*UOHSX007ZD3U* UOHSX007ZD3U
ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0007/2016/VZ-00419/2016/522/JKr
Brno: 5.1.2016
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož se dopustil zadavatel
město Hranice, IČO 00253961, se sídlem U pošty 182, 351 24 Hranice,
v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Volnočasové centrum Hranice“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace odeslané 24. 9. 2014 a uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne, přičemž oznámení o zadání zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 17. 3. 2015 pod evidenčním číslem 509744, vydává podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento příkaz: I. Zadavatel – město Hranice, IČO 00253961, se sídlem U pošty 182, 351 24 Hranice – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Volnočasové centrum Hranice“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace odeslané 24. 9. 2014 a uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne, přičemž oznámení o zadání zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 17. 3. 2015 pod evidenčním
Č.j.: ÚOHS-S0007/2016/VZ-00419/2016/522/JKr
číslem 509744, nedodržel postup stanovený v § 50 odst. 3 citovaného zákona, když v bodě 9.3 zadávací dokumentace požadoval, aby uchazeči doložili smlouvu o smlouvě budoucí s restaurátorem a archeologem a dále jako doklad o subdodávce restaurátorskou a archeologickou licenci, aniž by předmětný požadavek měl jakýkoliv vztah k předmětu veřejné zakázky, kterým byly stavební práce spočívající v úpravě stávajících prostor objektu základní školy na volnočasové centrum, čímž zadavatel současně nedodržel zásadu zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 11. 3. 2015 s vybraným uchazečem BOLID M s.r.o., IČO 26347741, se sídlem Voršilská 2085/3, 110 00 Praha – Nové Město, smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky. II. Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se zadavateli – město Hranice, IČO 00253961, se sídlem U pošty 182, 351 24 Hranice – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, pokuta ve výši 70 000,- Kč (sedmdesát tisíc korun českých). Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
ODŮVODNĚNÍ 1.
Zadavatel – město Hranice, IČO 00253961, se sídlem U pošty 182, 351 24 Hranice (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon1“) odesláním výzvy k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace uveřejněné na profilu zadavatele dne 24. 9. 2014 (dále jen „Výzva“), zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Volnočasové centrum Hranice“ (dále jen „veřejná zakázka“).
2.
Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činila 7.290.881,-Kč bez DPH.
3.
Předmětem veřejné zakázky, jejž zadavatel vymezil v zadávací dokumentaci, jsou stavební práce spočívající v úpravě stávajících prostor objektu základní školy na volnočasové centrum (blíže viz dále odůvodnění tohoto příkazu).
4.
V článku 9 zadávací dokumentace („Subdodavatelé“), bodě 9.3, zadavatel uvedl, že „[u]chazeč doloží smlouvu o smlouvě budoucí s restaurátorem a archeologem, dále uchazeč doloží jako doklad o subdodávce restaurátorskou a archeologickou licenci.“
5.
Z Protokolu o otevírání obálek ze dne 23. 10. 2014 vyplývá, že zadavatel obdržel v šetřeném zadávacím řízení celkem 4 nabídky.
6.
Z dokumentu Posouzení a hodnocení nabídek č. 3 ze dne 6. 1. 2015 vyplývá, že jako nejvhodnější nabídka byla hodnotící komisí vyhodnocena nabídka uchazeče BOLID M s.r.o.,
1
Pokud je v tomto příkazu uveden odkaz na zákon, jedná se vždy, není-li uvedeno jinak, o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení.
2
Č.j.: ÚOHS-S0007/2016/VZ-00419/2016/522/JKr
IČO 26347741, se sídlem Voršilská 2085/3, 110 00 Praha – Nové Město (dále jen „vybraný uchazeč“). 7.
Z Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 12. 2. 2015 vyplývá, že zadavatel jako nejvhodnější nabídku na veřejnou zakázku vybral nabídku vybraného uchazeče.
8.
Dne 11. 3. 2015 zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění veřejné zakázky. Cena veřejné zakázky byla v čl. 4.1 této smlouvy sjednána ve výši 6.770.439,- Kč bez DPH, tj. 8.192.232,- Kč včetně DPH.
9.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona k výkonu dohledu nad postupy zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky. V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele vyjádření k podnětu a dále dokumentaci o předmětné veřejné zakázce.
10.
Po přezkoumání předložených podkladů, jež tvoří obsah spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0007/2016/VZ, Úřad dospěl k závěru, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem, k čemuž Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
K právnímu postavení zadavatele 11.
Úřad nejprve posoudil otázku právního postavení zadavatele jako zadavatele podle § 2 zákona a uzavřel, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona, neboť je územním samosprávným celkem podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
K požadavku zadavatele v zadávacích podmínkách 12.
Dle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
13.
Dle § 50 odst. 3 zákona je veřejný zadavatel povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky.
14.
Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.
15.
Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel stanovil v bodě 9.3 zadávací dokumentace požadavek, aby uchazeči doložili smlouvu o smlouvě budoucí s restaurátorem a archeologem a dále jako doklad o subdodávce restaurátorskou a archeologickou licenci. Úřad se v této souvislosti zabýval otázkou, jakou má tento požadavek zadavatele povahu ve vztahu k zadávacímu řízení a zadávacím podmínkám, a zda je odůvodněn předmětem veřejné zakázky.
16.
Pokud jde o povahu uvedeného požadavku, Úřad je toho názoru, že navzdory skutečnosti, že zadavatel předmětný požadavek uvedl v zadávací dokumentaci v článku týkajícím se „subdodavatelů“ (článek 9 zadávací dokumentace) a neuvedl jej ve svých požadavcích na prokázání kvalifikačních předpokladů (článek 7 zadávací dokumentace), jedná se dle Úřadu o požadavek, který je svým charakterem prakticky totožný s požadavkem na splnění profesního kvalifikačního předpokladu (viz § 54 zákona), neboť jde o požadavek,
3
Č.j.: ÚOHS-S0007/2016/VZ-00419/2016/522/JKr
který má obdobnou povahu, resp. sleduje totožný účel (a sice ten, že nabídku nemůže podat takový dodavatel, který by nedisponoval profesní způsobilostí na úseku restaurátorství, resp. archeologie). V této souvislosti má Úřad za to, že v šetřeném případě není na místě jakkoliv uvažovat o tom, že zařazení sporného požadavku, jenž má povahu kvalifikačního předpokladu, mezi tzv. jiné požadavky zadavatele ve smyslu § 44 odst. 3 písm. j) zákona zadavatele zbavuje povinnosti reflektovat zákonné ustanovení vztahující k vymezení rozsahu kvalifikace. I v případě nesprávně podřazeného požadavku pod tzv. jiné požadavky zadavatele je z pohledu postupu zadavatele v souladu se zákonem nutné zohlednit ustanovení vztahující se k vymezení kvalifikace. V tomto smyslu lze odkázat na obdobné závěry vyplývající z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 77/2010 – 148 ze dne 19. 10. 2011. 17.
Pokud jde o samotný vztah uvedeného požadavku k předmětu veřejné zakázky, Úřad se seznámil s předmětem veřejné zakázky popsaným zejména v zadávací dokumentaci a jejích přílohách, vč. projektové dokumentace stavby, a konstatuje, že z popisu předmětu veřejné zakázky nikterak neplyne, že by součástí plnění veřejné zakázky mělo být jakékoliv plnění, resp. činnosti související s provedením restaurátorských nebo archeologických prací. Informace v zadávacích podmínkách nikterak nenasvědčují tomu, že by objekt či lokalita, kterých se mají stavební práce týkat, vyžadovaly v souvislosti s realizací veřejné zakázky provedení restaurátorských nebo archeologických prací, resp. že by se jednalo o území, na kterém se prokazatelně nalézají archeologické nálezy nebo že by realizace zakázky mohla ohrozit zájmy státní památkové péče. Z dokumentace pro ohlášení stavby plyne, že stávající prostory objektu základní školy dříve sloužily jako kotelna, sklad uhlí, dílny a zázemí školníka a nyní jsou tyto prostory většinou bez využití a slouží jako sklady (bod A.3.a průvodní zprávy cit. dokumentace). Úpravami dotčený pozemek a objekt nepodléhají ochraně podle „jiných právních předpisů“ jako památková rezervace, památková zóna, kulturní památka apod. (body A.3.2. a A.4.d průvodní zprávy cit. dokumentace), stavebně historický průzkum se jich netýká (bod B.1.b souhrnné technické zprávy cit. dokumentace) a během projednání projektu k ohlášení stavby nevyvstaly jakékoliv požadavky, které by vyplývaly z „jiných právních předpisů“ (bod A.4.f průvodní zprávy cit. dokumentace). Vzhledem k výše uvedenému má Úřad za to, že předmětný požadavek zadavatele nesouvisí s předmětem veřejné zakázky. Uvedený závěr je podpořen rovněž samotnou skutečností, že zadavatel v zadávacím řízení soulad podaných nabídek, resp. kvalifikaci s předmětným požadavkem neposuzoval, jak plyne z dokumentace o veřejné zakázce. V souladu s uvedeným závěrem Úřadu je dále rovněž vyjádření zadavatele mimo jiné k předmětnému požadavku ze dne 5. 5. 2015 na základě výzvy dotačního orgánu k poskytnutí součinnosti č. j. RRSZ 9960/2015 ze dne 28. 4. 2015, dle něhož bylo uvedení předmětného požadavku administrativní chybou na straně zhotovitele zadávací dokumentace, kdy zadavatel předmětné doklady od uchazečů nepožadoval a nezahrnul do „hodnocení nabídek“.
18.
Doklady ve smyslu předmětného požadavku zadavatele předložil zadavateli v rámci svojí nabídky jeden uchazeč, a to vybraný uchazeč.
19.
Za situace, kdy zadavatel stanovil předmětný požadavek, který svým charakterem lze považovat za požadavek na profesní kvalifikaci dodavatelů, který není odůvodněn předmětem veřejné zakázky, když s ním nesouvisí, Úřadu nezbývá než konstatovat, že zadavatel neomezil rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady 4
Č.j.: ÚOHS-S0007/2016/VZ-00419/2016/522/JKr
bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky, jak je stanoveno v § 50 odst. 3 zákona, a zadavatel tak stanovením tohoto požadavku porušil citované ustanovení zákona. 20.
Výše uvedeným postupem zadavatel nejen porušil § 50 odst. 3 zákona, ale zároveň nedodržel i zásadu zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, neboť je zřejmé, že zadávacího řízení na veřejnou zakázku se mohli účastnit jen ti dodavatelé, kteří splňovali předmětný, ve vztahu s předmětem veřejné zakázky nesouvisející požadavek, resp. tito dodavatelé byli zvýhodněni tím, že měli jistotu, že jejich nabídka bude odpovídat zadavatelem stanoveným požadavkům. Předmětný požadavek byl tedy rovněž způsobilý významně omezit okruh uchazečů o zakázku především o ty dodavatele, kteří ač by jinak ostatní požadavky zadavatele reflektující předmět splňovali, nemohli podat v šetřeném zadávacím řízení nabídku právě z důvodu omezujícího požadavku v čl. 9.3 zadávací dokumentace.
21.
Na uvedeném konstatování nic nemění ani samotná skutečnost, že zadavatel na sporném požadavku ve fázi posouzení nabídek fakticky netrval s konstatováním, že jde o administrativní chybu v zadávací dokumentaci. Potenciální v úvahu přicházející dodavatelé samozřejmě tento následný postup zadavatele v zadávacím řízení nemohli jakkoliv předvídat, a to už jen z toho důvodu, že je sám o sobě v příkrém rozporu se zákonem, neboť zadavatel jím fakticky zadávací podmínky po lhůtě pro podání nabídek změnil (když k nim přistupoval tak, jakoby sporný požadavek vůbec neobsahovaly).
22.
Úřad má na základě výše uvedeného za prokázané, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky „Volnočasové centrum Hranice“ nedodržel postup stanovený v § 50 odst. 3 citovaného zákona, když v bodě 9.3 zadávací dokumentace požadoval, aby uchazeči doložili smlouvu o smlouvě budoucí s restaurátorem a archeologem a dále doložili jako doklad o subdodávce restaurátorskou a archeologickou licenci, aniž by předmětný požadavek měl jakýkoliv vztah k předmětu veřejné zakázky, kterým byly stavební práce spočívající v úpravě stávajících prostor objektu základní školy na volnočasové centrum, čímž zadavatel současně nedodržel zásadu zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 11. 3. 2015 s vybraným uchazečem smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky. Tímto postupem zadavatel naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.
23.
Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.
24.
Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 50 odst. 3 ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
5
Č.j.: ÚOHS-S0007/2016/VZ-00419/2016/522/JKr
K uložení pokuty 25.
Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.
26.
Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.
27.
V šetřeném případě se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 50 odst. 3 zákona, když v bodě 9.3 zadávací dokumentace požadoval, aby uchazeči doložili smlouvu o smlouvě budoucí s restaurátorem a archeologem a doložili jako doklad o subdodávce restaurátorskou a archeologickou licenci, aniž by předmětný požadavek měl jakýkoliv vztah k předmětu veřejné zakázky, kterým byly stavební práce spočívající v úpravě stávajících prostor objektu základní školy na volnočasové centrum, čímž zadavatel současně nedodržel zásadu zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky.
28.
Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
29.
V návaznosti na citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 30. 10. 2015. K uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky s vybraným uchazečem došlo dne 11. 3. 2015, kdy zároveň došlo ke spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu. Správní řízení je v souladu s § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 46 odst. 1 správního řádu zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedených údajů tak vyplývá, že odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.
30.
Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d).
31.
V daném případě se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, za nějž lze v souladu s citovaným ustanovením § 120 odst. 2 písm. a) zákona uložit pokutu do 10 % ceny zakázky. Vzhledem k tomu, že cena veřejné zakázky byla v čl. 4.1 smlouvy sjednána ve výši 6.770.439,- Kč bez DPH, tj. 8.192.232,- Kč včetně DPH, činí horní hranice možné pokuty po zaokrouhlení částku ve výši 819.223,- Kč.
32.
Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
33.
Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím 6
Č.j.: ÚOHS-S0007/2016/VZ-00419/2016/522/JKr
k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující. 34.
Úřad konstatuje, že v šetřeném případě se jedná o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, přičemž co se týče stupně jeho závažnosti, představuje diskriminační nastavení zadávacích podmínek zásah do okruhu potenciálních dodavatelů, v důsledku čehož mohl zadavatel reálně obdržet méně nabídek než v případě, pokud by stanovil zadávací podmínky v souladu se zákonem. Zadavatelovo jednání tak bylo způsobilé narušit základní princip zadávání veřejných zakázek, tj. zachování soutěžního prostředí, které má umožnit z co možná nejširšího okruhu podaných nabídek vybrat pro zadavatele tu nejvhodnější, a které je rovněž základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků. V této souvislosti lez uzavřít, že typově se v případě diskriminačního nastavení zadávacích podmínek jedná o delikt spíše závažnějšího charakteru.
35.
Pokud zadavatel ve svém již výše citovaném vyjádření ze dne 5. 5. 2015 na základě výzvy dotačního orgánu k poskytnutí součinnosti č. j. RRSZ 9960/2015 ze dne 28. 4. 2015, uvedl, že „[t]ato informace byla chybně uvedena v zadávací dokumentaci, zadavatel tyto doklady po uchazečích nepožadoval a nebyly proto součástí žádné cenové nabídky a nebyly tedy ani součástí hodnocení nabídek uchazečů. Jedná se o administrativní chybu na straně zhotovitele zadávací dokumentace“, je zřejmé, že si byl svého pochybení vědom již ve fázi posuzování nabídek, tedy v situaci, kdy ještě nebyl správní delikt dokonán (tj. před uzavřením smlouvy) a ničeho mu nebránilo v tom, aby nezákonný stav sám napravil, na což zcela rezignoval. Tuto skutečnost Úřad hodnotí jako výrazně přitěžující.
36.
V prospěch zadavatele Úřad v šetřeném případě neshledal žádné polehčující okolnosti.
37.
Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu zadavatele. Z údajů o schváleném rozpočtovém výhledu zadavatele na léta 2014–2015 (obsažených v usnesení z 22. zasedání Zastupitelstva města Hranice ze dne 19. 12. 2013) a o schváleném rozpočtovém výhledu zadavatele na léta 2016–2017 (obsažených v usnesení z 1. zasedání Zastupitelstva města Hranice ze dne 21. 11. 2014), vyplývá, že se příjmy zadavatele za jednotlivé roky pohybují v řádu desítek milionů korun. S ohledem na právě uvedené má Úřad za to, že pokutu uloženou ve výši 70 000,- Kč nelze považovat nejen za likvidační (viz výše), ale ani za jeho ekonomickou podstatu nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou).
38.
V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil 7
Č.j.: ÚOHS-S0007/2016/VZ-00419/2016/522/JKr
i Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. 39.
V tomto smyslu Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele správního deliktu, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená sankce projevit (výlučně jen) ve sféře zadavatele, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení sankce.
40.
Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační či „nespravedlivou“.
41.
Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a stanovenou pokutu ve výši 70 000 Kč (tj. stále pod úrovní jedné desetiny zákonné sazby) vzhledem k souvislostem případu posoudil jako přiměřenou.
42.
S ohledem na výše uvedené bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
43.
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 375417721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.
POUČENÍ Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D. místopředseda
8
Č.j.: ÚOHS-S0007/2016/VZ-00419/2016/522/JKr
Obdrží město Hranice, U pošty 182, 351 24 Hranice Vypraveno dne viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
9
