Učení zážitkem Praha 7.4. 2010 Bohumír Fiala,
[email protected] Vladimír Mareš,
[email protected]
UČENÍ o
o
Více nebo méně trvalá změna ve vědění, chování nebo prožívání, která je výsledkem určité činnosti nebo zkušenosti člověka. Činnost žáka záměrně navozovaná soustavou požadavků zvnějšku. Výsledkem je osvojení nejen vědomostí, dovedností a návyků, ale také utváření postojů a získávání určité hierarchie hodnot (Hartl 1999).
VZDĚLÁVÁNÍ: Vzdělávání – jeden ze způsobů učení (se), organizovaný a institucionalizovaný způsob učení. Vzdělávací aktivity jsou ohraničené – mají svůj začátek a konec. (Hroník 2007)
Co je vzdělávání zážitkem? Jakákoliv
zkušenost nabytá na základě předem připravené aktivity, kdy si účastníci přicházejí na principy fungování sami.
Po
proběhlé aktivitě následuje review (zpětná vazba) vedené lektorem.
Při review se lektor zaměří zejména na: Kladení otázek účastníkům. Stává se jakýmsi moderátorem diskuze. Není mentorem ani trenérem ale koučem, který vede účastníky k poznání a uvědomování si vlastních zkušeností.
KOLBŮV UČEBNÍ CYKLUS
CYKLUS UČENÍ (KOLB 1974) 1.
Konkrétní zkušenost. Je výchozím bodem pro reflexivní pozorování. Tato zkušenost muže být plánovaná nebo náhodná. Náhodné, neplánované zkušenosti získáváme celý život, jsou součástí procesu socializace a života samotného. V rámci vedeného programu počítáme s plánovanou zkušeností, jeho součástí se ale často stává i zkušenost neplánovaná a nezamýšlená.
2.
Reflektivní pozorování zkušenosti. Týká se aktivního přemýšlení o zážitku a jeho významu. Součástí je nezaujatý pohled, analyzování jevu a ovlivňujících faktoru, kladení správných otázek apod.
3.
Abstraktní představa. Na základe generalizování předchozího pozorování je vytvářena abstraktní představa (teorie). Vznikají nová pojetí, spojení a myšlenky, které lze aplikovat na podobné situace.
4.
Aktivní experimentování. Toto pojetí je testováno ve fázi aktivního experimentování v nových situacích, které poskytují východisko pro novou konkrétní zkušenost, a celý cyklus začíná znovu.
MODIFIKOVANÝ CYKLUS UČENÍ
TEORIE OPTIMÁLNÍHO PROŽÍVÁNÍ
Optimální stav prožívání (proudění, flow) vzniká tehdy, když určitá aktivita plně zaměstnává, ale nepřesahuje všechny schopnosti člověka. Pokud je činnost příliš jednoduchá, zažívá člověk pocit nudy. Je-li naopak náročná, vzbuzuje úzkost a strach. Ve stavu proudění je člověk maximálně koncentrován na prováděnou aktivitu. Dochází ke splynutí s aktivitou, prožitek se stává obsahem vědomí a osvobozuje člověka od jiných vnějších tlaku. Dochází ke ztrátě uvědomování si sebe sama i času. Emoce v tomto stavu dodávají množství energie a jsou úzce spojené s činností. Prožívání v oblasti plynutí je autotelické, „optimální zážitek je sám sobe cílem“ Program by měl být postaven tak, aby se účastnící co možná nejdelší dobu nacházeli právě ve stavu plynutí, tedy aby se nenudily nebo nebyli postaveni před příliš obtížný úkol. Takový program je jak přínosným, tak kladně hodnoceným ze strany účastníku.
TEORIE OPTIMÁLNÍHO PROŽÍVÁNÍ
TEORIE OPTIMÁLNÍHO PROŽÍVÁNÍ
TEORIE KOMFORTNÍ ZÓNY o
o
o
o
Komfortní zónu si vytváříme na základě dovedností a zkušeností v průběhu života. Má fyzickou, emocionální a intelektuální dimenzi. Za hranicí komfortní zóny se nachází zóna učení, která přechází až do zóny stresu. Zóna funguje jako dynamický systém, trénink ji rozšiřuje, zahálka zužuje. Její překročení je spojeno s rizikem i prožíváním stavu plynutí - až stresu.
LITERATURA BAKALÁŘ, E. – KOPSKÝ, V. I dospělí si mohou hrát. 2. upravené a dopl. vyd., Praha: Pressfoto, 1987 BELZ, H. - SIEGRIST, M. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení : východiska, metody, cvičení a hry. Vyd. 1. Praha : Portál, 2001. 375 s. ISBN 8071784796. FRANC, D. - ZOUNKOVÁ, D. - MARTIN, A. Učení zážitkem a hrou : praktická příručka instruktora. Vyd. 1. Brno : Computer Press, 2007. 201 s. ISBN 9788025117019.
LITERATURA HANUŠ, Radek. - CHYTILOVÁ, Lenka. Zážitkové pedagogické učení. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. 192 s. ISBN 978-80-2472816-2. PETTY, G. Moderní vyučování. 4. vyd. Praha: Portál, 2006. 380 s. ISBN 80-7367-172-7.
