PEDAGOGICKÁ PRAXE KATEDRA FYZIKY, PřF UJEP CÍLE Cílem opory je zopakovat si základní odborné pojmy související se vzdělávacími programy jak základních tak středních škol, dokázat samostatně zpracovat přípravy na konkrétní vyučovací hodinu, vytvořit si přesnější představu o administrativní činnosti a dovědět se také o jiných vybraných činnostech, které bývají často na pozadí učitelské profese. PŘEDPOKLADY Pedagogické praxe (vyjma praxe asistentské) neodmyslitelně vyžadují znalosti ze základních kurzů fyziky a didaktika fyziky, dále využívají získaných schopností studenta z kurzů Praktika školních pokusů a jiných prakticky zaměřených předmětů.
1 ÚVOD
1
2 STRUČNÝ VÝTAH Z RVP
2
3 REALIZACE PEDAGOGICKÝCH PRAXÍ
4
4 PŘÍPRAVA NA VYUČOVACÍ HODINU
7
5 PEDAGOGICKÁ ADMINISTRATIVA
9
6 DALŠÍ INFORMACE A DOPORUČENÍ NEJEN PRO PRAXI
11
7 EXKURZE
14
8 DOPORUČENÁ LITERATURA A WEBOVÉ STRÁNKY
15
9 PŘÍLOHY
16
PEDAGOGICKÁ PRAXE
KFY PřF UJEP
1 ÚVOD V rámcově vzdělávacích programech je fyzika zařazena do vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Ve svém vzdělávacím obsahu klade důraz na porozumění základním přírodním zákonům, čímž prohlubuje a rozvíjí zájem o přírodu, umožňuje pochopení vztahů a souvislostí v přírodě, významně podporuje utváření otevřeného a kritického myšlení, logického uvažování i praktickou zručnost. Přes svoji komplexnost a atraktivitu však v žácích stále přetrvává k této vědě odpor. Zeptáte-li se v 6. třídě při první hodině fyziky žáků: „Co že to je ta fyzika?“ obvykle odpoví: „To jsou vzorečky!“ nebo „To je to hodně těžký.“ či: „To je to, jak z toho mají všichni špatné známky,“ v lepším případě „To jsou ty jevy, které se hodně málo vyskytují.“ Žáci poučeni nejen od starších spolužáků, ale především od rodičů, přicházejí na druhý stupeň základní školy, popř. nižšího gymnázia s představou, že fyzika je nepředstavitelně obtížná a nezábavná věda, a to i přes skutečnost, že vybrané fyzikální i jiné přírodní problémy řeší již na prvním stupni základní školy v předmětech prvouka, vlastivěda a přírodověda. Hlavní úkol učitele fyziky by tedy neměl spočívat v „naučení“ fyziky, ale v názorném a hravém přiblížení přírodních jevů žákům tak, aby odboural jejich obavy z obtížnosti i představy o zbytečnosti tohoto předmětu. Do učitelské profese je mimo učení zahrnuta spousta dalších aktivit. Většina studentů s pedagogickým zaměřením se v rámci své odborné praxe, popř. předmětu didaktika, setká z administrativních povinností maximálně se zápisem do třídní knihy. Díky tomu vzniká mylná představa, že tím veškerá činnost podobného druhu končí. Po nástupu do zaměstnání však v čerstvém absolventovi vznikne dojem, že výchovněvzdělávací činnost je až za zmíněnou administrativou, následovanou vedením kabinetu nebo učebny, vyhledáváním vhodných pomůcek, po interakci s rodiči nebo s jinými výchovně vzdělávacími středisky (např.: DDM, SEVER…) bohužel, až na posledním místě. Smyslem této opory je vytvořit ve čtenářích alespoň minimální představu o reálném životě učitele fyziky, upozornit na nejčastější problémy spojené s pedagogickou praxí a seznámit studenty s vhodnou literaturou a vybranými webovými adresami.
1
PEDAGOGICKÁ PRAXE
KFY PřF UJEP
2 STRUČNÝ VÝTAH Z RVP Základním pilířem, o kterém by měl mít student učitelství alespoň minimální povědomí, jsou informace na webové adrese Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy www.msmt.cz, kde lze najít veškeré zákony, vzdělávací programy a jejich doplnění, dotace a jiné důležité odkazy. 2.1 Vzdělávací program MŠMT Smyslem školské reformy Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT) je vytvoření volnějšího pole působnosti jednotlivých škol. Z odborných termínů se v této souvislosti můžeme setkat s tzv. Rámcově vzdělávacími programy (RVP), které stanovují základní vzdělávací úroveň absolventů škol, a s Rámcovým učebním plánem (RUP), který závazně určuje zařazení jednotlivých vzdělávacích oblastí podle určitého stupně vzdělávání a přesně stanovuje minimální a disponibilní časovou dotaci. Reforma přináší dále tzv. klíčové kompetence nebo průřezová témata. Současné vzdělávání je zaměřeno na vytváření osobnosti žáka, jeho dovedností a rozvíjení jeho dosavadních schopností. Na základě RVP má každá škola vytvořen vlastní závazný Školní vzdělávací program (ŠVP). 2.2 Klíčové kompetence [2] Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná, a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti. Za klíčové jsou považovány: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské, kompetence pracovní (pouze na základních školách), na vyšším stupni vzdělávání se zařazují např. kompetence k podnikavosti aj. 2.3 Průřezová témata [2] Průřezová témata reprezentují v RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa. Vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot. Tematické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vzdělávacích obsahů různých oborů. Tím přispívají ke komplexnosti vzdělávání žáků a pozitivně ovlivňují proces utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Podmínkou účinnosti průřezových témat je jejich propojenost se vzdělávacím obsahem konkrétních vyučovacích předmětů a s obsahem dalších činností žáků realizovaných ve škole i mimo školu.
2
PEDAGOGICKÁ PRAXE
KFY PřF UJEP
Např. v etapě základního vzdělávání jsou vymezena průřezová témata: osobnostní a sociální výchova, výchova demokratického občana, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, environmentální výchova a mediální výchova. 2.4 Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací oblast Člověk a příroda zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním přírody. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem. Dává jim tím i potřebný základ pro lepší pochopení a využívání současných technologií a pomáhá jim lépe se orientovat v běžném životě. Vzdělávací obory vzdělávací oblasti Člověk a příroda svým činnostním a badatelským charakterem výuky umožňují žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů, a tím si uvědomovat i užitečnost přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. [2] Do této oblasti patří vedle fyziky také přírodopis/ biologie, chemie a zeměpis/ geografie. Uvedené předměty jsou spolu velmi úzce spojeny, vzájemně se prolínají a nelze je od sebe oddělovat. Propojení fyziky s těmito, ale i jinými předměty (např.: matematika, výtvarná výchova, dějepis, …) najdeme ve zpracovaných ŠVP jako tzv. mezipředmětové vztahy. Od učitele fyziky se tedy očekává orientace i v ostatních předmětech. Zpracované ŠVP jsou veřejným dokumentem školy, velké množství škol je uveřejňuje na svých webových stránkách. Můžeme je také najít v didakticky zaměřených publikacích a v příručkách pro učitele. Ukázka zpracovaného ŠVP pro 6. třídu ZŠ je uvedena v příloze 1. 2.5 Kontrola Na webové stránce MŠMT/Školská reforma prostudujte odkazy RVP Základní vzdělávaní a RVP Gymnázia. 2.6 Studijní zdroje http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma Kolářová, R. a kol.: Příručka učitele fyziky na základní škole s náměty pro tvorbu ŠVP. Praha, Prometheus 2006. s. 6 – 35 Svoboda, E., Kolářová, R.: Didaktika fyziky základní a střední školy – Vybrané kapitoly. Praha, Karolinum 2006. 27 - 44
3
PEDAGOGICKÁ PRAXE
KFY PřF UJEP
3 REALIZACE PEDAGOGICKÝCH PRAXÍ 3.1 Zařazení pedagogických praxí do studijního plánu Na katedře fyziky jsou do povinných předmětů řazeny průběžná a souvislá pedagogická praxe, v rámci volitelných kurzů je vypisována ještě praxe asistentská. Jednotlivé praxe umožňují postupný náběh do pedagogické profese a na základě toho jsou také zařazeny do doporučeného studijního plánu. Zaměření studia Učitelství fyziky pro 2. stupeň ZŠ
Učitelství fyziky pro SŠ
Prezenční studium Předmět R Dotace Průběžná praxe
1
Souvislá praxe I
2h cvičení týdně
Kombinované studium Předmět R Dotace Průběžná praxe
1
2 3 týdny
Souvislá praxe I
2
Souvislá praxe II
2 4 týdny
Souvislá praxe II
Průběžná praxe
1
Souvislá praxe I
2 2 týdny
Souvislá praxe I
Souvislá praxe II
2 3 týdny
Souvislá praxe II
1h cvičení týdně
Průběžná praxe
4h náslechů + 2h výstupů
2h náslechů + 8h výstupů 2 10h výstupů
4h náslechů + 2h výstupů 2h náslechů 1 + 6h výstupů 2 8h výstupů 1
3.2 Obsahová charakteristika pedagogických praxí 3.2.1 Průběžná pedagogická praxe Průběžná pedagogická praxe je vedena střídavě formou náslechů na základních a středních školách a formou výuky na katedře fyziky. Při každé náslechové hodině student vyplňuje hospitační záznam (ukázka viz příloha 2), ve kterém se podrobně zaměřuje na jednotlivé fáze vyučovací hodiny, rozložení výuky, vhodné použití didaktických metod, vyučovacích forem a pomůcek. Velkou pozornost musí také věnovat způsobu pokládání otázek, jejich srozumitelnosti a přesnosti jednotlivých formulací učitelem. Vyhodnocuje aktivitu žáků, jejich reakce na pokládané otázky nebo na nově probírané a procvičované učivo. V neposlední řadě určí obsahovou správnost a přiměřenou hloubku učiva pro konkrétní skupinu žáků. Rozbor náslechové hodiny je dobré provést bezprostředně po jejím skončení, kdy mají ještě všichni účastníci vše v dobré paměti včetně různých podrobností a dojmů a kdy je navíc možnost přímé konfrontace s hospitovaným vyučujícím. V případě, že na podrobnou analýzu čas nezbývá, je jí věnován dostatečný prostor při výuce následující hodiny průběžné pedagogické praxe na katedře fyziky. V rámci průběžné pedagogické praxe se dále studenti věnují nácviku vlastních výstupů. Základem pro to je znalost obecné a oborové didaktiky, při kterých se student
4
PEDAGOGICKÁ PRAXE
KFY PřF UJEP
učí mimo jiné vytvářet písemnou přípravu vyučovací hodiny (viz kapitola 4.1), dále pak manuální dovednost a schopnost slovního projevu, které si student osvojil především v rámci praktik školních pokusů. Poslední částí průběžné pedagogické praxe jsou vlastní výstupy na cvičné škole a jejich podrobná analýza. Zápočet student získává za aktivní práci na cvičeních, vlastní výstup na cvičné škole a odevzdání hospitačních záznamů. 3.2.2 Souvislá pedagogická praxe Souvislá
pedagogická
praxe
je
nejobtížnějším
kurzem z uváděných pedagogických praxí, kde student prokáže veškeré znalosti a dovednosti získané v průběhu svého studia, ať z oboru nebo pedagogicko-psychologických disciplín, a je velmi časově náročná na správné zpracování přípravy vyučovacích hodin. Praxi si zařizuje každý student zcela samostatně prostřednictvím Centra pedagogické praxe Pedagogické fakulty university (Hoření 13, Ústí nad Labem; http://pf.ujep.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=blog&id=240 &Itemid=661). Organizační pokyny k realizaci jsou uvedeny ve Směrnici děkana PF UJEP. Veškeré dokumenty potřebné pro zajištění souvislé pedagogické praxe, tj. dohoda o provedení práce, dohoda o realizaci praxe a hodnotící a hospitační záznamy jsou ke stažení v sekci „Pokyny k praxím“. Vyplněné a potvrzené formuláře musí být včas předány na Centrum pedagogické praxe (u studentů kombinovaného studia zajistí odevzdání garant pedagogické praxe), pokud se tak nestane, nemusí být studentovi praxe v žádaném semestru umožněna. Mezi povinné dokumenty patří také rozvrh vyučovaných hodin, který je nutno odevzdat nebo zaslat prostřednictvím e-mailu oborovému didaktikovi souvislé pedagogické praxe na katedře fyziky. V úvodních obvykle dvou vyučovacích hodinách probíhá souvislá praxe formou náslechů, ze kterých stejně jako v případě praxe průběžné zpracovává student hospitační záznam. V ostatních hodinách stanovených pro souvislou pedagogickou praxi vede výuku vybraných tříd zcela sám, včetně hodnocení ústního zkoušení a písemných prací. Vždy před začátkem výuky rozebere cvičný pedagog se studentem přípravu, zaměří se na vhodnost použití didaktických metod, forem výuky, pomůcek …, doporučí studentovi změny, které směřují k vylepšení výstupu, kontroluje zadání písemných prací a ústního zkoušení z hlediska obsahové náročnosti a vhodnosti položení otázek. Po ukončení výuky provede cvičný učitel se studentem podrobný rozbor, což praktikantovi umožní lépe se připravit na další výuku. Pedagog je přítomen v každé vyučovací jednotce. Na základě toho potom analyzuje průběh výuky a po ukončení souvislé pedagogické praxe sepíše hodnotící zprávu. Kromě samotné výuky se student zapojuje do jakýchkoliv jiných činností, příkladem jsou dozory, exkurze, projektové dny a jiné. Úlohou cvičného učitele je také seznámit studenta s děním na škole celkově a
5
PEDAGOGICKÁ PRAXE
KFY PřF UJEP
s ostatními povinnostmi pedagogů (rozvrhové změny, administrativní činnost, školní řád, porada, …). Po ukončení souvislé pedagogické praxe odevzdá student garantovi předmětu vyžadované hodnotící materiály a veškeré zpracované přípravy, které byly pro praxi použity. Na jejich základě garant rozhodne u udělení zápočtu. Zápočet není studentovi udělen za negativní posudek v hodnotící zprávě psaný cvičným pedagogem nebo za zcela chybně psané přípravy na vyučovací hodinu. 3.2.3 Asistentská pedagogická praxe Hlavním cílem výběrového kurzu asistentská praxe je zapojit studenty do školní reality i mimo povinné předměty, a tím hlouběji poznávat skutečné zázemí učitelské profese. Vedlejším záměrem je odbourat zbytečný strach ze souvislé pedagogické praxe, ve které se obvykle spojuje nervozita z prvního rozsáhlejšího kontaktu s výukou a náročná příprava hodin. Z uvedených důvodů je tento výběrový kurz doporučený studentům se zaměřením na vzdělávání již od druhého ročníku studia. Cvičného pedagoga osloví student na základě svého vlastního výběru nebo využije aktuální nabídky pedagogů kontaktovaných katedrou fyziky. Stejně jako v případě souvislé pedagogické praxe je nutné sepsání potřebné administrativy (vyplnění dohody o provedení práce, …). Veškeré podklady jsou k dispozici u vedoucího asistentské praxe. Pracovní náplní studenta je příprava pokusů a pomoc s jejich realizací v hodinách, příprava soutěží, práce se žáky na projektech, asistence při přípravě i výuce laboratorních prací, jiné aktivity zadané cvičným pedagogem související se vzdělávací a výchovnou činností, příprava podkladů pro výuku, oprava písemných prací, seznámení se s provozem školy, pedagogickou dokumentací apod. Na základě předložení protokolu o asistentské praxi (výpis působení na vybrané škole - datum a čas návštěv, každodenní stručný záznam činností), odevzdání závěrečného hodnocení působení na vybrané základní nebo střední škole a odevzdání vlastní písemné zprávy o průběhu praxe (viz příloha 3 – 5) je studentovi udělen zápočet. 3.3 Kontrola 1. 2.
Na webové stránce PF UJEP prostudujte Organizační pokyny k realizaci pedagogických a odborných praxí. Pro zopakování fyzikálních znalostí si přečtěte učebnice Fyzika pro gymnázia od nakladatelství Prometheus.
3.4 Studijní zdroje http://pf.ujep.cz/attachments/Smernice_o_praxich.pdf
6
PEDAGOGICKÁ PRAXE
KFY PřF UJEP
4 PŘÍPRAVA NA VYUČOVACÍ HODINU Nelze vytvořit přesný postup, jak se správně připravit na vyučovací hodinu. Představa, že již vytvořené písemné přípravy lze použít v jiné hodině úplně stejně, je naprosto scestná. V rámci jedné vyučovací jednotky se může stát kdykoliv cokoliv, i kdyby to bylo něco sebevíc nepředstavitelného. Vše závisí na konkrétní skladbě žáků v jedné třídě. Třída je zajímavý organismus, který žije svým vlastním životem. Má jiné meze, které stačí na motivování nového učiva, jiný temperament, chuť k poznávání nového, jinak reaguje na položené otázky a problémové úlohy, jiným způsobem dokáže komunikovat s učitelem. V jedné třídě je učitel rád, že alespoň část žáků se v novém učivu orientuje, přesto ví, že se stejné problematice bude muset podrobně věnovat i příště. V jiné třídě však zjistí, že stejné množství učiva mu stačí sotva na polovinu vyučovací hodiny a přestože už dvakrát pečlivě a pomalu s žáky učivo zopakoval, do konce hodiny zbývá stále příliš mnoho času. A konečně jsou tu kázeňské projevy, které také přímo ovlivňují výuku. Vzhledem k tomu, že sami žáci nevědí, čeho jsou schopni, je lepší už od začátku pedagogické praxe počítat se vším a tím si vytvořit určitou imunitu proti milým ale i nemilým překvapením. Základem toho je dobře strukturovaná písemná příprava, která však musí být směřována na konkrétní třídní skupinu. 4.1 Písemná příprava Před vytvářením přípravy je nutné nahlédnout do tematického plánu, který si vyučující sestavuje před začátkem každého školního roku na základě zvyklostí školy (viz příloha 6). Tematický plán je závazný dokument, který musí odsouhlasit předmětová komise a potvrdit ředitel školy. Na základě rozvržení konkrétního tematického oddílu je možné začít strukturovat písemnou přípravu na vyučování. Při tom je třeba si uvědomit, na které učivo se bude navazovat a zejména co se mají žáci v dané vyučovací jednotce naučit (výchovně vzdělávací cíle). Písemná příprava má obsahovat aktuální datum, organizační formu výuky, téma hodiny, výchovně vzdělávací cíle, motivační momenty, vhodné metody zprostředkování učiva, vyznačení nových pojmů, seznam používaných pomůcek a výukových materiálů, otázky a příklady k procvičování a opakování a zadání domácího úkolu (viz příloha 7). Je vhodné do přípravy začlenit ještě náhradní úkoly a příklady pro případ, kdyby zbývalo příliš času do konce vyučovací hodiny. Součástí přípravy by mělo být také orientační časové rozvržení, aby si připravující se učitel mohl vytvořit určitou reálnou představu o průběhu vyučovací hodiny a délce jednotlivých aktivit. Smyslem časování rozhodně není jej přesně dodržet a závisí na průběhu hodiny, do jaké míry vyjde. Chybou praktikanta je, pokud bere stanovenou minutovou dotaci jako závazek, který se snaží pevně dodržet. Ve strachu, že nestihá připravené učivo, začne zbytečně chybovat a působit nervózně.
7
PEDAGOGICKÁ PRAXE
KFY PřF UJEP
4.2 Příprava pomůcek a pokusů Již při vytváření písemné přípravy musí mít vyučující představu, které pomůcky bude v hodině používat a hlavně kdy. Příprava na poslední chvíli se rozhodně nevyplácí. Vzít do ruky před hodinou encyklopedii, o které vyučující ví, že tam něco je, ale neví co, kde a kdy to použít, nemá naprosto žádný význam. Proto je nutné si předem rozvrhnout, které části učebnice budou v hodině využity, které příklady počítány, ve které encyklopedii a kde se vyskytují zajímavosti související s tématem, který výukový pořad je vhodný, která hodící se informace se nově objevila v mediích, do které části vyučovací hodiny nejlépe zařadit pokus a jak ho koncipovat atd. Pokusy prováděné učitelem (demonstrační pokusy) mohou být zařazeny na začátku hodiny jako motivační nebo v průběhu na ověření již známých souvislostí. Žáci sami jsou schopni na základě předvedeného pokusu společně odvodit fyzikální podstatu zkoumaného jevu. Vzhledem k časové náročnosti objevování však obvykle vysvětlí učitel vše sám. Vhodné je zařazení žákovských pokusů, které navíc podněcují zručnost a při kterých se s vyšší časovou dotací musí počítat předem. Veškeré zařazené pokusy si musí učitel připravit a odzkoušet v dostatečném předstihu nejlépe den předem, ne těsně před hodinou nebo až za jejího chodu, kdy časové prodlevy žáci ochotně vyplní volnou zábavou. Navíc bude bezpečně vědět, že všechny potřebné pomůcky pro prezentaci pokusu jsou v pořádku. 4.3 Kontrola 1. Vyberte si učebnici jednoho ročníku na ZŠ/SŠ a zpracujte vlastní tematický plán. Ten si potom porovnejte vzájemně s ostatními studenty. 2. Zpracujte písemnou přípravu libovolné vyučovací hodiny na ZŠ/SŠ. Promyslete, jakými rozdílnými postupy by ji bylo možné realizovat. 4.4 Studijní zdroje Svoboda, E., Kolářová, R.: Didaktika fyziky základní a střední školy – Vybrané kapitoly. Praha, Karolinum 2006. 50 – 54; 93 – 117, 217 – 223 Podlahová, L.: První kroky učitele. Triton Praha, 2004. s 64 - 79
8
PEDAGOGICKÁ PRAXE
KFY PřF UJEP
5 PEDAGOGICKÁ ADMINISTRATIVA V této kapitole je uveden přehled vybraných pedagogických dokumentů, včetně takových, se kterými se v rámci praxe student nesetká, a mohou jej překvapit při nástupu do zaměstnání. Pro všechny platí, že vyplňování kteréhokoliv dokumentu se používá výhradně modrá propiska. Vzniklé chyby se nepřelepují ani nepřepisují, ale opravují se účetnickým způsobem (přeškrtnutí), do kolonky Poznámky potom chybující zapíše datum opravy a potvrdí svým podpisem. Ve všech dokumentech je nutné dodržovat stejný způsob zkratek jednotlivých předmětů (pokud nemají být vypsány celým slovem). 5.1 Třídní kniha Na rozdíl od zbylých dokumentů je třídní kniha používána každý den v průběhu jednoho školního roku a následně archivována. Úkolem třídního učitele je vyplnění úvodní strany a v průběhu celého roku potom důkladná kontrola zápisů ostatních učitelů působících v dané třídě, absencí žáků a jiné. První povinností každého učitele je podpis třídní knihy v tabulce vyučovaných předmětů a uvedení data, od kterého třídu povede (viz příloha 9). Součástí třídní knihy je seznam žáků, u každého je vhodné uvedení kontaktního telefonního čísla pro snadnou komunikaci mezi školou a rodiči, popř. jinými zákonnými zástupci. Pro uvedení telefonního čísla musí dát rodiče, popř. zákonný zástupce souhlas. Na další straně najdeme tabulku hospitační a kontrolní činnosti. Ostatní strany třídní knihy jsou tvořeny tabulkami s rozpisy pracovních týdnu. Každý vzdělávací stupeň má svůj typ třídních knih, v příloze je ukázka doplněných aktivit v prvním týdnu výuky na 2. stupni základní školy (viz příloha 8), na rozdíl od něj mají střední školy ještě kolonku, do které se vypisuje pořadí vyučovací hodiny v daném předmětu. Povinností učitele fyziky je poučení žáků o bezpečnosti při výuce, které musí být zapsané v kolonce Poznámky. Do stejné kolonky se mimo jiné zapisují také akce konané školou nebo jinými výchovně-vzdělávacími institucemi, při kterých žák ve škole chybí. Informace, které se týkají vyplnění třídní knihy, jsou uvedeny ve zmiňované příloze. V současnosti se na některých školách můžeme setkat také s elektronickou třídní knihou, která obsahuje všechny prvky jako třídnice papírová. Přestože by ji mohla plně nahradit, vedení škol si většinou nechává pro jistotu i způsob klasického zápisu. Zapisovat do obou třídních knih je potom pro učitele časově mnohem náročnější. Problém elektronický třídních knih je dále v tom, že ne všechny učebny, ve kterých se vyučuje, jsou vybaveny potřebnou technikou. Učitel si potom musí potřebné informace zapisovat zvlášť a dodatečně je doplňovat nebo opisovat z papírové třídní knihy a svého učitelského zápisníku. Pokud ale funguje a používá se tak, jak bylo v úmyslu jejich tvůrců, je velmi kvalitním pomocníkem při práci nejen třídního učitele např. při
9
PEDAGOGICKÁ PRAXE
KFY PřF UJEP
zjišťování počtu absenčních hodin nebo při zjišťování klasifikace. Další výhodou je, že se na ni může učitel přihlásit odkudkoliv. Žákům sice odpadne jedna z jejich povinností, na druhou stranu se však nestane, že by třídní knihu nepřinesli nebo dokonce ztratili. Velkým plusem je také přístup rodičů, kteří si snadno dohledají probrané učivo a mohou kontrolovat absence žáka. V současnosti existuje také elektronická žákovská knížka, do které mají opět přístup i rodiče a kterou žák rozhodně úmyslně nezatají. 5.2 Třídní výkaz Třídní výkaz se týká celé třídy, je vypisován na celé období daného stupně a je mnoho let archivován školou, později archivem. Obsahuje seznam žáků, změny v jejich počtu, přehled o celkovém hodnocení žáků, o docházce, o hodnocení chování, o vydání vysvědčení a jiné. Netřídního učitele se zde týká pouze potvrzení provedeného hodnocení v jeho předmětu (viz příloha 10). 5.3 Katalogový list žáka Katalogový list žáka zahrnuje kromě přehledu o prospěchu a zameškaných hodinách za každé pololetí také veškeré i důvěrné informace ohledně jeho osoby a rodiny, o působení na jiných školách, výchovných opatřeních včetně pochval a ocenění a vyjádření pedagogicko-psychologické poradny o doporučení úlev v určitých předmětech (ukázka první strany, se kterou pracuje netřídní učitel, viz příloha 11). Do katalogového listu jsou dále vkládány protokoly z komisionálních zkoušek, kopie přihlášek ke studiu, zápisový lístek o budoucím vzdělávání, sdělení rodičům o výrazné změně prospěchu nebo chování a jakékoliv jiné důležité přílohy související s žákem. V případě, že žák přestupuje na jinou školu, zhotoví se mu kopie katalogového listu, originál si škola ponechává. 5.3 Kontrola V rámci souvislé pedagogické praxe požádejte cvičného pedagoga, aby vás seznámil s veškerou administrativní činností.
10
PEDAGOGICKÁ PRAXE
KFY PřF UJEP
6 DALŠÍ INFORMACE A DOPORUČENÍ NEJEN PRO PRAXI 1. Předem si projděte učebnice, podle kterých povedete výuku. Předejdete tak situaci, kdy až v hodině zjistíte, co že se to v učebnici všechno píše, nebo v horším případě situaci, kdy vás na obsah učebnice upozorní sami žáci. 2. Přestože ovládáte veškeré teoretické znalosti, může vám výstup zkazit projev. Před prvním výstupem si vyzkoušejte výuku na nečisto nahlas doma. Přijdete na to, že sdělit myšlenky, které v duchu zní dobře, je mnohem složitější, než by se na první pohled zdálo. Důvodem může být nervozita nebo přílišné soustředění na obsahovou správnost. 3. Při výuce v rámci souvislé pedagogické praxe se žáci chovají jiným způsobem, než se kterým se setkáte po nástupu do zaměstnání. Důvodem je přítomnost cvičného učitele v hodinách nebo snaha žáků praktikanta zkoušet a zjišťovat, co ještě umí. Často se stává, především při výuce na gymnáziích, že si studenti na praktikanta připravují otázky předem. Připravte se tedy vy na ně! 4. I přes doporučení v bodě 3 je naprosto pochopitelné, že učitel nemůže vědět vše. Rozhodně lepší je nevědomost přiznat, než si vymýšlet nesmyslné závěry ve snaze svoji nevědomost zakrýt. 5. Vciťte se do schopností a myšlení vyučované skupiny a neuvažujte na úrovni vysokoškolské! 6. V současnosti existuje velké spektrum učebnic fyziky. Některá nakladatelství vydávají také pracovní sešity nebo příručky pro učitele, ve kterých najdete návrh tematického plánu, podrobně didakticky rozpracované struktury hodin, přípravy laboratorních prací a spoustu různorodé inspirace. 7. Hodinová dotace vyučovací jednotky je obvykle 45 minut. To je velmi krátký časový interval, ve kterém musíte stihnout zapsat do třídní knihy, opakovat předchozí, seznámit žáky s novými poznatky a procvičit je a na závěr opět zopakovat poznatky právě získané. To směřuje k tomu, že se obsahově zaměříte na přípravu učiva pro průměrné žáky, nadaní žáci se budou nudit a podprůměrní žáci nebudou stíhat, budou mít špatné známky a z hodiny budou odcházet demotivovaní. Pokud budete působit v menší školní skupině, tj. do dvaceti žáků, věnujte se přípravě učiva s různou hloubkou obtížnosti. Ve větších skupinách je bohužel individuální přístup problematický. 8. Počítejte s tím, že žákovi obvykle nejde o vzdělání, ale o známky, k čemuž je obvykle donucen rodiči. 9. Jedním z největších problémů při výuce fyziky na základní škole je neshoda obsahu s vytvářeným matematickým aparátem žáků. Pro fyzikální výpočty je důležitá práce se zlomky a vyjadřování neznámé ze vzorce. V matematice je uváděné učivo probíráno na konci 7. nebo v průběhu 8. třídy. Žáci se potom učí vzorce zpaměti a
11
PEDAGOGICKÁ PRAXE
KFY PřF UJEP
souvislosti matematiky a fyziky jim zcela unikají. RVP sice znamenají pro rozdělení učiva určitou volnost, ale dokud nebudou vydány učebnice těchto dvou předmětů tak, aby spolu vzájemně korespondovaly, učivo stále přesunout nepůjde. Pokuste se proto už v 6. třídě základní školy vysvětlit žákům potřebné matematické postupy. Pokud se vše povede, ulehčíte tím práci nejen sobě, ale i jim. 10. Při nástupu na praxi a do zaměstnání zadejte ihned na začátku pevná pravidla. Je vhodné je vytvořit spolu se žáky, sepsat je na papír a vyvěsit ve třídě. Postupně můžete určitě ubrat z vaší náročnosti, jakmile však začnete pravidla měnit k horšímu a využívat různých událostí v průběhu roku, budou to žáci vnímat jako porušení stanovených pravidel. 11. Žáci jsou přesvědčeni, že do výuky přírodopisu rozhodně chemie nepatří, do výuky fyziky zas nepatří dějepis a vyprávění o středověku. Tato představa je zcela chybná. Přesvědčte žáky o tom, že všechny předměty se vzájemně prolínají a nelze je striktně oddělovat. 12. Povzbuzujte žáky za jakoukoliv snahu včetně chybných odpovědí. Vysvětlete si společně, proč byla odpověď špatná. Nepoužívejte škodolibý tón, úsměšky a nedávejte žákovi kázání o kvalitě jeho myšlení. Netolerujte výsměch ani od jeho spolužáků. Pokud to dodržíte, žáci ve vás budou mít důvěru a budou se s vámi chtít podělit o všechny jejich myšlenky a nápady. 13. Po vyučovací jednotce, popř. po celém dni se zamyslete nad tím, co se vám v hodině podařilo podle přípravy, které učivo žáci pochopili bez obtíží, zda není jiný způsob, jak řešenou problematiku lépe vysvětlit, jak překonat nezájem žáků atd. (jedná se o tzv. sebereflexi). 14. Jestliže žáci nepochopí probírané učivo, změňte zcela způsob jeho vysvětlení. Začněte od jiných souvislostí, využijte jiných vztahů, postupujte pomaleji a po kratších úsecích. Kontrolujte, ve kterém kroku se žáci ještě orientují. 15. O zhoršení známek nebo hrozícím postihu musíte předem informovat rodiče. Rozhodně neplatí názor, že když se rodič nezajímá o své dítě sám, nemusíte ho kontaktovat. Tyto informace je dobré řešit s rodiči osobně a ze společného jednání sepsat zprávu s podpisy všech účastníků. V případě, že se nemohou dostavit do školy, je jim zaslán doporučený dopis. 16. Je Vaší povinností, zjistit si podrobné informace o žácích s individuálním programem a nečekat, až Vám to poví v hodině sami. Přečtěte si posudky pedagogicko-psychologické poradny vložené v katalogových listech, možná při tom zjistíte, že se ve výuce Vámi vyučovaného předmětu ulehčování nedoporučuje. V opačném případě zpracujte pro žáka individuální plán dle doporučení poradny. 17. Problémem ve výuce není jen žák s horším chováním, ale paradoxně také žák nadaný. Vše, co vyučujete, už zná, nic ho nepřekvapí a nezaujme ho ani
12
PEDAGOGICKÁ PRAXE
KFY PřF UJEP
sebeefektnější pokus. Jedinou radou je více ho zaměstnávat. Noste mu do hodiny odborné encyklopedie a časopisy, připravujte pro něj složité příklady a logické úlohy, v nejhorším případě mu z vysokoškolských skript okopírujte kapitolu týkající se probíraného učiva. Při procvičování výpočtů jej využijte jako svého asistenta a nechte ho volně procházet po třídě a radit svým spolužákům. Pochopitelně je to pro Vás práce na víc, ale rozhodně se vyplatí. Žák se při vyučování nebude nudit, a tedy nebude narušovat výuku. 18. Máte-li ve třídě hyperaktivního žáka, snažte se ho zaměstnávat jako svého asistenta na přenášení pomůcek, mazání tabule, rozdávání výukových materiálů, .... 19. Jakmile zaznamenáte zvláštní chování u některého z žáků, nahlaste to třídnímu učiteli a poraďte se se školním výchovným poradcem. Situaci rozhodně neřešte sami. V případě vztahových problémů ve třídě je možné zažádat o studium třídního klimatu pedagogicko-psychologickou poradnou, která na základě práce s žáky provede odbornou analýzu. 20. Prostudujte si Pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení, popř. jiné zákony související s pracovníky vzdělávacích institucí. 21. Existuje obrovské množství institucí, které vypisují granty, ať to je MŠMT, kraj nebo různé statní i soukromé firmy. Vyhledávání a především zpracování žádostí o dotaci je velmi časově náročná činnost, nicméně získaný finanční obnos za ni určitě stojí. 22. Současný internetový boom umožňuje využití jakýchkoliv záznamů pokusů, prezentací nebo technicky zaměřených pořadů jak českých tak světových. Vyhledávejte tedy zajímavosti pro zpestření výuky. Vždy se však přesvědčte o správnosti zdroje a reálnosti záznamu. Doporučit mohu například vědecko-populární magazín České televize PORT, který je k dispozici i v podobě internetového vysílání. 23. Pro poučení žáků o bezpečnosti práce ve výuce fyziky použijte návrhy podle vzoru v publikaci Olgy Mokrejšové Moderní výuka chemie (Triton Praha, 2009). Uvedené zpracování je pro žáky různého věku zábavné a pamatují si z něj rozhodně více, než po pouhém přečtení stroze psaných bodů s formulacemi typu žák smí a žák nesmí. 24. Před zahájením nového školního roku se schází předmětová komise. Jedná se o skupinu učitelů, kteří vyučují stejnému předmětu a musí se zamyslet nad společným plánem pro daný rok (viz příloha 12). 6.1 Kontrola 1. Vyhledejte, co znamená zkratka DVPP. 2. Na stránkách MŠMT najděte v odkazu informace o již běžících, ale i nově vyhlášených dotačních programech.
13
PEDAGOGICKÁ PRAXE
KFY PřF UJEP
7 EXKURZE Přes veškerou kvalitně probranou teorii doprovázenou řadou pokusů jsou dobře organizované exkurze nejlepším prostředkem pro spojení získaných znalostí s praxí. Pro žáky jsou obecně aktivity konané mimo školní budovu daleko atraktivnější. Jejich pozornost se při takových činnostech udrží mnohonásobně déle a zrovna tak si mnohem lépe pamatují různé informace. V současnosti existuje spousta institucí, které chtějí veřejně prezentovat svoji činnost, zaměstnávají specializované lektory a dokonce pro školní skupiny připravují doprovodné pracovní listy. Záleží na škole Návrhy a kontakty: •
Liberec IQ park – http://www.iqpark.cz/cs/
•
Plzeň Techmania – http://www.techmania.cz/
•
ČEZ – http://www.cez.cz/cs/veda-a-vzdelavani.html (společnost také vypisuje granty; k dispozici nabízí výukové materiály, které jsou ke stažení na uvedených stránkách nebo je lze zaslat poštou)
•
Plzeň Svět fyziky – http://svetfyziky.souepl.cz/
•
MUS (Czech coal) – http://www.czechcoal.cz/cs/
•
Milešovka – http://www.ufa.cas.cz/html/meteo/mile.html
•
Ústí nad Labem ČHMÚ – http://www.chmi.cz/UL/index.php?page=aktualni-pohled
•
Planetária – různá města v ČR
•
Praha NTM - http://www2.ntm.cz/projekty/muzejni-pedagogika/index.php
•
Pražská vodárna – http://www.pvk.cz/muzeum-prazskeho-vodarenstvi.html
14
PEDAGOGICKÁ PRAXE
KFY PřF UJEP
8 DOPORUČENÁ LITERATURA A WEBOVÉ STRÁNKY [1] www.msmt.cz [2] Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. VÚP Praha, 2004. s. 6 – 9, 43 – 55, 81 - 94 [3] Svoboda, E., Kolářová, R.: Didaktika fyziky základní a střední školy – Vybrané kapitoly. Praha, Karolinum 2006. [4] Kolářová, R. a kol.: Příručka učitele fyziky na základní škole s náměty pro tvorbu ŠVP. Praha, Prometheus 2006. [5] http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma [6] Podlahová, L.: První kroky učitele. Triton Praha, 2004. [7] Bednařík, M., Široká, M.: Fyzika pro gymnázia – Mechanika. Prometheus Praha, 2006. [8] Bartuška, K., Svoboda, R.: Fyzika pro gymnázia – Molekulová fyzika a termika. Prometheus Praha, 2006. [9] Lepil, O.: Fyzika pro gymnázia – Mechanické kmitání a vlnění. Prometheus Praha, 2001. [10] Lepil, O., Šedivý, P.: Fyzika pro gymnázia – Elektřina a magnetismus. Prometheus Praha, 2006. [11] Lepil, O.: Fyzika pro gymnázia – Optika. Prometheus Praha, 2002. [12] Štoll, I.: Fyzika pro gymnázia – Fyzika mikrosvěta. Prometheus Praha, 2002. [13] Macháček, M.: Fyzika pro gymnázia – Astrofyzika. Prometheus Praha, 2003. [14] Bartuška, K.: Fyzika pro gymnázia – Speciální teorie relativity. Prometheus Praha, 2001. [15] Mokrejšová, O.: Moderní výuka chemie. Triton Praha, 2009. [16] Halliday, Resnick, Walker: Fyzika 1 – 5. VUTIUM Brno a Prometheus, 2001. [17] http://www.ceskatelevize.cz/program/port/michaelovy-experimenty/ [18] http://pf.ujep.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=blog&id=240 &Itemid=661 [19] http://pf.ujep.cz/attachments/Smernice_o_praxich.pdf [20] Stoklasa, J. a kol.: Příručka k pedagogickým praxím. PřF UK Praha, 2000.
15
PEDAGOGICKÁ PRAXE
KFY PřF UJEP
9 PŘÍLOHY 1. Vzdělávací učební obsah pro vzdělávací oblast: Člověk a příroda 2. Hospitační protokol. 3. Zpráva o průběhu asistentské praxe – student 4. 5. 6. 7.
Zpráva o průběhu asistentské praxe – cvičný pedagog Protokol o asistentské praxi Tematický plán 6. třída Písemná příprava na vyučovací hodinu 8. Třídní kniha – zápis 9. Třídní kniha – přehled vyučovaných předmětů 10. Třídní výkaz 11. Katalogový list žáka 12. Zápis předmětové komise
16
Příloha 1: Vzdělávací učební obsah pro vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Fyzika
-
-
Ročník: 6. Očekávané výstupy: Žák: vysvětlí pojem těleso, rozliší jej od látky. Osvojí si charakteristiky pevných, kapalných a plynných látek i těles pomocí jejich vlastností: tekutost, tvárnost, rozpínavost, stlačitelnost. Chápe, že věci kolem nás jsou sice velmi rozmanité, ale všechny se skládají z atomů a molekul. Dokáže vysvětlit, že částice jsou v neustálém neuspořádaném pohybu a dokáže vymyslet a popsat pokus na difúzi, uvede kde se s ní může setkat v běžném životě. Pozná a popíše účinky gravitační síly a jejího pole. Uvede příklad elektrování tělesa a vysvětlí na něm, k jakým dějům mezi elektrovanými tělesy dochází. Chápe pojem elektrická síla i elektrické pole. Podle obrázku popíše složení atomu. Uvede příklad těles, která magnet přitahují nebo odpuzují. Popíše vzájemné chování dvou magnetů. Vysvětlí, co jsou indukční čáry a jak je lze dokázat. Popíše kompas a buzolu, vysvětlí jejich použití. zná uvedené veličiny a dokáže navrhnout postup pro měření dané veličiny. Ke každé veličině umí přiřadit základní jednotku, zná její násobky a díly, vzájemný vztah dokáže znalostí převodů jednotek. Umí určit rozsah stupnice a nejmenší dílek, z nejmenšího dílku odvodí odchylku měření. Měření jedné hodnoty provádí vícekrát a ze získaných hodnot spočítá aritmetický průměr. Učí se pracovat s MF tabulkami.
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, kompetence
Tělesa, látky a jejich vlastnosti - vlastnosti pevných, kapalných a plynných látek - částicové složení látek - vzájemné působení těles gravitační, elektrické a magnetické vlastnosti
Př- anorganické a organické látky, stavby neživých a živých složek Země a organismů, vliv magnetického pole na migrace živočišných druhů, difúze – výživa, dýchaní - výměna O2 a CO2 mezi krví a stěnou plicních sklípků, mineralogie - magnet Ch – stavba atomů a molekul Z – magnetické pole Země, zeměpisné a fyzikální magnetické póly D – atomismus, elektrické a magnetické vlastnosti látek OSV- 1.1.1 VDO EGS – 3.2 ENV
Měření fyzikálních veličin - veličiny, jednotky, převody jednotek a měřidla: - měření délky - měření objemu - měření hustoty - měření hmotnosti - měření času - měření teploty
KU, KŘP, KKO, KSP, KO, KP M – převody jednotek Z – hustota vody – Mrtvé moře, časový posun, teplotní rozdíly na Zemi Př – „nej“ ve zvířecí a rostlinné říši (nejdelší, nejtěžší, …) D – měřidla, jednotky OSV- 1.1.1., 1.2.4. MV VEG ENV
KU, KŘP, KKO nakreslí schematické značky jednotlivých součástek elektrického obvodu, Elektrický obvod VV – nákresy schémat a schematických značek nakreslí schéma jednoduchého elektrického obvodu a umí ho i sestavit. - elektrický proud a napětí Ch- elektrolýza - sestavení obvodu Př- odpovědně se chová při ohrožení života Používá pojmy elektrický proud, elektrické napětí, rozděluje látky na vodiče a nevodiče el. proudu. Umí vysvětlit, proč některé látky vedou a jiné nevedou - vodiče a izolanty el. proud. Na jednoduchých pokusech vysvětlí pojem magnetické pole - magnetické pole vodičů s proudem ENV v okolí vodiče s elektrickým proudem. Rozlišuje pojmy rozvětvený a nerozvětvený el. obvod a nekreslí jejich schémata. Zná základní pravidla pro OSV- 1.1.1., 1.2.3., 1.2.4. používání el. spotřebičů a pro práci s elektrickým proudem. Zná výstražnou KU, KŘP, KKO, KSP, KO, KP značku pro nebezpečí el. proudu a ví jak se má v její blízkosti chovat. Ukázka zpracovaného ŠVP, pro 6. třídu základní školy. Kromě přehledu učiva a očekávaných výstupů obsahuje tabulka také přehled o mezipředmětových vztazích s konkrétním obsahem učiva, zkratkou jsou zapsána průřezová témata a klíčové kompetence. Podrobné rozpracování průřezových témat a klíčových kompetencí je v úvodu vyučovacího předmětu Fyzika na dané škole. KU - kompetence k učení, KŘP - kompetence k řešení problémů, KKO - kompetence komunikativní, KSP - kompetence sociální a personální, KO - kompetence občanské, KP - kompetence pracovní; OSV - osobnostní a sociální výchova, VDO - výchova demokratického občana, EGS - výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, ENV - environmentální výchova. Číslice u zkratek průřezových témat označují tematický okruh stanovený v RVP a jsou zaznamenány v úvodu dokumentu školy. Př.: EGS – 3.2 značí tematický okruh „Objevujeme Evropu a svět“. Nejsou-li u zkratky číslice, znamená to, že v daném učivu lze realizovat všechny tematické okruhy průřezového tématu. -
Příloha 2: Hospitační záznam. Zdroj Centrum pedagogické praxe PF UJEP.
Hospitační záznam z náslechové hodiny Jméno:.......………………………..............Stud.obor.:...............................Ročník:…… Škola: …......................................................................................................................... Třída:.................. Vyučující:........................…....................... Datum: .................. Předmět: ……………………………………………………………………….. Téma vyuč. hodiny: …..................................……..........................................................
Záznam průběhu hodiny čas
aktivita učitele
aktivita žáků
Celkové hodnocení hodiny: 1. Vyučovací hodina (cíle, rozvíjené kompetence, struktura a organizace hodiny)
2. Metody a formy výuky, pomůcky
3. Učitel (autorita, komunikace, pedagogický takt, motivace, aktivizace žáků, hodnocení…)
4. Žáci (aktivita, kooperace, klima ve třídě…)
Připomínky, postřehy, návrhy:
Příloha 3: Zpráva o průběhu asistentské praxe - student
Zpráva o absolvování kurzu Asistentská praxe v předmětu fyzika 1. Jméno praktikanta: 2. Ročník a aprobace: 3. Jméno cvičného učitele fyziky: 4. Adresa školy: 5. Na jak velké škole jste měl praxi (kolik má přibližně studentů a tříd)? 6. Má škola specializovanou fyzikální učebnu? 7. Jak je na tom škola s fyzikálním vybavením? 8. Co se vám praxe dala (pozitivní zkušenosti)? 9. Co vám při praxi činilo největší potíže (negativní zkušenosti)? 10. Jiné:
Příloha 4: Zpráva o průběhu asistentské praxe – cvičný pedagog
Zpráva o absolvování kurzu Asistentská praxe v předmětu fyzika
1. Pomohl vám náš student ve vaší práci? 2. Nastaly v rámci studentovy praxe nějaké problémy (docházka, neochota, neplnění zadaných úkolů, …)? 3. Byl(a) byste v budoucnosti ochoten vést dalšího našeho studenta? 4. Jiné:
Příloha 5: Protokol o asistentské praxi
Příloha 6a: Tematický plán – FY 6. třída Školní rok 2009/2010
Téma
H.D. H.D.
Základní učivo
LIDÉ, PŘÍRODA A POZNÁNÍ
2 Září
STAVBA LÁTEK
15 Září Listopad
Učivo pro integrované žáky
historie poznávání okolního světa fyzika jako přírodní věda
obory fyziky
čím se fyzika zabývá
tělesa a látky vlastnosti pevných, kapalných a plynných látek vzájemné působení těles síla částicové složení látek
gravitační pole Země Brownův pohyb I. Newton
vysvětlit pojem látka a těleso porovnat vlastnosti látek pevných, kapalných a plynných síla, uvést příklad působení různých sil atomy a molekuly
ELEKTRICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK
Rozšiřující učivo
Hod. dotace: 2hod
elektrování předmětů složení atomu
5 Listopad
elektrické pole porovnání atomů různých chemických prvků kladné a záporné ionty
MAGNETICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK
5 Prosinec
působení magnetů na různá tělesa magnetické pole a indukční čáry
výroba magnetu magnetické pole Země a působení na tělesa
uvést příklad elektrování tělesa a vysvětlit na něm, k jakým dějům mezi elektrovanými tělesy dochází podle obrázku popsat složení atomu uvést příklad těles, která magnet přitahují a odpuzují popsat, co jsou indukční čáry a jak je lze dokázat
Celkem hodin: 66
Metody Metody
motivační expoziční fixační indukce, dedukce analýza, syntéza motivační expoziční fixační indukce, dedukce analýza, syntéza
motivační expoziční fixační indukce, dedukce analýza, syntéza
motivační expoziční fixační indukce, dedukce analýza, syntéza
Pomůcky učebnice (Prometheus) encyklopedie populárně vědecká literatura a časopisy učebnice (Prometheus) encyklopedie populárně vědecká literatura a časopisy folie na zpětný projektor U tubice,, spojené nádoby, laboratorní sklo (zkumavky, kádinky), pružiny, závaží, siloměr, magnet učebnice (Prometheus) populárně vědecká literatura a časopisy sáčky, hřeben, papír, novodurová tyč a vlněná textilie
učebnice (Prometheus) populárně vědecká literatura a časopisy magnet, železné piliny, tělesa z různých materiálů, magnetka, průhledná deska
Příloha 6b: Tematický plán – FY 6. třída Téma
H.D. H.D.
Základní učivo
MĚŘENÍ FYZIKÁLNÍCH VELIČIN
ELEKTRICKÝ OBVOD
20 Leden duben
11 Květen Červen
Rozšiřující učivo
veličiny, jednotky, převody jednotek a měřidla: měření délky měření objemu měření hustoty měření hmotnosti měření času měření teploty
znalost více typů měřidel pro každou veličinu (využití znalostí z praxe) méně používané jednotky
elektrický proud a napětí sestavení obvodu vodiče a izolanty magnetické pole vodičů s proudem první pomoc při úrazu elektrickým proudem
zahřívání vodiče při průchodu proudu pojistka užití elektromagnetu
Učivo pro integr. integr. žáky žáky
Metody
znát uvedené veličiny jejich jednotky uvést postup při měření veličin
motivační expoziční fixační indukce, dedukce analýza, syntéza
elektrický proud a napětí vodiče a izolanty sestavení jednoduchého elektrického obvodu (žárovka, baterie) a popis schéma
motivační expoziční fixační indukce, dedukce analýza, syntéza
Pomůcky učebnice (Prometheus) populárně vědecká literatura a časopisy odměrný válec a další laboratorní sklo, předměty měření, pravítka, posuvné měřidlo, rovnoramenné a analytické váhy, stopky, teploměr učebnice (Prometheus) populárně vědecká literatura a časopisy pomůcky k sestavení elektrického obvodu, žárovka, cívka, magnet
3 Červen Pozn.: Pozn.: V průběhu školního roku budou do vyučování zařazeny exkurze a laboratorní práce. Exkurze: Meteorologická observatoř Milešovka Obnovitelné zdroje – elektrárna Hučák v Hradci Králové Národní technické muzeum – workshop Laboratorní práce: 1. měření délky různých předmětů a určení objemu tělesa 2. měření hmotnosti těles, určení hustoty pevné látky 3. měření teploty zahřívané vody 4. změna teploty vzduchu v průběhu dne (domácí laboratorní práce) 5. vedení elektrického proudu v látkách OPAKOVÁNÍ
Pozn.: Pozn.: termín prázdnin v průběhu roku a jiné předem plánované akce: 29. 10. - 30. 10. 2009 – podzimní, 23. 12. 2009 - 1. 1. 2010 vánoční (pondělí 22. 12. třídní besídka), 29. 1. 2010 – pololetní, 8. 3. - 14. 3. 2010 - jarní, 1.4. - 2. 4. 2010 – velikonoční; 1. 3. – 5. 3. – lyžařský výcvik, 22. 5. – 27. 5. – Anglie
Příloha 7: Písemná příprava na vyučovací hodinu na střední škole [3]
Téma: Trojfázová soustava napětí
Hlavní cíl: Aktivně využívat fyzikální poznatky k objasnění funkce významných elektrických zařízení, ovládnout odbornou terminologii, objasnit význam technického zařízení pro společnost. Specifické cíle: vysvětlit vznik indukovaného napětí na každé cívce trojfázového alternátoru, vyjádřit matematicky hodnotu indukovaného napětí na každé ze tří cívek generátoru, vztahy odůvodnit, nakreslit průběh tří indukovaných napětí u1, u2, u3 na cívkách generátoru, dokázat graficky nebo početně, že u1 + u2 + u3 = 0, popsat trojfázovou soupravu a uvést vztah mezi fázovým a sdruženým napětím, popsat a vysvětlit funkci trojfázového alternátoru pomocí modelu (nebo obrázku), zapojit cívky alternátoru, voltmetrů a spotřebičů (žárovek) do hvězdy, změřit efektivní hodnoty fázového a sdruženého napětí na školním modelu, znát tyto hodnoty pro spotřebitelskou síť, nakreslit schéma trojfázové soustavy střídavého napětí a objasnit její význam v energetice. Opakování (frontální, 5 minut): 1. Na modelu jednofázového alternátoru popište vznik indukovaného napětí na cívce při otáčení magnetu. Ukažte prakticky vznik tohoto napětí. 2. Napište vztah pro okamžitou hodnotu indukovaného napětí (předpoklad – sinusový průběh), vysvětlete význam použitých veličin. 3. Objasněte činnost jednofázového generátoru střídavého napětí (na modelu nebo pomocí obrázku provedeného na fólii či na CD). Motivace (1 minuta): Nešlo by využít pro vznik indukovaného napětí více cívek seskupených v prostoru kolem otáčivého magnetu? Pokud ano, jak to nejvhodněji (nejpoužívaněji v praxi) udělat? Jak pak bude vypadat rozvod kabelů pro napájení spotřebičů? Budou všechny kabely nutné? Nešlo by některé „sdružit“? (Odkaz na venkovní stožárové nebo sloupové vedení.) Výklad s demonstrací na modelu trojfázového alternátoru (30 minut), průběžně záznam podstatných pojmů na tabuli: a) popis model, demonstrace vzniku indukovaných napětí na jednotlivých cívkách, jejichž osy svírají navzájem úhly 120°. Vzniklá indikovaná napětí jsou vzájemně posunuta o 1/3 periody, mají stejnou úhlovou frekvenci a platí pro ně rovnice (za předpokladu stejné amplitudy): u1 = Um sin ωt, u2 = Um sin (ωt – 2π/3), u3 = Um sin (ωt – 4π/3), b) časový diagram vzniklých napětí (fólie, obrázek z prezentace, resp. práce s učebnicí) c) soustava střídavých napětí založená na poznatku, že u1 + u2 + u3 = 0, důkaz fázovým diagramem, d) aplikace tohoto poznatku v praxi – 4 vodiče místo původních šesti: vodič ze sdruženého uzlu, 3 vodiče z výstupu cívek; vznik sdružené soustavy, e) experiment: zapojení cívek a voltmetrů do hvězdy (barevnými vodiči), předvedení průběhu napětí, porovnání s původním pokusem soustavy nesdružené, f) zavedené pojmu: uzel, nulovací vodič N, fázové vodiče L1, L2, L3, fázové napětí, sdružené napětí, efektivní hodnoty fázového napětí Uf a sdruženého napětí US, vztah mezi nimi, g) experiment: na modelu praktické ověření vztahu U S = 3U f , mimo experiment sdělení faktu, že ve spotřebitelské síti jsou to hodnoty 230 V a 400 V, h) nákres trojfázové soustavy v praxi – rozvodná síť, připojení spotřebičů ve spojení do hvězdy.
Shrnutí (3 minuty): 1. Popište hlavní části trojfázového alternátoru a jeho činnost. 2. Vysvětlete princip sdružené soustavy zapojené do hvězdy, pojmenujte jednotlivé vodiče a jednotlivá napětí. 3. Objasněte termín rozvodná síť a vysvětlete, k čemu slouží. Dotazy žáků (1 minuta) Domácí úkol (2 minuty): 1. Dokažte graficky, že u1 + u2 + u3 = 0 pro 4 různé doby z intervalu <0, 2,5T>. Zvolte Um = 4 V, T = 0,5s. 2. Dokažte goniometricky, že u1 + u2 + u3 = 0. (Jako nepovinná úloha.) Pomůcky: model jednofázového generátoru, model trojfázového generátoru, 3 stejné demonstrační voltmetry, 4 barvy vodičů, panel se 3 stejnými žárovkami zapojenými do hvězdy, fólie nebo obrázek z prezentace: schéma jednofázového generátoru, schéma trojfázového generátoru, časový diagram trojfázového napětí. Pokračování v dalších vyučovacích hodinách: Elektromotor na trojfázový proud, transformátor.
Volné řádky musí být proškrtnuty příčně směrem z levého dolního rohu.
Dvouslovné předměty jsou značeny počátečním písmenem prvního i druhého slova. Obě písmena jsou velká.
Jednoslovné předměty jsou značeny jedním nebo dvěma písmeny, první je vždy velké a druhé malé.
Časový údaj o příchodu (př.) nebo odchodu (od.) žáka. Označení pozdní příchod (pp) se používá pro zápis krátce po začátku vyučování, časový údaj se potom nepíše.
Zameškané omluvené hodiny a jejich počet.
Příloha 8: Třídní kniha – zápis. Pozn.: třídní knihy na středních školách mají navíc kolonku číslo hodiny.
Na začátku školního roku se musí každý vyučující podepsat k předmětu, který bude vyučovat. Tato tabulka je uvedena na prvním listě třídní knihy.
Příloha 9: Třídní kniha – přehled vyučovaných předmětů v daném ročníku s podpisem učitele zodpovídajícího za jejich vedení.
Podpis třídního učitele.
Podpis oborového učitele.
Příloha 10: Třídní výkaz – podpisem potvrzuje vyučující zopodvědnost za známky udělené žákům dané třídy vždy zvlášť za každé pololetí.
Příloha 11: Katalogový list žáka
Příloha 12: Zápis předmětové komise
Zápis předmětové komise Fyzika 1. Vyučování probíhá podle vypracovaných ŠVP 6. – 9. třídy pro školní rok 2009/2010. K výuce je určena specializovaná učebna přírodních věd vybavená diaprojektorem a notebookem s možností připojení na internet. 2. Doporučené učebnice: Kolářová, R., Bohuněk, J.: Fyzika pro 6. – 9. ročník základní školy. Prométheus, Praha. (2. upravené vydání) 3. Rozšiřující literatura: Bohuněk, J.:Pracovní sešit k učebnici fyziky pro 6. – 9. ročník základní školy, Prometheus Praha. (2. upravené vydání) Rojko, M.: Fyzika kolem nás I – IV. Scientia, Praha 1995. Krutina, J.: Stokrát proč z fyziky. Práce, Praha 1976. Nahodil, J.: Fyzika v běžném životě. Prométheus, Praha 2004. Svoboda, E.: Pokusy s jednoduchými pomůckami. Prométheus, Praha 1995. Časopisy 21. století apod. 4. Pomůcky: Pro demonstraci je využito jednoduchý pomůcek, které si mohou žáci sami vyrobit. Dále jsou k dispozici školní soupravy pomůcek a různé přístroje použitelné i pro laboratorní práce. Doplňkem výuky jsou dále výukové pořady na DVD nebo VHS, používání vytvořených prezentací nebo záznamů na internetu: př.: www.cez.cz, http://www.ceskatelevize.cz/program/port/, http://scienceworld.cz/, http://www.astronomie2009.cz/, a jiné 5. Plánované exkurze: 6. třída – Meteorologická observatoř Milešovka 8. a 9. třída – Mostecká uhelná společnost (Czech coal) 2. stupeň – Centrum obnovitelných zdrojů energie a malá vodní elektrárna Hučák
Věra Tomešová, Žofie Viková
