UDS - Podnikový informaní systém

UDS - Podnikový informa ní systém Stru ný pr vodce systémem

Ing. Jaroslav Halva

V Plzni 13.08.2010

UDS – Podnikový informa ní systém Stru ný pr vodce systémem

reus s.r.o, schlott gruppe Ing. Jaroslav Halva

Obsah

1

ÚVOD .............................................................................................................. 3

2

PROCESNÍ SCHÉMA...................................................................................... 3

3

MODULÁRNÍ

EŠENÍ A ÍZENÍ LOGISTICKÉHO

ET ZCE ...................... 5

3.1 Založení zakázky................................................................................................................................ 5 3.1.1 Definice hlavi ky zakázky ......................................................................................................... 6 3.1.2 Definice výrobních proces ........................................................................................................ 7 3.1.3 Definice p edlohy díl ................................................................................................................ 7 3.1.4 Definice jednotlivých verzí ........................................................................................................ 8 3.2

P íjem zákaznického materiálu ...................................................................................................... 13

3.3

P eskladn ní zákaznického materiálu............................................................................................ 15

3.4 Produkce – denní výkaz – spot eba materiálu .............................................................................. 16 3.4.1 Založení len osádky .............................................................................................................. 17 3.4.2 Odebrat lena z osádky............................................................................................................. 18 3.4.3 Vyhledání lena v seznamu ...................................................................................................... 18 3.4.4 Založení položky výkazu.......................................................................................................... 20 3.4.5 P ihlášení na jiném terminálu ................................................................................................... 20 3.4.6 Ukon ení výkazu...................................................................................................................... 21 3.4.7 Zadání spot eby materiálu ........................................................................................................ 21 3.4.8 Podmínky a kontrola realizace spot eby................................................................................... 22 3.4.9 On-line monitorování produkce................................................................................................ 24 3.5

Logistické operace s hotovými výrobky ......................................................................................... 26

3.6

Expedice............................................................................................................................................ 28

3.7 Fakturace.......................................................................................................................................... 30 3.7.1 P íprava faktury........................................................................................................................ 30 3.7.2 Kontrola faktury ....................................................................................................................... 34 3.7.3 Uzav ení faktury....................................................................................................................... 34 3.8 Bilancování a sledování zakázky..................................................................................................... 34 3.8.1 Kontrola pohybu díl ................................................................................................................ 34 3.8.2 P ehled verzí – výrobní statistika ............................................................................................. 34 3.8.3 P ehled palet podle transport .................................................................................................. 35 3.8.4 Expedice hotových výrobk ..................................................................................................... 35 3.8.5 Produk ní statistika AVG (Arbeitsvorgang) ............................................................................ 35 3.8.6 P ehled fakturace zakázky........................................................................................................ 35 3.8.7 Bilancování zakázky................................................................................................................. 36

4

ZÁV R........................................................................................................... 36

2



1 Úvod Problematika ízení výroby v odv tví polygrafického pr myslu se ve spole nosti reus s.r.o. za ala pozitivn ešit již v letech 2004, kdy stál podnik p ed rozhodnutím, zda využít n kterých komer ních ERP systém , které v té dob nabízel trh, ovšem bez možnosti rozsáhlých investic, nap íklad do renomovaných systém jako je SAP, a nebo p istoupit zodpov dn k ízení projektu vývoje vlastního softwaru. V té dob docházelo ke zkoumání nap íklad systému NAVISION, bohužel nebyl v té dob znám systém CICERO, který je dnes asi nejznám jším ERP systémem na eském trhu, který se zam uje práv na oblast polygrafické výroby. Výsledkem analýz, které byly v letech 2004 provád ny, byl systém i24reus, který byl koncipován p edevším pro oblast výroby knižní vazby. Postupem asu, kdy spole nost p echázela do jiného koncernu, se ukázalo, že n které ovládací prvky tohoto systému nevyhovují a bylo na snadn rozhodnout, zda má dojít k jeho úprav a nebo p epracování. V roce 2008 se ukázalo, že p epracování systému by bylo nákladné a i asov nehospodárné. Spole nost p istoupila k využití svých kapacit v oblasti vývoje databázových systém a s pomocí vývojového prost edí Delphi7.0 a databáze INTERBASE za al vznikat zcela nový informa ní systém využívající dosavadních zkušeností a integrující do ešení další moduly a funkce: UDS-reus. V n kolika následujících odstavcích bude podán výklad k základním funkcím systému a p edevším bude popsán proces ízení jednotlivých oblastí logistického et zce.

2 Procesní schéma Systém UDS-reus je konceptuáln navržen jako procesn orientovaný. M žeme jej tak adit do skupiny systém , které ozna ujeme jako ERP (Enterprise Resource Planning). Díky procesnímu p ístupu systém podmíne n ídí jednotlivé ásti logistického et zce tak, jak následují v reálném provozu. Vzhledem k politice koncernu schlott, kam se spole nost reus s.r.o. adí, neobsahuje systém n které aktivní standardní moduly ízení logistického et zce p edevším potom založení poptávky a její kalkulaci. Tyto ásti lze aktivovat, ovšem v reálném provozu spole nosti to není nutné s ohledem na její postavení v koncernu. Definice zakázky a p edevším její další struktury jako je nap íklad struktura díl a jednotlivých složek, je podmínkou pro založení p íjmu zákaznického materiálu. Systém generuje sérii paletových lístk , kterými jsou jednotlivé palety identifikovány. Následn poté, je-li dokon ena definice jednotlivých verzí zakázky, jsou do výroby distribuovány zakázkové listy a sou asn je provád no p eskladn ní zákaznického materiálu (ZM). Uvedený pohyb je uložen formou transakcí, takže je možné v libovolném okamžiku sledovat stav zásob ZM a množství p edané do výroby, p ípadn pot ebné dodávky od zákazníka. Oblast ízení se tím p esouvá do výroby. Zde je pomocí terminálu veden tzv. „denní výkaz“, který je zdrojem informací pro další výrobní statistiky, sou asn je terminál vybaven diodovým idlem pro sledování vyrobených kus . Data jsou p edávána systému v dávkové podob , který je vyhodnocuje v režimu pro monitorování produkce. Sou asn je provád no zpracování a vy ízení materiálových požadavk na spot ební materiál (SpMa), který je pomocí terminálu v ur ených intervalech formou inventury na pracovišti deklarován jako 3



spot ebovaný. Vznikají tak transakce spot eby, které jsou v dávkové form systému SAP.

p edávány

V p ípad vyrobení prvních kus jsou tyto stohovány na paletách, které jsou vybaveny identifika ní kartou (paletový lístek) a árovým kódem. Takto vyrobená a identifikovaná paleta je naskladn na do skladovacích prostor pomocí skenování. Systém tak získává informaci o vyrobeném množství, které je uskladn no. Sou asn s definicí palet hotových výrobk vzniká informace nejen o tom, jaké množství je vyrobeno, ale p edevším jaké množství zbývá vyrobit. V p ípad naskladn ní hotových výrobk do skladovacích prostor je možné tyto použít k expedici. Jednotlivé palety, které jsou naváženy do náv su taha e, jsou sou asn skenovány a p idružovány k p ipravenému p íkazu k expedici, který se ve finále m ní v dodací list, jak jsou mu postupn p idružovány jednotlivé palety. Každý doklad nese p esnou informaci o konkrétní naložené palet . Expedované množství je zdrojem pro množství k fakturaci. Dokumenty mohou být vystaveny b hem expedice nebo t sn po ní. Následn je soubor vystavených ú etních doklad použit pro bilancování výroby zakázky, kde se porovnávají hodnoty získané z výroby na základ denních výkaz a hodnoty z dokument fakturace.

'

) % (%

./ "

! "#$ %#

! "# #

6

-#

$' )

! #

# '5

0) (

'

&

*1 *,2 3* ! ! " (%

!

( /' " /'

' ! "(

#

Obr. 2-1 Procesní schéma funkcí systému UDS

4

45 ! ' " %

* ' ) #+ ,- %

! !



3 Modulární ešení a ízení logistického et zce Aplika ní ást systému je ešena modulárn , což znamená, že obsahuje díl í moduly logistického et zce jako je nap íklad modul: • Zakázka • Logistika • Výroba • Fakturace Takové rozd lení aplika ní úrovn umož uje modifikovat jednotlivé aplikace pro koncové uživatele podle oblasti jejich pracovního p sobení. V sou asné dob umož uje systém uživatel m nahlížet do více oblastí než pouze do té ásti, která jim z hlediska jejich pracovního za azení p ísluší. To má zvýšit informovanost a rozší it možnosti získávání informací i z t ch oblastí, které uživatel sice neobsluhuje nebo nevyužívá p ímo, ale m že nahlížet do n kterých vlastností nap íklad zakázky, p estože p sobí uživatel v odd lení nap íklad logistiky. Moduly jsou mezi sebou vzájemn propojeny strukturou vazeb jednotlivých tabulek databáze. Není proto možné p ijímat nap íklad zákaznický materiál (modul Logistika) aniž by p edtím manažer zakázky definoval nejen zakázku samotnou, ale p edevším strukturu díl , která jí p ísluší. (modul Zakázka) A takových p íklad bychom nalezli mnoho. Tyto podmíne né procesy adí UDS do skupiny ERP systém . Logistický et zec je tímto ízen podmíne n a definovaná konzistentní kontrola vstupních údaj zajiš uje maximální soudržnost a logickou správnost po ízených dat. Systém p itom k takové kontrole p istupuje formou tzv. restrikce, tedy bu je n jaká operace možná a nebo není možná v bec, neexistuje tedy možnost „n jakého“ chybného zadání. Než se budeme ízením v jednotlivých modulech UDS zabývat podrobn ji, zde jeden p íklad: P edpokladem pro vystavení dodacího listu p i expedici (berme nyní hotové výrobky) je správné založení tzv. p íkazu k expedici. Ten udává místo doru ení výb rem ur itého transportu verze zakázky. Není-li takový transport definován, není možné vytvo it zmi ovaný p íkaz k expedici. Pokud je tento definován, je p i vlastní nakládce zapot ebí paletových lístk , které se párují k vybranému p íkazu a to pouze v tom p ípad , že jsou za azeny (ve své definici) do skupiny transportu, který je vybrán v p íkazu k expedici. V opa ném p ípad systém nem že nakládku realizovat, není p idružena žádná paleta a dodací list také nelze vyhotovit. Paletové lístky lze založit pouze k definovanému transportu ur ité verze zakázky. Není-li transport definován, není možné definovat paletové lístky atd. Podmín nost zmi ovaného procesu nás p ivádí až na samotný za átek: K definici zakázky, odkud se odvíjí všechny další procesy logistického et zce.

3.1 Založení zakázky Proces založení zakázky je jedním ze základních proces systému UDS. Bez této ásti ízení není možné dále využívat možností systému. Jestliže je tomu tak, m žeme p edpokládat, že její založení (myšleno zakázky) je základním prvkem, kterému ve vývoji byla v nována zvláštní pé e, nebo a chceme i nechceme, musíme se smí it s tím, že založení zakázky je jednou z asov nejnáro n jších operací obsluhy systému UDS. 5



Manažer zakázky p ipravuje „živnou“ p du pro všechny další uživatele, kte í na ízení participují. Objem dat, které manažer zakázky do systému zadává je dvakrát až t ikrát v tší než v ostatních modulech. Proto tento modul nabízí také nejvíce výjimek v zadávání: • Speciální kopírovací funkce • Zadávání hromadných záznam • Hromadné mazání záznam (podle nastavení práv uživatele) • Nativní vytvá ení vazeb mezi jednotlivými tabulkami atp. Hned v prvním kroku definice zakázky m že uživatel využít kopírovací funkce a zkopírovat nové hodnoty z vybrané zakázky s možností kopie i všech podružných struktur, pop ípad si z této struktury m že vybrat, co chce kopírovat.

Obr. 3-1 Kopírovací funkce pro zakázku

Vý et všech inností, které musí manažer zakázky zvládnout by obsáhla samostatná p íru ka pro manažery zakázek, p esto si popíšeme ty základní. Pokud není využita kopírovací funkce, je t eba pro správnou funkci dalších modul systému provést: • Definici hlavi ky zakázky • Definici výrobních proces • Definici p edlohy díl (složky a další komponenty) • Definici jednotlivých verzí (a všech jejích podstruktur) 3.1.1

Definice hlavi ky zakázky

Hlavi ka zakázky nese p edevším její identifika ní íslo v systému, dále pak identifikaci v systému koncernu schlott gruppe tzv. koncernové ozna ení. Mezi další d ležité vlastnosti, které p ebírá pak nap íklad modul fakturace, pat í p íjemce faktury a odb ratel. Systém dále pracuje nap íklad s n kterými daty, které slouží pro za azení zakázky v asové ose nejen výroby, ale také vystavení dokument fakturace.

6


3.1.2


Definice výrobních proces

Výrobní procesy slouží v prvé ad jako identifikátory zakázek pro externí systémy (SAP). Zde je každá zakázka rozd lena do tolika definovaných záznam , kolik je definovaných výrobních proces . Sou asn je definice výrobního procesu (VP) jistým integritním omezením nap íklad v definici pracovního postupu již ur ité verze zakázky, kde není možné vybrat stroj, který neodpovídá definovanému VP v zakázce. Jinak e eno: Jestliže máme zakázku, která spo ívá ve vyhotovení knižní vazby nap íklad V2 (brožura lepená), nem žeme do pracovního postupu za adit nap íklad balení do fólie, což odpovídá zcela jinému VP, který by musel být v zakázce definován. 3.1.3

Definice p edlohy díl

P edloha se skládá ze všech složek pot ebných pro výrobu, obálek, ale také dalších tzv. díl , které do vyhotovení kone ného produktu pat í. (CD, DVD, tašky, obálky, nap íklad vzorové tastery atp.) Její definice je p edpokladem pro realizaci dalších operací, nap íklad p íjmu t chto materiál v modulu Logistika, kde uživatel vybírá z definovaného seznamu a provádí pot ebné transakce. P edloha díl je pouze seznam. N které definované položky pak mohou být použity v definici kone né struktury bloku (katalogu) ur ité verze. V seznamu se tedy objevují vždy všechny složky a díly, v definici struktury bloku ur itých verzí je to potom výb r z tohoto seznamu. P itom platí, že verze m že obsahovat ve své struktu e i všechny položky definované v p edloze a nebo žádné (což se nestává). P edloha díl m že být pom rn rozsáhlá, proto systém umož uje n které akce, které napomáhají uživateli tuto ást definovat velmi rychle. Pat í sem p edevším operace hromadného zadání, kdy systém založí hned n kolik záznam najednou, které pak uživatel rychle v tabulkovém zobrazení upraví, nebo m že použít kopírovací funkci, která vygeneruje strukturu p esn podle zvolené p edlohy jiné zakázky.

Obr. 3-2 P edloha díl a možnosti její rychlé definice

7


3.1.4


Definice jednotlivých verzí

Každá zakázka se m že skládat z libovolného po tu verzí, které se od sebe odlišují nej ast ji jazykovou mutací, je možné ovšem zakládat verze, které sice spadají pod ur itou jednu zakázku, nap íklad díky zákazníkovi, ale mohou se lišit i výrobní technologií. M žeme tak mít ást nákladu voln , ást nákladu balenou do fólie. Takových p íklad bychom zde mohli uvést mnoho. Verze je op t pom rn složitá struktura, která krom základních vlastností obsahuje p edevším také další podružné struktury, tabulky (v relaci 1:N a M:N): • Definice struktury bloku • Definice výrobního postupu v . použitých materiál • Definice transport

Obr. 3-3 Základní vlastnosti verze zakázky

V p ípad struktury bloku, která vychází z p edlohy, má možnost uživatel vybírat položky jednotliv , nebo lépe: Ozna it ty položky p edlohy, které chce k definované verzi p idružit. Tato operace výrazn urychluje proces vlastní definice, což je rozhodující pro posouzení ur itého komfortu systému, který tak dává uživateli mnoho nástroj k tomu, aby svou práci maximáln urychlil. Objem dat zadávaných v modulu Zakázka je rozsáhlý a nesrovnatelný s ostatními moduly systému UDS. P i vývoji byl kladen velký d raz na tvorbu takových akcí, které efektivn pracují s asem a minimalizují jej pro založení všech dat na hodnotu p ijatelnou nejen z hlediska ekonomického, ale p edevším z hlediska individuálního p ístupu manažera zakázky k práci, kdy mu systém otevírá vždy n kolik možností jak k zadávání p istupovat a neomezuje ho pouze na jeden jediný zp sob, který by sice mohl být optimalizován, ale ve finále by mohl p sobit jako monotónní innost, která by negativn ovlivnila jeho individuální výkonnostní k ivku.

8



Obr. 3-4 Možnost výb ru položek p edlohy díl pro založení struktury bloku

Výrobní postup definuje uživatel pro možnost pozd jší kalkulace p edb žných náklad na výrobu. Tato ást systému UDS není ve spole nosti reus využívána, nebo zakázky, které se v závod zpracovávají, jsou kalkulovány ze strany koncernu a cena pro zákazníka je tím již pevn daná. Výrobní postup, jako další struktura ur ité verze zakázky, slouží tedy vícemén pro zápis do technologického postupu, který se dále distribuuje jako podklad pro výrobu. Obsahuje tedy veškeré informace o provád ných operacích v etn použitých stroj a materiál . Je t eba dodat, že výrobní postup je možné tzv. normovat a vyjád it tak asovou náro nost výroby a sou asn také p edpokládanou materiálovou spot ebu. Sou ástí výrobního postupu jsou také poznámky n kdy i nevýrobního charakteru. Ve finále pak vzniká kompletní zakázková dokumentace jako sm rodatný podklad pro produkci. Aby bylo možné definici provád t rychleji, disponuje systém akcí, která zakládá položky výrobního postupu automaticky s možnosti výb ru stroj , p i emž je založeno tolik záznam operací, kolik je vybráno stroj . Zárove pak systém ke každé položce nadefinuje položky materiál spot ebovávaných v každé definované operaci. V p ípad použití více stroj pro zhotovení nákladu koriguje technolog požadované množství koeficientem (0-1) tak, aby kalkulace a výpo et asové náro nosti pro výrobu požadovaného nákladu probíhal vždy pro ur itou jeho ást na jednom stroji. M žeme si to p iblížit nap íklad pro výrobu na dvou strojích, kdy jeden i druhý vyrábí polovinu požadovaného nákladu: Pak musí technolog (manažer zakázky) korigovat výpo et asové náro nosti koeficientem 0,5 na každém stroji.

9



Obr. 3-5 Použití šablony pro založení operací výrobního postupu

D ležitou sou ástí pro ízení výroby zakázky jsou definice jednotlivých transport vždy ur ité verze. D vodem tohoto len ní je skute nost, že p i expedici hotových výrobk musíme sledovat verzi, kterou expedujeme, aby nedošlo k jejich pomíchání v rámci dodávek celé zakázky. Vzhledem k velikým objem m výroby, které se pohybují ádov ve sto tisících až miliónech kus , je ošet ení expedice ur itých verzí velmi d ležité. Prost edkem jak toho dosáhnout je definice transportu pro ur itou verzi. Transportem rozumíme záznam (vázaný na vybranou verzi rela ní vazbou), který obsahuje jednak informaci o tom, co chceme transportovat (vlastnosti verze), jednak datum, kdy chceme transport provést, jednak také místo dodání. Po et položek v databázi se zv tšuje, jestliže se transport rozloží do více dn , jestliže se nap íklad ást expeduje na jiných paletách atp. Lze íci, že každá zm na v uvedených vlastnostech ukazuje na nutnost založit nový transport. Na první pohled by se mohlo zdát, že je to zbyte né, ale další využití takových záznam (p edevším pak v definici p íkazu k expedici) ukazuje, že tomu tak není, ba naopak! Každému transportu totiž p ísluší automaticky generované paletové lístky (tabulka databázových záznam ), které pak systém p id luje dodacímu listu, ímž jednozna n vytvá í vazbu mezi dodacím listem, který vychází z p íkazu k expedici, a paletou, která byla vyskladn na a naložena na náv s. Jednozna n tak m žeme ur it, která paleta byla transportována konkrétním vozem, idi em potažmo p epravní spole ností. Paletové lístky jsou klí ovými záznamy v databázi, které nesou informaci o tom, zda bylo již požadované množství na palet vyrobeno, uloženo do skladu nebo ve finále odvezeno zákazníkovi. (Více o tom v kapitole: 3.5 Logistické operace s hotovými výrobky)

10



Objem takových záznam je veliký a jejich založení je pln automatizováno akcí, která operaci provede v p ijateln krátkém ase. Záleží p itom na definici transportu, kde je t eba zadat celkové množství pro daný transport a po et kus na palet . Ze znalosti t chto hodnot systém vypo ítá pot ebný po et záznam s p edepsaným po tem kus na palet . Hodnoty po tu kus uložených v záznamu paletových lístk je možno m nit. Je možné záznamy v tomto sm ru modifikovat a dokonce ídit i po et takto vytvo ených záznam . (Nap íklad p idáním nebo ubráním n kolika palet.) Paletové lístky vznikají jako záznamy v databázi a je jim p id leno jednozna né identifika ní íslo, podle kterého je systém v dalších oblastech ízení vyhledává a m že s nimi dále pracovat pomocí skenování jejich árového kódu.

Obr. 3-6 Základní vlastnosti transportu

Paletové lístky v tišt né podob slouží jako nedílná sou ást zakázkové dokumentace. Bez jejich definice a distribuce do výroby není možné s produkcí za ít, nebo ur ují po ty kus , které se mají skládat na jednu paletu. Pokud systém vypo ítává množství hotových výrobk v ur itém stavu (nové/nevyrobené – vyrobené/na sklad - expedované), vždy vychází z vlastností záznam paletových lístk . Tabulka t chto záznam barevn odlišuje ádky jednotlivých palet pro ur itý stav, který m že nastat. Je tak možné nejen vizuáln posoudit, zda n které palety byly již vyrobeny nebo expedovány. Poskytuje hlavn zdroj dat pro vyjád ení informací na otázku, jak výroba postupuje.

11



Obr. 3-7 Tabulka paletových lístk pro definovaný transport

Obr. 3-8 Ukázka tisku: paletový lístek

12



3.2 P íjem zákaznického materiálu Objem dat, která jsou zadávána v odd lení logistiky, je ve srovnání se založením zakázky a všech jejích dalších struktur, p edevším potom verzí, menší, p esto nem žeme íct, že by to nebyl proces složitý. I zde bylo v pr b hu vývoje systému p ihlédnuto ke skute nosti, že práce musí být optimalizována a asov nenáro ná. Pracovníci logistiky p inášejí do systému st žejní informace o materiálovém toku. Zadávání dat tak musí probíhat rychle a p edevším je t eba zajistit stabilitu systému i v obdobích, kdy je frekvence zpracování vstupních dat velmi vysoká, jak tomu je nap íklad v m sících kv ten až zá í. D ležitým bodem procesu ízení celé zakázky je evidence pohybu zákaznického materiálu. Jedná se o složky, které zakládá pracovník odbytu (manažer zakázky) jako p edlohu díl . Tento seznam slouží pracovníkovi logistiky, aby mohl p i p íjmu p esn identifikovat druh polotvaru, který p ichází ke zpracování do závodu. Samoz ejm je tato innost velmi zodpov dná, vždy na základ t chto informací ídí vedoucí pracovníci a celý výrobní proces. P íjem materiálu je operace, která procesn probíhá ve dvou krocích: • Založit p íjem • Generovat paletové lístky Nejprve je t eba ur it materiál, který je p ijímán. (Musí být definován v p edloze díl .) Následn se provede operace p íjmu, která založí pot ebné transakce pohybu. Zde je t eba ur it, kdo je dodavatelem zboží, tiskárna a také kdo je dopravce a odkud bylo zboží dodáno. Všechny tyto vlastnosti sloužily d íve pro automatické vedení správy dat pro INTRASTAT.

Obr. 3-9 P íjem zákaznického materiálu (vybrány 3 položky)

13



Založení p íjmu je uzp sobeno tak, aby bylo možné provést rychle a pohodln p íjem i více druh složek, takže uživatel vybírá ze seznamu p edlohy díl a provádí pohyb pro všechny vybrané položky najednou s tím, že je m že pozd ji kdykoli upravit v generovaném dokumentu pohybu. Ten je vytvo en automaticky a tvo í jej záhlaví s adresou místa odeslání, informací o dopravci a další. Dále obsahuje tento doklad podružné záznamy (položky), které p edstavují jednotlivé složky, které byly pro tento druh pohybu vybrány. Jednotlivým složkám systém nejprve p i adí jednotný po et kus pro p íjem tak, jak bylo zadáno ve formulá i. Pokud se po ty p íjmu u jednotlivých položek reáln ovšem liší, je nutné je v dokumentu pohybu opravit, což se provede jednoduše p episem. Z dalších možností, jak dokument upravit, si m žeme popsat nap íklad identifikaci vzork . Položky dokladu m žeme zkopírovat, ozna it požadované ádky jako vzorky zaškrtnutím p íslušného polí ka v tabulce a opravit p ijaté množství. Obecn platí, že p íjem lze založit také pouze definováním dokumentu pohybu zvolením správné transakce. UDS umož uje nativní zadání p íjmu proto, že výrazn optimalizuje proces založení tohoto pohybu a snižuje asovou náro nost této operace na minimální možnou míru. Je-li p íjem založen a upraven dokument pohybu, je možné p istoupit k vygenerován záznam pro paletové lístky zákaznického materiálu. Prakticky jde o jednozna nou identifikaci každé palety v systému proto, aby bylo možné provád t skenování t chto palet p i p eskladn ní (výdeji) do výroby a tím zajistit jednozna nou identifikaci místa, kde se paleta práv nachází.

Obr. 3-10 Dokument pohybu

Paletové lístky se generují pomocí akce, která je sou ástí kontextové nabídky položek dokumentu pohybu. Principieln dochází k automatickému založení záznam palet pro každý materiál, který je obsažen v položkách dokumentu pohybu. Po et záznam , které systém vytvo í je dán po tem palet p i p íjmu. Sou asn je uživateli ihned p i generování t chto záznam umožn no díl í po ty na jednotlivých paletách m nit, nebo není pravidlem, že p i p íjmu celkového po tu 15000 ks na 5 paletách je na každé z nich 3000 ks. 14



Obr. 3-11 Možnost zm ny po tu kus na palet p i generování paletových lístk

Systém generuje paletové lístky pro každou položku v dokumentu pohybu. Jestliže dokon í proces generování, je možné paletové lístky vytisknout. Tisk se týká pak pouze t ch, které jsou p idruženy k aktuálnímu dokumentu pohybu, což je d ležité, nebo takových palet m že být v pr b hu dne generováno n kolik vždy pro jiný p íjem, tedy i jiný dokument pohybu. Tišt né paletové lístky jsou pak umíst ny na jednotlivé palety a zajiš ují tak jejich identifikaci p i manipulaci. Paletový lístek je vybaven árovým kódem, který je možno skenovat.

3.3 P eskladn ní zákaznického materiálu P eskladn ní zákaznického materiálu, které se z v tší ásti využívá pro výdej materiálu do výroby, je realizováno na obslužném terminálovém pracovišti ve skladu u vjezdu do haly. Toto pracovišt je vybaveno skenerem a nejen verzí UDS pro skenování palet, ale také verzí pro provád ní p íjmu materiálu, což umož uje provád t plynule tuto operaci i v dob , kdy není na pracovišti logistiky p ítomen zam stnanec. V takovém p ípad provádí p íjem zaškolená osoba (skladník-vozí ká ). Pracovišt slouží ovšem p edevším k realizaci pohybu p eskladn ní samoz ejm s možností v obou sm rech! Pracovník skladu provede vývoz materiálu do výroby a sejme paletový lístek, který skenuje. Systém nejprve provede formální kontrolu po nalezení p íslušného záznamu a ov í, zda paleta nebyla již vydána do výroby. Teprve potom založí dokument pohybu, kterému p idruží dv položky vždy pro transakci výdeje a p íjmu. Operace výdeje je provedena na pracovišti hlavního skladu, operace p íjmu je provedena na produk ním skladu, který pracovník zvolí. Jednotlivé palety tak systémov putují na zvolené pracovišt . Tím se po et palet na hlavním skladu sníží o jednu a zvýší na produk ním skladu p íslušného stroje, kam byla paleta odvezena. Sou asn se tak zm ní pom r množství palet a po tu kus daného zákaznického materiálu p i sledování ve skladu a ve výrob . Odd lení logistiky a všichni, kte í se systémem UDS pracují pak mají v daný okamžik možnost 15



sledovat, jak se množství zákaznického materiálu odvíjí (m ní) v souvislosti s jeho pohybem po závod . Je též možné rozhodnout, kolik materiálu bylo do výroby již vydáno, jaké množství z stává na hlavním skladu a pop ípad jaké množství je t eba ješt p ijmout (o ekávaná dodávka), aby bylo možné produkci dokon it pro stanovený náklad.

Obr. 3-12 Skenování zákaznického materiálu p i výdeji do výroby

3.4 Produkce – denní výkaz – spot eba materiálu Denní výkazy jsou jediným zdrojem informací pro statistická vyhodnocení produkce, ale také pro bilancování zakázky. Množství vyrobených kus zadávané pomocí terminálu slouží pouze pro statistické ukazatele výkonnosti. Jinak je pro sledování vyrobeného množství použito palet, které se skenují ve skladu, což je obsahem kapitoly: 3.5 Logistické operace s hotovými výrobky. Zp sob vedení pracovních snímk

ety (denní výkaz) je dvojí:

• Papírová forma • Terminálové on-line zadávání V p ípad , že nefunguje terminálová aplikace pro zadávání denního výkazu on-li, je možné zadat výkaz v papírové podob , který je potom p epsán do systému. Taková byla první koncepce p i vývoji UDS. Produk ní data získaná tímto zp sobem mohla být ovšem vyhodnocována až s ur itým zpožd ním. Proto byla vyvinuta terminálová aplikace UDS – terminál, která umož uje zadávat data p ímo a ty pak sledovat nap íklad pomocí monitorovacího nástroje, který je sou ástí systému UDS a slouží pro ízení z místa centrálního velína. Terminál p itom plní dv základní funkce: • Zápis denního výkazu • Provedení ode tu spot eby materiálu formou „malé“ inventury

16



Sou asn m žeme operace zápisu denního výkazu taktéž rozd lit do n kolika inností: • Zápis len osádky • Zápis pr b hu produkce (pomocí pracovních kód ) V prvním p ípad jde o jmenný seznam pracovník , kte í se na produkci podílejí. Cílem je evidovat každou lov ko-hodinu, která je pot eba k výrob požadovaného množství. Systém tak umí rozlišit, zda se na výrob podílel zam stnanec nebo brigádník, je možné statisticky vyhodnocovat po et pracovník , kte í se na výrob podílejí a stanovovat p íslušné výrobní koeficienty k posouzení výroby z hlediska pln ní norem, ale také k posouzení ekonomických hledisek výroby. Toto srovnání je vyjád eno v tzv. bilanci zakázky. 3.4.1

Založení len osádky

Seznam len se zakládá pomocí íselných kód lidí a sm n a je ukládán do tabulky. Prost edí pro zadávání zobrazíme tla ítkem „Osádka stroje“ z levé nabídky tla ítek. P i založení prvního lena osádky je nutné zadat i íslo sm ny, v dalších zadáních z stává hodnota již p edvolena. Záznam o lenovi osádky se ukládá pomocí tla ítka „P idat“. P i správném uložení je napln n jeden ádek tabulky na pracovní ploše. Zde je zobrazen jméno a p íjmení, popis sm ny, asová známka p íchodu a asová známka odchodu. Ta se p epo ítá až ve chvíli, kdy pracovník opustí pracovišt .

Obr. 3-13 P idání nového lena do osádky stroje

Systém kontroluje duplicitu v zadání len osádky. Jakmile je týž len zadán na jiném st edisku, je z p vodního stroje (pracovišt ) automaticky odebrán. V tabulce záznam z stává, ale je barevn zvýrazn n. To samé platí i v rámci jednoho pracovišt . Pokud zadám záznam duplicitn , systém v prvním kroku lena nejprve odebere a pak znovu p idá v asové návaznosti, ímž nedochází k duplicit hodin strávených na pracovišti.

17


3.4.2


Odebrat lena z osádky

Každý len osádky m že být ze seznamu odebrán. Existují celkem dva zp soby jak je možné lena z osádky stroje odebrat: • Odepíši jej sám ze svého seznamu • P ipíše si lena jiný strojmistr na jiné pracovišt V prvním p ípad je nutné ozna it ádek lena osádky (umístit zde kurzor), který chceme ze seznamu odebrat. Potom klávesou Del (Delete) provedeme akci, které lena v seznamu deaktivuje a barevn zvýrazní. Sou asn se dopo ítá as odchodu. V druhém p ípad sta í, když lena zapíše jiný strojmistr na jiném stroji. Jakmile aktualizujeme zobrazení tabulky (viz. další kapitola) objeví se nám zvýrazn ní indikující na skute nost, že osoba byla ze seznamu odebrána. Stejn jako v p edchozím p ípad je i zde uložena hodnota odchodu, která je sou asn hodnotou p íchodu pracovníka na jiné pracovišt . Tím nevznikají v systému žádné asové prodlevy pracovník p i p echázení z jednoho pracovišt na druhé.

Obr. 3-14 Odebraný len osádky (Barbora N mejcová)

3.4.3

Vyhledání lena v seznamu

V p ípad , že pro zadání lena osádky neznáme personální íslo UDS, máme možnost provést vyhledání zadáním p íjmení nebo jen jeho ásti. Ukažme si, jak v seznamu najít všechny Nováky, které bychom mohli do seznamu p idat. Nejprve je d ležité umístit kurzor do libovolné bu ky tabulky len osádky. Pak stiskneme kombinaci kláves Ctrl+F. Systém zobrazí dialogové okno pro hledání, které nám umožní osoby najít (zadáním p íjmení) a následn postupn do seznamu len osádky také vložit.

18



Obr. 3-15 Dialogové okno pro hledání osob

Vyhledání je jednoduché: Sta í zadat p íjmení nebo jen jeho ást do p íslušného polí ka a pokra ovat tla ítkem Najít, které vyhledá požadované záznamy a zobrazí je v tabulce. Pomocí klávesy Tab se pak p epneme do tabulky (nebo do ní klikneme myší) a vybereme ádek, který chceme vložit do seznamu len osádky. Vložení provedeme tla ítkem: Do výkazu.

Obr. 3-16 Výsledek hledání p íjmení Novák

Výb r ádku (osoby), který chceme vložit do seznamu len osádky se provádí bu kliknutím na libovolný sloupec v požadovaném ádku nebo pomocí šipek, které nám pohyb v tabulce umož ují. Je p itom jedno, která bu ka v ádku je ozna ena (zvýrazn na modrou barvou). V našem p ípad je ozna en první ádek, takže tla ítko Do výkazu by do seznamu len osádky vložilo Miroslava Nováka. Dialog p itom z stává stále aktivní, takže m žeme dále vyhledávat, nebo vybrat ze seznamu jiný ádek a op t vložit do seznamu len osádky.

19



Pokud chceme hledání ukon it, použijeme tla ítko Zav ít, které zav e dialogové okno pro hledání a vrátí nás zp t do zadávání denního výkazu. 3.4.4

Založení položky výkazu

Položkou výkazu se rozumí zadání kombinací hodnot pracovního kódu a verze zakázky, kterou na pracovišti zpracováváme. Formulá pro zadání t chto hodnot zobrazíme nejprve tla ítkem „Položky výkazu“ ze seznamu vlevo na pracovní ploše. Do edita ních polí zadáme postupn : • Pracovní kód • Verzi zakázky Vždy, když opustím zadávací edita ní pole, zobrazí systém popisek zadaného kódu, pokud jsou hodnoty kód zadány správn . Pokud ne, polí ko je prázdné, což indikuje chybu v zadání. Pak je možné, že íslo je formáln správné, systém jej ovšem nezná. Hodnoty se ukládají do tabulky pomocí tla ítka „Uložit zm ny“. Pokud je založení provedeno úsp šn , objeví se nový ádek v tabulce. Uživatelé tak neztrácejí p ehled o tom, jaké hodnoty byly až do tohoto okamžiku zadány.

Obr. 3-17 Zadání pracovního kódu a verze zakázky

V pr b hu sm ny je možné kódy libovoln m nit, je možné m nit i ísla zakázek. V p ípad zm ny pracovního kódu, kdy p vodní je tzv. produk ní, vyžaduje systém zadání po tu vyrobených kus . 3.4.5

P ihlášení na jiném terminálu

Jestliže z jakéhokoliv d vodu pot ebujeme dokon it nebo jen upravit váš denní výkaz na jiném po íta i (terminálu), je možné tak u init. Pravd podobn na jiném terminálu bude rozpracovaný jiný výkaz. V takovém p ípad pot ebujeme zobrazit p ihlašovací obrazovku, abychom se mohli p ihlásit a zobrazit tak náš výkaz. 20



Z nabídky tla ítek vlevo zvolíme „P ihlášení“. Systém práci stávajícího výkazu neukon í, pouze jej skryje a umožní jinému uživateli, aby zobrazil svým p ihlášením vlastní výkaz, který pak m že upravit. P i každé zm n pracovního kódu nebo zakázky systém p epo ítá asy postupné a vyjád í tzv. as jednotlivý, tedy v hodinách. M že se stát, že nap íklad pro hodnoty 10:00 – 12:00 systém vyjád í celkový jednotlivý as jako 1,5 hod. Toto není chyba! Systém z intervalu pouze ode etl p estávku na ob d podle zadání v záhlaví výkazu. 3.4.6

Ukon ení výkazu

Denní výkaz ukon ujeme v p ípadech že: • Strojmistr, který píše denní výkaz, kon í sm nu. • Strojmistr p echází na jiné pracovní stanovišt . Denní výkaz ukon íme snadno pomocí tla ítka „Ukon it výkaz“. Systém v daném okamžiku provede n kolik operací. Nejprve se dotazuje, zda chceme výkaz opravdu ukon it. Pak ukon í aktivní záznamy len osádky a všem dopo ítá as odchodu. Zkontroluje, zda je poslední zadaný pracovní kód produk ní a pokud ano, vyžádá si množství. Ukon í otev ený as posledního zadaného pracovního kódu, spo ítá jednotlivý as a ukon í denní výkaz. Zobrazí seznam materiál , které by se m ly nacházet na pracovišti a p edvolí poslední zm n ný stav. Po zadání inventury (viz. následující kapitola) se zobrazí p ihlašovací obrazovka. 3.4.7

Zadání spot eby materiálu

Spot eba materiálu se zadává formou inventury. Strojmistr nezapisuje tedy faktickou spot ebu, ale udává hodnoty stavu materiálu v daný okamžik. Systém na základ hodnoty minulé a sou asné rozdílem t chto dvou vyjád í spot ebu, pokud je minulá hodnota v tší než sou asná. O provedení inventury je také založen záznam v podob inventárního archu. T sn p ed ukon ením výkazu je zobrazen formulá pro zadání stav materiál . Zde je t eba vyplnit hodnoty ve sloupci „Stav“. Tla ítkem „Uložit zm ny“ systém vygeneruje soubor transakcí spot eby materiálu, pokud platí, že hodnota ve sloupci „Systém“ je menší než hodnota ve sloupci „Systémový stav“. Zm ny se ukládají pohybem šipky dol , v posledním ádku potom pohybem šipky nahoru.

21



Obr. 3-18 Inventární zadání stavu materiál .

3.4.8

Podmínky a kontrola realizace spot eby

Zadání vlastní spot eby materiálu je pro pracovníka obsluhujícího terminál pom rn jednoduché a p edevším asov nenáro né. Takový stav ovšem p edpokládá, že jsou spln ny n které podmínky, které zaru ují zdárný pr b h zadání spot eby. Materiál, který se v terminálu vy ísluje v tabulkovém zobrazení, a u kterého se p edpokládá zadání aktuálního stavu tak, aby systém mohl provést generování transakcí spot eby na základ rozdílu hodnot skute né a systémové, se musí systémov evidovat a to p edevším ve smyslu pohybu z hlavního skladu na produk ní sklad ke konkrétnímu stroji (na konkrétní pracovišt ). Kmenová data materiálu jsou dávkov aktualizována podle záznam uložených v systému SAP, který v oblasti materiálového hospodá ství figuruje v souboru systémových ešení závodu jako majoritní, p estože jeho výrobní moduly spole nost z finan ních d vod nevyužívá (modul PP není implementován). Na druhou stranu díky autonomnímu chování UDS je možné celý proces replikovat a vracet tak získané hodnoty spot eb do SAP tak, aby et zec modulu MM byl kompletní. Dochází tak k integraci UDS do SAP a naopak, tento proces funguje automaticky v obou sm rech. Systém SAP poskytuje UDS kmenová data materiál , se kterými systém dále pracuje a vrací zp t hodnoty spot eb, které vznikly na základ využívání terminálových aplikací na pracovišti. Protože je systém UDS zcela autonomní, je možné i zde realizovat veškeré pohyby spot ebního materiálu. S ohledem na skute nost, že ást z nich je realizována pomocí SAP (p íjem materiálu na sklad), realizuje se pomocí UDS pouze další krok p edevším vyskladn ní materiálu podle požadavk výroby. Toto vyskladn ní zaru í, že je možné v každém okamžiku stanovit systémový stav materiálu na konkrétním pracovišti. V porovnání se skute ným stavem pak m žeme rozdílem obou hodnot stanovit spot ebu a to v libovolném okamžiku výroby.

22



Proces p eskladn ní spot ebního materiálu (lepidlo a fólie p edevším) se provádí formou materiálové žádanky, kterou sm nový mistr vystaví a p ipraví tak podklad pro skladníka. Ten na základ stavu daného (nebo daných) materiálu provede vyskladn ní a to bu požadovaného množství nebo množství jiného, pokud nap íklad skladová zásoba požadavku nesta í. Toto množství potvrzené žádanky je sm rodatné pro vznik transakce p eskladn ní, která je realizována op t dokumentem pohybuje se dv ma položkami: • Výdej z hlavního skladu • P íjem na produk ní sklad Výdej je realizován na hlavním skladu a snižuje stav zásoby, p íjem je proveden na tom pracovišti (produk ním skladu), kde byl proveden závoz. V daném okamžiku také terminál registruje zm nu stavu zásob na pracovišti. Spot eba materiálu se tak p ehledn realizuje i v p ípad , že je pracovišt opakovan b hem dne zaváženo spot ebním materiálem.

Obr. 3-19 Založení materiálové žádanky

V okamžiku, kdy sm nový mistr zpracuje požadavek na dopln ní stavu zásob, je do logistiky odeslán automatický e-mail s p ipomenutím na vy ízení tohoto požadavku. Tato operace spo ívá pouze v dopln ní skute n vydaného množství a potvrzením, že p íslušný ádek v požadavku byl zpracován. Systém pak p i uložení provedených zm n vygeneruje dokument pohybu s požadovanými transakcemi (pro každou položku požadavku vždy výdej ze skladu a p íjem na produk ní sklad). Tímto zp sobem se v pr b hu sm ny aktualizuje systémový stav spot ebního materiálu na všech pracovištích a zárove m že být provád nou inventurou stanovena (z rozdílu skute né a systémové hodnoty) spot eba. Spole n s dokumentem pohybu vzniká již p i zadávání inventárních hodnot pomocí terminálu záznam o provedené inventu e (inventární arch), takže je možné kdykoli prov it, jak byla tato innost ze strany strojmistra, který terminál obsluhuje, provedena. Je možné jednozna n ur it, zda strojmistr zadání provedl, nebo jen opsal systémové hodnoty. Je totiž nepravd podobné, že v dob produkce nedojde b hem sm ny k takovému úbytku nap íklad 23



lepidla, aby se to neprojevilo v zadání spot eby. Inventární arch dokumentuje jednak kdo ode et provedl, na kterém pracovišti (produk ním skladu) a v poznámce také pod kterým denním výkazem. Je tak možné vysledovat, jaká byla produkce dané sm ny a usoudit, zda ode et je reálný i nikoli. V každém p ípad by p i kontrole po provedení ode tu spot eby materiálu m lo být množství materiálu na pracovišti práv rovno systémové hodnot .

Obr. 3-20 Inventární arch generovaný p i zakládání spot eb materiálu

3.4.9

On-line monitorování produkce

Vývoj systému UDS jako podnikového informa ního systému spole nosti reus s.r.o. schlott gruppe si podle projektové dokumentace kladl za cíl vytvo it efektivní sledovací nástroj, který by umožnil vedoucímu výroby nejen monitorovat vlastní produkci, ale p edevším získávat aktuální data a na základ p edané informace mít tak možnost lepšího rozhodování v operativním ízení výroby. K tomu výrazn napomáhá terminálová aplikace pro vedení snímku pracovního dne ety (pracovn nazvaném denní výkaz). Centrální on-line monitorovací modul UDS získaná data pomocí terminálu okamžit vyhodnocuje. Navíc je terminál vybaven také tecím za ízením (fotobu kou), která p edává data o vyrobeném množství. Monitorovací modul a datový terminál, umíst ný na pracovišti, spolu vytvá ejí systém onli sledování výroby. V první fázi, která je závislá na obsluze terminálu, za íná pracovník (strojmistr) zapisovat svoji sm nu. Po p ihlášení do terminálu, který identifikuje místo pln ní jeho práce, zadá strojmistr sm nu a vyplní n které další údaje: • Definuje pracovní režim. • Zapíše íslo verze zakázky, kterou zpracovává. • Doplní ve jmenném seznamu všechny spolupracovníky, kte í se na výrob podílejí.

24



Následn pak v pr b hu sm ny m že zadávat zm ny ve všech uvedených kategoriích. Takováto definice ur uje jednozna n položky výkazu snímku jeho pracovního dne, spole n se seznamem dalších pracovník m žeme hovo it o snímku pracovního dne ety. V okamžiku zadání pracovního kódu je spušt n asova a zárove funkce po ítadla, které je tvo enou jednou fotobu kou zaznamenávající pr chod produkt v jejím zorném poli, p i emž každý takový pr chod je v terminálu zapo ítán jako jeden kus. asova v ur itých pravidelných intervalech odesílá data a ukládá je do databáze, odkud k nim m že uživatel okamžit p istupovat. Stejn tak je využívá i druhá ást systému a to je modul on-li sledování. Pomocí UDS uživatel zvolí ze seznamu aktuálních (otev ených) denních výkaz ty, které chce sledovat. Po et monitorovacích „oken“, ve kterých se informace o výrob zobrazují, není omezen. Doporu uje se volit po et vhodn s ohledem na velikost obrazovky (4-6). Na jednom monitoru tak m že uživatel sledovat i 6 stroj sou asn . V p ípad hardwarového vybavení velína lze p edpokládat, že st edisko používá více monitor pro sledování. Pro zvolené stroje systém vyobrazí n které základní informace o výrob , p edevším pak: • Pracovní režim • Jméno strojmistra • Verze a zakázka • Po et len osádky stroje • Po et vyrobených kus • Statistické ukazatele

Obr. 3-21 Obrazovka on-line monitorování produkce

25



Pracovní režim je v záhlaví tabulky barevn podkreslen, takže barva rychle indikuje základní režimy práce jako je: • Se ízení • Produkce • Ostatní pomocné a ztrátové asy Statistické ukazatele kumulovan zobrazují: • Po et kus vyrobených za hodinu • Po et díl zpracovaných za lov ko-hodinu • Po et kus zpracovaných za lov ko-hodinu Aktualizace zobrazení probíhá v nastavených intervalech. Modul pro monitorování disponuje op t asova em, který v pravidelných intervalech hledá aktuální data na serveru a následn je zobrazuje. Ve stejný okamžik dochází také k zakreslení grafických hodnot všech sledovaných veli in statistických ukazatel .

Obr. 3-22 Grafické vyjád ení sledovaných veli in

Grafický pr b h je kumulativní, takže se poslední zobrazená hodnota shoduje s íselnou hodnotou zobrazenou v tabulce. Od pr b hu grafu je možné usuzovat, zda nedochází k prostoj m, které by se do zobrazení promítaly klesající k ivkou, jak je tomu vid t na obrázku. Sou asn by také m la být v monitorovací tabulce patrná zm na pracovního režimu a to dokonce erven podkreslená.

3.5 Logistické operace s hotovými výrobky Identifikace hotových výrobk vychází z identifikace jednotlivých palet pomocí záznam paletových lístk . Ty jsou nositelem informace nejen o množství, ale p edevším také o stavu, ve kterém se paleta nachází a samoz ejm p íslušném za azení k ur itému transportu, verzi a tudíž i k zakázce. Definice paletových lístk je sou ástí definice transport . V okamžiku založení paletových lístk dochází k jejich tisku. Takto vytvo ené záznamy identifikují množství palet, které je t eba vyrobit. Sou asn jsou tyto distribuovány do výroby. Je-li vyrobena paleta

26



(první p edepsané množství), je ozna ena paletovým lístkem a putuje na stanovišt , kde bývá zpravidla ovinuta fólií a zde také ozna ena jako vyrobená. Protože se pracovišt nachází ve skladovacích prostorách, je každá taková paleta automaticky ozna ena také jako naskladn ná. (Což je formáln správné, nebo se v okamžiku ovinutí fyzicky nachází na sklad .) Proces p ijmutí palety na sklad, ovinutí a ozna ení daného množství jako „vyrobeno“ zajiš uje terminálová stanice umíst ná u balicího stroje. Obsluha nejprve sejme útržek z paletového lístku (zpravidla se distribuují lístky dva pro pozd jší skenování p i expedici) a provede skenování árového kódu, který paletu jednozna n identifikuje v systému. Tím je paleta ozna ena nejen jako vyrobená, ale p edevším také naskladn ná a je možné s ní dále manipulovat ve smyslu expedice. (Pozd ji zjistíme, že pokud se tato procedura neprovede, systém neeviduje paletu jako vedenou ve skladu, potažmo vyrobenou a nebude možné ji expedovat. Pak je nutné tento krok u init dodate n .) Popsaný proces je možné provád t také obrácen , to znamená vracet paletu zp t do výroby. Systém p i identifikaci palety kontroluje její stav a neumož uje naskladnit paletu dvakrát. V p ípad , že se paleta již (systémov ) na sklad vyskytuje, umožní pouze její vrácení do výroby nebo je možné celou operaci stornovat. Sledování výrobk na paletách v pr b hu výroby vychází práv ze zm ny stavu definovaných paletových lístk pro hotové výrobky. V pr b hu produkce se tak množství generovaných palet ve stavu „nová“ postupn snižuje, p ibývají záznamy se stavem „vyrobeno/na sklad “ a procesem expedice se tyto op t m ní na stav „expedováno“. Vždy je díky konzistentní kontrole zachován celkový po et palet definovaného transportu, m ní se pouze po ty v jednotlivých stavech, než nakonec p ejdou všechny záznamy palet do stavu „expedováno“. Proces je zajišt n modulem pro skenování hotových výrobk , který obsluhuje pracovník na balicím stroji ve skladu. Sou asn tak odpovídá za množství, které naskladnil a ozna il jako vyrobené.

Obr. 3-23 Skenování palet s hotovými výrobky

27



3.6 Expedice Stejn jako v p edchozím p ípad je také expedice logistickým procesem hotových výrobk (potažmo palet), který vychází z definice paletových lístk v ur itém transportu verze zakázky. Prakticky je tato operace ešena ve dvou krocích: • Založení p íkazu expedice • Skenování expedovaných palet V p ípad prvním je pro definici p íkazu k expedici minimáln nutná definice transportu. V této ásti pracovník logistiky zakládá záznam jakéhosi „pseudo-dodacího“ listu, který neobsahuje žádné položky k p eprav , pouze definuje místo doru ení a p epravní spole nost. Podobn jako v p ípad definice p íjmu, i zde uživatel vypl uje i n které informace historicky se vztahující k správ p epravy výrobk a zboží v euro-zón (INTRASTAT). P íkaz k expedici definuje transport nebo skupinu transport , ze kterých mohou být palety nakládány do náv su taha e. Sou asn s definicí transport , která se provádí výb rem ze seznamu podle zvolené zakázky a verze, což výrazn urychluje zpracování tohoto dokumentu, zadává pracovník také po et palet, které je t eba pro konkrétní transport distribuovat. Tím je zajišt no, že nedojde k zám n palet z jiných transport , ale také to, že bude do taha e naloženo práv požadované množství palet z konkrétního definovaného transportu. Výb r místa dodání m že být volen uživatelem, nebo se ídí výb rem transportu. (Op t se jedná o vlastnost systému k zefektivn ní provád ní této innosti, nebo každý transport vždy místo doru ení obsahuje.) Po et transport , které mohou být vybrány do p íkazu expedice není omezen.

Obr. 3-24 Výb r transportu pro p íkaz k expedici

28



Založený p íkaz k expedici pracovníkem logistiky je postoupen dál pracovníkovi ve skladu, který na základ jeho definice provede naložení pot ebných palet. Tuto operaci provází také skenování paletových lístk hotových výrobk , p i emž dochází k formální kontrole v n kolika bodech, kdy systém prov í: • Stav palety • Transport, kterému paleta p ísluší • Celkový naložený po et palet V prvním p ípad jde o to, že není možné naložit paletu, která v systému není vedena jako „na sklad /vyrobená“. V takovém p ípad systém hlásí chybu a je nutné toto operaci dodate n provést skenováním na pracovišti balení ve skladu. Pouze paleta, jejíž stav odpovídá, tedy byla vyrobena a nachází se na sklad , m že být dále použita pro transport. Sou asn systém prov í, jestli skenovaná paleta náleží transportu, který je definovaný v p íkazu expedice. Pouze v p ípad jednozna né shody (identifika ní íslo transportu) je proces proveden. Navíc musí být spln na ješt podmínka po tu. Tato podmínka není tzv. tvrdá, takže systém uživatele pouze informuje, že nap íklad p ekro il povolený po et k transportu a je na jeho uvážení, zda chyba nevznikla na stran pracovníka logistiky, který po et transportovaných palet zadal chybn . Jinak e eno, v p ípad neshody systém umožní uživateli pokra ovat ve vy ízení procesu expedice, upozor uje ho ovšem varovnou poznámkou, že množství neodpovídá definici v p íkazu expedice. P i spln ní všech t í podmínek je databázový záznam skenovaného paletového lístku p idružen k p íkazu expedice, ímž z n j iní formáln správný dodací list a sou asn je zm n n stav palety. Op t platí pravidlo, že celkový po et palet definovaných pro transport ur ité verze zakázky se nem ní, m ní se pouze stav, takže po et palet nacházejících se ve skladu klesá, oproti tomu roste po et expedovaných. Formální zpracování p íkazu k expedici m že provád t zaškolený pracovník skladu. Pomocí terminálu, který je umíst n v expedi ní ásti skladu nejprve skenuje árový kód p íkazu k expedici, který je sou ástí jeho tišt né podoby. Následn pak dochází postupn ke skenování všech palet, které se nakládají, p i emž systém vždy provádí konzistentní kontrolu, jak bylo popsáno výše. Zpracování p íkazu k expedici je ukon eno v okamžiku tisku dodacího listu, který je pak p edán dopravci. Systém automaticky p ipraví obrazovku pro úpravu dalšího p íkazu k expedici. Dokumenty p íkaz k expedici m že pracovník logistiky p ipravit s p edstihem. V takovém p ípad , kdy mu není známa SPZ vozidla, m že tuto ást dopracovat pracovník skladu p i zpracování p íkazu. Takové p ípady nastávají p i víkendových transportech, kdy jsou v pátek pracovníkem logistiky podle plánu vývozu generovány p íkazy k expedici, které skladník zpracuje a doplní chyb jící údaje o SPZ až v okamžiku nakládky. P edpokládá se, že dopravce je znám.

29



Obr. 3-25 Skenování palet hotových výrobk p i expedici

3.7 Fakturace Modul fakturace výrazn posiluje funk nost informa ního systému UDS a umož uje bilancování jednotlivých zakázek s ohledem na hodnotu skute ných náklad . Navíc optimalizuje vlastní proces fakturace a snižuje procento chyb, které doposud ešilo odd lení ú tárny. P itom systém ne eší pouze vlastní proces vyhotovení dokladu (A už se jedná o fakturu nebo jiný druh s tím spojený jako m že být dobropis, storno dokladu, zálohová faktura aj.), ale p edevším nabízí optimalizovaný nástroj s celou adou konzistentních kontrol a kontrol formální správnosti, které v p edchozích zp sobech zpracování nebyly možné. P ínos pro hodnocení systému jako celku je z ejmý: Fakturace nabízí další lánek logistického et zce a odráží další ást procesu ízení výroby, ímž dává systému UDS možnost nabídnout další p ínosné informace. Vlastní fakturace probíhá v n kolika krocích, které bychom mohli stru n charakterizovat jako • P íprava faktury • Kontrola faktury • Uzav ení a odeslání faktury 3.7.1

P íprava faktury

Základní charakteristikou p ípravné fáze vystavení faktury (celkový popis ásti systému si ukážeme na faktu e, myslíme tím však i další druhy ú etních doklad , které je možné pomocí UDS zhotovit) je fakt, že ji provádí pracovník odbytu, který spravuje ur itou zakázku. V tomto kroku se ješt nedá mluvit o ú etním dokladu, vzniká jakási „pseudo-faktura“, která je jistým návrhem, by již ve formálním provedení faktury. Tisková podoba (která je 30



nutná pro odeslání dokladu) je ozna ena jako návrh, nelze ji proto použít jako formální ú etní doklad. Manažer zakázky p i založení faktury definuje nejprve její hlavi ku, kde uvádí • Zakázku • Zp sob úhrady • Ú et

Obr. 3-26 Základní definice hlavi ky faktury

Systém podle p edchozí definice zakázky a podle znalosti kmenových dat zákazníka doplní n které další informace, jako je • P íjemce faktury a odb ratele (podle definice zakázky) • Platební podmínku (podle definice p íjemce faktury) • Data dokladu (podle data založení a platební podmínky)

31



Obr. 3-27 Dopln né informace ze znalostí systému

Tím, že systém p ispívá znalostí k dopln ní n kterých dat hlavi ky faktury, se práce p i zhotovení návrhu výrazn zrychluje a sou asn se eliminuje riziko chyby nap íklad chybným výpo tem data splatnosti atp. Po uložení hlavi ky m že uživatel pokra ovat definicí jednotlivých položek. Protože modul umož uje obecné vystavení dokladu, je možné položky zakládat ru n a kompletn ru n zpracovávat: • Zadáním názvu položky • Množstvím • Jednotkovou cenou • Výb rem p edm tu fakturace (sazba DPH) Ve v tšin p ípad ovšem systém nabízí nástroj pro automatické zakládání položek faktury podle definice výrobních proces zakázky. Z definovaných proces výroby je možné vybírat, je možné zvolit jeden až všechny definované výrobní procesy. (Tato ást slouží pro pozd jší zaú tování položky faktury do systému SAP.) P i automatickém zakládání položky faktury systém vyhledává v dodacích listech množství odeslaného zboží a automaticky navrhuje (p edepisuje) množství k fakturaci. Toto množství závisí na definici transportu, kde se uvádí, zda se definované množství fakturuje i nikoli. Zdrojem pro výpo et fakturovaného množství jsou odvezené palety, (záznamy v databázi) které jsou sou asn za azeny v transportu k fakturaci. Ostatní ásti systém ignoruje. Tímto zp sobem je zajišt na formální správnost vystaveného dokladu. Platí pravidlo, že p i zp tné kontrole musí být systém schopen dohledat odvezené množství a porovnat jej s fakturovaným, p i emž je p i automatickém zakládání doklad vždy zajišt na shoda.

32



Obr. 3-28 Automaticky založené položky faktury pro všechny expedované verze

P i založení záznam položky dokladu je možné provést formální úpravu nap íklad dopln ním n kterých informací k jednotlivým položkám, ale p edevším zadáním ceny. Systém neur uje cenu kalkulovanou. (Manažerovi zakázky je cena vždy známa, protože vychází z dohody s klientem.) Pokud je doklad v p ípravné fázi, objevuje se v tabulkovém zobrazení bled modré podkreslení ádku. Jestliže je návrh dokon en, systém po uložení generuje e-mailovou zprávu s popisem, že došlo ke zpracování návrhu faktury, p ípadn je do mailu p iložen soubor p íloh, které uživatel k faktu e p idružil. Zpráva je odeslána podle nastavení do odd lení ú tárny a zajiš uje tak požadované work-flow.

Obr. 3-29 e-mailová zpráva

33


3.7.2


Kontrola faktury

Pracovník ú tárny provádí kontrolu návrhu po formální stránce. Z definice takových doklad (návrh ) se zam uje na ty, na které upozor ují e-mailové zprávy podle identifika ního ísla. V databázi jsou tyto položky vždy podkresleny sv tle zelenou barvou. Tyto položky jsou de facto p edány ze strany manažera zakázky ke kontrole. Cílem kontroly je dodate n eliminovat n které nedostatky, ale p edevším doplnit právní p edpis od vodn ní v p ípad , že je fakturováno bez DPH. Kontrola se také zam uje dodate n nap íklad na správnou hodnotu kurzu m ny. (I p esto, že je stanovení kurzu ízeno po íta em.) 3.7.3

Uzav ení faktury

Jestliže není ze strany ú tárny shledáno pochybení v návrhu faktury, je doklad uzav en. Tato operace spo ívá v ozna ení faktury jako uzav ené zaškrtnutím p íslušného polí ka. Od tohoto okamžiku není zm na v hlavi ce a položkách faktury možná a doklad se uchovává ve stávající podob . V p ípad , že se p esto odhalí nedostatek, nebo uzav ení dokladu bylo provedeno p ed asn (omylem) m že administrátor doklad op t otev ít pro úpravy, jinak se zm na eší standardním zp sobem založením storna dokladu a vystavením nového. V p ípad , že nesrovnalost objeví zákazník (p íjemce faktury) musí být založen dobropis a doklad vystaven znovu.

3.8 Bilancování a sledování zakázky Proces bilancování zakázky se adí mezí poslední operace, které systém UDS podporuje. P edchází mu ovšem také proces neustálého sledování jednak produkce díky monitorovacímu za ízení, které sbírá on-line data z terminál na pracovišti a v pravidelných intervalech je vyhodnocuje, jednak se pomocí nejr zn jších výstup sleduje p edevším zakázka a její chování nap í všemi uzlovými body logistického et zce. Z množství tiskových sestav vybíráme n kolik z nich, které jsou pro ízení výroby a sledování zakázky nezbytné. Podobu tiskových sestav najdete v p ílohách podle názvu. 3.8.1

Kontrola pohybu díl

Tato tisková sestava pomáhá sledovat pohyb jednotlivých díl , které jsou definovány pro ur itou zakázku. V libovolném asovém okamžiku ukazuje sestava aktuální stav všech položek p edlohy díl . Manažer zakázky má tak možnost sledovat jaké množství (podle definice verzí zakázky) je t eba p ijmout ke zpracování, jaké množství všech položek díl se nachází na sklad , kolik jich bylo vydáno do výroby. Sestava též ukazuje rozdíl p edpokládaného množství a skute n p ijatého. Záporná hodnota pak indikuje na nedostatek ur itého po tu díl , který je t eba doplnit ke spln ní požadovaného nákladu. Sestava se v pr b hu asu vždy m ní a aktualizuje. Každá zm na v procesech logistického et zce (p íjem na sklad, výdej do výroby) se okamžit promítá do tohoto výstupu. V kone né fázi produkce musí být hodnota kus a palet na sklad nulová, ve výrob ukazuje sestava veškerý p ijatý materiál ke zpracování. 3.8.2

P ehled verzí – výrobní statistika

P ehled verzí p edstavuje souhrnnou statistiku z pohledu hotových výrobk . Zobrazuje vždy pro každou verzi zakázky po et palet a kus , které je t eba vyrobit (nové), dále po et kus a palet, které se nacházejí na sklad a stejn tak po ty expedovaných kus a palet. 34



Sou asn provádí porovnání celkového po tu vyrobených kus (na sklad a odvezených) s nákladem definovaným v p íslušné verzi. Na základ pom ru t chto hodnot ur uje systém tzv. rozpracovanost. Manažer zakázky tak m že b hem velmi krátké chvíle informovat zákazníka o stavu jeho zakázky. 3.8.3

P ehled palet podle transport

Jedná se o detailní pohled na definici všech transport všech definovaných verzí zakázky. Sestava se zam uje na vy íslení vždy po tu kus a plet, které se v daném okamžiku nacházejí v r zných stavech: • Nová (zbývá vyrobit) • Na sklad (vyrobeno) • Odvezeno (expedováno) P itom se po ty vztahují vždy ke konkrétnímu záznamu definovaného transportu v seznamu. Tímto zp sobem manažer zakázky ješt lépe posuzuje rozpracovanost své zakázky a m že podat informaci o stavu výroby pop ípad p eprav konkrétních palet konkrétního transportu. 3.8.4

Expedice hotových výrobk

Tato sestava je kontingen ní tabulkou všech provedených expedic hotových výrobk . Aktualizuje se vždy v okamžiku založení nového dodacího listu. Obsahem sestavy je kompletní seznam dodacích list v etn udání místa doru ení, data vystavení dokladu a samoz ejm po ty expedovaných kus a palet. Sestava podle nastavení umož uje zobrazit také hmotnosti jednotlivých provedených transport . Tabulka zobrazuje vždy všechny definované verze konkrétní zakázky. 3.8.5

Produk ní statistika AVG (Arbeitsvorgang)

Jedná se o statistiku pracovních inností zaznamenávaných pomocí datových terminál p íslušnými pracovními kódy. Tato statistika ukazuje souhrn as rozd lených do skupin jako • P íprava výroba (ERZ) • Produkce (MLZ) • Pomocné asy (HZ) •

asy ekání (WZ)

• Ztrátové asy (AZ) Na základ této definice systém stanovuje n které statistické ukazatele a sdružuje je do výsledného p ehledu. Statistika je ur ena p edevším pro sm nové mistry a vedoucí výroby, kte í na základ výsledk mohou posoudit dynami nost produkce s ohledem na pln ní plánu norem výkonu. Existují i další podoby takovýchto výstup p ímo vyjad ující koeficient pln ní normy, který ovšem není vázán na konkrétní zakázku. 3.8.6

P ehled fakturace zakázky

P ehled fakturace zakázky zobrazuje všechny ú etní doklady vystavené na konkrétní zakázku. Obsahuje všechny druhy doklad , které na zakázku byly vystaveny, v etn všech definovaných položek.

35


3.8.7


Bilancování zakázky

Kone n bilancování zakázky využívá zdroj z výroby a vystavených doklad fakturace a sdružuje výsledné hodnoty as a náklad na výrobu dané zakázky (nezohled uje dopravu). Sou ástí sestavy je rozpis jednotlivých položek náklad jako jsou náklady na použití stroje v etn strojmistra jako nezbytn nutné složky obsluhy stroje, dále potom vyjad uje souhrn náklad na spot ební materiál, které vycházejí ze získaných transakcí spot eby. (Ty jsou evidovány pomocí terminál na pracovišti formou inventury.) Ve t etím bloku sestavy je vy íslen souhrn náklad vynaložených na použití dalších lidských zdroj . Blok je len n tak, aby bylo možné rozd lit položky na náklady zdroj vlastních (zam stnanci a brigádníci reus), dále potom externích z personálních agentur. Celková bilance potom ukazuje pom r jednotlivých složek náklad v i celkové pracnosti zakázky a porovnává je s hodnotou ú etních doklad , na základ ehož stanovuje vlastní bilanci zisku.

4 Záv r Systém UDS ve své koncepci m žeme adit do skupiny systém plánování podnikových zdroj (Enterprise Resource Planning: ERP). Dokument popisuje sou asnou verzi systému 1.0.2.32, která prochází stále dopl ujícím vývojem. Ten si klade za cíl doplnit do struktury systému další moduly a s pomocí nich ješt více automatizovat plánovací proces nap íklad v oblasti výrobních kapacit stejn jako kapacit lidských zdroj a nejen usnadnit práci plánova , ale zefektivnit celý proces plánování podobn , jak tomu je v ízení zakázky.

36



P ílohy Kontrola pohybu díl P ehled verzí – výrobní statistika P ehled palet podle transport Expedice hotových výrobk Produk ní statistika AVG P ehled fakturace zakázky Bilancování zakázky

37

UDS - Podnikový informaní systém

Recommend Documents