Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance
ÚČETNÍ A DAŇOVÉ ASPEKTY ZAMĚSTNANECKÝCH BENEFITŮ Accounting and Tax Aspects of Employee Benefits Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Zuzana Křížová, Ph.D.
Autor: Petra Ryšavá
Brno 2013
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta
Katedra financí Akademický rok 2012/2013
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Pro:
RYŠAVÁ Petra
Obor:
Finance
Název tématu:
ÚČETNÍ A DAŇOVÉ ASPEKTY ZAMĚSTNANECKÝCH BENEFITŮ Accounting and Tax Aspects of Employee Benefits
Zásady pro vypracování:
Cíl práce: Definice a deskripce zaměstnaneckých benefitů z účetního a daňového hlediska. Analýza systému benefitů ve vybrané společnosti, zhodnocení jeho kladů a záporů a návrh optimalizace. Postup práce a použité metody: Deskripce aktuálního legislativního rámce zaměstnaneckých benefitů, popis jejich účtování a daňových dopadů jak z pohledu zaměstnance, tak z pohledu zaměstnavatele. Analýza systému zaměstnaneckých výhod poskytovaných ve vybrané společnosti a zhodnocení kladů a záporů tohoto systému včetně návrhu jeho optimalizace.
Rozsah grafických prací:
dle pokynů vedoucího práce
Rozsah práce bez příloh:
35 – 45 stran
Seznam odborné literatury: ARMSTRONG, Michael. Řízení pracovního výkonu v podnikové praxi: cesta k efektivitě a výkonnosti. Translated by Josef Koubek. 1. vyd., překlad 4. rev. vy. Praha: Fragment, 2011. 400 s. ISBN 9788025311981. MACHÁČEK, Ivan. Zaměstnanecké benefity a daně. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: ASPI, 2008. 153 s. ISBN 978-80-7357-368. MACHÁČEK, Ivan. Zaměstnanecké benefity: praktická pomůcka jejich daňového řešení. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2010. xiii, 146. ISBN 9788074003011. PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2011: daňové a pojistné režimy benefitů čili jak zaměstnancům poskytovat více s menšími náklady pro zaměstnavatele i zaměstnance. Praha: Leges, 2011. 240 s. ISBN 9788087212660.
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Zuzana Křížová, Ph.D.
Datum zadání bakalářské práce:
28. 11. 2012
Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
……………………………………… vedoucí katedry
V Brně dne 28. 11. 2012
……………………………………… děkan
J m éno a pří j m ení aut ora: Náz ev bakal á řské pr áce: Náz ev prác e v an gl i čt i ně: Kat edra: Vedoucí bak al ářské práce: R ok obhaj ob y:
Petra Ryšavá Účetní a daňové aspekty zaměstnaneckých benefitů Accounting and Tax Aspects of Employee Benefits financí Ing. Zuzana Křížová, Ph.D. 2013
Anotace Bakalářská práce se zabývá účetními a daňovými aspekty zaměstnaneckých benefitů. Je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole jsou zaměstnanecké výhody vymezeny v teoretické rovině, je definován právní rámec jejich úpravy a nastíněno několik možností jejich členění. Druhá část práce na příkladech ilustruje účtování benefitů. Třetí kapitola je věnována popisu a daňovým dopadům nejčastěji poskytovaných, nejžádanějších a nejzajímavějších benefitů. V závěru kapitoly je ve stručnosti zmíněna nabídka výhod, které poskytují svým pracovníkům zaměstnavatelé na Slovensku. Čtvrtá kapitola popisuje soustavu zaměstnaneckých benefitů poskytovaných ve společnosti Svitap J. H. J., spol. s r. o. a na základě provedeného dotazníkového šetření pak navrhuje její optimalizaci.
Annotation This bachelor thesis deals with accounting and tax aspects of employee benefits. It is divided into four chapters. In the first chapter employee benefits are defined on a theoretical level, legal framework for their regulation is stipulated, and several options of their classification are outlined. The second part illustrates the accounting of benefits on practical examples. The third chapter is dedicated to a description of the tax consequences of the most frequently provided, most requested and most interesting benefits. At the end of the chapter there is a brief mention of benefits which the employers in the Slovak Republic provide to their employees. The fourth chapter describes the system of employee benefits provided by the company Svitap J. H. J., spol. s r. o. and proposes its optimization on the basis of a questionnaire carried out in the company.
Klíčová slova zaměstnanecké výhody, benefity, daně, účetnictví, sociální fond
Keywords employee benefits, benefits, taxes, accounting, social fund
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Účetní a daňové aspekty zaměstnaneckých benefitů vypracovala samostatně pod vedením Ing. Zuzany Křížové, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 13. 5. 2013
……………………………………… vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Zuzaně Křížové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji panu Ing. Vladimíru Malému, vedoucímu personálního oddělení společnosti SVITAP J. H. J., spol. s r. o., za poskytnuté informace a postřehy. Zvláštní poděkování patří mé rodině za podporu, kterou mi během studia poskytovala.
Obsah ÚVOD .................................................................................................................................................... 11 1 CHARAKTERISTIKA ZAMĚSTNANECKÝCH BENEFITŮ ................................................ 13 1.1 Legislativní úprava ............................................................................................................... 13 1.2 Členění zaměstnaneckých benefitů ..................................................................................... 14 1.3 FKSP a sociální fond ............................................................................................................ 15 Shrnutí kapitoly ............................................................................................................................. 16 2 ÚČTOVÁNÍ ZAMĚSTNANECKÝCH BENEFITŮ .................................................................. 17 2.1 Legislativní úprava ............................................................................................................... 17 2.2 Účtování zaměstnaneckých benefitů podle zdrojů, z nichž jsou poskytovány ................ 17 2.2.1 2.2.2 2.2.3
3
Účtování benefitů poskytovaných na vrub nákladů ................................................................ 18 Účtování benefitů poskytovaných jako čerpání příslušného fondu ......................................... 19 Účtování benefitů poskytovaných ze zisku po zdanění ........................................................... 20
Shrnutí kapitoly ............................................................................................................................. 21 POPIS A DAŇOVÉ DOPADY VYBRANÝCH ZAMĚSTNANECKÝCH BENEFITŮ ......... 22 3.1 Nejčastěji poskytované zaměstnanecké benefity ................................................................ 22 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4 3.1.5 3.1.6
Vzdělávání .............................................................................................................................. 23 Penzijní připojištění a soukromé životní pojištění .................................................................. 25 Stravenky ................................................................................................................................ 26 Poskytování služebních mobilních telefonů pro soukromé účely ........................................... 27 Poskytování služebních vozidel pro soukromé účely .............................................................. 27 Zajištění pitného režimu.......................................................................................................... 29
3.2 Nejžádanější zaměstnanecké benefity ................................................................................. 30 3.2.1 3.2.2
Prodloužená dovolená ............................................................................................................. 30 Zdravotní péče ........................................................................................................................ 31
3.3 Ostatní.................................................................................................................................... 32 3.3.1 3.3.2 3.3.3
Příspěvky zaměstnavatele na školky pro děti zaměstnanců .................................................... 32 Odběr zboží a služeb zaměstnavatele za nižší cenu ................................................................ 33 Rekreace .................................................................................................................................. 34
3.4 Zaměstnanecké benefity na Slovensku ............................................................................... 34 Shrnutí kapitoly ............................................................................................................................. 37 4 ZAMĚSTNANECKÉ BENEFITY VE SPOLEČNOSTI SVITAP J. H. J., SPOL. S R. O. .... 38 4.1 Popis a analýza soustavy zaměstnaneckých benefitů dané společnosti............................ 38 4.2 Dotazníkové šetření .............................................................................................................. 43 4.3 Srovnání dopadu poskytnutí zaměstnaneckého benefitu a zvýšení hrubé mzdy zaměstnance ................................................................................................................................... 46 4.4 Zhodnocení kladů a záporů a návrh optimalizace soustavy benefitů .............................. 48 Shrnutí kapitoly ............................................................................................................................. 51 ZÁVĚR.................................................................................................................................................. 52 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................................ 54 SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A SCHÉMAT ................................................................................ 57 SEZNAM TABULEK .......................................................................................................................... 57 SEZNAM PŘÍLOH .............................................................................................................................. 57 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................................ 57
Úvod Každodenní součástí kultury organizace by mělo být efektivní řízení pracovního výkonu zaměstnanců. Řízení pracovního výkonu je komplexním přístupem k ovlivňování pracovního výkonu lidí, jejich pracovního chování a rozvoji jejich pracovních schopností.1 Prostřednictvím řízení pracovního výkonu lze jednotlivé zaměstnance hodnotit a na základě hodnocení pak stanovit vhodný systém odměn, který je důležitým faktorem působícím na výkon zaměstnanců. Rozvíjení výkonu jedinců a týmů se projeví ve zlepšování pracovního výkonu organizace jako celku. Odměny související s vykonanou prací mohou mít, kromě základní mzdy či platu, nepeněžní či peněžní podobu. Nepeněžní odměny v rámci řízení pracovního výkonu jsou dle Armstronga2 poskytovány prostřednictvím uznání (poděkování za vykonanou práci), poskytováním příležitostí k úspěchu, rozvoje dovedností a plánování kariéry a prostřednictvím zvyšování angažovanosti (např. přebíráním odpovědnosti za výsledky práce) a oddanosti práci (např. propojováním individuálních cílů s cíli organizace). Peněžní odměny by měly představovat určitý peněžní bonus pro zaměstnance, kteří dobře pracují a dobře přispívají k úspěšnosti celého týmu.3 Vedle odměn závisejících na množství a kvalitě vykonané práce se v dnešní době stává významným trendem poskytování různých zaměstnaneckých výhod, neboli benefitů. Tyto výhody zaměstnanec získává z titulu zaměstnaneckého poměru k zaměstnavateli, s pracovním výkonem obvykle nesouvisejí. Účelem poskytování zaměstnaneckých benefitů je přilákat a udržet ve firmě kvalitní zaměstnance, zvýšit jejich loajalitu, motivaci a produktivitu. Benefity slouží k posílení pozitivního vztahu zaměstnance k zaměstnavateli, stabilizaci a spokojenosti zaměstnanců a k jejich relaxaci. Na trhu práce může poskytování zaměstnaneckých benefitů znamenat pro zaměstnavatele konkurenční výhodu při získávání nových zaměstnanců. Dalším důvodem pro využívání různých benefitů je jejich zvýhodněný daňový a odvodový režim, pro zaměstnavatele je poskytnutí nějaké formy benefitu obvykle levnější než např. zvýšení mzdy. Organizace také často používají benefity k daňové optimalizaci, tzn. legálnímu snižování daňových povinností.4 Cílem této bakalářské práce je definovat a popsat zaměstnanecké benefity z účetního a daňového hlediska a analyzovat systém benefitů ve vybrané společnosti, zhodnotit jeho klady a zápory a navrhnout vhodnou optimalizaci. Práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola se v rámci charakteristiky zaměstnaneckých benefitů zabývá vymezením právních předpisů, členěním benefitů z různých hledisek a stručným popisem fondu kulturních a sociálních potřeb a sociálního fondu. Druhá kapitola v úvodu popisuje legislativní úpravu, kterou se řídí účtování zaměstnaneckých benefitů a ve druhé části se zaměřuje na problematiku účtování benefitů v souvislosti se zdroji, ze kterých jsou jednotlivé benefity poskytovány. 1
KOCIANOVÁ, Renata. Personální činnosti a metody personální práce, s. 140. ARMSTRONG, Michael. Řízení pracovního výkonu v podnikové praxi: cesta k efektivitě a výkonnosti, s. 271. 3 ARMSTRONG, Michael. Řízení pracovního výkonu v podnikové praxi: cesta k efektivitě a výkonnosti, s. 273. 4 PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2011, s. 16-17. 2
11
Obsahem třetí kapitoly je popis vybraných zaměstnaneckých benefitů a určení jejich daňových a odvodových dopadů na zaměstnavatele a zaměstnance. Popisované benefity jsou rozděleny na nejposkytovanější ze strany zaměstnavatelů, nejžádanější ze strany zaměstnanců a ostatní benefity, autorkou považované za zajímavé. Do třetí kapitoly je také zařazen stručný pohled na poskytování zaměstnaneckých benefitů na Slovensku. Čtvrtá kapitola je praktickou částí práce. Popisuje a analyzuje soustavu zaměstnaneckých benefitů ve společnosti Svitap J. H. J., spol. s r. o. s cílem zhodnotit její klady a zápory a navrhnout vhodnou optimalizaci. Součástí této kapitoly je dotazníkové šetření a srovnání dopadu poskytnutí zaměstnaneckého benefitu a zvýšení hrubé mzdy zaměstnance na výši daňových nákladů zaměstnavatele a čistých příjmů zaměstnance.
12
1 Charakteristika zaměstnaneckých benefitů Zaměstnanecké benefity jsou plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nad rámec mzdy či platu. Tato plnění obvykle nesouvisí s pracovním výkonem, ale plynou z existence pracovně právního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Ze strany zaměstnavatele je poskytování zaměstnaneckých výhod nepovinné, existuje na základě rozhodnutí zaměstnavatele formou vnitřního předpisu nebo dohody v individuální pracovní či podobné smlouvě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, popř. dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací v kolektivní smlouvě.5
Legislativní úprava
1.1
Nejdůležitějšími právními předpisy, které mají vliv na poskytování zaměstnaneckých benefitů, jsou:
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“), zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen „zákon o daních z příjmů“), zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění (dále jen „zákon o pojistném na sociální zabezpečení“), zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění (dále jen „zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění“).
Nelze opomenout ani vyhlášku č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, v platném znění (dále jen „vyhláška č. 114/2002 Sb.“) a vyhlášku č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, v platném znění (dále jen „vyhláška č. 310/1995 Sb.“). Z pohledu zákoníku práce je pro účely zaměstnaneckých benefitů důležitá část šestá, která se zabývá odměňováním, část sedmá, která upravuje náhradu výdajů v souvislosti s výkonem práce, část devátá, která řeší problematiku poskytování dovolené a část desátá, věnující se péči o zaměstnance (např. odborný rozvoj či stravování). V zákoně o daních z příjmů je z pohledu zaměstnance stěžejní § 6, který definuje příjmy ze závislé činnosti, v odst. 7 vymezuje příjmy, které se za příjmy ze závislé činnosti nepovažují a nejsou předmětem daně a v odst. 9 najdeme příjmy od daně osvobozené. Neméně důležitý je § 15 (Nezdanitelná část základu daně), který v odstavcích 5 a 6 řeší problematiku penzijního připojištění se státním příspěvkem, penzijního pojištění, doplňkového penzijního spoření a soukromého životního pojištění. Pro zaměstnavatele je nejdůležitější § 24, který vymezuje výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Obsahem § 25 jsou naopak výdaje (náklady), které za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů uznat nelze. V souvislosti se zaměstnaneckými benefity se jedná např. o nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě příspěvku na kulturní pořady, zájezdy a sportovní akce (§ 25 odst. 1 písm. h) bod 1.)
5
PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2011, s. 7. 13
Zákon o pojistném na sociální zabezpečení stanovuje v § 5 vyměřovací základ zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění. Je jím úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od daně osvobozeny a které byly zaměstnanci zaměstnavatelem zúčtovány v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. V odst. 2 jsou uvedeny příjmy, které se do vyměřovacího základu nezahrnují. Vyměřovacím základem zaměstnavatele je podle § 5a částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 3. Stejným způsobem se určí také vyměřovací základ pojistného na všeobecné zdravotní pojištění dle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Režim zdanění některých zaměstnaneckých benefitů na straně zaměstnance i zaměstnavatele závisí na tom, zda jsou výhody čerpány a poskytovány z fondu kulturních a sociálních potřeb či jiného sociálního fondu. Tvorbu a používání fondu kulturních a sociálních potřeb (dále též „FKSP“) upravuje vyhláška č. 114/2002 Sb., pro státní podniky je platná vyhláška č. 310/1995 Sb.
1.2
Členění zaměstnaneckých benefitů
Zaměstnanecké benefity je možné členit z různých hledisek. Za nejdůležitější lze považovat členění z hlediska daňového režimu na straně zaměstnavatele a na straně zaměstnance. Z tohoto pohledu benefity členíme na mimořádně výhodné a na benefity s dílčí výhodností (částečně výhodné). Mimořádně výhodné benefity jsou daňovým výdajem (případně do limitu) na straně zaměstnavatele a na straně zaměstnance jsou (opět případně do limitu) osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob a nevstupují tedy (opět případně do limitu) ani do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.6 U benefitů s dílčí výhodností mohou nastat různé situace – např. benefit může být daňovým výdajem na straně zaměstnavatele a daňovým příjmem jako příjem ze závislé činnosti na straně zaměstnance, přičemž nemusí vstupovat do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, nebo může být u zaměstnavatele nedaňovým výdajem a u zaměstnance je od daně z příjmů fyzických osob osvobozený a nevstupuje tak ani do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.7 Z hlediska charakteru výdajů na straně zaměstnavatele se benefity člení na finanční (zaměstnavatel vydává finanční prostředky) a nefinanční (nejsou spojeny s výdajem finančních prostředků, jedná se např. o poskytnutí služebního vozidla pro soukromé účely). Z hlediska charakteru příjmu na straně zaměstnance se můžeme setkat s členěním na benefity peněžní (zaměstnanec obdrží finanční částku) a nepeněžní (zaměstnanec obdrží naturální plnění či výhodu).8 Z hlediska zdrojů, ze kterých jsou benefity poskytovány, členíme benefity na poskytované na vrub daňově či nedaňově uznatelných výdajů (nákladů), ze sociálního nebo obdobného 6
PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2011, s. 17. PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2011, s. 18. 8 PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2011, s. 19. 7
14
fondu tvořeného ze zisku po jeho zdanění, ze zisku po jeho zdanění, resp. z nerozděleného zisku z předchozích účetních období.9 Z hlediska okruhu osob, kterým jsou benefity určeny, můžeme benefity členit na benefity určené všem zaměstnancům firmy (příspěvky na stravování, jazykové kurzy, hrazení zdravotních prohlídek, nákup vitamínových přípravků, dary k životním a jiným výročím apod.), benefity určené pouze vybrané skupině osob (používání služebního automobilu pro soukromé účely, poskytnutí přechodného bezplatného ubytování apod.) a na benefity poskytované zaměstnancům individuálně (např. podpory při dlouhodobé nemoci, při živelní pohromě).10 Z hlediska způsobu poskytování se můžeme setkat s fixním a s flexibilním systémem benefitů (označovaný též jako cafeteria systém). V případě fixního systému jsou všem zaměstnancům nabízeny stejné benefity a záleží jen na zaměstnanci, zda je využije či nikoliv. V případě flexibilního systému si mohou zaměstnanci vybírat benefity z nabízeného portfolia podle vlastních představ, a to do stanoveného limitu.11
1.3
FKSP a sociální fond
S problematikou zaměstnaneckých benefitů velmi úzce souvisí fond kulturních a sociálních potřeb, případně sociální fond. FKSP tvoří organizační složky státu (např. ministerstva), státní příspěvkové organizace (např. organizace zřízené ministerstvy), příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky (např. neziskové organizace poskytující charitativní služby) a státní podniky. Slouží pro poskytování benefitů zaměstnancům výše uvedených organizací, případně zaměstnancům, kteří v organizaci pracovali před prvním odchodem do starobního či plného invalidního důchodu. Příspěvek z FKSP lze v určitých případech poskytnout i rodinným příslušníkům zaměstnanců (např. příspěvek na rekreační pobyt).12 Tvorba fondu je upravena v § 2 vyhlášky č. 114/2002 Sb., jednotlivé druhy plnění, které lze z FKSP hradit, popisují § 4 až 14. Státní podniky se řídí vyhláškou č. 310/1995 Sb. Sociální fond plní obdobnou funkci jako FKSP, používá se však v organizacích, které se neřídí vyhláškou č. 114/2002 Sb. nebo vyhláškou č. 310/1995 Sb. Kromě soukromých společností se může jednat též o obce, na které se vyhláška č. 114/2002 Sb. nevztahuje.13 Pro tvorbu sociálního fondu nejsou stanovena žádná pravidla, v úvahu je však nutné brát skutečnost, že se tvoří ze zisku po zdanění, tudíž jej nelze tvořit na vrub daňově uznatelných nákladů (výdajů). O tvorbě a čerpání sociálního fondu rozhoduje organizace (zaměstnavatel), podmínky by měly být zakotveny v zakladatelských listinách či stanovách.14
9
MACHÁČEK, Ivan. Zaměstnanecké benefity a daně, s. 16. MACHÁČEK, Ivan. Zaměstnanecké benefity a daně, s. 13. 11 MACHÁČEK, Ivan. Zaměstnanecké benefity a daně, s. 14. 12 Podrobněji viz vyhláška č. 114/2002 Sb., § 3 odst. 3. 13 Obce mohou tvořit různé peněžní fondy v souladu s § 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění. 14 KRBEČKOVÁ, Marie a Jindřiška PLESNÍKOVÁ. FKSP sociální fondy, benefity a jiná plnění, s. 26. 10
15
Shrnutí kapitoly
Zaměstnanecké benefity jsou plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nad rámec mzdy či platu. Tato plnění obvykle nesouvisejí s pracovním výkonem, jsou nepovinná, zaměstnavatel je poskytuje z vlastní vůle.
Legislativní úprava zaměstnaneckých benefitů vychází zejména ze zákoníku práce, zákona o daních z příjmů, zákona o pojistném na sociální zabezpečení a zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.
Benefity lze členit z různých hledisek, z nichž zřejmě nejdůležitější je členění z hlediska daňového režimu na straně zaměstnavatele a na straně zaměstnance. Dále lze benefity členit z hlediska charakteru výdajů na straně zaměstnavatele a charakteru příjmu na straně zaměstnance, z hlediska zdrojů, ze kterých jsou poskytovány, z hlediska okruhu osob, kterým jsou určeny a z hlediska způsobu poskytování.
Zaměstnanecké benefity lze poskytovat z fondu kulturních a sociálních potřeb, který tvoří organizační složky státu, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky a státní podniky. Funkci FKSP v ostatních organizacích (např. soukromé společnosti či obce) plní sociální fondy.
16
2 Účtování zaměstnaneckých benefitů Se zaměstnaneckými benefity není spojena pouze otázka týkající se jejich daňového a odvodového dopadu na zaměstnavatele a zaměstnance, ale na straně zaměstnavatele je důležité brát v úvahu také účetní souvislosti.
Legislativní úprava
2.1
Nejdůležitějšími právními předpisy, kterými se řídí účetní jednotky při účtování zaměstnaneckých benefitů a operací, které s nimi souvisejí, jsou:
zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění (dále jen „zákon o účetnictví“), vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, v platném znění (dále jen „vyhláška č. 500/2002 Sb.“), 282/102 406/2009, České účetní standardy (ze dne 31. 12. 2009) pro některé vybrané účetní jednotky, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb.15, v platném znění (dále jen „české účetní standardy“).
Zákon o účetnictví je základním účetním předpisem. Vymezuje předmět a rozsah vedení účetnictví a vysvětluje základní pojmy s účetnictvím spojené. Vyhláška č. 500/2002 Sb. upravuje v návaznosti na zákon o účetnictví vedení účetnictví podnikatelských subjektů, zejména vymezuje obsahovou náplň účetních výkazů, definuje některé účetní postupy např. v oblasti oceňování a směrnou účtovou osnovu.16 Součástí českých účetních standardů je Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky č. 704, který řeší postupy účtování o fondech účetní jednotky, tedy i o fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „český účetní standard č. 704“).
2.2 Účtování zaměstnaneckých benefitů podle zdrojů, z nichž jsou poskytovány Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytovat zaměstnanecké benefity na vrub daňových či nedaňových nákladů, jako čerpání příslušného fondu nebo ze zisku po zdanění. Za účelem zvýšení přehlednosti a zjednodušení budou v následujících příkladech účtování benefitů používána pouze čísla účtů, jejich názvy jsou upřesněny ve směrné účtové osnově pro podnikatele v příloze č. 1. Směrnou účtovou osnovu pro účetní jednotky, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb. (dále jen „směrná účtová osnova pro nepodnikatelské subjekty“), obsahuje příloha č. 2.
15
Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, v platném znění (dále jen „vyhláška č. 410/2009 Sb.“). 16 KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého, kap. 11. 17
2.2.1 Účtování benefitů poskytovaných na vrub nákladů Jsou-li zaměstnanecké benefity poskytovány na vrub nákladů, je třeba tyto náklady členit na daňové a nedaňové. K tomu slouží vhodně zvolené účty, např. účet 527 - Zákonné sociální náklady (pro daňové náklady) a účet 528 - Ostatní sociální náklady (pro nedaňové náklady).17 Účet 527 - Zákonné sociální náklady lze dále rozčlenit na analytické účty, pokud se na něm účtuje o benefitech, jejichž daňová uznatelnost je omezena zákonem stanoveným limitem (např. příspěvek na stravování, viz § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. zákona o daních z příjmů). O nákladech na benefity do stanoveného limitu, které jsou daňovými náklady, lze účtovat např. na účtu 527.1 - Zákonné sociální náklady do limitu, pro náklady nad limit, které jsou nedaňovými náklady, může sloužit účet 527.2 - Zákonné sociální náklady nad limit. Příklady účtování benefitů poskytovaných na vrub nákladů18 a) Příspěvek na penzijní připojištění a životní pojištění Účetní případ
MD
D
předpis pojistného
527
333
úhrada pojistného
333
221
Účetní případ
MD
D
odborný seminář k účetní závěrce
527
325
úhrada semináře
325
211
Účetní případ
MD
D
faktura za vstupenky na divadelní festival
528
325
úhrada faktury
325
221
Účetní případ
MD
D
nákup vitamínů za hotové
528
211
b) Odborný rozvoj zaměstnanců
c) Příspěvek na kulturu
d) Nadstandardní zdravotní péče
17
BRYCHTA, Ivan. Mzdová účetní a daň z příjmů. Účetnictví v praxi, 2009, č. 10, s. 17. Zpracováno dle LUKÁŠOVÁ, Miriam. Přečtěte si, jak správně účtovat benefity pro zaměstnance. Podnikatel.cz. Dostupné z WWW:
. 18
18
e) Příspěvek na stravování Účetní případ
MD
D
faktura za stravenky
213
325
výdej stravenek zaměstnancům
213
příspěvek zaměstnavatele do limitu
527.1
příspěvek zaměstnavatele nad limit
527.2
část hrazená zaměstnancem
335
úhrada zaměstnancem srážkou ze mzdy
331
335
úhrada faktury
325
221
2.2.2 Účtování benefitů poskytovaných jako čerpání příslušného fondu Náklady na zaměstnanecké benefity lze hradit z fondu kulturních a sociálních potřeb vytvořeného podle vyhlášky č. 114/2002 Sb. (příp. vyhlášky č. 310/1995 Sb.), nebo ze sociálního fondu vzniklého na základě rozhodnutí vlastníků účetní jednotky za jimi stanovených podmínek.19 O FKSP se účtuje na účtu 412 - Fond kulturních a sociálních potřeb20, o sociálním fondu na účtu 427 - Sociální fond. Příklady účtování benefitů poskytovaných ze sociálního fondu21 a) Příspěvek na sport Účetní případ
MD
D
faktura za nákup poukazů na plavání
427
325
úhrada faktury
325
221
Účetní případ
MD
D
faktura za rehabilitační poukazy
427
325
úhrada faktury
325
221
b) Nadstandardní zdravotní péče
19
BRYCHTA, Ivan. Mzdová účetní a daň z příjmů. Účetnictví v praxi, 2009, č. 10, s. 17. Vychází ze směrné účtové osnovy pro nepodnikatelské subjekty. 21 Zpracováno dle LUKÁŠOVÁ, Miriam. Přečtěte si, jak správně účtovat benefity pro zaměstnance. Podnikatel.cz. Dostupné z WWW:
. 20
19
Příklady účtování benefitů poskytovaných z FKSP22 a) Příspěvek na rekreaci Účetní případ
MD
D
faktura za rekreaci zaměstnance
412
378
úhrada faktury
378
243
Účetní případ
MD
D
poskytnutí nenávratné sociální výpomoci
412
243
Účetní případ
MD
D
poskytnutí půjčky
335
243
splátky půjčky
243
335
b) Nenávratná sociální výpomoc
c) Půjčka
2.2.3 Účtování benefitů poskytovaných ze zisku po zdanění Náklady na benefity hrazené ze zisku po zdanění lze účtovat např. na vrub účtu 428 Nerozdělený zisk minulých let, nebo na vrub účtu 431 - Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení.23 Příklady účtování benefitů poskytovaných ze zisku po zdanění a) Příspěvek na stravování Účetní případ
MD
D
faktura za spotřebované potraviny
428
325
úhrada faktury
325
221
22 23
Viz český účetní standard č. 704. BRYCHTA, Ivan. Mzdová účetní a daň z příjmů. Účetnictví v praxi, 2009, č. 10, s. 17.
20
b) Příspěvek na zdravotní péči Účetní případ
MD
D
faktura za lázeňský pobyt
428
325
úhrada faktury
325
221
Shrnutí kapitoly
Účtování zaměstnaneckých benefitů se řídí zejména zákonem o účetnictví, vyhláškou č. 500/2002 Sb. a českými účetními standardy.
Volba příslušného účtu, který se použije pro účtování o konkrétním zaměstnaneckém benefitu, závisí na zdroji, z něhož jsou výdaje na daný benefit poskytovány.
O zaměstnaneckých benefitech lze účtovat na vrub daňových či nedaňových nákladů, FKSP či sociálního fondu, případně zisku po zdanění.
Podnikatelé při účtování o zaměstnaneckých benefitech vycházejí ze směrné účtové osnovy pro podnikatele, účetní jednotky, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb., používají směrnou účtovou osnovu pro nepodnikatelské subjekty.
21
3 Popis a daňové dopady vybraných zaměstnaneckých benefitů V dnešní době existuje široká škála poskytovaných zaměstnaneckých benefitů. Popis všech nabízených výhod by přesáhl rámec práce, proto se autorka rozhodla věnovat se pouze vybraným benefitům. Následující dvě podkapitoly se zaměřují na nejčastěji poskytované benefity ze strany zaměstnavatelů a nejžádanější benefity ze strany zaměstnanců. Do podkapitoly popisující ostatní benefity jsou zařazeny výhody, které autorka považuje za zajímavé. Čtvrtá podkapitola přináší stručný pohled na poskytování zaměstnaneckých benefitů na Slovensku. U jednotlivých benefitů je popsán daňový a odvodový režim na straně zaměstnance a daňový režim na straně zaměstnavatele. Případné zahrnutí výše benefitu do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění na straně zaměstnavatele je stejné jako řešení na straně zaměstnance, neboť, jak již bylo uvedeno v kapitole 1.1, vyměřovacím základem zaměstnavatele je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců. Z tohoto důvodu není odvodový režim pojistného u zaměstnavatele zmiňován.
3.1
Nejčastěji poskytované zaměstnanecké benefity
Z průzkumu ING Pojišťovny a Svazu průmyslu a dopravy z června 2011 vyplývá, že nejposkytovanějšími zaměstnaneckými benefity jsou z okruhu daňově zvýhodněných benefitů vzdělávání, penzijní připojištění, stravenky a životní pojištění a z okruhu daňově nezvýhodněných benefitů poskytování mobilních telefonů a služebních automobilů pro soukromé účely a zajištění pitného režimu.24 Podíl firem poskytujících daňově zvýhodněné benefity znázorňuje graf č. 1, podíl firem poskytujících daňově nezvýhodněné benefity znázorňuje graf č. 2. Graf č. 1: Nejposkytovanější daňově zvýhodněné benefity; údaje v % 0
20
40
60
80
Vzdělávání
78
Penzijní připojištění
71
Stravenky
68
Životní pojištění
54
Očkování proti chřipce
28
Příspěvek na dovolenou
24
Příspěvek na cestování do zaměstnání
20
Zdroj: Vlastní zpracování dle prezentace průzkumu ING Pojišťovny a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Dostupné z WWW:
.
24
Zaměstnanecké benefity průzkum ING Pojišťovny a SP ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR. Dostupné z WWW: . 22
Graf č. 2: Nejposkytovanější daňově nezvýhodněné benefity; údaje v % 0
20
40
60
80
Mobilní telefon
84
Služební automobil
80
Pitný režim
79
Vzdělávání
70
Věcné dary/jednorázové odměny
64
13. plat
37
Zaměstnanecké půjčky
32
Sport
32
Zdraví (vitamíny, rehabilitace etc.)
31
Kultura
28
Příspěvek na dovolenou
18
Flexi-poukázky
13
Zdroj: Vlastní zpracování dle prezentace průzkumu ING Pojišťovny a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Dostupné z WWW: .
3.1.1 Vzdělávání Vzdělávání, nebo též odborný rozvoj zaměstnanců, zahrnuje dle § 227 zákoníku práce zejména zaškolení a zaučení, odbornou praxi absolventů škol, prohlubování kvalifikace a zvyšování kvalifikace. Dle § 110 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění (dále jen „zákon o zaměstnanosti“) se jedná též o rekvalifikaci zaměstnanců. V souvislosti se zaměstnaneckými benefity se autorka dále bude zabývat pouze prohlubováním a zvyšováním kvalifikace a rekvalifikací zaměstnanců. Prohlubováním kvalifikace se dle § 230 zákoníku práce rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce. Za prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování. Účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat. Náklady spojené s prohlubováním kvalifikace platí zaměstnavatel (případně se může podílet i zaměstnanec25). Zvyšování kvalifikace znamená dle § 231 zákoníku práce změnu její hodnoty, případně též její získání či rozšíření. Kvalifikaci je možné zvýšit studiem, vzděláváním, školením nebo jinou formou přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele. Za pracovní volno spojené se zvyšováním kvalifikace náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.26 Rekvalifikace zaměstnanců spočívá v získání, zvýšení nebo rozšíření kvalifikace zaměstnanců. Probíhá na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v zájmu dalšího pracovního uplatnění zaměstnance u zaměstnavatele. Rekvalifikace zaměstnanců 25
Požaduje-li zaměstnanec, aby mohl absolvovat prohlubování kvalifikace ve finančně náročnější formě, může se na nákladech prohlubování kvalifikace podílet (viz § 230 odst. 4 zákoníku práce). 26 Podrobněji viz § 232 zákoníku práce. 23
může být prováděna na základě dohody s Úřadem práce, který může plně nebo částečně hradit náklady rekvalifikace a náklady s ní spojené. Rekvalifikace zaměstnanců se uskutečňuje v pracovní době a je překážkou v práci na straně zaměstnance. Za tuto dobu přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.27 Daňové řešení u zaměstnavatele Daňovými výdaji (náklady) jsou dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 3. zákona o daních z příjmů výdaje (náklady) na provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdaje (náklady) spojené s odborným rozvojem zaměstnanců podle zákoníku práce a rekvalifikací zaměstnanců podle zákona o zaměstnanosti, pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele. Daňovými výdaji (náklady) jsou dále dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5. zákona o daních z příjmů práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. V souvislosti se vzděláváním zaměstnanců lze za tyto výdaje (náklady) považovat příspěvky zaměstnavatele na vzdělávání v oborech, které nesouvisejí s předmětem jeho činnosti. Daňovými výdaji (náklady) naopak nejsou dle § 25 odst. 1 písm. h) bod 2. zákona o daních z příjmů nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě možnosti používat vzdělávací zařízení, pokud svým zaměřením nesouvisejí se získáváním zdanitelných příjmů zaměstnavatele a nevyplývají z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní či jiné smlouvy.28 Daňové řešení u zaměstnance Nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele, nebo nepeněžní plnění vynaložená na rekvalifikaci zaměstnanců podle zákona o zaměstnanosti, jsou dle § 6 odst. 9 písm. a) zákona o daních z příjmů osvobozená od daně z příjmů ze závislé činnosti a nejsou součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.29 Příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem a další peněžní plnění poskytovaná v této souvislosti zaměstnancům, od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozená nejsou. Od daně z příjmů ze závislé činnosti jsou dle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů osvobozená též nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem ve formě možnosti používat vzdělávací zařízení, i když vzdělávání nesouvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele, jsou-li hrazena z FKSP, sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění či na vrub nedaňových výdajů (nákladů). Jsou-li však tyto výdaje (náklady) hrazeny zaměstnavatelem z daňově uznatelných výdajů (nákladů) za podmínek stanovených v § 24 odst. 2 písm. j) bod 5. zákona o daních z příjmů, půjde u zaměstnance o příjem podléhající dani z příjmů ze závislé činnosti
27
Viz § 110 zákona o zaměstnanosti. PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2011, s. 53. 29 Podrobněji viz § 5 odst. 1 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a § 3 odst. 1 zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. 28
24
a vstupující do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.30 V případě, že zaměstnavatel hradí náklady vynaložené na vzdělávání v peněžní formě přímo zaměstnanci, je toto plnění považováno za příjem ze závislé činnosti, který vstupuje do základu daně ze závislé činnosti a je součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, bez ohledu na to, zda souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele či nikoliv.31 Pokud by se však jednalo o plnění v peněžní podobě poskytovaná zaměstnanci dle § 6 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů, tzn. o částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel, nepovažují se tato plnění za příjmy ze závislé činnosti a nejsou předmětem daně.
3.1.2 Penzijní připojištění a soukromé životní pojištění Příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem (dále jen „penzijní připojištění“) a soukromé životní pojištění jsou velmi rozšířené, neboť jsou mimořádně výhodné jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. V roce 2013 v rámci III. pilíře penzijní reformy vzniká nový produkt, tzv. doplňkové penzijní spoření.32 Počínaje rokem 2013 je možné vstupovat pouze do nových účastnických fondů, dosavadní účastníci penzijního připojištění se státním příspěvkem mohou buď setrvat v původním, již transformovaném fondu, nebo kdykoliv dobrovolně přejít do nového systému doplňkového penzijního spoření. Doplňkové penzijní spoření má stejný daňový režim jako penzijní připojištění.33 Daňové řešení u zaměstnavatele Příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a soukromé životní pojištění jsou daňovými výdaji (náklady), vyplývají-li z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní či jiné smlouvy.34 Daňové řešení u zaměstnance Příspěvek na penzijní připojištění poukázaný zaměstnavatelem na účet zaměstnance u penzijního fondu nebo u penzijní společnosti, příspěvek na doplňkové penzijní spoření poukázaný na účet zaměstnance u penzijní společnosti a příspěvek na soukromé životní pojištění, který hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance (při dodržení podmínek stanovených v § 6 odst. 9 písm. p) bod 3. zákona o daních z příjmů), je osvobozený od daně z příjmů fyzických osob, a to v úhrnu do výše 30 000 Kč od jednoho zaměstnavatele.35 Tento
30
PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2011, s. 54. MACHÁČEK, Ivan. Zaměstnanecké benefity a daně, s. 102. 32 Viz zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, v platném znění. 33 DOBEŠOVÁ, Katarína a Iva RINDOVÁ. Změny ve zdanění mezd od počátku r. 2013. Práce a mzda, 2013, s. 25. 34 Uplatňuje se ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 5. zákona o daních z příjmů. 35 Viz § 6 odst. 9 písm. p) zákona o daních z příjmů. 31
25
příjem nevstupuje do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Příjem převyšující uvedený limit a příspěvky poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci přímo ve finanční podobě od daně z příjmů fyzických osob osvobozené nejsou, a tudíž jsou součástí základu daně a vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
3.1.3 Stravenky Zákoník práce ukládá zaměstnavatelům povinnost umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování (tato povinnost se nevztahuje na pracovníky vyslané na pracovní cestu).36 Neukládá však povinnost stravování poskytovat. Možnost poskytovat stravování a její konkrétní podmínky, včetně možnosti na stravování finančně přispívat, lze upravit v kolektivní smlouvě či ve vnitřním předpisu. Pro stanovení daňové účinnosti výdajů vynaložených zaměstnavatelem na stravování zaměstnanců rozlišujeme dvě formy stravování, přičemž pro každou z těchto forem platí jiný daňový režim. Jedná se o stravování zaměstnanců ve vlastním zařízení a o stravování zaměstnanců zajišťované prostřednictvím jiných subjektů. Za stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů se považuje i stravování v provozovnách veřejného stravování na základě nakoupených stravenek a jejich poskytnutí zaměstnancům.37 Vzhledem k tomu, že právě poskytování stravenek je nejčastější formou stravování, bude se autorka v dalším textu zabývat pouze touto možností. Daňové řešení u zaměstnavatele38 V případě poskytování stravenek jako poukázek na jídlo je příspěvek zaměstnavatele daňovým výdajem (nákladem) za splnění následujících tří podmínek (viz § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. zákona o daních z příjmů):
daňovými výdaji (náklady) jsou poskytované příspěvky až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu39, maximálně však do výše 70 % horního limitu stravného vymezeného pro zaměstnance v tzv. „nepodnikatelské sféře40“ při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin, přítomnost zaměstnance v práci během stanovené pracovní směny trvá alespoň tři hodiny; příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle § 88 odst. 4 zákoníku práce, bude delší než 11 hodin, v průběhu směny zaměstnanci nevznikne nárok na stravné podle § 163 zákoníku práce.
36
Viz § 236 odst. 1 zákoníku práce. MACHÁČEK, Ivan. Zaměstnanecké benefity a daně, s. 40-42. 38 Zpracováno dle PILAŘOVÁ, Ivana. Zaměstnanecké benefity roku 2010 aneb praktický přehled. Otázky a odpovědi z praxe, 2010, s. 2. 39 Směna je dle § 78 odst. 1 písm. c) zákoníku práce část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat. 40 Jedná se o zaměstnance, jehož zaměstnavatelem je subjekt uvedený v § 109 odst. 3 zákoníku práce (např. stát). 37
26
Jsou-li zaměstnancům poskytovány příspěvky nad výše uvedený limit, případně není-li splněna druhá či třetí podmínka, jedná se na straně zaměstnavatele o výdaj (náklad) nedaňový. Daňové řešení u zaměstnance Příspěvek na stravování poskytnutý zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě stravenek je dle § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů osvobozený od daně z příjmů fyzických osob (jedná se o stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů) a nevstupuje do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
3.1.4 Poskytování služebních mobilních telefonů pro soukromé účely Poskytování služebních mobilních telefonů pro soukromé účely, zejména zaměstnancům s vyšším pracovním zařazením, je dnes již téměř samozřejmostí. Zaměstnavatel hradí za zaměstnance veškeré soukromé hovory, případně zaměstnanec platí část nebo veškeré soukromé hovory sám. Podmínky poskytování služebních mobilních telefonů pro soukromé účely je vhodné upravit např. vnitřním předpisem. Daňové řešení u zaměstnavatele Platí-li soukromé hovory zaměstnance zaměstnavatel, pak jsou tyto výdaje (náklady) nedaňové. Pokud však platí zaměstnavatel za soukromé hovory zaměstnance na základě dohody uzavřené v individuální smlouvě, jedná se dle ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 5. zákona o daních z příjmů o výdaje (náklady) daňově účinné.41 Daňové řešení u zaměstnance Hodnota soukromých hovorů, kterou za zaměstnance platí zaměstnavatel, je součástí daňového základu zaměstnance a vstupuje do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, a to bez ohledu na to, zda se u zaměstnavatele jedná o výdaj (náklad) daňový či nedaňový. Část hodnoty soukromých hovorů, kterou zaměstnanec platí sám (např. formou srážky z čisté mzdy), nemá na daňový základ žádný vliv.42
3.1.5 Poskytování služebních vozidel pro soukromé účely Umožňuje-li zaměstnavatel zaměstnanci využívat vozidlo, které běžně používá pro služební účely, také pro účely soukromé, považuje se toto plnění za zaměstnanecký benefit. Důvodem je skutečnost, že ačkoliv je poskytnutí služebního vozidla pro zaměstnance zdanitelným příjmem, toto zdanění a související odvody jsou relativně malé v porovnání s náklady na financování provozu vozidla z vlastních zdrojů.43
41
PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2011, s. 74-75. PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2011, s. 75 43 BRYCHTA, Ivan. Vybrané benefity a jejich účetní a daňové řešení, 1. část. Účetnictví v praxi. 2011, č. 8, s. 5. 42
27
Daňové řešení u zaměstnavatele Samotné poskytování služebního vozidla zaměstnanci pro soukromé účely nemá žádný vliv na daňový základ zaměstnavatele. Tuto problematiku řeší bod 27. pokynu GFŘ č. D-644 k § 24 odst. 2 zákona o daních z příjmů, podle kterého se při využívání motorového vozidla zahrnutého v obchodním majetku poplatníka nebo v pronájmu, jak pro služební, tak i pro soukromé účely zaměstnanců, neuplatňuje režim poměrné výše nákladů (daňových výdajů), např. podle § 28 odst. 6 zákona o daních z příjmů, neboť tento režim není uplatňován ani pro poměrnou výši pořizovací ceny motorového vozidla zahrnované podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů do základu daně zaměstnance, která rovněž není závislá na skutečném fyzickém opotřebení, resp. na počtu ujetých kilometrů. Daňové řešení u zaměstnance Možnost používání služebního vozidla pro soukromé účely je pro zaměstnance nepeněžním příjmem, který podléhá dani z příjmů fyzických osob a vstupuje do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Výše tohoto příjmu je dána ustanovením § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů, který říká, že: „Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o najaté vozidlo, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z nejvyšší vstupní ceny motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce více motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel používaných pro služební i soukromé účely. Vstupní cenou vozidla se pro účely tohoto ustanovení rozumí vstupní cena uvedená v § 29 odst. 1 až 9.“ Při poskytování služebních vozidel pro soukromé účely je nutné brát v úvahu pro posouzení daňového režimu u zaměstnavatele a zaměstnance nejen samotný benefit, ale také spotřebu pohonných hmot. Mohou nastat čtyři varianty:45
Zaměstnanec si platí náklady na spotřebované pohonné hmoty sám – tato varianta nemá vliv ani na daňový základ zaměstnavatele, ani na daňový základ zaměstnance. Náklady na pohonné hmoty spotřebované zaměstnancem při soukromých cestách platí zaměstnavatel – pro zaměstnavatele nejsou tyto náklady daňovým výdajem (nákladem), může je platit např. ze zisku po zdanění či ze sociálního fondu. Pro zaměstnance se jedná o nepeněžní příjem podléhající dani z příjmů fyzických osob,
44
Pokyn GFŘ č. D-6, k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „pokyn GFŘ č. D-6“). 45 Zpracováno dle PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2011, s. 72-73. 28
vstupující též do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Náklady na pohonné hmoty platí zaměstnavatel, platba je však stanovena v pracovní či jiné smlouvě jako naturální součást mzdy (platu) – pro zaměstnavatele je tento výdaj (náklad) daňovým výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Pro zaměstnance je naturální mzda příjmem ze závislé činnosti, který podléhá dani z příjmů fyzických osob a vstupuje do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel platí zaměstnanci určenou částku na soukromé užití vozidla sjednanou v pracovní smlouvě jako pracovněprávní nárok – zaměstnavatel uplatňuje daňový výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5. zákona o daních z příjmů, pro zaměstnance je peněžní příjem součástí základu daně z příjmů fyzických osob a vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
3.1.6 Zajištění pitného režimu Podle ustanovení § 104 odst. 3 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům pracujícím na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami (v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem 46) ochranné nápoje. Vedle této povinnosti řada zaměstnavatelů poskytuje zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti další nealkoholické nápoje či peněžní příspěvky na ně. Daňové řešení u zaměstnavatele Výdaje (náklady) vynaložené na ochranné nápoje poskytnuté podle zákoníku práce jsou daňovými výdaji (náklady) dle § 24 odst. odst. 2 písm. j) bod 1. zákona o daních z příjmů. Za daňové výdaje lze považovat též finanční příspěvky poskytované zaměstnancům na nákup nealkoholických nápojů určených ke spotřebě na pracovišti, jedná-li se o příspěvky poskytované v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. j) bod 5. zákona o daních z příjmů.47 Hodnotu nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti dle § 25 odst. 1 písm. zm) zákona o daních z příjmů za daňový výdaj (náklad) uznat nelze. Nedaňovými výdaji jsou též finanční příspěvky na ochranné nápoje, které jsou považovány za výdaje nad limit stanovený zákonem o daních z příjmů či jiným právním předpisem (např. zákoníkem práce).48 Daňové řešení u zaměstnance Hodnota ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zákoníkem práce není příjmem ze závislé činnosti a není předmětem daně z příjmů fyzických osob.49 Hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů (nákladů) je od daně z příjmů osvobozena (viz § 6 odst. 9 písm. c) zákona 46
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, v platném znění. MACHÁČEK, Ivan. Zaměstnanecké benefity a daně, s. 128. 48 PILAŘOVÁ, Ivana. Zaměstnanecké benefity roku 2010 aneb praktický přehled. Otázky a odpovědi z praxe, 2010, s. 2. 49 Viz ustanovení § 6 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů. 47
29
o daních z příjmů). V obou případech platí, že poskytnuté příspěvky nejsou součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Finanční prostředky poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci na nákup ochranných či jiných nápojů určených ke spotřebě na pracovišti jsou považovány za příjem podléhající dani z příjmů fyzických osob, který rovněž vstupuje do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.50
3.2
Nejžádanější zaměstnanecké benefity
Průzkumy v oblasti poskytování zaměstnaneckých benefitů provádí řada společností. Vzhledem k tomu, že šetření probíhají v různých odvětvích a cílových skupinách, výsledky jednotlivých studií se obvykle mírně liší. Například podle studie Salary & Benefits Guide 2011-2012 mezinárodní personální agentury Robert Half51, která byla provedena mezi odborníky v oblasti financí a účetnictví, obchodu, marketingu, IT a telekomunikací apod., jsou nejžádanějšími zaměstnaneckými benefity pět až šest týdnů dovolené navíc, pružná pracovní doba, možnost práce z domova či možnost používání služebních vozidel pro soukromé účely. Průzkum společnosti Sodexo nazvaný „Řešení pro motivaci“52 ukazuje, že stoupá zájem zaměstnanců o benefity související s péčí o zdraví, vyvážeností práce a volného času a zajištění ve stáří. Zaměstnanci by např. ocenili prvotřídní zdravotní péči zdarma, jednorázovou placenou dovolenou za odsloužené roky či nadstandardní příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření. Z výše uvedených nejžádanějších benefitů se autorka bude dále podrobněji věnovat poskytování prodloužené dovolené a benefitům souvisejícím s péčí o zdraví, neboť benefity v podobě pružné pracovní doby či možnosti práce z domova s daňovým režimem nesouvisejí a ostatní benefity již byly popsány dříve.
3.2.1 Prodloužená dovolená Podle ustanovení § 213 zákoníku práce náleží zaměstnanci dovolená nejméně čtyři týdny v kalendářním roce, zaměstnanci v „nepodnikatelské sféře“ pět týdnů a pedagogickým pracovníkům a akademickým pracovníkům vysokých škol osm týdnů. Zaměstnancům uvedeným v § 215 zákoníku práce náleží navíc ještě jeden týden dodatkové dovolené. Vedle této zákonem stanovené povinnosti poskytují někteří zaměstnavatelé zaměstnancům jeden či více týdnů dovolené navíc. V roce 2012 činil podíl zaměstnanců s prodlouženou dovolenou 24 %.53
50
MACHÁČEK, Ivan. Zaměstnanecké benefity a daně, s. 128. Pružná pracovní doba a dovolená navíc – trend zaměstnaneckých benefitů, Robert Half. Dostupné z WWW: . 52 Zaměstnavatelé vědí, jaké benefity zaměstnanci chtějí, jejich prosbám však příliš nenaslouchají, Sodexo: služby pro kvalitní život. Dostupné z WWW: . 53 Delší dovolenou má jen každý čtvrtý zaměstnanec, IDNES.cz: Finance. Dostupné z WWW: . 51
30
Daňové řešení u zaměstnavatele Je-li prodloužená dovolená sjednána jako pracovněprávní nárok vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele či individuální pracovní nebo jiné smlouvy, pak je výdaj (náklad) na tento benefit výdajem (nákladem) daňovým podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5. zákona o daních z příjmů. V opačném případě se jedná o výdaj (náklad) nedaňový. Daňové řešení u zaměstnance Náhrada za dovolenou je pro zaměstnance příjmem dle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů, který je součástí základu daně z příjmů fyzických osob a vstupuje do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
3.2.2 Zdravotní péče54 Zaměstnavatel může poskytnout zaměstnanci příspěvky na zdravotní péči v peněžní či nepeněžní podobě. Nepeněžní plnění mohou mít formu různých vitamínových přípravků, očkování, rehabilitací či rehabilitačních pomůcek, případně mohou být hrazeny lázeňské pobyty či procedury, výroba ortopedických pomůcek, brýlí apod. V peněžní podobě jsou poskytovány příplatky na zdravotní péči nehrazenou ze zdravotního pojištění a na zdravotní pomůcky. Daňové řešení u zaměstnavatele Příspěvek na zdravotní péči v peněžní podobě sjednaný jako pracovněprávní nárok lze podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5. zákona o daních z příjmů uznat za daňový výdaj. Nepeněžní plnění je třeba posuzovat dle ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) bod 2. zákona o daních z příjmů, podle kterého nepeněžní plnění daňovým výdajem (nákladem) není. Peněžní i nepeněžní příspěvky lze poskytovat také z FKSP či sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění. Daňové řešení u zaměstnance Nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z FKSP či sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů (nákladů) ve formě možnosti používat zdravotnická zařízení (zahrnuje též výše uvedené vitamínové doplňky, rehabilitační pomůcky apod.) jsou dle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů osvobozená od daně z příjmů fyzických osob. Výše těchto příspěvků nevstupuje do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Peněžní příjmy zaměstnanců ve formě příspěvků určených na využití zdravotnických zařízení, příplatků na zdravotní péči nehrazenou ze zdravotního pojištění a na zdravotní pomůcky, jsou příjmem zaměstnance dle § 6 zákona o daních z příjmů, vstupují do základu daně z příjmů fyzických osob a do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
54
Zpracováno dle PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2011, s. 89-92. 31
3.3
Ostatní
Tato podkapitola je věnována zaměstnaneckým benefitům, které autorka považuje za zajímavé. Prvním takovým benefitem je příspěvek zaměstnavatele na školky pro děti zaměstnanců, který je zajímavý z pohledu zaměstnance-rodiče. Druhým zvoleným benefitem je odběr zboží a služeb zaměstnavatele za nižší cenu. Tento benefit je v dnešní době poskytován poměrně často, avšak ne vždy zcela v souladu se zákonem. Třetím vybraným benefitem je rekreace, a to převážně z historických důvodů, neboť dříve se rekreace pořádané odborovými organizacemi těšily velké oblibě.
3.3.1 Příspěvky zaměstnavatele na školky pro děti zaměstnanců Zaměstnavatel může dle Pelce55 zaměstnancům umožnit zdarma užívat vlastní předškolní zařízení (dále též „školka“), případně za jeho užití požadovat cenu nižší, než je cena obvyklá, může poskytovat nepeněžní příspěvky na školky vlastněné třetí osobou (úhrada je prováděna přímo školce, která je vzdělávacím zařízením), peněžní příspěvky na školky či příspěvky na hlídání dětí (včetně příspěvků na „soukromou“ školku, která není vzdělávacím zařízením).56 Daňové řešení u zaměstnavatele Poskytnutí možnosti užívat firemní školku – výdaje (náklady) spojené s provozem vlastního předškolního zařízení jsou daňovými výdaji (náklady) pouze do výše zdanitelných příjmů z provozu tohoto zařízení.57 Nepeněžní příspěvky na školky vlastněné třetí osobou – v tomto případě se jedná o nedaňový výdaj (náklad) podle § 25 odst. 1 písm. h) bod 2. zákona o daních z příjmů. Je-li plnění sjednáno jako pracovněprávní nárok, jde o daňový výdaj (náklad) dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5. zákona o daních z příjmů. Peněžní příspěvky na školky a příspěvky na hlídání dětí – plnění lze považovat za daňový výdaj podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5. zákona o daních z příjmů, je-li sjednáno jako pracovněprávní nárok, případně může být hrazeno z FKSP či sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po zdanění. Daňové řešení u zaměstnance Možnost užívat firemní školku – příjem zaměstnance plynoucí z možnosti užívat firemní školku zdarma nebo za cenu nižší než obvyklou je osvobozený od daně z příjmů fyzických osob, pokud se jedná o nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem z FKSP, sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění nebo na vrub nedaňových výdajů (nákladů).58 Tento příjem nevstupuje ani do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
55
PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2011, s. 93. PILAŘOVÁ, Ivana. Zaměstnanecké benefity roku 2010 aneb praktický přehled. Otázky a odpovědi z praxe, 2010, s. 2. 57 PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2011, s. 93. 58 Viz ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů. 56
32
Nepeněžní příspěvky na školky vlastněné třetí osobou – jsou-li příspěvky poskytovány na vrub nedaňových výdajů (nákladů) zaměstnavatele nebo z FKSP či sociálního fondu, případně ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, jsou pro zaměstnance příjmem osvobozeným od daně z příjmů fyzických osob a nejsou součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Plnění poskytovaná jako pracovněprávní nárok (tzn. z daňových výdajů zaměstnavatele) naopak podléhají dani z příjmů fyzických osob a jsou součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Peněžní příspěvky na školky a příspěvky na hlídání dětí jsou za všech okolností příjmem podléhajícím dani z příjmů fyzických osob a jsou součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
3.3.2 Odběr zboží a služeb zaměstnavatele za nižší cenu Mnozí zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům výhodu ve formě možnosti koupit zboží či služby zaměstnavatele za cenu nižší, než je cena, za kterou se toto zboží či služby nabízí jiným zákazníkům nebo než je cena obvyklá. Podle Macháčka59 mohou nastat následující čtyři situace:
zaměstnavatel prodává zaměstnancům se slevou zboží nakoupené od dodavatelů, zaměstnavatel prodává zaměstnancům se slevou vlastní výrobky, které ostatním odběratelům nabízí za tržní cenu, zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům se slevou služby vlastní nebo nakoupené od jiných poskytovatelů, zaměstnavatel odprodá zaměstnancům za výhodnější ceny firemní majetek.
Daňové řešení u zaměstnavatele Náklady na vlastní výrobky, nákupní cena zboží poskytnutého se slevou a náklady spojené s poskytnutím služby zaměstnanci jsou náklady daňově uznatelné.60 Daňové řešení u zaměstnance Podle ustanovení § 6 odst. 3 zákona o daních z příjmů se příjmem rozumí také částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci nižší, než je cena účtovaná jiným osobám, nebo cena stanovená podle zvláštního právního předpisu.61 Rozdíl mezi cenou zaplacenou zaměstnancem a skutečnou cenou je tedy příjmem podléhajícím dani z příjmů fyzických osob a jeho výše vstupuje také do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
59
MACHÁČEK, Ivan. Zaměstnanecké benefity a daně, s. 135. MACHÁČEK, Ivan. Zaměstnanecké benefity a daně, s. 135-136. 61 Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), v platném znění. 60
33
3.3.3 Rekreace62 Zaměstnavatel může zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům umožnit rekreaci ve vlastním rekreačním zařízení, a to zdarma nebo za cenu nižší, než je cena obvyklá, může poskytnout příspěvek ve formě nepeněžního plnění na rekreaci, kterou zabezpečuje jiný subjekt nebo sám zaměstnanec, případně může poskytnout peněžní příplatek. Podle Pelce lze přispívat na tuzemské i zahraniční rekreační pobyty a zájezdy a na ozdravné pobyty dětí zaměstnanců i jiných rodinných příslušníků (dětskou rekreaci, školy v přírodě, lyžařské kurzy apod.) Daňové řešení u zaměstnavatele Výdaje (náklady) spojené s provozem vlastního rekreačního zařízení může zaměstnavatel uplatnit pouze do výše zdanitelných příjmů, které zaměstnavateli z provozu tohoto zařízení plynou. Nepeněžní příspěvek na rekreaci zabezpečovanou jiným subjektem či samotným zaměstnancem je třeba posuzovat podle ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů, podle kterého se jedná o nedaňový výdaj (náklad). Plnění ve formě peněžního příplatku na rekreaci může být sjednáno jako pracovněprávní nárok, a potom je daňovým výdajem podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5. zákona o daních z příjmů, nebo může být hrazeno z FKSP či sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po zdanění nebo na vrub nedaňových výdajů. Daňové řešení u zaměstnance Benefit poskytnutý zaměstnanci ve formě možnosti použít rekreační zařízení zaměstnavatele zdarma nebo za cenu nižší než obvyklou, je považován za příjem osvobozený od daně z příjmů fyzických osob podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů a není součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Nepeněžní příspěvek na rekreaci zabezpečovanou jiným subjektem nebo samotným zaměstnancem je podle stejného ustanovení také osvobozený od daně z příjmů fyzických osob, ale pouze do úhrnné výše 20 000 Kč za kalendářní rok. Příspěvek poskytnutý nad tento zákonem stanovený limit je třeba zahrnout do základu daně z příjmů fyzických osob a do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Peněžní příplatky zaměstnancům na rekreaci jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a vstupují do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění bez ohledu na to, zda jsou sjednány jako pracovněprávní nárok či nikoliv, nebo poskytovány z FKSP či sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po zdanění nebo na vrub nedaňových výdajů.
3.4
Zaměstnanecké benefity na Slovensku
Jelikož Česko a Slovensko mají společnou minulost a vývoj obou zemí po jejich rozdělení je podobný, rozhodla se autorka přinést stručný pohled na zaměstnanecké benefity poskytované na Slovensku. 62
Zpracováno dle PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2011, s. 84-88 34
Nabídka zaměstnaneckých výhod na Slovensku se od nabídky v Česku příliš neliší. Nepatrný rozdíl je v množství poskytovaných benefitů – zatímco slovenské firmy poskytují svým zaměstnancům v průměru jedenáct výhod, zaměstnancům českých firem je nabízeno benefitů pouze devět.63 Větší rozdíl je v podílu firem, které poskytují např. deset a více benefitů. Na Slovensku je to až 70 % zaměstnavatelů, v Česku se jedná pouze o 48 %. Slovenští zaměstnavatelé i přesto chtějí v letošním roce dopřát zaměstnancům výhod ještě více. Nejposkytovanějšími slovenskými benefity jsou flexibilní pracovní čas, mobilní telefony pro soukromé účely, stravenky a vzdělávání, stále více firem hodlá přispívat na zabezpečení zaměstnanců na důchod či nějaký typ životního pojištění.64 V tabulce č. 1 je uvedeno srovnání nejčastěji poskytovaných benefitů na Slovensku a v Česku. Tabulka je pro lepší názornost doplněna grafem č. 3. Podíly zaměstnanců, kteří dostávají nejposkytovanější benefity na Slovensku, představuje graf č. 4. Tabulka č. 1: Podíl firem poskytujících dané benefity; údaje v % Zaměstnanecký benefit
ČR
SR
Mobilní telefon
75
95
Stravenky
81
94
Vzdělávání
82
93
Pitný režim
71
85
Služební auto
75
84
Věcné dary
64
77
Penzijní připojištění
74
64
Životní pojištění
43
21
Zdroj: Vlastní zpracování dle HOVORKOVÁ, Kateřina. Nabídka zaměstnaneckých výhod je na Slovensku velkorysejší než v Česku, IDNES.cz: Finance. Dostupné z WWW: .
63
HOVORKOVÁ, Kateřina. Nabídka zaměstnaneckých výhod je na Slovensku velkorysejší než v Česku, IDNES.cz: Finance. Dostupné z WWW: . 64 Firmy chcú v roku 2013 zvyšiť benefity pre zamestnancov, 24hodín: denník pre všetkých. Dostupné z WWW: . 35
Graf č. 3: Podíl firem poskytujících dané benefity; údaje v % 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
ČR SR
Zdroj: Vlastní zpracování dle HOVORKOVÁ, Kateřina. Nabídka zaměstnaneckých výhod je na Slovensku velkorysejší než v Česku, IDNES.cz: Finance. Dostupné z WWW: .
Graf č. 4: Podíl zaměstnanců, kteří dostávají nejposkytovanější výhody na Slovensku; údaje v % 0
5
10
15
20
25
Flexibilní pracovní čas
24
Mobilní telefon pro soukromé účely
21
Nápoje na pracovišti zdarma
19
Vzdělávání zaměstnanců
18
Notebook pro soukromé účely
15
Příspěvek na stravu nad rámec zákona
12
Příspěvek na důchodové spoření
10
Dovolená navíc
9
Možnost pracovat z domu
7
Služební automobil pro soukromé účely
7
Firemní víkendové akce
6
Úhrada dopravy do práce
6
Úhrada sportovních či kulturních aktivit
5
Nadstandardní zdravotní péče
3
Příspěvek na zdravotní připojištění
2
Zdroj: Vlastní zpracování dle ČAS.SK: Veľký prieskum trhu práce: Aké firemné benefity dostávajú Slováci? Dostupné z WWW: .
36
Shrnutí kapitoly
Zaměstnavatelé poskytují v dnešní době zaměstnancům stále více různých zaměstnaneckých výhod, které mají jak na zaměstnavatele, tak na zaměstnance různé daňové a odvodové dopady.
Zaměstnavateli nejposkytovanějšími benefity jsou vzdělávání, příspěvky na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění, stravenky, poskytování služebních mobilních telefonů pro soukromé účely, poskytování služebních vozidel pro soukromé účely a zajištění pitného režimu.
Nejžádanějšími benefity ze strany zaměstnanců jsou dovolená navíc, pružná pracovní doba, možnost práce z domova, možnost používání služebních vozidel pro soukromé účely, příspěvky na zdravotní péči a benefity související se zajištěním ve stáří.
Zaměstnavatelé mohou mimo jiné přispívat také na školky pro děti zaměstnanců, mohou zaměstnancům umožnit odběr zboží či služeb zaměstnavatele za výhodnější cenu nebo např. přispívat na rekreaci zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků.
Čeští a slovenští zaměstnavatelé nabízejí svým zaměstnancům podobné zaměstnanecké benefity. Rozdíl můžeme vidět v počtu firem, které poskytují deset a více benefitů, zaměstnavatele na Slovensku lze v tomto směru považovat za štědřejší.
37
4 Zaměstnanecké benefity ve společnosti Svitap J. H. J., spol. s r. o. Společnost Svitap J. H. J., spol. s r. o., Svitavy (dále jen „Svitap J. H. J.“) je textilní společnost vyrábějící technické tkaniny a technickou konfekci, tkaniny na pracovní ošacení, podstřešní a jiné fólie, syntetické usně a vázací PET pásek. V nabídce najdeme také bytový textil, zejména výrobky z mikrovlákna.65 Svitap J. H. J. byl založen v roce 1992 dvěma společníky. Během privatizace v roce 2003 získal textilní výrobu státního podniku Svitap. Díky tomuto kroku lze Svitap J. H. J. považovat za společnost s bohatou historií, která sahá až do roku 1866. Tehdy vznikla svitavská pobočka vídeňské firmy Heinricha Klingera, jež se stala předchůdcem státního podniku Svitap. V současnosti má společnost Svitap J. H. J. pouze jednoho vlastníka. Zaměstnává 522 zaměstnanců v šesti divizích, z nichž pět sídlí ve Svitavách a jedna v Chropyni. Po ztrátě vykázané v roce 2008 i přes trvající hospodářskou krizi dosahuje firma zisku.
4.1
Popis a analýza soustavy zaměstnaneckých benefitů dané společnosti
Společnost Svitap J. H. J. poskytuje svým zaměstnancům celou řadu výhod, a to nejen v podobě zaměstnaneckých benefitů plynoucích pouze z existence zaměstnaneckého poměru, ale také v podobě různých příspěvků nad rámec stanovený zákoníkem práce, které přímo souvisejí s výkonem práce. Poskytování zaměstnaneckých výhod ve společnosti Svitap J. H. J. ve většině případů vychází z platné kolektivní smlouvy (Podniková kolektivní smlouva na rok 2013, dále jen „kolektivní smlouva“, jejíž vybraná ustanovení jsou uvedena v příloze č. 3), některé benefity jsou poskytovány na základě rozhodnutí generálního ředitele. Plnění spojená se zaměstnaneckými benefity mohou být hrazena na vrub daňových či nedaňových výdajů, ze sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění. Ostatní placené volno Ostatní placené volno lze považovat za prodlouženou dovolenou. Nárok na tento benefit mají všichni zaměstnanci, a to bez ohledu na to, jak dlouho trvá jejich pracovní poměr ve společnosti. Benefit je na straně zaměstnavatele daňovým výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5. zákona o daních z příjmů. Na straně zaměstnance je náhrada za dovolenou příjmem dle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů, který je součástí základu daně z příjmů fyzických osob a vstupuje do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
65
Zpracováno dle Svitap. Dostupné z WWW: . 38
Odměny při pracovních a životních výročích Zaměstnanci mají nárok na peněžní odměnu při prvním odchodu do starobního či invalidního důchodu a při dosažení 50 let věku. Výše odměny je závislá na počtu odpracovaných let u společnosti. Při odchodu do plného invalidního důchodu obdrží zaměstnanec navíc odměnu ze sociálního fondu.66 Peněžní odměny při pracovních a životních výročích neposkytované ze sociálního fondu jsou na straně zaměstnavatele daňovým výdajem podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5. zákona o daních z příjmů. Pro zaměstnance jsou tyto odměny v každém případě příjmem podléhajícím dani z příjmů fyzických osob a jejich výše vstupuje do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Pracovní volno bez náhrady mzdy Zaměstnanci mohou čerpat jeden den neplaceného volna v měsíci bez udání důvodu, případně souvislé neplacené volno v maximální délce jeden týden z mimořádných důvodů. Pracovní volno bez náhrady mzdy s daní z příjmů na straně zaměstnavatele ani na straně zaměstnance nesouvisí, zaměstnanec však musí uhradit zdravotní pojištění podle podmínek stanovených v § 3 odst. 5 zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Příspěvek na penzijní připojištění a životní pojištění Splňují-li zaměstnanci podmínky stanovené v kolektivní smlouvě,67 společnost jim přispívá na penzijní připojištění (od roku 2013 též doplňkové penzijní spoření) či životní pojištění. Zaměstnanci si mohou produkt, na který si přejí od zaměstnavatele přispívat, zvolit dle vlastního uvážení, výše příspěvku je různá (max. však 24 tisíc Kč ročně), sjednává se individuálními smlouvami. Příspěvek na penzijní připojištění a životní pojištění sjednaný jako pracovněprávní nárok v kolektivní smlouvě je z pohledu zaměstnavatele daňovým výdajem dle ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 5. zákona o daních z příjmů. Pro zaměstnance je daný příjem osvobozený od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. p) zákona o daních z příjmů, a to až do výše 30 000 Kč. Pokud by došlo k překročení stanoveného limitu, byla by částka převyšující tento limit součástí základu daně z příjmů fyzických osob a vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Rekreační péče Společnost Svitap J. H. J. poskytuje zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům příspěvek na rekreaci v rekreačním středisku Vranov (dále jen „RS Vranov“), jehož vlastníkem je Podniková organizace odborového svazu pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy při Svitap J. H. J. Svitavy (dále jen „odborová organizace“), a příspěvek na dětskou rekreaci v tomto zařízení. Výdaje spojené s těmito benefity jsou hrazeny odborové organizaci ze sociálního fondu.
66 67
SVITAP J. H. J., spol. s r. o. Podniková kolektivní smlouva na rok 2013, s. 13. SVITAP J. H. J., spol. s r. o. Podniková kolektivní smlouva na rok 2013, s. 20. 39
Na straně zaměstnanců se jedná o příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů. Výše poskytnutých příspěvků nevstupuje do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Sociální výpomoc Ocitne-li se zaměstnanec ze závažných rodinných důvodů (úraz, úmrtí v rodině, nemoc apod.) v tíživé finanční situaci, může být jemu nebo nejbližším pozůstalým poskytnuta nenávratná sociální výpomoc ze sociálního fondu. V případě živelné pohromy může být poskytnuta návratná bezúročná půjčka.68 Peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnanci v souvislosti s poskytnutím bezúročné půjčky je za podmínek stanovených v § 6 odst. 9 písm. l) zákona o daních z příjmů osvobozené od daně z příjmů fyzických osob a není součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Nenávratná sociální výpomoc by byla osvobozena od daně z příjmů fyzických osob v případě, že by splňovala podmínky uvedené v ustanovení § 6 odst. 9 písm. o) zákona o daních z příjmů, tzn. v situaci, kdy by tíživá finanční situace zaměstnance byla důsledkem živelní pohromy, případně ekologické či průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav. Závažné rodinné důvody v daném ustanovení zmíněny nejsou, a proto sociální výpomoc poskytnutá na překlenutí tíživé finanční situace způsobené závažnými rodinnými důvody podléhá dani z příjmů fyzických osob. Do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění se však tento příjem nezahrnuje.69 Stravování Společnost Svitap J. H. J. umožňuje zaměstnancům stravování ve vlastní závodní jídelně, přičemž na jedno jídlo denně, které zaměstnanec odebere v tomto zařízení, poskytuje příspěvek v takové výši, aby za něj zaměstnanec neplatil více než 18,- Kč.70 Od 1. ledna 2013 je kalkulovaná cena jednoho oběda (večeře) 40,37 Kč. Tato částka zahrnuje hodnotu potravin, mezd a režii související s provozem závodní jídelny. Daňové řešení u zaměstnavatele má dvě roviny: (i) příspěvek na potraviny je poskytován ze sociálního fondu a ze zisku po zdanění; (ii) výdaje na provoz stravovacího zařízení (mzdy a režie) jsou daňovými výdaji podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. zákona o daních z příjmů. Z pohledu zaměstnance je příspěvek na stravování příjmem osvobozeným od daně z příjmů fyzických osob, a to podle § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů a jeho výše nevstupuje do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
68
SVITAP J. H. J., spol. s r. o. Podniková kolektivní smlouva na rok 2013, s. 13. Viz ustanovení § 5 odst. 2 písm. e) zákona o pojistném na sociální zabezpečení a § 3 odst. 2 písm. e) zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. 70 SVITAP J. H. J., spol. s r. o. Podniková kolektivní smlouva na rok 2013, s. 14. 69
40
Mzdové příplatky Zákoník práce stanovuje minimální výši příplatků za práci přesčas (pokud není čerpáno náhradní volno), za noční práci, za práci v sobotu a v neděli a za práci ve ztíženém prostředí.71 Společnost Svitap J. H. J. poskytuje svým zaměstnancům ve většině případů vyšší, než zákonem stanovené minimální příplatky a navíc poskytuje příplatky za práci v odpoledních směnách, v nepřetržitém provoze a ve svátek. Vyšší příplatky za práci přesčas přísluší zaměstnanci v případě, že je tato práce přesčas vykonána v sobotu, v neděli, v noci nebo ve svátek. Mzdové příplatky nad rámec stanovený zákoníkem práce nejsou klasickým zaměstnaneckým benefitem, nicméně slouží k vylepšení mzdových podmínek a jejich smyslem je přilákat a udržet v podniku kvalitní zaměstnance, a proto jsou ze strany zaměstnavatele za benefit považovány. Na straně zaměstnavatele jsou mzdové příplatky daňovými náklady podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5. zákona o daních z příjmů. Na straně zaměstnanců se jedná o příjmy ze závislé činnosti, které jsou zdaňovány daní z příjmů fyzických osob a vstupují do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Odměna za dosažené hospodářské výsledky, mimořádné prémie za splnění plánu výroby Na odměnu za dosažené hospodářské výsledky mají nárok zaměstnanci těch středisek, která vykázala zisk. Výplata odměny se provádí jedenkrát ročně a o její výši a nároku rozhoduje generální ředitel.72 Mimořádné prémie za splnění plánu výroby se vyplácejí čtvrtletně za podmínek stanovených v kolektivní smlouvě.73 V obou případech se jedná o daňové náklady podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5. zákona o daních z příjmů. Zaměstnancům jsou tyto příjmy zdaňovány daní z příjmů fyzických osob a jejich výše je součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Prémie za využití pracovní doby „Zaměstnanci, který odpracuje v daném měsíci stanovený fond pracovní doby, vznikne za zvýšené pracovní úsilí, které musel vyvinout při náhradě výpadku výkonu nepřítomných spoluzaměstnanců a za zvýšené nároky kladené na něj v této době, nárok na výplatu prémie ve výši 750,- Kč.“74 Tomuto zaměstnanci náleží také další příspěvek na penzijní připojištění či životní pojištění ve výši 500,- Kč. Prémie za využití pracovní doby ve výši 750,- Kč je na straně zaměstnavatele považována za daňový náklad podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5. zákona o daních z příjmů. Na straně 71
Viz ustanovení § 114 – § 118 zákoníku práce. Za práci v noci, v sobotu a v neděli je možné sjednat i jinou minimální výši příplatku. 72 SVITAP J. H. J., spol. s r. o. Podniková kolektivní smlouva na rok 2013, s. 10. 73 SVITAP J. H. J., spol. s r. o. Podniková kolektivní smlouva na rok 2013, s. 21. 74 SVITAP J. H. J., spol. s r. o. Podniková kolektivní smlouva na rok 2013, s. 11.
41
zaměstnance se jedná o příjem podléhající dani z příjmů fyzických osob, jehož výše vstupuje do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Pro příspěvek na penzijní připojištění či životní pojištění platí daňový režim popsaný výše. Pracovní volno a náhrada mzdy při překážkách v práci Zaměstnavatel poskytne pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku zaměstnancům, kteří se podílejí na přípravě rodinné nebo dětské rekreace v rekreačním středisku Vranov. Na brigádu na úklid tohoto střediska poskytuje zaměstnavatel pracovní volno s náhradou mzdy ve výši 50 % průměrného výdělku (50 % hradí zaměstnanci odborová organizace). Na zabezpečení rodinné rekreace pořádané podnikem či odborovou organizací je určenému zaměstnanci (např. kuchařce, která vaří pro rekreanty) poskytnuto náhradní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku na stanovený fond pracovní doby.75 Náhrada mzdy je na straně zaměstnavatele daňovým nákladem podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5. zákona o daních z příjmů a na straně zaměstnance příjmem podléhajícím dani z příjmů fyzických osob a vstupujícím do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Nápoje Zaměstnavatel zajišťuje zaměstnancům pitný režim nad rámec stanovený zákoníkem práce (viz § 104 odst. 3 zákoníku práce). Na pracovištích jsou rozmístěné barely s pitnou vodou, kterou mohou zaměstnanci neomezeně spotřebovávat. Navíc mohou za zvýhodněných podmínek využívat automaty na teplé nealkoholické nápoje. Náklady spojené s provozem automatů (spotřebu vody a elektrické energie) hradí zaměstnavatel. Výdaje spojené se zajištěním pitného režimu nad rámec stanovený zákoníkem práce jsou zaměstnavatelem hrazeny na vrub nedaňových výdajů, a proto se na straně zaměstnanců jedná o příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob podle § 6 odst. 9 písm. c) zákona o daních z příjmů, které nevstupují do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Očkování proti chřipce Společnost Svitap J. H. J. nabízí vybraným zaměstnancům (obvykle se jedná o klíčové zaměstnance, jejichž onemocnění by mělo negativní vliv na chod provozu) očkování proti chřipce. Pokud oslovení zaměstnanci nabídku očkování nevyužijí, mohou být očkováni jiní pracovníci. Výdaje na očkování proti chřipce považuje zaměstnavatel za daňové výdaje, na straně zaměstnanců hodnota očkování nevstupuje do základu daně z příjmů fyzických osob, ani do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Plavání Zaměstnavatel hradí zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům hodinu plavání týdně v místním krytém plaveckém bazénu (společnost Svitap J. H. J. má na určitý den v týdnu v pevně danou hodinu pronajatý celý plavecký bazén). Výdaj za pronájem bazénu je 75
SVITAP J. H. J., spol. s r. o. Podniková kolektivní smlouva na rok 2013, s. 12. 42
považován za výdaj daňový, zaměstnanci hodnotu vstupného nezahrnují do základu daně z příjmů fyzických osob a není ani součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Poslední tři uvedené zaměstnanecké benefity, tzn. nápoje, očkování proti chřipce a plavání, jsou poskytovány na základě rozhodnutí generálního ředitele a nejsou upraveny kolektivní či individuální pracovní smlouvou ani žádným jiným vnitřním předpisem.
4.2
Dotazníkové šetření
V návaznosti na kapitolu 3.2, která se zabývá nejžádanějšími benefity ze strany zaměstnanců, se autorka rozhodla ve společnosti Svitap J. H. J. provést vlastní dotazníkové šetření, jehož cílem bylo zjistit, které z nabízených benefitů zaměstnanci nejvíce oceňují, které považují za zbytečné a které naopak postrádají. Úplné znění dotazníku a příklady nejzajímavěji vyplněných dotazníků jsou uvedeny v příloze č. 4. Názvy jednotlivých benefitů jsou ve vyhodnocení dotazníků pro zjednodušení zkráceny. Po dohodě s vedením společnosti byly dotazníky rozdány zaměstnancům ve všech divizích se sídlem ve Svitavách, tj. 287 respondentům, což představuje necelých 55 % z celkového počtu zaměstnanců společnosti. Vráceno bylo 246 vyplněných dotazníků, což znamená, že odpovědělo téměř 86 % dotázaných. Otázka č. 1: Který z níže uvedených benefitů oceňujete nejvíce? Zaškrtněte právě jednu možnost. V dotazníku bylo uvedeno 17 benefitů, přičemž v kapitole 4.2 je popsáno benefitů 14. Rozdíl je způsoben tím, že pro účely dotazníku (lepšího odlišení a zejména srozumitelnosti pro zaměstnance) byly některé benefity rozepsány do více samostatných kategorií – např. rekreační péče je v dotazníku uvedena zvlášť jako příspěvek na rekreaci v RS Vranov a příspěvek na dětskou rekreaci v RS Vranov. Ze 17 benefitů v dotazníku měli zaměstnanci vybrat právě jeden, který považují za nejlepší. Dotazníky, ve kterých bylo zaškrtnuto více benefitů, případně nebyla označena možnost žádná, byly z hodnocení této otázky vyřazeny. Správně bylo vyplněno 220 dotazníků, 26 dotazníků bylo chybných. Výsledky šetření znázorňuje graf č. 5. Položka „Ostatní“ zahrnuje pitný režim, odměny při pracovních a životních výročích a příspěvek na dětskou rekreaci v RS Vranov – jedná se o ty benefity, které označil vždy pouze jeden zaměstnanec; ostatní benefity byly označeny nejméně dvakrát.
43
Graf č. 5: Nejoceňovanější benefity ve společnosti Svitap J. H. J.; údaje v % 0
10
20
30
Ostatní placené volno
50 48,18
Příspěvek na penzijní připojištění a životní…
28,64
Prémie za využití pracovní doby
4,55
Mzdové příplatky
4,55
Příspěvek na stravování
40
3,64
Odměna za dosažené hospodářské výsledky
2,73
Sociální výpomoc
2,27
Plavání
1,82
Mimořádné prémie za splnění plánu výroby
1,36
Očkování proti chřipce
0,91
Ostatní
1,36
Zdroj: Vlastní zpracování.
Z grafu je patrné, že zaměstnanci si nejvíce cení ostatního placeného volna (tzn. prodloužené dovolené) a příspěvku na penzijní připojištění a životní pojištění. Lze tedy říci, že požadavky zaměstnanců společnosti Svitap J. H. J. odpovídají trendu vyplývajícímu z průzkumů uvedených v kapitole 3.2, tj. že zaměstnanci spíše preferují benefity související s vyvážeností práce a volného času a zajištění ve stáří. Naopak, benefity mající přímý dopad na výši vyplácené mzdy (prémie a odměny, příplatky), byly pracovníky upozaděny, když je jako své favority označilo pouhých 13,55 % respondentů (v absolutním vyjádření 29 zaměstnanců). Lze tedy říci, že zaměstnanci výhody ovlivňující výši mzdy za benefit spíše nepovažují. Příspěvek na stravování pak jako nejoceňovanější výhodu označilo pouze osm pracovníků, což je 3,64 % z odevzdaných a správně vyplněných dotazníků. Tento velmi malý počet může být způsoben tím, že příspěvek na stravování je mnohými zaměstnanci chápán téměř jako povinnost zaměstnavatele. Otázka č. 2: Který z nabízených benefitů považujete za zbytečný? Vypište jednu či více možností z benefitů uvedených u otázky č. 1. Pokud žádný z benefitů za zbytečný nepovažujete, na otázku neodpovídejte. Závěry u otázky č. 2 byly zpracovány na základě odpovědí ze všech 246 vyplněných dotazníků. Téměř dvě třetiny zaměstnanců nepovažují za zbytečný žádný z nabízených benefitů, což je s ohledem na rozsah poskytovaných výhod očekávaný výsledek. Zbylá třetina označila celkem 10 benefitů, které za zbytečné považují. Výsledky šetření znázorňuje graf č. 6. V položce „Ostatní“ jsou zastoupeny ty benefity, které za zbytečné označil vždy pouze jeden zaměstnanec. Jedná se o příspěvek na dětskou rekreaci v RS Vranov, příspěvek na stravování, nároky na pracovní volno a náhradu mzdy a příspěvek na penzijní připojištění a životní pojištění. Ostatní výhody byly vypsány vždy nejméně dvakrát.
44
Graf č. 6: Benefity považované ze strany zaměstnanců za zbytečné; údaje v % 0,00
10,00 20,00 30,00 40,00 50,00 60,00 70,00
Žádný z benefitů nepovažuji za zbytečný
65,85
Očkování proti chřipce
13,82
Automaty na teplé nápoje
11,38
Plavání
4,47
Odborová rekreace
4,07
Pracovní volno bez náhrady mzdy
2,44
Pitný režim
0,81
Ostatní
1,63
Zdroj: Vlastní zpracování.
Otázka č. 3: Jaký další benefit byste uvítali? Vypište podle vlastního uvážení, případně neodpovídejte, jste-li s nabídkou spokojení. V případě hodnocení otázky č. 3 byly opět brány v úvahu všechny vrácené dotazníky, tedy 246 kusů. Zajímavým, ale s ohledem na současnou ekonomickou realitu vlastně nepřekvapujícím zjištěním je, že 28 % zaměstnanců by si přálo vyšší mzdu. Pokud se jedná o samotné benefity, pak přibližně polovina respondentů (necelých 55 %) je s nabídkou výhod spokojena. Druhá polovina dotázaných by uvítala nějaký další benefit, případně by některý z aktuálně nabízených benefitů ráda zvýšila nebo rozšířila. Výsledky šetření znázorňuje graf č. 7. Položka „Ostatní“ zahrnuje benefity, které vypsal vždy právě jeden zaměstnanec. Jedná se celkem o 13 různých výhod, z nichž lze jmenovat např. dorovnání mzdy v případě nemoci, příspěvek na sport dle vlastního výběru, obnovu věrnostního hodnocení, rozšíření rozsahu odměn při pracovních výročích, plavání v době, která vyhovuje zaměstnanci apod. Poněkud kuriózní položkou je pak požadavek na zavedení benefitu v podobě příplatku za nekouření. Graf č. 7: Benefity, které zaměstnanci postrádají; údaje v % 0
10
S nabídkou benefitů jsem spokojená/ý
20
30
40
50
60 54,88
Příspěvek na péči o zdraví
8,13
Příspěvek na dopravu
4,47
13., případně 14. plat
2,03
Pracovní oděv a obuv
2,03
Příspěvek na rekreaci podle vlastního výběru
1,63
Vyšší ohodnocení přesčasových hodin, sobot…
1,63
Možnost čerpat dovolenou podle potřeb…
1,63
Možnost nákupu výrobků za nižší ceny
0,81
Ohodnocení pracovníků podle přístupu k práci
0,81
Stravenky
0,81
Jazykové kurzy, odborné vzdělávání
0,81
Ostatní
6,50
Zdroj: Vlastní zpracování.
45
4.3 Srovnání dopadu poskytnutí zaměstnaneckého benefitu a zvýšení hrubé mzdy zaměstnance Cílem této podkapitoly je ukázat, jaký je rozdíl ve výši celkových nákladů zaměstnavatele a čistého příjmu zaměstnance ve dvou různých případech: (i) zaměstnanci je poskytnut příspěvek na penzijní připojištění (příp. doplňkové penzijní spoření); (ii) zaměstnanci je zvýšena hrubá mzda. Zaměstnancem je svobodný bezdětný muž, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 zákona o daních z příjmů. Po započtení všech mzdových příplatků činila hrubá měsíční mzda zaměstnance 12 900,- Kč. Výpočet čisté mzdy, včetně účtování operací s ním spojených, je proveden v tabulce č. 2. Tabulka č. 2: Výpočet a zaúčtování čisté mzdy Operace Hrubá mzda Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění zaměstnavatel (25 % + 9 %)
Částka Kč
MD
D
12 900
521
331
4 386
524
336
525
331
342
1 419
331
336
10 956
331
221
Superhrubá mzda
17 286
Základ pro výpočet zálohy na daň
17 300
Záloha na daň z příjmů (15 %) před slevami
2 595
Sleva na dani
2 070
Záloha na daň z příjmů po odečtení slevy Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění zaměstnanec (6,5 % + 4,5 %) Čistá mzda Zdroj: Vlastní zpracování.
Z tabulky č. 2 je patrné, že daňové náklady zaměstnavatele na daného zaměstnance činí 17 286,- Kč, z nichž částka ve výši 4 386,- Kč představuje výši pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které platí za zaměstnance zaměstnavatel. Čistý příjem zaměstnance je 10 956,- Kč. Hrubá mzda zaměstnance je snížena o zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti ve výši 525,- Kč a pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění ve výši 1 419,- Kč. Poskytnutí příspěvku na penzijní připojištění Zaměstnanci byl poskytnut příspěvek na penzijní připojištění (doplňkové penzijní spoření) ve výši 2 000,- Kč, který zaměstnavatel zaslal na účet zaměstnance vedený u penzijního fondu či penzijní společnosti. Na straně zaměstnavatele se jedná o daňový náklad, na straně zaměstnance jde o příjem osvobozený od daně z příjmů fyzických osob podle § 6 odst. 9 písm. p) zákona o daních z příjmů, jehož výše nevstupuje ani do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Zjednodušený výpočet celkových nákladů zaměstnavatele je proveden v tabulce č. 3, výpočet čistého příjmu zaměstnance znázorňuje tabulka č. 4.
46
Tabulka č. 3: Výpočet celkových nákladů zaměstnavatele včetně poskytnutého benefitu Částka Kč
Operace
MD
D
12 900
521
331
Pojistné 34 %
4 386
524
336
Příspěvek na penzijní připojištění
2 000
527
333
Hrubá mzda
Celkem
19 286
Zdroj: Vlastní zpracování.
Celkové náklady zaměstnavatele na zaměstnance činí 19 286,- Kč. Výše pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění placená zaměstnavatelem za zaměstnance se nezměnila. Tabulka č. 4: Výpočet čistého příjmu zaměstnance včetně přijatého benefitu Částka Kč
Operace Hrubá mzda
12 900
Záloha na daň z příjmů po odečtení slevy
- 525
Pojistné 11 %
- 1 419
Čistá mzda
10 956
Příspěvek na penzijní připojištění
2 000
Celkem
12 956
Zdroj: Vlastní zpracování.
Zaměstnavatelem poskytnutý příspěvek na penzijní připojištění zvýšil čistý příjem zaměstnance z důvodu daňového zvýhodnění o celé 2 000,- Kč. Tato částka sice není okamžitě likvidní, nicméně pro zaměstnance představuje přínos v budoucnosti a lze ji tedy považovat za formu čisté mzdy. Výše zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění zůstává stejná. Zvýšení hrubé mzdy Zaměstnavatel neposkytuje zaměstnanci příspěvek na penzijní připojištění, ale zvyšuje jeho hrubou mzdu o 2 000,- Kč. Výpočet celkových nákladů zaměstnavatele je uveden v tabulce č. 5, celkový čistý příjem zaměstnance je vypočítán v tabulce č. 6. Tabulka č. 5: Výpočet celkových nákladů zaměstnavatele po zvýšení hrubé mzdy Operace
Částka Kč
Hrubá mzda Pojistné 34 % Celkem
MD
D
14 900
521
331
5 066
524
336
19 966
Zdroj: Vlastní zpracování.
Celkové náklady zaměstnavatele na zaměstnance jsou v tomto případě o 680,- Kč vyšší než v případě předcházejícím. Důvodem je skutečnost, že z vyšší hrubé mzdy zaměstnavatel
47
odvádí za zaměstnance vyšší pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, zatímco poskytnutý příspěvek na penzijní připojištění na výši pojistného vliv nemá. Tabulka č. 6: Výpočet čistého příjmu zaměstnance po zvýšení hrubé mzdy Částka Kč
Operace Hrubá mzda
14 900
Záloha na daň z příjmů po odečtení slevy
- 930
Pojistné 11 %
- 1 639
Čistá mzda
12 331
Zdroj: Vlastní zpracování.
Je-li zaměstnanci zvýšena hrubá mzda o 2 000,- Kč, je jeho čistý příjem o 625,- Kč nižší než v případě poskytnutí stejné částky v podobě příspěvku na penzijní připojištění. Zaměstnanci je stržena o 405,- Kč vyšší záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti a o 220,- Kč se zvýší odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Výsledky obou příkladů jsou shrnuty v grafu č. 8. Graf č. 8: Srovnání dopadu poskytnutí daného benefitu či zvýšení hrubé mzdy na náklady zaměstnavatele a příjmy zaměstnance; údaje v Kč 20 000
15 000
10 000
930
525
1 639
1 419
12 331
12 956
5 066
4 386
19 966
19 286
5 000
0 Zaměstnavatel
Pojistné 34 %
Zaměstnanec
Poskytnutí benefitu
Pojistné 11 %
Daň
Zvýšení hrubé mzdy
Zdroj: Vlastní zpracování.
4.4
Zhodnocení kladů a záporů a návrh optimalizace soustavy benefitů
Jednoznačným kladem systému zaměstnaneckých benefitů, které jsou poskytovány ve společnosti Svitap J. H. J., je jejich velmi široký záběr. Pokud bychom benefity rozdělili do čtyř kategorií (volný čas, zajištění na stáří, příplatky a odměny k základní mzdě a péče o zdraví), v každé z nich by byl minimálně jeden zástupce. Tento závěr v podstatě potvrzuje i provedené dotazníkové šetření, kdy dvě třetiny zaměstnanců nepovažují žádný z nabízených benefitů za zbytečný a více než polovina dotázaných pak shledává škálu zaměstnaneckých výhod poskytovanou svým zaměstnavatelem za dostatečnou. 48
Negativní stránkou nabídky benefitů je – paradoxně – opět jejich rozsah. Velké množství poskytovaných výhod se odráží v nutnosti sledovat daňový a účetní režim řady položek v oblasti, která rozhodně nepatří do kategorie jednoduchých (složité zákony, vyhlášky, účetní standardy, výklady a metodická stanoviska příslušných správních orgánů a v neposlední řadě i relevantní soudní judikatura). Optimalizace systému je, opět s poukazem na rozsah poskytovaných výhod, poměrně obtížná, neboť, jak již bylo konstatováno výše, jsou zastoupeny v podstatě všechny kategorie benefitů. Při optimalizaci je proto nutné vyjít z dotazníkového šetření mezi zaměstnanci a na základě výsledků pak navrhnout zrušení „nechtěných“ benefitů a zvážit zavedení nových či úpravu parametrů stávajících. Na základě vyhodnocení dotazníků by autorka navrhla zrušení očkování proti chřipce a možnosti využívat automaty na teplé nápoje za zvýhodněných podmínek, které za zbytečné označilo 34, resp. 28 zaměstnanců (tj. 13,82, resp. 11,38 %). Očkování proti chřipce je nabízeno vybraným klíčovým pracovníkům, před jeho zrušením by proto ještě bylo vhodné provést šetření přímo mezi takto oslovenými zaměstnanci. Z odpovědí v dotazníku totiž není zřejmé, zda se k tomuto benefitu vyjadřovali pouze jeho potenciální příjemci, nebo i ti, kterých se tato výhoda netýká a tudíž ji mohou považovat za zbytečnou. Prostředky ušetřené na výše uvedených benefitech by pak bylo možné použít na zavedení benefitu v podobě příspěvku na péči o zdraví. Tento požadavek vyplynul z odpovědí na třetí otázku v dotazníku, pro jeho zavedení se vyslovilo 20 respondentů (8,13 %); souhrnný název této kategorie byl zvolen pro zjednodušení. V dotaznících byl uveden v několika formách, např. příspěvek na lázně, rehabilitace, masáže, vitamínové a potravinové doplňky, případně dioptrické brýle nebo, poněkud kuriózně, zubní náhrady. Druhým nejčastěji požadovaným benefitem pak byl příspěvek na dopravu do zaměstnání, pro jehož zavedení se vyslovilo 11 pracovníků (4,47 %). Pokud bychom se na tuto záměnu podívali z pohledu zaměstnavatele, pak v případě poskytnutí peněžního příspěvku na péči o zdraví by bylo možné výdaje uplatnit jako daňové, a to podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5. zákona o daních z příjmů. Totéž platí i pro příspěvek na dopravu do zaměstnání. Pro zaměstnavatele by byl tento krok jednoznačně výhodný, neboť by znamenal snížení jeho daňového základu. Na straně zaměstnanců by však takto poskytnuté příspěvky podléhaly dani z příjmů fyzických osob a jejich výše by vstupovala do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Z odpovědí na třetí otázku pak vyplynul i požadavek na větší volnost při čerpání stávajících benefitů, např. příspěvek na rekreaci dle vlastního výběru, možnost čerpat dovolenou podle potřeb zaměstnance nebo podpora jiných sportů než plavání. K problematice rekreace lze uvést, že jak společnost Svitap J. H. J., tak odborová organizace pravděpodobně upřednostní svůj zájem na co nejvyšší obsazenosti a využití vlastního rekreačního zařízení. Pokud by zaměstnanci dostali příspěvek i na rekreace v jiných zařízeních, mohl by se provoz RS Vranov přestat vyplácet. S ohledem na charakter výroby (převažující velkosériová v nepřetržitém provozu) je rovněž velmi obtížně realizovatelný požadavek na možnost čerpání dovolené podle potřeb zaměstnance. Větší část dovolené je proto nařízena jako tzv. celozávodní, během které probíhá i technologická odstávka výrobních zařízení za účelem pravidelného servisu či instalace nového. Podpora sportovních aktivit, konkrétně plavání, pak 49
vyplývá z velmi výhodných podmínek pronájmu plaveckého bazénu na přesně vymezenou hodinu v jeden stanovený den v týdnu. Je proto otázkou, zda vedení podniku vyjde v těchto požadavcích svým zaměstnancům vstříc. Analýzou současné soustavy zaměstnaneckých benefitů byl autorkou zjištěn níže popsaný rozpor v uplatňování daňového režimu na straně zaměstnavatele oproti výkladu zákona o daních z příjmů u dvou výhod, a to u očkování proti chřipce a plavání. Autorka rozhodně doporučuje uvést tuto odchylku do souladu se zákonem. Jak již bylo zmíněno výše, výdaje na očkování proti chřipce považuje zaměstnavatel za daňové výdaje, na straně zaměstnanců hodnota očkování nevstupuje do základu daně z příjmů fyzických osob, ani do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Stejný postup platí pro plavání. Vzhledem ke skutečnosti, že uvedené benefity jsou poskytovány v nepeněžní podobě, je nutné postupovat dle ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) bod 2. zákona o daních z příjmů, ze kterého jasně vyplývá, že: „za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě možnosti používat…zdravotnická…a…sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bodech 1 až 3.“ Pokud by tedy chtěl zaměstnavatel postupovat v souladu se zákonem, musel by výdaje na očkování proti chřipce a plavání hradit na vrub nedaňových výdajů, případně ze sociálního fondu či ze zisku po zdanění. Na straně zaměstnance by pak hodnota těchto benefitů byla příjmem osvobozeným od daně z příjmů fyzických osob podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů a nevstupovala by do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Jiným řešením by mohla být možnost poskytování obou výhod zaměstnancům v peněžní podobě, např. na základě vnitřního předpisu zaměstnavatele. V takovém případě by bylo možné uplatnit ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 5. zákona o daních z příjmů a výdaje spojené s těmito benefity by zaměstnavatel mohl považovat za výdaje daňové. Zaměstnanci by však museli výši peněžního příspěvku zahrnout do základu daně z příjmů fyzických osob a do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Stejný režim na straně zaměstnance by platil také v případě, že by zaměstnavatel trval na poskytování nepeněžních příspěvků na vrub daňových výdajů (nákladů). Ve prospěch zaměstnavatele by se mohl změnit daňový režim uplatňovaný na výdaje spojené se zajištěním pitné vody, kterou mohou zaměstnanci čerpat z barelů rozmístěných na pracovištích. V současnosti jsou tyto výdaje, společně s výdaji spojenými s provozem automatu na teplé nealkoholické nápoje, považovány za výdaje nedaňové. Dle pokynu GFŘ č. D-6 k § 25 bod 18. lze však výdaje na pořízení pitné vody (včetně vody balené) ve smyslu § 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících předpisů, v platném znění, uznat za výdaje daňové, neboť povinnost zajistit pitnou vodu ukládá zaměstnavateli zvláštní právní předpis.76,77
76
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, v platném znění, § 53 odst. 1. 77 SEDLÁKOVÁ, Eva. Daňové a nedaňové výdaje, s. 89-90. 50
Shrnutí kapitoly
Společnost Svitap J. H. J., spol. s r. o. se sídlem ve Svitavách je textilní společnost s bohatou historií. V současnosti má jednoho majitele a zaměstnává 522 zaměstnanců v šesti divizích.
Svitap J. H. J. nabízí svým zaměstnancům širokou paletu různých zaměstnaneckých benefitů a jiných výhod, jejichž cílem je motivovat a udržet ve firmě kvalitní zaměstnance a zlepšit jejich pracovní podmínky.
Mezi zaměstnanci společnosti Svitap J. H. J. bylo provedeno dotazníkové šetření, jehož cílem bylo zjistit, jaké benefity preferují, jaké považují za zbytečné a jaké jiné benefity by si případně přáli.
Výpočtem bylo zjištěno, že poskytnutí daňově zvýhodněného zaměstnaneckého benefitu, konkrétně příspěvku na penzijní připojištění, je pro zaměstnavatele i zaměstnance výhodnější než zvýšení hrubé mzdy zaměstnance ve stejné výši. Důvodem je skutečnost, že příspěvek na penzijní připojištění je na straně zaměstnance osvobozený od daně z příjmů fyzických osob, není tedy součástí daňového základu a neodvádí se z něj ani pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
Kladem, ale zároveň také záporem soustavy benefitů ve společnosti Svitap J. H. J. je její široký rozsah. Zaměstnanci mají k dispozici celou škálu výhod zaměřených na různé oblasti (volný čas, zajištění na stáří, příplatky a odměny k základní mzdě a péče o zdraví), správa těchto benefitů je však pro zaměstnavatele velmi náročná.
Optimalizace současného systému benefitů je z důvodu jeho velkého rozsahu velmi obtížná. Na základě výsledků zjištěných z dotazníkového šetření lze doporučit zrušení očkování proti chřipce a možnosti využívat automaty na teplé nápoje a zavedení příspěvku na péči o zdraví (např. v podobě masáží či vitamínů) a příspěvku na dopravu do zaměstnání.
Analýzou soustavy benefitů ve společnosti Svitap J. H. J. bylo zjištěno nesprávné uplatňování daňového režimu u dvou benefitů, a to u očkování proti chřipce a u plavání. Autorka navrhla různé možnosti, jak tento rozpor uvést do souladu s platnou legislativou.
51
Závěr Zaměstnanecké benefity jsou obvykle definovány jako plnění, která poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci nad rámec mzdy či platu, přičemž jejich rozsah bývá většinou sjednán v kolektivní či jiné smlouvě. Právní základna upravující poskytování, účtování a zdaňování zaměstnaneckých výhod je velmi bohatá a kromě zákoníku práce zahrnuje zákony daňové a pojistné, zákony a vyhlášky upravující účtování a mnohé další. V neposlední řadě je třeba sledovat různé výklady a pokyny ústředních orgánů státní správy (např. Ministerstva financí nebo Generálního finančního ředitelství) a relevantní judikaturu tuzemských soudů. Na problematiku zaměstnaneckých benefitů je nutné vždy nahlížet ve dvou rovinách – z pohledu zaměstnavatele (účtování, daňová uznatelnost a režim pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění) a z pohledu zaměstnance (vliv na základ daně pro výpočet daně z příjmů fyzických osob a vliv na vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění). Obě dvě skupiny se rovněž liší v tom, co je z jejich strany považováno za benefit a co nikoliv (např. příplatky ke mzdě a stravenky). Cílem předkládané bakalářské práce bylo definovat a popsat zaměstnanecké benefity z účetního a daňového hlediska a analyzovat systém benefitů ve vybrané společnosti, zhodnotit jeho klady a zápory a navrhnout vhodnou optimalizaci. Naplnění těchto cílů bylo provedeno prostřednictvím čtyř kapitol práce. První kapitola posloužila jako teoretický úvod do problematiky benefitů, identifikovala základní legislativní rámec, nastínila několik různých přístupů k jejich členění a definovala rozdíl mezi FKSP a sociálním fondem. První dílčí cíl – definice a popis benefitů z účetního a daňového hlediska – byl naplněn ve druhé a třetí kapitole, kde byl proveden podrobný rozbor nejčastěji poskytovaných a nejžádanějších zaměstnaneckých benefitů. Druhý dílčí cíl – analýza systému benefitů ve vybrané společnosti – byl realizován v kapitole čtvrté na příkladu společnosti Svitap J. H. J. Hlavní cíl práce, tedy zhodnocení kladů a záporů a návrh optimalizace soustavy benefitů poskytovaných ve společnosti Svitap J. H. J., byl naplněn ve čtvrté kapitole, kterou lze proto označit za stěžejní část práce. Společnost Svitap J. H. J. poskytuje svým zaměstnancům celou řadu zaměstnaneckých benefitů. Některé z nich nejsou klasickými zaměstnaneckými benefity (např. příplatky ke mzdě nad rámec stanovený zákoníkem práce), ale protože jsou poskytovány nad zákonný rámec, jsou zaměstnavatelem jako benefit prezentovány. Některé výhody jsou pak přímo „učebnicovým“ příkladem benefitů (např. závodní stravování), ale zaměstnanci je považují téměř za samozřejmost a jako benefity je nevnímají. Ve společnosti Svitap J. H. J. bylo autorkou provedeno dotazníkové šetření, kterého se zúčastnilo téměř 55 % zaměstnanců. Návratnost dotazníku lze vyhodnotit jako velmi vysokou, neboť odpovědělo 87 % respondentů. Analýzou odpovědí bylo zjištěno, že nejoceňovanějšími benefity jsou týden dovolené navíc a příspěvek na penzijní připojištění a životní pojištění. Dvě třetiny zaměstnanců nepovažují žádný z nabízených benefitů za zbytečný a téměř 55 % je s nabídkou výhod zcela spokojeno. Společnosti Svitap J. H. J. lze na základě vyhodnocených odpovědí doporučit ukončení podpory očkování proti chřipce a
52
možnosti užívat automaty na teplé nealkoholické nápoje za zvýhodněných podmínek a zavedení nových benefitů v podobě příspěvku na péči o zdraví a příspěvku na dopravu. V rámci analýzy systému poskytovaných benefitů bylo dále zjištěno, že v případě očkování proti chřipce a plavání uplatňuje společnost nesprávný daňový režim. Autorka proto v rámci zhodnocení kladů a záporů a návrhu optimalizace soustavy benefitů doporučila nápravu této situace. Naopak výdaje spojené s poskytováním pitné vody v podobě barelů rozmístěných na pracovišti zaměstnavatel považuje za nedaňové, ačkoliv by mohly být uplatňovány jako výdaje daňové. Závěrem je nutné dodat, že předkládaná bakalářská práce bude ve své části týkající se vyhodnocení dotazníkového šetření a návrhu na optimalizaci soustavy benefitů využita i v praxi, neboť společnost Svitap J. H. J. si od autorky vyžádala zpracování detailní zprávy pro potřeby personálního oddělení.
53
Seznam použité literatury Monografie: [1]
[2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9]
ARMSTRONG, Michael. Řízení pracovního výkonu v podnikové praxi: cesta k efektivitě a výkonnosti. Translated by Josef Koubek. 1. vyd., překlad 4. rev. vy. Praha: Fragment, 2011. 400 s. ISBN 9788025311981. MACHÁČEK, Ivan. Zaměstnanecké benefity. Praktická pomůcka jejich daňového řešení. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. 148 s. ISBN 978-80-7400-301-1. MACHÁČEK, Ivan. Zaměstnanecké benefity a daně. Druhé, aktualizované vydání. Praha : ASPI, 2008. 156 s. ISBN 978-80-7357-368-3. PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2011. Praha: LEGES, 2011. 240 s. ISBN 978-80-87212-66-0. PELECH, Petr. Zdanění mezd, platů a ostatních příjmů ze závislé činnosti v roce 2012. Olomouc : ANAG, 2012. 456 s. ISBN 978-80-7263-717-1. KRBEČKOVÁ, Marie a Jindřiška PLESNÍKOVÁ. FKSP sociální fondy, benefity a jiná plnění. 1. vydání. Olomouc : ANAG, 2010. 159 s. ISBN 978-80-7263-605-1. KOCIANOVÁ, Renata. Personální činnosti a metody personální práce. 1. vydání. Praha : Grada, 2010. 215 s. ISBN 978-80-2472-497-3. KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. 17. aktualizované vydání. Praha : Polygon, 2007. 416 s. ISBN 978-80-7273-143-5. SEDLÁKOVÁ, Eva. Daňové a nedaňové výdaje. Český Těšín : Poradce, 2013. 264 s. ISBN 978-80-7365-344-6.
Články a příspěvky: [10] DOBEŠOVÁ, Katarína a Iva RINDOVÁ. Změny ve zdanění mezd od počátku r. 2013. Práce a mzda. 2013, č. 2, s. 19-30. ISSN 0032-6. [11] PILAŘOVÁ, Ivana. Zaměstnanecké benefity roku 2010 aneb praktický přehled. Otázky a odpovědi z praxe. 2010, č. 8. ISSN 1212-4931. [12] BRYCHTA, Ivan. Vybrané benefity a jejich účetní a daňové řešení, 1. část. Účetnictví v praxi. 2011, č. 8, s. 5. ISSN 1211-7307. [13] BRYCHTA, Ivan. Mzdová účetní a daň z příjmů. Účetnictví v praxi. 2009, č. 10. ISSN 1211-7307. [14] SVITAP J. H. J., spol. s r. o. Podniková kolektivní smlouva na rok 2013. Svitavy, 2013. Elektronické zdroje (články, příspěvky, metodiky, weby): [15] Zaměstnanecké benefity průzkum ING Pojišťovny a SP ČR. Svaz průmyslu a dopravy ČR [online]. 21. 7. 2011 [cit. 2013-02-09]. Dostupné z WWW: . [16] Pružná pracovní doba a dovolená navíc: Trend zaměstnaneckých benefitů. In: Robert Half International [online]. 2012 [cit. 2013-02-14]. Dostupné z WWW: . [17] Zaměstnavatelé vědí, jaké benefity zaměstnanci chtějí, jejich prosbám však příliš nenaslouchají. In: Sodexo: služby pro kvalitní život [online]. 2012 [cit. 2013-02-14]. Dostupné z WWW: .
54
[18] Delší dovolenou má jen každý čtvrtý zaměstnanec. In: IDNES.cz: Finance [online]. 2012 [cit. 2013-02-14]. Dostupné z WWW: . [19] HOVORKOVÁ, Kateřina. Nabídka zaměstnaneckých výhod je na Slovensku velkorysejší než v Česku. In: IDNES.cz: Finance [online]. 2012 [cit. 2013-02-14]. Dostupné z WWW: . [20] Firmy chcú v roku 2013 zvyšiť benefity pre zamestnancov. In: 24hodín: denník pre všetkých [online]. 2012 [cit. 2013-02-14]. Dostupné z WWW: . [21] Veľký prieskum trhu práce: Aké firemné benefity dostávajú Slováci?. In: ČAS.SK [online]. 2012 [cit. 2013-02-14]. Dostupné z WWW: . [22] LUKÁŠOVÁ, Miriam. Přečtěte si, jak správně účtovat benefity pro zaměstnance. In: Podnikatel.cz [online]. 2012 [cit. 2013-02-15]. Dostupné z WWW: . [23] Svitap [online]. 2010 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z WWW: .
Legislativa: [24] ASPI – Automatizovaný systém právních informací [Počítačový program]. Ver. 2013. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., c2000-2013. Databáze právních předpisů ČR a SR. [25] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění [26] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění [27] Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění [28] Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění [29] Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění [30] Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění [31] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění [32] 282/102 406/2009, České účetní standardy (ze dne 31. 12. 2009) pro některé vybrané účetní jednotky, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb., v platném znění [33] Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, v platném znění [34] Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, v platném znění [35] Pokyn GFŘ č. D-6, k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů [36] Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), v platném znění [37] Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, v platném znění [38] Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, v platném znění 55
[39] Vyhlášku č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, v platném znění [40] Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, v platném znění [41] Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění [42] Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, v platném znění
56
Seznam obrázků, grafů a schémat Graf č. 1: Nejposkytovanější daňově zvýhodněné benefity; údaje v % ...................................22 Graf č. 2: Nejposkytovanější daňově nezvýhodněné benefity; údaje v % ................................23 Graf č. 3: Podíl firem poskytujících dané benefity; údaje v % .................................................36 Graf č. 4: Podíl zaměstnanců, kteří dostávají nejposkytovanější výhody na Slovensku; údaje v % ............................................................................................................................................36 Graf č. 5: Nejoceňovanější benefity ve společnosti Svitap J. H. J.; údaje v % ........................44 Graf č. 6: Benefity považované ze strany zaměstnanců za zbytečné; údaje v % .....................45 Graf č. 7: Benefity, které zaměstnanci postrádají; údaje v % ...................................................45 Graf č. 8: Srovnání dopadu poskytnutí daného benefitu či zvýšení hrubé mzdy na náklady zaměstnavatele a příjmy zaměstnance; údaje v Kč ...................................................................48
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Podíl firem poskytujících dané benefity; údaje v % ...........................................35 Tabulka č. 2: Výpočet a zaúčtování čisté mzdy........................................................................46 Tabulka č. 3: Výpočet celkových nákladů zaměstnavatele včetně poskytnutého benefitu ......47 Tabulka č. 4: Výpočet čistého příjmu zaměstnance včetně přijatého benefitu .........................47 Tabulka č. 5: Výpočet celkových nákladů zaměstnavatele po zvýšení hrubé mzdy ................47 Tabulka č. 6: Výpočet čistého příjmu zaměstnance po zvýšení hrubé mzdy ...........................48
Seznam příloh Příloha č. 1: Směrná účtová osnova pro podnikatele Příloha č. 2: Směrná účtová osnova pro nepodnikatelské subjekty Příloha č. 3: Vybraná ustanovení z Podnikové kolektivní smlouvy na rok 2013 Příloha č. 4: Dotazník (prázdný formulář a vybrané vyplněné dotazníky)
Seznam použitých zkratek FKSP ............................fond kulturních a sociálních potřeb MD ...............................strana účtu Má dáti D...................................strana účtu Dal RS.................................rekreační středisko
57
Přílohová část Příloha č. 1: Směrná účtová osnova pro podnikatele 0 – Dlouhodobý majetek
2 – Finanční účty
01 - Dlouhodobý nehmotný majetek
21 - Peníze
011 - Zřizovací výdaje 012 - Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 013 - Software 014 - Ocenitelná práva 015 - Goodwill 019 - Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek
02 - Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný 021 - Stavby 022 - Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 025 - Pěstitelské celky trvalých porostů 026 - Základní stádo a tažná zvířata 029 - Jiný dlouhodobý hmotný majetek
03 - Dlouhodobý hmotný majetek neodepisovaný 031 - Pozemky 032 - Umělecká díla a sbírky
04 – Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a pořizovaný dlouhodobý finanční majetek 041 - Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku 042 - Pořízení dlouhodobého hmotného majetku 043 - Pořízení dlouhodobého finančního majetku
05 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 051 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek 052 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 053 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek
06 – Dlouhodobý finanční majetek 061 - Akcie a podíly v ovládaných a řízených osobách 062 - Akcie a podíly v podnicích pod podstatným vlivem 063 - Realizovatelné cenné papíry a podíly 065 - Dlužné cenné papíry držené do splatnosti 066 - Půjčky ovládaným a řízeným osobám a podnikům pod podstatným vlivem 067 - Ostatní dlouhodobé půjčky 069 - Jiný dlouhodobý finanční majetek
07 - Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 071 - Oprávky ke zřizovacím výdajům 072 - Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje 073 - Oprávky k softwaru 074 - Oprávky k ocenitelným právům 075 - Oprávky ke goodwillu 079 - Oprávky k jinému dlouhodobému nehmotnému majetku
08 - Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku 081 - Oprávky ke stavbám 082 - Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí 085 - Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů 086 - Oprávky k základnímu stádu a tažným zvířatům 089 - Oprávky k jinému dlouhodobému hmotnému majetku
09 - Opravné položky k dlouhodobému majetku 091 - Opravná položka k dlouhodobému nehmotnému majetku 092 - Opravná položka k dlouhodobému hmotnému majetku 093 - Opravná položka k dlouhodobému nedokončenému nehmotnému majetku 094 - Opravná položka k dlouhodobému nedokončenému hmotnému majetku 095 - Opravná položka k poskytnutým zálohám 096 - Opravná položka k dlouhodobému finančnímu majetku 097 - Opravná položka k nabytému majetku 098 - Oprávky k opravné položce k nabytému majetku
1 – Zásoby 11 - Materiál 111 - Pořízení materiálu 112 - Materiál na skladě 119 - Materiál na cestě
12 - Zásoby vlastní výroby 121 - Nedokončená výroba 122 - Polotovary vlastní výroby 123 - Výrobky 124 - Zvířata
13 - Zboží 131 - Pořízení zboží 132 - Zboží na skladě a v prodejnách 139 - Zboží na cestě
15 – Poskytnuté zálohy na zásoby 151 – Poskytnuté zálohy na zboží 152 – Poskytnuté zálohy na materiál
19 - Opravné položky k zásobám 191 - Opravná položka k materiálu 192 - Opravná položka k nedokončené výrobě 193 - Opravná položka k polotovarům vlastní výroby 194 - Opravná položka k výrobkům 195 - Opravná položka ke zvířatům 196 - Opravná položka ke zboží
211 - Pokladna 213 - Ceniny
22 - Účty v bankách 221 - Bankovní účty
23 - Běžné bankovní úvěry 231 - Krátkodobé bankovní úvěry 232 - Eskontní úvěry
24 - Jiné krátkodobé finanční výpomoci 241 - Emitované krátkodobé dluhopisy 249 - Ostatní krátkodobé finanční výpomoci
25 - Krátkodobý finanční majetek 251 - Majetkové cenné papíry k obchodování 252 - Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly 253 - Dlužné cenné papíry k obchodování 255 - Vlastní dluhopisy 256 - Dlužné cenné papíry se splatností do jednoho roku držené do splatnosti 257 - Ostatní realizovatelné cenné papíry 259 - Pořízení krátkodobého finančního majetku
26 - Převody mezi finančními účty 261 - Peníze na cestě
29 - Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku 291 - Opravná položka ke krátkodobému finančnímu majetku
3 – Zúčtovací vztahy 31 – Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé) 311 - Pohledávky z obchodního styku (Odběratelé) 312 - Směnky k inkasu 313 - Pohledávky za eskontované cenné papíry 314 - Poskytnuté provozní zálohy 315 - Ostatní pohledávky
32 – Závazky (krátkodobé) 321 - Závazky z obchodního styku (Dodavatelé) 322 - Směnky k úhradě 324 - Přijaté zálohy 325 - Ostatní závazky
33 - Zúčtování se zaměstnanci a institucemi 331 - Zaměstnanci 333 - Ostatní závazky vůči zaměstnancům 335 - Pohledávky za zaměstnanci 336 - Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění
34 - Zúčtování daní a dotací 341 - Daň z příjmů 342 - Ostatní přímé daně 343 - Daň z přidané hodnoty 345 - Ostatní daně a poplatky 346 - Dotace ze státního rozpočtu 347 - Ostatní dotace
35 - Pohledávky za společníky, za účastníky sdružení a za členy družstva 351 - Pohledávky v ovládaných a řízených osobách 352 - Pohledávky v podnicích pod podstatným vlivem 353 - Pohledávky za upsaný vlastní kapitál 354 - Pohledávky za společníky při úhradě ztráty 355 - Ostatní pohledávky za společníky 358 - Pohledávky k účastníkům sdružení
36 - Závazky ke společníkům, k účastníkům sdružení a ke členům družstva 361 - Závazky k ovládaným a řízeným osobám 362 - Závazky k podnikům pod podstatným vlivem 364 - Závazky ke společníkům při rozdělování zisku 365 - Ostatní závazky ke společníkům 366 - Závazky ke společníkům a členům družstva ze závislé činnosti 367 - Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů 368 - Závazky k účastníkům sdružení
37 - Jiné pohledávky a závazky 371 - Pohledávky z prodeje podniku 372 - Závazky z koupě podniku 373 - Pohledávky a závazky z pevných termínovaných operací 374 - Pohledávky z pronájmu 375 - Pohledávky z emitovaných dluhopisů 376 - Nakoupené opce 377 - Prodané opce 378 - Jiné pohledávky 379 - Jiné závazky
38 - Přechodné účty aktiv a pasiv 381 - Náklady příštích období 382 - Komplexní náklady příštích období 383 - Výdaje příštích období 384 - Výnosy příštích období 385 - Příjmy příštích období
386 - Kursové rozdíly aktivní 387 - Kursové rozdíly pasivní 388 - Dohadné účty aktivní 389 - Dohadné účty pasivní
39 - Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování 391 - Opravná položka k pohledávkám 395 - Vnitřní zúčtování 398 - Spojovací účet při sdružení
4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky 41 - Základní kapitál a kapitálové fondy 411 - Základní kapitál 412 - Emisní ážio 413 - Ostatní kapitálové fondy 414 - Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků 418 - Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách 419 - Změny základního kapitálu
42 - Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření 421 - Zákonný rezervní fond 422 - Nedělitelný fond 423 - Statutární fondy 427 – Sociální fond 428 - Nerozdělený zisk minulých let 429 - Neuhrazená ztráta minulých let
43 - Výsledek hospodaření 431 - Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení
45 - Rezervy 451 - Rezervy podle zvláštních právních předpisů 459 - Ostatní rezervy
46 – Dlouhodobé bankovní úvěry 461 - Bankovní úvěry
47 - Dlouhodobé závazky 471 - Dlouhodobé závazky k ovládaným a řízeným osobám 472 - Dlouhodobé závazky k podnikům pod podstatným vlivem 473 - Emitované dluhopisy 474 - Závazky z pronájmu 475 - Dlouhodobé přijaté zálohy 476 - Dlouhodobé závazky z obchodních vztahů 478 - Dlouhodobé směnky k úhradě 479 - Jiné dlouhodobé závazky
48 - Odložený daňový závazek a pohledávka 481 - Odložený daňový závazek a pohledávka
49 - Individuální podnikatel 491 - Účet individuálního podnikatele
5 – Náklady 50 - Spotřebované nákupy 501 - Spotřeba materiálu 502 - Spotřeba energie 503 - Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek 504 - Prodané zboží
51 - Služby 511 - Opravy a udržování 512 - Cestovné 513 - Náklady na reprezentaci 518 - Ostatní služby
52 - Osobní náklady 521 - Mzdové náklady 522 - Příjmy společníků a členů družstva ze závislé činnosti 523 - Odměny členům orgánů společnosti a družstva 524 - Zákonné sociální pojištění 525 - Ostatní sociální pojištění 526 - Sociální náklady individuálního podnikatele 527 - Zákonné sociální náklady 527.1 – Zákonné sociální náklady do limitu 527.2 – Zákonné sociální náklady nad limit 528 - Ostatní sociální náklady
53 - Daně a poplatky 531 - Daň silniční 532 - Daň z nemovitostí 538 - Ostatní daně a poplatky
54 - Jiné provozní náklady 541 - Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 542 - Prodaný materiál 543 - Dary 544 - Smluvní pokuty a úroky z prodlení 545 - Ostatní pokuty a penále 546 - Odpis pohledávky 548 - Ostatní provozní náklady 549 - Manka a škody
55 - Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky provozních nákladů 551 - Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 552 - Tvorba a zúčtování rezerv podle zvláštních předpisů 554 - Tvorba a zúčtování ostatních rezerv v provozní oblasti 555 – Tvorba a zúčtování komplexních nákladů příštích období 557 - Zúčtování oprávky k opravné položce k nabytému majetku 558 - Tvorba a zúčtování zákonných opravných položek v provozní oblasti 559 - Tvorba a zúčtování opravných položek v provozní oblasti
56 - Finanční náklady 561 - Prodané cenné papíry a podíly 562 - Úroky
563 - Kursové ztráty 564 - Náklady z přecenění majetkových cenných papírů 566 - Náklady z finančního majetku 567 - Náklady z derivátových operací 568 - Ostatní finanční náklady 569 - Manka a škody na finančním majetku
57 - Rezervy a opravné položky finančních
nákladů
574 - Tvorba a zúčtování rezerv ve finanční oblasti 579 - Tvorba a zúčtování opravných položek ve finanční oblasti
58 - Mimořádné náklady 581 - Náklady na změnu metody 582 - Škody 584 - Tvorba a zúčtování rezerv v mimořádné činnosti 588 - Ostatní mimořádné náklady 589 - Tvorba a zúčtování opravných položek v mimořádné oblasti
59 - Daně z příjmů a převodové účty 591 - Daň z příjmů z běžné činnosti - splatná 592 - Daň z příjmů z běžné činnosti - odložená 593 - Daň z příjmů z mimořádné činnosti - splatná 594 - Daň z příjmů z mimořádné činnosti - odložená 595 - Dodatečné odvody daně z přijmu 596 - Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům 597 - Převod provozních nákladů 598 - Převod finančních nákladů
6 – Výnosy 60 - Tržby za vlastní výkony a zboží 601 - Tržby za vlastní výrobky 602 - Tržby z prodeje služeb 604 - Tržby za zboží
61 - Změny stavu vnitropodnikových zásob 611 - Změna stavu nedokončené výroby 612 - Změna stavu polotovarů 613 - Změna stavu výrobků 614 - Změna stavu zvířat
62 - Aktivace 621 - Aktivace materiálu a zboží 622 - Aktivace vnitropodnikových služeb 623 - Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku 624 - Aktivace dlouhodobého hmotného majetku
64 - Jiné provozní výnosy 641 - Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 642 - Tržby z prodeje materiálu 644 - Smluvní pokuty a úroky z prodlení 646 - Výnosy z odepsaných pohledávek 648 - Ostatní provozní výnosy
66 - Finanční výnosy 661 - Tržby z prodeje cenných papírů a podílů 662 - Úroky 663 - Kursové zisky 664 - Výnosy z přecenění majetkových cenných papírů 665 - Výnosy z dlouhodobého finančního majetku 666 - Výnosy z krátkodobého finančního majetku 667 - Výnosy z derivátových operací 668 - Ostatní finanční výnosy
68 - Mimořádné výnosy 681 - Výnosy ze změny metody 688 - Ostatní mimořádné výnosy
69 - Převodové účty 697 - Převod provozních výnosů 698 - Převod finančních výnosů
7 – Závěrkové a podrozvahové účty 70 - Účty rozvažné 701 - Počáteční účet rozvažný 702 - Konečný účet rozvažný
71 - Účet zisků a ztrát 710 - Účet zisků a ztrát 75 až 79 - Podrozvahové účty
8 a 9 – Vnitropodnikové účetnictví
Příloha č. 2: Směrná účtová osnova pro nepodnikatelské subjekty Účtová třida 0 - Dlouhodobý majetek Účtová skupina 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek 012 - Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 013 - Software 014 - Ocenitelná práva 015 - Povolenky na emise a preferenční limity 018 - Drobný dlouhodobý nehmotný majetek 019 - Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek
Účtová skupina 02 - Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný 021 - Stavby 022 - Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 025 - Pěstitelské celky trvalých porostu 028 - Drobný dlouhodobý hmotný majetek 029 - Ostatní dlouhodobý hmotný majetek
Účtová skupina 03 - Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 031 - Pozemky 032 - Kulturní předměty
Účtová skupina 04 - Nedokončený a pořizovaný dlouhodobý majetek 041 - Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek 042 - Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek 043 - Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek 044 - Usporádací účet technického zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku 045 - Usporádací účet technického zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku
Účtová skupina 05 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek 051 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek 052 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 053 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek
Účtová skupina 06 - Dlouhodobý finanční majetek 061 - Majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem 062 - Majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem 063 - Dluhové cenné papíry držené do splatnosti 067 - Dlouhodobé půjčky 068 - Termínované vklady dlouhodobé 069 - Ostatní dlouhodobý finanční majetek
Účtová skupina 07 - Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 072 - Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje 073 - Oprávky k software 074 - Oprávky k ocenitelným právum 078 - Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku 079 - Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku
Účtová skupina 08 - Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku 081 - Oprávky ke stavbám 082 - Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí 085 - Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostu 088 - Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku 089 - Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku
Účtová třída 1 - Zásoby a opravné položky Účtová skupina 11 - Materiál 111 - Pořízení materiálu 112 - Materiál na sklade 119 - Materiál na cestě
Účtová skupina 12 - Zásoby vlastní výroby 121 - Nedokončená výroba 122 - Polotovary vlastní výroby 123 - Výrobky
Účtová skupina 13 - Zboží a ostatní zásoby 131 - Pořízení zboží 132 - Zboží na sklade 138 - Zboží na cestě 139 - Ostatní zásoby
Účtová skupina 14 - Opravné položky k dlouhodobým pohledávkám 142 - Opravné položky k poskytnutým návratným finančním výpomocem dlouhodobým 144 - Opravné položky k dlouhodobým pohledávkám z postoupených úvěrů 146 - Opravné položky k dlouhodobým pohledávkám z ručení 149 - Opravné položky k ostatním dlouhodobým pohledávkám
Účtová skupina 15 - Opravné položky k dlouhodobému nehmotnému majetku 151 - Opravné položky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje 152 - Opravné položky k software 153 - Opravné položky k ocenitelným právum 154 - Opravné položky k povolenkám na emise a preferenčním limitům 156 - Opravné položky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku 157 - Opravné položky k nedokončenému dlouhodobému nehmotnému majetku
Účtová skupina 16 - Opravné položky k dlouhodobému hmotnému majetku 161 - Opravné položky k pozemkům 162 - Opravné položky ke kulturním předmětům 163 - Opravné položky ke stavbám 164 - Opravné položky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí 165 - Opravné položky k pěstitelským celkům trvalých porostu 167 - Opravné položky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku 168 - Opravné položky k nedokončenému dlouhodobému hmotnému majetku
Účtová skupina 17 - Opravné položky k dlouhodobému finančnímu majetku
171 - Opravné položky k majetkovým účastem v osobách s rozhodujícím vlivem 172 - Opravné položky k majetkovým účastem v osobách s podstatným vlivem 173 - Opravné položky k dluhovým cenným papírům drženým do splatnosti 175 - Opravné položky k dlouhodobým půjčkám 176 - Opravné položky k ostatnímu dlouhodobému finančnímu majetku 177 - Opravné položky k pořizovanému dlouhodobému finančnímu majetku
Účtová skupina 18 - Opravné položky k zásobám 181 - Opravné položky k materiálu 182 - Opravné položky k nedokončené výrobě 183 - Opravné položky k polotovarům vlastní výroby 184 - Opravné položky k výrobkům 185 - Opravné položky ke zboží 186 - Opravné položky k ostatním zásobám
Účtová skupina 19 - Opravné položky ke krátkodobým pohledávkám 191 - Opravné položky ke směnkám k inkasu 192 - Opravné položky k jiným pohledávkám z hlavní činnosti 193 - Opravné položky k poskytnutým návratným finančním výpomocem krátkodobým 194 - Opravné položky k odběratelům 195 - Opravné položky ke krátkodobým pohledávkám z postoupených úvěrů 196 - Opravné položky k pohledávkám z titulu daní a obdobných dávek 197 - Opravné položky k pohledávkám za účastníky sdružení 198 - Opravné položky ke krátkodobým pohledávkám z ručení 199 - Opravné položky k ostatním krátkodobým pohledávkám
Účtová třída 2 - Úcty rozpočtového hospodaření, krátkodobý finanční majetek a krátkodobé úvěry a půjčky Účtová skupina 22 - Bankovní úcty organizačních složek státu a běžné úcty státních fondu 222 - Příjmový účet organizačních složek státu 223 - Zvláštní výdajový účet 224 - Běžné úcty státních fondu 225 - Běžné úcty fondu organizačních složek státu 227 - Účet hospodaření státního rozpočtu
Účtová skupina 23 - Bankovní úcty územních samosprávných celku 231 - Základní běžný účet územních samosprávných celku 236 - Běžné úcty fondu územních samosprávných celku
Účtová skupina 24 - Ostatní bankovní úcty 241 - Běžný účet 243 - Běžný účet FKSP 244 - Termínované vklady krátkodobé 245 - Jiné běžné úcty 247 - Úcty spravovaných prostředků 248 - Souhrnné úcty 249 - Úcty pro sdílení daní a pro dělenou správu
Účtová skupina 25 - Krátkodobý finanční majetek 251 - Majetkové cenné papíry k obchodování 253 - Dluhové cenné papíry k obchodování 256 - Jiné cenné papíry
Účtová skupina 26 - Peníze 261 - Pokladna 262 - Peníze na cestě 263 - Ceniny
Účtová skupina 28 - Krátkodobé úvěry a půjčky 281 - Krátkodobé úvěry 282 - Eskontované krátkodobé dluhopisy (směnky) 283 - Krátkodobé závazky z vydaných dluhopisu 289 - Jiné krátkodobé půjčky
Účtová třída 3 - Zúčtovací vztahy Účtová skupina 31 - Krátkodobé pohledávky 311 - Odběratelé 312 - Směnky k inkasu 313 - Pohledávky za eskontované cenné papíry 314 - Krátkodobé poskytnuté zálohy 315 - Jiné pohledávky z hlavní činnosti 316 - Poskytnuté návratné finanční výpomoci krátkodobé 317 - Krátkodobé pohledávky z postoupených úvěrů 318 - Pohledávky z titulu daní a obdobných dávek 319 - Pohledávky ze sdílených daní
Účtová skupina 32 - Krátkodobé závazky 321 - Dodavatelé 322 - Směnky k úhradě 323 - Závazky z dávek sociálního zabezpečení 324 - Krátkodobé přijaté zálohy 325 - Závazky z dělené správy a kaucí 326 - Přijaté návratné finanční výpomoci krátkodobé 327 - Přijaté zálohy daní 328 - Závazky z výběru daní 329 - Závazky ze sdílených daní
Účtová skupina 33 - Zúčtování se zaměstnanci a institucemi 331 - Zaměstnanci 333 - Jiné závazky vůči zaměstnancům 335 - Pohledávky za zaměstnanci 336 - Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění
Účtová skupina 34 - Zúčtování daní, dotací a ostatní zúčtování 341 - Dan z příjmů 342 - Jiné přímé dane 343 - Dan z přidané hodnoty 344 - Jiné dane a poplatky
345 - Závazky k osobám mimo vybrané vládní instituce 346 - Pohledávky za vybranými ústředními vládními institucemi 347 - Závazky k vybraným ústředním vládním institucím 348 - Pohledávky za vybranými místními vládními institucemi 349 - Závazky k vybraným místním vládním institucím
Účtová skupina 35 - Pohledávky a závazky k účastníkům sdružení 351 - Pohledávky za účastníky sdružení 352 - Závazky k účastníkům sdružení
Účtová skupina 36 - Pohledávky a závazky z ručení a finančních operací 361 - Krátkodobé pohledávky z ručení 362 - Krátkodobé závazky z ručení 363 - Pevné termínové operace a opce 364 - Závazky z neukončených finančních operací 365 - Pohledávky z finančního zajištění 366 - Závazky z finančního zajištění 367 - Pohledávky z vydaných dluhopisu 368 - Závazky z upsaných nesplacených cenných papíru a podílu
Účtová skupina 37 - Jiné krátkodobé pohledávky a závazky 371 - Krátkodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí 372 - Krátkodobé závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí 373 - Krátkodobé poskytnuté zálohy na transfery 374 - Krátkodobé přijaté zálohy na transfery 377 - Ostatní krátkodobé pohledávky 378 - Ostatní krátkodobé závazky
Účtová skupina 38 - Přechodné úcty aktiv a pasiv Úcty příštích období a dohadné úcty 381 - Náklady příštích období 383 - Výdaje příštích období 384 - Výnosy příštích období 385 - Příjmy příštích období 388 - Dohadné úcty aktivní 389 - Dohadné úcty pasivní
Účtová skupina 39 - Vnitřní zúčtování a vyrovnávací úcty 395 - Vnitřní zúčtování 396 - Spojovací účet při sdružení
Účtová třída 4 - Jmění, fondy, výsledek hospodaření, rezervy, dlouhodobé závazky a pohledávky, závěrečné úcty a zvláštní zúčtování Účtová skupina 40 - Jmění účetní jednotky a upravující položky 401 - Jmění účetní jednotky 402 - Fond privatizace 403 - Transfery na pořízení dlouhodobého majetku 404 - Agregované příjmy a výdaje minulých období 405 - Kurzové rozdíly 406 - Oceňovací rozdíly při prvotním použití metody 407 - Jiné oceňovací rozdíly 408 - Opravy minulých období
Účtová skupina 41 - Fondy účetní jednotky 411 - Fond odměn 412 - Fond kulturních a sociálních potřeb 413 - Rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku hospodaření 414 - Rezervní fond z ostatních titulu 416 - Fond reprodukce majetku, investiční fond 419 - Ostatní fondy
Účtová skupina 43 - Výsledky hospodaření 431 - Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení 432 - Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření
minulých účetních období Účtová skupina 44 - Rezervy 441 - Rezervy
Účtová skupina 45 - Dlouhodobé závazky 451 - Dlouhodobé úvěry 452 - Přijaté návratné finanční výpomoci dlouhodobé 453 - Dlouhodobé závazky z vydaných dluhopisu 455 - Dlouhodobé přijaté zálohy 456 - Dlouhodobé závazky z ručení 457 - Dlouhodobé směnky k úhradě 458 - Dlouhodobé závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí 459 - Ostatní dlouhodobé závazky
Účtová skupina 46 - Dlouhodobé pohledávky 462 - Poskytnuté návratné finanční výpomoci dlouhodobé 464 - Dlouhodobé pohledávky z postoupených úvěrů 465 - Dlouhodobé poskytnuté zálohy 466 - Dlouhodobé pohledávky z ručení 468 - Dlouhodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí 469 - Ostatní dlouhodobé pohledávky
Účtová skupina 47 - Dlouhodobé zálohy na transfery 471 - Dlouhodobé poskytnuté zálohy na transfery 472 - Dlouhodobé přijaté zálohy na transfery
Účtová skupina 49 - Závěrkové úcty a zvláštní zúčtování 491 - Počáteční účet rozvažný 492 - Konečný účet rozvažný 493 - Výsledek hospodaření běžného účetního období 499 - Zúčtování na základe zvláštních předpisů
Účtová třída 5 - Náklady Účtová skupina 50 - Spotřebované nákupy 501 - Spotřeba materiálu 502 - Spotřeba energie 503 - Spotřeba jiných neskladovatelných dodávek 504 - Prodané zboží 506 - Aktivace dlouhodobého majetku
507 - Aktivace oběžného majetku 508 - Změna stavu zásob vlastní výroby
Účtová skupina 51 - Služby 511 - Opravy a udržování 512 - Cestovné 513 - Náklady na reprezentaci 516 - Aktivace vnitro organizačních služeb 518 - Ostatní služby
Účtová skupina 52 - Osobní náklady 521 - Mzdové náklady 524 - Zákonné sociální pojištění 525 - Jiné sociální pojištění 527 - Zákonné sociální náklady 528 - Jiné sociální náklady
Účtová skupina 53 - Dane a poplatky 531 - Dan silniční 532 - Dan z nemovitostí 538 - Jiné dane a poplatky 539 - Vratky daní z nadměrných odpočtů
Účtová skupina 54 - Ostatní náklady 541 - Smluvní pokuty a úroky z prodlení 542 - Jiné pokuty a penále 543 - Dary 544 - Prodaný materiál 547 - Manka a škody 548 - Tvorba fondu 549 - Ostatní náklady z činnosti
Účtová skupina 55 - Odpisy, rezervy a opravné položky 551 - Odpisy dlouhodobého majetku 552 - Prodaný dlouhodobý nehmotný majetek 553 - Prodaný dlouhodobý hmotný majetek 554 - Prodané pozemky 555 - Tvorba a zúčtování rezerv 556 - Tvorba a zúčtování opravných položek 557 - Náklady z vyřazených pohledávek 558 - Náklady z drobného dlouhodobého majetku
Účtová skupina 56 - Finanční náklady 561 - Prodané cenné papíry a podíly 562 - Úroky 563 - Kurzové ztráty 564 - Náklady z přecenění reálnou hodnotou 569 - Ostatní finanční náklady
Účtová skupina 57 - Náklady na transfery 571 - Náklady vybraných ústředních vládních institucí na transfery 572 - Náklady vybraných místních vládních institucí na transfery
Účtová skupina 58 - Náklady ze sdílených daní a poplatku 581 - Náklady ze sdílené dane z příjmů fyzických osob 582 - Náklady ze sdílené dane z příjmů právnických osob 584 - Náklady ze sdílené dane z přidané hodnoty 585 - Náklady ze sdílených spotřebních daní 586 - Náklady z ostatních sdílených daní a poplatku
Účtová skupina 59 - Dan z příjmů 591 - Dan z příjmů 595 - Dodatečné odvody daně z příjmů
Účtová třída 6 - Výnosy Účtová skupina 60 - Výnosy z vlastních výkonu a zboží 601 - Výnosy z prodeje vlastních výrobku 602 - Výnosy z prodeje služeb 603 - Výnosy z pronájmu 604 - Výnosy z prodaného zboží 605 - Výnosy ze správních poplatku 606 - Výnosy z místních poplatku 607 - Výnosy ze soudních poplatku 609 - Jiné výnosy z vlastních výkonu
Účtová skupina 63 - Výnosy z daní a poplatku 631 - Výnosy z dane z příjmů fyzických osob 632 - Výnosy z dane z příjmů právnických osob 633 - Výnosy ze sociálního pojištění 634 - Výnosy z dane z přidané hodnoty 635 - Výnosy ze spotřebních daní 636 - Výnosy z majetkových daní 637 - Výnosy z energetických daní 638 - Výnosy z dane silniční 639 - Výnosy z ostatních daní a poplatku
Účtová skupina 64 - Ostatní výnosy 641 - Smluvní pokuty a úroky z prodlení 642 - Jiné pokuty a penále 643 - Výnosy z vyřazených pohledávek 644 - Výnosy z prodeje materiálu 645 - Výnosy z prodeje dlouhodobého nehmotného majetku 646 - Výnosy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku kromě pozemku 647 - Výnosy z prodeje pozemku 648 - Čerpání fondu 649 - Ostatní výnosy z činnosti
Účtová skupina 66 - Finanční výnosy 661 - Výnosy z prodeje cenných papíru a podílu 662 - Úroky 663 - Kurzové zisky 664 - Výnosy z přecenění reálnou hodnotou 665 - Výnosy z dlouhodobého finančního majetku 669 - Ostatní finanční výnosy
Účtová skupina 67 - Výnosy z transferu 671 - Výnosy vybraných ústředních vládních institucí z transferu
672 - Výnosy vybraných místních vládních institucí z transferu
Účtová skupina 68 - Výnosy ze sdílených daní a poplatku 681 - Výnosy ze sdílené dane z příjmů fyzických osob 682 - Výnosy ze sdílené dane z příjmů právnických osob 684 - Výnosy ze sdílené dane z přidané hodnoty 685 - Výnosy ze sdílených spotřebních daní 686 - Výnosy ze sdílených majetkových daní 688 - Výnosy z ostatních sdílených daní a poplatku
Účtová třída 7 a 8 - Vnitro organizační účetnictví Obsah těchto účtových tříd si určí sama účetní jednotka. Účtová třída 9 - Podrozvahové úcty Účtová skupina 90 - Majetek účetní jednotky 901 - Jiný drobný dlouhodobý nehmotný majetek 902 - Jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek 903 - Ostatní majetek
Účtová skupina 91 - Vyřazené pohledávky a závazky 911 - Vyřazené pohledávky 912 - Vyřazené závazky
Účtová skupina 92 - Podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou 921 - Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu úplatného užívání majetku jinou osobou 922 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu úplatného užívání majetku jinou osobou 923 - Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou na základe smlouvy o výpůjčce 924 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou na základe smlouvy o výpůjčce 925 - Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou z jiných důvodu 926 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou z jiných důvodu
Účtová skupina 93, 94 a 95 - Další podmíněné pohledávky a ostatní podmíněná aktiva 931 - Krátkodobé podmíněné pohledávky ze smluv o prodeji dlouhodobého majetku 932 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze smluv o prodeji dlouhodobého majetku 933 - Krátkodobé podmíněné pohledávky z jiných smluv 934 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky z jiných smluv 939 - Krátkodobé podmíněné pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí 941 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí 942 - Krátkodobé podmíněné pohledávky ze vztahu k jiným zdrojům 943 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze vztahu k jiným zdrojům 944 - Krátkodobé podmíněné úhrady pohledávek z přijatých zajištění 945 - Dlouhodobé podmíněné úhrady pohledávek z přijatých zajištění 947 - Krátkodobé podmíněné pohledávky ze soudních sporu, správních řízení a jiných řízení 948 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze soudních sporu, správních řízení a jiných řízení 949 - Ostatní krátkodobá podmíněná aktiva 951 - Ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva
Účtová skupina 96 - Podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku 961 - Krátkodobé podmíněné závazky z leasingových smluv 962 - Dlouhodobé podmíněné závazky z leasingových smluv 963 - Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu úplatného užívání cizího majetku na základe jiného důvodu 964 - Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu úplatného užívání cizího majetku na základe jiného důvodu 965 - Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku na základe smlouvy o výpůjčce 966 - Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku na základe smlouvy o výpůjčce 967 - Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku nebo jeho převzetí z jiných důvodu 968 - Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku nebo jeho převzetí z jiných důvodu
Účtová skupina 97 a 98 - Další podmíněné závazky a ostatní podmíněná pasiva 971 - Krátkodobé podmíněné závazky ze smluv o pořízení dlouhodobého majetku 972 - Dlouhodobé podmíněné závazky ze smluv o pořízení dlouhodobého majetku 973 - Krátkodobé podmíněné závazky z jiných smluv 974 - Dlouhodobé podmíněné závazky z jiných smluv 975 - Krátkodobé podmíněné závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí 976 - Dlouhodobé podmíněné závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí 978 - Krátkodobé podmíněné závazky vyplývající z právních předpisů a další činnosti moci zákonodárné, výkonné nebo soudní 979 - Dlouhodobé podmíněné závazky vyplývající z právních předpisů a další činnosti moci zákonodárné, výkonné nebo soudní 981 - Krátkodobé podmíněné závazky z poskytnutých zajištění 982 - Dlouhodobé podmíněné závazky z poskytnutých zajištění 983 - Krátkodobé podmíněné závazky ze soudních sporu, správních řízení a jiných řízení 984 - Dlouhodobé podmíněné závazky ze soudních sporu, správních řízení a jiných řízení
985 - Ostatní krátkodobá podmíněná pasiva 986 - Ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva
Účtová skupina 99 - Vyrovnávací úcty 999 - Vyrovnávací účet k podrozvahovým účtům
Příloha č. 3: Vybraná ustanovení z Podnikové kolektivní smlouvy na rok 2013 V souladu se zákonem č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání v platném znění uzavírají Zaměstnavatel : SVITAP J.H.J. společnost s r. o. SVITAVY zastoupený : panem Ing. Janem Heřmanským, generálním ředitelem společnosti
a Podniková organizace Odborového svazu TOK při SVITAP J.H.J. SVITAVY zastoupená : panem Jaroslavem Šejblem, předsedou PV OS podnikovou kolektivní smlouvu
na rok 2013 I. Úvodní ustanovení V souladu se zákonem č.2/1991 Sb. tato PKS upravuje vztahy a vzájemnou spolupráci zaměstnavatele a POO OS (dále jen "účastníci smlouvy"), stanoví v rámci daném právními předpisy vyšší nebo další pracovně právní, mzdové a jiné nároky, pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání zaměstnanců. Tuto PKS uzavírají účastníci smlouvy v souladu s ústavním zákonem č. 23/1991 Sb., zákoníkem práce č. 262/2006 Sb. v platném znění, zákonem č. 2/1991Sb., o kolektivním vyjednávání. Tato PKS je závazná pro všechny provozy a zaměstnance zaměstnavatele a je základem pro uzavírání doplňků pro jednotlivé organizační jednotky zaměstnavatele. Pracovně právní vztahy a podmínky v pracovní smlouvě jednotlivce mohou být sjednány shodně nebo výhodněji pro zaměstnance než stanoví tato PKS. ……
IV. Dovolená Dovolená na zotavenou Čerpání dovolené na zotavenou v roce 2013 se řídí § 212 až § 223 ZP. Zaměstnanci, jemuž nevznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok ani na její poměrnou část, protože nekonal v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů, náleží dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce. Zaměstnavatel může určit zaměstnanci čerpání dovolené, i když dosud nesplnil podmínky pro vznik nároku na dovolenou, jestliže lze předpokládat, že zaměstnanec tyto podmínky splní do konce kalendářního roku, popřípadě do skončení pracovního poměru. Nástup na dovolenou určuje zaměstnavatel. Základní výměra dovolené činí čtyři týdny. 1. Plán dovolené je stanoven takto: nástup dovolené 29. července 2013 ukončení dovolené 9. srpna 2013 nástup dovolené 15. července. 2013 ukončení dovolené 2. srpna. 2013 Isabella, Filtry 2. Ředitelé jednotlivých divizí mohou určit nástup a ukončení dovolené dle pracovních a provozních podmínek. 3. Na 4. ledna 2013 vyhlašuje zaměstnavatel dovolenou. 4. Jakékoliv změny v posunech termínu nástupu a ukončení dovolené musí být projednány ve vedení společnosti a v PV OS a oznámeny zaměstnancům nejméně 14 dnů předem. 5. Dle ZP musí být dovolená výši 4 týdnů vyčerpána do 20. prosince 2013 s ohledem k provozním podmínkám jednotlivých provozů a 5 dnů ostatního placeného volna do konce roku 2013. To platí pro zaměstnance, jejichž pracovní poměr trval po celý rok 2013. Ostatní zaměstnanci musí mít vyčerpánu dovolenou, na kterou jim vznikl v roce 2013 nárok. Za dodržení této povinnosti zodpovídají vedoucí pracovníci na všech stupních řízení. Ostatní placené volno Ve dnech 23., 27., 30., 31. 12. 2013. a 2., 1. 2014 budou zaměstnanci čerpat placené volno. V případě, že na tyto dny bude zaměstnanci nařízena práce, může nevyčerpané pracovní volno vyčerpat do 31. 3 2014, nebo mu bude toto nevyčerpané volno proplaceno. Na pátek 3. ledna 2014 vyhlašuje zaměstnavatel dovolenou. …… Mzdové příplatky § 116 - § 118 Příplatky za práci v odpoledních směnách, za práci v noci, o sobotách a nedělích a ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí: a) b) c) d) e)
za práci v odpoledních směnách za práci v noci za práci v sobotu,neděli,ve svátek za práci v nepřetržitém provoze za práci v sobotu,neděli,ve svátek
5,50 Kč / hod 11,- Kč / hod 9,- Kč / hod 10,-Kč / hod. 15,-Kč / hod. / platí pro nepřetržitý provoz/
f) za prostředí 6,50 Kč / hod g) za vedení čety a za zástup bude řešeno na divizích Nepřetržitý provoz je provoz, který vyžaduje výkon práce 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu. Nejkratší doba práce, pro vyplacení odpoledního a nočního příplatku, je ¼ hodina. Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda (tj. tarif, prémie, příplatky) zvýšená o 100 % průměrného výdělku. V případech nadpracování zameškaných směn MZV a přesčasové příplatky nenáleží. Výše pevně stanovených příplatků bude čtvrtletně vyhodnocována. Přesčasová práce Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci dosažená mzda (tj. tarif, prémie, příplatky) zvýšená a) za práci v pracovní den o 25% z prům. výdělku b) za práci v sobotu, neděli a v noci 35% z prům. výdělku c) za práci ve svátek o 50% z prům. výdělku Odměny při pracovních a životních výročích Vyplacené odměny jsou podmíněny počtem odpracovaných let u společnosti První skončení prac. poměru při nároku na důchod (i invalidní) Od 1-5 let
1.500,- Kč
Od 5-10 let
5.000,- Kč
Více než 10 let
7.000,- Kč
Dosažení 50-ti let věku Od 1-5 let
1.000,- Kč
Od 5-10 let
1.500,- Kč
Více než 10 let
2.000,- Kč …… Pracovní volno bez náhrady mzdy
Zaměstnanci může být umožněno čerpat 1 den neplaceného volna v měsíci bez udání důvodu na základě jeho písemné žádosti po předchozí dohodě s přímým nadřízeným. Toto volno nelze přesouvat do dalších měsíců. Zaměstnanci může být umožněno čerpat souvislé neplacené volno v max. délce 1 týdne na základě jeho žádosti v mimořádném důvodu /závažná rodinná událost, katastrofa apod./ po předchozí písemné dohodě s přímým nadřízeným pracovníkem. Dle zákona je zaměstnanec povinen uhradit pojištění. Odměna za dosažené hospodářské výsledky Odměna za dosažené hospodářské výsledky bude vyplacena dle dosažených hospodářských výsledků společnosti, jednotlivých divizí a středisek. Výplata bude provedena 1 x ročně.
O výši a nároku vyplacené odměny rozhodne generální ředitel. Nárok na odměnu za dosažené hospodářské výsledky. Nárok na odměny vzniká všem zaměstnancům, kteří pracují u zaměstnavatele alespoň 3 měsíce před vyplacením této odměny. Započítávají se celé ukončené měsíce a vyplacena bude poměrná část za tyto měsíce. Dále musí být zaměstnanec u zaměstnavatele zaměstnán ještě celý kalendářní měsíc, za který bude pobírat mzdu, v němž je tato odměna vyplacena. Odměnu rozdělí vedení divize a jednotlivých středisek dle pracovních výsledků a v souladu ustanovením prémiového řádu. O případných výjimkách rozhoduje generální ředitel. Odměna nebude vyplacena zaměstnancům: a) kteří zameškali neomluveně jednu a více pracovních směn, přičemž neomluvená absence kratších částí jednotlivých směn se v průběhu daného období sčítá, b) kterým byl v průběhu roku uložen soudem trest pro čin, jehož se dopustil při plnění pracovních úkolů, nebo v přímé souvislosti s nimi, c) v případě, že zaměstnanec porušil pracovní kázeň, (krádež, nevyužívání pracovní doby apod.), nebo byl upozorněn na neuspokojivé pracovní výsledky (např. nekvalitní práce) § 52 ZP d) kterým bylo prokázáno požití alkoholu, nebo kteří zkoušku odmítli e) kteří podali výpověď dle § 49, 50, 56 ZP, nebo se kterými byl pracovní poměr rozvázán dle § 52 a 55 ZP anebo jsou ve výpovědi. Mimořádné prémie za splnění plánu výroby V případě plnění plánu budou jednotlivým střediskům a divizím vyplaceny mimořádné prémie. Pravidla pro výplatu jsou stanovena přílohou č. 3 PKS na rok 2013 pro výplatu čtvrtletních prémií. Prémie za využití pracovní doby Zaměstnanci, který odpracuje v daném měsíci stanovený fond pracovní doby, vznikne za zvýšené pracovní úsilí, které musel vyvinout při náhradě výpadku výkonu nepřítomných spoluzaměstnanců, a za zvýšené nároky, kladené na něj v této době, nárok na výplatu prémie ve výši 750,- Kč. Závazná pravidla jsou upřesněna prémiovým řádem. Příspěvek na penzijní připojištění a životní pojištění Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům příspěvek na penzijní a životní připojištění. Pravidla pro poskytnutí příspěvku jednotlivým zaměstnancům jsou stanovena přílohou č. 2/2013 ……
VII. Překážky v práci § 191 - § 210 Nároky zaměstnanců na pracovní volno při překážkách v práci a na náhrady mzdy při těchto překážkách se rozšiřují nad rámec stanovený pracovně právními předpisy v těchto případech: a) krátkodobě uvolněným funkcionářům dle zákoníku práce § 203 pro výkon odborové funkce nebo pro účast na odborových schůzích, konferencích, školeních, sjezdech nebo k provedení administrativních a technických prací, poskytne zaměstnavatel po předchozím projednání placené volno a náhradu mzdy ve výši jejich průměrného výdělku. b) při účasti člena OS TOK na zájmové, sportovní nebo kulturní akci organizované OS TOK, nebo při přípravě na nich, poskytne zaměstnavatel, nebrání-li tomu provozní důvody, pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku za podmínky refundace. c) zaměstnavatel uznává práci na přípravě rodinné nebo dětské rekreace v zařízeních podniku a PV OS jako úkon obecného zájmu, dle § 200 ZP. Pro přípravu rekreace uvolňuje zaměstnavatel zaměstnance a poskytne jim pracovní volno s náhradou mzdy ve výši jejich průměrného výdělku bez požadavku refundace mzdy. d) na brigádu na úklid RS Vranov poskytne zaměstnavatel zaměstnancům pracovní volno s náhradou mzdy ve výši jejich průměrného výdělku, na této mzdě se podílí OS 50% refundací, bez přesčasových hodin, a po předchozím souhlasu vedoucího provozu. e) na zabezpečení rodinné rekreace pořádané podnikem nebo odborovou organizací poskytne zaměstnavatel zaměstnanci, který je určen, volno s náhradou mzdy ve výši jeho průměrného výdělku na stanovený fond pracovní doby. …… VIII. Pracovní a sociální podmínky (zaměstnanecké výhody) Plnění hrazená na vrub daňově uznatelných výdajů, jsou na straně zaměstnance zpravidla zdanitelným příjmem, který se až na některé výjimky, zahrnuje do základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Současně nadále platí, že pokud jsou plnění poskytována ze sociálního fondu a ze zisku po zdanění v nepeněžité podobě, jsou tato plnění osvobozena od daně z příjmu na straně zaměstnance (§ 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb.). Sociální fond V zájmu zabezpečení sociálních, kulturních potřeb zaměstnanců vytvoří zaměstnavatel sociální fond a tento bude dotovat částkou nejméně ve výši 3.000,- Kč na jednoho zaměstnance. Zdroje se vytvoří ze zisku společnosti po zdanění. Ze sociálního fondu bude převedena na účet PV OS částka odpovídající nejméně 0,8 % z vyplacených mezd společnosti v roce 2012 na organizační výchovnou, kulturní a vzdělávací činnost, kterou pro zaměstnance organizuje odborová organizace.
Rekreační péče Zaměstnavatel po dohodě s podnikovým výborem OS zajistí pro zaměstnance podnikovou rekreaci. a) Rekreace odborová - Vranov - z prostředků sociálního fondu bude poskytnut příspěvek 400,- Kč na zaměstnance a 200,- Kč na dítě do 15ti let věku. b) Dětská rekreace Vranov - výše příspěvku bude stanovena tak, aby rodiče dítěte platili za poukaz na 1 dítě 1.400,- Kč. Příspěvek na rekreaci bude poskytnut vždy jen na jednu rekreaci ročně. Poskytování darů a) Při prvním odchodu do důchodu starobního nebo invalidního obdrží zaměstnanec dar ve výši 800,- Kč. b) Při odchodu do plného invalidního důchodu obdrží zaměstnanec mimo odměny a daru navíc odměnu ze sociálního fondu v max. výši 1.500,- Kč. Sociální výpomoc V roce 2013 nebudou poskytovány půjčky. Na překlenutí tíživé finanční situace ze závažných rodinných důvodů /úraz, úmrtí v rodině, nemoc apod. / nebo živelné pohromy bude zaměstnanci nebo nejbližším pozůstalým poskytnuta nenávratná sociální výpomoc ze sociálního fondu v maximální výši do 5.000,- Kč. a) O výši sociální výpomoci rozhodně generální ředitel po dohodě s PV OS na základě písemné žádosti doložené potřebnými doklady. b) PV OS bude společně s vedením společnosti dbát na to, aby sociální výpomoc byla poskytována pouze sociálně slabším zaměstnancům. c) Během roku nesmí čerpání sociální nenávratné výpomoci přesáhnout 6.000,- Kč na zaměstnance. d) V případě živelné pohromy bude zaměstnancům poskytnuta návratná bezúročná půjčka. Každá žádost bude posouzena individuálně. e) Na poskytnutí sociální výpomoci není právní nárok a je vázáno na dostatek financí na tyto účely v sociálním fondu. …… Stravování V roce 2013 zaručuje zaměstnavatel příspěvky na stravování v takové výši, aby zaměstnanec neplatil více než 18,- Kč za jedno jídlo odebrané v závodní jídelně denně. …… XII. PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ PŘÍSPĚVKU NA PENZIJNÍ A ŽIVOTNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ PRO ZAMĚSTNANCE SPOLEČNOSTI SVITAP J.H.J. s.r.o. SVITAVY Zaměstnavatel přispívá zaměstnancům na penzijní a životní připojištění, při splnění následujících podmínek.
Podmínky pro přiznání příspěvku na penzijní a životní připojištění
poskytnutý příspěvek zaměstnavatele je zahrnut do sjednaného mzdového růstu příspěvek zaměstnavatele se zaměstnanci nepočítá do základu daně, zaměstnanec z něj neodvádí sociální ani zdravotní pojištění na příspěvek na penzijní nebo životní pojištění není právní nárok pokud zaměstnanec neplní své pracovní povinnosti, bude příspěvek trvale odebrán příspěvek na penzijní a životní pojištění může být maximálně ve výši 24 tis. Kč prémie za plné využití pracovní doby ve výši 500,- Kč za odpracovaný měsíc bude zaměstnanci poukázána na penzijní nebo životní pojištění po uplynutí zkušební doby zaměstnanec si určí, na které pojištění chce posílat příspěvek
Pokud je vyměřovací základ sociálního pojištění zaměstnance nulový / zaměstnanec čerpá nemocenské dávky / výplata příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění neproběhne. Pokud by k výplatě příspěvku došlo, vznikne zaměstnanci nevýhodná situace ohledně daní a při výpočtu důchodu. Z tohoto důvodu po dobu dlouhodobé nemoci nebude příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci zasílán. …… XIV.
PRAVIDLA ODMĚŇOVÁNÍ Pravidla pro rok
2013
1. R o z p o č e t divizí, středisek a společnosti celkem Rozpočet nákladů a výnosů je základním dokladem, v němž se vymezuje odpovědnost střediska za vznik nákladů a tvorby výkonů a určuje úroveň pro rozbor výkonnosti a hospodárnosti jeho činnosti. Rozpočtové náklady jsou kontrolovány účetnictvím, proto členění nákladů v rozpočtech je shodné s účetnictvím. Rozpočty se tvoří čtvrtletně z plánované výroby, tedy ve vztahu k výrobním a jiným hmotným úkolům samostatných středisek a společnosti, tj. ve vazbě na roční plán, čtvrtletní plány, měsíční plány. Hlavním ukazatelem je: z i s k - středisek, společnosti 2. Hmotná zainteresovanost Při překročení plánovaného zisku středisek, společnosti se vytváří čtvrtletně V kumulaci od počátku roku fond hmotné zainteresovanosti středisek, společnosti přídělem do mezd ve výši:
Plnění zisku 100 - 105 % 106 - 110 % 111% a více
Příděl na zaměstnance / měsíc až do výše až do výše až do výše
250,-Kč/prac. 280,-Kč/prac. 300,-Kč/prac.
Celý fond bude použit na posílení mzdových prostředků. Celková výše odměny bude přepočtena dle skutečně odpracovaných hodin jednotlivých zaměstnanců v příslušném čtvrtletí. Rozdělení vypočtené částky je plně v pravomoci vedoucího zaměstnance. Výplatu hmotné zainteresovanosti schvaluje generální ředitel.
Příloha č. 4: Dotazník (prázdný formulář a vybrané vyplněné dotazníky) Vážení zaměstnanci, dovoluji si Vás požádat o vyplnění anonymního dotazníku zaměřeného na poskytování zaměstnaneckých benefitů ve společnosti Svitap J. H. J., spol. s r. o. Výsledky průzkumu budou sloužit jako podklad pro zpracování části bakalářské práce na téma Účetní a daňové aspekty zaměstnaneckých benefitů. Děkuji za spolupráci! Petra Ryšavá, studentka ESF MU v Brně 1. Který z níže uvedených poskytovaných benefitů oceňujete nejvíce? Zaškrtněte právě jednu možnost. ostatní placené volno (= týden dovolené navíc) mzdové příplatky nad rámec stanovený zákoníkem práce (příplatky za práci v odpoledních směnách, v sobotu, v nepřetržitém provoze apod.) odměny při pracovních a životních výročích možnost čerpat pracovní volno bez náhrady mzdy (1 den bez udání důvodu) odměna za dosažené hospodářské výsledky mimořádné prémie za splnění plánu výroby prémie za využití pracovní doby příspěvek na penzijní připojištění a životní pojištění nároky zaměstnanců na pracovní volno při překážkách v práci a na náhradu mzdy při těchto překážkách nad rámec stanovený zákoníkem práce (např. pracovní volno s náhradou mzdy na zabezpečení rodinné či dětské rekreace v RS Vranov) příspěvek na odborovou rekreaci v RS Vranov příspěvek na dětskou rekreaci v RS Vranov sociální výpomoc (např. na překlenutí tíživé finanční situace ze závažných rodinných důvodů) příspěvek na stravování zajištění pitného režimu nad rámec stanovený zákoníkem práce (možnost čerpat pitnou vodu z barelů rozmístěných v podniku) možnost užívat automaty na teplé nápoje za zvýhodněných podmínek očkování proti chřipce hodina plavání týdně zdarma pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky 2. Který z nabízených benefitů považujete za zbytečný? Vypište jednu či více možností z benefitů uvedených u otázky č. 1. Pokud žádný z benefitů za zbytečný nepovažujete, na otázku neodpovídejte. 3. Jaký další benefit byste uvítali? Vypište podle vlastního uvážení, případně neodpovídejte, jste-li s nabídkou spokojení.
