UDRŽITELNÝ VSETÍN KONCEPT OBNOVY MĚSTA Ing.arch. Petr Hurník
Město je definováno • • •
prostorově (soukromí vnějšku = dvůr, míra vymezení urbanistické figury = uliční fronta, délka uliční fasády) funkčně (atraktivita = přítomnost lidí, polyfunkce v každém domě) právně (městský dům / činžák, fyzická osoba / zaměstnanec řetězce, svoboda, soukromí, občanská společnost/samospráva, diverzita vlastnictví) Město je velice komplexním předmětem zkoumání. Protože tradiční představy o městě jako „systému“ či „organismu“ nemohou postihnout některé podstatné souvislosti (např. svobodu, kulturu nebo bohatství), nazýváme město „kontingentní spletí jevů“. (Lemckeová) Také udržitelné město bude uchopitelné ze shora zmíněných tří hledisek. Předchozí obrázek (situaci historického Vsetína) lze ve srovnání se současným stavem použít jako základ úvah o podobě jednotlivých urbanistických figur, které v udržitelném městě budou vždy mít podobu NÁMĚSTÍ, ULICE A NÁBŘEŽÍ (Meduna).
Jak to všechno začalo? • • • • • • • • •
Domácí vševěd 1902? Citovat jedntl. hesla „města“. Necitelnost či záměr? Avšak už Sitte si uvědomoval (umělecká) rizika asanace a „přestavby“ měst (na pouhé bloky činžáků, čili „prasídliště“, „stroje na peníze“…). Dva roky nato začala asanace Brna (zbořeno 60% domů + změněny – zničeny - urb. figury), skončila 1906 demolicí Královské kaple (přes protesty mezinárodní odbor. veřejnosti a kvůli otáčení tramvaje při průjezdu z Rybího rthu…) Je to náhoda? Asanace Prahy – mělo být zbořeno celé staré město a celá Malá strana… Bestia Triumphans Asanace však začaly mnohem dříve (také v Brně – odstranění barokního špalíčku od Mořice Grimma na nám. Svobody poničilo prostorovou kompozici a měřítko náměstí 60 let předtím už byla asanována Paříž (z politických důvodů a přes odpor radnice) Napoleonem III. a jím jmenovaným „prefektem Seiny“ baronem Hausmannem. Co je nejhlouběji? Zapisovač parlamentu a „ideální města“ všeho druhu V díle pokračovaly bombardovací letky II. sv. války, ale také okupanti (Kir) Komunismus města, svobodu, občanskou společnost a soukromé vlastnictví nesnášel a udělal všechno proto, aby je zlikvidoval. Skončilo to objednáváním chleba na víkend v místní prodejně den předem a Prahou pokrytou lešením… Taky chatařením a zahrádkařením…
Fenomenologie místo analýzy (změna pohledu na město za půl století) •
•
„Moderní město se nedá uchopit žádnou předem vymyšlenou formulkou. Tato živoucí, stále se měnící a rostoucí tkáň, tento obludný živočich, neklidně se převalující ve svých snech a svém neznámém určení, toto Město, udělané z cihel a betonů, lidských těl a strojů, drátů a vývěsních štítů, neónů a dešťů, opuštěnosti a běd, lásek a davů, nadějí a ztroskotání, ze všeho, co je lidský osud, a ze všeho, co jsou dějiny a budoucnost – toto nové Město je něčím tak bezmezným a beztvarým, že nemůže být definováno dříve, než je pochopeno uměleckým činem – a že nemůže být pochopeno ničím jiným než právě činem uměleckým. A proto je třeba umění realistického, a proto také realismus, drsný a neústupný, proniká zřejměji nebo potají celým moderním uměním. Takový realismus ovšem naprosto už není protikladem romantiky, pokud jí rozumíme básnický zájem o fantastické a zázračné. „Chci zde promluvit především o myšlence, která, pokud vím, ještě nikomu nenapadla,“ píše roku 1796 F.W.J.Schelling: Musíme mít novou mytologii…“ A roku 1804: „Jestliže ve století, jakým je naše, s nějakým hladem se pátrá po látce, musí se to pokládat stejně za nedostatek pravého umění jako pravé poezie.“ Tato nová látka, úžasná, nekonečná, nevyčerpatelná, byla nalezena. „Co může být fantastičtější a neočekávanější než skutečnost?“ vypovídá po letech veliký básník Petrohradu F.M.Dostojevskij: „Ba, co je mnohdy nepravděpodobnějšího než skutečnost? To, co je většině téměř fantastické a výjimečné, znamená mně přímo podstatu skutečna.“ Největší estetik romantiky a největší básník realismu se potkávají, aby každý ze své strany dosvědčili potřebu té nové mytologie, k níž napsal pozdní Předmluvu autor Pařížského sedláka L.Aragon: „Nové mýty se rodí pod každým krovem. Tam, kde člověk žil, začíná legenda, tam, kde člověk žije. Každého dne se pozměňuje moderní pocit existence. Mytologie se zauzluje a rozuzluje. Je to věda života, která patří jen těm, kteří nemají žádné zkušenosti. Je to živá věda, která se rodí a zabíjí. Tam, kde se odbývá nejdvojsmyslnější aktivita živých, neživé často zachycuje odlesk jejich nejtajnějších pohnutek: naše města jsou takto zabydlena neznámými sfingami, které nezastavují zasněného chodce, neobrátí-li k nim svou meditativní roztržitost, a které mu nekladou smrtící otázky. Ale umí-li jen hádat tento mudřec, tedy to, nač se ho táží, jsou zase jeho vlastní propasti, které díky těmto beztvarým obludám bude poznovu sondovat.““ (J. Chalupecký, Obhajoba umění, 1934-1948. Československý spisovatel 1991, ISBN 80-202-0322-2, str.143-144)
• • • • • •
•
•
• • •
Depuis huit jours, j´avais déchiré mes bottines aux cailloux des chemins… Už osm dní jsem si rozdíral své boty o kamení cest… píše Rimbaud. Cesta: pruh země, po kterém se chodí pěšky. Silnice se liší od cesty nejenom tím, že se po ní jezdí autem, ale že je jen čarou, která spojuje jeden bod s druhým. Silnice nemá smysl v sobě samé, smysl mají jen dva body, které spojuje. Cesta je chvála prostoru. Každý úsek cesty má smysl sám v sobě a zve nás k zastavení. Silnice je vítězným znehodnocením prostoru, který její zásluhou není dnes než pouhou překážkou lidského pohybu a ztrátou času. Předtím než se cesty ztratily z krajiny, ztratily se z lidské duše: člověk přestal toužit jít, jít po vlastních nohách a radovat se z toho. Ani svůj život už neviděl jako cestu, nýbrž jako silnici: jako čáru, která vede od bodu k bodu, z hodnosti kapitána k hodnosti generála, z funkce manželky do funkce vdovy. Čas života se mu stal pouhou překážkou, kterou je třeba zvládat čím dál většími rychlostmi. Cesta a silnice, to jsou též dvě různá pojetí krásy. Když Paul řekne, že tam a tam je krásná krajina, znamená to: když tam zastavíš auto, uvidíš krásný zámek ze sedmnáctého století a u něho park, nebo: je tam jezero, na jehož lesklé hladině, která se táhne do dálky, plují labutě. Ve světě silnic krásná krajina znamená: ostrov krásy spojený dlouhou čarou s jinými ostrovy krásy. Ve světě cest je krása nepřetržitá a stále proměnlivá, na každém kroku nám říká: „Zastav se!“ (M. Kundera, Nesmrtelnost, 1988-1990. Atlantis 1993, ISBN 807108-066-7, str.220)
HUSTOTA? •
• • • •
Průměrná hustota obyvatel v zastavěných územích vybraných měst v Evropě kolísá mezi 40 ve Stockholmu (31 ve Vsetíně) a 170 obyvateli/ha v Moskvě, to však představuje pouze zlomek hustot některých mimoevropských metropolí (Bombaj 390 o/ha, Hongkong 370 o/ha, Šanghaj 290 o/ha). Ideologicky motivovaná převaha kolektivního bydlení nad soukromým ve městech bývalého socialistického bloku díky nadbytku průmyslových ploch ke zvýšení hustoty nevedla. Bývalá socialistická města jsou tedy z hlediska hustoty mnohem více evropská než socialistická. (Bertaud) Profil hustoty se řídí tržními zákonitostmi - dle gradientu hustoty v monocentrických městech (Alonso, Muth, Mills), od centra hustota klesá Profil cen půdy je na základě modelu monocentrického města v těsné korelaci s hustotou (Alonso, Muth, Mills), diskrepance cen a hustoty představuje rozpor mezi nabídkou budov a poptávkou domácností Podíl průmyslových pozemků na celkové zastavěné ploše se v „tržně řízených městech“ pohybuje mezi 4-10%, bývalá socialistická města mají těchto ploch 15-25% (Bertaud), Asanační a poválečné proluky v centrech Českých měst často nebyly dodnes (z politických důvodů) doplněny. (Kuča) Jedná se o specifikum ovlivněné ideologicky.
VRSTVENÍ (proces, růst) = úspora pořizovacích nákladů •
• •
• •
paměť, doba existence, odolnost změnám v čase. Je-li město obydleno po několik století, můžeme předpokládat, že bude obydleno dalších několik století. Udržitelnost „satelitu“ „na zelené louce“ je dvoutisícinou udržitelnosti Říma. nebourání je úspora času, energie a lidského úsilí. absorpce / koexistence „vzájemně se vylučujících“ filosofií / etnik. Podle Musila dnes v Evropském městě koexistují 3 „vzájemně se vylučující“ filosofie. Je náhoda, že jsou totožné s „pilíři udržitelného rozvoje“? Domnívám se, že město je schopno absorbovat ještě mnohem více nových (protikladných) filosofií, respektive že tato schopnost patří k jeho charakteristickým znakům (schopnostem, atributům) … výzva ke gradaci místo bourání a tudíž cesta k největším výkonům lidské kultury vůbec. Města představují dosud největší nakupení bohatství, jaké známe… (Musil) Předchozí dvojice kreseb naznačuje, jak historický trojúhelník Dolního náměstí Vsetína, samotné srdce města, ovlivněný prvorepublikovými a socialistickými intervencemi a prolukami, může být doplněn (bez bourání) kompozičním způsobem tak, aby vzrostla jeho atraktivita.
UŠPINĚNÍ (tolerance) = úspora (využití) lidské energie • • • •
•
polyfunkčnost a spontánnost „ušpinění“ jsou mimo jiné „různovlastnictvím“ = „majetkovou diverzitou“. předkupní právo soukromníků / fyzických osob před městem či developerem / právnickou osobou, maximální kodifikované procento „městských“ bytů v činžáku (=30%). cenová diverzita (požadují Jacobsová i Bertaud). psí výkaly stejně jako život ušpiňují. Nelze „čistě“ naprogramovat, definovat, regulovat a segregovat „život“ a „svobodu“. Město je ušpiněno svobodou, náměstí je ušpiněno lidmi. Ušpinění přispívá ke srozumitelnosti, identifikaci a orientaci. „Getting right by doing wrong“. Pokud by to bylo dovoleno, také Horní náměstí Vsetína by obnovilo své historické vymezení, například podle předchozí dvojice kreseb. Je nepochybné, že investice na tomto místě bude dlouhodobě mnohem výhodnější než stavba v satelitu za městem, o půvabu navrácené historické figury náměstí a jejím významu pro obraz města nemluvě.
TĚSNOST (charakter) = úspora provozních nákladů • • •
• • • • • • •
množství - ostatně polyfunkčních - ploch na plochu pozemku města. úspora pořizovacích a provozních nákladů na „provozní“ plochy ulic a nábřeží – méně kamene na dlažbu a více soukromých ploch dvorů a zahrad uvnitř bloku / domu. 1+1 = přinejmenším 3, také na náměstí, které jako prostor cílový a „hlavní“ shromažďuje to největší, co město má – ale i zde v udržitelném městě je veliké náměstí obklopeno změtí přeúzkých křivolakých uliček jako v Benátkách, drahé fasády jsou v kontrastu s „řadovostí“ a dlažba nemusí být úsporná, ale může být sama uměleckým dílem. ochrana před povětrností a počasím příliš horkým i chladným úspora provozních nákladů na vytápění/chlazení. více zážitků na stejné ploše, úspora krajiny – dům který není ve městě musí být v krajině či na periferii. „Každý strom ve městě může znamenat dům v krajině“. úspora času a dopravních nákladů, „všude blízko“. těsnost souvisí s bohatstvím (před Hrazeným městem nemělo bohatství smysl – nebylo udržitelné). těsnost rozšiřuje svobodu volby, roste suma možností na jednom místě: výběr zaměstnání, partnera, vzdělání, služeb, bohatství, způsobu života…
SOUKROMÍ (kvalita života) = úspora provozních nákladů • • •
• • •
•
množství „městských domů“, nikoliv „činžáků“, diverzita bydlení = podpora individuálního bydlení (také v centru). počet živností v soukromých rukou. „soukromí vnějšku“ = plocha dvora neatakovaného pohledy kolemjdoucích ani sousedů. Může omezovat „druhé bydlení“ protože snižuje potřebu odreagování zátěže z kolektivního bydlení, snižuje zdravotní rizika stresové zátěže z kolektivního bydlení a zároveň nabízí smysluplnou možnost investování, nebo vůbec je mnohem flexibilnější než bydlení v bytovém domě („pokoj pro dceru“). nabízí prostor pro realizaci osobní aktivity, snižuje tlak na každodenní dopravu slučitelností bydliště s pracovištěm („výrobna lahůdek ve dvoře“) ba dokonce s rekreací („klid u nedělního oběda“, „na balkóně bychom nemohli tak často grilovat“). městský dům s dvorem odstraňuje „přeregulovanost“ středo a východo evropského města protože snižuje množství regulačních kategorií v územním plánu (namísto 68 různých „funkcí“ nastavuje pro udržitelné město univerzální kategorii „smíšená funkce“). město je veřejné uvnitř soukromého (=náměstí a ulice jsou obklopeny městskými domy) a soukromé uvnitř veřejného (městské domy s dvory tvoří „blok“ obklopený ulicemi a náměstími).
ATRAKTIVITA
(kvalita veřejného prostoru, města)
= vše na vyšší úrovni • • • •
• • •
funkce kupní síly počet lidí přítomných po 24 hodin a 365 dní v roce „stacionární aktivity“ (Gehl), nikoliv počet „projíždějících“ jako na dálnici / přestupním uzlu / míjejících. život místa, který neumíme „vyrobit“ či „zřídit“, ale jen rozmnožit. Dvě „atraktivity“ či „atraktivní místa“ vždy („zasazením“, „vetkáním“, „navázáním“, „obnovou“) vytvářejí „systém míst“, novou kvalitu, neomezující se na pouhý „součet“ obou. domy (samy o sobě nositelé „atraktivit“) vymezují (vytvářejí) náměstí, ulice nebo nábřeží. svádění. Nejsme schopni přesně a bezezbytku předpovědět důsledky našich zásahů ve městě. Proto má plánování (všude kde nehrozí nenahraditelné ztráty) podobu „svádění“…Souvisí s kontingencí Před svou částečnou demolicí bylo nábřeží Vsetína nazýváno Malými Hradčany. Dnes je ovládáno silnicí, cyklostezka na druhém břehu Bečvy nepředstavuje dostatečnou atraktivitu v samotném centru města. (na předchozí dvojici kreseb)
Automobily? •
•
• •
•
„Radnice měst, konfrontované se záplavou nově pořízených automobilů, mají buď sklon pomocí regulací posilovat stavbu nových mimouličních parkovišť, nebo – což je ještě horší – přímo dotovat stavbu městských parkovišť a levných parkovacích míst na ulicích. Radniční strategie týkající se parkování by měla být konzistentní s jejími celkovými cíly. Zachování zahuštěného dynamického centra – charakteristického pro evropská města – je neslučitelné s podporou vjezdu automobilů do něj. Pozemky ve středu evropských měst jsou příliš hodnotné na to, aby byly používány pro bezplatné či dotované parkování … Okraje ulic ve středu města by měly být vyhrazeny pouze pro chodce nebo pro zásobování, a ne pro parkující auta. Soukromé firmy by pak měly mít možnost budovat mimouliční garáže, ovšem s tím, že náklady na výstavbu a provoz nebudou dotovány“. (Bertaud) Předchozí dvojice kreseb ukazuje parkovací dům ve vnitrobloku ve Vsetíně. Povinnost parkování v centru města na pozemku investora vyplývá v ČR ze Zákona (viz čl.(5) odst.a) §20 Vyhl.č.501/2006 Sb. „O obecných požadavcích na využívání území“ přestože hned následující článek stejného paragrafu připouští „splnění požadavku regulačním plánem“ - odst.(6), a odst.(1) §21 požaduje „umístění ve skutečné docházkové vzdálenosti do 300m je-li to technicky možné“). Většina historických domů v centru je však bez parkování. Parkování ve městě kapacitně NELZE „vyřešit“ tj. nabízet trvale uspokojivý počet parkovacích míst (Wendscheová), stejně jako dostatečný prostor pro automobilový provoz (Kurfurst). Obě snahy ve výsledku pouze podporují automobilismus. V Kamence před 10 lety na naší ulici stála 2 auta, dnes tam parkuje 6 aut, ačkoliv dům nepřibyl ani jeden (naopak na „hlavní ulici“ jeden dům natolik zchátral, že je dnes z něj pouhá hromada suti). Povinné parkoviště v každé novostavbě ve městě (požadavek stavebního zákona) tedy „neřeší“ problém aut ve městě, ale naopak retarduje město, protože komplikuje a zdražuje stavbu domů a snižuje atraktivitu nejcennějšího podlaží - přízemí (vjezdy). „I když dnešní staří jsou zdravější a chápavější než sedmdesátníci před dvaceti roky, stejně budou hůř vidět a mít sníženou reakční schopnost, proto budou častěji než dosud používat vlaky a autobusy. Nová auta si kupovat nebudou, protože v průměru budou chudší než nynější penzisté.“ (Jiřina Šiklová, MF Dnes 9.1.2010, str.A11)
Posílení ekonomických a kulturních aktivit v centru města • • • •
•
•
„Je třeba větší svobody v obchodování s pozemky a při změnách jejich využití... Velká část půdy či přinejmenším podlahové plochy v centrech měst střední a východní Evropy je využívána neefektivně… Je nutná větší flexibilita v možnostech konverze funkčního využití, která by odpovídala poptávce ze strany nových obchodů a služeb, jako jsou restaurace a kavárny… Požadavek zachování historického charakteru centra se často používá k tomu, aby ospravedlnil zmrazení území v podobě, jaká byla za socialismu. To je ovšem sebezničující politika, protože náklady na údržbu historických budov jsou vysoké a zaplatit je mohou pouze vysoké nájmy a daně z nemovitostí pocházející od prestižních ekonomických aktivit... Zachování silného středu města si žádá, aby radnice učinila značné investice do údržby a obnovy kulturních center, a v evropské tradici dokonce do dotací na provoz koncertních síní, oper a divadel. Je třeba, aby se do střední Evropy rozšířila západoevropská tradice propojení kulturních institucí s komerčními aktivitami. Smíšená zástavba by přispěla k vytvoření takových zisků, které by umožnily dotovat kulturní aktivity. Propojení kultury a obchodu vzájemně posiluje obě strany.“ (Bertaud) Na předchozí dvojici obrázků je návrh doplnění proluk na Smetanově, hlavní obchodní ulici Vsetína. Požadavky Stavebního zákona jsou však v ČR velmi tvrdé, zejména v otázkách hygienického zázemí (minimum je 4 WC bez ohledu na velikost stravovacího zařízení !) a opět parkování…
Kvalita prostředí • • •
•
•
„Pro zachování celkové kvality životního prostředí je třeba vyvinout specifickou urbánní strategii pro každou z následujících položek: městské prostředí, historické památky a „přírodní“ prostředí vně zastavěného území… Prvním krokem ochrany městského prostředí by mělo být snížení znečištění ovzduší… (tedy rekonverze továren a podpora dopravní diverzity včetně pěších zón) Historické památky chránit zvláštními stavebními regulacemi, jejichž cílem by měla být pouze ochrana vzhledu budov a jejich historického charakteru… užívání podlahové plochy v historických budovách, ve kterých se už neodehrávají tradiční aktivity, by mělo být určováno tržními silami… Tlaku na přírodní prostředí na okraji měst lze nejlépe ulevit politikou v zastavěném území – umožnit recyklaci pozemků a tržní stanovování hustot zástavby. Regulace, které systematicky snižují hustotu pod tržní poptávku, vedou k expanzi města a vytvářejí stále větší tlak na okolní přírodní prostředí“. (Bertaud) Předchozí dvojice barevných map zobrazuje zatížení typické moravské obce hlukem dopravy (z relativně málo frekventované silnice III. třídy). Ať se jedná o denní či noční provoz, proti nadměrnému hluku jsou účinně chráněny pouze (soukromé) prostory dvorů. Dokonce ani stametrové odstupy v krajině neposkytují srovnatelný akustický komfort. Tato skutečnost (kromě shora uvedeného) hovoří pro doplňování bloků a veřejných prostorů města, které je hlukem zatíženo ještě mnohem více.
Podpora zaměstnanosti • „Obce se snaží přilákat rozsáhlé investice, například továrnu Volkswagenu či lahvárnu Coca-Coly, často však zapomínají na územní požadavky malých obchodů. Většinu nových pracovních příležitostí ovšem ve skutečnosti vytvářejí malé podniky v oblasti služeb a obchodu. Jednou z hlavních překážek pro nové malé podniky je nalezení místa pro vlastní podnikání. Půda je v otázce vytváření pracovních příležitostí v městských oblastech hlavním vstupním faktorem… Územní plány bohužel často brání konverzím, nebo na ně uvalují tak vysoké náklady, že se pozemky pro nové podnikatele stávají nedostupnými… Například územní plán Prahy z r.1998 obsahuje 68 různých kategorií zón využití pozemků. Za takových podmínek je velmi nepravděpodobné, že by každý nový podnikatel nalezl ve vhodné lokalitě připraveného prodejce s pozemkem spadajícím do přesně takové zóny, která by odpovídala jeho podnikatelskému záměru.“ (Bertaud) • Předcházející dvojice kreseb ukazuje formování prostoru náměstí, Náměstí Svobody ve Vsetíně, pomocí nové smíšené výstavby.
Zachování co nejnižších cen bydlení • „Paradox současného klesání populace a nedostatku bytů je způsoben zmenšováním velikosti domácností, transformací části bytů v centru na kanceláře, jejich spojováním ve větší nebo dokonce jejich bouráním. Se zvyšováním příjmů bude rovněž růst potřeba zabírat více obytné plochy na osobu… • Nejlepším přístupem je zaprvé usnadnit konverzi funkčního využití pozemků z průmyslového či zemědělského na bydlení a zadruhé povolit takové hustoty zastavění, jaké si žádá trh... • Urbanisté by si měli být vědomi toho, že vyšší hustota rezidenční výstavby – pokud je řízena trhem – zmenšuje půdorys města, tím snižuje časy na dopravu, v důsledku toho i znečištění ovzduší, a má tak dobrý vliv na celkové prostředí města.“ (Bertaud) • Dvojice kreseb na předchozích stranách ukazuje, že kromě využití pustých pozemků (v tomto případě se jedná o parkoviště mezi nádražím železničním a autobusovým) může dostavění jedné uliční fronty prodloužit městskou obchodní třídu. Parcelace by přitom měla respektovat měřítko centra. Parkovací dům je navržen ve vnitrobloku. Smetanova ulice ve Vsetíně.
Přesahy urbanismu a sociálního pilíře udržitelného rozvoje •
• •
•
Indikátor služeb (sociální indikátor) musí zahrnovat také „rozvoj“(jedná se přece o udržitelný rozvoj), to znamená, že služby musí růst, nebudou tedy „základní“, ale musí pro jejich růst být podmínky (jaké to jsou? Město?). Takže nikoliv pouze dostupnost základních služeb, ale také růst služeb vůbec…(o jejich diverzitě ve smyslu vlastnickém stát-obec-právnická osoba-fyzická osoba a o přednosti – podpoře – fyzických osob nemluvě…). Další možnost je rozšířit seznam „základních“ služeb o: kavárnu, veterináře, miniškolku, 2 či 3 řemesla (čalouník, rámař, keramik, vitrážista, architekt)… Takže kromě dostupnosti základních služeb do 300m bude indikován rozvoj těchto služeb a růst jejich diverzity. Má se přitom zato, že růst živností/služeb má synergický efekt, oproti zaměstnaneckému pracovnímu poměru v „areálu“ závodu (administrativní budově) rozvíjí přímo také atraktivitu města (urbanistické figury, místa) a diverzifikuje dopravu. Jde o „sociální synergii služeb“ (v továrně dostanu peníze, v kavárně zároveň uspokojím zákazníka, oživím ulici/náměstí a omezím kriminalitu ve svém okolí. Nebo jinak: produkt továrny zpravidla není „zkonzumovatelný“ bezprostředně ve svém okolí, na rozdíl od mojita nebo péče o dítě. Možná to neznamená, že nelze nic vyvážet, třeba parmazán nebo francouzské červené jistě ano… ovšem zrovna ty ve významné míře produkují rodinné farmy) Na předchozí dvojici perspektiv je obnova Svárova, prostranství před radnicí ve Vsetíně.
•
„Stárnutí populace ovlivní životní styl všech věkových skupin : -dnešní rychle založené vysoké školy nebudou mít posluchače -velká nákupní střediska mimo města budou opomíjena, zájem bude o malé, přehledné obchody v centru, které jsou dostupné bez použití automobilů -dnešní moderní satelitní městečka přestanou být atraktivní. Jejich majitelé zestárnou, řídit auto bude nebezpečné pro ně i okolí, a tak doprava bez možnosti použití auta bude obtížná -zcela určitě se bude prodávat méně hamburgerů a „fast food“ nepůjde na odbyt, protože staří lidé se musí více soustředit na chůzi a nemohou jíst ve spěchu na ulici -místo diskoték bude více stolečků v předzahrádkách restaurací v poklidných částech města a přibude výjezdních tras po pamětihodnostech -věkovou skupinu nad 65 let budou ze dvou třetin tvořit ženy. Staré ženy budou utrácet své peníze za jiné věci a za jinou zábavu, než dosud -protože ženy budou i nadále častěji trpět chorobami pohybového aparátu, bude nutné již dnes počítat s přípravou těch, kteří budou tuto klientelu obstarávat. -tvůrci reklamy nebudou používat slogany typu „rozjeď to“, „odvaž se“, „neváhej a začni“ a místo zábavních center budou více navštěvovány levnější restaurace, kde jídelní lístky budou tištěny větším písmem a budou obsahovat méně exotických názvů: staří lidé neradi experimentují… rychlost pohyblivých schodů se sníží, hudba ztiší -vysoká mobilita, stěhování na delší vzdálenosti znemožní – i kdyby ti mladší chtěli – pomoc mezi generacemi. Ageismus, tedy averze, vyplývající z předsudků vůči odlišné generaci, bude vzrůstat. Mladších vůči starším a naopak. -děsí vás to? Není k tomu důvod! Pouze se realizoval sen lidstva, tedy prodloužení života. (Jiřina Šiklová MF Dnes 9.1.2010 str.A11 „Až bude náš svět šedivý“)
Přesahy urbanismu a ekonomického pilíře udržitelného rozvoje • 500 nových živností v „terciéru“ (+ jejich „flexibilita“ - menší závislost na výkyvech trhu, vyšší produktivita ekonomiky služeb…) • prostor pro (ekonomickou) svobodu – nejsou-li prostory pro živnosti, město (a lidé) živoří… • růst trhu s nemovitostmi (500 nových domů a 500 nových „nebytových prostor“, podle dostupných údajů v současnosti trh s nemovitostmi ve Vsetíně silně kulhá, ne-li neexistuje vůbec) • růst kupní síly • růst bohatství … • Na předchozí dvojici kreseb vidíme, jak by vsetínskému zámku na Horním náměstí slušelo opravdu městské okolí místo (nebezpečné) silnice. Skutečně prestižní parcely…
Přesahy urbanismu a enviromentálního pilíře udržitelného rozvoje • • • • •
•
o 500 domů menší satelity = úspora ZPF a ochrana krajiny, ochrana vsaku + protipovodňový vliv méně průvanu a tím nižší prašnost a tepelné ztráty (obnovou / doplněním urbanistických figur) méně dopravy a tedy nižší hlučnost a znečištění ovzduší využití pozemku města, hustota obyvatel / ha, zastavěnost, ochrana hranice SZÚO… Jedinou (hypotetickou ? ) otázkou zůstává, zda nárůst využití města při nezměněné rozloze zastavěného území nemůže způsobovat negativní zatížení životního prostředí (například větším množstvím dýchajících lidí, jezdících aut, kadících psů, atd…). Ale tato otázka se jeví (vzhledem ke globálním městům a jejich velikosti a lidnatosti) v ČR jako téměř komická Srovnat nemocnost nebo délku života v evropských velkoměstech a českých maloměstech? Samozřejmě je to také kvalitou lékařské péče a její cenou, ale přesně o to jde… Předchozí dvojobrázek ukazuje doplnění proluky na Dolním náměstí ve Vsetíně. Ostatně každá „holá stěna“ proluky má „synergický“ negativní vliv na své okolí. Poslední dvojice kreseb ukazuje obnovený Vsetín. Jednoduše.
literatura • • • • • • • • •
Meduna, V. Urbanistická kompozice. Brno: Ediční středisko VUT 1982 Deflová, H., Georg-Lauerová, J., Hackeneschová, Ch., Lemckeová, M. Lexikón filozofie. Bratislava: Vydavateľstvo Obzor 1993 Musil Horská Maur Kuča, K. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Nakladatelství Baset 2000 Bertaud, A. Prostorová struktura středo- a východoevropských měst : jsou více evropská než socialistická? Brno: ERA21 3/2007 str.48-53 Jacobsová, J. Smrt a život amerických velkoměst. Praha: Odeon 1975 Gehl, J. Život mezi budovami. Brno: Nadace Partnerství 2000 Wendscheová v Brnobusinessu Kurfurst, P. Řízení poptávky po dopravě jako nástroj ekologicky šetrné dopravní politiky. Praha: Centrum pro dopravu a energetiku 2002
