*UOHSX006U14B* UOHSX006U14B
ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S55/2015/VZ-5482/2015/531/JDo
Brno 25. února 2015
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 28.1.2015 z moci úřední, jehož účastníkem je:
zadavatel – obec Jinín, IČO 00477435, se sídlem Jinín 41, 386 01 Jinín,
ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem při zadávání níže uvedených veřejných zakázek na obnovu komunikací: „Obnova místních komunikací po přívalovém dešti na p.č.kat. 598/2 k.ú. Jinín a p.č.kat. 552 k.ú. Zorkovice“ zadávanou jako veřejnou zakázku malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídky ze dne 19.11.2010, „Oprava škod po přívalovém dešti na p.č.kat. 590/1, 590/2 k.ú. Jinín“ zadávanou jako veřejnou zakázku malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídky ze dne 19.11.2010, „Oprava škod po přívalovém dešti na p.č.kat. 604 k.ú. Jinín“ zadávanou jako veřejnou zakázku malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídky ze dne 19.11.2010, rozhodl takto: I. Zadavatel – obec Jinín, IČO 00477435, se sídlem Jinín 41, 386 01 Jinín – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění
Č.j.: ÚOHS-S55/2015/VZ-5482/2015/531/JDo
pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 citovaného zákona, když veřejnou zakázku rozdělil na tři veřejné zakázky malého rozsahu:
„Obnova místních komunikací po přívalovém dešti na p.č.kat. 598/2 k.ú. Jinín a p.č.kat. 552 k.ú. Zorkovice“ zadávanou jako veřejnou zakázku malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídky ze dne 19.11.2010 ,
„Oprava škod po přívalovém dešti na p.č.kat. 590/1, 590/2 k.ú. Jinín“ zadávanou jako veřejnou zakázku malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídky ze dne 19.11.2010,
„Oprava škod po přívalovém dešti na p.č.kat. 604 k.ú. Jinín“ zadávanou jako veřejnou zakázku malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídky ze dne 19.11.2010,
čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 odst. 2 citovaného zákona, v důsledku čehož nezadal tuto veřejnou zakázku v některém z druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel smlouvy na tyto veřejné zakázky. II. Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli – obec Jinín, IČO 00477435, se sídlem Jinín 41, 386 01 Jinín – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, pokuta ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých). Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
ODŮVODNĚNÍ I.
POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
1.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“)1 obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele – obec Jinín, IČO 00477435, se sídlem Jinín 41, 386 01 Jinín (dále jen „zadavatel“), při zadávání níže uvedených veřejných zakázek: o
„Obnova místních komunikací po přívalovém dešti na p.č.kat. 598/2 k.ú. Jinín a p.č.kat. 552 k.ú. Zorkovice“ zadávanou jako veřejnou zakázku malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídky ze dne 19.11.2010 (dále jen „veřejná zakázka č. 1“),
1
Pozn.: Pokud je v textu rozhodnutí uveden odkaz na zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jedná se vždy o znění účinné v době zahájení zadávání veřejné zakázky.
2
Č.j.: ÚOHS-S55/2015/VZ-5482/2015/531/JDo
o
„Oprava škod po přívalovém dešti na p.č.kat. 590/1, 590/2 k.ú. Jinín“ zadávanou jako veřejnou zakázku malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídky ze dne 19.11.2010 (dále jen „veřejná zakázka č. 2“),
o
„Oprava škod po přívalovém dešti na p.č.kat. 604 k.ú. Jinín“ zadávanou jako veřejnou zakázku malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídky ze dne 19.11.2010 (dále jen „veřejná zakázka č. 3“).
2.
V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele písemné vyjádření k podnětu a veškerou dokumentaci pořízenou v souvislosti s předmětnými veřejnými zakázkami. Po jejím přezkoumání získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem při zadávání veřejných zakázek a z tohoto důvodu zahájil správní řízení z moci úřední.
II.
PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
3.
Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.
4.
Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli pod č. j. ÚOHS-S55/2015/VZ2574/2015/531/JDo ze dne 28.1.2015, přičemž ho seznámil se zjištěnými skutečnostmi. Usnesením č. j. ÚOHS-S55/2015/VZ-2577/2015/531/JDo z téhož dne určil Úřad zadavateli lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.
5.
Dnem 28.1.2015, kdy bylo shora citované oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 113 zákona v návaznosti na § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení z moci úřední.
6.
Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S55/2015/VZ-3893/2015/531/JDo ze dne 11.2.2015 určil zadavateli lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se ve lhůtě určené citovaným usnesením, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.
Vyjádření zadavatele ze dne 4.2.2015 7.
Zadavatel se k usnesení č. j. ÚOHS-S55/2015/VZ-2577/2015/531/JDo ze dne 28.1.2015 stručně vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 4.2.20152, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž konstatuje následující.
8.
Zadavatel uvádí, že v šetřeném případě nebylo jeho záměrem zvýhodnit žádného uchazeče o veřejnou zakázku, a konstatuje, že v důsledku přívalových dešťů bylo primárním zájmem zadavatele (tj. obce Jinín) odstranit následky této živelní katastrofy.
9.
V závěru svého stanoviska zadavatel uvádí, že „Jsme si vědomi skutečnosti, že „neznalost zákona neomlouvá“, ale v situaci, kdy je potřebné co nejrychleji a nejvhodněji opravit vzniklé škody a zabezpečit bezpečnost obyvatel obce a zajistit návrat ke stavu před povodněmi, je jednání a rozhodování silně ovlivněno emocemi a příslibem pozitivních změn, čímž poskytnuté dotace rozhodně byly. Celá tato záležitost je pro nás obrovským poučením a věřte, že i obrovským zklamáním, protože byť jen podezření z úmyslného poškození či zvýhodnění některého z dodavatelů a manipulací se zadáváním veřejných zakázek, je dle našeho vědomí neoprávněné, i když zákon hovoří jasně.“
2
Zadavatel se v předmětném vyjádření zřejmě dopustil zjevné písařské chyby, když uvedl „4. ledna 2015“. Vzhledem k tomu, že správní řízení bylo zahájeno až dne 28.1.2015, má Úřad za to, že zadavatel vyjádření zamýšlel datovat ke dni 4.2.2015.
3
Č.j.: ÚOHS-S55/2015/VZ-5482/2015/531/JDo
III.
ZÁVĚRY ÚŘADU
10.
Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření předloženého zadavatelem a na základě vlastního zjištění konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, tím, že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 zákona, když veřejnou zakázku na obnovu komunikací rozdělil na tři veřejné zakázky malého rozsahu, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 odst. 2 zákona, v důsledku čehož porušil § 21 odst. 1 zákona, neboť neprovedl zadávací řízení, předvídané v citovaném ustanovení zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel smlouvy na tyto veřejné zakázky. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona 11.
Podle § 2 odst. 1 zákona se za zadavatele veřejné zakázky pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.
12.
Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejným zadavatelem a) Česká republika, b) státní příspěvková organizace, c) územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek, d) jiná právnická osoba, pokud 1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a 2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.
13.
Podle § 7 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy.
14.
Podle § 7 odst. 3 zákona se veřejné zakázky podle výše jejich předpokládané hodnoty dělí na nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu.
15.
Podle § 12 odst. 2 zákona se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle odstavce 1.
16.
Podle § 12 odst. 3 zákona se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné
4
Č.j.: ÚOHS-S55/2015/VZ-5482/2015/531/JDo
zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty. 17.
Podle § 13 odst. 1 zákona se předpokládanou hodnotou veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při stanovení předpokládané hodnoty je vždy rozhodná cena bez daně z přidané hodnoty.
18.
Podle § 13 odst. 2 zákona předpokládanou hodnotu stanoví zadavatel v souladu s pravidly stanovenými v tomto zákoně a na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, popřípadě na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem. Pro stanovení výše předpokládané hodnoty je rozhodný den odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění.
19.
Podle § 13 odst. 3 zákona zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v tomto zákoně.
20.
Podle § 13 odst. 4 zákona je-li veřejná zakázka rozdělena na části, je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky.
21.
Podle § 21 odst. 1 zákona upravuje zákon tyto druhy zadávacích řízení: a) otevřené řízení (§ 27), b) užší řízení (§ 28), c) jednací řízení s uveřejněním (§ 29), d) jednací řízení bez uveřejnění (§ 34), e) soutěžní dialog (§ 35), f) zjednodušené podlimitní řízení (§ 38).
Relevantní ustanovení dalších právních předpisů 22.
Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.
SKUTEČNOSTI VYPLÝVAJÍCÍ Z DOKUMENTACE O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH 23.
Z dokumentace o veřejné zakázce č. 1 vyplývá, že zadavatel výzvou k podání nabídky ze dne 19.11.2010 vyzval 3 dodavatele k podání nabídky na předmětnou veřejnou zakázku.
24.
Zadavatel v uvedené výzvě k podání nabídky v čl. 2. „Vymezení plnění díla:“ uvedl, že „V rámci této akce budou provedeny veškeré stavební práce spojené s opravou místní komunikace v rozsahu projektové dokumentace, která je nedílnou součástí této výzvy. (…).“ Z totožného článku výzvy k podání nabídky rovněž vyplývá, že nezbytnost opravy místní komunikace byla vyvolána v důsledku přívalových dešťů z července roku 2009, které
5
Č.j.: ÚOHS-S55/2015/VZ-5482/2015/531/JDo
způsobily četnější lokální výtluky, četnější hloubkovou korozi a lokální deformaci konstrukční vrstvy komunikace. 25.
Podle čl. 6 „Způsob zpracování nabídkové ceny a platební podmínky:“ výzvy k podání nabídky činila předpokládaná hodnota veřejné zakázky č. 1 celkem 4 147 000,- Kč bez DPH.
26.
V článku 3. „Doba a místo plnění zakázky:“ výzvy k podání nabídky na veřejnou zakázku č. 1 zadavatel stanovil předpokládané zahájení stavebních prací dne 3.1.2011 a jejich dokončení dne 30.9.2011. Jako místo realizace stavebních prací zadavatel v totožném článku předmětné výzvy uvedl pozemek p. č. 598/2 v k. ú. Jinín a p. č. 552 v k. ú. Zorkovice.
27.
Nabídku na plnění veřejné zakázky č. 1 podali všichni tři uchazeči, kteří byli zadavatelem vyzváni (viz bod 23 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Oznámením o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 6.1.2011 zadavatel oznámil výběr nejvhodnější nabídky na veřejnou zakázku č. 1, a to nabídky podané uchazečem – PROTOM Strakonice, s.r.o., IČO 43841252, se sídlem Písecká 290, 386 01 Strakonice I (dále jen „PROTOM Strakonice, s.r.o.“).
28.
Dne 7.1.2011 uzavřel zadavatel s PROTOM Strakonice, s.r.o., smlouvu na realizaci veřejné zakázky č. 1. Celková cena veřejné zakázky č. 1 činila podle článku IV. „Cena díla“ předmětné smlouvy 3 413 558,- Kč bez DPH. V oznámení o výběru nejvhodnější nabídky na veřejnou zakázku č. 1 ze dne 6.1.2011 je výslovně uvedeno, že „Dodavatelem bude PROTOM Strakonice, s.r.o. (…) za cenu 4 096 270,-Kč včetně DPH.“ Vzhledem k právě řečenému je zřejmé, že cena veřejné zakázky č. 1 činila 4 096 270,- Kč s DPH.
29.
Z dokumentace o veřejné zakázce č. 2 vyplývá, že zadavatel výzvou k podání nabídky ze dne 19.11.2010 vyzval 3 dodavatele k podání nabídky na předmětnou veřejnou zakázku. Zadavatel v uvedené výzvě k podání nabídky v čl. 2. „Vymezení plnění díla:“ uvedl, že „V rámci této akce budou provedeny veškeré stavební práce spojené s opravou místní komunikace v rozsahu projektové dokumentace, která je nedílnou součástí této výzvy. (…).“ Z totožného článku výzvy k podání nabídky je současně zřejmé, že nezbytnost opravy místní komunikace byla vyvolána v důsledku přívalových dešťů z července roku 2009, které způsobily lokální výtluky a lokální deformaci konstrukční vrstvy komunikace.
30.
Podle čl. 6 „Způsob zpracování nabídkové ceny a platební podmínky:“ výzvy k podání nabídky činila předpokládaná hodnota veřejné zakázky č. 2 celkem 3 767 000,- Kč bez DPH.
31.
V článku 3. „Doba a místo plnění zakázky:“ výzvy k podání nabídky na veřejnou zakázku č. 2 zadavatel stanovil předpokládané zahájení stavebních prací dne 1.1.2011 a jejich dokončení dne 30.9.2011. Jako místo realizace stavebních prací zadavatel v totožném článku předmětné výzvy uvedl pozemek p. č. 590/1 a p. č. 590/2 v k. ú. Jinín.
32.
Nabídku na plnění veřejné zakázky č. 2 podali všichni tři uchazeči, kteří byli zadavatelem vyzváni (viz bod 29 odůvodnění tohoto rozhodnutí), a nad to ještě čtvrtý uchazeč, který se o předmětné veřejné zakázce dozvěděl z úřední desky zadavatele. Oznámením o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 6.1.2011 zadavatel oznámil výběr nejvhodnější nabídky na veřejnou zakázku č. 2, a to nabídky podané uchazečem – KOČÍ a.s., IČO 46683046, se sídlem K Lipám 132, 397 01 Písek (dále jen „KOČÍ a.s.“).
33.
Dne 19.1.2011 uzavřel zadavatel s KOČÍ a.s. smlouvu na realizaci veřejné zakázky č. 2. Celková cena veřejné zakázky č. 2 činila podle článku IV. „Cena za dílo a platební podmínky“ předmětné smlouvy 3 081 712,- Kč bez DPH, tj. 3 698 054,- Kč s DPH. 6
Č.j.: ÚOHS-S55/2015/VZ-5482/2015/531/JDo
34.
Z dokumentace o veřejné zakázce č. 3 vyplývá, že zadavatel výzvou k podání nabídky ze dne 19.11.2010 vyzval 3 dodavatele k podání nabídky. Zadavatel v uvedené výzvě k podání nabídky v čl. 2. „Vymezení plnění díla:“ uvedl, že „V rámci této akce budou provedeny veškeré stavební práce spojené s opravou místní komunikace v rozsahu projektové dokumentace, která je nedílnou součástí této výzvy. (…).“ Z totožného článku výzvy k podání nabídky rovněž vyplývá, že nezbytnost opravy místní komunikace byla vyvolána v důsledku přívalových dešťů z července roku 2009, které způsobily četnější lokální výtluky a četnější hloubkovou korozi.
35.
Podle čl. 6 „Způsob zpracování nabídkové ceny a platební podmínky:“ výzvy k podání nabídky činila předpokládaná hodnota veřejné zakázky č. 3 celkem 1 364 000,- Kč bez DPH.
36.
V článku 3. „Doba a místo plnění zakázky:“ výzvy k podání nabídky na veřejnou zakázku č. 3 zadavatel stanovil předpokládané zahájení stavebních prací dne 3.1.2011 a jejich dokončení dne 30.9.2011. Jako místo realizace stavebních prací zadavatel v totožném článku předmětné výzvy uvedl pozemek p. č. 604 v k. ú. Jinín.
37.
Nabídku na plnění veřejné zakázky č. 3 podali všichni tři uchazeči, kteří byli zadavatelem vyzváni (viz bod 34 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Oznámením o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 6.1.2011 zadavatel oznámil výběr nejvhodnější nabídky na veřejnou zakázku č. 3, a to nabídky podané uchazečem PROTOM Strakonice, s.r.o.
38.
Dne 7.1.2011 uzavřel zadavatel s PROTOM Strakonice, s.r.o., smlouvu na realizaci veřejné zakázky č. 3. Celková cena veřejné zakázky č. 3 činila podle článku IV. „Cena díla“ předmětné smlouvy 1 124 212,- Kč bez DPH. V oznámení o výběru nejvhodnější nabídky na veřejnou zakázku č. 3 ze dne 6.1.2011 je výslovně uvedeno, že „Dodavatelem bude PROTOM Strakonice, s.r.o. (…) za cenu 1 349 055,-Kč včetně DPH.“ Vzhledem k právě řečenému je zřejmé, že cena veřejné zakázky č. 3 činila 1 349 055,- Kč s DPH.
K postavení zadavatele 39.
V šetřeném případě se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda je splněn předpoklad stanovený v § 2 odst. 1 zákona, tedy zda je vůbec dána osoba zadavatele. Ustanovení § 2 odst. 2 zákona taxativně vymezuje čtyři skupiny subjektů, které spadají pod definici „veřejného zadavatele“. Jedním z těchto subjektů je podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona také územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek. Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. S ohledem na uvedené skutečnosti Úřad tudíž tuto část odůvodnění uzavírá s konstatováním, že zadavatel, tj. obec Jinín, coby územní samosprávný celek, je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona. Osoba „zadavatele veřejné zakázky“ je tudíž zcela prokazatelně dána.
K ROZDĚLENÍ PŘEDMĚTU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY 40.
Úřad nejprve obecně uvádí, že zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního uvážení, je však vždy povinen dodržet, mimo jiného, i pravidlo zákazu dělení předmětu veřejné zakázky, obsažené v § 13 odst. 3 zákona, pokud by v důsledku takového postupu došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity 7
Č.j.: ÚOHS-S55/2015/VZ-5482/2015/531/JDo
stanovené v § 12 zákona. Vzhledem k právě řečenému je třeba vždy vymezit, co je možné považovat za jedinou veřejnou zakázku. Při posouzení, zda se v konkrétním případě jedná o jednu či více veřejných zakázek, musí Úřad přihlížet zejména k místním, časovým a věcným souvislostem zadavatelem poptávaného plnění, případně ke skutečnosti, zda toto plnění tvoří jeden funkční celek. Vždy je nutné posoudit, zda se v případě zadávaných plnění jedná o dílčí části předmětu plnění jedné veřejné zakázky, či jde o samostatné veřejné zakázky. Platí, že ze strany zadavatele nesmí dojít k obcházení zákona, tedy k záměrnému dělení veřejné zakázky za účelem jejího postupného zadávání méně formálnějšími postupy, či dokonce za účelem úplnému se vyhnutí postupu podle zákona. 41.
Otázkou, kdy je nutné poptávaný předmět plnění zadat jako jedinou veřejnou zakázku a kdy je naopak možné poptávat plnění ve více veřejných zakázkách, se již ve své judikatorní činnosti opakovaně zabývaly jak Krajský soud v Brně, tak i Nejvyšší správní soud. Kupříkladu Krajský soud v Brně ve svém rozsudku ze dne 7.3.2013, sp. zn. 62 Af 68/2011-50, uvedl, že: „Při tomto určování je zapotřebí vycházet z obecného pravidla, racionálně a logicky zdůvodnitelného, podle něhož jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné či obdobné, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou.“ (obdobně bylo judikováno mj. také v rozsudcích Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 44/2009, sp. zn. 62 Af 44/2010). Nejvyšší správní soud pak v rozsudku ze dne 15.12.2010, sp. zn. 2 Afs 55/2010-173 (obdobně také v dřívějším rozsudku ze dne 26.7.2007, sp. zn. 2 Afs 198/2006-69) uvedl, že „zadáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických.“ V posledně citovaném rozsudku Nejvyšší správní soud dále zobecnil, že „pro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je (…) rozhodující věcný charakter takového plnění; poptává-li zadavatel plnění svým charakterem totožné či obdobné (plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění), pak takové plnění musí zadávat jako jedinou veřejnou zakázku podle zákona o veřejných zakázkách. Není však v případě zadávání takové jediné veřejné zakázky vyloučeno připustit podávání nabídek jen na její jednotlivé části.“
42.
Úřad konstatuje, že se v případě zadávání předmětné veřejné zakázky nejprve zabýval skutečností, zda v šetřeném případě byla naplněna hlediska, která byla Nejvyšším správním soudem judikována jako stěžejní, tj. hledisko místní, urbanistické, časové a věcné (funkční) souvislosti plnění, a zda se tedy jednalo o jedinou veřejnou zakázku či nikoli. Úřad se tedy nejprve zabýval otázkou, zda šetřené veřejné zakázky tato kritéria splňují.
K místní a urbanistické souvislosti 43.
K posouzení existence místní souvislosti Úřad uvádí, že stavební práce u veřejné zakázky č. 1 probíhaly na p. č. 598/2 v k. ú. Jinín a p. č. 552 v k. ú. Zorkovice (viz bod 26 odůvodnění tohoto rozhodnutí), u veřejné zakázky č. 2 pak na p. č. 590/1 a p. č. 590/2 v k. ú. Jinín (viz bod 31 odůvodnění tohoto rozhodnutí) a u veřejné zakázky č. 3 na p. č. 604 v k. ú. Jinín (viz bod 36 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jak vyplývá z judikatury soudů (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 55/2013-173 ze dne 15.12.2010), může být místní 8
Č.j.: ÚOHS-S55/2015/VZ-5482/2015/531/JDo
souvislost dána i v některých situacích, kdy je místem plnění např. celé území České republiky nebo území kraje. 44.
Hledisko místní je přirozeně dáno místem realizace stavebních prací. V šetřeném případě má Úřad za to, že je zde třeba akcentovat skutečnost, že místa realizace všech tří veřejných zakázek od sebe nejsou geograficky nikterak zásadně vzdálena. Uvedená skutečnost je jednoznačně zřejmá z katastrální mapy. Při hodnocení místní souvislosti veřejných zakázek se jeví jako podstatná taktéž skutečnost, že lokality, kde byly veřejné zakázky realizovány (tj. k. ú. Jinín a k. ú. Zorkovice), jsou i komunikačně propojeny. Úřad přitom na základě vlastní činnosti z údajů volně dostupných na internetu zjistil, že místa realizací šetřených veřejných zakázek jsou od sebe vzdálena přibližně 491 m; jinými slovy, čas dojezdových vzdáleností mezi těmito místy se pohybuje pouze okolo 1 minuty.
45.
Úřadem bylo současně z údajů volně dostupných na internetu zjištěno, že katastrální území obce Jinín (tzn. zadavatele) zahrnuje i katastrální území Zorkovice. Jinými slovy řečeno, katastrální území Zorkovice je toliko místním názvem určité „části“ obce Jinín; katastrální území Zorkovice tudíž náleží do katastrální výměry obce Jinín. Rozloha katastrálního území obce Jinín přitom činí přibližně pouze 4,85 km2.
46.
Z hlediska místní souvislosti předmětů plnění veřejných zakázek Úřad konstatuje, že vzhledem ke skutečnosti, že předmětné stavební práce byly prováděny na území jednoho správního území, tj. obce Jinín, je zřejmé, že spolu předměty šetřených veřejných zakázek úzce místně souvisí. Úřad dodává, že skutečnost, že poskytování předmětných stavebních prací bylo rozčleněno na jednotlivá katastrální území, nemůže nikterak ospravedlnit dělení předmětu plnění veřejné zakázky. V návaznosti na výše uvedené proto Úřad konstatuje, že podmínka místní souvislosti je v šetřeném případě beze zbytku splněna.
47.
Urbanistické hledisko poměrně úzce souvisí s hlediskem místním, neboť značí místo výskytu či realizace předmětu veřejné zakázky z pohledu umístění do určitého sídelního útvaru (např. obce, města, kraje). Urbanistická souvislost u šetřených veřejných zakázek je prokazatelně dána, neboť stavební práce spočívající v opravě místních komunikací probíhaly v totožném sídelním útvaru, a to v obci Jinín (viz předchozí bod odůvodnění tohoto rozhodnutí).
K časové souvislosti 48.
Jak vyplývá ze soudní judikatury (např. z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 68/2011-50 ze dne 7.3.2013), při posuzování hlediska časové souvislosti je třeba prošetřit rovněž časové okolnosti zahájení zadávacího, resp. výběrového řízení, časový okamžik uzavření smluv s vybraným uchazečem a termíny realizace veřejných zakázek.
49.
Úřad se tedy zabýval časovou souvislostí zahájení výběrových řízení. O skutečnosti, že jednotlivá plnění spolu souvisejí také z hlediska časového, svědčí průběh zadání veřejné zakázky č. 1, veřejné zakázky č. 2 a také veřejné zakázky č. 3. Počátek kontraktačního procesu nastal ve stejný den – všechny výzvy k podání nabídky byly zadavatelem datovány ke dni 19.11.2010 (viz body 23, 29 a 34 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel tak svůj úmysl zadat veřejné zakázky vyjádřil v totožný den, a sice dne 19.11.2010.
50.
Časová souvislost šetřených veřejných zakázek je dále zesilována i tím, že u všech 3 veřejných zakázek zadavatel stanovil ve výzvách k podání nabídky prakticky totožný termín 9
Č.j.: ÚOHS-S55/2015/VZ-5482/2015/531/JDo
jejich realizace, a to od 3.1.2011 do 30.9.2011 (v případě veřejné zakázky č. 2 byl termín zahájení stavebních prací stanoven o dva dny dříve, tj. od 1.1.2011). S ohledem na výše popsané tudíž Úřad dovozuje, že všechny šetřené veřejné zakázky měly být realizovány v tomtéž roce, a sice v roce 2011. 51.
K posouzení časových okolností pak Úřad v dalším zjistil, že konec kontraktačního procesu, tj. uzavření smluv o dílo, nastal u šetřených veřejných zakázek v rozmezí 12 dnů. Smlouvy na veřejné zakázky č. 1 a č. 3 byly shodně uzavřeny dne 7.1.2011, k uzavření smlouvy na realizaci veřejné zakázky č. 2 pak došlo dne 19.1.2011.
52.
Výše nastíněný časový rámec jednoznačně dokládá souladný postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky č. 1, veřejné zakázky č. 2 a veřejné zakázky č. 3, a proto je podle Úřadu nesporné, že časová souvislost mezi předmětnými veřejnými zakázkami byla v přezkoumávaném případě jednoznačně prokázána. S ohledem na shora uvedené má Úřad tudíž za to, že byla v šetřeném případě bez nejmenších pochyb naplněna i časová souvislost, resp. časové hledisko.
K věcné souvislosti 53.
Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele při rozdělení předmětu veřejné zakázky v šetřeném případě je pak klíčové zejména věcné hledisko předmětu plnění veřejné zakázky. Jak vyplývá ze shora uvedené judikatury Nejvyššího správního soudu (viz bod 41 odůvodnění tohoto rozhodnutí), rozhodujícím pro zjištění, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou, nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je také věcný charakter plnění. Jinými slovy řečeno, aby se v praxi jednalo o jedinou veřejnou zakázku, musí předmět plnění, byť zadavatelem úmyslně nebo neúmyslně rozdělený do více veřejných zakázek, vykazovat znaky totožnosti, či alespoň obdobnosti.
54.
Jak vyplývá již z názvů šetřených veřejných zakázek, jednalo se o zakázky na stavební práce, jejichž předmětem plnění byly „opravy místních komunikací“. Z bodu 2. „Vymezení plnění díla:“ výzev k podání nabídky na jednotlivé veřejné zakázky (viz body 24, 29 a 34 odůvodnění tohoto rozhodnutí) shodně vyplývá, že opravy místních komunikací byly zapříčiněny přívalovými dešti z července roku 2009, které způsobily lokální výtluky, hloubkovou korozi a deformaci konstrukce vrstvy komunikací. Vzhledem k právě řečenému Úřad konstatuje, že předměty plnění všech 3 veřejných zakázek vykazují zcela evidentně znaky totožnosti.
55.
Úřad v dalším dodává, že věcnou souvislost lze současně dovozovat i ze skutečnosti, že zadavatel oslovil výzvou k podání nabídky tytéž dodavatele. Uvedené vyplývá z předložené dokumentace o veřejných zakázkách, konkrétně z výzev zadavatele k podání nabídky, jež jsou shodně datovány ke dni 19.11.2010. V případě veřejné zakázky č. 1, veřejné zakázky č. 2, jakož i veřejné zakázky č. 3, zadavatel vyzval k podání nabídky tyto dodavatele: PROTOM Strakonice, s.r.o., KVINT Vlachovo Březí spol. s r.o., IČO 60647621, se sídlem Konopiště 45, 384 22 Konopiště, a JIHOSPOL, Jihočeská obchodní a stavební společnost, a.s., IČO 62509641, se sídlem Písecká 893, 386 01 Strakonice. V případě veřejné zakázky č. 2 zadavatel navíc obdržel nabídku uchazeče KOČÍ a.s., který podal nabídku na základě zveřejnění výzvy k podání nabídky na úřední desce zadavatele.
56.
S ohledem na výše uvedené považuje Úřad šetřené veřejné zakázky za zakázky se vzájemnou věcnou souvislostí.
10
Č.j.: ÚOHS-S55/2015/VZ-5482/2015/531/JDo
57.
Úřad dodává, že je nepochybné, že všechny tři šetřené veřejné zakázky, lépe řečeno stavební práce tvořící obsah předmětných veřejných zakázek, splňují taktéž hledisko funkční, jelikož se ve všech případech jednalo o stejný druh stavebního objektu (komunikace, resp. oprava komunikace). Účelem všech tří veřejných zakázek tak bylo realizovat stavební práce spojené s opravou místních komunikací. Uvedená skutečnost vyplývá z jednotlivých výzev k podání nabídky na veřejné zakázky č. 1 až č. 3. Tento záměr zadavatele byl blíže specifikován např. v čl. 2 „Vymezení plnění díla:“ výzvy k podání nabídky na veřejné zakázky č. 1 a č. 3, v němž zadavatel uvedl, že se jedná o „MK (místní komunikaci, pozn. Úřadu), kterou lze dle ČSN 73 6110 podle svého charakteristického použití zařadit do funkční skupiny C – obslužná MK umožňující přímou obsluhu všech přilehlých pozemků a nemovitostí. Z hlediska automobilové dopravy je zde vedena pouze doprava zdrojová a cílová.“
58.
Pokud jde o technologickou souvislost u veřejné zakázky na stavební práce, lze technologické hledisko charakterizovat způsobem výstavby, resp. rekonstrukce již vystavěného objektu, druhem a použitím technologických postupů, materiálů, výrobních prostředků a požadavků na vlastnosti a kvalitu stavby apod. V rámci šetřených veřejných zakázek Úřad konstatuje, že i hledisko technologické vykazuje v předmětu plnění veřejné zakázky zřejmou souvislost, neboť se jedná o rekonstrukci (opravu) místních komunikací v obci Jinín. Vzhledem k přítomnosti funkční a technologické souvislosti předmětu plnění lze uzavřít, že se v šetřených veřejných zakázkách jedná o plnění obdobné, vzájemně související, jelikož se jedná o stavební práce spočívající v opravě vozovky místních komunikací, jež se nacházejí v obci Jinín.
59.
Na základě shora popsaných skutečností dospěl Úřad k závěru, že šetřené veřejné zakázky na stavební práce byly zadávány ve vzájemné souvislosti, neboť vykazují místní resp. urbanistickou souvislost, jelikož se jednalo o stavební práce, jež měly být vykonány (plněny) na území jednoho správního území (viz body 43 až 47 odůvodnění tohoto rozhodnutí), výzvy k podání nabídky byly datovány ke stejnému dni, přičemž k jejich plnění došlo v rámci jednoho kalendářního roku (resp. jednoho účetního období), což dokládá jejich časovou souvislost, a konečně, vzhledem k totožnému předmětu plnění (opravě místních komunikací), vykazují i věcnou (funkční) souvislost (viz body 53 až 58 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Bylo tudíž prokázáno, že společně tvořily předmět jedné veřejné zakázky a zadavatel tak měl povinnost zadat tyto stavební práce v odpovídajícím zadávacím řízení. Úřad proto uzavírá, že zadavatel byl povinen požadované stavební práce spočívající v opravě (obnově) komunikací poptávat jako jednu veřejnou zakázku, a nikoliv v podobě tří samostatných veřejných zakázek malého rozsahu.
60.
Úřad při zjišťování celkové předpokládané hodnoty veřejné zakázky vycházel z údajů uvedených ve výzvách k podání nabídky na jednotlivé veřejné zakázky malého rozsahu. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky č. 1 byla v příslušné výzvě k podání nabídky zadavatelem stanovena ve výši 4 147 000,- Kč bez DPH (viz bod 25 odůvodnění tohoto rozhodnutí), předpokládaná hodnota veřejné zakázky č. 2 byla v příslušné výzvě k podání nabídky zadavatelem stanovena na částku 3 767 000,- Kč bez DPH (viz bod 30 odůvodnění tohoto rozhodnutí), a konečně předpokládaná hodnota veřejné zakázky č. 3 byla v příslušné výzvě k podání nabídky zadavatelem stanovena ve výši 1 364 000,- Kč bez DPH (viz bod 35 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Součet předpokládaných hodnot za plnění veřejných zakázek č. 1 až č. 3 tak činil částku 9 278 000,- Kč bez DPH. Jak vyplývá z dikce ustanovení 11
Č.j.: ÚOHS-S55/2015/VZ-5482/2015/531/JDo
§ 12 odst. 2 zákona, při takové výši předpokládané hodnoty se jedná o podlimitní veřejnou zakázku, kdy je veřejný zadavatel povinen při zadávání takové veřejné zakázky postupovat podle zákona. Úřad tudíž uvádí, že zadavatel byl povinen předmětnou veřejnou zakázku zadat v některém z druhů zákonem upravených zadávacích řízení (§ 21 odst. 1 zákona, pozn. Úřadu). 61.
Úřad konstatuje, že zadavatel uměle a v rozporu se zákonem rozdělil předmět plnění do tří samostatných veřejných zakázek, kdy tímto rozdělením došlo k nezákonnému snížení limitů, a zadavatel tak šetřenou veřejnou zakázku zadával jako tři veřejné zakázky malého rozsahu. Zadavatel se tedy svým jednáním dopustil porušení zákona.
62.
Úřad uvádí, že předmětná veřejná zakázka tvořila jeden celek, zadavatel ji však rozdělil na tři samostatné veřejné zakázky a tím výši předpokládané hodnoty snížil pod finanční limit stanovený v § 12 odst. 2 zákona, tj. pod 6 000 000 Kč, což je v rozporu s § 13 odst. 3 zákona. Zadavatel se tak vyhnul povinnosti vyplývající z ustanovení § 21 zákona, a to zadat veřejnou zakázku v příslušném druhu zadávacího řízení. Zadavatel postupoval pro něj jednodušším způsobem a v rozporu s § 13 odst. 3 zákona, a následně uzavřel smlouvy na předmět plnění (jediné) veřejné zakázky, jakoby se jednalo o veřejné zakázky malého rozsahu.
63.
S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Nelze totiž zcela vyloučit možnost, že pokud by zadavatel provedl řádné zadávací řízení podle zákona, mohl obdržet i jiné nabídky od dalších dodavatelů, kteří navíc mohli nabídnout výhodnější podmínky plnění pro zadavatele, než tomu bylo v případě uchazečů, s nimiž zadavatel uzavřel smlouvy na plnění šetřených veřejných zakázek, a v důsledku toho mohlo dojít k úspoře financí z veřejných zdrojů, což je ostatně základním účelem a cílem zákona. Zadavatel tak současně svým jednáním výrazně omezil hospodářskou soutěž.
64.
Na tomto místě se Úřad vyjadřuje k tvrzení zadavatele, že zadávání šetřených veřejných zakázek bylo silně ovlivněno emocemi, ve snaze odstranit následky přívalových dešťů z roku 2009 (viz bod 9 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad uvádí, že zadávání veřejných zakázek je značně formalizovaným procesem, kde každé, byť sebemenší, pochybení je způsobilé vyvolat negativní následky pro zadavatele. Úřad podotýká, že snaha zadavatele v šetřeném případě o odstranění negativních dopadů přívalových dešťů jej nezbavuje povinnosti postupovat v souladu se zákonem, čili zadat veřejnou zakázku na opravu komunikací v odpovídajícím druhu zadávacího řízení ve smyslu § 21 odst. 1 zákona. Nehledě na skutečnost, že zadavatel se odkazuje na živelnou událost, která se udála v roce 2009, přičemž zahájení veřejných zakázek započalo až dne 19.11.2010 a plnění z daných veřejných zakázek mělo být realizováno až v roce 2011.
65.
Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel se svým jednáním dopustil správního deliktu tím, že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmětnou veřejnou zakázku na tři veřejné zakázky malého rozsahu, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limit stanovený v § 12 odst. 2 zákona, v důsledku čehož porušil ustanovení § 21 odst. 1 zákona, jelikož veřejnou zakázku nezadal v žádném z druhů zadávacích řízení, předvídaných v citovaném ustanovení zákona. S ohledem na skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I.
12
Č.j.: ÚOHS-S55/2015/VZ-5482/2015/531/JDo
tohoto rozhodnutí, tedy že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. IV.
K ULOŽENÍ POKUTY
66.
Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.
67.
V šetřeném případě se zadavatel správního deliktu dopustil tím, že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky na tři veřejné zakázky malého rozsahu, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona, v důsledku čehož nedodržel postup stanovený v § 21 odst. 1 zákona a neprovedl zadávací řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel smlouvy na plnění shora uvedených veřejných zakázek malého rozsahu.
68.
Jelikož zadavatel uzavřel smlouvy na plnění šetřených veřejných zakázek malého rozsahu, aniž by dodržel postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, naplnil tak skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.
69.
Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
70.
V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 15.10.2014. Ke spáchání správního deliktu pak došlo dnem uzavření smluv na šetřené veřejné zakázky, tj. dne 7.1.2011 a dne 19.1.2011. Z uvedených údajů vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.
71.
Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky, nebo do 10 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d).
72.
Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu rozdělením předmětu veřejné zakázky v rozporu s ustanovením § 13 odst. 3 zákona a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí celkem 9 143 379,- Kč včetně DPH (součet sjednaných cen v jednotlivých smlouvách na realizaci veřejné zakázky č. 1, veřejné zakázky č. 2 a veřejné zakázky č. 3.) Horní hranice možné pokuty (5 % z ceny veřejné zakázky) tedy po zaokrouhlení činí částku ve výši 457 169,- Kč.
73.
Podle § 121 odst. 2, věty první, zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
74.
Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6.12.2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná, nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež 13
Č.j.: ÚOHS-S55/2015/VZ-5482/2015/531/JDo
mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. S požadavky soudu na řádné odůvodnění pokuty, obsaženými ve výše citovaném rozsudku, se Úřad vypořádává následujícím způsobem. 75.
Úřad při stanovení výše pokuty vzal v první řadě v úvahu závažnost správního deliktu, za který ukládá sankci. Nezákonné rozdělení veřejné zakázky v rozporu s ustanovením § 13 odst. 3 zákona lze považovat za jedno z nejzávažnějších porušení zákona, neboť zadavatel svým postupem fakticky obešel zákon a zadal veřejnou zakázku zcela mimo režim zákona, ačkoli byl povinen předmět plnění veřejné zakázky zadat v některém z druhů zadávacích řízení stanovených zákonem. Zadavatel svým postupem neumožnil podání nabídek dalších potenciálních dodavatelů a narušil tak soutěžní prostředí. Případy, kdy zadavatelé při zadávání veřejné zakázky postupují zcela mimo režim zákona, dosahují obecně velmi vysokého stupně intenzity porušení zákona, neboť zadavatelé tímto postupem narušují soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků a nástrojem k realizaci základních atributů zákona uvedených v § 6 zákona, tedy zásady rovného zacházení, zákazu diskriminace a transparentnosti. V důsledku uvedených skutečností nelze vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl obdržet nabídky i od dalších dodavatelů, kteří by mu mohli nabídnout výhodnější podmínky pro realizaci plnění veřejné zakázky.
76.
Úřad při zvažování výše pokuty přihlédl i k následkům spáchání správního deliktu. V daném případě měl spáchaný správní delikt za následek, že uchazeči, s nimiž zadavatel uzavřel smlouvy na realizaci šetřených veřejných zakázek, nebyli při jejich zadávání vystaveni takové míře konkurence, jako kdyby veřejnou zakázku zadavatel zadal v odpovídajícím druhu zadávacího řízení. Zadavatel tak nenaplnil elementární účel zákona, kterým je, Úřad uvádí, zajištění účinné konkurence a efektivní hospodářské soutěže. Nezákonným postupem zadavatele mohlo reálně dojít k omezení potenciálních dodavatelů veřejné zakázky. Nelze přitom vyloučit, že nabídka jiného uchazeče mohla být pro zadavatele ekonomicky výhodnější, čímž by došlo k úspoře finančních prostředků z veřejných zdrojů. Postup zadavatele tak mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Úřad v této souvislosti dodává, že zákon označuje za správní delikt nejen jednání, které prokazatelně ovlivnilo zadávací řízení, ale i takové jednání, které pouze mělo potenciál takového ovlivnění, aniž nutně k tomuto ovlivnění prokazatelně došlo.
77.
Po pečlivém posouzení šetřeného případu ve všech vzájemných souvislostech Úřad neshledal žádné přitěžující okolnosti, jež by měly vliv na výši uložené pokuty.
78.
Při stanovení výše pokuty vzal Úřad jako polehčující okolnost v úvahu skutečnost, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky č. 1, veřejné zakázky č. 2 i veřejné zakázky č. 3 oslovil výzvami k podání nabídky ze dne 19.11.2010 alespoň tři dodavatele a výzvu uveřejnil na své úřední desce. Nelze tedy hovořit o tom, že by jednáním zadavatele došlo k úplnému vyloučení soutěžního prostředí. Na druhou stranu však Úřad podotýká, že soutěžní prostředí bylo postupem zadavatele vážným způsobem narušeno a omezeno, neboť zadavatel byl, v případě, že by postupoval podle zákona, povinen vyzvat minimálně 5 dodavatelů k podání nabídky (viz ustanovení § 38 odst. 1 zákona) a současně byl povinen písemnou výzvu
14
Č.j.: ÚOHS-S55/2015/VZ-5482/2015/531/JDo
vhodným způsobem uveřejnit po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek (ustanovení § 38 odst. 2 zákona), což však neučinil. 79.
Jako další polehčující okolnost při stanovení výše pokuty Úřad zohlednil skutečnost, že zadavatel v celém průběhu správního řízení poskytl Úřadu řádnou součinnost. Konečně Úřad vzal jako polehčující okolnost i fakt, že otázka vymezení předmětu veřejné zakázky, tj. konkrétně jaké plnění je možné považovat za jednu veřejnou zakázku a kdy se naopak jedná o více veřejných zakázek, není v zákoně výslovně řešena a v praxi činí posouzení této otázky výkladové problémy. Úřad současně k výše popsaným polehčujícím okolnostem podotýká, že tyto nelze považovat za okolnosti, které by „zhojily“ uvedené porušení zákona zadavatelem. Úřad však k těmto okolnostem přihlédl při posuzování způsobu spáchání správního deliktu a při zvažování výše pokuty.
80.
Při určení výměry pokuty Úřad vzal v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele. Z webových stránek www.rozpocetobce.cz vyplývá, že zadavatel v roce 2011, kdy byly šetřené veřejné zakázky zadány, disponoval finančními prostředky ve výši desítek milionů korun (z toho převážnou část tvořily dotace). V roce 2013 pak rozpočet zadavatele byl tvořen jednotkami milionů korun. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze, vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.
81.
Vzhledem k nutnosti naplnění sankčních účinků, zejména předcházení budoucího porušování zákona, má Úřad za to, že nelze zcela minimalizovat výši sankčního postihu. Úřad při stanovení výše pokuty dále zohlednil skutečnost, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání.
82.
V této souvislosti Úřad dále poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, jež nelze oddělit, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.
83.
Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů zadavatele Úřad při určení výměry uložené pokuty dospěl k závěru, že pokuta ve výši 30 000,- Kč naplňuje dostatečně, vzhledem k okolnostem případu, obě shora uvedené základní funkce právní odpovědnosti.
84.
Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty, neboť smlouvy na realizaci veřejné zakázky byly uzavřeny a nápravy tak již nelze dosáhnout. Z uvedeného důvodu uložil Úřad zadavateli pokutu ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
85.
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.
15
Č.j.: ÚOHS-S55/2015/VZ-5482/2015/531/JDo
POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu, a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis. otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová místopředsedkyně
Obdrží obec Jinín, Jinín 41, 386 01 Jinín Vypraveno dne viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
16
