Udržitelné hospodaření v lesích

Studijní materiály pro účastníky seminářů

Udržitelné hospodaření v lesích

Regionální rozvojová agentura Východní Moravy Třída Tomáše bati 5146 760 01 Zlín

14:59

„Udržitelné hospodaĜení v lesích“

Trvale udržitelné hospodaĜení v lesích

SemináĜ Regionální rozvojové agentury Východní Moravy

Trvale udržitelné obhospodaĜování lesĤ

¾

¾

obhospodaĜování lesních zdrojĤ a lesní pĤdy takovým zpĤsobem, který odpovídá sociálním, ekonomickým, ekologickým, kulturním a duchovním potĜebám souþasných i budoucích generací uplatnČní principu trvale udržitelného hospodaĜení pak znamená využívání lesĤ takovým zpĤsobem a v takovém rozsahu, že jejich stabilita, druhová rozmanitost, produkþní schopnost, regeneraþní kapacita, vitalita a schopnost plnit všechny užiteþné funkce lesa zĤstanou trvale zabezpeþeny

SmČry trvale udržitelného hospodaĜení v lesích ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾

SmČry trvale udržitelného hospodaĜení v lesích ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾

hospodáĜská úprava a kontrola trvalosti hospodaĜení, založení ekologické sítČ vzorových pĜírodČ blízkých porostĤ, územní systém ekologické stability krajiny, lesním ekosystémĤm pĜimČĜený stav zvČĜe, strategie procesu dlouhodobé adaptace lesĤ na klimatické zmČny, uplatĖování šetĜivých technologií pĜi práci v lese, využívání dĜeva a ostatních produktĤ lesa.

omezování antropogenních vnČjších vlivĤ, ochrana rĤstového prostĜedí lesa (biotopu), záchrana a reprodukce genofondu lesních dĜevin, revitalizace poškozených a chĜadnoucích lesĤ, dotváĜení struktury souþasných lesních porostĤ, obnovní tČžba a obnova lesa, zvýšení druhové diverzity lesĤ, pĜednostní uplatĖování pĜirozené obnovy lesa, integrovaná ochrana lesĤ, dosažení trvalé vyváženosti všech funkcí lesĤ,

Lesní hospodáĜství Problematika lesního hospodáĜství je v ýeské republice upravena zákonem þ. 289/1995 Sb., o lesích.

Les je porost dĜevin, v nČmž je vyvinuto stromové patro. Chápeme ho jako velmi složitý lesní ekosystém, tvoĜený složkou rostlinnou (fytocenóza), živoþišnou (zoocenóza) a abiotickým prostĜedím (biotopem). Dle obecnČ pĜijímané lesnické definice se za les považuje porost, v nČmž stromy dosahují výšky alespoĖ 5 m a zápoje korun alespoĖ 25 %. z

Lesnatost v ýR je 33,4 %

z

Hlavní dĜeviny:

smrk 53,2 % borovice 17,3 % modĜín 3,9 % dub 6,5 % buk 6,5 % bĜíza 2,9 % ostatní listnaté dĜeviny 7,5 % ostatní jehliþnaté dĜeviny 2,2 %

zde

zde

1

14:59

PĜírodní tĜídČní lesĤ, kategorizace lesĤ

LHP a LHO Nástroj vlastníka lesa jako pomĤcka k hospodaĜení.

Les pĜirozený

les s pĤvodními dĜevinami, jehož struktura a vzájemný pomČr dĜevin byl þlovČkem ponČkud pozmČnČn, ale jen do té míry, že nebyly narušeny jeho autoregulaþní schopnosti.

Les pĜírodní

lesní ekosystém vzniklý pĜirozeným vývojem bez zásahu þlovČka

Les druhotný

les vzniklý po vytČžení nebo po pĜírodní katastrofČ na místČ pĤvodního pĜírodního lesa, a to buć pĜirozenou obnovou nebo zalesnČním. Jeho druhová struktura je odlišná od struktury pĤvodního lesa.

Les kulturní

les silnČ ovlivnČný hospodáĜskými zásahy a þasto i zámČnou autochtonních dĜevin, nebo jejich þásteþného zastoupení dĜevinami jiného pĤvodu, jako jsou dĜeviny alochtonní, nepĤvodní, kulturní, cizích ekotypĤ apod.

LHP z z z z

z

pro všechny právnické osoby, které nakládají se státními lesy pro ostatní právnické a fyzické osoby vlastnící více než 50 ha lesa v obvodu územní pĤsobnosti schvalujícího orgánu státní správy lesĤ zpracování LHP mohou zadat i právnické a fyzické osoby, které vlastní ménČ než 50 ha lesa náklady na LHP hradí vlastník (státní dotace na LHP v digitální podobČ 350 Kþ/1ha) hospodáĜská kniha, textová þást, lesnické mapy

LHO z

z

pro všechny lesy ve vlastnictví fyzických a právnických osob o výmČĜe menší než 50 ha jejich vypracování zadává orgán státní správy lesĤ a náklady hradí stát



Les pĜírodČ blízký

les, který se pĜi absenci lidských zásahĤ spontánnČ vyvíjí k vývojovČ vyspČlejším formám. Má polopĜírodní druhovou skladbu a sekundární strukturu. Je relativnČ rezistentní.

Les pĜípravný

Les pĜírodČ vzdálený

les, který se pĜi absenci lidských zásahĤ postupnČ rozpadá a v pĜípadČ spontánního vývoje je postupnČ nahrazován lesem lépe pĜizpĤsobeným stanovišti a schopnČjším odolávat vnČjším faktorĤm. Má umČlou strukturu a kombinaci spontánních druhĤ a je ekologicky labilní.

Dynamika pĜírodního lesa


forma druhotného lesa vznikající sekundární sukcesí po katastrofickém nebo zámČrném zániku pĤvodního lesa. PĜirozená sukcese dĜevin je charakterizována postupným šíĜením svČtlomilných dĜevin (osika, bĜíza, topol, borovice atd.)

Les pĜechodný forma druhotného lesa nastupující po lese pĜípravném s charakteristickou druhovou strukturou, ve které jsou zastoupeny jak dĜeviny pĜípravného lesa, tak i dĜeviny závČreþného lesa (jedle, buk, smrk atd.)

Les závČreþný

závČreþná forma, popĜ. závČreþné vývojové stadium pĜírodního lesa klimaxového typu, jehož druhová struktura je v souladu s danými vlastnostmi edafotopu (klimatický nebo edafický klimax). Je to les ustálený, vrcholový.

PĜírodní tĜídČní lesĤ, kategorizace lesĤ Lesy zvláštního urþení

Kategorizace lesĤ – systém þlenČní lesĤ podle jejich funkþního poslání Lesy hospodáĜské

- primární funkcí je produkce dĜíví

Lesy ochranné - s posláním zajišĢovat funkþními efekty ochranu exponovaných pĜírodních lokalit - mají významnou ekologickou funkci - mimoprodukþní funkce je funkcí výluþnou a) b) c)

lesy na mimoĜádnČ nepĜíznivých stanovištích vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace a lesy na exponovaných hĜebenech lesy v kleþovém vegetaþním stupni

a) b) c)

- plnČní mimoprodukþních funkcí lesa je nadĜazeno funkcím produkþním

v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojĤ I. stupnČ v ochranných pásmech zdrojĤ pĜírodních léþivých a stolních minerálních vod na území NP a NPR

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

a) b) c) d) e) f) g) h)

v prvních zónách CHKO a lesy v PR a PP lázeĖské pĜímČstské a další lesy se zvýšenou rekreaþní funkcí sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce Se zvýšenou funkcí pĤdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou PotĜebné prozachování biologické rĤznorodosti v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích v nichž jiný dĤležitý veĜejný zájem vyžaduje odlišný zpĤsob hospodaĜení

2

14:59

Výstavba porostu

Výstavba porostu

Porost lesní

Skladba dĜevinná –

z

V komplexním pojetí pČstování lesa je to základní rĤstovČ a vývojovČ vymezená þást lesního ekosystému s jednotlivými jeho složkami (dĜevinnými, bylinnými, pĤdními, hydrologickými, vzdušnými i živoþišnými)

– – –

Skladba vČková –

z

V taxaþním pojetí je porost lesní základní jednotkou prostorového rozdČlení lesa, a proto slouží k plánování, realizaci a evidenci hospodáĜských opatĜení

–

–

Výstavba porostu Hustota porostu

je definována poþtem stromĤ na jednotku plochy

ZakmenČní porostu

taxaþní veliþina sloužící k výpoþtu zásob dĜeva v porostu nebo prĤmČrných roþních pĜírĤstkĤ dĜeva na základČ údajĤ vyhodnocených z výnosových tabulek

Zápoj

vzájemný dotyk a prolínání vČtví stromĤ (pĜehoustlý, dokonalý, uvolnČný, pĜerušený)

Porostní patro

soubor rostlin v lesním porostu, které dosahují stejného nebo podobného výškového vzrĤstu

– – – –

Stromové patro > 3 m KeĜové patro 1 – 3 m Bylinné patro < 1 m PĜízemní patro

Porost v dynamice lesa Vývojová fáze lesa – rozdílné dlouhotrvající úseky života pĜírodního lesa Stadium dorĤstání

Stadium optima

- pĜevládající zastoupení stromĤ ve výstavbČ stĜední nebo spodní vrstvy - vysoký stupeĖ zápoje - vysoká vitalita stromĤ - nepatrná mortalita stromĤ horní vrstvy

- les dosahuje maximální zásoby hroubí - malý poþet stromĤ na plošné jednotce - ztráta patrovitosti - citelnČ zvýšená mortalita nejsilnČjších stromĤ

Stadium rozpadu

- zásoba hroubí znaþnČ klesá - prostorová struktura je velmi nepravidelná

skladba porostu charakterizovaná vČkovým þlenČním – rozdíly vČku stromĤ jednoho nebo více druhĤ dĜevin, které tvoĜí porost

VČkové stupnČ nebo tĜídy (vČkové rozpČtí 10 nebo 20 let) Porosty stejnovČké x rĤznovČké

Skladba prostorová –

výþet druhĤ dĜevin a jejich zastoupení ve skladbČ porostu

Listnaté x jehliþnaté x smíšené lesy Hlavní dĜeviny > 30 % PĜimíšené dĜeviny 10 – 30 % Vtroušené dĜeviny < 10 %

skladba porostu posuzovaná ve smČru horizontálním a vertikálním

Hustota porostu, zakmenČní a zápoj Tvorba jednoho nebo více porostních pater

Výstavba porostu Smíšení dĜevin

– – – – – – –

druh a forma vzájemného uspoĜádání dĜevin ve smíšeném porostu

Smíšení jednotlivé Smíšení hlouþkové (nejvýš 0,1 ha) Smíšení skupinkové (0,01 – 0,2 ha) Smíšení skupinové (0,2 – 0,5 ha) Smíšení etážové Smíšení pásové Smíšení Ĝadové

RĤstová fáze lesa Období vytváĜení porostu Nálet

vznik pĜírodním nasemenČním, biologicky nezabezpeþené semenáþky až po jedince do 0,5 m (kultura založená)

Nárost

pĜirozená obnova, rĤstovČ zabezpeþení jedinci o stĜední porostní výšce 0,6 – 1,3 m (kultura odrostlá)

Mlazina porostní výška vČtší než 1,3 m a výþetní tloušĢka do 5 cm

Období vyspívání porostu Tyþkovina

porost 2. až 4. vČkového stupnČ se stĜední výþetní tloušĢkou v rozpČtí 6 až 12 cm

Tyþovina

stĜední výþetní tloušĢka 13 až 19 cm

Kmenovina nastávající

lesní porost dosahující stĜední výþetní tloušĢky 20 cm a vČku 51 – 80 let

Kmenovina vyspČlá

rĤstovČ ustálený lesní porost s významným hodnotovým pĜírĤstem, dosahuje stĜední výþetní tloušĢky nad 36 cm a vČku nad 80 let

3

14:59

DĜevina a strom ve výstavbČ a funkci porostu

DĜevina autochtonní x dĜevina alochtonní x dĜevina introdukovaná ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾

DĜevina hlavní (základní) DĜevina pĜimíšená DĜevina vtroušená DĜevina cílová DĜevina ekonomická DĜevina hospodáĜská DĜevina vedlejší DĜevina pomocná DĜevina melioraþní DĜevina pĜípravná (pionýrská) DĜevina výchovná DĜevina náhradní

Netvárnosti stromu Tvar stromu

celkový vzhled stromu (habitus), který závisí na tvaru kmene a uspoĜádání koruny.

Netvárnost kmene

z z z z z z z z

tvarová vada kmenĤ (stromĤ), která se projevuje odchylkou kmene od prĤbČžné osy v jedné nebo více rovinách.

PĜedrostlík (nadúrovĖový, tvarovČ nevhodný strom) Obrostlík (tvarovČ nevhodný úrovĖový strom) Kmen dvoják (u jehliþnanĤ vzniká poškozením vrcholu, buk, jasan – projev dČdiþnosti) Kmen rozsochatý (kmen dČlící se do vČtšího poþtu ramen) Kmen bajonetový (zniþený vrchol je nahrazen jedním z boþních prýtĤ) Kmen svícnový (koruna rozvČtvená do více silných ramen ve tvaru svícnu) Kmen šavlovitý (zejména v horách na prudkých svazích, prohnutí v dolní þásti kmene) Kmen spádný (silnČ sbíhavý kmen s nízkým štíhlostním kvocientem)

RĤstové postavení stromu PĜedrĤstavost

jev, pĜi kterém stromy rostoucí ve vzájemnČ blízkém životním prostoru mČní bČhem urþité doby své zaĜazení ve výškovém poĜadí.

z

Strom pĜedrĤstavý

z

Strom úrovĖový

z

Strom vrĤstavý

z

Strom podúrovĖový

z

Strom ustupující

z

Strom potlaþený

Výmladnost Výmladnost

schopnost dĜevin vytváĜet prýty z adventních, popĜ. spících pupenĤ rĤzného pĤvodu na kmenu, paĜezu, vČtvi a koĜenu

Výmladek paĜezový (výmladkový les) Výmladek koĜenový (napĜ. akát) Výmladek kmenový (z hospodáĜského hlediska zpravidla nevhodné) Zavlþování

obrĤstání kmene vlky, tj. vytváĜení sekundární koruny stromu z kmenových výmladkĤ. Je buć projevem regenerace stromu (jedle) nebo dĤsledkem nadmČrného osvČtlení kmene (dub)

PČstební výbČr

PČstební zásah

Vyhledávání a rozlišování stromĤ podle jejich vlastností za úþelem zlepšení skladby porostu v souladu s pČstebními zámČry.

PČstební opatĜení za úþelem ovlivnČní rĤstových a jakostních vlastností stromĤ a porostĤ.

z z z z z

z

VýbČr kladný (vyhledávají se stromy dobrých vlastností, které se stávají pĜedmČtem výchovné péþe) VýbČr záporný (výbČr zdravotní) VýbČr zralostní VýbČr jednotlivý (individuální) VýbČr schematický (nepĜihlíží se k vlastnostem jednotlivých stromĤ, ale pouze k jejich rozmístČní, napĜ. Ĝadový, pruhový, geometrický) VýbČr kombinovaný (použití dvou zpĤsobĤ výbČrĤ napĜ. kladný a záporný)

z z z z z

Zásah výchovný (pČstební opatĜení za úþelem ovlivnČní rĤstových a jakostních vlastností stromĤ a porostĤ) Druh zásahu (podle korunové vrstvy, do které je výchovný zásah zamČĜen – podúrovĖový, úrovĖový, neutrální) Intenzita zásahu (množství tČžených stromĤ vzhledem k množství stromĤ pĜed zásahem) Interval zásahu (období mezi dvČma po sobČ se opakujícími zásahy) Naléhavost (dĤležitost) zásahu (vþasný, opoždČný, pĜedþasný)

4

14:59

Péþe o porosty

Tvary lesa

PČstební a ochranná opatĜení od založení, popĜ. zajištČní porostu až po jeho obnovu. z z

z

Metoda výchovná (pČstební technologie výchovy porostĤ od prvého výchovného zásahu poþínaje až do poþátku obnovy) ZpevĖování porostu (ucelený soubor pČstebních opatĜení pro zvýšení odolnosti proti pĤsobení abiotických þinitelĤ, tj. boĜivého vČtru, snČhu a imisí a tím i zvýšení ekologické stability lesa) Obnova lesa (proces nahrazování stávajícího, zpravidla dospČlého lesa novým pokolením lesních dĜevin( – –

Obnova pĜirozená Obnova umČlá

- Obnova clonná - Obnova holoseþná - Obnova okrajová

Les semenný (vysokokmenný, vysoký) –

ze semene buć síjí, umČlou sadbou þi pĜirozenou obnovou

Les výmladkový (nízký), paĜezina –

výmladky paĜezové, popĜ. i koĜenové

Les sdružený –

Spodní etáž tvoĜena lesem výmladkovým, horní etáž stromovým inventáĜem semenného pĤvodu

Charakteristika funkcí lesĤ z

z

z

Funkce lesĤ produkþní (poskytování materiálních, na trhu uplatnitelných hodnot – dĜevo, funkce myslivosti, lesní plody atd.) Funkce lesĤ mimoprodukþní (soubor funkþních efektĤ lesĤ mimo produkci statkĤ, poskytující veĜejný užitek pĜi pĜímém nebo nepĜímém využívání ve spoleþenské praxi) Funkce lesĤ ekologická (funkþní úþinky lesĤ ovlivĖující pozitivnČ prostĜedí živých organismĤ v nejširším smyslu, jindy pĜedevším vliv lesních porostĤ na porostní prostĜedí a na prostĜedí v dosahu jejich bezprostĜedního vlivu v okolí) – – –

z

Funkce lesĤ klimatická Funkce lesĤ hydrická Funkce lesĤ pĤdoochraná

Funkce lesĤ environmentální (funkþní úþinky lesĤ v užším smyslu na životní prostĜedí þlovČka, v širším smyslu na prostĜedí krajinné – pĜírodní i životní) – – – – –

Funkce lesĤ zdravotní Funkce lesĤ rekreaþní Funkce lesĤ hygienická Funkce lesĤ léþebná Funkce lesĤ estetická

zpČt

zpČt

5

Úvod Historie NIL Projekt NIL2 Shrnutí a závěr Praktické ukázky a diskuze


Seznámení s NIL

Seznámení s NIL

Obsah prezentace

Charakteristika NIL (Národní Inventarizace Lesů) 1

Projekt NIL poskytuje objektivní informace o stavu lesa

2

Využívá především vlastními silami (nezávisle) pořízená data

3

Výstupem jsou odhady předem definovaných parametrů (dokument výstupů NIL2)

4

Odhady jsou standartně poskytovány do úrovně NUTS3

5

Nejistota (nepřesnost) výsledků je vyjádřena formou intervalových odhadů

R. Adolt


1

Úvod Seznámení s NIL

2

Historie NIL Historie NIL ve světě Historie NIL v ČR Projekt NIL1

3

Projekt NIL2 Základní údaje o projektu NIL2 Informační potenciál NIL2 Způsob provedení a časový plán NIL2

4

Shrnutí a závěr Shrnutí obsahu prezentace Závěr

5

Praktické ukázky a diskuze

Národní inventarizace lesů v České republice

R. Adolt


Seznámení s NIL

Seznámení s NIL


Seznámení s NIL

Seznámení s NIL

Charakteristika NIL (Národní Inventarizace Lesů)


1


1


2


2


3


3


4


4


5


5


R. Adolt



R. Adolt


Seznámení s NIL

Seznámení s NIL


Seznámení s NIL

Seznámení s NIL



1


1


2


2


3


3


4


4


5


5


R. Adolt


R. Adolt




Historie NIL ve světě Historie NIL v ČR Projekt NIL1

Historie NIL ve světě



1

V 19 století byla hlavní metodou zjištění stavu lesa (zásob) kompletní enumerace (např. průměrkování naplno)

1


2

Rok 1830, Švédsko (Israel af Stroem) - první inventarizace lesa s použitím výběrového postupu (na menším území)

2


3

Výběrová šetření byla v lesnictví prakticky zavedena o několik desetiletí dřívě, než byly položeny matematické základy těchto metod (1930-1950)

3


4

Rok 1921, Finsko (Yrjoe Ilvessalo) - první NIL ve Finsku a defakto i ve světě

4


5

Od padesátých let mohutný vývoj v oblasti statistických metod (objektivní vyjádření nejistoty odhadu)

5


R. Adolt



R. Adolt







1


1


2


2


3


3


4


4


5


5


R. Adolt



Skandinávie - 1920

2

USA - 1930

3

Kanada - 1981

4

Francie - 1958

5

Rakousko - 1961

6

Švýcarsko - 1982

7

Itálie - 1985

8

Německo - 1986

9

Česká republika - 2001 (1950)

10

Slovensko - 2005 (1950) R. Adolt



Počátky NIL ve vybraných zemích 1

R. Adolt




Historie NIL ve světě 1


2


3


4


5

Od padesátých let mohutný vývoj v oblasti statistických metod (objektivní vyjádření nejistoty odhadu) R. Adolt





Historie NIL v ČR


Historie NIL v ČR

1

První inventarizace v roce 1950, další v letech 1960 a 1970

1


2

Od roku 1979 každoroční SLHP

2


3

Před NIL1 vycházely všechny inventarizace z praxe LHP

3


4

V období 2001-2004 provedena NIL1

4


R. Adolt



R. Adolt



Základní údaje o projektu NIL1



Historie NIL v ČR

1

Realizace na základě Nařízení vlády č. 193/2000 Sb.

2

Metodiku sběru dat navrhl IFER

1


3

Sběr dat (2001-2004) a vyhodnocení provedl ÚHÚL

2


4

Výsledky publikovány v roce 2005 (kniha, www.uhul.cz)

3


5

Metodický přístup je striktně statistický

4


6

Výstupy charakteru HÚL doplňují údaje o zdravotním stavu lesa, socioekonomické a environmentální informace

R. Adolt



R. Adolt






Historie NIL v ČR

1


2


1


3


2


4


3


5


4


6


R. Adolt


R. Adolt








1


1


2


2


3


3


4


4


5


5


6


6


R. Adolt



?


2

Hodnota o 33% vyšší než 250.5 m3 /ha dle Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství (”Zelená zpráva MZe”)


1


2


3


4


5


6


R. Adolt



Zjištěna střední hektarová zásoba hroubí 332.7±3.5 m3 /ha




Nejdiskutovanější výsledek NIL1

1




R. Adolt

R. Adolt




1


2


3


3

Celková zásoba hroubí v ČR odhadnuta na 900.036 mil. m3

4


4

Metodika byla podrobena několika oponentním posouzením

5


5

Obhajoba výsledků byla úspěšná

6

6

Závěry NIL1 nebyly nijak zpochybněny


R. Adolt


R. Adolt




1 2





Zjištěna střední hektarová zásoba hroubí 332.7±3.5 m3 /ha m3 /ha

Hodnota o 33% vyšší než 250.5 dle Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství (”Zelená zpráva MZe”)

1 2

Zjištěna střední hektarová zásoba hroubí 332.7±3.5 m3 /ha Hodnota o 33% vyšší než 250.5 m3 /ha dle Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství (”Zelená zpráva MZe”)

3


3


4


4


5


5


6


6


R. Adolt



2




1

R. Adolt




Zjištěna střední hektarová zásoba hroubí 332.7±3.5 m3 /ha m3 /ha

Hodnota o 33% vyšší než 250.5 dle Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství (”Zelená zpráva MZe”)

1 2


3


3


4


4


5


5


6


6


R. Adolt



R. Adolt


Základní údaje o projektu NIL2 Informační potenciál NIL2 Způsob provedení a časový plán NIL2

Základní údaje o projektu NIL2 Realizace na základě Nařízení vlády č. 247/2009 Sb.

2

NIL2 garantuje a v plném rozsahu realizuje ÚHÚL

1

3

Sběr dat 2011-2015, publikace výsledků v roce 2015

2

4

Navrženy metodické úpravy s cílem poskytnutí přesnějších výsledků pro menší územní celky

6



1

5



3


Zavedena technologie fotogrammetrického hodnocení v zahuštěné inventarizační síti

4


5


Nově navržená inventarizační síť vyhovuje kontinuální inventarizace v pětiletém cyklu (po roce 2015)

6


R. Adolt


R. Adolt








1


1


2


2


3


3


4


4


5


5


6


6


R. Adolt



R. Adolt







1


1


2


2


3


3


4


4


5


5


6


6


R. Adolt



2

3

Zapojení pomocných zdrojů informací vede k vyšší přesnosti Zpřesnění odhadů pro menší územní celky a/nebo pro pro atributové domény (např. zásoba po věkových stupních) Standardizace definic klíčových parametrů dle doporučení ENFIN - porovnatelnost s jinými zeměmi

R. Adolt



Kvalita informací poskytovaných NIL2

1

R. Adolt





1


2


3


4


5


6


R. Adolt





Inventarizační síť NIL2



R. Adolt



Zpřesnění odhadů pro menší územní celky a/nebo pro pro atributové domény (např. zásoba po věkových stupních)

3

Standardizace definic klíčových parametrů dle doporučení ENFIN - porovnatelnost s jinými zeměmi

R. Adolt





OLIL, mapová vrstva Les/Neles (ÚHÚL)

R. Adolt

Zapojení pomocných zdrojů informací vede k vyšší přesnosti

2


Ortofoto, CIR kompozit (R, G, NIR pásmo)

R. Adolt

1





1

Zapojení pomocných zdrojů informací vede k vyšší přesnosti

2

Zpřesnění odhadů pro menší územní celky a/nebo pro pro atributové domény (např. zásoba po věkových stupních)

3

Standardizace definic klíčových parametrů dle doporučení ENFIN - porovnatelnost s jinými zeměmi

R. Adolt




Žádné pomocné zdroje informací

R. Adolt




Přínos vrstvy OLIL, odhadu lesnatosti v okresech

R. Adolt




Rozšířený záběr informací poskytovaných NIL2

1

Opakování šetření v síti NIL1 umožní vyhodnocení změny cílových parametrů a jejich komponent

2

Větší důraz na environmentální charakteristiky lesního prostředí (typologie, pedologie, mrtvé dříví)

3

Informace o porostech dřevin mimo kategorii Les (výjma kategorie OWL pouze fotogrammetrické šetření)

4

Strukturní a diverzitní charakteristika krajiny jako celku (pouze fotogrammetrické šetření)

R. Adolt





1


2


3


4


R. Adolt




nDSM SRTM (SRTM NASA, DTM ČÚZK, nDSM ÚHÚL)

R. Adolt




SLHPO, stav v roce 2007

R. Adolt




Detekce ’holin’ pomocí časové řady Landsat

R. Adolt



Komponenty změny lesnatosti mezi stavem NIL1 a v roce 2010 (pilotní projekt NIL2 v PLO36)

R. Adolt





1


2


3


4



R. Adolt



Personální zajištění





R. Adolt




Prostorový a časový rámec sběru dat 1

Sběr dat probíhá v časových podsítích, které v každém půlroce (sezóně) pokrývají celé území ČR

2

Fotogrammetrické šetření na inventarizačních bodech probíhá v 16 krát zahuštěné síti

3

Po ukončení sběru dat bude výsledná hustota inventarizačních ploch pozemního šetření 0.25 plochy/km2 (síť NIL2 v roce 2015) resp. 0.5 plochy/km2 (síť NIL1 v roce 2014)

4

Cílová hustota inventarizačních ploch FTGM šetření bude 4 plochy/km2 (síť NIL2 v roce 2015) resp. 0.5 plochy/km2 (síť NIL1 v roce 2014)

R. Adolt


1


2


3


4


R. Adolt




Komponenty změny zásoby hroubí mezi stavem NIL1 a v roce 2010 (pilotní projekt NIL2 v PLO36)

R. Adolt



Schematický postup prací

R. Adolt



2


3


4


R. Adolt





Prostorový a časový rámec sběru dat

Definovány a oddiskutovány cílové parametry

2

Připravena veškerá technologie pro sběr dat

3

Úspěšně proveden sběr dat v obou sezónách roku 2011

4

Zahájen sběr dat v první sezóně roku 2012 (od 5. března)

5

Probíhají práce na prohloubení kontrolních mechanizmů a na připravě technologie zpracování a prezentace výstupů NIL2

6

Paralelně probíhá zpracování dendrometrických modelů (vazba na projekt pokácených vzorníků)

1


2


3


4



R. Adolt



Zhodnocení současného stavu




1


2


3


4


5


6


R. Adolt

1


1





R. Adolt




1


2


3


4


R. Adolt








1


1


2


2


3


3


4


4


5


5


6


6


R. Adolt



Historie NIL v dnešním pojetí sahá do 20 let

2

V ČR provedl ÚHÚL NIL1 (2001-2004) se zajímavými výsledky (zásoba) Aktuálně probíhá sběr dat projektu NIL2 (ÚHÚL, 2011-2015)

4

Rozšířený informační potenciál NIL2

5

Popsán postup prací, personální zajištění a současný stav





1

R. Adolt


Shrnutí obsahu prezentace Závěr

Shrnutí obsahu prezentace

3

R. Adolt

1


2


3


4


5


6



R. Adolt



Závěr




Kontakty Vedoucí projektu NIL2: Ing. Miloš Kučera, Ph.D., [email protected] Vedoucí ACNIL: Ing. Radim Adolt, Ph.D., [email protected], tel: 724 871 144 Vedoucí oddělení NIL (Zlínský kraj, terénní sběr dat): Ing. Pavel Luncar, [email protected], tel: 607 689 502 Ředitel pobočky ÚHÚL Kroměříž (Zlínský kraj): Ing. Martin Pospíšil, [email protected], tel: 724 139 458 R. Adolt


1


2


3


4


5


6


R. Adolt




Poděkování

Děkuji za Vaši pozornost a spolupráci

R. Adolt



Náměty k diskuzi

Co Vás na přednášce zaujalo nebo překvapilo ? Čím by jste přednášku doplnili ? Další dotazy a připomínky k tématu NIL ?

R. Adolt


15:01

Metody zjišĢování zásob lesních porostĤ

ZjišĢování zásob porostĤ

1. pĜímé mČĜení – na celé ploše porostu (chyba cca 5%) – na zkusných plochách (chyba cca 10-15%)

2. odhadem – pomocí rĤstových tabulek nebo jiných biometrických modelĤ (chyba cca 15-20%) – okulárnČ, na základČ zkušeností (chyba cca 25%)

PĜímé mČĜení • Na celé ploše – prĤmČrkování naplno • nejpĜesnČjší metoda • nejnároþnČjší metoda

• Na zkusných plochách – – – – –

kruhové zkusné plochy pásové zkusné plochy relaskopické zkusné plochy stromové rozestupy celoplošné spoþítání stromĤ a výbČrové mČĜení tlouštČk v porostu

Na zkusných plochách • Relaskopické zkusné plochy – metoda je založena na úhlovém spoþítání stromĤ – neprĤmČrkuje se – mČĜí se jen výška stĜedního kmene

• Metoda stromových rozestupĤ – na základČ matematických vztahĤ mezi rozestupem stromĤ, výmČrou porostu a poþtem stromĤ – zjistíme hadovitČ, na ploše nebo mezi vybraným poþtem stromĤ – musí se provést prĤmČrkování vybraného poþtu stromĤ

Na zkusných plochách • Kruhové zkusné plochy – vytyþení v terénu (mírné x pĜíkré svahy) – menší obvod pĜi stejné ploše – rozestupy v porostu – velikost (optimálnČ 15-25 stromĤ)

• Pásové zkusné plochy – rychlejší a jednodušší vytyþení – malý poþet a rĤzná délka neumožĖují optimální rozmístČní výbČru

Na zkusných plochách • Celoplošné spoþítání stromĤ a výbČrové mČĜení tlouštČk v porostu – pro rozpracované porosty se zakmenČním pod 0,5 – prĤmČrkuje se menší poþet stromĤ

1

15:01

ZjištČní zásob odhadem • Pomocí rĤstových tabulek

ZjištČní zásob odhadem • Taxaþní odhady zásoby porostĤ

– výmČra porostu – dĜeviny a jejich zastoupení – vČk dĜevin – stĜední výška – zakmenČní – bonita dle vČku a stĜední výšky – tabulková zásoba dle bonity a vČku

– kvalifikovaný okulární odhad – odhad na základČ stĜední výšky porostu – aktualizace údajĤ z pĜedchozí inventarizace – odhad pomocí leteckých snímkĤ

Relaskopování • Relaskopická tyþ • Optický klín • Zrcadlový relaskop

Relaskopování - postup • Urþení odstupové vzdálenosti stanovisek dle grafikonu • UmístČní stanovisek do porostní mapy • Vytýþení prvního stanoviska • ZjištČní výþetní kruhové základny • ZmČĜení výšek u vzorníkĤ • ZmČĜení sklonu • Postup na další stanovisko • Test spolehlivosti dle stupnČ rozrĤznČnosti porostu

Relaskopování - zásady • • • • • • •

Porosty bez podrostu Porosty se stĜední výþetní tloušĢkou 15 cm a více Jen stromy nad registraþní hranicí (7 cm) Kde lze umístit dostateþný poþet stanovisek Porosty širší než odstupová vzdálenost stanovisek MČĜené plochy se nesmí pĜekrývat Dodržení pomČru šíĜky výĜezu a délky hole 1:50 je nejvýhodnČjší • PĜi jiném pomČru se mČní distanþní faktor a musí být proveden pĜepoþet • Jiný pomČr naopak umožní mČĜit 20-25 stromĤ na stanovisku • UmístČní relaskopické pomĤcky na stanovisku

Relaskopování - výpoþet • • • • • • • •

Výpoþet prĤmČrné hektarové kruhové základny Oprava na sklon svahu dle grafikonu Oprava na násobný faktor relaskopického klínu Zjistí se výtvarnicová výška z tabulek výtvarnicových výšek dle dĜeviny, výšky a vČku Vypoþte se objem s kĤrou Taxaþní tabulky – tabulková zásoba Zastoupení dĜevin ZakmenČní

2

15:01

PrĤmČrkování naplno

Správné mČĜení tlouštČk stromĤ

• mČĜíme tloušĢku všech stromĤ v porostu s pĜesností na 1 cm • mČĜí se prĤmČrkou, u nadmČrných tlouštČk obvodovým pásmem • je nutno znaþit již zmČĜené stromy • je tĜeba dodržet zpĤsob mČĜení tlouštČk stromĤ – mČĜení ve výšce 1,30 (výtyþka, páska, apod.) – kolmo na osu kmene – prĤmČrka se dotýká kmene ve tĜech bodech

Chyby pĜi prĤmČrkování • Odstranitelné – nekvalitní (špatná prĤmČrka) – nedodržení výšky mČĜení 1,3 m nad zemí – šikmé pĜiložení prĤmČrky

• Neodstranitelné – nepravidelný pĜíþný prĤĜez stromĤ – vynechání stromu nebo zmČĜení jednoho stromu 2x – nesprávný odeþet hodnot na prĤmČrce

• Úmyslné – ZaĜazení do tloušĢkového stupnČ

MČĜení výšek v celém porostu

MČĜení výšek stromĤ • Je složitČjší a pracnČjší • MČĜíme vždy pouze na vybraném souboru stromĤ s pĜesností na 1m • ZjišĢují-li se v celém porostu, pak musí být zastoupeny všechny tloušĢkové tĜídy (celkem 30-100, pro tloušĢkový stupeĖ 1-3) – pro ULT tabulky • ZjišĢují-li se jen pro stĜední kmen, mČĜí se jen stromy okolo stĜední tloušĢky +- 2cm (celkem 10-25) – pro JHK tabulky • Vybírají se systematicky po celé ploše porostu

ZpĤsob mČĜení výšek • Pomocí rĤzných typĤ výškomČrĤ • Výška je vzdálenost mezi dvČmi vodorovnými rovnobČžnými rovinami vedenými patou a vrcholem kmene • Tato definice platí i pro naklonČné stromy • Na takto zmČĜenou výšku jsou konstruovány všechny tabulky

3

15:01

ZpĤsob mČĜení výšek

MČĜení výšky

• NejpĜesnČjší mČĜení – z odstupové vzdálenosti pĜibližnČ rovné výšce stromu – šikmo nebo kolmo po svahu dolĤ – na vrchol stromu – u listnatých dĜevin ne po teþnČ okraje koruny ale do jejího stĜedu

MČĜení listnatých stromĤ

PrĤmČrkování - výpoþet • VytvoĜení výškového grafikonu • Odeþtení výšek pro jednotlivé tloušĢkové stupnČ • Výpoþet objemu dĜevin v jednotlivých tloušĢkových stupních • Celkový objem pomocí JHK nebo ULT tabulek

Použitá literatura • Prof.Ing.Štefan Šmelko, DrSc., Dendrometria (vysokoškolská uþebnica), Lesnícka fakulta TU Zvolen, 2000 • Ing.PĜemek Štipl, HospodáĜská úprava lesa – Dendrometrie, SLŠ Hranice, 2000 • Pracovní postupy hospodáĜské úpravy lesĤ, II.díl, ÚHÚL Brandýs nad Labem, 1973

DČkuji za pozornost

4

„Udržitelné hospodaĜení v lesích“

SemináĜ Regionální rozvojové agentura Východní Moravy

Vliv spárkaté zvČĜe na lesní ekosystémy

¾

¾

¾

¾

¾

Škody na lesních porostech jsou projevem narušených vzájemných vztahĤ mezi zvČĜí a jejím životním prostĜedím

ZvČĜ ovlivĖuje rĤst a vývin lesních dĜevin, strukturu a druhové složení porostĤ

Lesní biocenózy ovlivĖují druhové složení, poþetnost a kvalitu zvČĜe (potrava, úkryt, prostĜedí pro základní životní funkce – reprodukce)

Mezi lesem a zvČĜí existuje mnoho vzájemných vztahĤ

Spárkatá zvČĜ je neoddČlitelnou souþástí lesních ekosystémĤ

Les versus zvČĜ

Normované stavy spárkaté zvČĜe (31.3. bČžného roku)

Koeficienty oþekávané produkce

z

U polních pozemkĤ se pĜi bonitaci vychází z dané zemČdČlské výrobní oblasti

Potravní nabídka se stanovuje podle celkové charakteristiky lesĤ se specifikací zohledĖující hospodáĜský tvar a podrost

Vyhláška þ. 491/2002 Sb., o zpĤsobu stanovení minimálních a normovaných stavĤ zvČĜe a o zaĜazování honiteb nebo jejich þástí do jakostních tĜíd zde

z

z

z

z

Minimální a normované stavy zvČĜe

z

z

z

z

Absence jednoznaþnČ kvalifikovatelných a vČdecky doložených kritérií dokládajících stupeĖ skuteþného poškození lesních porostĤ

UplatĖování koeficientu pĜírĤstku, který neodpovídá skuteþnému stavu v populaci

Chov zvČĜe v honitbách zaĜazených do jakostních tĜíd jejichž základem jsou þasto kriteria, která na chov daného druhu nemají praktický vliv

Nemožnost zjištČní pĜesných poþetních stavĤ zvČĜe

NÍZKÁ POUŽITELNOST STÁVAJÍCÍHO SYSTÉMU

Minimální a normované stavy zvČĜe

Biologické potĜeby zvČĜe

Životní prostĜedí zvČĜe

Škody zpĤsobované zvČĜí

Únosné škody zvČĜí a únosné stavy zvČĜe

Myslivecké hospodaĜení

Hledání pĜijatelného kompromisu

z

z

z

Období vegetace x zimní období

ZaĜazení spárkaté zvČĜe do potravních typĤ

Migraci, koncentraci a sociální život zvČĜe

z

Fyziologické nároky zvČĜe na pĜíjem potravy

z

Množství a druhové složení potravy

PĜi posuzování biologických potĜeb zvČĜe je tĜeba brát do úvahy zejména:

Biologické potĜeby zvČĜe

mají schopnost trávit i hĤĜe stravitelná, silnČ celulózní pletiva rostlin. PĜi pastvČ jsou podstatnČ ménČ nároþní než okusovaþi a tráva bývá v jejich potravČ dominantní složkou. Proces trávení probíhá déle, delší jsou i periody pĜežvikování

Spásaþi

Potravní oportunisté jsou zaĜazeni mezi okusovaþe a spásaþe. Dokáží se

z

z

znaþnou úþinností využívat nejrozmanitČjší potravní zdroje a to jak lehce, tak hĤĜe stravitelné potravní složky. V þasovém rozložení pastvy a pĜežvykování zaujímají potravní oportunisté postavení uprostĜed mezi okusovaþi a spásaþi zde

živí se þástmi rostlin, které jsou lehce stravitelné a bohaté na živiny. Jedná se pĜedevším o mladé listy, výhonky dĜevin a byliny. PĜijatá potrava prochází rychle trávícím traktem, proto mají nejvíce pastevních period v potravním cyklu v prĤbČhu 24 hodin

Okusovaþi

z

Potravní typy zvČĜe

Vliv velkých šelem

Vliv þlovČka a jeho hospodáĜské þinnosti (hospodáĜská a rekreaþní þinnost v lese)

Úživnost prostĜedí

Nároky zvČĜe na prostĜedí (klima, reliéf, pobytový a ochranný prostor)

Jednotlivé faktory kvality životního prostĜedí nelze posuzovat jednotlivČ, ale jako komplex vzájemnČ propletených a složitých vztahĤ, které jsou neoddČlitelnČ spojené.

¾

¾

¾

¾

Životní prostĜedí zvČĜe

Škoda zvČĜí v lese z hospodáĜského hlediska jako poškození, které zpĤsobí zvČĜ na stromech a sazenicích v lese zpĤsobující snížení výnosu nebo zvýšení nákladĤ. Škoda v užším slova smyslu nastává teprve tehdy, jestliže je pĜírodČ znemožnČno vyrovnání tČch poškození, která jsou zpĤsobena zvČĜí. Jako hospodáĜskou škodu je tĜeba nadto také chápat náklady na ochranu proti škodám nebo náklady na jejich nápravu, stejnČ jako mimoĜádné náklady s tím spojené (POLLANSCHÜTZ, 1995)

Škoda, þímž se rozumí zmenšení užitné hodnoty, v ochranČ lesa se jí rozumí poškození dĜeviny nebo porostu z hlediska ekonomického (PFEFFER, 1961)

Poškození jako újma fyziologická tj. každé porušení zdárného vývoje dĜeviny (porostu), mající za následek snížení dĜevní produkce (PFEFFER, 1961)

Definice škod zpĤsobených zvČĜí:


- poškozování kĤry stromĤ v dobČ vegetaþního klidu, kdy neproudí míza nebo jeli kĤra stromĤ zmrzlá - v dobČ vegetaþní, tedy v plné míze

Loupání

- postranních výhonĤ (snižování transpiraþní plochy)

- terminálního vrcholu (zpĤsobuje doþasné popĜípadČ trvalé poškození kmene)

Ohryz

Okus

RozdČlení škod:


z

z

z

z

z

z

z

z

z

z

z

NeúmČrnČ vysoké stavy zvČĜe, které nČkolikanásobnČ pĜevyšují optimální normované stavy Nevhodná vČková a sexuální struktura populací zvČĜe Narušení biorytmĤ zvČĜe neustálým vyrušováním Sociální napČtí, stres a etologické poruchy PodmínČné reflexy a zlozvyky zvČĜe Kvalitativní hladovČní zvČĜe Koncentrace a migrace zvČĜe vyvolané rĤznými pĜíþinami Fyziologické poruchy trávení Nevhodné a nepravidelné pĜikrmování zvČĜe Nevhodné rozmístČní pĜikrmovacích zaĜízení Nedostatek pastevních ploch, plodonosných a okusových dĜevin pro zvČĜ

NejdĤležitČjší faktory, které jsou pĜíþinou škod na lesních porostech:


z

z

z

z

z

z

z

z

z

z

Chov nevhodných druhĤ zvČĜe Nedostatek predátorĤ, jako regulaþního þinitele ZmČna druhové skladby porostĤ a snížení jejich biodiverzity ZmČna hospodáĜských zpĤsobĤ Nevhodné zastoupení dĜevin, které neodpovídá stanovištním podmínkám Nízká úživnost honiteb hlavnČ v zimním období Snižování úživnosti honiteb oplocováním kultur Výška a kvalita snČhové pokrývky Nedostateþná ochrana kultur pĜed zvČĜí Chronické neplnČní plánu odstĜelu zvČĜe

NejdĤležitČjší faktory, které jsou pĜíþinou škod na lesních porostech:


Ze stanovených hospodáĜských cílĤ Ze zimní úživnosti honiteb Z reakce dĜevin na jejich poškození zvČĜí Z pĜípustného poškození dĜevin Z aktuelního stavu dĜevin

¾

¾

Více než 10 % nezajištČných kultur nebo pĜirozené obnovy Více než 0,1 % výmČry lesa pĜi postižení ohryzem a loupáním

Jako ekologicky únosné stavy zvČĜe se považují takové stavy zvČĜe, které nepĤsobí pĜekroþení ekologicky únosné výše škod na

z

z

z

z

z

PĜi urþování únosných stavĤ zvČĜe a únosných škod zvČĜí se vychází:

Únosné škody zvČĜí a únosné stavy zvČĜe

Metody pĜímého sþítání zvČĜe Metody využívající sledování známek pĜítomnosti zvČĜe Metody založené na znaþkování zvČĜe Jiné metody

PĜikrmování zvČĜe

–

–

–

–

Metody sþítání zvČĜe:

Základem souþasné praxe mysliveckého plánování podle Zákona þ. 449/2001 Sb., o myslivosti jsou honitby a stavy zvČĜe v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvČĜe, které jsou urþeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby.

Cílem myslivosti musí být zachování všech druhĤ zvČĜe, pĜi zajištČní maximální produkce zvČĜiny, respektive kvalitních trofejí na zdravé zvČĜi, ale pĜi souþasné minimalizaci škod, které zvČĜ pĤsobí nejen na lesním, ale i zemČdČlském hospodáĜství.

Myslivecké hospodaĜení

z

z

z

Chemická ochrana – používání repelentĤ, které zvČĜ odpuzují

Mechanická ochrana (opatĜení bránící zvČĜi v pĜístupu k dĜevinám nebo jejich þástem – oplocenky, individuální ochrana jednotlivých stromĤ nebo jejich þástí…)

Biologická ochrana (je pĜedmČtem pČstování lesĤ – vysazování vhodné dĜevinné skladby, okusových dĜevin, plodonosných dĜevin, ponechávání dĜevinného podrostu…)

Z hlediska ochrany lesĤ je žádoucí, aby hospodaĜení v lese bylo v souladu s hospodaĜením mysliveckým.

Ochrana lesa pĜed poškozením zvČĜí

z

z

na zemČdČlských pozemcích, polních plodinách a zemČdČlských porostech

na lesních pozemcích a na lesních porostech

Škoda zpĤsobená zvČĜí (jejíž poþetní stavy mohou být lovem snižovány):

Náhrada škody zpĤsobené zvČĜí

z

Fyzická nebo právnická osoba, která utrpČla škodu na pozemcích, plodinách a porostech

Kdo je oprávnČn v této vČci jednat (podat žádost apod.):


u škody na zemČdČlských pozemcích, polních plodinách a zemČdČlských porostech do 20 dnĤ ode dne, kdy škoda vznikla

u škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. þervence pĜedcházejícího roku do 30. þervna bČžného roku do 20 dnĤ od uplynutí uvedeného období

SouþasnČ s uplatnČním nároku na náhradu škody zpĤsobené zvČĜí vyþíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemČdČlských porostech, u nichž lze vyþíslit škodu teprve v dobČ skliznČ, ji poškozený vyþíslí do 15 dnĤ po provedené sklizni

z

z

Nárok na náhradu škody zpĤsobené zvČĜí musí poškozený u uživatele honitby uplatnit:


Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnĤ ode dne, kdy poškozený uplatnil svĤj nárok a vyþíslil výši škody, mĤže poškozený ve lhĤtČ 1 mČsíce uplatnit svĤj nárok na náhradu škody u soudu.

Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradČ škody zpĤsobené zvČĜí dohodnout.


zpČt

zpČt

Závazná pravidla pro poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích na území Zlínského kraje a způsob jejich využití

1. Obecné podmínky

1. Podle těchto „Závazných pravidel pro poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích na území Zlínského kraje a způsob kontroly jejich využití“ (dále jen pravidla) se poskytují finanční příspěvky (dále jen příspěvky) na: obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů, ekologické a k přírodě šetrné technologie. 2. Příspěvky poskytuje Zlínský kraj. Podacím místem je Krajský úřad Zlínského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, tř. T. Bati 21, 761 90 Zlín (dále jen podací místo). 3. Žádosti se podávají na předepsaných formulářích, které tvoří přílohu těchto pravidel osobně nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Podací místo zaeviduje žádost dnem přijetí. 4. Příspěvky se poskytují pouze na hospodaření v lesích, které se nacházejí na území Zlínského kraje. 5. Příspěvky podle odstavce 1 poskytuje Zlínský kraj (dále jen kraj), poskytnutí příspěvků podléhá v souladu s § 36 a § 37 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, rozhodnutí zastupitelstva kraje. 6. V případě nedostatku finančních prostředků může rada kraje před začátkem vyplácení v běžném roce rozhodnout o následných úsporných opatřeních v tomto programu: a) pozastavení konkrétních dotačních titulů,

1

b) snížení konkrétních sazeb až o 30%, c) stanovení maximální celkové sumy příspěvku pro jednoho žadatele. 7. Poskytnutý příspěvek je ve smyslu zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, veřejnou finanční podporou a vztahují se na ni všechna ustanovení tohoto zákona. 8. Žadatel je blíže specifikován u každého předmětu příspěvku v části 2. Pokud je žadatelem nájemce, přikládá k žádosti nájemní smlouvu, která musí obsahovat i souhlas vlastníka pozemku s poskytnutím příspěvku nájemci. 9. V případě, že pozemky jsou ve spoluvlastnictví více osob, je žadatelem o příspěvek vždy osoba, která: a) má většinový spoluvlastnický podíl,1) nebo b) je zmocněna písemnou plnou mocí s ověřenými podpisy dalších spoluvlastníků, kteří mají spolu se žadatelem na pozemku většinový podíl počítaný podle velikosti podílů. 10. Příspěvky jsou poskytovány zpětně, po splnění předmětu příspěvku. Jsou poskytovány sazbou na technickou jednotku (dále jen sazbové příspěvky). 11. Rozhodující pro schválení sazbových příspěvku je dodržení účelu a podmínek stanovených v těchto pravidlech, skutečně vynaložené náklady se neprokazují. Dokladem poskytnutí příspěvku je Oznámení o poskytnutí finančního příspěvku, zpracované odborem životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Zlínského kraje. 12. Žadatel vypočte požadovanou výši příspěvku způsobem uvedeným u příslušného předmětu příspěvku a zaokrouhluje ji vždy na celé koruny dolů. 13. Příspěvek se neposkytne, pokud celková výše příspěvku vypočtená podacím místem je nižší než 1 000 Kč. 14. Originál žádosti o poskytnutí příspěvku podle těchto pravidel podává žadatel podacímu místu v termínech stanovených u jednotlivých předmětů příspěvků. Žádost může být podána zároveň s písemnou formou i v elektronické podobě (e-mail, nosič dat). 15. Je-li předložená žádost neúplně nebo nesprávně vyplněna, vyzve odbor životního prostředí a zemědělství žadatele k odstranění nedostatků. Pokud žadatel neodstraní všechny uvedené nedostatky do 30 kalendářních dnů ode dne doručení výzvy, bude

2

žádost zamítnuta. Zaregistrování žádosti do pořadí pro projednání bude provedeno až po odstranění všech nedostatků. 16. Žádosti jsou projednávány podacím místem v pořadí, v jakém byly zaregistrovány. 17. Příspěvek nelze poskytnout podniku v obtížích ve smyslu Pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2) (dále jen „podnik v obtížích“). Žádost žadatele, který k žádosti nedoloží čestné prohlášení, že není podnikem v obtížích nebo jehož čestné prohlášení se ukáže býti nepravdivým, bude vyřazena z dalšího posuzování. Pokud se žadatel stane podnikem v obtížích po odevzdání žádosti, nebude jeho žádost zastupitelstvu předložena a bude vyřazena z dalšího rozhodování. 18. Po projednání žádosti odbor životního prostředí a zemědělství předloží zastupitelstvu kraje návrh na poskytnutí příspěvku. Odbor životního prostředí a zemědělství předloží zastupitelstvu kraje návrh na poskytnutí příspěvku, pouze pokud žádost žadatele vyhovuje těmto pravidlům, v opačném případě je žadatel vyrozuměn odborem životního prostředí a zemědělství o zamítnutí žádosti. 19. Příspěvky jsou poskytovány do vyčerpání finančních prostředků schválených z rozpočtu Zlínského kraje na běžný rok. 20. Na poskytnutí příspěvku není právní nárok. Získá-li žadatel příspěvek na základě uvedení nesprávných údajů, je povinen celý příspěvek vrátit, včetně příslušného penále dle § 22 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. 21. Žadatel je o přiznání příspěvku vyrozuměn podacím místem formou Oznámení o poskytnutí finančních příspěvku. Oznámení o poskytnutí finančního příspěvku zpracovává odbor životního prostředí po schválení příspěvku Zastupitelstvem Zlínského kraje ve třech stejnopisech. Jeden obdrží žadatel, jeden zakládán odbor životního prostředí a zemědělství a jeden odbor ekonomický. V případě neposkytnutí příspěvku oznámí tuto skutečnost podací místo písemně žadateli s uvedením důvodu. 22. Příspěvky jsou poskytovány bezhotovostně přímo na účet žadatele po přiznání příspěvku. 23. Je-li poskytnut příspěvek podle těchto pravidel, nelze na stejný předmět příspěvku poskytnout jinou podporu z veřejných zdrojů nebo z fondů Evropské unie.

3

24. Pravomocné rozhodnutí o uložení pokuty podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů může být důvodem k zamítnutí žádosti o příspěvek podle těchto pravidel. 25. Kontrola dodržení podmínek stanovených těmito pravidly je vykonávána podle zvláštních právních předpisů2) a schváleného Organizačního zabezpečení. Kontrola se provádí před poskytnutím příspěvku. Kontroluje se minimálně 10 % z celkového finančního objemu schválených žádostí podle předem stanoveného klíče. 26. Při zjištění, že provedení prací neodpovídá uvedenému rozsahu, účelu nebo kvalitě nebo uvedení nepravdivých údajů, postupuje se podle zvláštního právního předpisu.3) 27. Fyzické osoby, které v rámci svého pracovního nebo obdobného poměru přicházejí do styku s osobními daty žadatelů uvedenými na žádostech, mají povinnost zachovávat mlčenlivost o těchto informacích podle zvláštního právního předpisu.4) 28. Příspěvek může být poskytnut pouze za předpokladu, že žadatel písemně potvrdí na žádosti o příspěvek svým podpisem souhlas se zveřejněním údajů v tomto rozsahu: a) jméno popř. jména a příjmení žadatele, popř. obchodní firma; název právnické osoby, b) identifikační číslo (bylo-li přiděleno), c) adresa místa trvalého pobytu; adresa sídla nebo místa podnikání, d) předmět příspěvku, e) výše poskytnutého příspěvku. 29. V případě, že žadatel nemůže dodržet skutečnosti uvedené v žádosti, požádá podací místo o jejich změnu, kterou doloží příslušnými doklady.

4

2. Příspěvky Příspěvek na obnovu, zajištění a výchovu porostů

Předmět příspěvku: a) přirozená obnova, b) umělá obnova sadbou – první, c) umělá obnova sadbou – opakovaná, d) zajištění lesních porostů5) v zákonné lhůtě, 6) e) přeměna porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou, rekonstrukce po škodách zvěři a po škodách způsobených abiotickými činiteli f)

výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku porostu (prořezávky a předmýtní úmyslná těžba).

Kritéria příspěvku -

skupina souboru lesních typů dle tabulky „Zařazení souborů lesních typů do skupin“,

-

zařazení lesů do kategorie lesů ochranných7) (lesy ochranné),

-

zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení8) s výjimkou lesů v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích9) (lesy zvláštního určení),

-

zařazení lesů do kategorie lesů hospodářských (lesy hospodářské), lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích.

Zařazení souborů lesních typů do skupin Skupina

Soubory lesních typů

1.

9Z, 9R, 9K, 8Z, 8Y, 8V, 8T, 8S, 8R, 8Q, 8P, 8N, 8M, 8K, 8F, 8A, 7Z, 7Y, 7T, 7R, 7Q, 7N, 7M, 7K, 6Z, 6Y, 6T, 6Q, 6M, 5Z, 5Y, 5R, 5M, 4Z, 4Y, 4X, 4Q, 4M, 3Z, 3Y, 3X, 3T, 3Q, 3P, 3N, 3M, 3K, 3J, 3C, 2Z, 2X, 2W, 2T, 2S, 2Q, 2P, 2N, 2M, 2K, 2I, 2C, 2A, 1Z, 1X, 1S, 1Q, 1P, 1N, 1M, 1K, 1J, 1I, 1H, 1C, 1B, 1A, 0Z, 0Y, 0X, 0R, 0Q, 0P, 0N, 0M, 0K, 0C

2.

7S, 7F, 6N, 6L, 6K, 5T, 5Q, 5N, 5K, 4N, 4K, 4C, 3R, 3I, 3A, 2O, 1T, 1O, 1G, 0O

5

Sazba příspěvku

Čís . řád . 1.

2.

3.

4.

5. 6.

Předmět příspěvku

Technické jednotky

Přirozená obnova - meliorační a zpevňující dřeviny - základní dřeviny Umělá obnova sadbou – první - meliorační a zpevňující dřeviny (JD, TŘ, LP,JL,DBz, BŘK) - meliorační a zpevňující dřeviny (ostatní MZD) - základní dřeviny Umělá obnova sadbou opakovaná - meliorační a zpevňující dřeviny

Skupina souborů lesních typů

Lesy

Indikace 1.

2.

1

2

ochranné O

Kč/ha Kč/ha

B B

a a

1 2

Kč/sazenici

B

b

1

10

10

10

10

10

Kč/sazenici

B

b

2

8

8

8

8

8

Kč/sazenici

B

b

3

6

5

6

4

-

Kč/poloodrostek Kč/odrostek

B B

c c

1 2

30 40

30 40

30 40

30 40

30 40

B B

d d

1 2

Kč/ha

B

e

1

-

-

Kč/ha Kč/ha

B B

f f

1 2

-

-

Zajištění lesních porostů - meliorační a zpevňující dřeviny - základní dřeviny Přeměna porostů, rekonstrukce Výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku - prořezávky - předmýtní úmyslná těžba

Kč/ha Kč/ha

15 000 15 000 10 000 10 000

zvl. hospourčení dářské U H

34 000 26 500 20 000 16 000

15 000 15 000 15 000 10 000 10 000 -

34 000 25 000 25 000 20 000 8 000 10 000 10 000 10 000

3 000 3 000

3 000 3 000

3 000 3 000

Způsob výpočtu příspěvku Výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (např. ha, počet sazeni). Podmínky pro přiznání příspěvku: -

kvalita provedení prací a jejich soulad s právními přepisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem,

-

žadatel hospodaří v souladu s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích,

-

přirozená a umělá obnova je pro účely těchto pravidel i zalesnění lesních pozemků, které jsou v lesním hospodářském plánu (dále jen plán) nebo lesní hospodářské osnově (dále jen osnova) označeny jako bezlesí,

6

-

při umělé obnově musí žadatel použít stanovištně a geneticky vhodného a výsadby schopného sadebního materiálu,10)

-

dodržení parametrů u stromků z náletu nebo sazenice,11)

-

příspěvek na přirozenou obnovu se poskytuje za předpokladu, že na obnovované ploše je alespoň minimální počet jedinců na 1 hektar stanovený pro základní dřevinu,12)

-

příspěvek na umělou obnovu lesa sadbou se poskytuje nejvýše na 1,3 násobek minimálního počtu jedinců na 1 hektar stanoveného pro základní dřevinu,13)

-

za první sadbu jsou považovány i podsadby jedlí bělokorou, bukem lesním a javorem klenem, pokud nejsou základní dřevinou,

-

příspěvek na poloodrostky a odrostky se poskytuje pouze na dosadby nezajištěných lesních

porostů

do 20%

obnovované

plochy,

u

prostokořeného

materiálu

do 500 ks/ha redukované plochy, za předpokladu provedení mechanické ochrany proti zvěři, -

poloodrostkem

se

rozumí

rostlina

vypěstovaná

dvojnásobným

školkováním,

dvojnásobným podřezáním kořenů nebo dvojnásobným přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 51 cm do 120 cm, -

odrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná minimálně dvojnásobným školkováním, dvojnásobným podřezáním kořenů nebo dvojnásobným přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 121 cm do 250 cm,

-

v případě, že nebude použit reprodukční materiál ze stejné přírodní lesní oblasti, jako je prováděna výsadba, nebo bude využit reprodukční materiál původem z identifikovaného zdroje reprodukčního materiálu, může být příspěvek snížen až o 50 %.

-

skutečným

věkem

porostu

se

rozumí

jeho

stáří

uvedené

v lesním

hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově s připočtením počtu let od začátku platnosti plánu, respektive osnovy do doby provedení prací, na které je požadován příspěvek, -

příspěvek na výchovu lesních porostů se poskytuje maximálně dvakrát za období platnosti plánu nebo osnovy,

-

vlastník lesa je povinen dokladovat účelnost prostředků poskytnutých na podporu výchovného zásahu důkazem o kladném vlivu výchovy na odolnost nebo kvalitu porostu (např. důkazem o úpravě štíhlostního koeficientu, rozvolnění zápoje, přechodném

snížením

zakmenění u 7

jehličnatých dřevin,

podstatné redukci

předrůstajících utlačujících jedinců a nekvalitních silně zavětvených roztažných stromů v listnatých porostech a eliminaci dřevin škodících dřevinám základním, melioračním a zpevňujícím ve všech typech porostů). V případě, že vlastník lesa nebude schopen vliv zásahu doložit, může být příspěvek na výchovu krácen nebo zcela odepřen, -

příspěvek na zajištění lesních porostů se neposkytuje na porosty, na něž žadatel obdržel podporu nebo pomoc na ochranu porostů ve smyslu zvláštního právního předpisu,14)

-

při splnění několika kritérií může žadatel použít výhodnější sazbu.

Žadatel: -

vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu13) vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa.

Základní náležitosti žádosti: -

formulář žádosti podle vzoru v části 4.,

-

formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 4.,

-

průvodní list použitého reprodukčního materiálu

16)

, pokud je předmětem příspěvku

umělá obnova, -

čestné prohlášení žadatele, že není podnikem v obtížích podle vzoru v části 4.

Termín podání žádosti o příspěvek: -

na přirozenou obnovu a zajištění lesních porostů do 30. června běžného roku,

-

v ostatních případech do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku.

Příspěvek na ekologické a k přírodě šetrné technologie

Předmět příspěvku: a) vyklizování nebo přibližování dříví lanovkou v lesním porostu, b) vyklizování nebo přibližování dříví koněm v lesním porostu, c) přibližování dříví sortimentní metodou na odvozní místo bez vlečení dřeva po zemském povrchu stroji s celkovou hmotností do 10 tun, d) likvidace klestu štěpkováním nebo drcením před obnovou lesa s rozptýlením hmoty.

8

Kritéria příspěvku: -

zařazení lesů do kategorie lesů ochranných7) (lesy ochranné),

-

zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení8) s výjimkou lesů v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích9) (lesy zvláštního určení),

-

zařazení lesů do kategorie lesů hospodářských (lesy hospodářské), v uznaných oborách a samostatných bažantnicích.

Sazba příspěvku Lesy Čís.

Předmět příspěvku

Technické jednotky

Indikace

ochranné

zvl. určení

hospodářské

O

U

H

řád.

1.

Vyklizování nebo přibližování dříví lanovkou [viz písm. a)]

Kč/m

3

D a

1

80

80

50

2.

Vyklizování nebo přibližování dříví koněm [viz písm. b)]

Kč/m

3

D b

1

30

30

20

3.

Přibližování dříví strojem bez vlečení po zemi [viz písm. c)]

Kč/m

3

D c

1

30

30

20

4.

Likvidace klestu štěpkováním nebo drcením [viz písm. d)]

Kč/ha

D d

1

12 000

12 000

12 000

Způsob výpočtu příspěvku: -

výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (m3, ha).

Podmínky přiznání příspěvku: -

kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem,

-

žadatel hospodaří v souladu s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích,

-

v případě kombinace několika technologií použije žadatel pouze sazbu, která je pro něj výhodnější,

-

výše příspěvku nepřekročí vzhledem k ploše na níž se žadatel zavazuje ekologické a šetrné technologie uplatňovat maximální platbu dle nařízení (ES) č.1698/2005, tj. 200 EUR/ha.

9

Žadatel: -

vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu13) vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa.

Základní náležitosti žádosti: -

formulář žádosti podle vzoru části 4.,

-

formulář k žádosti podle vzoru v části 4.,

-

čestné prohlášení žadatele, že není podnikem v obtížích podle vzoru v části 4.

Termín podání žádosti o příspěvek: -

do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku.

3. Závěrečná ustanovení Na poskytování příspěvků podle těchto pravidel se nevztahuje metodický pokyn MP 13/05/05 Pravidla pro poskytování veřejné podpory na základě podprogramu z Programového fondu Zlínského kraje. Závazná pravidla pro poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích z rozpočtu Zlínského kraje a způsob kontroly jejich využití byly schváleny zastupitelstvem kraje usnesením č. xxxx ze dne xxxx.

4. Vzory formulářů Vysvětlivky: 1) § 139 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů

.

4) § 15 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů.

,

5) § 2 odst. 6 vyhlášky č. 139/2004 Sb. 6) § 31 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb. 7) § 7 a § 59 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 8) § 8 a § 59 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 449/2001 Sb. , o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 10) Vyhláška č.29/2004 Sb. a vyhláška č. 139/2004 Sb. 11) příloha č. 2 vyhlášky č. 29/2004 Sb. 12) příloha č. 6 vyhlášky č. 139/2004 Sb. 13) § 58 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 14) § 2 odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. 15) § 58 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 16) příloha č.16, 17 a 18 vyhlášky č. 29/2004 Sb.

10

Udržitelné hospodaření v lesích

Recommend Documents