ČR Notifikační povinnost
Právnická nebo fyzická osoba, ke které jsou občané EU/EHP/Švýcarska nebo cizinci vysláni k výkonu práce, musí informovat úřad práce o jejich vyslání. Cizinci navíc (až na zákonné výjimky) potřebují povolení k zaměstnání. Informační povinnost zaměstnavatele je zakotvena v § 87 z.č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Úřad, u kterého je potřeba vyslání oznámit Daňový úřad, u kterého se musí vyslaní pracovníci zaregistrovat, pokud vyslání přesáhne 183 dní Lhůta pro oznámení vyslání Sankce při porušení povinností
Místně příslušný úřad práce. Místně příslušný finanční úřad
Nejpozději v den nástupu k výkonu práce. Za porušování ustanovení zákoníku práce mohou být zaměstnavatelům uložena opatření k odstranění nedostatků a také pokuty. Obě formy jsou využívány samostatně i souběžně. Porušení ustanovení zákoníku práce není trestní čin. Kontrola je prováděna podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Tento zákon vymezuje maximální výši pokut za příslušné porušení ustanovení zákoníku práce, příp. jiných předpisů. Pokuty mohou dosáhnout této výše: - za nedodržení maximální délky pracovní doby a doby odpočinku – do 2 mil. Kč - za nedodržení minimální délky dovolené za kalendářní rok nebo za její poměrnou část – do 200 tis. Kč - za nedodržení minimální mzdy, nejnižší úrovně zaručené mzdy a neproplacení příplatků za práci přesčas – do 2 mil. Kč - za porušení ustanovení týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – do 2 mil. Kč - za nedodržení podmínek těhotných zaměstnankyň, zaměstnankyň, které kojí, a zaměstnankyň do konce devátého měsíce po porodu a mladistvých zaměstnanců – do 1 mil. Kč - porušení rovného zacházení se zaměstnanci a zaměstnankyněmi a zákazu diskriminace – 400 tis. Kč - porušení podmínek při agenturním zaměstnávání – do 1 mil. Kč.
Notifikační formulář
Údaje, které oznámit
je
Formulář ke stažení zde
třeba
-
Název právnické nebo fyzické osoby v ČR, která hodlá uzavřít smlouvu se zahraničním subjektem 1
-
Určení zahraničního zaměstnavatele Počty a profese vysílaných zaměstnanců Místo výkonu práce Adresa ubytování v ČR
Maximální délka pracovní Maximální délku pracovní doby určuje § 79 zákona č. 262/2006 Sb. doby ZP Týdenní délka pracovní doby zaměstnance: -
pracujícího v jednosměnném pracovním režimu činí nejvýše 40 hodin týdně,
-
pracujícího ve dvousměnném pracovním režimu činí nejvýše 38,75 hodiny týdně,
-
pracujícího ve třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu činí nejvýše 37,5 hodiny týdně.
U zaměstnance mladšího než 18 let nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin a ve více pracovněprávních vztazích podle § 3 věty druhé nesmí délka týdenní pracovní doby ve svém souhrnu překročit 40 hodin týdně. Kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem lze sjednat zkrácení stanovené týdenní pracovní doby bez snížení mzdy. Minimální doba odpočinku
V ČR jsou čtyři druhy doby odpočinku: -
Přestávka na jídlo a oddech
Zaměstnavatel je povinen poskytnout přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut nejdéle po šesti hodinách nepřetržitého výkonu práce (po čtyřech a půl hodinách v případě mladistvých zaměstnanců) -
Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami
Zaměstnanec musí mít mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin. -
Nepřetržitý odpočinek v týdnu
Zaměstnanec musí mít nepřetržitý odpočinek v týdnu během každého období sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů v trvání alespoň 35 hodin. -
Minimální délka dovolené
Bezpečnostní přestávka podle zvláštních právních předpisů.
Délka dovolené na zotavenou Základní výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce. Zaměstnancům, které zaměstnává stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, školská právnická osoba 2
zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona, nebo veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení přísluší dovolená v rozsahu 5 týdnů. Dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce. Délka dovolené za odpracované dny. Zaměstnanci, jemuž nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok ani na její poměrnou část, protože nekonal v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů, náleží dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce. Minimální mzda
Pramenem právní úpravy minimálního ocenění mzdou (platem) je: - zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., v platném znění) – zejména ustanovení § 111 a §112 - nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění nařízení vlády č. 249/2007 Sb. a nařízení vlády č. 452/2009 Sb. V současnosti je výše minimální mzdy 48,10 Kč za hodinu nebo 8000 Kč za měsíc. Mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy a platu se pro tento účel nezahrnuje - mzda ani plat za práci přesčas, - příplatek za práci ve svátek, - příplatek za noční práci, - příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí (tj příplatek za špinavou, těžkou práci), - příplatek za práci v sobotu a v neděli. Pakliže je jejich poskytování upraveno v systému odměňování u příslušného zaměstnavatele, pro tyto účely se naopak do dosažené mzdy zahrnují - seniorské příplatky, - prémie za kvalitu, - 13. mzdy, vánoční příplatky Odděleně od práva zaměstnance na mzdu je třeba posuzovat právo zaměstnance na cestovní náhrady. Na právní úpravu minimální mzdy navazuje ještě úprava tzv. nejnižších úrovní zaručené mzdy. Chrání zaměstnance v pracovním poměru, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a zaměstnance, jimž je za práci poskytován plat (např. se jedná o zaměstnance státu a územně samosprávných celků) před nepřiměřeně nízkým oceněním jejich práce. Předpokládá se, že u 3
zaměstnavatelů, u nichž probíhá dialog se sociálními partnery, je ochrana zaměstnanců při poskytování spravedlivé odměny za práci dostatečně zabezpečena mzdovými ujednáními v kolektivních smlouvách. Sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin upravuje rovněž prováděcí právní předpis (nařízení vlády), stejně jako je tomu u minimální mzdy, a jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací do 8 skupin. Pro každou skupinu je stanovena nejnižší úroveň zaručené mzdy v měsíčním i hodinovém vyjádření. Vedle základní sazby minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy existují ještě sazby snížené, které lze využít při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance (z důvodu věku či stupně invalidity zaměstnance). Tyto sazby mají poskytovat zvýšenou ochranu uvedeným skupinám zaměstnanců a podpořit jejich uplatnitelnost na trhu práce. Nelze je ale v žádném případě považovat za peněžní ekvivalent vykonávané práce konkrétního zaměstnance. Zaměstnavatelé jsou především povinni poskytovat všem zaměstnancům mzdu podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. Pokud mzda nebo plat zaměstnance nedosáhne minimální mzdy, resp. příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci doplatek. Při stanovení sazeb minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy v prováděcím právním předpise vláda přihlíží k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Doklady, které musí být k Zaměstnavatel je povinen vést evidenci občanů Evropské unie a dispozici v místě výkonu všech cizinců, které zaměstnává nebo kteří jsou k němu vysláni k činnosti výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem. Evidence obsahuje údaje uvedené v § 91 zákona o zaměstnanosti a dále pohlaví těchto fyzických osob, zařazení podle odvětvové (oborové) klasifikace ekonomických činností, nejvyšší dosažené vzdělání, vzdělání požadované pro výkon povolání, dobu, na kterou jim bylo vydáno povolení k zaměstnání a na kterou jim byl povolen pobyt, den nástupu a den skončení zaměstnání nebo vyslání k výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem. Viz přiložený formulář Nutnost překladu dokladů Pouze doporučené Povinnost archivace dokladů Povinnost ustanovení Je nutné uvést odpovědného pracovníka jak právnické nebo fyzické odpovědného zástupce osoby v ČR, která hodlá uzavřít smlouvu se zahraničním subjektem tak zahraničního zaměstnavatele. U osoby, která hodlá uzavřít smlouvu se zahraničním subjektem je třeba uvést kontaktní adresu Povinnost ustanovení Viz výše 4
odpovědného zástupce pro přebírání písemností Ohlašovací povinnost u Písemné ohlášení příslušnému uznávacímu orgánu je potřeba učinit profesí regulovaných v ČR vždy, když vyslaní zaměstnanci budou v ČR vykonávat činnost, která je v ČR regulována.V takovémto případě se obecně dokládá kvalifikace vysílajícího podniku, ne vyslaných zaměstnanců. Databáze regulovaných profesí včetně příslušných uznávacích orgánů je dostupná na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Vysílající podnik může ohlášení doručit jakoukoliv formou. V případě, že je regulovanou činností živnost, doporučujeme použít následující formulář.
5
