1
Sdělení redakce Čtenáři zřejmě neunikne, že v miniseriálu Jiří Koláře byl „předřazena“ čtvrtá část. Autor se v ní věnuje údajům o rozmístění seniorů podle městských obvodů Ostravy. Posun v pořadí vyvolal požadavek několika čtenářů, abychom těmto údajům dali přednost. Třetí část bude publikována v nejbližší době.
Udělejme něco pro seniory! ….. Spočítejme je! (4. díl) Jiří Kovář Abstrakt Článek prezentuje základní údaje o rozmístění počtu seniorů (= trvale bydlících obyvatel starších 55 let) na území správních obvodů Ostravy podle výsledků sčítání lidu 2011. Toto rozmístění není zcela pravidelné; výraznějšími odchylkami jsou absolutní kumulace seniorů (a v tom zejm. žen) v Porubě a relativní kumulace nejstarších obyvatel města v obvodu Vítkovice, který je jinak charakteristický nejnižším věkovým průměrem. Klíčová slova Ostrava, městské obvody, senioři, počet, struktura.
Ostrava je specifickým velkoměstem v mnoha směrech, mj. z hlediska historickosprávního vývoje, z pohledu urbanistického a sídelně geografického a konečně i s ohledem na současné územně správní uspořádání. Její lokalizace – v pánevní poloze a na soutoku několika řek (zde Odry, Opavy, Ostravice a Lučiny) – je sice shodná, jako u jiných velkých měst, ale jinak je Ostrava město svým osudem spíše výjimečné. Původně okrajové území států (českého, polského a později i německého) a ve státě, na rozhraní Moravy a Slezska, se sice „navzdory“ někdejším hranicím zformovalo v jeden celek, ale politický vývoj v minulosti (i zcela nedávné), dodnes zanechal stopy v jeho tváři. Jako velkoměsto se Ostrava nevytvářela klasickým, organickým růstem z jednoho centra, ale spíše „kobercovým“ způsobem, souběžnou a chaotickou industrializací a stavebním srůstáním jednotlivých původních sídel revíru. V nejmladší vývojové fázi byla dotvořena do strukturního celku s jedním městským a dvěma velkými sídlištními jádry. To vše nakonec, po roce 1989, ovlivnilo současné správní uspořádání města do 23 velmi rozdílných městských obvodů. Ta rozdílnost je dána nejen faktory minulého vývoje, ale především politickou situací na počátku roku 1990, kdy záleželo pouze na uvažování a aktivitě obyvatel jednotlivých částí města, zda a jak se emancipují v jeho nově se tvořícím modelu správy. Oproti původním čtyřem velkým obvodům si tak svou „samostatnost“ zajistila celkem logicky řada okrajových urbanistických celků - někdejších samostatných obcí, k tomu i diskutabilní celky „uvnitř“ velkoměstského organismu (Pustkovec, Nová Ves), přičemž jiné s nimi srovnatelné celky
2
zůstaly integrované ve větších obvodech (sídliště na jihu města, Přívoz, Heřmanice, Hrušov, Muglinov, Koblov, Antošovice, Bartovice). Takto vzniklá administrativní struktura není sice z odborných hledisek organická, ale poskytuje výchozí datovou základnu pro posouzení prostorového rozložení populace seniorů (na pozadí celkového rozložení obyvatel města) na jeho území. Tab. č. 1 Rozložení obyvatelstva Ostravy podle správních obvodů (2011) počet obyvatel
P.č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23
abs. Ostrava-Jih 106 973 Poruba 66 603 Moravská Ostrava a Přívoz 38 661 Slezská Ostrava 21 161 Mariánské Hory a Hulváky 12 270 Vítkovice 6 916 Radvanice a Bartovice 6 493 Polanka n. O. 4 698 Svinov 4 301 Stará Bělá 3 760 Hrabová 3 622 Michálkovice 2 985 Petřkovice 2 916 Krásné Pole 2 730 Třebovice 1 805 Nová Bělá 1 764 Hošťálkovice 1 599 Martinov 1 496 Plesná 1 262 Proskovice 1 212 Lhotka 1 192 Pustkovec 1 129 Nová Ves 676 Ostrava celkem
296 224
v% 36,11 22,48 13,05 7,14 4,14 2,33 2,19 1,59 1,46 1,28 1,23 1,01 0,98 0,92 0,61 0,60 0,54 0,51 0,42 0,41 0,40 0,38 0,22 100
kumulativní součet % podílů 36,11 58,59 71,64 78,78 82,92 85,25 87,44 89,03 90,49 91,77 93,00 94,01 94,99 95,91 96,52 97,12 97,66 98,17 98,59 99,00 99,40 99,78 100,00 x
Největší obvod zahrnuje více než třetinu obyvatel města, dva největší více než polovinu, … prvních devět obvodů v pořadí představuje více než 90 % obyvatel Ostravy, ostatních dvanáct necelých 10 %. Vedle rozdílného počtu obyvatel charakterizují obvody i rozdíly v jeho struktuře. Signalizují je i údaje o průměrném věku. Tab. č. 2 Průměrný věk obyvatelstva městských obvodů
3
Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13
Vítkovice Nová Ves Slezská Ostrava Michálkovice Plesná Ostrava-Jih Mor. Ostrava a Přívoz Stará Bělá Polanka n. O. Nová Bělá Proskovice Lhotka Krásné Pole
průměrný věk 38,8 39,0 40,0 40,0 40,1 40,2 40,6 40,6 40,8 41,0 41,0 41,0 41,2
průměrný věk
14 15 16 17 18 19 20 21 22 23
Ostrava
41,2
Radvanice a Bartovice Hrabová Petřkovice Hošťálkovice Mar. Hory a Hulváky Svinov Martinov Pustkovec Třebovice Poruba
41,3 41,4 41,6 42,1 42,2 43,1 43,1 43,1 43,5 43,7
Rozdíl zhruba 5 let mezi Vítkovicemi a Porubou se laikům nemusí zdát až tak významný; přesto je. Navíc: „nejmladším“ obvodem jsou Vítkovice, těžkým průmyslem ovlivněná čtvrt se starším bytovým fondem, která má své „roky slávy“ již dávno za sebou, naproti tomu „nejstarším“ obvodem je sídlištní celek Poruby, což můžeme označit jako velký paradox. Vítkovice zřejmě vděčí za svůj primát koncentraci tzv. sociálně nepřizpůsobivého obyvatelstva, jež je mj. charakteristické vysokou plodností žen a tudíž větším podílem dětské složky, Poruba po zastavení bytové výstavby postupnému stárnutí tzv. nástupních souborů obyvatel a odchodu mladých manželských párů. Rozložení bydlících obyvatel je tedy velmi nerovnoměrné a rozložení seniorské populace to do značné míry kopíruje, jen podíly na celkovém počtu ostravských seniorů jsou od předchozích mírně odlišné. Teoreticky by oba ukazatele mohlo ovlivňovat rozmístění domovů pro seniory; pokud jsou ale tato zařízení umístěna v obvodech s větším počtem obyvatel, tak zkreslení může být jen minimální. Tab. č. 3 Absolutní počet a relativní podíl seniorů v obvodech města P.č.* 1/1 2/2 3/3 4/4 5/5
Ostrava-Jih Poruba Mor. Ostrava a Přívoz Slezská Ostrava Mar. Hory a Hulváky
počet seniorů abs. v% 29396 32,84 23916 26,72 10961 12,24 5860 6,54 4069 4,55
P.č.* 13/14 14/12 15/15 16/16 17/17
Krásné Pole Michálkovice Třebovice Nová Bělá Hošťálkovice
počet seniorů abs. v% 839 0,94 817 0,91 606 0,68 532 0,59 509 0,57
4
6/7 7/6 8/9 9/8 10/10 11/11 12/13
Radvanice a Bart. Vítkovice Svinov Polanka n. O. Stará Bělá Hrabová Petřkovice
2011 1796 1509 1397 1144 1122 903
2,25 2,01 1,68 1,56 1,28 1,25 1,01
18/18 19/22 20/20 21/21 22/19 23/23
Martinov Pustkovec Proskovice Lhotka Plesná Nová Ves Ostrava celkem
484 396 366 365 351 171
0,54 0,44 0,41 0,41 0,39 0,19
89 520
100,00
* Pořadí podle abs. počtu seniorů/pořadí podle abs. počtu obyvatel. Ukazatel průměrného věku zohledňuje celou škálu vlivů, doplníme ho proto jednoduchým výpočtem podílu seniorů na počtu obyvatel jednotlivých obvodů. Tab. č. 4 Podíl seniorů na počtu obyvatel jednotlivých obvodů Pořadí
podíl v %
obvod
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Poruba Svinov Pustkovec Třebovice Mar. Hory a Hulváky Martinov Hošťálkovice Hrabová Radvanice a Bartovice Petřkovice Krásné Pole Lhotka Stará Bělá Proskovice
Pořadí
35,91 35,08 35,08 33,57 33,16 32,35 31,83 30,98 30,97 30,97 30,73 30,62 30,43 30,20
obvod
15 16 17 18 19 20 21 22 23
podíl v %
Ostrava celkem
30,22
Nová Bělá Polanka n. O. Mor. Ostrava a Přívoz Plesná Slezská Ostrava Ostrava-Jih Michálkovice Vítkovice Nová Ves
30,16 29,74 28,35 27,81 27,69 27,48 27,37 25,97 25,30
Zároveň je potřeba podívat se na početní poměr mužů a žen mezi seniory. Obecně platí, že v důsledku vyšší úmrtnosti mužů v populaci převažují ženy. Platí to i pro Ostravu. Tab. č. 5 Struktura obyvatelstva Ostravy podle pohlaví Obyvatelstvo celkem muži ženy SR*
296 224 142 829 153 395 1074
* SR = sex ratio (poměr pohlaví), zde počet žen připadajících na 1 tis. mužů.
5
U seniorů je samozřejmě tento poměr mnohem výraznější. Je zajímavé, že vyšší podíl žen, než je průměr města, mají jen tři obvody, přičemž zcela extrémní je postavení Poruby. Tu lze s nadsázkou označit jako obvod seniorek. Tab. č. 6 Počty mužů a žen mezi seniory a poměr pohlaví Pořadí 1 Poruba 2 Nová Ves 3 Mariánské Hory a Hulváky
4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23
muži 9594 72 1723
ženy 14322 99 2346
SR* 1493 1375 1362
Ostrava
37971
51549
1358
Vítkovice Ostrava-Jih Moravská Ostrava a Přívoz Třebovice Lhotka Nová Bělá Martinov Petřkovice Hrabová Slezská Ostrava Radvanice a Bartovice Hošťálkovice Plesná Michálkovice Svinov Krásné Pole Polanka n.O. Stará Bělá Proskovice Pustkovec
764 12535 4678 262 159 232 212 397 494 2595 895 227 158 368 685 381 648 533 172 187
1032 16861 6283 344 206 300 272 506 628 3265 1116 282 193 449 824 458 749 611 194 209
1351 1345 1343 1313 1296 1293 1283 1275 1271 1258 1247 1242 1222 1220 1203 1202 1156 1146 1128 1118
* SR = sex ratio (poměr pohlaví), zde počet žen připadajících na 1 tis. mužů. Zbývá podívat se na věkovou skladbu vlastního souboru seniorů. U seniorů je samozřejmě tento poměr mnohem výraznější. Na úrovni celého města lze konstatovat, že na počet seniorů působí zejména řád vymírání. Bez ohledu na výkyvy v porodnosti obyvatelstva ČR ve 20. století s narůstajícím věkem počet a podíl seniorů celkem pravidelně klesá. Tab. č. 7 Věková skladba seniorů ve vybraných obvodech (v %) P.č.
55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84
85+
6
1 2 3 4 5 6 7 8 9
Ostrava-Jih Poruba Moravská Ostrava a Přívoz Slezská Ostrava Mariánské Hory a Hulváky Vítkovice Radvanice a Bartovice Svinov Polanka n. O. Ostrava celkem
25 19 27 24 22 28 23 22 25 24
24 21 23 24 26 23 23 25 25 23
20 20 17 18 17 14 20 19 17 19
13 16 12 12 12 9 12 14 12 13
8 12 9 8 10 7 8 9 10 9
6 8 7 7 8 8 8 6 7 7
4 4 5 7 5 11 6 5 4 5
Ve vybraných obvodech (tvořících 90 % souboru seniorů města) je situace s drobnými odchylkami obdobná – až na Vítkovice. Zdejší ústavní zařízení pro seniory (Domov pro seniory Magnolie, Sirotčí, 75 lůžek a Domov pro seniory Sluníčko, Syllabova, 180 lůžek) jsou pravděpodobně min. jednou z příčin vysokého podílu nejstarších skupin seniorské populace obvodu.
