Vážení občané, dovolte mi několik informací k hospodaření na radnici, k veřejným zakázkám a k zákonům, které umožňují radním a zaměstnancům magistrátu rozkrást majetek města. Pokud radní spolu se zaměstnanci magistrátu rozkradou náš společný majetek tím, že za něco zaplatí nesmyslně vysoké částky, bez vypsání veřejné zakázky, nebo pokud ve veřejné zakázce nevyhlásí za vítěze firmu s nejvýhodnější nabídkou, potom nejstrašnější trest, který může Úřad pro ochranu hospodářské soutěže udělit, je pokuta do 5% z ceny zakázky, neboli do 50 Kč za každých rozkradených 1 000 Kč. Pokud na magistrátu devět krát nevyhlásí veřejnou zakázku za 10 milionů a jednou nevyhlásí veřejnou zakázku za 11 milionů, nejvyšší pokuta se nepočítá ze součtu všech případů, kdy byl porušený zákon, to znamená ze 101 milionů, nýbrž jen z jediné, nejdražší zakázky. To znamená že by se počítala z 11 milionů a za rozkradení 101 milionů by byla nejvyšší možná pokuta 550 tisíc korun. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu se nesmí jednotlivé případy sčítat. To je důvod, proč Úřad pro ochranu hospodářské soutěže musel snížit pokutu 3 miliony za 13 zakázek na 800 000 Kč. Problém ale je v tom, že takovouto pokutu udělí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže magistrátu, který ji zaplatí z rozpočtu, to znamená z našich peněz. Věřte mi nebo ne, Česká republika má zákon, podle kterého pokutu za rozkradení cizího majetku musí zaplatit okradený ze zbytku, který mu ještě nestačili rozkrást. Potom se nedivte, že na zlínské radnici byly všechny pokuty radním a zaměstnancům lhostejné a že zákon o zadávání veřejných zakázek porušovali jak na běžícím páse. Pani primátorka se dnes chlubí, že zlínský magistrát nedostal pokutu za žádnou zakázku, která začala po roce 2007, že všechny pokuty byly udělené za zakázky, které začaly před rokem 2007. Možná by bylo vhodné se pani primátorky zeptat, od kterého roku je na radnici a od kterého roku nese plnou spoluodpovědnost za to, co se na radnici dělo. Většinu pokut dostal magistrát na základě mých upozornění Úřade pro ochranu hospodářské soutěže. Doufal jsem, že když Zlín dostane řadu pokut, začnou se občané víc o dění na magistrátu zajímat a začnou hospodaření hlídat. Bohužel se tak nestalo. V oblasti zadávání veřejných zakázek ve skutečnosti k žádnému podstatnému zlepšení nedošlo. Jediný rozdíl je v tom, že jsem pochopil, že nemá smysl upozorňovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže na porušování zákona, protože jediným výsledkem bylo placení pokut z našich společných peněz. Obrazně řečeno, když jsem upozornil na to, že radní rozkradli peníze na opravu silnice, magistrát dostal pokutu, kterou zaplatili z peněz na opravu chodníku a výsledkem bylo, že nebyla opravena ani silnice, ani chodník. Pokud bych upozornil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže na to, že v roce 2008 zaplatil zlínský magistrát firmě COLAS CZ 12,965.514 Kč za cyklostezku Zlín - východ - západ - 3. etapa bez oznámení veřejné zakázky a bez oznámení vítězné firmy a její nabídkové ceny na informačním systému veřejných zakázek, čím byl dvakrát závažným způsobem porušený zákon o zadávání veřejných zakázek, potom by Zlínu hrozila pokuta do 5% ze zaplacené částky, to znamená pokuta do 648 000 Kč. A protože se po zakázce na Pojištění a po zakázce na Komplexní správu bytů a nebytových prostor ve vlastnictví statutárního města Zlín, za které Zlín dostal pokuty 50,000 a 70,000 korun, jedná o třetí případ zlínské speciality - tajné veřejné zakázky, o které nikdo nevěděl, byla by udělená pokuta asi na horní hranici pásma. Otázkou je, na kolik dalších případů jednání v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek přijdu, až získám pravdivé účetnictví. Po dvou a půl letech bojů mně museli vydat data z účetnictví, přičemž asi 450 faktur vymazali a na jejich místa nahráli jiné faktury, které jsou nyní v účetnictví dvakrát, některé dokonce třikrát. I tak je v datech, která mi poskytli řada velice zajímavých plateb. Informace, které budu uvádět se většinou budou týkat let 2003 až 2008, protože v datech z let 2009 a 2010 mně několik set faktur zatajili. - Právní služby. V roce 1999 byla na radnici jedna právnička, v roce 2000 přibyla druhá a všechno zvládly. Dnes má samotný odbor právní a veřejných zakázek vedoucí a čtyři právníky a protože to jsou asi zcela neschopní pracovníci, zaplatil magistrát externím právníkům jen v letech 2003 až 2008 z našich peněz 13 857 868 Kč, to znamená ročně 2,6 milionů. Pokud by někoho z Vás zajímalo, za co 1
byly tyto peníze zaplacené, má smůlu, protože v účetnictví je jen "Za právní služby". Proč musí magistrát platit takovéto nehorázné částky, když má tolik vlastních právníků? Buď to je tunel, kdy radní platí známým právníkům miliony z našich peněz zbytečně, nebo jsou právníci zaměstnaní na magistrátu zcela neschopní a měli by být propuštěni. - Opravy aut. Pokud má někdo starou šunku, čím mám na mysli staré, rozpadající se auto, musí občas investovat do její opravy. Auta magistrátu a městské policie jsou relativně nová, (dokonce i v čase krize, kdy se Zlín topí v dluzích, se muselo koupit paní primátorce auto BMW za 1.3 milionu). V letech 2003 až 2008 zaplatil magistrát za údržbu aut a pneumatiky 9 157 204 korun, to znamená ročně 1,5 milionu. Každý majitel auta ví, kolik musí investovat ročně do jeho údržby a do pneumatik a může posoudit, jestli tato částka odpovídá běžným nákladům, nebo jestli tu je oprávněné podezření, že za naše peníze si nechávají radní a pracovníci magistrátu opravovat soukromá auta, případně jestli se podvodně neproplácí faktury za opravy, které vůbec nebyly provedené. - Náklady na pohonné hmoty. Náklady na pohonné hmoty každým rokem rostou. V roce 2003 byla nejvyšší částka zaplacená za jeden měsíc 228,742 Kč, v červnu 2010 zaplatil magistrát za pohonné hmoty 400,070 Kč. V těchto částkách nejsou zahrnuty náklady na naftu pro odbor městské zeleně. Při ceně pohonných hmot 32 Kč za litr a nadsazené spotřebě 10 litrů na 100 km, by musela auta magistrátu a městské policie ujet dohromady každý den, i v soboty, neděle a státní svátky, 4,000 km. Aby se ujel takový počet kilometrů, muselo by buď každý den, i v soboty, neděle a státní svátky jet šest aut magistrátu do Prahy a nazpět, nebo by musela auta městské policie jet každý den sto padesát krát z Malenovic do Lužkovic a nazpátek. Zase se vynořuje otázka, jestli se za naše peníze nekupují pohonné hmoty do soukromých aut. - Platby za kancelářské papíry a tonery. Peníze placené za kancelářské papíry a tonery jsou zcela mimo reálné částky. Například v roce 2005 vykázal odbor dopravy a silničního hospodářství spotřebu 2 balíků kancelářských papírů, na jejich potištění ale spotřebovali tonery za 60,000 Kč. Když si necháte okopírovat jednu stránku v některém kopy centru, zaplatíte za tuto kopii od koruny čtyřiceti haléřů po dvě koruny. Přitom v kopy centru musí vydělat na nájem, mzdy, a další náklady. V odboru dopravy vykázali náklady na toner na potištění jednoho listu papíru, buď jednostranně nebo dvoustranně, 60 korun. - Spotřeba tonerů a papírů. V roce 2006 vykázali za celý magistrát spotřebu 7 179 balíků papírů A4 (po 500 listech). Při 250 pracovních dnech v roce vychází, že na magistrátu a městské policii by museli potisknout každý pracovní den 14,358 listů papírů. A to ještě v tomto množství nejsou zahrnuté hlavičkové papíry. Další zajímavostí je porovnání spotřeb v různých letech. V roce 2005 vykázali za celý magistrát spotřebu 1738 balíků kancelářských papírů, v roce 2006 vykázali za celý magistrát spotřebu již zmíněných 7 179 balíků papírů. Spotřeba v roce 2006 narostla oproti roku 2005 4,13 krát. Přitom náklady na tonery narostly v roce 2006 oproti roku 2005 pouze 1,16 krát. Obzvlášť zajímavé spotřeby vykázal odbor sociálních věcí. V roce 2006 narostla spotřeba papírů oproti roku 2005 čtyři krát, přitom náklady na tonery klesly o 20%. Pro tato čísla nemám jiné vysvětlení, než že magistrát proplácí faktury za neodebrané zboží.
2
V prvním příspěvku jsem mluvil o podivných platbách, na které jsem narazil v účetnictví magistrátu. Dovolte mi nyní několik slov o tom, jak jsem účetnictví magistrátu získal, jak pracovníci magistrátu poskytují informace a k zákonu o svobodném přístupu k informacím. Podle zákona o svobodném přístupu k informacím musí povinné subjekty, to znamená organizace, které jsou povinné informace poskytovat, vydat požadovanou informaci do 15 dnů. Ve výjimečných případech, vyjmenovaných v zákoně, může být tato doba prodloužená maximálně o dalších deset dnů. Jak na magistrátu tento zákon dodržují Vám ukážu na datech z účetnictví. První žádost o data z účetnictví jsem podal v květnu 2005. Po řadě kroků, jsem dostal první soubory s daty v listopadu 2008, kdy mně poslali CD se dvěma soubory, ve kterých byly údaje o jednotlivých fakturách proplacených v letech 2003 až 2008. O každé faktuře je v běžném účetnictví několik údajů. Její pořadové číslo, datum vystavení, datum zdanitelného plnění, datum splatností, název firmy, která fakturu vystavila, částka, variabilní symbol číslo bankovního konta, za co faktura je a možná ještě několik dalších. O každé faktuře na poslaném CD tam bylo naprosto nesmyslných 88 údajů, z nichž mnohé tam byly vícekrát, jiné byly naprosto nesmyslné. Zato údaj, komu, které firmě, byla daná faktura proplacená tam nebyl. Nejdůležitější vadou těchto dvou souborů bylo, že obsahovaly
údaje pouze o části proplacených faktur, údaje o většině faktur byly úmyslně odstraněné. Po sedmnácti dalších krocích, kdy jsem podal novou žádost o data, magistrát ji zamítnul, já jsem podal odvolání ke krajskému úřadu, krajský úřad přikázal magistrátu data vydat, magistrát vydal rozhodnutí, že data vydat nemůže, protože je není možné z účetnictví dostat ven atd. atd., mně v březnu 2009 poslali nová data, ve kterých tentokrát bylo u jednotlivých faktur uvedené, komu byla daná faktura proplacená, pro změnu tam ale vynechali údaje, za co byly faktury proplacené. Navíc mně poslali soubory pdf, to znamená soubory, které je možné vytisknout, nebo prohlížet na obrazovce, ve kterých ale není možné třídit ani filtrovat. Pokud bych chtěl v těchto souborech například vyhledat, jaké faktury byly proplacené určité firmě, musel bych pracně prohledat přibližně 800 stránek textu. Data z let 2003 až 2008, s potřebnými údaji, i když zase ve formátu pdf, jsem dostal po řadě dalších kroků, v září 2009. Tato data jsem velice pracně převedl do použitelného formátu a v nich jsem našel platby, o kterých jsem mluvil v prvním příspěvku. Data z let 2009 a 2010 nemám dodnes, protože v těch, která mi poslali, zhruba 450 faktur zatajili. Jejich vydání se domáhám soudní cestou. Za dva a půl roků jsem z magistrátu nedostal informace, které mně podle zákona měli poskytnout nejpozději do 25 dnů. Krásnými ukázkami arogance pracovníků magistrátu při poskytování informací jsou výzvy k upřesnění. V srpnu tohoto roku jsem podal, zdůrazňuji, že na tiskopisech vydaných naším zlínským magistrátem, dvě žádosti o poskytnutí informací: 1. Jaké mimořádné odměny dostali jednotliví vedoucí odborů a oddělení 2. Žádost o informaci týkající se počítačové sítě magistrátu. K těmto žádostem si pracovníci magistrátu vyžádali doplňující informace, protože, jak mně napsali k první žádosti, nebylo jasné, zda jsem požadoval informaci o odměnách vedoucích odborů a oddělení magistrátu města Zlína nebo odměnách vedoucích odborů a oddělení nějaké jiné organizace a v důsledku této skutečnosti byla žádost nesrozumitelná, nebylo zřejmé, jaká informace byla požadována, respektive žádost byla formulována příliš obecně. U druhé žádosti mně odpověděli, že v žádosti použitý termín "magistrát" je natolik obecný, že v důsledku toho není jasné, zda se žádost vůbec vztahuje k působnosti magistrátu města Zlína, nebo zda jsem nepožadoval informace o počítačové síti
3
jiného magistrátu. A opět v důsledku této skutečnosti byla žádost nesrozumitelná, nebylo zřejmé, jaká informace byla požadována, respektive žádost byla formulována příliš obecně. Pokud se ptáte, jak je to možné, je potřeba se podívat na zákon o svobodném přístupu k informacím. Tento zákon musela Česká republika přijmout na nátlak Rady Evropy. A česká republika ho přijala s typickou českou, dámy prominou, vyčuraností. Zákon nemá sankční část, takže ti, kteří jsou povinni poskytovat informace, mohou poskytovat informace neúplné, zkreslené nebo mohou libovolně lhát. Druhou perličkou v tomto zákoně je náhrada času potřebného na vyhledání informace. Pokud podáte ve Zlíně žádost o informaci, které faktury byly proplacené firmě XY a očekáváte, že pracovnice účtárny zadá do počítače IČ dané firmy, stiskne Enter a během několika vteřin vytiskne sestavu, dočkáte se nepříjemného překvapení. Na zlínském magistrátu nařídí vedoucím všech odborů a oddělení prohledat stoly a skříně, jestli některý z nich nenechal této firmě proplatit nějakou fakturu. A potom Vám například vyčíslí, že pracovníci magistrátu hledali faktury dohromady 46 hodin a následně po Vás požadují 45 x 190, to znamená na 8 550 Kč. Jednu hodinu z vyčíslených 46 hodin hledání Vám velkoryse neúčtují. A pokud tuto nesmyslnou částku odmítnete zaplatit, tak Vás tahají po soudech. Takže na základě tohoto zákona žádné pravdivé informace nezískáte. Pokud někoho z Vás zajímá celá historie faktur z účetnictví, najde ji na internetu na adrese www.janeckovosvedomi.com Zdůrazňuji, že s básničkami, které tam jsou také, nemám nic společného, ani nevím, kdo je jejich autorem.
Na závěr dovolte ještě několik informací o tom, co se na magistrátu děje a kdo je za to odpovědný. Od 1. února 1999 do 28. srpna 2000 jsem byl zaměstnaný na radnici jako vedoucí oddělení informačních systémů. V oddělení jsem měl tři pracovníky, z nich jeden byl, mírně řečeno, méně použitelný. Bez jakýchkoli problémů jsme zvládli veškeré úkoly. Po nástupu na magistrát jsem narazil na některé zajímavé případy. Od firmy Impromat Internarional bylo v právním odboru pronajaté zařízení - tiskárna, kopírka a fax v jednom. Za toto zařízen se platil měsíční paušál a poplatek za každou vytištěnou nebo okopírovanou stránku. V dlouhodobém průměru zaplatila radnice za každou vytištěnou nebo okopírovanou stránku 6 korun třicet haléřů. Koncem roku 1998 propojili počítačové sítě v radnici a v detašovaném pracovišti na ulici Hluboká. V době, kdy zařízení pro přenos dat rychlostí 10 mbps stálo 11,5 tisíc a zařízení pro rychlost 100 mbps stálo 20 000 zaplatili za zastaralé, nepoužitelné zařízení přenášející data rychlostí 2 mbps 1 130 000 Kč. Ještě jednou opakuji - rychlost 10 za 11,5 tisíce, rychlost 100 za 20 000, na radnici rychlost 2 za 1 130 000. Po roce toto zařízení muselo být vyměněné. Smlouvu na dodávku tohoto zařízení podepsal tehdejší náměstek primátora Ing. Miroslav Šenkýř, dnes už zase náměstek primátorky a trojka na kandidátce ODS. Když jsem odmítnul krýt tunelování, tak mě z radnice vyhodili. Nový vedoucí, který přišel po mně vypracoval podklady pro vyhlášení veřejné zakázky na Systémového integrátora. Den před termínem pro podání nabídek, to znamená v době, kdy jsem nemohl vědět, které firmy nabídky na poslední chvíli pošlou, jsem nabídnul tehdejšímu primátorovi Dr. Dostálovi sázku, že vítězem bude vyhlášená 4
firma Impromat Computer, která nabídne dodání programů firmy Spin. Skutečně firma Impromat Computer nabídla dodání programů firmy Spin a byla vyhlášená za vítěze, rada ale rozhodla, že dodá jiné programy než bylo v nabídce, co je naprosto nepřípustné. Za tuto zakázku a její následné rozšíření dostal magistrát pokutu 95 000 Kč. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže konstatoval závažná porušení zákona a podle § 70 byly veškeré smlouvy uzavřené na základě této veřejné zakázky neplatné. Magistrát rozhodnutí Úřadu ignoroval a nadále odebíral od firmy Impromat Computer zboží a služby, za co dostal další pokutu, tentokrát 50 000Kč. Magistrát ignoroval i tuto druhou pokutu a pokračoval v odebírání zboží a služeb, za co dostal třetí pokutu, tentokrát už 200 000 korun. Na základě neplatné veřejné zakázky a jejího rozšíření do 7,5 milionů korun vystavil nový vedoucí oddělení informačních systémů 236 objednávek v celkové výši 42 milionů. Pokaždé, když vystavil objednávku a pokaždé, když nechal proplatit fakturu, jednal v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, takže 472 krát porušil zákon o zadávání veřejných zakázek. V říjnu 2005 vyhlásil magistrát novou veřejnou zakázku. Podívejme se, na základě jakých podkladů, jak detailních a obsáhlých, rozhodují členové rady města Zlína o desítkách a někdy i stovkách milionů z našich peněz. Původně rada vyhlásila veřejnou zakázku formou užšího řízení na základě materiálu, který tvořily tyto dvě věty: "Systém dodávek městského informačního systému, dodávek softwaru a hardwaru včetně souvisejících služeb, tak, jak byl postupně realizován od roku 2000, je vhodné s ohledem na měnící se strukturu externě požadovaných služeb a činností podrobit změně. Vyhlášením této veřejné zakázky je sledováno nalezení optimálního a vyváženého modelu fungování a rozvoje informačních a komunikačních technologií MMZ (SMZ) - rozsah externě dodávaných služeb a činností a činností prováděných v rámci věcně a odborně příslušného útvaru MMZ. Je to blábol, který nemá hlavu ani patu, druhá věta nedává smysl. V tomto materiálu není napsané, co vlastně má být předmětem zakázky, proč je nutné zakázku realizovat, kolik to bude stát, kdy má být zakázka realizovaná, jestli se jedná o krátkodobou nebo dlouhodobou zakázku, ani tu není uvedené, jestli na tuto zakázku schválilo zastupitelstvo peníze a z čeho bude financovaná. Pokud Vás zajímá, kdo tento blábol vypracoval, předložil do rady a podepsal, tak to byl vedoucí oddělení informačních systémů, který materiál zpracoval, jako předkladatel je na něm uvedený Mgr. Hynek Steska, ten ho ale nechal lyšácky podepsat primátorce, protože věděl, o co se jedná. Po schválení tohoto blábolu radou si uvědomili, že šlápli vedle, usnesení, kterým vyhlášení zakázky schválili, zrušili a vyhlásili zakázku novou, tentokrát formou otevřeného řízení. V jejím zdůvodnění je tentokrát dokonce pět vět. Cituji: Radou vyhlášené užší řízení předpokládá zákonné omezení počtu zájemců o účast minimálně na 5. Nastal li by stav, kdy by se do veřejné zakázky přihlásilo méně než pět zájemců, musel by zadavatel veřejnou zakázku zadanou užším řízením zrušit. U otevřeného řízení není zákonem stanoven minimální počet uchazečů. A k tomu opsali dvě věty z předešlé zakázky, přičemž druhou větu upravili na: Vyhlášením této veřejné zakázky je sledováno nalezení optimálního a vyváženého modelu fungování a rozvoje informačních a komunikačních technologií MMZ (SMZ) - rozsah dodávek ve vazbě na doporučené cykly obměny jednotlivých komponent, rozsah externě dodávaných služeb a činností a činností prováděných v rámci věcně a odborně příslušného útvaru MMZ. Otázkou je, proč tuto změnu udělali. Odpověď je jednoduchá. U užšího řízení by museli mít nabídky pěti firem a neměli by jistotu, jestli dokážou vyhlásit firmu Impromat Computer za vítěze. V otevřeném řízení není počet zájemců omezený. Stačí proto podmínky zakázky sestavit tak, aby nemohla zvítězit žádná jiná firma než firma Impromat Computer. Zadávací dokumentaci si vyzvedlo, pokud si pamatuji, 14 firem, nabídku poslala jen firma Impromat Computer a ještě jedna, jakási obskurní firma z Prahy. Ostatní firmy pochopily, že poslat nabídku do této soutěže nemá smysl, že by to byla jen ztráta času, námahy a peněz.
5
Na základě blábolu o pěti větách uzavřel magistrát smlouvu s firmou Impromat Computer na dodávky zboží a služeb ve výši 45 milionů korun. Součástí smlouvy byla také smlouva o outsourcingu, to znamená výpomoci. Na základě této smlouvy, za kterou magistrát platil každý den, i v soboty, neděle a státní svátky 6 000 korun, zajišťovali pracovníci Impromatu Computer práce, které vedoucí oddělení informačních systémů nedokázal zajistit s deseti pracovníky svého oddělení. Ve většině případů se jednalo o dodání toneru do tiskárny nebo vyměnění prázdné tonerové kazety za plnou, přemístění počítače z jedné místnosti do druhé, nebo o práci technicky a odborně skutečně mimořádně náročnou odnesení starého počítače na půdu. Za tuto zakázku šitou na míru pro vítěznou firmu dostal magistrát pokutu 300 000 Kč, které nakonec zaplatila právní kancelář, která zpracovala výzvu pro její vyhlášení. Pravdou ale je, že podklady právní kanceláři vypracovali pracovníci magistrátu. Když na základě informací, které jsem poskytl jednomu novináři, vyšel v Právu článek Zlínský magistrát platí firmě i za vynesení starých počítačů na půdu a občané se začali o outsourcing zajímat, prohlásila paní primátorka velkohubě, že smlouva s Impromatem bude ukončena. Magistrát skutečně smlouvu ukončil, po krátkém čase ale potichu uzavřel novou, na další čtyři roky, na základě které nyní denně, i v soboty, neděle a státní svátky neplatí za outsourcing 6 000, nýbrž 6 600 Kč. Takže namísto velkohubého ukončení smlouvy byla smlouva ve skutečnosti prodloužená o dva roky a namísto 6 000 Kč se denně platí 6 600 Kč. Až do roku 2005 veškeré práce, které firma Impromat Computer vykonává v rámci outsourcingu zajišťovali bez problémů pracovníci oddělení informačních systémů. Celkem za tento naprosto zbytečný outsourcing, který je vysloveným tunelem, zaplatí magistrát minimálně 13 milionů korun. Když se pokazily schody v podchodu, nechali radní chodit staré občany po schodech s odůvodněním, že na nové schody nejsou v rozpočtu peníze. Z toho, že na zbytečný outsourcing se peníze našly, je vidět, jak si radní mafie váží občanů. Položme si na závěr dvě otázky. 1. Kdo je za takovéto hospodaření a jednání odpovědný 2. Je možné tuto situaci změnit? Odpověď na první otázku je jednoznačná. Jsou to všichni funkcionáři magistrátu, od zastupitelů, přes členy rady po primátorku. Každý z nich měl zákonem o obcích zaručené právo na veškeré informace zdarma a každý z nich mohl tyto informace zveřejňovat a tím zamezit tunelování. Pokud někdo z nich říká já jsem o informace žádal a oni mi je nedali, říká tím zároveň jsem směšný tajtrdlík, který je všem na magistrátu pro srandu. Stejně tak je jasná i odpověď na druhou otázku. Pokud si občané Zlína znovu zvolí Janečku, Blažka, Šenkýře, Ondrovou, a další jim podobné, nebo si zvolí směšné tajtrdlíky, kteří již dokázali, že nic nedokážou to znamená zastupitele, kteří všichni nesou plnou odpovědnost za všechno, co se na magistrátu dělo, nezmění se nic. A heslo současné koalice Naše velká vize - totálně vytunelovaný Zlín, dojde naplnění. Ti z Vás, kteří máte zájem o další informace, se mohou podívat na můj web www.ludekmadera.cz
6
