Učitelská praxe 3. Manuál pro studenty učitelství. podzimní semestr. Katedra pedagogiky PdF MU. 1. Základní charakteristika praxe. 2

,

Učitelská praxe 3 Manuál pro studenty učitelství Katedra pedagogiky PdF MU

podzimní semestr 1. Základní charakteristika praxe 2. Výběr školy 3. Přihlašování na praxi 4. Průběh praxe 5. Pedagogické portfolio a pedagogický deník 6. Hodnocení praxe Přílohy Zadání portfoliového úkolu Průvodce školním vzdělávacím programem

2015

1. Základní charakteristika praxe Učitelská praxe 3 probíhá v termínu od 23. 11. 2015 do 18. 12. 2015 jako souvislá. Každý student v průběhu jednoho měsíce pracuje ve škole po dobu 50 vyučovacích hodin za jeden studovaný obor, v případě dvouoborových studentů je to 100 vyučovacích hodin v průběhu jednoho měsíce. Samostatné výuky student absolvuje 20 vyučovacích hodin z každého studovaného oboru, u předmětů s dotací 1 hodina týdně ve výuce na ZŠ nebo SŠ je po dohodě s mateřskou katedrou možno počet hodin upravit.

2. Výběr školy Předpokládáme, že výkon závěrečné praxe je pro studenty posledního ročníku vhodné absolvovat na školách v místě bydliště či na školách, s nimiž spojují svou profesní budoucnost. Proto studentům doporučujeme vybrat si školu samostatně. PdF MU samozřejmě nabízí „volná místa“ i na cvičných školách v Brně. Jejich nabídku naleznete v IS MUNI, podobně jako tomu bylo u předchozích dvou praxí.

3. Přihlašování na praxi Přihlašování ke škole, na níž budete praxi vykonávat, probíhá obdobně jako v minulém semestru. Přihlašování probíhá následovně: cvičné školy – 2. 11. od 17:00 do 3. 11. 23:55; školy dle vlastního výběru – od 4. 11. do 11. 11. 2015. Podrobný návod k přihlašování naleznete na http://katedry.ped.muni.cz/pedagogika/dotazy. V případě technických potíží s přihlašováním se obracejte na Mgr. Jana Šplíchala – [email protected] Pokud si školu vybíráte sami, je nutné, abyste před přihlášením v IS kontaktovali nejen cvičného učitele, u nějž budete praktikovat, ale i ředitele školy a seznámili je s charakterem vaší učitelské praxe. Podklady k praxi pro cvičné učitele získáte z webové stránky http://katedry.ped.muni.cz/pedagogika/dokumentace. Je neseriózní, aby ředitel školy obdržel dokumentaci z PdF MU dříve, než byl s vaší žádostí o vykonání praxe obeznámen. Na vámi vybranou školu následně zašleme dokumentaci, která je pro výkon praxe nezbytná. Vaší povinností je (pokud jste si vybrali školu samostatně, nikoli tu, jež byla v nabídce cvičných škol) po nástupu na praxi zkontrolovat, zda se řediteli školy potřebné dokumenty skutečně dostaly do rukou. Pokud se tak nestalo, kontaktujte nás: [email protected].

4. Průběh praxe I přesto, že jste již zkušení „harcovníci“, raději znovu připomínáme, že vaše praxe nesmí probíhat způsobem: „přijdu, odučím hodinu, odcházím“. Vaše praxe ve škole je souvislá a dlouhodobá a máte při ní pracovat podobným způsobem jako ostatní učitelé. To znamená: účastnit se porad a jednání předmětových komisí, vykonávat dohled nad žáky o přestávkách, vyplňovat třídní a školní dokumentaci, připravovat pomůcky, stejně jako písemné práce a testy, provádět jejich opravu atd.

5. Pedagogické portfolio a pedagogický deník Předpokládáme, že v psaní pedagogického deníku budete pokračovat i nadále, nicméně zda tuto formu (sebe)reflexe využijete, záleží na vás. Charakter praxe vám umožňuje využívat jej pro plánování své práce i její vyhodnocování. Zadání portfoliového úkolu spjatého s Učitelskou praxí 3 naleznete v závěru tohoto textu.

6. Hodnocení praxe Po skončení praxe odevzdáte hodnocení, jehož formulář je vám dostupný ze stránky http://katedry.ped.muni.cz/pedagogika/dokumentace a vložíte jej do odevzdávárny předmětu Učitelská praxe 3. Odevzdávárna nese název: Hodnocení studenta cvičným učitelem. Dvouoboroví studenti, kteří mají předmět zapsán dvakrát, vždy ve vazbě na studovaný obor (např. angličtina: AJM_VPx3 a čeština: CJM_VPx3), odevzdají Hodnocení za každý svůj studovaný obor, tedy dva různé dokumenty do dvou různých odevzdáváren. Zápočet za Učitelskou praxi 3 udělují vyučující oborových kateder tohoto předmětu, jakmile odevzdáte dokument Hodnocení studenta cvičným učitelem a Portfoliový úkol. Po skončení praxe se prosím dotažte, zda váš cvičný učitel vyplnil a doručil na oddělení praxí PdF MU Dohodu o platbě za praxi. Dopředu avizujeme, že v závěru Učitelské praxe 3 bude vyhodnocovat průběh celého cyklu učitelských praxí, které jste v průběhu tří semestrů absolvovali. Prostřednictvím hromadného e-mailu vás proto požádáme o odpovědi na několik otázek, které jsou pro vyhodnocení systému praxí důležité.

PŘÍJEMNÝ A INSPIRATIVNÍ PRŮBĚH VAŠÍ UČITELSKÉ PRAXE 3 VÁM PŘEJÍ Blanka Pravdová, Petr Svojanovský a Petra Zetochová.

Přílohy

Zadání portfoliového úkolu Vypracujte písemně tři z následujících pěti úkolů a zařaďte je do svého portfolia. První úkol je povinný, z úkolů 2–5 si vyberte další dva. Všechny tři úkoly zpracujte v jednom dokumentu na 2-4 normostrany a odevzdejte do 31. 1. 2016 do připravené odevzdávárny předmětu Učitelská praxe 3. Odevzdávárna nese název: Portfoliový úkol. Dvouoboroví studenti, kteří mají předmět zapsán dvakrát, vždy ve vazbě na studovaný obor (např. angličtina: AJM_VPx3 a čeština: CJM_VPx3), odevzdají ten samý Portfoliový úkol do odevzdáváren obou předmětů. Tento portfoliový úkol (resp. úkoly) je společný pro všechny studenty UP3 bez ohledu na studovaný obor. Vaše mateřské katedry vám mohou v rámci UP3 zadávat také další úkoly, které jsou zcela v jejich režii. 1. Vaším první úkolem bude zjistit, jaký je název vzdělávacího programu školy, na níž realizujete Učitelskou praxi 3, a pokusit se nalézt souvislost tohoto názvu se zaměřením školy, s jejím klimatem apod.

2. Vyberte některý tematický okruh z průřezového tématu mediální výchova a navrhněte, jakým způsobem může být realizován v některé z hodin předmětu, jenž vyučujete (je jedno, jedná-li se o matematiku, dějepis či jiný předmět).

3. Ve školním vzdělávacím programu vyberte některý z očekávaných výstupů svého předmětu, jejž jste se v průběhu praxe pokoušeli se žáky naplnit (např. při výuce českého jazyka v 8. ročníku ZŠ: používá jazykové příručky, kde si probraná pravidla ověřuje; orientuje se v Pravidlech českého pravopisu a Slovníku spisovné češtiny). Zaznamenejte dílčí výstupy (pro jednotlivé vyučovací hodiny), které jste zvolili, abyste docílili toho, že v závěru vaší praxe bude vybraná kompetence rozvinuta u většiny žáků ve třídě.

4. Ne všechny školy pojaly práci na ŠVP jako tvůrčí činnost celého pedagogického kolektivu, což se samozřejmě projevilo i na kvalitě výsledného textu, případně je tento dokument pojímán pouze jako formální. Je-li tomu tak v případě školy, na níž praktikujete, pokuste o nalezení možných příčin. Souvisí tato skutečnost nějak s klimatem školy?

5. V praxi se běžně setkáme se situací, že žák přestoupí na jinou školu (často i uprostřed školního roku). To znamená, že bude vyučován podle jiného školního vzdělávacího programu. Jakým způsobem budete postupovat, jsou-li žákovy kompetence na výrazně nižší/vyšší úrovni? Navrhněte možná řešení a zdůvodněte je. Můžete vycházet z konkrétní situace, s níž jste se na praxi setkali.

K zamyšlení (Nevíte-li si rady, nastudujte následující přílohu Průvodce školním vzdělávacím programem, případně dokument RVP ZV.) 1. Vysvětlete pojem výchovné a vzdělávací strategie. V čem se liší tyto strategie na úrovni školy a na úrovni předmětu? Do jaké míry jsou pro vás – jako učitele – tyto výchovné a vzdělávací strategie závazné? 2. Jakým způsobem mohou být do výuky začleňována průřezová témata? 3. Je učivo obsažené v RVP ZV a RVP G povinné? Jak mohou jednotlivé školy s učivem naložit? 4. Je text školního vzdělávacího programu neměnný? Je možné jej volně upravovat? Měl by být přizpůsobován měnícím se podmínkám ve škole i ve společnosti? Vysvětlete. 5. Na koho se ve škole můžete obrátit v případě, že potřebujete poradit při práci se školním vzdělávacím programem?

Průvodce školním vzdělávacím programem Při příchodu na základní/střední školu byste se měli seznámit se školním vzdělávacím programem (ŠVP) příslušné školy. Tento dokument je veřejně dostupný, to znamená, že není určen jen učitelům, ale i rodičům a širší veřejnosti. Většina škol zveřejňuje ŠVP na webových stránkách školy. Pokud byste chtěli získat srovnání, můžete nahlédnout i do školních vzdělávacích programů jiných škol. V lecčems vám může poradit i webový portál rvp.cz.  Pro vás – jako učitele praktikujícího na dané škole – je školní vzdělávací program závazný, a je nutné, abyste z něj vycházeli při plánování, přípravě a hodnocení vlastní práce.  Vypracovaný portfoliový úkol vztahující se ke ŠVP a diskuse nad ním bude součástí státní závěrečné zkoušky z pedagogiky. Předpokladem pro kvalifikovanou a smysluplnou práci se ŠVP je obeznámení se s rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání (RVP ZV) či s rámcovým vzdělávacím programem pro gymnázia (RVP G), případně dalšími RVP, podle typu školy, na níž praktikujete. Abyste mohli pracovat s příslušným ŠVP, měli byste si nejdříve ověřit, zda rozumíte textu RVP. Odpovězte proto na následující otázky: o o

Co jsou to klíčové kompetence? Které klíčové kompetence vymezuje RVP ZV (RVP G)? Jaký je smysl průřezových témat? Která průřezová témata musí být zařazena zařadit do výuky? o Jaký je rozdíl mezi vzdělávací oblastí, vzdělávacím oborem a vyučovacím předmětem? Zjistíte-li ve svých znalostech zásadní nedostatky, vyhledejte odpovědi na metodickém portálu www.rvp.cz v textu příslušného RVP. Struktura školního vzdělávacího programu Pro porozumění textu školního vzdělávacího programu si vybereme strukturu ŠVP pro základní vzdělávání, tak jak je vymezuje RVP ZV. 1 Identifikační údaje • název ŠVP • předkladatel

• zřizovatel • platnost dokumentu 2 Charakteristika školy • úplnost a velikost školy • vybavení školy (materiální, prostorové, technické, hygienické) • charakteristika pedagogického sboru (velikost sboru, kvalifikovanost) • dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce • spolupráce s rodiči a jinými subjekty (školskou radou, školskými poradenskými zařízeními, místními a regionálními institucemi aj.) První dvě kapitoly Identifikační údaje a Charakteristika školy vám poskytnou základní informace o velikosti a vybavení školy, pedagogickém sboru, dlouhodobých projektech ap. Tyto kapitoly jsou (stejně jako pro vás) velmi zajímavé pro rodiče žáků, neboť jim nabízejí zprávu o tom, co se v dané škole děje, čím je zajímavá, výjimečná. Nového učitele seznamuje se „standardy“ školy – dočtete se v nich, které akce jsou na škole organizovány pravidelně, které z nich souvisejí s prací učitele právě vaší aprobace. Rovněž vás mohou motivovat k vlastním aktivitám nejen v rámci vašeho předmětu. 3 Charakteristika ŠVP • zaměření školy • výchovné a vzdělávací strategie na úrovni školy • zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami • zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných • začlenění průřezových témat Třetí kapitola Charakteristika ŠVP nás seznamuje se zaměřením školy (na co škola klade důraz). V této kapitole rovněž zjistíte, jakým způsobem pracují pedagogové dané školy s žáky mimořádně nadanými i se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (sociálně znevýhodněnými, zdravotně postiženými a zdravotně znevýhodněnými). Nejdůležitějšími body kapitoly jsou výchovné a vzdělávací strategie a začlenění průřezových témat. 4 Učební plán • tabulace učebního plánu • poznámky k učebnímu plánu V kapitole Učební plán jsou k dispozici informace o povinných i volitelných vyučovacích předmětech i s jejich časovými dotacemi. V tabulce si tedy najdete, kolik hodin vámi vyučovaného předmětu je vyučováno v daném ročníku. Pozor! Na některých školách mohlo dojít k rozdělení či slučování předmětů v rámci vzdělávacích oblastí, je proto potřeba projít celý vzdělávací plán. V poznámkách je

vysvětleno, z jakých vzdělávacích oborů, popřípadě průřezových témat, jsou jednotlivé předměty vytvořeny. Probíhá-li výuka jiným způsobem než je běžné, najdete tento údaj rovněž zanesen v poznámkách. 5 Učební osnovy • název vyučovacího předmětu • charakteristika vyučovacího předmětu • vzdělávací obsah vyučovacího předmětu 6 Hodnocení žáků a autoevaluace školy • pravidla pro hodnocení žáků • autoevaluace školy Práce se školním vzdělávacím programem Dobře víme, že výuka na školách by se měla více než na memorování učiva soustředit na rozvoj schopností a dovedností žáků tak, aby dokázali to, co se učí ve škole, používat v každodenním životě. Učitelé jednotlivých škol při tvorbě ŠVP formulovali společné postupy (strategie) uplatňované ve výuce i mimo výuku, jimiž škola chce docílit, aby se u žáků skutečně rozvíjely klíčové kompetence. Tyto výchovné a vzdělávací strategie byly formulovány na dvou úrovních – na úrovni školy a na úrovni předmětu. VVS na úrovni školy jsou závazné pro všechny učitele dané školy, to znamená, každý vyučující by měl ve výuce i mimo ni pracovat tak, aby tyto VVS naplňoval. Najdeme je ve třetí kapitole ŠVP – Charakteristika ŠVP. VVS na úrovni předmětu jsou závazné pro všechny vyučující konkrétního předmětu a najdete je v kapitole Učební osnovy, v charakteristice příslušného předmětu. V kapitole Charakteristika ŠVP – obvykle v přehledné tabulce – najdete, jak si daná škola poradila se začleněním průřezových témat do výuky. Některé tematické okruhy byly zařazeny do předmětů, jiné se škola rozhodla realizovat formou projektové výuky či projektových dnů (organizovaných pro jednotlivé ročníky nebo i celou školu), případně byl vytvořen nový předmět, jehož obsah je do značné části vymezen právě problematikou, jíž se zabývá konkrétní průřezové téma. Před započetím vlastní výuky byste si měli položit tyto otázky: Jakým způsobem budu pracovat v hodinách mého předmětu? Jaké výukové metody budu využívat? Kterými aktivitami budu rozvíjet kompetence žáků? Které tematické okruhy průřezových mohu/by bylo vhodné začlenit do své výuky? Jakým způsobem? Pro nového nebo začínajícího učitele je nejdůležitější částí ŠVP kapitola Učební osnovy, která zahrnuje:

• informace o hodinové dotaci jeho předmětu (např. u českého jazyka a literatury obvykle 4 hodiny týdně, tedy 132 ročně, respektive 3 hodiny týdně, tedy 99 ročně), • organizační vymezení předmětu (kde a jak výuka probíhá – po třídách či menších skupinách, v učebně českého jazyka, v multimediální učebně apod.), • výchovné a vzdělávací strategie na úrovni předmětu (jaké metody práce volí všichni vyučující daného předmětu ve škole, aby dosáhli co nejlepší úrovně očekávaných výstupů, tak jak je formulovali v ŠVP), • začlenění průřezových témat (výběr tematických okruhů, které budou realizovány přímo v předmětu český jazyk a literatura, popřípadě, která témata zajišťují vyučující českého jazyka, například formou projektu, exkurze apod.), • výběr a rozpracování učiva z RVP do ročníků, případně do delších časových úseků ve vazbě na očekávané výstupy; u některých předmětů se setkáme s tím, že učivo je probíráno a procvičováno v tematických celcích (nejčastěji tomu tak je u cizích jazyků a českého jazyka). V poslední části ŠVP každá škola formuluje vlastní způsoby hodnocení. Volí klasifikaci (ústní, slovní, případně kombinací obou způsobů), pravidla hodnocení závazná pro všechny učitele. Tato část dokumentu je velmi zásadní, neboť poskytuje informace učitelům, žákům i rodičům o tom, co je pro hodnocení a klasifikaci žáků v dané škole podstatné, jaký význam přikládá škola zpětné vazbě a vlastnímu hodnocení (autoevaluaci) žáků. Začínající učitel by měl prostudovat tuto kapitolu velmi důkladně, aby nabyl jistoty, že postupuje při klasifikaci a hodnocení žáků v souladu se ŠVP. V této kapitole většinou najdete i to, jakým způsobem vedení školy a žáci hodnotí práci učitelů (například na některých školách mají žáci možnost vyjadřovat se jednou ročně k práci učitelů formou dotazníkového šetření). Rovněž zde naleznete, jaká jsou kritéria, oblasti, cíle a nástroje vlastního hodnocení (autoevaluace) školy. Plánování výuky Abyste mohli plánovat svou práci v příslušném školním roce, pololetí, případně ještě kratším časovém úseku, musíte v ŠVP důkladně nastudovat: • charakteristiku předmětu (hodinová dotace, organizační vymezení výuky – učebna, dělení třídy apod.), • výchovné a vzdělávací strategie na úrovni školy (postupy a metody práce závazné pro učitele všech předmětů), • výchovné a vzdělávací strategie na úrovni předmětu (závazné pro vyučující daného předmětu), • očekávané výstupy a učivo (pro příslušný ročník), • začlenění průřezových témat.

Stále mějte na paměti, že cílem není odučit učivo, nýbrž rozvíjet klíčové kompetence žáků tak, aby zvládli očekávané výstupy. Při plánování jednotlivých hodin je proto vhodné formulovat dílčí výstupy. Při práci se ŠVP vám může být nápomocen váš uvádějící učitel nebo vedoucí předmětové komise, případně garant předmětu. Na každé škole působí koordinátor ŠVP, jenž má na starost tvorbu a realizaci školního vzdělávacího programu – další z vašich pomocníků při práci s tímto dokumentem. Terminologie označující tyto funkce se může na jednotlivých školách lišit.

Citovaná a doporučená literatura   

Kratochvílová, J. (2006). Tvorba školního vzdělávacího programu krok za krokem – s pedagogickým sborem. Brno: Masarykovy univerzita. Pravdová, B. (2010). Jak pracovat se školním vzdělávacím programem. In L. Dokoupilová et al. Metodika výuky českého jazyka na 2. stupni základních škol a středních školách z pohledu pedagogické praxe – náměty pro začínajícího učitele, 9–17. Ostrava: Ostravská univerzita. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. 126 s. [cit. 2014-09-11]. Dostupné z WWW:.