UČEBNÍ OSNOVY ZŠ a MŠ CHRAŠTICE. Člověk a příroda Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ a MŠ CHRAŠTICE

Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět :

Člověk a příroda Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis

Cílové zaměření vzdělávací oblasti Učíme žáky zkoumat přírodní fakta a jejich souvislosti a využívat různé empirické metody, poznávat i různé metody racionálního uvažování potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů, správně tyto otázky formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi ověřovat si vyslovované domněnky o přírodních faktech více nezávislými způsoby posuzovat důležitost, spolehlivost a správnost získaných dat pro potvrzení nebo vyvrácení vyslovovaných hypotéz či závěrů zapojovat se do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům, k vlastnímu zdraví i zdraví ostatních lidí porozumět souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí co nejefektivněji využívat zdroje energie v praxi, včetně co nejširšího využívání jejich obnovitelných zdrojů utvářet dovednosti vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí

Vyučovací předmět

Člověk a příroda Fyzika

Období – ročník

3. období - 6. ročník

Počet hodin

1 hodina týdně

Vzdělávací oblast

Učivo

Výstupy

Úvod do předmětu

¾ chápe význam fyziky

Látka a těleso

¾ vysvětlí pojem těleso, rozliší jej od látky, popíše tvar a objem; Umí učit, zda se jedná o látku ( těleso ) pevnou, kapalnou nebo plynnou ¾ fyzikální veličiny ¾ umí uvést základní jednotku délky, její díly a násobky, umí je převádět; zná délková měřidla a umí je používat; dokáže zapsat výsledek měřen; určí aritmetický průměr z naměřených hodnot ¾ osvojí si základní jednotku objemu, její díly i násobky, umí je převádět; měří objem kapalných i pevných těles pomocí odměrného válce, umí zapsat výsledek měření ¾ chápe pojem hmotnost, zná jednotky hmotnosti a umí je převádět, dokáže změřit hmotnost, umí používat laboratorní váhy a zapsat výsledek měření ¾ osvojí si pojem hustota látky, umí vyhledat v tabulkách, zná jednotky hustoty a umí je převádět, osvojí si vztah pro výpočet hustoty a řeší jednoduché příklady ¾ zná jednotky času a umí je převádět, změří časový úsek stopkami a orientuje se na ciferníku hodin ¾ popíše teploměr, zná jednotku i značku teploty, orientuje se v druzích teploměrů i jejich použití, vysvětlí zásady měření teploty, orientuje se ve čtení grafu, umí ho s pomocí vytvořit ¾ umí charakterizovat gravitační sílu, dokáže určit směr svislý a vodorovný a ví, jakou mají vzájemnou polohu ¾ zná značku i jednotku síly a její násobky, umí je převádět, dokáže změřit sílu a zapsat výsledek; ví, čím je síla určena a znázorní ji orientovanou úsečkou; dokáže vypočítat velikost gravitační síly ¾ rozlišuje na příkladech účinky posuvné, otáčivé a deformační; ví, co je to třecí síla, na čem závisí a umí ji změřit; popíše tření a zná jeho význam v praxi ¾ dovede složit dvě síly působící stejným i opačným směrem, určit jejich výslednici výpočtem i graficky ¾ zná podstatu Newtonových pohybových zákonů a umí je používat pro objasňování běžných situací a při řešení problémů a úloh ¾ charakterizuje pojem těžiště, zná jeho vlastnosti a experimentálně ho určí; umí použít znalosti o rovnovážné poloze těles ¾ pozná páku a kladku pevnou, umí je sestavit; dokáže určit rovnováhu na páce i kladce pevné, zná jejich užití v praxi; řeší jednoduché úlohy

Učíme se měřit Měření délky pevného tělesa Měření objemu tělesa Měření hmotnosti tělesa Hustota Měření času Měření teploty

Gravitace Síla a její měření

Účinky síly Skládání sil Newtonovy zákony Těžiště Otáčivé účinky síly

Laboratorní úlohy I. Určení hustoty pevné látky II. Ověření pravidla pro rovnovážnou polohu páky




3. období - 7. ročník

Počet hodin

2 hodiny týdně


Učivo Opakování učiva Pohyb a klid tělesa

Vlastnosti látek

Mechanické vlastnosti kapalin

Mechanické vlastnosti plynů

Výstupy ¾ látka a těleso, fyzikální veličiny a jejich měření, síla ¾ má představu o mechanickém pohybu a jeho relativnosti, uvádí ji do souvislosti s příklady ze života ( pohyb auta vzhledem k okolní krajině, pohyb cestujícího v jedoucím vlaku atd.) ; vyvodí závěr, že pohyb je základní vlastnost všech těles ve vesmíru; operuje s pojmy trajektorie , dráha, na příkladech rozlišuje různé druhy pohybu; analýzou vytvoří i definici těchto pohybů; používá pojmy dráha, rychlost , čas, za pomocí vzorců umí tyto veličiny vypočítat; experimentálně i výpočtem určí průměrnou rychlost pohybu tělesa ¾ na maketách zkoumá a seznamuje se s pojmem atomu a jeho spojení v molekuly ¾ pozorováním zkoumá vlastnosti molekul v pevných, kapalných a plynných látkách a vyvozuje obecné závěry o vlastnostech těchto druhů láte ¾ objasní účinky vnější tlakové síly na hladinu kapaliny, k vysvětlení jevů užívá Pascalova zákona, popisuje pokusy a objasní je; nakreslí jednoduché schéma hydraulického zařízení, vysvětlí je a popíše jeho užití v praxi ¾ na základě pokusů se seznámí s účinkem gravitační síly na kapalinu, popíše tlakovou sílu kolmo na dno i hydrostatický tlak, vysvětlí jeho příčiny ¾ vysvětlí existenci a příčiny vztlakové síly, její využití v praxi, odříká Archimedův zákon, dokáže jej vysvětlit i jeho poznatky používá k výpočtům; vyvodí podmínky pro plování těles v kapalině a určí souvislost velikosti ponořeného objemu tělesa a hustotou kapaliny ¾ vysvětlí pojmy a příčiny atmosférického tlaku a tlakové síly s ním související, ověří to pokusem; popíše Torricelliho pokus jako princip měření atmosférického tlaku; vyjmenuje a popíše přístroje k měření atmosférického tlaku i tlaku uvnitř nádoby; aplikuje platnost Archimedova zákona v atmosférickém tlaku; dokáže vysvětlit význam těchto poznatků v praxi – balóny; rozliší pojmy přetlak , podtlak

Světelné jevy

¾ na konci této kapitoly žák umí popsat příčiny světelných jevů, nikoliv jejich princip; používá pojmy světelný zdroj, optické prostředí, šíření světla; zná hodnotu rychlosti světla ve vakuu; vysvětlí vznik stínu i polostínu;vyjmenuje měsíční fáze, zatmění Slunce i Měsíce ¾ Formuluje zákon odrazu světla , dokáže ho ověřit na pokusu; sleduje zobrazení tělesa rovinným zrcadlem a graficky ho znázorní; rozlišuje kulová zrcadla a popíše jejich použití v praxi ¾ na pokusu pozoruje lom světla, popíše jej na hranolu, dokáže jej znázornit graficky; na základě pokusů optickým hranolem popíše spojité spektrum a tyto poznatky aplikuje na použití v přírodě – duha; čočkou, spojkou, rozptylkou sleduje zobrazení a vyvozuje závěry

Laboratorní úlohy I.

Určení průměrné rychlosti nerovnoměrného pohybu II. Určení objemu pevného tělesa pomocí Archimedova zákona III Zobrazení předmětu ve dvou rovinných zrcadlech




3.období - 8. ročník

Počet hodin

2 hodiny týdně


Učivo Opakování ze 7. ročníku Práce, energie

Výstupy ¾ fyzikální veličiny, látky a jejich vlastnosti, pohyb, světelné jevy ¾ používá pojmy mechanická práce , výkon, pohybová a polohová energie k objasnění fyzikálních dějů, popíše vzájemnou přeměnu polohové a pohybové energie v gravitačním poli Země; zná značky a jednotky práce a výkonu, převádí je; umí vypočítat práci, výkon a polohovou energii

Elektřina a magnetismus

Jaderná energie

¾ zná rozdělení a částicové složení látek, pojem el.náboj a jeho jednotku; umí ověřit existenci el.pole a charakterizovat el.sílu; zná značku napětí, jeho jednotky, umí je převádět; změří velikost napětí; zná značku el.proudu, jeho jednotky a umí je převádět; změří velikost el.proudu; charakterizuje obecně el.proud v pevných látkách, kapalinách a plynech; rozliší vodiče a nevodiče; zná značku el.odporu, jeho jednotky a umí je převádět; ví, na čem a jak závisí odpor vodiče a velikost el.proudu; zná Ohmův zákon pro kovy a používá ho při řešení úloh; sestaví jednoduchý a rozvětvený obvod podle daného schématu a rovněž nakreslí schéma daného el.obvodu; určí výsledné napětí, proud a odpor spotřebičů spojených sériově a paralelně; objasní podstatu reostatu a umí ho použít k regulaci el.proudu; zná podstatu polovodičů a jejich základní rozdělení, princip a užití polovodičové diody; ví, jak chránit el.obvod před zkratem a přetížením; chápe tepelné účinky el.proudu, vypočítá příkon a práci el.proudu ¾ ví, co je magnet, zná jejich rozdělení a hlavní části trvalého magnetu; charakterizuje pojmy magnetické pole a magnetická síla, magnetické pole Země; objasní podstatu elektromagnetu a elektromagnetické indukce; umí charakterizovat střídavý el.proud a napětí; zná transformátor a alternátor a jejich funkce ¾ umí uvést hlavní složky soustavy výroby a přenosu el.energie a jejich funkce ¾ zná a dodržuje bezpečnost při práci s el.zařízeními ¾ charakterizuje jadernou energii, používá pojmy nukleony, nuklenová čísla, vysvětlí pojem nuklidy; zná druhy jaderného záření, jejich nebezpečnost i způsob ochrany před nimi; popíše štěpení jádra atomu a řetězovou reakci; uvede hlavní části jaderné elektrárny, zná problémy výroby el.energie a chápe význam jaderných elektráren

Laboratorní úlohy I. II. III.

Určení vlastního výkonu Vodiče a nevodiče el.proudu Elektrické obvody





Počet hodin

2 hodiny týdně


Učivo Opakování z 8. ročníku Teplo a vnitřní energie

Šíření tepla Změny skupenství

Meteorologie

Akustika

Vesmír

Laboratorní úlohy I. II.

Určení tepla při tepelné výměně Určení teploty tání krystalické látky

Výstupy ¾ práce, výkon, energie; elektřina; atomová fyzika ¾ zná pojem vnitřní energie, dovede ho použít k vysvětlení fyzikálních jevů; změny spojuje s konáním práce a tepelnou výměnou ¾ používá teplo jako fyzikální veličinu; dokáže určit množství tepla přijatého a odevzdaného tělesem, hmotnost, a změny teploty; orientuje se v tabulkách ¾ popíše některé formy tepelné výměny ( vedením, prouděním, tepelným zářením ) a uvede příklady z praxe ¾ změny skupenství tělesa spojuje se změnami jeho vnitřní energie; rozpozná jednotlivé skupenské přeměny ( tání, tuhnutí, var, vypařování, kapalnění, sublimace a desublimace) a je schopen uvést praktický příklad; využívá znalostí při objasňování dějů v přírodě a každodenní praxi; používá tabulky; zná rozdělení a principy tepelných motorů; objasní jev anomálie vody a jeho důsledky v přírodě ¾ definuje meteorologii a vyjmenuje základní met.prvky, charakterizuje je a popíše jejich způsob měření; vysvětlí současné problémy znečišťování atmosféry – ozónová díra, skleníkový efekt ¾ popíše zvuk, zdroj zvuku a šíření zvuku prostředím; zná rychlost zvuku ve vzduchu a porovná ji s rychlostí v jiných prostředích; charakterizuje tón a jeho výšku, hlasitost zvuku; popíše hluk a ví, jak se před ním chránit; chápe odraz zvuku, vysvětlí vznik ozvěny, zná pojmy dozvuk a rezonance, infrazvuk a ultrazvuk a jejich využití; ví, jak vznikají tóny v různých hudebních nástrojích; uvede způsoby záznamu a reprodukování zvuku ¾ zná složení sluneční soustavy, má představu o pohybu vesmírných těles; vyhledá základní údaje o Slunci a planetách v tabulkách, odliší planetu a hvězdu; umí vyhledat na obloze význačné objekty; objasní střídání dne a noci, ročních období a vznik jednotlivých měsíčních fází; zná pojmy hvězdný a sluneční den a jednotky pro měření vzdálenosti ve vesmíru; má určitou představu a vzniku, vývoji a případném zániku vesmíru, jeho zkoumání a dobývání


Člověk a příroda Chemie



Počet hodin

2 hodiny týdně


Učivo Vstupní motivace do studia chemie Vlastnosti látek Nebezpečné látky

Směsi Dělení složek směsí

Voda a vzduch Kyslík Vzduch Vodík Voda Halogeny

Stavba atomu Atom Periodická soustava prvků Chemická vazba Chemický děj

Výstupy ¾ uvede důležitost chemie pro běžný život člověka, její užitečnost v životě, ve škole i mimo ni ¾ dokáže vysvětlit, co chemie zkoumá a jaké metody používá ¾ posoudí vztah mezi chemickým výzkumem a výrobou ¾ pojmenuje nejčastěji používané sklo a pomůcky, pracuje bezpečně a vybranými látkami ¾ uvede příklady nebezpečných běžně dostupných látek, seznámí se ze způsobem označení těchto látek (R-věty, Světy) ¾ rozlišuje vlastnosti látek pozorováním (barva, lesk, zápach, skupenství) a pokusem - teplota tání, varu, hustota, rozpustnost, hořlavost, el.a tepelná vodivost ¾ rozpozná chemické a fyzikální přeměny látek při pokusech i u běžně známých dějů ¾ rozlišuje směsi a chemické látky ¾ rozliší typy různorodých směsí ¾ správně používá pojmy koncentrovanější, zředěnější, nasycený a nenasycený roztok ¾ vypočítá složení roztoků a připraví je v laboratoři i v běžném životě ¾ vysvětlí vliv teploty, míchání a plošného obsahu na rychlost rozpouštěné pevné látky ¾ vysvětlí princip usazování, filtrace, destilace, krystalizace ¾ rozliší různé druhy vod podle obsahu minerálních látek a uvede příklady výskytu a využití ¾ uvede způsoby získávání pitné vody,objasní princip vodárny ¾ uvede a zhodnotí příklady znečišťování vody, objasní princip čištění vody v čistírně odpadních vod ¾ uvede složení vzduchu, zdroje nečistot, objasní pojmy teplotní inverze, smog ¾ vysvětlí význam kyslíku a vodíku pro člověka a v průmyslové výrobě ¾ popíše vlastnosti kyslíku a vodíku ¾ dokáže poskytnout první pomoc při popáleninách ¾ uvede významné halogeny a zná jejich využití ¾ vysvětlí pojem protonové číslo a užívá jej k označení složení a struktury atomu ¾ vysvětlí pojmy atomové jádro, protony, neutrony, elektronový obal, elektrony ¾ používá pojmy atom, molekula, prvek, sloučenina ve správných souvislostech ¾ používá vybrané názvy a značky chemických prvků ¾ čte chemické zápisy (vzorce, značky) ¾ rozliší chemické zápisy prvků a sloučenin

Kyseliny a hydroxidy Bezkyslíkaté kyseliny Kyslíkaté kyseliny Hydroxidy Amoniak PH

Neutralizace, vznik solí

Uhlovodíky Uhlík Uhlí Zemní plyn Alkany, alkeny a alkyny Areny Ropa Polokovy Kovy Dvouprvkové sloučeniny Oxidy Sulfidy Halogenidy Alkoholy Karboxylové kyseliny Estery Soli

Vzdělávací oblast Vyučovací předmět

¾ dokáže vysvětlit způsob ředění kyselin ¾ vyjmenuje zásady první pomoci při zasažení pokožky roztokem silné kyseliny nebo hydroxidu ¾ zapíše vzorce, popíše vlastnosti a použití uvedených hydroxidů a kyselin ¾ rozliší pojmy amoniak a čpavková voda ¾ vysvětlí pojem indikátor a uvede příklady ¾ změří pH roztoků používaných v běžném životě pomocí univerzálního indikátorového papírku ¾ sleduje průběh neutralizace vybraných hydroxidů a kyselin a zapíše chemickou rovnicí, objasní obecný princip neutralizace ¾ uvede příklady využití neutralizace v běžném životě ¾ zapíše chemickými rovnicemi příklady vzniku solí ¾

¾ ¾

¾ ¾

Člověk a příroda Chemie



Počet hodin

2 hodiny týdně

Učivo Soli

Výstupy ¾ zapíše vzorce a názvy dusičnanů, síranů, uhličitanů, fosforečnanů, hydrogenuhličitanu sodného, vápenatého, modré skalice, sádrovce, krystalové sody ¾ popíše vlastnosti a použití prakticky významných solí – sylvín, salmiak, halit, ledky, lapis, modrá skalice, sádrovec, soda užívací, krystalová, vápenec, fosforečnan vápenatý ¾ uvede příklady využití solí (křemičitanů) při výrobě keramiky a stavebních pojiv (sádra, cement, malta) ¾ objasní podstatu přechodné tvrdosti vody a krasových

jevů ¾ zapíše rovnici reakce výroby páleného, hašeného vápna, tvrdnutí vápenné malty, odstranění „kotelního kamene“ pomocí kys.chlorovodíkové Průběh chemických reakcí • Látkové množství, molární hmotnost • Výpočty hmotnosti látek z rovnic • Zákon zachování hmotnosti

¾ používá jednotku látkového množství – mol při čtení chemických rovnic ¾ vypočítá molární hmotnost sloučeniny z molárních hmotností chemických prvků ¾ při výpočtech používá chemické tabulky ¾ řeší jednoduché výpočtové úlohy z chemických rovnic pomocí matematického vztahu, úvahou a z poměru látkových množství

Vlivy na rychlost chemických reakcí

¾ dokáže vyjádřit objem plynu z jeho hmotnosti (1 mol = 22,4 dm2) ¾ uvede faktory ovlivňující průběh chemické reakce (druh látky, koncentrace, teplota, velikost povrchu pevných reaktantů, katalyzátory) ¾ aplikuje zákon zachování hmotnosti

¾ rozezná redoxní reakce mezi ostatními a určí v zápisu jednoduchých chemických rovnic oxidaci a redukci pomocí oxidačních čísel ¾ používá zkrácenou řadu reaktivity kovů k zápisu jednoduchých chemických reakcí rovnicemi, porovná prakticky reaktivitu některých kovů ¾ vysvětlí princip výroby kovů z rud pomocí redukčního činidla, uvede významné rudy ¾ popíše výrobu železa ve vysoké peci a výrobu oceli v peci a konvertoru, zapíše jednoduché rovnice reakcí ¾ zapíše chemicky děje probíhající na elektrodách při elektrolýze roztoku (CuCl2, ZnBr2) a taveniny (NaCl, KCl) ¾ uvede způsoby využití v průmyslu, vysvětlí princip galvnického pokovování ,elektrolýzy ¾ porovná princip galvanického článku a elektrolýzy ¾ uvede faktory ovlivňující korozi kovů a způsoby ochrany ¾ z periodické soustavy dokáže posoudit oxidační vlastnosti halogenů ¾ dokáže vysvětlit a uvést příklady redukčních a oxidačních činidel (vodík, uhlík, kyslík, chlor) ¾ vysvětlí pojmy exotermická a endotermická reakce, Zdroje energie uvede příklady z běžného života a průmyslu • Teplo a chemické reakce ¾ vyjmenuje příklady fosilních a vyráběných paliv, porovná • Paliva jejich výhřevnost s použitím grafu • Uhlí ¾ vysvětlí využití uhlí jako paliva a suroviny, uvede využití • Ropa, zemní plyn produktů v běžném životě a průmyslu • Vyčerpatelné a ¾ uvede základní frakce destilace ropy a jejich využití nevyčerpatelné zdroje ¾ zhodnotí spalování přírodních a vyráběných paliv energie z hlediska péče o životní prostředí • Netradiční zdroje energie ¾ Ppopíše zásady bezpečného používání svítiplynu, zemního plynu a propan-butanové směsi vzhledem ke Redoxní reakce • Oxidace, redukce • Redoxní vlastnosti kovů • Získávání kovů z rud • Výroba železa, oceli • Elektrolýza • Chemické reakce jako zdroj elektřiny • Koroze • Redoxní vlastnosti halogenů

¾ ¾ Organické sloučeniny, uhlovodíky • Charakteristika organických sloučenin • Alkany • Elkeny • Alkiny • Areny

¾ ¾ ¾ ¾

složení těchto paliv uvede zdroje energie tepelné, elektrické, k pohonu motorových vozidel (vyčerpatelné, nevyčerpatelné) posoudí možnosti využití bionafty, bioplynu, ethanolu, geotermální energie, jádra atomu jako zdrojů energie objasní vlastnosti uhlíku v organických sloučeninách - čtyřvaznost, typy řetězců, typy vazeb, typy vzorců vysvětlí princip názvosloví uhlovodíků charakterizuje alkany, dokáže určit jejich modely, zapsat vzorce, u methanu, ethanu, propanu a butanu uvede výskyt a použití charakterizuje alkeny, určí modely, zapíše jednoduché vzorce různými typy, u ethylenu, propylenu uvede význam

¾ charakterizuje alkiny, určí modely, zapíše vzorce a u acetylenu uvede přípravu, vlastnosti a použití v praxi ¾ chemickou rovnicí zapíše spalování methanu, ethanu a propanu (butanu)

Deriváty uhlovodíků • Halogenderiváty • Alkoholy • Karbonylové sloučeniny • Esterifikace • Plasty • Syntetická vlákna

¾ charakterizuje areny, vysvětlí pojem benzenové jádro, uvede význam a vlastnosti benzenu a naftalenu ¾ vysvětlí podstatu krakování petroleje vzhledem ke zvýšené spotřebě benzinu ¾ zamyslí se nad vlivem automobilizmu na životní prostředí (testování výfukových plynů) ¾ chemickou rovnicí zapíše přeměnu CO a NO ve výfukových plynech automobilů pomocí katalyzátoru ¾ prakticky ověří složení parafinu jako produktu destilace ropy ¾ dokáže aplikovat obecný princip názvosloví halogenderivátů při psaní a čtení vzorců (chlorethan, tetrachlormethan, vinylchlorid, tetrafluorethylen) ¾ aplikuje uhlovodíkový zbytek methyl, ethyl, vinyl ¾ uvede význam uvedených halogenderivátů ¾ vysvětlí pojem freony vzhledem k životnímu prostředí ¾ charakterizuje alkoholy, zapíše vzorce a uvede vlastnosti a použití methanolu, ethanolu, glycerolu ¾ rovnicí zapíše vznik ethanolu z cukru a jeho hoření ¾ chápe nebezpečí požívání alkoholických nápojů ¾ uvede vzorec a význam formaldehydu, acetaldehydu a acetonu ¾ charakterizuje karboxylové kyseliny, zapíše vzorce kys.mravenčí, octové, jejich disociaci, neutralizaci, reakce s kovy a oxidy kovů ¾ pojmenuje soli uvedených karboxylových kyselin ¾ prakticky ověří složení konzumního octa ¾ zapíše esterifikaci kyseliny octové a mravenčí s ethanolem (methanolem) a porovná s neutralizací ¾ uvede kyseliny vázané v tucích a z aminokyselin vázaných v bílkovinách zapíše vzorec kyseliny aminooctové ¾ chemickými rovnicemi zapíše vznik polyethylenu, polyvinylchloridu

Významné látky v organismech • Sacharidy • Tuky • Mýdlo • Bílkoviny • Biokatalyzátory • Vitamíny, hormony, metabolismus

¾ dokáže vysvětlit pojem polymerace, makromolekula, zkratky PE, PVC, PS ¾ Uvede vlastnosti a význam plastů a syntetických vláken (i vhledem k životnímu prostředí) ¾ zapíše vznik glukosy při fotosyntéze chemickou rovnicí ¾ uvede zdroje, význam a vlastnosti glukosy, sacharosy, škrobu, glykogenu, celulosy ¾ uvede zdroje, vlastnosti tuků, slovně vyjádří jejich vznik ¾ vyjmenuje příklady zdrojů bílkovin, slovně vyjádří jejich složení ¾ objasní obecné zásady při správné skladbě potravy, uvede princip metabolismu jednotlivých složek ¾ slovně popíše výrobu a složení sodného mýdla a uvede výhody a nevýhody používání mýdel a saponátů.

¾ uvede význam biokatalyzátorů pro rostlinný a živočišný organismus a pro průmyslovou výrobu ¾ prakticky provede důkaz tuků a karboxylových kyselin v přírodním materiálu (ovoce, zelenina) Chemie slouží a ohrožuje • Léčiva • Pesticidy • Detergenty • Drogy, doping, tabák, kofein, otravné bojové látky • Výživa, složky potravy • Životní prostředí a chemie, recyklace • Mimořádné události

¾ dokáže využít poznatky o chemii a výrobcích s ohledem na své zdraví a ochranu životního prostředí ¾ aplikuje školní poznatky v praktickém životě ¾ hodnotí složení potravy z hlediska uznávaných zásad zdravé výživy ¾ uvede nebezpečí spojené s konzumací drog a jiných návykových látek ¾ zvolí nejefektivnější jednání v modelových příkladech havárie s únikem nebezpečných látek


Člověk a příroda Přírodopis


3. období – 6. ročník

Počet hodin

2 hodiny týdně


Učivo Poznáváme přírodu Pozorování stavby květu lupou Okvětí, kalich a koruna, vnitřní části květu Pozorování preparátu pod mikroskopem Části mikroskopu Orgány, organismy Lesní společenstva

Výstupy ¾ umí pozorovat přírodniny lupou ¾ dovede pracovat s mikroskopem

Přírodní společenstvo Činitele neživé přírody (abiotické podmínky života) Ekosystém Rostliny a houby našich lesů Řasy Stavba jednobuněčné rostliny – řasy

1. laboratorní práce Houby. Zásady sběru. Lišejníky; význam lišejníků v přírodě Bioindikátory čistoty ovzduší Mechy; stavba těla Významné druhy mechů 2. laboratorní práce Kapradiny Stavba těla vyšších rostlin Přesličky, plavuně Rostliny nahosemenné Rozmnožování nahosemenných 3. laboratorní práce Rostliny krytosemenné Byliny; vegetativní rozmnožování bylin Rozmnožování krytosemenných Proč chráníme rostliny? Listnaté stromy Určování podle atlasů, klíčů Lesní patra

¾ chápe ekosystém jako přírodní společenstvo v závislosti (ve vztazích) na neživé přírodě

¾ vysvětlí, jak probíhá fotosyntéza ¾ chápe význam fotosyntézy v ekosystému

¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾

vysvětlí rozdíl ve výživě rostlin a hub chápe úlohu hub jako rozkladačů pozná smrtelně jedovaté druhy hub popíše symbiózu houby a řasy u lišejníků vysvětlí význam čistoty vzduchu pro život chápe význam mechů pro přírodu

¾ pozná běžné druhy mechů, kapradin a zařadí je do systému rostlin ¾ chápe a vysvětlí důležitost ochrany lesů ¾ zná jehličnany naší přírody, jejich ekologické nároky ¾ pozná oddenky, cibule, kořeny ¾ chápe význam ochrany rostlin ¾ zná základní druhy listnatých stromů

Les jako celek Základní rozložení lesů na Zemi Rozmanitost lesů Specializované lesy Význam lesa pro život lidí, celou krajinu Ochrana lesů Chráněná území

¾ chápe význam lesů pro člověka a společnost z hlediska mimoprodukčních funkcí (voda, klid, prostředí pro rekreaci, pro zdraví člověka – pro pohyb, pro pobyt na čerstvém vzduchu, pro relaxaci

Voda a její okolí

¾ chápe základní fyzikální a chemické vlastnosti jako základní podmínky života ve vodních ekosystémech

Vlastnosti vodního prostředí

Význam vody pro život Rybník Společenstvo, ekosystém rybníka Rostliny rybníka a jeho okolí Rostliny – producenti vodního ekosystému Břehová zeleň Vodní rostliny Řasy Sinice

Živočichové rybníka Prvoci (trepky, vířenky, měňavky) 4. laboratorní práce Žahavci (nezmar hnědý) Měkkýši (bahenka , okružák, plovatka; škeble) Kroužkovci (nitěnka, pijavky) Členovci (korýši, pavoukovci, hmyz) Obratlovci; Ryby, přizpůsobení prostředí Chov kapra. Další druhy ryb. Potravní vztahy Obojživelníci ( skokani, ropuchy, kuňky, čolci) Plazi (užovky – porovnání se zmijí) Ptáci; Vodní ptáci a ptáci břehů, rákosin, močálů Savci (ondatra, hryzec, vydra) Rybník jako celek Společenstvo rybníka Ekosystém rybníka Abiotické podmínky, ovlivňující ekosystém rybníka Louky, pastviny a pole Vznik půdy v závislosti na matečné hornině Půdotvorní činitelé

¾ vysvětlí pojem společenstvo, ekosystém

¾ zná úlohu vodních rostlin jako producentů v ekosystému rybníka, břehové zeleně ¾ ví, co je fytoplankton ¾ chápe význam řas ¾ zná nebezpečí toxických sinic ¾ zná běžné i chráněné vodní rostliny

¾ ví, co je zooplankton ¾ dokáže na modelových příkladech popsat stavbu mnohobuněčného organismu ¾ popíše přizpůsobení těla a funkce orgánů těla živočichů vodnímu prostředí ¾ vysvětlí, proč jsou obojživelníci ohroženi znečištěním vodního prostředí ¾ zná příčiny znečištění vod a také opatření, vedoucí k jejich odstranění

¾ zná potravní vztahy ve vodních ekosystémech a vysvětlí, na čem závisí biologická rovnováha

¾ popíše mechanismy, podílející se na rozpadu matečné horniny a vzniku půdy ¾ charakterizuje společenstva luk, pastvin a polí, popíše čím se liší jednotlivé typy travních společenstev

Rostliny travních společenstev Trávy, kulturní trávy Obilniny Jednoděložné rostliny; stavba semen a klíčení Dvouděložné rostliny; stavba semen a klíčení Keře suchých strání Byliny; Jednoleté byliny; Vytrvalé byliny Pole, ornice, kulturní plodiny

¾ ¾ ¾ ¾

určí pomoci atlasu a klíče běžné druhy trav a obilnin zná příklady jednoděložných a dvouděložných rostlin zná význam mezí a rozptýlené zeleně popíše životní cyklus jednoletých, dvouletých a vytrvalých bylin

Živočichové travních společenstev ¾ orientuje se v systému živočichů Měkkýši (páskovka, slimáci) ¾ aplikuje poznatky, získané na příkladech modelových druhů živočichů při poznávání přírody blízkého okolí Kroužkovci (žížala) ¾ chápe roli hmyzožravých ptáků a dravců pro udržení Členovci (pavoukovci, biologické rovnováhy ekosystému luk a polí hmyz, vývin hmyzu) Hmyzí opylovači, hmyzí škůdci Obratlovci -obojživelníci (ropucha zelená, skokan hnědý) -plazi (ještěrka obecná) -ptáci (pěvci, hrabaví, dravci) -savci (zajíc, králík, sysel, křeček, hraboš, liška) Příroda našeho okolí ¾ zná různé ekosystémy v okolí školy, bydliště; zná Poznávání přírody okolí významné chráněné ekosystémy popř. ekosystémy školy, bydliště, regionu s výskytem chráněných druhů organismů v regionu Neživé podmínky vybraného prostředí Rostliny ve vybraném ekosystému Živočichové vybraného ekosystému Potravní vztahy vybraného ekosystému Třídění organismů Základy taxonomie Atlasy rostlin a živočichů Práce s klíči k určování organismů 5. laboratorní práce

¾ zařadí vybrané druhy organismů do říší, kmenů, tříd, řádů, rodů. Zná druhy některých, zejména chráněných druhů organismů





Počet hodin

2 hodiny týdně

Učivo Ekosystémy přirozené a umělé Rozmanitost polních ekosystémů; Nejběžnější polní plodiny a jejich význam

Výstupy ¾ chápe rozdíl mezi přírodními a umělými ekosystémy ¾ zná polní plodiny podle způsobu nebo podle účelu pěstování

Sady a ovocné zahrady Rostliny sadů a ovocných zahrad Houby, bakterie a viry v sadech a ovocných. zahradách Bezobratlí v sadech a ovocných zahradách Ptáci v sadech a ovocných zahradách

¾ zná běžné organismy, žijící v tomto prostředí; chápe pojmy křížení, šlechtění ¾ zná nejrozšířenější cizopasné houby, jejich nebezpečnost a způsob ochrany ¾ zná běžné druhy škodlivého hmyzu a jejich přirozené nepřátele ¾ chápe význam biologické ochrany rostlin

Zelinářské zahrady Užitkové rostliny zelinářských zahrad Běžné druhy zeleniny

¾ orientuje se v pojmech : jednoleté, dvouleté a vytrvalé rostliny

Okrasné zahrady, parky a sídlištní zeleň Okrasné byliny Okrasné dřeviny Sídlištní zeleň

¾ zná nároky na pěstování nejčastěji pěstovaných okrasných bylin ¾ chápe zeleň jako přirozenou součást ŽP člověka; Zná její význam ¾ chrání živočichy v okolí lidských sídel

Živočichové našich parků, okrasných zahrad; a sídlištní zeleně Rumiště a kraje cest Rostliny na okrajích cest a na rumištích Jedovaté rostliny Léčivé rostliny Pěstování léčivých rostlin 1. laboratorní práce

¾ zná jedovaté rumištní rostliny ¾ ovládá zásady sběru, sušení a správný způsob použití léčivých rostlin

Organismy provázející člověka Mikroorganismy Nemoci vyvolané baktériemi, viry. Význam očkování, tvorba protilátek. Houby Bezobratlí Obratlovci Organismy člověkem pěstované nebo chované Pokojové rostliny Chovaní živočichové Hospodářsky významné organismy- houby,hmyz, ryby, ptáci,savci

¾ chápe užitečnost symbiotických baktérií, nebezpečí škodlivých baktérií a virů ¾ zná nebezpečí plísní ¾ zná nebezpečí vnějších i vnitřních cizopasníků a jejich přenašečů (hlodavců)

¾ pečuje o okrasné rostliny ve třídě ¾ chápe vztahy organismů v přirozeném a umělém ekosystému ¾ zná důležitost kvasinek v potravinářství ¾ zná zásady pěstování některých hub ¾ ví o významu včelařství ¾ popíše způsob chovu kapra a jiných ryb ¾ chápe historický i současný význam chovu hospodářských zvířat pro člověka

Tropické deštné lesy Živočichové tropických deštných lesů ¾ zná důležitost tropických deštných lesů pro Zemi; Rozložení tropických uvědomuje si nebezpečí vyhynutí pralesních druhů deštných lesů na Zemi organismů kácením tropických lesů Užitkové rostliny tropických a subtropických oblastí WWF - Světový fond pro ochranu přírody Savany a stepi Rostliny Živočichové Vody teplých krajin a jejich okolí Živočichové ve vodách teplých oblastí Polopouště a pouště Adaptace organismů pro život v podmínkách s nedostatkem vody. Tundry a polární oblasti Adaptace organismů pro život v tundrách a polárních oblastech

¾ zná potravní vtahy v ekosystému stepí, savan, prérií

¾ ví o ohrožení některých druhů lovem

¾ uvědomuje si limitující podmínku množství vody pro život v ekosystému

¾ chápe vliv globálního oteplování na ekosystémy tunder a polárních oblastí

Moře a oceány Úloha fotosyntézy v ekosystému moří a oceánů Příklady mořských organismů Rozmanité oblasti přírody na Zemi

¾ popíše potravní vztahy v moři, uvádí příklady potravních závislostí

¾ aktivně se podílí na ochraně přírody ve svém okolí

Rozmanitost naší přírody Organismy jednobuněčné

¾ zná základní projevy života

Organismy mnohobuněčné Buňka Zkoumání buněk Buněčné ústroje a jejich význam.Dělení buňky.Život buňky.Rozmanitost buněk.

¾ umí požívat školní mikroskop ¾ Zná základní části buněk a jejich význam ¾ chápe život buňky a princip rozmnožování buňky dělením

2. laboratorní práce

Jednobuněčné organismy Bakterie Sinice,jejich výživa, vlastnosti Řasy jednobuněčné Výživa řas Kvasinky Prvoci Výživa prvoků Mnohobuněčné organismy Pletiva Tkáně Orgány rostlin a živočichů Orgánové soustavy Nižší rostliny a houby Řasy mnohobuněčné Houby Lišejníky Vyšší rostliny Výtrusné rostliny Semenné rostliny Základní orgány těl semenných rostlin Vegetativní orgány rostlin Kořen, stavba, typy kořenů, funkce Stonek, typy stonků, jejich funkce 3. laboratorní práce

¾ zná stavbu buňky bakterií a sinic; chápe význam symbiotických bakterií; ví, jaké nemoci způsobují choroboplodné bakterie ¾ popíše stavbu jednobuněčné řasy ¾ zná význam kvasinek

¾ chápe, že mnohobuněčné organismy mají skupiny specializovaných buněk, které vykonávají určitou funkci v organismu ¾ vysvětlí stavbu těla mnohobuněčné řasy ¾ ví o znehodnocení potravin plísněmi ¾ popíše stavbu lišejníku a vysvětlí princip symbiózy řasy a houby ¾ zná rozdíl v rozmnožování výtrusných a semenných rostlin

¾ popíše stavbu a funkce základních orgánů těl semenných rostlin ¾ rozliší jednoděložné a dvouděložné rostliny podle vnějších znaků ¾ popíše fotosyntézu jako základní děj živé přírody

List, stavba listu, typy listů Celistvost rostlinného těla Příjem i pohyb vody Fotosyntéza, dýchání rostlin

¾ uvádí příklady přizpůsobení rostlin vnějším podmínkám a

Rozmnožování rostlin Nepohlavní rozmnožování

¾ vysvětlí různé typy vegetativního rozmnožování rostlin, uvádí příklady ¾ zná stavbu květu, jeho části ¾ chápe princip pohlavního rozmnožování nahosemenných i krytosemenných rostlin

Pohlavní rozmnožování 4. laboratorní práce

změnám

Bezobratlí živočichové Žahavci ¾ umí popsat stavbu a činnost těl bezobratlých živočichů Ploštěnci Měkkýši Kroužkovci Členovci 5. laboratorní práce ¾ přizpůsobení živočichů prostředí Živočichové a prostředí Vztahy živočicha k prostředí ¾ zná různé příklady ohrožení živočichů změnami prostředí vlivem lidské činnosti





Počet hodin

2 hodiny týdně


Učivo Obratlovci Taxonomie Třídy obratlovců Stavba těla obratlovců Kůže,kožní útvary Kostra. Vývoj kostry obratlovců od strunatců Stavba pojivové tkáně Svalstvo Získávání energie z potravy Trávicí soustava Dýchací soustava Tělní tekutiny Oběhová soustava Vylučovací soustava Řídící soustavy a) soustava endokrinních žláz

Výstupy ¾ ovládá zařazení obratlovců do tříd ¾ uvádí příklady přizpůsobení tvaru těla podmínkám životního prostředí ¾ uvádí příklady pokryvu těla různých skupin obratlovců a vysvětlí přizpůsobení povrchu těla životnímu prostředí ¾ chápe přizpůsobení stavby kostry pohybu různých skupin obratlovců ¾ zná princip svalové činnosti ¾ zná základní živiny a ostatní látky ¾ rozumí funkci částí trávicí trubice ¾ chápe rozdíl v dýchání žábrami a plícemi ¾ ví, co je tkáňový mok a míza ¾ ví, které funkce zajišťuje krev; ví, co je stálé vnitřní prostředí a jak je zajišťováno ¾ ví, že organismus obratlovců je řízen hormony a nervovou soustavou ¾ ví, jak se vyvíjel mozek obratlovců

b) nervová soustava CNS, periferní nervy, vegetativní nervy. Funkce míchy, řídící činnost mozku. Dostředivá dráha-CNSodstředivá dráha Smyslové orgány 1. laboratorní práce Rozmnožovací soustavy a způsoby rozmnožování Vnější oplození u ryb a obojživelníků Vnitřní oplození u plazů, ptáků a savců Péče o potomstvo Etologie, životní projevy obratlovců Z. č. 114/1992 Sb., V. č. 385/1992 Sb. Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) Světová nadace pro ochranu divokých zvířat (WWF)

Člověk Biologická a společenská podstata člověka Anatomie; Fyziologie; Vnější stavba lidského těla Kůže, deriváty kůže Stavba kůže – orgány umístěné ve škáře Funkce kůže Hygiena, poškození kůže Lidská kostra. Hlavní části kostry. Stavba kostry. Osová kostra (lebka, hrudník, páteř) Kostra končetin.Svalstvo. Svaly hlavy, trupu, 2. laboratorní práce Stálost vnitřního prostředí, osmotický tlak Základní funkce trávicí, dýchací, oběhové, vylučovací soustavy Činnost buněk Využívání potravy Stavba a funkce orgánů trávicí soustavy (zuby – ústní dutina, žaludek, dvanáctník, tenké střevo, tlusté střevo, konečník)

¾ popíše míšní reflex ¾ ví, jak vzniká podmíněný reflex ¾ chápe, jak dochází k přenosu informací z vnějšího prostředí smyslovými orgány

¾ vysvětlí princip pohlavního rozmnožování ¾ ví, co je pohlavní dvojtvárnost ¾ vysvětlí pojmy: pohlavní buňka, spermie, vajíčko, oplození, zárodek, placenta

¾ popíše životní projevy známého živočicha ¾ ví o zákonech a vyhláškách na ochranu volně žijících druhů

¾ vysvětlí, kolik má člověk společných znaků s lidoopy ¾ ví, proč má každý znát své tělo ¾ ví, že kůže je orgán, zajišťující více funkcí; má správné hygienické návyky; dovede poskytnout první pomoc při poranění kůže, popáleninách, poleptání. ¾ chápe vývoj lidské kostry, zná její části; zná kosti osové kostry i kosti končetin ¾ zná stavbu kosti, spojení kostí ¾ zná vnitřní stavbu kosterního a hladkého svalstva, hlavní skupiny kosterních svalů

¾ ví, jaké je vnitřní prostředí tkání, co je fyziologický roztok;zná základní funkce buňky a ví, jak probíhají ¾ zná složení trávicí soustavy, popíše funkce jednotlivých orgánů; chápe, co je buněčný metabolismus; chápe funkci jater ¾ zná složení zdravé potravy ¾ vysvětlí mechanismus přenosu kyslíku do krve a zpětné vyloučení oxidu uhličitého ¾ zná škodlivé vlivy kouření ¾ dovede poskytnout první pomoc při zástavě dechu ¾ zná základní funkce krve; popíše složení krve, funkci

Dýchání Zevní dýchání, vnitřní dýchání Dýchací soustava – stavba, funkce Hygiena dýchací soustavy, kuřáctví 3. laboratorní práce Rozvádění látek po těle Krev, složení krve, červené krvinky, bílé krvinky, krevní destičky Srdce, činnost srdce Krevní oběh, činnost tepen, žil Funkce vlásečnic Poškození a ohrožení oběhové soustavy 4. laboratorní práce Vylučování Ledviny,stavba a funkce ledvin Mechanismus tvorby definitivní moči Hygiena vylučovací soustavy Řízení lidského těla Přehled žláz s vnitřním vyměšováním

Nervová buňka, přenos vzruchu mezi nervovými buňkami Mícha, útrobní a obvodové nervstvo Mozek, stavba mozku, funkce základních částí. Aktivita mozku, centra pro zpracování podnětů v mozkové kůře, činnost mozku, ochrana mozku Smyslové vnímání Hmat, hmatová tělíska. Chuť, chuťové buňky. Čich, čichové buňky. Sluch; zevní ucho, střední ucho, vnitřní ucho. Sluchové buňky, vnímání polohy.Hygiena sluchu. Zrak, stavba oka Hygiena zraku Vyšší nervová činnost. Podmíněný reflex. Učení. Řeč. Abstraktní myšlení. 5. laboratorní práce Pohlavní dvojtvárnost člověka, primární a

¾ ¾ ¾ ¾ ¾

krevních tělísek; ví, co jsou krevní skupiny vysvětlí, co je plicní oběh, tělní oběh zná nejčastější příčiny nemocí cévního ústrojí i srdečních a mozkových příhod zná funkci mízní soustavy, mízních uzlin ví, které soustavy se podílí na odstraňování odpadních látek z těla uvědomuje si důležitost správné životosprávy a životního stylu

¾ zná žlázy s vnitřním vyměšováním, základní hormony a jejich hlavní význam ¾ vysvětlí rozhodující význam nervové soustavy pro řízení lidského těla; zná stavbu nervové buňky; popíše šíření nervového vzruchu, reflexní oblouk ¾ zná části mozku, ví které činnosti jsou jimi řízeny, které podněty zpracovávány ¾ ví, že smysly poskytují informace z vnějšího prostředí i z prostředí těla

¾ popíše přenos zvukových vln do vnitřního ucha a mozku ¾ ví, co škodí sluchu ¾ popíše přenos vnímaného obrazu do mozku ¾ ví, co škodí zraku ¾ popíše vznik podmíněného reflexu učením ¾ chápe význam řeči ve vývoji mozku

¾ ví, co je spermie, co je vajíčko; ví, že žena otěhotní pohlavním stykem; ví, jaká jsou nebezpečí předčasného

sekundární pohlavní znaky.Pohlavní buňky. Pohlavní styk. Oplození, vznik zárodku, vývoj plodu Nitroděložní vývin člověka, porod Dědičnost u člověka Novorozenec, kojenec, batole, předškolní období, mladší školní věk, puberta, mladistvá dospělost, plná dospělost, střední věk, stáří, vysoké stáří Nemoci a jejich původci Poškozování zdraví alkoholem, kouřením a užíváním drog Křivka růstu lidské populace Člověk a životní prostředí


pohlavního styku ¾ umí vysvětlit vznik a nitroděložní vývoj nového jedince až po narození ¾ ví, co jsou dominantní a recesivní vlohy ¾ popíše vývoj člověka od narození; vysvětlí, proč je u člověka dlouhé období dospívání; ví, k jakým změnám dochází v pubertě ¾ ví, co je zdravý životní styl, jaké jsou důsledky nesprávného způsobu života a vlivu nepříznivého životního prostředí ¾ zná problémy, které přináší populační růst ¾ uvědomuje si svou odpovědnost za jednání v prostředí i vůči ostatním lidem





Počet hodin

2 hodiny týdně

Učivo

Výstupy

Biologický základ člověka Buněčný základ těla, orgánové soustavy, rozmnožování, způsob získávání potravy (člověka) Myšlení a způsob života lidí Vyšší nervová činnost Lidská řeč, pojmy, představy – myšlení Cítění, vnímání, získávání zkušeností Postupné rozvíjení poznání a jeho význam Vědecká teorie.Vytváření hypotéz. Zkoumání a ověřování pokusy. Objevování přírodních zákonitostí. Vesmír, Země, podmínky života Sluneční soustava Slunce a jeho planety Střídání ročních období a střídání dne a noci Sluneční spektrum Zemská kůra, zemský plášť, zemské jádro Zemské sféry (litosféra, atmosféra, hydrosféra Pedosféra a biosféra Nerosty čili minerály Tvary nerostů Krystalové soustavy; základní rozdělení Vlastnosti nerostů Stupnice tvrdosti , štěpnost, lom, optické vlastnosti 1.laboratorní práce Horniny Vnitřní geologické děje a vznik hornin - vyvřelé horniny,výlevné horniny,nerosty rudných žil

Vnější geologické děje a vznik usazených hornin Organogenní horniny Přeměny hornin Horninový cyklus 2. laboratorní práce Vznik a vývoj litosféry Pohyb litosférických desek Vnitřní geologické děje

¾ chápe uspořádání lidského těla jako biologický základ, podobný ostatním organismům ¾ chápe, že člověk se od ostatních živočichů odlišuje svým rozumem a složitým společenským životem

¾ ví, že člověk si uvědomuje příčiny různých přírodních jevů a předvídá následky svých činností v prostředí

¾ ví, že slunce je hvězda, z níž se uvolňuje obrovské množství energie ve formě slunečního záření, které je základním zdrojem energie pro život na Zemi ¾ ví jaké jsou zóny ve vnitřní stavbě Země ¾ charakterizuje základní zemské sféry ¾ ví, že zemské ekosystémy tvoří biosféru ¾ ví, že zemská kůra je tvořena horninami, složenými z nerostů ¾ ví, že vnitřní uspořádání nerostů podmiňuje jejich vnější tvar, i vlastnosti ¾ určí podle fyzikálních vlastností nerosty z blízkého okolí ¾ rozlišuje vnitřní a vnější geologické děje, zná důsledky jejich činnosti ¾ zná modelové příklady hlubinných a výlevných vyvřelin ¾ zná významné a těžené nerosty v regionu ¾ popíše vznik usazených hornin ¾ zná sedimenty organického původu ¾ vysvětlí vznik přeměněných hornin ¾ popíše horninový cyklus

¾ ví, že kontinenty se pohybují vlivem vnitřní energie Země; ví, jak působí zemská přitažlivost a eroze na tvarování povrchu

(horotvorná činnost, sopečná činnost); Vnější geologické děje (eroze, gravitace) Hydrosféra Rozložení vody na Zemi. Oběh vody na Zemi. Podzemní voda. Ochrana vody. Atmosféra Vrstvy atmosféry Složení vzduchu v troposféře, jeho rovnováha. Tvorba skleníkových plynů Stratosférický ozon Pedosféra Matečná hornina Půdotvorní činitelé Tvorba humusu Půdní profil; Půdní typy Eroze půdy,ochrana půdy 3. laboratorní práce Od vzniku Země k nejstarším formám života Vznik Země Geologické éry, periody Zemská kůra. Hydrosféra Prvotní atmosféra Vznik organických sloučenin Koacerváty. První buňky Fotosyntéza. Prokaryota Eukaryota. Mnohobuněčné organismy Prvohory Rozvoj života v prvohorních mořích. Vznik obratlovců, paryby, ryby, obojživelníci a plazi. Přechod života na souš. Kapraďorosty, nahosemenné rostliny Druhohory Vývoj krytosemenných rostlin Věk ještěrů Ptáci. První savci

Třetihory Horotvorné procesy (alpinské vrásnění) Rozvoj savců, krytosemenných rostlin Čtvrtohory Přímí předchůdci člověka Vývoj hominidů Klimatické změny v přírodě

¾ zná rozložení vody na Zemi a uvědomuje si nutnost její ochrany ¾ uvědomuje si úlohu organismů na rovnováze složení vzduchu; zná nebezpečí zvyšování skleníkového efektu, úbytku ozonu

¾ zná zásadní vliv složení mateřské horniny na vlastnosti půdy; ví, co je humus, jak se tvoří ¾ ví co je půdní eroze, jak k ní dochází

¾ vysvětlí teorii o vzniku Země ¾ ví, jak se nazývají časové úseky, stanovené podle význačných změn v přírodě ¾ zná organizaci buňky prvojaderných organismů, jaderných organismů ¾ vysvětlí princip mnohobuněčnosti

¾ zná trilobity, vůdčí zkameněliny prvohor ¾ popíše přizpůsobení plazů životu na souši ¾ ví, jak vzniklo černé uhlí

¾ zná amonity, vůdčí zkameněliny druhohor ¾ zná teorii o příčině vyhynutí dinosaurů

¾ ví, že v třetihorách se rozvíjeli savci až k prvním předchůdcům člověka

¾ popíše vývojové fáze člověka podle sou-časné teorie

Pravěké umění. První zemědělci Vývojová teorie Vývoj druhů. Evoluční Darwinova teorie. Přírodní výběr, proměnlivost organismů Doklady vývojové teorie Paleontologie. Fosilní doklady vývoje. Rozšíření organismů na Zemi Nenahraditelnost vyhynulých organismů Ochrana druhů, ohrožených vyhynutím 4. laboratorní práce Rozmanitost organismů Skupiny organismů Odhad počtu druhů Organismy a prostředí Existence organismů v podmínkách neživého a živého prostředí Ekologická přizpůsobivost Limitující podmínky Biologická rovnováha Rozmanitost ekosystémů Vegetační pásy. Vegetační stupně Příklady ekosystémů Buněčný základ života Výživa. Syntéza bílkovin. Vztahy k okolí. Vylučování. Přeměna látek. Uvolňování energie. Dědičnost Přenos dědičných informací Geny; Alely Mendelovy zákony (1. a 2. zákon) Stavba buněčného jádra, chromozomy, DNA

Rozmanitost podmínek života v naší přírodě Vývoj krajiny a přírody na území ČR v geologických érách a periodách Původní přirozené ekosystémy

¾ vysvětlí, jak se vyvíjel mozek člověka

¾ vysvětlí, jak se přírodním výběrem upevňují výhodné dědičné znaky organismů

¾ uvádí příklady důkazů vývojové teorie ¾ ví, že vyhynulé druhy zanikají natrvalo ¾ aktivně chrání přírodu

¾ umí charakterizovat daný ekosystém a vztahy v něm, odhadovat počet druhů ¾ chápe, co jsou podmínky optimální, nepříznivé, nevhodné ¾ na modelovém příkladu(prales, akvárium) vysvětlí, co je biologická rovnováha

¾ ví, že charakter ekosystému na souši závisí na vegetačním pásu a vegetačním stupni ¾ ví, jak se vyživuje organismus autotrofní a heterotrofní

¾ ví, že dědičnost je přenášení vlastností z rodičů na potomky; ví, že nový jedinec vzniká splynutím dvou pohlavních buněk ¾ zná princip stavby a funkce chromozomu

¾ popíše vývoj krajiny na území ČR od starohor ¾ na příkladech uvádí vliv člověka na tvorbu krajiny od počátku osídlení území ČR

¾ ¾ ¾ ¾

typy přirozených ekosystémů naší přírody ekosystémy udržované uměle člověkem venkovská kulturní krajina městské ekosystémy

Vliv hospodaření člověkem na tvorbu krajiny 5. laboratorní práce Rozmanitost ekosystémů v naší přírodě Typy přirozených ekosystémů naší přírody Ekosystémy udržované uměle člověkem Venkovská kulturní krajina Městské ekosystémy Ochrana naší přírody Zákon č. 114/1992 Sb. Obecná ochrana přírody Zvláštní ochrana přírody

¾ zná základní ustanovení zákona o ochraně přírody; zná nejvýznamnější chráněné organismy i památné stromy v regionu


Člověk a příroda Zeměpis



Počet hodin

2 hodiny týdně

Učivo Země jako vesmírné těleso

Zobrazování Země na mapách

Utváření reliéfu Země

Klima a jeho charakteristika

Výstupy ¾ vysvětlí: základní koncepce vzniku Země;vývoj názorů na postavení Země ve Vesmíru;popíše Zemi a ostatní komponenty Sluneční soustavy;vyjmenuje důkazy kulatosti Země a vysvětlí, jaké pohyby vykonává a co je jejich důsledkem ¾ objasní pojmy mapa,měřítko mapy,zeměpisné souřadnice,obsah map ¾ mapování a aplikuje je na dovednostech ¾ vysvětlí, kdy přibližně planeta Země vznikla;definuje pojmy zemská kůra, litosféra, litosférické desky a působení vnitřních, vnějších a antropogenních činitelů a jevy, které uvede dokumentuje na konkrétních příkladech, zejména ze svého okolí ¾ vysvětlí, co je zemská atmosféra, meteorologie a klimatologie, co je to všeobecná cirkulace atmosféry a co jsou vzduchové hmoty; opírá se o práci s tematickými mapami v atlase ;průměrné teploty vzduchu ¾ klimatické poměry

¨

Vodstvo na Zemi

¾ charakterizuje oběh vody na Zemi, vody pevnin a oceánů a skutečnosti, které uvádí a lokalizuje na mapách

Přírodní oblasti Země

¾ pomocí tématických map pohovoří o oblasti tropů, subtropů, mírného pásu, polární a subpolární oblasti; zaměří pozornost na některou dílčí část problematiky; znalosti z tohoto tématu využije u příslušných regionů nebo států; pracuje s tématickými mapami

Afrika Přírodní podmínky Islámská Afrika

Střední tropická, subsaharská Afrika

Austrálie a Oceánie


¾ charakterizuje polohu Afriky a její postavení ve světě;vysvětlí pojem Starý svět ¾ zhodnotí přírodní podmínky – povrch,klima,vodstvo ¾ vymezí makroregion; pohovoří o přírodních podmínkách povrch, klima, vodstvo, o obyvatelstvu, historickém vývoji severní a saharské Afriky; na příkladech jednotlivých států zhodnotí ekonomiku se zaměřením na cestovní ruch ¾ vymezí pomocí mapy region;vyhledá názvy přírodních jednotek -pohoří, hory, řeky, jezera, názvy států a měst a vytváří syntézu zeměpisných znalostí; pohovoří o obyvatelstvu, zhodnotí ekonomickou a sociální situaci; vysvětlí proč země Jihoafrická republika vybočuje z všeobecné charakteristiky ¾ pomocí mapy vymezí region Austrálie, charakterizuje výjimečnosti přírodních podmínek - klima, fauna, flora; zdůvodní, proč většina obyvatel žije ve městech; zhodnotí ekonomiku Austrálie a její státní zřízení; určí polohu a přírodní poměry Oceánie;srovná společné a rozdílné znaky obyvatelstva, hospodářství a státního zřízení





Počet hodin

2 hodiny týdně

Učivo Evropa Poloha a postavení ve světě

Západní Evropa

Alpské země

Severní Evropa

Výstupy ¾ uvede, v čem spočívá výhodná geografická poloha,velké kontrasty přírodních podmínek; objasní problematiku demografického vývoje obyvatelstva; zdůvodní, proč patří Evropa k hospodářsky nejvyspělejším oblastem světa; vysvětlí, proč je jednou z priorit všech demokratických sil v zemi začlenění do Evropské unie ¾ podle mapy určí polohu a popíše přírodní poměry povrch, klima, vodstvo západní Evropy; objasní podle tématických map, jaká je skladba obyvatelstva, jaké je postavení v současném světě; zhodnotí ekonomiku a politický systém; řekne co ví o jednotlivých státech.

¾ pomocí mapy určí polohu a přírodní podmínky celého regionu a charakterizuje hospodářství Švýcarska a Rakouska se zaměřením na cestovní ruch; využije poznatky získané z cest do alpských zemí ¾ vymezí region-geografickou polohu, zhodnotí a srovná přírodní poměry; objasní vliv přírodních podmínek na hustotu zalidnění států severní Evropy; zhodnotí a srovná ekonomiku celého regionu a charakterizuje z politického hlediska jednotlivé státy

Středomoří

Transformující se země střední Evropy Země Balkánského poloostrova Transformující se země východní Evropy Ruská federace

Střední Asie a Zakavkazsko Jihozápadní Asie

Indický subkontinent

Východní Asie

Jihovýchodní Asie Angloamerika

¾ vymezí region s fyzicko zeměpisnou charakteristikou; zhodnotí obyvatelstvo evropského Středomoří, nerovnoměrnost vývoje regionu a jeho současné postavení; charakterizuje podle mapy ekonomiku se zaměřením na cestovní ruch ¾ vymezí pojem střední Evropa; srovná povrch a vodstvo jednotlivých zemí; podle mapy charakterizuje postkomunistické země z hlediska průmyslu, zemědělství, dopravy a služeb ¾ vymezí region, podle mapy zhodnotí reliéf, klima, vodstvo a lokalizuje centra cestovního ruchu ¾ zhodnotí polohu a přírodní podmínky celého regionu; při geografické charakteristice pobaltských a východoevropských zemí SNS srovná celé skupiny států, společné znaky a odlišnosti ¾ určí rozlohu a polohu; podle mapy charakterizuje přírodní podmínky, podle tématických map zhodnotí odlišnosti v osídlení obyvatelstva; zhodnotí ekonomiku a státní zřízení ¾ vymezí území; charakterizuje podle mapy přírodní prostředí střední Asie a Zakavkazska; zhodnotí ekonomiku ¾ vymezí region; podle mapy zhodnotí přírodní poměry, povrch, klima, vodstvo;vysvětlí příčiny rozdílů v ekonomické úrovni zemí regionu a proč tento region patří k ohniskům mezinárodního napětí ¾ vymezí region a vysvětlí rozdíly přírodních podmínek v oblastech Dekánská plošina, Himaláje a Indoganžská nížina; pohovoří o vlivu náboženství na region, o vysokém přirozeném přírůstku a hustotě zalidnění; vyhodnotí hospodářství subkontinentu a zdůvodní, proč v něm převládá zemědělství a proč státy indického subkontinentu patří mezi chudé země ¾ zhodnotí postavení Číny ve světě; vysvětlí, proč se v oblasti středního toku Huang-He již ve 3.tisíciletí př.n.l. rozvíjela starověká civilizace;uvede, jak se Čína ve srovnání s většinou rozvojových zemí vcelku úspěšně vyrovnává se závažným problémem vysokého přirozeného přírůstku a proč je to nutné; uvede příklady, s kterými čínskými výrobky se můžeme setkat v našich obchodech; informace o pandě velké ¾ určí geografickou polohu a vysvětlí co znamená oblast tzv.tichomořského kruhu ohně; vysvětlí, proč je Japonsko světovou hospodářskou velmocí s vysokou životní úrovní obyvatelstva-orientace na moderní perspektivní odvětví průmyslu, mentalita Japonců, aktivní obchod, rybolov, doprava.

¾ na příkladu Korejského poloostrova dokumentuje rozdíly spojené se socialistickým a tržním hospodářstvím ¾ vymezí podle mapy region, vyhodnotí přírodní podmínky; vysvětlí pojem –asijští tygři; státy regionu ¾ vymezí podle mapy region Angloameriku; srovná přírodní poměry-povrch, klima, vodstvo USA a Kanady; vysvětlí, proč se regionu říká Angloamerika; zdůvodní, proč znakem osídlení Ameriky je vysoký stupeň urbanizace-

Latinská Amerika

80% , co je to konurbace a podle mapy uvede příklady; na příkladech dokumentuje ochranu životního prostředí a srovná ŽP Kanady a USA ¾ vymezí podle mapy latinskoamerický makroregion; při zeměpisné charakteristice se zaměří na obecné a společné znaky i rysy specifické, charakteristické pro dílčí regiony popřípadě jednotlivé státy-př.Indiánské státy; pracuje s mapami; upozorní na problémy týkající se životního prostředí, drog





Počet hodin

1 hodina týdně


Učivo Přírodní podmínky ČR

Obyvatelstvo, regiony a sídla ČR

Ekonomika ČR Úloha průmyslu v ČR

Úloha zemědělství v české ekonomice

Dopravní systémy ČR

Terciální sféra

Výstupy ¾ určí polohu a rozlohu ČR a porovná se sousedními státy;charakterizuje geologický vývoj a jeho vliv na reliéf,klimatické poměry;pohovoří o jednotlivých krajinných typech a využívá k tomu místní region;charakterizuje hydrologické poměry se zaměřením na místní region ¾ srovná podle tabulek a map zalidnění a hustotu zalidnění s dalšími evropskými státy;vysvětlí pojmy přirozený pohyb a územní pohyb obyvatelstva,národnostní skladba,náboženská skladba,urbanizace a obecné charakteristiky bude aplikovat na konkrétních příkladech,podrobněji u regionu ve kterém žije;pracuje pomocí tabulek,map ¾ zhodnotí : Českou ekonomiku před r. 1945,v letech 19451989,proces ekonomické transformace v Česku ¾ jednotlivé problémové okruhy zhodnotí se zaměřením na místní region – Průmyslové oblasti ;dobývání nerostných surovin;výroba a rozvod elektřiny a plynu;zpracovatelský průmysl;uvede příklady,kde průmysl ohrožuje životní prostředí,zaměří se na místní region ¾ vysvětlí,jakou úlohu mají přírodní faktory na zemědělskou výrobu a jakou úlohu mají sociální faktory;podle mapy charakterizuje hlavní zemědělské oblasti a zhodnotí pěstování užitkových plodin a chov hospodářských zvířat;fakta,která bude uvádět aplikuje na místní region

¾ podle mapy,tabulek a grafů charakterizuje železniční,silniční,leteckou,říční,městskou hromadnou,potrubní,spoje a spojovou dopravu;zaměří se na problémy místního regionu ¾ uvede změny postavení služeb v české ekonomice po r.1989 na příkladech místního regionu,změny struktury přepravy osob,změny,jimiž prochází obchod,rozmach cestovního ruchu,změny českého školství,stav a problémy

Zeměpisná charakteristika místního regionu. Regionální část

českého zdravotnictví,proměny bankovního sektoru ¾ podle mapy vymezí region,zhodnotí přírodní podmínkypovrch,vodstvo.obyvatelstvo a sídla,ekonomiku se zaměřením na terciální sféru-cestovní ruch a životní prostředí





Počet hodin

1 hodina týdně


Učivo

Výstupy

¾ vysvětlí,proč rychlý růst světového obyvatelstva,vyvolal mezi vědci i politiky znepokojení z perspektiv dalšího vývoje lidstva ¾ uvede příčiny nerovnoměrného růstu počtu obyvatel světa ¾ vysvětlí pojem věková pyramida;na příkladech uvede prognózy dalšího demografického vývoje ¾ uvede fakta,která dokládají nerovnoměrnost v rozmístění Rozmístění obyvatelstva a obyvatelstva sídel na Zemi ¾ popíše vliv přírodních,sociálně-ekonomických a politických faktorů ¾ lokalizuje na mapě hlavní oblasti koncentrace obyvatelstva ve vyspělých zemích;vysvětlí,jak působí na změny v rozmístění obyvatel urbanizace,aglomerace,konurbace,megalopolis Územní pohyb obyvatelstva ¾ vymezí základní pojmy migračního pohybu;uvede důvody migrací v minulosti,hlavní směry migrací v současnosti a jaké problémy spojené s migrací to zemím přináší ¾ definuje moderní-novodobý národ a jeho znaky;na Národnostní a náboženská příkladech vysvětlí pojmy : problematika v současném stát,suverenita,nacionalismus,šovinismus,národnostní světě nenávist,etnické čistky ¾ projeví orientaci ve světových náboženstvích a jejich rozmístění;využívá poznatků z četby,informací ve sdělovacích prostředcích a tématických map ¾ objasní obecnou charakteristiku zemědělství,úlohu Světové zemědělství přírodních a sociálně-ekonomických faktorů;pomocí map a tabulek uvede konkrétní příklady Charakteristiky demografického vývoje

Surovinové zdroje,jejich význam a rozmístění

¾ vysvětlí,jaká je klasifikace surovinových zdrojů,co jsou energetické zdroje,změny ve využití těchto zdrojů,vliv na ekonomiku,sociální poměry i politiku;lokalizuje na mapách ložiska rud a objasní jakou mají úlohu v ekonomice

Zpracovatelský průmysl a jeho úloha ve světové

¾ charakterizuje průmysl a jeho rozdělení,zmíní se o vývoji průmyslové výroby,lokalizuje na mapě hlavní průmyslové

ekonomice Obslužná sféra,její funkce a složky

makroregiony; vysvětlí,proč je při rozvoji průmyslu a jeho lokalizaci nutno brát v úvahu i vlivy na životní prostředí ¾ vymezí sektor služeb,zastoupení sektoru služeb v národních ekonomikách;lokalizuje na mapě hlavní oblasti cestovního ruchu;vysvětlí úlohu obchodu a rozdílnou situaci mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi ve sféře školství a zdravotnictví;uvede příklady vyspělých zemí,kde sektor služeb tvoří hlavní složku ekonomiky a poukáže na rozdílnou roli v málo vyvinutých státech;charakterizuje rozmístění služeb a jejich koncentraci ¾ charakterizuje dvě základní politické formy státu,dvě základní skupiny států podle způsobu uplatňování politické moci a vysvětlí pojmy složený stát

Problematika politické geografie Státy světa podle stupně rozvoje Hlavní mezinárodní politické a hospodářské organizace Jádrové a periferní oblasti

Krajina a životní prostředí

¾ vysvětlí,proč je toto téma velmi aktuální,proč bývá častým předmětem různých vědeckých konferencí,odborných studií i běžné publicistiky,co znamená užívání pojmů Sever a Jih v ekonomické geografii;na příkladech upozorní na propastné rozdíly mezi bohatstvím a chudobou,jako jeden z problémů současného světa ¾ vysvětlí úlohu OSN,OPEC,OECD,EU ¾ vymezí pojem jádro a periférie;uvede příklady jádrových oblastí světového významu a lokalizuje je na mapě;uvede příklady periferních oblastí ¾ definicí pojmů bude charakterizovat vztahy přírody a společnosti-geografie,geosystém,přírodní a kulturní krajina,ekumena,porušování ekologické rovnováhy,trvale udržitelný rozvoj

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ a MŠ CHRAŠTICE. Člověk a příroda Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis

Recommend Documents