Účetní uzávěrka v praxi spotřebního družstva

Vysoká škola polytechnická Jihlava katedra Ekonomie a managementu

Účetní uzávěrka v praxi spotřebního družstva Bakalářská práce

Vedoucí práce Ing. Jaroslava Leinveberová

Jitka Kremličková

Jihlava 2009

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Účetní uzávěrka v praxi spotřebního družstva“ vypracovala samostatně, na základě pramenů uvedených v seznamu použitých zdrojů.

V Moravských Budějovicích dne 16. 5. 2009 …………………………........ Jitka Kremličková

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat paní Ing. Jaroslavě Leinveberové, vedoucí bakalářské práce, za cenné rady a odborné vedení při vypracování bakalářské práce. Současně bych chtěla poděkovat panu Ing. Zdeňku Hoškovi, ekonomickému náměstkovi JMB družstva, za možnost osobních konzultací s účelem získat nezbytné informace a za poskytnutí podkladů potřebných k vypracování bakalářské práce.

Anotace Bakalářská práce se zabývá problematikou účetních prací na konci účetního období a následnou vnitřní kontrolou roční účetní závěrky. Cílem je analyzovat náročnost těchto úkonů ve spotřebním družstvu JMB. Práce je rozdělena do tří základních částí. První je zaměřena na seznámení se s funkcemi účetnictví, právním prostředím v České republice i světovými normami a na bližší vysvětlení základních pojmů a postupů spojených s roční účetní uzávěrkou a závěrkou. Druhá část obsahuje základní informace o JMB družstvu, systému zpracování účetnictví, konkrétních případech účetní uzávěrky vzniklé v roce 2007 a jejich náročnost. A v neposlední řadě pak sled činností potřebných k dokončení účetní závěrky za sledované období. V závěru práce jsou shrnuty veškeré získané teoretické poznatky i údaje ze spotřebního družstva a jejich zhodnocení.

Annotation Baccalaureate work is about problems with clerk works on the end of the fiscal period and resulting into inner check of year´s financial statements. The goal is to analyze difficulty of these acts in the consumption syndicate JMB. Work is divided in to the three basics parts. First is aimed on getting know the functions of accounting, with juridical environment in the Czech Republic, also with world norms and on closer explanation of basics terms and procedures connected with a year financial end procedure and book closing. Second part contains basic information about JMB syndicate, system of processes of accounting, about concrete cases of book closing incured in year 2007 and their heftiness. And not in the last place, the sequence of activities needed to finish the closing of books in watched period. In the conclusion of work the theoretical findings also the data from consumption syndicate and their ratings are summarized.

OBSAH ÚVOD ................................................................................................................. 1 1. Vznik účetnictví ........................................................................................... 2 1.1 Jaké byly původní cíle a funkce účetnictví ....................................................... 2 1.2 Hlavní úkol účetnictví ....................................................................................... 2

2. Podnikový informační sytém...................................................................... 4 3. Zdroje finančních informací....................................................................... 5 4. Regulace účetnictví...................................................................................... 6 4.1 Národní regulace účetnictví............................................................................... 6 4.2 Obecné účetní zásady ........................................................................................ 7

5. Harmonizace účetnictví .............................................................................. 9 5.1 US GAAP – obecně uznávané účetní zásady.................................................... 9 5.2 Mezinárodní účetní standardy – IAS/IFRS ....................................................... 9 5.2.1 Historie standardů.............................................................................................................9 5.2.2 Koncepční rámec ............................................................................................................10

6. Účetní operace na konci účetního období ............................................... 12 6.1 Inventarizace ................................................................................................... 12 6.2 Přechodné účty aktiv a pasiv ........................................................................... 14 6.2.1 Časové rozlišení nákladů a výnosů .................................................................................14 6.2.2 Účtování na dohadných účtech .......................................................................................15

6.3 Opravné položky ............................................................................................. 15 6.4 Rezervy............................................................................................................ 16 6.5 Kurzové rozdíly............................................................................................... 16 6.6 Výpočet a zúčtování daně z příjmů ................................................................. 17 6.7 Uzavření účtů .................................................................................................. 18 6.8 Zajištění bilanční kontinuity............................................................................ 20

7. Účetní závěrka ........................................................................................... 22 7.1 Základní požadavky na informace uváděné v účetní závěrce ......................... 22 7.2 Obsah a rozsah řádné účetní závěrky ............................................................. 22 7.3 Výkazy............................................................................................................. 23

8. Identifikace JMB družstva ....................................................................... 25 8.1 Základní identifikační údaje............................................................................ 25 8.2 Orgány družstva .............................................................................................. 25 8.3 Útvary družstva ............................................................................................... 25

9. Systém zpracování účetnictví ................................................................... 26 9.1 Vedení účetnictví............................................................................................. 26 9.2 Zpracování účetních dat .................................................................................. 26 9.3 Úschova účetních písemností .......................................................................... 28

10. Právní úprava účetnictví........................................................................... 29 10.1 Účetní předpisy.............................................................................................. 29 10.2 Vnitropodnikové směrnice ............................................................................ 29 10.3 Oběh účetních dokladů.................................................................................. 30

11. Příprava roční účetní uzávěrky................................................................ 31 12. Náročnost účetních prací .......................................................................... 33 13. Účetní uzávěrka ......................................................................................... 35 13.1 Inventarizace ................................................................................................. 35 13.1.1 Ústřední inventurní komise...........................................................................................35 13.1.2 Členové ÚIK.................................................................................................................36

13.2 Dohadné položky........................................................................................... 37 13.3 Rezervy.......................................................................................................... 39 13.4 Opravné položky ........................................................................................... 40 13.5 Kursové rozdíly ............................................................................................. 41 13.6 Časové rozlišování ........................................................................................ 41 13.7 Ostatní úkony ................................................................................................ 42 13.8 Doložení účtů ................................................................................................ 43

14. Výpočet a zúčtování daně z příjmů.......................................................... 44 15. Uzavření účtů ............................................................................................. 45 16. Účetní závěrka ........................................................................................... 47 16.1 Termíny k účetní závěrce .............................................................................. 47 16.2 Vnitřní kontrola ............................................................................................. 47 16.3 Audit.............................................................................................................. 48 16.4 Projednávání a schvalování RÚZ .................................................................. 48

ZÁVĚR................................................................................................................ 49 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .................................................................. 52 SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ ............................................................... 54 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK .............................................................. 55 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................ 56

ÚVOD K rozvahovému dni se musí účetní jednotky vypořádat s celou škálou operací, se kterými se v průběhu roku příliš často nesetkávají. To způsobuje značnou náročnost při zpracování těchto úkonů. Účetní uzávěrka v sobě zahrnuje větší počet činností, které předcházejí tvorbě účetních výkazů. Významnou roli při účtování těchto operací hrají obecně uznávané účetní zásady i právní rámec českého účetnictví. Ten se musí, se stále větší aktuálností, přizpůsobovat potřebám účetnictví na mezinárodní úrovni. K lepšímu pochopení dané problematiky je potřeba seznámit se se stručnou charakteristikou jednotlivých pojmů vztahujících se k roční účetní uzávěrce. Tato práce se na jedné straně zaměřuje na užší vysvětlení základních principů a postupů účtování a na straně druhé na konkrétní účetní případy JMB družstva, které je zapotřebí k 31.12. zaúčtovat. Stanoveným cílem je rozbor přípravy a realizace účetní uzávěrky v tomto družstvu a náročnosti těchto prací na konci účetního období. Ty zahrnují předuzávěrkové operace a po sestavení účetních výkazů také vnitřní kontrolu. Důležité podklady a informace potřebné ke zpracování této bakalářské práce poskytl pan Ing. Zdeněk Hošek, ekonomický náměstek JMB družstva. Ty posloužily k rozboru účetní uzávěrky a vytvoření obrazu o náročnostech jednotlivých úkonů v tomto podniku. S ohledem na skutečnost, že v době zpracovávání bakalářské práce nebyly k dispozici aktuální informace za účetní období 2008, se zde budeme zabývat případy vzniklými v roce 2007.

1

1. Vznik účetnictví Účetnictví se řadí mezi ekonomické disciplíny, jejichž úkolem je získávání, třídění a vyhodnocování informací potřebných pro řízení podniku1. Období vzniku účetnictví nelze přesně stanovit. První písemné záznamy lze nalézt v knize italského mnicha Luca Pacioliho z roku 1494. Je možné předpokládat, že se účetnictví používalo již dříve. Postupně se pak vyvíjelo a zdokonalovalo2.

1.1 Jaké byly původní cíle a funkce účetnictví? 1. Účetnictví vzniklo z důvodu podpory a rozšíření paměti podnikatele. Byla to první písemná forma vedení soustavných záznamů o obchodní činnosti. 2. Účetnictví podává spolehlivé informace o obchodní činnosti podniku, jeho výkonnosti a výdělečných schopnostech. 3. Z účetnictví čerpá majitel informace, důležité pro následující rozhodování a řízení podniku. Na jejich základě se může rozhodovat o příštích obchodech, investicích nebo budoucnosti podniku3. Účetnictví vzniklo pro potřeby obchodníků, kteří tak měli přehled o svém majetku a výsledcích své činnosti. Z těchto údajů pak mohli odvozovat budoucnost svého podniku. Postupem času však o informace začínají mít zájem i další osoby. A když se o správné vedení účetnictví začne zajímat i stát, musí vzniknout závazné předpisy, které budou vedení účetnictví upravovat2.

1.2 Hlavní úkol účetnictví V současné době je hlavním úkolem účetnictví poskytovat pravdivé informace v peněžním vyjádření, které nám umožňují získat přehled: a) o majetkové situaci podniku (složení majetku, jeho ocenění, opotřebení atd.)

1

Švarcová, Jena a kol. Ekonomie – stručný přehled, 2005/2006. Zlín: CEED, 2005. ISBN 80-903433-1-7

2

TPA Horwath Notia Audit. Podvojné účetnictví 2008. Praha: GRADA Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2541-3

3

Kolektiv autorů. Podvojné účetnictví 2007: komplexní průvodce s předpisy. Praha: GRADA Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-2093-7

2

b) o zdrojích, z nichž byl majetek pořízen (o výši vlastních a cizích zdrojů a jejich struktuře, zda podnik vytváří rezervy na možná budoucí rizika nebo ztráty apod.) c) o finanční situaci a výkonnosti podniku: jakého zisku podnik dosáhl a jeho následné rozdělení (popř. výše ztráty a způsob uhrazení), zda je podnik schopen platit své dluhy včas apod. d) o peněžních tocích podniku: o jeho schopnosti účelně hospodařit s peněžními prostředky4. Mezi další funkce účetnictví patří poskytovat údaje pro: • daňové účely (daň z příjmů, daň z přidané hodnoty a jiné) • důkaz pro soud • kontrolní účely

4

Kovanicová, D. – Kovanic, P. Poklady skryté v účetnictví. Praha: POLYGON, 2001. ISBN 80-7273-047-9

3

2. Podnikový informační systém ERP (Enterprise Resource Planning) je informační systém, který sjednocuje a automatizuje velké množství podnikových procesů. ERP systémy jsou určeny ke zvýšení efektivity daných procesů. Typicky se jedná o výrobu, logistiku, distribuci, správu majetku, prodej, fakturaci, a účetnictví5. Podnikové databáze mohou být spravovány na mnoha různých místech v podniku. Tím však dochází k tomu, že vzájemné sdílení dat nefunguje nebo vyžaduje velké úsilí. Často také může docházet k chybám způsobených aktualizací údajů v databázi, které se neprojeví v celém podniku. Informační systém tuto situaci řeší. Když některý ze zaměstnanců zanese nové údaje (např. zjistí, že u zákazníka nebo obchodního partnera došlo ke změnám) do podnikového informačního systému a ty se okamžitě projeví ve všech odděleních, které k němu mají přístup6. Analýza potřeb firmy Před výběrem ERP systému je důležitá analýza ze strany dodavatele informačního systému. Ten zjišťuje požadavky společnosti na ERP a také prověřuje současné procesy. Tím získá důležité informace pro stanovení vhodné verze dodávaného řešení a jeho úpravě. Někdy je třeba upravit zavedené postupy v podniku, aby byly efektivnější a firma více využívala všech výhod ERP systému . Pokud se tato část vynechá, může to ohrozit úspěšnost zavedení informačního systému ve firmě5,7. Implementace informačního systému Při implementaci informačního systému je vyžadována spolupráce dodavatele, techniků a dalších zaměstnanců firmy, ve které je informační systém zaváděn7. Samotné zavedené má za úkol popsat ekonomické procesy a zanést je do ERP systému tak, aby provádění těchto procesů bylo efektivní, rychlé a jednoduché5.

5

ERP systém (Enterprise Resource Planning) [online]. Dostupné z . Proč si vybrat podnikový informační systém? [online]. Dostupné z . 7 Jak probíhá implementace informačního systému [online]. Dostupné z . 6

4

3. Zdroje finančních informací Jelikož je podnik součástí širšího okolí, které ho ovlivňuje, data pro finanční analýzu získává nejen z interních, ale i externích zdrojů. Převažující část informačních zdrojů však představují účetní výkazy finančního účetnictví, jež obsahují skutečnosti, které lze úspěšně využít k růstu majetku firmy. Nejdůležitější informace skryté v účetních výkazech jsou právě údaje o struktuře majetku a o jeho zdrojích (rozvaha), o hospodářském výsledku a jeho složkách (o nákladech a výnosech) a o peněžních tocích8.

Kdo potřebuje účetní výkazy Mezi uživatele účetních informací patří především: Manažeři: potřebují informace k finanční řízení podniku. Znalost finanční situace jejich firmy jim umožňují rozhodovat o dalším rozvoji firmy v následujících obdobích. Investoři (např. akcionáři): na základě účetních informací hodnotí výnosnost prostředků, které do podniku vložili. Dodavatelé a odběratelé, potřebují znát, zda je účetní jednotka schopna dostát svým závazkům. Zaměstnanci firmy: zajímají se o informace zejména z hlediska jistoty zaměstnání. Banky a jiní věřitelé: potřebují znát od potenciálního dlužníka informace o finančním stavu jeho firmy, na jehož základě se rozhodnou, zda mu půjčí či ne. Stát a jeho orgány: potřebují finanční informace především pro kontrolu plnění daňových povinností, pro statistiku aj. Konkurenti: zajímají se o finanční informace kvůli srovnání s vlastními výsledky. Soudy: při prokazování trestné činnosti vycházejí z účetních záznamů8,9.

8

9

Kovanicová, D. – Kovanic, P. Poklady skryté v účetnictví. Praha: POLYGON, 2001. ISBN 80-7273-047-9 Švarcová, Jena a kol. Ekonomie – stručný přehled, 2005/2006. Zlín: CEED, 2005. ISBN 80-903433-1-7

5

4. Regulace účetnictví Je zřejmé, že forma účetních výkazů se v různých zemích liší. Můžeme se však setkat i s odlišnými cíli výkaznictví. Na jedné straně stále větší část zemí upřednostňuje ekonomickou podstatu účetní operace před jejími daňovými a právními aspekty. Na straně druhé zůstává stále ještě mnoho zemí, které v účetnictví vidí nástroj pro vykazování daňové povinnosti. Mezi takové patří většina evropských zemí včetně ČR. Ať už jsou cíle a struktura účetních výkazů jakékoli, je nasnadě, že alespoň hrubá formální podoba, ale zejména pak věcná náplň účetních výkazů musí být jistým způsobem v každé zemi upravena10.

4.1 Národní regulace účetnictví V jednotlivých zemích probíhá regulace účetnictví v různém rozsahu a odlišným způsobem. V ČR účetnictví reguluje státní orgán, jenž vydává závazná účetní nařízení, většinou v podobě zákonů, vyhlášek či jiných norem, ve kterých jsou uvedeny povinnosti podnikatelských subjektů. Dalším nástrojem regulace jsou Národní účetní standardy, přičemž slovo „národní“ se nahrazuje identifikací země,v níž se používají. Tak vzniknou české účetní standardy. Nevýhodou těchto předpisů je skutečnost, že jejich platnost je omezena hranicemi daného státu, což vede k tomu, že účetní výkaznictví každé země se může lišit10. Regulační rámec českého účetnictví Základní právní normy českého účetnictví představují v roce 2009: - zákon o účetnictví č. 563/91 Sb., ve znění pozdějších předpisů - vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů -

České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky

č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů -

a jiné

Dalšími normami jsou směrnice a jiné interní předpisy, které podnik musí vytvářet nebo to vyplývá z vlastních potřeb účetní jednotky.

10


6

4.2 Obecné účetní zásady 1. Zásada účetní jednotky Účetní jednotky jsou povinny vést jedno účetnictví za účetní jednotku jako celek11. 2. Zásada nepřetržitého trvání účetní jednotky Vychází z předpokladu, že účetní jednotka bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a že u ní nenastává žádná skutečnost, která by ji omezovala nebo ji zabraňovala v této činnosti pokračovat i v dohledné budoucnosti12. 3. Zásada nezávislosti jednotlivých účetních období Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí13. 4. Zásada stálosti metod Účetní jednotky jsou povinny dodržovat při vedení účetnictví účetní metody, zejména způsoby oceňování a jejich použití včetně oceňování souboru majetku, postupy tvorby a použití opravných položek, postupy odpisování, tvorby a použití rezerv11. 5. Zásada bilanční kontinuity Účetní jednotky sestavují rozvahu tak, aby počáteční zůstatky účtů, které obsahuje rozvaha, (dále jen "rozvahové účty"), jimiž se otevírá účetní období, navazovaly na konečné zůstatky rozvahových účtů, jimiž se bezprostředně předcházející období uzavřelo; toto ustanovení platí i pro podrozvahové účty14. 6. Zásada zákazu kompenzace Podle čl. VI úvodních ustanovení účtové osnovy pro podnikatele je v účetnictví a v účetní závěrce zakázáno vzájemně zúčtovávat majetek a závazky, náklady a výnosy mimo uvedených výjimek.

11

§ 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů § 7 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 13 § 3 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 14 § 19 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 12

7

7. Zásada opatrnosti Souvisí s reálným oceněním majetku a závazků. Opatrnost spočívá v tom, že majetek a výnosy nesmějí být nadhodnocovány, závazky a náklady zase podhodnocovány15 . 8. Zásada věrného a poctivého zobrazení Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetními metodami, jejichž použití je účetní jednotce uloženo na základě zákona16. 9. Zásada okamžiku realizace Podle čl. VII úvodních ustanovení účtové osnovy pro podnikatele se okamžikem uskutečněni účetního případu rozumí den, ve kterém dojde ke splnění dodávky, platbě závazku, inkasu pohledávky, postoupení pohledávky, vkladu pohledávky, poskytnuti čí přijetí zálohy, převzetí dluhu, zjištění manka, schodku, přebytku či škody, pohybu majetku uvnitř účetní jednotky a k dalším skutečnostem vyplývajícím z tohoto opatření a ze zvláštních předpisů. 10. Zásada správného vedení účetnictví Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů17.

15

Sedláček, J. Účetnictví podnikatelů: po vstupu do Evropské Unie. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-859-2 § 7 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 17 § 8 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

16

8

5. Harmonizace účetnictví Z hlediska růstu globálního charakteru světové ekonomiky se neustále zvyšuje nezbytnost mezinárodní harmonizace účetnictví. V současné době existují tři významné účetní normy, které mají pomoci ke standardizaci účetnictví. Mezi ně patří Mezinárodní účetní standardy (IFRS18), účetní směrnice EU (ty však postupně zastarávaly a přestaly potřebám harmonizace vyhovovat) a národní účetní standardy používané v USA (US GAAP19)20.

Nástroje harmonizace 5.1 Obecně uznávané účetní zásady − US GAAP US GAAP jsou dnes považovány za nejpropracovanější účetní principy týkající se sestavování a zveřejňování finančních výkazů, používaný v USA. GAAP nejsou formulovány žádným závazným nařízením. Podnik se jimi řídí dobrovolně. Jsou směsicí teoreticky rozvíjených postupů i praktických pohledů. Jejich vážnost spočívá v tom, že vyhovují požadavků burz cenných papírů. Mnoho dalších zemí (mezi nimi i ČR) přebírá některé zásady do svého účetnictví a mnohé z nich můžeme nalézt i v Mezinárodních účetních standardech21.

5.2 Mezinárodní účetní standardy – IAS/IFRS22 V současné době hrají Mezinárodní standardy účetního výkaznictví pro harmonizaci účetnictví v EU významnou úlohu20. 5.2.1 Historie standardů Roku 1973 vznikla soukromá instituce IASC23 – Výbor pro mezinárodní účetní standardy se sídlem v Londýně, která se ujala přibližování účetnictví v celosvětovém 18

International Financial Reporting Standards Generally Accepted Accounting Principles 20 Dvořáková, Dana. Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IFRS. 2. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 329 s. ISBN 978-80-251-1950-1 21 Kovanicová, D. – Kovanic, P. Poklady skryté v účetnictví. Praha: POLYGON, 2001. ISBN 80-7273-047-9 22 IAS je název starších standardů. Nově vydávané a novelizované standardy nesou název IFRS. 23 The International Accounting Standards Committee 19

9

měřítku. Ta se koncem minulého století změnila v nadaci se sídlem v USA a od té doby působí pod označením IASCF24. Hlavním cílem bylo vypracovat ucelený soubor účetních norem pro účetní výkaznictví, který by byl celosvětově akceptován. IASC začala postupně nabývat na významu. Koncem 90. let se IASC podařilo uzavřít dohodu s Mezinárodní organizací komisí pro cenné papíry (IOSCO) o podmínkách, za nichž tato komise doporučí standardy svým členským burzám. V roce 2000 IOSCO vydalo rozhodnutí o splnění podmínek, což pro Mezinárodní účetní standardy znamenalo novou etapu25. IFRS IFRS je soubor standardů účetního výkaznictví. Aby byl zajištěn nadnárodní charakter těchto standardů, nejsou tvořeny pro konkrétní prostředí. Pro účely zachycení nejlepších postupů využívaných při účtování v praxi jsou standardy neustále zdokonalovány. S přijetím IFRS jako základní normy pro regulaci účetnictví v EU vyvstávají problémy s kritikou některých částí od jednotlivých států, které chtějí taková řešení, co by se nejvíce podobala jejich národním postupům a zvyklostem. Přes veškeré stanovené cíle musí být mezinárodní standardy výsledkem kompromisů26. IFRS nejsou obecně závazným právním předpisem, přesto mohou být přijímány do národních legislativ. Je to systém založený na principech, v současné době vyžadován u společností, jejichž cenné papíry jsou obchodovány na burzách států EU27. Důležitou součástí standardů je Koncepční rámec. 5.2.2 Koncepční rámec Koncepční rámec je úvodní částí Mezinárodních standardů účetního výkaznictví. Definuje účetní zásady a předpoklady, aktiva, vlastní kapitál, závazky, náklady a výnosy, kritéria pro uznání a vyjádření těchto prvků v účetní závěrce a způsob jejich

24

International Accounting Standards Committee Foundation

25


26

Dvořáková, Dana. Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IFRS. 2. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 329 s. ISBN 978-80-251-1950-1 27 MF ČR. Přehled rozdílů mezi Mezinárodními standardy účetního výkaznictví a Českou účetní legislativou [online]. 2005. Dostupné z .

10

ocenění. Zásady v Koncepčním rámci ovlivňují obsah informací uvedených v účetní závěrce. Standardy zabývající se konkrétními účetními problémy z těchto vymezení vycházejí28. Rozdíl mezi IFRS a ČÚP Základní rozdíl mezi IFRS a ČÚL spočívá v tom, že Koncepční rámec na prvním místě upravuje přípravu účetní závěrky a výkaznictví, zatímco české účetní předpisy se vtahují nejen na účetní závěrku, ale na celé účetnictví všeobecně29,30. Koncepční rámec vymezuje: •

Uživatele účetní závěrky a jejich informační potřeby

•

Cíl účetní závěrky

•

Základní předpoklady sestavení účetní závěrky

•

Kvalitativní charakteristiky účetní závěrky

•

Obsah a způsob rozpoznání základních prvků, které tvoří obsah účetní závěrky

•

Koncepty oceňování

•

Pojetí kapitálu a uchování kapitálu28

Koncepční rámec není standardem a proto neřeší žádný konkrétní problém oceňování nebo zveřejňování. Existuje-li v některém případě mezi určitým standardem a Koncepčním rámcem odlišný přístup k řešení, mají přednost nároky konkrétního standardu28.

28

Dvořáková, Dana. Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IFRS. 2. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 329 s. ISBN 978-80-251-1950-1 29 MF ČR. Přehled rozdílů mezi Mezinárodními standardy účetního výkaznictví a Českou účetní legislativou [online]. 2005. Dostupné z . 30 PriceWaterhouseCoopers. IFRS a české účetní předpisy: podobnosti a rozdíly [online]. 2004 . Dostupné z .

11

6. Účetní operace na konci účetního období Účetní uzávěrkou se nazývají účetní práce probíhající na konci účetního období. V této fázi se daný podnik řídí požadavky vyplývajících ze zákonu o účetnictví, prováděcí vyhlášky k účetnictví, Českých účetních standardů a ze zvolených účetních postupů, které navazují na oběh dokladů, na dělbu práce, na organizaci podniku a na charakter podnikové činnosti31. Uzavření běžného účetního období, tj. 12 po sobě jdoucích měsíců, tedy zahrnuje posloupnost prací, které zabezpečují dodržení principů, na nichž je finanční účetnictví založeno a splnění všech povinností k rozvahovému dni vyplývajících z účetních (ale i jiných, zejména daňových) předpisů32. K rozvahovému dni musí podnik zejména: -

provést inventarizace a případně zaúčtovat inventarizační rozdíly,

-

zajistit, aby náklady a výnosy byly časově rozlišené a pokud bude potřeba, tak zaúčtovat dohadné položky,

-

zhodnotit výši vytvořených opravných položek a rezerv,

-

doúčtovat kurzové rozdíly u majetku a závazků,

-

vypočíst a zaúčtovat odloženou daň z příjmů,

-

uzavřít účetní knihy,

-

zajistit bilanční kontinuitu.

6.1 Inventarizace Jestliže má být účetnictví vedeno tak, aby co nejlépe zobrazovalo skutečnost, musí se čas od času s realitou porovnat32. Mezi významný kontrolní prvek účetnictví patří inventarizace. K datu sestavení účetní uzávěrky se provádí inventarizace periodická, v průběhu účetního období pak inventarizace průběžná. Zjištěné výsledky se zaznamenávají do inventurních soupisů33.

31

Ryneš, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. Olomouc: ANAG, 2005. ISBN 80-7263-313-9

32

Kovanicová, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého.Praha: POLYGON, 2003. ISBN 80-7273-084-3

33


12

Kontroluje se veškerý majetek firmy (včetně závazků a pohledávek). Postup: 1) přesné zjištění skutečného stavu majetku a závazků a následný zápis do inventurních soupisů, které podepisuje osoba odpovědná za provedení inventarizace, 2) porovnání zjištěného skutečného stavu se stavem vykazovaným v účetnictví, 3) zjištění případných rozdílů mezi skutečností a stavy na příslušných účtech: a. přebytek (skutečný stav zjištěný inventurou je vyšší než účetní) b. manko (skutečný stav zjištěný inventurou je nižší než účetní) 4) prošetření a objasnění každého rozdílu s cílem správně určit jeho příčinu, 5) vypořádání inventarizačních rozdílů, tj. provedení takových účetních zápisů, aby se shodovaly se stavy skutečnými34. Podle povahy aktiv a pasiv se rozlišuje: 1. Fyzická inventura, kdy se skutečný stav zjišťuje počítáním, měřením, vážením apod. (to je možné u majetku mající hmotnou povahu), 2. Dokladová inventura, kdy se správnost zůstatku účtu ověřuje prostřednictvím účetních dokladů (např. faktury). Používá se u takových položek, které svojí povahou vylučují provedení fyzické inventury, jako např. pohledávky za zákazníky, závazky vůči dodavatelům a jiné35. Tabulka 1 – Zaúčtování inventarizačních rozdílů

Číslo

Účetní operace

Má dáti

Dal

1. 2.

Přebytek u dlouhodobého majetku Manko u dlouhodobého majetku

01x, 02x 07x, 08x 549

07x, 08x 01x, 02x 07x, 08x

3.

Přebytek u zásob materiálu

112

648

4.

Manko u zásob materiálu

549

112

5.

Přebytek u zásob vlastní výroby

121 – 124

611 – 614

6.

Manko u zásob vlastní výroby

549

121 – 124

7.

Přebytek v pokladně a cenin

211, 213

668

8.

Manko (schodek) v pokladně a cenin

569

211, 213

34


35


13

6.2 Přechodné účty aktiv a pasiv Aby účetnictví podávalo věrný obraz, musí se náklady a výnosy zaúčtovat do období, se kterým věcně i časově souvisí. K tomu slouží přechodné účty aktiv a pasiv. 6.2.1 Časové rozlišení nákladů a výnosů Tyto operace se vyznačují tím, že musí být známy: 1) období, kterého se týkají 2) účel 3) částka Náklady příštích období – 381 Příkladem je nájemné placené dopředu. Zaúčtování: Výdaj v běžném období

381 / 221

Náklad příštího období

518 / 381

Výdaje příštích období – 383 Příkladem je nájemné placené pozadu. Zaúčtování: Náklad v běžném období

518 / 383

Výdaj příštího období

383 / 221

Výnosy příštích období – 384 Příkladem je nájemné přijaté dopředu. Zaúčtování: Příjem v běžném období

221 / 384

Výnos příštího období

384 / 648

Příjmy příštích období – 385 Příkladem je nájemné přijaté pozadu. Zaúčtování: Výnos v běžném období

385 / 648

Příjem příštího období

221 / 385 14

6.2.2 Účtování na dohadných účtech Pokud u nákladů a výnosů neznáme k rozvahovému dni některou ze tří uvedených podmínek (většinou není známá přesná částka), použijí se účty dohadných položek. 388 - Dohadná položka aktivní (vztahuje se k pohledávkám) Kdyby byla známá výše, pak by účetní operace zaúčtovaly do výnosů, například •

pohledávka za pojišťovnou

388 / 648

389 - Dohadná položka pasivní (vztahuje se k závazkům) Na tento účet se zaúčtují operace (v odhadnuté výši nákladů), ke kterým nedošel účetní doklad, např. •

nevyfakturovaná dodávka zboží

111 / 389

6.3 Opravné položky Vytvoření opravné položky vychází ze zásady opatrnosti. Tvoří se tehdy, je-li tržní hodnota majetku nižší, než ocenění majetku v účetnictví. Podmínkou je, že se jedná o přechodné snížení hodnoty. Po pominutí důvodů pro snížení hodnoty se opravná položka zruší36. Nákladové účty pro tvorbu opravných položek 558 – Tvorba a zúčtování zákonných opravných položek (provozních N) 559 – Tvorba a zúčtování opravných položek (provozních N) 579 – Tvorba a zúčtování opravných položek (finančních N) 589 – Tvorba a zúčtování opravných položek (mimořádných N) Majetkové účty pro tvorbu opravných položek 09x – OP k dlouhodobému majetku 19x – OP k zásobám 291 – OP ke krátkodobému finančnímu majetku 391 – OP k pohledávkám

36

Sedláček, J. – Linka, R. Základy finančního účetnictví II: Postupy účtování podnikatelů. Brno: Masarykova univerzita. Ekonomicko – správní fakulta. Katedra financí, 2003. ISBN 80-210-3082-8

15

Účtování: Tvorba opravné položky

5xx / 09x, 19x, 291, 391

Zrušení opravné položky

09x, 19x, 291, 391 / 5xx

6.4 Rezervy Rezervy podnik vytváří na krytí budoucích výdajů nebo rizik spojených s činností podniku. Musí být znám účel, na který bude rezerva vytvořena, avšak není přesně známá výše a období čerpání rezervy. Jsou považovány za dlouhodobé cizí zdroje, proto se účtují v účtové skupině 4537. Rezervy rozlišujeme na: a) zákonné (účet 451) - jsou upravovány zákonem o rezervách b) ostatní (účet 459) Nákladové účty pro tvorbu rezerv 552 – Tvorba a zúčtování zákonných rezerv (provozních N) 554 – Tvorba a zúčtování rezerv (provozních N) 574 – Tvorba a zúčtování rezerv (finančních N) 584 – Tvorba a zúčtování rezerv (mimořádných N) Účtování: Tvorba rezerv

5xx / 45x

Čerpání rezerv

45x / 5xx

6.5 Kurzové rozdíly Při přepočtu finančních prostředků, pohledávek a závazků v cizí měně na českou měnu se ke konci účetního období použije aktuální kurz vyhlašovaný ČNB38. Účtování: Kurzový zisk Kurzová ztráta

3xx, 2xx / 663 563 / 3xx, 2xx

37

Sedláček, Jaroslav. Účetnictví podnikatelů: po vstupu do Evropské Unie. Praha: C. H. Beck, 2003. ISBN 80-7179-859-2

38


16

6.6 Výpočet a zúčtování daně z příjmů Současná účetní soustava ČR se ve vztahu k daním vyznačuje následujícími znaky: 1. účetnictví je úzce spojeno s daněmi, a v mnohých případech je jim podřízeno 2. pro zjištění základu dně se vychází z účetního výsledku hospodaření 3. daň z příjmů je nákladem běžného účetního období a je určitou úhradou, kterou podnik odvádí státu39. Daňový základ se zjišťuje pro účely výpočtu daně z příjmů mimoúčetně. Vychází se z účetního výsledku hospodaření, který se upraví o náklady a výnosy, které nelze uznat dle zákona o daních z příjmů. Obrázek 1 – Systém zjištění daně z příjmů Daňový systém

Účetní systém Výnosy za účetní období - Náklady za účetní období

Hrubý účetní zisk

= Hrubý účetní zisk

+ (-) Náklady a výnosy nad rámec daň. předpisů = Daňový základ Daňová povinnost

- Daňová povinnost = Disponibilní zisk

Z údajů 5. a 6. třídy zjistíme výsledek hospodaření před zdaněním v členění na: -

výsledek hospodaření z běžné činnosti (HV provozní a HV finanční)

-

výsledek hospodaření z mimořádné činnosti

Oba tyto výsledky hospodaření převedeme na základ daně tak, ze k nim připočteme daňově neuznatelné náklady a odečteme daňově neuznatelné výnosy (zákon o DzP). Od takto upravené daňové základny odečteme odčitatelné položky (§ 34, zákon o DzP), ztrátu z uplynulých 5 let a hodnotu darů (podmínky jsou charakterizovány v zákoně o

39


17

DzP). Tento vypočtený základ daně zaokrouhlíme na celé tisíce dolů a spočítáme daňovou povinnost40. Výsledná daň může být snížena o slevy (§ 35, zákon o DzP) Účtování: V případě zisku: Daň z příjmů z běžné činnosti – splatná

591 / 341

Daň z příjmů z mimořádné činnosti – splatná

593 / 341

V případě ztráty: Daň z příjmů z běžné činnosti – splatná

341 / 591

Daň z příjmů z mimořádné činnosti – splatná

341 / 593

Přičemž zůstatek účtu 341 musí vyjadřovat konečný zúčtovací vztah účetní jednotky vůči příslušnému finančnímu orgánu z titulu celkové dosaženého zisku.

6.7 Uzavření účtů Po zaúčtování daně z příjmu následuje poslední krok roční účetní uzávěrky – formální uzavření účetních knih k rozvahovému dni. 1. zjištění obratů stran Má dáti a Dal syntetických účtů 2. zjištění konečných stavů aktivních a pasivních účtů a uzavření každého účtu a jeho převod podvojným zápisem na závěrková účet 702 – Konečný účet rozvažný41. Obrázek 2 − Uzavírání rozvahových účtů koncem roku Rozvahové účty aktiv

702 − Konečný účet rozvažný

KS

Rozvahové účty pasiv

KS KS (aktiv)

KS (pasiv)

Zdroj: Sedláček, J. – Linka, R. Základy finančního účetnictví II: Postupy účtování podnikatelů. Brno: Masarykova univerzita. Ekonomicko – správní fakulta. Katedra financí, 2003. ISBN 80-210-3082-8

40

Pro rok 2009 činí sazba daně 20%.

41


18

3. zjištění konečných stavů účtů nákladů a výnosů a jejich převod podvojným zápisem na závěrkový účet 710 – Účet zisků a ztrát42. Obrázek 3 − Uzavírání výsledkových účtů koncem roku

5xx − Náklady

710 − Účet zisků a ztrát

6xx − Výnosy

KS

KS KS (ztráta) KS (zisk)

Zdroj: Sedláček, J. – Linka, R. Základy finančního účetnictví II: Postupy účtování podnikatelů. Brno: Masarykova univerzita. Ekonomicko – správní fakulta. Katedra financí, 2003. ISBN 80-210-3082-8

4. zjištění výsledku členěného na HV provozní, finanční a mimořádný. Obrázek 4 − Účet zisků a ztrát 710 Provozní náklady účtové skupiny 50 až 55 a účet 597

Provozní výnosy účtové skupiny 60 až 65 a účet 697 Provozní výsledek Finanční náklady Finanční výnosy účtové skupiny 56 až 57 účtové skupiny 66 až 67 a účet 598 a účet 698 Finanční výsledek Mimořádné náklady Mimořádné výnosy účtová skupina 58 účtová skupina 68 Mimořádný výsledek Daň z příjmů Hospodářský výsledek po zdanění Zdroj: Buchtová, J. Učebnice podvojného účetnictví I. + II. díl. Ostrava: MIRAGO, 1994.

5. zjištění celkového výsledku hospodaření za účetní období na účtu 710 - Účet zisků a ztrát (jako rozdíl celkových nákladů a celkových výnosů) a jeho převod podvojným zápisem na účet 702 - Konečný účet rozvažný. Zde je výsledek hospodaření uveden jako rozdílová veličina, bez čísla účtu42.

42


19

Obrázek 5 − Převod mezi účty 702 a 710

Konečný účet rozvažný

Účet zisků a ztrát

702 A

710 P

N

V

ZISK

Předvaha Pro kontrolu účetnictví slouží předvaha. Ta zahrnuje počáteční a konečné stavy používaných účtů i obratů Má dáti a Dal. Prověřuje se tzv. formální správnost zaúčtování (především princip podvojnosti)43. Uzavírání účetních knih a dodržení formální správnosti je už v dnešní době součástí účetního softwaru44. Tabulka 2 – Předvaha Počáteční zůstatky

Obraty

Konečné zůstatky

MD

D

MD

D

MD

D

PZ MD

= PZ D

O MD

=OD

KZ MD

= KZ D

Účet

Celkem

Zdroj: TPA Horwath Notia Audit. Podvojné účetnictví 2008. Praha: GRADA Publishing, 2008. ISBN 978-80-2472541-3

6.8 Zajištění bilanční kontinuity Uzavřením účetních knih jedno účetní období končí a druhé současně začíná. Je třeba zajistit, aby konečné stavy rozvahových účtů zjištěné k poslednímu dni účetního období byly přeneseny do následujícího období k 1. dni, jako jejich počáteční stavy44. Při otevírání účtů použije účetní jednotka zůstatky aktivních a pasivních účtů ze 43 44

TPA Horwath Notia Audit. Podvojné účetnictví 2008. Praha: GRADA Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2541-3 Kovanicová, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého.Praha: POLYGON, 2003. ISBN 80-7273-084-3

20

závěrkového účtu 702. To se provede podvojným zápisem prostřednictvím účtu 701 (zrcadlový účet k 702)45. Obrázek 6 – Otevírání účtů Pasivní účty: tř. 4 a vybrané účty tř. 2,3

701 Počáteční účet rozvažný

PS

Aktivní účty: tř. 0,1 a vybrané účty tř. 2,3 PS

431 Výsledek hosp. ve schval. říezní PS

zisk

PS…převzetí počátečních stavů Zdroj: Kovanicová, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého.Praha: POLYGON, 2003. ISBN 80-7273-084-3

45


21

7. Účetní závěrka Účetní závěrka poskytuje informace o stavu a struktuře majetku, vlastním kapitálu a závazků, o struktuře výnosů a nákladů a o dosaženém výsledku hospodaření v předepsaném členění46.

7.1 Základní požadavky na informace uváděné v účetní závěrce 1) spolehlivost – účetní závěrka musí podávat věrný a pravdivý obraz o vedení účetnictví a poskytovat úplné a včasné informace pro uživatele těchto výkazů 2) srovnatelnost – údaje uvedené v účetní závěrce musí být srovnatelné s údaji z předchozích účetních období popř. s jinými účetními jednotkami 3) srozumitelnost – údaje vykázané v účetní závěrce musí být pro znalého uživatel srozumitelné, aby si mohl učinit představu o situaci podniku 4) významnost – účetní závěrka musí obsahovat všechny významné údaje, přičemž relevantnost a irelevantnost se zkoumá u údajů v příloze k roční účetní závěrce47.

7.2 Obsah a rozsah řádné účetní závěrky Účetní závěrku v plném rozsahu sestavují účetní jednotky, které mají povinnost, mít ji ověřenou auditorem. Roční účetní závěrka v plném rozsahu obsahuje: o rozvahu v plném rozsahu o výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu, a to buď v druhové nebo v účelové struktuře provozních nákladů o přehled o peněžních tocích (Cash Flow) o přehled o změnách vlastního kapitálu o přílohu k výkazům v plném rozsahu

46

Sedláček, J. – Linka, R. Základy finančního účetnictví II: Postupy účtování podnikatelů. Brno: Masarykova univerzita. Ekonomicko – správní fakulta. Katedra financí, 2003. ISBN 80-210-3082-8

47


22

Účetní závěrka ve zjednodušeném rozsahu musí přinejmenším obsahovat: o rozvahu ve zjednodušeném rozsahu o výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu, a to buď v druhové nebo v účelové struktuře provozních nákladů o přílohu k výkazům ve zjednodušeném rozsahu

7.3 Výkazy 1) Rozvaha V rozvaze jsou položky aktiv a pasiv, jejichž uspořádání a označování stanoví vyhláška č. 500/2002 Sb. Obsahuje hodnotu jednotlivých aktiv v předchozím roce. Za běžné období se uvádí jejich výše neupravená o opravné položky a oprávky (sloupeček brutto), výše opravných položek a oprávek (sloupeček korekce) a výše upravená (sloupeček netto). U pasiv se pak uvádí jejich stav v minulém a běžném období48. 2) Výkaz zisku a ztráty Obsahuje výnosy a náklady za běžné a minulé účetní období. Sestavuje se v přehledu, který obsahuje mezisoučty rozdělující výsledek hospodaření na provozní, finanční a mimořádný. Náklady jsou označeny písmeny a výnosy římskými číslicemi49. 3) Přehled o peněžních tocích (cash flow) Přehled o peněžních tocích zachycuje pohyb peněžních prostředků podniku za účetní období. Úpravou výsledku hospodaření nepřímou metodou získáme skutečné příjmy a výdaje. Místo nákladů chceme znát skutečně vydané peněžní prostředky a místo výnosů zase jejich příjem50. 4) Přehled o změnách vlastního kapitálu Obsahuje informace o změnách jednotlivých položek vlastního kapitálu a sestavuje se za minulé a běžné účetní období49.

48

Sedláček, J. Účetnictví podnikatelů: po vstupu do Evropské Unie. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-859-2 Sedláček, J. – Linka, R. Základy finančního účetnictví II: Postupy účtování podnikatelů. Brno: Masarykova univerzita. Ekonomicko – správní fakulta. Katedra financí, 2003. ISBN 80-210-3082-8 50 TPA Horwath Notia Audit. Podvojné účetnictví 2008. Praha: GRADA Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2541-3

49

23

5) Příloha Příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty51. Podepsání účetní závěrky Účetní závěrka musí být podepsána statutárním orgánem podniku (PO) nebo podnikatelem (FO), který je účetní jednotkou. Po zapsání data podepsání a podpisu pod účetní závěrku se považuje za sestavenou52.

51

Vyhláška č. 500/2002 Sb., část druhá, §3

52


24

8. Identifikace JMB družstva 8.1 Základní identifikační údaje Název firmy: JMB družstvo Právní forma: Družstvo Sídlo: 676 12 Moravské Budějovice, Janáčkova 1331 IČO: 00031 301 DIČ: CZ00031301 Datum vzniku: 5.10.1956, nová registrace 10.2.1993 JMB má v náplni činnosti maloobchodní prodej převážně potravinářského zboží a velkoobchodní prodej převážně do vlastní sítě (99,8%). Velkoobchodní činnost provozuje družstvo ve 2 velkoobchodních skladech, sortiment nápojů včetně piva ve VO Třebíč, ostatní zboží ve VO Mor. Budějovice. V současné době vlastní JMB 75 maloobchodních jednotek a 2 velkoobchodní sklady. Zaměstnává 430 zaměstnanců. Za rok 2007 činil maloobchodní obrat 864 mil. Kč.

8.2 Orgány družstva: o představenstvo = statutární orgán o kontrolní komise = kontrolní orgán o předseda – řídí běžnou činnost družstva

8.3 Útvary družstva: o útvar předsedy – v něm je útvar řízení prodejen o ekonomický útvar o obchodní útvar o technický útvar

25

9. Systém zpracování účetnictví Systém

zpracování

účetnictví

je,

v souladu

se

právními

předpisy,

náplní

vnitropodnikové směrnice č. 1.

9.1 Vedení účetnictví JMB družstvo Moravské Budějovice je právnickou osobou, která vede účetnictví v plném rozsahu po celou dobu svého působení. Účetním obdobím je kalendářní rok, pro vnitřní potřebu a potřebu daňových zákonů se v rámci roku považuje za účetní období měsíc. JMB vede účetnictví jako soustavu účetních záznamů, přitom používá technické prostředky, nosiče informací a programové vybavení. Jednotlivé účetní záznamy jsou seskupovány do účetních dokladů a účetních knih. Účetnictví se vede v peněžních jednotkách české měny a současně i v cizích měnách a to za účetní jednotku jako celek.

9.2 Zpracování účetních dat Ke zpracování účetních údajů své činnosti používá JMB družstvo účetní program CIS53 firmy PORS software a.s. Chrudim. Tento program má tyto základní moduly: - účetnictví - finance (v tomto modulu je zahrnuta i banka) - dlouhodobý majetek - skladové hospodaření - pokladna - mzdy Po předchozí kontrole a schválení účetních dokladů odpovědnými pracovníky, zajišťuje jejich zpracování ekonomický úsek organizace. Účetní doklady Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí být vyhotoveny bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností, které se jimi dokládají. 53

Centrální informační systém

26

Přezkušování účetních dokladů: a) formální správnost Jde o zjištění, zda účetní doklady mají všechny zákonem předepsané náležitosti. Dále je kontrolováno, zda operace, které obsahují účetní doklady, byly nařízeny a schváleny odpovědnými pracovníky. Kontrolu formální správnosti provádějí příslušní pracovníci ekonomického úseku před jejich zaúčtováním. b) věcná správnost Jde o kontrolu souladu údajů, uvedených v účetním dokladu, se skutečností. Dále je prověřována správnost výše peněžních částek a správnost účetního období, do něhož má být účetní doklad zaúčtován. Kontrolu věcné správnosti a schvalování účetních dokladů provádějí pracovníci podle jednotlivých vymezených okruhů odpovědnosti. Účetní zápisy Účetní zápisy jsou účetní záznamy, které se provádějí do účetních knih v českém jazyku, provádí se průběžně v účetním období po vyhotovení účetního dokladu. Provádí se srozumitelně, přehledně a způsobem zaručujícím jejich trvanlivost. Účetní zápisy se pořizují do modulů programu CIS a následně se tato data zaúčtují v programu CIS modul 2 Účetnictví. Některé účetní zápisy do účetních knih se provádí automaticky zpracováním „Automatických operací“ v modulu CIS – Účetnictví. Účetní knihy V účetní jednotce se vyhotovují účetní knihy formou sestav výpočetní techniky. a) Deník účetních dokladů V sestavě jsou účetní zápisy (včetně podrozvahových účtů) uspořádány vzestupně podle jednotlivých modulů, v rámci modulu vzestupně podle deníků, v rámci deníku vzestupně podle čísel účetních dokladů a prokazuje se jimi zaúčtování všech případů v účetním období.

27

b) Hlavní kniha V hlavní knize – včetně podrozvahových účtů jsou uváděny souhrnné obraty za jednotlivé syntetické a analytické účty a to měsíční a roční (do data), s uvedením počátečních stavů ke dni, k němuž se otevírá hlavní kniha, s počátečním stavem k začátku účetního měsíce a uvedením konečných stavů ke dni, ke kterému se sestavuje účetní závěrka. c) Knihy analytických účtů V knihách analytických účtů se podrobně rozvádějí účetní zápisy hlavní knihy.

9.3 Úschova účetních písemností Účetní písemnosti se ukládají odděleně od ostatních písemností do archivu, kde musí být uspořádány. Účetní záznamy archivované na médiích se ukládají do podnikového trezoru. Tyto písemnosti i záznamy musí být zabezpečeny proti ztrátě, zničení nebo poškození. Software pro zpracování ekonomických informací JMB družstva je k dispozici v PC pro dobu tří let následujících po roce, kterého se týkají. Archiv pro úschovu účetních písemností se nachází v suterénu administrativní budovy JMB družstva. Je to samostatná uzamčená místnost. Za archiv odpovídá vedoucí hospodářské správy družstva. Písemnosti jsou předávány do archivu na základě předávacího protokolu a jsou označeny následovně: - pořadové číslo předávacího protokolu - pořadové číslo písemností - druh písemnosti - čísla dokladů - rok vzniku dokladů - skartační lhůta

28

10. Právní úprava účetnictví 10.1 Účetní předpisy Regulace účetnictví je v pravomoci státu. Ten vydává závazné účetní předpisy, podle nichž se družstvo JMB řídí. Mezi ně patří: a) zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., aktuálně ve znění zákona č. 179/2005 Sb. b) vyhlášky ministerstva financí k zákonu o účetnictví (vyhláška č. 500/2002 Sb.) c) české účetní standardy pro podnikatele d) ostatní právní předpisy i. zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., v platném znění ii. zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů č. 593/1992 Sb., v platném znění iii. zákon o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb., v platném znění iv. zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., v platném znění v. jiné

10.2 Vnitropodnikové směrnice Dle svých potřeb, v souladu s předpisy, družstvo JMB sestavilo komplexní soubor vnitropodnikových směrnic, který obsahuje následujících 7 směrnic, které upravují: Směrnice č. 1 •

Systém zpracování účetnictví a úschova účetních písemností

Směrnice č. 2 •

Nehmotný, hmotný a finanční majetek, jeho evidence, oceňování a odpisování

Směrnice č. 3 •

Zásoby, jejich evidence a oceňování

29

Směrnice č. 4 •

Zásady pro: o účtování nákladů a výnosů a pro jejich časové rozlišování, dohadné položky o tvorbu a používání rezerv o tvorbu a používání opravných položek o kursové rozdíly

Směrnice č. 5 •

Inventarizace majetku a závazků

•

Vnitropodnikové účetnictví

Směrnice č. 6 •

Harmonogram roční účetní závěrky

Směrnice č. 7 •

Zásady pro stanovení a používání norem, limitů, paušálů a sazeb

10.3 Oběh účetních dokladů Přílohou směrnice číslo 1 je Oběh účetních dokladů. Kvůli jménům a podpisovým vzorům zaměstnanců družstva uvádím tento dokument jako přílohu č. 1 v upravené verzi.

30

11. Příprava roční účetní uzávěrky Účetním obdobím je pro družstvo JMB kalendářní rok. Tzn. že roční účetní uzávěrku provádí k 31.12. Avšak není možné, aby všechny podklady k účetním operacím uskutečněných do konce roku byly doručeny ihned po vzniku případu. Z toho je patrné, že je potřeba připravit termíny, do kterých je možné na přijetí chybějících dokladů počkat. Pro tyto účely je vydán harmonogram s konkrétními daty. Tím se časové období pro zpracování účetních operací prodlouží. Pro rok 2007 je období pro doúčtování stanoveno od 1.1.2008 do 28.2.2008.

Harmonogram roční účetní uzávěrky Ke konci účetního období se stanoví termíny předkládání dokladů a to v souladu s Komplexním souborem vnitropodnikových směrnic 31/2007/EN, Směrnice č. 6 Harmonogram roční účetní závěrky. K danému dokladu se uvede osoba, která je za předložení dokladu odpovědná. Tabulka 3 – Harmonogram roční účetní uzávěrky

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

8. 9.

Doklad Vyčíslení pohl. za pojišťovnou a dohadné položky na daň darovací zajistí – p. Štrauf Inventarizace rezerv zajistí – ekonomický a technický náměstek Vyúčtování pracovních cest zajistí – ekonomický, technický a obchodní náměstek Dohadné položky – elektrická energie zajistí – technický náměstek Dohadné položky – vodné, stočné, srážkové vody zajistí – technický náměstek Dohadné položky – svoz a uložení odpadu zajistí – technický náměstek Vyčíslení odvodu do státního rozpočtu za nezaměstnané pracovníky se změněnou pracovní schopností zajistí – p. Fiksová Vyčíslení inventur majetku- ÚIK zajistí – ekonomický náměstek Vyčíslení inventur zásob zboží na PJ v cenách pořízení zajistí – ekonomický a obchodní náměstek

Termín do 15. 1 .2008 15. 1. 2008 10. 1. 2008 20. 1. 2008 20. 1. 2008 20. 1. 2008 20. 1. 2008

31. 12. 2007 15. 1. 2008 20. 1. 2008

31

Pokračování tabulky Doklad 10. Propočet inventur paliva na PJ zajistí –technický náměstek 11. Vyčíslení inventur zásob VO zboží na PJ zajistí – ekonomický a obchodní náměstek 12. Prověření neznámých pachatelů u vloupání zajistí – právník 13. Vydané faktury – podklady pro fakturaci s DPH i bez DPH zajistí – obchodní a technický náměstek 14. Dohadné položky – přijaté a vydané faktury a dobropisy zajistí – ekonomický, obchodní a technický náměstek 15. Zaslání faktur od dodavatelů (nákladové faktury a faktury za DM) zajistí – ekonomický, technický, obchodní náměstek a vedoucí provozu prodejen 16. DPH roční vypořádání zajistí p. Bendová a p. Štrauf 17. Prověření pohledávek, případně návrh k odpisu neuhrazených pohledávek, vytvoření opravných položek zajistí - ekonomický náměstek a ved. podnikových účtáren 18. Rozbor doložení zůstatků účtů k 31.12.2007 zajistí - ekonomický náměstek a ved. podnikových účtáren 19. Doloženost zůstatků účtů k 31.12.2007 zajistí – vedoucí jednotlivých účtáren a ved. podnikových účtáren

Termín do 20. 1. 2008 20. 1. 2008 20. 1. 2008 20. 1. 2008 31. 1. 2008 31. 1. 2008

23. 1. 2008 15. 1 . 2008

20. 1. 2008 25. 2. 2008 28. 2. 2008

Zdroj: JMB družstvo. Harmonogram roční účetní závěrky. 2007

32

12. Náročnost účetních prací Aby družstvo JMB mohlo přistoupit k poslednímu krotku roční účetní uzávěrky, což je formální uzavření účtů, musí nejprve zaúčtovat nedořešené účetní případy. Během mého působení ve spotřebním družstvu, na přelomu roků 2007 a 2008, jsem nebyla svědkem žádného hektického zajišťování podkladů pro účtování. Můžeme to připsat dobře nastaveným vnitřním pravidlům a pokynům k roční účetní uzávěrce, organizaci prací nebo časovému harmonogramu? I přes všechny tyto skutečnosti to však neznamená, že předuzávěrkové operace nejsou náročnější než účtování běžných účetních případů během roku. Na konci období jsou pracovníci omezeni stanovenými termíny, což vede k nutnosti rozvrhnout všechny své povinnosti tak, aby byly beze zbytku splněny. Podle informací získaných během mé praxe v JMB bych řekla, že náročnost těchto prací můžeme rozdělit do čtyř oblastí. Náročnost časová, organizační, finanční a odborná. Podle mého názoru spočívá časová náročnost především ve zjišťování, propočtech, prověřování, vyhodnocování a dokládání podkladů pro účtaře. Samotné zaúčtování je pak otázkou několika minut. Vzhledem k velikosti podniku však bude mít každý účetní těchto dokladů k zaúčtování vícero.A tak záleží na jednotlivých pracovnících, jak rychle se se svými závazky vypořádají. Jedinou omezující podmínkou je dokončení a předání výsledků do stanoveného termínu. Organizační náročnost závisí na rozdělení povinností. Myslím, že nepracnější část připadá na pracovníka, jehož úkolem je zjistit a zpracovat podklady pro zaúčtování. Za to, aby vše bylo do daného termínu zajištěno a v pořádků odpovídá příslušný nadřízený (většinou náměstek daného útvaru). Posledním článkem je pak účetní, odpovědný za zaúčtování na své přidělené účty. Vzhledem ke skutečnosti, že jednotlivé povinnosti (zajišťování i účtování podkladů) plní zaměstnanci ve své pracovní době, bych odvodila, že finanční náročnost účetních prací na konci účetního období bude podobná jako během roku. Tím pádem bych tuto problematiku dále nerozebírala. 33

Odborná náročnost Pro vykonávání prací účetní uzávěrky a závěrky jsou důležité znalosti ekonomického nebo technického zaměření. V závislosti na druhu prováděného úkonu a na konkrétních požadavcích daného pracovního místa. Vzhledem k využívání výpočetní techniky musí jednotlivý pracovníci také ovládat práci s jednotlivými programy, potřebných pro výkon své práce. To závisí na složitosti softwaru a mírou, s jakou s nimi přijdou do kontaktu. Právní úprava předuzávěrkových operací V následujících podkapitolách stručně charakterizuji dané operace. Všechny tyto případy jsou upravovány příslušnými ustanoveními zákona č. 563/91 Sb. o účetnictví, vyhláškou č. 500/2002 Sb. a Českými účetními standardy pro podnikatele. Jejich podrobnější klasifikaci a způsob účtování pak můžeme najít ve vnitropodnikových směrnicích. U konkrétních případů, účtovaných k 31.12.2007, pak uvádím přibližnou dobu, potřebnou pro jednotlivé aktivity a osobu odpovědnou za zajištění podkladů.

34

13. Účetní uzávěrka 13.1 Inventarizace Je to velmi důležitá činnost roční účetní uzávěrky, protože zajišťuje, aby účetnictví podávalo věrný a poctivý obraz. Je nezbytné, aby všechny zůstatky účtů byly doloženy inventurou. Za jejich doložení, odpovídá každá účetní za své přidělené účty. Z hlediska důležitosti této činnosti má JMB družstvo samostatné inventurní oddělení. Dle povahy majetku se provádí inventura fyzická nebo dokladová. o fyzická 1) hmotný a nehmotný majetek (kromě zásob) ve 4. čtvrtletí roku 2) zásoby průběžně v průběhu celého roku (zásoby jsou vedeny podle hmotně odpovědných míst) 3) finanční majetek 2x ročně 4) ostatní majetek a závazky 1x ročně a to k 31.12. o dokladová (doložková) §

provádí si i průběžně

§

na konci účetního období však musí být znám, jak konečný zůstatek, tak i stav, v jakém se dané účty nacházejí

§

např. účet dodavatelů o zjistí se celkový konečný stav o rozdělí se na konkrétní dodavatele o ke každému konkrétnímu dodavateli se uvedou dlužné částky

13.1.1 Ústřední inventurní komise Všechny výsledky inventur a rozhodování o vypořádání případných inventarizačních rozdílů projednává ústřední inventurní komise (ÚIK). Výsledky jednání ÚIK zachycuje ve svých zápisech. Na základě závěrů rozhodne o zaúčtování výsledků inventur. Jednou z podmínek inventarizace je, aby byly inventarizační rozdíly zaúčtovány do období, kterého se týkají.

35

13.1.2 Členové ÚIK K projednání výsledků inventarizací ustanovuje předseda družstva ÚIK ve složení: Ing. Zdeněk Hošek – předseda komise Ing. Ivo Formánek – člen komise Ing. Josef Daňhel – člen komise Dana Komendová – člen komise Jaroslav Veleba – člen komise Jaroslava Šabatková – člen komise Dílčí inventarizační komise pro jednotlivé inventury ustanovuje svým rozhodnutím předseda družstva. Konkrétní případy k 31.12.2007 Časová náročnost jednotlivých inventur spočívá v druhu majetku. Od inventury hmotného a nehmotného majetku, přes finanční majetek až po, dle mého názoru, nejpracnější, kterou je inventura zásob na prodejních jednotkách. S ohledem na velké množství zboží je zapotřebí i velký počet pracovníků, na její provedení. Zásoby účtované způsobem B Týká se paliv, jejichž stav na jednotlivých místech se zjistí odborným odhadem. Propočte se cena tohoto paliva, porovná se se stavem ke konci minulého účetního období a rozdíl mezi jednotlivými stavy zásob se účtuje do nákladů. Podklady pro zaúčtování připraví odpovědný pracovník technické skupiny ve spolupráci s vedoucími jednotlivých provozů. Tato činnost trvá i se zaúčtováním přibližně 7 dní. Zásoby účtované způsobem A Časově náročnější je však vyčíslení inventur zásob zboží na PJ. Vzhledem k vysokému počtu PJ může takováto aktivita trvat i 1 měsíc. Za doložení výsledků pro zaúčtování odpovídá ekonomický a obchodní náměstek. Z popsaných postupů vyplývá, že inventarizace patří mezi nejnáročnější (jak časově tak organizačně) činnosti na konci účetního období. Pracnost inventury je brána v úvahu i 36

v zákonu o účetnictví, kde je stanoveno období, ve kterém musí být jednotlivé druhy majetku zjištěny.

13.2 Dohadné položky Do časového rozlišování v širším pojetí lze zahrnout dohadné položky aktivní (účet 388) a dohadné položky pasivní (účet 389). U těchto položek většinou neznáme současně všechny tři nutné skutečnosti pro časové rozlišení, to znamená, že obvykle známe účel (titul), ale neznáme přesně částku či období čerpání. Konkrétní případy k 31.12.2007 Vyčíslení pohledávek za pojišťovnou a dohadné položky na daň darovací Odpovědný pracovník vede evidenci pojistných událostí vzniklých v daném účetním období. Pokud nejsou některé pohledávky do 15.1. následujícího roku uhrazeny, pak účetní zaúčtuje tyto případy jako dohadné položky. V případě, že družstvo obdrželo v účetním období dar, který nebyl finančním úřadem vyměřen a následně uhrazen (také do 15.1.), zaúčtuje se jako dohadná položka. Během 2 dnů zpracuje pracovník odpovědný za řešení pojistných událostí z útvaru pojištění, financí a daní podklady pro zaúčtování dohadných položek. Účtování má na starosti pracovnice finanční účtárny. Dohadné položky i.

elektrická energie a plyn

Družstvo má pro fakturace elektrické energie rozděleny objekty do 12 cyklů. Každý cyklus je vyúčtováván v konkrétním měsíci. Oblast 1 zúčtovací období od 1.1.2007 do 31.12.2007 Oblast 2 zúčtovací období od 1.2.2007 do 31.1.2008

37

Oblast 3 zúčtovací období od 1.3.2007 do 28.2.2008 … Oblast 12 zúčtovací období od 1.112.2007 do 30.11.2008 Na všech měřidlech elektrické energie se provedou odpočty k 31.12. 2007. Odpovědný pracovník propočítá spotřebu za účetní období a takto zjištěné předběžné náklady se zaúčtují do nákladů 2007 jako dohadné položky. V průběhu roku 2008, až dojdou faktury za el. energii, se doúčtuje zbývající část. ii.

vodné, stočné, srážkové vody Systém propočtu a vyúčtování je stejný jako v bodě 4.

iii.

svoz a uložení odpadu

Odpovědný pracovník připraví podklady pro účetní případy vzniklé v roce 2007, a nevyfakturované do 20.1. podle potvrzených dokladů o svozu z jednotlivých míst. Zpracování k těmto třem dohadným položkám zajistí odpovědný pracovník technické skupiny ve spolupráci s vedoucími jednotlivých odběratelských míst v průběhu asi 8 dnů. Účtuje a propočet provádí vedoucí podnikových účtáren. Dohadné položky – přijaté a vydané faktury a dobropisy Za doložení přijatých a vydaných faktur a dobropisů, které se účtují do nákladů nebo výnosů, přebírají odpovědnost jednotlivé vnitropodnikové útvary. V případě, že se nezná přesná částka, stanovuje se jejich výše odborným odhadem. Zjišťování podkladů pro účetní závěrku trvá přibližně 10 dní. Zaúčtování provede vedoucí podnikových účtáren. V případě JMB se jedná hlavně o dohodnuté bonusy od dodavatelů za účetní období nebo za 4. čtvrtletí. Ke konci roku 2007 byly dohadné položky nejhojněji zastoupenou předuzávěrkovou operací. Podle mého názoru to vyplývá z faktu, že středně velký podnik jako JMB má na konci roku velký počet účetních případů, ke kterým nestihne do stanoveného termínu dojít patřičný doklad. A vzhledem k absenci podkladu s přesnou výší částky, se musí přistoupit k zaúčtování dohadné položky. 38

13.3 Rezervy JMB družstvo tvoří pouze zákonné rezervy, jejichž tvorba a použití je stanovena zvláštním zákonem a zohledněna zákonem o daních z příjmů. Jsou to zejména rezervy na opravu hmotného majetku. Pro tvorbu rezerv se vedou tyto podklady: -

titul rezervy

-

hodnotová výše (rozpočet), stanovený odbornými pracovníky družstva, popřípadě kalkulace stanovená odbornou firmou

-

období, kterého se rezerva týká

-

konkrétní tvorba rezervy

-

způsob jejího použití

Rezervy jsou zpracovány na každé účetní období. Podléhají dokladové inventarizace, při níž se posuzuje jejich výše a odůvodněnost. Konkrétní případ k 31.12.2007 Inventarizace rezerv a) vyhodnocují se rezervy na opravy, které měly být v daném roce provedeny, a to zda provedeny byly nebo zda se uvažuje o jejich přesunu do příštího období (zákon o rezervách) nebo zda nastaly objektivní důvody k tomu, že rezervy nebyly provedeny a budou zúčtovány do nákladů na stranu dal. b) prověřují se rezervy u nichž v daném účetním období probíhá tvorba (dle délky tvorby jednotlivých rezerv) a zda částka a určená pro opravu je objektivní (dokládá se kalkulací N na opravy od jednotlivých dodavatelů) c) zvažuje se tvorba nových rezerv podle potřeb podniku, která by byla zahájena v daném účetní období. Připravují se kalkulace na tvorbu rezerv s budoucím dodavatelem oprav a zvažuje se období, kdy by měly být opravy provedeny (podle toho se určí počet let)

39

Tyto úkony spojené s rezervami vyžadují zhruba 7 dní na jejich zpracování, které provedou ekonomický a technický náměstek. Jejich zaúčtování provede vedoucí podnikových účtáren. Mohlo by se zdát, že v situaci, kdy JMB tvoří pouze zákonné rezervy, může dojít ke snížení náročnosti zpracování. Tvorba ostatních rezerv má však v první řadě vliv na určení základu daně. Pro zhodnocení náročnosti prací, z hlediska tvorby rezerv, toto rozhodnutí nehraje významnou roli. Důležité pro nás je, že v praxi se náklady mění (většinou rostou, s rostoucími cenami jak služeb tak dodávaného materiálu) a proto se musí každoročně přepočítávat, a v případě potřeby rezervu navýšit (popř. snížit). Z toho vyplývá, že bez ohledu na to, jestli tvoříme pouze zákonné rezervy nebo ne, náročnost této činnosti musíme brát při porovnávání v úvahu.

13.4 Opravné položky Ve vnitropodnikové směrnici je popsána tvorba opravných položek, kdy se vytváří, kdy je nelze vytvořit atd. Skupiny účtů pro opravné položky: 09 Opravné položky k dlouhodobému majetku 19 Opravné položky k zásobám 29 Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku 39 Opravné položky k zúčtovacím vztahům Konkrétní případy k 31.12.2007 Prověření pohledávek, případně návrh k odpisu neuhrazených pohledávek, vytvoření opravných položek Provádí se klasifikace pohledávek po lhůtě splatnosti, určuje se riziko jejich dobytnosti a vytvářejí se k nim opravné položky daňové (zákon o rezervách) nebo účetní. V družstvu JMB jsou pohledávky kvantifikované jako těžce dobytné (resp. nedobytné) ve výši 299 000Kč a jsou kryty opravnými položkami ve výši 100%.

40

Práce s prověřováním pohledávek trvá 3dny, a zajistí je ekonomický náměstek s vedoucím podnikových účtáren.

13.5 Kursové rozdíly Pro přepočet cizí měny na českou měnu ke dni uskutečnění účetního případu se používá denní kurz České národní banky, platný v den uskutečnění účetního případu.

13.6 Časové rozlišování Při účtování o nákladech a výnosech je nutné pro zjištění základu daně sledovat odděleně připočitatelné a odpočitatelné položky. Hlediskem pro účtování účetních případů časového rozlišování je skutečnost, že je znám jejich: a) titul (věcné vymezení) b) výše v Kč c) období, kterého se týkají Pro tyto účetní případy JMB používá účty: Náklady a výdaje – 381, 382, 383 Příjmy a výnosy – 384, 385 V případě, že ve vyúčtováních za přijaté služby nebo nákladech zúčtovaných podle jiných dokladů budou zahrnuty také částky, které nepatří do nákladů (např. soukromé telefonní hovory), je ve směrnicích návod, jak postupovat. Dalšími body časového rozlišování jsou případy, kdy se časové rozlišení nepoužívá, které případy nelze časově rozlišovat a stručná charakteristika každého účtu časového rozlišování. Účty časového rozlišování podléhají dokladové inventarizace, při níž se posuzuje jejich výše a odůvodněnost.

41

Během účetního období nenastaly žádné operace, které by k 31.12. vyžadovaly zaúčtování na účty časového rozlišování nebo kurzových rozdílů. A tak uvádím alespoň základní pokyny pro účtování těchto operací.

13.7 Ostatní úkony Z mého pohledu patří předuzávěrkové operace, uvedené v předchozích podkapitolách, mezi ty nejznámější. Během roku však vznikají i jiné operace, které je nutné k 31.12. dořešit a vyúčtovat. Konkrétní případy k 31.12.2007 Vyúčtování pracovních cest Všichni odpovědní pracovníci (v tomto případě jednotlivý náměstci) odpovídají za to, že jejich pracovníci předloží vyúčtování pracovních cest realizovaných v roce 2007 do 10.1. Vyčíslení odvodu do státního rozpočtu za nezaměstnané pracovníky se změněnou pracovní schopností Zpracovává se na mzdové účtárně 2 dny. Zjišťuje se počet pracovníků se změněnou pracovní schopností, kteří by měly být podle zákona zaměstnání, a kolik jich je skutečně zaměstnáno. Dále jaký objem služeb dodaly firmy, které splňují podmínky pro započítání54. Stanovenými postupy se vyčíslí případná částka odvodu do státního rozpočtu. Prověření neznámých pachatelů u vloupání (zajistí – právník) Právník předloží účetní případy, kdy po vloupání vznikla škoda účtovaná do nákladů a u nichž nebyl proveden předpis pohledávky a zaúčtovány výnosy. Během 7 dní dokládá tyto

54

skutečnosti

na

základě

usnesení

policie

podnikový

právník.

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 81

42

Vydané faktury – podklady pro fakturaci s DPH i bez DPH Jednotlivé vnitropodnikové útvary odpovídají za včasné předložení podkladů pro vydané faktury tak, aby bylo možno v termínu zpracovat přiznání k DPH a zaúčtování do výnosů. Doložení v průběhu 10 dní zajistí obchodní a technický náměstek. DPH roční vypořádání Vzhledem k tomu, že část DPH z tržeb je odváděno podle §91 zákona o DPH, provádí se roční přepočet tohoto odvodu. Přepočtení do jednoho dne vypracuje pracovník z útvaru pojištění, financí a daní. Zaúčtování realizuje vedoucí podnikových účtáren.

13.8 Doložení účtů Rozbor doložení zůstatků účtů k 31.12.2007 Ekonomický náměstek ve spolupráci s vedoucím účtáren hodnotí stav zůstatků jednotlivých účtů a k problematickým zůstatkům přijímají konkrétní opatření (nedořešené reklamace,nevyjasněné pohledávky apod.) Tento rozbor zabere 3 dny Doloženost zůstatků účtů k 31.12.2007 zajistí vedoucí jednotlivých účtáren a vedoucí podnikových účtáren k datu stanoveného pro zpracování účetních operací, tedy k 28.2 následujícího roku. Tento krok je velice důležitý pro další postupy. Po doložení zůstatků jednotlivých účtů se může přistoupit k poslední činnosti přípravných prací. A tou je zjištění a zúčtování daně z příjmů.

43

14. Výpočet a zúčtování daně z příjmů Porovnáním nákladů a výnosů zjistíme hospodářský výsledek. Tím však daňový základ nezískáme. Pro účely stanovení základu daně musíme účetní hospodářský výsledek upravit o položky, které nejsou daňově uznatelné (podle zákona o daních z příjmů). Základní sazbu daně z příjmů právnických osob stanový zákon. Pro rok 2007 tato sazba činí 24%. Vypočtou daň z příjmů zaúčtujeme do nákladů: DzP z běžné činnosti

591 / 341

DzP z mimořádné činnosti 593 / 341 Výpočet a zaúčtování daně z příjmů se může provést až po ukončení všech závěrkových operací. Zpracovává jej vedoucí podnikových účtáren a ekonomický náměstek 2 dny. Výpočet daně z příjmů je posledním (fyzickým) úkonem. Po jejím zaúčtování můžeme etapu předuzávěrkových operací považovat za ukončenou. Následující etapa účetní uzávěrky představuje uzavření účetních knih.

44

15. Uzavření účtů Po zaúčtování všech účetních případů včetně daně z příjmů následuje formální uzavření účetních knih k poslednímu dni účetního období, tj. k rozvahovému dni. Při této etapě účetních prací vychází JMB z požadavků daných zákonem o účetnictví popř. z Českých účetních standardů. Zjišťují se: a) celkové obraty stran MD a Dal jednotlivých účtů b) konečné zůstatky aktivních a pasivních účtů a konečné zůstatky účtů nákladů a výnosů c) základ daně z příjmů a daňová povinnost splatná, popř. odložená d) uzavření účetnictví 1. zjištění účetního výsledku hospodaření převodem nákladových účtů na vrub účtu 710 Účet zisku a ztrát a převodem výnosových účtů ve prospěch tohoto účtu Nákladové účty


Výnosové účty

710

6xx

5xx

2. uzavření účetnictví převodem zůstatků rozvahových účtů na účet 702 Konečný účet rozvažný Účty aktiv

Konečný účet rozvažný

Účty pasiv

702

45

3. převod zůstatku účtu 710 Účet zisků a ztrát na účet 702 Konečný účet rozvažný ( v našem případě pro rok 2007 převod zisku družstva JMB) Konečný účet rozvažný


702 A

710 P

N

V

ZISK

Domnívám se, že v současné době výpočetní technika z velké části usnadňuje, nejen tuto etapu účetních prací, ale

celkové vedení účetnictví. Neustálé zdokonalování

účetních softwarů snižuje pracnost i časovou náročnost potřebnou na vytvoření požadovaných výstupů.

46

16. Účetní závěrka Příprava dalších dokladů k roční účetní závěrce a následné vypracování účetních výkazů trvá přibližně 10 dní. Na zpracování se podílí ekonomický náměstek a vedoucí podnikových účtáren. Účetní závěrka je sestavována v plném rozsahu a musí obsahovat údaje stanovené v § 18 zákona o účetnictví. Mezi zpracovávané dokumenty patří: o rozvaha o výkaz zisků a ztrát o přehled o peněžních tocích o příloha k roční účetní závěrce o zpráva kontrolní komise o výroční zpráva (tvoří přílohu č. 2, ve zkrácené formě) o daňové přiznání

16.1 Termíny k účetní závěrce: 1. Předběžné sestavení účetní závěrky pro DPH do 20.1. 2. Konečné sestavení účetní závěrky – uzavření účetních knih do 28.2. 3. Účetní výkazy včetně přílohy do 15.3. 4. Vyhotovení výroční zprávy do 31.3. 5. Ověření účetní závěrky a výroční zprávy auditorem do 30.5.

16.2 Vnitřní kontrola Po ukončení roční účetní závěrky ji ověří vnitřní kontrola. Řada povinností kontroly vyplývá z právních předpisů, přesto jsou oblasti, které si účetní jednotka upravuje vlastními interními směrnicemi. Ty by měly být každý rok upravovány. Vnitřní kontrolní systém jednotlivých pracovníků náleží kontrolní komisi. JMB má na základě stanov 5 členů kontrolní komise.

47

Složení kontrolní komise o Iva Bodláková

předseda kontrolní komise

o Zdenka Bendová

místopředseda kontrolní komise

o Jiří Gráf

člen kontrolní komise

o Jarmila Moltašová


o Jan Fojtl


Ti vycházejí z dílčích kontrol prováděných k roční účetní závěrce. Podle plánu práce kontrolní komise kontroluje doloženost jednotlivých účtů. Výsledkem je pak zpráva kontrolní komise, její stanovisko k roční účetní závěrce a návrh na využití zisku (popř. vypořádání ztrát). Činnost kontrolní komise týkající se roční uzávěrky trvá 2 měsíce a ta tuto činnost ukončí k 31.3.2008.

16.3 Audit Jelikož JMB družstvo splnilo podmínky pro povinný audit účetních závěrek podle zákona o účetnictví je dalším krokem audit. Trvání auditu je 14 dní a provede je auditor ve spolupráci s ekonomickým náměstkem a vedoucím podnikových účtáren. Na základě smlouvy s auditorem je termín ukončení auditu dne 10.4.08.

16.4 Projednávání a schvalování RÚZ Výroční zprávu, roční účetní závěrku a rozdělení zisku (resp. vypořádání ztráty) projednává představenstvo družstva v měsících březen a duben. Výsledek hospodaření a roční účetní závěrku projednává a schvaluje shromáždění delegátů družstva, které je připraveno na 14.4.2008. Shromáždění delegátů také rozhoduje o rozdělení zisku. Na základě jejich usnesení provede JMB rozdělení HV (po zdanění). Posledním krokem je zveřejnění výroční zprávy.

48

ZÁVĚR Původní význam evidence (účetnictví) byl prostý, poskytovat obchodníkům údaje o majetku, závazcích a výsledcích činnosti. Postupem času začalo toto zaznamenávání nabývat na důležitosti. Mimo poskytování údajů sloužících především pro řízení podniku plní účetnictví i jiné funkce. A to jako podkladů pro účely daňové, důkazní a kontrolní. Nejdůležitější zásadou účetnictví je věrné zobrazení ekonomické situace podniku a poskytování informací pro uživatele. Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů. V tomto ohledu je velkým přínosem informační systém, který jednotlivé činnosti podniku propojuje a zefektivňuje tak veškeré aktivity. Při správném sladění informačního systému s procedurami a postupy podniku, se provádění těchto procesů zrychlí, zjednoduší a může se omezit chybovost. Účetnictví je upravováno právními normami i interními předpisy. Mimo nich se podnik řídí obecně uznávanými zásadami. Ty představují soubor určitých pravidel, které jsou zakomponovány do regulačního rámce českého účetnictví. V důsledku globalizace obchodu je zapotřebí, co nejvíce přiblížit regulaci v jednotlivých zemích EU. Základním prvkem harmonizace účetnictví se staly Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS). Ke konci účetního období musí účetní jednotka provést operace, které předcházejí tvorbě účetních výkazů. Po provedení inventarizace a doúčtování všech účetních operací se vypočte a zaúčtuje daň z příjmů. Poté je možné uzavřít účetní knihy a podvojným zápisem převést konečné zůstatky rozvahových účtů na účet 702 a konečné zůstatky výsledkových účtů a hospodářský výsledek na účet 710. Údaje z obou účtů slouží jako podklad pro sestavení roční účetní závěrky. Účetní závěrka představuje sestavení účetních výkazů, které podávají informace o majetku a zdrojích financování (rozvaha), o nákladech a výnosech (výkaz zisku a ztráty) a o pohybu peněžních prostředků (Přehled o peněžních tocích – Cash Flow). Ty představují hlavní zdroj informací jak pro vlastníky, tak pro vnější uživatele. 49

JMB družstvo je právnická osoba, která vede účetnictví v plném rozsahu. Náplní její práce je nákup a prodej zboží, který již na českém trhu vykonává bezmála šedesát let. Své účetní záznamy seskupuje do účetních dokladů a účetních knih. K tomu používá technické prostředky a programové vybavení od firmy PORS Chrudim, které obsahuje moduly pro zpracování účetních údajů. Používáním informačního systému se sjednocuje mnoho procesů souvisejících s činnosti podniku. Ulehčuje také účetní práce tím, že některé zápisy do účetních knih provádí automaticky. Správným uvedením tohoto systému do provozu se mohou zefektivnit některé procedury (účetnictví, evidenci majetku, skladové hospodářství, mzdový systém aj.), snížit chybovost, zajistit rychlejší výstupy a do budoucna poskytnout oporu pro účtování podle mezinárodních standardů. Všechny tyto přínosy zvyšují schopnost obstát proti konkurenci. JMB se řídí právními předpisy a komplexním souborem vnitropodnikových směrnic. Podle nich účtuje v průběhu účetního období. Ke konci roku se musí počítat se skutečností, že některé účetní doklady se přijmou až po rozvahovém dni. Pro tyto případy se vydají, v souladu s předpisy, termíny předkládání dokladů k účetní uzávěrce. Zavedením softwaru pro zpracování účetnictví se zjednoduší účtování a zrychlí zjišťování podkladů pro sestavení výkazů roční účetní závěrky. Současně s tím se však zvýší nároky na odborné znalosti, které musí být nejen ekonomického zaměření, ale také v oblasti informačních technologií. Samozřejmě v takovém rozsahu, který odpovídá požadavkům používaného softwaru a daného pracovního místa. Jednotlivé případy účetní závěrky vyžadují konkrétní přístupy. Pro účetnictví jsou tyto operace velice důležité, neboť napomáhají plnit všeobecné účetní zásady. Časové rozlišování a dohadné položky (ke konci roku v JMB nejčastěji účtovaná předuzávěrková operace) naplňují akruální zásadu. Kurzové rozdíly pak povinnost vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny. A v neposlední řadě zásada opatrnosti, kterou uskutečňují opravné položky a rezervy. Nejdůležitější předuzávěrkovou operací je však inventarizace, která je zároveň časově i organizačně nejnáročnější. Díky porovnávání skutečnosti s účetnictvím zajišťuje, aby účetnictví podávalo věrný a

50

poctivý obraz o podniku. Což je hlavním principem účetnictví. JMB si její význam uvědomuje a proto má samostatné inventurní oddělení. Po zaúčtování všech operací se přistoupí k výpočtu výsledku hospodaření. Ten se upraví na základ daně pro výpočet daňové povinnosti. Po jejím zaúčtování se uzavřou účty a provedou převody na účty 702 a 710. Následuje vytvoření účetních výkazů a vyplnění daňového přiznání k dani z příjmů. Jelikož má JMB povinnost nechat ověřit účetní závěrku auditorem, je termín podání daňového přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Dokončením roční účetní závěrky však činnost nekončí a je potřeba získané výstupy ověřit. K tomu slouží vnitřní kontrolní systém. Ten v sobě zahrnuje podnikový informační systém, jehož významnou předností je skutečnost, že používaný účetní software dokáže sám rozeznat a upozornit na některé nesrovnalosti v účetních zápisech. Mimo tohoto systému je nedílnou součástí interního auditu činnosti kontrolní komise. V JMB tuto aktivitu vykonává 5 členů. Ti mají za úkol především zkontrolovat, zda byla dodržena stanovená pravidla a doloženost jednotlivých účtů. Při své činnosti vycházejí z dílčích kontrol prováděných k roční účetní závěrce. Velká náročnost způsobuje, že vnitřní audit zabere až dva měsíce. Výsledkem je pak zpráva kontrolní komise obsahující stanovisko k roční účetní závěrce a návrh na vypořádání výsledku hospodaření. Poté je následuje externí audit, který provede nezávislý auditor. Po jeho ukončení projedná výroční zprávu, roční účetní závěrku a vypořádání HV představenstvo a následně shromáždění delegátů družstva. Posledním krokem je pak zveřejnění účetní závěrky. Cílem této práce byla příprava a realizace jednotlivých činností účetní uzávěrky a analýza jejich náročností. V souvislosti s uvedenými údaji je zřejmé, že každá účetní operace představuje určitou míru náročnosti a odborných znalostí. Z celkového hlediska pak závisí na vytvoření takového systému řízení, který bude vyhovovat jak potřebám podniku, tak právnímu prostředí. Toho lze dosáhnout jeho neustálým zdokonalováním na základě poučení se z vlastních chyb během praxe, jenž povede k ideálnímu zvládání veškerých činností a jejích náročností. 51

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ: 1) Buchtová, J. Učebnice podvojného účetnictví pro podnikatele. 3. vyd. Ostrava: MIRAGO, 1994. 262 s. 2) Dvořáková, Dana. Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IFRS. 2. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 329 s. ISBN 978-80-251-1950-1 3) ERP systém (Enterprise Resource Planning) [online]. [cit. 2009-05-11]. Dostupné z . 4) Jak probíhá implementace informačního systému [online]. [cit. 2009-05-11]. Dostupné z . 5) JMB družstvo. Harmonogram roční účetní závěrky. 2007. 1 s. 6) JMB družstvo. Komplexní soubor vnitropodnikových směrnic. 2007. 47 s. 7) Kolektiv autorů. Podvojné účetnictví 2007: komplexní průvodce s předpisy. 7. vyd. Praha 7: GRADA Publishing, a.s., 2007. 568 s. ISBN 978-80-247-2093-7 8) Kovanicová, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. 13. vydání. Praha 4: POLYGON, 2003. 444 s. ISBN 80-7273-084-3 9) Kovanicová, Dana – Kovanic, Pavel. Poklady skryté v účetnictví. 6. vydání. Praha: POLYGON, 2001. 294 s. ISBN 80-7273-047-9 10) MF ČR. Přehled rozdílů mezi Mezinárodními standardy účetního výkaznictví a Českou účetní legislativou [online]. 2005 [2009-04-21]. Dostupné z . 11) PriceWaterhouseCoopers. IFRS a české účetní předpisy: podobnosti a rozdíly [online]. 2004 [2009-04-08]. Dostupné z . 12) Proč si vybrat podnikový informační systém? [online]. [cit. 2009-05-11]. Dostupné z . 52

13) Ryneš, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. 6. vyd. Olomouc: ANAG, 2005. 878 s. ISBN 80-7263-313-9 14) Sedláček, Jaroslav. Účetnictví podnikatelů: po vstupu do Evropské Unie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. 273 s. ISBN 80-7179-859-2 15) Sedláček, J. – Linka, R. Základy finančního účetnictví II: Postupy účtování podnikatelů. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. Ekonomicko – správní fakulta. Katedra financí, 2003. 220 s. ISBN 80-210-3082-8 16) Švarcová, Jena a kol. Ekonomie – stručný přehled, 2005/2006. Zlín: CEED, 2005. 295 s. ISBN 80-903433-1-7 17) TPA Horwath Notia Audit. Podvojné účetnictví 2008. Praha: GRADA Publishing, 2008. 216 s. ISBN 978-80-247-2541-3 Základní právní normy (ve znění pozdějších novel): 18) České účetní standardy pro podnikatele 19) Opatření čj. 281/89 759/2001, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele 20) Vyhláška, kterou se provádí zákon o účetnictví č. 500 /2002 Sb. 21) Zákon o daních z příjmů č. 586/ 1992 Sb. 22) Zákon o účetnictví č. 563/ 1991 Sb.

53

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Zaúčtování inventarizačních rozdílů..........................................................13 Tabulka 2 Předvaha ....................................................................................................20 Tabulka 3 Harmonogram roční účetní závěrky ..........................................................31

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Systém zjištění daně z příjmů....................................................................17 Obrázek 2 Uzavírání rozvahových účtů koncem roku................................................18 Obrázek 3 Uzavírání výsledkových účtů koncem roku ..............................................19 Obrázek 4 Účet zisků a ztrát .......................................................................................19 Obrázek 5 Převod mezi účty 702 a 710 ......................................................................20 Obrázek 6 Otevírání účtů............................................................................................21

54

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A.............................................Aktiva ČNB .......................................Česká národní banka ČR ..........................................Česká republika ČÚL .......................................Česká účetní legislativa ČÚP........................................České účetní principy D.............................................strana Dal DPH .......................................Daň z přidané hodnoty DzP.........................................Daň z příjmů ERP .......................................Podnikový informační systém (Enterprise Resource Planning) EU ..........................................Evropská Unie FO ..........................................Fyzická osoba HV..........................................Hospodářský výsledek IAS .........................................Mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards) IASC ......................................Výbor pro mezinárodní účetní standardy (The International Accounting Standards Committee) IASCF ....................................Nadace IASC (IASC Foundation) IFRS .......................................Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (International Financial Reporting Standards) IOSCO ...................................Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (International Organization of Securities Commissions) JMB družstvo.........................družstvo Jednota Moravské Budějovice KS ..........................................Konečný stav MD .........................................strana Má dáti MF ČR ...................................Ministerstvo financí České republiky N.............................................Náklady OP ..........................................Opravné položky P .............................................Pasiva PJ............................................Prodejní jednotka PO ..........................................Právnická osoba PS ...........................................Počáteční stav RÚZ .......................................Roční účetní závěrka ÚIK ........................................Ústřední inventurní komise US GAAP ..............................Všeobecně uznávané účetní principy (Generally Accepted Accounting Principles) V.............................................Výnosy VO..........................................Velkoobchod 55

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 – Oběh účetních dokladů Příloha č. 2 – Výroční zpráva

56

Přílohy

Příloha č. 1 – Oběh účetních dokladů OBSAH Obsah Úvod Rozsah oprávnění pracovníků nařizovat a schvalovat hospodářské a účetní operace Podpisové vzory odpovědných pracovníků Oběh účetních dokladů – účetní okruh 1. Prodejny – pokladní výkaz provozovny 2. Prodejny – druhová evidence 3. Banka 4. Pokladna 5. Vydané faktury a dobropisy 6. Přijaté faktury a dobropisy 7. Účetní doklady účtárny provozoven 8. VO Mor. Budějovice 9. VO Třebíč 10. Účetní doklady všeobecné účtárny 11. Mzdy 12. Sklady údržeb 13. Sklad MTZ a auto součástek 14. Dlouhodobý majetek 15. Účetní doklady, které jsou součástí měsíční závěrky Úvod Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. včetně novel zákona stanoví rozsah a způsob vedení účetnictví v organizacích, jejichž povinností je vést účetnictví průkazným způsobem a správně tak, aby byly prokázány skutečnosti, které jsou jeho předmětem. K tomu slouží účetní doklady, které musí obsahovat předepsané náležitosti uvedené v § 11 citovaného zákona. V návaznosti na § 7 Zákona o účetnictví je vydáván tento Oběh účetních dokladů, ve kterém je stanoveno: a) rozsah oprávnění pracovníků nařizovat a schvalovat hospodářské a účetní operace b) podpisové vzory odpovědných pracovníků c) oběh účetních dokladů Účetní doklady Účetní doklady jsou originální písemností, které dělíme na doklady vnitřní (interní) a vnější (externí). Vnější doklady mohou být přijaté nebo vydané. Příkladem je faktura vydaná, faktura přijatá, výpis z běžného účtu, pokladní doklad o nákupu materiálu.

Vnitřní doklady jsou doklady, které mají vztah k účetním případům, které se uskutečnily uvnitř podniku. Příkladem je výdejka materiálu do spotřeby, protokol o zařazení a vyřazení majetku, inventarizační zápisy, rozhodnutí o tvorbě (rozpuštění) rezerv. Označování účetních dokladů a určení dokladových řad je součástí Účtového rozvrhu, který tvoří přílohu č. 1 Směrnice č. 7/2002/EN Komplexní soubor vnitropodnikových směrnic k účetnictví. Zásady opravování účetních dokladů Opravy účetních dokladů lze provádět: 1. k chybnému (původnímu) dokladu vystavíme nový opravný účetní doklad (dokladový způsob) 2. vyznačíme opravu přímo na opravovaný (původní) doklad (bezdokladový způsob). Postup při opravách dokladovým způsobem: 1. na původním i na opravném účetním dokladu je nutné uvést vzájemné odkazy, to znamená, na opravném dokladu vyznačit číslo opravovaného dokladu a naopak 2. složitější a neobvyklé opravy doplnit vysvětlujícím komentářem s uvedením důvodu opravy. Postup při opravách bezdokladovým způsobem: 1. chybný údaj (částka, text) na účetním dokladu se přeškrtne tak, aby i nadále zůstal čitelný (chybný údaj nelze v žádném případě přepisovat, zabarvovat, přelepovat a jiné) 2. nad původní údaj (vedle) na dokladu se uvede údaj správný 3. k opravovanému zápisu je nutné z důvodu průkaznosti připojit datum opravy s podpisem pracovníka odpovědného za správnost opravovaného údaje. Neúčetní doklady Významnou úlohu při přezkušování účetních odkladů mají i neúčetní doklady, které účetním dokladům předcházejí např. objednávky, dodací listy, výkazy práce. Obsah a odsouhlasení takových dokladů není předmětem účetnictví, a proto jejich oběh není předmětem této směrnice. Za jejich správnost a správnost postupu podle těchto dokladů odpovídají odpovědní pracovníci jednotlivých útvarů v rámci své kompetence. Pokud jsou neúčetní doklady určeny jako nedílná příloha účetního dokladu, musí být tato skutečnost na účetním doklad výslovně uvedena. Rozsah oprávnění pracovníků JMB družsva nařizovat a schvalovat přípustnost majetkových operací, které podle oběhu účetních dokladů spadají do jejich kompetence.

Předseda družstva si vyhradil k podpisu tyto účetní doklady: - doklady k výplatě hotovosti z pokladny - doklady k výběru hotovosti z banky - přijaté faktury, k jejichž podpisu nejsou oprávněni ostatní pracovníci družstva - zálohové faktury - nájemní smlouvy - leasingové smlouvy - protokoly o škodě na zboží a ostatní účetní doklady o účtování do škod, vyjma VO - dohody o poskytnutí daru - zápisy z UIK - rozhodnutí o přecenění zboží – mimořádné - dodací listy z prodejen pro spotřebu podřízených HS - dohody o uznání a zaplacení schodku a škod podřízených pracovníků - protokoly o odběru vzorku – pro odtížení zásob PJ - rozhodnutí a protokoly o vyřazení dlouhodobého majetku Funkce – pracovní zařazení

Oprávněn k podpisu

Ekonomický náměstek -

doklady k výplatě hotovosti z pokladny doklady k výběru hotovosti z banky příkazy k úhradě z banky (kromě faktur) přijaté faktury za pořízení softwaru a hardwaru přijaté faktury, týkající se ekonomického útvaru, ke kterým nejsou oprávněni ostatní pracovníci ekonomického útvaru zálohové faktury započtení vzájemných pohledávek daně dle zákona rozhodnutí o přecenění zboží – mimořádné jiné dotížení a odtížení zásob dodací listy z prodejen pro spotřebu podřízených hospodářských středisek (HS) dohody o uznání a zaplacení schodku a škod podřízených pracovníků a pracovníků PJ s pokladním systémem

U PJ s pokladním systémem: - výdej z trezoru (kromě odvodu do banky a výplaty mezd hotově) - výdej zboží – prodej na fa. – dodací list - prodej na poukázku - škody (kromě ovoce a zeleniny) - vlastní spotřeba - ostatní výdej

Technický náměstek -

doklady k výplatě hotovosti z pokladny přijaté faktury, týkající se technického útvaru, ke kterým nejsou oprávněni ostatní pracovníci technického útvaru přijaté faktury za pořízení dlouhodobého majetku (kromě softwaru a hardwaru) přijaté faktury za znalecké posudky zálohové faktury (včetně záloh na energie) nájemní smlouvy leasingové smlouvy dohody o uznání a zaplacení schodku a škod podřízených pracovníků dodací listy z prodejen pro spotřebu podřízených HS ostatní příjem a výdej na sklad údržby, sklad MTZ, sklad autosoučástek dodací listy – daňové doklady na prodej materiálu a na prodej dlouhodobého majetku (ne nemovitosti) návrh na rozhodnutí a protokoly o vyřazení dlouhodobého majetku

Obchodní náměstek -

doklady k výplatě hotovosti z pokladny přijaté faktury, týkající se obchodního útvaru, ke kterým nejsou oprávněni ostatní pracovníci obchodního útvaru zálohové faktury doklady na ostatní příjem, výdej a škody z VO Mor. Budějovice a Třebíč dodací listy – daňové doklady – podklady pro fakturaci z činnosti obchodního útvaru (s výjimkou prodeje zboží) účetní doklady na přecenění zásob zboží (vyhotovuje cenové oddělení) rozhodnutí o přecenění zboží – mimořádné dohody o uznání a zaplacení schodku a škod podřízených pracovníků dodací listy z prodejen pro spotřebu podřízených HS

Předseda KK JMB -

doklady k výplatě hotovosti z pokladny za občerstvení KK

Sekretářka útvaru předsedy -

přijaté faktury za noviny a časopisy přijaté faktury za poplatky za rádio a televizi na sekretariátu předsedy

Sekretářka ekonomického úseku -

přijaté faktury za stravenky likvidace cestovních účtů

Vedoucí referent personální práce -

mzdové doklady

Vedoucí podnikový referent inspektorů -

přijaté faktury týkající se režijních nákladů prodejen doklady k výdeji hotovosti z pokladen prodejen s výjimkou pokladních systémů dohody o uznání a zaplacení schodku a škod na PJ s výjimkou pokladních systémů vlastní spotřeba – nad limit čerpání limitu za telefon pokladní výkazy provozoven u vybraných PJ

Vedoucí referent inspektor -

pokladní výkazy provozoven u ostatních PJ mzdové doklady vedoucích podřízených prodejen

Vedoucí podnikový referent účtáren -

doklady k výběru hotovosti z banky společně s předsedou družstva nebo ekonomickým náměstkem - příjmové a výdajové pokladní doklady - výpisy z běžného účtu KB a ČSOB - měsíční přehledy o tržbách a DPH u PJ s pokladním systémem - vnitřní účetní doklady Účetní doklady: - nájemné dle smluv - kupní smlouvy o převodu nemovitosti - pojistné - vyúčtování členské evidence - měsíční zaúčtování leasingových splátek Vedoucí referent metodik -

přijaté faktury za provizi za stravenky

Vedoucí podnikový referent financování a statistiky -

doklady k výběru hotovosti z banky společně s předsedou družstva nebo ekonomickým náměstkem přijaté faktury za pojištění (leasing)

Vedoucí podnikový referent práce a mezd -

mzdové doklady

Vedoucí podnikový referent skladu VO Mor. Budějovice -

návratky zboží a obalů dodavateli dodací listy – daňové doklady za vrácené obaly

Vedoucí stavebnin a skladu VO Třebíč -

přijaté a vydané faktury za zboží stavebnin příjemky zboží na stavebniny doklady týkající se příjmu zboží VO Třebíč vydané faktury za zboží VO Třebíč návratky zboží a obalů dodavateli z VO Třebíč

Vedoucí podnikový referent správy budov -

-

přijaté faktury za spotřebu el. energie, vody, plynu přijaté faktury za služby pošty, nájemné z budov, stočné, nákup paliva, telefonní hovory, materiál ke kopírce, za služby spojené s nemovitým majetkem (např. údržba silnic, parkovišť, odvoz odpadu, deratizace, čištění komínů, revize hasících přístrojů) dodací listy – daňové doklady za spotřebu energie, za nájemné a telefony v pronajatých prostorách dodací listy – daňové doklady za sběr papíru doklady o výši poplatků za znečištěné ovzduší

Vedoucí referent materiálně-technické základny -

přijaté faktury za nákup materiálu, který má v pravomoci nakupovat

Vedoucí podnikový referent dopravy a technického zabezpečení prodejen -

přijaté faktury za nákup materiálu na sklad autosoučástek přijaté faktury za nákup PHM přijaté faktury za služby a opravy pro HS doprava vyúčtování PHM, výnosy oddělení dopravy dodací listy – daňové doklady za poskytnuté služby dopravy

Vedoucí podnikový referent údržby -

přijaté faktury za nákup materiálu na sklady údržby přijaté faktury za opravy a udržování majetku (kromě hardwaru) pracovní příkazy údržby dodací listy na zboží pro spotřebu údržby

Vedoucí referent účtárny VO -

vnitřní účetní doklady

Vedoucí referent likvidace faktur -


Vedoucí referent účtárny provozoven -


vedoucí PJ s pokladním systémem -

dle příkazu předsedy č. 2/2002 Vedení evidence a ukládání dokladů na prodejnách s pokladním systémem a druhovou evidencí

Cestovné – nařizování pracovních cest – řídí se Vnitřním předpisem č. 2/98/40 Vnitropodnikový pokyn k povolování pracovních cest a likvidaci cestovních náhrad. Inventarizace – prování se na základě Vnitřního předpisu č. 3/98/40 Zásady pro provádění inventur majetku a závazků. Provedení inventury nařizuje předseda družstva popř. předseda UII Mzdové doklady – schvalují nadřízení pracovníci svým podřízeným pracovníkům v rámci své kompetence (účetní okruh 11 – mzdy). Při předávání zboží, dlouhodobého majetku, materiálu z HS na jiné HS je třeba na těchto dokladech podpis pověřeného pracovníka a razítko předávajícího a přejímajícího HS. Zastupování – v době nepřítomnosti vedoucího prodejny zastupuje pověřený pracovník prodejny.

Příloha č. 2 – Výroční zpráva Tato zpráva byla projednána a schválena na shromáždění delegátů JMB družstva dne 4.6.2008. Shrnuje hospodaření JMB družstva za rok 2007. Obsahuje: II.

základní identifikační údaje

III. přehled finančních výsledků, propočet poměrových ukazatelů, výklad k uplynulému a předpokládanému vývoji podnikání 1/ Rok 2007 je charakterizován těmito skutečnostmi -

nižší investiční aktivitou, nebyly realizovány investice do nových objektů

-

investice do nových registračních pokladen, rozšíření pokladních systémů

-

investice do převybavení prodejen a jejich vzhledu

-

udržení nízké úrovně cizích zdrojů

-

ke konci roku nemělo družstvo žádné úvěry bankovní či ostatní

-

zvýšení produktivity práce proti roku 2006

-

pokles počtu provozoven, úbytek nejmenších prodejen

-

vysoké konkurenční prostředí v místě působnosti družstva působí tyto konkurenční zahraniční řetězce: Třebíč – BILLA, DELVITA, AHOLD / Hypernova , Albert/ MEINL, KAUFLAND, Lidl, Spar, Interspar Jihlava – DELVITA, BILLA, AHOLD /Albert, Hypernova/ MEINL, KAUFLAND, Lidl Moravské Budějovice – BILLA, Diskont plus Slavkov – Penny Market

-

zvýšení výkonů družstva proti roku 2006

-

investice do předčasných plateb s následujícím výnosovým efektem

-

ukládání volných finančních prostředků na termínované vklady u KB a půjčka SD Mor. Krumlov uložení na termínované účty ve WSPK

-

dalším upevnění finanční pozice družstva

-

ziskové hospodaření s nárůstem zisku proti roku 2006

2/ Hlavní směry vývoje družstva v roce 2008 Pro rok 2008 družstvo předpokládá udržení výkonů v úrovni r. 2007, a to i přes rostoucí konkurenci zahraničních konkurenčních řetězců, a to jak v činnosti velkoobchodu, tak v činnosti maloobchodu. Dojde k mírnému poklesu prodejen s nejmenšími výkony v důsledku jejich neperspektivnosti. Naopak družstvo bude vyhledávat možnost odkoupení středních prodejen v obcích do 5000 obyvatel. Družstvo nebude v roce 2007 čerpat žádné úvěry, potřeby bude financovat z vlastních zdrojů. V oblasti pohledávek dojde k jejich snížení (vrácení půjčky SD Mor. Krumlov), jinak se neočekávají žádné důležité změny u závazků a pohledávek, s výjimkou, kdy by došlo ke zrušení výhod z předčasných plateb u COOP Morava. Celkově se očekává udržení efektivnosti činnosti družstva. Investiční aktivity budou zaměřeny na obnovu stávajícího zařízení prodejen a úprava vnějšího vzhledu prodejen. Počítá se s částečnou obnovou výpočetní techniky. Podle možností budou vyhledávány možnosti zprovoznění nových objektů pro prodejní činnosti. IV. Další důležité údaje 1/ Družstvo nemá žádné organizační složky v zahraničí 2/ Družstvo nerealizovalo žádné aktivity v oblasti výzkumu a vývoje 3/ Aktivity v oblasti životního prostředí realizovalo družstvo následovně: a) družstvo má uzavřenou smlouvu se společností EKO-KOM a.s. pod klientským číslem EK-R00010008 a plní tak své povinnosti zajistit zpětný odběr a využití odpadu z obalů způsobem podle § 13 odst. 1 písm. c/ zákona o obalech b) družstvo má zpracován plán odpadového hospodářství a v souladu s ním zajišťuje třídění a odvoz všech druhů produkovaných odpadů c) družstvo postupně přechází na vytápění objektů z pevných paliv na plyn

V.

Údaje o důležitých skutečnostech do data schválení ročních výkazů

Do data schválení ročních účetních výkazů nedošlo k žádným důležitým skutečnostem, které ovlivnily celkovou pozici družstva VI. Rozdělení zisku Zisk byl přidělen do nedělitelného fondu VII. Výrok auditora Audit za rok 2007 byl v družstvu proveden ve dnech 20.5. – 30.5. 2008. Výrok auditora po prověření všech potřebných údajů zní: Podle mého názoru účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz aktiv, pasiv a finanční situace JMB družstva k 31.12.2007 a nákladů i výnosů a výsledku hospodaření za rok 2007 v souladu s účetními předpisy platnými v České republice. VIII. Přílohy a zprávy I.

Přílohy (Rozvaha, Výkaz zisků a ztrát, Výkaz peněžních toků, Příloha k účetní závěrce)

II.

Zprávy (Zpráva kontrolní komise, Auditorská zpráva)

Účetní uzávěrka v praxi spotřebního družstva

Recommend Documents