*UOHSX007MBQQ* UOHSX007MBQQ
ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S0460/2015/VZ-32916/2015/523/MKv
Brno 9. října 2015
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 27. 7. 2015 na návrh ze dne 24. 7. 2015, jehož účastníky jsou
zadavatel – Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 41197518, se sídlem Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3,
navrhovatel – České Radiokomunikace a.s., IČO 24738875, se sídlem Skokanská 2117/1, 169 00 Praha 6, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 3. 7. 2015 Mgr. Karin Konstantinovovou, advokátkou, ev. č. ČAK 09269, TEMPUS, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 03546195, se sídlem Benediktská 690/7, 110 00 Praha 1,
ve věci veřejné zakázky „Vytvoření datového centra VZP ČR formou pronájmu“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 11. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 11. 2014 pod ev. č. 350705, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 12. 2014, dne 9. 2. 2015 a dne 26. 2. 2015, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 11. 2014 pod ev. č. 2014/S 218-385938, ve znění oprav uveřejněných dne 24. 12. 2014 pod ev. č. 2014/S 248-438836, dne 11. 2. 2015 pod ev. č. 2014/S 029-048952 a dne 3. 3. 2015 pod ev. č. 2014/S 043-074299, rozhodl takto: Návrh navrhovatele – České Radiokomunikace a.s., IČO 24738875, se sídlem Skokanská 2117/1, 169 00 Praha 6 – ze dne 24. 7. 2015 se podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 cit. zákona.
Č.j.: ÚOHS-S0460/2015/VZ-32916/2015/523/MKv
ODŮVODNĚNÍ I.
Průběh zadávacího řízení
1.
Zadavatel – Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 41197518, se sídlem Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3 (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) dne 6. 11. 2014 odesláním oznámení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Vytvoření datového centra VZP ČR formou pronájmu“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 11. 2014 pod ev. č. 350705, ve znění oprav uveřejněných dne 22. 12. 2014, dne 9. 2. 2015 a dne 26. 2. 2015, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 11. 2014 pod ev. č. 2014/S 218-385938, ve znění oprav uveřejněných dne 24. 12. 2014 pod ev. č. 2014/S 248-438836, dne 11. 2. 2015 pod ev. č. 2014/S 029048952 a dne 3. 3. 2015 pod ev. č. 2014/S 043-074299 (dále jen „veřejná zakázka“).
2.
Předmět zakázky vymezil zadavatel jako služby, přičemž v bodu II.1.5) oznámení o zakázce uvedl zadavatel následující stručný popis zakázky: „Předmětem veřejné zakázky je pronájem datového centra (dále jen ‚DC‘) s dostatečnou kapacitou, dostupností a zabezpečením odpovídající úrovni TIER III vycházející z normy TIA-942.“ Předpokládána hodnota veřejné zakázky včetně opce byla stanovena v bodu 4. zadávací dokumentace ve výši 104 832 000 Kč bez DPH.
3.
Podle protokolu o otevírání obálek ze dne 9. 3. 2015 obdržel zadavatel celkem 5 nabídek.
4.
Dne 25. 6. 2015 rozhodl zadavatel o zrušení zadávacího řízení.
5.
Uchazeč České Radiokomunikace a.s., IČO 24738875, se sídlem Skokanská 2117/1, 169 00 Praha 6, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 3. 7. 2015 Mgr. Karin Konstantinovovou, advokátkou, ev. č. ČAK 09269, TEMPUS, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 03546195, se sídlem Benediktská 690/7, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“) podal dne 9. 7. 2015 proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení námitky. Zadavatel rozhodnutím ze dne 16. 7. 2015 námitkám směřujícím proti údajně nezákonnému rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nevyhověl.
6.
Jelikož navrhovatel nesouhlasí s důvody uvedenými zadavatelem v rozhodnutí o námitkách, podal dne 27. 7. 2015 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
II.
Obsah návrhu
7.
Podle názoru navrhovatele zrušil zadavatel zadávací řízení v rozporu se zákonem, neboť důvody, které v rozhodnutí uvedl (a následně potvrdil též v rozhodnutí o námitkách), nejsou důvody hodnými zvláštního zřetele ve smyslu ust. § 84 odst. 2 písm. e) zákona, a rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je netransparentní. Důvody pro zrušení zadávacího řízení podle výše uvedeného ustanovení musí být podle navrhovatele (s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 64/2009 ze dne 27. 1. 2010) atakující samotný smysl dokončení zadávacího řízení, vystavovat zadavatele objektivnímu riziku v případě, že zadávací řízení zrušeno nebude a současně musí přestavovat stejně závažné a objektivní důvody pro jinou osobu v témže nebo ve srovnatelném postavení zadavatele za srovnatelných okolností. Důvody pro zrušení zadávacího řízení musí být vykládány 2
Č.j.: ÚOHS-S0460/2015/VZ-32916/2015/523/MKv
restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli zadavatele. Zároveň navrhovatel uvádí, že se důvody musí vyskytnout až v průběhu zadávacího řízení. 8.
„Důvody hodné zvláštního zřetele“ jsou podle navrhovatele neurčitým právním pojmem, a jako s takovým by s ním mělo být nakládáno, tedy měl by být interpretován ve světle okolností konkrétního případu. V rámci práva veřejných zakázek by pak měl být tento pojem interpretován ve prospěch efektivní hospodářské soutěže. Zadávací řízení by podle názoru navrhovatele nemělo být zrušeno „jen proto, že zadávací dokumentace vypracovaná zadavatelem v souladu se ZVZ a vymezená hodnotící kritéria neobsahují všechny údaje, o kterých se zadavatel dozvěděl až ve fázi hodnocení jednotlivých nabídek“. Navrhovatel se domnívá, že zadávací dokumentace byla vypracována v souladu se zákonem a lze ji považovat za platnou. Pokud zadavatel nezohlední v zadávacích podmínkách všechny proměnné pro hodnocení nabídek, nelze takovou zadávací dokumentaci bez dalšího považovat za rozpornou se zákonem, pokud jí nechybí zákonné náležitosti nebo neobsahuje vnitřní rozpory (což podle navrhovatele v tomto případě splněno není). Dle názoru navrhovatele nezahrnutí všech potřebných skutečností do zadávací dokumentace není porušením zákona, naopak je reálně nemožné, aby zadavatelé vždy zahrnuli do zadávacích podmínek všechny „myslitelné, hypoteticky předvídatelné“ údaje. Opomenutí takové skutečnosti je chybou zadavatele a nemůže proto být přičítáno k tíži uchazečům, kteří jsou tak vystaveni riziku újmy spočívající právě ve zrušení zadávacího řízení. Důvody uvedené zadavatelem navrhovatel nepovažuje za zvláštního zřetele hodné a naopak se domnívá, že zadavatel vydáním předmětného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení porušil zásadu transparentnosti.
9.
Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel zrušil zadávací řízení pouze z důvodů subjektivního rázu, neboť o tvrzené nehospodárnosti a neúčelnosti zadávacích podmínek se dle svého tvrzení dozvěděl až po posouzení a hodnocení nabídek. Pokud by zadavatel zrušil zadávací řízení pokaždé, kdy zjistí, že je třeba doplnit či změnit zadávací podmínky, neboť jim nevěnoval náležitou pozornost, budou ohroženi všichni uchazeči, kteří řádně vypracují nabídky podle původních požadavků zadavatele, což by vedlo ke značné nejistotě. Za tvorbu zadávací dokumentace je odpovědný výlučně zadavatel, nemůže proto až v průběhu hodnocení nabídek zjišťovat, které údaje z nabídek potřebuje znát pro sestavení jejich pořadí. Tvrzenou neekonomičnost a nevýhodnost považuje navrhovatel za ryze subjektivní kategorie, které se mohou u jednotlivých zadavatelů lišit, nelze je proto uvádět jako objektivní a vně zadavatele stojící důvody. Podle navrhovatele výše uvedená teze vyplývá i z konstantní judikatury a rozhodovací praxe Úřadu.
10.
Z rozhodnutí zadavatele také dle navrhovatele plyne, že se naopak zadávacím podmínkám důkladně věnoval, a parametr PUE (Power Usage Effectiveness, ukazatel efektivity datového centra) považoval za natolik zásadní, že jej uvedl jako jedno z dílčích hodnotících kritérií. Naopak cenu elektrické energie zadavatel nereflektoval záměrně. Zrušení zadávacího řízení z důvodů uvedených v rozhodnutí se tak navrhovateli v kontextu uvedeného jeví jako účelové.
11.
Dále se navrhovatel domnívá, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je netransparentní. Navrhovatel považuje rozhodnutí za nedostatečně odůvodněné v materiálním slova smyslu, tedy že důvody pro zrušení zadávacího řízení nejsou uvedeny dostatečně jasně a srozumitelně v důsledku použití podmiňovacího způsobu. Zadavatel podle názoru 3
Č.j.: ÚOHS-S0460/2015/VZ-32916/2015/523/MKv
navrhovatele zrušení zadávacího řízení dostatečně neodůvodnil a neprokázal existenci relevantních důvodů. 12.
Navrhovatel se s ohledem na uvedené domáhá, aby Úřad konstatoval, že zadavatel postupoval při zrušení zadávacího řízení v rozporu se zákonem, zrušil rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení a uložil zadavateli k náhradě náklady řízení.
III.
Průběh správního řízení
13.
Dnem 27. 7. 2015, kdy Úřad návrh navrhovatele obdržel, bylo podle § 113 ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, vedené pod sp. zn. S0460/2015/VZ.
14.
Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou o
zadavatel,
o
navrhovatel.
15.
Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHSS0460/2015/VZ-20306/2015/523/MLi ze dne 29. 7. 2015. Dne 13. 8. 2015 Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0460/2015/VZ-23000/2015/523/MLi z téhož dne určil navrhovateli lhůtu pro doplnění náležitosti návrhu o doklad o opětovném složení jistoty. Navrhovatel návrh doplnil dopisem ze dne 17. 8. 2015, jehož přílohou byl doklad o opětovném složení jistoty. Usnesením č. j. ÚOHS-S0460/2015/VZ-23686/2015/523/MLi ze dne 19. 8. 2015 Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko, a dále zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace pořízené v souvislosti s provedenými úkony. Dne 2. 9. 2015 stanovil Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0460/2015/VZ-25917/2015/523/MLi z téhož dne účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí.
16.
Dne 4. 9. 2015 bylo zástupci navrhovatele – Mgr. Martinu Krajčovičovi, zmocněnému právním zástupcem navrhovatele – umožněno nahlížet do správního spisu vedeného pod sp. zn. S0460/2015/VZ.
Stanovisko zadavatele ze dne 6. 8. 2015 17.
Dne 6. 8. 2015 bylo Úřadu doručeno stanovisko zadavatele. Zadavatel uvedl, že jako základní hodnotící kritérium pro výběr nejvhodnější nabídky zvolil ekonomickou výhodnost nabídky s dílčími hodnotícími kritérii roční výše ceny za poskytování služeb bez spotřebované el. energie v Kč bez DPH (váha 60 %) a hodnotu PUE (váha 40 %). Zadavatel vycházel z premisy, že cena za elektrickou energii je velmi proměnlivá (a to zejména směrem vzhůru), jelikož na ní působí značné množství vnějších vlivů. Pokud by zadavatel jako jedno z dílčích hodnotících kritérií stanovil cenu např. za 1 kWh, mohli by uchazeči do nabídek uvést pouze její aktuální výši, která se může měnit, což zadavatel považoval za neúčelné, neboť chtěl uzavřít smlouvu na dobu neurčitou. Zadavatel předpokládal, že vzhledem k porovnatelnosti nabízeného plnění z hlediska velikosti a technologie datových center, budou i ceny za elektrickou energii u jednotlivých uchazečů v porovnatelné cenové hladině, jelikož v důsledku zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a 4
Č.j.: ÚOHS-S0460/2015/VZ-32916/2015/523/MKv
o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“) mohou být zadavateli účtovány jen skutečné náklady, které dodavateli vznikly1. Proto se zadavatel rozhodl jako dílčí kritérium stanovit PUE, které naopak objektivně posuzuje nejen aktuální efektivnost datového centra, ale jeho hodnota uvedená v nabídkách představuje hodnotu maximální, neboť v průběhu času se PUE pouze snižuje. Zadavatel z těchto důvodů zvolil výše uvedená dílčí hodnotící kritéria, neboť je považoval za nejvhodnější. 18.
Zadavatel si je vědom, že je povinen postupovat v souladu se zákonem a v něm stanovenými zásadami zadávacího řízení. Rovněž se domnívá, že je třeba postupovat v souladu s principy 3E (hospodárnost, účelnost a efektivnost), tedy nastavit hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Jelikož zadavatel požadoval po uchazečích, aby v nabídce uvedli pouze pro informaci i cenu za 1 kWh el. energie a předpokládanou roční cenu za el. energii spotřebovanou zadavatelem, mohl porovnat i jednotlivé ceny za el. energii jednotlivých uchazečů. Až při posouzení nabídek zjistil, že nabídka navrhovatele svou cenou za 1 kWh vybočuje, následkem čehož má také nejvyšší hodnotu ročních nákladů za el. energii. Navrhovatel jako jediný jistil spolehlivost napájení třemi nezávislými přívody el. energie, což v důsledku jeho nabídku značně prodražilo, nicméně takové plnění bylo nad rámec požadovaný zadavatelem – ačkoli se navrhovatel umístil v počtu bodů za hodnocená dílčí kritéria na prvním místě, zadavatel by tak za nejvyšší cenu obdržel „nadstandardní“ plnění, které nepotřebuje (v zadávací dokumentaci bylo požadováno jištění za pomoci dvou přívodů). Výsledkem nastavení hodnotících kritérií by tak nebyl výběr ekonomicky nejvýhodnější nabídky. Zadavatel rovněž odkazuje mj. na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 64/2009 ze dne 27. 1. 2010 s tím, že v případě neurčitého právního pojmu „důvody hodné zvláštního zřetele“ je třeba užít výklad ku prospěchu efektivní hospodářské soutěže, což by podle zadavatele výběrem nejvhodnější nabídky navrhovatele naplněno nebylo.
19.
Zadavatel si je plně vědom, že odpovídá za tvorbu zadávací dokumentace, v tomto případě však zjistil nesprávné stanovení hodnotících kritérií až ve fázi posouzení a hodnocení nabídek, kdy nebyla možnost přijetí mírnější formy nápravy než zrušení celého zadávacího řízení. Dále zadavatel uvádí, že dle jeho názoru je rozhodnutí o zrušení přezkoumatelné a transparentní, neboť v něm specifikoval důvody, kterého ke zrušení zadávacího řízení vedly, a to velmi detailně. Vzhledem k uvedeným argumentům zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítl.
Stanovisko zadavatele ze dne 26. 8. 2015 20.
Zadavatel se ve správním řízení vyjádřil také dopisem ze dne 26. 8. 2015, ve kterém plně odkázal na své předchozí vyjádření.
Stanovisko navrhovatele ze dne 9. 9. 2015 21.
Dne 9. 9. 2015 obdržel Úřad stanovisko navrhovatele k podkladům rozhodnutí. Navrhovatel odkázal na svůj návrh, který i ve světle podkladů pro rozhodnutí považuje za oprávněný. Dále navrhovatel uvedl, že je přesvědčen, že důvod uvedený zadavatelem pro zrušení zadávacího
1
Vyšší cenu než skutečné náklady si může podle energetického zákona účtovat pouze fyzická nebo právnická osoba, které byla udělena licence k podnikání od Energetického regulačního úřadu. Pokud by tak učinila osoba bez této licence, dopustila by se správního deliktu podle energetického zákona.
5
Č.j.: ÚOHS-S0460/2015/VZ-32916/2015/523/MKv
řízení nemůže být zákonný, neboť k němu zadavatel dospěl až po obdržení nabídek, resp. na jejich základě. 22.
Navrhovatel se vyjádřil též k námitkám uchazeče T-Mobile Czech Republic a.s., IČO 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, 148 00 Praha 4, které zadavatel v průběhu zadávacího řízení obdržel. Obsahem uvedených námitek bylo tvrzení, že zadavatelem nastavená hodnotící kritéria nevyjadřují vztah užitné hodnoty a ceny v důsledku toho, že nijak nereflektují cenu za el. energii. Zadavatel námitkám nevyhověl, z čehož navrhovatel opět usuzuje, že se zadavatel cenou za el. energii důkladně zabýval.
23.
Navrhovatel rovněž považuje za účelové tvrzení zadavatele uvedená v jeho vyjádření ze dne 6. 8. 2015 k jištění datového centra třemi nezávislými přípojkami, neboť zadavatel hodnotící kritéria a kvalifikaci stanovil dobrovolně a vědomě, a případné „nadstandardní“ plnění nemůže jít k tíži navrhovatele. Dále se navrhovatel domnívá, že zadavatelem zmíněné rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. S302/2012/VZ nelze na šetřený případ aplikovat, neboť skutkové okolnosti jsou zásadně odlišné. Navrhovatel setrval i na svém stanovisku stran netransparentnosti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.
IV.
Závěry Úřadu
24.
Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
K postavení zadavatele 25.
Podle ust. § 2 odst. 2 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud 1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a 2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.
26.
Zadavatel byl zřízen na základě zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o VZP"), přičemž v ust. § 2 odst. 1 zákona o VZP je uvedeno, že provádí veřejné zdravotní pojištění, z čehož vyplývá, že zadavatel uspokojuje potřeby veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu. Z uvedeného vyplývá, že je naplněna podmínka uvedená v § 2 odst. 2 písm. d) zákona pod bodem 1.
27.
Z ust. § 17 zákona o VZP vyplývá, že orgány Všeobecné zdravotní pojišťovny jsou Správní rada a Dozorčí rada. Správní radu tvoří 10 členů jmenovaných vládou a 20 členů volených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR podle principu poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Členy Správní rady jmenované vládou jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zdravotnictví. Členy Správní rady volené Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR (viz ust. § 20 odst. 2 zákona o VZP). 6
Č.j.: ÚOHS-S0460/2015/VZ-32916/2015/523/MKv
28.
Dozorčí radu tvoří a) 3 členové, které na návrh ministra financí, ministra práce a sociálních věcí a ministra zdravotnictví jmenuje a odvolává vláda, b) 10 členů volených a odvolávaných Poslaneckou sněmovnou Parlamentu; při obsazování funkcí členů Dozorčí rady se postupuje podle principu poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně Parlamentu. (viz ust. § 21 odst. 3 zákona o VZP). Z uvedeného vyplývá, že je naplněna i druhá podmínka ust. 2 odst. 2 písm. d) zákona.
29.
Na základě výše uvedených skutečností lze dospět k závěru, že Všeobecná zdravotní pojišťovna naplňuje znaky veřejného zadavatele.
Ke stanovení dílčích hodnotících kritérií v rozporu s ust. § 78 odst. 4 zákona 30.
Podle ust. § 78 odst. 1 zákona je základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky (dále jen „základní hodnotící kritérium“) a) ekonomická výhodnost nabídky, nebo b) nejnižší nabídková cena.
31.
Podle ust. § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení. Dílčím hodnotícím kritériem nemohou být smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, nebo platební podmínky.
32.
Podle ust. § 78 odst. 5 zákona je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, musí zadavatel jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím stanovit váhu, kterou vyjádří v procentech, nebo stanoví jiný matematický vztah mezi dílčími kritérii. Stanovená váha může být u jednotlivých dílčích hodnotících kritérií shodná.
33.
Podle bodu 11. zadávací dokumentace zvolil zadavatel jako základní hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídky. Jako dílčí hodnotící kritéria stanovil zadavatel: „a) roční výše ceny za poskytování služeb dle této zadávací dokumentace bez spotřebované el. energie, v Kč bez DPH (uchazeč zde uvede 12násobek měsíční paušální ceny, jež uvedl v prvním řádku tabulky pro zpracování nabídkové ceny), váha 60 % b) hodnota PUE uvedená uchazečem v čl. 8 této zadávací dokumentace
34.
váha 40 %“
V bodu 8. zadávací dokumentace byla uvedena následující tabulka pro zpracování nabídkové ceny:
7
Č.j.: ÚOHS-S0460/2015/VZ-32916/2015/523/MKv
Měsíční paušální cena za poskytování služeb dle této zadávací dokumentace, vyjma ceny za spotřebovanou el. energii v Kč bez DPH.
Vyplní uchazeč
Cena 1 kWh el. energie v Kč bez DPH. Vyplní uchazeč
Hodnota PUE Vyplní uchazeč Vyplní uchazeč
roční výše ceny za poskytování služeb dle této zadávací dokumentace, vyjma spotřebované el. energie, v Kč bez DPH (uchazeč zde uvede 12násobek výše uvedené měsíční paušální ceny) předpokládaná roční cena za el. energii spotřebovanou zadavatelem v Kč bez DPH. Je nutno vypočíst jakou součin: stávající jednotkové ceny 1 kWh el. energie v Kč bez DPH x hodnoty PUE uvedené výše x předpokládané roční spotřeby el. energie zadavatelem v objemu 1 752 000 kWh.
Vyplní uchazeč
Celková roční nabídková cena (součet položek a) a b) v Kč bez DPH.
Vyplní uchazeč
35.
Pod tabulkou zadavatel uvedl poznámku, ve které bylo mj. uvedeno následující: „Výše uvedené řádky tabulky obsahující předpokládanou roční cenu za el. energii spotřebovanou zadavatelem a celkovou roční nabídkovou cenu, mají pro zadavatele pouze informativní charakter.“
36.
Obecně ke stanovení dílčích hodnotících kritérií Úřad uvádí, že je pouze na zadavateli, jaká kritéria zvolí, musí však být dostatečně specifikována a ze zadávací dokumentace musí vyplývat, jakým způsobem bude podle nich zadavatel hodnotit. K této otázce se vyjádřil např. i Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí sp. zn. 31 Af 28/2013 ze dne 19. 2. 2014: „Pokud jde o hodnotící kritéria, poskytuje zákon o veřejných zakázkách pouze demonstrativní výčet možných dílčích hodnotících kritérií, která lze rozdělit na kritéria vyjádřitelná číselně (kvantitativní kritéria – nejčastěji vyjádřená v penězích, ale též v měsících, např. jako v daném případě u kritéria záruční a pozáruční doby) a kritéria, která ze samé podstaty věci číselně vyjádřit nelze (kvalitativní kritéria – např. estetické vlastnosti). Zákon o veřejných zakázkách však jednotlivá kritéria pouze demonstrativně vyjmenovává, ale je již povinností zadavatele, aby v případě použití jakéhokoli kritéria jej dostatečně specifikoval, pokud nejde o běžnou obchodní praxi, a uvedl postup a způsob, jakým budou jednotlivá kritéria hodnocena a porovnávána.“
37.
Je nicméně zákonnou povinností zadavatele, aby zvolil taková hodnotící kritéria, která budou vyjadřovat vztah užitné hodnoty a ceny (tzv. value for money). Tento princip obsahuje jednak povinnost stanovit hodnotící kritéria tak, aby byla skutečně a prakticky svázána s předmětem plnění veřejné zakázky, tedy aby se k němu přímo vztahovala. Zároveň nastavením hodnotících kritérií zadavatel zajišťuje, že za vynaložené veřejné prostředky dostane 8
Č.j.: ÚOHS-S0460/2015/VZ-32916/2015/523/MKv
odpovídající protiplnění, tedy plnění, které splňuje všechny jeho požadavky. Lze konstatovat, že laické vysvětlení vztahu užitné hodnoty a ceny by mohlo být „nejlepší hodnota za peníze“. 38.
Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel zvolil jako dílčí hodnotící kritéria roční výši ceny za poskytování služeb bez spotřebované el. energie a hodnotu PUE, která je ukazatelem efektivity datového centra, tedy vyjadřuje kolik spotřebované el. energie je využito na provoz samotných IT zařízení a kolik na provoz datového centra celkově.
39.
Podle svého vyjádření ze dne 6. 8. 2015 zvolil zadavatel hodnotící kritériem hodnotu PUE proto, že „objektivně prokazuje, jak efektivně příslušné datové centrum využívá elektrickou energii… Ideální hodnota parametru PUE je 1,0 tzn., že veškerá energie dodaná do datového centra je spotřebována čistě IT zařízeními samotnými a ostatní podpůrné činnosti mají nulovou resp. nepatrnou spotřebu. Hodnota PUE ve výši 3,0 naopak značí, že celková energetická spotřeba datového centra je třikrát vyšší než spotřeba energie v datovém centru umístěných IT zařízení, tedy, že takovéto datové centrum je provozně málo efektivní. Na rozdíl od elektrické energie je parametr PUE veličinou, která se v průběhu plynutí času snižuje. Tak jak dochází k neustálému technologickému vývoji IT zařízení, kdy se tyto stávají výkonnějšími ale zároveň méně energeticky náročnějšími (úspornějšími), technologický vývoj stejným, pozitivním způsobem ovlivňuje i zařízení poskytující podpůrné činnosti v datových centrech.“ Podle vyjádření zadavatele je navíc hodnota PUE uvedená uchazeči v nabídkách hodnotou do budoucna nejvyšší a smluvní pokutou by bylo zajištěno, že jeho hodnota nepřekročí po celou dobu plnění veřejné zakázky hodnotu uvedenou v nabídce.
40.
Naopak zadavatel do hodnotících kritérií nijak nezahrnul cenu el. energie, a to ani jako jednotkovou cenu, ani jakou součást jiného hodnotícího kritéria. Dle slov zadavatele tomu tak bylo proto, že vycházel z premisy proměnlivosti ceny el. energie. Navíc v čase cena el. energie spíše stoupá, a to v některých případech i několikrát ročně. Pokud by zadavatel jako hodnotící kritérium stanovil cenu za jednotku el. energie, byla by její cena uvedená v nabídkách uchazečů pouze cenou aktuální, což se v případě uzavření smlouvy na dobu neurčitou jevilo jako nevypovídající. Navíc zadavatel očekával, že ceny za jednotku el. energie (které měly podle tabulky pro tvorbu nabídkové ceny pouze informativní charakter) budou na srovnatelné hladině, jelikož nepředpokládal, že by uchazeči měli licenci od Energetického regulačního úřadu pro podnikání s el. energií (z důvodu nízké předpokládané hodnoty zájem takových uchazečů nepředpokládal) a že by mu tak mohli účtovat jinou cenu než takovou, jakou oni sami platí (k tomu též viz bod 17. tohoto rozhodnutí). Zadavatel tudíž nepočítal s tím, že by uchazeči mohli kompenzovat nízkou cenu svých služeb ziskem na el. energii, neboť předpokládal, že mu uchazeči budou účtovat pouze skutečné náklady. Z uvedeného vyplývá, že se zadavatel domníval, že všichni uchazeči budou nabízet přibližně stejnou cenu za el. energii a tudíž uchazeči, jejichž datové centrum bude mít nižší hodnotu PUE budou mít také nižší náklady na celkový energetický provoz datového centra.
41.
Z dokumentace o veřejné zakázce, nabídek uchazečů a vyjádření zadavatele vyplývá, že uchazeči měli v nabídkách následující údaje, které byly předmětem hodnocení2:
2
Nabídka uchazeče č. 1 byla hodnotící komisí vyřazena, proto jsou zaneseny údaje pouze pro uchazeče č. 2 – 5.
9
Č.j.: ÚOHS-S0460/2015/VZ-32916/2015/523/MKv
Nabídka Nabídka uchazeče č. 2 uchazeče č. 3 (navrhovatele) Roční výše ceny za poskytování služeb bez el. energie v Kč bez DPH Hodnota PUE 42.
3 168 000
1,60
3 579 396
1,42
Nabídka uchazeče č. 4
Nabídka uchazeče č. 5
5 443 200
5 082 912
1,60
1,58
Po přepočtu bodů udělených podle hodnotících kritérií by se na prvním místě umístila nabídka navrhovatele. Uchazeči nabídli následující ceny za el. energii: Uchazeč č. (navrhovatel)
2 Uchazeč č. 3
Uchazeč č. 4
Uchazeč č. 5
Cena za 1 kWh 2,85 v Kč bez DPH
2,05
2,15
1,95
Předpokládaná 7 989 120 roční cena el. energie (podle údajů stanovených zadavatelem) v Kč bez DPH
5 100 072
6 026 880
5 397 912
43.
Z uvedených údajů je zřejmé, že ačkoli měl navrhovatel nejvyšší bodové ohodnocení stran dílčích hodnotících kritérií, jím nabízená cena za jednotku el. energie (a následně tedy i celkovou spotřebu el. energie) byla zcela jednoznačně nejvyšší, a to o více než třetinu oproti průměru jednotkových cen nabízených ostatními uchazeči (průměrně 2,05 Kč za 1 kWh el. energie).
44.
Celková cena ročního provozu datového centra včetně spotřeby el. energie by tedy byla podle údajů z nabídek uchazečů následující: Uchazeč č. (navrhovatel) Roční výše ceny 3 168 000 za poskytování služeb bez el. energie v Kč bez DPH
2 Uchazeč č. 3 3 579 396
Uchazeč č. 4
Uchazeč č. 5
5 443 200
5 082 912
10
Č.j.: ÚOHS-S0460/2015/VZ-32916/2015/523/MKv
Odhadovaná 7 989 120 roční cena za spotřebovanou energii v Kč bez DPH
5 100 072
6 026 880
5 397 912
Celková cena za 11 157 120 roční provoz v Kč
8 679 468
11 470 080
10 480 824
45.
Cena za 1 kWh el. energie nabízené navrhovatelem byla také předmětem žádosti o písemné vysvětlení nabídky ze dne 27. 5. 2015, ve které se zadavatel mj. navrhovatele dotazoval, zda a jakým způsobem souvisí nabízená cena el. energie se skutečností, že navrhovatel nabízí datové centrum napájené třemi nezávislými přívody el. energie. Na tuto žádost odpověděl navrhovatel dne 2. 6. 2015 a ve své odpovědi mj. uvedl, že tato souvislost existuje, neboť za „vyšší zajištění el. příkonu (tedy vyšší spolehlivost napájení) formou další přípojky platíme distributorovi vyšší cenu“.
46.
Z uvedených údajů vyplývá, že navrhovatel měl odhadovanou cenu za roční spotřebu elektrické energie (nejvyšší ze všech uchazečů) o téměř 2 000 000 Kč vyšší oproti uchazeči č. 4, který měl druhou nejvyšší odhadovanou cenu za spotřebu el. energie, přičemž oba uchazeči měli stejnou hodnotu PUE – 1,60. Je tedy zřejmé, že rozdíl odhadovaných cen za roční spotřebu el. energie je způsoben výrazně rozdílnou cenou za 1 kWh el. energie (v tomto případě o 0,7 Kč za jednotku).
47.
S ohledem na uvedené lze konstatovat, že v případě výběru nejvhodnější nabídky navrhovatele by zadavatel získal vyšší zajištění spolehlivosti datového centra než uvádí, že potřebuje (zadavatel požaduje přívod el. energie pomocí dvou nezávislých rozvodných soustav), za druhou nejvyšší nabízenou cenu proto, že navrhovatelem nabízená cena el. energie byla nejvyšší mezi uchazeči. Vzhledem k tomu, že po hodnocení podle dílčích hodnotících kritérií se navrhovatel umístil v počtu bodů na prvním místě ačkoli nabízel nejdražší el. energii, nelze se domnívat, že zadavatelem nastavená dílčí hodnotící kritéria vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny, a že by tedy bylo možné dospět na jejich základě k výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky. Stanovená hodnotící kritéria neodrážela skutečnou „hodnotu za peníze“, neboť část složky „peníze“ byla skrytá v nehodnocené položce „spotřeba el. energie“. Úřad na tomto místě zdůrazňuje, že ukazatel efektivity datového centra PUE neměl bez hodnocení ceny el. energie vypovídací hodnotu, neboť při stejné hodnotě PUE a jiných cenách za jednotku el. energie je výsledkem logicky zcela odlišná cena, kterou bude zadavatel platit za spotřebovanou el. energii. V takovém případě však nelze v žádném případě hovořit o tom, že by hodnota PUE (sama o sobě, bez zohlednění ceny elektrické energie) vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny.
48.
Úřad vzhledem k výše uvedeným skutečnostem uzavírá, že zadavatel nastavením dílčích hodnotících kritérií porušil ust. § 78 odst. 4 zákona, neboť jím zvolená hodnotící kritéria nevyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny, a tudíž na jejich základě nebylo možné vybrat ekonomicky nejvýhodnější nabídku.
11
Č.j.: ÚOHS-S0460/2015/VZ-32916/2015/523/MKv
K rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení 49.
Dále se Úřad zabýval samotným rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení a také tím, zda byl úkon zadavatele – zrušení zadávacího řízení – učiněn v souladu se zákonem.
50.
Podle ust. § 84 odst. 2 písm. e) zákona zadavatel může bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pouze pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.
51.
Dne 25. 6. 2015 rozhodl zadavatel o zrušení zadávacího řízení podle ust. 84 odst. 2 písm. e) zákona. Jako důvod zrušení zadávacího řízení mj. uvedl, že jeho „pochybení spočívá v nastavení zadávacích podmínek a hodnotících kritérií a jejich vah tak, že výsledkem zadávacího řízení nemůže být výběr ekonomicky nejvýhodnější nabídky“. Dále zadavatel konstatoval, že jím nastavená hodnotící kritéria popírají účel zákona, jímž je zajištění hospodárného, účelného a efektivního plnění. Zadavatel dle svého tvrzení tuto skutečnost zjistil až při posouzení a hodnocení nabídek, a ačkoli zpracování zadávací dokumentace věnoval dostatečnou pozornost, domníval se, že porušil ust. § 44 zákona a taktéž jeho účel.
52.
Zadavatelem zvolená hodnotící kritéria dle jeho názoru nejen neumožňují výběr ekonomicky nejvýhodnější nabídky, ale také nepostihují celý předmět poptávaného plnění. Zadavatel na základě svých „chybných předpokladů“ nezahrnul mezi hodnotící kritéria také cenu za el. energii, která nicméně tvoří významnou složku plnění veřejné zakázky. Při současném nastavení hodnotících kritérií by tak výsledkem zadávacího řízení byl „výběr nejvhodnější nabídky od uchazeče, který sice nabízí nejlevnější cenu za poskytování ‚vlastních‘ hostingových služeb, ale při zohlednění výše úplaty za 1 kWh elektrické energie (kdy elektrická energie tvoří podstatnou složku finančních nákladů zadavatele při čerpání služby, jež je předmětem veřejné zakázky) by taková nabídka (vyhodnocena dle v zadávací dokumentaci nastavených hodnotících kritérií a jejich vah) nejvhodnější nabídkou nebyla.“
53.
Dále zadavatel uvedl, že si je vědom své odpovědnosti za vypracování zadávací dokumentace, svou chybu nicméně zjistil v takové fázi zadávacího řízení, kdy již nebylo možné zjednat nápravu jinou cestou než zrušením zadávacího řízení. Zároveň zadavatel považuje hodnotící kritéria za nastavená v rozporu s novější rozhodovací praxí Úřadu, neboť nereflektují skutečnou celkovou cenu za plnění celého předmětu veřejné zakázky.
54.
Zadavatelem zvolená hodnotící kritéria jsou dle jeho názoru také v rozporu se zásadou tzv. 3E (hospodárnost, účelnost a efektivnost), jejíž důležitost potvrzuje i rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. S302/2012 potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu ve věci sp. zn. R324/2012.
55.
Navrhovatel se naopak domnívá, že nebyly splněny důvody pro zrušení zadávacího řízení podle ust. § 84 odst. 2 písm. e) zákona, a že rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení (a také rozhodnutí o námitkách navrhovatele) je netransparentní.
56.
Úřad předně posoudil transparentnost a přezkoumatelnost samotného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a dospěl k závěru, že zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího jasně a srozumitelně uvedl důvody, které jej ke zrušení vedly, a také proč nepřistoupil k případné jiné formě nápravy. Tyto důvody byly zákonné, jak bude podrobněji uvedeno dále v tomto rozhodnutí, a nic na tom nemění ani nesprávná kvalifikace pochybení zadavatelem jako porušení § 44 odst. 1 zákona, neboť je třeba posuzovat samotný skutek, tedy nesprávné 12
Č.j.: ÚOHS-S0460/2015/VZ-32916/2015/523/MKv
stanovení dílčích hodnotících kritérií a nikoli podřazení skutku pod konkrétní ustanovení zákona. Zadavatelem uvedené důvody nevzbuzují pochybnost o jeho motivaci ke zrušení zadávacího řízení, tedy zjištění nezákonného postupu a snaha o jeho nápravu. Pro úplnost Úřad uvádí, že stejným způsobem je odůvodněno a vypracováno i rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele, kde zadavatel uvedl, z jakého důvodu po něm nelze spravedlivě požadovat dokončení zadávacího řízení, vyjádřil se ke všem namítaným skutečnostem a navrhovatele řádně poučil o možnosti podání návrhu k Úřadu. Obě uvedená rozhodnutí zadavatele považuje Úřad za vypracovaná v souladu se zákonem a výhrady navrhovatele k transparentnosti a přezkoumatelnosti těchto rozhodnutí za neopodstatněné. 57.
K důvodům zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona Úřad uvádí následující. Navrhovatel ve svém návrhu odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009 – 109 ze dne 27. 1. 2010, podle něhož „jakékoliv zrušení zadávacího řízení v případě veřejné zakázky ale musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli) veřejného zadavatele, která by mohla vyústit v korupci či nepřípustnou veřejnou odplatu ... Proto je třeba ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona o veřejných zakázkách a zejména slovní spojení ‚důvody zvláštního zřetele hodné‘ vykládat jako důvody objektivní, stojící vně veřejného zadavatele, nikoliv jako důvody subjektivního rázu, které by popřely smysl jmenovaného zákona.“ V tomtéž rozhodnutí je nicméně také uveden úryvek z důvodové zprávy k zákonu: „V důvodové zprávě (dostupná na www.psp.cz) k citovanému ustanovení je uvedeno: ‚Dle zákona je fakultativně možné zrušit zadávací řízení mj. i v případě, pokud odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil. Za podstatnou změnu okolností se považuje například skutečnost, kdy zadavatel v průběhu zadávacího řízení neobdržel očekávané rozpočtové prostředky či přislíbenou veřejnou podporu či kdy tuto veřejnou podporu není oprávněn nadále čerpat, popřípadě její část určenou k zajištění úhrady plnění dodavatele. Dále lze zrušit řízení i v případě, že se v průběhu řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Takovými důvody může být například porušení postupu předepsaného tímto zákonem pro zadávání veřejných zakázek, které zadavatel sám zjistil. Musí se přitom jednat o takový případ, kdy zadavatel již nemá možnost přijmout opatření k nápravě (§ 108 odst. 6), kterým by uvedené porušení zákona napravil, a při následném řízení o přezkoumání úkonů zadavatele by došlo k uložení nápravného opatření nebo pokuty za správní delikt.‘“
58.
Úřad se plně ztotožňuje s názorem soudu, že je třeba při zrušení zadávacího řízení zkoumat veškeré okolnosti v rozhodnutí o zrušení uvedené a zamezit libovůli zadavatele, a také vykládat ust. § 84 odst. 2 písm. e) zákona restriktivně. Jsou nicméně případy, kdy je zadavatel oprávněn zadávací řízení zrušit, ačkoli se nejedná o objektivní důvod stojící vně zadavatele. Je tomu tak v situaci, kdy zadavatel svým předcházejícím postupem porušil zákon, přijetí jiného opatření k nápravě není možné a v případě pokračování zadávacího řízení na veřejnou zakázku by byl zadavatel vystaven hrozbě uložení nápravného opatření si pokuty podle zákona. V takovém případě je dle přesvědčení Úřadu možné (i s vědomím textu důvodové zprávy k zákonu) takové zadávací řízení zrušit v souladu s § 84 odst. 2 písm. e) zákona. Opačný výklad by znamenal, že by byl zadavatel de facto nucen pokračovat v nezákonném jednání, což je výsledek nepřípustný.
13
Č.j.: ÚOHS-S0460/2015/VZ-32916/2015/523/MKv
59.
Jelikož Úřad již v první části tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel nastavil dílčí hodnotící kritéria v rozporu s ust. § 78 odst. 4 zákona, neboť nevyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny, a nebylo proto možné s jejich pomocí vybrat ekonomicky nejvýhodnější nabídku, považuje Úřad argumentaci navrhovatele směřující proti svévolnému zrušení zadávacího řízení za irelevantní, neboť zadavatel zadávací řízení zrušil právě z důvodu „porušení postupu předepsaného tímto zákonem,“ a to ve fázi, kdy již nemohl přijmout mírnější opatření k nápravě. Pokud by zadavatel uzavřel v předmětném zadávacím řízení smlouvu s navrhovatelem jako vybraným uchazečem a toto řízení by následně bylo předmětem přezkumu z moci úřední ze strany Úřadu, vystavil by se zadavatel možnosti postihu za spáchání správního deliktu z důvodu nezákonného stanovení hodnotících kritérií. Podmínku existence důvodů hodných zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli spravedlivě požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, považuje Úřad s ohledem na výše uvedené za splněnou.
60.
Úřad se dále zabýval naplněním podmínky zrušení zadávacího řízení bez zbytečného odkladu. Dne 27. 5. 2015 odeslal zadavatel navrhovateli žádost o písemné vysvětlení nabídky týkající se nabízené ceny el. energie, v tomto okamžiku již tedy zadavatel měl pravděpodobně podezření (sám uvádí, že si svou chybu uvědomil při posouzení a hodnocení nabídek), že hodnotící kritéria nejsou stanovena v souladu se zákonem a nelze jejich prostřednictvím vybrat ekonomicky nejvýhodnější nabídku. Dne 2. 6. 2015 obdržel zadavatel odpověď navrhovatele, jež ho v jeho podezření utvrdila, a následně dne 25. 6. 2015 zadávací řízení zrušil. Od posledního úkonu zadavatele, kterým zjišťoval všechny relevantní okolnosti pro případné zrušení zadávacího řízení, do okamžiku zrušení zadávacího řízení uběhl necelý měsíc, přičemž takovou dobu lze s přihlédnutí ke všem okolnostem považovat za spadající pod pojem „bez zbytečného odkladu“ [srov. rozhodnutí Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 28/2008-74 ze dne 7. 4. 2009 (potvrzeno rozhodnutím Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010) „Jestliže se zadavatel o důvodu pro zrušení veřejné zakázky dozvěděl dne 22. 6. 2007, pak zrušení zadávacího řízení dne 9. 8. 2007, tedy s odstupem cca jednoho a půl měsíce, by bylo možno považovat za reakci uskutečněnou bez zbytečného odkladu, tato podmínka by tedy mohla být splněna.“] Naplněna tedy byla i druhá zákonná podmínka pro zrušení zadávacího řízení podle ust. § 84 odst. 2 písm. e) zákona.
61.
S ohledem na výše uvedené závěry Úřad konstatuje, že zadavatel postupoval při zrušení zadávacího řízení v souladu se zákonem. Z uvedených důvodů Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí a návrh podle ust. § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl.
POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad
14
Č.j.: ÚOHS-S0460/2015/VZ-32916/2015/523/MKv
má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D. místopředseda
Obdrží 1. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3 2. Mgr. Karin Konstantinovová, advokátka, TEMPUS, advokátní kancelář, s.r.o., Benediktská 690/7, 110 00 Praha 1 Vypraveno dne viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
15
