Učení Klasické podmiňování. Operantní podmiňování. Využití podmiňování v praxi.
PaS2
1
Učení pojem užívaný ve více vědních oborech
Učení z psychologického hlediska: Relativně trvale probíhající změny ve vědomostech nebo chování, které jsou výsledkem zkušenosti.
PaS2
2
Klasické podmiňování jednoduchá forma učení Vnější podmínky původně neutrální vyvolají vrozenou reflexní reakci. objevitel Ivan Petrovič Pavlov (18491936) ruský fyziolog
Klasické podmiňování funguje u živočichů i u lidí. Podstatou je asociace – schopnost spojovat události, které se přihodí ve stejném prostoru nebo čase.
PaS2
3
Klasické podmiňování Terminologie:
Nepodmíněný Podnět evokuje určitou vrozenou reakci bez předchozího učení Nepodmíněná Reakce (reflex) nenaučená, vrozená odezva na NP Podmíněný Podnět původně neutrální stimul, který během podmiňování získává schopnost vyvolávat vrozenou nenaučenou reakci Podmíněná Reakce (reflex) původně NR, která je vyvolána novým původně neutrálním podnětem PaS2
4
Čtyři jednoduché principy učení
zpevňování
vyhasínání a spontánní obnovování
generalizace (zobecňování)
diferenciace (rozlišování)
PaS2
5
Zpevňování Záleží na časových relacích mezi PP a NP. Vztah mezi PP a NP (obvykle) nevznikne po jednom propojení, je třeba opakování.
PaS2
6
Zpevňování – načasování podmiňování Podmiňování: odložené (opožděné) – nejprve PP, poté NP. Působení PP pak skončí nebo nějakou dobu fungují oba současně. Nejúčinnější. stopové – podobné odloženému. PP přestává působit v delším intervalu před NP. (Odpovídá se na zanechanou „stopu”). Účinné. současné – PP i NP jsou aplikovány současně a současně končí. Slabé nebo žádné výsledky. zpětné – působí až po NP v různě dlouhém intervalu. Slabé nebo žádné výsledky.
PaS2
7
Vyhasínání a spontánní obnovování Vyhasínání Eliminace naučené reakce po odstranění nepodmíměného podnětu. Děje se pozvolna. Obnovení Při brzkém nastartování původního procesu se obnoví původní reakce. Každá nová zkušenost při učení potlačí, ale ne zcela zničí tu, která jí předcházela.
PaS2
8
Generalizace tendence reagovat na podnět, který je podobný podmíněnému podnětu Obdobnou reakci vyvolávají podněty, které jsou blízké původnímu stimulu. Čím podobnější původnímu podnětu, tím pravděpodobnější podmíněná reakce. Příklad: Při využití tónu jako podnětu jiné tóny.
PaS2
9
Diferenciace schopnost rozlišovat mezi jednotlivými podněty Důsledky generalizace jsou někdy maladaptivní („špatné“). Po jedné zlé zkušenosti s podnětem následuje obava ze všeho podobného.
PaS2
10
Diferenciace Při neschopnosti rozlišit dva podněty kvůli jejich podobnosti pociťuje subjekt tzv. experimentální neurózu. Příklad: Při využití kruhu a elipsy jako dvou podobných podnětů neschopnost rozlišit je při poměru šd 8:9. Zhroucení subjektu je způsobeno nepředvídatelností očekávání. Klasické podmiňování vyžaduje předpovídatelný vztah.
PaS2
11
Evoluční hledisko – adaptabilita Genetické dispozce způsobují snazší osvojení životně důležitých reakcí. Některá spojení PP a NP vznikají snáze než jiná. Příklad chuťové averze: Z několika PP (nápoj, zvuk, světlo), po nichž následuje NP (nevolnost), spojuje subjekt NP s jediným z PP (nápojem).
PaS2
12
Evoluční hledisko – adaptabilita Genetické dispozce způsobují snazší osvojení životně důležitých reakcí. Některá spojení PP a NP vznikají snáze než jiná. Příklad: Reakce strachu vzniká snáze a rychleji vůči podnětům, se kterými existuje špatná evoluční zkušenost (had) než vůči „neutrálním podnětům“(květ).
PaS2
13
Klasické podmiňování u lidí Mechanismus je stejný jako u živočichů. U člověka se uplatňují vyšší psychické funkce prostřednictvím jazyka. Podněty, motivace, zpevnění i chování mají u člověka především kulturně společenskou formu. (např. pouze člověk je schopen pracovat se symboly).
PaS2
14
Klasické podmiňování u lidí Podílí se na příklad na vzniku: závislostí emocionálních reakcí fyzických reakcí Lze jím ovlivňovat chování i sociální postoje. Lze je využít i zneužít.
PaS2
15
Operantní (instrumentální) podmiňování druh učení, při němž se mění chování na základě jeho důsledků objevitelé Edward L. Thorndike (18741949) Burhus F. Skinner (19041990) američtí psychologové
Není pouhým spojením vrozených reakcí s novými podněty.
PaS2
16
Operantní (instrumentální) podmiňování Určité akty chování se stávají nástrojem (instrumentem) pro dosažení určitého výsledku. Učení pokusem a omylem. Subjekt se účastní aktivně. Zákon efektu: Akty chování, které vedou v určité situaci k uspokojení, bývají později opakovány, na rozdíl od reakcí, které k uspokojení nevedou.
PaS2
17
Operantní (instrumentální) podmiňování Dva důsledky chování (B. F. Skinner) zpevnění (též posílení – tento termín používán spíše pro pokusy se zvířaty) trest
PaS2
18
Zpevnění pozitivní Určitý projev chování je odměněn něčím, co vyvolává příjemné pocity, odměnou. U lidí pochvala, projevy uznání a lásky, peníze a jiné hmotné odměny, ceny a vyznamenání.
negativní Prevence, předcházení. Ochrana citlivých částí těla před nepříznivými vnějšími vlivy.
PaS2
19
Zpevnění a trest Zpevnění: posiluje reakce pozitivní stimulací odejmutím negativního stimulu Trest: oslabuje reakce negativní stimulací (šoky, pokárání) tzv. averzivní trest odejmutím pozitivního stimulu (odejmutí potravy, zákazy) tzv. pokuty Zvláště averzivní tresty mohou mít nežádoucí vedlejší účinky.
PaS2
20
Trest Některé nežádoucí vedlejší účinky: Nepřátelství a strach vůči trestající autoritě Útlum nežádoucího chování pouze v přítomnosti trestající autority Trest jako odměna pro trestajícího (moc, sadismus...) Trest jako odměna pro trestaného (pozornost) Poskytování nežádoucího modelu řešení
Optimální je kombinace pozitivního zpevnění a trestu.
PaS2
21
Formování proces, kterým se dosahuje specifického chování subjektu využitím posílení (cvičení zvířat, výchova dětí v období primární socializace, příčina utilitárního jednání dospělých)
PaS2
22
Přerušované zpevnění (posílení) Záleží na časových relacích v poskytování formujícího podnětu a na jeho pravidelnosti..
fixní interval podnětu – poskytován pravidelně variabilní interval podnětu – poskytován nepravidelně fixní poměr podnětu – posilující podnět poskytován ve stálém poměru k počtu reakcí variabilní poměr podnětu – posilující podnět poskytován v náhodném poměru k počtu reakcí PaS2
23
Přerušované zpevnění (posílení)
fixní interval podnětu Reakce se objevují málo, ale jsou intenzivní těsně před uplynutím intervalu (student ve zkouškovém období). variabilní interval podnětu Nejméně efektivní způsob zpevňování (zaměstnanec, jehož odměna za stejnou práci je nepředvídatelná). fixní poměr podnětu Reakce jsou časté a pravidelné (práce v úkolu s odměnou vázanou na výkon). variabilní poměr podnětu Vzniká závislost na zdroji podnětu. Nejefektivější způsob posilování (sázení, gamblerství). PaS2
24
Dopady a praktické využití podmiňování Příklad podmiňování strachu Studie J.Watsona a R. Raynerové s jedenáctiměsíčním chlapcem – – spojování nepříjemné zkušenosti s konkrétními věcmi nebo místy. Lze řešit protipodmiňováním, tj. kladnými zkušenostmi s danou situací. Příklad pozitivní preference: Studie R. Sullivanové s novorozenci – kladná odezva na původně neutrální vůni podmíněna dotyky.
PaS2
25
Dopady a praktické využití podmiňování Příklady: vytváření a odbourávání návyků vznik pozitivních a negativních reakcí vytváření pozitivních a negativních vztahů reklama ovlivňování imunitního systému další
PaS2
26
Literatura: Kassin, S.: Psychologie. Brno, Computer Press 2007 Nakonečný, M.: Encyklopedie obecné psychologie. Praha, Academia 1997 Plháková, A.: Učebnice obecné psychologie. Praha, Academia 2004
PaS2
27
Upozornění autorky Tyto učební materiály „Přednáška 2 z předmětu „Psychologie a sociologie“ jsou duševním vlastnictvím autorky. Proto při jejich eventuálním využívání respektujte prosím autorská práva. Vzor citace: Schmidtová, M.: Psychologie a sociologie (nepublikovaná přednáška). Praha, ČVUT 2009
PaS2
28
