÝCH ORGÁNŮ ........................................................................................... 44 II.4 VZTAH AUTORIZOVANÉHO INSPEKTORA A OSOB, KTERÉ BY BYLY ÚČASTNÍKY ŘÍZENÍ .............................................................................................................................................................................. 46

3

II.5 PRACOVNÍ POSTUP AUTORIZOVANÉHO INSPEKTORA VE ZKRÁCENÉM STAVEBNÍM ŘÍZENÍ ............................................................................................................................................................... 50 II.7 ÚPLNÉ ZPRACOVÁNÍ TECHNICKÉ DOKUMENTACE A PLÁN KONTROL .............................. 51 II.8 ZPĚTNÁ VAZBA............................................................................................................................................. 52 II.9 ÚVAHY DE LEGE FERENDA ..................................................................................................................... 54 III. ANGLIE – FUNKČNÍ MODEL .......................................................................................................................... 58 III.1 HISTORICKÝ VÝVOJ ................................................................................................................................... 59 III.2 PRÁVNÍ ÚPRAVA ........................................................................................................................................ 61 III.3 PŘEDPOKLADY PRO JMENOVÁNÍ SCHVÁLENÉHO INSPEKTORA ......................................... 66 III.3 DOBA TRVÁNÍ FUNKCE, JEJÍ ZÁNIK ................................................................................................... 69 III.4 STŘET ZÁJMŮ............................................................................................................................................... 70 III.5 ČINNOST SCHVÁLENÉHO INSPEKTORA .......................................................................................... 71 III.6 OZNÁMENÍ STAVBY .................................................................................................................................. 72 ZÁVĚR ............................................................................................................................................................................ 75 RESUMÉ ........................................................................................................................................................................ 78 POUŽITÁ LITERATURA A PRAMENY................................................................................................................ 80

4

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BOZP

bezpečnost a ochrana zdraví při práci

ČKA

Česká komora architektů

ČKAIT

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

ČSSP

Česká společnost pro stavební právo

Komora

Česká komora architektů nebo Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

Ministerstvo

Ministerstvo pro místní rozvoj

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

ObčZ

zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník

ObchZ

zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

OS

občanské sdružení

OTPV

vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu

Rada

Koordinační rada pro autorizované inspektory

SŘ

zákon č. 500/2004 Sb., správní řád

SŘS

zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní

SZ

zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

TZ

zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon

ÚOHS

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

VodZ

zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon)

VyhlAIns

vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech

ZOV

zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší

ZOPK

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

ZOSP

zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích

ZOVPAO

zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

ZPF

zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu

ZPVŽP

zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí 5

ÚVOD Autorizovaný inspektor si zasluhuje pozornost z několika důvodů. Jedním ze základních cílů zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon, dále „SZ“), s jehož uváděním do praxe byla spojena velká očekávání odborné i laické veřejnosti, bylo zjednodušení, zkrácení a především zefektivnění stavebního řízení. Prostředků k dosažení tohoto cílu bylo několik, přičemž role autorizovaných inspektorů byla vzhledem k několikaletému procesu legislativních prací postupně stále více akcentována při prezentaci podstatných změn zaváděných novým stavebním zákonem1. Zatímco připravované změny zavedených a zažitých institutů územního plánování i stavebního řádu se dočkaly patřičné reflexe v odborné literatuře2, autorizovaný inspektor zůstával logicky stranou hlubších a především komplexnějších analýz. Na druhou stranu mu byla věnována významná osvětová a popularizační činnost řady autorů, jak je patrno z dále uváděných zdrojů této práce, a dnes se již objevují rozsáhlejší praktické studie3. Jsem přesvědčen, že první roky existence tohoto nového institutu jsou do jisté míry určující pro jeho další fungování. Sledování teoretických komentářů, praktického uplatnění i navrhovaných změn právních předpisů vyžaduje dlouhodobý přístup a poměrně specifický způsob hodnocení získaných dat. Jakkoliv byly pro mne nejpřínosnější zasvěcené názory odborníků, nelze pomíjet jistou kontroverzi, kterou autorizovaní inspektoři vytváří v očích laické i odborné veřejnosti, a která se následně projevuje ve zjednodušujících komentářích4. Budiž tedy prvotním cílem předkládané práce podat nezaujatou analýzu činnosti autorizovaných inspektorů, upozornit na rozdílné názory na výklad nynější právní úpravy a podat přehled možných úskalí, s nimiž se autorizovaní inspektoři v praxi setkají.

1

Například důvodová zpráva k SZ označuje zkrácené stavební řízení za zcela zásadní novinku.

2

Živou diskuzi ilustruje např. Markvart, J.: K polemice o návrhu věcného záměru stavebního zákona. Urbanismus a územní rozvoj, 2001, ročník IV, č. 5, s. 20 – 22.

3

Za všechny Kolektiv autorů: Analýza ustanovení o zkráceném stavebním řízení. Stavební právo Bulletin, 2008, č. 2 - 3/2008, s. 13 – 34.

4

Autorizovaný inspektor je ryzí esence pražského lobbismu ve stavebním zákoně. Jinak v našich podmínkách absolutní blbost. Diskuze k novému stavebnímu právu na webových stránkách Ústavu územního rozvoje, diskutující Vladimír, 29. 9. 2008, 14:02:10, [citováno 2. února 2009]. Dostupný z http://www.uur.cz/konzultacni-stredisko/diskuse/?ID=2499&tema=25.

6

Předkládaná práce je rozdělena do třech základních částí. V části prvé, teoretické, se zabývám požadavky na osobu autorizovaného inspektora, jeho přezkoušení a ustavení do funkce. Také se soustředím na jednotlivé oblasti jeho činnosti, přičemž neopomenu blížeji analyzovat smluvní úpravu vztahu se stavebníkem a odpovědnost autorizovaného inspektora. Část druhá, praktická, soustřeďuje zejména poznatky a zkušenosti s uplatňováním autorizovaných inspektorů v praxi. Snažím se ji koncipovat tak, aby mohla sloužit jako praktický návod autorizovanému inspektorovi pomocí přehledu některých z fází zkráceného stavebního řízení, postupu vůči stavebním úřadům, dotčeným orgánům a osobám, které by byly účastníky stavebního řízení. Tato část obsahuje nejen první konkrétní údaje o činnosti autorizovaných inspektorů v Česku, ale rovněž úvahy de lege ferenda, které se týkají chystaných změn právních předpisů s dopadem na činnost autorizovaných inspektorů. Protože neexistuje žádná oficiální ani neoficiální statistika počtu staveb, na jejichž realizaci se autorizovaní inspektoři svojí činností podíleli, podobně jako nejsou veřejně přístupné informace ze setkání autorizovaných inspektorů, zúčastnil jsem se přípravného kurzu pro zkoušky autorizovaných inspektorů a kontaktoval postupně několik desítek stavebních úřadů, abych příslušné informace získal. V části třetí, komparativní, komplexně analyzuji anglickou úpravu „privatizace“ stavebního řízení, která sloužila jako předobraz úpravy české. Obdobná analýza zahraniční úpravy s celostátní působností doposud nebyla vypracována, což vzhledem k dlouholetým zkušenostem a fungujícímu systému alternativního stavebního řízení v Anglii považuji za výzvu i vhodné doplnění zbylých dvou částí své diplomové práce. Všechny části předkládané práce je možné dále rozšířit a rozpracovat. Takovým postupem by však již byl překročen rozsah práce a pravděpodobně by utrpěla také její přehlednost. Na druhou stranu věřím ve schopnost čtenáře vnímat problematiku v širších souvislostech. Rovněž jsem si vědom toho, že vzhledem k rapidnímu vývoji zpracovávané problematiky může být aktuálnost práce později považována za její slabou stránku. Nyní však považuji právě aktuální poznatky za nejvíce přínosné.

7

I. TEORETICKÁ ČÁST

I.1 OSOBA AUTORIZOVANÉHO INSPEKTORA

Stavební úřad je k výkonu své činnosti řádně zabezpečen z personálního i materiálního

hlediska.

Protože

zákonodárce

předpokládá

přímou

konkurenci

autorizovaného inspektora stavebnímu úřadu, musí také jasně stanovit předpoklady pro výkon této funkce, aby byl zabezpečen kvalitativní standard stavebního řízení a nedocházelo k problémům ve spojitosti s nedostatečnou odborností a nezkušeností autorizovaného inspektora, byť za cenu zrychlení procesu rozhodování o stavbách. Toho bylo dle mého názoru dosaženo spolehlivě, kombinací několika postupů, o nichž se zmíním později. Obecně ještě poznamenám, že požadavky na autorizované inspektory můžeme označit za velmi přísné, zejména s ohledem na požadovanou délku odborné praxe. Nejde však o nic překvapivého, uvědomíme-li si, že bylo třeba stanovit podmínky a požadavky na výkon profese nikoliv zaměstnance státního orgánu, ale osoby stojící mimo takový orgán5. Nesouhlasím s definicí Veselého6, podle níž je autorizovaný inspektor určitým právním hybridem, protože k jeho veřejnoprávním aspektům jsou funkčně přiřazeny také aspekty soukromoprávní. Autorizovaný inspektor nenahrazuje kompetence správního orgánu, nemá ani žádné rozhodovací pravomoci. Oprávnění k činnosti, jež je jinak vyhrazena pouze stavebním úřadům, a povinnost chránit veřejné zájmy nečiní ještě z tohoto institutu povahou soukromoprávního správní orgán či nějaký právní hybrid, ať již si pod takovým pojmem představujeme cokoliv. Nelze však upřít specifické postavení autorizovaného inspektora, pokud jej chceme blíže vymezit v oblasti stavebního práva7.

5

Srovnej především s § 7 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dale jen „ZOVPAO“), s § 60 a násl. zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, § 7 zákona č. 218/2002 Sb., služebního zákona a podobně.

6

Veselý, K.: Podmínky výkonu funkce autorizovaných inspektorů. Stavební právo - Bulletin, 2008, č. 4, s. 26.

7

Srovnej s tradičním dělením stavebního práva in Marek, K., Průcha, P.: Nové stavební právo. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 4.

8

I.1.1 PŘEDPOKLADY PRO JMENOVÁNÍ

Žadatel o jmenování do funkce autorizovaného inspektora musí být fyzickou osobou, požádat o jmenování autorizovaným inspektorem, dosáhnout magisterského vzdělání architektonického nebo stavebního směru a být autorizovanou osobou podle zvláštního právního předpisu8, prokázat nejméně 15 let praxe v projektové činnosti nebo v odborném vedení provádění staveb anebo na stavebním úřadu, má-li osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu9, prokázat svou bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů ne starším 3 měsíců, prokázat právní a odborné znalosti a zkušenosti potřebné pro výkon funkce při zkoušce před odbornou komisí10. Výjimečně může být za praxi uznána i odborná vysokoškolská činnost, případně může být autorizovaným inspektorem jmenován i odborník z výzkumného pracoviště nebo věděckého ústavu. Na jmenování není právní nárok, třebaže uchazeč splňuje všechny podmínky, ministr pro místní rozvoj (dále jen „ministr“) jmenovat fyzickou osobu může, ale nemusí11. Jen stěží si dokáži představit situaci, kdy ministr odmítne jmenovat uchazeče splňujícího všechna předepsaná kritéria, toto ustanovení je však do jisté míry nezbytné pro hodnocení oné výjimečnosti vysokoškolských a jiných odborníků, potažmo k určování ekvivalence vědecké odbornosti k předepsané patnáctileté praxi vedení provádění staveb. Myslím si však, že může dojít ke jmenování uchazeče do funkce i přes negativní vyjádření příslušné Komory, neboť přímo souhlas vyžadován není. Nepříznivé vyjádření bude každopádně hrát roli při ministrově zvažování, zda uchazeče jmenuje, nejsem si však jist, nakolik konkrétní takové vyjádření bude, nebo dokonce nakolik vůbec může být kritické, neboť by jím příslušná Komora sama mnohdy přiznávala odbornou či jinou nedostatečnost vlastního člena. Zajímavé je, že Koordinační rada ve své internetové prezentaci uchazeče informuje, že po úspěšném absolvování zkoušky a splnění dalších podmínek obdrží jmenování od ministra pro místní rozvoj. S možností, že ministr uchazeče i přes splnění všech

8

Zvláštním předpisem je zde míněn ZOVPAO. Vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech (dale jen „VyhlAIns“), mlčí o povinnosti uchazeče dokládat své dosažené vzdělání nebo příslušnost k jedné z Komor. U prokázání praxe je již tato povinnost explicitně vyjádřena. Jako autorizace prvního stupně je uznáván i stupeň autorizovaný inženýr.

9

Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních a samosprávních celků.

10

§ 143 odst. 1 SZ.

11

Srovnej s § 7 ZOVPAO.

9

podmínek nejmenuje, očividně nepočítá12. V praxi je situace taková, že Koordinační rada předkládá seznam úspěšných kandidátů, k jehož potvrzování přistupují Komory poměrně benevolentně. Zkoumají především předchozí činnost kandidátů a případné nedostatky posuzují jen ve vztahu k ní. Pokud byl tedy například některý z kandidátů postižen za prohřešek (bezúhonnost však musí být zachována) v jiné než ve stavební oblasti, bude i přesto vyjádření příslušné Komory pravděpodobně pozitivní. Žádost o jmenování představuje formální předpoklad jmenování. Samotný úkon musí být učiněn předepsaným způsobem, na formuláři, jehož vzor je v příloze VyhlAIns. Přílohou žádosti je pak výpis z Rejstříku trestů a doklad o zaplacení správního poplatku. Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích (dále jen „ZOSP“), stanoví poplatek za podání žádosti ve výši 10.000,- Kč. Přílohou k žádosti o jmenování do funkce autorizovaného inspektora je doklad o zaplacení tohoto poplatku, jak je patrno z přílohy č. 3 k VyhlAIns. Žádost o jmenování předpokládá, že uchazeč již prošel zkouškou k ověření způsobilosti pro jmenování, nepodává se tedy před jejím splněním. Co se týče praxe na stavebním úřadě, musí uchazeč navíc disponovat osvědčením o zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu, kterým je zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků (zejména jeho § 21 a násl.). Uchazeč tedy kromě délky praxe prokazuje i požadovanou oblast praxe. Uchazeč s praxí na stavebním úřadě musí tedy splnit ještě jednu podmínku navíc oproti uchazečům, kteří prokáží praxi ve zbývajících dvou oblastech. Jestliže v tomto případě zákon požaduje prokázat praxi ve stanovených oblastech činnosti a v předepsané délce, znamená to, že o tom musí žadatel předložit doklad, který potvrdí splnění obou podmínek. Způsob, jakým bude uchazeč prokazovat splnění této podmínky, resp. obou jejich složek, není prováděcím předpisem vůbec upraven. V souvislosti s třemi možnými oblastmi praxe vzniká otázka, zda je možné, aby uchazeč měl praxi ve dvou nebo třech uvedených oblastech v celkové délce 15 let, anebo zda se vyžaduje praxe v celé požadované délce pouze v jedné z oblastí. Logickým výkladem lze dospět k závěru, že možná je i kombinace různých druhů praxe ve všech uvedených oblastech13. V dalších autorizačních oborech vedle oboru pozemních staveb, např. tedy dopravních, vodohospodářských a dalších staveb, je uplatnění institutu autorizovaného 12

ČKA, ČKAIT: Jak se stát autorizovaným inspektorem. Autorizovaní inspektoři.cz – společná webová prezentace autorizovaných inspetorů, [citováno 4. října 2008]. Dostupná na http://www.autorizovaniinspektori.cz/default.asp.

13

Blíže Malý, S: Nový stavební zákon s komentářem: Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Praha: ASPI, 2007, s. 293.

10

inspektora závislé na legislativních úpravách zvláštních zákonů upravujících povolování speciálních staveb14. V praxi jsou předchozí zkušenosti kandidátů posuzovány důsledně, a vykonávaná činnost bývá uznána, pokud se týká oblasti přímo definované ve SZ, tedy jde-li o činnost projektovou či dodavatelskou. Naopak, v některých případech nebylo možno uznat praxi z obecně definované oblasti tzv. inženýringu. Přestože je působnost na stavebním úřadu zákonem výslovně zmíněna mezi oblastmi činností uznávaných z hlediska dostatečné praxe, její rovnocennost s ostatními oblastmi byla rovněž odsouhlasena představenstvem Komory. V souvislosti s požadavkem předchozí praxe je zahodno zamyslet se také nad ustanovením § 143 odst. 2 SZ. Zde se jasně projevuje zájem zákonodárce na tom, aby nebyli opomíjeni odborníci, kteří nesplňují kritérium zkušeností s projektovou činností nebo vedením provádění staveb z důvodu, že pracují na vysoké škole, ve vědeckém úřadu či na vědeckém pracovišti. Jakkoliv jsou v požadavcích § 143 odst. 1c akcentovány praktické schopnosti uchazeče (činnost, vedení, provádění), odkazuje zdánlivě § 143 SZ odst. 2 na hluboké teoretické znalosti, které uchazeč nabyl ve vědecké instituci. Zde ovšem dle mého názoru zákonodárce spíše myslel na případy, kdy uchazeč nesplňuje délku požadované praxe z toho důvodu, že například po deseti- či víceleté zkušenosti s projektovou činností nebo odborným vedením prováděním staveb anebo na stavebním úřadu přešel ve svém profesním životě k vědecké činnosti. Doposud byly jmenovány autorizovanými inspektory 2 osoby z řad vysokoškolských odborníků. Vykonávat činnost autorizovaného inspektora mohou i právnické osoby, zabezpečí-li výkon osobami splňujícími kritéria jmenování do funkce autorizovaného inspektora15. Lze očekávat velice zajímavý vývoj v tomto směru, přestože představa, že osoby vykonávající svobodné povolání se nechají zaměstnat, což by vedlo k jistému omezení a nevýhodnosti pro autorizované inspektory právě vzhledem k oné „svobodnosti“ povolání, může se jevit iluzorní, a tedy by bylo opodstatněné očekávat budoucí upřesnění či modifikaci výše zmíněného oprávnění právnických osob. Na druhou stranu při výrazném

14

Pavlík, M.: Institut autorizovaného inspektora v rámci nového stavebního zákona. ERA 21, 2006, č. 2, s. 72.

15

Rovněž tato podmínka by v jistých případech mohla být argumentem ke jmenování osoby, jež zcela nesplňuje zkušenostní kritéria, a to především s ohledem na oblast činnosti a zázemí příslušné právnické osoby. Nicméně vzhedem k tomu, že je autorizovaný inspektor jmenován na poměrně dlouhé časové období, během něhož může zabezpečovat výkon činnosti hned pro několik právnických osob, neměl by být dle mého názoru na tento argument brán příliš velký ohled.

11

rozvoji institutu autorizovaných inspektorů nelze vyloučit, že si zejména některé velké stavební obchodní společnosti zajistí exkluzivní spolupráci s autorizovaným inspektorem právě jeho zaměstnáním. Nejlépe na tuto otázku odpoví samozřejmě praxe – a oproti výše zmíněné

představě

se

již

objevují

nabídky

služeb

autorizovaných

inspektorů

prostřednictvím zaměstnanců právnických osob16. Musíme rovněž brát v potaz zájem autorizovaných osob sdružovat se a společně tak dosáhnout na vyšší pojištění. Protože je však možné sjednat si pro konkrétní věc vyšší pojištění individuálně, lze předpokládat, že pojišťovny akceptují záruku danou již postavením a dobrým renomé zaměstnavatele. K posuzování praxe Koordinační radou (dále „Rada“), která zabezpečuje podklady pro vyjádření Komory ke jmenování uchazeče autorizovaným inspektorem17, se vyjadřuje například Hegenbart18, který ve svém rozboru jednoznačně akcentuje praktickou zkušenostní složku praxe uchazečů. Podle něj půjde o to, kromě jiného, správně předepsané patnáctieté praxe zvážit, u jakých skupin staveb uchazeč působil (jaké byla jejich složitost a velikost), zda se vyrovnal v praxi se stavbami druhově podobnými, zda řešil nebo vedl provádění staveb technicky náročných, na jakých funkčních místech se při provádění a přípravě stavby pohyboval – např. jako projektant, stavbyvedoucí nebo technický dozor investora apod. Takový přístup je samozřejmě pochopitelný s ohledem na zamýšlené uplatnění autorizovaných inspektorů zejména při realizaci velkých a složitých staveb. Složitost posuzování předchozích zkušeností uchazečů v takovém rozsahu je ovšem nesporná. Zatímco výsledky přezkoušení jsou přehledné a poskytují možnost relativně přesného posouzení jednotlivých uchazečů, předchozí činnost zahrnuje kritéria kvantitativní, kvalitativní i časová, a jejich přesné ohodnocení není dost dobře možné. Tedy jsem přesvědčen, že je třeba postupovat opačně – nikoliv hodnotit, jakou má zkušenost uchazeče hodnotu, ale soustředit se na výsledek takového hodnocení. Tím má být doporučující nebo nedoporučující vyjádření Komory, samozřejmě podpořené jasnými argumenty. Nelze rovněž zapomínat na to, že § 143 odst. 1 písm. c) SZ stanoví předpoklad projektové činnosti nebo odborného vedení provádění staveb nebo na stavebním úřadu – mimo tyto zákonem stanovené hranice se bude Rada při přípravě podkladů a Komory 16

Vzhledem k tomu, že naši zaměstnaci splňují podmínky pro přijetí a vykonání závěrečné zkoušky a jmenování do funkce stavebního autorizovaného inspektora, budeme Vám i v tomto směru schopni nabídnout tyto služby. Internetová prezentace společnosti albro.cz, s. r. o., [citováno 4. října 2008]. Dostupná na http://www.albro.cz/pripravujeme.html.

17

§ 2 odst. 1 VyhlAIns.

18

Blíže Hegenbart, M.: Koordinační rada pro autorizované inspektory a její nejbližší úkoly. Stavební právo - Bulletin, 2007, č. 1, s. 3 – 4.

12

ve svém vyjádření pohybovat pouze při postupu dle § 143 odst. 2 SZ - v případě výjimečného jmenování odborníka. V neposlední řadě uvádím, že se v případě autorizovaného inspektora nejedná o regulovanou činnost podléhající režimu zákona o uznávání odborné kvalifikace, neboť autorizovaný inspektor je do funkce jmenován19.

I.1.2 DOBA TRVÁNÍ FUNKCE, JEJÍ ZÁNIK

Dle § 143 odst. 4 SZ je autorizovaný inspektor jmenován do funkce na dobu deseti let, a to s působností pro celé území České republiky. Podle Hegenbarta20 chyběla ještě v roce 2005 představa, jak by se struktura autorizovaných inspektorů měla rozprostřít v jednotlivých krajích či zda se tyto subjekty budou specializovat na některé druhy staveb a jinými se zabývat nebudou. Tato otázka dodnes nebyla řešena a podle mého názoru je tomu tak jedině ku prospěchu věci. Svazovat autorizované inspektory v tomto směru by bylo kontraproduktivní. Nikoliv proto, že ve fázi přípravy nového SZ nebyla vyprofilována poptávka po jejich službách, ale zejména proto, že omezení místní nebo věcné působnosti by představovalo setření výhod univerzálně použitelných a vysoce kvalifikovaných autorizovaných inspektorů. Pro stavebníky je přirozeně jejich dosažitelnost výhodou, autorizovaný inspektor však není stavebním úřadem, očekává se od něj tržní chování a přizpůsobivost. Nehledě na to, že právnické osoby se širší působností by svoji činnost byly nuceny zajišťovat paralelně několika inspektory. V případě soustavně vykonávané činnosti může na žádost autorizovaného inspektora funkční období bez vykonání zkoušky prodlouženo o dalších deset let. Lze dospět k závěru, že dobu činnosti bude prodlužovat ministr pro místní rozvoj, předpokladem výkonu činnosti autorizovaného inspektora i po uplynutí této prodloužené doby je pak opětovné složení zkoušky.

19

Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů.

20

Hegenbart, M.: Poznámky k úloze autorizovaného inspektora v navrhovaném stavebním zákonu, Stavební právo - Bulletin, 2005, č. 4, s. 5.

13

Ve Velké Británii, zemi s tradicí autorizovaných inspektorů, jsou inspektoři jmenováni na pět let a po této době musí opět skládat náročné zkoušky. Je tedy otázkou, jak se tak velkoryse stanovené funkční období v nové české právní úpravě osvědčí v praxi21. Soustavná činnost není stavebním zákonem vymezena, ovšem nečinnost delší než 3 roky může být podle § 144 odst. 3 SZ důvodem pro odvolání autorizovaného inspektora. Z toho můžeme odvodit, že 3 roky budou onou určující nebo přinejmenším pomocnou hranicí rovněž pro určení soustavné činnosti autorizovaného inspektora22. Ten bude dále odvolán pro opakované nebo závažné porušení veřejných zájmů, které měl chránit, při jednání neslučitelném s postavením autorizovaného inspektora, při ztrátě bezúhonnosti23. Zánik funkce autorizovaného inspektora je upraven v § 144 odst. 1 SZ, přičemž důvodem zániku je smrt autorizovaného inspektora nebo jeho prohlášení za mrtvého, písemné prohlášení o ukončení činnosti, uplynutí lhůty, na kterou byl inspektor do funkce jmenován, nebo zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům.

I.1.3 STŘET ZÁJMŮ

Střet zájmů výkonu funkce autorizovaného inspektora upravuje § 148 SZ. Protože provádění staveb představuje komplexní činnost složenou z mnoha dílčích aktivit vykonávaných v různých časových obdobích, je pochopitelné, že je třeba zajistit objektivní přístup autorizovaného inspektora při dohlížení na provádění stavby, zpracovávání posudků a podobně. Zákon tedy vymezuje poměrně rozsáhlý okruh osob, jejichž podíl na stavbě je určující pro existenci střetu zájmů v činnosti autorizovaného inspektora. Jde v prvé řadě o příbuzné v řadě přímé, sourozence a manžela, dále pak o osoby, s nimiž je inspektor ve vztahu obchodním jako společník společnosti nebo jako člen družstva, nebo je s nimi ve vztahu služebním nebo pracovním24. Dalším určujícím hlediskem je hledisko

21

Konečná, R., Sudolská, D.: Půl roku se stavebním zákonem II. Stavitel, 15. 8. 2007, [citováno 16. října 2008]. Dostupný na http://stavitel.ihned.cz/c4-10005540-21811030-G00000_d-pul-roku-sestavebnim-zakonem-ii.

22

Dikce „může“ odlišuje případy uvedené v § 144 odst. 2 SZ od případu v § 144 odst. 3 SZ.

23

Srovnej s § 145 SZ např. s § 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon. případně s § 2 zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví.

24

Uváděn není partner, jak by bylo možno očekávat. Autorizovaný inspektor se tedy nemůže dostat do střetu zájmů v souvislosti s činností svého partnera.

14

časové. Podle Malého25 jde o dvě různé činnosti, přípravu a provádění stavby, ve třech možných časových úsecích (podílel se, podílí se nebo se bude podílet, tj. v minulosti, v přítomnosti a v budoucnosti), kdy autorizovaný inspektor nesmí svoji činnost vykonávat. Jde o trojí oprávnění, tři oblasti jeho působnosti, jak jsou vymezeny v § 149 odst. 1 SZ. Zajímavý problém řeší Kubíčková26 – zda-li může být autorizovaný inspektor podle SZ zároveň na stavbě koordinátorem BOZP27. Podle jejího názoru může, nic tomu nebrání. Jedinou podmínkou podle ní je, aby byl autorizovaný inspektor pro činnost koordinátora BOZP na staveništi odborně způsobilý, tzn. byl držitelem osvědčení odborné způsobilosti koordinátora po úspěšném absolvování přezkoušení svých znalostí a dovedností u organizace akreditované k této činnosti MPSV. Osobně s touto interpretací nesouhlasím. § 14 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jasně praví, že koordinátorem je fyzická nebo právnická osoba určená zadavatelem stavby k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popřípadě při realizaci stavby na staveništi. Šlo by tedy o střet zájmů dle § 148 SZ.

I.2 KOORDINAČNÍ RADA

Koordinační rada představuje společný orgán ČKA a ČKAIT, schválený ministremna návrh Komor28. Organizačně zajišťuje přípravy zkoušek uchazečů, vedení evidence autorizovaných inspektorů a další úkony s tím související. Náklady přezkoušení, případně náklady spojené s přípravou na zkoušku, nese sám uchazeč. Další činnosti Rady, tedy shromažďování, evidování, aktualizace a poskytování informací nezbytných pro činnost autorizovaného inspektora, jak jsou vymezeny v § 150 odst. 2 SZ, jsou dílem hrazeny prostřednictvím každoročních příspěvků autorizovaných inspektorů, které jsou shodné s členskými příspěvky jednotlivým Komorám. Zde dochází k výrazné disproporci, neboť výše těchto příspěvků je u obou Komor stanovena odlišně. Rada provádí spolu

25

Malý, S: Nový stavební zákon s komentářem: Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Praha: ASPI, 2007, s. 302.

26

Kubíčková, D.: Ptali jste se. Bezpečnost a hygiena při práci, 2007, č. 11, s. 20.

27

Zřízení této pozice nařizuje investorům zákon zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zadavatel stavby je povinen zajistit činnost koordinátora na stavbách, na nichž se zároveň pohybují pracovníci více než jednoho zhotovitele. Zároveň zákon specifikuje stavby, na které se tato povinnost nevztahuje.

28

Složení Rady bylo schváleno ministrem, rozhodnutím č. 3/2007, následně ministr jmenoval 40 členů zkušebních komisí pro přijímací řízení uchazečů o funkci autorizovaného inspektora.

15

s Komorami a Ministerstvem dohled nad autorizovanými inspektory. Zabezpečuje rovněž podklady pro vyjádření ČKA a ČKAIT, které je předepsáno ke jmenování autorizovaným inspektorem. Ministerstvo vykonává - s ohledem na nezbytnost veřejné kontroly nad podmínkami výkonu regulovaných povolání obecně a v případě povolání nahrazujícího činnost správního orgánu zvláště, neboť jakákoliv regulace činnosti je vždy určitým, byť odůvodněným vybočením z ústavně zaručeného práva na svobodný přístup k výkonu povolání – dohled nejen nad činností správní, ale i nad činností autorizovaných inspektorů samých, a to v součinnosti se stavebními úřady29. V současnosti tvoří složení Rady předseda, místopředseda a deset členů. Do své funkce byli jmenování v prosinci 2006 s účinností od ledna 2007. Šestice z těchto dvanácti osob byla později jmenována autorizovanými inspektory, když předtím ustavila jednotlivé, tedy i svoje, zkušební komise, řídila a sjednocovala činnost zkušebních komisí a přijímala nezbytná opatření k přípravě a provádění zkoušek, včetně svých vlastních. Rada rovněž jmenuje předsedy zkušebních komisí, dle vlastního vyjádření Rada také komisaře před zahájením zkoušek vyškolila30. Jde o situaci značně atypickou, s přihlédnutím k okolnostem zavádění nového institutu do právního systému však pochopitelnou. Je nutné si uvědomit, že zakotvení autorizovaných inspektorů do SZ je výsledkem dlouhodobé snahy úzké skupiny významných odborníků (ať již představitelů Komor, ČSSP či jiných osob) bez výraznější podpory ze strany státu31. Jmenování těchto osob autorizovanými inspektory je dle mého názoru v prvotní fázi logickým krokem, přestože jsou tyto osoby zároveň zapojeny do procesu přijímání uchazečů. Jsem přesvědčen, že přinejmenším v prvních dvou letech účinnosti nového stavebního zákona, ne-li doposud, převyšovala práce a investice vynaložené na popularizaci a obecně na fungování institutu autorizovaných inspektorů jako celku u velké části z prvních úspěšných kandidátů jakýkoliv zisk z této pozice. Budiž také řečeno, že práce na zavádění autorizovaných institutů do českého právního řádu není zdaleka u konce, a rovněž nyní se na propagační, 29

Plos, J.: Nový stavební zákon s komentářem. Praha: Grada Publishing, 2007, s. 117

30

ČKA, ČKAIT: Jak se stát autorizovaným inspektorem. Autorizovaní inspektoři.cz – společná webová prezentace autorizovaných inspetorů, [citováno 4. října 2008]. Dostupný na http://www.autorizovaniinspektori.cz/default.asp.

31

Příkladem budiž současný vývoj, kdy se pozitivně vyvíjí vztah ministerstva nejen ke Koordinační radě, která se začíná výrazněji osamostatňovat od obou Komor, ale i k samotným autorizovaným inspektorům. Ti již při jmenování nedostávají osvědčení na obyčejném papíře, nýbrž obdrží slavnostní certifikát. Rovněž ministerstvo při přípravě novelizací SZ reflektuje současnou situaci a zabývá se i činností autorizovaných inspektorů.

16

koordinační i legislativní činnosti podílí osoby činné již od počátku, což je patrné i ze seznamu použitých pramenů této práce – a každý úspěch je jim bezesporu velkou morální satisfakcí.

I.3 PŘEZKOUŠENÍ

Zkoušku uchazečů o jmenování do funkce upravuje především VyhlAIns v § 3 a násl. Před samotnou zkouškou musí ucahzeč vyplnit přihlášku včetně příloh, zaplatit náklady na zkoušku ve výši 14.280,- Kč a přihlášku odeslat Radě. Na provádění zkoušky se nevztahuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „SŘ). Zkoušky jsou neveřejné, organizované minimálně dvakrát ročně. Skládají se z ústní a písemné části. Písemná část je zaměřena na právní znalosti a praktické posouzení modelové dokumentace, obsahuje rovněž sestavení návrhu plánu kontrolních prohlídek stavby ve fázích rozhodujících pro bezpečné provedení a užívání stavby. Ústní část má za cíl prověření uchazečových znalostí o procesu přípravy, projektování, povolování a provádění staveb, rovněž znalost právních předpisů potřebných pro vykonávání dohledu na provádění stavby v potřebných souvislostech. Rámcový obsah zkoušky je poměrně důkladně upraven v Příloze 1 VyhlAIns, zaměřuje se na tři hlavní oblasti znalostí, jež musí uchazeč prokázat. První z nich je znalost právních předpisů, tedy SZ a zejména některých jeho konkrétních ustanovení například o stavebním řízení, územním rozhodování, odborném vedení provádění staveb apod., předpisů upravujících činnost dotčených orgánů, jejich působnost a řešení rozporů, zákonů a nařízení vlády o technických požadavcích na stavební výrobky a materiály, právních předpisů souvisejících s výstavbou z oblasti ochrany životního prostředí, SŘ. Druhou oblastí je navrhování a provádění staveb, zejména pak znalost základních stavebních technologií a konstrukcí, způsobů provádění staveb, problematiky zakládání staveb a typologie stavebních konstrukcí. Třetí oblastí je znalost obecných požadavků na výstavbu, tedy orientace v problematice mechanické pevnosti a stability staveb, požární bezpečnosti staveb, hygienických požadavků na ochranu zdraví a podobně. O průběhu zkoušky je sepsán protokol. Je-li uchazeč hodnocen výrokem „nevyhověl“, může se ke zkoušce přihlásit až po uplynutí jednoho roku. Poplatky spojené se složením zkoušky musí v takovém případě opět uhradit. Průběžně jsou pořádány přípravné kurzy zaměřené na jednotlivé okruhy zkoušek, přičemž termín samotné zkoušky, která je jednodenní, je určen víceméně po domluvě 17

se zájemci právě během konání přípravných kurzů. V roce 2009 byl stanoven první termín zkoušek na 31. března, je očekáváno kolem patnácti uchazečů. Ti jsou připravováni na to, že jim bude v rámci přezkoušení předložena nepřesná či nekompletní projektová dokumentace stavby a následná diskuze prověří především jejich orientaci v praktických problémech, které mohou při realizaci stavby nastat. Zatímco všechny doposud konané zkoušky proběhly podle stejného systému, nový cyklus zahajovaný právě zkouškami v roce 2009 by měl změnit přístup v ověřování právních znalostí uchazečů. Dosavadní praxe ukázala, že zkušební komise se soustředí především na Část čtvrtou SZ. Uchazečům bylo umožněno používat pomůcky, tedy především příslušné právní předpisy, zkušební komisaři si však stěžovali na doslovné opisování paragrafových znění, což bylo zvláště problematické v případě, kdy odpovídající nepochopil přesně zadání úkolu. Nyní mají být psány stručné teze s důrazem na následné rozvedení základních bodů během ústního pohovoru. Vysokou obtížnost zkoušek považuji za žádoucí a nutnou vzhledem k charakteristice činnosti autorizovaných inspektorů, úspěšnost kandidátů, která se v současné době pohybuje okolo 60 %, se pak nebojím označit za vypovídající o zdařilém nastavení obtížnosti, zvláště s ohledem na možnost uchazečů účastnit se přípravných kurzů.

I.4 PROFESNÍ KODEX AUTORIZOVANÉHO INSPEKTORA

Rada sestavila Kodex autorizovaného inspektora a doporučení, které činnosti autorizovaný inspektor vykonávat může a které nikoliv (dále jen „Kodex“)32. S profesními a etickými kódy se hojně střetáváme u rozličných profesí, namátkou u lékařů, novinářů, tlumočníků, advokátů a podobně. Svůj profesní a etický řád vydaly i obě Komory, a to na základě zmocnění obsaženého v § 23 odst. 6 písm. i) a v § 30 odst. 1 ZOVPAO33. Tyto řády jsou pro členy Komor závazné, stejně jako další vnitřní předpisy Komor, přičemž 32

Tento řád byl zveřejněn zatím pouze on-line na oficiální webové stránce ČKA, lze očekávat jeho brzkou publikaci přinejmenším v odborných časopisech a na jiných webových serverech. [citováno 30. října 2008]. Dostupný na http://www.cka.cc/pravni_predpisy/autorizovani-inspektori/AIkodex.html.

33

Profesní a etický řád české komory architektů ze dne 16.dubna 1994, ve znění pozdějších předpisů. [citováno 22.listopadu 2008]. Dostupný na http://www.cka.cc/pravni_predpisy/profesni_predpisy/profesni_eticky_rad.html Profesní a etický řád České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ze dne 25. března 2007, [citováno 22.listopadu 2008]. Dostupný na http://www.ckait.cz/rady/profesniaeticky.asp.

18

Komory sdružují jako řádné členy všechny autorizované architekty, respektive všechny autorizované inženýry a autorizované techniky činné ve výstavbě34. Koordinační rada pro autorizované inspektory není však v pozici profesní komory k autorizovaným inspektorům, je zřízena k zabezpečení jednotného postupu při přípravě a provádění zkoušek uchazečů. Plánováno je založení Asociace autorizovaných inspektorů, která by fungovala na úrovni pravidelných klubových setkání, na nichž by docházelo k předávání potřebných zkušeností, ani ta ale nebude mít charakter profesní komory35. Z toho plyne, že sestavený Kodex má dva hlavní cíle: prvním je osvěta a propagace činnosti autorizovaných inspektorů, druhým pak podání stručného a srozumitelného přehledu působnosti autorizovaného inspektora. Profesní řád je cestou k profesionalitě, deklarací jednotné vize a kvality. Dle mého názoru představuje účinný a vkusný reklamní nástroj, může však poskytnout i důležité poznatky v oblasti právního výkladu, tedy poukázat na to, co samotní inspektoři, respektive Rada, vidí jako stěžejní body stávající úpravy nebo považují za nutné osvětlit široké veřejnosti. Samotný Kodex je složen z deseti hlavních bodů, dále obsahuje shrnutí, co dělá autorizovaný inspektor a shrnutí, co by autorizovaný inspektor dělat neměl. Je velice neformální ve srovnání s profesními řády obou Komor, které svojí skladbou a členěním do paragrafů představují vysoce formalizované akty. Není nutné rozebírat ustanovení Kodexu popisující, čím se autorizovaný inspektor zabývá – jedná se pouze o výpis všech činností, k nimž jej SZ opravňuje, případně povinností, které mu ukládá. Část nazvaná „Co by autorizovaný inspektor dělat neměl“ je z mého pohledu mnohem zajímavější. Obsahuje totiž pestrou množinu víceméně morálních apelů a vedle nich činností inspektorům absolutně zapovězených, přičemž tyto podmnožiny jasně odlišuje (neměl/nesmí). Do první podmnožiny lze zařadit například požadavek, aby autorizovaný inspektor neposuzoval estetické kvality projektu, dispoziční řešení, neobstarával stavebníkovi stanoviska dotčených subjektů, nedoporučoval mu stavební firmy a materiály, nezdržoval ho, nepřerušoval, nekomplikoval mu život. Na druhou stranu by neměl čekat, až se stavebník dopustí chyby, ale měl by ho preventivně upozornit; to v případě, že bude angažován již v přípravné fázi projektu. Do druhé

34

§ 23 odst. 2 a § 31c odst. 1 ZOVPAO. Z ustanovení § 30c odst. 3 a § 30h tohoto zákona plyne, že totéž pravidlo platí i pro registrované osoby usazené. Pouze pro registrované osoby hostující platí drobné úlevy – v žádném případě však nikoliv z deontologických předpisů, tedy zejména z profesního a etického řádu ČKA nebo ČKAIT.

35

Pražanová, M.: Poptávka po službách autorizovaného inspektora je zatím nízká. Archiweb.cz, 7. srpna 2008, [citováno 24. října 2008]. Dostupný na http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&type=1&id=6015.

19

podmnožiny, tedy výčtu zcela zapovězených činností, patří mimo jiné posuzování staveb, které autorizovaný inspektor sám projektoval nebo jichž je spoluautorem, případně certifikování projektů vypracovaných kancelářemi, v nichž má majetkovou účast, nebo certifikování neúplného projektu či projektu s vadami36. Obsahem své hlavní části, tedy jakéhosi desatera autorizovaného inspektora, parafrázuje Kodex stavební zákon, často jej ovšem doplňuje o kvalitativní rozměr činnosti, nebo si dokonce všímá záležitostí týkajících se vztahu mezi autorizovanými inspektory navzájem. Za důležité považuji poslední tři body kodexu, mající zřejmý odraz v ideologických požadavcích Komory na činnost autorizovaných inspektorů – zde leží ono těžiště vnějšího i vnitřního profesního respektu: v hájení veřejného zájmu a zájmu stavebníka, rovněž pak v ohledu na požadavky ostatních osob a dotčených subjektů, v kolegialitě a v péči o dobrou pověst37. Rovněž je zde řečeno, že si autorizovaní inspektoři přiměřenou měrou navzájem ve své práci pomáhají a vyměňují si technické informace o své činnosti. Vědomě necertifikují již jiným autorizovaným inspektorem odmítnutý projekt, aniž by důvody odmítnutí konzultovali s původním autorizovaným inspektorem.

I.5 ČINNOST AUTORIZOVANÉHO INSPEKTORA

Činnost autorizovaného inspektora můžeme, a stavební zákon nám svým členěním k tomu dopomáhá, rozdělit do několika základních oblastí. Především § 149 odst. 1 SZ vymezuje tři podskupiny, pro něž je společné, že vyžadují smlouvu autorizovaného inspektora uzavřenou se stavebníkem a jsou prováděny na náklad stavebníka. Jedná se o osvědčení v rámci zkráceného stavebního řízení, že navrhovaná stavba může být provedena, zpracování odborného posudku nebo-li certifikátu pro vydání kolaudačního souhlasu nebo pro jiné účely podle stavebního zákona, a konečně o dohlížení na provádění stavby (jde tedy o postupy dle § 117 odst. 2 a 3, § 122 odst. 5, resp. § 160 SZ). Další činnost autorizovaného inspektora je vymezena např. v § 113 odst. 1 SZ, § 133 odst. 4 SZ apod.

36

Zde s výrazným dodatkem, že je třeba zamezit konfliktu zájmů a nesmí vzniknout povědomí, že stavební povolení si lze koupit a uspořit tak na projektových pracích.

37

Srovnej např. s § 2, § 13 odst. 1, § 25 a § 27 Profesního a etického řádu české komory architektů, případně s obdobnými ustanoveními Profesního a etického řádu České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, zejména jeho § 2 odst. 2, § 3 odst. 1 a 2, § 4 odst. 1.

20

I.5.1 ČINNOST AUTORIZOVANÉHO INSPEKTORA VE ZKRÁCENÉM STAVEBNÍM ŘÍZENÍ

Činnost autorizovaného inspektora by neměla hlubšího smyslu bez přizpůsobení procesních pravidel stavebního řádu a vytvoření paralelní báze k těm funkcím stavebního úřadu, které může autorizovaný inspektor nahrazovat. K tomu došlo zakotvením zkráceného stavebního řízení. Vzhledem k soukromoprávnímu charakteru autorizovaného inspektora se nejedná o správní řízení, přestože tak není výslovně stanoveno38. Podle Peňázové39 by mělo spolu s možností nahrazení stavebního povolení veřejnoprávní smlouvou mezi stavebním úřadem a stavebníkem umožnit velmi rychlé získání oprávnění k provedení stavby, pro kterou je vyžadováno stavební povolení. Nelze než souhlasit. To ovšem neznamená, že je takový proces vždy bez komplikací. Stavební úřad do něj však nezasahuje a autorizovaný inspektor může pracovat velice efektivně. Zkrácené řízení bez autorizovaného inspektora realizovat nelze, autorizovaný inspektor však nepůsobí jen v rámci zkráceného stavebního řízení. SZ jím totiž podmiňuje oprávnění autorizovaného inspektora schvalovat při kontrolní prohlídce zápisem do stavebního deníku změnu stavby před jejím dokončením40, ne však například oprávnění vydávat certifikát dle § 122 odst. 5 SZ, a tedy umožňuje vydání certifikátu k žádosti o kolaudační souhlas všech staveb uvedených v § 122 odst. 1 SZ. Zkrácené stavební řízení představuje postup, kdy stavebník uzavře smlouvu s autorizovaným inspektorem o provedení kontroly projektové dokumentace stavby. Pouze na základě jeho certifikátu, který stvrzuje ověření projektové dokumentace s kladným výsledkem a proveditelnost stavby, může stavebník za splnění dalších stanovených podmínek záměr stavbu provést pouze oznámit stavebnímu úřadu41. Další podmínkou je předložení souhlasných závazných stanovisek dotčených orgánů a vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení (blíže v kap. II.4 a II.5). Stavební úřad toto oznámení vezme na vědomí. Otázkou, která není stavebním zákonem řešena, je platnost certifikátu. Je dovozováno, že přípustnost stavby přichází v úvahu po stejnou dobu jako je tomu u 38

Srovnej např. Šikola. L.: Povolování staveb ve zkrácených postupech podle části IV. nového stavebního zákona. Právní fórum, 2006, č. 2, s.14.

39

Peňázová, M.: Privatizace stavebního řízení, Ekonom, 2006, č. 28, s. 34-36.

40

§ 118 odst. 3 SZ.

41

§ 9 vyhlášky č. 526/2006, kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu, stanoví podobu projektové dokumentace.

21

stavebního povolení42. Právní účinky oznámení stavby posuzované autorizovaným inspektorem nastávají dnem podání oznámení stavebnímu úřadu. Vyjádření osob, které by jinak byly účastníky stavebního řízení, může ovšem obsahovat námitky proti provádění stavby. Případné námitky musí být obsaženy již ve vyjádření těchto osob z důvodu, že se nevede ústní jednání a ani není možné vznášet písemně námitky, jak tomu je v stavebním řízení, konkrétně dle § 114 SZ. O tom, že jsou tyto námitky dávány pro stavbu posuzovanou ve zkráceném stavebním řízení, musí být tyto osoby uvědomeny43. V případě, že se autorizovanému inspektorovi nepodaří odstranit tyto námitky, přičemž způsob řešení volí sám, předloží veškeré podklady stavebnímu úřadu k vyřízení. Ten se pokusí o dohodu mezi stavebníkem a osobou, která námitku podala, dále může o námitkách rozhodnout ve formě usnesení, že je zamítá, nebo rozhodne o nezpůsobilosti návrhu stavby pro zkrácené řízení v případě, že námitky uzná jako oprávněné. Jinými slovy, provedení stavby nemůže certifikátem k projektové dokumentaci povolit autorizovaný inspektor, ale musí se zahájit stavební řízení o vydání rozhodnutí o povolení stavby44. Proti usnesení je možné podat odvolání, které však nemá odkladný účinek. Stavební úřad může o námitkách rozhodovat pouze v rámci své kompetence. Pakliže některé námitky přesahují rozsah působnosti stavebního úřadu, ten je posoudí a výsledek sdělí autorizovanému inspektorovi, stavebníkovi a osobě, jež námitku podala. Existují případy, kdy ke zkrácenému stavebnímu řízení nemůže dojít vůbec. Zvláštním právním předpisem, územně plánovací dokumentací nebo rozhodnutím orgánu územního plánování může být stavba přímo označena jako nezpůsobilá pro zkrácené stavební řízení. Ovšem, jak dodává Serafín45, žádný v současné době platný právní předpis neobsahuje přímé označení některých druhů staveb (nebo staveb určitých oborů) jako nezpůsobilý pro zkrácené stavební řízení. Naopak, dodává, například návrh prováděcí vyhlášky Ministerstva dopravy o technických požadavcích a rozsahu a obsahu projektové 42

Srovnej např. Průcha, P. in Průcha, P., Marek, K. Nové stavební právo. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 117 nebo Kolektiv autorů: Stavební zákon a jeho prováděcí předpisy. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 1. vyd., s. 127.

43

Blíže Průcha, P. in Marek, K., Průcha, P.: Nové stavební právo. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 115.

44

Prudilová, M.: Nový stavební zákon. Autorizovaný inspektor a zkrácené stavební řízení. Právní rádce, 2007, č. 4, s. 9.

45

Serafín, P.: K některým otázkám působení autorizovaného inspektora, Stavební právo - Bulletin, 2007, č. 4, s. 3.

22

dokumentace dopravních staveb, u níž proběhlo mezirezortní připomínkové řízení, upravuje mj. rozsah a obsah projektové dokumentace dopravních staveb pro vydání stavebního povolení nebo k oznámení stavby ve zkráceném řízení46. Ta stanoví rozsah a obsah projektové dokumentace pro letecké stavby, pro stavby drah a na dráze včetně zařízení na dráze, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací47. Rozsah a obsah projektové dokumentace pro všechny tyto typy staveb je v jednotlivých přílohách této vyhlášky upraven i pro účely zkráceného řízení, tedy můžeme uzavřít, že nic nebrání autorizovaným inspektorům v účasti na přípravě a provádění těchto staveb. Takový výklad však nemusí být neměnný, což by ostatně směřovalo proti dikci výše citovaného ustanovení SZ, a je třeba bedlivě sledovat vývoj především obecně závazných prováděcích právních předpisů a vedle nich také například nezávazné metodické pokyny ministerstev, které mohou být nápomocné jednak při další analýze nových institutů SZ, jednak při analýze činnosti podřízených správních orgánů48. Tak například Ministerstvo zemědělství ve svém výkladu č. 86 k vodnímu zákonu a souvisejícím právním předpisům ze dne 30. ledna 2009 uvádí, že v době přijetí SZ nemohl žádný složkový zákon institut autorizovaného inspektora výslovně a přímo vyloučit proto, že se jednalo o institut zcela nový a právnímu řádu dosud neznámý49. Podle tohoto výkladu je třeba přijmout závěr, že v takovém případě postačí vyloučení nepřímé, jako to činí ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon, dale jen „VodZ“)50. Kromě toho ustanovení § 115 odst. 1 VodZ stanoví postup vodoprávních úřadů, pokud vodní zákon nestanoví jinak, při řízení o věcech upravených VodZ podle SŘ, popřípadě podle SZ, jde-li o rozhodování týkající se vodních děl. S odkazem na zásadu lex specialis derogat generali je zde tak podle zmíněného výkladu rovněž potvrzen názor o vyloučení zkráceného stavebního řízení pro stavby vodních děl. Jsem toho názoru, že

46

Jde o vyhlášku později vydanou pod č. 146/2008 Sb. ze dne 9. dubna 2008.

47

§ 1 vyhlášky Ministerstva dopravy č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb.

48

K nezávaznosti pokynů ministerstev srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 30 Ca 341/96-34 ze dne 20. dubna 1999.

49

Výklad Ministerstva zemědělství č. 86 k vodnímu zákonu a souvisejícím právním předpisům č. j. 43917/2008-15100 ze dne 30. ledna 2009.

50

Ten stanoví, že k provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání, jakož i k jejich odstranění je třeba povolení vodoprávního úřadu, který vykonává v souladu s ustanovením § 15 odst. 1 písm. d) SZ působnost stavebního úřadu u vodních děl.

23

takový výklad je především z důvodu připuštění nepřímého vyloučení zkráceného stavebního řízení velmi pochybný. Mimo jiné i důsledky zjednodušení procesu povolování staveb se zabývá Rusek ve své výborné historické analýze provádění staveb51. Nový stavební zákon podle jeho názoru ve srovnání s předchozí právní úpravou omezil zákonnou regulaci v procesu povolování staveb, tuto větší volnost ale kompenzuje vyšší odpovědností hlavních účastníků výstavby, tj. stavebníka, projektanta a stavbyvedoucího, jako osoby odpovědné za provádění stavby.

I.5.2 POVOLOVÁNÍ UŽÍVÁNÍ STAVEB

Povolování užívání staveb bylo donedávna pevně spojeno s kolaudačním řízením, které bylo podle starého stavebního zákona základní podmínkou pro užívaní staveb. Stavbu, případně její část schopnou samostatného užívaní či část, na které byla provedena změna nebo udržovací práce, která vyžadovala stavební povolení, bylo možno užívat pouze na základě kolaudačního rozhodnutí. Výjimka byla stanovena pro dokončené terénní úpravy, těžební a podobné práce a informační, reklamní a propagační zařízení52. Protože bylo zjednodušení a zrychlení povolování staveb jedním z hlavních cílů nového stavebního zákona, dočkalo se změny také kolaudační řízení53. To je nyní značně redukováno jen na určité typy staveb, přičemž rozlišovacím hlediskem je primárně vliv budoucích uživatelů na jejich vlastnosti54. Při žádosti o kolaudační souhlas se naplno projevuje výhoda autorizovaného inspektora – ten totiž může stavebníkovi ušetřit mnoho cenného času. Bez jeho pomoci čeká stavebník, až stavební úřad stanoví termín provedení závěrečné kontrolní prohlídky 51

Rusek, B.: Kdo může vést provádění staveb? Stavebnictví, 2008, č. 6, s. 18.

52

§ 76 zákona č. 50/1976, o územním plánování a stavebním řádu (starý stavební zákon).

53

Blíže Hlavička, J.: Nový stavební zákon. Advokátní kancelář Havel & Holásek, 2006, publikace ve formátu pdf., [citováno 9. října 2008]. Dostupný na www.havelholasek.cz/files/publikace/Novy_stavebni_zakon.pdf.

54

§ 122 SZ představuje kolaudační souhlas coby nutný předpoklad užívání některých budov. Ty jsou příkladně konkretizovány v odst. 1. §122 SZ, přičemž jde o budovy, jejichž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit: například nemocnice, školy, nájemní bytové domy, stavby pro obchod a průmysl, stavby pro shromažďování většího počtu osob, stavby dopravní a občanské infrastruktury atd. Samostatně zákon stanoví, že kolaudační souhlas vyžadují k užívání také stavby, u nichž bylo stanoveno provedení zkušebního provozu, a změny staveb, které jsou kulturními památkami dle § 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

24

stavby a současně uvede, které doklady při ní stavebník předloží. Má na to 15 dnů od doručení žádosti stavebníka o kolaudační souhlas, dalších 15 dnů od provedení zmiňované prohlídky má pak na vydání kolaudačního souhlasu, nezjistí-li závady nebo rozpory se závaznými stanovisky dotčených orgánů55. Ovšem v případě, že stavebník doloží žádost o vydání kolaudačního souhlasu certifikátem autorizovaného inspektora, může stavební úřad upustit od závěrečné kontrolní prohlídky stavby a vydat kolaudační souhlas na základě tohoto posudku. To neznamená, že není žádná prohlídka uskutečněna, provede ji právě autorizovaný inspektor, a od kvality a komplexnosti jeho posudku se následně odvíjí, zda-li se stavební úřad spokojí pouze s tímto posudkem, nebo přikročí k vlastní prohlídce stavby. Za nejasnou považuji otázku obsahu a struktury certifikátu, kterým může stavebník doložit žádost o vydání kolaudačního souhlasu. Tento certifikát totiž nelze zaměňovat za certifikát vydávaný v rámci zkráceného stavebního řízení dle § 117 SZ, jehož náležitosti upravuje § 10 vyhlášky č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu. Současná právní úprava s ohledem na rozdílné zaměření certifikátů dle mého názoru neumožňuje analogické užití jednotných požadavků na oba zmíněné druhy certifikátů. Má-li posudek autorizovaného inspektora přimět stavební úřad, aby upustil od závěrečné kontrolní prohlídky, pak se musí uspokojivým způsobem vyrovnat se stejnými oblastmi, jaké posuzuje stavební úřad právě při závěrečné kontrolní prohlídce dle § 122 odst. 3 SZ.

I.5.3 DOHLÍŽENÍ NA PROVÁDĚNÍ STAVBY

Stavební zákon není příliš důsledný při rozlišování pojmů dohled a dozor. Na rozdíl od jiných právních předpisů, nebo lépe od jiných právních odvětví56, jsou zde tyto termíny užívány víceméně jako synonyma. Tak ve vymezení své věcné působnosti uvádí stavební zákon pouze dohled a zvláštní pravomoci stavebních úřadů57 (jde ovšem o vymezení 55

V případě závazných stanovisek dotčených orgánů zákon odkazuje zejména na právní předpisy ochrany životního prostředí, například VodZ, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dale jen „ZOPK“), zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší (dale jen „ZOV“), zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu („dále jen ZPF“) apod. Blíže kap. II.4.

56

Srovnej např. s rozlišováním dozoru a dohledu v kontrolní činnosti státního zastupitelství in Růžička, M.: Kontrola a dohled v soustavě státního zastupitelství I a II, Právní rádce, 2008, č.1 a č. 2.

57

§ 1 odst. 2 SZ.

25

demonstrativní), aby se k dohledu vrátil až při vymezení oprávnění autorizovaného inspektora v § 149 SZ, dohledu ministerstva nad činností autorizovaných inspektorů a konečně opět při dohledu stavebních úřadů, tentokrát konkrétněji v ustanovení o experní součinnosti.58 Obsáhlá Hlava II SZ nese označení Stavební dozor a zvláštní pravomoci stavebního úřadu. Opravňuje-li tedy zákonodárce autorizovaného inspektora k dohlížení nad prováděním stavby, může tím mít na první pohled na mysli provádění stavebního dozoru podle § 160 odst. 4 SZ, tedy v případě provádění staveb uvedených v § 160 odst. 3 svépomocí stavebníkem59. Nelze zapomínat ani na § 128 SZ, který upravuje povolení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení, a obsahuje možnost svépomocného odstranění stavby, jež k uskutečnění nevyžaduje stavební povolení, za podmínky zajištění provádění stavebního dozoru. Jak ovšem správně upozorňuje Flegel60, výklad, podle něhož by měl autorizovaný inspektor převzít také dozor nad prováděním stavby, tedy vlastně pravomoc technického dozoru, je nepřesný. Ingerence inspektora podle něj nijak neznamená „vyšachování“ jak technického dozoru stavebníka, tak autorského dozoru projektanta, jejich práva a povinnosti zůstávají nezměněny včetně jejich odpovědnosti. V rámci svého dohledového oprávnění se může tedy inspektor např. účastnit kontrolních prohlídek stavby, ovšem jako přizvaná osoba podle § 133 odst. 4 SZ, nebo má právo činit zápisy do stavebního deníku dle § 157 odst. 2 SZ. Rada se k výkladu dohlížení na provádění stavby staví rovněž o poznání střídměji, než jak by se mohlo zdát z prosté analýzy zákona bez zvažování bližších souvislostí. Podle ní dohled nad prováděním stavby autorizovaným inspektorem není ve stavebním zákoně specifikován, a tudíž jej lze vymezit pouze negativně, tj. že nejde o dohled technického dozoru, autorského dozoru projektanta, popř. jiných osob. Půjde tedy o dohled, zda osoby vykonávající dozor a osoby zabezpečující vedení realizace stavby, vykonávají svoji činnost ve všech ohledech řádně. V novelizaci stavebního zákona bude podle Rady účelné se touto obtížnou otázkou zabývat, tj. vymezit obsah dohledu a stanovit také jeho další oprávnění61.

58

§ 174 SZ.

59

Stavebník nemůže nikdy svépomocí provádět stavby vyžadující stavební povolení, zákon mu umožňuje svépomocí provést jednak stavby, terénní úpravy a udržovací práce uvedené v § 103 SZ, jednak stavby, terénní úpravy a udržovací práce uvedené v § 104 odst. 2 SZ.

60

Flegel, E. : Stavební zákon. Realit, 2008, č. 4, s. 66.

61

ČKA, ČKAIT: Sporné výkladové otázky stavebního zákona. Autorizovaní inspektoři.cz – společná webová prezentace autorizovaných inspetorů, [citováno 11. Října 2008]. Dostupný na http://www.autorizovaniinspektori.cz/faq.asp.

26

Stavební dohled a stavební dozor srovnává Serafín62. Obsah a význam těchto dvou pojmů podle něj není shodný. Je toho názoru, že v případě dohledu by se zřejmě mělo jednat o specializovanou odbornou činnost, odpovídající vysoké kvalifikaci a bohaté praxi autorizovaného inspektora, jakožto špičkového odborníka, nikoli o běžný (obvykle stálý a pravidelný technický dozor), který podle stávající právní úpravy není vybranou činností ve výstavbě a nemusí ji proto vykonávat ani autorizovaná osoba. Serafín rovněž správně připomíná, že autorizovaný inspektor není oprávněnou úřední osobou ve smyslu § 172 SZ, proto vstupovat na pozemky nebo do staveb může pouze jako osoba přizvaná oprávněnou úřední osobou. Pouze doplním, že tento autor je členem Koordinační rady, jeho názor se logicky neliší od názoru prezentovaného v předchozím odstavci. S ohledem na výše zmíněné připomínky jsem toho názoru, že konkrétní obsah stavebního dohledu by měla přesně vymezit smlouva uzavřená mezi stavebníkem a autorizovaným inspektorem (blíže kap. I.6).

I.5.4 EXPERTNÍ SOUČINNOST SE STAVEBNÍM ÚŘADEM

Autorizovaný inspektor je povinen na výzvu stavebního úřadu a na jeho náklad poskytnout v rozsahu své odborné kvalifikace expertní součinnost. Nejde o jediný případ, kdy stavební zákon upravuje součinnost autorizovaného inspektora a stavebního úřadu. Dle § 113 odst. 1 SZ může stavební úřad řízení na svůj náklad přizvat autorizovaného inspektora, navrhne-li to stavebník. Rovněž v tomto případě hradí jeho náklady. Podle § 133 odst. 4 SZ je stavební úřad oprávněn přizvat autorizovaného inspektora ke kontrolní prohlídce. A konečně dle § 174 odst. 1 SZ může stavební úřad zabezpečit součinnost autorizovaného inspektora v souvislosti s územním a stavebním řízením a s posuzováním způsobilosti stavby k užívání. Zastávám názor, že obecné stanovení oprávnění stavebního úřadu přizvat si ke své činnosti a využívat služeb autorizovaného inspektora, a samozřejmě tomu odpovídající povinnost autorizovaného inspektora poskytnout součinnost, je žádoucí. Oproti tomu se každá následná specifikace tohoto oprávnění (povinnosti), nehledě na výrazové nepřesnosti, kterých se při tom zákonodárce dopouští, jeví zbytečnou. Jako by panovala pramalá víra v interpretační schopnosti adresátů stavebního zákona a flexibilitu praktického využívání norem. Zákon neřeší rozsah součinnosti autorizovaného inspektora, 62

Serafín, P.: K některým otázkám působení autorizovaného inspektora, Stavební právo - Bulletin, 2007, č. 4, s. 10.

27

lze však očekávat, že půjde o míru nutnou, případně přiměřenou okolnostem. § 4 SZ ukládá kromě toho stavebním úřadům povinnost využívat postupy, které budou dotčené osoby co nejméně zatěžovat.

I.5.5 SEBEVZDĚLÁVACÍ A EVIDENČNÍ ČINNOST

Dle ustanovení § 149 odst. 3 SZ je autorizovaný inspektor povinen dbát soustavným vzděláváním o prohlubování svých odborných a právních znalostí potřebných pro řádný výkon funkce, k čemuž vedle samostatného studia využívá zejména vzdělávací akce organizované Komorou a vysokými školami. Zde zákonodárce přikazuje, aby se autorizovaní inspektoři dále vzdělávali, a jejich přehled v oblastech zkoumaných především v rámci přezkoušení, se stal trvalým. Na druhou stranu jde spíše o očekávání, neboť je pro stát vždy jednodušší školit či přikázat vzdělávání zaměstnancům stavebního úřadu než soukromoprávní osobě, obzvlášť s ohledem na chybějící kontrolní či sankční mechanismy. Tedy v tomto ustanovení můžeme vidět určitou proklamaci, apel na Komoru a vysoké školy, aby vykonávaly aktivní roli ve vztahu k autorizovaným inspektorům. Po dobu pěti let je autorizovaný inspektor povinen vést a uchovávat evidenci o tom, co vykoná, provede či vytvoří v souladu se zákonem č.499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů. Zde musí být autorizovaný inspektor schopen odhadnout, jak podrobně a v jaké formě bude veškeré materiály uchovávat. Evidenční lhůta stanovená zákonem není nijak dlouhá, uvědomíme-li si, že se pohybujeme v oblasti stavebnictví, kde je možnost výskytu různých kontrol, reklamací a také sporů z nich plynoucích zcela reálná i dlouho po ukončení činnosti autorizovaného inspektora. Malý63 rozlišuje dvě možnosti výkladu povinnosti evidence, jak je zakotvena v § 147 SZ. První možností je ta, že autorizovaný inspektor bude jednotlivé své úkony, odborné posudky a certifikáty, které vydá, evidovat a jako jednotlivé dokumenty je každý jednotlivě uchovávat po dobu nejméně 5 let. Druhou možností je, že by autorizovaný inspektor nebyl povinen uchovávat své jednotlivé úkony jako samostatné dokumenty, ale pouze záznamy o nich – pod spisovou značkou, s vymezením obsahu, určením konkrétní stavby a osoby, kterých se týkají, opatřené datem, kdy byly učiněny.

63

Malý, S: Nový stavební zákon s komentářem: Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007, s. 300.

28

Otázka nutnosti a rozsahu archivace byla již vyřešena u ověřené projektové dokumentace. Autorizovaný inspektor měl původně pracovat se dvěma až třemi dokumentacemi, z nichž jedna připadla stavebnímu úřadu, druhá investorovi a třetí měla být archivována samotným inspektorem. Po dohodě Ministerstva se stavebními úřady již nemusí autorizovaný inspektor jím ověřenou projektovou dokumentaci archivovat. Můžeme se rovněž podívat, jak tuto povinnost řeší anglická úprava. Inspektorovi a všem osobám asistujícím při výkonu jeho činnosti je zde uložena povinnost uchovávat záznamy o tzv. kvalifikačních aktivitách, tedy vzdělávacích programech pořádaných univerzitami a školícími organizacemi pod záštitou profesionálních společností s plným členstvím v Radě pro stavební průmysl, a to po dobu pěti let od jejich konání. Orgánům místní správy je oproti tomu uložena povinnost uchovávat ohlášení stavebních prací, certifikáty a popis prací, které s nimi souvisí, včetně jmen a adres osob, jež se na nich podílely, pojistitele a samozřejmě i inspektora.

I.6 SMLOUVA AUTORIZOVANÉHO INSPEKTORA SE STAVEBNÍKEM

Smlouva autorizovaného inspektora se stavebníkem je podmínkou provedení činností uvedených v § 149 odst. 1 SZ, tedy osvědčení, že navrhovaná stavba může být provedena (dle § 117 SZ), zpracování certifikátu pro kolaudační souhlas nebo jiný účel podle SZ, dohled nad prováděním stavby. Je zde však hned několik otázek ohledně charakteru takové smlouvy a jejích obsahových náležitostech. § 146 SZ stanoví obligatorní písmenou formu pro sjednání úplaty za služby autorizovaného inspektora. Vzhledem k tomu, že smlouva s autorizovaným inspektorem je podle Přílohy č. 3 k vyhlášce č. 526/2006 Sb. jednou z příloh oznámení stavby posouzené autorizovaným inspektorem, můžeme i zde odvodit nutnost písmené formy smlouvy. Přílohou žádosti o vydání kolaudačního souhlasu však již taková smlouva není. Přestože je v praxi uzavírána jediná komplexní smlouva mezi autorizovaným inspektorem a stavebníkem, postup, kdy by pomocí třech jednotlivých smluv (písemné o úplatě, písemné o kontrole projektové dokumentace zamýšlené stavby, písemné či ústní o certifikaci pro kolaudační souhlas) byla upravena činnost autorizovaného inspektora, nelze shledat závadným. Pochopitelná je široká smluvní volnost stran, stavebník sám by měl nejlépe vědět, čeho si od autorizovaného inspektora žádá, na druhou stranu vypracovávání vysoce individualizované smlouvy vyžaduje mimořádnou pozornost. Mezi její podstatné znaky 29

bude bezpochyby patřit určení smluvních stran, vymezení činnosti autorizovaného inspektora, sjednání úplaty a pochopitelně i určité lhůty a termínů k provedení úkonů. Zákon nestanovuje, jaký typ smlouvy má být uzavřen a zda tuto smlouvu uzavřít podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „ObchZ“) či zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dale jen „OZ“). Sami autorizovaní inspektoři, alespoň jak se zdá z jejich oficiální webové prezentace, preferují smlouvu uzavřenou v režimu ObchZ, konkrétně pak smlouvu inominátní (nepojmenovanou) podle § 269 odst. 2 ObchZ. Tuto smlouvu je doporučeno coby vzorovou upravit pro webovou stránku Rady64. Co tedy rozhoduje o tom, v jakém režimu sjednaná smlouva bude? Především se musíme zaměřit na smluvní strany: autorizovaný inspektor splňuje podmínky podnikání, jak jsou vymezeny v ObchZ65, je při své činnosti podnikatelem. Stavebník oproti tomu může být podnikatelem i nepodnikatelem. Flegel66 je toho názoru, že inspektor bude určitě jednat za stavebníka, ale na druhé straně bude jednat i jménem vlastním (např. při vydávání certifikátu). Z tohoto pohledu je tedy podle něj velmi těžké využít např. v developmentu osvědčený institut mandátní smlouvy podle ObchZ. Nelze využít ani smlouvu o dílo, protože specifičnost a rozsah práce inspektora nelze ani při nejlepší vůli podřadit pod pojem „dílo“, ve smyslu ust. § 536 ObchZ. Macháčková67 pak správně poukazuje na to, že pouze mohl-li by být výsledek veškeré činnosti autorizovaného inspektora hmotně zachycen (ve formě písemného posudku, zprávy o dohledu apod.) byla by mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti nebo při splnění podmínek uvedených v § 261 odst. 2 ObchZ uzavřena smlouva o dílo podle ObchZ, neboť podle § 536 odst. 2 ObchZ se dílem kromě jiného rozumí i „hmotně zachycený výsledek jiné činnosti“. Zikmund68 s tím, že ještě v době publikace jeho stati nebyl vytvořen finální názor na problematiku kontraktace stavebníka s autorizovaným inspektorem, rozebírá jednotlivé alternativy závazkového vztahu s ohledem na aktivity autorizovaného inspektora vymezené v § 149 SZ. Využití mandátní smlouvy podle ObchZ nepovažuje za reálné, protože závazek autorizovaného inspektora nemá povahu zařizování „obchodní záležitosti“ pro mandanta, autorizovaný 64

ČKA, ČKAIT: Sporné výkladové otázky stavebního zákona. Autorizovaní inspektoři.cz – společná webová prezentace autorizovaných inspetorů, [citováno 11. října 2008]. Dostupný na http://www.autorizovaniinspektori.cz/faq.asp.

65

§ 2 ObchZ.

66

Flegel, E. : Stavební zákon. Realit, 2008, č. 4, s. 66.

67

Macháčková, J.: Úvaha ke smlouvě uzavírané mezi autorizovaným inspektorem a stavebníkem. Stavební právo - Bulletin, 2006, č. 3 s. 28.

68

Zikmund, V.: K problematice smluvního zabezpečení činnosti autorizovaného inspektora pro stavebníka. Stavební právo - Bulletin, 2007, č. 4, s. 11 – 13.

30

inspektor navíc vystupuje při zpracování obou typů certifikátů vlastním jménem. Smlouvu o dílo Zikmund zavrhuje ze stejných důvodů jako Macháčková, u smlouvy o kontrolní činnosti vidí jen velmi omezenou možnost použití. Přiklání se tedy rovněž k inominátní smlouvě podle ObchZ. Taktéž činí i Flegel, a to zejména s ohledem na možnost přizpůsobit inominátní smlouvu konkrétnímu vztahu mezi účastníky. Preference obchodněprávní inominátní smlouvy je pochopitelná: autorizovaní inspektoři se přirozeně pohybují v režimu ObchZ a nejsou nuceni rozlišovat mezi svými klienty, stavebníky. Rozdílný režim smlouvy v praxi obecně znamená rozdíly mj. v odpovědnosti za vady, promlčení, režimu odstoupení od smlouvy, zajištění, sankcích, přihlížení v pochybnostech k dobrým mravům v OZ, přihlížení k odvětvovým obchodním zvyklostem. Pokud není stavebník podnikatelem, je nutná volba práva dle § 262 ObchZ, a tím pádem podřízení závazkového vztahu režimu tohoto zákona. Konečně, nelze opomenout ustanovení § 1 odst. 2 ObchZ, tedy že nelze-li některé otázky řešit podle ustanovení ObchZ, řeší se podle předpisů práva občanského. Nicméně nebude-li voba práva provedena, neznamená to, že smlouva mezi stavebníkem – nepodnikatelem a autorizovaným inspektorem nevznikne. Půjde o inominátní smlouvu podle § 51 OZ. V obou případech je nutné, aby smlouva byla řádně uzavřena a obsahovala nezbytná ujednání, byla určitá, vynutitelná, vykonatelná. Autorizovaný inspektor je při plnění svého smluvního závazku vázán pouze stavebním zákonem, autorizačním zákonem, občanským zákoníkem, obchodním zákoníkem a dalšími relevantními právními předpisy, popř. technickými normami a v jejich mezích příkazy klienta69.

I.7 ÚPLATA ZA SLUŽBY AUTORIZOVANÉHO INSPEKTORA

Výše odměny, kterou si autorizovaný inspektor sjedná se stavebníkem, není určena ani omezena žádným právním předpisem. Obecně se k ní vyjadřuje již zmíněný Kodex, podle kterého autorizovaný inspektor požaduje za svou práci přiměřenou odměnu zohledňující složitost a velikost posuzovaných staveb a úsporu času při kontrole projektů. Při stanovení ceny vychází z toho, že jeho činnost je komplexní a velmi vysoce

69

Veselý, K.: Postavení a funkce autorizovaných inspektorů 2. Časopis Stavebnictví, 2007, č. 2, [citováno 2. února 2009]. Dostupný na http://www.casopisstavebnictvi.cz/postaveni-a-funkceautorizovanych-inspektoru-2_A116_I5.

31

kvalifikovaná. Nezneužije však časové tísně stavebníka k dosažení nepřiměřeného zisku70. Pokud tato ustanovení blíže prozkoumáme, nalezneme některá nabízená vodítka k určování odměn autorizovaných inspektorů. Jedná se o přiměřenost odměny, zohlednění specifik stavby, časové úspory a vysoké kvalifikovanosti autorizovaného inspektora. V praxi je však cena určována dalšími faktory, především pak představami stavebníků (investorů) a reálnou situací na trhu, tedy vzájemnou konkurenceschopností autorizovaných inspektorů, efektivitou činnosti stavebních úřadů, výší zpoplatnění alternativního (stavebního) řízení a podobně. Je zřejmé, že nedostatečná poptávka nebo přílišná konkurence může vést ke snížení cen služeb autorizovaných inspektorů. Problematické je však i počáteční nastavení pozice ve vyjednávání se stavebníky, do něhož se až přespříliš mohou promítnout vysoká očekávání budoucích autorizovaných inspektorů ještě před zavedením tohoto institutu. Představou byla hodinová sazba okolo 1.000,- Kč71, samozřejmě s ohledem na povahu požadované činnosti a složitost stavby. V současné době jsou vypracovávány ve spolupráci Rady a autorizovaných inspektorů tři verze jakéhosi honorářového řádu pracujícího s možností výpočtu odměny v závislosti na kritériu objemu nákladů, stanovení pevné částky a jejího procentuálního navýšení či snížení dle složitosti předložené projektové dokumentace, vypočítání přesné ceny na základě údajů doplněných stavebníkem. Tyto návrhy počítají s určitou minimální částkou i finančním stropem odměny za činnost autorizovaného inspektora, přičemž lze oprávněně předpokládat nezávazný charakter takového honorářového řádu72. Jsem toho názoru, že stanovení výše odměny, ať již závaznou či nezávaznou formou, je zbytečné, a ve svém důsledku může autorizované inspektory spíše svazovat. Prostředkem společného postupu, chtějí-li autorizovaní inspektoři dosáhnout alespoň rámcové shody v určování sen za své služby, je především vzájemná komunikace a akurátní reakce na požadavky trhu. Autorizace prvního stupně s sebou nese předpoklad schopnosti odhadnout a sjednat odpovídající cenu za provedené služby.

70

Článěk 3 Profesního kodexu autorizovaného inspektora a doporučení, [citováno 2. února 2009]. Dostupný na http://www.cka.cc/pravni_predpisy/autorizovani-inspektori/AI-kodex.html.

71

Blíže Pražanová, M.: Bude jmenováno prvních třiadvacet autorizovaných inspektorů. Bulletin ČKA, 2007, č. 3, s. 8, [citováno 22. října 2008]. Dostupný ve formátu pdf. na http://www.cka.cc/priloha/ai-bulletin-rijen07.

72

K problematice vytváření honorářového řádu doporučuji seznámit se zejména s Výkonovým a honorářovým řádem ČKAIT a rozhodnutím ÚOHS ze dne 15. prosince 2003, č. j. S 188/037531/03 - ORP, rozhodnutím Předsedy ÚOHS ze dne 9. března 2005, č. j. R 1/2004, a s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 24. září 2007, čj. 5 As 55/2006 – 145.

32

Ing. Jana Hejnalová (číslo autorizace 0056) kupříkladu účtuje na základě smlouvy pevnou částku, která je určena rozsahem a složitostí stavby, za provedení kontroly úplnosti projektové dokumentace podle SZ, vypracování oznámení stavby stavebnímu úřadu, ověření projektové dokumentace v požadovaném počtu vyhotovené a vydání certifikátu, přičemž v případě rodinných domů byla stanovena souhrnná částka za provedení těchto činností ve výši 10.000,- Kč. Ostatní služby jsou účtovány hodinovou sazbou ve výši 700,až 1.000,- Kč73. Třebaže nejsme a nebudeme nikdy schopni doplnit všechny neznámé do rovnice uvažování stavebníka, zda-li se vydat cestou zkráceného stavebního řízení, je jisté, že vždy bude cena služeb poskytovaných autorizovanými inspektory porovnávána se správními poplatky ve stavebním řízení. V současnosti můžeme tyto poplatky označit jako poměrně nízké74 – vydání stavebního povolení je zpoplatněno v souladu s Položkou 17 části I přílohy ZOSP částkou 300,- až 3.000,- Kč, vydání rozhodnutí o změně stavby před dokončením (včetně změny podmínek stavebního povolení) nebo o prodloužení platnosti stavebního povolení je zpoplatněno částkou 300,- Kč. Dle výše poplatku za vydání stavebního povolení můžeme rozlišit tři kategorie staveb: poplatkem ve výši 300,- Kč je obecně zatíženo vydání stavebního povolení ke stavbám menšího rozsahu a jejich změnám, poplatkem ve výši 1.000,- Kč vydání stavebního povolení ke stavbám pro bydlení s vice než třemi byty a vydání povolení informačního, reklamního nebo propagačního zařízení, poplatkem ve výši 3.000,- Kč stavby ostatní, neuvedené v písmenech a) až h) Položky č. 17 části I přílohy ZOSP75. 73

Hejnalová, J.: Proč si vybrat služby inspektora. Oficiální webové stránky Ing. Jany Hejnalové, [citováno 24. prosince 2008]. Dosupný na http://www.autorizovany-inspektor.com/nase-sluzby/.

74

Pro porovnání lze uvést například výši správních poplatků na Slovensku. Žádost o vydání stavebního povolení ke stavbě pro bydlení je zde zpoplatněna částkou 33 € (u rodinného domu), 66 € (u bytového domu), 23 € či 39,50 € (u stavby pro individuální rekreaci podle zastavené plochy), změny těchto staveb jsou pak zpoplatněny částkou 23 €. U dalších staveb je zajímavé kritérium předpokládaných rozpočtových nákladů, kdy je výše poplatku odstupňována do 5 kategorií podle nákladnosti stavby. Žádost o vydání stavebního povolení je u první kategorie staveb s náklady do 49.790,50 € včetně zpoplatněna částkou ve výši 33 €, u páté kategorie (nad 3.319.391,50 €) jde již o částku 199 €. Stejně jako v České republice jsou od poplatku za vydání stavebního povolení ke změně stavby určitým způsobem osvobozeny osoby se zdravotním postižením.

75

Blíže k tématu např. sdělení Ministerstva financí ze dne 24. 3. 2005 k aplikaci Položky 17 sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Dle něj je předmětem poplatku podle této položky vždy individuální správní akt, tj. kladné vyřízení žádosti, kterým je stavební povolení nebo rozhodnutí anebo povolení podle bodů 3 a 4. Zpoplatňovaným úkonem podle Položky 17 je tedy vždy vydávané stavební povolení (rozhodnutí, povolení) nikoli žádost o vydání stavebního povolení, rozhodnutí apod. Z toho je nutné vycházet při porovnávání výše správních poplatků s výší

33

Nízká výše správních poplatků spojených s vydáním stavebního povolení může být jistě příčinou nízkého zájmu o služby autorizovaných inspektorů76, na druhou stranu může tlak na zvýšení správních poplatků zakrývat bezradnost v boji s jinými problémy, které činnost autorizovaných inspektorů doprovázejí, představovat jakýsi středobod naděje na výrazný obrat, pokušení profitovat krátkodobě místo dlouhodobě výhodné spolupráce stavebníků, stavebních úřadů i inspektorů (blíže v kap. II.9).

I.8 ODPOVĚDNOST

Odpovědnost autorizovaných inspektorů je specifická, samostatná a nezávislá. To však neznamená, že nahrazuje odpovědnost stavebníka, projektanta ani zhotovitele stavby. Podle Hegenbarta77, jenž porovnává odpovědnost autorizovaného inspektora s odpovědností projektanta, bude projektant vždy odpovídat kromě jiného za správnost a úplnost projektové dokumentace, proveditelnost stavby a technickou a ekonomickou úroveň technologického zařízení a dodržení obecných technických předpisů pro konkrétní stavbu. Odpovídá tedy komplexně za celý projekt jím zpracovaný, kdežto inspektor bude odpovídat méně a to za celistvost a vyváženost projektové dokumentace v technnické zprávě, výkresech, dokladové části a výpočtech. Autorizovaný inspektor odpovídá při výkonu své činnosti v několika rovinách. Ve vztahu ke svému klientovi odpovídá za škodu, kterou způsobí výkonem své činnosti, podle obecné soukromoprávní úpravy obsažené v § 420 a násl. OZ78, případně v § 373 a násl. ObchZ, přičemž je povinen mít uzavřeno pojištění o odpovědnosti za škodu v souladu s § 146 odst. 2 SZ. Dle SZ rovněž odpovídá za odbornou úroveň jím zpracovaných a vydaných certifikátů, stanovisek, jakož i jiných dokumentů a prováděných úkonů, za řádné a nestranné posouzení zjištěných skutečností, dokumentace stavby a dalších podkladů podle požadavků stanovených v tomto zákoně a odpovídá rovněž za návrh plánu smluvní odměny autorizovaného inspektora, která nemusí být vázána na dosažení požadovaného výsledku. 76

Pokud nedojde k připravované úpravě zákona o správních poplatcích, může se některým investorům navíc zdát služba inspektora nadbytečná a drahá a dají přednost dosavadní formě spolupráce se stavebním úřadem. Autorizovaní inspektoři – nízká poptávka; rozhovor s Doc. M. Pavlíkem. Oficiální webové stránky ČKA, 29. září 2008, [citováno 30. prosince 2008]. Dostupný na http://www.cka.cc/pravni_predpisy/autorizovani-inspektori/rozhovor-pavlik-2008.html

77

Hegenbart, M.: Poznámky k úloze autorizovaného inspektora v navrhovaném stavebním zákonu. Stavební právo - Bulletin, 2005, č. 4, s. 8.

78

Zejm. § 420 odst. 1, § 441 a § 442 OZ.

34

kontrolních prohlídek stavby79. V takovém případě jde o veřejnoprávní odpovědnost a její porušení není správním deliktem podle SZ. Může se zde ovšem uplatnit sankční ustanovení § 144 odst. 2 SZ v podobě odvolání ministrem pro místní rozvoj pro opakované nebo závažné porušování veřejných zájmů, které měl autorizovaný inspektor chránit. Stejně je tomu i u jednání neslučitelného s postavením autorizovaného inspektora. Specifické disciplinární odpovědnosti, vyplývající ze stavovských předpisů, je autorizovaný inspektor podroben na základě svého členství v příslušné Komoře80. Autorizovaný inspektor ale může být potrestán na základě této úpravy pouze za závažné nebo opětovné porušení povinností autorizované osoby stanovených ZOPVAO. Ve vztahu k povinnostem stanoveným SZ se tak zdá úprava disciplinární odpovědnosti poněkud bezmocná. Bližší pohled nás přesvědčí, že tomu tak úplně není. Povinnost dbát platných obecně závazných právních předpisů, jakož i předpisů vydaných příslušnou Komorou stanovená v § 12 odst. 3. ZOPVAO významně disciplinární odpovědnost rozšiřují. Autorizovaný inspektor nedodržující povinnosti uložené mu SZ tak může být za splnění dalších podmínek stanovených ZOPVAO potrestán stavovským soudem v disciplinárním řízení písemnou důtkou, pokutou až do výše 50 000 Kč, pozastavením autorizace na dobu nejvýše 3 let nebo dokonce odejmutím autorizace. Nesmíme zapomínat, že autorizace prvního stupně je předpokladem pro výkon činnosti autorizovaného inspektora, její odejmutí či pozastavení tak představuje velmi tvrdý trest. Při výkonu činnosti autorizovaného inspektora připadá v úvahu i odpovědnost trestněprávní, zejména v oblasti omisivních trestných činů. Reálně může být přinejmenším naplněna skutková podstata trestného činu obecného ohrožení ve smyslu § 179 TZ.

I.9 POJIŠTĚNÍ

Jak jsem již uvedl, autorizovaný inspektor je povinen být pojištěn proti škodě, kterou může způsobit, a to před započetím činnosti a během jejího trvání. Je však nutné si uvědomit, zejména z pohledu autorizovaného inspektora, že nárok na náhradu škody může být vznešen i dlouho po ukončení realizace projektu. Tento nárok zaniká uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem81. Co se samotného pojištění týče, nechává SZ 79

§ 147 SZ.

80

§ 20 a násl. ZOVPAO.

81

Blíže k základním principům v oblasti soukromého pojištění autorizovaných osob Poláčková, K.: Odpovědi na nejčastější dotazy k profesnímu pojištění architekta. 18. října 2005,

35

autorizovaným inspektorům volnost, s kým a v jaké výši takové pojištění sjednají. Nelze ovšem opomíjet výrazné propojení autorizovaných inspektorů s ČKA a ČKAIT, podle § 16 ZOVPAO, je autorizovaná osoba povinna uzavřít pojištění z odpovědnosti za škody způsobené výkonem činnosti. To znamená, že členové obou Komor za sebou již mají mnohaleté zkušenosti s pojištěním z odpovědnosti za škody a lze se očekávat, že těchto zkušeností využijí i pro svoji činnost autorizovaného inspektora. V září 2007 hovořil předseda Rady o tom, že je pro autorizované inspektory pojištění z odpovědnosti za škody způsobené činností autorizovaného inspektora domluveno se dvěma pojišťovnami.82 ČKAIT podle něj vyzval ČSOB, jednáno bylo rovněž s pojišťovnou Slavia. Po zkušenostech s pojištěním, které zajišťují Komory pro své členy83, bylo přistoupeno k podobnému paušálnímu pojištění s možností připojistit se podle velikosti zakázky. Sám předseda Rady ovšem přiznává, že nikdo zatím nedovede odhadnout výši škody, kterou může inspektor způsobit. V současnosti je sjednána hromadná pojistná smlouva, kdy pojistníkem je makléřská forma Čásenský & Hlavatý, s.r.o., pojistitelem ČSOB Pojišťovna, a. s. Tato smlouva84 nabízí autorizovaným inspektorům výběr z jednotlivých limitů krytí 250.000,- Kč a dále 1 mil. Kč nebo 2 mil. Kč. Připojištění na vyšší částky 5, 10 mil. Kč je již tvořeno individuálně.

[citováno 22. prosince 2008]. Dostupný na: http://www.cka.cc/oficialni_informace/profesni_pojisteni/pojisteni_dotazy051018.html. 82

Pražanová, M.: Bude jmenováno prvních třiadvacet autorizovaných inspektorů. Bulletin ČKA, 2007, č. 3, s. 9, [citováno 22. října 2008]. Dostupný ve formátu pdf. na http://www.cka.cc/priloha/aibulletin-rijen07.

83

ČKA poskytuje svým členům možnost hromadného pojištění od roku 2004. Pojistná částka je stanovena ve výši 200.000,- Kč se spoluúčastí ve výši 10.000,- Kč pro jednu a všechny pojistné události vzniklé za pojistné období, přičemž může být uzavřeno připojištění s maximální výší plnění až 15 milionů Kč, případně individuální pojištění na ještě vyšší plnění. To ovšem neznamená, že je člen ČKA povinen být pojištěn prostřednictvím tohoto hromadného pojištění. Pokud architekt vykonává činnost v pracovním, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru, povinnost profesního pojištění se na něj nevztahuje. Kromě toho má možnost sjednat si individuální pojištění. ČKA má v takovém případě pravomoc požadovat doklad o uzavření individuálního pojištění.

84

Smlouva nabyla platnosti a účinnosti dnem 1. listopadu 2006, byla uzavřena na dobu určitou do 1. listopadu 2007 s automatickým prodloužením trvání vždy o další kalendářní rok, není-li některou smluvní stranou vypovězena.

36

II. PRAKTICKÁ ČÁST

II.1 CERTIFIKÁT AUTORIZOVANÉHO INSPEKTORA A OBECNÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VÝSTAVBU

Autorizovaný inspektor dle § 117 odst. 3 SZ certifikátem stvrzuje, že ověřil projektovou dokumentaci a připojené podklady ze stejných hledisek jako stavební úřad při přezkoumávání žádosti o stavební povolení. Projektová dokumentace musí řešit v odpovídající míře obecné požadavky na výstavbu, přičemž samotný SZ žádné technické požadavky neukládá. Roli technické části SZ představují jednotlivé prováděcí vyhlášky, požadavku ukládat povinnosti zákonem a v zákonných mezích85 je současně vyhověno ustanovením § 169 odst. 1 SZ, v němž je uložena povinnost právnických osob, fyzických osob a příslušných orgánů veřejné správy respektovat záměry územního plánování a obecné požadavky na výstavbu stanovené prováděcími předpisy při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb. Definice v § 2 odst. 2 písm. e SZ vymezuje tři skupiny obecných požadavků na výstavbu: požadavky na využití území, technické požadavky na stavby a požadavky na zabezpečení specifického užívání staveb86. Územně technické požadavky jsou vtěleny do vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Pro autorizované inspektory jsou důležité zejména dvě její části - § 2 obsahující definice některých pojmů, např. stavba pro bydlení, rodinný dům, bytový dům, stavba ubytovacího zařízení ap., a § 23 až § 26 obsahující 85

Článek 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

86

Vazby na obecné technické požadavky nalezneme na deseti místech stavebního zákona, těžiště se logicky nachází v požadavcích stavebně technických. § 104 a § 107 SZ upravují ohlašování jednoduchých staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací, a ukládájí stavebnímu úřadu povinnost zakázat provedení ohlášené stavby, je-li v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu. Již zmíněný § 111 SZ upravuje přezkum žádosti o stavební povolení z pohledu řešení obecných požadavků na výstavbu v projektové dokumentaci v odpovídající míře. Dodržení obecných požadavků na výstavbu je zkoumáno při závěrečné kontrolní prohlídce při vydávání kolaudačního souhlasu (§ 122 odst. 3 SZ), je rovněž podmínkou pro dodatečné povolení stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu (§ 129 odst. 2 SZ). Naopak jejich nedodržení je důvodem pro zákaz užívání stavby (§ 120 odst. 2 SZ). Obecné požadavky na výstavbu jsou dále zmíněny v § 153 (povinnost stavbyvedoucího), § 159 (povinnost projektanta) a § 160 (povinnost zhotovitele) SZ.

37

požadavky na umisťování staveb. Zde můžeme rozlišit požadavky obecné, vedle nich požadavky zvláštní spolu s úpravou vzájemných odstupů staveb, nakonec pak výjimky z požadavků na vymezování pozemků a umisťování staveb na nich. Zatímco omezení v odstupech staveb by měl mít na vědomí již investor příslušného projektu, autorizovaný inspektor si musí uvědomit vztah výjimek taxativně vyjmenovaných v § 26 výše zmíněné vyhlášky (ale samozřejmě i všech dalších výjimek z požadavků na výstavbu v ostatních prováděcích vyhláškách) a úpravy výjimek v § 169 odst. 2 SZ. Vedle výslovného umožnění výjimky provaděcím právním předpisem objevuje se zde kumulativně druhá podmínka povolení výjimky – nesmí být ohrožena bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousedních pozemků nebo stavby. O povolení výjimky z obecných požadavků na výstavbu rozhoduje stavební úřad nebo příslušný pořizovatel územního a regulačního plánu ve správním řízení. Zvláště v případě odvolání se proti rozhodnutí může takové řízení představovat výrazný, třebaže opodstatněný, průtah ve zkráceném stavebním řízení. V případě spojení se územním, stavebním nebo jiným řízením lze očekávat, že takové společné řízení bude ukončeno společným správním aktem bez výrazného prodloužení délky řízení, pro autorizovaného inspektora však znamená „vyjednání“ výjimky pokaždé nezbytnou interakci se správním orgánem. V případě certifikace složitějšího projektu je vyvíjen značný tlak na správní orgán, který je nucen při posuzování žádosti o mnohdy banální výjimku nucen alespoň rámcově prozkoumat a zhodnotit celý projekt87. Stavebně technické požadavky na stavby a jejich části stanoví vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Pro území hlavního města Prahy pak platí vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze88. Porovnáme-li obě zmíněné vyhlášky, lze konstatovat, že odhadem ze dvou třetin je úprava v nich obsažená totožná a odlišnosti jsou tvořeny přidáním či modifikací jednotlivých požadavků, přičemž významnějších odchylek spočítáme kolem dvaceti – jde například o rozdíly v pojetí zastavenosti pozemku, v pojetí bytů a bytových jednotek, odstavných a parkovacích míst apod. V současnosti je 87

Určité vodítko k posuzování žádostí o výjimku z obecných požadavků na výstavbu poskytuje již zmíněný § 169 odst. 2 SZ. Každý případ, kdy lze výjimku povolit, musí být totiž odůvodněný. Jakkoliv tato odůvodněnost bude vždy posuzována správním orgánem, resp. soudem při přezkoumání správního rozhodnutí, v zájmu žadatele vždy bude poskytnout dostatečné množství podkladů k rozhodnutí v takové formě, aby ona odůvodněnost byla co možná zřejmá nebo alespoň odvoditelná bez větších obtíží a nutnosti komplexní analýzy projektu.

88

Jde o jev rozšířený v evropských státech, kdy specifika výstavby v hlavním městě jsou zohledněna vytvořením samostatné právní úpravy stavebně technických požadavků. Například na Slovensku však speciální úpravu pro hlavní město, Bratislavu, nenalezneme.

38

v pokročilém stádiu schvalování nová vyhláška o technických požadavcích na stavby a lze očekávat, že ještě do konce roku 2009 bude vydána na jejím základě vyhláška pro hlavní město Prahu. Vyhláška č. 137/1998 Sb. představuje pro autorizovaného inspektora nejzásadnější právní předpis pro posuzování předložené projektové dokumentace, neboť ostatní podzákonné předpisy týkající se stavebně technických požadavků se již zaměřují na stavby zvláštní – lesnické, zemědělské či vodní89. Plní funkci jakéhosi spojovacího článku mezi SZ a stovkami technických norem, které nejsou samy o sobě obecně závazné, když pracuje s pojmem „normová hodnota“90, pomocí něhož dodržení technického požadavku obsaženého v příslušné české normě ČSN považuje za splnění požadavků konkrétních ustanovení vyhlášky. Přímých odkazů na technické normy zde nalezneme odhadem 45, další, nepřímé odkazy, skrývá užívání slov jako dostatečný, bezpečný, účinný. Třetí skupina obecných požadavků na výstavbu navazuje na skupinu druhou a je tvořena jedinou prováděcí vyhláškou91 stanovící požadavky na bezbariérový přístup, tedy zabezpečení užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Nyní si dovolím problematiku obecných požadavků na výstavbu v souvislosti s přezkoumáváním projektové dokumentace z pohledu autorizovaného inspektora shrnout. V případě stavebního řízení či uzavření veřejnoprávní smlouvy se stavebníkem přezkoumává náležitosti projektové dokumentace stavební úřad dle § 111 SZ. Probíhá-li zkrácené stavební řízení, pak je kontrolní činnost stavebního úřadu plně přenesena na autorizovaného inspektora, který je povinen projektovou dokumentaci prozkoumat ze stejných hledisek jako stavební úřad. Zákonodárce ovšem zcela jasně stanovil oddělenou odpovědnost projektanta a autorizovaného inspektora (resp. stavebního úřadu), který dokumentaci přezkoumává92. Autorizovaný inspektor nikdy není povinen celou projektovou dokumentaci opětovně přepočítávát a kontrolovat ji pohledem projektanta. Zdvojování procesů a odpovědností ve výstavbě znamená nežádoucí zobecňování a 89

Vyhláška č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkci lesa, vyhláška č. 191/2002, o technických požadavcích na stavby pro zemědělství.

90

§ 3 písm. l vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

91

Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 369/2001, o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

92

Tragickou výjimku představuje nejspíše jediný případ v historii, kdy byli zaměstnanci stavebního úřadu shledáni odpovědnými za nedodržení obecných technických požadavků. 13. prosince 1973 došlo k výbuchu ubytovny v Tachově a při neštěstí zahynulo 47 lidí. Zaměstnanci stavebního úřadu byli obviněni v trestním řízení zahájeném ihned po katastrofě a odsouzeni k nepodmíněným trestům odnětí svobody. Později, v obnoveném řízení, byli osvobozeni.

39

rozmělňování odpovědnosti93. Je-li na autorizovaného inspektora státem delegována do určité míry činnost stavebního úřadu, tak lze odvodit i příslušnou odpovědnost, která je s výkonem takové činnosti spojena.

II.2 AUTORIZOVANÝ INSPEKTOR Z POHLEDU STAVEBNÍHO ÚŘADU

Přestože činnost autorizovaného inspektora do jisté míry nahrazuje činnost stavebního úřadu co do dosažených výsledků, děje se tak mnohdy odlišnými prostředky. Determinující přitom nejsou pouze rozdíly pramenící z materiálního a technického zázemí, důležité je uvědomit si, že stavební úřad disponuje jako veřejnoprávní orgán vrchnostenskými pravomocemi tam, kde autorizovaný inspektor může, resp. musí, jedině vyjednávat. Rovněž odborná kvalita zaměstnanců stavebního úřadu je odvislá od mnoha činitelů a nelze říci, zda-li je výhodou profesionální všestranost autorizovaného inspektora nebo znalost dotčeného území a místních poměrů, jíž disponuje stavební úřad. Zaměstnanci stavebních úřadů skládají zkoušky odborné způsobilosti, autorizovaný inspektor prochází dvěma stupni autorizace. Osobně nepřikládám vysokou hodnotu argumentu, že zatímco autorizovaný inspektor projevuje získáním autorizace druhého stupně svůj zájem vzdělávat se, úředník příslušnou zkoušku absolvovat musí94, což ovšem neznamená, že tomu tak v některých případech není. Mohlo by se zdát, že stavební úřad je k autorizovaným inspektorům v pozici konkurenční, je však zřejmé, že předpokladem kvalitního zkráceného stavebního řízení je především spolupráce obou subjektů, což v důsledku zvyšuje nároky na podklady připravené stavebníkem, v jisté míře také na samotné certifikáty vydávané autorizovaným inspektorem. Obsah a struktura certifikátu, kterým autorizovaný inspektor stvrzuje, že navrhovaná stavba může být provedena (§ 117 SZ), vychází zcela logicky z obsahu a struktury stavebního povolení vydávaného stavebním úřadem95. Velmi obecně je základní struktura shodná a obsahuje výrok, označení stavebníka, stavby a staveniště. Podstatný 93

Přesto je možné namítat, že systém celkové detailní kontroly funguje v jiných evropských zemích, např. v Německu. To však nijak neřeší problematiku odpovědnosti za chyby v projektové dokumentaci.

94

Malotin,P.: Činnost autorizovaných inspektorů v praxi, přednáška, Nadace ABF, Praha, 7. 2. 2009.

95

Srovnej § 5 a § 10 vyhlášky č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu.

40

rozdíl je však v oprávnění stavebního úřadu stanovit ve stavebním povolení podmínky pro provedení stavby, především z hlediska její komplexnosti a plynulosti, napojení na dopravní a technickou infrastrukturu, odvádění povrchových vod, úprav okolí stavby, ochrany zeleně nebo jejího přemístění, popřípadě též podmínky pro užívání stavby nebo odstranění stavby. Podmínkami lze také stanovit fáze výstavby, které musí být oznámeny stavebnímu úřadu za účelem provedení kontrolní prohlídky stavby, vymezení nezbytného rozsahu staveniště, předložení statických výpočtů nebo provedení zkušebního provozu. Užívání stavby může být podmíněno vydáním kolaudačního souhlasu96. To znamená, že stavební úřad například uloží stavebníkovi provést stavbu do 24 měsíců od jejího zahájení, případně do 24 měsíců od nabytí právní moci stavebního povolení. Jednou z obsahových náležitostí certifikátu je rovněž určení doby trvání stavby97, tedy den dokončení stavby musí být v certifikátu stanoven ať již uvedením přesného data nebo pomocí posledního dne přesně určené lhůty. Nemůže však jít o podmínku, podobně jako autorizovaný inspektor nemá možnost sankcionovat nedodržení ustanovení jím vydaného certifikátu. Pokud stavební úřad kupříkladu stanoví podmínku řešení problematiky věcných břemen vedení sítí, lze předpokládat, že v případě zkráceného stavebního řešení dostane taková podmínka formu doporučení mimo samotnou certifikaci. Autorizovaný inspektor nemá obecné výkladové vodítko v situaci, kdy potřebuje stavebník další povolení k realizaci stavby – příkladem je povolení ke kácení dřevin ve smyslu ZOPK. Zatímco stavební úřad uvede opatření si tohoto povolení mezi podmínky stavebního povolení, autorizovaný inspektor musí v případě pochybností konzultovat se stavebním úřadem případnou existenci dalších podobných podmínek. Právě to je uskutečnitelné jedině při nastavení odpovídající komunikační polohy, nikoliv však v atmosféře konkurenční rivality. Praktickým následkem bude postupné prohlubování vzájemné spolupráce obecně mezi autorizovanými inspektory a stavebními úřady nebo výrazná územní diverzifikace činnosti autorizovaných inspektorů a spolupráce jen s některými stavebními úřady98. Důležitou roli představuje i odůvodnění stavebního povolení – jasné uvedení způsobu vypořádání se s námitkami účastníků řízení a celého postupu posuzování žádosti představuje vodítko pro odvolací či přezkumné orgány. 96

§ 115 SZ, § 5 odst písm. d a § 6 odst. 2 vyhlášky č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu.

97

§ 10 odst. 1 písm. b vyhlášky č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu

98

Konzultace se stavebním úřadem lze jen těžko podřadit pod činnosti zapovězené § 148 SZ pro střet zájmu.

41

Posudek autorizovaného inspektora by měl vždy obsahovat odůvodnění, přestože v obsahových náležitostech certifikátu uvedeno není99, neboť je zřejmé, že pro stavební úřad jsou jakékoliv objasňující informace hodnotné, nehledě na to, že výrazně strohý certifikát může vzbuzovat nedůvěru. Stavební úřad může vydat kolaudační souhlas na základě certifikátu autorizovaného inspektora. Na rozdíl od náhrady stavebního povolení zde tedy zůstává možnost stavebního úřadu neakceptovat posudek. Žádost o kolaudační souhlas je přezkoumávána z pohledu jejích náležitostí100, dodržení stanovisek dotčených orgánů a vlastníků technické infrastruktury, rovněž také prostřednictvím závěrečné kontrolní prohlídky, případně na základě vyhodnocení výsledků zkušebního provozu, byl-li uložen stavebním povolením nebo rozhodnutím stavebního úřadu. V praxi jen vzácně dochází k plnému dodržování projektové dokumentace, přičemž příčinou nedodržení původních plánů může být zcela záměrné jednání stavebníka, opomenutí a nepřesnosti při realizaci stavby, případně nutná adaptace stavby na okolnosti projektovou dokumentací nepředpokládané. Autorizovaný inspektor by každopádně měl trvat na dodržení certifikátu, který vydal pro zahájení stavby, jakkoliv sám neurčuje přípustnou hranici v rámci posuzování změn, k němuž dojde, pokud stavební úřad přikročí k závěrečné kontrolní prohlídce. Hraniční situace nastanou zejména při posuzování obecných technických požadavků na stavbu. Pokud se však nemění umístění, půdorysný ani výškový rozsah stavby, účel, konstrukční či disposiční řešení, rozuměj znaky nepodstatné změny, lze obvykle takovou změnu po předchozím projednání se stavebním úřadem vyznačit v původní projektové dokumentace a projednat ji při kolaudačním řízení. Nepodstatné změny v praxi stavební úřad pravděpodobně „zahladí“ vydáním kolaudačního souhlasu, podstatné změny však jednoznačně spadají pod ustanovení § 118 SZ, a jsou tedy předmětem povolování stavebním úřadem101. Zvláště významné je členění změn nedokončené stavby obsažené v odst. 3 § 118 SZ, neboť zakládá odlišný režim posuzování změn, které se nedotýkají práv účastníků stavebního řízení. Takové změny může autorizovaný inspektor schválit

99

Nutno ovšem poznamenat, že dikce § 10 vyhlášky č. 526/2006 Sb. poskytuje autorizovanému inspektorovi dostatek prostoru pro odůvodnění certifikátu, když mu ukládá povinnost uvést, jak projektová dokumentace respektuje požadavky dotčených orgánů a vlastníků dopravní a technické infrastruktury, nikoliv tedy pouze stvrdit soulad s těmito požadavky.

100

Příloha č. 5 vyhlášky č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu.

101

Změna stavby před dokončením je definována v § 2 odst. 6 SZ jako změna v provádění stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem.

42

při kontrolní prohlídce zápisem do stavebního deníku nebo jednoduchého zápisu o stavbě102. Poměrně jasné je zařazení změny termínu dokončení stavby mezi změny stavby před jejím dokončením, které vyžadují povolení stavebního úřadu podle §118 SZ. Povolování změny stavebním úřadem samozřejmě představuje pro stavebníka výrazné zdržení v postupu stavby. Autorizovanému inspektorovi lze tedy předložit několik doporučení, aby k takovým průtahům nedocházelo. Prvním z nich, jak již bylo řečeno výše, je ohlídat soulad skutečné realizace s projektovou dokumentací. Druhým doporučením je certifikovat stavbu pro účel doložení žádosti o vydání kolaudačního souhlasu teprve tehdy, jsou-li ukončeny přejímky mezi dodavatelem a uživatelem stavby, neboť jedině tak si může být autorizovaný inspektor jist, že nebude později volán k odpovědnosti v případných sporech mezi dodavatelem a uživatelem stavby. Konečně, řešením změn stavby před jejím dokončením je také možnost znovu certifikovat stavbu v rozsahu, kterého se změna týká. Přestože takový výklad SZ není nesporný103, Ministerstvo se k němu v současné době kloní. Není však umožněno recertifikovat stavbu, pro niž bylo vydáno stavební povolení stavebním úřadem. Opačná varianta, tedy povolení stavby vzniklé na základě certifikátu, lze považovat za uskutečnitelný, ovšem s výraznými správněprocesními

komplikacemi.

Neschopnost

nebo

nemožnost

autorizovaného

inspektora pokračovat či dostát svým povinnostem ve zkráceném stavebním řízení je z tohoto důvodu řešena prostřednictvím vydání navazujícího certifikátu (opět jde tedy o recertifikaci), pokud například původce prvotního certifikátu zemře či funkce autorizovaného inspektora zanikne z jiných důvodů uvedených v § 144 SZ. Otázkou je, zda-li tato možnost s sebou nepřináší negativní důsledky v podobě nezdravé konkurence na úkor kvality posudků, protože se zdaleka neomezuje jen na vydávání nových posudků v případe zániku funkce autorizovaného inspektora, a lze očekávat rovněž recertifikaci posudků „aktivních“ autorizovaných inspektorů, k čemuž se vyjadřuje i profesní kodex (blíže kap. I.1.6). Možnost de facto povolovat změny stavby se zdá být okrajovou, mezi výhodami zkráceného stavebního řízení však zastává pevné místo. V případě stavebního úřadu se lhůty pro vydání povolení změny stavby před jejím dokončením řídí § 71 SŘ, přičemž 102

Zmíněné ustanovení umožňuje tento zápis provést, jen nedotýká-li se změna podmínek územního rozhodnutí, veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy, nebo když příslušný dotčený orgán písemně anebo prohlášením do protokolu se změnou souhlasí.

103

Jedná se v podstatě o vydání nového certifikátu, tedy musí být dle mého názoru uplatněny všechny požadavky, které SZ pro certifikát autorizovaného inspektora stanovuje, jinak by šlo o obcházení ochrany práv třetích osob, jak je zakotvena v § 118 odst. 1 a 2 SZ.

43

rozhodně nelze předpokládat, že bude rozhodnuto bezodkladně. Stavební úřad má tedy až třicet dní k vydání svého rozhodnutí, tuto lhůtu může navíc až o dalších 30 dnů prodloužit. Rovněž podotýkám, že podle položky č. 17 části I přílohy ZOSP je vydání rozhodnutí o změně stavby před dokončením (včetně změny podmínek stavebního povolení) nebo o prodloužení platnosti stavebního povolení podrobeno poplatku ve výši 300,- Kč.

II.3 PROBLEMATIKA DOTČENÝCH ORGÁNŮ

Přístup k dotčeným orgánům a jejich stanoviskům tvoří podstatný rozdíl mezi činností stavebního úřadu a autorizovaného inspektora. Vyjdeme-li z definice dotčeného orgánu104 ve spojitosti s členitou a složitou administrativní strukturou stavebně správního procesu, pak nezbývá než se pozastavit nad problematikou dotčených orgánů. Jde zejména o působení autorizovaného inspektora ve sféře zásahu dotčených orgánů, resp. existenci dalšího subjektu vedle stavebních úřadů, jenž se musí vyrovnat se závaznými stanovisky dotčených orgánů. Ta jsou vydávána pro postupy podle SZ, které nejsou správním řízením, nebo pro rozhodnutí podle SZ. Neexistuje kompletní výčet dotčených orgánů, pro naše účely lze zjednoduši , že se jedná o orgány chránící veřejné zájmy105 v rámci územního řízení či při pořizování zásad územního rozvoje, územního plánu, regulačního plánu106. Stanoviska, ať už závazná či pouhá stanoviska, mohou dotčené orgány vydávat pouze v případech, ve kterých je dána jejich pravomoc a působnost dle zvláštních předpisů. Autorizovaný inspektor má v praxi daleko obtížnější pozici ve vyjednávání s dotčenými orgány než stavební úřady. Jejich stanoviska jsou mnohdy vydávána v různé kvalitě, přes zákonné zakotvení principu kontinuity107, kdy jsou dotčené orgány svým stanoviskem vázány, představuje postup dotčených orgánů prvek nevypočitatelnosti a hrozbu významných prodlev.

104

Zejm. § 136 SŘ a § 4 odst. 2 SZ.

105

Mezi klíčové úseky ochrany veřejných zájmů patří zejména ochrana veřejného zdraví, životního prostředí (přírody a krajiny, vod, ovzduší, zemědělského půdního fondu, lesa, ložisek nerostných surovin), památková péče, veterinární péče, doprava, energetika, požární ochrana a bezpečnost práce. Dotčenými orgány tedy v závislosti na charakteru konkrétního případu budou např. hygienické stanice, oblastní inspektoráty práce, krajské úřady, odbory ochrany životního prostředí a odbory památkové péče, drážní úřady atd.

106

Blíže k dotčeným orgánům Poláková, A.: Dotčené orgány ve stavebním řízení. Diplomová práce, Právnická fakulta Masarykovy univerzity, Katedra správní vědy a správního práva, vedoucí práce JUDr. Alena Kliková, Ph.D.

107

§ 4 odst. 3 SZ

44

V případě protichůdných stanovisek dotčených orgánů je rozhodující jejich závaznost či nezávaznost těchto. Stavební úřady někdy odmítají pokračovat v řízení a nutí navrhovatele, aby rozpory mezi dotčenými orgány vyřešil, jinak návrh zamítají. Dle § 4 odst. 7 SZ se postupuje podle § 136 SŘ. Toto ustanovení je použitelné i v případě rozporů mezi stavebním úřadem a dotčenými orgány. Stavební úřad by se měl pokusit o dohodu dotčených orgánů na úrovni, ve které vede řízení, následně postoupit spor nadřízeným orgánům. Kdyby se ani ty nedohodly, postupuje se až na úroveň vlády a ústředních správních úřadů (ministerstev), které zpracují zprávu o průběhu dohodovacího řízení ve věci108. Autorizovaný inspektor nemá k dispozici žádnou záchrannou brzdu jako stavební úřady. Neposoudí-li soulad stanovisek, a dotčené orgány mu projektovou dokumentaci žádným razítkem samy neschválí, jednoduše certifikovat nemůže. To znamená, že v případě, že by některé ze závazných stanovisek dotčených orgánů nebylo souhlasné, není možné dále pokračovat ve zkráceném stavebním řízení. Oproti tomu stavební úřad při kolaudaci jen těžko napadne dokumentaci, kterou předtím sám schválil. Jisté ulehčení představuje pro autorizovaného inspektora institut tzv. koordinovaných stanovisek109, kdy není vydáváno několik samostatných stanovisek jednotlivými složkami správního orgánu, ale pouze jediné stanovisko za celý orgán110. Přitom je opět nutno rozlišit, zda se jedná o závazné koordinované stanovisko nebo pouze koordinované stanovisko. Stavební zákon nepředepisuje souhlas dotčených orgánů se zkráceným stavebním řízením, jako je to vyžadováno k možnosti zjednodušeného územního řízení nebo uzavření veřejnoprávní smlouvy. Zkrácené řízení probíhá na základě smluvního vztahu, a měl-li by jednou z podmínek jeho uzavření být souhlas dotčeného orgánu, muselo by to být zákonem stanoveno111. Nezřídka obsahují závazná stanoviska dotčených orgánů podmínky, které může stavební úřad včlenit do svého rozhodnutí. Autorizovaný inspektor nemůže ve svém certifikátu jakékoliv podmínky ukládat. Běžnou praxí je velice podrobné rozhodnutí 108

Blíže Flegel, E.: Dotčené orgány se prolínají, Realit, 2008, č. 6, s. 60

109

§ 4 odst. 6 SZ.

110

To však neznamená, že nedochází k problémům při vydávání koordinovaných stanovisek. Postup pro jejich řešení uvádí Metodické doporučení odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 5. 2. 2007. Nejsou-li jednotlivá stanoviska souhlasná, připadá v úvahu koordinované stanovisko vůbec nevydat a nahradit jej dílčími stanovisky dotčených orgánů, případně koordinované stanovisko vydat s tím, že samostatně budou vydána pouze rozporná stanoviska. Obě tyto možnosti jsou z pohledu autorizovaného inspektora problematické.

111

Hegenbart, M., Sakař, B., a kol.: Stavební zákon. Komentář, 1. vydání, C. H. Beck, 2008, s. 323

45

o umístění stavby, což však paradoxně stěžuje provedení stavby. Dovolím si ještě podotknout, že již z logiky návaznosti věcí musí být spolupráce s dotčenými orgány zahájena ještě před přizváním autorizovaného inspektora, a to projektantem v průběhu zpracování projektové dokumentace. Přinejmenším musí již v této fázi být posuzován její soulad se stanovisky dotčených orgánů. Projektant je zodpovědný za správnost a proveditelnost stavby, tedy i za její soulad s podmínkami v závazných stanoviscích dotčených orgánů, jak je patrno z dikce § 159 odst. 2 SZ. Problematika dotčených orgánů není lhostejná ani Ministerstvu. To vydalo 5. března 2009 užitečnou tabulku s přehledem dotčených orgánů ve stavebním řízení, jejich věcné příslušnosti a forem jimi vydávaných úkonů112. Přestože věřím, že běžně existují další tabulky a přehledy, které si vedou stavební úřady či autorizovaní inspektoři pro své potřeby, tato je komplexní, aktuální a přehledná. Krom toho rovněž ilustruje problematiku dotčených orgánů v celé šíři prostřednictvím výčtu ustanovení dohromady šestadvaceti zákonů, jenž i ve velmi redukované podobě zabírá 18 tiskových stran. V oblasti územního plánování je již delší dobu používanou a pravidelně aktualizovanou pomůcku pro identifikaci dotčených orgánů publikace Blažkové113, která je dokonce doporučena Ústavem územního rozvoje, a lze ji v plném znění nalézt na webových stránkách tohoto úřadu. II.4 VZTAH AUTORIZOVANÉHO INSPEKTORA A OSOB, KTERÉ BY BYLY ÚČASTNÍKY STAVEBNÍHO ŘÍZENÍ

Dle § 117 odst. 1 SZ je možnost oznámení stavby stavebnímu úřadu ve zkráceném stavebním řízení vázána na opatření vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení. Pokud tato vyjádření obsahují námitky proti provádění stavby, autorizovaný inspektor je posoudí a projedná s osobami, které je uplatnily. Účastníci stavebního řízení jsou vymezeni v § 109 SZ a rovněž v předpisech speciálních ke stavebnímu zákonu, v ZOPK a v ZPVŽP. Jedná se přitom o úpravu speciální k vymezení účastníků v SŘ.

112

Ministerstvo pro místní rozvoj: Přehled dotčených orgánů ve stavebním řízení - věcná příslušnost ÚKON a jeho FORMA. Tabulka ve formátu .pdf, [citováno 8. března 2009]. Dostupná na http://www.mmr.cz/prehled-dotcenych-organu-ve-stavebnim-rizeni-vecna-prislusnost-ukon-ajeho-forma.

113

Blažková, M.: Dotčené orgány v procesu územního plánování. Vyd. 3. Brno: Ústav pro územní plánování, 2006, [citováno 2. února 2009]. Dostupný ve formátu .pdf na http://www.uur.cz/default.asp?ID=2588.

46

Pro autorizovaného inspektora je správné určení osob, které by byly účastníky stavebního řízení, zásadní, a to především s ohledem na nelehkou interpretaci příslušných ustanovení SZ a ZOPK, kdy je třeba vycházet zejména z relevantní judikatury. Pochopitelně nerozhoduje jako stavební úřad o tom, že určitá osoba není účastníkem řízení114, avšak opatření vyjádření konkrétních osob a opomenutí osob ostatních má vliv na přezkoumatelnost certifikátu a může být důvodem k jeho zrušení. Problematické je pak především určení vlastníků sousedních pozemků nebo staveb na nich, může-li být jejich vlastnické právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno, případně osob majících k sousedním pozemkům právo odpovídající věcnému břemenu, může-li být toto právo navrhnovanou stavbou přímo dotčeno115, a občanských sdružení oprávěných k účastenství dle § 70 odst. 2 ZOPK a § 23 odst. 9 ZPVŽP. V souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 59/99 a nálezem pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 19/99 je nutno sousedním pozemkem rozumět každý další pozemek, jehož vlastník může být ve svém právu k pozemku stavbou přímo dotčen116. Možnost porušení práv má tedy přednost před existencí fyzické hranice mezi pozemkem stavebníka a jiné osoby, zejména jedná-li se o vzdálenost zjevně bagatelní117. Přímým dotčením vlastníka nemovitosti na jeho vlastnickém či jiném právu může být i dotčení vlastníka zvýšenou hlukovou hladinou nebo jiným znečištěním způsobeným intenzitou dopravy z velkoskladu, který bude zásobován denně přijíždějícími a odjíždějícími kamióny pohybujícími se tak v bezprotřední blízkosti jeho nemovitosti118. Občanské sdružení má vzhledem k ustanovení § 70 odst. 2 ZOPK právo být předem informováno o zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona, za splnění několika podmínek: -

právní subjektivita OS dle zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů,

-

hlavním posláním OS je podle stanov ochrana přírody a krajiny,

114

Stavební úřad rozhoduje podle § 28 odst. 1 SŘ usnesením, proti kterému lze podat odvolání.

115

§ 109 odst. 1 písm. d) a písm. e) SZ.

116

Blíže Hagenbart, M., Sakař, B., a kol.: Stavební zákon. Komentář, 1. Vyd., Praha: C. H. Beck, 2008, s. 306.

117

Blíže např. nález Ústavního soudu ze dne 2. 11. 2000, sp. zn. IV. ÚS 248/99 N 160/20, nález pléna Ústavního soudu ze dne 22. 3. 2000, sp. zn. Pl. ÚS 19/99, publ. pod č. 96/2000 Sb., nález Ústavního soudu III. ÚS 609/04 ze dne 7. 4. 2005, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2006, čj. 11 Ca 245/2005-91.

118

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2008, č. j. 1 As 16/2008-48 se zabývá určováním účastníků územního řízení, přesto jej uvádím pro interpretaci přímého dotčení na vlastnickém právu.

47

-

platná, věcně a místně specifikovaná žádost u příslušných orgánů státní správy o předběžné informování. § 85 SZ v odst. 2 písm. c SZ výslovně mezi účastníky územního řízení řadí osoby,

o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis. § 109 SZ nic podobného nečiní. Při diskuzi, která proběhla na podzim 2008, a týkala se možnosti novelizace ZOPK ve smyslu odebrání práva OS být účastníky stavebního řízení na základě § 70 ZOPK, argumentovali autoři návrhu novely119 tak, že zákonodárce podle nich jasně vyjádřil, že u stavebního řízení s občanskými sdruženími jako účastníky řízení nepočítá. Stavební úřady podle nich přiznáváním statutu účastníka OS i ve stavebním řízení nerespektují zákon120. Přestože tento návrh změny ZOPK dosud nebyl projednán (projednávání tisku bylo navrženo na pořad 52. Schůze Poslanecké sněmovny, od 17. 3. 2009), nezdráhám se zmíněnou argumentaci označit za mylnou. Naopak, nerespektováním zákona je odepírání postavení účastníků stavebního řízení občanským sdružením podle platných právních předpisů. To platí beze zbytku i pro autorizovaného inspektora, který je však oproti správním orgánům v podstatné nevýhodě. Nedisponuje totiž žádnou databází OS, a jen velice obtížně bude bez cizí pomoci zjišťovat všechna OS, která jsou v souladu s § 70 odst. 3 ZOPK oprávněna účastnit se stavebního řízení. Ke Stavebnímu úřadu pro Prahu 6, například, podalo žádost o předběžné informování o zahájených řízeních 36 občanských sdružení, jedno dokonce z Plzně. Podle Kravčíkové121 stavební úřady občanská sdružení často ze stavebních řízení vylučují, a je proto důležité se proti tomuto postupu bránit v odvolání, případně podáním správní žaloby. Domnívá se rovněž, že rozhodnutí soudu v této věci nebylo za účinnosti nového SZ doposud vydáno. Konečně doporučuje zvážení podání podnětu k veřejnému ochránci práv. Nedáním možnosti účastnit se stavebního řízení dochází k podstatnému porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které může mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé122. Certifikát autorizovaného inspektora má však 119

Poslanci Miloš Melčák, Michal Pohanka, Karel Sehoř a Milan Šimonovský.

120

Blíže např. Černohous, P., Shoř, K.: Je třeba upravit zákon o ochraně přírody a krajiny?, Literární noviny, 2008, č. 44, s. 14, Ministerstvo životního prostředí: MŽP zásadně odmítá omezování práv občanů. Tisková zpráva, 2. září 2008, [citováno 24. prosince 2008]. Dostupná na http://www.mzp.cz/cz/news_tz080902omezeni_obcanu.

121

Kravčíková, J.: K účasto občanských sdružení ve stavebním řízení. Ekologický právní servis, prosinec 2008, [citováno 13. února 2009]. Dostupný na na http://www.eps.cz/cz2143214pp/pravniporadna/.

122

§ 76 odst. 1 písm. c) SŘS.

48

charakter soukromoprávního úkonu vydaného na základě smlouvy se stavebníkem, a tedy obrana proti vadnému certifikátu je mnohem složitější než v případě správního rozhodnutí. Jsem toho názoru, že pro autorizovaného inspektora, vzhledem k neomezené místní působnosti, představuje soudní judikatura neocenitelnou pomoc při určování osob, které by byly účastníky stavebního řízení, přičemž je možno s výhradami použít i soudní rozhodnutí vztahující se k ustanovením starého stavebního zákona123. Níže proto uvádím některé poznatky z judikatury, které mohou být právě při takové činnosti nápomocné: správní orgán je povinen vypořádat se na počátku řízení nejprve s namítaným

-

účastenstvím občanského sdružení nebo jeho organizační jednotky ve smyslu SŘ a ZOPK124, -

pojem „místně příslušná organizační jednotka občanského sdružení“ podle § 70 odst. 2 ZOPK lze logickým a teologickým výkladem vyložit jako organizační jednotku (se samostatnou právní subjektivitou), která vykonává svá oprávnění na určité, z hlediska lokalizace přesně specifikované části území České republiky, přičemž jen ve vztahu k tomuto území může využívat oprávnění, vyplývající ze ZOPK, včetně práva být účastníkem správního řízení125, -

výrok o námitkách účastníků stavebního řízení není rozhodnutím o hmotném právu; nemá samostatný význam, ale je obsahově závislý na výroku ve věci samé. Jednotlivými námitkami se správní orgán zabývá v odůvodnění svého rozhodnutí. Nevypořádá−li se s nimi dostatečně, jedná se o vadu rozhodnutí, která sama o sobě nezakládá nepřezkoumatelnost správního rozhodnutí, neboť ta může být způsobena pouze nesrozumitelností výroku ve věci samé nebo nedostatkem skutkových důvodů pro toto rozhodnutí. OS podle § 70 ZOPK může ve stavebním řízení vznášet připomínky či námitky jen v rozsahu předmětu své činnosti126,

-

účast občanských sdružení podle ust. § 70 ZOPK nelze vykládat natolik široce, že by se vztahovala na jakoukoliv složku životního prostředí, nýbrž toliko na složky životního prostředí chráněné ZOPK127,

123

Takové výhrady se samozřejmě mohou týkat i ZOPK. Např. po novelizaci § 70 ZOPK provedené zákonem č. 218/2004 Sb., který nabyl účinnosti dne 28. dubna 2004, platí, že žádost o informování OS je platná 1 rok ode dne jejího podání.

124

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2007, čj. As 33/2006-48. Týká se se § 14 odst. 2 starého správního řádu, tedy zákona č. 71/1967 Sb., což však pro účely této práce není rozhodující.

125

Usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 3. 2005, čj. II ÚS 251/03.

126

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2004, čj. 5A 137/2000−37.

127

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 12. 2005, č.j. 3 As 8/2005-118.

49

-

OS musí být informována individuálně a písemně, neboť jedině tak

lze zajistit reálnost oprávnění plynoucích z ustanovení § 70 ZOPK128.

II.5 PRACOVNÍ POSTUP AUTORIZOVANÉHO INSPEKTORA VE ZKRÁCENÉM STAVEBNÍM ŘÍZENÍ

Pokud autorizovaný inspektor spolupracuje se stavebníkem již od počátku realizace projektu, bude nutně jeho činnost probíhat v logické a chronologické návaznosti, jak se ji pokusím popsat v této kapitole. Obecně lze rozlišit dvě varianty postupu založené na připravenosti stavebníka, který buď předá autorizovanému inspektorovi celý projekt připravený a kompletní, nebo naopak potřebuje zalátat veškeré trhliny a nejasnosti v projektu. Ani v jedné z těchto variant však autorizovaný inspektor nesmí vynechat žádný z důležitých kroků. Měl by mít k dispozici příslušný počet vyhotovení projektové dokumentace, dokumentaci k územnímu řízení k nahlédnutí a rovněž územní rozhodnutí. Další postup by měl být následný: -

kontrola formálních náležitostí projektu, seznámení se s dokumentací k územnímu řízení,

-

vytvoření seznamu osob, které by byly účastníky stavebního řízení, a dotčených orgánů,

-

zevrubné seznámení se s celým projektem, porovnání projektu s podmínkami územního rozhodnutí,

-

zjištění, zda úspěšně proběhla všechna podmiňující souběžná řízení,

-

zjištění, zda dokladová část obsahuje veškerá nutná závazná stanoviska dotčených orgánů, vlastníků veřejné a technické infrastruktury a vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení,

-

zjištění formálních nedostatků, případná žádost stavebníka o jejich odstranění,

-

doplnění potřebných dokladů po odstranění všech vad projektu, označení ve dvou paré projektu všech oddělitelných částí,

128

-

sepsání certifikátu, zopakování nepřekročitelných limitů,

-

stanovení plánu kontrolních prohlídek,

-

oznámení stavebnímu úřadu, že proběhlo zkrácené stavební řízení.

Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 4. 2006, čj. 30 Ca 5/2006-21.

50

Jedním z praktických problémů, které se objevily po zavedení institutu autorizovaných inspektorů, bylo označení stavby prováděné na základě certifikátu. Jedním z požadavků Ministerstva tedy bylo vytvoření odpovídajícího informačního štítku. Ten obsahuje přinejmenším základní označení certifikátu a dne jeho vydání, označení stavebníka a zhotovitele, termín dokončení stavby a podpis autorizovaného inspektora, který certifikát vydal. II.7 ÚPLNÉ ZPRACOVÁNÍ PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE A PLÁN KONTROLNÍCH PODMÍNEK

Úplnost projektové dokumentace je jedním z hledisek přezkoumání přihlášky stavebním úřadem dle § 111 SZ, resp. přezkoumání projektové dokumentace autorizovaným inspektorem. Představuje požadavek na členění samotné dokumentace dle příslušné prováděcí vyhlášky129, zatímco obsahové kritérium je odvislé od složitosti konkrétní stavby. V případě, že stavební úřad neshledá projektovou dokumentaci úplnou, má možnost zajistit její doplnění podmínkou ve stavebním povolení. Autorizovaný inspektor opět tuto možnost nemá, požadavek úplnosti projektové dokumentace je tedy ve zkráceném stavebním řízení razantnější. Plán kontrolních prohlídek představuje jednu ze zákonných příloh žádosti o stavební povolení130. Dohlížení na provádění stavby je jednou z činností, k níž je autorizovaný inspektor oprávněn na základě smlouvy se stavebníkem. Zdálo by se logické, že program smluvených prohlídek bude tvořit alespoň základ plánu kontrolních prohlídek, který je předkládán stavebnímu úřadu, zvláště když by tím stavebníkovi či autorizovanému inspektorovi odpadla práce spojená s přípravou druhého dokumentu prostou duplikací části příslušných ustanovení smlouvy. Tak tomu ovšem není, a přehnaná snaha stavebníka se může lehce obrátit proti jeho zájmům svázáním autorizovaného inspektora termíny prohlídek i ve vztahu ke stavebnímu úřadu. V plánu kontrolních prohlídek by stále, i přes 129

Zejm. vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb.

130

§ 110 odst. 2 SZ vedle projektové dokumentace, plánu kontrolních prohlídek a závazných stanovisek vyžaduje připojení ještě jedné přílohy k žádosti o stavební povolení, a to dokladů prokazujících vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě, pokud stavební úřad nemůže existence takového práva ověřit v katastru nemovitostí. Vyhláška č. 529/2006 Sb., kterou se prováději některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu, pak všechny přílohy přehledně řadí v Příloze č. 2, Část B.

51

spolupráci s autorizovaným inspektorem, měly být zaneseny pouze základní prohlídky, tj. minimálně prohlídka při převzetí základní spáry, při dokončení hrubé stavby a při dokončení stavby před oznámením o užívání.

II.8 ZPĚTNÁ VAZBA

V současné době se ukazuje důležitost zpětné vazby ze strany autorizovaných inspektorů. Je nutné upozorňovat na situace, které nebyly v době přípravy nového stavebního zákona předvídány, případně se vyvíjejí podstatně jinak, než očekávali samotní autorizovaní inspektoři. Jedná se jak o spolupráci se stavebními úřady, s dotčenými orgány, především ale se samotnými stavebníky, kdy každá zakázka je specifická a vyžaduje adekvátní přístup. Zhodnocení dosavadního vývoje a zobecnění praktických zkušeností nabývá formu v podobě podkladových materiálů, které jsou autorizovanými inspektory sdíleny prostřednictvím vlastní, veřejnosti nepřístupné sekce oficiálních webových stránek (www.autorizovani-inspektori.cz). V současné době je připravována například jednotná smlouva o provedení kontroly projektové dokumentace. Koordinační rada se s autorizovanými inspektory pravidelně setkává po třech měsících a tato setkání jsou momentálně již dvoudenní. První Den autorizovaných inspektorů se uskutečnil 17. září 2008 a bylo na něm odsouhlaseno vzájemné informování o přijatých a prováděných zakázkách jednak pro sledování tendencí v přístupu stavebníků, jednak pro konzultování společného postupu. Pochopitelně tím bylo dosaženo základního monitoringu zakázek již nabízených jiným autorizovaným inspektorům, případně zakázek přijatých a po odebrání opětovně nabízených. Obdobně je konzultován a sledován přístup stavebních úřadů. Dále autorizovaní inspektoři mezi sebou vytvořili tři pracovní skupiny vytvářející vnitřní předpisy a podklady, zpracovávající připomínky k prováděcím vyhláškám SZ a novelizacím SZ. Podstatné pro činnost autorizovaných inspektorů je také vytipování a určení dotčených orgánů – skupina pro stavební právo proto připravuje podkladový materiál, jenž by se měl koncem března 2009 objevit v členské sekci webových stránek. Ve fázi domluvy je také asociace pro komunikaci, která by měla sloužit k předávání informací a především vytváření sdružení garantujících výpomoc v případě zdravotních či jiných problémů jejich členů. V současné době neexistuje žádná oficiální ani oficiální statistika staveb, na jejichž realizaci se autorizovaní inspektoři podíleli. Je samozřejmě možné osobně se dotázat 52

jednotlivých autorizovaných inspektorů na počet a charakter certifikovaných staveb, je však třeba uvědomit si některé limitující faktory takového průzkumu. Přiznání nízké aktivity může být spojeno se zapovězením zveřejnění jména, což se mi stalo ve třech případech. A opačně, neboť autorizovaní inspektoři jsou podnikateli soupeřícími o klienty, může dojít i k přehánění v uvádění počtu certifikovaných staveb. Například již zmíněná Ing. Hejnalová však sama sveřejňuje informace o certifikovaných projektech: podařilo se jí vydat certifikát k rodinnému domu ve Středočeském kraji a rodinnému domu v Pardubickém kraji, přičemž vydání certifikátu pro první stavbu, u Brandýsa na Labem, trvalo, vzhledem k tomu, že investor byl kompletně připraven, 7 dnů131. Činnost autorizovaných inspektorů musí být sledována v intencích pohledu na celkovou výstavbu v Česku. Během prosince 2008 vydaly stavební úřady 9.104 stavebních povolení, z toho 5.459 povolení pro nové stavby a 3.645 povolení pro změny dokončených staveb132. Kolik staveb bylo realizováno ve stejném časovém období ve zkráceném stavebním řízení? Kolik jich takto bylo realizováno za účinnosti nového stavebního zákona? Jde o jednotky, desítky, stovky či tisíce staveb? Vzhledem k tomu, že zavádění autorizovaných inspektorů je stale ještě v počátcích (počet inspektorů není ustálen, nejsou vyřešeny některé otázky ohledně jejich činnosti), mohou se takové otázky jevit jako nepřiměřené. Zastávám ovšem názor, že především prostřednictvím srovnání s činností stavebních úřadů bude patrný případný rozvoj využívání služeb autorizovaných inspektorů. Přitom i relativně malý podíl na celkové výstavbě dostatečně prokáže životaschopnost tohoto nového institutu. Kontaktoval jsem desítky stavebních úřadů s významnou spádovou oblastí, abych zjistil, kolik staveb jim bylo oznámeno autorizovaným inspektorem. Níže uváděné informace byly aktualizovány ke dni 15. března 2009. Jednu stavbu realizovanou na základě certifikátu autorizovaného inspektora evidují příslušné stavební úřady v Jeseníku (menší přístavba penzionu), v Mělníce (úprava rodinného domu), ve Vyškově (rekonstrukce bývalého sídla Okresního stavebního podniku na byty), v městské části Brno – Královo Pole (změna stavby památkově chráněného pomníku), v městské části Praha 1 (zdravotnické zařízení hotelového typu), v městské části Praha 2 (úpravy bytu v bytovém domě), v městské části Praha 5 (úprava bytového domu před dokončením) a v městské části Praha 8 (bytový dům s 12 bytovými jednotkami). 131

Hejnalová, J.: Reference. Oficiální webové stránky Ing. Jany Hejnalové, [citováno 24. Prosince 2008]. Dostupná na http://www.autorizovany-inspektor.com/nase-sluzby/.

132

Ministerstvo průmyslu a obchodu: Údaje o stavební produkci stavebních podniků (OKEČ 45) a vydaných stavebních povoleních, údaje za prosinec 2008. [citováno 3. března 2009]. Dostupné ve formátu doc. na http://www.mpo.cz/dokument56055.html.

53

Jednu stavbu realizovanou prostřednictvím služeb autorizovaného inspektora jako soubor staveb eviduje příslušný stavební úřad v Hradci Králové (autosalon spolu s přípojkami). U stejné stavby byl využit i postup podle § 122 odst. 5 SZ, kdy stavebník předložil posudek autorizovaného inspektora namísto závěrečné kontrolní prohlídky. Dvě stavby realizované na základě certifikátu autorizovaného inspektora zaznamenal příslušný stavební úřad v Karlových Varech (rodinný dům a stavba šaten na hřišti), čtyři stavby stavební úřad Městské části Praha 4. Žádné zkušenosti s činností autorizovaného inspektora nemají příslušné stavební úřady ve Vsetíně, v Břeclavi, v Berouně, v Jihlavě, v Uherském Hradišti, v Českém Krumlově, v Kutné Hoře, v Jablonci nad Nisou, v Šumperku, v Bruntálu, v Průhonicích, v Havlíčkově Brodu, ve Svitavách, ve Znojmě, ve Zlínu, v Chrudimi, v Chebu, v Chomutově, v Kuřimi, v Prachaticích, v Děčíně, v Olomouci, v Úvalech, v Jindřichově Hradci, v Litoměřicích, v České Lípě, v Mostě, v Jičíně, ve Žďáru nad Sázavou, v Kladně, v Kroměříži, v Plzni, v Přerově, v městském obvodu Pardubice II, v městském obvodu Pardubice VI, v Karviné, v Teplicích, v Litvínově, v Klatovech, v Rychnově nad Kněžnou, v Nymburku, v Domažlicích, ve Strakonicích, v Liberci, v Lounech, v městské části Praha 11, v městské části Praha 12, v městské části Praha 14, v městské části Praha 17, v městské části Praha 18, v městské části Praha 20 a v městské části Praha 22.

II.9 ÚVAHY DE LEGE FERENDA

Nejprve se budu věnovat otázkám, kterými se současná právní úprava vůbec nezabývá, následně přejdu k chystaným změnám stávající úpravy. Do první oblasti patří otázka kontroly certifikátu stavebním úřadem. Zde lze souhlasit s tím, že stavební úřad fakticky pouze vezme oznámení na vědomí, zaeviduje je a využívá spolu s certifikátem, ověřenou dokumentací a přílohami při kontrolních prohlídkách stavby, ovšem nemůže nijak aktivně reagovat s výjimkou, kdy se nepodaří odstranit rozpory při vypořádání námitek133. Považuji za nezbytné, aby byla zakotvena pravomoc stavebního úřadu kontroly certifikátu přinejmenším z formální stránky. Podle

133

Malý, S: Nový stavební zákon s komentářem: Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007, s. 119.

54

Pavlíka134 byla například již ve dvou případech oznámena autorizovaným inspektorem a certifikována zcela chybně stavba podléhající ohlašovacímu režimu dle § 104 a násl. SZ. Dále považuji za nutné stanovení možnosti přezkoumání certifikátu vydaného autorizovaným inspektorem. Ani Ministerstvo nemá možnost zrušit nebo změnit vadný certifikát, otázka obrany opomenutých osob, které by byly účastníky stavebního řízení, rovněž není uspokojivě řešena. Stavebníkovi samotnému je umožněno obrátit se na soud s občanskoprávní žalobou vzhledem na závazkový vztah mezi ním a autorizovaným inspektorem, takový postup však lze jen těžko očekávat135. Z otázek, které jsem již zmínil v předchozích částech této práce, a které považuji za vhodné výslovně upravit, jmenuji možnost recertifikace stavby autorizovaným inspektorem, povolování změn stavby před jejím dokončením, oprávnění autorizovaného inspektora ke vstupu na staveniště. Jsem toho názoru, že za stávající situace nelze výrazněji měnit způsob vypořádávání námitek osob, které by byly účastníky stavebního řízení, třebaže pro autorizované inspektory by větší pravomoci v této oblasti byly žádoucí, a tímto směrem jsou cíleny i připomínky k připravované novele SZ136. Pokud by bylo autorizovaným inspektorům umožněno na základě soukromoprávní smlouvy autoritativně rozhodovat o námitkách třetích osob, jednalo by se nesporně úpravu nesystematickou a zasahující do práv třetích osob, ale zřejmě rozpornou s ústavním pořádkem ČR. Návrh rozsáhlé novely stavebního zákona ze dne 31. října 2008137 stávající úpravu zkráceného stavebního řízení poměrně razantně modifikuje138. Vývoj v oblasti změn nového stavebního zákona ilustruje zveřejnění dalšího legislativního návrhu velké novely SZ dne 18. března 2009139, který si zachovává vlastnosti předchozího návrhu. Společným rysem navrhovaných změn je doslovnost, zpřesnění některých ustanovení. Z pohledu 134

Pavlík, M.: Činnost autorizovaných inspektorů v praxi, přednáška, Nadace ABF, Praha, 7. 2. 2009.

135

Srovnej Kolektiv autorů: Analýza ustanovení o zkráceném stavebním řízení. Stavební právo Bulletin, 2008, č. 2 – 3, s. 26 – 27.

136

Pavlík, M.: Činnost autorizovaných inspektorů v praxi, přednáška, Nadace ABF, Praha, 7. 2. 2009.

137

Ministerstvo pro místní rozvoj: Pracovní znění návrhu novely stavebního zákona ke dni 31. října 2008. [citováno 2. února 2009]. Dostupné ve formátu .pdf na http://www.mmr.cz/pracovni-textnavrhu-novely-stavebniho-zakona

138

Název zkrácené stavební řízení, který působí vůči „klasickému“ stavebnímu řázení poněkud zavádějícím dojmem, je v nadpisu připravovaného § 117 SZ nahrazen názvem Povolení stavby autorizovaným inspektorem.

139

Ministerstvo pro místní rozvoj: Platné znění zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn. [citováno 20. března 2009]. Dostupné ve formátu .pdf na http://www.mmr.cz/pracovni-textnavrhu-novely-stavebniho-zakona

55

autorizovaného inspektora můžeme změny týkající se jeho činnosti označit za jednoznačně pozitivní. Účastníci

stavebního

řízení

jsou

v navrhovaném

§

109

SZ

vymezeni

prostřednictvím práv k pozemku, který má společnou hranici s pozemkem, na kterém má být stavba prováděna, nikoli k pozemku sousednímu. Platnost certifikátu je stanovena na dva roky od jeho vydání s možností prodloužení autorizovaným inspektorem na dobu dalších dvou let. Navrhovaný § 117a SZ řeší opravu vadného certifikátu, přičemž rozlišuje tři situace: zřejmé nesprávnosti napravuje autorizovaný inspektor vydáním nového certifikátu, před zahájením stavby může autorizovaný inspektor certifikát písemně zrušit, nesplňuje-li požadavky stanovené § 117 SZ. Při nesplnění těchto požadavků po zahájení stavby vyzve příslušný krajský úřad autorizovaného inspektora ke zrušení vydaného certifikátu a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, případně při nesplnění výzvy zruší certifikát sám. Navrhovaný § 122 odst. 6 SZ stanoví, že stavba prováděná podle certifikátu autorizovaného inspektora k užívání vyžaduje certifikát autorizovaného inspektora, který má stejné právní účinky jako kolaudační souhlas. Osobně za nešťastné považuji vypuštění § 144 odst. 5 SZ, který dává možnost právnickým osobám se souhlasem ministerstva vykonávat činnost autorizovaného inspektora. Návrhy novelizací s možným dopadem do sledovaných odvětví lze na základě Plánu legislativních prací vlády pro rok 2009 očekávat rovněž ze strany Ministerstva životního prostředí, a to zejména v podobě plánovaných novelizací vodního zákona, návrhů zákona o odpadech a zákona o ochraně ovzduší, kde jsou termíny pro předložení vládě stanoveny na 3. září 2009140. Zásadními pro činnost autorizovaných inspektorů jsou připravované změny ZOSP. Návrh novely tohoto zákona rozeslalo Ministerstvo krajským úřadům k připomínkování počátkem roku 2009. Lze konstatovat, že současná výše poplatků v Sazebníku ZOSP by se přijetím návrhu velmi výrazně zvýšila, mnohdy i o několik stovek procent. Výše poplatku za stavební povolení je v návrhu odstupňována podle výše celkových nákladů na stavbu141. Z důvodu mnohem vyšší náročnosti posuzování složitých (nákladných) staveb považuji 140

Stavební fórum: Legislativa: co nás nemine a čeká v roce 2009 (2). [citováno 2. března 2009]. Dostupný na http://www.stavebni-forum.cz/cs/article/12488/legislativa-co-nas-nemine-a-ceka-vroce-2009-2/.

141

Při celkových nákladech do 500.000,- Kč činí výše správního poplatku za vydání stavebního povolení 1.000,- Kč, další skupiny jsou odstupňovány s hraničními body ve výši nákladů 1, 5, 50, 100 milionů Kč, výše poplatku pak činí postupně 2.000,- Kč, 5.000,- Kč, 10.000,- Kč, 20.000,- Kč, 30.000 Kč a 40.000,- Kč.

56

takový system za vhodný, otázkou zůstává přesná výše poplatků v jednotlivých kategoriích. Za současné situace je obtížné předvídat dopad schválení této novely, troufám si však tvrdit, že počet certifikovaných staveb by se vůči současnému stavu zvýšil minimálně ve stejném poměru, v jakém by byly zvýšeny správní poplatky ve stavebním řízení. Je možné, že u některých typů staveb by se zkrácené stavební řízení dokonce mohlo stát pro stavebníky levnější alternativou ke stavebnímu řízení.

57

III.

ANGLIE – FUNKČNÍ MODEL

Anglická úprava autorizovaných inspektorů byla jedním z inspiračních zdrojů při přípravě úpravy české. Pavlík zmiňuje v rozhovoru pro ČKA142 vliv bavorského143 a anglického práva. Jako třetí zemi, kde se úspěšně aplikuje zkrácené stavební řízení, uvádí Švédsko, ovšem již jej výslovně neřadí mezi zdroje podnětů. Ve svém článku pro architektonický časopis ERA21144 přiznává převzetí anglických pravidel výkonu stavebního dohledu v souvislosti se sestavením harmonogramu kontrolních prohlídek stavby jako nedílné součásti certifikace. Při rozhodování, zda-li se přiklonit k úpravě bavorské či anglické, byla zvolena anglická úprava s některými úpravami. Stejné inspirační zdroje přiznal i ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek při slavnostním předávání osvědčení o jmenování prvním 68 autorizovaným inspektorům145. Rovněž Rakousko bylo uváděno mezi příklady zemí s obdobnou právní úpravou při přípravě nového stavebního zákona v souvislosti se zavedením institutu autorizovaných inspektorů146. Anglickou úpravu jsem se rozhodl analyzovat hned z několika důvodů. Jde o úpravu s celostátní působností, která umožňuje přenesení činnosti stavebních úřadů na soukromoprávní osoby – a to stejně jako v české úpravě na osoby fyzické i právnické. Jde o úpravu účinnou s určitými změnami již více než dvacet let, tudíž jsou k dispozici konkrétní zkušenosti a výsledky; provedené změny pak představují reakci na ně, umožňující sledovat vývoj v čase. V neposlední řadě je počet anglických autorizovaných inspektorů v současnosti přibližně shodný s počtem českých autorizovaných inspektorů. Konečně, anglická úprava autorizovaných inspektorů opravdu funguje. Okolo 20 procent z celkového počtu nových staveb je v Anglii a Walesu realizováno prostřednictvím 142

Pražanová, M.: Bude jmenováno prvních třiadvacet autorizovaných inspektorů. Bulletin ČKA, 2007, č. 3, s. 8, [citováno 22. října 2008]. Dostupný ve formátu pdf. na http://www.cka.cc/priloha/aibulletin-rijen07.

143

Pavlík odkazuje na stavební zákon Bavorska, který zavedl institut tzv. autorizovaných znalců.

144

Pavlík, M.: Institut autorizovaného inspektora v rámci nového stavebního zákona. ERA21, 2006, č. 2, s. 72.

145

Kozlíková, J.: Ministr Jiří Čunek dnes slavnostně předal osvědčení 68 autorizovaným inspektorům. Tisková zpráva Ministerstva pro místní rozvoj, 29. 5. 2008, [citováno 2. února 2009]. Dostupný na http://www.mmr.cz/ministr-jiri-cunek-dnes-slavnostne-predal-osvedceni-68-autorizovanyminspektorum.

146

Např. in Křížová, L.: Návrh nového stavebního zákona přináší řadu změn - rozhovor s Mgr. Ivanou Hanačíkovou, náměstkyní ministra pro místní rozvoj. Veřejná správa, 2003, č. 50, s. 13.

58

schválených inspektorů, přičemž z deseti největších kontrolních společností ve stavebnictví (z hlediska jejich hodnoty) je polovina schválených inspektorů147.

III.1 HISTORICKÝ VÝVOJ

Approved inspector, do češtiny překládaný jako autorizovaný či schválený inspektor148, se poprvé objevil v návrhu změn stavebních regulací vydaném britským Ministerstvem životního prostředí149 pod názvem Budoucnost stavebního dozoru v Anglii a Walesu (The Future of Building Control in England and Wales). Výsledkem tohoto dokumentu bylo vydání stavebního zákona v roce 1984 (The Building Act 1984). Stavební řád z roku 1976 byl nahrazen novým řádem v roce 1985 (The 1985 Building Regulations) na základě vládního dokumentu známého pod názvem Zvednutí zátěžě150 (Lifting the Burden, Cmnd 9571, 1985), jehož cílem bylo ve zkratce odstranit přetrvávající byrokracii a podpořit podnikání. Kritizoval tvorbu konstrukčních i územních plánů, označil ji za příliš pomalou a těžkopádnou. Volal po větší flexibilitě spolu s redukcí správních procedur prostřednictvím plánovacího rámce poskytujícího větší jistotu, přehlednost a konzistenci investorům v soukromém sektoru151. Zde musím trochu poopravit údaje o více než dvacetileté zkušenosti s činností schválených inspektorů. Orientujeme-li se dle platného práva, je vše v pořádku. Prvním schváleným inspektorem se stala již v listopadu 1985 Rada pro národní výstavbu (National House-Building Council - NHBC). Ovšem reálná situace vypadala přeci jen trochu jinak, k významnému rozvoji došlo teprve v polovině devadesátých let minulého století. Původní povolení bylo značně omezené, NHBC se mohla podílet na stavbě budov o nejvýše čtyřech podlažích, později nejvýše osmi, a teprve v roce 1998 byla působnost rozšířena na všechny 147

ACAI – Association of Consultant Approved Inspectors: What are approved Inspectors? [citováno 30. listopadu 2008]. Dostupný na http://www.approvedinspectors.org.uk/page.asp?id=10.

148

Samozřejmě nic nebrání označovat anglického inspektora autorizovaným, rozhodl jsem se ovšem používat pro jednodušší ilustraci rozdílů mezi českou a anglickou úpravou pojmu schválený inspektor, jakkoliv se tento překlad jeví krkolomnějším. V českých dílech, z nichž čerpám a ze kterých budu citovat, je užíváno obou variant. Ještě doplním, že ve zmiňovaném dokumentu nebylo užíváno pojmu approved inspector, nýbrž private certifier.

149

Dnes DEFRA – Department for Environment, Food and Rural Affairs.

150

Šlo o jeden z tzv. Bílých spisů (White Papers). Tím druhým byl spis známý jako Budujeme obchod... ne překážky (Building Businesses... Not barriers, Cmnd 9794, 1985). Blíže k dopadu tzv. Bílých spisů např. Storey, D. J.: Small Business: Critical Perspectives on Business and Management. Taylor & Francis, 2000, s. 862.

151

Blíže Cullingworth, J. B., Nadin, V.: Town and Country Planning in the UK. Routledge, 2001, s. 96.

59

budovy. Nejednalo se o jediné omezení – překážku představovalo vyjednání pojištění v rozsahu požadovaném Ministerstvem životního prostředí a také spory ohledně dostatečné úrovně kvalifikace a zkušeností uchazečů. Vše vyřešila teprve novelizace zákona v roce 1996. Výsledkem této úpravy bylo rovněž zřízení orgánu zodpovědného za jmenování fyzických osob schválenými inspektory, Rady pro stavební průmysl (Construction Industry Council - CIC). Netrvalo ani rok a schválenými inspektory byly ministrem jmenovány další tři právnické osoby152. Stoupal také počet fyzických osob, které se staly schválenými inspektory, takže dnes CIC registruje 67 schválených inspektorů, z toho 20 fyzických osob a 47 právnických osob. Nejvyšším registračním číslem je 140153. Až do října 2005 jediná NHBC se mohla podílet na realizaci některých staveb, především domů a bytů určených k prodeji soukromým osobám154, přestože Ministerstvo dopravy, místní správy a krajů rozšířilo v roce 2001 možnosti pojištění schválených inspektorů i na další typy staveb155. NHBC tento svůj monopol pojímá pod souhrnný výraz Building Control for housing156. Atkinson157 uvádí, že činnost NHBC měla již od samého počátku za důsledek zjevný pokles počtu žalob na náhradu škody způsobené konstrukčními chybami, neboť vzrostlo množství prohlídek nejdůležitějších částí staveb. Svoje tvrzení dokládá údaji o výši vznešených nároků, situaci krásně komentuje následující větou: „Navzdory občasným žalobám, které se hned objevily v novinových titulcích, není pochyb, že NHBC sehrála významnou roli ve zlepšování stavebních standardů, aniž by kdy šáhla do veřejné kapsy.158“

152

Později bylo rovněž toto oprávnění přeneseno na CIC.

153

Construction Industry Council: List of Approved inspectors. Oficiální webová stránka CIC, [citováno 11. listopadu 2008]. Dostupná na http://www.cic.org.uk/services/AIregister.shtml.

154

Jde o tzv. speculative domestic construction. Kvalitní definice např. in Wellings, K.: British Housebuilders: History and Analysis. Blackwell Publishing, 2006, s. 8 – 13.

155

Podrobněji Billington, M. J., Bright, K., Waters, J. R.: Bulding Regulations. Blackwell Publishing, 13. vyd., 2007, odd. 4.1.

156

NHBC: Approved Inspectors Guidance Notes. Oficiální webová stránka National House Building Council, [citováno 18. listopadu 2008]. Dostupná na http://www.nhbc.co.uk/Approvedinspectors/GuidanceNotesSummary/.

157

Atkinson, M.: Structural Defects Reference Manual for Low-rise Buildings. Taylor & Francis, 2000, s. 3.

158

Tamtéž.

60

III.2 PRÁVNÍ ÚPRAVA

Jsem toho názoru, že není nezbytně nutné detailně analyzovat jednotlivé předpisy upravující činnost schváleného inspektora, neboť tohoto cíle bude zprostředkovaně dosaženo popisem vzniku a zániku jeho funkce, jeho jednotlivých úkolů ve výstavbě, vztahem ke stavebním úřadům, odpovědnosti a podobně. Považuji však za přínosné objasnit systém těchto předpisů, tedy jak jsou vzájemně provázány, zda se v konkrétních případech jedná o ius kogens nebo normy doporučujícího charakteru. Alespoň okrajově zmínit o kořenech dnešní britské úpravy, aby byla poskytnuta ilustrace období přechodu k nové koncepci stavebního řízení – a tedy nastíněny prvotní úkoly schválených inspektorů. Jak již bylo zmíněno výše, základ úpravy činnosti schválených inspektorů tvoří britská stavebněprávní legislativa z poloviny osmdesátých let minulého století. Na tu můžeme pohlížet jednak odděleně v rámci nové hospodářské strategie thatcherismu a deregulace státních aktivit v podobě postupné privatizace rozsáhlého státního sektoru, jednak v rámci více než stoletého vývoje regulací projektové přípravy a stavebního procesu. Zákon o veřejném zdraví z roku 1875 (The Public Health Act) rozdělil zemi na městské a vesnické hygienické okrsky podřízené dohledu výboru místní správy (Local Government Board, LGB), ustanovil povinné zdravotní komisaře a především umožnil orgánům místní správy vydávat závazná nařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, včetně stavebních úprav počítaje v to ventilace, kanalizaci, vymezení volného prostoru kolem budov apod159. Kessel160 nicméně uvádí, že tento předpis se nevztahoval na soukromá obydlí ani na hlavní město, Londýn. Nicméně jeho důsledkem byl rozvoj místní stavební regulace v celé Anglii a Walesu, takže až Zákon o veřejném zdraví z roku 1961 zakotvil oprávnění ministra vydat Národní stavební řád pro Anglii a Wales. Ten byl vydán v roce 1966. Po druhé světové válce se projevila nedostatečnost lokálních předpisů v kontrastu s rozmachem stavebnictví a rozvojem stavebních technologií, není tedy divu, že docházelo 159

Tento zákon je zřejmě nejstarším právním předpisem, který má přímý dopad na dnešní podobu stavebního dozoru ve Velké Británii. Zdaleka jej ovšem nelze považovat za nejstarší stavebněprávní britskou úpravu. Tou je pravděpodobně Stavební zákon města Londýna z roku 1189 vytvořený starostou Henrym Fritzem Ailwynem. Prvním stavebním zákonem účinným na celém území Anglie byl Rekonstrukční zákon z roku 1667, který přímo reagoval na neblaze proslulý londýnský požár, během něhož lehlo město ze čtyř pětin popelem. Tento zákon ustanovil i městské dozorce, první stavební kontrolory. Blíže k této problematice doporučuji úvod knihy Polley, S.: Understanding the Building Regulations. Taylor & Francis, 2005.

160

Kessel, A.: Air, the Environment and Public Health. Cambridge University Press, 2006, s. 62.

61

k radikálním sjednocovacím úpravám. Jak je však patrno z toho, co jsem již uvedl, ani společná úprava nemusí být výhrou, je-li nadměrně popisná a vytváří-li zbytečné administrativní překážky, což se ještě výrazněji prohloubilo vydáním Stavebního řádu v roce 1976. Současný systém regulace stavebního dozoru ve Velké Británii představují tři kategorie předpisů. První z nich tvoří Stavební zákon z roku 1984 ve znění pozdějších předpisů (The Building Act 1984, c. 55), druhou stavební řád z roku 2000 ve znění pozdějších předpisů (Building Regulations 2000, 2000 No. 2531) a stavební řád (schválení inspektoři a další) z roku 2000 ve znění pozdějších předpisů (Building Regulations – Approved Inspectors etc, 2000 No. 2532), třetí pak tvoří praktické směrnice v podobě tzv. Schválených dokumentů a jiných směrnic (The Approved documents, Other Guidance). Skotsko má vlastní stavební zákon z roku 2003 a stavební řád z roku 2005. Pokud si výše zmíněné kategorie představíme jako souvislou pyramidu, pak jejím vrcholem bude The Building Act 1984. Tomuto předpisu, účinnému od 1. prosince 1984, se podařilo sjednotit takřka veškerou do té doby platnou primární legislativu z oblasti stavebnictví, a dnes tak představuje generální zmocňující akt pro většinu dalších stavebních předpisů pro Anglii a Wales. Nabízí se srovnání s českým stavebním zákonem, omezím se však pouze na konstatování, že anglický stavební zákon je podobně komplexní úpravou, ovšem po obsahové stránce velmi odlišnou, neboť zahrnuje i problematiku v Česku upravenou zejména vyhláškami Ministerstva, případně právními předpisy161. Podobně jako česká úprava umožňuje, aby odpovědnost za splnění povinností stanovených stavebním řádem nesla na základě volby stavebníka soukromoprávní osoba. Zvláštní režim je přiznán např. vnitřnímu Londýnu, královským budovám či stavbám sloužícím vodnímu hospodářství (Water Industry Act 1991). Stavebních řádů (building regulations) je v Anglii hned několik, tento název označuje závazné prováděcí předpisy k The Building Act 1984. To znamená, že překlad stavební řád není přesný, fakticky mají tyto předpisy povahu českých vyhlášek ministerstev (z českých autorů Vlk užívá tohoto překladu, Flegel a Víchová nepřekládají vůbec), a plurál užitý v názvu má své opodstatnění ve struktuře předpisu, kdy jsou

161

The Building Act 1984 obsahuje podobně jako český stavební zákon výklad některých pojmů, anglické definice jsou však značně široké a k jejich výkladu existuje rozsáhlá judikatura. Zářným příkladem je výklad pojmu „budova“, který zahrnuje jakoukoliv konstrukci včetně movitých věcí za okolností stanovených ministrem.

62

jednotlivé jeho části označovány číslem jednotným, regulation162. Zmocnění k jejich vydávání nalezneme právě ve stavebním zákonu163. Ten rovněž ve svých přílohách ve formě doporučení upravuje obsah stavebního řádu. Vlk ve své analýze164 za platný stavební řád označuje The Building Regulations 2000 (Approved Inspectors etc), přičemž později uvádí, že schválený inspektor, který za stavebníka podal počáteční ohlášení stavby, musí po dobu platnosti tohoto ohlášení podnikat taková opatření, aby byl přiměřeně a v souladu se svou odbornou kvalifikací přesvědčen, že jsou splněny požadavky základního předpisu (stavebního řádu)165. To však může působit zavádějícím dojmem, neboť již nezmiňuje, že tyto požadavky stanovuje odlišný právní předpis, než kterým se ve zbytku práce zabývá. Zmiňuji-li obecně stavební řád, mám v oblasti anglické právní úpravy na mysli The Building Regulations 2000, podobně stavebním zákonem mám na mysli The Building Act 1984. Tzv. Schválené dokumenty (The Approved Documents) představují praktické nezávazné směrnice, příklady stavebního postupu, užití materiálů a způsobu provedení stavby tak, aby při jejich dodržení stavba celkově odpovídala požadavkům stavebního řádu. Přestože jsou nezávazné, jedná se stále o právní předpisy166, které schvaluje pověřený ministr na základě sekcí 6 a 7 stavebního zákona. Při domněnce o porušení ustanovení stavebního řádu může mít neshoda se schválenými dokumenty v civilním i trestním řízení za účinek vznik odpovědnosti, naopak shoda se schválenými dokumenty může odpovědnost vyloučit. Jedná se z českého pohledu o zajímavý model řešení, který se ovšem dle mého názoru může ukázat více než problematickým během soudního řízení,

162

Z českého pohledu je tak bezproblémové označovat za stavební řád například úpravu pro vnitřní Londýn - The Building (Inner London) Regulations 1987, obtížnější je to však například v případě úpravy poplatků The Building (Local Authority Charges) Regulations 1998.

163

Podle The Building Act 1984 Part I (1) je ministr (The Secretary of State) oprávněn vydat stavební řád ve formě tzv. Statutory Instrument za účelem ochrany zdraví, bezpečnosti, vod, skladování paliv a energií. Předpis pochopitelně neurčuje, o kterého ministra jde, neboť dle anglické právní teorie je pouze jediný ministerský úřad, a proto legislativa odkazuje vždy jen obecně. Ve skutečnosti existuje několik ministerstev zřizovaných ministerským předsedou, a pravomoc vydávat právní předpisy je vykonávána ministrem, do jehož kompetence určitá problematika patří. V našem případě se jedná o Ministerstvo životního prostředí, potravin a zemědělství (Department for Environment, Food and Rural Affairs). Titul Secretary of State je užíván od dob vlády Alžběty I. Jiný titul, First Secretary of State, představuje alternativu k označení Deputy Prime Minister a je pouze čestného rázu.

164

Vlk, B.: Problematika autorizovaných inspektorů v anglickém stavebním právu. Stavební právo – Bulletin, 2005, č. 4, s. 9.

165

Tamtéž s. 10.

166

Blíže Planning Portal: Status of Approved Documents. [citováno 25.listopadu 2008]. Dostupný na http://www.planningportal.gov.uk/england/professionals/en/1115314116322.html.

63

neboť neobsahuje žádné pomocné kritérium vzniku či zániku odpovědnosti z porušení ustanovení stavebního řádu v návaznosti na sledování postupů vytyčených Schválenými dokumenty. Zejména však stavebníkovi i schválenému inspektorovi znesnadňuje možnost vydat se cestou mimo doporučení Schválených dokumentů, přičemž právě nezávaznost těchto předpisů by měla umožnovat vysoce individuální a nekonvenční řešení staveb. Každá ze čtrnácti abecedně značených částí Schválených dokumentů (v současnosti A – P) je zaměřena na odlišnou technickou oblast a obsahuje kromě obecných rad také praktické příklady a jejich řešení. Ačkoliv tyto dokumenty představují celek ve vztahu ke stavebnímu řádu, jednotlivé části vycházejí a jsou aktualizovány v samostatných edicích. Většina částí pak svým rozsahem několikanásobně přesahuje rozsah stavebního řádu. Stavební řád z roku 2000 neupravuje postavení schválených inspektorů, určuje však obsah jejich činnosti, protože schválení inspektoři osvědčují, že projekt či stavba splňuje technické požadavky stanovené v tomto předpisu, podobně jsou pro ně důležitá ustanovení o stavbách vyloučených z působnosti stavebního řádu. To ve zkratce znamená, že kdo chce provést stavbu budovy podléhající stavebnímu řádu (Building Regulations 2000) musí ze zákona zajistit, že taková stavba je v souladu s tímto předpisem (s některými výjimkami), a že bude provedena stavební kontrola jedním ze dvou možných způsobů – službou stavebního dohledu orgánu místní správy nebo službou stavebního dohledu schváleného inspektora167. Podobně určující povahu pro činnost schválených inspektorů mají předpisy upravující územní plánování – Town and Country Planning Act 1990 a Planning and Compulsory Purchase Act 2004. The Building Regulations 2000 (Approved Inspectors etc) je ústředním předpisem upravujícím činnost schválených inspektorů v Anglii a Walesu. Jde rovněž o prováděcí předpis ke stavebnímu zákonu, což je důležité kvůli obecným interpretačním pravidlům (sekce 126 stavebního zákona obsahuje mimo jiné i definici plánu, schváleného inspektora či úředníka orgánu místní správy). Obsahuje dvaatřicet regulací zabývajících se obecně kontrolou stavebních plánů a provádění stavby. Umožňuje, aby odpovědnost za tuto kontrolu a soulad se stavebním řádem byla z rozhodnutí stavebníka přenesena z orgánu místní správy na schváleného inspektora, a aby schválené státní orgány certifikovaly svoji vlastní práci (část VII v návaznosti na sekci 54 stavebního zákona). Pravidla výkonu funkce autorizovaného inspektora a disciplinární řád (Code of Conduct for Approved Inspectors Inspectors and Disciplinary Procedures 1999) 167

Office of the Deputy Prime Minister: Building Regulations Explanatory Booklet. 2005, Wetherby, West Yorkshire, s. 7.

64

představují velice sofistikovaný a pro všechny schválené inspektory závazný předpis vydávaný CIC, která nejen jmenuje schválené inspektory, ale ukládá jim povinnosti a představuje jejich disciplinární orgán prostřednictvím zapisovatele, disciplinárního panelu a odvolacího panelu168. Z našeho pohledu je zajímavé, že je zde upravena problematika (střet zájmů, pojištění), kterou se v českém kontextu zabývá právní předpis vyšší právní síly, stavební zákon, a vedle ní záležitosti upravené nezávazným profesním kodexem (vztah mezi inspektory, reputace).

Obr. 1 Základní právní předpisy upravující nebo ovlivňující činnost schválených nspektorů v Anglii a Walesu169

168

The Construction Industry Council: Code of Conduct for Approved Inspectors and Disciplinary Procedures of the Construction Industry Council Approved Inspectors Register 1999. Poslední revize 29. října 2008, [citováno 24. února 2089]. Dostupný ve formátu .pdf na http://www.cic.org.uk/services/CodeofConduct.pdf.

169

Dalšími předpisy jsou myšleny předpisy, které mají vliv na činnost schváleného inspektora, přestože přímo neupravují jeho postavení a působnost. Jedná se například o Sustainable and Secure Buildings Act 2004, The Housing Acts, Town and Country Planning Acts, Licensing Legislation, Access for Disabled Legislation, Safety at Sports Grounds Legislation, Petroleum/Explosives Legislation, The Gas Safety (Installation and Use) Regulations, Water Bylaws, Workplace Regulations, Health and Safety at Work Act 1974, The Construction (Design and Management) Regulations.

65

III.3 PŘEDPOKLADY PRO JMENOVÁNÍ SCHVÁLENÉHO INSPEKTORA

O jmenování fyzických i právnických osob do funkce schváleného inspektora rozhoduje od 1. března 1999 výhradně CIC na základě pravidel stanovených pověřeným ministrem. Na rozdíl od české úpravy je možno na základě sekce 49 odst. 2 a 3 stavebního zákona omezit věcnou působnost schváleného inspektora při jeho autorizaci vyjmutím některého typu případů z jeho kompetence nebo zapovězením některé činnosti. Pokud je mi známo, druhá varianta omezení nebyla v souvislosti s českou úpravou diskutována. Limitace schváleného inspektora je vyznačena v oficiálním seznamu schválených inspektorů. CICAIR (CIC Approved Inspector Register) byl zřízen v rámci CIC k účelu registrace schválených inspektorů a také k provedení uchazečů přijímacím řízením. To se skládá ze čtyř základních částí a představuje zajímavou alternativu k české úpravě170. První část přijímacího řízení představuje vyplnění přihlášky zahrnující oddíly určené k prokázání detailní znalosti šesti klíčových oblastí. Těmi jsou stavební řád a zákonná kontrola, právo, stavební technologie a materiály, protipožární opatření171, základové a konstrukční inženýrství, stavební služby a životní prostředí. Uchazeč musí vždy popsat a zhodnotit pomocí příkladů ze své praxe, jak ovládá tu či onu konkrétní oblast, přičemž každá z nich je dělena na několik částí, takže se uchazeč vyjadřuje v souhrnu k několika desítkám takových podmnožin. Nejedná se tedy o znalostní test, vyplnění přihlášky však podle mého názoru představuje zapeklitý úkol pro uchazeče a zároveň mocný nástroj hodnotitelů. Součástí přihlášky je rovněž poplatek ve výši £ 4.112.5 včetně 17.5 % DPH, který je shodný pro fyzické i právnické osoby. V případě opětovné přihlášky po pěti letech působení ve funkci schváleného inspektora tvoří poplatek 0.8 % obratu schváleného inspektora dosaženého v roce předcházejícím podání přihlášky. Jak správně připomíná Flegel172, uhrazení poplatku a podání žádosti nezakládá uchazeči automaticky právo postoupit do další fáze před zkušební komisi. Uchazeči - fyzické osoby musí v přihlášce uvést alespoň jednu osobu, kterou chtějí přivést k odbornému pohovoru, popsat strukturu společnosti, ve které jsou zaměstnáni, 170

Blíže Billington, M. J.: Using the Building Regulations: Administrative Procedures. ButterworthHeinemann, 2005, s. 109.

171

Jmenovitě se jedná o znalost a praktické uplatňování ustanovení těchto předpisů: Fire Precautions Act (1971), Fire Precautions (Workplace) Regulations 1997 and 1999; Regulatory Reform (Fire Safety) Order 2005

172

Flegel, E.: Autorizovaní inspektoři v anglické právní úpravě, Stavební právo - Bulletin, 2006, č. 3, s. 20.

66

podávají přehled absolvovaných odborných kurzů (CPD). Právnické osoby musí přesně popsat plán své obchodní činnosti v případě jmenování schváleným inspektorem. Protože má schválený inspektor na základě sekce 49 odst. 8 stavebního zákona pravomoc delegovat činnost na jiné osoby, musí se uchazeč vyjádřit, jaké osoby plánuje svojí činností pověřovat, jak je bude najímat, kontrolovat a školit. Druhou část představuje předkvalifikační ověřování, jímž CICAIR vyhledává nedostatky v praxi a kvalifikaci uchazeče. Ve třetí části pak přijímací rada složená z profesionálních odborníků posuzuje, zdali uchazeč, nyní zvaný již kandidát na schváleného inspektora, prokázal dostatečné znalosti a zkušenosti, aby se mohl zúčastnit odborného pohovoru. Odborný pohovor před zkušební komisí vedený třemi znalci za asistence tajemníka CICAIR představuje závěrečnou fázi přijímacího řízení. Má za cíl prozkoumat znalosti a motivaci způsobem, jaký přihláška neumožňuje. Code of Conduct stanovuje v sekci 2.3 povinnost zachovávat a prokazovat vysokou úroveň svých znalostí během doby výkonu své funkce. Neúspěšný kandidát má možnost podat rozklad proti rozhodnutí, které musí být odůvodněné a mělo by obsahovat rady CICAIR173. V přijímacím řízení je zaveden systém několika úrovní požadavků na znalosti uchazečů: úplná znalost (comperhensive knowledge), porozumění (understanding), všeobecná znalost (appreciation), podvědomost (awareness). Účelem takového rozlišování je vytvoření komplexního profilu schváleného inspektora, přičemž uchazeč sám musí prokazovat, že požadované úrovně znalostí v té či oné oblasti opravdu dosahuje. Zamezuje se tím dle mého názoru přílišné akcentace některých odborných znalostí uchazeče oproti ostatním, rovněž se ukazuje, které znalosti schvalovací orgán upřednostňje. Je-li takový systém kvalitně vypracován a vybalancován, což může být v praxi značně složité, představuje přesný a v porovnání s českou úpravou průhlednější nástroj přijímacího řízení. Zde vidíme hlavní rozdíl mezi úlohou CIC a české Koordinační rady při přípravě systému přijímacího řízení. Koordinační rada byla zřízena k zabezpečení společného postupu při zkušebním řízení, řídí a sjednocuje činnost zkušebních komisí. Materiály týkající se průběhu zkoušek a samotné otázky ke zkouškám byly zpracovány na základě prvních

173

Připravovaná novela českého stavebního zákona rovněž zavádí možnost přezkoumání hodnocení přijímací zkoušky. Neúspěšný uchazeč by měl mít právo podat námitky proti postupu zkušební komise. Zkušební komise námitkám vyhoví nebo je předá k rozhodnutí ministerstvu. Ministerstvo o námitkách rozhodne ve lhůtě 30 dnů od jejich doručení, a to tak, že potvrdí hodnocení zkušební komise nebo jej zruší a pozve úředníka k opakovanému složení zkoušky.

67

jednání Koordinační rady a odborné komise174. K hodnocení efektivity přijímacího řízení je přistupováno po určité době. Tak po třech cyklech přijímacích zkoušek byla úspěšnost žadatelů 60 %, příčinou vysokého procenta neúspěšných uchazečů dle vyjádření předsedy Rady může být požadovaný rozsah odborných znalostí, v určité míře také nepochopení vlastní funkce autorizovaných inspektorů ze strany žadatelů, kteří přicházeli k přijímacím zkouškám odborně nepřipraveni nebo neměli dostatek zkušeností175. V Anglii trvalo několik let, dokud nebylo přijímací řízení plně připraveno, do příprav se zapojili odborníci z CIC a Ministerstva životního prostředí. Pečlivé testování procedur proběhlo v rámci sedmiměsíčního pilotního projektu od června do prosince 1996. Z tohoto pohledu není vůbec na škodu, že uvedení autorizovaných inspektorů v Česku oproti původním předpokladům nebylo uspěcháno176. Pokud srovnáme nároky na uchazeče s českou úpravou, která poměrně přesně stanovuje určité vstupní limity (magisterské vzdělání, autorizace prvního stupně, 15 let praxe, bezúhonnost), bez jejichž současného splnění, s drobnými odchylkami, není možné ani přes prokázání vynikajících odborných a právních znalostí potřebných pro výkon funce autorizovaného inspektora jmenovat, pak anglická úprava žádné podobné podmínky pro jmenování nestanoví. Otázkou tedy je, které faktory hrají roli v přijímacím řízení, jaké vlastnosti uchazeče kromě prokázaných znalostí zkušeností, neboť ty jediné v podstatě přihláška zkoumá, mají vliv na výsledek přijímacího řízení. Právní předpisy odpověď neposkytují, samozřejmě kromě podmínky právní subjektivity177. Jedinou stálou osobou, která je přítomna posuzování všech přihlášek, je tajemník CICAIR178. Obrátil jsem se proto

174

Rusek, B.: Autorizovaný inspektor, Metodická pomůcka k činnosti autorizovaných osob. Informační centrum ČKAIT, 2007, s. 10

175

Pražanová, M.: Poptávka po službách autorizovaného inspektora je zatím nízká. Archiweb.cz, 7.října 2008, s. 1, [citováno 28. Listopadu 2008]. Dostupný ve formátu pdf. na http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&type=1&id=6015.

176

Srovnej s Doležal, J., Mareček, J., Sedláčková,V., Sklenář,T., Tunka, M., Vobrátilová, Z.: Nový stavební zákon v teorii a praxi s předpisy a poznámkami. Praha: Linde, 2006, s. 255.

177

Část II sekce 49 odst. 1 The Building Act 1984 stanoví, že “approved inspector” means a person, tedy že schválený inspektor je osobou. Odst. 5 stejného ustanovení opravňuje prováděcí předpis ke stanovení funkčního období schváleného inspektora a úpravě procesu schválení uchazeče a vyjmutí inspektora z registrace.

178

Anglický Registrar (nechtěl jsem používat překladu zapisovatel, registrátor nebo registrační úředník) je nejvyšším představitelem CICAIR a při přijímacím řízení ústřední postavou hájící zájmy CIC. Definici nalezneme přímo v Code of Conduct: The "Registrar" means a senior administrator appointed by the Council from time to time to whom complaints about Approved Inspectors should be sent, and who will be responsible for maintaining the CICAIR’s records and register of Approved Inspectors, processing applications, and the assessment procedure.

68

na Richarda Biggse, výkonného člena správní rady a tajemníka CICAIR. Na dotaz, zda se na osobu uchazeče uplatňují omezení stanovená právním předpisem (vztažená např. k věku, národnosti, členství v nějaké organizaci), nebo je uchazeč posuzován pouze v rámci přijímacího řízení – a jaká jsou v takovém případě kritéria vedle jeho znalostí a zkušeností, mi odpověděl 26. listopadu 2008, a jeho odpověď podává přesnější ilustraci posuzování uchazeče. Podle Biggse z právního hlediska nebude po implemetaci Směrnice o službách žádná překážka pro občany jiné než britské národnosti, přičemž věk uchazeče není spornou otázkou179. Nicméně každý uchazeč bude podle něj muset prokázat předchozí zkušenosti se stavební kontrolou v Anglii a Walesu, ať již vykonávanou pro orgán místní správy nebo pro schváleného inspektora. Je nepravděpodobné, že uchazeč bude úspěšný, pokud neprokáže odpovídající schopnosti. Přinejmenším pětiletá praxe a členství v CIOB, RICS či ABE180 by měly být takovým potřebným důkazem. Přestože zde je určitý prostor pro uvážení, důraz bude podle Biggse vždy kladen na způsobilost uchazeče.

III.3 DOBA TRVÁNÍ FUNKCE, JEJÍ ZÁNIK

Po úspěšném odborném pohovoru obdrží kandidát schvalovací dopis a následně mu běží tříměsíční lhůta k registraci. Registrací počíná pětileté funkční období, po jehož uplynutí musí schválený inspektor, chce-li nadále vykonávat činnost, znovu absolvovat všechny části přijímacího řízení. Funkce zaniká uplynutím pěti let v případě, že schválený inspektor nepodstoupí nové přijímací řízení nebo v něm neuspěje. Schválený inspektor je kdykoliv odvolatelný osobou, která ho jmenovala, což je stanoveno v sekci 6 odst. 1 The Building (Approved Inspectrors etc.) Regulations 2000. Podobně může pověřený ministr odebrat oprávnění orgánu pověřenému jmenovat uchazeče (CIC), což však nemá vliv na již udělené autorizace – právo odebírat je však přechází na ministra. Odvolání

179

Blíže k implementaci Směrnice 2006/123/EC ve Velké Británii např. Konfederace britského průmyslu CBI: Business Summary - The Services Directive - UK Implementation. [citováno 28. listopadu 2009]. Dostupný na http://www.cbi.org.uk/ndbs/cbi_bss.nsf/8dee44d616d5b99280256c5b004f042a/760cab9d58ee5 0e6802573fd005e0aac?OpenDocument.

180

CIOB, The Chartered Institute of Building, je mezinárodní organizací sdružující více než 42.000 profesionálů z oblasti stavebního průmyslu, rozlišuje čtyři druhy členství podle různých kritérií. RICS, The Royal Institution of Chartered Surveyors, sdružuje více než 420.000 stavebních odborníků z celého světa, znalců, investičních odborníků, manažerů, včetně několika desítek členů v Česku. ABE, The Association of Building Engineers, je organizací s více než osmdesátiletou historií sdružující především britské stavební inženýry za účelem jejich dalšího vzdělávání.

69

schválení odebráním z registru představuje po slovním pokárání, písemné výstraze a důrazné písemné výstraze nejtěžší trest, který může být schválenému inspektorovi uložen v disciplinárním řízení, přičemž je zároveň určena délka doby, na jakou mu bude autorizace odebrána. V případě trestného činu181 dle sekce 57 stavebního zákona, tedy úmyslného či nedbalostního vydání nepravdivého či klamného ohlášení nebo certifikátu, následuje v souladu s úpravou disciplinárního řízení v Code of Conduct odebrání autorizace na dobu pěti let od vydání pravomocného rozsudku. Je-li klient nespokojený se službami schváleného inspektora, měl by se se stížností obrátit na schváleného inspektora, provádí-li tuto činnost osoba jím pověřená, případně přímo na tajemníka CICAIR. Všechna uložená disciplinární opatření s výjimkou ústního pokárání jsou vyvěšena na oficiální webové stránce CIC – k 15. březnu 2009 zde není žádné182.

III.4 STŘET ZÁJMŮ

Podle anglické úpravy představuje pracovní nebo finanční zájem na výstavbě překážku v činnosti schváleného inspektora. Takový zájem má osoba odpovědná za projekt nebo kteroukoliv část díla či osoba v postavení společníka nebo zaměstnance obchodní společnosti, která má na výstavbě pracovní nebo finanční zájem, nebo je v partnerském či zaměstnaneckém vztahu s osobou, která má na výstavbě pracovní nebo finanční zájem. Ve střetu zájmů bude rovněž opatrovník či zmocněnec, přestože nejdená v prospěch svůj, nýbrž jiné osoby. V případě manželů dospějeme k zajímavému výsledku, porovnáme-li českou a anglickou úpravu. Zatímco česká úprava konstituuje střet zájmů při činnosti u staveb, na kterých se podílel, podílí anebo má podílet manžel, bez dalšího, anglický zákonodárce byl nepoměrně vynalézavější a zakotvil hned dvě podmínky, při jejichž splnění dojde v případě manželů ke střetu zájmů. První podmínkou je, že manželé spolu žijí, druhou, že jsou informováni o svých zájmech. Okamžitě po zjištění skutečnosti, že je ve střetu zájmů, musí schválený inspektor informovat svého klienta a přestat v činnosti. 181

Anglický termín offence je záhodno v tomto případě přiřadit k českému trestnému činu s ohledem na ukládanou sankci. Pokud je totiž prokázán, může následovat trest peněžité pokuty nebo nepodmíněného odnětí svobody v délce trvání až šest měsíců, resp. dvou let. Zmiňovaná ustanovení stavebního zákona de facto parafrázuje sekce 2.2.5 Code of Conduct. Srovnej s Víchová, j.: Autorizovaný inspektor v návrhu věcného záměru stavebního zákona a schválený inspektor ve Velké Britanii. Stavební právo – Bulletin, 2001, č. 2 – 3, s. 65, kde Víchová hovoří o přestupku.

182

Od roku 1999 bylo doposud zaznamenáno 18 formálních stížností na schválené inspektory. Pouze jedna stížnost byla potvrzena CIC jako důvodná.

70

Zanikne-li důvod, pro který došlo ke vzniku střetu zájmů, může klient pověřit schváleného inspektora pokračováním v činnosti. Výjimkou úpravy o střetu zájmů jsou práce malého rozsahu – podstatné změny nebo rozšíření obytného domu nepřesahujícím dvě podlaží před provedením prací a tři podlaží po provedení prací, podezdívka budovy, poskytnutí, rozšíření či náhrada materiálů u vodovodních, elektrických přípojek apod183.

III.5 ČINNOST SCHVÁLENÉHO INSPEKTORA

Ve zkratce můžeme říci, že se činnost schváleného inspektora směrem ke stavebníkovi příliš neliší od činnosti českého autorizovaného inspektora, odpovídá tak v podstatě vymezení § 149 odst. a českého stavebního zákona. Na rozdíl od Anglie však český autorizovaný inspektor neprovádí technickou kontrolu během výstavby – za tu jsou nadále zodpovědné stavební úřady a řídí se přitom plánem, který vypracoval autorizovaný inspektor. Schválený inspektor tedy: −

ohlašuje spolu se stavebníkem záměr stavby,

−

kontroluje plány a radí stavebníkovi v otázce souladu s požadavky stavebního řádu,

−

schvaluje certifikátem plán stavby,

−

dohlíží na provádění stavby,

−

vydává závěrečný certifikát. Činnost schváleného inspektora je upravena zejména v Části II stavebního zákona

z roku 1984, a v Části II a III The Building Regulations 2000 (Approved Inspectors etc). V anglické úpravě již nenajdeme povinnost expertní součinnosti na výzvu stavebního úřadu. Z právního pohledu výraznou odlišností od české úpravy, v praxi ovšem využívanou jen okrajově, představují alternativy ke stavební kontrole prováděné schváleným inspektorem či orgánem místní správy – instituty tzv. kompetentních osob a sebecertifikace, kdy je ojediněle umožněno certifikovat vlastní stavební činnost. Shodná je úprava odměňování inspektorů, kdy neexistují žádné tarifní řády a výše odměny je závislá pouze na smluvním ujednání. Povahou smluv uzavíraných mezi stavebníkem a schváleným

183

Definice tzv. controlled services or fitting (kontrolovaných služeb a přípojek) se nalézá v interpretační části stavebního řádu z roku 2000 s odkazem na jeho přílohy.

71

inspektorem se zabývá Billington184. Podle něj může být pro stavebníka vhodná volba schváleného inspektora se stejným rozsahem místní působnosti a následné uzavření rámcové smlouvy na dobu určitou, na jejímž základě budou všechny budoucí stavby tohoto stavebníka realizovány prostřednictvím služeb příslušného schváleného inspektora. Billington nicméně dodává, že situace v praxi je odlišná, neboť většina klientů preferuje jednorázové využití služeb schváleného inspektora před tím, než projeví souhlas s uzavřením rámcové smlouvy. Tento postřeh dobře ilustruje vývoj institutu schválených inspektorů v Anglii. Můžeme zde totiž rozlišit inspektory s celostátní působností (právnické osoby) a s působností lokální, zároveň jsou jasné tendence k uzavírání dlouhodobých kontraktů se stavebníky, které umožňují mimo jiné i cenovou konkurenceschopnost ve srovnání se stavebními úřady. Uzavírání rámcových smluv vypovídá rovněž o charakteru realizovaných staveb, kdy jde o stavby rozsáhlé nebo soubory staveb jednodušších.

III.6 OZNÁMENÍ STAVBY

Závěrem bych se chtěl krátce věnovat anglické úpravě oznámení stavby schváleným inspektorem. Úvodní oznámení (initial notice) podávají společně stavebník a schválený inspektor místně příslušnému stavebnímu úřadu v předepsané formě. V praxi stavebník vyplní v oznámení základní informace o sobě a o chystané stavbě, schválený inspektor doplní další informace a kompletní dokument doručí stavebnímu úřadu. Stavební úřad má možnost ohlášení odmítnout, a to ve lhůtě pěti pracovních dnů, jeho přijetím pak výrazně omezuje své možnosti zasáhnout do dalšího průběhu provádění stavby. Stavební zákon opravňuje stavební úřady k vynucování ustanovení stavebního řádu, a právě přijetí ohlášení (případně jeho nepřijetí ve stanovené lhůtě) je okamžikem, kdy ztrácejí své donucovací oprávnění a stavební řízení přechází do kompetence schváleného inspektora. Od tohoto okamžiku je oznámení plně účinné. Proto je důležité, aby schválený inspektor dbal na správné vyplnění ohlášení, podání příslušnému úřadu, a také na to, že s pracemi nebude započato, dokud stavební úřad ohlášení nepřijme. Stavební úřad může omezit platnost souhlasu s ohlášením stanovením lhůty k provedení určitého úkonu, nebo jej zrušit, pokud nebylo se stavbou započato do tří let od přijmutí ohlášení, případně může být

184

Blíže Billington, M. J.: Using the Building Regulations: Administrative Procedures. ButterworthHeinemann, 2005, s. 113.

72

platnost ohlášení zrušena samotným schváleným inspektorem prostřednictvím oznámení stavebnímu úřadu, pokud se stane neschopným vykonávat smluvenou činnost nebo je mu v této činnosti bráněno anebo jsou porušována ustanovení stavebního řádu. Podobně stavebník může takto učinit, domnívá-li se, že schválený inspektor neplní své povinnosti185. Neexistuje-li platné ohlášení, nemůže schválený inspektor vydat závěrečný certifikát, a stavební řízení je opět v moci stavebního úřadu. Pokud tomu však okolnosti nebrání, může stavebník opět spolu se schváleným inspektorem nové ohlášení. Ohlášení musí obsahovat následující informace a dokumenty186: −

popis stavebních prací, potvrzení, že se plán pojištění schváleného inspektora vztahuje na plánované stavební práce, kopii schválení inspektora,

−

v případě nové stavby či přístavby plán umístění stavby v měřítku ne menším než 1:1250,

−

v případě současné stavby nové kanalizace nebo odtoku přibližné určení místa přípojky ke stávající kanalizaci, nebo, nebude-li odpad sváděn prostřednictvím přípojky do stávající kanalizace, způsob nakládání s odpadem, tedy např. prostřednictvím septiku, jímky či žumpy, způsob vypořádání se s obecně závaznými místními právními předpisy vztahujícími se na plánovanou stavební činnost,

−

prohlášení, že se nejedná o stavbu malého rozsahu, prohlášení, že schválený inspektor nemá na stavbě finanční či pracovní zájem, závazek schváleného inspektora, že bude konzultovat svoji činost s orgánem požární ochrany a orgánem správy kanalizací, kdy je k tomu povinen. Stavební úřad musí ohlášení odmítnout, je-li neúplné, nesplňuje-li

předepsanou formu, je-li podáno nepříslušnému stavebnímu úřadu či není-li podepsáno schváleným inspektorem187. V porovnání s českou úpravou jde o výrazný rozdíl v přístupu stavebního úřadu. Vedle toho existují případy, kdy platnost ohlášení zaniká přímo ze zákona – jde například o situaci, kdy je odmítnut závěrečný certifikát, v důsledku čehož platnost ohlášení zaniká čtyři týdny od odmítnutí, nebo kdy není schválená inspektor schopen závěrečný certifikát vydat, a platnost zaniká v podstatě osm týdnů od dokončení stavebních prací.

185

Sekce 47 odst. 4, resp. sekce 52 The Building Act 1984.

186

Billington, M. J., Bright, K., Waters, J. R.: Bulding Regulations, Blackwell Publishing, 13. vydání, 2007, oddíl 4.9.1

187

Ohlášení je možno odmítnutnout pouze z taxativně upravených důvodů, přičemž existuje-li důvod pro jeho odmítnutí, je stavební úřad povinen tak učinit.

73

Poslední poznámka směřuje nad dohlížením schváleného inspektora na provádění stavby. Po dobu platnosti ohlášení stavby podniká schválený inspektor takové kroky, jaké uzná za vhodné k zajištění řádného provádění stavby v rámci svých profesionálních schopností a péče188.

Obr. 2 Schéma činnosti schválených inspektorů v Anglii a Walesu189

188

The Building (Approved Inspectors Etc.) Regulations 2000: Regulation 11.

189

Převzato z Billington, M. J., Bright, K., Waters, J. R.: Bulding Regulations, Blackwell Publishing, 13. vydání, 2007, oddíl 4.9, Fig 4.1 Private certification procedure

74

ZÁVĚR Zkrácené stavební řízení má přispět ke zoperativnění stavebního řízení190, autorizovaní inspektoři jsou ale jako alternativa ke stavebnímu řízení využíváni zatím jen minimálně. To neznamená, že by platná úprava byla nepodařená, o to vice je však třeba soustředit se na konkrétní praktické poznatky. Příčin současného stavu je totiž několik, podobně jako možných řešení. Stát logicky svěřuje autorizovaným inspektorům pouze určitou část správní činnosti v oblasti výstavby. Dohled nad kvalitou stavby a jejím technickým provedením je ochoten v zájmu odbyrokratizace převést do soukromého sektoru, a dát tak stavebníkovi na výběr, jakým způsobem svoji stavbu bude realizovat. Autorizovaný inspektor smí být činný pouze ve stavebním řízení, nikoliv v řízení územním. Tím jeho přínos pro stavebníky klesá, zvláště ve srovnání s dalším novým stavebně právním institutem, veřejnoprávní smlouvou, která je schopna nahradit rozhodnutí v územním i ve stavebním řízení191. Pro úředníka stavebního úřadu je územní řízení tou nejobtížnější prací, vydání stavebního povolení a povolení užívání stavby přece jen není již tak složité. Podobně není autorizovaný inspektor oprávněn vypracovat projektovou dokumentaci. Velmi přínosné v tomto směru jsou poznatky zaměstnanců stavebních úřadů, s nimiž jsem se setkal. Upozorňují na přehnaná očekávání, kdy obecný dojem investorů, a původně i některých autorizovaných inspektorů, byl, že autorizovaný inspektor bude zpracovávat rovněž projektovou dokumentaci. Na různých přednáškách či školeních zaměstnanců stavebních úřadů někteří lektoři o autorizovaných inspektorech nemluví dobře, s despektem, jakoby s puncem žárlivosti. Zde je třeba uvědomit si alternativnost zkráceného stavebního řízení, případně se poučit ze srovnávané situace v Anglii, kde dokáží autorizovaní inspektoři těžit právě ze své odlišnosti, vybudovat si stabilní pozici na trhu a konkurovat stavebním úřadům kvalitativně i cenově. Jsem toho názoru, že po ustálení počtu autorizovaných isnpektorů, kdy lze oproti současnosti očekávat přibližně dvojnásobek aktivních inspektorů, se dočkáme i určité diverzifikace v jejich působnosti. Cílená propagace zaměřená na konkrétní investory může přinést kýžené výsledky.

190

Srovnej Průcha, P. in Průcha, P., Marek, K. Nové stavební právo. Brno. Masarykova univerzita, 2007, s. 113 – 114.

191

Blíže např. Slováček, J., Jemelka, L.: Veřejnoprávní smlouvy. Právní rozhledy, č. 11, s. 394 -402.

75

Mohlo by se zdát, že potenciální klient autorizovaného inspektora je osobou nejpovolanější hodnotit současnou úpravu tohoto institutu. Do jisté míry tomu tak opravdu je, neboť nedostatečná poptávka by jednoznačně poukazovala na chybné předpoklady, z nichž zákonodárce vycházel při přípravě nového stavebního zákona. Indikovala by rovněž neexistenci prostoru pro soukromoprávní osoby suplující činnost stavebních úřadů na reálném trhu, resp. že dosud nenastala doba, kdy budou investoři ochotní vydat se alternativní cestou byť za cenu zvýšených finančních nákladů, případně že zkouškami autorizovaných inspektorů úspěšně procházejí osoby odborně nezpůsobilé a neschopné poskytovat komplexní služby. Na druhou stranu ani vysoký počet staveb realizovaných s přispěním stavebních inspektorů nemusí nutně indikovat kvalitu právní úpravy, přestože by takový výsledek byl jedním z cílů, který si nový stavební zákon vytyčil. Stavebník samozřejmě sleduje především své vlastní zájmy a volí cestu nejschůdnější, bylo by tedy mylné domnívat se, že spíše upozorní na chybu v systému stavebního řízení (zkrácené stavební řízení obzvláště nevyjímaje), než že takovou chybu využije ve svůj prospěch. Velice důležité je upozorňování na rizika, která autorizovanému inspektorovi plynou z uzavření smlouvy se stavebníkem. Ve chvíli podpisu má jen stěží prostudovanou projektovou dokumentaci, pravděpodobně ještě nekompletní, navíc je obtížné předpovědět možné nevypořadatelné námitky třetích osob. Proto je na místě obezřetnost a připravenost ze strany stavebníka – autorizovaný inspektor může být aktivní, jak jen je mu umožněno. Z mé práce vyplývá pro autorizované inspektory několik rad. Za stávající situace považuji za vhodné soustředit se na oblasti, v nichž je výstavba realizována z velké části firmami sídlícími v jiných krajích. Například v roce 2007 bylo 91 % prací na inženýrských stavbách v Karlovarském kraji, případně 80 % prací na inženýrských stavbách v Královéhradeckém a v Olomouckém kraji realizováno firmami sídlícími v jiných krajích192. Podobnou příležitost skýtají aktivity zahraničních investorů a zejména veřejné zakázky, kdy je autorizovaný inspektor, potažmo právnická osoba zajišťující jeho činnost, schopen nabídnout bezkonkurenční termín zahájení stavby a flexibilní řešení problematických situací. Diametrálně odlišná situace nastane, budou-li zvýšeny správní poplatky za stavební řízení, čímž dojde k neutralizaci největší nevýhody autorizovaných inspektorů v očích laické veřejnosti, tedy vysoké ceny za poskytované služby. Dle mého názoru nepožadují

192

Ministerstvo průmyslu a obchodu: Regionální struktura stavebních prací. 6. listopadu 2008, [citováno 2. března 2009]. Dostupný na http://www.mpo.cz/dokument52017.html.

76

autorizovaní inspektoři za své služby přehnaně vysokou odměnu, naopak – nízké správní poplatky činnost autorizovaných inspektorů handicapují, jakkoliv jejich výše není ve skutečnosti odvozena od množství práce vynaložené úředníky stavebního úřadu193. Nabízí se příměr s vývojem stavebních technologií. Stavebník prakticky vždy při posuzování technologických variant výstavby zohledňuje časové i nákladové hledisko, často pak volí dražší variant za cenu rychlejší dostavby – jde o jev typický u výstavby rodinných domů pro jednotlivé druhy konstrukčního řešení stavby. Nic nebrání, aby do podobného schématu byli zařazeni také autorizovaní inspektoři. Ukazuje se, že zájem o jejich služby je zatím velice nízký, oproti původním předpokladům navíc certifikují především jednoduché stavby či změny staveb.

193

Srovnej Pavlík, M.: Zavádění institutu autorizovaných inspektorů do praxe, Stavební právo Bulletin, Praha: ARCH, 2007, č. 3, s. 46.

77

RESUMÉ The systems of building control vary widely among European countries. In many countries that until recently had a similar system, where only the local authorities carry the responsibility for the actual technical building control, we have recently seen an increase in participation of private parties. The concept of the Czech Building Act from 1976 was drafted in the 1970s under different economic and political conditions and, despite all the amendments, became clearly inadequate. Authorized inspectors were one of the most emphasized new features in the blueprint of factual intention of the new Building Act introducing the abbreviated building permit application process as an alternative option to obtain a building permit. Since the legislative process was of long duration, great expectations were put in the New Bulding Code, which came into force partly at the end of 2006 and entirely on 1st January 2007. Fundamental objectives of the new code regarding planning and building permissions are deemed contributive to the effective and highquality building industry – a wide number of buildings can be carried out with a mere notification to the municipal authorities or even without any interaction with these. Moreover, the building permission can be replaced by a public contract and/or a certificate. The approved inspectors were supposed to speed up the procedures and relief the municipal offices and building departments. Under the contract with the developer and at his/her expense the authorized inspector is authorized to certify that the designed structure may be realized, make the certificate for issuance of the final inspection approval or for other purposes pursuant to the Building Act and supervise the structure construction. The purpose of my final thesis is to give a sophisticated overview of a brand new institute in the Czech building law, the authorized inspector. Being rather controversial as a counterpart to the conventional building permit application process, authorized inspectors face a challenge to gain respect and a stable position on the market. The main issue is whether the taken steps turn into a lack of understanding from both investors and local authorities, or become an adequate choice for the clients. The thesis is divided into three main parts. The first part is mainly theoretical and focuses on requirements for the person of the authorized inspector, establishment of the system authorizing approved inspectors in practice, present status and course of the authorization process, testing authorized inspectors, composition of the tests, preparation 78

of bidders, course of the first tests, establishment of the Authorised Inspectors coordination Council, its mission, tasks and acts. Furthermore, position of the authorized inspector as a person working in an unregulated profession, his activities, abbreviated building permit application process, remuneration for activity, outlay and other fees are analyzed and a short summary of contractual, public, professional and criminal liability of the authorized inspector is given. I put emphasis on the subject of contract relations with the investor and contractual provision of authorized inspector services for builders, alternatives of contractual relationships, relevant legal infrastructure, types of contracts and options for their use in practice according to the Commercial Code and in accordance with the Building Act. The second part deals with practical issues and represents a guide through several stages of the the abbreviated building permit application process. It describes the process of taking the binding approval of competent authorities into account, definition of participants of proceedings and the role of the authorized inspector during resolution of their complaints, cooperation and interaction with municipal offices and building departments. For the first time, a survey introducing numbers of the buildings carried out by the services of the authorized inspectors in certain areas of the Czech Republic is presented, illustrating very low interest of investors in authorized inspectors. New proposals to the Building Act prepared by the Ministry for Regional Development are discussed as a form of de lege ferenda and direction for further deregulation of the system of building control. Finally, the low administrative fees are pointed out as the most significant obstacle preventing the more extensive development of the authorized inspectors. The effective system of approved inspectors in England is described in the third part of the thesis. In England, half of the country's top 10 building control bodies are Approved Inspectors. The whole British system of building law is explored within the historical context and the legal conditions of approved inspectors' activities are described and compared to the Czech regulations. The role of the Construction Industry Council, which is responsible for deciding all applications for approved inspector status, is explained as well as the selection procedures. From the very first attempts at drafting the Czech regulation of the private building control, the English system had been used as the primary model. Nevertheless, its overall analysis could contribute to better understanding of issues that may arise as the symptoms of oncoming activities of the authorized inspectors in The Czech Republic. 79

POUŽITÁ LITERATURA A PRAMENY: Knižní prameny: • Atkinson, M.: Structural Defects Reference Manual for Low-rise Buildings. Londýn: Taylor & Francis, 2000. • Billington, M. J., Bright, K., Waters, J. R.: Bulding Regulations. Vyd. 13. Chichester: Blackwell Publishing, 2007. • Billington, M. J.: Using the Building Regulations: Administrative Procedures. Oxford: Butterworth-Heinemann, 2005. • Cullingworth, J. B., Nadin, V.: Town and Country Planning in the UK, Routledge, 2001. • Dawson, S., Willman, P., Bamford, N., Clinton, A.: Safety at Work: The Limits of Self-regulation. CUP Archive, 1988. • Doležal, J., Mareček, J., Sedláčková,V., Sklenář,T., Tunka, M., Vobrátilová, Z.: Nový stavební zákon v teorii a praxi s předpisy a poznámkami. Praha: Linde, 2006. • Hagenbart, M., Sakař, B., a kol.: Stavební zákon. Komentář, 1. Vyd., Praha: C. H. Beck, 2008. • Kessel, A.: Air, the Environment and Public Health. Cambridge: Cambridge University Press, 2006. • Kliková, A., Průcha, P., Havlan, P.:Stavební právo-praktická příručka, Praha: Linde, 2005. • Kolektiv autorů: Stavební zákon a jeho prováděcí předpisy. 2007, Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2007. • Kylarová, J.: Stavební zákon v praxi : příprava, vedení a realizace staveb ve vzorech, postupech a komentářích. Praha : Verlag Dashöfer, 2006. • Malý, S: Nový stavební zákon s komentářem: Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007, ISBN 9788073572495. • Marek, K., Průcha, P.: Nové stavební právo. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 4. • Office of the Deputy Prime Minister: Building Regulations Explanatory Booklet. Wetherby, West Yorkshire.04 BR 02208. • Plos, J.: Nový stavební zákon s komentářem. Praha: Grada Publishing, 2007. • Poláková, A.: Dotčené orgány ve stavebním řízení. Diplomová práce, Právnická fakulta Masarykovy univerzity, Katedra správní vědy a správního práva, vedoucí práce JUDr. Alena Kliková, Ph.D. • Polley, S.: Understanding the Building Regulations. Londýn: Taylor & Francis, 2005. • Rusek, B.: Autorizovaný inspektor, Metodická pomůcka k činnosti autorizovaných osob. Praha: Informační centrum ČKAIT, 2007. • Skulová, S., Průcha, P., Havlan, P., Kadečka, S. Správní právo procesní. Praha: Eurolex Bohemia, 2005. • Storey, D. J.: Small Business: Critical Perspectives on Business and Management. Londýn: Taylor & Francis, 2000. 80

• Wellings, K.: British Housebuilders: History and Analysis. Chichester: Blackwell Publishing, 2006. Časopisecké prameny: • Blažková, M.: Informace z konference o územním plánování a stavebním řádu, Urbanismus a územní rozvoj, Brno : Ústav územního rozvoje, 2006, č. 1. s. 16. • Černohous, P., Shoř, K.: Je třeba upravit zákon o ochraně přírody a krajiny? Literární noviny, Praha : Pokrok, 2008, č. 44, s. 14. • Flegel, E.: Autorizovaní inspektoři v anglické právní úpravě. Stavební právo - Bulletin, Praha: ARCH, 2006, č. 3, s. 20. • Flegel, E.: Dotčené orgány se prolínají. Realit, Praha: Mladá fronta, 2008, č. 6, s. 60. • Flegel, E.: Stavební zákon, Realit, Praha: Mladá fronta, č. 4, s. 66. • Hegenbart, M.: K některým aktuálním otázkám nového stavebního zákona. Právní zpravodaj, Praha: C.H. Beck, 2006, č.10, s.1-7. • Hegenbart, M.: Koordinační rada pro autorizované inspektory a její nejbližší úkoly. Stavební právo - Bulletin, Praha: ARCH, 2007, č. 1, s. 3 – 4. • Hegenbart, M.: Poznámky k úloze autorizovaného inspektora v navrhovaném stavebním zákonu. Stavební právo - Bulletin, Praha: ARCH, 2005, č. 4, s. 8. • Kliková, A. K novému stavebnímu zákonu a změnách, které přináší. Daňová a hospodářská kartotéka, Praha : Linde 2006, č.10, s.21-24. • Kliková, A. Povolování staveb a stavby na ohlášení v novém stavebním zákoně. Daňová a hospodářská kartotéka, Praha : Linde, 2006, č.12, s.27-29. • Kolektiv autorů: Analýza ustanovení o zkráceném stavebním řízení. Stavební právo Bulletin, Praha: ARCH, 2008, č. 2 - 3/2008, s. 13 – 34. • Křížová, L.: Návrh nového stavebního zákona přináší řadu změn. Rozhovor s Mgr. Ivanou Hanačíkovou, náměstkyní ministra pro místní rozvoj. Veřejná správa, Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2003, č. 50. • Kubíčková, D.: Ptali jste se. Bezpečnost a hygiena při práci, Ostrava: Sagit, 2007, č. 11, s. 20. • Machačková, J.: Aktuální informace o novém stavebním zákoně. Urbanismus a územní rozvoj, Brno : Ústav územního rozvoje, 2006, č. 2, s. 2. • Macháčková, J.: Úvaha ke smlouvě uzavírané mezi autorizovaným inspektorem a stavebníkem. Stavební právo - Bulletin, Praha: ARCH, 2006, č. 3 s. 28. • Malý, S. Návrh nového stavebního zákona, Právní rádce, Praha : Economia, 2005, č.11, s. 34-37. • Malý, S. Nejdůležitější otázky nového stavebního zákona. Právní rádce, Praha : Economia, 2005, č.12, s.33-40. • Markvart, J.: K polemice o návrhu věcného záměru stavebního zákona. Urbanismus a územní rozvoj, Brno : Ústav územního rozvoje, 2001, č. 5, s. 20 - 22. • Pavlík, M.: Institut autorizovaného inspektora v rámci nového stavebního zákona. ERA 21, Praha: ERA, 2006, č. 2, s. 72. • Peňázová, M.: Privatizace stavebního řízení, Ekonom, Praha : Economia, 2006, č. 28, s. 34 - 36. 81

• Rusek, B.: Kdo může vést provádění staveb? Stavebnictví, Praha: Expo Data, 2008, č. 6, s. 18. • Růžička, M.: Kontrola a dohled v soustavě státního zastupitelství I a II, Právní rádce, Praha : Economia, 2008, č.1 a č. 2. • Serafín, P.: K některým otázkám působení autorizovaného inspektora, Stavební právo Bulletin, Praha: ARCH, 2007, č. 4, s. 3. • Slováček, J., Jemelka, L.: Veřejnoprávní smlouvy. Právní rozhledy, Praha: C.H.Beck, 2007, č. 11, s. 394 – 402. • Tunka, M.: Informace o uplatňování nového stavebního zákona. Urbanismus a územní rozvoj, Brno : Ústav územního rozvoje, 2007, č. 5, s. 3 – 26. • Šikola. L.: Povolování staveb ve zkrácených postupech podle části IV. nového stavebního zákona. Právní fórum, Praha: ASPI, 2006, č. 2, s.14. • Veselý, K.: Podmínky výkonu funkce autorizovaných inspektorů. Stavební právo Bulletin, Praha: ARCH, 2008, č. 4, s. 26. • J. Víchová: Autorizovaný inspektor v návrhu věcného záměru stavebního zákona a schválený inspektor ve Velké Britanii. Stavební právo - Bulletin, Praha: ARCH, 2001, č. 2-3, s. 26. • Vlk, B.: Problematika autorizovaných inspektorů v anglickém stavebním právu. Stavební právo – Bulletin, Praha: ARCH, 2005, č. 4, s. 9. • Zikmund, V.: K problematice smluvního zabezpečení činnosti autorizovaného inspektora pro stavebníka. Stavební právo - Bulletin, Praha: ARCH , 2007, č. 4, s. 11-13. Internetové prameny: • Hejnalová, J.: Proč si vybrat služby inspektora. Oficiální webové stránky Ing. Jany Hejnalové, [citováno 24. prosince 2008]. Dostupný na http://www.autorizovanyinspektor.com/nase-sluzby/. • Kozlíková, J.: Ministr Jiří Čunek dnes slavnostně předal osvědčení 68 autorizovaným inspektorům. Tisková zpráva Ministerstva pro místní rozvoj, 29. 5. 2008, [citováno 2.února 2009]. Dostupný na http://www.mmr.cz/ministr-jiri-cunek-dnes-slavnostnepredal-osvedceni-68-autorizovanym-inspektorum. • Pražanová, M.: Poptávka po službách autorizovaného inspektora je zatím nízká. Archiweb.cz, 7. srpna 2008, [citováno 24. října 2008]. Dostupný na http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&type=1&id=6015. • Pražanová, M.: Bude jmenováno prvních třiadvacet autorizovaných inspektorů. Bulletin ČKA, 2007, č. 3, s. 8, [citováno 22. října 2008]. Dostupný ve formátu pdf. na http://www.cka.cc/priloha/ai-bulletin-rijen07. • Veselý, K.: Postavení a funkce autorizovaných inspektorů 2. Stavebnictví, Praha: Expo Data 2007, č. 2, [citováno 2. února 2009]. Dostupný na http://www.casopisstavebnictvi.cz/postaveni-a-funkce-autorizovanych-inspektoru2_A116_I5. • ACAI – Association of Consultant Approved Inspectors: What are approved Inspectors? [citováno 30. listopadu 2008]. Dostupný na http://www.approvedinspectors.org.uk/page.asp?id=10.

82

• Autorizovaní inspektoři – nízká poptávka; rozhovor s Doc. M. Pavlíkem. Oficiální webové stránky ČKA, 29. září 2008, [citováno 30. prosince 2008]. Dostupný na http://www.cka.cc/pravni_predpisy/autorizovani-inspektori/rozhovor-pavlik-2008.html. • Construction Industry Council: List of Approved inspectors. Oficiální webová stránka CIC, [citováno 11. listopadu 2009]. Dostupná na http://www.cic.org.uk/services/AIregister.shtml. • ČKA, ČKAIT: Jak se stát autorizovaným inspektorem. Autorizovaní inspektoři.cz – společná webová prezentace autorizovaných inspetorů, [citováno 4. října 2008]. Dostupný na http://www.autorizovaniinspektori.cz/default.asp. • ČKA: Upozornění pro neplatiče pojištění. Oficiální informace ČKA, 23. 10. 2008, [citováno 11. listopadu 2008]. Dostupné na http://www.cka.cc/oficialni_informace/profesni_pojisteni/vyzva-pro-neplatice2008.html. • Diskuze k novému stavebnímu právu na webových stránkách Ústavu územního rozvoje, diskutující Vladimír, 29. 9. 2008, 14:02:10, [citováno 2. února 2009]. Dostupný z http://www.uur.cz/konzultacni-stredisko/diskuse/?ID=2499&tema=25 • Důvodová zpráva ke stavebnímu zákonu ze dne 25. 5. 2005. [citováno 26. září 2008]. Dostupná ve formátu pdf. na http://old.mmr.cz/upload/files/uzemni%20planovani%20a%20stav.rad/Duvod_zprava_S Z_VN.pdf. • Internetová prezentace společnosti albro.cz, s. r. o. [citováno 4. října 2008]. Dostupný na http://www.albro.cz/pripravujeme.html. • Ministerstvo průmyslu a obchodu: Údaje o stavební produkci stavebních podniků (OKEČ 45) a vydaných stavebních povoleních, údaje za prosinec 2008. [citováno 3. března 2009]. Dostupné ve formátu doc. na http://www.mpo.cz/dokument56055.html. • Ministerstvo průmyslu a obchodu: Regionální struktura stavebních prací. 6. listopadu 2008, [citováno 2. března 2009]. Dostupný na http://www.mpo.cz/dokument52017.html. • Smlouva o pojištění autorizovaných inspektorů. [citováno 24. října 2008]. Dostupná na http://www.autorizovaniinspektori.cz/doc/Pojistna_smlouva_8026624113.pdf. Právní předpisy: • Zákon č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). • Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. • Zákon č.50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). • Zákon č.500/2004 Sb., správní řád. • Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. • Zákon č. 218/2002 Sb., služební zákon. • Zákon č.40/1964 Sb., občanský zákoník. • Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. • Zákon č.312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů. • Zákon č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). • Zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 83

• Zákon č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů. • Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů. • Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon. • Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví. • Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. • Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. • Zákon č.499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů • Vyhláška č.526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu. • Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. • Vyhláška č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, ve znění pozdějších předpisů. • Vyhláška č.360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. • Vyhláška č.498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech. • Vyhláška č.503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. • Vyhláška Ministerstva dopravy č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb. • Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. • Vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, • Vyhláška č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkci lesa. • Vyhláška č. 191/2002, o technických požadavcích na stavby pro zemědělství. Soudní judikatura: • Nález pléna Ústavního soudu ze dne 22. 3. 2000, sp. zn. Pl. ÚS 19/99, publ. pod č. 96/2000 Sb. • Nález Ústavního soudu ze dne 2. 11. 2000, sp. zn. IV. ÚS 248/99 N 160/20. • Nález Ústavního soudu ze dne 7. 4. 2005, sp. zn. III. ÚS 609/04. • Usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 3. 2005, čj. II ÚS 251/03. • Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2008, č. j. 1 As 16/2008-48. • Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2007, čj. As 33/2006-48. • Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 12. 2005, č.j. 3 As 8/2005-118. • Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2004, čj. 5A 137/2000−37. • Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24.9.2007, čj. 5 As 55/2006-145. 84

• Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. dubna 2006, čj. 30 Ca 5/2006-21. • Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2006, čj. 11 Ca 245/2005-91. • Rozhodnutí ÚOHS ze dne 15. 12 2003, č. j. S 188/03-7531/03-ORP. • Rozhodnutí Předsedy ÚOHS ze dne 9. 3. 2005, č. j. R 1/2004. Další prameny • Profesní a etický řád České komory architektů ze dne 16.dubna 1994, ve znění pozdějších předpisů. • Profesní a etický řád České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ze dne 25. března 2007. • Profesní kodex autorizovaného inspektora a doporučení. • Výkonový a honorářový řádem ČKAIT. • Sdělení Ministerstva financí ze dne 24. 3. 2005 k aplikaci Položky 17 sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. • Výklad Ministerstva zemědělství č. 86 k vodnímu zákonu a souvisejícím právním předpisům č. j. 43917/2008-15100 ze dne 30. ledna 2009.

85