*UOHSX008JM9K* UOHSX008JM9K
ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S0426/2016/VZ-32705/2016/511/JNv
Brno: 4. srpna 2016
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 2. 6. 2016 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
zadavatel – Česká republika - Správa úložišť radioaktivních odpadů, IČO 66000769, se sídlem Dlážděná 1004/6, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 10. 6. 2016 Mgr. Tomášem Krutákem, advokátem, ev. č. ČAK 10739, Kruták & Partners, advokátní kancelář s.r.o., IČO 29415349, se sídlem Revoluční 724/7, 110 00 Praha 1,
navrhovatel – GEOtest, a.s., IČO 46344942, se sídlem Šmahova 1244/112, 627 00 Brno, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 6. 6. 2016 JUDr. Borisem Vágnerem, advokátem, ev. č. ČAK 2529, IČO 64330320, se sídlem třída Kpt. Jaroše 1936/19, 602 00 Brno,
ve věci veřejné zakázky „Výzkum a demonstrace bentonitu české provenience v hlubinném úložišti“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 4. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 4. 2016 pod ev. č. zakázky 630576 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. 4. 2016 pod. ev. č. 2016/S 074-129614, rozhodl takto: I. Zadavatel – Česká republika - Správa úložišť radioaktivních odpadů, IČO 66000769, se sídlem Dlážděná 1004/6, 110 00 Praha 1 – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Výzkum a demonstrace bentonitu české provenience v hlubinném úložišti“ zadávané v otevřeném řízení,
Č.j.: ÚOHS-S0426/2016/VZ-32705/2016/511/JNv
jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 4. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 4. 2016 pod ev. č. zakázky 630576 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. 4. 2016 pod. ev. č. 2016/S 074-129614, postup stanovený v ustanovení § 44 odst. 3 písm. h) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, tím, že v bodě 18.2.1 zadávací dokumentace nevymezil transparentně způsob hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria „Organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“, když z popisu způsobu hodnocení tohoto dílčího hodnotícího kritéria je zřejmé, že zadavatel bude v rámci hodnocení v tomto dílčím hodnotícím kritériu fakticky hodnotit tři samostatné a na sobě nezávislé parametry výhodnosti nabídky, a to „podrobnost a věrohodnost popisu způsobu organizace, koordinace a integrace jednotlivých oblastí poskytovaných služeb“ a dále „kvalifikaci“ a „zkušenosti“ osob zapojených do realizace uvedené veřejné zakázky, aniž by však uvedl, jak se hodnocení těchto jednotlivých parametrů projeví v celkovém bodovém hodnocení v dílčím hodnotícím kritériu „Organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a doposud nedošlo k uzavření smlouvy. II. Jako opatření k nápravě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 citovaného zákona ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Výzkum a demonstrace bentonitu české provenience v hlubinném úložišti“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 4. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 4. 2016 pod ev. č. zakázky 630576 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. 4. 2016 pod. ev. č. 2016/S 074-129614. III. Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Česká republika - Správa úložišť radioaktivních odpadů, IČO 66000769, se sídlem Dlážděná 1004/6, 110 00 Praha 1 – ukládá: uhradit náklady řízení ve výši 30 000,-- Kč (třicet tisíc korun českých). Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
ODŮVODNĚNÍ I. 1.
ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ Zadavatel – Česká republika - Správa úložišť radioaktivních odpadů, IČO 66000769, se sídlem Dlážděná 1004/6, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 10. 6. 2016 Mgr. Tomášem Krutákem, advokátem, ev. č. ČAK 10739, Kruták & Partners, advokátní kancelář s.r.o., IČO 29415349, se sídlem Revoluční 724/7, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – odeslal dne 8. 4. 2016 k uveřejnění oznámení otevřeného zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Výzkum a demonstrace bentonitu české provenience v hlubinném úložišti“, které bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 4. 2016 pod 2
Č.j.: ÚOHS-S0426/2016/VZ-32705/2016/511/JNv
ev. č.zakázky 630576 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. 4. 2016 pod. ev. č. 2016/S 074-129614 (dále jen „veřejná zakázka“). 2.
Předmět plnění je v čl. II.1.5.) „Stručný popis zakázky nebo nákupu(ů)“ oznámení o zakázce vymezen jako „výzkumné služby sloužící pro posouzení vhodnosti pro výběr kandidátního bentonitu pro potřeby HÚ v ČR, který bude proveden na podkladě vyhodnocení získaných dat, parametrů, modelů a interakčního chování vybraných typů českých bentonitů a posouzení jejich stability v čase. Zároveň budou zohledněny všechny dosavadní výzkumné práce, které byly již na těchto materiálech pro potřeby Zadavatele realizovány v minulosti. Tyto služby budou provedeny v oblastech: - strukturní charakteristika vybraných bentonitových materiálů, - charakteristika fyzikálně-chemických vlastností těchto bentonitů, - geotechnické charakteristiky, - interakce bentonitu s materiály relevantními pro HÚ a jejich transformace vlivem procesů, které mohou probíhat v HÚ, - THMC modelů, - bakteriální interakce.“
3.
Dle bodu IV.2.1) „Kritéria pro zadání zakázky“ oznámení o zakázce je základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky ekonomická výhodnost nabídky.
4.
V čl. 18 „Způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil jako základní hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídky s dílčími hodnotícími kritérii: o
„Nejnižší nabídková cena“ s váhou 40 %,
o
„Organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“ s váhou 50 %,
o
„Technická úroveň nabízeného plnění“ s váhou 10 %.
5.
V čl. IV.3.4) „Lhůta pro doručení nabídek nebo žádostí o účast“ oznámení o zakázce zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek do 14. 6. 2016.
6.
Dne 16. 5. 2016 dodavatel – GEOtest, a.s., IČO 46344942, se sídlem Šmahova 1244/112, 627 00 Brno, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 6. 6. 2016 JUDr. Borisem Vágnerem, advokátem, ev. č. ČAK 2529, IČO 64330320, se sídlem třída Kpt. Jaroše 1936/19, 602 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – doručil zadavateli své námitky ze dne 12. 5. 2016 proti zadávacím podmínkám. Rozhodnutí o námitkách ze dne 23. 5. 2016, kterým zadavatel námitkám nevyhověl, bylo navrhovateli doručeno dne 24. 5. 2016.
7.
Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), podal dne 2. 6. 2016 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Součástí návrhu byl i návrh na vydání předběžného opatření spočívajícího v pozastavení zadávacího řízení podle § 117 odst. 1 písm. b) zákona. 3
Č.j.: ÚOHS-S0426/2016/VZ-32705/2016/511/JNv
II.
OBSAH NÁVRHU
8.
Návrh navrhovatele ze dne 2. 6. 2016 směřuje proti zadávacím podmínkám. Navrhovatel v návrhu namítá diskriminační charakter technických kvalifikačních předpokladů uvedených v čl. 8.5.1 zadávací dokumentace (požadavek na referenční služby, kdy zadavatel k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů požaduje mj. realizaci zakázek z oblasti výzkumu vlastností bentonitů, potažmo tzv. „českých bentonitů“). Podle názoru navrhovatele není rozdíl mezi zkoumáním vlastností různých jílovitých materiálů, mezi které patří bentonit stejně jako např. smektické jílovité materiály. Zadavatel dle navrhovatele „u jedné oblasti požaduje reference získané na českých bentonitech, u druhé oblasti reference na bentonitech a/nebo smektických jílových materiálech a u třetí na materiálech izolující RAO (radioaktivní odpady) od životního prostředí, přičemž ve všech třech uvedených případech by přitom mohlo a mělo být uvedeno v označené zadávací podmínce, že se jedná o zakázku, resp. minimální požadovaný rozsah poskytovaných služeb souvisejících s výzkumem jílových materiálů.“. Rovněž podle navrhovatele není důvodné omezení požadavku na bentonit „české provenience“. „Tímto způsobem se okruh možných uchazečů zužuje fakticky na jedinou fyzickou osobu v České republice zabývající se výzkumem právě českého bentonitu (resp. uchazeče, který bude mít tuto osobu ve svém týmu).“
9.
Navrhovatel uvádí, že se výše uvedeným zabýval podrobně v námitkách. V rozhodnutí o námitkách zadavatel podle navrhovatele ani nepopírá diskriminační charakter uvedených technických kvalifikačních předpokladů a současně předestírá možnost zrušení veřejné zakázky v případě splnění předmětných požadavků pouze jedním uchazečem. Podle navrhovatele však nelze akceptovat postup zadavatele, který je v námitkách upozorněn na vadu zadávacích podmínek, která může způsobit stav předjímaný ustanovením § 84 odst. 3 písm. b) zákona a zadavatel srozuměn s existencí této skutečnosti hodlá bez procesně relevantního důvodu využít, resp. zneužít postup dle shora citovaného ustanovení zákona.
10.
Navrhovatel rovněž poukazuje na neurčitost formulace referenční služby uvedené v čl. 8.5.1 zadávací dokumentace: „Sestavení THMC modelu a predikce chování inženýrských bariér bentonitových a/nebo smektických jílových materiálů“. Dle navrhovatele nevhodné spojení kumulativní (a) a alternativní (nebo) spojky dotčenou formulaci zatížilo vadou neurčitosti. K tvrzení zadavatele v rozhodnutí o námitkách, že by měla být splněna alespoň jedna z podmínek vyplývající z formulace, navrhovatel uvádí, že toto vysvětlení nic nemění na vysoké míře neurčitosti citovaného textu.
11.
Navrhovatel dále vytýká diskriminační charakter technických kvalifikačních předpokladů ve vztahu k požadavkům na vzdělání a odbornou kvalifikaci vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za poskytování příslušných služeb definovaných v čl. 8.5.2 zadávací dokumentace. Pod body a) až h) citovaného článku stanovil zadavatel u dotčených osob požadavek na vysokoškolské vzdělání doktorského stupně s jedinou výjimkou pod bodem f) článku, kde požaduje pouze vzdělání magisterského stupně. Podle navrhovatele by však u všech specialistů postačoval požadavek na ukončené vzdělání magisterského stupně. Rovněž není dán důvod ke „kvalitativnímu“ rozlišení požadavku na stupeň vzdělání mezi jednotlivými specialisty. Uvedené tak představuje zcela nedůvodné zúžení potenciálního okruhu dodavatelů, což lze dokumentovat odkazem na zadávací podmínky veřejných zakázek obdobného charakteru.
4
Č.j.: ÚOHS-S0426/2016/VZ-32705/2016/511/JNv
12.
Navrhovatel rovněž brojí proti neurčitému a netransparentnímu popisu způsobu hodnocení nabídek uvedenému v čl. 18.2.1 zadávací dokumentace, resp. proti dílčímu hodnotícímu kritériu „Organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“. Navrhovatel uvádí, že uvedené dílčí hodnotící kritérium se de facto skládá ze tří subkritérií. Kvalifikace osob má vztah k článku 8.5.2 zadávacích podmínek, kde zadavatel definoval požadavky na dosažený stupeň vzdělání, dle navrhovatele je tak otázkou, jaké „vyšší“ vzdělání má zadavatel na mysli. Příkladný výčet stupňů vzdělání převyšující minimální požadavky uvedené v čl. 8.5.2 zadávací dokumentace zadavatel neuvedl, což je dle navrhovatele netransparentní. Z konstrukce způsobu hodnocení dle uvedeného dílčího hodnotícího kritéria není dle navrhovatele rovněž zřejmá významnost z hlediska vztahu užitné hodnoty a ceny. Navrhovatel spatřuje neurčitost stanoveného způsobu hodnocení i ve vztahu k dalšímu „subkritériu“ dílčího hodnotícího kritéria, a to „zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“, kdy zadavatel bude dle zadávacích podmínek za zkušenější považovat osobu s vyšším počtem účastí v tuzemských či mezinárodních projektech v dané problematice, avšak co rozumí „danou problematikou“ nijak nespecifikoval. Podle navrhovatele není v případě dílčího hodnotícího kritéria „Organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“ ani zcela zřejmé, zda se jedná o jedno dílčí hodnotící kritérium, či tři různá hodnotící subkritéria (organizace činnosti, zkušenosti osob, kvalifikace osob), případně jak se hodnocení těchto jednotlivých „subkritérií“ do uvedeného dílčího hodnotícího kritéria promítne. Způsob hodnocení nabídek je tak dle navrhovatele na libovůli hodnotící komise. Navrhovatel poukazuje na rozhodnutí o námitkách navrhovatele, ve kterých podle navrhovatele zadavatel existenci neurčitostí ve způsobu hodnocení přinejmenším připouští, a to s ohledem na obtížné stanovení vztahu mezi užitnou hodnotou a cenou dané charakterem předmětu plnění. Podle názoru navrhovatele však měl zadavatel v takovém případě zvážit jiný druh zadávacího řízení reflektující specifika předmětu plnění.
13.
Navrhovatel dále poukazuje na neurčitost požadavků zadavatele na způsob zpracování nabídkové ceny definovaný v čl. 12 zadávací dokumentace. V tomto článku jsou zmíněny tři druhy cen (smluvní, nabídková a skutečná cena plnění), aniž by zadavatel jakkoliv definoval obsah těchto pojmů. Termín „nabídková cena“ se přitom vyskytuje pouze v čl. 4.1 části 2 zadávací dokumentace. Podle navrhovatele je koncepce stanovení nabídkové ceny nedostatečná a zmatečná a ze zadávacích podmínek nelze dospět ke zjištění, která z uvedených cen je vlastně nabídková, a tedy bude hodnocena. Zadavatel tak zkonstruoval postup při stanovení nabídkové ceny způsobem nesrozumitelným a znemožňujícím dodavatelům stanovit nabídkovou cenu.
14.
V závěru návrhu navrhovatel pro úplnost poukazuje na řadu gramatických chyb v zadávacích podmínkách, kdy tato skutečnost snižuje srozumitelnost dotčených částí. Dle navrhovatele „Na odchylky od těchto pravidel je nutno hledět jako na aspekty způsobilé snížit srozumitelnost a tedy i určitost jednotlivých formulací a v konečném důsledku tak opětovně některé části zadávací dokumentace zatížit vadou nesrozumitelnosti a tedy i nedostatku transparentnosti ve smyslu ust. § 6 zákona č. 137/2006 Sb.“. Tuto skutečnost navrhovatel uvádí za účelem dokreslení stavu popisovaného v předchozích námitkách, avšak tato nepředstavuje samostatný důvod k postupu navrhovatele dle § 113 zákona.
15.
S ohledem na všechny uvedené skutečnosti navrhovatel žádá Úřad, aby uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku. Zároveň 5
Č.j.: ÚOHS-S0426/2016/VZ-32705/2016/511/JNv
navrhovatel žádá, aby Úřad vydal předběžné opatření spočívající v pozastavení zadávacího řízení podle § 117 odst. 1 písm. b) zákona. III.
VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE K NÁVRHU ZE DNE 13. 6. 2016
16.
Zadavatel vyjadřuje přesvědčení, že zadávací podmínky zpracoval v souladu se zákonem. K navrhovatelem namítanému diskriminačnímu charakteru technických kvalifikačních předpokladů zadavatel uvádí, že navrhovatel své tvrzení o zaměnitelnosti bentonitu s jinými jílovými materiály nijak nezdůvodňuje ani nedokládá. Tedy není zřejmé, na základě čeho navrhovatel k tomuto závěru dospěl. Zadavatel uvádí, že předmět veřejné zakázky je zaměřen specificky na výzkum a demonstraci bentonitu české provenience a technický kvalifikační předpoklad tedy již na první pohled odpovídá předmětu, rozsahu a složitosti veřejné zakázky. K názoru navrhovatele, že formulace kvalifikačních předpokladů uvedených v čl. 8.5.1 zadávací dokumentace by mohla naznačovat spíše využití jednacího řízení bez uveřejnění než otevřeného řízení, zadavatel uvádí, že otevřené zadávací řízení je všeobecně použitelným zadávacím řízení, které lze využít vždy. Zadavatel je přesvědčen, že zadávací podmínky může reálně splnit více dodavatelů, a tedy z tohoto důvodu zvolil otevřené řízení.
17.
K navrhovatelem tvrzené neurčitosti formulace v čl. 8.5.1 zadávací dokumentace zadavatel uvádí, že použitý obrat „a/nebo“ značí, že by měla být splněna alespoň jedna z podmínek (jedna, druhá, nebo obě). Podle zadavatele se uvedený obrat používá v právních dokumentech, aniž by jeho použití vyvolávalo pochybnosti o jeho významu.
18.
K namítanému diskriminačnímu charakteru požadavku na ukončené vysokoškolské vzdělání doktorského stupně u osob podílejících se na realizaci veřejné zakázky zadavatel uvádí, že tento požadavek má logickou vazbu na předmět plnění veřejné zakázky. Bentonit bude jednou z inženýrských bariér, jehož dlouhodobé vlastnosti budou obhajovány v oponentním řízení s mezinárodními experty. Tito oponenti budou mít s nejvyšší pravděpodobností minimálně doktorské vzdělání a velké zkušenosti a je potřebné, aby výsledky výzkumu obhajovaly osoby s odpovídající odbornou úrovní. Jedinou výjimkou je požadavek na specialistu na bakteriální interakce bentonitu, neboť tento obor zadavatel nepovažuje za klíčový pro tuto fázi výzkumu.
19.
K argumentům o neurčitosti a netransparentnosti stanoveného způsobu hodnocení nabídek zadavatel uvádí, že v zadávací dokumentaci zcela jasně uvedl, jaké dokumenty v rámci nabídky budou zdrojem informací, jež budou hodnoceny, dále uvedl, co bude v rámci hodnocení zohledňováno, a dále uvedl též bodovou stupnici s odstupňovanými kategoriemi hodnocení. Dle zadavatele jde tedy o zcela jasný a předvídatelný popis toho, co bude v rámci hodnocení zohledněno a jakým způsobem.
20.
K navrhovatelem vytýkané neurčitosti vymezení požadavků na způsob zpracování nabídkové ceny zadavatel uvádí, že ze zadávací dokumentace je zcela zřejmé, že nabídkovou cenou je „smluvní cena“, která má být doplněna jako maximální do návrhu smlouvy. Její výše je dána součinem maximálního počtu jednotek plnění a nabídnuté jednotkové sazby. Skutečná cena bude záviset na skutečném objemu provedených prací.
21.
K „doplňkové“ námitce týkající se gramatických chyb spočívajících v používání velkých písmen v rozporu s pravidly českého pravopisu zadavatel konstatuje, že navrhovatel napadá
6
Č.j.: ÚOHS-S0426/2016/VZ-32705/2016/511/JNv
praxi v dnešní době již zcela běžnou a zavedenou při tvorbě právních dokumentů, a to za účelem zpřehlednění textu. IV.
PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
22.
Úřad obdržel dne 2. 6. 2016 návrh navrhovatele a tímto dnem bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 2. 6. 2016.
23.
Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou: o
zadavatel,
o
navrhovatel.
24.
Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0426/2016/VZ23895/2016/511/JNv ze dne 3. 6. 2016.
25.
Usnesením č. j. ÚOHS-S0426/2016/VZ-25080/2016/511/JNv ze dne 14. 6. 2016 určil Úřad podle § 39 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.
26.
Přípisem č. j. ÚOHS-S0426/2016/VZ-25554/2016/511/JNv ze dne 17. 6. 2016 požádal Úřad Českou geologickou službu, IČO 00025798, se sídlem Klárov 131/3, 118 00 Praha o sdělení, zda existují rozdíly mezi výzkumem fyzikálně-chemických, strukturálních a geotechnických vlastností u tuzemského, tj. „českého“ bentonitu a výzkumem týchž vlastností u bentonitu pocházejícího z území mimo Českou republiku.
27.
Usnesením č. j. ÚOHS-S0426/2016/VZ-25569/2016/511/JNv ze dne 17. 6. 2016 určil Úřad podle § 39 odst. 1 správního řádu zadavateli lhůtu k provedení úkonu – zaslání písemného sdělení, v němž specifikuje důvody, pro něž v čl. 8.5.1 zadávací dokumentace o předmětné veřejné zakázce, týkajícím se požadavků na doložení referenční služby z oblasti „Výzkum vlastností bentonitu“ v rozsahu „Charakteristika fyzikálně-chemických, strukturálních a geotechnických vlastností českých bentonitů“ vyžaduje, aby daná referenční služba spočívala ve výzkumu stanovených vlastností výhradně českých bentonitů, a důvody, pro něž zadavatel nepovažuje za kvalifikovaného pro realizaci veřejné zakázky dodavatele, který výzkum stanovených vlastností bentonitu prováděl na bentonitu pocházejícím z území mimo Českou republiku. Vyjádření navrhovatele ze dne 17. 6. 2016
28.
Navrhovatel ve svém vyjádření opakuje argumenty uvedené v návrhu ze dne 2. 6. 2016. V souvislosti s namítaným diskriminačním charakterem technických kvalifikačních předpokladů navrhovatel cituje z rozsudků Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 69/2016 ze dne 28. 3. 2013 a sp. zn. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008.
29.
K namítané neurčitosti stanoveného způsobu hodnocení nabídek navrhovatel cituje ze závěrů rozhodnutí Úřadu vydaného pod sp. zn. S309/2008/VZ. K problematice neurčitosti zadávacích podmínek navrhovatel dále odkazuje na závěry rozhodnutí Úřadu
7
Č.j.: ÚOHS-S0426/2016/VZ-32705/2016/511/JNv
vydanému pod sp. zn. S160/2012/VZ které odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 50/2011 ze dne 15. 2. 2012. Vyjádření zadavatele ze dne 22. 6. 2016 30.
Dne 22. 6. 2016 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k usnesení Úřadu č. j. ÚOHSS0426/2016/VZ-25569/2016/511/JNv ze dne 17. 6. 2016, ve kterém zadavatel sděluje, že bentonit české provenience má složení a některé charakteristiky odlišné od bentonitů zahraničních. Zadavatel se dále vyjadřuje k potřebě znalostí potenciálního dodavatele veřejné zakázky o ložiscích bentonitu v České republice. Další postup ve správním řízení
31.
Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0426/2016/VZ-26519/2016/511/JNv ze dne 23. 6. 2016 nařídil Úřad zadavateli ve výroku I. citovaného rozhodnutí předběžné opatření, a to zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude správní řízení ukončeno, neboť získal pochybnosti o zákonnosti stanovených zadávacích podmínek, a to zejména pokud jde o požadavky na obsah referenčních služeb k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů a dále pokud jde o popis způsobu hodnocení nabídek dle dílčího hodnotícího kritéria „Organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“. Ve výroku II. citovaného rozhodnutí Úřad zamítl návrh navrhovatele, jímž by mělo být zadavateli uloženo pozastavení zadávacího řízení. Vyjádření České geologické služby ze dne 27. 6. 2016
32.
Dne 27. 6. 2016 obdržel Úřad vyjádření České geologické služby k usnesení Úřadu č. j. ÚOHSS0426/2016/VZ-25554/2016/511/JNv ze dne 17. 6. 2016, která uvádí, že postupy a metody používané při studiu bentonitů jsou z velké části univerzální. Nicméně český bentonit je specifický zvýšeným obsahem železa a tedy požadavek, aby uchazeč doložil alespoň jednu referenci dokladující zkušenost se studiem českých bentonitů, může být veden snahou zadavatele zajistit, aby byli uchazeči kvalifikovaní s ohledem na specifika tohoto studia. Další průběh správního řízení
33.
Usnesením č. j. ÚOHS-S0426/2016/VZ-28105/2016/511/JNv ze dne 7. 7. 2016 Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Vyjádření zadavatele ze dne 13. 7. 2016 k podkladům rozhodnutí
34.
Dne 14. 7. 2016 obdržel Úřad vyjádření zadavatele, ve kterém zadavatel uvádí přesvědčení, že zadávací podmínky zpracoval v souladu se zákonem. Zadavatel již ve vyjádření k návrhu uvedl, že pakliže Úřad vydá rozhodnutí o předběžném opatření, zváží s ohledem na procesní ekonomii možnost předmětné zadávací řízení zrušit. K uvedenému zadavatel prozatím nepřistoupil, aby se vyhnul případným námitkám uchazečů. Rozhodnutí o věci tedy zadavatel ponechává na Úřadu a jeho závěry je připraven respektovat. Další postup ve správním řízení
35.
Dne 15. 7. 2016 nahlédl JUDr. Boris Vágner, právní zástupce navrhovatele, do příslušného správního spisu.
8
Č.j.: ÚOHS-S0426/2016/VZ-32705/2016/511/JNv
Vyjádření navrhovatele ze dne 18. 7. 2016 k podkladům rozhodnutí 36.
Navrhovatel úvodem svého vyjádření konstatuje, že obsah stanovisek zadavatele nepřinesl fakticky žádnou relevantní informaci pro rozhodnutí Úřadu o meritu věci. Dále ve svém vyjádření navrhovatel polemizuje s jednotlivými tvrzeními a stanovisky zadavatele. Navrhovatel opětovně dospívá k závěru, že požadavek zadavatele na předložení referencí získaných na „českých bentonitech“ je diskriminační. Ke stanovisku České geologické služby navrhovatel uvádí, že je nepovažuje na relevantní. Podle názoru navrhovatele je Česká geologická služba nejaktivněji zapojeným komerčním subjektem v komerčních zakázkách zadavatele. Navrhovatel dále opětovně zdůrazňuje pochybení zadavatele související s nevhodným či nesprávným používáním českého jazyka. Ani ve vztahu k námitce o diskriminačním požadavku na doktorské vzdělání osob podílejících se na plnění veřejné zakázky zadavatel podle mínění navrhovatele nepřináší žádnou relevantní argumentaci. Co se týká netransparentně vymezeného způsobu hodnocení nabídek popsaného v bodě 18.2.1 zadávací dokumentace, navrhovatel setrvává na svých předchozích závěrech, že takto konstruované zadávací podmínky související se způsobem hodnocení dílčích hodnotících kritérií umožňují značnou míru libovůle zadavatele při hodnocení nabídek. Ve vztahu k problematice neurčitosti vymezení požadavků na konstrukci nabídkové ceny navrhovatel uvádí, že argumentaci zadavatele považuje zcela mimo podstatu věci.
V.
ZÁVĚRY ÚŘADU
37.
Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 44 odst. 3 písm. h) zákona a zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, tím, že v bodě 18.2.1 zadávací dokumentace nevymezil transparentně způsob hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria „Organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“, když z popisu způsobu hodnocení tohoto dílčího hodnotícího kritéria je zřejmé, že zadavatel bude v rámci hodnocení v tomto dílčím hodnotícím kritériu fakticky hodnotit tři samostatné a na sobě nezávislé parametry výhodnosti nabídky, aniž by však uvedl, jak se hodnocení těchto jednotlivých parametrů projeví v celkovém bodovém hodnocení v dílčím hodnotícím kritériu „Organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a doposud nedošlo k uzavření smlouvy. Jako opatření k nápravě Úřad ve výroku II. rozhodnutí podle § 118 odst. 1 zákona ruší zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti. K postavení zadavatele
38.
Podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona je veřejným zadavatelem Česká republika. Od roku 2001 je Správa úložišť radioaktivních odpadů na základě § 51 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o majetku ČR“) organizační složkou státu ve smyslu § 3 odst. 1 citovaného zákona. Podle § 3 odst. 2 zákona o majetku ČR organizační složka státu není právnickou osobou a její jednání je při výkonu její působnosti nebo výkonu předmětu činnosti podle zvláštních právních předpisů jednáním státu. Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že Česká 9
Č.j.: ÚOHS-S0426/2016/VZ-32705/2016/511/JNv
republika - Správa úložišť radioaktivních odpadů je veřejným zadavatelem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) zákona. Relevantní ustanovení zákona 39.
Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
40.
Podle § 44 odst. 1 zákona zadávací dokumentace je soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.
41.
Podle § 44 odst. 3 písm. h) zákona zadávací dokumentace musí obsahovat alespoň způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.
42.
Podle § 78 odst. 1 zákona základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je a) ekonomická výhodnost nabídky, nebo b) nejnižší nabídková cena.
43.
Podle § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením a osob se ztíženým přístupem na trh práce, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení. Dílčími hodnotícími kritérii mohou být také organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, pokud mají významný dopad na její plnění. Dílčím hodnotícím kritériem nemohou být smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, nebo platební podmínky. Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce
44.
V čl. 18 „ZPŮSOB HODNOCENÍ NABÍDEK PODLE HODNOTÍCÍCH KRITÉRIÍ“ bodě 18.2.1 zadavatel specifikoval způsob hodnocení podle dílčího hodnotícího kritéria „Organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“ s váhou 50 % následovně: >>V rámci dílčího kritéria bude, podle uchazečem uvedených informací v příloze č. 2 „Lidské zdroje Poskytovatele a kontaktní adresy“ a v příloze č. 3 „Plán projektu Poskytovatele“ návrhu smlouvy, lépe hodnocena nabídka, která podrobněji a věrohodněji popíše způsob organizace, koordinace a integrace jednotlivých oblastí poskytovaných výzkumných služeb, a která u osob zapojených do realizace veřejné zakázky uvede kvalifikovanější a zkušenější osoby. Pro účely hodnocení je kvalifikovanější osoba, která má vyšší dosažené vzdělání. Za zkušenější osobu bude hodnocena osoba s vyšším počtem účastí v tuzemských či mezinárodních projektech v dané problematice doložených v profesním životopisu. Počet bodů
Slovní hodnocení 10
Č.j.: ÚOHS-S0426/2016/VZ-32705/2016/511/JNv
1
je nevyhovující
25
je splněna jen s výhradami
50
je splněna dobře
75
je splněna velmi dobře
100
je naprosto dokonalá
Podle tohoto dílčího hodnotícího kritéria získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru průměrné hodnoty bodů jednotlivých hodnotitelů hodnocené nabídky k průměrné hodnotě bodů nejvýše hodnocené nabídky dle stupnice uvedené výše tabulky.<< 45.
V příloze č. 3 zadávací dokumentace „PLÁN PROJEKTU“ je uvedeno: „Dále uvedený text psaný kurzivou uchazeč v nabídce nahradí vlastním textem. Tuto Přílohu 3 Smlouvy obsahující informace o způsobu plánování, organizování, řízení včetně koordinace a integrace jednotlivých oblastí výzkumných služeb zpracuje uchazeč s vědomím, že tato kapitola bude jedním z podkladů pro hodnocení nabídek. Plán projektu bude zejména obsahovat: a) zásady pro naplnění účelu a cílů zakázky, které jsou uvedeny ve Smlouvě b) rozčlenění (dekompozici) plnění (hierarchické členění) včetně postupů navazujících na konkretizaci činností nebo změny plnění, c) milníky projektu a harmonogram projektu včetně plánu jeho aktualizace a kontroly postupu projektu (měření a sledování postupu prací, zajištění plánování zbývající práce), d) plán pracnosti (člověkohodiny) a odpovídající průběh nákladů v čase včetně plánu jeho aktualizace a kontroly, e) plán kontroly mezi Objednatelem a Poskytovatelem (jaké informace budou sdělovány, kým, komu, jak včetně například možnosti přístupu Objednatele přes internet k aktuálním dokumentům a datům Poskytovatele), a plán komunikace uvnitř Poskytovatele (se svými subdodavateli, mezi pracovními a odbornými týmy), f) plán řízení rizik projektu (identifikace, hodnocení, ošetření, sledování), g) plán řízení kvality výstupů (např. kontroly plnění požadavků Objednatele na sledovatelnost); Poznámka: Plán projektu může obsahovat odkazy na Plán kvality Poskytovatele nebo na Lidské zdroje Poskytovatele a kontaktní adresy (není žádoucí opakovat stejné informace v různých dokumentech. Pro potřeby zpracování Plánu projektu Zadavatel sděluje, že předpokládá následující dodavatelské uspořádání zabezpečení souvisejících zakázek: geologické průzkumy lokalit samostatnou zakázkou/zakázkami, expertní podporu zadavatele samostatnou zakázkou/zakázkami,
11
Č.j.: ÚOHS-S0426/2016/VZ-32705/2016/511/JNv
vývoj úložného obalového souboru samostatnou zakázkou, výzkumnou podporu pro projektové řešení samostatnou zakázkou, výzkumnou podporu pro hodnocení bezpečnosti samostatnou zakázkou. Přenos dílčích vstupů, výstupů a požadavků mezi jednotlivými zakázkami bude řešen v rámci konkretizace činností plnění a kontrolních dnů této zakázky. Odpovědnost za koordinaci jednotlivých zakázek je na Objednateli.“ K výroku I. rozhodnutí 46.
Navrhovatel v návrhu namítá mj. netransparentně vymezený způsob hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria „Organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“, který je popsán v bodě 18.2.1 čl. 18 zadávací dokumentace. Dle navrhovatele se shora uvedené dílčí hodnotící kritérium fakticky skládá ze tří subkritérií, přičemž způsob hodnocení podle těchto subkritérií není v zadávacích podmínkách určitě popsán. Tedy podle navrhovatele nelze v zadávacích podmínkách uvedený způsob hodnocení nabídek podle shora uvedeného dílčího hodnotícího kritéria považovat za transparentní ve smyslu § 6 odst. 1 zákona.
47.
Úřad k problematice transparentnosti zadávacích podmínek uvádí v obecné rovině následující. Ve vztahu ke koncipování zadávacích podmínek Úřad odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 86/2008 ze dne 25. 3. 2009, ve kterém se uvádí zejména následující: „Nejvyšší správní soud se přitom plně ztotožňuje s názorem krajského soudu, že zadávací dokumentace musí být jednoznačná, jelikož musí být zcela patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky „soutěžit“. Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Nemůže tedy obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky na zpracování nabídky a následně hodnotící kritéria nejsou zcela srozumitelné a jednoznačné, tj. pokud objektivně připouštějí rozdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistota.“
48.
Ve vztahu k problematice transparentnosti zadávací dokumentace lze odkázat rovněž i na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 77/2008 ze dne 4. 11. 2010, ve kterém se uvádí především následující: „Požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace plyne z obecné zásady transparentnosti zakotvené v § 6 ZVZ. Tato zásada spolu se zásadou zákazu diskriminace a zásadou stejného zacházení se všemi uchazeči musí být zadavatelem dodržována v rámci celého zadávacího řízení. Úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla.“
12
Č.j.: ÚOHS-S0426/2016/VZ-32705/2016/511/JNv
49.
V souvislosti s použitím subjektivních kvalitativních hodnotících kritérií Úřad odkazuje konečně i na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 23/2012 ze dne 26. 9. 2012, ve kterém soud jednoznačně konstatoval existenci povinnosti zadavatele při hodnocení nabídek za použití kvalitativních hodnotících kritérií takto: „Je povinností zadavatele, aby u kvalitativních kritérií uvedl postup a způsob, jakým budou jednotlivé nabídky hodnoceny a porovnány. Stejně tak u kvalitativních kritérií je nutné určit, pokud to nevyplývá přímo z podstaty věci, v jakých jednotkách budou měřeny.“
50.
Úřad s ohledem na závěry shora citované judikatury konstatuje, že nemohou obstát takové zadávací podmínky, z nichž zcela jasně, přesně a srozumitelně nevyplývají požadavky zadavatele na zpracování nabídky a v níž není jednoznačně stanoven způsob hodnocení nabídek. Pokud není objektivně ze zadávacích podmínek zřejmé, co a jakým způsobem bude v nabídkách hodnoceno, nelze považovat takovéto zadávací podmínky za transparentní a tato skutečnost zároveň otevírá prostor pro možnou libovůli zadavatele a nečitelnost zadávacího řízení. Pro dodržení zásad zadávacího řízení uvedených v § 6 odst. 1 zákona je v souvislosti s vymezením hodnotících kritérií nezbytné, aby uchazečům o veřejnou zakázku bylo ze zadávacích podmínek zřejmé, co bude předmětem hodnocení a jakým způsobem bude hodnocení probíhat.
51.
Úřad uvádí, že v šetřeném případě zadavatel způsob hodnocení nabídek dle dílčího hodnotícího kritéria „Organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“ s váhou 50 % popsal, resp. vymezil v bodě 18.2.1 zadávací dokumentace (viz bod 44. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V popsaném způsobu hodnocení nabídek zadavatel uvedl, že bude „lépe hodnocena nabídka, která podrobněji a věrohodněji popíše způsob organizace, koordinace a integrace jednotlivých oblastí poskytovaných výzkumných služeb, a která u osob zapojených do realizace veřejné zakázky uvede kvalifikovanější a zkušenější osoby. Pro účely hodnocení je kvalifikovanější osoba, která má vyšší dosažené vzdělání. Za zkušenější osobu bude hodnocena osoba s vyšším počtem účastí v tuzemských či mezinárodních projektech v dané problematice doložených v profesním životopisu.“
52.
Z popisu způsobu hodnocení nabídek uvedeného v předcházejícím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí podle Úřadu vyplývá, že zadavatel bude v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“ hodnotit u nabídek tři jednotlivé skutečnosti. Ve vztahu k „organizaci“ (vycházeno z názvu dílčího hodnotícího kritéria) zadavatel v popisu způsobu hodnocení uvedl, že bude lépe hodnocena nabídka „která podrobněji a věrohodněji popíše způsob organizace, koordinace a integrace jednotlivých oblastí poskytovaných výzkumných služeb“, a dále bude zadavatel hodnotit „kvalifikaci“ a „zkušenosti“ osob zapojených do realizace veřejné zakázky. Přičemž „Pro účely hodnocení je kvalifikovanější osoba, která má vyšší dosažené vzdělání“ a „Za zkušenější osobu bude hodnocena osoba s vyšším počtem účastí v tuzemských či mezinárodních projektech v dané problematice doložených v profesním životopisu“. Z výše popsaného způsobu hodnocení je podle Úřadu zřejmé, že zadavatel hodlá, resp. bude u tohoto dílčího hodnotícího kritéria hodnotit ve skutečnosti tři rozdílné parametry výhodnosti nabídky, a to jednak popis způsobu organizace, koordinace a integrace jednotlivých oblastí služeb, dále stupeň vzdělání osob podílejících se na realizaci veřejné zakázky a konečně bude hodnotit zkušenosti těchto osob dané počtem účastí na projektech v dané problematice. Z bodu 18.2.1 zadávací dokumentace však nikterak nevyplývá, jaká je významnost každého z těchto 13
Č.j.: ÚOHS-S0426/2016/VZ-32705/2016/511/JNv
tří jednotlivě hodnocených parametrů, tj. zda mají všechny hodnocené parametry stejnou váhu významnosti v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“, či je rozložení preferencí zadavatele mezi třemi hodnocenými kritérii nerovnoměrné. Úřad konstatuje, že v situaci takto vymezeného způsobu hodnocení, kdy nejsou předem známy preference zadavatele v rámci hodnocených parametrů nabídky, nelze považovat popsaný způsob hodnocení nabídek za transparentní, neboť vzniká potenciální prostor pro následné účelové hodnocení podle takto netransparentně vymezených parametrů. 53.
Úřad uvádí, že pro hodnocení nabídek dle kvalitativních hodnotících kritérií má slovní popis způsobu hodnocení zcela zásadní význam. Důvodem striktního požadavku na přesnost a jednoznačnost vymezení způsobu hodnocení nabídek v zadávacích podmínkách, jak již Úřad shora uvedl, je omezení libovůle zadavatele v procesu hodnocení nabídek a zajištění přezkoumatelnosti postupu zadavatele. Pakliže je ve vztahu k příslušnému hodnotícímu kritériu vymezený způsob hodnocení nabídek dle tohoto kritéria zatížen nepřesnostmi či nejasnostmi, resp. je způsob hodnocení nabídek vymezen netransparentně a nejsou ani známy preference zadavatele, uchazečům pak není logicky zřejmé, co a jakým způsobem bude v rámci příslušného hodnotícího kritéria zadavatel hodnotit a jak mají v tomto ohledu zpracovat nabídku, aby byla pozitivně hodnocena. Následné hodnocení nabídek je nepředvídatelné a tím netransparentní. S ohledem na uvedená zjištění nemůže Úřad přisvědčit zadavateli, že způsob hodnocení zadavatel vymezil jasně a určitě.
54.
Jak Úřad shora popsal, zadavatel při vymezení způsobu hodnocení u dílčího hodnotícího kritéria „Organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“ nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. h) zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když netransparentně vymezil způsob hodnocení nabídek podle uvedeného dílčího hodnotícího kritéria.
55.
Co se týká posouzení, zda nedodržení zákonného postupu zadavatelem mohlo mít v uvedeném případě podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, Úřad nejdříve v obecné rovině uvádí, že netransparentní vymezení způsobu hodnocení nabídek má za následek situaci, kdy uchazeči v podstatě netuší, jakým způsobem mají zpracovat nabídku tak, aby získala co nejlepší hodnocení, a to proto, že nemají najisto postaveno, co a jakým způsobem bude zadavatel hodnotit. Pakliže by však zadavatel způsob hodnocení vymezil pregnantně, je možné, že by nabídku konstruovali jinak. Lze tedy říci, že obecně má netransparentní vymezení způsobu hodnocení nabídek potenciál ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
56.
Úřad v souvislosti s prokazováním vlivu na výběr nejvhodnější nabídky konstatuje, že musí dovodit existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr nejvhodnější nabídky v důsledku nezákonného postupu zadavatele, aby mohl konstatovat naplnění tohoto znaku porušení zákona, na jehož základě lze uložit nápravné opatření.
57.
Uvedené správní řízení bylo zahájeno na návrh navrhovatele, kterému předcházely řádně podané námitky, ve kterých navrhovatel brojil proti netransparentnosti zadávacích podmínek, mj. i proti neurčitě vymezenému způsobu hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria „Organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“ a navrhovatel vyjádřil důvodnou obavu, že zadavatel může posoudit a vyhodnotit jeho nabídku způsobem k tíži navrhovatele, a s ohledem na tuto skutečnost 14
Č.j.: ÚOHS-S0426/2016/VZ-32705/2016/511/JNv
žádal zadavatele o zjednání nápravy, tj. precizaci zadávacích podmínek tak, aby navrhovateli bylo jednoznačně zřejmé, co bude v rámci hodnocení fakticky zohledňováno a jaké jsou preference zadavatele, a tomu mohl přizpůsobit svou nabídku. Jelikož zadavatel námitkám navrhovatele nevyhověl, domáhá se navrhovatel v návrhu zjednání nápravy u Úřadu, a pro tento účel vynaložil rovněž finanční prostředky v řádu desítek tisíc korun na složení kauce spojené s podáním návrhu. Tedy již z kroků navrhovatele lze nepochybně dovozovat jeho přesvědčení o možnosti existence vlivu na výběr nejvhodnější nabídky postupem zadavatele a tato skutečnost je i odůvodněním jeho konání. Úřad konstatuje, že pokud by zadavatel vymezil způsob hodnocení nabídek v souladu se zákonem, lze oprávněně usuzovat (či nelze vyloučit), že by uchazeči zpracovali v tomto případě své nabídky jinak, a to s ohledem jednoznačně vymezený způsob hodnocení. Tato skutečnost by se následně projevila v jiném pořadí nabídek. Na právě řečeném ničeho nemění ani skutečnost, že navrhovatel do zadávacího řízení nabídku podal, neboť možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky spatřuje v tomto případě právě až ve fázi hodnocení nabídek, proti kterému brojí. Úřad pro úplnost doplňuje, že pokud by hodnotící kritéria byla stanovena v souladu se zákonem, je rovněž možné, že by nabídku podal i některý další uchazeč (či uchazeči), který nabídku nepodal z důvodu netransparentně stanoveného způsobu hodnocení. Možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky je tak dána i potencialitou možné účasti dalšího uchazeče, či uchazečů v zadávacím řízení. 58.
Na základě uvedených úvah Úřad konstatuje, že nezákonný postup zadavatelem mohl v šetřeném případě podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
59.
S ohledem na všechny shora popsané skutečnosti Úřad uzavírá, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 44 odst. 3 písm. h) zákona a zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, tím, že v bodě 18.2.1 zadávací dokumentace nevymezil transparentně způsob hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria „Organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“, když z popisu způsobu hodnocení tohoto dílčího hodnotícího kritéria je zřejmé, že zadavatel bude v rámci hodnocení v tomto dílčím hodnotícím kritériu fakticky hodnotit tři samostatné a na sobě nezávislé parametry výhodnosti nabídky, aniž by však uvedl, jak se hodnocení těchto jednotlivých parametrů projeví v celkovém bodovém hodnocení v dílčím hodnotícím kritériu „Organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a doposud nedošlo k uzavření smlouvy. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
VI.
ULOŽENÍ NÁPRAVNÉHO OPATŘENÍ
60.
Úřad je při rozhodování podle § 118 zákona povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad rovného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky.
61.
V šetřeném případě Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 44 odst. 3 písm. h) zákona a zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, když v bodě 18.2.1 zadávací dokumentace nevymezil transparentně způsob hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria „Organizace, kvalifikace a zkušenosti 15
Č.j.: ÚOHS-S0426/2016/VZ-32705/2016/511/JNv
osob zapojených do realizace veřejné zakázky“, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Protože zadavatel postupoval nezákonně při stanovení zadávacích podmínek, přičemž nabídky do zadávacího řízení již byly podány, nelze v daném případě uložit jiné nápravné opatření než předmětné zadávací řízení zrušit. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. K dalším skutečnostem namítaným v návrhu 62.
Návrh navrhovatele směřuje proti zadávacím podmínkám a navrhovatel v něm uvádí několik pochybností o dodržení zákona při zpracování zadávacích podmínek. Navrhovatel se domáhá zrušení zadávacího řízení, jak vyplývá předchozích částí odůvodnění rozhodnutí. Úřad jako první posuzoval transparentnost způsobu hodnocení nabídek dle dílčího hodnotícího kritéria „Organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“, přičemž shledal, že zadavatel vymezil způsob hodnocení tohoto dílčího hodnotícího kritéria v rozporu se zákonem a jako nápravné opatření zrušil předmětné zadávací řízení. Z uvedeného důvodu a s ohledem na zásadu procesní ekonomie Úřad nepřezkoumával další navrhovatelem namítané pochybnosti ve vztahu k zadávacím podmínkám, neboť na uložení nápravného opatření by další případná zjištění Úřadu o porušení zákona neměla vliv.
VII. NÁKLADY ŘÍZENÍ 63.
Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 zákona také rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady správního řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis, vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo soutěže o návrhu nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.
64.
Vzhledem k tomu, že Úřad zrušil tímto rozhodnutím zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
65.
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu zřízený u pobočky České národní banky v Brně, č. ú. 19-24825621/0710, variabilní symbol – 2016000426.
POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další
16
Č.j.: ÚOHS-S0426/2016/VZ-32705/2016/511/JNv
podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D. místopředseda
Obdrží 1. Mgr. Tomáš Kruták, advokát, Kruták & Partners, advokátní kancelář s.r.o., Revoluční 724/7, 110 00 Praha 1 2. JUDr. Boris Vágner, advokát, třída Kpt. Jaroše 1936/19, 602 00 Brno Vypraveno dne viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy 17
