ÚKOLY ARCHITEKTURA 1918 - 1945 Úkol 1, tzv. historicko-politický Připomeňte si historické události, které vedly ke vzniku samostatné Československé republiky. Co víte o osobě Tomáše Garrigua Masaryka? Kdo to byli tzv. „Pátečníci“?
Úkol 2, tzv. loučící Spíše pro uvedení do souvislostí je zajímavé si uvědomit, že v roce 1918 zemřela řada významných osobností umělecko-kulturního života. Jen ve Vídni s rozpadem Rakouskouherské monarchie zemřeli významní představitelé vídeňské secese: architekt a významný pedagog Otto Wagner (1841 - 1918), sochař, designér a návrhář užitého umění, častý spolupracovník Otto Wagnera či Josefa Hoffmanna Koloman Moser (1868 - 1918), malíři Gustav Klimt (1862 - 1918) a Egon Schiele (1890 - 1918). Ve Francii v roce 1918 zemřel významný básník, kritik, iniciátor kulturního života a čelní představitel avantgardy Guillaume Apollinaire (1880 - 1918). Předčasná smrt v důsledku války se nevyhnula ani českým umělcům. V roce 1918 zemřel významný malíř Bohumil Kubišta (1884 - 1918). Zkuste si o něm zjistit základní informace a prohlédněte si jeho obrazy. Některá Kubištova díla jsou zásadní v dějinách českého výtvarného umění. V mladém věku umírají také dva architekti, kteří se dosud mohli projevit pouze na lokální úrovni. Královéhradecký Vladimír Fultner (1887 – 1918) a olomoucký Karel Starý mladší (1884 – 1918).
Vila Václava Píši ve stylu kotěrovské moderny od Vladimíra Fultnera z roku 1910
Špalkův obchodní dům od Vladimíra Fultnera na Velkém náměstí v Hradci Králové
Vila od Karla Starého mladšího pro sestru Ludmilu (provdanou Hoffmanovou)
Obchodní dům Ferdinanda Tomka v Riegrově ulici v Olomouci od Karla Starého mladšího
Úkol 3, tzv. filmový … se v souvislosti s pardubickým krematoriem Pavla Janáka vyloženě nabízí. Podívejte se na film Spalovač mrtvol. Vždyť se jedná o zásadní snímek nejen své doby (rok 1968), ale české, respektive československé kinematografie vůbec. http://www.csfd.cz/film/4244-spalovac-mrtvol/
Úkol 4, tzv. sochařský V prvním desetiletí 20. století, které se neslo ve stylu secese, architekti spolupracovali se sochaři Stanislavem Suchardou (četná spolupráce s Janem Kotěrou, který pro svého přítele sochaře navrhl vilu s ateliérem) nebo Ladislavem Šalounem (spolupráce s architektem Osvaldem Polívkou). Oba sochaři pak vyhráli soutěž na sochařskou realizaci významného pomníku v Praze. Zjistěte, o pomníky kterých osobností českých dějin se jedná. Významným sochařem, grafikem a na okraj i architektem byl František Bílek. Jeho vila s ateliérem, kterou si v letech 1909 – 1910 sám navrhnul, se nachází na Hradčanech, spravuje ji Galerie hlavního města Prahy a je otevřena veřejnosti. Návštěvu Bílkovy vily a ateliéru je možné jenom doporučit, neboť se jedná o jedinečnou ukázku symbolismu v evropské architektuře. http://www.ghmp.cz/bilkova-vila/ Ve druhém a třetím desetiletí, kdy byl secesní styl překonán, se architekti ke spolupráci obracejí spíše na sochaře moderního pojetí. Jsou jimi Jan Štursa a Otto Gutfreund. Zjistěte o nich základní informace. Samozřejmě, že tito významní sochaři nemohli působit po celé republice. Snad v každém městě byl i nějaký „domácí sochař“, který svým dílem „zdobil“ architekturu. V Olomouci např. Julius Pelikán, v Hradci Králové zase Josef Škoda. Který sochař působil za první republiky ve vašem městě?
Oba sochaři – Jan Štursa i Otto Gutfreund - se „setkali“ při sochařské výzdobě Gočárovy Legiobanky v Praze Na poříčí z roku 1922. Čtyři sochařsky zdobené hlavice pilastrů jsou dílem Jana Štursy a symbolizují místa spjatá s historií legií za první světové války. Nad nimi je pak reliéf na šířku celého průčelí budovy, který ilustruje život v legiích. Jeho autorem je Otto Gutgreund.
Díla obou sochařů se setkala díky stavbě Josefa Gočára i v Hradci Králové. Jedná se o budovu Gymnázia J. K. Tyla z roku 1927. Před budovou stojí na sloupu plastika „Vítěz“ od Jana Štursy a u pravého křídla budovy reliéf státního znaku od Otty Gutfreunda.
Úkol 5, tzv. hudební O klasicismus byl ve dvacátých letech zájem i ve výtvarném umění či v hudbě. Pablo Picasso po letech kubistického hledání nakonec zcela obrátil a začal se věnovat klasicistní kresbě a malbě. Stejně tak i Henri Matisse, další významný francouzský malíř té doby. Nejinak tomu bylo i u nás. Malíři jako Emil Filla či brněnský malíř Jaroslav Král se ve dvacátých letech věnovali tvorbě ovlivněné klasicismem, barokem či renesancí. Podobně jako Pablo Picasso ve výtvarném umění, tak i hudební skladatel Igor Stravinskij se ve dvacátých letech po hudebních experimentech uchýlil ke klidnému neoklasicismu, jako například ve skladbě Pulcinella. Nezasvěcený posluchač by sotva poznal, že autorem této skladby je komponista slavného a přelomového Svěcení jara z roku 1913. https://www.youtube.com/watch?v=nFNl6D75Jxo
Úkol 6, tzv. funerální Je až s podivem, jak se ve dvacátých letech stavěla krematoria. Puristické krematorium od Bedřicha Feursteina v Nymburku, rondokubistické či ve stylu národního dekorativismu navržené pardubické krematorium od Pavla Janáka. Z architektonického hlediska je velmi významné brněnské krematorium od Ernsta Wiesnera z roku 1929. V polovině dvacátých let 20. století bylo postaveno kubistické krematorium v Ostravě, jehož architektem byl Vlastimil Hofman. To však bylo v roce 1979 zbořeno. Čím to, že se právě tento typ staveb začal ve dvacátých a posléze ve třicátých letech tak hojně stavět?
Odkaz na článek o krematoriích od Zdeňka Lukeše: http://www.earch.cz/cs/revue/zdeneklukes-dustojne-chramy-smrti Odkaz na vlastní článek o olomouckém krematoriu: http://www.estetickavychova.cz/wpcontent/uploads/2014/12/v%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9-spo%C4%8Dinut%C3%AD.pdf
Úkol 7, tzv. zvrhlý Zjistěte, co to bylo „zvrhlé umění“. Německy „entartete Kunst“. Jedná se totiž o terminus technicus.
Úkol 8, tzv. funkční Podívejte se na následující vyobrazení staveb a zkuste určit hlavní znaky funkcionalismu (také v powerpointové prezentaci i se jménem autora a s uvedením místa stavby).
Úkol 9, tzv. polemický Veďte diskuzi, zda má být architektura pouze technickým řemeslem, vědou nebo uměním. Má být nositelem praktických funkcí nebo i funkce estetické? Je ve vašem okolí stavba, z níž máte pocit, že se na estetickou funkci při jejím navrhování zcela zapomnělo? Případně naopak, kdy skrze estetické působení stavba trpí ve své praktičnosti?
Úkol 10, tzv. návštěvní Vyhledejte na internetu webové stránky vily Tugendhat a Müllerovy vily. Zjistěte, kdo je spravuje a zřizuje. Zkuste na základě informací na těchto webových stránkách zjistit, v čem byly tyto stavby unikátní. Zjistěte informace nejen o stavbě a architektech, ale i o majitelích, stavebnících těchto vil. Jaký byl jejich osud? Je ve vašem okolí i jiná stavba, která dnes slouží veřejnosti pro vzdělávací účely?
Úkol 11 Přečtěte si následující charakteristiky. Jedná se o charakteristiky národního dekorativismu, moderního klasicismu a funkcionalismu (částečně konstruktivismu) v architektuře, jen se pomíchaly. Ke každému ze tří směrů přiřaďte tři ukázky.
Jedná se o směr meziválečné avantgardy, který byl mezinárodním stylem. Švýcarský architekt a teoretik Le Corbusier jej propagoval např. ve Francii, v Německu se těšil oblibě v okruhu vlivné školy Bauhaus, v Rusku u konstruktivistů. Významným centrem tohoto směru se stala i Praha nebo Brno.
Tento architektonický styl nebyl po chuti nastupující generaci mladých architektů, kterým vadil přílišný dekorativismus staveb, což považovali za zradu odkazu Jana Kotěry a jeho strohé, střízlivé moderny. V polovině dvacátých let tento styl odezněl a i jeho čelní představitelé přešli k avantgardním směrům.
Inspiruje se principy klasické architektury (antikou), tak jako v minulosti se jí inspirovala renesance nebo klasicismus přelomu 18. a 19. století. Využívá přitom i klasické tvarosloví, jako například vysoký sloupový řád, výraznou korunní římsu, tympanon.
V Československu se stal oficiálním stylem nové republiky, vypůjčoval si folklórní motivy a barevně mnohdy využíval barev národní trikolóry. Nejznámějšími stavbami se stala budova pardubického krematoria od Pavla Janáka a budova Legiobanky v ulici Napříčí v Praze od Josefa Gočára.
Styl, který není převratnou novinkou, jelikož se v architektuře objevuje neustále jako alternativa k různým dobovým architektonickým formám. V první polovině dvacátého století tak tvořil umírněnou, konzervativní alternativu ke kotěrovské moderně a avantgardní architektuře dvacátých a třicátých let.
Tento architektonický styl byl v Německu zakázán nacisty, po druhé světové válce však ještě dozníval např. u nás. Po nástupu komunistů k moci však byl označen za buržoazní styl a byl zakázán.
Architektonický styl spjatý se vznikem samostatné Československé republiky vycházel z populárního stylu art deco, který se rozšířil v první polovině dvacátých let dvacátého století po celém světě.
Základním principem staveb je železobetonová nebo ocelová konstrukce, která umožnila odlehčení staveb. Budovy jsou charakteristické plochými střechami, pásovými okny na bílých průčelích, terasami umožňujícími propojení interiéru a exteriérem, tj. obytného prostoru se zahradou.
V českém prostředí tento styl reprezentoval slovinský architekt Josip Plečnik nejen stavbami v areálu Pražského hradu, Antonín Engel či František Roith budovami některých ministerstev, ale částí svého díla i Jan Kotěra.
Správné řešení:
NÁRODNÍ DEKORATIVISMUS Architektonický styl spjatý se vznikem samostatné Československé republiky vycházel z populárního stylu art deco, který se rozšířil v první polovině dvacátých let dvacátého století po celém světě. V Československu se stal oficiálním stylem nové republiky, vypůjčoval si folklórní motivy a barevně mnohdy využíval barev národní trikolóry. Nejznámějšími stavbami se stala budova pardubického krematoria od Pavla Janáka a budova Legiobanky v ulici Napříčí v Praze od Josefa Gočára. Tento architektonický styl nebyl po chuti nastupující generaci mladých architektů, kterým vadil přílišný dekorativismus staveb, což považovali za zradu odkazu Jana Kotěry a jeho strohé, střízlivé moderny. V polovině dvacátých let tento styl odezněl a i jeho čelní představitelé přešli k avantgardním směrům.
MODERNÍ KLASICISMUS (NEOKLASICISMUS) Styl, který není převratnou novinkou, jelikož se v architektuře objevuje neustále jako alternativa k různým dobovým architektonickým formám. V první polovině dvacátého století tak tvořil umírněnou, konzervativní alternativu ke kotěrovské moderně a avantgardní architektuře dvacátých a třicátých let. Inspiruje se principy klasické architektury (antikou), tak jako v minulosti se jí inspirovala renesance nebo klasicismus přelomu 18. a 19. století. Využívá přitom i klasické tvarosloví, jako například vysoký sloupový řád, výraznou korunní římsu, tympanon. V českém prostředí tento styl reprezentoval slovinský architekt Josip Plečnik nejen stavbami v areálu Pražského hradu, Antonín Engel či František Roith budovami některých ministerstev, ale částí svého díla i Jan Kotěra.
FUNKCIONALISMUS Jedná se o směr meziválečné avantgardy, který byl mezinárodním stylem. Švýcarský architekt a teoretik Le Corbusier jej propagoval např. ve Francii, v Německu se těšil oblibě v okruhu vlivné školy Bauhaus, v Rusku u konstruktivistů. Významným centrem tohoto směru se stala i Praha nebo Brno. Základním principem staveb je železobetonová nebo ocelová konstrukce, která umožnila odlehčení staveb. Budovy jsou charakteristické plochými střechami, pásovými okny na bílých průčelích, terasami umožňujícími propojení interiéru a exteriérem, tj. obytného prostoru se zahradou. Tento architektonický styl byl v Německu zakázán nacisty, po druhé světové válce však ještě dozníval např. u nás. Po nástupu komunistů k moci však byl označen za buržoazní styl a byl zakázán.
Úkol 12 Zkuste na základě vašich znalostí o národním dekorativismu, moderním klasicismu a funkcionalismu přiřadit následující vyobrazení budov, pasáží, interiérů, průčelí a detailů.
Správné možné řešení: Str. 1: a)
b)
Str. 2: e)
f)
Str. 3: i)
j)
c)
d)
g)
h)
k)
l)
m)
n)
o)
p)
a) FUNKCIONALISMUS – obchodní dům Olympic v Praze od Jaromíra Krejcara z roku 1926 b) NÁRODNÍ DEKORATIVISMUS – dlažba před Legiobankou od Josefa Gočára z let 1921 - 1923 c) MODERNÍ KLASICISMUS – kostel sv. Cyrila a Metoděje v Olomouci od Josefa Śálka z let 1929 1932 d) FUNKCIONALISMUS – někdejší Penzion Haná v Olomouci od Josefa Václavíka z roku 1933 e) FUNKCIONALISMUS – Spolkový dům Mánes od Otakara Novotného z let 1927 - 1930 f) NÁRODNÍ DEKORATIVISMUS – Myšákův dům od Josefa Gočára z roku 1922 g) FUNKCIONALISMUS – pasáž paláce Alfa v Brně od Bohuslava Fuchse z let 1934 - 1937 h) NÁRODNÍ DEKORATIVISMUS – Legiobanka od Josefa Gočára z let 1921 - 1923 i) MODERNÍ KLASICISMUS – interiér kostela Nejsvětějšího Srdce Páně od Josipa Plečnika v Praze z let 1928 - 1932 j) FUNKCIONALISMUS – pasáž někdejší Moravské banky (dnes KB) na náměstí Svobody v Brně od Bohuslava Fuchse a Ernsta Wiesnera z let 1929 - 1931 k) FUNKCIONALISMUS – Spolkový dům Mánes od Otakara Novotného z let 1927 - 1930 l) NÁRODNÍ DEKORATIVISMUS – Legiobanka od Josefa Gočára z let 1921 - 1923 m) MODERNÍ KLASICISMUS – Husův sbor církve československé v Olomouci od Huberta Austa z roku 1926 n) FUNKCIONALISMUS – Seidlerova vila v Olomouci od Jacquese Groaga z roku 1935 o) FUNKCIONALISMUS – vila Lídy Baarové od Ladislava Žáka v pražských Dejvicích z roku 1937 p) MODERNÍ KLASICISMUS – vyhlídkový altánek v zahradě Na Valech v areálu Pražského hradu od Josipa Plečnika z let 1922 - 1924
Úkol 13 Znáte ve vašem městě či okolí stavbu z meziválečného období? Rodinný dům, obchodní dům či jiné? Ke kterému architektonického stylu patří? Zkuste o ní něco zjistit. Nejen o architektovi, ale i o tom, kdo si dům nechal postavit, jaká rodina v něm žila, k čemu dům sloužil. Kolikráte jsou to osudy neméně zajímavé jako stavba samotná.
