UCS 2 3. přednáška 18.3. Oběžná aktiva Pohledávky - oceněny dle svého charakteru (dlouhodobé, krátkodobé, dle způsobu vzniku) Rezerva na nedobytné pohledávky US GAAP – vyžaduje tvorbu této rezervy u každé společnosti, která prodává zboží, výrobky, nebo služby na faktury. Tato rezerva se objeví v rozvaze jako samostatná řádková položka pouze pokud je podstatná, jinak se odečte od pohledávek a v rozvaze bude vykázána jako čisté pohledávky. Pokud je rezerva podstatná vykáže se v rozvaze těsně pod řádkou pohledávek (podstatnost je dána procentem z objemu aktiv). Pro vytvoření rezervy na nedobytné pohledávky existují dvě metody: a) Rozvahová metoda (Ageing schedule method) b) Výsledková metoda (Percent of sales method) (Společnost může použít obě metody, účetní profese však doporučují výsledkovou metodu, protože poskytuje přesnější údaje). a) Rozvahová metoda (Ageing schedule method) Aby se vykalkulovala rezerva, musí se nejprve vytvořit přehled stávajících pohledávek (Accounts Receivable Ageing Schedule) např.: Postup: 1) Při uzávěrce se pohledávky rozdělí do skupin podle stáří. Nejběžnější jsou skupiny 30, 60 a 90 dnů, ale každá společnost tyto skupiny vytváří podle vlastní obchodní potřeby. 2) Pak je třeba určit faktor nedobytnosti. Tento faktor se vytváří na základě obchodní skutečnosti a upravuje se podle potřeb, aby byl co nejpřesnější. - viz následující příklad (odráží v základě pravděpodobnost nesplacení). Stáří pohledávek Pohledávky Faktor nedobytnosti Rezerva
do 30 dnů
přes 60 dnů
přes 90 dnů
Celkem
1 000 000
32 000
10 000
1 042 000
2,5%
25%
75%
4%
25 000
8 000
7 500
40 500
3) Vytvářená rezerva je pak součet rezerv za individuální skupiny pohledávek a zaúčtuje se takto: MD D Ztráta z nedobytných pohledávek 40 500 Rezerva na nedobytné pohledávky 40 500 Odpis nedobytných pohledávek proti rezervě: Rezerva na nedobytné pohledávky 1 000 Pohledávky
1 000
b) Výsledková metoda (Income Statement Method) Odhaduje rezervu na nedobytné pohledávky na základě procenta tržeb. Toto procento se určuje na základě zkušenosti. Příklad: Podnik má zkušenost, že 2% všech pohledávek se stanou nedobytné. Za rok prodá zboží na fakturu v hodnotě USD 1 000 000, pak zaúčtuje rezervu: MD D Ztráta z nedobytných pohledávek (loss) 20 000 Rezerva na nedobytné pohledávky 20 000
2) Odpis v daném roce části pohledávek (odepisují se stejně jako u rozvahové metody proti rezervě) Rezerva na nedobytné pohledávky Pohledávky
1 000 1 000
3) Pokud je v následujícím odepsaná pohledávka zaplacena, platba se vykáže na výsledovce jako zisk (gain) proti přijatým penězům. Peníze 1 000 Zisk (gain) 1 000 Daňový pohled US GAAP vyžaduje vytvoření rezervy na nedobytné pohledávky bez ohledu na daňové aspekty a výši daně – daň je vypočítávána na jiném základě.
Časové rozlišení (Accrual adjustments) se dělí na: - Příjmy příštích období, Náklady příštích období (aktiva) - Výdaje příštích období, Výnosy příštích období (pasiva) Komplexní náklady příštích období: - nelze podle US GAAP účtovat - uměle navyšují objem nákladů (podobným způsobem jako aktivace výnosy). US GAAP však uznává dlouhodobé náklady příštích období. Příklad: 1) Nájemné se zaplatí na dva roky dopředu ve výši 10 000 USD. MD D Náklady příštích období 5 000 Dlouhodobé náklady příštích období 5 000 Peníze
10 000
2) Náklady se v průběhu roku spotřebují Nájemné (Rent) Náklady příštích období
5 000 5 000
3) Na konci roku se dlouhodobá část přeúčtuje do krátkodobých nákladů příštích období: Náklady příštích období Dlouhodobé náklady příštích období
5 000 5 000
Leasing Rozlišení : a) Běžný operativní leasing – účtuje se shodně s ČÚS, nájemné do nákladů na běžnou činnost b) Kapitálový (finanční) leasing - rozdíly oproti ČÚS ad b) Východisko: Leasingová dohoda je podobná koupi: na jejím základě vzniká závazek, na základě kterého byl nabyt příslušný majetek. Podobně jako při koupi se zaúčtuje nabytí a vznik závazku – v reálné (současné) hodnotě. V konečné fázi je výsledek leasingu zaúčtován shodně, liší se průběh účtování a vykazované hodnoty. Český účetní postup, který umožňuje skrývat zadluženost a skrývat majetek, je v US GAAP nepřípustný. Příklad : Pronajimatel pořídil 1.1.2000 mikrobus za účelem jeho pronájmu za pořizovací cenu 800 000. Týž den byl pronajat nájemci formou finančního leasingu. Smlouva uzavřena na 4 roky a ihned uhrazena první zvýšená splátka ve výši 150 000. Další splátky vždy koncem roku ve výši 230 000. K 1.1.2003 odkoupí nájemce mikrobus za 39 000. Nezaručená zbytková hodnota je zjevně nulová, neboť aktivum získává na konci doby nájemce za garantovanou kupní cenu. Minimální platby jsou: - na poč. 1. roku 150 000 - na konci 1. roku 230 000 - na konci 2. roku 230 000 - na konci 3. roku 230 000 - na konci 4. roku 230 000 + 39 000 = 269 000 (39 000 je úrok) Období Peněžní tok Diskontní činitel Výpočet Diskontní činitel Výpočet (1.odhad) souč.hodnoty (2.odhad) souč.hodnoty a b c (i = 0,20) d: SH =b/(1+c)a e
0 1 2 3 4
150 000 230 000 230 000 230 000 230 000 + 39 000 1 109 000
=?800 000
=?800 000
Implicitní úroková míra je v tomto případě 17,17% p.a. Je to průměrná úroková míra ze zůstatků závazku u nájemce i pohledávek u pronajímatele, z vývoje jejich výše i rozložení v čase.
Příklad účtování leasingu u nájemce 1.1.2000 1.1.2000 1.1.2000 27.12.2000
31. 12.2000 27.12.2001
31.12.2001 27.12.2002
31.12.2002 27.12.2003
28.12.2003 31.12.2003 31.12.2003
Finanční leasing ve vstupní ceně, smlouva Zařazení mikrobusu do evidence Mimořádná splátka – snížení závazku Splátka 1.rok - snížení závazku - finanční náklad (úrok na základě implicitní úrokové míry) Odpis mikrobusu Splátka 2.rok - snížení závazku - finanční náklad (-„-) Odpis mikrobusu Splátka 3. rok - snížení závazku - finanční náklad (-„-) Odpis mikrobusu Splátka 4.rok - snížení závazku - finanční náklad (-„-) Úhrada kupní ceny - snížení závazku Odpis mikrobusu Rozdíl ze zaokrouhlování při výpočtu snížení závazku a finančního nákladu při splátkách
800 000 Pořízení Závazky 800 000 150 000 230 000 118 395 111 605
Majetek Pořízení Závazky Peníze Peníze Závazky N-fin.
200 000 230 000 162 542 67 458 200 000 230 000 138 723 91 277 200 000 230 000 190 451 39 549 39 000 200 000 889
N-odpisy Oprávky Peníze Závazky N-fin. N-odpisy Oprávky Peníze Závazky N-fin. N-odpisy Oprávky Peníze Závazky N-fin. Závazky Peníze N-odpisy Oprávky Závazky N-fin.
Proti účtování v ČR je rozdílné složení rozvahy u obou subjektů, bilanční sumy i časová a věcná struktura nákladů a výnosů. V aktivech vykazuje majetek ten, kdo jej užívá a komu plynou přínosy, tedy nájemce. Odpisy tvoří ten, kdo majetek užívá, i když právně není vlastníkem.
Účtování u pronajímatele
1.1.2000 1.1.2000 1.1.2000 2.1.2000 2.1.2000 2.1.2000 30.12.2000
30.12.2001
30.12.2002
30.12.2003
31.12.2003 31.12.2003
Pořízení mikrobusu Úhrada Zařazení do evidence Převedení na dlouhodobou pohledávku Vyřazení z evidence Mimořádná splátka Přijata běžná splátka - snížení pohledávky - finanční výnos Přijata běžná splátka - snížení pohledávky - finanční výnos Přijata běžná splátka - snížení pohledávky - finanční výnos Přijata běžná splátka (230 000) - snížení pohledávky - finanční výnos Podle výpisu z BÚ uhrazena kupní cena Rozdíl ze zaokrouhlování při snižování pohledávky a finančního výnosu
800 000 pořízení Závazky 976 000 Závazky Peníze 800 000 Majetek Pořízení 800 000 Pohledávka Oprávky 800 000 150 000 230 000 118 395 111 605 230 000 138 723 91 277 230 000 162 542 67 458 280 600 190 451 39 549 39 000 889
Oprávky Peníze Peníze
Majetek Pohledávky Pohledávky V-fin
Peníze Pohledávky V-fin Peníze Pohledávky V-fin Peníze
Peníze
Pohledávky V-fin Pohledávky
V-fin
Pohledávky
Účtování leasingu upravuje v US GAAP vyhláška SFAS 13. Vymezuje čtyři hlavní charakteristiky leasingu, pokud nastane alespoň jedna z nich, musí být vykazován leasing. Charakteristiky leasingu: 1. Vlastnictví pronajatého majetku přejde z pronajímatele na nájemce během trvání nebo na konci dohody 2. Dohoda obsahuje opci na výhodné odkoupení 3. Doba trvání pronájmu se rovná nebo je delší ne 75 % ekonomické životnosti 4. Současná hodnota splátek se rovná nebo je vyšší 90 % reálné hodnoty pronajatého majetku Podmínky 3. a 4. se použijí v případě, že pronájem začne během prvních 75 % ekonomické životnosti majetku.
Diskontní sazba pro současnou hodnotu ve 4. podmínce je nižší ze dvou: - marginální (přírůstková) úroková sazba nájemce - implicitní sazba pronajímatele - sazba, která by způsobila, že současná hodnota splátek by se rovnala reálné hodnotě majetku pro pronajímatele na začátku dohody
Účetní postup - vstupní hodnota majetku = nižší ze dvou částek: 1. současná hodnota dohodnutých splátek 2. reálná hodnota majetku pro nájemce (může být odlišná od reálné hodnoty pro výpočet implicitní úrokové sazby pronajímatele ve 4. podmínce - zaúčtováno do nehmotného majetku (nebo pod jiným rozumným názvem) a zároveň jako závazek - dále pak pokračuje, jako by byl PPE zakoupen, tzn. stanoví - odpisovou dobu, - odpisovou metodu - zbytkovou hodnotu - splátky rozdělí na část uhrazující úrok (podle implicitní úrokové sazby) a část snižující závazek (diskontní sazba závisí na tom, jak byl majetek oceněn, zda v současné hodnotě plátek – použije se efektivní úroková sazba - nebo v reálné hodnotě – musí se vypočítat nová implicitní úroková sazba, která vychází z reálné hodnoty majetku) Vyhláška 13 dále upravuje: - splátky - dobu pro výpočet současné hodnoty - dobu odpisu majetku - vykazování závazku - postup účtování v případě, že RH > nebo < SH splátek - garantovaná zůstatková hodnota - akontace (vyhláška s ní vysloveně nepočítá, ale postihuje ji jako jiný peněžní tok) - specifická problematika pronájmu nemovitostí - leasing s přenecháním věci aj.
Goodwill - vzniká při akvizici (koupi) firmy - je to rozdíl mezi reálnou hodnotou čistého majetku firmy x) a kupní cenou (vyšší), která je reálně uhrazena předaným majetkem (peníze, popř. jiné formy majetku) - záporný goodwill (badwill) se nevykazuje – vzniká při nižší kupní ceně než je reálná hodnota nabytého majetku; US GAAP neumožňují rozdíl promítat do výnosů, ale doporučují snížit hodnotu majetku, resp. při značné výši rozdílu jej evidovat jako odloženou položku a postupně (max. 40 let ) rozpouštět do výnosů. x) Stanovení reálné hodnoty je relativně přesně stanoveno podle jednotlivých složek majetku.
Zásoby - standardy pro účtování zásob (vyhl. 43) pocházejí z 50. let – jsou formulovány stručně a všeobecně a dávají účetním značnou svobodu při jejich aplikaci Základní povinnosti – pokud je firma splní, může dál postupovat dle svého : a) rozvahová klasifikace - tři skupiny: 1) materiál 2) rozpracovaná výroba (nerozlišuje se polotovar a nedokončený výr.) 3) výrobky nebo zboží (finished goods) (nerozlišuje se výrobek a zboží)
Pojetí a evidence zásob souvisí s problematikou oceňování a evidence nákladů. b) Pro „uznání“ (=vykázání) nákladů na prodané výrobky je třeba členit náklady od jejich vzniku minimálně do tří skupin (vlastní náklady výroby): 1) přímý materiál 2) přímé mzdy 3) nepřímé náklady – fixní - variabilní Každý náklad, který se kapitalizuje jako součást zásob (rozpracovaná výroba), musí účetní jednotka zařadit do jedné z těchto tříd. Takto kapitalizované v zásobách zůstávají až do okamžiku prodeje výrobku. V okamžiku prodeje je vyřadí ze zásob a zařadí je do nákladů – ve výsledovce jako náklady na prodané zboží (výrobek a zboží se nerozlišuje). Do okamžiku prodeje se nesmí objevit ve výsledovce.
Existuje jediná výjimka z tohoto pravidla: - jestliže hodnota uskladněných kapitálových výdajů poklesla pod svou historickou cenu, pak se vyžaduje, aby byly odepsány – do výsledovky jako ztráta (loss) c) Další povinnosti: - ekonomické „oběti“ (náklady) musí být přiřazeny do jedné z oblastí činnosti podniku – výroba, odbyt, správa („účelově“) : pouze výrobní se promítnou do zásob, ostatní se promítají do nákladů a výsledku hospodaření běžného období. - pro evidenci nákladů (tj. na prodané výrobky) musí být použita metoda úplných nákladů (nemohou být použity pouze přímé nebo výrobní náklady) - výrobní náklady by měly být sledovány pro každý výrobek odděleně, - do výrobní režie se nesmí promítat žádné náklady, které s výrobou nesouvisí: Je stanoveno, které s výrobou souvisejí: opravy a údržba neskladovatelné dodávky (elektřina, plyn, voda ,…) pronájem nebo odpisy majetku nepřímé výrobní mzdy nepřímý materiál kontrola jakosti drobný majetek okamžitě odepisovaný apod.
Dlouhodobé závazky v US GAAP Vymezení: - pravděpodobné budoucí oběti (odtoky) ekonomických užitků, které pocházejí ze současných povinností firmy převést majetek nebo poskytnout služby jiným jednotkám v budoucnosti jako důsledek minulých transakcí nebo událostí (US GAAP – převzato do IAS) „Ocenění“ závazků v účetních výkazech – základní pravidlo: - závazky se vykazují v současné hodnotě budoucích splátek (nominální hodnota není přijatelná x ČÚS !) Výjimky: 1. krátkodobé závazky do jednoho roku (nominální hodnota) – netýká se krátkodobých směnek a obdobných závazků 2. zálohy, jistiny, průběžné platby apod. 3. transakce mezi mateřskou a dceřinnou společností 4. záruky a podobné závazky 5. vztahy mezi bankou a klienty 6. transakce, kde úroky jsou předepsány vládou Úroková sazba pro výpočet současné hodnoty - nominální sazba (úvěr, půjčka) - implicitní (efektivní) úroková sazba (míra) = sazba která vyplývá z okolnosti transakce – pokud nominální sazba není rozumná - odhadnutá sazba (pokud nominální ani implicitní sazba není rozumná – může být marginální-přírůstková, tj. spojena se získáním dalšího úvěru ) Způsob vykazování - prostřednictvím efektivní úrokové míry - ovlivňuje výši nákladového úroku i nové zbytkové hodnoty závazku vykazované v účetních výkazech.
1. dluhopisy – nejběžnější dlouhodobý závazek, problémy s vykazováním, protože diskontní sazba se neustále mění, - rozpouštění diskontu nebo prémie vyžaduje užít efektivní úrokovou sazbu, rovnoměrné rozpouštění není dovoleno - různé druhy (nezajištěné, zajištěné, splatné najednou či postupně, vypověditelné ze strany emitenta či držitele, přeměnitelné, bezkupónové, s variabilním úrokem, na jméno, na držitele,
s podmíněným úrokem, s úrokem placeným ze zvláštních zdrojů apod.) 2. dlouhodobé půjčky – obvykle mají sjednaný úrok – nominální úrok=implicitní úrok.sazba - pokud se do dohody o půjčce vstoupilo dobrovolně a strany jsou na sobě nezávislé, pak je úrok možno považovat za rozumný. Půjčka bude dále vykazována v závislosti na způsobu úhrady jistiny: - term loans (bude splacena naráz) – vykazovat se bude v nominální hodnotě a uhrazené úroky budou nákladem příslušného období - serial loans (bude splácena postupně) – vykázána bude pomocí efektivní úrokové sazby a bude průběžně evidováno její snižování Příklad: 1.1.2002 sjednána půjčka 100 000,- na 5 let, kterou bude splácet roční splátkou 25 046,období Diskontní Jistina sazba (na poč.období) a B c 1 8% 100 000,2 8% 82 954,3 8% 64 545,4 8% 44 663,5 8% 23 190,-
Nákladový Splátka úrok jistiny d 8 000,6 636,5 164,3 573,1 855,-
Snížení jistiny
e 25 046,25 046,25 046,25 046,25 046,-
Účtování : 1. Získání půjčky 100 000,2. 1.splátka (na konci 1.roku) a) úhrada 25 046,b) nákladový úrok 8 000,c) snížení jistiny 17 046,3. 2. splátka (na konci 2.roku) a) úhrada 25 046,b) nákladový úrok c) snížení jistiny
f 17 046,18 409,19 882,21 473,23 190,-
Peníze Půjčka -Peníze Nákl.úrok -Půjčka --Peníze ……. ……. ……. ……..
3. dlouhodobé časové rozlišení - vykazování těchto položek je třeba konzultovat s auditorem (zejména výnosy příštích období) krátkodobé časové rozlišení x často běžně zaměňováno za „odložené položky“ - není významný rozdíl - důsledně se časově rozlišují úroky, daně, platby vybírané za jiné osoby apod. 4. dlouhodobé odložené položky – mohou se spojit s položkou časového rozlišení 5. závazky za vyřazení – s pořízením majetku spojené náklady na jeho vyřazení (mají charakter rezervy, vytváří se s navýšením pořizovací ceny aktiva, s jehož vyřazením jsou spojeny očekávané náklady – jejich reálná hodnota udává výši tohoto závazku
6. rezervy – podle vyhlášky SFAS 5, pokud firma očekává událost, která firmě přinese ztrátu, pokud je událost pravděpodobná z 85-90% a pokud se dá rozumně vyčíslit její výše, je povinna tuto ztrátu zaúčtovat a vytvořit rezervu. Ta se vede v účetnictví do doby, než událost nastane.
Účtování rezerv: Na začátku roku firma zjistí, že znečistila životní prostředí a odhaduje, že dostane pokutu 100 000,- a bude muset škodu odstranit – předpokládané náklady jsou ve výši 5 000 000,-. 1. Zúčtování ztráty (nákladu) a tvorba rezervy 5 100 000,- Ztráta Rezerva 2. Úhrada předepsané pokuty ve výši 125 000,- 100 000,- Rezerva Peníze 25 000,Ztráta Peníze 3. Úhrada za práce na odstranění škod 4 950 000 5 000 000,- Rezerva -4 950 000,Peníze 50 000,Zisk 7. dlouhodobé směnky vydané za peníze – zaplatí se najednou v budoucnosti, implicitní úrok je stejný jako nominální – vykazuje se v nominální hodnotě, úrok rovnou do nákladů (viz půjčka – term loans) Je-li sestavována účetní závěrka za kratší období, musí se úrok účtovat jako odložený: čtvrtletní úrok (placený na konci roku) 2 500 náklad odložený úrok na konci roku 2 500 náklad 7 500 odlož.úrok 10 000 peníze
8. směnky vydané za peníze plus vedlejší výhodu – směnka, u které není hrazen úrok v penězích, ale výhodou – je třeba vypočítat diskont (odhadnout efektivní úrokovou sazbu, která umožní vyčíslit onu výhodu – např. úrok běžně dosahovaný u podobných směnek - diskont je postupně rozpouštěn a o něj jsou upravovány položky zastupující výhodu (např. vedlejší výhoda – odběr výrobků od věřitele = diskont bude opravovat náklady na prodej zboží – u věřitele, u dlužníka bude postupně navyšovat hodnotu směnečného dluhu) 9. směnky vydané za jiné majetkové složky než peníze – ocenění závisí na tom, zda jde o směnku tržní nebo ne (zda je obchodovaná na kapitálovém trhu) 10. spřízněné osoby – závazky vznikají za jiných (výhodnějších) podmínek – mají být vykázány v tržních podmínkách – informace v příloze
Dlouhodobé závazky v IAS Není samostatný IAS, vymezení závazků a jejich klasifikace v souvislosti s rezervami (IAS 37) a dalšími standardy: Pojem: „závazek je současná povinnost podniku, která a) je důsledkem minulé události a b) k jehož vypořádání bude muset účetní jednotka čerpat (vydat) zdroje, z nichž by mu jinak plynul prospěch Rozlišují se zde : a) závazky smluvní – který vzniká 1) ze smlouvy 2) z právních předpisů 3) z ostatních uplatnění zákonů b) závazky mimosmluvní – který je důsledkem aktivit podniku, kdy: 1) podnik dává chováním v minulosti najevo, že uzná své konkrétní závazky 2) a vytvořil tak reálná očekávání druhé strany“ c) závazky podmíněné – tj. pravděpodobný závazek, který je důsledkem minulé události, jehož existence bude potvrzena jedině tím, že v budoucnu dojde či nedojde k jedné nebo více nejistým událostem (pouze některé jsou vykazovány) krátkodobé závazky x dlouhodobé závazky
Mimorozvahové financování - nastává v situaci, kdy firma použije „kreativní účetnictví“, aby skryla skutečnou výši svých dlouhodobých závazků. Toto ukrývání závazků nelze řešit zákazem, je nutno přijít na způsob, který firmy vynaleznou a podchytit tyto „mezery“ opatřením ve vyhlášce (neustálý boj). Možné oblasti: - podmíněné budoucí události - projektové financování, - smlouvy, které požadují, aby firma něco odebrala, koupila atd. - společné firmy na specifický účel, na něž byly čerpány cizí zdroje, které využívaly zakladatelské firmy - deriváty - převod finančního majetku - konsolidace Mimorozvahové financování – příčina krachu firmy Enron Po této události SEC zpřísnila pravidla pro informování o mimorozvahovém financování: Firmy musí jako součást přílohy účetní závěrky poskytovat podrobné informace o všech poskytnutých garancích a podobných závazcích, o pronájmech a dohodách o poskytování cizích zdrojů a o jiných dohodách, které mohou nepříznivě ovlivnit jejich úvěrové ohodnocení, hospodářský výsledek, peněžní toky nebo cenu akcií na trhu. Dále musí firmy popsat všechny dohody, které mohou být považovány za takovéto financování i důvody, proč do těchto dohod vstoupily včetně všech dalších okolností, které jsou součástí těchto dohod. Na závěr Přílohy musí firmy zařadit přehled všech dohod, garancí a podmíněných akreditivů, které v budoucnu mohou vést k odtoku peněz.
