ÚŘAD PRÁCE V PŘÍBRAMI Z A R O K 201 0

ÚŘAD PRÁCE V PŘÍBRAMI Náměstí T.G. Masaryka 145, 261 01 PŘÍBRAM I. telefon 950 156 111, 950 156 399, fax 318 627 401 e-mail: [email protected]

AN ALÝZA TRHU PRÁCE V OKRESE ZA ROK 2010

Zpracovalo: oddělení trhu práce Příbram, únor 2011

Předkládá:

JUDr. Jiří Kubeša ředitel Úřadu práce v Příbrami

Analýza vývoje na trhu práce – okres Příbram

OBSAH

Strana

CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU ....................................................................................................... 3 I. 1. Úvod – specifikace okresu, základní informace, mapka okresu ........................................................................ 3 I. 2. Ekonomická, sociální a demografická situace .................................................................................................. 4 I. 3. Silné stránky okresu........................................................................................................................................ 5 I. 4. Slabé stránky okresu ....................................................................................................................................... 5 II. ZAMĚSTNANOST ............................................................................................................................................ 6 II. 1. Celková zaměstnanost ................................................................................................................................. 6 II. 2. Zaměstnanost u nejvýznamnějších zaměstnavatelů a u zaměstnavatelů, kteří zaznamenali nejvýraznější personální pohyb (nárůst, úbytek), včetně mezinárodních a zahraničních společností ................................................... 7 II. 3. Stav a vývoj pracovních míst....................................................................................................................... 7 III. NEZAMĚSTNANOST ....................................................................................................................................... 9 III. 1. Vývoj nezaměstnanosti ............................................................................................................................... 9 III. 2. Absolventi škol a mladiství ........................................................................................................................11 III. 3. Osoby se ZP a chráněné dílny ....................................................................................................................12 III. 4. Situace dalších problémových skupin na trhu práce ....................................................................................12 III. 5. Situace v jednotlivých mikroregionech v okrese k 31.12.2010.....................................................................13 III. 6. Mapa okresu – míra zaměstnanosti rozčleněná na mikroregiony. ................................................................15 IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE .............................................................................................................................16 IV. 1. Zaměstnávání občanů ze zemí OECD, EU, EHP a ŠVÝCARSKA v okrese Příbram ................................17 IV. 2. Zaměstnávání občanů z bývalých států RVHP v okrese Příbram ...............................................................18 IV. 3. Občané Společenství nezávislých států (SNS) na trhu práce v okrese Příbram .............................................18 IV. 4. Zahraniční pracovníci z ostatních zemí v okrese Příbram ............................................................................19 IV. 5. Zaměstnávání našich občanů v SRN ...........................................................................................................19 V. AKTIVNÍ POLITIKA TRHU PRÁCE ...............................................................................................................20 V. 1. Komentář k realizaci jednotlivých nástrojů APZ .........................................................................................20 V. 2. Realizace APZ v roce 2010 (Normativní instrukce MPSV č. 36/2009) ........................................................25 V. 3. Rekvalifikace .............................................................................................................................................26 V. 4. Zkušenosti s realizovanými projekty ESF ...................................................................................................28 V. 5. Opatření související s hospodářskou krizí ...................................................................................................30 V. 6. Shrnutí.......................................................................................................................................................30 VI. PROGNÓZA VÝVOJE NA TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ ....................................................................32 VI. 1. Předpokládaný vývoj na trhu práce .............................................................................................................32 VI. 2. Dvě varianty moţného vývoje nezaměstnanosti ..........................................................................................33 VII. DOPORUČENÍ .................................................................................................................................................33 I.

Úřad práce v Příbrami, oddělení trhu práce

Strana 2


Analýza trhu práce v okrese za rok 2010 Na základě dopisu č.j.: 2011/3459-653 ředitelky odboru analýz a statistik Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky byl zpracován následující materiál, který navazuje na Zprávu o situaci na trhu práce za rok 2009. Zpráva je sestavena podle doporučeného členění a jejím úkolem je popsat stručnou charakteristiku okresu Příbram, poptávku po práci a nezaměstnanost na místním trhu práce a celkovou činnost Úřadu práce v Příbrami během roku 2010. Zpráva je podkladovým dokumentem ke koncepční a rozhodovací činnosti Úřadu práce a slouţí MPSV ČR jako doplňující informace celoročně oznamovaných skutečností. Úřad práce v Příbrami děkuje všem podnikatelským subjektům, Českému statistickému úřadu a Okresní správě sociálního zabezpečení za spolupráci a laskavé poskytnutí informací, které poslouţily jako podklad k této zprávě.

I. I. 1.

CELK OVÁ CHARAK TERIST IK A OK RESU Úvod – specifikace okresu, základní informace, mapka okresu

Okres Příbram leţí v jihozápadní části Středočeského kraje a s rozlohou 1692 km2 a je největší v kraji. Vznikl v r. 1960 po územní úpravě ze sedmi sousedních okresů. Hraničí s okresy Tábor, Písek, Strakonice, Plzeň – jih, Rokycany, Beroun, Praha – západ a Benešov. Od 1.1.2007 patří do jeho spádové oblasti také obec Sedlec – Prčice, čímţ se o cca 3000 osob zvýšil počet obyvatel a celková rozloha o 64 km2. Okres Příbram měl podle údajů ČSÚ (poslední dostupný údaj je k 30.9. 2010) celkem 112 504 trvale bydlících obyvatel. Tímto počtem se řadí na páté místo ve Středočeském kraji za okresy Kladno, Mladá Boleslav, Praha – východ a Praha - západ s 8,9 % (pokles o 0,2 %) z celkového počtu obyvatel kraje. Hustota obyvatelstva na jeden kilometr čtvereční činila 66,5 osoby a je v rámci kraje poměrně malá především díky oblastem, které slouţí pouze k rekreačním účelům (převáţně se jedná o oblast Orlické přehrady).


Strana 3


Vzhledem k celkovému stárnutí populace se postupně zvyšuje i průměrný věk, který je v okrese Příbram 40,7 let. Údaje o počtu obyvatel v letech 2009 a 2010 jsou uvedeny v tabulce č.1. I. 2.

Ekonomická, sociální a demografická situace

Okres Příbram patří mezi nejméně zalidněné okresy v ČR. Území okresu je značně členité. Více neţ 43 % z hospodářské plochy zaujímají lesy, z nichţ velká část spadá do oblastí pohoří Hřebenů a Brd. Okres spadá do povodí řeky Vltavy, která protéká jeho východní částí od jihu k severovýchodu. Na Vltavě byla vystavěna významná vodní díla Orlická, Kamýcká a Slapská přehrada, které jsou v letních měsících vyhledávanou turistickou lokalitou (kromě hotelů, kempů a zprivatizovaných podnikových rekreačních chat je zde také několik tisíc objektů k individuální rekreaci). Významným sídlem severu je město Dobříš, na jihu a jihozápadě jsou dva větší mikroregiony s centry v Březnici a Roţmitále. Východní oblasti dominuje město Sedlčany. Pro podnebí okresu jsou charakteristické mírné teploty, vlhkost i mírný průběh zimy s výjimkou pásma Brd. Z hlediska dopravy je pro okres nejdůleţitější autobusová doprava, především linková doprava do Prahy, kde nachází pracovní uplatnění několik tisíc občanů okresu Příbram. Ţelezniční doprava nemá z hlediska osobní dopravy pro okres větší význam, neboť tratě procházející okresem nepatří k hlavním dopravním tepnám. Z Prahy vede přes okres silnice dálničního typu, která je důleţitá především pro nákladní automobilovou dopravu. Osobní lodní doprava je v letních měsících provozována na dílech vltavské kaskády s výjimkou Kamýcké přehrady. Veřejnou autobusovou dopravou jsou propojena prakticky všechna města a obce na území okresu. Městská hromadná doprava je provozována pouze v Příbrami, kde je vedeno cca 17 autobusových linek, které propojují většinu městských částí a přilehlé obce. Okres Příbram má charakter průmyslově-zemědělský. Průmysl má na Příbramsku bohatou historii. Příbram byla v minulosti tradičním hornickým městem. Od 16. století nastal prudký rozkvět důlní těţby, znamenající pro Příbram povýšení na královské horní město. Další rozvoj hornictví se datuje do 18. století, kdy bylo zaloţeno hornické učiliště a poté Báňská akademie, z níţ vznikla Vysoká škola báňská (1849 – 1945). Největší rozmach však nastal s rozvojem těţební, úpravárenské a hutnické činnosti v 19. století. V 50 letech minulého století vznikly v Příbramské oblasti i doly na uranovou rudu, jejíţ loţisko bylo jedním z nejkvalitnějších na světě. Po útlumu těţby uranu v roce 1991 probíhaly hornické práce jiţ jen na šachtě č. 16, kde byly chodby v ţulovém masivu vyuţity jako kavernový zásobník plynu, coţ je velká rarita, neboť podobné zásobníky na plyn mají z ostatních zemí pouze Švédsko a USA. Hornictví mimořádně ovlivnilo historii i současnost Příbramska. Z mnoţství loţisek byly nejvýznamnější tři revíry – březohorský rudní revír, příbramský uranový revír a zlatonosný revír Psí Hory. Na Březových Horách začala těţba jiţ v 1. pol. 18. století a ukončena byla roku 1979. Za celou dobu historie březohorského revíru bylo vytěţeno 21,5 mil. tun rudy s obsahem 3.837 tun stříbra, 518.000 tun olova, přibliţně 352.000 tun zinku a asi 93.000 tun antimonu. Příbramský uranový revír je největším hydrotermálním ţilným loţiskem v ČR vůbec a patří k největším hydrotermálním loţiskům uranu na světě. Hloubení jam a první průzkumné práce začaly v roce 1948 a poslední vůz byl vytěţen 30. 9. 1991. Za tuto dobu bylo ze zásob 50.200 tun uranu dodáno pro úpravnu 41.742,5 tun uranu v rudách a koncentrátech. Hornickou činností však vznikaly rozsáhlé odvaly, které dnes zaujímají plochu 145,8 ha. Těţba uranu se rovněţ „podepsala“ na zdraví a ţivotech mnoha horníků. Zlatonosný revír Psí Hory je nejmladší a také nejvýznamnější loţisko v okrese. Pokusná těţba byla ukončena v roce 1991. Celkově bylo z geologického průzkumu a těţebních prací vytěţeno 52.000 tun zlatonosné rudy. Jak bylo uvedeno výše, okres má průmyslově zemědělský charakter. Zemědělská půda zabírá kolem 45 %, tj. více neţ 750 km2 území okresu. Z toho je přibliţně 70 % ornice, čtvrtina luk a Úřad práce v Příbrami, oddělení trhu práce

Strana 4


pastvin a zbytek tvoří půda pro speciální plodiny. Z průmyslu je pak zastoupeno převáţně stavebnictví, potravinářství, strojírenství, textilní průmysl a zpracování neţelezných kovů. Pro podrobnější seznámení s celkovou charakteristikou okresu Příbram doporučujeme např. Analýzu hospodářského a sociálního stavu okresu Příbram. (Okresní úřad Příbram, referát regionálního rozvoje – oddělení hospodářského rozvoje), ze které bylo mimo jiné čerpáno i pro tuto úvodní kapitolu. Tabulka 1 - Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel

počet obyvatel celkem z toho ţeny z toho věková kategorie: 0 - 14 let 15 – 64 let

31. 12. 2009

31. 12. 2010

112069 56998 15762 79473

112504 57222 15762 79434

Pozn.: Údaj o rozdělení věkových skupin za rok 2010 bude znám aţ v dubnu 2011. I. 3.

Silné stránky okresu

- příznivá geografická poloha v souvislosti s blízkostí Prahy vytváří pro občany velké mnoţství pracovních příleţitostí - dobré spojení s Prahou, a to jak soukromou, tak i veřejnou dopravou ze všech mikroregionů okresu - existence průmyslové zóny Balonka, vhodné pro nové investory - existence několika silných firem celostátního i mezinárodního významu, např. Bobcat, Kostal, Ravak, Disa, Povltavské mlékárny Sedlčany, Masna Příbram - dobré podmínky pro rozvoj zemědělské výroby včetně zpracovatelského průmyslu - rekreační oblasti, především pro letní rekreaci, např. oblast Orlické přehrady - bohatý kulturně – historický potenciál, např. vlastní divadlo I. 4.

Slabé stránky okresu

- nerovnoměrná rozvinutost regionu - špatný technický stav silnic - nízká plynofikace obcí - vysoký počet obcí bez veřejného vodovodu - konkurence prahy způsobuje odchod kvalifikované síly - nedostatek pracovních příleţitostí v některých oblastech okresu, umocněno následky hospodářské krize


Strana 5


II. II. 1.

ZAMĚSTNANOS T Celková zaměstnanost

Meziročně, tzn. od 1. čtvrtletí 2010 do konce roku 2010 zaznamenala nabídka pracovní síly okresu nárůst o 268 osob. Nárůst pracovní síly se mezi jednotlivými čtvrtletími příliš neměnil. Počty pracovní síly znázorňuje následující tabulka. Čtvrtletí roku I. čtvrtletí 2010 II. čtvrtletí 2010 III. čtvrtletí 2010 IV. čtvrtletí 2010

Celková pracovní síla okresu Příbram 60 932 60 837 60 721 61 200

Vybrané ukazatele z VŠPS

V průběhu roku 2010 nedochází ve stavech pracovní síly okresu k výraznějším změnám, nejnižší pracovní sílu registrujeme ve II. čtvrtletí, nejvyšší ve IV. čtvrtletí. Hodnoty míry registrované nezaměstnanosti to však ovlivňuje jen nepatrně. Zatím se nepotvrzuje prognózovaný trend z předešlých let, že hlavně v důsledku postupného stárnutí obyvatelstva bude celková pracovní síla v okrese výrazně klesat, protože jak ve Stč. kraji, tak v celé ČR došlo během roku 2010 i předešlých let k nárůstu pracovní síly. Tabulka 2 - Vývoj počtu zaměstnavatelů

Zaměstnavatelé zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců 1) zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců) 2) celkový počet zaměstnavatelů

31. 12. 2009 271

stav k 31. 12. 2010 287

2390

2310

2661

2597

Tabulka 3 - Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ

Zaměstnanci a OSVČ zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců 1) zaměstnanci u drobných a středních firem (se stavem do 25 zaměstnanců) 2) osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) 3) celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ)


stav k 31. 12. 2009

31. 12. 2010

24633

24714

10575

10254

8149

7985

43357

42953

Strana 6


II. 2.

Zaměstnanost u nejvýznamnějších zaměstnavatelů a u zaměstnavatelů, kteří zaznamenali nejvýraznější personální pohyb (nárůst, úbytek), včetně mezinárodních a zahraničních společností

Tabulka 4 – Vývoj počtu zaměstnanců

Úplný a přesný název zaměstnavatele: sídlo: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: v roce 2009 v roce 2010 země zahraničního partnera (pokud existuje) komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období

KOSTAL Kontakt Systeme Čenkov Výroba rozvaděčů a spínačů do aut

Úplný a přesný název zaměstnavatele: sídlo: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: v roce 2009 v roce 2010 země zahraničního partnera (pokud existuje) komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období

RAVAK a.s.. Příbram Výroba sprchových koutů a van

II. 3.

482 356 Německo V minulých letech stabilní počet zaměstnanců byl sníţen z důvodu poklesu poptávky na trhu práce

505 421 o V minulých letech stabilní počet zaměstnanců byl sníţen z důvodu poklesu poptávky na trhu práce

Stav a vývoj pracovních míst

Poptávku po pracovní síle nejlépe charakterizuje stav a vývoj volných pracovních míst. V roce 2009 byl měsíční průměr nabízených míst Úřadem práce v Příbrami 378, ke konci tohoto roku se však počet volných pracovních míst začal v důsledku světové hospodářské krize výrazně sniţovat. V roce 2010 mírný pokles dále pokračoval a průměrný počet volných míst klesl pouze na 235 míst, coţ je o 143 méně neţ byl průměr v r. 2009. Nejniţší počet volných pracovních míst byl na konci ledna (182), nejvyšší v červenci 2010 (285). Situace v počtu uchazečů na 1 volné místo ovlivňoval celkový počet uchazečů a volných míst v jednotlivých měsících. Ten byl výrazně vyšší neţ v roce 2009 a pohyboval se od 20,2 (červenec) aţ do 36,6 (leden), průměr činil 26,7 volných pracovních míst na 1 osobu, coţ je 1,8 krát více neţ v r. 2009. Za období roku 2010 bylo zaměstnavateli na Úřad práce v Příbrami nahlášeno celkem 1403, obsazeno za stejné období bylo 1372 míst. Měsíční počty a struktura nabízených volných míst v roce 2009 a počty uchazečů na jedno místo jsou uvedeny a porovnány s hodnotami roku 2010: Rok 2009

leden

únor

březen

duben

květen

červen

Počet volných míst Počet uchazečů na 1 místo

550 8,1

466 10,0

424 11,2

480 10,1

423 11,5

390 12,5

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

368 13,8

319 16,1

334 15,5

340 15,4

245 22,4

201 30,2

Rok 2009



Strana 7


Rok 2010

leden

únor

březen

duben

květen

Červen


182 36,6

278 24,6

214 31,0

219 28,0

235 24,8

269 21,2

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

285 20,2

269 21,4

236 24,5

232 24,8

192 30,9

206 32,9

Rok 2010


Struktura volných míst podle vzdělání v letech 2009 a 2010: Kvalifikace

základ.

bez. vz.

K 31.12.2010 K 31.12.2009

0 0

30 14

vyučen

SO

92 47

0 0

ÚS

2 14

ÚSV

ÚSO

15 36

vyšší

48 50

VŠ

4 2

Celkem

15 38

206 201

Porovnání nabídky a poptávky na trhu práce podle klasifikace zaměstnání k 31.12.2010 KZAM

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Celkem

Evidovaní uchazeči Volná prac. místa

87 5

198 17

604 67

856 8

1223 16

127 4

1451 57

838 22

1345 10

6729 206

Pozn.: U 50 uchazečů nebyla KZAM uvedena.

Porovnání nabídky a poptávky na trhu práce podle klasifikace zaměstnání k 31.12.2009 KZAM

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Celkem

Evidovaní uchazeči Volná prac. místa

70 7

215 36

547 55

672 28

1044 14

96 3

1204 43

787 8

1182 7

5817 201

Pozn.: U 257 uchazečů nebyla KZAM uvedena.

KZAM: 1. Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci, 2. Vědečtí a odborně duševní pracovníci, 3. Techničtí, zdravotničtí, pedagog. pracovníci, 4. Niţší administrativní pracovník, 5. Provozní pracovníci ve sluţbách a v obchodě, 6. Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví, 7. Řemeslníci a výrobci, zpracovatelé, opraváři, 8. Obsluha strojů a zařízení, 9. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Okres Příbram patří svou polohou do Středočeského kraje. V minulých letech ČSÚ uváděl průměrnou mzdu i v jednotlivých okresech. Od r. 2006 došlo ke změně a nejmenším územním celkem pro vypočet průměrných mezd byly stanoveny kraje. Průměrná měsíční hrubá mzda ve Středočeském kraji činila k 30.9.2010 (poslední dostupný údaj ČSÚ) u fyzických osob 22.682 Kč.


Strana 8


III.

NEZAMĚSTNANOST

III. 1.

Vývoj nezaměstnanosti

K prvnímu uvolnění nezaměstnanosti na okrese Příbram došlo počátkem roku 1990 v důsledku ústavních změn. K 31. 12. 1990 evidoval Úřad práce v Příbrami 632 uchazečů o zaměstnání. V roce 1991 proběhla druhá vlna nezaměstnanosti. Likvidace některých organizačních sloţek a hlavně útlum hornické činnosti přivedly na úřad práce přes sedm tisíc nezaměstnaných, koncem roku zůstalo v registru 4.162 uchazečů o zaměstnání a Příbram měla nejvyšší míru nezaměstnanosti v České republice. Třetí etapa nezaměstnanosti probíhala v letech 1992 aţ 1996. Do evidence se ročně hlásilo k šesti tisícům nových uchazečů. Nabídku a poptávku na trhu práce úspěšně vyvaţoval rozvoj malých organizací, soukromého podnikání a terciálního sektoru. Čtvrtou etapu vývoje nezaměstnanosti v regionu od počátku roku 1997 ovlivnila ekonomická situace a celkové zvýšení ekonomické aktivity obyvatelstva. V roce 1997 měla nezaměstnanost na okrese Příbram velmi podobný průběh jako v roce předcházejícím. Na počátku roku 1997 měl okres Příbram 2.507 uchazečů o zaměstnání a míra nezaměstnanosti činila 4,3 %. Ve druhé polovině roku došlo k nárůstu nezaměstnanosti a míra nezaměstnanosti se zvýšila na 6,1 % při 3.470 evidovaných uchazečích k 31. 12. 1997, coţ představovalo 30. místo v České republice. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti za rok 1997 byla 5,3 %. Hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti pobíralo 63 % evidovaných uchazečů. Zvýšil se i počet volných míst (908 míst koncem roku 1996, 953 v roce 1997). Nejvyšší nezaměstnanost byla na Roţmitálsku, nejniţší v Sedlčanech a okolí. V první polovině roku 1998 se potvrdil očekávaný vývoj nezaměstnanosti a průměrná míra nezaměstnanosti byla v okrese Příbram oproti očekávání niţší o 0,17 %. Nezaměstnanost kulminovala v prvních měsících roku 1998. V evidenci úřadu práce bylo v lednu 3.773 a v únoru 3.755 uchazečů o zaměstnání. Míra nezaměstnanosti dosáhla 6,7 % a 6,6 %. V březnu se na trhu práce z hlediska tlaku na volná místa o něco zlepšila. Nezaměstnanost klesala také v dubnu a květnu. K 31.5. byla registrována nejniţší nezaměstnanost za rok 1998. Celkem 3.440 uchazečů představovalo míru nezaměstnanosti 6,1 %. Rok 1998 byl obdobím, ve kterém z důvodu neutěšené hospodářské situace došlo k ukončení éry nízké míry nezaměstnanosti. K 31. 12. 1998 evidoval Úřad práce v Příbrami 4.870 uchazečů o zaměstnání, coţ představovalo míru registrované nezaměstnanosti 8,6 %. Nezaměstnanost v 1. pololetí 1999 kulminovala počátkem roku. V únoru dosáhla rekordních 5.191 uchazečů, tj. 9,1 %. V červnu došlo ke změně trendu vývoje nezaměstnanosti. Nárůst počtu uchazečů nebyl z důvodu niţších počtů vycházejících absolventů učeních oborů tak razantní jako v letech předcházejících. Úřad práce evidoval 4.846 osob, coţ je o 1 140 osob více neţ ve stejném období roku 1998. Mezi 77 sledovanými okresy se Příbram s mírou nezaměstnanosti 8,5 % posunula na lepší 34. pozici. Ve III. čtvrtletí 1999 vývoj nezaměstnanosti stagnoval, ale na konci roku překročil absolutní počet registrovaných osob rekordní hranici 5,2tisíce nezaměstnaných. K 31.12.1999 míra nezaměstnanosti činila 9,0 %. V letech 2000 aţ 2002 se hodnoty míry registrované nezaměstnanosti pohybovaly na konci roků v rozmezí 8,3 % (r.2000) aţ 8,7 % (r.2001). K 31.12.2003 se nezaměstnanost v okrese Příbram meziročně zvýšila a byla na úrovni 9,0 %. Úřad práce v Příbrami, oddělení trhu práce

Strana 9


V průběhu roku 2004 nezaměstnanost nezaznamenala oproti předešlým létům výraznější změny. V souvislosti se vstupem ČR do EU byla od 2. pololetí r. 2004 stanovena nová metodika výpočtu míry registrované nezaměstnanosti a to v tom smyslu, že do řad nezaměstnaných uchazečů již nejsou zařazeny osoby „nedosažitelné“. To jsou např. osoby v pracovní neschopnosti, osoby ošetřující člena rodiny, uchazeči v rekvalifikaci a další osoby pobývající déle než 30 dnů v cizině ap. Na základě výpočtu dle této nové metodiky činila k 31.12.2004 míra reg. nezaměstnanosti 8,6 %, v průběhu roku 2005 došlo především z důvodu zlepšené hospodářské situace k dalšímu poklesu nezaměstnanosti, která činila k 31.12.2005 7,9 %. Tento trend pokračoval i v roce 2006, kdy meziročně nezaměstnanost poklesla o 0,9 procentního bodu a k 31.12.2006 měla hodnotu 7,0 %. Také situaci v průběhu roku 2007 lze hodnotit pozitivně. Ve zmiňovaném období dochází k dalšímu postupnému poklesu nezaměstnanosti a k 31.12.2007 měla míra reg. nezaměstnanosti hodnotu 6,0 %, tzn. meziroční pokles o 1 procentní bod. Trend poklesu nezaměstnanosti pokračoval i roce 2008. Registrujeme nejnižší hodnoty za posledních deset let. Nejnižší míru nezaměstnanosti evidujeme v květnu a červnu, shodně 5,0 %. V průběhu roku 2009 dochází však v důsledku světové hospodářské krize k celkem výraznému nárůstu nezaměstnanosti. Tradiční nárůst ze zimních měsíců (leden, únor) se nezastavil a nezaměstnanost se ke konci roku vyšplhala až na rekordních 9,9 % (prosinec 2009). V úvodu roku 2010 dochází k dalšímu nárůstu nezaměstnanosti a v lednu a únoru 2010 registrujeme historicky nejvyšší nezaměstnanost v okrese Příbram (únor 2010 – 11,1 %, leden 2010 – 10,8 %). V jarních měsících dochází přece jen k poklesu, hlavně v důsledku obnovených sezonních prací v zemědělství, stavebnictví, povrchových lomech či na údržbě lesů. Míra reg. Nezaměstnanosti se pohybuje od dubna do listopadu v rozsahu 9,3 – 9,9 %. V prosinci však opět dochází k nárůstu, sezonní práce jsou opět ve větší míře přerušeny a hodnota nezaměstnanosti k 31.12. 2010 stoupla na 11,0 %. V průběhu roku 2009 průměrný měsíční počet uchazečů činil 5052 osob, v průběhu roku 2010 vzrostl meziročně o 1078 uchazečů a jeho hodnota byla 6130 osob. K 31.12 2010 jsme evidovali 6779 uchazečů o zaměstnání, z toho 6713 dosaţitelných. V období roku 2010 bylo zaevidováno celkem 9235 uchazečů, z evidence bylo vyřazeno za stejnou dobu 8530 osob. Nabídku volných pracovních příleţitostí tvořil během tohoto období průměrný počet 235 míst, ten je o 143 niţší neţ v průběhu roku 2009. Průměrný počet uchazečů na jedno volné pracovní místo byl v průběhu roku 2010 26,7 osoby. (1,8 x více neţ v roce 2009) Z celkového mnoţství 206 nahlášených volných pracovních příleţitostí k 31.12. 2010 bylo 18 míst pro OZP a 40 pro absolventy škol a mladistvé. Vývoj toku evidované nezaměstnanosti na okrese Příbram v roce 2010: Vývoj toku evidované nezaměstnanosti na okrese Příbram v roce 2010

počet osob

1200 1000 800 600 400 200

I nově evid. 1202 vyřazení 610 umístění 482

II 754 580 441

III 640 848 808

IV 617 1114 960

V 584 897 737

VI 585 701 535

VII 616 559 389

VIII 583 587 416

IX 863 845 526

X 603 629 448

XI 875 690 494

XII 1313 470 289

měsíc


Strana 10


III. 2.

Absolventi škol a mladiství

Této kategorie se od 1.10.2004 ve značné míře dotkla změna nároku na podporu v nezaměstnanosti dle zákona 435/2004 Sb., a to v tom smyslu, ţe pokud nesplní podmínku 12 měsíců zaměstnání, nebo jiné výdělečné činnosti v posledních 3 letech, podpora v nezaměstnanosti jim nenáleţí. Problémem u této kategorie je přechod ze vzdělávacího systému do praxe. V roce 2010 stavy uchazečů z řad absolventů a mladistvých oproti evidenčnímu stavu z roku 2009 mírně klesly o 32 uchazečů i přesto, ţe celkové počty uchazečů byli v r. 2010 vyšší. K 31.12. 2010 jsme registrovali na ÚP v Příbrami 442 absolventů všech typů škol a mladistvých bez kvalifikace, tzn. 6,5 %, v procentním vyjádření to znamená meziroční pokles o 1,3 procentního bodu Na konci r. 2009 činil podíl absolventů a mladistvých 7,8 %. Stavy uchazečů v této kategorii kulminují většinou vţdy v září. V roce 2010 se počet absolventů a mladistvých pohyboval v rozmezí 309 (červen, červenec) aţ 524 (září). Nejlépe se umísťují na trhu práce absolventi ve strojírenských a stavebních profesích, naopak problematické je jejich umístění nebo zahájení podnikání ve sluţbách především z důvodu nulové praxe. Mezi nejdůleţitější problémy, které absolventi škol mají se získáváním zaměstnání jsou především: - nulová praxe - předpoklad mateřství - nízká odpovědnost, nepříliš kladný přístup k práci, špatné návyky z učilišť (vyučení, ZŠ) - zkreslené představy o mzdách, s tím související i špatná motivace - neochota dojíţdět za prací - nesoulad mezi kvalifikací absolventů a poptávkou na trhu práce - omezená nabídka pracovních příleţitostí. Graf znázorňuje nezaměstnanost absolventů škol od 1.1. 2010 do 31.12. 2010

8000

10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

počet osob

7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

I

II

III

IV

V

VI

rok 2010 Celkem

VII

VIII

IX

X

XI

procenta

Nezaměstnanost absolventů škol od 1.1.2010 do konce roku 2010

XII

měsíc Absolventi


Podíl v %

Strana 11


III. 3.

Osoby se ZP a chráněné dílny

U občanů se ZP předpokládají zaměstnavatelé niţší výkonnost a v dnešní době následující po světové hospodářské krizi není snadné jejich umisťování na trhu práce. Proto se úřad práce snaţí zaměstnavatele alespoň částečně motivovat při jejich zaměstnávání příspěvky v rámci APZ. V počtu evidovaných uchazečů se ZP nedocházelo v roce 2010 k razantnějším poklesům či nárůstům. Ty souvisely s celkovými počty uchazečů v jednotlivých měsících. Jejich počet byl poměrně stálý a pohyboval se v rozpětí od 686 (květen) do 785 (prosinec) osob. Větší nárůst zaznamenáváme aţ v samotném konci roku, kdy však dochází k výraznějšímu zvýšení nezaměstnanosti. Podíl uchazečů se ZP na celkové nezaměstnanosti byl k 31.12. 2010 při počtu 785 osob 11,6 %, tj. v procentuální vyjádření meziroční nárůst pouze o 0,1 procentního bodu, coţ znamená, ţe při velkém nárůstu nezaměstnanosti v průběhu roku 2010 se stavy OZP zvyšovaly v souvislosti s celkovým nárůstem mírněji V absolutním počtu došlo meziročně k nárůstu o 86 osob. Podstatný problém v této skupině představují uchazeči, kterým byl po přehodnocení jejich zdravotního stavu odejmut plný invalidní důchod. Do evidence se jich po účinnosti uvedeného zákona přihlásil nemalý počet a většina se jich často do evidence vrací nebo zde stále zůstává. Tito lidé jsou vzhledem k větší či menší ztrátě pracovních návyků a k přetrvávajícím faktickým zdravotním problémům velmi těţko na trhu práce umístitelní. Chráněné dílny a chráněná pracoviště jsou pracoviště provozovaná právnickými nebo fyzickými osobami, pracuje-li v nich alespoň 60 % občanů se zdravotním postiţením. Chráněným pracovištěm je téţ pracoviště zřízené v domácnosti občana se ZP. Vzhledem k podstatně obtíţnější umístitelnosti na trhu práce zasluhuje tato skupina stále zvýšenou pozornost ze strany úřadu práce. Proto se stále snaţíme alespoň udrţet pracovní místa v chráněných dílnách, ale i ostatní nová SÚPM byla také v průběhu roku 2010 z části vytvářena pro občany se ZP. V chráněných dílnách bylo na konci roku 2010 obsazeno občany se ZP 150 pracovních míst. V průběhu roku 2010 poskytoval Úřad práce v Příbrami dotace na provoz pěti chráněných dílen. Celkem jsme na dotace chráněných dílen vydali v roce 2010 2.184 tisíc Kč. V souvislosti s platností Zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. (platnost od 1.10.2004) byl v průběhu roku 2010 odsouhlasen finanční příspěvek dle § 78 (poskytnutí příspěvku na podporu OZP) dvaceti jedna subjektům. Vyplaceno bylo celkem 17.851,1 tisíc Kč. III. 4.

Situace dalších problémových skupin na trhu práce

Dlouhodobě evidovaní uchazeči Potíţe při hledání zaměstnání hrozí i dlouhodobě evidovaným uchazečům. Typická definice dlouhodobé nezaměstnanosti hovoří o době evidence 12 měsíců a delší. Ukazuje se, ţe vyšší pravděpodobnost dlouhodobé nezaměstnanosti mají ţeny s malými dětmi, pracovníci s nízkou úrovní vzdělání a osoby se zdravotním postiţením. Značný počet dlouhodobě evidovaných uchazečů je vţdy velice znepokojujícím faktorem. Na začátku roku 1999 bylo uchazečů evidovaných déle neţ jeden rok 954, ti představovali necelých 20 % z celkového počtu uchazečů. Během roku 1999 počet dlouhodobě evidovaných vzrostl o 600, tj. na 1554, coţ jiţ představovalo necelých 30 % z celkového počtu evidovaných uchazečů. Více neţ 30 % uchazečů s délkou evidence delší neţ jeden bylo evidováno i v dalších obdobích, tzn. v letech 2000 – 2005. Meziroční nárůst o 2,3 procentního bodu zaznamenáváme ke konci roku 2006 (33,9 %). K 31.12.2007 byl podíl dlouhodobě evidovaných uchazečů 30,1 %, tzn., ţe oproti konci r. 2006 se sníţil o 3,8 procentního bodu. Na konci roku 2008 bylo evidováno na Úřadu práce v Příbrami celkem 995 dlouhodobě evidovaných uchazečů, v procentuálním vyjádření to znamenalo jiţ pouze 25,6 % v r. 2009 však dochází k dalšímu meziročnímu poklesu u této kategorie Úřad práce v Příbrami, oddělení trhu práce

Strana 12


o 3,5 procentních bodů na 22,1 %. Jejich absolutní přírůstek o 346 osob souvisí z celkově výrazně vyšším počtem evidovaných osob na konci roku 2009 způsobený převáţně důsledky světové hospodářské krize. V roce 2010 však dochází opět k výraznějšímu nárůstu v této kategorii, protoţe značnou část občanů, kteří se zaregistrovali v průběhu roků 2009 se nepodařilo umístit a dostali se v roce 2010 dobou evidence do skupiny dlouhodobě evidovaných uchazečů, tedy delší neţ rok. K 31.12.2010 jsme evidovali 2021 uchazečů dlouhodobě evidovaných, coţ v procentuálním vyjádření znamenalo 29,8 %. V rámci ČR však okres Příbram rozhodně nepatří mezi nejhorší oblasti, protoţe není výjimkou, ţe počet evidovaných déle neţ 1 rok se pohybuje v mnoha okresech v rozsahu 30 - 40 %. K 31.12.2010 evidoval náš úřad celkem 6.779 uchazečů o zaměstnání. Podle délky evidence je struktura nezaměstnaných následující: Délka evidence do 3 měsíců 3 – 6 měsíců 6 – 9 měsíců 9 – 12 měsíců nad 12 měsíců Celkem

počet uchazečů 2436 1158 657 507 2021 6779

procentní podíl 35,9 17,1 9,7 7,5 29,8 100

Oproti konci roku 2009 se počet dlouhodobě evidovaných nad 12 měsíců meziročně k 31.12.2010 zvýšil v absolutním počtu o 680 osob, v procentuálním vyjádření tzn. nárůst o 7,7 procentního bodů na 29,8 %. (k 31.12.2009 – 22,1 %). Další ohrožené skupiny jsou uvedeny v bodě V.2 a jsou vyhodnoceny v rámci Normativní instrukce MPSV č. 36/2009.

III. 5.

Situace v jednotlivých mikroregionech v okrese k 31.12.2010

Při sledování vývoje mikroregionální nezaměstnanosti vyuţíváme údajů o ekonomické aktivitě obyvatelstva z předběţných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – okres Příbram. Dále je uţito aktuálních počtů evidovaných uchazečů o zaměstnání podle jejich trvalého bydliště. Rozdělení okresu na mikroregiony umoţňuje lépe lokalizovat a sledovat problémová území. Okres Příbram je rozdělen dle pracovišť ÚP do pěti mikroregionů – Příbramsko, Dobříšsko, Sedlčansko, Březnicko a Roţmitálsko. Tabulka 5 – Charakteristika mikroregionů k 31. 12. 2010

Název mikroregionu Příbramsko Dobříšsko Sedlčansko Březnicko Roţmitálsko

počet obyvatel

počet uchazečů EAO

56702 20687 21222 7243 5860

29408 9788 10570 3657 2908

celkem

3767 1215 1071 400 326

MN v %

dosaţitelní

3730 1205 1065 389 324

z celk. počtu uch.

12,8 12,4 10,1 10,9 11,2

z dosaţ. uchazečů

12,7 12,3 10,1 10,6 11,1

Na konci roku 2010 se se míra registrované nezaměstnanosti zvýšila meziročně ve čtyřech mikroregionech okresu. I kdyţ se hovoří o mírném oţivení ekonomiky, firmy většinou vyčkávají, jak se bude vyvíjet situace na trhu práce, a vytvářejí zatím pouze nová místa ve velmi omezené míře, coţ Úřad práce v Příbrami, oddělení trhu práce

Strana 13


je důsledek světové hospodářské krize. Nejvýraznější zvýšení zaznamenáváme na Dobříšsku o 2 procentní body a na Sedlčansku o 1,8 procentního bodu. Na Březnicku dochází ke zvýšení o 1,3 a na Příbramsku o 1 procentní bod. Jediným mikroregionem, kde jsme zaznamenali meziročně mírný pokles o 0,1 procentního bodu je Roţmitálsko. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla na konci roku 2010 na Příbramsku (12,7 %), na této skutečnosti se značnou mírou podílí i fakt, ţe do této oblasti patří také obce z odlehlých částí okresu, kde je velmi malý počet pracovních příleţitostí a tyto obce jsou z velké části závislé na produkci sezónních prací. Druhou nejvyšší nezaměstnanost má Dobříšsko (12,3 %), následují Roţmitálsko (11,1 %), Březnicko (10,6 %) a Sedlčansko (10,1 %). Z pohledu jednotlivých obcí byla k 31.12.2010 nejvyšší míra nezaměstnanosti v obcích Těchařovice 85,7 % (ze 14 ekonomicky aktivních obyvatel je 12 uchazečů), Vysoká u Příbramě 25,6 %, Vrančice 25,4 %, Kozárovice 25,3 %, Bohostice 22,7 %, Zaluţany 22,7 % (region Příbramsko), Rybníky 25,2 %, Korkyně 22,7 % (region Dobříšsko) a Vševily 22,8 % (region Březnicko). V dalších 31 obcích okresu Příbram přesáhla hodnota nezaměstnanosti hranici 15 %..


Strana 14

III. 6.

Mapa okresu – míra zaměstnanosti rozčleněná na mikroregiony.


CIZINCI NA TRHU PRÁCE

IV.

K 31.12. 2010 bylo Úřadem práce v Příbrami evidováno 517 platných povolení k zaměstnávání cizinců. Od počátku roku 2010 bylo vydáno 127 nových rozhodnutí o udělení povolení k zaměstnání. Počet prac. povolení cizinců k 31.12. 2010 dle vybraných oborů činností (mimo EU): OBOR ČINNOSTI stavebnictví lesnictví a zemědělství těţba kamene textilní průmysl a plasty strojírenství dřevozprac. průmysl potravinářství elektroprůmysl Obchod, zdrav.,škol. ap. ostatní zprac. průmysl

Počet povolení k 30.6.06 31.12.06 30.06.07 31.12.07 30.06.08 31.12.08 31.12.09 31.12.10 225 223 246 234 246 248 180 156 32 33 65 53 72 61 51 52 70 59 41 32 41 33 25 18 20 38 52 92 110 144 57 44 54 59 46 154 160 135 30 32 138 134 108 105 102 98 53 36 132 150 120 163 245 239 147 128 67 55 23 14 0 24 0 0 26 15 18 17 11 2 33 30 0 0 32 29 29 26 28 21

Počty pracovních povolení dle vybraných oborů činností

Vývoj počtu cizinců dokumentuje následující tabulka a graf: Roku ke dni

počet

2000 2001 31. 12. 31.12.

558

744

2002 31.12.

2003 31.12

2004 31.12

2005 31.12.

2006 31.12

2007 31.12.

2008 31.12

2009 31.12

2010 31.12

810

736

739

701

770

893

1016

604

517

Počty cizinců bez občanů EU

Počet cizinců bez občanů z EU

Počet cizinců

Stav k 31.12.2010

1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Počet povolení


Strana 16


IV. 1.

Zaměstnávání občanů ze zemí OECD, EU, EHP a ŠVÝCARSKA v okrese Příbram

Základní údaje o občanech ze států OECD a Evropské unie na našem trhu práce zachycují následující tabulky. Největší zastoupení mají občané Slovenska, Bulharska Polska, a Rumunska. INFORMACE O ZAMĚSTNÁVÁNÍ OBČANŮ ZE ZEMÍ OECD 31.12.02 31.12.03 31.12.04 31.12.05 31.12.06 31.12.07 31.12.08 31.12.09 31.12.10 STÁTY

USA KANADA AUSTRÁLIE CELKEM

7 1 0 8

7 1 0 8

6 2 0 8

4 0 0 4

4 0 0 4

1 0 0 1

2 0 0 12

9 0 0 9

8 0 1 9

Počty pracovních povolení vybraných zemí OECD (mimo EU)

INFORMACE O ZAMĚSTNÁVÁNÍ OBČANŮ EU, EHP A ŠVÝCARSKA

STÁTY

SLOVENSKO NĚMECKO VEL. BRIT. RAKOUSKO FRANCIE ITÁLIE DÁNSKO NIZOZEMÍ ESTONSKO POLSKO LITVA SLOVINSKO FINSKO ŠPANĚLSKO BULHARSKO RUMUNSKO IRSKO BELGIE MAĎARSKO CELKEM

31.12.02 31.12.03 31.12.04 31.12.05 31.12.06 31.12.07 31.12.08 31.12.09 31.1210

2 3 1 5 1 7 0 0 16 1 0 0 0 0 0 0 0 0 36

5 4 1 4 2 3 0 0 11 2 1 0 0 0 0 0 0 0 36

269 6 5 1 3 1 2 0 0 8 3 1 1 0 0 0 0 0 0 300

269 12 6 1 5 1 4 2 1 11 14 1 1 0 0 0 0 0 0 328

275 14 8 1 4 1 4 3 0 19 13 1 1 1 0 0 0 0 0 345

309 14 9 2 4 2 4 2 0 19 10 1 1 1 37 12 0 0 0 427

375 18 8 3 6 2 4 3 0 25 12 1 1 1 48 36 0 0 0 543

366 18 7 2 8 2 3 2 0 26 7 1 1 1 43 48 1 0 0 536

349 18 9 2 9 2 3 3 0 25 7 1 1 1 46 67 1 1 1 546

Počty pracovních povolení ze zemí EU,EHP a ŠVÝCARSKA


Strana 17

Analýza vývoje na trhu práce – okres Příbram INFORMACE O ZAMĚSTNÁVÁNÍ OBČANŮ Z TŘETÍCH ZEMÍ S TRVALÝM POBYTEM V ČR

STÁTY

BĚLORUSKO ČAD GUINEA ČÍNA SALVADOR JEMEN KANADA MALI MOLDAVSKO RUSKO UKRAJINA KAZACHSTÁN KOLUMBIE EGYPT NEPÁL TUNIS VIETNAM ALŢÍRSKO USA KUBA INDIE SRBSKO THAJSKO CELKEM

31.12.09

31.12.10

15 1 1 1 1 1 1 1 41 8 136 0 1 1 1 1 7 1 1 0 0 0 0 220

15 1 1 3 1 1 1 0 50 9 156 1 1 1 1 0 9 1 1 1 1 1 1 257

Počty občanů z třetích zemí s trvalým pobytem v ČR

Zaměstnávání občanů z bývalých států RVHP v okrese

IV. 2.

Příbram

V důsledku probíhající světové hospodářské krize mnoho firem s těmito pracovníky ukončilo v posledních dvou letech pracovní poměr, coţ je patrné i z uvedené tabulky. STÁTY

MONGOLSKO VIETNAM CELKEM

31.12.03 31.12.04 31.12.05 31.12.06 31.12.07 31.12.08 31.12.09 31.12.10 6 9 22 166 66 75 135 60 0 1 1 90 10 1 58 9 37 40 49 256 76 94 193 69

Počty pracovních povolení pro občany ze zemí bývalé RVHP (bez zemí SNS)

Jediné zastoupení z této skupiny mají Mongolsko a Vietnam.Více neţ 90 % cizinců je na okrese Příbram zaměstnáno v dělnických profesích. IV. 3.

Občané Společenství nezávislých států (SNS) na trhu práce v okrese Příbram

Zastoupení občanů ze SNS je na regionálním trhu práce nejvyšší díky Ukrajině a Moldavsku. Jejich stavy díky globální hospodářské krizi oproti předešlým rokům však postupně klesají.


Strana 18


Pracovníci z bývalých zemí SNS jsou ochotni vykonávat i ty druhy prací, o které naši občané nejeví zájem. Nevadí jim práce na směny a přesčas, často i o sobotách a nedělích. Přijímají ubytování v levných ubytovnách, čímţ odpadají problémy s dopravou. STÁTY

31.12.02 31.12.03 31.12.04 31.12.05 31.12.06 31.12.07 31.12.08 31.12.09 31.12.10

MOLDAVSKO UKRAJINA BĚLORUSKO RUSKO KAZACHSTÁN UZBEKISTÁN CELKEM

181 428 90 4 5 0 708

193 378 68 9 4 2 654

216 395 44 9 2 0 666

203 386 36 7 2 0 634

200 428 22 2 1 0 653

206 444 24 5 0 0 679

245 483 9 4 0 0 741

136 355 5 4 0 0 500

109 298 4 1 0 0 412

Počty pracovních povolení pro občany Společenství nezávislých států

IV. 4.

Zahraniční pracovníci z ostatních zemí v okrese Příbram

Na zbývající státy připadá pouze omezený počet pracovních povolení. Předpokládat vývoj zájmu o náš trh ze strany níţe uvedených států není z dostupných informací moţné. Na okrese Příbram je zaměstnáno 6 občanů Číny, 9 občanů Thajska, 4 občané Korejské republiky, 4 občané Nepálu a po jednom z Konga, Brazílie, Keni a Filipín. Jeden občan Syrské arabské republiky je ţadatel o udělení mezinárodní ochrany a jeden občan Iráku má udělenu „doplňkovou ochranu“. Z výše uvedených údajů je zřejmé, že v důsledku globální hospodářské krize celkové počty cizinců pracujících na okrese Příbram v současné době nejsou velké. Legálně povolení zahraniční pracovníci na okrese Příbram nepůsobí na trhu práce problémově. IV. 5.

Zaměstnávání našich občanů v SRN

Do 31.12.2010 obdrţel Úřad práce v Příbrami 8 pracovních smluv k zaměstnání v SRN na období 4 měsíců pro občany příbramského okresu. Jednalo se převáţně o sezónní práce v zemědělství. Pro potřeby německých pracovních úřadů byly potvrzeny doklady 1 osobě. Vývoj počtu našich občanů z okresu Příbram zaměstnaných v SRN lze vysledovat z následujících tabulek.

Rok

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

PPS

40

34

35

32

24

22

12

8

8

Počty pracovních smluv na 4 měsíce

Rok

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

ŢoZ

5

2

1

0

0

0

1

2

1

Počty ţádostí o zaměstnání na dobu 12 měsíců

Rok

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

DD

57

39

21

14

11

2

3

1

0

Denní dojíţdění („PENDLEŘI“)


Strana 19


V. V. 1.

AK TIVNÍ POLITIK A TRH U PRÁCE Komentář k realizaci jednotlivých nástrojů APZ

Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) je důleţitou součástí činnosti úřadu práce a souborem nástrojů k ovlivnění zaměstnanosti a rozvoje pracovních příleţitostí. Při realizaci APZ klade Úřad práce v Příbrami důraz na efektivní vyuţívání finančních prostředků. Mezi základní činnosti aktivní politiky zaměstnanosti patří zejména rekvalifikace, podpora pracovních míst pro uchazeče do 20 let věku, míst pro veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa. Podporuje také vznik a stabilizaci pracovních míst pro problémové skupiny nezaměstnaných s důrazem na uchazeče se změněnou pracovní schopností, dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání v mikroregionech s vyšší mírou nezaměstnanosti. Stálou prioritou jsou místa, kterými se snaţíme řešit disproporci mezi kvalifikační nabídkou a poptávkou na trhu práce. V oblasti aktivní politiky zaměstnanosti Úřad práce realizuje takové akce, které jsou úměrné stavu a potřebám místního trhu práce a korespondují s cíli státní politiky zaměstnanosti. Orientace byla jednoznačná. Šlo především o finanční podporu řešení nezaměstnanosti v kategorii uchazečů do 20 let, zdravotně postiţených uchazečů o zaměstnání, ţen s malými dětmi, uchazečů ve věkových skupinách nad 50 let, dlouhodobě evidovaných osob a dalších příslušníků sociálních skupin, kteří pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných váţných důvodů potřebují zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání. Prioritní podmínkou pro uskutečnění některého nástroje APZ je naše znalost zaměstnavatele a jeho plnění povinností vůči státu. Zaměstnavatel při jednání s námi písemně dokládá především svoji nezadluţenost v placení daní, zdravotního a sociálního pojištění. Zpřísněným prověřováním zaměstnavatele při realizaci aktivní politiky zaměstnanosti pak nemáme pohledávky za příslušná období. Daří se nám za pomoci nástrojů APZ zprostředkovat zaměstnání značnému počtu uchazečů, kteří jsou následně vyřazeni z evidence za přispění spíše niţších neţ optimálních nákladů. Při realizaci aktivní politiky zaměstnanosti jsme vycházeli z průběţných analýz trhu práce. Nadále trvá zájem evidovaných uchazečů o zvyšování a rozšiřování kvalifikace a o zahájení samostatné podnikatelské činnosti. Osvědčuje se nám i kumulování finančních prostředků z APZ na jednoho uchazeče. Dotujeme rekvalifikaci (např. kurz Základy podnikání) a po absolvování ještě poskytneme přiměřený příspěvek k zahájení samostatné výdělečné činnosti, nebo dotaci mzdových nákladů zaměstnavateli. V průběhu roku 2010 bylo schváleno a vyhrazeno 291 nových pracovních míst v rámci SÚPM, dále bylo dotováno v rámci VPP 321 pracovních míst. MPSV poskytlo úřadu práce dostatek finančních prostředků na realizaci APZ v roce 2010. Tyto pracovní místa byla hrazena jednak ze státních finančních prostředku, tak i z prostředků ESF, jak je vyčísleno v níţe uvedené tabulce. Z finančních prostředků ESF byl hrazen také projekt „Vzdělávejte se“ jako součást vzdělávání zaměstnanců firem postiţených světovou finanční krizí i ostatní projekty organizované v rámci ESF. S finanční podporou úřadu práce začalo samostatnou výdělečnou činnost provozovat 38 uchazečů o zaměstnání, tedy o 2 více neţ v roce 2009. Celkem bylo vydáno na APZ v roku 2010 60.262,7 tisíc Kč. tj. Dalších 17.851,1 tisíc Kč bylo vyplaceno dvaceti jedna zaměstnavatelům na základě § 78 Zákona 435/2004 Sb. (poskytnutí příspěvku na podporu OZP). Do celkových výdajů uvedených v tabulce jsou kromě prostředků na nově vytvořená pracovní místa také zahrnuty finanční Úřad práce v Příbrami, oddělení trhu práce

Strana 20


prostředky na bilanční diagnostiku, na chráněné dílny a na dopravu. Náklady na ostatní projekty řízené ESF činily 88.753,6 Kč. Celkově bylo tady vyplaceno 166.867,4 Kč Procentuální skladbu realizovaných finančních prostředků podle nástrojů APZ v roce 2010 dokumentuje následující graf:

§ 78 CHD 22,85% 2,80%

SÚPM + SÚPM ESF 21,94%

Legenda: BD Pr.D CHD VS SÚPM VPP ESF § 78

BD + Pr.D 0,22% Rekval. + VS 25,01%

VPP + VPP ESF 27,18%

- bilanční diagnostika - pracovní diagnostika - chráněné dílny - projekt „Vzdělávejte se“ - společensky účelná pracovní místa - veřejně prospěšné práce - Evropský sociální fond - pracoviště minimálně s 50 % OZP


Strana 21


Výdaje na zabezpečení APZ a zaměstnávání OZP k 31. 12. 2010 (Kč) I RK APZ RK ESF "Vdělávejte se!", služby BD ESF Ostatní služby VPP VPP-ESF SÚPM SÚPM-ESF CHD Projekty ESF § 78 CELKEM Měsíc

II 0

III 0

IV 0

V

151 018

VI

32 192

VII

97 083

VIII

IX

X

XI

XII

0

0

0

0

561 374

CELKEM

12 800

854 467

13 000

37 800

380 332

319 662

668 592

140 800

59 978

391 446

172 972

318 478

242 483

0

2 745 543

770 796

1 604 173

1 846 586

1 702 677

2 556 952

1 952 454

2 024 816

461 482

802 891

473 257

760 656

978 757

15 935 495

0

36 000

0

42 000

0

52 728

0

0

0

0

0

0

130 728

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

39 183

39 183

234 289

162 372

97 040

80 819

0

391 960

319 103

243 339

343 453

315 879

354 686

672 378

3 215 318

1 537 193

1 120 395

1 300 403

1 392 425

1 765 611

1 650 565

1 817 000

1 235 229

2 332 073

1 696 652

1 768 840

401 590

18 017 976

413 893

446 228

337 101

526 452

370 151

533 236

500 266

558 226

1 025 593

552 513

885 887

684 742

6 834 288

329 656

889 526

881 469

1 031 500

1 041 217

1 484 218

1 145 211

686 495

1 197 258

665 217

594 279

359 598

10 305 644

495 000

0

0

535 000

0

0

577 000

0

0

577 000

0

0

2 184 000

0

6 093 234

9 401 111

10 178 813

8 214 382

7 451 189

6 884 797

7 138 202

6 407 329

9 471 152

9 716 011

7 797 414

88 753 637

1 030 574

17 851 125

0

3 941 265

0

0

4 002 358

0

0

4 870 002

0

0

4 006 926

3 793 827

14 330 993

14 244 042

15 960 366

18 651 455

13 754 233

13 328 171

15 584 421

12 281 569

14 070 148

18 891 142

VIII

IX

X

I

CELKEM 3 793 827 Tabulka č. 39: Finanční prostředky APZ

II 18 124 820

III 32 368 862

IV 48 329 228

V 66 980 684


VI 80 734 916

VII

XI

11 977 036 166 867 404

XII

CELKEM

94 063 087 109 647 509 121 929 078 135 999 226 154 890 368 166 867 404 166 867 404

Strana 22


Společensky účelná pracovní místa SÚPM je nové pracovní místo, které zaměstnavatel zřizuje na základě písemné dohody s úřadem práce a obsazuje uchazeči o zaměstnání vedenými v evidenci úřadu práce, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní uplatnění. Úřad práce poskytuje příspěvky na zřízení SÚPM na základě písemných dohod se zaměstnavateli, kterým poskytne příspěvek na zřízení míst, nebo dotuje mzdové náklady na SÚPM. Poskytuje také příspěvky přímo uchazečům, a to v případě, kdy uchazeč zahájí samostatnou výdělečnou činnost (SVČ). Celkem bylo na SÚPM vydáno v roce 17.139,9 tisíc Kč, z toho bylo uhrazeno z ESF 10.305,6 tisíc Kč.

Společensky účelná pracovní místa u zaměstnavatelů V roce 2010 bylo schváleno u zaměstnavatelů celkem 291 nových pracovních míst, z toho bylo 9 míst pro občany se zdravotním postiţením. Všechna nová vyhrazená místa byla dotována částečnou úhradou mzdových nákladů. Dalších 31 ţádostí o vyhrazená pracovní místa v rámci tohoto nástroje APZ bylo zamítnuto. Vytváření SÚPM bylo projednáváno vedením úřadu práce a schváleno Poradním sborem ředitele ÚP na základě kritérií, která zohledňují momentální situaci na trhu práce v jednotlivých regionech okresu a strukturu nezaměstnaných uchazečů. Finanční prostředky byly zaměstnavatelům poskytnuty převáţně formou hrazení části měsíčních mzdových nákladů. Celkově bylo na SÚPM u zaměstnavatelů, která vznikla v roce 2010 vydáno 15.364,7 tis. Kč. Výše uvedený počet SÚPM byl dotován ve 176 případech u právnických osob a ve 115 případech u osob fyzických a to většinou v malých soukromých firmách do 10 zaměstnanců. Podle oborů činnosti bylo nejvíce finančních prostředků na vytvoření nových míst směrováno do oblasti řemesel, sluţeb a administrativy. Oborová struktura nových SÚPM v okrese Příbram za rok 2010 v porovnání s roky 2008 a 2009 uvádí tato tabulka: Celkem okres Příbram

OBOR rok 2008

rok 2009

rok 2010

1 34 8 58 50 151

11 76 10 83 70 250

13 81 29 85 83 291

les., zeměd. Řemesla stavebnictví Sluţby administrat. Celkem

Oborová struktura nových SÚPM

Pokud pouţijeme jako kritéria hodnocení nových SÚPM vzdělání umístěných uchazečů o zaměstnání, odpovídá i toto struktuře evidovaných nezaměstnaných občanů. Na SÚPM u zaměstnavatelů bylo v průběhu roku 2010 umístěno 291 uchazečů o zaměstnání, kteří byli většinou z řad středoškoláků a vyučených. Opět provádíme porovnání s roky 2008 a 2009 Nejvyšší dosažené vzdělání

rok 2008

rok 2009

rok 2010

základní vz. vyučení ÚSO, ÚSV VŠ Celkem

20 71 57 3 151

30 113 100 7 250

52 135 98 6 291

Celkem okres Příbram

SÚPM dle dosaţeného vzdělání


Strana 23


Společensky účelná pracovní místa - jednotlivci V roce 2010 začalo samostatnou výdělečnou činnost s finanční podporou úřadu práce 38 uchazečů o zaměstnání, tzn. o 2 více neţ v průběhu roku 2009. Na konci r. 2010 existovalo celkem 74 SÚPM pro SVČ a všichni svoji podnikatelskou činnost provozují. Poradní sbor ředitele ÚP má stanovena interní kritéria pro přiznání finanční výpomoci uchazečům, která zohledňují situaci na trhu práce v dané lokalitě a dlouhodobou nemoţnost umístění uchazeče na trhu práce. Finanční pomoc byla poskytnuta formou dotace na dva roky 38 uchazečům celkovou částkou 1.775,2 tisíc Kč. Porovnání pololetí roků 2008, 2009 a 2010 podle oborů činnosti začínajících OSVČ: Celkem okres Příbram

OBOR

Zemědělství Řemesla Stavebnictví Sluţby Administrat. Obchod Celkem

rok 2008

rok 2009

rok 2010

0 9 0 17 0 1 27

0 13 0 18 4 1 36

2 12 0 13 5 6 38

Zřízení SVČ dle oboru a mikroregionu

Vzdělání uchazečů o zaměstnání, kteří začali samostatnou výdělečnou činnost – porovnání roků 2008, 2009 a 2010: Nejvyšší dosažené vzdělání

rok 2008

rok 2009

rok 2010

základní vz. vyučení ÚSO, ÚSV VŠ Celkem

0 17 9 1 27

1 19 12 4 36

2 18 15 3 38

Celkem okres Příbram

SVČ – vzdělání uchazeče

Věkové rozloţení začínajících podnikatelů - porovnání roků 2008, 2009 a 2010: Celkem okres Příbram

VĚK od 20 do 30 let od 31 do 40 let od 41 do 50 let od 51 do 60 let Celkem

rok 2008

rok 2009

rok 2010

14 7 4 2 27

15 15 4 2 36

20 12 3 3 38

SVČ – věk uchazeče

Vytváření veřejně prospěšných prací Další, podle objemu realizovaných finančních prostředků významnou součástí aktivní politiky zaměstnanosti, je efektivní vytváření pracovních míst v rámci veřejně prospěšných prací. VPP jsou nové pracovní příleţitosti, které vytváří obec nebo zaměstnavatel na základě písemné dohody s úřadem práce ke krátkodobému pracovnímu umístění uchazeče o zaměstnání. Také tato místa jsou zřizována cíleně s přihlédnutím ke konkrétním potřebám mikroregionu a ke struktuře evidovaných uchazečů o zaměstnání. Úřad práce v Příbrami, oddělení trhu práce

Strana 24


V průběhu roku 2010 bylo schváleno v rámci VPP 321 nových pracovních. Celkem jsme na VPP v roce 2010 vydali 21.233,3 tisíc Kč, které byly uhrazeny ze státních finančních prostředků (3.215,3 Kč) a z ESF (18.018). Vzdělanostní struktura pracovníků VPP v okrese a porovnání s roky 2008 a 2009: Vzdělání

základní Vyučen středoškol. Celkem

rok 2008

rok 2009

rok 2010

65 86 14 165

87 117 37 241

85 120 116 321

VPP dle vzdělání

Úřad práce vytváří taková pracovní místa na VPP, která jsou vhodná pro dlouhodobě nezaměstnané a sociálně nepřizpůsobivé občany z problémových skupin uchazečů o zaměstnání. Také tímto způsobem sniţujeme mikroregionální rozdíly v míře nezaměstnanosti. V. 2.

Realizace APZ v roce 2010 (Normativní instrukce MPSV č. 36/2009)

Na základě Normativní instrukce MPSV č.36/2009 bylo úkolem úřadu práce vyhodnocení počtu uchazečů o zaměstnání ze specifických kategorií nezaměstnaných umístěných v některém z nástrojů APZ. Jedná se o skupiny uchazečů do 20 let věku, evidovaných osob starších 50 let, ţen a skupinu dlouhodobě nezaměstnaných (doba evidence delší 5 měsíců). Nadále se jedná o skupinu fyzických osob pečujících o dítě do 15 let věku, občanů se zdravotním postiţením a osob se zvláštní pomocí. Osoby, které byly zahrnuty do více kategorií, jsou dle zajištěného statistického sledování programem OK práce uvedeny ve všech kategoriích. Celkové počty a jejich procentuální vyjádření je vyčísleno v následujících tabulkách: Skupina uchazečů

Do 20 let Nad 50 let Nad 5 měsíců Ţeny Peče o dítě do 15 let OZP Zvláštní pomoc

Celkem

%

65 327 507 531 162 69 43

6,1 29,7 47,6 49,9 15,2 6,5 4,0

Plnění podílu APZ u rizikových skupin uchazečů

U skupiny uchazečů do 20 let se nám podařilo umístit 65 uchazečů (6,1 %), úřad práce se však v průběhu roku 2009 snaţil nabídnout moţnost zařazení do některého z nástrojů APZ všem vyhovujícím uchazečům o zaměstnání a jejich poptávku uspokojujeme v plné míře. Stejným způsobem bylo postupováno i u věkové kategorie uchazečů nad 50 let. Zde bylo zařazeno do různých nástrojů APZ 327 osob (29,7 %) a moţnost zařazení byla nabídnuta maximálnímu moţnému počtu uchazečů i této věkové skupiny. Další specifickou skupinou jsou uchazeči, kteří jsou evidování déle neţ 5 měsíců, z této skupiny bylo zařazeno do nástrojů APZ 507 uchazečů (47,6 %) a i zde se úřad práce snaţil všem zájemcům vyhovět. Stejně bylo postupováno u ţen, kde bylo zařazeno do některého z nástrojů APZ 531 uchazeček (49,9 %) a u kategorie fyzických osob pečujících o dítě do 15 let věku, zde se podařilo umístit 162 uchazečů (15,2 %). Dále bylo do některého z nástrojů APZ umístěno 69 občanů se zdravotním postiţením (6,5 %) a 43 občanů vyţadující zvláštní pomoc (4,0 %). U některých uchazečů, převáţně z kategorie nad 50 let, dlouhodobě evidovaných nad 5 měsíců, potaţmo matek pečující o dítě Úřad práce v Příbrami, oddělení trhu práce

Strana 25


se však setkáváme i s nezájmem o zařazení do některého z nástrojů APZ, někdy bývá překáţkou i jejich zdravotní stav, případně časté nemoci dětí o které pečují, převáţně v předškolním věku. Dalším úkolem úřadu práce je určení podílu vynaloţených finančních prostředků na jednotlivé nástroje APZ z celkového objemu finančních prostředků vynaloţených na realizaci APZ s výdaji ESF vynaloţenými na „klasické“ nástroje APZ. Tyto údaje jsou uvedeny v níţe uvedené tabulce: Nástroj APZ

Výdaje (Kč)

%

Rekval. + bilanční diagnostika Veřejně prospěšná prac. místa Spol. účelná pracovní místa Chr. dílny CELKEM

3.730 648 21.233 294 17.139 932 2.184 000 44.287 874

8,4 48,0 38,7 4,9 100

Výdaje na nástroje APZ včetně ESF

Výše uvedeným specifickým kategoriím u vybraných nástrojů APZ se úřad práce v rámci svých moţností snaţí maximálně věnovat a poskytnout je co největšímu moţnému počtu uchazečů s ohledem na současnou situaci na trhu práce. V. 3.

Rekvalifikace

Rekvalifikací se rozumí taková změna dosavadní kvalifikace uchazeče/zájemce o zaměstnání, kterou je potřebné zajistit získáním nových znalostí a dovedností teoretickou nebo praktickou přípravou, umoţňující jeho pracovní uplatnění ve vhodném zaměstnání. Při určování obsahu a rozsahu této přípravy se vychází z dosavadní kvalifikace uchazeče o zaměstnání tak, aby byla co nejúčelněji vyuţita při získávání nových znalostí a dovedností nezbytných pro výkon práce v zaměstnání, pro které je rekvalifikován. Rekvalifikace se provádí na základě písemné dohody uzavřené mezi uchazečem o zaměstnání a úřadem práce, který mu nabídl zabezpečení rekvalifikace. Rekvalifikace v průběhu roku 2010 zaznamenávají celkem výrazný nárůst oproti roku 2009 v počtu rekvalifikovaných uchazečů. Do rekvalifikačních kurzů bylo v roce 2010 zařazeno 316 osob, z toho bylo 291 osob rekvalifikováno úřadem práce, 25 rekvalifikací bylo zaměstnaneckých. V porovnání s rokem 2009 se zvýšil jejich počet o 135 osob, tehdy bylo do rekvalifikačních kurzů zařazeno 181 uchazečů. Při uskutečňování rekvalifikací byla nejvíce vyuţívána forma rekvalifikací vlastních uchazečů nebo zájemců o zaměstnání, v menší míře byly také realizovány rekvalifikace prováděné zaměstnavateli v zájmu dalšího uplatnění jejich zaměstnanců. Zaměstnavatelé také často projevovali zájem o uskutečňování rekvalifikací v rámci projektu „Vzdělávejte se“, který je hrazen z Evropského sociálního fondu. Nejvíce osob (129) absolvovalo kurz „Obsluha PC“, dobře se nám daří zajišťovat i rekvalifikační kurz „Základy podnikání“ pro skupinu váţných uchazečů o samostatnou výdělečnou činnost. Celkem byl uskutečněn v tomto roce 1 kurz, kterého se zúčastnilo 9 zájemců a všichni během krátké doby po skončení kurzu začali podnikat. Dalších 23 uchazečů absolvovalo kurz „Svářeč“, 29 osob absolvovalo vstupní školení vyhlášky 156/2008 Sb., 21 uchazečů se rekvalifikovalo v oboru „Účetnictví“. Z dalších prováděných kurzů lze jmenovat „ Pracovník sociálních sluţeb“, nebo „Všeobecný sanitář“. Na rekvalifikace včetně projektu „Vzdělávejte se“ bylo celkem vynaloţeno 19.535,5 mil. Kč.


Strana 26


Rekvalifikace NIP a APZ 2010 (podle profesního zaměření) Počet rekvalif. osob (celkem) 23

Název profese Svářeč Řidičský průkaz skupiny C, D Obsluha staveb.strojů a VZV Vstupní školení vyhl.156/2008 Sb. Školení řidičů ADR

Umístěni do 1 měsíce

11

Umístěni do 2 - 3 měsíců

Umístěni do 4 - 6 měsíců

6

6

5

5

2

1

3

5

2

9

7

4

3

29

13

5

1

1

Neumístěni po rekvalifikaci

Vyřazeniz rekval. kurzu 1

Úspěšnost % 74 55 100 69 100

129

15

17

9

83

5

32

Účetnictví

21

4

1

2

10

4

33

Krupiér/ka

1

1

Základy podnikání

9

3

3

3

Všeobecný sanitář

6

Obsluha PC

100 100

14

4

Péče o zvířata v zoo prodejnách

2

2

Pracovník v sociálních službách

16

6

2

8

50

Přípravný kurz v oblasti BOZP

2

1

1

50

Keramická tvorba

2

1

1

50

Vazba a aranžování květin

1

Cukrářské práce

1

Hygienické služby

3

1

1

Průvodce pro region Praha

1

1

Pracovník grafického studia

1

CELKEM

2010

100 1

19

Zaměstnanecká rekvalifikace APZ

72 100

1

Čtení a kreslení techn.dokumentace

C E L K E M 2010

4

4

3

0

9

53 100 100

1

291

66

25

25

316

91

50

28

0

137

10

*) kurz ukončen v prosinci 2009


Strana 27

50


V. 4.

Zkušenosti s realizovanými projekty ESF

Regionální individuální projekty, realizované na území Středočeského kraje Úřad práce v Příbrami byl pověřen realizací státní politiky zaměstnanosti a implementací projektů pro vyuţívání pomoci Evropského sociálního fondu ve Středočeském kraji. V současné době Úřad práce v Příbrami realizuje na území celého Středočeského kraje pět regionálních individuálních projektů v rámci OP LZZ , Prioritní osy 2, oblasti podpory 2.1, z 13. výzvy, v celkové částce cca 228 mil. Kč. Projekt „Mladí uchazeči o zaměstnání do 25 let se základním nebo nedokončeným středním vzděláním“ Tento projekt je určen pro mladé uchazeče o zaměstnání ve věku do 25 let, kteří mají zejména základní nebo nedokončené střední vzdělání a kteří jsou evidováni na úřadech práce Středočeského kraje. Jedná se regionální projekt na úrovni Středočeského kraje, který má preventivní a motivační charakter. Hlavním cílem projektu je zvýšení zaměstnatelnosti osob této cílové skupiny, která je ohroţena sociálním vyloučením a podpořit jejich začlenění na trh práce prostřednictvím získání vědomostí a dovedností formou praktických rekvalifikací. Výstupem projektu bude motivovaný jedinec, který bude schopen vyhovět poţadavkům zaměstnavatelů nebo bude schopen se znovu zařadit do vzdělávacího systému. Projekt zdůrazňuje individuální přístup ke klientům, a to poskytováním individuální podpory a poradenstvím při uplatnění jak na trhu práce, tak při procesu znovu zařazování do vzdělávacího systému. K 31.12.2010 bylo podpořeno celkem 271 osob, díky projektu našlo zaměstnání 15 osob a 2 osoby se vrátily do školy. Projekt „Praxe je začátek“ Projekt je zaměřen na uchazeče o zaměstnání do 25 let věku s maximální praxí 6 měsíců, kteří mají ukončené úplné střední všeobecné vzdělání a vyšší. Jedná se regionální projekt na úrovni Středočeského kraje. Dílčími cíli projektu je zvýšení úrovně a kvality práce s PC a získání kvalitních pracovních návyků formou zajištění pracovní praxe. Proto je podpora projektu zaměřena v souladu s „Výzvou k předkládání RIP“ na rekvalifikaci, a to na rozšíření kvalifikace v oblasti práce s PC a na podporu zajištění pracovní praxe, a to u subjektů veřejné správy, konkrétně se jedná o krajské, městské, obecní úřady, úřady finanční, katastrální, úřady práce, dále pak státní zastupitelství, okresní soudy, okresní správy sociálního zabezpečení. Realizace projektu umoţní uchazečům lepší start jejich profesní kariéry, a to díky získání osvědčení ECDL s mezinárodní platností a díky získání kvalitních pracovních návyků a pracovní praxe. Současně je tím uchazečům dána i perspektiva lepšího uplatnění na trhu práce, čímţ dojde i ke sníţení rizika, ţe se stanou nezaměstnanými občany, kteří jsou odkázáni na sociální síť státu. Projekt svým charakterem rozšiřuje výše uvedené nástroje aktivní politiky, které vedou ke zvýšení zaměstnatelnosti a k lepšímu uplatnění na trhu práce, coţ je i hlavní cíl projektu. K naplnění hlavního cíle přispěje i 12 vytvořených pracovních míst v průběhu realizace projektu. V případě potřeby jsou účastníkům projektu hrazeny náklady na doprovodná opatření, konkrétně příspěvek na cestovné, a to v rámci realizace aktivit „Vstupní modul“ a „Rekvalifikace na rozšíření kvalifikace v oblasti PC“. K 31.12.2010 bylo podpořeno 325 osob, byla vytvořena 4 nová pracovní místa a v průběhu realizace projektu nastoupilo do nového zaměstnání, případně zahájilo další studium 144 osob. Projekt „Počítačová gramotnost pro nové zaměstnání uchazečů a zájemců nad 40 let“ Projekt má přispět k získání základní počítačové gramotnosti a podpořit osobnostní rozvoj u co největšího počtu osob v produktivním věku formou komplexní péče (bilanční diagnostika, individuální poradenství, právní minimum, BOZP osobnostní rozvoj) a rekvalifikace na počítačové dovednosti a tím ke zvýšení jejich zaměstnatelnosti, či spolehlivějšímu udrţení pracovního místa. Umoţní i kvalitnější pracovní uplatnění osob se všemi stupni handicapů na trhu práce a můţe být pouţit jako pracovní rehabilitace. Je zaměřen na cílovou skupinu uchazečů, či zájemců o zaměstnání Úřad práce v Příbrami, oddělení trhu práce

Strana 28


ve věkové skupině nad 40 let s výchozím ukončeným středním vzděláním (vyučen) a vyšším. Věková hranice 40 let je stanovena proto, ţe tyto osoby zpravidla opustily vzdělávací systém před zahájením pravidelné výuky výpočetní techniky a práce s PC na školách. Ovládání výpočetní techniky – znalost informačních technologií – se dnes stalo nezbytnou podmínkou pro výkon celé řady profesí (obchod, logistika, administrativa, atd.) i u méně kvalifikovaných zaměstnání a je zaměstnavateli vyţadováno. Z dlouhodobých zkušeností úřadů práce při provádění rekvalifikací formou kurzů PC v různém rozsahu vyplývá, ţe tyto kurzy mají vysokou účinnost a v mnoha případech mohou nahradit obecné motivační kurzy. K 31.12.2010 bylo podpořeno celkem 940 osob, bylo vytvořeno 14 nových pracovních míst a díky projektu našlo nové zaměstnání 256 osob. Projekt „Chci řešit svoji dlouhodobou nezaměstnanost“ Cílem projektu je zvýšit flexibilitu, motivaci a doplnit či zvýšit kvalifikaci dlouhodobě nezaměstnaných tak, aby se co nejefektivněji začlenili zpět na trh práce. Absolventi rekvalifikačních kurzů se mohou ucházet o zaměstnání, které do té doby neměli moţnost vykonávat. Při vyhledávání zaměstnání jim je poskytnuto individuální poradenství. Zapojit se do něj mohou uchazeči o zaměstnání, kteří jsou v evidenci některého z 12 středočeských úřadů práce nepřetrţitě déle neţ 5 měsíců. Na věku a vzdělání nezáleţí. Podle odhadu by kurzy mohlo absolvovat aţ 740 zájemců z celých středních Čech. Školicí pracoviště jsou ve všech okresních městech Středočeského kraje. V souvislosti s projektem má být vytvořeno 12 nových pracovních míst. Projekt je rozdělen do 4 běhů, kdy kaţdý trvá 6 měsíců. K 31.12.2010 bylo podpořeno 431 osob, bylo vytvořeno 7 nových pracovních míst a pomocí projektu našlo nové zaměstnání 93 osob. Projekt „Od kolébky do práce“ Projekt je určen pro uchazeče o zaměstnání po rodičovské dovolené a zájemce o zaměstnání na rodičovské dovolené. Tyto osoby spadají do skupiny ohroţených na trhu práce a je jim věnována zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání i podle Zákona o zaměstnanosti. Hlavním cílem projektu „Od kolébky do práce“ je zvýšit zaměstnatelnost osob z cílových skupin, podpořit jejich začlenění zpět na trh práce a prevence nezaměstnanosti. Regionální individuální projekt „Od kolébky do práce“ klade důraz na individuální přístup ke klientovi s výběrem vhodných nástrojů a školení tak, aby byl klient připraven uplatnit se na trhu práce. Projekt se skládá ze souboru školení a dalších nástrojů, které jsou naplánovány pro široké spektrum klientů projektu (ve smyslu vzdělání, charakteru, praxe, atd.). Individuální poradce má za úkol především v „Úvodním modulu“ vyhodnotit cíle a moţnosti klienta a společně s ním vybrat vhodné aktivity projektu. K 31.12.2010 bylo podpořeno 337 osob, bylo vytvořeno 16 nových pracovních míst a díky projektu našlo nové zaměstnání 74 osob. Další připravované regionální individuální projekty Z přidělené alokace 13. výzvy po vyuţití finančních prostředků na 5 regionálních individuálních projektů, které jsou jiţ realizovány zbyla částka cca 28 mil. Kč. V červenci 2010 jsme předloţili na MPSV ke schválení nový projekt „Praxe je začátek 2“, který navazuje na jiţ realizovaný obdobný projekt. Projekt byl schválen, následovala práce na zadávací dokumentaci. Veřejná zakázka na výběr dodavatele by měla být vyhlášena na začátku roku 2011. V prosinci 2010 byla vyhlášena nová výzva k předkládání regionálních individuálních projektů – číslo výzvy 70. Pro Středočeský kraj byla v rámci této výzvy alokována částka cca 145 mil. Kč. V současné době připravujeme dva nové projekty, které do této výzvy předloţíme. Jedná se o projekt, zaměřený na osoby nad 50 let s názvem „Začínáme po 50“ a druhý projekt bude zaměřen na osoby dlouhodobě nezaměstnané „Směr – práce“.


Strana 29


V. 5.

Opatření související s hospodářskou krizí

Jedním z významných opatření související s důsledky světové hospodářské krize v současné době je nástroj Aktivní politiky zaměstnanosti Projekt „Vzdělávejte se“. Ten je zaměřen na zaměstnavatele a jejich zaměstnance, kteří v důsledku této hospodářské krize museli, nebo budou muset omezit výrobu. V rámci tohoto projektu mohou zaměstnavatelé získat finanční prostředky na realizaci vzdělávacích kurzů pro své zaměstnance, kteří jsou ohroţeni negativními důsledky krize. Zaměstnancům se tak dostane moţnosti zdokonalit si své odborné znalosti. Zaměstnavatelé zase získají prostor pro efektivnější řešení personální situace v období krize. Projekt je realizován ve dvou fázích. V první fázi byly čerpány prostředky Operačního programu lidských zdrojů, tato fáze skončila 30.6.2009. Druhá fáze projektu je realizována v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Tato druhá vlna započala v srpnu 2009 a měla původně skončit 31.7.2010, byla však prodlouţena aţ do konce roku 2010. Do této druhé fáze projektu bylo v okrese Příbram zapojeno v roce 2010 36 firem a 1360 zaměstnanců. Celkové náklady v roce 2010 činily 15.935,5 milionu Kč. Tento projekt je hrazen z 85 % z prostředků Evropského sociálního fondu a z 15 % ze státního rozpočtu ČR. Další prioritní úlohou aktivní politiky zaměstnanosti je snaha úřadu práce vytvořit úměrně finančním moţnostem co nejvíce pracovních míst v rámci tradičních nástrojů jako jsou Společensky účelná pracovní místa a Veřejně prospěšné práce. V rámci rekvalifikačních kurzů se snaţíme vyhovět maximálně moţnému počtu uchazečů popř. zájemců. V rámci skupinového poradenství jsme v poradenské činnosti také realizovali Bilanční diagnostiku a Pracovní diagnostiku. Cílem je vystihnout osobní i profesní předpoklady uchazečů při hledání nového zaměstnání. Do tohoto nástroje bylo zařazeno v roce 53 osob.

V. 6.

Shrnutí

Okres Příbram je rozlohou 1.692 km2 největším okresem Středočeského kraje. Pro výpočet míry registrované nezaměstnanosti byly na konci roku 2010 uţity hodnoty celkové pracovní síly z Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ. Pro výpočet činila pracovní síla 61 200 osob. Hodnoty míry registrované nezaměstnanosti se v roce 2010 vyvíjely tak, že v zimních měsících (především leden a únor) dosahovala výše nezaměstnanosti ročního maxima. Ten byl z hlediska nezaměstnanosti poměrně nepříznivý a míra registrované nezaměstnanosti se pohybovala v rozmezí 9,3 % (červen, říjen) až 11,1 % (únor). V roce 2009 v důsledku globální světové hospodářské krize došlo k razantnějšímu zvýšení nezaměstnanosti a tento stav umocňují i hodnoty nezaměstnanosti v roce 2010. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti činila v roce 2010 9,9 %, což znamená meziroční nárůst o 1,7 procentního bodu oproti roku 2009 (8,2 %), v absolutních počtech to znamená meziroční nárůst k 31.12. 2010 o 705 více evidovaných osob. Obnovení sezónních prací sice vedlo k poklesu nezaměstnanosti v jarních měsících, ovšem k ne tak razantnímu jako to bývalo do roku 2008, spíše pouze dopomáhalo k udržení hladiny nezaměstnanosti na úrovni mezi 9,3 až 9,9 %. průběhu měsíců duben až listopad. Úřad práce se snaží tuto nepříznivou situaci alespoň částečně eliminovat maximální vstřícností realizací aktivní politiky zaměstnanosti v rámci VPP, SÚPM a nadále probíhajícího projektu „Vzdělávejte se“. V roce 2010 zaevidoval Úřad práce v Příbrami 9.235 nových uchazečů o zaměstnání. Umístěno bylo 6.423 osob a z dalších důvodů bylo 2.107 osob vyřazeno. Celkem tedy opustilo evidenci 8.530 osob. K 31.12.2010 evidoval ÚP v Příbrami 6.779 uchazečů (z toho 6713 dosažitelných). Na konci roku 2010 nabízel úřad práce celkem 206 volných pracovních míst ( o 5 více než na konci roku 2009), na jedno volné pracovní místo tak připadalo k 31.12.2010 33 uchazečů (loni 30 uchazečů). Mezi 77 sledovanými úřady práce se Příbram se svou mírou Úřad práce v Příbrami, oddělení trhu práce Strana 30


nezaměstnanosti zařadila na 31. místo, tzn., že 30 okresů v ČR má vyšší nezaměstnanost než okres Příbram a ve 46 okresech je nezaměstnanost nižší. Celorepublikový průměr byl na konci roku 2010 9,6 %, tzn. o 1,4 procentního bodu nižší než v okrese Příbram. Graf porovnání míry nezaměstnanosti v roce 2010:

míra nezaměstnanosti v %

Porovnání míry registrované nezaměstnanost v období od 1/2010 do 12/2010 12,0 11,0 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0

I

II

III

IV

Česká rep.

V

VI

VII

měsíc

Příbram okres

VIII

IX

X

XI

XII

Středoč. kraj

Mezi jednotlivými okresy Středočeského kraje má okres Příbram k 31. prosinci 2010 s 11,0 % nejvyšší nezaměstnanost ve Středočeském kraji. Za ní následují Nymburk s 10,7 % a Kolín s 10,4 %. Většina ostatních okresů kraje s nižší mírou nezaměstnanosti má výhodu spádové oblasti do Prahy, kam dojíždí značný počet osob z těchto okolních okresů. V okrese Mladá Boleslav má na nízkou nezaměstnanost pozitivní vliv přítomnost firmy Škoda, která je největším zaměstnavatelem v kraji. Z mikroregionálního pohledu je nejvyšší míra nezaměstnanosti na Příbramsku, (12,7 %), do jejíž lokality však patří i obce z odlehlejších částí okresu, kde je velmi omezený počet pracovních příležitostí. Následuje Dobříšsko (12,3 %), Rožmitálsko (11,1 %) a Březnicko (10,6 %). Nejnižší míru nezaměstnanosti má již tradičně Sedlčansko (10,1 %). Je však třeba podotknout, že hodnoty nezaměstnanosti se meziročně výrazně zvýšily ve všech pěti mikroregionech okresu. Podíl žen na celkové nezaměstnanosti byl k 31.12.2010 43,4 %. Nejvíce registrovaných uchazečů bylo na konci roku 2010 ve věkových kategoriích 20 – 24 let, 30 – 34 let a 55 – 59 let. Pro 785 osob se ZP bylo k dispozici pouze 18 volných pracovních míst. Podíl dlouhodobě evidovaných uchazečů (nad 12 měsíců) je 29,8 %, tzn. značný meziroční nárůst o 7,7 procentních bodů, je však třeba podotknout, že v mnoha okresech ČR je podíl dlouhodobě evidovaných mnohem vyšší. K 31.12.2010 činila výše průměrného měsíčního nároku na hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti 5.631 Kč (u žen 4.961 Kč). Ke 31.12.2010 pracovalo s povolením ÚP na okrese Příbram 517 cizích státních příslušníků a 803 občanů EU včetně občanů s třetích zemí s trvalým pobytem v ČR. Aktivní politika zaměstnanosti podněcuje zaměstnavatele k zaměstnávání dlouhodobě evidovaných uchazečů, osob se zdravotním postižením a absolventů škol a v rámci svých finančních možností nadlehčuje nabídkovou stranu pracovního trhu. Čerpání prostředků pasivní a aktivní politiky zaměstnanosti je znázorněno na následujícím grafu. Celkem bylo vyčerpáno v průběhu roku 2010 179.822 tisíc Kč, z toho na PPZ 166.695 tisíc Kč a na APZ (státní finanční prostředky) 13.127 tisíc Kč. Další finanční prostředky na APZ byly hrazeny z ESF na VPP, SÚPM, projekt „Vzdělávejte se“ apod. Úřad práce v Příbrami, oddělení trhu práce

Strana 31


Graf čerpání finančních prostředků bez ESF v roce 2010: Čerpání finančních prostředků v roce 2010 20000 18000 16000

tis. Kč

14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII APZ 673 392 361 691 554 758 1308 1153 673 2023 616 1161 PPZ 9653 13340 15004 15687 16562 16423 14797 14677 13967 12226 11962 12886

VI.

PROGNÓ ZA VÝVOJE NA TR HU PRÁCE V DALŠ ÍM OBDOBÍ

Na základě poznatků z vývoje zaměstnanosti z průběhu roku 2010, sběru dat provedeného u největších zaměstnavatelů a současného stavu na trhu práce nelze předpokládat v průběhu roku 2011 sníţení nezaměstnanosti. V průběhu zimních měsíců 2011 lze očekávat ještě nárůst nezaměstnanosti, předpokládáme, ţe se bude pohybovat kolem 11 %. Jarní sezónní práce by měly přinést sníţení nezaměstnanosti pod hranici 10 %, hladinu nezaměstnanosti budou však spíše vyrovnávat neţ radikálně sniţovat. Druhé pololetí roku 2010 lze zatím těţko analyzovat, bude záleţet na situaci na trhu práce hlavně u výrobních firem a podniků v souvislosti s poptávkou. V samotném závěru roku, kdy v důsledku zhoršujícího počasí bývá většina sezónních prací přerušena můţe opět dojít k dočasnému nárůstu nezaměstnanosti. Pozitivní roli můţe částečně sehrát podpora realizace aktivní politiky zaměstnanosti úřadu práce. V roce 2010 míru registrované nezaměstnanosti ovlivňovala negativně nejistota zaměstnavatelů v souvislosti s nepředvídatelným vývojem na trhu práce týkající se hlavně nových zakázek i jejich celkového objemu. VI. 1.

Předpokládaný vývoj na trhu práce

Ve prvním pololetí roku 2011 lze předpokládat, že se do evidence Úřadu práce v Příbrami nově přihlásí kolem 4,6 – 5,0 tisíce nových uchazečů a vyřazeno bude 5,0 – 5,4 tisíce osob. Na základě zkušeností ve vývoji na trhu práce z minulého roku 2010 očekáváme k 30.6.2010 míru nezaměstnanosti v rozmezí 9,5 - 10,0 %, bereme-li v potaz současný stav počtu EAO v okrese Příbram. Nezaměstnanost nadále nejvíce ovlivňují důsledky světové hospodářské krize a z toho plynoucí nejistota na trhu práce především ohledně zakázek u rozhodujících zaměstnavatelů v regionu pro následující období. Úřad práce v Příbrami, oddělení trhu práce

Strana 32


VI. 2.

Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti

Tabulka 6 - Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v dalším období mírnější varianta pesimističtější varianta počet počet očekávaný evidovaných z toho evidovaných z toho stav k MN v % uchazečů dosažitelní uchazečů dosažitelní celkem celkem

MN v %

30.6.2011

6000

5900

9,6

6150

6050

9,9

31.12.2011

6700

6600

10,8

6900

6800

11,1

VII. DOPORUČENÍ Charakteristické pro rok 2010 byla nejistota vyplývající z celkové hospodářské situace v České republice i v zahraničí, která nepříznivě ovlivňovala chod mnoha firem v okrese. U některých velkých zaměstnavatelů sice jiţ nedocházelo k hromadnému propouštění jako v roce 2009, přesto jejich velká většina vyčkává, jak se bude situace na trhu práce vyvíjet. Proto firmy přijímají nové pracovníky pouze na místa, kde pracovníci poklesli přirozenou fluktuací a nová místa vytvářeli v průběhu roku minimálně. Situaci v příštím roce není snadné předvídat. Příznivými faktory, které by částečně mohli ovlivňovat nezaměstnanost našeho okresu jsou činnosti městských úřadů (např. zájem o průmyslové zóny a investory, nebo činnost Okresní hospodářské komory). V neposlední řadě je potřeba v maximální moţné míře vyuţít nástroje aktivní politiky zaměstnanosti ze strany úřadu práce, pomocí nichţ je kaţdoročně vytvořen nemalý počet nových pracovních míst.


Strana 33

ÚŘAD PRÁCE V PŘÍBRAMI Z A R O K 201 0

Recommend Documents