Ú z e m n í p l á n H O R N Í Ř E P Č I C E

Územní plán HORNÍ ŘEPČICE Opatření obecné povahy

Záznam o účinnosti Správní orgán, který územní plán vydal:

Zastupitelstvo obce Horní Řepčice

Číslo jednací:

0068071/13/ROZ/DVa

Datum nabytí účinnosti územního plánu: Jméno a příjmení, funkce a podpis oprávněné Ing. Venuše Brunclíková, vedoucí odboru územního rozvoje úřední osoby pořizovatele: Městského úřadu Litoměřice Otisk úředního razítka:

1

Obsah:

Územní plán Horní Řepčice Textová část výroku

str. 3 - 22

Grafická část (přílohy) 1. Výkres základního členění území 2. Hlavní výkres 3. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000

Odůvodnění územního plánu Horní Řepčice Textová část odůvodnění 1) Postup při pořízení územního plánu ....................................................................................... str. 23 2) Výsledek přezkoumání územního plánu podle § 53 odst. 4 písm. a) - d) stavebního zákona ..................................................................................................................................... str. 31 2. 1 Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem ....................................................................................... str. 31 2. 2 Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území .................................................................................................... str. 48 2. 3 Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů ............ str. 51 2. 4 Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů ............... str. 51 3) Záležitosti vyplývající z § 53 odst. 5 písm. a) - f) stavebního zákona ................................... str. 53 3. 1 Výsledek přezkoumání územního plánu podle § 53 odst. 4 stavebního zákona ..............str. 53 3. 2 Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí ............................................................................................................. str. 53 3. 3 Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona ................................ str. 53 3. 4 Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly ......................................................................................................... str. 53 3. 5 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty .................................. str. 53 3. 6 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch ....................................................................................................... str. 87 4) Náležitosti vyplývající z vyhlášky č. 500/2006 Sb., přílohy č. 7, části II., odst. 1 a) - d) ...... str. 90 4. 1 Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území ............... str. 90 4. 2 Vyhodnocení splnění požadavků zadání ......................................................................... str. 92 4. 3 Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje ............................................................................................................................ str. 96 4. 4 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa .................................................................. str. 97 5) Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění ...................................................................... str. 105 6) Vyhodnocení připomínek ...................................................................................................... str. 105

Grafická část odůvodnění (přílohy) 1. Koordinační výkres 2. Výkres širších vztahů 3. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 2

1 : 5 000 1 : 100 000 1 : 5 000

Č. j.: 0068071/13/ROZ/DVa

V Horních Řepčicích dne 14. 10. 2013

Zastupitelstvo obce Horní Řepčice příslušné podle § 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, za použití § 43 odst. 4 stavebního zákona, § 171 a následujících zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a § 84 odst. 2 písm. x) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů vydává ú z e m n í p l á n H o r ní Ř e p č i c e.

ÚZ EMN Í PLÁN HORNÍ ŘEPČICE Textová část 1) Vymezení zastavěného území Zastavěné území je územním plánem vymezeno k datu 1. 4. 2013. Hranice zastavěného území je patrná z grafické části dokumentace (výkres základního členění, hlavní výkres).

2) Základní koncepce rozvoje území obce, ochrana a rozvoj jeho hodnot 2. 1 Vymezení řešeného území Řešeným územím je správní území obce Horní Řepčice, tvořené katastrálním územím Horní Řepčice (okres Litoměřice, Ústecký kraj). 2. 2 Koncepce rozvoje území obce Prioritami koncepce rozvoje území obce jsou: - zachovat a dále posilovat autonomii obce zejména ve smyslu samosprávy - usilovat o udržení mírného populačního růstu podporou trvalého bydlení - podpořit obnovu a rozvoj lokální ekonomické základny zaměřené zejména na zemědělství, zpracovatelský průmysl, místní výrobu a služby, rekreaci a cestovní ruch - kvalifikovaně posuzovat možnosti doplnění chybějící infrastruktury, zejména základního občanského vybavení, plynofikace, kanalizace - kvalitativně rozvíjet stávající funkční systémy dopravní a technické infrastruktury - ve spolupráci s okolními obcemi, případně na úrovni mikroregionu prosazovat posilování dopravních vazeb a veřejné dopravy - podporovat spolupráci obcí na ose Litoměřice - Liběšice - Úštěk - požadovat územní stabilizaci koridoru pro přeložku silnice I/15 - obchvat Liběšic a Horních Řepčic a jeho vymezení v ZÚR ÚK 2. 3 Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území Územním plánem je stanovena ochrana a rozvoj následujících hodnot: 3

2. 3. 1 Hodnoty urbanistické, architektonické, kulturní Kromě faktu, že řešené území je územím s archeologickými nálezy, je územním plánem stanovena ochrana následujících hodnot: - stabilizovaná urbanistická struktura sídla - objekty v památkovém zájmu (památky místního významu, které nejsou registrovány v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR) - zemědělská krajina s výraznými prvky antropogenní činnosti Při rozhodování o změnách v území je žádoucí: - respektovat urbanistickou strukturu a prostorové uspořádání sídla - chránit veškerá veřejná prostranství před zastavěním - volnou krajinu chránit před nekoordinovanou zástavbou 2. 3. 2 Přírodní hodnoty a zdroje Kromě chráněných území přírody dle zvláštních předpisů, jsou územním plánem chráněny následující přírodní hodnoty: - prvky územního systému ekologické stability všech kategorií, včetně interakčních prvků - významnější plochy zeleně - krajinné formace, břehové porosty, remízy, meze, solitérní stromy i skupinové porosty ve volné krajině - plochy v nezastavěném území vymezené v územním plánu jako plochy přírodní - NP, plochy smíšené nezastavěného území - NS, plochy lesní - NL Při rozhodování o změnách v území je žádoucí: - realizovat opatření zvyšující funkčnost a vzájemnou propojenost skladebných prvků ÚSES - podpořit zakládání a obnovu interakčních prvků, zejména formou doprovodných liniových výsadeb, skupinových porostů a solitérních stromů - zvýšit podíl extenzivních forem hospodaření na zemědělských půdách nižší bonity - umožnit vzájemné střídání zemědělských kultur, zejména chmelnic, orné půdy, trvalých travních porostů, sadů - podpořit realizaci ochranných, ekologicko-stabilizačních a protierozních opatření 2. 3. 3 Hodnoty civilizační a technické V řešeném území je nutné v souladu se stanovenými prioritami koncepce chránit a rozvíjet následující civilizační a technické hodnoty: - systémy technické a dopravní infrastruktury - cestní síť v krajině, samostatné pěší trasy - zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany - občanské vybavení veřejného charakteru a plochy veřejných prostranství - stabilizované plochy výroby s potenciálem rozvoje, resp. obnovy ekonomických aktivit - vodohospodářské stavby a opatření v krajině (vodní nádrže, úpravy vodních toků, opevnění břehů) - technická zařízení realizovaná za účelem zvýšení úrodnosti zemědělských pozemků - meliorace, závlahové systémy Při rozhodování o změnách v území je žádoucí: - podporovat přirozenou integraci objektů a zařízení občanského vybavení v plochách bydlení - umožnit intenzifikaci využití zastavěného území s podmínkou prokázání vzájemné slučitelnosti s ostatními funkcemi - zachovat funkčnost stávajících odvodňovacích systémů - umožnit obnovu cestní sítě v krajině

4

3) Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně 3. 1 Urbanistická koncepce Prioritami urbanistické koncepce jsou: - zachovat a dále posilovat přirozenou nejednoznačnost urbanizovaných ploch - umožnit integraci bydlení, rekreace, občanského vybavení, výroby bez negativních vlivů na okolí, atd. ve stabilizovaných a zastavitelných plochách - pokračovat v kontinuálním a koordinovaném rozvoji výstavby ve vazbě na zastavěná území - respektovat a dále posilovat venkovský charakter sídla - umožnit přirozenou intenzifikaci zastavěného území - při umísťování staveb a zařízení respektovat stávající kompoziční vztahy a historicky vytvořené struktury a vazby v krajině - chránit volnou krajinu před zastavěním, zejména část území zasahující do CHKO České středohoří - využívat dalších nástrojů územního plánování, zejména územních studií a regulačních plánů za účelem identifikace hodnot území a ověřování kvalit navrhovaných opatření - podporovat rozvoj infrastruktury pro rekreaci a cestovní ruch v obci V rámci urbanistické koncepce jsou vymezeny následující plochy s rozdílným způsobem využití a obecné zásady pro jejich využívání, jejichž hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití je stanoveno v kapitole č. 6: Plochy bydlení • Bydlení v rodinných domech - venkovské (BV) - umožnit existenci funkcí přímo souvisejících s bydlením - podporovat integraci funkcí bydlení, občanského vybavení, rekreace a výroby bez negativního vlivu na okolí - v zastavitelných plochách vymezovat odpovídající plochy veřejných prostranství - vyloučit funkce omezující bydlení Plochy občanského vybavení • Občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) - doplnit technické a sociální zázemí stabilizovaných ploch - prověřovat účelnost a efektivitu využívání nově navrhovaných zařízení Plochy veřejných prostranství • Veřejná prostranství (PV) - umožnit umísťování staveb a zařízení slučitelných s účelem veřejných prostranství - podporovat vznik veřejných prostranství v ostatních plochách s rozdílným způsobem využití, zejména v plochách bydlení Plochy dopravní infrastruktury • Dopravní infrastruktura - silniční (DS) • Dopravní infrastruktura - železniční (DZ) Plochy technické infrastruktury • Technická infrastruktura - inženýrské sítě (TI)

5

Plochy výroby a skladování • Výroba a skladování - lehký průmysl (VL) - podporovat využívání ploch také pro účely zemědělské výroby - upřednostnit odvětví zaměřená na zpracovatelský průmysl a zemědělství Plochy sídelní zeleně • Zeleň ostatní (ZX) - podpořit vzájemnou koexistenci rekreační, estetické a přírodní funkce - podporovat zakládání ploch sídelní zeleně v ostatních plochách s rozdílným způsobem využití, zejména v plochách bydlení 3. 2 Vymezení systému sídelní zeleně V rámci koncepce systému sídelní zeleně je územním plánem vymezena následující plocha s rozdílným způsobem využití: • Zeleň ostatní (ZX) Mimo plochy s rozdílným způsobem využití ZX je systém sídelní zeleně tvořen: - plochami zeleně, které jsou v územním plánu zahrnuty do jiných ploch s rozdílným způsobem využití; jsou tvořeny veřejnou zelení v plochách veřejných prostranství (PV), zelení soukromou (zahrady, sady) v plochách (BV), zelení v plochách dopravní infrastruktury (DS), výroby (VL) a zelení v plochách občanského vybavení (OS) apod. Koncepce systému sídelní zeleně stanovuje následující zásady: - na plochách zeleně lze umísťovat stavby a zařízení slučitelné s účelem ploch zeleně, zejména stavby a zařízení technické infrastruktury - plochy zeleně budou vymezovány v rámci ostatních ploch s rozdílným způsobem využití, zejména pak v zastavitelných plochách bydlení v podobě zeleně veřejně přístupné jako nedílné součásti veřejných prostranství 3. 3 Vymezení zastavitelných ploch V územním plánu jsou vymezeny následující zastavitelné plochy:

Ozn. (kód)

Plocha s rozdílným způsobem využití

Podmínky využití plochy

Z1

bydlení v rodinných domech - prověření územní studií jako podmínka pro rozhodování - venkovské (BV) - v rámci územního řízení (územní studie) bude prokázáno, že budoucí využití této plochy nebude negativně ovlivňováno nadlimitními hladinami hluku z dopravy na silnici I/15 - prověřit a v případě potřeby upravit parametry přístupové komunikace

Z2

bydlení v rodinných domech - prověření územní studií jako podmínka pro rozhodování - venkovské (BV) - v rámci územního řízení (územní studie) bude prokázáno, že budoucí využití této plochy nebude negativně ovlivňováno nadlimitními hladinami hluku z dopravy na železniční trati č. 087 - prověřit a v případě potřeby upravit parametry přístupové komunikace

6

Z3

Z4 Z5

bydlení v rodinných domech - prověření územní studií jako podmínka pro rozhodování - venkovské (BV) - v rámci územního řízení (územní studie) bude prokázáno, že budoucí využití této plochy nebude negativně ovlivňováno nadlimitními hladinami hluku z dopravy na železniční trati č. 087 zeleň ostatní (ZX)

- upřednostnit ochrannou a izolační funkci

výroba a skladování - lehký - koeficient zastavěné plochy (KZP) - max. 0,4 průmysl (VL) - v rámci územního řízení bude prokázáno, že budoucí využití této plochy nebude negativně ovlivňovat nadlimitními hladinami hluku obytnou zástavbu

Z6

technická infrastruktura inženýrské sítě (TI)

- před zahájením výstavby bude odborně způsobilou osobou zpracován podrobný biologický průzkum zaměřený na výskyt zvláště chráněných druhů rostlin

Z7

dopravní infrastruktura silniční (DS)

- technické řešení stezky pro pěší a cyklisty koncipovat s ohledem na vymezený koridor územní rezervy R2

Z8

zeleň ostatní (ZX)

Z9


Z10


Z11


- umožnit koexistenci přírodní, ochranné a rekreační funkce

- podpořit kombinaci přírodní a ochranné funkce - respektovat zásady stanovené v plochách biokoridorů

3. 4 Vymezení ploch přestavby V územním plánu nejsou vymezeny plochy přestavby.

4) Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování 4. 1 Občanské vybavení Koncepce veřejné infrastruktury v oblasti občanského vybavení specifikuje níže uvedené plochy s rozdílným způsobem využití a stanovuje v nich odpovídající zásady. • Občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) - doplnit technické a sociální zázemí stabilizovaných ploch - prověřovat účelnost a efektivitu využívání nově navrhovaných zařízení Obecné podmínky stanovené v rámci koncepce občanského vybavení: - plochy občanského vybavení mohou být v souladu s přípustným a podmíněně přípustným využitím součástí dalších ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch bydlení (BV) 4. 2 Veřejná prostranství Koncepce veřejné infrastruktury v oblasti veřejných prostranství vymezuje následující plochu s rozdílným způsobem využití a stanovuje obecné zásady: • Veřejná prostranství (PV) - na veřejných prostranstvích lze umísťovat stavby a zařízení slučitelné s účelem veřejných prostranství, zejména stavby a zařízení technické infrastruktury - v zastavitelných plochách pro bydlení (BV) budou v územních studiích a navazujících 7

dokumentacích navrhovány odpovídající plochy veřejných prostranství - veřejná prostranství jsou součástí ostatních ploch s rozdílným způsobem využití, zejména bydlení (BV), a dopravní infrastruktury (DS, DZ) 4. 3 Dopravní infrastruktura 4. 3. 1 Doprava silniční V řešeném území je vymezen stabilizovaný systém silnic I. a III. třídy doplněný místními a účelovými komunikacemi. V rámci koncepce dopravní infrastruktury je územním plánem vymezen koridor územní rezervy: Ozn. (kód) R2

Název

Podmínky využití ploch územních rezerv

koridor pro přeložku - umožnit realizaci cyklostezky v rozsahu zastavitelné plochy Z7 silnice I/15 - umožnit realizaci opatření v koridorech protierozních opatření (KRO) - umožnit obnovu cestní sítě v krajině (MK) - umožnit výsadbu v plochách zeleně - umožnit vymezení a založení prvků ÚSES nepřípustné využití: - stavby a zařízení, jejichž realizace by výrazně znesnadnila nebo podstatným způsobem zvýšila náklady na případné budoucí využití koridoru územní rezervy

V rámci koncepce uspořádání krajiny je územním plánem navržena obnova cestní sítě v krajině (MK). Podrobné podmínky využití pro plochy MK jsou uvedeny v kapitole 5. 2 textové části územního plánu. Na ostatních komunikacích nejsou vzhledem k jejich významu a dopravnímu zatížení navrhovány žádné úpravy. Pro jednotlivé nově navržené zastavitelné plochy budou vybudovány, resp. prodlouženy místní komunikace napojené na stávající dopravní systém. Způsob napojení je nutno řešit v souvislosti se způsobem zástavby zejména u rozsáhlejších zastavitelných ploch. Umístění komunikací v rámci jednotlivých zastavitelných ploch bude předmětem řešení navazujících stupňů projektových dokumentací. Doprava v klidu Plochy pro parkování a odstavování vozidel jsou součástí ploch dopravní infrastruktury (DS). V zastavitelných plochách budou v rámci územních studií prověřeny kapacity a v případě potřeby vymezeny plochy pro parkování a odstavování vozidel. V přípustném využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch bydlení (BV) je umožněna realizace staveb a zařízení pro parkování a odstavování vozidel (plochy na terénu, garáže).

8

4. 3. 2 Doprava železniční Řešeným územím prochází regionální železniční trať č. 087 Lovosice - Česká Lípa. Železniční trať včetně ochranného pásma je územně stabilizovaná. 4. 3. 3 Komunikace pro pěší, cyklistická doprava Komunikace pro pěší Samostatné chodníky nejsou v územním plánu vymezeny, jejich realizace je umožněna v rámci hlavního a přípustného využití vybraných ploch s rozdílným způsobem využití (zejména ploch dopravní infrastruktury - silniční (DS) a veřejných prostranství (PV)). Cyklistická doprava Územním plánem je vymezena zastavitelná plocha Z7 pro realizaci stezky pro pěší a cyklisty. Realizace cyklotras je umožněna v rámci hlavního, přípustného či podmíněně přípustného využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. Pro účely cyklistické a pěší dopravy bude možné využít také obnovený systém mimosídelních cest (MK). 4. 4 Technická infrastruktura 4. 4. 1 Koncepce zásobování pitnou vodou Návrh koncepce zásobování pitnou vodou Koncepce zásobování pitnou vodou se ve lhůtě aktualizace nemění. Současný systém vodárenských zařízení, včetně vodovodní sítě, je schopen zajistit bezproblémové zásobování obyvatelstva, vybavenosti a výroby vodou. Zásobování zastavitelných ploch pitnou vodou bude řešeno prodloužením stávajících řadů a napojením na vodovodní systém. Zásobování požární vodou Stávající vodovodní systém slouží i pro zajištění požární ochrany zásobovaného území. Kapacita zdrojů a dimenze hlavních řadů zajišťuje pro běžnou zástavbu dodávku požární vody v potřebném tlaku a množství. V koncových úsecích vodovodní sítě menších profilů nebo u atypických požadavků na potřebu požární vody je nutno situaci posoudit individuálně, a případně řešit dodávku požární vody i jiným způsobem (využít dalších zdrojů vody pro případný požární zásah). Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou V době výpadku dodávky pitné vody bude zásobování pitnou vodou zajišťováno pomocí cisteren, případně dovozem balené vody. Pro zajištění nouzového zásobování pitnou vodou jsou vytipovány podzemní zdroje Vlastislav Kaple, Velké Žernoseky a vrty Malešov. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu nebo z domovních studní.

9

4. 4. 2 Koncepce kanalizace a odvádění a čištění odpadních vod Návrh koncepce kanalizace V rámci koncepce odkanalizování jsou v územním plánu navržena následující opatření: - zastavitelná plocha Z6 pro realizaci ČOV Horní Řepčice - oddílná kanalizace v Horních Řepčicích s vyústěním na navrženou ČOV Stávající i nově realizované objekty budou napojeny na navrženou kanalizaci. Do doby vybudování kanalizační sítě bude odkanalizování nově realizované zástavby řešeno individuálním způsobem. U objektů mimo dosah navržené kanalizační sítě bude odkanalizování řešeno individuálním způsobem. Srážkové vody budou z důvodu zpomalení odtoku z území v maximální možné míře likvidovány přímo na pozemcích (akumulací, vsakováním). Při zástavbě je nutno dbát na to, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní, tzn., aby nedocházelo k výraznému zhoršení odtokových poměrů. 4. 4. 3 Zásobování elektrickou energií Koncepce zásobování obce elektrickou energií je vyhovující a zůstane ve lhůtě aktualizace nezměněna. Požadovaný příkon Požadovaný výkon pro distribuci bude zajištěn ze stávající trafostanice, která se přezbrojí a osadí větším transformátorem, příp. výstavbou nových trafostanic s vrchní primární přípojkou. V případě vzniku většího průmyslového odběru bude situace řešena přezbrojením, příp. výstavbou nové trafostanice s vrchní primární přípojkou. Primární rozvod Primární rozvodný systém zůstane zachován. Sekundární rozvod Zastavitelné plochy budou připojovány kabelovým sekundárním vedením. Stávající nadzemní rozvodná síť bude podle možností a požadavků na výkon postupně kabelizována. 4. 4. 4 Telekomunikace, radiokomunikace Není navrhována změna koncepce. 4. 4. 5 Zásobování teplem a plynem V územním plánu je navrženo napojení Horních Řepčic novou STL odbočkou dlouhou cca 1 500 m na STL plynovod v obci Chotiněves. Obec bude zásobována z RS VTL/STL Chotiněves. U objektů, které nebudou napojeny na rozvod zemního plynu, bude vytápění řešeno individuálním způsobem.

10

4. 4. 6 Nakládání s odpady Koncepce v oblasti odstraňování odpadů je vyhovující. Ve lhůtě aktualizace je uvažováno se zachováním stávajícího způsobu likvidace odpadů. V řešeném území nejsou navrhovány plochy pro skládkování. Samostatné zastavitelné plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady nejsou vymezeny. Shromažďovací plochy pro tříděný odpad je možno umisťovat v rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jako zařízení technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území.

5) Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání ložisek nerostných surovin a podobně 5. 1 Koncepce uspořádání krajiny, opatření v krajině Koncepce uspořádání krajiny v územním plánu stanovuje následující priority: - ve IV. zóně CHKO České středohoří upřednostnit postupy a opatření zaměřené na údržbu krajiny - v celém území chránit ekologicky stabilnější fragmenty krajiny - podpořit lokální formy zemědělství zaměřené zejména na chmelařství, ovocnářství, zelinářství - umožnit změny ploch orné půdy na stabilnější kultury - zachovat (a dále postupně zvyšovat) fyzickou i biologickou prostupnost krajiny - posilovat rekreační funkci krajiny - při hospodaření na zemědělské a lesní půdě nižší bonity upřednostnit extenzivní formy - podporovat obnovu charakteristické struktury krajiny (zejména členění rozsáhlých zemědělských ploch, zakládání prvků krajinné zeleně, obnovu mimosídelních cest apod.) - podporovat realizaci revitalizačních opatření v krajině - zvyšovat retenční schopnost území - vytvářet podmínky pro umístění staveb na ochranu před povodněmi a opatření nestavební povahy sloužících ke snižování ohrožení území povodněmi a jinými přírodními katastrofami Nezastavěné území je členěno na následující plochy s rozdílným způsobem využití, pro které jsou v kapitole 6 stanoveny podmínky využití. • Plochy vodní a vodohospodářské (W) • Plochy zemědělské (NZ) • Plochy lesní (NL) • Plochy přírodní (NP) • Plochy smíšené nezastavěného území - zemědělské, přírodní (NSzp) Další obecné zásady: - ochrana a postupná obnova solitérních stromů v krajině jako orientačních bodů, zviditelnění hranic pozemků, výsadba k objektům apod. s využitím dlouhověkých dřevin (dub, lípa, klen, buk), ochrana stávajících solitérních dřevin v krajině - doplnění mimolesní zeleně v podobě liniových porostů podél polních cest a vodotečí či remízů (interakční prvky), pro výsadby využívat druhově původní dřeviny - revitalizace vodních toků - obnova v minulosti zaniklé diferenciace kultur

11

5. 2 Prostupnost krajiny Opatření navržená územním plánem pro zajištění prostupnosti krajiny: - ÚSES včetně systému interakčních prvků - obnova cestní sítě v krajině (MK) Obecné zásady pro zajištění prostupnosti krajiny: - umožnit zakládání prvků ÚSES na zemědělské půdě, zejména v souvislosti s realizací komplexních pozemkových úprav - podporovat obnovu cestní sítě v krajině - technické řešení koordinovat s vymezováním ploch významné zeleně - u vodních toků budou odstraňovány nebo migračně zprůchodňovány překážky bránící migraci vodních živočichů Obnova cestní sítě v krajině (MK) Pro obnovu cestní sítě v krajině (MK) jsou stanoveny následující podmínky využití: hlavní využití: - místní a účelové komunikace přípustné využití: - komunikace pro pěší a cyklisty - prvky ÚSES - plochy významné zeleně a zeleň skupinová, liniová a solitérní - protierozní opatření, zejména průlehy, zasakovací travnaté pásy, příkopy apod. - stavby mostků a propustků, drenážní a vsakovací systémy - ekostabilizační prvky v krajině podmíněně přípustné využití: - stavby a zařízení technické infrastruktury, pokud podstatným způsobem neomezí umístění nebo funkčnost navrhovaných opatření - plochy investic do půdy (např. meliorační opatření atd.), pokud podstatným způsobem neomezí umístění nebo funkčnost navrhovaných opatření nepřípustné využití: - jakékoliv využití, které by znemožnilo, nebo podstatným způsobem omezilo umístění navrhovaných staveb a opatření 5. 3 Ochrana před povodněmi, protierozní a revitalizační opatření Protipovodňová ochrana a protierozní opatření Realizace protipovodňových, ochranných vodohospodářských a protierozních opatření v krajině je umožněna v plochách smíšených nezastavěného území (NSzp). Za účelem zvýšení retenčních schopností území budou uplatňovány zejména následující zásady: - doplnit liniové dřevinné porosty (podél mezí, cest, hranic pozemků apod.), k výsadbám využít druhově původní dřeviny - neměnit terénními úpravami přirozenou konfiguraci funkčních niv vodních toků - provádět revitalizační opatření na vodních tocích sledující mimo jiné i zadržení vody v krajině - při realizaci staveb na ochranu před povodněmi a opatření nestavební povahy sloužících ke snižování ohrožení území povodněmi a jinými přírodními katastrofami preferovat přírodě blízká opatření - zalesnit problémové plochy - možné provádět v rámci navrhovaných prvků ÚSES a v souladu s podmínkami vyžití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití - vhodná organizace půdního fondu a způsoby obhospodařování (změny rostlinného pokryvu, 12

tvorba protierozních a vegetačních pásů, stavebně technická opatření apod.) - v zastavitelných plochách zabezpečit, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území zůstaly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní, tzn., aby nedocházelo ke zhoršení odtokových poměrů v území Koridory revitalizačních opatření v krajině (KRO) Pro koridory revitalizačních opatření v krajině (KRO) jsou stanoveny následující podmínky využití: hlavní využití: - revitalizační opatření v krajině přípustné využití: - protierozní opatření, zejména průlehy, travnaté údolnice, zasakovací travnaté pásy, meze, příkopy apod. - revitalizace vodních toků - rozvolnění koryta, umožnění regulovaného rozlivu, meandry, průtočné a neprůtočné tůně, mokřady apod. - stavby na ochranu před povodněmi a opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území povodněmi a jinými přírodními katastrofami, zejména poldry, rybníky, retenční nádrže, hrázování, terasy, prohlubování (zkapacitňování) koryt vodních toků - terénní úpravy (valy, výkopy, zemní protierozní hrázky apod.) - stavby mostků a propustků - drenážní a vsakovací systémy, ochranné nádrže - plochy ochranné a izolační zeleně - plošná, skupinová, liniová a solitérní zeleň, břehové porosty - účelové komunikace a komunikace pro pěší a cyklisty (polní cesty s navrženým odvodněním a doprovodnou zelení) - prvky ÚSES a plochy významné zeleně - ekostabilizační prvky v krajině podmíněně přípustné využití: - stavby a zařízení technické infrastruktury, pokud podstatným způsobem neomezí umístění navrhovaných opatření - plochy investic do půdy (např. meliorační opatření atd.), pokud podstatným způsobem neomezí umístění nebo funkčnost navrhovaných opatření nepřípustné využití: - jakékoliv využití, které by znemožnilo, nebo podstatným způsobem omezilo umístění navrhovaných staveb a opatření 5. 4 Návrh systému ekologické stability krajiny Územní plán vymezuje a zpřesňuje skladebné prvky ÚSES regionálního a lokálního významu (biocentrum a biokoridor). V řešeném území se jedná o následující prvky: - regionální biokoridor RK 615 - lokální biocentrum LC 1 - lokální biokoridory LK 1, LK 2 Dále budou v území respektovány navržené interakční prvky a ostatní prvky krajinné zeleně v podobě liniových i bodových porostů - vodní toky, meze, solitérní stromy, remízy apod. Pro biocentra a biokoridory obecně platí následující zásady: na lesních plochách - podporovat přirozenou obnovu porostů - nesnižovat koeficient ekologické stability - podporovat zachování původních dřevin a obnovu druhové skladby 13

- podporovat vertikální členění na nelesních plochách - podporovat břehové výsadby podél vodních toků a mimosídelních cest - chránit přirozenou skladbu dřevin břehových porostů - na orné půdě zakládat travnaté pásy (doplňovat výsadbou dřevin) - podporovat přirozený vodní režim a vznik revitalizačních prvků na vodních tocích (meandry, tůně, poldry apod.) - neumísťovat nové stavby a zařízení v plochách biocenter a biokoridorů mimo staveb a zařízení dopravní a technické infrastruktury

6) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití (včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona), popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití) Řešené území je členěno na následující plochy s rozdílným způsobem využití: • Bydlení v rodinných domech - venkovské (BV) hlavní využití: - bydlení v rodinných domech a přímo související stavby, zařízení a využití území, vybavenost a služby místního charakteru přípustné využití: - veřejná prostranství - zeleň, zejména veřejná, soukromá, izolační - dopravní a technická infrastruktura pro obsluhu řešeného území - občanské vybavení, které je součástí veřejné infrastruktury - komunikace pro pěší a cyklisty - vodní plochy a toky podmíněně přípustné využití: - výroba a skladování za podmínky, že svým provozováním a technickým zařízením nenaruší užívání staveb a zařízení ve svém okolí, nesníží kvalitu okolního prostředí a svým charakterem a kapacitou výrazně nezvýší dopravní zátěž v území a neomezí hlavní využití - rekreace za podmínky, že bude funkcí doplňkovou a nebude narušeno či omezeno hlavní využití - občanské vybavení, které není součástí veřejné infrastruktury za podmínky, že bude funkcí doplňkovou a nebude narušeno či omezeno hlavní využití - další stavby a zařízení, za podmínky, že nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům v takto vymezené ploše - bytové domy za podmínky max. podlažnosti 2 nadzemní podlaží + podkroví - zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že budou umístěna na budovách, zejména střechách, fasádách apod., a bude se jednat o technická zařízení staveb nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území neslučitelné s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím

14

podmínky prostorového uspořádání: - max. výška objektů - 15 m • Občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) hlavní využití: - občanské vybavení sloužící převážně sportu a tělovýchově přípustné využití: - zeleň, zejména veřejná, ochranná a izolační - veřejná prostranství - dopravní a technická infrastruktura pro obsluhu řešeného území - komunikace pro pěší a cyklisty - vodní plochy a toky podmíněně přípustné využití: - bydlení za podmínky přímé funkční vazby na areál, zejména služební byty - ostatní občanské vybavení za podmínky, že bude funkcí doplňkovou a nebude narušeno či omezeno hlavní využití - rekreace za podmínky, že bude funkcí doplňkovou a nebude narušeno či omezeno hlavní využití - zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že budou umístěna na budovách, zejména střechách, fasádách apod., a bude se jednat o technická zařízení staveb nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území neslučitelné s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím • Veřejná prostranství (PV) hlavní využití: - veřejná prostranství, včetně související dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení slučitelného s účelem veřejných prostranství přípustné využití: - zeleň, zejména veřejná, ochranná a izolační - vodní plochy a toky - stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury, zejména zastávky veřejné dopravy, místa pro krátkodobé odkládání odpadu, místní a účelové komunikace, parkovací stání apod. - komunikace pro pěší a cyklisty podmíněně přípustné využití: - občanské vybavení slučitelné s účelem veřejných prostranství za podmínky, že zvyšuje využitelnost těchto ploch pro obyvatele, zejména informační zařízení, prodejní zařízení, dětská hřiště, veřejná WC, prvky mobiliáře nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území neslučitelné s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím podmínky prostorového uspořádání: - případné stavby a zařízení musí důsledně respektovat charakter veřejného prostranství, do něhož jsou vsazovány, zejména pokud se jedná o hlavní prostorotvorná veřejná prostranství (návsi, náměstí, pěší zóny apod.) • Dopravní infrastruktura - silniční (DS) hlavní využití: - plochy a koridory silniční dopravy a stavby a zařízení dopravního vybavení, zejména odstavné a parkovací plochy, autobusové zastávky, garáže, objekty údržby pozemních komunikací

15

přípustné využití: - komunikace pro pěší a cyklisty - veřejná prostranství - zeleň, zejména ochranná a izolační - dopravní a technická infrastruktura pro obsluhu řešeného území - vodní plochy a toky podmíněně přípustné využití: - zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že budou umístěna na budovách, zejména střechách, fasádách apod., a bude se jednat o technická zařízení staveb nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území neslučitelné s hlavním a přípustným využitím • Dopravní infrastruktura - železniční (DZ) hlavní využití: - plochy drážní dopravy a stavby a zařízení pro drážní dopravu, zejména stanice, zastávky, nástupiště, provozní budovy, vozovny, překladiště, správní budovy přípustné využití: - komunikace pro pěší a cyklisty - veřejná prostranství - zeleň, zejména ochranná a izolační - dopravní a technická infrastruktura pro obsluhu řešeného území - vodní plochy a toky podmíněně přípustné využití: - občanské vybavení za podmínky, že bude funkcí doplňkovou a nebude narušeno či omezeno hlavní využití - bydlení za podmínky přímé funkční vazby na areál, zejména služební byty - stavby a zařízení pro komerční využití, zejména služby, sklady a obchodní zařízení za podmínky, že nebude narušeno či omezeno hlavní a přípustné využití - stavby a zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že se bude jednat o technická zařízení staveb nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území neslučitelné s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím • Technická infrastruktura - inženýrské sítě (TI) hlavní využití: - plochy technické infrastruktury, stavby a provozně související zařízení technického vybavení, zejména vodojemy, čistírny odpadních vod, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, komunikační vedení, energetická vedení, vodovody, kanalizace přípustné využití: - zeleň, zejména zeleň ochranná a izolační - související dopravní infrastruktura - veřejná prostranství - vodní plochy a toky - komunikace pro pěší a cyklisty podmíněně přípustné využití: - zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že budou umístěna na budovách, zejména střechách, fasádách apod., a bude se jednat o technická zařízení staveb - bydlení za podmínky přímé funkční vazby na areál, zejména služební byty

16

nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území neslučitelné s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím • Výroba a skladování - lehký průmysl (VL) hlavní využití: - výroba a skladování bez negativního vlivu na okolí nepřesahujícího hranice výrobního nebo skladového areálu přípustné využití: - rostlinná a živočišná zemědělská výroba a provozně související stavby a zařízení - stavby a zařízení pro krátkodobé skladování odpadů, zejména sběrné dvory - dopravní a technická infrastruktura pro obsluhu řešeného území - komunikace pro pěší a cyklisty - zeleň, zejména ochranná a izolační - veřejná prostranství - vodní plochy a toky - stavby a zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů podmíněně přípustné využití: - bydlení za podmínky přímé funkční vazby na areál, zejména služební byty - občanské vybavení za podmínky, že bude funkcí doplňkovou a nebude narušeno či omezeno hlavní využití nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území neslučitelné s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím podmínky prostorového uspořádání: - maximální zastavěná plocha - 2000 m2 - max. výška objektů - 15 m • Zeleň ostatní (ZX) hlavní využití: - zeleň přípustné využití: - zahrady, travnaté plochy, pastviny, plochy pozemků určených k plnění funkcí lesa (dále jen „PUPFL“) - travnaté plochy s výsadbami vhodné druhové skladby (parkové a sadové úpravy) - veřejná prostranství - dopravní a technická infrastruktura pro obsluhu řešeného území - vodní plochy a toky - komunikace pro pěší, cyklisty a další druhy nemotorové dopravy a související stavby a zařízení podmíněně přípustné využití: - není stanoveno nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území neslučitelné s hlavním a přípustným využitím • Plochy vodní a vodohospodářské (W) hlavní využití: - vodní plochy a toky a pozemky s převažujícím vodohospodářským využitím, zejména rybníky, jezera, vodní nádrže, mokřady a ostatní vodní nádrže, které plní funkci vodohospodářskou, ekologicko-stabilizační, rekreační, estetickou či hospodářskou

17

přípustné využití: - vodní díla dle zvláštních předpisů - stavby související s využitím vodního toku nebo vodní plochy k vodárenským účelům a nejsou vodními díly - břehové porosty, litorální pásma - související dopravní a technická infrastruktura, zejména mosty, lávky - stavby a zařízení pro lesní hospodářství podmíněně přípustné využití: - stavby a zařízení pro chov ryb za podmínky, že zásadním způsobem nenaruší vodní režim v území - stavby a zařízení pro likvidaci vyčištěných vod z domovních čistíren za podmínky, že zásadním způsobem nenaruší vodní režim v území nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území neslučitelné s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím • Plochy zemědělské (NZ) hlavní využití: - pozemky zemědělského půdního fondu mimo zastavěné území přípustné využití: - pozemky orné půdy, trvalých travních porostů, sadů a zahrad - stavby, zařízení a jiná opatření pro zemědělské účely - stavby a zařízení pro zemědělskou prvovýrobu vázané na konkrétní lokalitu nezbytné pro obhospodařování zemědělské půdy v nezastavěném území a pastevectví, zejména žlaby, přístřešky pro dobytek, seníky apod. - liniové a plošné porosty pro ekologickou stabilizaci krajiny, zejména remízy, meze, stromořadí apod. - stavby a opatření nestavební povahy ke snižování ohrožení území živelnými nebo jinými pohromami, zejména poldry, rybníky, retenční nádrže, hrázování, terasy, prohlubování (zkapacitňování) koryt vodních toků - související dopravní a technická infrastruktura - vodní plochy a toky - sportovní letiště - oplocení pozemků pro chovné a pěstební účely podmíněně přípustné využití: - revitalizace vodotečí, vodní plochy a toky a stavby pro jejich obhospodařování za podmínky, že zásadním způsobem nenaruší vodní režim v území - zalesnění pozemků za podmínky, že nepřesáhne výměru 2 000 m2 nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území neslučitelné s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím • Plochy lesní (NL) hlavní využití: - pozemky učené k plnění funkce lesa (PUPFL) a stavby a zařízení lesního hospodářství, včetně pozemků související dopravní a technické infrastruktury přípustné využití: - vodní plochy a toky - lesní školky, arboreta - plochy trvalých travních porostů, orné půdy a mimolesní zeleně - cyklotrasy, turistické trasy a naučné stezky s konkrétním umístěním na lesních cestách 18

- související dopravní a technická infrastruktura - stavby a opatření nestavební povahy ke snižování ohrožení území živelnými nebo jinými pohromami, zejména poldry, rybníky, retenční nádrže, hrázování, terasy, prohlubování (zkapacitňování) koryt vodních toků - oplocení pozemků pro chovné a pěstební účely podmíněně přípustné využití: - není stanoveno nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území neslučitelné s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím • Plochy přírodní (NP) hlavní využití: - lesní porosty, krajinná zeleň, vodní plochy, popř. součásti zemědělského půdního fondu, jež souhrnně vytvářejí plochy původních, přírodních a přírodě blízkých ekosystémů a zajišťují tak uchování druhového a genového bohatství spontánních druhů, zejména evropsky významných lokalit a biocenter přípustné využití: - stavby a opatření nestavební povahy v zájmu zabezpečení prostoru pro relativně nerušenou existenci a vývoj přírodních a přírodě blízkých společenstev a v zájmu ochrany přírody a krajiny - související dopravní a technická infrastruktura - komunikace pro pěší a cyklisty po vyznačených cestách - zeleň podmíněně přípustné využití: - liniové inženýrské sítě, jejichž trasování mimo přírodní zónu by prokazatelně neúměrně zvýšilo náklady na jejich realizaci a za podmínky, že nebudou zásadně narušovat přírodní funkci plochy - stavby a opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území živelnými nebo jinými pohromami za podmínky, že nebudou zásadně narušovat přírodní funkci plochy nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území neslučitelné s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím • Plochy smíšené nezastavěného území - zemědělské, přírodní (NSzp) hlavní využití: - není stanoveno přípustné využití: - zeleň zajišťující mimoprodukční funkce krajiny a příznivé působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny, zejména zeleň plošná, skupinová, liniová, solitérní, břehové porosty - pozemky zemědělského půdního fondu, včetně staveb, zařízení a opatření nestavební povahy pro zemědělské účely - související dopravní a technická infrastruktura - PUPFL, trvalé travní porosty, sady a zahrady - zeleň - terénní úpravy, zejména valy, výkopy, zemní protierozní hrázky apod. - komunikace pro pěší a cyklisty - vodní plochy a toky - stavby a opatření nestavební povahy ke snižování ohrožení území živelnými nebo jinými pohromami, zejména poldry, rybníky, retenční nádrže, hrázování, terasy, prohlubování (zkapacitňování) koryt vodních toků - plochy ÚSES 19

- zalesnění - oplocení pozemků pro chovné a pěstební účely podmíněně přípustné využití: - liniové inženýrské sítě, pokud by jejich trasování mimo plochu prokazatelně neúměrně zvýšilo náklady na jejich realizaci nepřípustné využití: - stavby, zařízení a využití území neslučitelné s přípustným a podmíněně přípustným využitím

7) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Územním plánem jsou stanoveny následující veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit: Veřejně prospěšná stavba (VPS) - dopravní infrastruktura: Ozn. Název Plocha s rozdílným Popis způsobem využití WD1

cyklostezka


Možnost uplatnění práva ve prospěch Obec Horní Řepčice

stezka pro pěší a cyklisty (Z7)

Veřejně prospěšná stavba (VPS) - technická infrastruktura: Ozn. Název Plocha s rozdílným Popis způsobem využití WT1

Možnost uplatnění práva ve prospěch

technická infrastruktura čistírna odpadních čistírna odpadních vod - inženýrské sítě (TI) vod (Z6) Horní Řepčice

Obec Horní Řepčice

Veřejně prospěšná opatření (VPO) - založení prvků územního systému ekologické stability: Prvky ÚSES všech kategorií jsou vymezeny jako veřejně prospěšná opatření: Ozn. Popis Možnost uplatnění práva ve prospěch 615

regionální biokoridor (RK 615)

Ústecký kraj

VU1

ÚSES - lokální prvky


8) Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle § 5 odst. 1 katastrálního zákona Veřejně prospěšné stavby a opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo dle § 101 stavebního zákona:

20

Dopravní infrastruktura: Ozn. Dotčené parcely K. ú. dle katastru nemovitostí WD1

parc. č. 92/1

Horní Řepčice

Technická infrastruktura: Ozn. Dotčené parcely K. ú. dle katastru nemovitostí WT1

parc. č. 46/1, 257/2

Horní Řepčice


Název

Možnost uplatnění předkupního práva ve prospěch

dopravní infrastruktura - silniční (DS)

cyklostezka



Název

Možnost uplatnění předkupního práva ve prospěch


čistírna odpadních vod Horní Řepčice


9) Stanovení kompenzačních opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona Územním plánem nejsou kompenzační opatření podle § 50 odst. 6 stanovena.

10) Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření Vymezením ploch územních rezerv R1 a R2 je stanoven preferovaný směr dalšího prostorového a funkčního rozvoje sídel. Ozn. Budoucí plocha s rozdílným (kód) způsobem využití R1

R2

Podmínky pro prověření budoucího využití ploch a koridorů územních rezerv

bydlení v rodinných domech - nepřípustné využití: - stavby a zařízení, jejichž realizace by výrazně znesnadnila venkovské (BV) nebo podstatným způsobem zvýšila náklady na případné budoucí využití koridoru územní rezervy dopravní infrastruktura silniční (DS)

- umožnit realizaci cyklostezky v rozsahu zastavitelné plochy Z7 - umožnit realizaci opatření v koridorech protierozních opatření (KRO) - umožnit obnovu cestní sítě v krajině (MK) - umožnit výsadbu v plochách zeleně - umožnit vymezení a založení prvků ÚSES nepřípustné využití: - stavby a zařízení, jejichž realizace by výrazně znesnadnila nebo podstatným způsobem zvýšila náklady na případné budoucí využití koridoru územní rezervy

21

11) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti Územním plánem jsou vymezeny následující plochy, ve kterých je podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití zpracování územní studie: Ozn.


Lhůta (v měsících)

bydlení v rodinných domech - venkovské (BV)

48

Z1 Z2 Z3 Lhůta pro pořízení studie se stanovuje na 4 roky od nabytí účinnosti opatření obecné povahy, jímž se územní plán vydává. Stanovená lhůta se vztahuje k datu splnění povinností stanovených stavebním zákonem - schválení a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti.

12) Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části Textová část územního plánu Horní Řepčice obsahuje 22 stran včetně titulní strany a obsahu. Grafická část územního plánu obsahuje tyto 3 výkresy: 1) Výkres základního členění území 2) Hlavní výkres 3) Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

22

OD ŮVOD N Ě N Í Ú Z EM N Í HO PLÁ N U H ORNÍ ŘE PČICE Textová část 1) Postup při pořízení územního plánu Do doby vydání územního plánu Horní Řepčice neměla obec Horní Řepčice žádnou platnou územně plánovací dokumentaci. Zejména z tohoto důvodu rozhodlo Zastupitelstvo obce Horní Řepčice (dále jen ZO) na svém zasedání dne 27. 12. 2008 o pořízení územního plánu Horní Řepčice. ZO zároveň schválilo podání žádosti o pořizování tohoto územního plánu na Městský úřad Litoměřice, jakožto obecní úřad obce s rozšířenou působností. Zpracovatelem územního plánu se stal na základě výběrového řízení Ing. Eduard Žaluda (ŽALUDA, projektová kancelář). Určeným zastupitelem pro pořízení územního plánu byl schválen tehdejší starosta obce, p. Jiří Opočenský. Na zasedání ZO konaného dne 27. 12. 2010 byl novým určeným zastupitelem schválen p. Jaroslav Habart. 1. 1 Průzkumy a rozbory, zadání územního plánu Doplňující průzkumy a rozbory byly zpracovány v září 2009. Na základě zpracovatelem předaných doplňujících průzkumů a rozborů vypracoval pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem v dubnu 2010 návrh zadání územního plánu v souladu s ustanovením § 47 odst. 1 stavebního zákona a ustanovením § 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a přílohy č. 6 této vyhlášky. V návrhu zadání pořizovatel stanovil hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu. Veřejnou vyhláškou ze dne 22. 4. 2010, č. j. 30952/10/ROZ/IPe, bylo oznámeno vystavení návrhu zadání územního plánu k veřejnému nahlédnutí. Veřejná vyhláška s návrhem zadání byla vystavena na úředních deskách Obecního úřadu Horní Řepčice a Městského úřadu Litoměřice, a dále na internetových stránkách Městského úřadu Litoměřice http://radnice.litomerice.cz/uzemniplanovani.html a Obce Horní Řepčice http://www.hornirepcice.wz.cz. Lhůta k veřejnému nahlédnutí a pro uplatnění připomínek podle § 47 odst. 2 stavebního zákona byla stanovena od 5. 5. 2010 do 5. 6. 2010 (včetně). Dotčené orgány, krajský úřad, sousední obce, Obec Horní Řepčice a orgány a organizace působící v území byly samostatně obeslány oznámením o vystavení návrhu zadání územního plánu. Dotčené orgány a krajský úřad byly podle ustanovení § 47 odst. 2 stavebního zákona vyzvány k podání svých požadavků na obsah návrhu zadání územního plánu, a to do 30 dnů od jeho obdržení. Sousední obce byly vyzvány k podání svých podnětů ve stejné lhůtě. Pořizovatel všechny upozornil na skutečnost, že k připomínkám, požadavkům a podnětům uplatněným po stanovené lhůtě se nepřihlíží. Uplatněné požadavky a podněty byly vyhodnoceny a zapracovány do výsledné verze návrhu zadání územního plánu podle ustanovení § 47 odst. 4 stavebního zákona. Zadání územního plánu bylo schváleno ZO Horní Řepčice dne 5. 8. 2010. Schválené zadání územního plánu včetně důvodové zprávy bylo obratem zasláno zpracovateli územního plánu.

23

1. 2 Návrh územního plánu Návrh územního plánu byl odevzdán v prosinci 2012. Na základě zpracovatelem předaného návrhu územního plánu Horní Řepčice oznámil pořizovatel dopisem ze dne 10. 1. 2013, č. j. 0002032/13/ROZ/DVa, místo a dobu konání společného jednání o návrhu územního plánu podle ustanovení § 50 odst. 2 stavebního zákona dotčeným orgánům, krajskému úřadu, Obci Horní Řepčice, sousedním obcím a orgánům a organizacím působícím v území. Obsahem oznámení byla i výzva dotčeným orgánům k uplatnění stanovisek a sousedním obcím k uplatnění připomínek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání. Tato lhůta byla stanovena do 6. 3. 2013 včetně. Zároveň pořizovatel dotčené orgány, krajský úřad, Obec Horní Řepčice, sousední obce a orgány a organizace působící v území upozornil, že k později uplatněným stanoviskům a připomínkám se nepřihlíží. Pořizovatel dotčené orgány, krajský úřad, Obec Horní Řepčice, sousední obce a orgány a organizace působící v území dále vyrozuměl o vystavení návrhu územního plánu na internetových stránkách Městského úřadu Litoměřice: http://radnice.litomerice.cz/uzemniplanovani.html. Dle ustanovení § 50 odst. 3 stavebního zákona pořizovatel doručil návrh územního plánu veřejnou vyhláškou. Do 30 dnů ode dne doručení, tj. do 6. 3. 2013 včetně, mohl každý uplatnit u pořizovatele písemné připomínky. Obsahem veřejné vyhlášky bylo i upozornění, že k později uplatněným připomínkám se nepřihlíží. Společné jednání o návrhu územního plánu se konalo dne 4. 2. 2013 v 10.00 hod. v zasedací místnosti Městského úřadu Litoměřice, Pekařská 2. Výklad územně plánovací dokumentace byl proveden ve spolupráci s oprávněnou osobou - autorizovaným architektem na úseku územního plánování (ČA 4077) a zpracovatelem díla - Ing. Eduardem Žaludou. Podle ustanovení § 50 odst. 7 stavebního zákona byl návrh územního plánu, včetně kopií stanovisek dotčených orgánů k návrhu územního plánu, předložen k posouzení Krajskému úřadu Ústeckého kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, a to dopisem ze dne 8. 3. 2013, č. j. 0015792/13/ROZ/DVa. Kladné stanovisko Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne 8. 4. 2013, č. j. 214/UPS/2010, bylo doručeno pořizovateli dne 16. 4. 2013 a bylo zapsáno pod č. j. 25661/13. O upraveném a posouzeném návrhu územního plánu pořizovatel oznámil podle ustanovení § 52 odst. 1 stavebního zákona a v souladu s ustanovením § 172 odst. 3 správního řádu místo a dobu konání veřejného projednání veřejnou vyhláškou ze dne 7. 5. 2013, č. j. 0030918/13/ROZ/DVa, která byla vyvěšena na úřední desce Městského úřadu Litoměřice a Obecního úřadu Horní Řepčice a dále na internetových stránkách Obce Horní Řepčice http://www.hornirepcice.cz a Městského úřadu Litoměřice http://radnice.litomerice.cz/uzemniplanovani.html. Dále bylo oznámeno, že návrh územního plánu - opatření obecné povahy s odůvodněním, bude v termínu od 24. 5. 2013 do 24. 6. 2013 vystaven k veřejnému nahlédnutí na úřadu územního plánování, na Obecním úřadu v Horních Řepčicích a na výše uvedených webových stránkách pořizovatele a obce. Pořizovatel ve veřejné vyhlášce uvedl možnost podání písemných námitek podle § 52 odst. 2 a 3 stavebního zákona a podání písemných připomínek podle § 52 odst. 3 stavebního zákona, a to nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání, tj. do 24. 6. 2013. O konání veřejného projednání o upraveném a posouzeném návrhu územního plánu byly vyrozuměny: Obec Horní Řepčice, dotčené orgány, krajský úřad, sousední obce a orgány a organizace působící v území, a to dopisem ze dne 7. 5. 2013, č. j. 0030948/13/ROZ/DVa. Pořizovatel oznámil vystavení návrhu územního plánu - opatření obecné povahy. Dotčené orgány a krajský úřad jako nadřízený orgán pořizovatel upozornil na možnost uplatnění stanovisek k částem řešení, které byly od společného jednání (§ 50) změněny, a to ve lhůtě nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání, tj. do 24. 6. 2013. Veřejné projednání o upraveném a posouzeném návrhu územního plánu Horní Řepčice se konalo dne 17. 6. 2013 od 17. 00 hodin v budově Obecního úřadu v Horních Řepčicích. Odborný 24

výklad byl zajištěn zpracovatelem územního plánu Ing. Eduardem Žaludou. O průběhu veřejného projednání byl veden pořizovatelem písemný záznam dle § 22 odst. 2 stavebního zákona. Výsledky veřejného projednání pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotil podle ustanovení § 53 odst. 1 stavebního zákona. Byl zpracován písemný zápis obsahující mimo jiných skutečností i návrh rozhodnutí o podané námitce, včetně odůvodnění. Na základě výsledků projednání pořizovatel vyzval zpracovatele územního plánu ke zpracování čistopisu územního plánu, a to textové i grafické části. 1. 3 Stanoviska dotčených orgánů k návrhu územního plánu (§ 50 SZ) V zákonem stanovené lhůtě podle ustanovení § 50 odst. 2 stavebního zákona do 30 dnů ode dne společného jednání uplatnily souhlasná stanoviska tyto dotčené orgány: • Ministerstvo průmyslu a obchodu, Praha - došlo datovou schránkou dne 21. 1. 2013, č. j. 1586/12/31100 • Vojenská ubytovací a stavební správa, Praha - došlo datovou schránkou dne 8. 2. 2013, č. j. MOCR 582/64588-ÚP/2013-7103/44 • Krajská veterinární správa pro Ústecký kraj, Ústí nad Labem - došlo datovou schránkou dne 19. 2. 2013, č. j. SVS/2013/003337-U • Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje, územní odbor Litoměřice - došlo datovou schránkou dne 20. 2. 2013, č. j. HSUL-29-6/LT-2012 • AOPK, Správa CHKO České středohoří, Litoměřice - došlo datovou schránkou dne 1. 3. 2013, č. j. SR/0229/CS/2013 • Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, Ústí nad Labem ochrana ovzduší - došlo datovou schránkou dne 4. 3. 2013, č. j. 135/ZPZ/2013/UP-854 (Upozornění na povinnost plnění imisních limitů pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, považujeme za bezpředmětné, neboť tento požadavek se nevztahuje k vlastnímu způsobu řešení územně plánovací dokumentace. Sledování kvality ovzduší a plnění imisních limitů není podle platných právních předpisů cílem ani úkolem územního plánování.) • Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, Ústí nad Labem ochrana zemědělského půdního fondu - došlo datovou schránkou dne 4. 3. 2013, č. j. 135/ZPZ/2013/UP-854 • Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, Ústí nad Labem posuzování vlivů na životní prostředí - došlo datovou schránkou dne 4. 3. 2013, č. j. 135/ZPZ/2013/UP-854 V zákonem stanovené lhůtě podle ustanovení § 50 odst. 2 stavebního zákona do 30 dnů ode dne společného jednání uplatnily ve svých stanoviscích požadavky tyto dotčené orgány: • Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy IV, Ústí nad Labem - došlo datovou schránkou dne 6. 2. 2013, č. j. 84/530/133142/ENV/13 „K předmětné ÚPD zaujímá ministerstvo následující stanovisko: Z hlediska ochrany výhradních ložisek nerostných surovin a horninového prostředí Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy IV, upozorňuje na výskyt sesuvů: Chotiněves č. 5884, Horní Nezly č. 7957 (viz mapa Geofondu ČR „Mapa sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací“, list č. 0243).“ Pořizovatel konstatuje, že obě výše zmíněná sesuvná území jsou zakreslena v grafické části návrhu územního plánu a v textové části odůvodnění územního plánu, v kapitole 7. 3. 4 Ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území, zpracovatel uvádí, že sesuvná území č. 5885 v lokalitě Chotiněves a č. 7957 v lokalitě Horní Nezly, budou v souladu s ustanovením § 15 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění 25

pozdějších předpisů, v řešeném území respektována. • Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje, územní pracoviště Litoměřice - došlo datovou schránkou dne 7. 2. 2013, č. j. KHSUL 1006/2013 „Po zhodnocení souladu předloženého návrhu s požadavky předpisů v oblasti ochrany veřejného zdraví vydává Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem toto stanovisko: s návrhem územního plánu Horní Řepčice se souhlasí, za předpokladu splnění následně stanovené podmínky: konkrétní záměr pro plochu Z5 je podmíněn prokázáním podlimitní hlučnosti z vlastního provozu vůči nejbližší obytné zástavbě.“ Do textové části územního plánu, kapitoly 3. 3 Vymezení zastavitelných ploch - podmínky využití plochy, doplní zhotovitel u plochy Z5 podmínku prokázání podlimitní hlučnosti z vlastního provozu vůči nejbližší obytné zástavbě. • Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, Ústí nad Labem ochrana přírody a krajiny - došlo datovou schránkou dne 4. 3. 2013, č. j. 135/ZPZ/2013/UP-854 „Dle grafické části návrhu ÚP by mohla být návrhová plocha Z6 v konfliktu s evidovaným výskytem zvláště chráněného druhu rostliny lilie zlatohlavé (Lilium martagon). U uvedené plochy je nutné před započetím stavebních prací zpracovat podrobný biologický průzkum odborně způsobilou osobou. V případě prokázání výskytu zvláště chráněného druhu, který by mohl být záměrem negativně ovlivněn, je nezbytné požádat příslušný orgán ochrany přírody (aktuálně krajský úřad) o povolení výjimek ze zákazů dle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny, které probíhá ve správním řízení a jeho výsledek nelze předjímat. V souladu s judikaturou by mělo být povolení výjimky řešeno před vydáním územního rozhodnutí.“ Do textové části územního plánu, kapitoly 3. 3 Vymezení zastavitelných ploch - podmínky využití plochy, doplní zhotovitel u plochy Z6 podmínku zpracování podrobného biologického průzkumu odborně způsobilou osobou před započetím stavebních prací z důvodu výskytu zvláště chráněného druhu rostliny lilie zlatohlavé. Po zákonem stanovené lhůtě podle ustanovení § 50 odst. 2 stavebního zákona do 30 dnů ode dne společného jednání uplatnily ve svých stanoviscích požadavky tyto dotčené orgány (nepřihlíží se k nim): • Ministerstvo dopravy, Praha - došlo datovou schránkou dne 8. 3. 2013, č. j. 142/2013-910-UPR/2 „Silniční doprava Návrh územního plánu Horní Řepčice, jejímž správním územím vede silnice č. I/15, mj. vymezuje i zastavitelné plochy, ke kterým uplatňujeme tyto připomínky: Souhlasíme s podmínkami stanovenými v bodě 3. 3 Vymezení zastavitelných ploch, kde je uloženo prokázat, že budoucí využití ploch nebude negativně ovlivněno nadlimitními hladinami hluku z dopravy na sil. I/15, což se týká ploch Z1 pro bydlení v rodinných domech a plochy OS určené pro tělovýchovu a sportovní zařízení. Upozorňujeme, že v případě nesplnění podmínky požadovaných hygienických limitů podle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací z provozu na silnici č. I/15 pro obytnou zástavbu a chráněné venkovní prostory staveb, budou potřebná protihluková opatření realizována výhradně na náklady investora budoucí bytové zástavby. Návrh územního plánu vymezuje též dopravní koridor pro přeložku silnice č. I/15. K tomu uvádíme, že podle sčítání dopravy v roce 2010 činí roční průměr denních intenzit cca 5000 vozidel za 24 hod. Vzhledem k tomuto dopravnímu zatížení se v současné době o novém dopravním řešení silnice č. I/15 neuvažuje.“ Bereme na vědomí. „Železniční doprava Správním územím obce je vedena jednokolejná neelektrizovaná železniční trať č. 087 Lovosice Česká Lípa, která je ve smyslu § 3 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platném znění 26

a v souladu s usnesením vlády ČR č. 766 ze dne 20. 12. 1995 vyčleněna jako regionální dráha z dráhy celostátní. Požadujeme respektovat ochranné pásmo dráhy dle § 4, 4a, 8, 9 a následujících výše uvedeného zákona o dráhách. Zároveň upozorňujeme, že existence tratě a jejího ochranného pásma není uvedena v kapitole 4. 3 Dopravní infrastruktura a navrhujeme v tomto smyslu kapitolu doplnit. Podmínku týkající se hlukových limitů, která je uvedena u plochy Z2, požadujeme uvést i u plochy Z3, která též částečně zasahuje do ochranného pásma dráhy.“ Bereme na vědomí i přes uplatnění požadavků po zákonem stanovené lhůtě. Zhotovitel doplní do kapitoly 4. 3 Dopravní infrastruktura podkapitolu Doprava železniční, ve které uvede existenci tratě a jejího ochranného pásma. Dále bude do kapitoly 3. 3 Vymezení zastavitelných ploch podmínky využití plochy, doplněna u plochy Z3 podmínka týkající se hlukových limitů. Ve stanovené lhůtě do 30 dnů ode dne společného jednání se souhlasně a bez připomínek vyjádřily tyto orgány a organizace působící v území: • Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor kultury a památkové péče, Ústí nad Labem - došlo datovou schránkou dne 14. 1. 2013, č. j. 8/KP/2013 (Informaci o tom, že OKP KÚ ÚK je dotčeným orgánem státní památkové péče příslušným uplatňovat stanovisko dle § 28 odst. 2 písm. c) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, pouze pro území, na kterém se nachází památková zóna či nemovitá národní kulturní památka, bereme na vědomí. Na řešeném území se nenachází žádná památková zóna či nemovitá národní kulturní památka. Dotčeným orgánem státní památkové péče, který uplatňuje stanoviska ve věci pro území obce Horní Řepčice je dle § 29 odst. 2 písm. c) výše citovaného zákona, Městský úřad Litoměřice, odbor školství, kultury, sportu a památkové péče, Pekařská 2, 412 01 Litoměřice. Pořizovatel konstatuje, že tento dotčený orgán byl v rámci projednávání návrhu územního plánu obeslán a neuplatnil žádné požadavky.) • Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, Ústí nad Labem - vodní hospodářství - došlo datovou schránkou dne 4. 3. 2013, č. j. 135/ZPZ/2013/UP-854 (Informaci o tom, že příslušným vodoprávním úřadem k vydání stanoviska k návrhu územního plánu Horní Řepčice je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v tomto případě Městský úřad Litoměřice, bereme na vědomí s tím, že dotčený orgán byl v rámci projednávání návrhu obeslán a neuplatnil žádné požadavky.) • Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, Ústí nad Labem - státní správa lesů - došlo datovou schránkou dne 4. 3. 2013, č. j. 135/ZPZ/2013/UP-854 (Informaci o tom, že příslušným orgánem státní správy lesa je podle § 48 odst. 2 písm. b) lesního zákona Městský úřad Litoměřice, bereme na vědomí s tím, že dotčený orgán byl v rámci projednávání návrhu obeslán a neuplatnil žádné požadavky.) • Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, Ústí nad Labem prevence průmyslových havárií - došlo datovou schránkou dne 4. 3. 2013, č. j. 135/ZPZ/2013/UP-854 (Informaci o tom, že v daném území se nenachází žádné zařízení zařazené dle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů, a proto není KÚ ÚK dotčeným správním úřadem, bereme na vědomí.) • Státní pozemkový úřad, Litoměřice - došlo datovou schránkou dne 5. 3. 2013, č. j. SPU 050700/2013 Ve stanovené lhůtě do 30 dnů ode dne společného jednání uplatnily ve svých vyjádřeních připomínky tyto orgány a organizace působící v území: • Správa železniční dopravní cesty, s. o., Praha - došlo dopisem dne 20. 2. 2013, č. j. 7433/13-OST „Řešeným katastrálním územím je vedena jednokolejná neelektrizovaná železniční trať č. 087 Lovosice - Česká Lípa, která je ve smyslu § 3 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platném 27

znění a v souladu s usnesením vlády ČR č. 766 ze dne 20. 12. 1995 vyčleněna jako regionální dráha z dráhy celostátní. Požadujeme respektovat ochranné pásmo dráhy dle § 4, 4a, 8, 9 a následujících výše uvedeného zákona o dráhách. Zároveň upozorňujeme, že existence tratě a jejího ochranného pásma není uvedena v kapitole 4. 3 Dopravní infrastruktura a navrhujeme v tomto smyslu kapitolu doplnit. Podmínku týkající se hlukových limitů, která je uvedena u plochy Z2, požadujeme uvést i u plochy Z3, která též zasahuje do ochranného pásma dráhy.“ Zhotovitel doplní do kapitoly 4. 3 Dopravní infrastruktura podkapitolu Doprava železniční, ve které uvede existenci tratě a jejího ochranného pásma. Dále bude do kapitoly 3. 3 Vymezení zastavitelných ploch - podmínky využití plochy, doplněna u plochy Z3 podmínka týkající se hlukových limitů. • Ředitelství silnic a dálnic ČR, Praha - došlo dopisem dne 21. 2. 2013, č. j. 821-ŘSD-11110-2013 „Návrh ÚP Horní Řepčice, jehož katastrálním územím vede sil. I/15, mj. vymezuje i zastavitelné plochy, ke kterým uplatňujeme tyto připomínky: 1) požadujeme důsledné dodržení podmínek uvedených v bodě 3. 3 Vymezení zastavitelných ploch, kde je stanoveno prokázat, že budoucí využití ploch nebude negativně ovlivněno nadlimitními hladinami hluku z dopravy na sil. I/15, což se týká ploch Z1 pro bydlení v rodinných domech a plochy OS určené pro tělovýchovu a sportovní zařízení; 2) v případě nesplnění podmínky požadovaných hygienických limitů podle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací z provozu na sil. I/15 pro obytnou zástavbu a chráněné venkovní prostory staveb, budou potřebná protihluková opatření realizována výhradně na náklady investora budoucí bytové zástavby; 3) návrh ÚP vymezuje též dopravní koridor pro přeložku sil. I/15. K tomu ŘSD ČR uvádí, že podle sčítání dopravy v roce 2010 bylo zjištěno, že roční průměr denních intenzit činí 5 009 vozidel za 24 hod. Vzhledem k tomuto dopravnímu zatížení ŘSD ČR v současné době neuvažuje o novém dopravním řešení sil. I/15, a proto dosud nezadalo žádnou projektovou dokumentaci.“ Bereme na vědomí. Stanovisko Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, k návrhu územního plánu Horní Řepčice dle ustanovení § 50 odst. 7 stavebního zákona: • Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, Ústí nad Labem došlo datovou schránkou dne 16. 4. 2013, č. j. 214/UPS/2010 „KÚ ÚK UPS posoudil předložený návrh ÚP Horní Řepčice z hledisek uvedených v ust. § 50 odst. 7 stavebního zákona a sděluje následující: - Z hlediska zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy nemá KÚ ÚK UPS žádné připomínky. - Z hlediska souladu s Politikou územního rozvoje ČR (PÚR 2008) schválenou dne 20. 7. 2009 usnesením vlády č. 929 KÚ ÚK UPS konstatuje, že dle PÚR 2008 obec Horní Řepčice, resp. celé správní území ORP Litoměřice spadá do rozvojové osy OS2 Praha - Ústí nad Labem - hranice ČR/Německo (Dresden). Po zpřesnění rozvojové osy Zásadami územního rozvoje Ústeckého kraje již obec Horní Řepčice do této osy nespadá. V návrhu ÚP jsou dále vyhodnoceny republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, které se vztahují k danému území. V souvislosti s čl. (175) PÚR 2008, který ukládá krajům využívat a zohledňovat zjištění, vyplývající z ÚAP, zejména, aby zjištěné problémy byly promítnuty do zadání ÚPD, KÚ ÚK UPS konstatuje, že z Územně analytických podkladů Ústeckého kraje (dále jen "ÚAP") projednaných v Zastupitelstvu ÚK dne 2. 11. 2011 nevyplývají pro území řešené návrhem ÚP žádné nové požadavky. - Z hlediska souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací, kterou jsou Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje (ZÚR ÚK), které nabyly účinnosti 20. 10. 2011, uvádíme následující: 28

V návrhu ÚP je vyhodnocen soulad s prioritami územního plánování Ústeckého kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území, které se týkají řešeného území. Obec Horní Řepčice nespadá (po upřesnění v ZÚR ÚK) do rozvojové osy republikového významu OS2 Praha - Ústí nad Labem - hranice ČR/Německo (Dresden). Podle ZÚR ÚK spadá obec do specifické oblasti nadmístního významu NSOB5 Úštěcko. Úkoly vyplývající ze zařazení do této oblasti jsou v návrhu ÚP respektovány a vyhodnoceny. Z hlediska zpřesnění a vymezení ploch a koridorů vymezených v PÚR 2008 a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů nadmístního významu sdělujeme, že pro řešené území vyplývá vymezit a zpřesnit regionální biokoridor (RBK) 615 "Hořidla - RBK 600". Tento úkol je návrhem ÚP splněn. V návrhu ÚP jsou dále respektovány a vyhodnoceny úkoly vyplývající z upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje. V návrhu ÚP jsou rovněž zohledněny a vyhodnoceny úkoly vyplývající z vymezení krajinných celků Severočeské nížiny a pánve (13) a CHKO České středohoří - Milešovské a Verneřické středohoří (5a), do kterých obec Horní Řepčice spadá. Návrh ÚP je ze všech výše uvedených hledisek v souladu s nadřazenou ÚPD. Z hlediska obdržených stanovisek a připomínek sdělujeme, že žádný z dotčených orgánů neuplatnil stanovisko a sousední obce ani veřejnost připomínky, jejichž vypořádání by mohlo mít vliv na zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy, soulad s Politikou územního rozvoje ČR nebo na soulad se Zásadami územního rozvoje Ústeckého kraje.“ Stanovisko Krajského úřadu Ústeckého kraje bereme na vědomí. 1. 4 Stanoviska dotčených orgánů k upravenému a posouzenému návrhu územního plánu (§ 52 SZ) Stanoviska dotčených orgánů doručených pořizovateli před veřejným projednáním: • souhlasné stanovisko Obvodního báňského úřadu v Mostě - došlo datovou schránkou dne 14. 5. 2013, č. j. SBS/14016/2013/OBÚ-04/1 • souhlasné stanovisko Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, Ústí nad Labem - došlo datovou schránkou dne 29. 5. 2013, č. j. 2029/DS/2013 • souhlasné stanovisko Vojenské ubytovací a stavební správy Praha - došlo datovou schránkou dne 30. 5. 2013, č. j. MOCR 4673/67061-ÚP/2013-7103/44 Stanoviska dotčených orgánů uplatněná nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání: • souhlasné stanovisko Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství (ochrana ovzduší, ochrana přírody a krajiny, ochrana zemědělského půdního fondu, posuzování vlivů na životní prostředí), Ústí nad Labem - došlo datovou schránkou dne 24. 6. 2013, č. j. 1966/ZPZ/2013/UP-911 • souhlasné vyjádření Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství (vodní hospodářství, státní správa lesů), Ústí nad Labem - došlo datovou schránkou dne 24. 6. 2013, č. j. 1966/ZPZ/2013/UP-911 • souhlasné stanovisko Městského úřadu Litoměřice, odboru životního prostředí (odpadové hospodářství, stanovisko vodoprávního úřadu) - předáno osobně dne 24. 6. 2013, č. j. 0031124/13/ŽP • souhlasné vyjádření Městského úřadu Litoměřice, odboru životního prostředí (ochrana ZPF, ochrana ovzduší) - předáno osobně dne 24. 6. 2013, č. j. 0031124/13/ŽP • stanovisko Městského úřadu Litoměřice, odboru životního prostředí - lesní hospodářství předáno osobně dne 24. 6. 2013, č. j. 0031124/13/ŽP 29

•

„Z hlediska zákona č. 289/1995 Sb., o lesích v platném znění, upozorňujeme k návrhu územního plánu Horní Řepčice na skutečnost, že dle § 32 odst. 7 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, je zakázáno oplocovat les z důvodů vlastnických nebo za účelem omezení obecného užívání lesa; to se netýká lesních školek, oplocení zřízeného k ochraně lesních porostů před zvěří a oplocení obor nebo farmových chovů zvěře.“ Stanovisko tohoto dotčeného orgánu považujeme za bezpředmětné, neboť dotčený orgán měl dle § 52 odst. 3 SZ uplatnit stanovisko k částem řešení, které byly změněny od společného jednání (§ 50). stanovisko Městského úřadu Litoměřice, odboru životního prostředí - ochrana přírody a krajiny - předáno osobně dne 24. 6. 2013, č. j. 0031124/13/ŽP „Z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, v předkládaném ÚP, kapitole č. 6 na straně 14 - 15 požadujeme věty - oplocení pozemků pro chov a pěstební účely - u ploch zemědělských /NZ/ a ploch lesních /NL/ přesunout z odstavců přípustné do odstavců podmíněně přípustné, a to s ohledem na zachování prostupnosti krajiny. Jednotlivé případy budou vždy posuzovány v konkrétních případech individuálně.“ Stanovisko tohoto dotčeného orgánu považujeme za bezpředmětné, neboť dotčený orgán měl dle § 52 odst. 3 SZ uplatnit stanovisko k částem řešení, které byly změněny od společného jednání (§ 50).

Stanoviska dotčených orgánů uplatněná po uvedené lhůtě (po lhůtě do 7 dnů ode dne veřejného projednání): • souhlasné stanovisko Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, Ústí nad Labem - došlo dopisem dne 19. 7. 2013, č. j. 214/UPS/2010 1. 5 Stanoviska dotčených orgánů k návrhu rozhodnutí o námitkách (§ 53 SZ) (Uplatněná námitka paní Jaroslavy Čapkové je uvedena v kapitole 5) Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění.) • souhlasné stanovisko Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, Ústí nad Labem - došlo datovou schránkou dne 15. 8. 2013, č. j. 214/UPS/2010 • souhlasné vyjádření Státního pozemkového úřadu, Litoměřice - došlo datovou schránkou dne 21. 8. 2013, č. j. SPU 348819/2013 • souhlasné stanovisko Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství (ochrana přírody a krajiny, posuzování vlivů na životní prostředí), Ústí nad Labem - došlo datovou schránkou dne 2. 9. 2013, č. j. 2823/ZPZ/2013/UP-953 • stanovisko Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství (ochrana zemědělského půdního fondu), Ústí nad Labem - došlo datovou schránkou dne 2. 9. 2013, č. j. 2823/ZPZ/2013/UP-953 „Jako dotčený orgán z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu podle § 17a písm. a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), upozorňujeme, že předmětný pozemek parc. č. 617/1 k. ú. Horní Řepčice je veden pouze ve zjednodušené evidenci a není zapsán na LV. Dle údajů z katastru nemovitostí je tento pozemek rozdělen na dva díly, přičemž díl 1 je ve vlastnictví paní Jaroslavy Čapkové a díl 2 je ve vlastnictví České republiky. Z porovnání mapových podkladů z katastru nemovitostí a hlavního výkresu návrhu územního plánu Horní Řepčice vyplývá, že předmětný pozemek - tedy díl 1 je součástí návrhové plochy Z1. Upozorňujeme, že tento předmětný díl pozemkové parcely je zemědělsky obhospodařován. Z pohledu ochrany zemědělského půdního fondu (dále ZPF) nelze souhlasit s návrhem rozhodnutí 30

• •

o námitce paní Jaroslavy Čapkové, jelikož odůvodnění odporuje zásadám podle § 4 písm. a) a b) zákona. V souladu s § 4 písm. b) zákona lze na pozemcích ZPF navrhovat plochy s návrhem jiného funkčního využití, které může představovat budoucí odnětí ze ZPF, pouze v nejnutnějším rozsahu. V návrhu územního plánu byla plocha Z1 zdůvodněna, avšak podle námitky paní Jaroslavy Čapkové nelze v budoucnu předpokládat reálnou výstavbu na celé předmětné ploše. Z tohoto důvodu požadujeme prověřit z pohledu ochrany ZPF nezbytnost návrhu v tomto bodě.“ Předmětný pozemek paní Jaroslavy Čapkové je v návrhu územního plánu nedílnou součástí rozvojové zastavitelné plochy Z1. Z hlediska celkové koncepce územního plánu by nebylo žádoucí tento pozemek vyjmout ze zastavitelné plochy Z1 z důvodu vzniku proluky mezi současně zastavěným územím a nově vymezenou zastavitelnou plochou Z2. Žádoucí je naopak návaznost zastavitelných ploch na zastavěné území obce bez vzniku proluk, přičemž potřeba vymezení nových zastavitelných ploch je v návrhu územního plánu odůvodněna. Mimo výše uvedené pořizovatel konstatuje, že tentýž dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu územního plánu ze dne 1. 3. 2013, č. j. 135/ZPZ/2013/UP-854, uvedl: Cituji - "Plochy označené Z1, Z2 a Z3 s navrženým funkčním využitím pro bydlení představují celkový zábor 5,49 ha zemědělské půdy s I. a IV. třídou ochrany. Vzhledem k tomu, že navrhované plochy jsou umístěny v těsné návaznosti na zastavěné území obce, vyplňují enklávy mezi zastavěným územím obce a stávajícími komunikacemi a s přihlédnutím k tomu, že v předmětném území se v těsné blízkosti stávající zástavby nalézají převážně půdy s I. třídou ochrany, lze výjimečně s navrhovanými plochami souhlasit." S ohledem na všechny výše uvedené důvody zůstane pozemek parc. č. 617/1 (díl 1) zařazen v návrhu územního plánu Horní Řepčice do zastavitelné plochy Z1. souhlasné stanovisko Vojenské ubytovací a stavební správy Praha - došlo datovou schránkou dne 3. 9. 2013, č. j. 7682/69112-ÚP/2013-7103/44 souhlasné stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu, Praha - došlo datovou schránkou dne 3. 9. 2013, č. j. 34394/13/31100

2) Výsledek přezkoumání územního plánu podle § 53 odst. 4 písm. a) - d) stavebního zákona 2. 1 Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem Soulad s politikou územního rozvoje Územní plán Horní Řepčice je v souladu s platnou Politikou územního rozvoje České republiky (dále jen PÚR ČR 2008), kterou schválila vláda ČR dne 20. 7. 2009 usnesením č. 929. Řešené území se nachází mimo rozvojové oblasti a osy a mimo specifické oblasti vymezené v PÚR ČR 2008. Přes řešené území nejsou vedeny koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury a související záměry dle PÚR ČR 2008. Územní plán Horní Řepčice zcela respektuje obecné zásady PÚR ČR 2008, vytváří podmínky pro naplnění jejích cílů a je v souladu zejména s republikovými prioritami územního plánování vyjádřenými body: • 14) „Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. 31

i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty.“ Územní plán vytváří podmínky pro ochranu a rozvoj hodnot území. Návrh urbanistické koncepce vychází ze stabilizované struktury území. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v přímé vazbě na zastavěné území s ohledem na přilehlé funkce. Podmínky využívání jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití respektují zvýšenou estetickou hodnotu území spočívající v harmonickém uspořádání přírodních a civilizačních prvků a podpořenou okrajovou polohou obce v CHKO České středohoří. V souladu s principy udržitelného rozvoje jsou vymezeny funkce umožňující vyvážený rozvoj sociálních a ekonomických potřeb a současně ochranu hodnot území. •

(17) „Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí, zejména v regionech strukturálně postižených a hospodářsky slabých a napomoci tak řešení problémů v těchto územích.“ Územní plán reaguje na výrazný deficit ekonomických aktivit v území vymezením zastavitelné plochy výroby ve vazbě na silnici I. třídy a izolovanou plochu zemědělské výroby na východním okraji zastavěného území.

•

(19) „Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb, revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území.“ V současnosti nevyužívaný objekt živočišné výroby v izolované poloze východně od jádra obce je v územním plánu vymezen pro funkci lehké výroby (VL) umožňující jeho využití i pro účely výroby zemědělského charakteru, výrobních služeb, komerčního vybavení, apod. Záměrem je vytvoření podmínek pro jeho obnovu a zapojení do přilehlé zastavitelné plochy výroby. Vymezením převahy urbanizovaného území pro funkci bydlení je vytvořen předpoklad pro jeho využívání v rozsahu jednoznačně formulovaných podmínek využití. V zastavěném území a zastavitelných plochách jsou vytvořeny podmínky převážně pro rozvoj funkce bydlení integrujícího nerušící funkce drobné řemeslné výroby, občanského vybavení, zemědělské malovýroby, rekreace, sportu apod. Zastavěné území je vymezeno v souladu s § 58 stavebního zákona s cílem intenzifikovat jeho využití v rámci definovaných podmínek využití.

32

•

(20) „Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů.“ Návrh respektuje a dále rozvíjí stabilizovanou urbanistickou strukturu obce. Územní aktivity jsou soustředěny do pásu vymezeného od severu silnicí I/15 a od jihu železniční tratí č. 087 mimo hranice CHKO České středohoří. Vymezením územního systému ekologické stability, včetně rozsáhlé sítě interakčních prvků, jsou vytvořeny podmínky pro obnovu charakteru krajiny a zvýšení ekologické stability území.

•

(22) „Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo).“ Územní plán vytváří podmínky pro vedení pěších turistických a cyklistických tras v souladu s přípustným využitím prakticky ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. V souběhu se silnicí I/15 je vymezena samostatná plocha pro stezku pro pěší a cyklisty, spojující obec s železniční zastávkou. Úsek bude možné využít jako součást event. cyklistického propojení Litoměřice - Úštěk podél silnice I/15. Alternativní formy zemědělství v kombinaci s rekreačním využíváním území jsou umožněny v plochách bydlení (BV).

•

(24) „Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou).“ Dopravní koncepce stanovená územním plánem vytváří podmínky pro realizaci severního obchvatu Liběšic. Řešení reaguje na dosud nestabilizovaný záměr (ÚP 8) vymezený ve vydaných ZÚR ÚK. V severní části území obce je vymezen koridor územní rezervy R2 pro přeložku silnice I/15 umožňující řešit severní obchvat Liběšic v širších územních souvislostech a prověřit možnost realizace severního obchvatu Horních Řepčic. Souběžně se stávající trasou silnice I/15 je navržena samostatná stezka pro pěší a cyklisty propojující obec s železniční zastávkou.

33

•

(25) „Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní.“ V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou v územním plánu vymezeny koridory pro revitalizační opatření (KRO) s předpokladem realizace protipovodňových a protierozních opatření stavebního i nestavebního charakteru v rozsahu stanovených podmínek využití. Koncepční řešení v oblasti odvádění a čištění odpadních vod upřednostňuje odstraňování dešťových vod vsakováním, příp. akumulací.

•

30) „Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti.“ Územní plán řeší samostatnou koncepci v oblasti odkanalizování ve vazbě na projednané a schválené dokumenty a další zpracované podklady. Rozvojové aktivity jsou situovány ve vazbě na stávající, případně navrhované systémy technické infrastruktury.

Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Řešené území je zahrnuto v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje (ZÚR ÚK). Tento dokument byl vydán dne 5. 10. 2011 zastupitelstvem Ústeckého kraje usnesením č. j. 23/25Z/2011 ze dne 7. 9. 2011. Územní plán je v souladu s vydanými ZÚR ÚK. V rámci ZÚR Ústeckého kraje se pro zajištění udržitelného rozvoje, dosažení cílů a úkolů územního plánování a zvýšení atraktivity kraje stanovují konkrétní krajské priority územního plánování. Krajskými prioritami se doplňují a konkretizují republikové priority uvedené v PÚR ČR 2008. Priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území stanovené v ZÚR ÚK jsou územním plánem přiměřeně respektovány zejména v následujících bodech: Základní priority • (1) „Vytvářet nástroji územního plánování na území kraje předpoklady pro vyvážený vztah mezi třemi pilíři udržitelného rozvoje: požadovaný směr hospodářského rozvoje, úroveň životního prostředí srovnatelná s jinými částmi ČR a standardy EU a zlepšení parametrů sociální soudržnosti obyvatel kraje.“ Územní plán vytváří v souladu s principy udržitelného rozvoje podmínky pro mírné posílení oslabeného hospodářského pilíře. Úroveň životního prostředí a parametry sociální soudržnosti obyvatel obce jsou stabilizovány dílčími kroky navrženými zejména v rámci koncepce veřejné infrastruktury.

34

•

2) „Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny činnosti, které by mohly přesahovat meze únosnosti území (tj. podmínky udržitelného rozvoje), způsobovat jeho poškození a nebo bránit rozvoji jiných žádoucích forem využití území.“ Územním plánem jsou v rámci urbanistické koncepce stanoveny jednoznačné hranice (limity) stavebního rozvoje obce odpovídající jejímu historickému vývoji, významu a pozici v sídelní struktuře a dopravním vazbám. V zásadách definovaných v rámci koncepce uspořádání krajiny je vyjádřena podpora extenzivního způsobu jejího využívání na úkor zemědělské velkovýroby.

Životní prostředí • 3) „Dosáhnout zásadního ozdravění a markantně viditelného zlepšení životního prostředí, a to jak ve volné krajině, tak uvnitř sídel; jako nutné podmínky pro dosažení všech ostatních cílů zajištění udržitelného rozvoje území (zejména transformace ekonomické struktury, stabilita osídlení, rehabilitace tradičního lázeňství, rozvoj cestovního ruchu a další).“ Podmínky pro zásadní ozdravění a zlepšení životního prostředí jsou v územním plánu vytvořeny zejména v rámci dílčích koncepcí v oblasti veřejné infrastruktury. •

(4) „Pokračovat v trendu nápravy v minulosti poškozených a narušených složek životního prostředí (voda, půda, ovzduší, ekosystémy) a odstraňování starých ekologických zátěží Ústeckého kraje zejména v Severočeské hnědouhelné pánvi, v Krušných horách a v narušených partiích ostatních částí Ústeckého kraje. Zlepšení stavu složek životního prostředí v uvedených částech území považovat za prvořadý veřejný zájem.“ Jednotlivá opatření navržená územním plánem v rámci dílčích koncepcí za účelem zlepšení stavu složek životního prostředí jsou zařazena mezi veřejně prospěšné stavby a opatření. V příslušných částech odůvodnění je současně uvedeno, v čem spočívá veřejný zájem na jejich realizaci.

•

(5) „Nástroji územního plánování chránit nezastupitelné přírodní hodnoty zvláště chráněných území (NP, CHKO, MZCHÚ), soustavy chráněných území NATURA 2000 (EVL a PO), obecně chráněných území (PPk, VKP, ÚSES).“ Stanovením podmínek plošného a prostorového uspořádání v plochách s rozdílným způsobem využití vymezených v části území obce zasahující do CHKO České středohoří a vymezením a zpřesněním prvků ÚSES, jsou vytvořeny podmínky pro ochranu nezastupitelných přírodních hodnot na území obce.

Hospodářský rozvoj • (8) „Vytvářet územně plánovací podmínky pro transformaci ekonomické struktury, charakterizované větší odvětvovou rozmanitostí a zvýšeným podílem progresivních výrob a služeb odpovídající současným ekonomickým a technologickým trendům.“ Územní plán podporuje s ohledem na současné trendy v oblasti hospodářství větší odvětvovou rozmanitost. Podmínky využití stabilizovaných i nově vymezených ploch výroby jsou koncipovány s cílem umožnit jejich širší využití pro účely ekonomických aktivit omezené v zásadě pouze prostorovými a hygienickými limity.

35

•

(11) „Podporovat revitalizaci velkého množství nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch průmyslového, zemědělského, vojenského či jiného původu (typu brownfield), s cílem dodržet funkční a urbanistickou celistvost sídel a šetřit nezastavěné území, kvalitní zemědělskou půdu.“ Územní plán zařazuje v současnosti nevyužívaný objekt zemědělské výroby ZD Liběšice východně od obce do ploch výroby a skladování (VL) a stanovuje pro ně podmínky plošného a prostorového uspořádání umožňující obnovu zemědělské výroby. Současně je umožněno nové využití objektu, zejména pro účely výroby nezemědělského charakteru a služeb.

•

(12) „Využít pro rozvojové záměry územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách a kriticky posuzovat a usměrňovat další rozvojové záměry ekonomických aktivit na volných plochách mimo již zastavěná území.“ Na území obce se nenachází žádná stávající průmyslová zóna. Jednou z priorit koncepce rozvoje území obce Horní Řepčice je obecná podpora využití nedostatečně využívaných výrobních a zemědělských areálů. Nové průmyslové plochy ve volné krajině nejsou v územním plánu vymezeny.

•

(14) „Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území, minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských půd, podporovat ozdravná opatření - ochrana proti erozním účinkům vody, větru, přípravu a realizaci ÚSES, zamezit zbytečné fragmentaci zemědělských území, obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území, vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely aj.“ Koncepce rozvoje obce mj. vychází z výrazně zemědělského charakteru území a dlouhodobé tradice hospodaření v krajině a v této souvislosti je vyjádřena následujícími body: eliminace celkových dopadů intenzivně využívané zemědělské krajiny, vytvoření podmínek pro rozvoj alternativních způsobů hospodaření na zemědělské půdě, respektování zemědělského charakteru krajiny. Převaha kvalitních půd I. a II. třídy ochrany v přímé vazbě na zastavěné území je významným limitem pro rozvoj obce. S ohledem na možnost optimálního a odůvodněného plošného rozvoje sídla bylo vymezení zastavitelných ploch možné pouze na úkor zemědělského půdního fondu. Minimalizace záboru zemědělské půdy byla prověřena ve vztahu k potřebám obce (demografické ukazatele, poloha obce v rámci sídelní struktury, dopravní dostupnost apod.). Ochrana zemědělských půd je mimo jiné zajištěna i vymezením koridorů revitalizačních opatření, skladebných prvků ÚSES a obnovou cestní sítě v krajině. Pro tyto koridory a plochy jsou územním plánem stanoveny konkrétní zásady přispívající k zachování a obnově ekologicky stabilní a vyvážené zemědělské krajiny. Pěstování biomasy je umožněno v plochách zemědělských (NZ) a plochách smíšených nezastavěného území (NS).

Priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území č. 6, 7, 9, 10, 13 se správního území obce Horní Řepčice netýkají.

36

Rozvojové oblasti a osy, specifické oblasti • (17) „Ve stanovených specifických oblastech kraje podporovat řešení jejich územních problémů, prosazovat formy územního, hospodářského a sociálního rozvoje vyhovující potřebám těchto území, zvláštní pozornost přitom věnovat ochraně a revitalizaci přírodních, krajinářských a kulturních hodnot.“ Jednou z priorit územního plánu je posílení oslabených pilířů udržitelného rozvoje (sociálního a hospodářského). V území jsou vytvořeny podmínky především pro podporu trvalého bydlení (zastavitelné plochy Z1, Z2, Z3), související veřejné infrastruktury (Z6, Z7) a ekonomické základny (Z5). V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou navržena opatření (koridory revitalizačních opatření - KRO, obnova cestní sítě v krajině - MK) s cílem obnovit a stabilizovat narušený vodní režim, posílit retenční schopnost území a jeho přírodní funkce, zvýšit prostupnost krajiny a její estetickou hodnotu. •

(18) „Trvale vyhodnocovat míru rovnováhy socioekonomického a demografického vývoje v dílčích územích kraje, předcházet prohlubování nežádoucích regionálních rozdílů a eventuálnímu vzniku dalších problémových částí kraje, vyhledávat a uplatňovat územně plánovací nástroje na podporu rozvoje těchto území, předcházet vzniku prostorově sociální segregace s negativními vlivy na sociální soudržnost.“ Jedním z cílů územního plánu je vytvoření podmínek pro udržení současného demografického vývoje. Řešení je zaměřeno zejména na podporu nové bytové výstavby, na zkvalitnění základních složek veřejné infrastruktury a vytvoření podmínek pro rozvoj lokálních ekonomických aktivit v oblasti lehké průmyslové a tradiční zemědělské výroby. Dalším bodem koncepce rozvoje území obce je obecná podpora využití nevyužívaných výrobních ploch. Stanovením podmínek plošného a prostorového uspořádání je umožněno širší využití v současnosti nevyužívaných ploch v zastavěném území a jeho celková intenzifikace a ozdravění. Lokalizací zastavitelných ploch výhradně v přímé vazbě na zastavěné území a stanovením podmínek jejich využití jsou vytvořeny předpoklady pro eliminaci prostorově sociální segregace a jejích negativních vlivů na sociální soudržnost.

Priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území č. 15, 16 se správního území obce Horní Řepčice netýkají. Dopravní a technická infrastruktura • (19) „Zajistit na úseku dopravní infrastruktury podmínky pro zlepšení vnitřní provázanosti a funkčnosti soustavy osídlení Ústeckého kraje (zejména dostavbou dálnice D8, úseků silnice I/13, zkapacitněním silnice I/7, přestavbou silnice I/27, modernizací a optimalizací hlavních železničních tratí, vymezením koridoru Labské vodní cesty mezinárodního významu aj.).“ •

(20) „Zlepšovat dostupnost krajského města Ústí nad Labem ze všech částí kraje při zdůraznění významu veřejné dopravy.“

•

(21) „Zajistit modernizaci a dostavbu dopravní infrastruktury pro kvalitní napojení okrajových částí kraje (zejména oblasti Krušných hor, Šluknovska a podhůří Doupovských hor).“

37

•

(22) „Zkvalitnit vazby Ústeckého kraje k okolním krajům na úseku dopravy a technické infrastruktury (zejména ve vztazích oblastí Děčínsko - Liberecko, Šluknovsko - Liberecko, Chomutovsko - Karlovarsko, Podbořansko - severní Plzeňsko).“ Řešené území není dotčeno dostavbou dálnice D8 ani dostavbou a zkapacitněním uvedených úseků silnic I. třídy, modernizací a optimalizací hlavních železničních tratí ani koridorem Labské vodní cesty mezinárodního významu. Podmínky pro zlepšení vnitřní provázanosti, funkčnosti soustavy osídlení Ústeckého kraje a dostupnosti krajského města jsou zajištěny vymezením koridoru územní rezervy pro budoucí přeložku silnice I/15 - obchvat Horních Řepčic a Liběšic. Na území Ústeckého kraje je provozován integrovaný dopravní systém, jehož cílem je koordinace veřejné dopravy ve spolupráci s různými dopravci. Správní území obce Horní Řepčice leží na hlavním silničním tahu a je obsluhováno veřejnou autobusovou i železniční dopravou. Územním plánem jsou vymezeny stabilizované plochy silniční a železniční dopravy umožňující rozvoj obou druhů veřejné dopravy.

•

(31) „Územně plánovacími nástroji vytvářet předpoklady pro modernizaci stávajících systémů odvádění a čištění odpadních vod a pro dořešení této problematiky v menších sídlech (do 2000 EO) ve venkovském prostoru.“ V rámci koncepce odvádění a čištění odpadních vod je v územním plánu navrženo vybudování oddílné kanalizace a vymezena zastavitelná plocha Z6 pro navrhovanou centrální čistírnu odpadních vod.

•

(32) „Vytvářet podmínky pro dostupnost služeb spojů a telekomunikací podle potřeb jednotlivých částí kraje.“ Územní plán nenavrhuje změnu stávající koncepce, připojení nové výstavby bude řešeno v rámci stávající sítě. Dálková komunikační vedení, základnové stanice a radiová zařízení jsou územním plánem respektovány.

•

(33) „Ve všech prioritách stanovených pro dopravní a technickou infrastrukturu musí být územně technické řešení návrhů na rozvoj dopravní a technické infrastruktury provázáno s citlivostí řešení vůči přírodě, snahou zachovávat přírodní biodiverzitu a ochranu hodnotné zemědělské půdy. Řešením jednotlivých záměrů a jejich územní koordinací je třeba zamezovat zbytečné fragmentaci krajiny. V případě existence variant nebo alternativ řešení a změn pokládat za kritéria vhodného výběru: dopravní a technickou účinnost záměrů, míru citlivosti řešení vůči ochraně životního prostředí, přírodních, kulturních a civilizačních územních hodnot a respektování cílových charakteristik vymezených krajinných celků.“ V územním plánu nejsou navrhována opatření, jejichž územně technické řešení mohou vyvolat zásadní střety s přírodními, kulturními a civilizačními hodnotami a cílovými charakteristikami vymezených krajinných celků. Citlivost řešení přeložky silnice I/15, cyklostezky, čistírny odpadních vod a STL plynovodního přivaděče vůči přírodě bude nezbytné řešit v dalších fázích projektové přípravy v souvislosti s prosazováním a ochranou ostatních veřejných zájmů.

Priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území č. 17, 18, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30 se správního území obce Horní Řepčice netýkají.

38

Sídelní soustava a rekreace • (34) „Podporovat polycentrický rozvoj sídelní soustavy, pro kraj typické kooperativní vztahy mezi jednotlivými sídly a racionální střediskové uspořádání sídelní soustavy, současně respektovat a kultivovat specifickou tvářnost každého sídla včetně zřetele k zachování prostorové oddělenosti sídel. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi urbánními a venkovskými oblastmi.“ Územní plán respektuje stabilizovanou strukturu osídlení širšího území. Obec Horní Řepčice je rozvíjena jako základní samosprávná jednotka závislá na infrastruktuře okolních obcí. V sídelní soustavě zaujímá pozici dobře dostupného obytného zázemí s velice nízkou úrovní základní vybavenosti. Územní plán vytváří podmínky pro posílení dopravních vazeb, doplňuje základní prvky veřejné infrastruktury a podporuje hospodářskou základnu lokální úrovně. Územní plán zachovává sídelní proporcionalitu a vytváří podmínky pro autentický rozvoj venkovského sídla integrujícího na svém území funkce bydlení, rekreace, zemědělské i nezemědělské výroby, případně základního občanského vybavení. Nová sídla ani samoty v území nevznikají. •

(38) „Podporovat vybudování propojené a hierarchizované sítě cyklostezek a turistických cest na území kraje s návazností na vznikající republikovou a evropskou síť těchto zařízení.“ Územní plán řeší propojení obce s železniční zastávkou návrhem samostatného jízdního pásu pro pěší a cyklisty (Z7) vedeného podél silnice I/15. Řešení předpokládá využití navrženého úseku pro možné budoucí propojení Litoměřic s Úštěkem s cílem podpořit jednotlivé druhy nemotorové dopravy.

Priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území č. 35, 36, 37 se správního území obce Horní Řepčice netýkají. Sociální soudržnost obyvatel • (39) „Územně plánovacími nástroji podpořit rozvoj a kultivaci lidských zdrojů, rozvoj vzdělanosti obyvatel kraje, posilovat předpoklady k udržení a získávání kvalifikovaných pracovních sil s orientací na perspektivní obory ekonomiky.“ S ohledem na velikost obce a její význam ve struktuře osídlení se jí tato priorita týká pouze okrajově. Územní plán vytváří předpoklady k udržení a získávání kvalifikovaných pracovních sil zejména podporou ekonomických aktivit lokálního významu v oborech lehké průmyslové výroby, zemědělství a služeb lokalizovaných ve vymezených plochách výroby (VL) a omezeně v plochách bydlení (BV). •

(40) „Přispět vytvářením územně plánovacích předpokladů k řešení problematiky zhoršených sociálních podmínek kraje, zhoršených parametrů zdravotního stavu obyvatel, vysoké míry nezaměstnanosti, problematiky skupin obyvatel sociálně slabých, ohrožených společenským vyloučením.“ Koncepce rozvoje území obce stanovená v územním plánu vytváří územně plánovací předpoklady pro řešení sociodemografických podmínek, zejména vymezením ploch s rozdílným způsobem využití umožňujících stabilizaci a případnou mírnou expanzi bydlení, související veřejné infrastruktury a ekonomických aktivit lokálního významu. Zásadní význam pro řešení problémů sociálního i hospodářského pilíře udržitelného rozvoje 39

bude mít v budoucnu dostupnost blízkých ekonomických a správních center, zejména Litoměřic a Lovosic. Územní plán vytváří v rámci koncepce veřejné infrastruktury podmínky pro zlepšení jednotlivých druhů dopravy s cílem zefektivnit a zrychlit silniční i železniční spojení v ose Lovosice, Litoměřice, Úštěk, (Česká Lípa). •

(41) „Podporovat péči o typické či výjimečné přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí charakteristické znaky území, přispívají k jeho snadné identifikaci a posilují sociální soudržnost obyvatel kraje a prestiž kraje.“ Územní plán vytváří podmínky pro ochranu a rozvoj hodnot území (urbanistických, architektonických, kulturních, přírodních, civilizačních a technických), zjištěných v ÚAP a upřesněných v doplňujících průzkumech a rozborech. Jako charakteristický výraz identity sídla je územním plánem respektováno koncentrické uspořádání zástavby tvořené převážně typickými dvoupodlažními obytnými a hospodářskými objekty a přirozená funkční nejednoznačnost urbanizovaného území. Vymezením zastavitelných ploch jako logických extenzí stabilizovaných ploch je zajištěna ochrana struktury sídla a kontinuita urbanistického vývoje. Vymezením stabilizovaných a zastavitelných ploch bydlení venkovského typu (BV) je deklarována podpora trvalého bydlení tradičně doplněného souvisejícími funkcemi občanského vybavení, místní výroby apod. V nezastavěném území převažují zemědělské plochy s produkční funkcí. Územní plán respektuje stabilizovaný zemědělský charakter krajiny a vytváří předpoklady pro obnovu místních forem hospodaření.

•

(42) „Věnovat pozornost důsledkům změn věkové struktury obyvatel kraje, které se promítnou do měnících se nároků na technickou a dopravní infrastrukturu, občanskou vybavenost nadmístního významu.“ Měnící se nároky na technickou a dopravní infrastrukturu bude možné uspokojit v rámci podmínek stanovených územním plánem. Jednotlivé složky veřejné infrastruktury (zejména občanská, dopravní a technická) jsou navrženy dle aktuálních potřeb obce s přihlédnutím k předpokládanému sociodemografickému vývoji.

•

(43) „Při stanovování územních rozvojových koncepcí dbát na dostatečnou míru spolupráce s obyvateli a dalšími uživateli území, touto cestou dosahovat vyšší míry vyváženosti řešení mezi hospodářským rozvojem, ochranou přírody a hledisky ovlivňujícími sociální soudržnost obyvatel.“ Při tvorbě zadání územního plánu byly jednotlivé body podrobně konzultovány se zástupci obce, formulace dílčích požadavků byla zpracována v úzké spolupráci s určeným zastupitelem. V průběhu prací na návrhu územního plánu proběhlo několik jednání za účasti pořizovatele i obce. Do rozpracované koncepce byly následně zapracovány požadavky slučitelné s celkovým řešením a dalšími požadavky, zejména právních předpisů, nadřazené územně plánovací dokumentace a ostatních územně plánovacích podkladů.

40

Ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami • (44) „Respektovat na území kraje zájmy obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku.“ Územní plán respektuje zájmové území objektů AČR (Trnovany), které prochází řešeným územím. Dle § 175 stavebního zákona lze v řešeném území vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě souhlasného stanoviska Vojenské ubytovací a stavební správy Praha. Územní plán respektuje požadavky vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva v bodech, které se týkají řešeného území dle havarijního a krizového plánu Ústeckého kraje. •

(45) „Územně plánovacími nástroji realizovat opatření pro minimalizaci rozsahu možných materiálních škod a ohrožení obyvatel z působení přírodních sil v území a havarijních situací vyplývajících z provozu dopravní a technické infrastruktury a průmyslové výroby.“ Tato priorita se týká zejména potřeby realizace staveb a opatření na ochranu před povodněmi. Minimalizace rozsahu možných materiálních škod a ohrožení obyvatel způsobených povodněmi lokálního významu, ale i jinými rizikovými přírodními jevy (nadměrné sucho apod.), je v územním plánu řešena zejména vymezením koridorů revitalizačních opatření a dále obecně, zejména v rámci koncepce uspořádání veřejné infrastruktury.

•

(46) „Zajistit územní ochranu ploch a koridorů potřebných pro umísťování protipovodňových opatření. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích jen ve výjimečných a zvlášť zdůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod.“ Územní plán zpřesňuje záměry vyplývající ze ZÚR ÚK a respektuje stanovené požadavky pro řešení protipovodňové ochrany. Za účelem zvyšování retenční schopnosti území jsou v územním plánu vymezeny koridory revitalizačních opatření, v nichž je umožněna také realizace staveb na ochranu před povodněmi a opatření nestavební povahy na ochranu před povodněmi lokálního významu. Koncepce odstraňování srážkových vod upřednostňuje akumulaci, příp. vsakování. V řešeném území nejsou stanovena vodoprávním úřadem záplavová území dle § 66 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Projektant a pořizovatel při své činnosti vycházeli zejména z dostupných podkladů správce povodí a správců vodních toků. V území s pravděpodobnou hranicí ohrožení povodněmi územní plán nevymezuje zastavitelné plochy. V územním plánu nejsou vymezeny plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod.

Pokrytí území kraje územními plány • (47) „Zajišťovat pokrytí území kraje platnou územně plánovací dokumentací obcí, zejména v rozvojových oblastech a osách a ve specifických oblastech, v souladu s územními limity a rozvojovými potřebami těchto území.“ V souladu s ustanovením § 6 odst. 5 písm. a) ve spojení s ustanovením § 44 písm. a) stavebního zákona rozhodlo Zastupitelstvo obce Horní Řepčice v roce 2009 o pořízení územního plánu. V této době neměla obec Horní Řepčice platnou územně plánovací 41

dokumentaci. Z ustanovení § 188 stavebního zákona před jeho novelou vyplývalo, že územně plánovací dokumentace schválené před 1. lednem 2007, které nebudou upraveny a vydány podle stavebního zákona, pozbývají ke dni 1. ledna 2016 platnosti. V novele stavebního zákona platné od 1. ledna 2013 byl termín pro úpravu a vydání územně plánovacích dokumentací schválených před 1. lednem 2007 prodloužen do 31. prosince 2020. Zadání územního plánu Horní Řepčice schválilo Zastupitelstvo obce Horní Řepčice v srpnu 2010. V zadání stanovil pořizovatel (MěÚ Litoměřice, odbor územního rozvoje, úřad územního plánování) ve spolupráci s určeným zastupitelem hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu dle rozvojových potřeb obce. Územním plánem jsou zohledněny další požadavky vyplývající ze ZÚR ÚK, týkající se území obce Horní Řepčice, jedná se především o: Limity využití území nadmístního významu: - CHKO České středohoří - železniční trať č. 087 - silnice I/15 - zájmové území objektů AČR (Nakléřov, Trnovany, Lažany) - ochranné pásmo vodních zdrojů (Chotiněves) Limity využití území nejen nadmístního významu jsou součástí grafické části odůvodnění (koordinačního výkresu). Záměry nadmístního významu: - RBK 615 - regionální biokoridor (Hořidla - RBK 600) - návrh - ÚP 8 - Liběšice - silnice I/15 Záměry nadmístního významu jsou v územním plánu zahrnuty. Pro přeložku silnice I/15 je vymezen koridor územní rezervy R2. Regionální biokoridor RK 615 je vymezen a zpřesněn v měřítku územního plánu. Dle ZÚR ÚK je území obce zařazeno do specifické oblasti nadmístního významu NSOB5 Úštěcko s prioritou podpory ekonomického a sociodemografického rozvoje a dále specifikovanými úkoly pro územní plánování: • (1) „Posilovat pilíře hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti udržitelného rozvoje, při zachování silných stránek pilíře životního prostředí.“ Vymezením rozvojových ploch bydlení, ploch výroby a návrhem dílčích koncepcí v oblasti dopravní a technické infrastruktury jsou vytvořeny podmínky pro posílení hospodářského a sociálního pilíře. Navrženou koncepcí uspořádání krajiny zahrnující obnovu její narušené struktury, návrh protierozních opatření, založení prvků ÚSES apod., jsou podpořeny silné stránky pilíře environmentálního. •

(2) „Zajistit pokrytí území specifické oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení územními studiemi a regulačními plány.“ Územní plán vymezuje plochy a koridory, v nichž stanovuje podmínku zpracování územních studií za účelem prověření podrobnějšího řešení, zejména urbanistického a architektonického řešení a uspořádání dopravní a technické infrastruktury.

42

•

(3) „Chránit a kultivovat přírodní, krajinářské, urbanistické a architektonické hodnoty oblasti, využít pozitivní znaky území pro zvýšení prestiže specifické oblasti.“ Území plán respektuje historicky vytvořenou urbanistickou strukturu, zastavitelné plochy jsou vymezeny výhradně v přímé vazbě na zastavěné území. Pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny podmínky plošného a prostorového uspořádání s ohledem na dochovanou strukturu zástavby a uspořádání krajiny. Pro zastavitelné plochy Z1, Z2, Z3 je dále stanovena podmínka zpracování územních studií.

•

(4) „Územně plánovacími nástroji podporovat rozvoj místních ekonomických aktivit zemědělské výroby, potravinářského průmyslu, tradičních řemesel apod.“ Za účelem podpory rozvoje místních ekonomických aktivit je na východním okraji zastavěného území v návaznosti na stávající objekty ZD Liběšice vymezena plocha výroby a skladování (Z5) umožňující rozvoj místního průmyslu, zemědělské výroby a výrobních služeb. V plochách bydlení (BV) jsou v rámci přípustného a podmíněně přípustného využití vytvořeny podmínky pro umístění provozů nerušící výroby, zemědělské výroby a služeb výrobního charakteru.

•

(5) „Revitalizovat opuštěné nebo nedostatečně využité plochy a areály zemědělského či jiného původu (typ brownfield).“ V současnosti nevyužívaná plocha zemědělské výroby na východním okraji Horních Řepčic je v územním plánu zahrnuta do ploch výroby a skladování (VL). Podmínky plošného a prostorového uspořádání jsou koncipovány s ohledem na širší využití v oblasti výroby zemědělského i nezemědělského charakteru, výrobních i nevýrobních služeb apod.

•

(6) „Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny činnosti, které by mohly přesahovat meze únosnosti území - podmínky udržitelného rozvoje, způsobovat jeho poškození a nebo bránit rozvoji jiných žádoucích forem využití území.“ Jednoznačné limity rozvoje všech činností, které by mohly narušit vyváženost vztahů územních podmínek pro jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje jsou vyjádřeny v urbanistické koncepci a dále podmínkami plošného a prostorového uspořádání stanovenými v plochách s rozdílným způsobem využití. Další zásady jsou součástí samostatných koncepcí, především v oblastech dopravní a technické infrastruktury a uspořádání krajiny.

•

(7) „Vytvářet územní předpoklady pro zlepšení dopravní dostupnosti vyšších center osídlení (zejm. Litoměřice, Ústí nad Labem, Děčín, Česká Lípa).“ Územní plán vymezuje koridor územní rezervy pro přeložku silnice I/15 - obchvat Horních Řepčic a Liběšic, jehož realizace se nepředpokládá v návrhovém období. V oblasti cyklistické a pěší dopravy je navrženo pěší a cyklistické spojení obce s železniční zastávkou (Z7) s předpokladem možného budoucího propojení Litoměřic, Liběšic a Úštěku.

Dle ZÚR ÚK je území Horních Řepčic v rámci vymezení cílových charakteristik krajiny zařazeno do následujících krajinných celků: - KC CHKO České středohoří - Milešovské a Verneřické středohoří (5a) - KC Severočeské nížiny a pánve (13) pro něž stanovují dílčí kroky naplňování jejich cílových charakteristik. Územní plán 43

zohledňuje vybrané zásady následujícím způsobem: KC CHKO České středohoří - Milešovské a Verneřické středohoří (5a) • a) „Preferovat ochranu a konzervaci dochovaných hodnot krajinného celku (způsoby a formy ochrany i rozvoje těchto hodnot jsou určeny zákonem, vyhlašovacím předpisem a plánem péče o chráněnou krajinnou oblast).“ Územní plán preferuje ochranu a konzervaci části území zahrnutou do KC 5a. Veškeré zastavitelné plochy jsou vymezeny v jižní části území obce mimo CHKO České středohoří a mimo vymezený krajinný celek. •

c) „Stabilizovat obyvatelstvo ve stávajících sídlech uvážlivou podporou cestovního ruchu, turistiky, rekreace i výrobních funkcí (zejména tradičních forem zemědělství), v souladu s veřejným zájmem na ochraně přírody a krajiny a diferencovaně dle významu konkrétní lokality v rámci krajinného celku.“ S ohledem na výsledky rozboru udržitelného rozvoje, zejména výsledky tematických SWOT analýz obsažených ve zpracovaných ÚAP, je rozvojovou koncepcí stanovenou v územním plánu vyjádřena jednoznačná podpora rozvoje bydlení, občanského vybavení, rekreace a cestovního ruchu a výrobních funkcí v rozsahu odpovídajícímu významu, poloze a pozici obce ve struktuře osídlení.

•

e) „Individuálně posuzovat všechny záměry, které by krajinný ráz mohly negativně ovlivnit, s ohledem na potřebu uchování krajinného rázu s harmonickým zastoupením složek přírodních a kulturních.“ V části území obce zahrnuté do KC 5a jsou územním plánem vymezena výhradně ochranná protierozní, protipovodňová a ekologicko-stabilizační opatření v krajině (zeleň, obnova cest, zakládání liniových výsadeb, travnatých pásů apod.).

KC Severočeské nížiny a pánve (13) • a) „Respektovat zemědělství jako určující krajinný znak krajinného celku, lokálně s typickým tradičním zaměřením (chmelařství, vinařství, ovocnářství, zelinářství).“ Zařazením převažující části území obce do ploch zemědělských jsou vytvořeny podmínky pro zachování kontinuity zemědělství, zejména jeho lokálních forem (chmelařství, ovocnářství). Podmínky využití jsou formulovány s cílem zvýšit podíl extenzivního způsobu hospodaření na zemědělské půdě. •

b) „Napravovat narušení krajinných hodnot způsobené velkoplošným zemědělským hospodařením, prioritně realizovat nápravná opatření směřující k obnově ekologické rovnováhy (ÚSES).“ V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou v územním plánu vymezena opatření směřující ke zvýšení ekologické stability a celkové prostupnosti krajiny. Jedná se především o ÚSES doplněný systémem interakčních prvků, liniových výsadeb a mimosídelních komunikací. Přetrvávající negativní důsledky kolektivizace zemědělství způsobené především velkoplošným hospodařením na zemědělské půdě, nevhodnou úpravou vodního režimu, postupným sjednocením kultur apod., lze velmi účinně korigovat vhodnými agrotechnickými postupy, změnou způsobu hospodaření na zemědělské půdě, případně 44

lokálními opatřeními netechnického charakteru, jejichž realizace je možná nezávisle na územním plánu. •

c) „Napravovat či zmírňovat narušení krajiny lokálně postižené zejména velkoplošnou těžbou štěrkopísků, vápenců či umístěním rozsáhlých rozvojových zón ve volné krajině, těžbu nerostných surovin koordinovat s rekultivacemi tak, aby se postupně snižovalo zatížení území těžebními aktivitami.“ Území obce není dotčeno těžební aktivitou. V územním plánu nejsou vymezeny rozsáhlé rozvojové plochy (zóny) ve volné krajině.

•

d) „Stabilizovat venkovské osídlení významné pro naplňování cílových charakteristik krajiny.“ Primárním cílem územního plánu vyjádřeným v rozvojové koncepci je celková stabilizace obce. Nepříznivé sociodemografické a ekonomické ukazatele jsou základními východisky návrhu. Urbanistická koncepce respektuje kontinuitu historického vývoje sídla a v souladu s cílovou charakteristikou krajiny vymezuje zastavitelné plochy ve vazbě na urbanizované plochy s cílem vytvořit kompaktní efektivně fungující celek.

•

e) „Uvážlivě rozvíjet výrobní funkce tak, aby nedocházelo k negativním změnám přírodního a krajinného prostředí.“ Územní plán vymezuje stabilizovanou plochu výroby zahrnující nevyužívané objekty ZD Liběšice východně od obce. Pro rozvoj výrobních funkcí je v návaznosti na tuto plochu vymezena zastavitelná plocha Z5. Navržené řešení vytváří předpoklad pro využití stávajících výrobních kapacit s možností rozšíření. Záměrem řešení je zlepšit podmínky pro rozvoj výroby především místního charakteru.

•

f) „Individuálně posuzovat navrhované změny využití území a zamezovat takovým změnám, které by krajinný ráz mohly poškozovat.“ Pro plochy s rozdílným způsobem využití vymezené v územním plánu v zastavěném území a zastavitelných plochách jsou stanoveny základní podmínky prostorového uspořádání formulované zejména s ohledem na strukturu zástavby a geomorfologické podmínky území.

ZÚR ÚK stanovují pro vymezená nadregionální a regionální biocentra a biokoridory tyto úkoly (územní plán reaguje pouze na úkoly týkající se řešeného území): • (1) „V ÚPD obcí zpřesňovat vymezení skladebných částí (biocenter, biokoridorů) nadregionálního a regionálního ÚSES. K tomu využívat zejména oborové podklady ochrany přírody (Plány ÚSES, Projekty ÚSES, mapování biotopů aj.), lesní plány (Oblastní plány rozvoje lesů, Lesní hospodářské plány, Lesní hospodářské osnovy), plány pozemkových úprav (Komplexní pozemkové úpravy), vodohospodářské plány, Katastr nemovitostí, ortofotomapy, vlastní terénní průzkum aj.“ Vymezení ÚSES v územním plánu vychází zejména z Plánu územního systému ekologické stability, zpracovaného v roce 2005. RK 615 je v územním plánu vymezen a zpřesněn v měřítku katastrální mapy.

45

•

(2) „Vymezené plochy a koridory pro ÚSES chránit před změnou ve využití území, která by znamenala snížení stupně ekologické stability uvnitř vymezených ploch a koridorů oproti současnému stavu (tj. stavu v době vydání ZÚR ÚK), popř. by znemožnila založení vymezené skladebné části ÚSES v budoucnosti.“ Biokoridory jsou vymezeny překryvnou funkcí, neboť kromě přírodní funkce plní i množství ostatních funkcí. Územním plánem jsou v rámci koncepce uspořádání krajiny stanoveny obecné zásady pro využívání ploch ÚSES zajišťující jejich ochranu před změnami využívání, které by znamenaly snížení stupně ekologické stability, popř. znemožnění založení vymezených skladebných částí ÚSES.

•

(3) „Zejména je nutno chránit plochy biokoridorů před zástavbou či změnami ve využití území, které by v budoucnosti znemožnily souvislé propojení biokoridorem v šíři dle metodik ÚSES, ačkoliv v současnosti územní předpoklady pro souvislé propojení existují.“ V biokoridoru RK 615 nejsou územním plánem navrhovány zastavitelné plochy, které by v budoucnu znemožnily vzájemné propojení prvků ÚSES.

•

(4) „Stavby dopravní a technické infrastruktury v plochách a koridorech pro biocentra a biokoridory ÚSES připouštět v nezbytných případech za podmínky, že nedojde k významnému snížení schopnosti ekosystému odolávat znečištění, erozi či jiné fyzikální nebo chemické zátěži prostředí a zároveň nedojde k podstatnému snížení schopnosti, bez dalších opatření plnit stabilizující funkce v krajině.“ V plochách biocenter a biokoridorů nejsou navrhovány plochy dopravní a technické infrastruktury, které by snižovaly ekologickou stabilitu a funkčnost ekosystému. V případě navrhované obnovy cestní sítě v krajině (MK) se jedná zejména o obnovu původních cest a ekostabilizačních opatření v krajině, jejichž realizace mimo jiné podpoří funkčnost ÚSES (výsadby liniových porostů, protierozní opatření apod.).

•

(5) „Vymezení v grafické části ZÚR ÚK je v případě biokoridorů nadregionálních i regionálních provedeno „osou“, která určuje směr propojení, a oboustranným pásem podél této osy o šířce 200 m na každou stranu od „osy“. V rámci tohoto pásu je při zpracování ÚPD obcí možno provádět zpřesnění vymezení biokoridoru, aniž by docházelo k odchylce od ÚPD kraje. Zpracovatel ÚPD v úrovni obce na základě větší podrobnosti znalostí a většího měřítka zpracování grafické části upřesní trasu biokoridoru v souladu s právními předpisy platnými na úseku ochrany přírody a krajiny (zejména vyhláška č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a metodikami pro vymezování ÚSES. Dodržení 40 m minimální šířky, která je stejná pro biokoridor regionální i nadregionální (v některých případech může být 50 m - viz metodika), stanovené trasy a principů projektování ÚSES jsou pro zpracovatele ÚPD obcí závazné.“ Regionální biokoridor RK 615 je vymezen v souladu s platnými právními předpisy a metodikou pro vymezování ÚSES. Biokoridor je v územním plánu veden v pásu 400 m vymezeném v ZÚR ÚK. Minimální šířka 40 m je respektována.

Úkoly č. 7, 8, 9, 10 stanovené v ZÚR ÚK pro vymezené nadregionální a regionální biocentra a biokoridory se správního území obce Horní Řepčice netýkají.

46

Území obce Horní Řepčice spadá do vodohospodářsky významné oblasti povrchových a podzemních vod (CHOPAV Severočeská křída) vymezené ZÚR ÚK. Pro tuto oblast jsou stanoveny následující podmínky (územní plán reaguje pouze na odstavce týkající se řešeného území): • (1) „Ochranu, kultivaci a rozvíjení hodnot přírodního a krajinného prostředí na území Ústeckého kraje považovat za prvořadý veřejný zájem. Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny aktivity, které by mohly způsobovat poškození těchto hodnot (zejména se týká těžby hnědého uhlí a ostatních nerostných surovin, energetiky - včetně obnovitelných zdrojů, dále těžké průmyslové výroby, technické a dopravní infrastruktury, ale i rekreace a cestovního ruchu).“ Celková koncepce rozvoje území reaguje zejména na potřebu obnovy zaniklé struktury krajiny a jejích funkcí. Cílem je vytvoření podmínek pro obnovu udržitelného způsobu hospodaření na zemědělské půdě, tradičních forem zemědělství a realizaci ekologickostabilizačních opatření (revitalizace, protierozní opatření, protipovodňová opatření, obnova cest v krajině apod.). Záměry, které by mohly způsobit poškození přírodních a krajinných hodnot krajiny v oblasti těžby nerostných surovin, energetiky, těžké průmyslové výroby, technické a dopravní infrastruktury a rekreace a cestovního ruchu nejsou v územním plánu vymezeny. Koridor územní rezervy pro dopravní infrastrukturu R2 je nutné chápat jako ochranu území pro možné budoucí využití. •

(9) „Chránit, kultivovat a rozvíjet přírodní hodnoty i mimo rámec území se stanovenou ochranou krajiny a přírody, v územích charakterizovaných jako dynamická a harmonická krajina, dále v exponovaných koridorech podél významných vodních toků a v oblastech při významných vodních plochách.“ Vymezením ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území, koridorů revitalizačních opatření (KRO) a územního systému ekologické stability, jsou územním plánem vytvořeny podmínky pro ochranu a kultivaci přírodních a krajinných hodnot.

•

(10) „Skladebné části regionálního a nadregionálního ÚSES chránit před zásahy, které by znamenaly snížení úrovně jejich ekologické stability, upřesňovat vymezení skladebných částí ÚSES v ÚPD obcí, postupně přistupovat ke zpracování projektů ÚSES a k jejich realizaci, zejména v místech, kde je provázanost systému narušena.“ Regionální biokoridor RK 615 je vymezen a zpřesněn v měřítku územního plánu. Zásady pro využívání ploch ÚSES stanovené v územním plánu jsou koncipovány s cílem zabránit snižování úrovně jejich ekologické stability. ÚSES je územním plánem zařazen mezi veřejně prospěšná opatření za účelem usnadnění jejich realizace.

•

(11) „Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území - zachování jedinečnosti kulturní krajiny; minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských půd; podporovat ozdravná opatření - ochrana proti erozním účinkům vody, větru a příprava na realizaci ÚSES, zvýšení prostupnosti zemědělské krajiny, zamezení její zbytečné fragmentace; obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území; vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro technické a energetické účely nevymezovat však tento způsob využití území ve zvláště chráněných velkoplošných územích (NP, CHKO).“

47

Zastavitelné plochy jsou vymezeny výhradně v návaznosti na zastavěné území. Jejich rozsah odpovídá předpokládanému demografickému vývoji, dopravním vazbám a poloze obce ve vztahu ke správním centrům území. Důsledky navrženého řešení na ZPF jsou vyhodnoceny podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Výskyt kvalitních zemědělských půd v přímé vazbě na zastavěné území je významným limitem pro rozvoj obce. Územní plán prověřil možnosti minimalizace záboru těchto půd. Vzhledem k tomu, že 84 % z celkové rozlohy řešeného území tvoří zemědělská půda, lze situovat plošný rozvoj obce pouze na plochy ZPF. Podmínky pro ochranu zemědělských půd jsou dále zajištěny vymezením koridorů revitalizačních opatření, skladebných prvků ÚSES a obnovou cestní sítě v krajině. Pro tyto koridory a plochy jsou územním plánem stanoveny zásady přispívající k ochraně ekologicky stabilní a harmonické zemědělské krajiny. 2. 2 Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. Cíle a úkoly územního plánování jsou v obecné rovině definovány stavebním zákonem v § 18 a v § 19. Základní úkoly územního plánování v souladu s ustanovením § 31 stavebního zákona určuje také politika územního rozvoje. Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování - § 18 stavebního zákona Územní plán Horní Řepčice vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území. Základním východiskem pro koncepci rozvoje území obce je vytvoření optimální urbanistické a organizační struktury ploch s rozdílným způsobem využití, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel obce. Územní plán tak vytváří předpoklady pro zajištění příznivého životního a pracovního prostředí pro obyvatelstvo bez násilného narušení historických i současných hodnot (viz § 18 odst. 1 stavebního zákona). Územní plán Horní Řepčice je zpracován komplexně v souladu s požadavky přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Požadavky na komplexní řešení a účelné využití a prostorové uspořádání území jsou promítnuty do koncepce rozvoje území obce a koordinovány s individuálními záměry obyvatel a uživatelů území. V průběhu přípravných prací pro zpracování návrhu zadání územního plánu a zpracování návrhu územního plánu byly shromážděny a vyhodnoceny jednotlivé podněty a požadavky na změny v území. Při návrhu způsobu využití území tak bylo možné vzít v úvahu i tyto podněty obyvatel i uživatelů území, při současném zohlednění všech dalších souvislostí - tj. současného stavu a podmínek v území a jeho rozvojových předpokladů i ochrany hodnot území, s cílem umožnit zvyšování kvality života obyvatel a vytvoření předpokladů pro hospodářský rozvoj. Územní plán je tak v souladu s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území, neuplatňuje pouze jednostranný přístup, který zdůrazňuje pouze konzervaci stávajícího stavu území a jeho hodnot, ale vytváří možnosti a předpoklady nárůstu pracovních příležitostí pro obyvatele v území, a tím i pro zachování a rozvoj jeho osídlení (viz § 18 odst. 2 stavebního zákona). Přínosem územního plánu Horní Řepčice je komplexní přístup k ochraně hodnot založený na principu udržitelného rozvoje území. To znamená, že územní plán vytváří obecné podmínky pro 48

ochranu a rozvoj hodnot území (urbanistických, architektonických, kulturních, přírodních hodnot a zdrojů, hodnot civilizačních a technických), zjištěných v územně analytických podkladech a upřesněných a doplněných v doplňujících průzkumech a rozborech. Vymezením zastavěného území a zastavitelných ploch jsou vytvořeny podmínky pro zachování a rozvoj stabilizované kompaktní urbanistické struktury sídla a pro obnovu a rozvoj sídelní struktury za současného respektování širších územních vztahů a vazeb. V nezastavěném území dominují zemědělské plochy s jednoznačnou převahou produkční funkce. Územní plán respektuje zemědělský charakter krajiny a vytváří předpoklady pro posílení jejích ekologicko-stabilizačních funkcí. V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou vymezeny především stabilizované plochy. Jedním z cílů koncepce je zvýšení využití rekreačního potenciálu krajiny, za tím účelem jsou vymezeny plochy zeleně, nejedná se však o změny, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny. Zastavitelné plochy jsou lokalizovány mimo zvláště chráněná území, mimo lokality Natura 2000, mimo mokřady a mimo lesní půdní fond. S ohledem na hodnotu území, kterou je výskyt kvalitních zemědělských půd, jsou při vymezování zastavitelných ploch dodrženy zásady ochrany zemědělského půdního fondu, vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond je zpracováno dle příslušných ustanovení zákona č. 344/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a je součástí textové části odůvodnění územního plánu. Územní plán na základě zpracovaných podkladů a dokumentů vymezuje a zpřesňuje ÚSES. Jednotlivá řešení vycházejí z cílových charakteristik a typu krajiny vymezených v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje. Vytvářejí podmínky pro ochranu krajinného rázu a implementují dílčí kroky naplňování cílových charakteristik. Vymezením zemědělských ploch (NZ) a ploch smíšených nezastavěného území (NS) jsou v územním plánu vytvořeny podmínky pro využití přírodních zdrojů. Za účelem zvyšování retenční schopnosti území jsou v územním plánu vymezeny koridory revitalizačních opatření (KRO) a navržena obnova cestní sítě (MK). Koncepce odstraňování srážkových vod upřednostňuje akumulaci, příp. vsakování (viz § 18 odst. 4 stavebního zákona). Územní plán umožňuje stanovením podmínek v nezastavěném území umístění staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu (viz § 18 odst. 5 stavebního zákona). Vyhodnocení souladu s úkoly územního plánování - § 19 stavebního zákona Hodnoty území (urbanistické, architektonické, kulturní, přírodní hodnoty a zdroje, hodnoty civilizační a technické), pro jejichž ochranu a rozvoj vytváří územní plán obecné podmínky, byly zjištěny v územně analytických podkladech a upřesněny a doplněny v doplňujících průzkumech a rozborech (viz § 19 odst. 1 písm. a) stavebního zákona). Územní plán stanovuje koncepci rozvoje území včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky v území. Základními prvky koncepce rozvoje území obce je vytvoření atraktivní nabídky ploch pro trvalé bydlení v souladu s požadavky obce a sociogeografickými podmínkami, obecná podpora využití areálů typu brownfields, tj. nedostatečně využívaných výrobních a zemědělských areálů. Lokalizací zastavitelných ploch výhradně v přímé vazbě na zastavěné území a stanovením podmínek jejich využití, včetně návrhu související infrastruktury, jsou vytvořeny předpoklady pro eliminaci prostorově sociální segregace a nadměrné fragmentace území. V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou s ohledem na převažující zemědělský charakter oblasti vymezeny především stabilizované plochy. Plochy změn v krajině pro veřejně přístupnou zeleň jsou vymezeny za účelem zvýšení využití jejího rekreačního potenciálu (viz § 19 odst. 1 písm. 49

b) stavebního zákona). Při návrhu ploch a koridorů pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, byl brán zřetel na veřejný zájem na jejich vymezení, jejich přínosy, problémy i rizika s ohledem zejména na životní prostředí, veřejné zdraví atd. (viz § 19 odst. 1 písm. c) stavebního zákona). Vymezením ploch s rozdílným způsobem využití, stanovením podmínek pro využití těchto ploch, včetně stanovení podmínek prostorového uspořádání, jsou územním plánem stanoveny urbanistické, architektonické i estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny (viz § 19 odst. 1 písm. d) stavebního zákona). Územní plán vytváří předpoklady pro stanovení podmínek pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území vymezením zastavitelných ploch logicky navazujících na zastavěné území a stanovením podmínky zpracování územních studií (pro zastavitelné plochy Z1, Z2, Z3) (viz § 19 odst. 1 písm. e) stavebního zákona). Územní plán neobsahuje stanovení pořadí změn v území (etapizaci) - obsahem územního plánu je etapizace pouze v případě, pokud je to účelné, v případě územního plánu Horní Řepčice se stanovení etapizace nejeví účelnou (viz § 19 odst. 1 písm. f) stavebního zákona). Územní plán vytváří územní podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků. Za účelem zvyšování retenční schopnosti území jsou v územním plánu vymezeny koridory revitalizačních opatření, v nichž je umožněna mj. i realizace staveb na ochranu před povodněmi a opatření nestavební povahy na ochranu před povodněmi lokálního významu a realizace staveb a opatření na ochranu před jinými rizikovými přírodními jevy (např. nadměrné sucho). Vymezení uvedených koridorů dále umožňuje realizaci protierozních opatření (průlehy, travnaté údolnice, zasakovací travnaté pásy, meze atd.), revitalizaci vodních toků (rozvolnění koryta, umožnění regulovaného rozlivu, meandry atd.), realizaci terénních úprav (valy, výkopy, zemní protierozní hrázky atd.) (viz § 19 odst. 1 písm. g) stavebního zákona). Územní plán vytváří podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn, stanovuje podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení a vytváří podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Podmínky plošného a prostorového uspořádání jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jsou koncipovány s cílem umožnit jejich širší využití za podmínky dodržení limitů (prostorových, hygienických apod.) a iniciovat obnovu a rozvoj obce. Zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na možnost maximálního využití provozovaných systémů veřejné infrastruktury. Vymezením zastavitelných ploch pro bydlení a lehkou výrobu a funkce umožňující nové využití nevyužívaného výrobního areálu (ZD Liběšice), vytváří územní plán podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn a pro vytváření nových pracovních příležitostí. Jedním z cílů územního plánu je vytvoření podmínek pro udržení příznivého demografického vývoje, případně pro jeho stabilizaci. Řešení se proto soustřeďuje mj. na podporu rozvoje bytového fondu, spočívající ve vymezení zastavitelných ploch pro novou výstavbu. Územní plán vytváří podmínky pro extenzivní rozvoj obce především ve formě venkovského sídla integrujícího na svém území zejména funkce bydlení, rekreace, zemědělské i nezemědělské výroby a základního občanského vybavení. Územním plánem jsou v té souvislosti vytvořeny i podmínky pro zkvalitnění všech složek veřejné infrastruktury a pro rozvoj individuálního podnikání (viz § 19 odst. 1 písm. h), i), j) stavebního zákona). Územní plán vytváří podmínky pro zajištění civilní ochrany - respektuje požadavky vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, v bodech, které se týkají řešeného území dle havarijního a krizového plánu Ústeckého kraje. Prověřuje následující body: zóny havarijního plánování, ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události, evakuaci obyvatelstva a jeho ubytování, skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci, vyvezení a uskladnění nebezpečných látek, záchranné, likvidační a obnovovací práce, nouzové 50

zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií (viz § 19 odst. 1 písm. k) stavebního zákona). Při zpracování územního plánu nebylo nutné určit asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území (viz § 19 odst. 1 písm. l) stavebního zákona). Územní plán vytváří podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů zejména tím, že respektuje zvláště chráněná území z hlediska ochrany přírody a krajiny dle příslušných ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vymezuje územní systém ekologické stability krajiny, jehož struktura je tvořena prvky regionálního a lokálního charakteru, a který vychází ze zpracovaných podkladů a dokumentů a zohledňuje aktuální stav v území. Celková koncepce územního plánu též reaguje na potřebu obnovy struktury krajiny. Součástí koncepce uspořádání krajiny je stabilizace a ochrana stávajících přírodních a krajinných hodnot a vytvoření podmínek pro realizaci dalších ekologickostabilizačních opatření (revitalizace vodních toků, protierozní opatření, protipovodňová ochrana, obnova cest v krajině apod.) (viz § 19 odst. 1 písm. m) stavebního zákona). Územní plán nevymezuje plochy a koridory pro využívání přírodních zdrojů. V řešeném území se nevyskytují výhradní ložiska nerostných surovin, chráněná ložisková území ani dobývací prostory (viz § 19 odst. 1 písm. n) stavebního zákona). Při zpracování územního plánu a celkovém návrhu řešení byly uplatňovány poznatky zejména z oborů urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče. Při stanovení podmínek prostorového uspořádání ploch s rozdílným způsobem využití byly rámcově uplatňovány i poznatky z oboru architektury (viz § 19 odst. 1 písm. o) stavebního zákona). V zadání územního plánu Horní Řepčice nebylo požadováno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, neboť dotčený orgán (Krajský úřad Ústeckého kraje) ve svém stanovisku k návrhu zadání sdělil následující závěr zjišťovacího řízení - cit.: „územní plán Horní Řepčice není nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí“ (viz § 19 odst. 2 stavebního zákona). 2. 3 Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Návrh územního plánu Horní Řepčice byl zpracován a projednán v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek - vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění. 2. 4 Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů Pořizovatel obeslal v jednotlivých fázích projednání územního plánu (§ 50 odst. 2, § 52 odst. 1 a § 53 odst. 1) tyto dotčené orgány, krajský úřad, Obec Horní Řepčice, sousední obce a orgány a organizace působící v území: Dotčené orgány, krajský úřad • AOPK, Správa CHKO České středohoří, Michalská 260/14, 412 01 Litoměřice • ČR - Státní energetická inspekce, územní inspektorát pro Ústecký kraj, W. Churchilla 12, 400 01 Ústí nad Labem • Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje, územní odbor Litoměřice, Českolipská 1997/11, 412 01 Litoměřice • Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje, územní pracoviště Litoměřice, Mírové náměstí 35, 412 01 Litoměřice • Krajská veterinární správa pro Ústecký kraj, Sebuzínská 38, 403 21 Ústí nad Labem • Krajský úřad Ústeckého kraje, Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem - odbor dopravy a silničního hospodářství 51

•

• • • • • • • •

- odbor kultury a památkové péče - odbor územního plánování a stavebního řádu - odbor životního prostředí a zemědělství Městský úřad Litoměřice, Pekařská 2, 412 01 Litoměřice - odbor kultury, školství, sportu a památkové péče - odbor životního prostředí Ministerstvo dopravy ČR, odbor strategie, nábřeží L. Svobody 12/1222, PO BOX 9, 110 15 Praha 1 Ministerstvo kultury, odbor památkové péče, Maltézské náměstí 1, 118 11 Praha 1 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Na Františku 32, 110 15 Praha 1 Ministerstvo zemědělství ČR, Pozemkový úřad, Velká Krajská 1, 412 01 Litoměřice Ministerstvo životního prostředí ČR, odbor výkonu státní správy IV, Mírové náměstí 3129/36, 400 01 Ústí nad Labem 1 Ministerstvo životního prostředí ČR, odbor péče o krajinu, Vršovická 65, 110 10 Praha 10 Obvodní báňský úřad v Mostě, U města Chersonu 1429, 434 61 Most Vojenská ubytovací a stavební správa Praha, Hradební 772/12, 110 15 Praha 1

Obec Horní Řepčice • Obec Horní Řepčice, čp. 61, 411 45 Úštěk Sousední obce • Obec Chotiněves, čp. 6, 411 45 Úštěk • Obec Liběšice, čp. 6, 411 46 Liběšice • Obec Polepy, čp. 112, 411 47 Polepy Orgány a organizace působící v území • Centrum dopravního výzkumu, Thámova 221/7, 186 00 Praha - Karlín • České radiokomunikace, a. s., Skokanská 1, 169 00 Praha 6 • ČEZ Distribuce, a. s., Teplická 8, 405 02 Děčín • Povodí Labe, s. p., Nábřežní 311, 413 01 Roudnice nad Labem • Povodí Ohře, s. p., Bezručova 4219, 430 03 Chomutov • Pozemkový fond ČR, Velká Dominikánská 11, 412 01 Litoměřice • RWE Plynoprojekt, s. r. o., Klíšská 940/96, 401 17 Ústí nad Labem • Ředitelství silnic a dálnic ČR, Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4 • Severočeské vodovody a kanalizace, a. s., U Katovny 724/2, 412 01 Litoměřice • Správa železniční dopravní cesty, s. o., Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 • Zemědělská vodohospodářská správa, územní pracoviště Hradec Králové, Kydlinovská 245, 500 05 Hradec Králové Uplatněná stanoviska dotčených orgánů jsou uvedena v kapitolách 1. 3, 1. 4 a 1. 5 odůvodnění.

52

3) Náležitosti vyplývající z § 53 odst. 5 písm. a) - f) stavebního zákona 3. 1 Výsledek přezkoumání územního plánu podle § 53 odst. 4 stavebního zákona - viz předchozí kapitola 3. 2 Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, jako příslušný orgán dle § 22 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, vydal podle § 47 odst. 2 stavebního zákona dne 13. 5. 2010 samostatné stanovisko k návrhu zadání územního plánu Horní Řepčice (č. j. 1220/ZPZ/2010/SEA), v němž nepožaduje územní plán Horní Řepčice posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Dotčený orgán ochrany přírody (Správa CHKO České středohoří) vydal dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, stanovisko, ve kterém vyloučil významný vliv na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti (stanovisko Správy CHKO ČS bylo vydáno dne 25. 5. 2010, č. j. 02816/CS/2010). Významný vliv na evropsky významné lokality či ptačí oblasti vyloučil také Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (ochrana přírody a krajiny), stanoviskem ze dne 18. 5. 2010, č. j. 1220/ZPZ/2010/UP-471. Z výše uvedených důvodů se územní plán Horní Řepčice s ohledem na ustanovení § 47 odst. 3 stavebního zákona nevyhodnocoval z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj území. 3. 3 Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona Vyhodnocení vlivů územního plánu Horní Řepčice na udržitelný rozvoj nebylo vypracováno, z toho důvodu nebylo stanovisko krajského úřadu vydáno. 3. 4 Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly Vyhodnocení vlivů územního plánu Horní Řepčice na udržitelný rozvoj nebylo vypracováno, z toho důvodu není tato kapitola zpracována. 3. 5 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty 3. 5. 1 Odůvodnění koncepce rozvoje včetně vyhodnocení účelného využití zastavěného území a potřeby vymezení zastavitelných ploch 3. 5 . 1. 1 Vymezení řešeného území Řešené území je vymezeno správním územím obce Horní Řepčice (260 ha). Obec tvoří jedno katastrální území - Horní Řepčice. Horní Řepčice náleží do Ústeckého kraje, okresu Litoměřice. Obcí s rozšířenou působností pro Horní Řepčice jsou Litoměřice, pověřenou obcí je Úštěk.

53

3. 5. 1. 2 Demografické předpoklady Historický vývoj počtu obyvatel žijících na území obce Horní Řepčice ukazuje tabulka. V období mezi rokem 1869 (počátek důvěryhodných záznamů) a druhou světovou válkou lze sledovat trvalý mírný nárůst obyvatelstva, současně v této době populace v Horních Řepčicích dosáhla svého historického maxima (20. léta 20. století téměř 280 obyvatel). Zásadní změna proběhla po druhé světové válce, kdy došlo v důsledku vysídlení německého obyvatelstva k výraznému poklesu populace (přibližně o 80 obyvatel). Období 2. poloviny 20. století charakterizuje stagnace území a trvalý úbytek obyvatel. Historický vývoj počtu obyvatel (pozn.: počet obyvatel ke dni sčítání lidu) Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Horní Řepčice 248

228

231

256

274

276

264

183

176

146

132

104

98

Historického minima počtu obyvatel dosáhla obec v roce 2002. Od roku 2003 je patrný opět mírný nárůst počtu trvale žijících obyvatel, tedy obrat dlouhodobé nepříznivé tendence. Nárůst souvisí patrně s celorepublikovým trendem přesunu obyvatel do zázemí měst. Nelze však s jistotou říci, že tento trend bude v příštích letech pokračovat. Vývoj počtu obyvatel od 90. let (pozn: počet obyvatel k 1. 1 daného roku) Rok 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 Horní Řepčice 104 Rok Horní Řepčice

104

104

101

102

102

104

105

106

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 98

97

99

101

101

107

112

112

111

112

112

Odhad budoucího demografického vývoje V souvislosti s trvalou tendencí stárnutí obyvatelstva a současnou nízkou úrovní porodnosti lze očekávat i nadále stagnaci přirozeného přírůstku. Jedním z cílů územního plánu je vytvoření podmínek pro stabilizaci, případně mírný nárůst počtu obyvatel v obci. Toho lze při současném demografickém vývoji v obci docílit pouze navýšením migračního přírůstku, tedy trvalým zvyšováním počtu přistěhovalých oproti vystěhovalým. Návrh se proto soustřeďuje na vymezení zastavitelných ploch s převažující funkcí bydlení. Předpokládá se i zlepšení podmínek pro vznik nových pracovních příležitostí především rozvojem ploch pro ekonomické aktivity a občanskou infrastrukturu v území. Vytvořením podmínek pro kvalitativní rozvoj v ostatních funkčních složkách obce lze podpořit populační růst v budoucích letech nejen příchodem nových rezidentů, ale i snižováním počtu vystěhovalých obyvatel. 3. 5. 1. 3 Bytový a domovní fond Celkový počet domů úzce souvisí s demografickým vývojem. Ve sledovaném období bylo dosaženo nejvyššího počtu (59 domů) na území obce v roce 1930. Až do tohoto roku docházelo prakticky k neustálému mírnému nárůstu počtu lidských obydlí. Pokles po roce 1930 byl způsoben jednak stagnací výstavby v průběhu války, ale především násilnou migrací obyvatel v poválečné době. V roce 1950 bylo v obci Horní Řepčice téměř o 20 % méně domů (50), v roce 1970 již pouhých 39, tedy opět pokles o dalších 20 %. Od té doby vývoj počtu domů v obci prakticky 54

stagnuje. Výhradní formou bydlení jsou individuální rodinné domy. Počet domů na území obce Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Horní Řepčice

45

47

49

53

56

56

59

50

44

39

43

41

44

3. 5. 1. 4 Urbanistická struktura, vývoj osídlení Horní Řepčice leží mezi městy Litoměřice a Úštěk, která jsou pro obec nejbližšími spádovými centry. Charakteristická je poloha obce na hranici geomorfologických oblastí Podkrušnohorské oblasti a Severočeské tabule. V rámci historického vývoje osídlení byla v území utvářena urbanizační osa Lovosice - Litoměřice - Úštěk - Česká Lípa, vedená po hranici obou geomorfologických oblastí. Tuto osu v současnosti spoluvytvářejí hlavní silniční tah (I/15) a železniční trať č. 087 procházející obcí. Obec Horní Řepčice vznikla jako raně středověká koncentrická zemědělská osada s osou potoka na cestě mezi Litoměřicemi a Úštěkem. Determinujícími prvky se postupně staly dopravní osy. Frekventovaná cesta vytvořila severní hranici zástavby, jižní okraj vymezila v 19. století železniční trať. Původní středověká dispozice se s mírnými odchylkami dochovala do současnosti. Objekty jižně od železniční trati postupně zanikly po 2. sv. válce. Ve druhé polovině 20. století byl v izolované poloze východně od obce postaven objekt živočišné výroby. V souvislosti s výstavbou železnice byla ve vazbě na železniční zastávku na východním okraji území obce založena samostatná enkláva několika objektů. Obce na území bývalých Sudet jsou charakteristické typologií obytných a hospodářských staveb. Kompaktní uspořádání zástavby tvořené převážně dvoupodlažními výrazně podélnými objekty se dochovalo v důsledku okrajové polohy obce v rámci sídelní struktury téměř v intaktní podobě do současnosti. Krajina je dosud částečně ovlivněna především způsobem jejího využívání. Obec je součástí historické ovocnářské a chmelařské oblasti, jejíž volnou krajinu v minulosti charakterizoval významný podíl ploch ovocných sadů a chmelnic s minimálním zastoupením lesních pozemků. Orná půda a travní porosty tvořily pouze část z celkové výměry zemědělské půdy. Současný poměr se v souvislosti s celkovým omezením výměr chmelnic a sadů výrazně změnil. Dominantní zemědělskou kulturou v území se stala orná půda, chmelnice zcela zanikly a ovocné sady zaujímají výměru v řádu jednotek hektarů. 3. 5. 1. 5 Východiska koncepce rozvoje území obce Územní plán je koncipován tak, aby umožňoval obnovu a rozvoj území ve všech jeho složkách a současně vytvářel podmínky pro ochranu hodnot a respektoval limity využití území. Cílem je vytvořit dokument spíše iniciačního charakteru a umožnit tak stabilizaci, případně mírný nárůst počtu trvale žijících obyvatel a obnovu a rozšíření zaniklých ekonomických aktivit. Stanovená koncepce rozvoje vychází zejména z následujících podmínek: - poloha obce v historické urbanizační ose (silnice I/15, železnice č. 087) - vyhovující dopravní dostupnost blízkých ekonomických a správních center (Litoměřice, Lovosice, Úštěk) - okrajová poloha obce v rámci území CHKO České středohoří, a s tím související zvýšené požadavky na ochranu přírody a krajiny - vyhovující systém zásobování pitnou vodou (realizace 2008) - zvýšený rekreační potenciál území a trvalé zvyšování zájmu o pobytovou rekreaci, turistiku a sportovní aktivity v krajině

55

- záměry nadmístního významu na území obce (přeložka silnice I/15, RBK 615) - stoupající počet trvale žijících obyvatel v období od roku 2003 - další podmínky vyplývající z polohy obce v rámci specifické oblasti nadmístního významu NSOB5 Úštěcko - stoupající poptávka po bydlení mimo centra osídlení - ohrožení zemědělské půdy vodní a větrnou erozí - poloha obce v rámci chmelařské oblasti Úštěcko - zemědělská činnost v minulosti zaměřená na chmelařství a ovocnářství 3. 5. 1. 6 Odůvodnění urbanistické koncepce Ve smyslu § 18 odst. 1 stavebního zákona je cílem územního plánu vytvořit předpoklady pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu mezi hospodářským rozvojem, ochranou životního prostředí a soudržností společenství obyvatel území. Urbanistická koncepce reaguje na závěry a doporučení vyplývající z rozboru udržitelného rozvoje zpracovaného v rámci ÚAP ORP Litoměřice a další skutečnosti zjištěné podrobnou analýzou území. Východiska urbanistické koncepce lze vyjádřit body: - kompaktní urbanistická struktura a charakteristické prostorové uspořádání sídla - silnice I/15 jako prostorová bariéra mezi jádrem obce a sportovním areálem v severní části obce - nevyužívaný zemědělský areál (objekt) ZD Liběšice východně od obce - výrazná determinace rozvoje území v důsledku technických, přírodních a hospodářských limitů (silnice I/15, železnice č. 087, zemědělská půda I. a II. třídy ochrany, CHKO České středohoří) V souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen vyhláška č. 501/2006 Sb.), jsou v rámci urbanistické koncepce vymezeny následující plochy s rozdílným způsobem využití, jejichž hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití je stanoveno ve výrokové části územního plánu. Bydlení v rodinných domech - venkovské (BV) Převážná část urbanizovaného území obce je charakterizována nejednoznačným způsobem využívání. V plochách jsou integrovány vzájemně se nerušící funkce bydlení, rekreace, občanského vybavení, nevýrobních služeb, drobné výroby a skladování a zemědělské malovýroby. Převažující formou jsou výrazně podélné dvoupodlažní objekty bydlení doplněné hospodářskými budovami a zázemím. Součástí jádrového území obce jsou jednotlivé objekty veřejné infrastruktury (obecní úřad, hasičská zbrojnice, kaple) lokálního významu. Územní plán vymezuje zastavitelné plochy Z1, Z2, Z3 přímo navazující na zastavěné území na jeho západním a východním okraji v prostoru vymezeném místními komunikacemi, silnicí a železniční tratí. •

Občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) Sportovní plochy jsou na území obce zastoupeny stávajícím fotbalovým hřištěm severně od silnice I/15. Plocha je využívána sezónně pro sportovní a kulturní akce. Problematická zůstává vazba mezi obytnou částí obce, autobusovou zastávkou a hřištěm, narušená procházející silnicí I/15. •

Veřejná prostranství (PV) Veřejná prostranství vytvářejí spolu s komunikační sítí kostru zástavby Horních Řepčic, zahrnují náves s kaplí, navazující plochy u požární nádrže u železniční tratě a rozšířenou komunikaci podél silnice I/15. Plochy jsou vymezeny jako stabilizované, jejich rozvoj se předpokládá a je umožněn v rámci ostatních ploch s rozdílným způsobem využití. •

56

Dopravní infrastruktura - silniční (DS) Plochy silniční dopravy zahrnují veškeré stabilizované plochy silnic I. a III. třídy a místních komunikací. Územní plán vymezuje na podkladu nadřazené ÚPD (ZÚR ÚK) koridor územní rezervy pro přeložku silnice I/15 severně od obce. Za účelem posílení vazby mezi obcí a železniční zastávkou je navržena stezka pro pěší a cyklisty Z7 vedená podél stávající silnice I/15 od obce východně ke křižovatce se silnicí III/24067. Formou územní rezervy jsou v územním plánu vytvořeny podmínky pro možný severní obchvat silnice I/15 Horních Řepčic. •

Dopravní infrastruktura - železniční (DZ) V území jsou vymezeny stabilizované plochy železniční dopravy zahrnující železniční trať č. 087 Lovosice - Česká Lípa včetně železniční zastávky ve východní části obce. •

Technická infrastruktura - inženýrské sítě (TI) Stabilizované plochy nejsou v území vymezeny. Pro navrženou čistírnu odpadních vod je v ploše mezi silnicí III/25066 a železniční tratí vymezena zastavitelná plocha Z6. Realizace soustavné kanalizace a centrální ČOV se s ohledem na technicko-ekonomické podmínky nepředpokládá v období do roku 2020. •

Výroba a skladování - lehký průmysl (VL) Stabilizované plochy výroby se v území prakticky nevyskytují. Výjimkou je izolovaný opuštěný objekt živočišné výroby ZD Liběšice na východním okraji zástavby. Cílem návrhu je eliminovat výrazný deficit ploch výroby a vytvořit podmínky pro koordinovaný rozvoj lokálních hospodářských aktivit zemědělského i nezemědělského charakteru a komerčního občanského vybavení. V souladu s principy udržitelného rozvoje je v prostoru mezi silnicí I/15, stávajícím výrobním objektem a místní komunikací vymezena zastavitelná plocha Z5 pro rozvoj lehké výroby, umožňující nové využití opuštěného objektu kravína a jeho zapojení do struktury sídla. •

3. 5. 2 Plochy jiného využití než stanovuje § 4 - 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Vzhledem ke skutečnosti, že některé stávající i navrhované způsoby využití není možné do okruhu ploch uvedených ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen vyhláška 501/2006 Sb.), ani při jejich podrobném členění zařadit, zvláště z důvodu upřesnění podmínek jejich využívání, vzniká potřeba stanovit plochy s jiným způsobem využití, než stanoví § 4 až 19 vyhlášky 501/2006 Sb. Tyto plochy jsou v územním plánu vymezeny za účelem stanovení podrobných podmínek pro využití ploch systému sídelní zeleně, zaručujících ochranu těchto ploch před nežádoucím zastavěním (podle přílohy č. 7, části I., odst. 1, písm. c) vyhlášky č. 500/2006 Sb.). Jedná se o následující plochu s rozdílným způsobem využití: • Zeleň ostatní (ZX) - hlavními účely vymezení ploch je vytvoření podmínek pro posílení přírodních a rekreačních funkcí území a omezení možných negativních vlivů vzájemně kolidujících ploch s rozdílným způsobem využití. Pás o min. šířce 15 m (Z4) podél místní komunikace mezi zastavitelnými plochami Z3 a Z5 eliminuje kontakt zastavitelných ploch pro bydlení a ploch výroby a skladování. Plochy zeleně Z8, Z9, Z10 jsou vymezeny pro účely rekreačního využití území ve vazbě na sportovní plochu severně od silnice I/15. Plocha Z11 zajišťuje prostorovou a funkční bariéru mezi silnicí I/15 a plochami bydlení a vytváří příznivější podmínky pro vedení biokoridoru LK 2.

57

3. 5. 3 Ochrana kulturních, hospodářských a přírodních hodnot 3. 5. 3. 1 Ochrana kulturních památek Památkově hodnotné objekty V řešeném území se nenacházejí objekty zapsané v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky. V území se dále nacházejí objekty historicky i architektonicky významné, které si zaslouží zvýšenou pozornost a mohou být nazývány zájmovými objekty památkové péče a památkami místního významu. Jedná se především o charakteristické objekty lidové architektury, drobné sakrální stavby, plastiky a další stavební objekty. Zájmové objekty památkové péče a další památky místního významu jsou vyznačeny v grafické části odůvodnění územního plánu (v koordinačním výkresu). Navržená koncepce respektuje identifikované památkově hodnotné objekty v řešeném území. 3. 5. 3. 2 Území s archeologickými nálezy V řešeném území se nacházejí následující území s archeologickými nálezy dle Státního archeologického seznamu ČR: Pořad. č. SAS Název UAN Typ UAN Reg. správce Katastrál. území 02-43-04/14

Horní Řepčice - J část vsi, Kaufmannovo pole

I

Obl. muzeum Litoměřice

Horní Řepčice

02-43-04/15

Horní Řepčice - terasa u kóty 259 m n. m.

I


Horní Řepčice

02-43-05/1

Horní Řepčice - u Císařské silnice

I


Horní Řepčice

Celé správní území obce Horní Řepčice je územím s archeologickými nálezy (ÚAN) a je zde nutné postupovat v souladu s ustanovením § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o státní památkové péči). Kromě jmenovaných lokalit náleží zbylé území obce do kategorie ÚAN III, tedy do území, na němž dosud nebyl rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno či jinak využito člověkem, a proto existuje pravděpodobnost výskytu nálezů. Území s archeologickými nálezy také splňují podmínky pro to, aby mohla být považována za území s výskytem archeologického dědictví ve smyslu Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy vyhlášené pod č. 99/2000 Sb. m. s. V souladu s příslušnými právními předpisy, především tedy s Úmluvou o ochraně archeologického dědictví Evropy (č. 99/2000 Sb. m. s.) a se zákonem o státní památkové péči, je při realizaci všech stavebních či jiných aktivit prováděných na správním území Horních Řepčic bezpodmínečně nutné zajistit provedení záchranného archeologického výzkumu. Za území s archeologickými nálezy lze přitom považovat prostor, kde již byly jakékoliv archeologické nálezy movité či nemovité povahy identifikovány a rovněž tak prostor, kde je možné vzhledem k dosavadnímu historickému vývoji tyto nálezy s vysokou pravděpodobností očekávat. Proto je nutné dále upozornit na § 23 zákona o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém jsou upraveny povinnosti potenciálního nálezce a obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo.

58

V grafické části odůvodnění územního plánu (koordinační výkres) jsou zakreslena ÚAN I. kategorie dle SAS. 3. 5. 3. 3 Ochrana přírody a krajiny Územní ochrana je zakotvena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále také zákon o ochraně přírody a krajiny), a jeho prováděcích vyhláškách č. 395/1992 Sb. a č. 60/2008 Sb. Chráněná krajinná oblast (CHKO) Severní část obce leží ve IV. odstupňované zóně ochrany CHKO České středohoří, zřízené výnosem Ministerstva kultury ČSR č. j. 6883/76 ze dne 19. 3. 1976. Hranici CHKO tvoří silnice I/15, vlastní urbanizovaná část území je položena prakticky zcela mimo území CHKO s výjimkou fotbalového hřiště a navazujících ploch pro bydlení severně od silnice I/15. Dle ZÚR ÚK je část území zahrnuta do krajinného celku KC CHKO České středohoří Milešovské a Verneřické středohoří (5a). Územní plán preferuje v souladu s dílčími kroky naplňování charakteristik krajinných celků stanovených v ZÚR ÚK ochranu a konzervaci části území zahrnutou do KC 5a. Veškeré zastavitelné plochy jsou vymezeny v jižní části území obce mimo CHKO České středohoří. Významné krajinné prvky V území se nacházejí významné krajinné prvky vyplývající z § 3 odst. b zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Tyto prvky jsou ekologicky, geomorfologicky a esteticky hodnotnou částí krajiny, utváří její typický vzhled a přispívají k udržení její stability. V území nejsou evidovány registrované významné krajinné prvky (VKP) (dle zák. 114/1992 Sb. ČNR, o ochraně přírody a krajiny, v platném znění). Územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES) Pro zachování vysoké a trvalé ekologické stability je nutné vymezení ekostabilizačních prvků a jejich vzájemné propojení. Kostra ekologické stability je navržena na základě srovnání potenciálního a aktuálního přírodního stavu ekosystémů v krajině. Při návrhu ÚSES jsou důležité směry migračních tras (vodní toky, údolí, hřbety apod.), reprezentativnost stanoviště, zastoupení ekologicky významných prvků, předpokládané antropogenní zásahy do krajiny, návaznost na sousední katastry a vzájemné provázání návrhů ÚSES. Pro skladebné prvky ÚSES jsou vymezovány zbytky přírodních a přirozených společenstev s nejvyšší ekologickou stabilitou. Tyto segmenty krajiny mají příznivý vliv na okolní méně stabilní části krajiny a jsou nezbytné pro ochranu druhové a genové diverzity. Podle ustanovení § 4 zákona o ochraně přírody a krajiny, zajišťuje vymezení ÚSES uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivého působení na okolní méně stabilní části krajiny a na vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastnící pozemků, obce i stát. Vymezení základní kostry ÚSES představuje převzatý generel regionálního ÚSES, upřesněný v rámci ÚTP NR-R ÚSES ČR (Společnost pro životní prostředí, s. r. o., Brno 1996) a vymezený v ZÚR ÚK. Podkladem pro územní plán je zpracovaný Generel ÚSES – Plán územního systému ekologické stability, I. M. Rothbauer - projekční ateliér Ústí nad Labem, 2005, ZÚR Ústeckého kraje 2011, ÚAP ORP Litoměřice 2010.

59

Na základě mapování krajiny, za účelem vytvoření kostry ekologické stability, byly v řešeném území vymezeny a zpřesněny následující prvky regionálního a lokálního charakteru: U části prvků ÚSES spočívá jejich funkčnost ve vhodném způsobu hospodaření (na lesním půdním fondu (LPF) obnova přirozené dřevinné skladby dle stanoviště, na zemědělském půdním fondu (ZPF) obnova lučních společenstev v údolních nivách, doplnění břehových porostů vodotečí, liniové a rozptýlené zeleně, obnova malých vodních nádrží, revitalizace vodních toků apod.). U skladebných prvků ÚSES vymezených na ZPF je nezbytné koordinovat řešení s návrhem komplexních pozemkových úprav. Vazby ÚSES jsou koordinovány s územně plánovací dokumentací sousedních obcí (Liběšice, Chotiněves, Polepy, Křešice). Plochy funkčních i částečně funkčních biocenter jsou v územním plánu vymezeny jako plochy přírodní (NP) s jednoznačnou převahou funkcí zajišťujících a podporujících uchování a reprodukci přírodního bohatství a příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny. Biokoridory jsou vymezeny tzv. překryvnou funkcí, neboť kromě výše uvedených funkcí plní i množství ostatních funkcí. Zvýšení ekologické stability krajiny je územním plánem dále podpořeno vymezením smíšených ploch nezastavěného území (NS), zejména ploch s indexem p (přírodní) v nivních a na vodou ovlivněných plochách, kde je mimo jiných funkcí (zemědělské) podpořena funkce ekologicko-stabilizační. Přehled prvků ÚSES V území je ÚSES zastoupen regionálními a lokálními prvky ÚSES. Hlavním krajinným prvkem v území je zalesněný vrch Berberk společně s údolím Širokého potoka. Struktura ÚSES je v území tvořena následujícími prvky ÚSES: Regionální biokoridor RK 615 Hořidla (1297) (dle NKOD) Sedlo (381)

k. ú. Horní Řepčice

niva potoka, lesní remíz, orná půda (400 - 750 m / 40 - 150 m) Charakteristika stavu: Biokoridor má v řešeném území dva odlišné úseky. Od vloženého lokálního biocentra LC 1 Horní Řepčice na západ je vymezen s využitím lesních remízů a postagrárních lad v údolí Širokého potoka a je zde plně funkční. Krátký úsek na západ od biocentra LC 1 jihovýchodním směrem je veden po orné půdě a je navržen k založení. Geobiocenologická charakteristika: Bioregion: 1.3 Biochora: č. 3 STG: 2B3, 2BC3, 2BC4

Návrh opatření: V západním úseku biokoridoru udržovat odpovídající druhovou diverzitu podle vymezených STG, eliminovat cizorodé taxony (trnovník akát). V jihovýchodním úseku založit pás o min. šířce 40 m, jehož kostru budou tvořit DB, DBZ, BK, LP, JV, KR. Do keřového patra a na okrajové lemy lze použít lísku obecnou, svídu krvavou, hloh jednosemenný, brslen evropský, ptačí zob obecný, trnku obecnou a řešetlák počistivý. Typ cílového společenstva: - typická buková doubrava - lipojavorová doubrava - habrojilmová jasenina

60

Lokální biocentrum Horní Řepčice LC 1 les (17,00 ha)


Charakteristika stavu: Biocentrum představuje relativně izolovaná doubrava jižně od železniční tratě v Horních Řepčicích. Nadrost lesa je tvořen především DB, vtroušeně jsou zastoupeny DBZ, JS, LP, JL, BRK, JR, při okrajích fragmenty někdejších ovocných výsadeb OR, TR, JB, LTX V keřovém podrostu svída krvavá, hloh jednosemenný, slivoň trnitá, růže šípková, ptačí zob obecný. V bylinném podrostu je hojně zastoupen kuklík městský, prvosenka jarní, kerblík lesní, kopřiva dvoudomá, jitrocel prostřední, ovsík vyvýšený, pelyněk černobýl, jetel luční a další. Geobiocenologická charakteristika: Bioregion: 1.3 Biochora: č. 3 STG: 2B3 Lokální biokoridory Podél železniční tratě východně od LK 1 Horních Řepčic

Navrhovaná opatření: Stávající lesní hospodaření na ploše biocentra je v souladu s prioritní ekologickou funkcí. Dřevinnou skladbu doporučujeme při obnově doplnit bukem lesním. Podél hranice lesa ponechat na orné půdě přechodové bylinné a keřové patro.


(250 m / 15 m v řešeném území) Charakteristika stavu: Biokoridor vstupuje na území obce od jihu z k. ú. Chotiněves. Území protíná v délce 250 m paralelně se železniční tratí mezi Horními Řepčicemi a Liběšicemi a pokračuje na sever do CHKO České středohoří. Geobiocenologická charakteristika: Bioregion: 1.3 Biochora: č. 3 STG: 2B3 LK 2

Navrhovaná opatření: Založit a dopěstovat biokoridor lesního typu šířky min. 15 m, jehož kostru budou tvořit DB, DBZ, BK, HB, LP, JV, z keřů lze použít lísku obecnou, svídu krvavou, hloh jednosemenný, brslen evropský, ptačí zob obecný, trnku obecnou. Typ cílového společenstva: - typická buková doubrava k. ú. Horní Řepčice

Široký potok (400 m / 15 m)

Charakteristika stavu: Částečně funkční biokoridor suchého a v prostoru Širokého potoka heterogenního charakteru propojující cenný ekoton na jižním okraji komplexu lesů Mlýnského vrchu s regionálním biokoridorem RK 625, resp. lokálním biocentrem LBC 1 Horní Řepčice. Geobiocenologická charakteristika: Bioregion: 1.3 Biochora: č. 3 STG: 2B3

61

Navrhovaná opatření: Předpokládá se souvislá výsadba stromů, především DB, DBZ, BK, HB, LP (kromě již funkční části) s podsadbou keřů v travnatém pruhu. Typ cílového společenstva: - typická buková doubrava

Obecné zásady pro prvky ÚSES (návrhy opatření): - pro přírodní růstové podmínky lesa je nutný zákaz větších holosečí než 1 ha - prolomením zápoje dochází k zahájení přirozené obnovy - výběrným způsobem hospodaření lze zvyšovat věk obnovovaných porostů - zachování dlouhé obnovní doby umožňuje věkovou diferenciaci - umělou obnovu lze použít jen tam, kde přirozenou uplatnit nelze - podpora vtroušených dřevin v monokulturách - výchovnými zásahy zvyšovat biologickou diverzitu (druhová četnost) - snížit stavy spárkaté zvěře pro zvýšení stability porostů a zvýšení zastoupení listnatých dřevin a jedle Interakční prvky V řešeném území jsou územním plánem dále vymezeny interakční prvky (jako součást ÚSES). Interakční prvky jsou nepostradatelné krajinné segmenty obvykle ekotonového charakteru, které zprostředkovávají na lokální úrovni příznivé působení ostatních ekologicky významných krajinných segmentů. Jedná se o liniové prvky (stávající, k doplnění, nově navržené) - zalesnění v pruzích stromovým a keřovým patrem, doplnění a obnovení stromořadí podél cest, břehové porosty, ozelenění a udržování tůní a podpora skupinek stromů ve volné krajině. Důležité jsou též travnaté pruhy po vrstevnici, které mají protierozní charakter a jsou důležité pro faunu. Interakční prvky jsou vymezeny zejména jako součást ekologicko-stabilizačních opatření v krajině a obnovy krajinných formací v rozlehlých zemědělských plochách. 3. 5. 3. 4 Ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území V souladu s ustanovením § 15 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, budou v řešeném území respektovány následující jevy: Sesuvná území - plošná Číslo Lokalita

Stupeň aktivity

Rok pořízení záznamu

K. ú.

5884

Chotiněves

aktivní

2008

Horní Řepčice

7957

Horní Nezly

potenciální

2008

Horní Řepčice

3. 5. 4 Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky 3. 5. 4. 1 Civilní ochrana Dle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byl pro Ústecký kraj zpracován Havarijní plán kraje představující souhrn opatření k provádění záchranných a likvidačních prací k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení ohrožení vzniklých mimořádnou událostí a k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí. Havarijní plán je základním dokumentem kraje pro řešení mimořádných situací v případě živelních pohrom, antropogenních havárií nebo jiných nebezpečí, která ohrožují životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí. Havarijní plán je určen k plánování a řízení postupu integrovaného záchranného systému a je závazným dokumentem pro všechny obce, správní úřady, fyzické i právnické osoby nacházející se na území kraje. Požadavky uvedené v § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, jsou územním plánem respektovány v těch bodech, které se týkají řešeného území dle 62

havarijního plánu Ústeckého kraje. Ochrana území před průchodem povodňové vlny vzniklé zvláštní povodní V řešeném území nejsou známy situace, při kterých by bylo nutné chránit území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. Zóny havarijního plánování Do řešeného území nezasahuje žádná zóna havarijního plánování. V řešeném území se nenachází žádný subjekt nakládající ve větším rozsahu s nebezpečnými látkami. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události V řešeném území se nenachází žádný stálý úkryt. Pro ukrytí obyvatelstva je možno využít dočasné úkryty, většinou suterénní prostory stávající zástavby. Dočasné úkryty budou u nové výstavby zřizovány v souladu s metodickou pomůckou pro samosprávu, právnické osoby a podnikající fyzické osoby „Sebeochrana obyvatelstva“. Územním plánem není vymezena plocha pro realizaci stálého úkrytu. Havarijní plán Ústeckého kraje obsahuje obecné postupy pro řešení mimořádných událostí, při kterých je vyhlášen III. stupeň poplachu podle poplachového plánu IZS Ústeckého kraje (kdy je ohroženo více jak 100 a nejvýše 1000 osob) a zvláštní stupeň poplachu (kdy je ohroženo více jak 1000 osob, celé obce nebo plochy území nad 1 km2). Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Pro shromáždění obyvatel v případě mimořádné události budou sloužit místa určená krizovým štábem. K těmto účelům jsou vhodné zejména plochy veřejných prostranství v centrální části Horních Řepčic. Obyvatele postižené mimořádnou událostí bude možno přechodně ubytovat v objektech občanského vybavení mimo obec (Liběšice), kde je možné zajistit rovněž jejich stravování, dále v soukromých objektech na území obce, případně v ostatních ubytovacích či rekreačních zařízeních mimo obec. Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Na území obce se nenacházejí sklady materiálu civilní obrany a humanitární pomoci jako samostatné objekty a zařízení. Materiál civilní ochrany a humanitární pomoci pro potřeby obce lze skladovat v objektu Obecního úřadu v Horních Řepčicích. Záchranné, likvidační a obnovovací práce V případě vzniku mimořádné události se na záchranných a obnovovacích pracích bude podílet HZS Litoměřice za pomoci Sboru dobrovolných hasičů obce Horní Řepčice, případně dalších právnických i fyzických osob dle charakteru mimořádné události v koordinaci s obcí. Pro potřeby záchranných, likvidačních a obnovovacích prací a pro uložení kontaminovaného materiálu vzniklého při mimořádné události (dočasná skládka) je určena sportovní plocha severně od silnice I/15 (p. p. č. 87/25 v k. ú. Horní Řepčice). Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování pitnou vodou vychází ze schváleného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje (PRVK), kde v době výpadku dodávky pitné vody bude zásobování zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l na obyvatele za den cisternami v rámci závodu Severočeské vodovody a kanalizace, a. s. Zásobování pitnou vodou bude doplňováno vodou balenou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobování užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného 63

hygienika. V případě potřeby nouzového zásobování elektrickou energií budou na určené objekty připojeny mobilní zdroje energie. 3. 5. 4. 2 Obrana státu Z hlediska obrany státu leží část obce v zájmovém území objektu AČR dle § 175 stavebního zákona. Rozsah zájmového území je patrný z grafické části odůvodnění (z koordinačního výkresu). V souladu s výše uvedeným ustanovením lze v řešeném území vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě souhlasného stanoviska Vojenské ubytovací a stavební správy Praha (VUSS Praha). Z obecného hlediska budou respektovány parametry příslušné kategorie komunikací včetně ochranných pásem stávajícího i plánovaného dopravního systému. V zájmové lokalitě se nenacházejí vojenské inženýrské sítě. 3. 5. 4. 3 Požární ochrana Stávající vodovodní řady umožňují jejich využití k protipožárním účelům. Profily hlavních řadů zajišťují v současné době dodávku požární vody v potřebném tlaku prostřednictvím požárních hydrantů na síti. Pro uvažovanou výstavbu v rámci rozvojových lokalit bude zajištěn dostatečný zdroj požární vody podle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb - zásobování vodou a ČSN 75 2411 Zdroje požární vody a příjezdové komunikace pro požární vozidla podle ČSN 73 0802, resp. ČSN 73 0804. 3. 5. 4. 4 Radonový index geologického podloží Problematiku ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření a způsoby úprav vedoucí ke snížení ozáření z přírodních zdrojů upravuje vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Správní území obce Horní Řepčice spadá (dle mapy radonového rizika z geologického podloží na území České republiky) do nízké a přechodně převažující kategorie radonového indexu geologického podloží. 3. 5. 4. 5 Ochrana před povodněmi Dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vodní zákon), je limitem využití území stanovené záplavové území. U vodních toků v řešeném území nejsou stanovena záplavová území. V územím plánu jsou za účelem usnadnění realizace ochranných protierozních a protipovodňových opatření vymezeny koridory revitalizačních opatření (KRO). Územním plánem je dále umožněna realizace protipovodňových opatření v plochách zemědělských (NZ) a plochách smíšených nezastavěného území (NS). 3. 5. 5 Zdůvodnění koncepce veřejné infrastruktury 3. 5. 5. 1 Občanské vybavení Plochy občanského vybavení specifikované v § 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb. jsou v územním plánu zastoupeny především s ohledem na jejich význam pouze sportovní plochou - hřištěm severně od silnice I/15. Rozsah plochy vyhovuje současným požadavkům. Případné vybavení plochy 64

technickým a sociálním zázemím lze realizovat bez nutnosti plošného rozšíření. Současná nabídka občanského vybavení odpovídá velikosti a významu obce. V obci jsou provozována zařízení základní vybavenosti (obecní úřad, hasičská zbrojnice, hostinec). Územní plán vybavenost lokálního významu řadí do ploch bydlení v rámci přípustného využití. Koncepce je založená na historické integraci staveb a zařízení občanského vybavení v plochách obytných. Cílem řešení je podpořit další přirozené prolínání funkcí, zejména bydlení, občanského vybavení, rekreace apod. v urbanizovaném území. 3. 5. 5. 2 Veřejná prostranství Veřejná prostranství specifikovaná v ustanovení § 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb. jsou v územním plánu vymezena jako samostatná plocha s rozdílným způsobem využití. • Veřejná prostranství (PV) - zahrnují veškeré stabilizované plochy s převažující funkcí veřejných prostranství (návesní a uliční prostory) v zastavěném území. S ohledem na význam ve struktuře ploch veřejných prostranství zahrnuje územní plán do veřejných prostranství (PV) také úseky místních komunikací, které mají významnou prostorotvornou funkci. Ve struktuře sídla jsou veřejná prostranství vymezena v jádrové části Horních Řepčic, podél silnice I/15 a v jižní části obce (u vodní nádrže). V územním plánu jsou vymezeny další plochy s rozdílným způsobem využití umožňující v rámci podmínek využití realizaci veřejných prostranství: - plochy bydlení v rodinných domech - venkovské (BV) - dopravní infrastruktura - silniční (DS) 3. 5. 5. 3 Dopravní infrastruktura Silniční doprava Úvod Z pohledu dopravních vazeb leží obec Horní Řepčice na nadregionálním dopravním tahu silnici I/15. V úseku Litoměřice - Česká lípa přenáší tato komunikace meziregionální dopravní vztahy s napojením a obsluhou prostoru Litoměřicka a Úštěcka. Významným způsobem posiluje úroveň nadřazené dopravní infrastruktury rozvojové oblasti nadmístního významu NOB1. V řešeném území je dále provozována doprava železniční. Regionální trať č. 087 Lovosice Česká Lípa prochází územím s mírnými odchylkami prakticky ve stopě silnice I. třídy. Širší vztahy Dopravní vazby v území vycházejí zejména z polohy obce na jižním úpatí Českého středohoří. V trase historické dopravní a urbanizační osy je veden současný hlavní silniční a železniční tah - silnice I/15, železnice č. 087. Silnice I. třídy I/15: Most (I/27) - Lovosice (D8, I/8, I/30) - Litoměřice - Zahrádky u Č.Lípy (I/9) Silnice I/15 prakticky vymezuje jižní hranici CHKO České středohoří. Její trasa na rozhraní dvou geomorfologických celků spojuje historická správní centra oblasti (Most, Třebenice, Lovosice, Litoměřice, Úštěk, Česká Lípa) a spoluvytváří urbanizační osu ve směru východ - západ. Silnice je jednou z páteří rozvojové oblasti nadmístního významu NOB1 a podporuje specifickou oblast NSOB5. Přeložka silnice I/15 Problematika optimalizace trasy silnice I/15 byla řešena dílčími obchvaty jednotlivých měst a obcí (Litoměřice, Trnovany, Liběšice,...) již v ÚP VÚC okresu Litoměřice. Dle ZÚR Ústeckého kraje je v rámci ploch a koridorů silniční dopravy nadmístního významu navrženo na silnici I/15 několik koridorů pro dílčí přeložky (Bělušice, Libčeves - přeložka, Litoměřice - jižní a východní 65

obchvat, Trnovany - severní obchvat,...) odůvodněných odstraněním dopravních závad při průtazích obcemi a potřebou zvýšení plynulosti a bezpečnosti dopravy na významné dopravní cestě ve spojení Most - Lovosice - Litoměřice - hranice Ústeckého kraje. Na území Libereckého kraje je na silnici I/15 plánována přeložka - jižní obchvat obce Kravaře. Na stavbu je v současnosti vydáno pravomocné rozhodnutí o umístění stavby. Součástí celkové přestavby silnice I/15 Lovosice - Litoměřice - hranice Ústeckého kraje je obchvat Liběšic vymezený v územním plánu Liběšice (AUA, 2010) ve dvou variantách: A) Jižní obchvat (řešení navržené ÚP) Nevytváří nároky na území obce Horní Řepčice. Začátek úseku je v prostoru úrovňového křížení s tratí č. 087 na hranici s obcí Liběšice. B) Severní obchvat (dle ÚP VÚC okresu Litoměřice) Řešení navržené v ÚP Liběšice (převzaté z ÚP VÚC okresu Litoměřice) zasahující na území obce Horní Řepčice bylo v rámci společného jednání o návrhu ZÚR ÚK shledáno jako koncepčně nestabilizované. Pro územní plán Liběšice byl následně v ZÚR ÚK stanoven požadavek na podrobné prověření, stabilizaci a vymezení koridoru pro obchvat Liběšic (ÚP 8) včetně koordinace s navazujícími úseky v součinnosti s ŘSD ČR a jeho zařazení mezi veřejně prospěšné stavby a následné uplatnění výsledného návrhu při aktualizaci ZÚR ÚK. V souvislosti s obchvatem Liběšic byla v územním plánu Horní Řepčice prověřována také možnost řešení problematiky průtahu v Horních Řepčicích. Průtah silnice I/15 zastavěným územím má nevyhovující směrové parametry. Silnice vytváří funkční i prostorovou bariéru mezi jižní obytnou částí obce a stabilizovanou plochou občanského vybavení - hřištěm na severu. Nevyhovující jsou rovněž rozhledové poměry na křižovatkách s místními komunikacemi v zastavěném území a křížení motorové dopravy s pěšími a cyklisty a hlukové a imisní zatížení přilehlé obytné zástavby. Jelikož nebyla výše uvedená problematika resortem MD, ani v rámci aktualizace ÚP Liběšice dosud podrobněji prověřována, je pro přeložku silnice I/15 v územním plánu Horní Řepčice vymezen koridor územní rezervy (R2) o proměnlivé šířce 100 - 200 m umožňující řešit obchvat Liběšic v obou variantách zakotvených v platném ÚP Liběšice a navazující severní obchvat Horních Řepčic. V souvislosti s republikovými a krajskými prioritami v oblasti silniční dopravy se realizace tohoto záměru nepředpokládá v období do roku 2025. Koridor územní rezervy R2 je v územním plánu vymezen za účelem budoucího podrobnějšího prověření trasy obchvatů Horních Řepčic a Liběšic. V koridoru jsou stanoveny základní podmínky umožňující jeho územní ochranu pro budoucí dopravní stavbu. Silnice III. třídy Řešeným územím procházejí následující silnice III. třídy: III/24067: Chotiněves (II/240) - Horní Řepčice (I/15) III/24074: Soběnice - Horní Řepčice (I/15) III/24066: Horní Řepčice - Encovany III/26113: Sedlec - Horní Řepčice Stávající trasy silnic III. třídy doplňují silniční síť, zprostředkovávají přímou dopravní obsluhu jednotlivých sídel a mají velmi malou dopravní zátěž. Významu těchto komunikací a konfiguraci terénu odpovídá i jejich trasování a návrhové parametry. Intenzity dopravy Intenzity silniční dopravy jsou jedním z primárních vstupních údajů při posuzování a navrhování silniční sítě či jejích úseků. Sčítání dopravy je cyklicky prováděno Ředitelstvím silnic a dálnic ČR pravidelně jednou za pět let. Zahrnuje dálnice, všechny silnice I. a II. třídy a vybrané úseky silnic III. třídy a místních komunikací. Výhledové intenzity jsou extrapolovány pomocí růstových koeficientů dle Ředitelství silnic a dálnic ČR Praha. Veškeré údaje jsou uváděny ve skutečných vozidlech za 24 hodin v obou 66

směrech a představují celoroční průměr. Pro řešené území jsou využitelné údaje následujícího sčítacího úseku: Číslo silnice

Úsek

Začátek úseku

Konec úseku

I/15

4 - 1010

Litoměřice - k. z.

Liběšice - vyús. 240

Sčítací úsek 4 - 1010 Rok

Nákladní

Osobní

Motocykly

Celkem

2000

907

3057

13

3977

2005

986

3498

21

4505

2010

850

4112

47

5009

2025

1094

5107

47

6248

V období do roku 2025 lze předpokládat v souvislosti s úplným zprovozněním dálnice D8 a postupnou realizací obchvatů měst a obcí na trase silnice I/15 nárůst těžké nákladní i osobní dopravy. Silnice I/15 bude v uvedeném úseku plnit funkci přivaděče k IV. multimodálnímu dopravnímu koridoru a uzlovému prostoru Lovosice (dálnice D8, I. tranzitní železniční koridor, labská vodní cesta s přístavem Lovosice, logistické centrum Lovosice). Na ostatních komunikacích v řešeném území sčítání dopravy nebylo prováděno, proto lze předpokládat, že intenzity nepřekročí hodnotu 500 - 600 vozidel za 24 hodin průměrného dne v roce. Místní komunikace Pro místní dopravu jsou využívány úseky silnic III. třídy, které rovněž umožňují obsluhu jednotlivých objektů. Na tyto silnice navazují místní komunikace různé délky a proměnlivých parametrů. Stávající rozsah sítě místních komunikací je v územním plánu stabilizován. Komunikace mají většinou charakter cest se zpevněným povrchem bez chodníků, o šířce kolem 3 m, vycházející z terénních podmínek a uspořádání zástavby. Místní komunikace mimo zastavěná území jsou v územním plánu vymezeny výhradně jako plochy dopravní infrastruktury (DS) s jednoznačně převažující dopravní funkcí. V zastavěných územích plní úseky místních komunikací často funkci veřejných prostranství. Společně s vybranými plochami s převažující prostorotvornou funkcí, zejména v jádrové části obce jsou v územním plánu vymezeny jako veřejná prostranství (PV). Síť místních komunikací doplňují místní účelové komunikace, které umožňují obsluhu jednotlivých objektů, většinou mimo souvislou zástavbu obce. Navrhovaná opatření Za účelem ochrany území pro budoucí přeložku silnice I/15 - obchvaty Horních Řepčic a Liběšic, je v územním plánu vymezen koridor územní rezervy R2 a stanoveny podmínky jeho využití. Veškeré zastavitelné plochy jsou vymezeny ve vazbě na stávající komunikační skelet v území. Nezbytná je pouze úprava parametrů úseků stávajících místních komunikací. V případě návrhu úprav stávajících sjezdů na silnici I/15 pro jiné než dosavadní účely musí být splněny podmínky stanovené v ČSN 73 6101, 73 6102, 73 6110, a dále je nutné projednání a souhlas s navrhovaným řešením vydaný majetkovým správcem silnice I/15 ŘSD ČR - Správou Ústí nad Labem a ŘSD ČR - oddělením technické podpory. Pro jednotlivé zastavitelné plochy budou zřízeny, resp. prodlouženy místní komunikace, které naváží na stávající dopravní systém. Způsob napojení je nutno řešit v souvislosti se způsobem

67

zástavby jednotlivých, zejména rozsáhlejších ploch. Dopravní řešení v rámci zastavitelných ploch bude navrženo s ohledem na způsob jejich zastavění a bude řešeno v navazujících stupních projektových prací. V případě zastavitelných ploch Z1 a Z5 bude dopravní napojení řešeno prostřednictvím místních komunikací nebo sítě silnic nižších tříd, nikoliv přímým napojením na silnici I/15. Šířka veřejných prostranství, jejichž součástí je komunikace, musí být v souladu s § 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Při návrhu parcelace zastavitelných ploch je nutné stanovit dostatečný prostor pro vedení komunikací, chodníků a inženýrských sítí. Při návrhu je též nutno respektovat požadavky na plochy pro výstavbu křižovatek (napojení) a potřebných rozhledových polí. Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace šířky nejméně 2,5 m a ukončená nejdále 50 m od stavby. Úpravy dopravní sítě je nutno realizovat s ohledem na zajištění řádného příjezdu a průjezdu mobilní techniky hasičských záchranných sborů. Při navrhování a realizaci všech dopravních staveb je nutno dodržet požadované parametry a ustanovení příslušných platných ČSN a souvisejících předpisů. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m. Obnova mimosídelních cest Obecným požadavkem pro krajinné celky vymezené na území obce dle ZÚR ÚK je stabilizace a obnova struktury cest, obnova charakteristických krajinných prvků, propojení s okolními obcemi převážně pro nemotorovou dopravu a zvýšení prostupnosti krajiny pro rekreační účely. Stávající cesty v krajině jsou vymezeny jako plochy dopravní infrastruktury (DS) s převažující dopravní funkcí. S ohledem na jejich stav je doporučena úprava povrchu a jejich zapojení do systému protipovodňových a protierozních opatření (obnova krytu, úprava odvodnění komunikace, výsadba liniových porostů apod.). Za účelem zvýšení prostupnosti krajiny je v územním plánu navržena obnova cestní sítě v krajině (MK), pro kterou jsou ve výrokové části stanoveny podrobné podmínky využití. Jedná se o pásy území lokalizované převážně v polohách bývalých zemědělských (polních) cest určené pro obnovu komunikací ve volné krajině. Předpokladem je obnovení a stabilizace struktury cest v rozsahu zčásti odpovídajícímu pozemkovému katastru (PK). Integrovanou součástí cest jsou ochranná protierozní opatření ve formě liniových travních porostů, solitérní, liniové a skupinové výsadby dřevin, zasakovacích (travnatých) pásů, mezí, průlehů, příkopů apod. Kategorizace silnic a funkční skupiny Dle „Kategorizace dálnic a silnic I. třídy do roku 2040“ (zpracovatel Ředitelství silnic a dálnic ČR, červen 2010) je pro silnici I/15 v řešeném území stanovena kategorie S9,5/70. Pro silnice III. třídy není dle Ředitelství silnic a dálnic stanovena kategorie, s ohledem na dopravní význam a zatížení však bude vyhovovat kategorie minimální - S7,5/50. Kategorie místních komunikací jsou v závislosti na funkční skupině určeny ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Dle této ČSN je nejmenší šířka mezi obrubami u dvoupruhové obousměrné komunikace 6,0 m (MO 7/30, funkční třídy C2, C3), chodník při vozovce má mít minimální šířku 2,0 m, v odůvodněných případech lze dle ČSN šířku snížit na 1,25 m. Šířkové uspořádání dle ČSN je u některých místních komunikací nevyhovující. Tento stav je nutno řešit v odůvodněných případech změnou způsobu provozu motorových vozidel a jejich souběhu s pěšími ve společném prostoru místní komunikace. Předpokládá se šířka zpevnění cca 4,5 m s oboustranným zeleným pásem.

68

Silnice I. a III. třídy jsou dle ČSN 73 6110 zařazeny do skupiny B. Místní komunikace mají funkční skupinu C a D, obytné zóny skupinu D1. Komunikace nepřístupné provozu silničních motorových vozidel (stezky, pruhy a pásy pro cyklisty, stezky pro chodce a chodníky) mají funkční skupinu D2. Statická doprava - doprava v klidu Parkování a odstavování vozidel je v obci uskutečňováno převážně na soukromých pozemcích a v profilu místních komunikací. Garážová stání jsou reprezentována individuálními garážemi na soukromých pozemcích. Individuální i skupinové garáže lze v rámci přípustného využití realizovat zejména v plochách bydlení a výroby. Plocha pro odstavování většího počtu vozidel se v obci nenachází. Jediným potenciálním cílem dopravy je v období konání sportovních a společenských akcí plocha občanského vybavení (fotbalové hřiště) severně od silnice I/15. Kapacita plochy pro účely parkování a odstavování vozidel v období konání hromadných akcí je vyhovující. Potřeba parkovacích a odstavných stání se stanovuje výpočtem dle ČSN 73 6110. Vliv na životní prostředí Hluková zátěž z dopravy na pozemních komunikacích se stanoví dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (dále jen nařízení vlády č. 272/2011 Sb.). Dle uvedeného nařízení jsou stanoveny limitní hodnoty hluku stanovené pro jednotlivé druhy chráněného venkovního prostoru. Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A je stanoven součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T = 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Dle uvedeného předpisu se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h). V následujících tabulkách jsou uvedeny nejvyšší přípustné hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru u pozemních komunikací (doplněná tabulka z přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.) pro denní a noční dobu. Tabulka limitních hladin hluku pro venkovní prostor pro pozemní komunikace Způsob využití území Den / noc Limitní hladiny hluku v dB 1

2

3

4

Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní

Den Noc

40 25

50 30

60 35

80 45

Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní

Den Noc

50 30

50 30

60 35

80 45

Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor

Den Noc

50 30

60 35

70 40

90 50

Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb v případě hluku z dopravy na železničních drahách přičítá +5 dB. 1) Použije se pro hluk z provozu stacionárních zdrojů, hluk z veřejné produkce hudby, dále pro hluk na účelových komunikacích a hluk ze železničních stanic zajišťujících vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídky vlaků a opravy vozů. 2) Použije se pro hluk z dopravy na silnicích III. třídy a místních komunikacích III. třídy a drahách. 3) Použije se pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. 69

4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací a drahách uvedených v bodu 3) a 4). Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, prováděné údržbě a rekonstrukci železničních drah nebo rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při kterém nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru, a pro krátkodobé objízdné trasy. Tato korekce se dále použije i v chráněných venkovních prostorech staveb při umístění bytu v přístavbě nebo nástavbě stávajícího obytného objektu nebo víceúčelového objektu nebo v případě výstavby ojedinělého obytného, nebo víceúčelového objektu v rámci dostavby proluk. Komunikace pro pěší Chodníky v obci nejsou vybudovány. Historicky vytvořená cestní síť a struktura zástavby umožňují využívat většinu místních a účelových komunikací pro pěší. Intenzita dopravy na silnicích III. tříd a místních komunikacích v řešeném území umožňuje bezpečný pohyb pěších. Samostatné chodníky nejsou v územním plánu navrženy. Z důvodu zvýšení bezpečnosti chodců doporučujeme v místě východně od autobusové zastávky Horní Řepčice realizovat na silnici I/15 přechod pro chodce společně s krátkým úsekem chodníku umožňující spojení obce se zastávkou a navazující sportovní plochou. Samostatné chodníky je možné realizovat zejména v plochách dopravní infrastruktury silniční (DS) a veřejných prostranství (PV). Řešeným územím nejsou vedeny značené turistické trasy. Z pohledu širších vztahů je obec součástí rekreačně a turisticky atraktivního území. Jeho okrajová poloha v CHKO České středohoří a blízká kulturně historická centra oblasti (Litoměřice, Úštěk, Terezín) vytvářejí předpoklady pro rozvoj převážně individuálních forem rekreace a na ně navazujících aktivit. Cyklistická doprava Území obce je obecně vhodné pro cykloturistiku, optimálně ve spojení s pěší turistikou, vedenou po silnicích III. třídy a místních a účelových komunikacích s minimální intenzitou automobilové dopravy. Širším územím procházejí lokální i dálkové značené cyklotrasy bez přímých vazeb na území obce. V návrhu územního plánu je podél silnice I/15 vymezena samostatná stezka pro pěší a cyklisty (Z7), spojující obec s blízkou železniční zastávkou. Samostatná stezka je v územním plánu vymezena za účelem zajištění bezpečného pohybu pěších a cyklistů mezi obcí a železniční zastávkou ve východní části obce. Krátký úsek lze v budoucnu využít pro posílení cyklistického spojení Litoměřic s východní částí území ORP. Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob je v řešeném území zabezpečována prostředky autobusové a železniční dopravy. Autobusová doprava zajišťuje spojení s Litoměřicemi a Úštěkem a je provozována firmou Busline a. s. Ústí nad Labem na linkách: - 552623, 550901 - Litoměřice - Úštěk V řešeném území je na trati č. 087 Lovosice - Česká Lípa umístěna železniční zastávka Horní Řepčice. Pravidelná spojení jsou provozována v počtu 12 spojů za den na traťových úsecích: - Česká Lípa - Louny - Česká Lípa - Lovosice - Česká Lípa - Postoloprty - Úštěk - Lovosice Počet spojů autobusové i vlakové dopravy je vyhovující. Na území Ústeckého kraje se připravuje zavedení integrovaného dopravního systému. Jeho úkolem je zajištění a koordinace 70

veřejné dopravy ve spolupráci s různými dopravci. Železniční doprava Řešeným územím prochází regionální železniční trať č. 087 Lovosice - Česká Lípa. Železniční trať č. 087 je jednokolejná, trakce motorová. Na trati se v řešeném území nachází železniční zastávka Horní Řepčice. Trasa dráhy je z hlediska současné koncepce i ve výhledovém období územně stabilizovaná. Ochranná pásma Silniční Problematiku silničního ochranného pásma upravuje zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Silniční ochranná pásma slouží k ochraně silnice a provozu na ní mimo souvisle zastavěné území obcí. Je v nich zakázána nebo omezena stavební činnost, která by mohla ohrozit vlastní komunikace nebo provoz na nich. Výjimky uděluje v odůvodněných případech příslušný silniční správní orgán. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: silnice I. tříd: 50 m od osy vozovky silnice II. a III. tříd: 15 m od osy vozovky Železniční Železniční ochranné pásmo je stanoveno zákonem o drahách č. 266/1994 Sb. a tvoří prostor po obou stranách dráhy do vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však do vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy. Případnou výstavbu nových obytných objektů je třeba situovat mimo ochranné pásmo dráhy, respektovat vyhlášku č. 177/1995 Sb., stavební a technický řád drah, a postupovat ve smyslu ustanovení zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platných zněních. V ochranném pásmu je dovoleno stavět pouze drážní stavby, výjimky lze udělit pro stavby pozemních komunikací, vodních děl, zařízení vedení, měřických znaků a signálů a jen v odůvodněných případech pro ostatní pozemní stavby. Výjimky povoluje drážní správní orgán, který současně stanoví podmínky. Letecká doprava V severovýchodní části území obce je provozována nouzová vzletová a přistávací plocha Liběšice u Litoměřic (kód ULLIBE) s travnatým povrchem. Plocha je evidována v kategorii letišť účelových. V územním plánu je plocha s ohledem na její využívání pro zemědělské účely zařazena v rámci přípustného využití do ploch zemědělských (NZ). 3. 5. 5. 4 Technická infrastruktura Zásobování pitnou vodou Stávající stav Obec Horní Řepčice má vybudovaný veřejný vodovod zásobovaný z VDJ Chotiněves 63 m3 (279,40/278,36), napojený na oblastní vodovod Žernoseky. Oblastní vodovod je napojen přes VDJ Záhořany na ÚV Malešov. Z vodojemu Záhořany vede samostatný zásobovací řad DN 150 do Encovan, Hrušovan a do čerpací stanice Libínky, odkud se čerpá do VDJ Jištěrpy 100 m3 (307,50/305,00) a do VDJ Chotiněves. Vodovod je v majetku SVS a. s., provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a. s. Bilance potřeby vody Stávající počet obyvatel - 112 trvale bydlících obyvatel. Návrh územního plánu počítá s nárůstem na 158 obyvatel k roku 2020. 71

Specifická potřeba vody dle čl. IV. odstavec 3 je výhledově (k roku 2015) 230 l na obyvatele za den, pro malé aglomerace sníženo o 40 % - na 138 l na obyvatele za den. Bydlení Qp = 158 obyv. x 138 l/ob.den = 21,8 m3/den Vybavenost Qp = 158 obyv. x 20 l/ob.den = 3,2 m3/den Výroba Qp = odhad 8 m3/den Σ 33 m3/den Qdmax = 33 x 1,4 = 46,2 m3/d = 0,54 l/s Qhmax = 46,2 x 1,8 / 24 = 3,47 m3/h = 0,96 l/s Návrh koncepce zásobování vodou Stávající koncepce zásobování pitnou vodou v obci je vyhovující. Požadované množství lze zajistit ze stávajícího vodovodu pro veřejnou potřebu. Nouzové zásobení obyvatelstva pitnou vodou Pro zajištění nouzového zásobování pitnou vodou jsou vytipovány podzemní zdroje Vlastislav Kaple, Velké Žernoseky, Malešov vrty 03a, 02, 04a, 014a a Malešov vrty RD3, RD-1, RD-2. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l na obyvatele za den cisternami v rámci závodu Severočeské vodovody a kanalizace, a. s. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Ochranná pásma vodních zdrojů K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se dle zákona č. 274/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu) vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a to: - u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně - 1,5 m - u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm - 2,5 m Výjimku z ochranného pásma může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze provádět některé činnosti jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele (pokud tak vyplývá z provozní smlouvy). Jedná se zejména o následující činnosti: a) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování b) vysazovat trvalé porosty c) provádět skládky mimo jakéhokoliv odpadu d) provádět terénní úpravy Pásmo hygienické ochrany vodního zdroje Chotiněves V souladu s ustanovením § 30 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění, je v řešeném území nutné respektovat následující ochranná pásma vodních zdrojů: - OP vodního zdroje II. st. Chotiněves CHOPAV Nařízením vlády ČSR č. 85/1981 Sb. byla v řešeném území vyhlášena chráněná oblast přirozené akumulace vod - CHOPAV Severočeská křída. Zásobování požární vodou Stávající vodovod v Horních Řepčicích slouží i pro zajištění požární ochrany zásobovaného území. Kapacita zdrojů je pro případ požáru dostatečná. Potřebná akumulace je zajištěna ve vodojemu Chotiněves 63 m3. 72

V koncových úsecích vodovodní sítě menších profilů nebo u atypických požadavků na potřebu požární vody je nutno situaci posoudit individuálně a případně řešit dodávku požární vody i jiným způsobem (vodoteč, požární nádrž apod.). Hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odběru vody a objemu nádrže Objekt Potrubí DN Odběr Q [l/s] Odběr Q [l/s] Obsah nádrže [mm] pro v=0,8 m/s pro v=1,5 m/s [m3] Rodinné domy a nevýrobní objekty do 120 m2

80

4

7,5

14

Nevýrobní objekty 120 - 1500 m2, výrob. objekty a sklady do 500 m2

100

6

12

22

125

9,5

18

35

150

14

25

45

200

25

40

72

Nevýrobní objekty větší 1500 m2, Výrob. objekty a sklady 500 1500 m2, otevř. tech. zařízení do 1500 m2 Výrob. objekty, sklady a otevř. tech. zařízení do 1500 m2 Výrob. objekty a sklady s vysokými požadavky zatížením větší 2500 m2

Plocha v m2 představuje plochu požárního úseku (u vícepodlažních požárních úseků je dána součtem ploch užitných podlaží). Největší vzdálenosti vnějších odběrných míst (v metrech) - od objektu/mezi sebou Číslo položky Hydrant Výtokový stojan Plnící místo Vodní tok nebo nádrž 1

200/400

600/1200

3000/6000

600

2

150/300

600/1200

2500/5000

400

3

150/300

500/1000

2000/4000

500

4

100/200

400/800

1500/3000

400

5

100/200

300/600

1000/2000

300

Pokud není zřízena vodovodní síť, požární ochrana je zajištěna zřízením odběrných míst na vodním toku, nebo vodní nádrži. Nejmenší odběr musí být zajištěn podle tabulky v množství pro v = 1,5 m/s. Dimenze rozvodných řadů vodovodní sítě umožňuje jejich využití k protipožárním účelům. Na navrhovaných vodovodních řadech budou osazeny požární hydranty. Minimální dimenze vodovodních řadů je DN 90 (PVC) - odpovídá požadavkům normy. Rozvodné řady zajišťují průtok požární vody 4 l/s při max. rychlosti 0,8 m/s. K zásahům proti požáru lze využít vodní nádrž v zastavěném území, u které bude nutné zřídit vyhovující odběrný objekt. Poznámka: U objektů s vyšší potřebou požární vody a při detailnějším řešení menších částí území je vždy nutno prověřit dimenze přívodu včetně navazujících rozvodů.

73

Kanalizace Stávající stav Obec nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody od trvale žijících obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách, které se odvážejí na čistírnu odpadních vod Litoměřice do vzdálenosti cca 9 km (100 %). Dešťové vody jsou odváděny pomocí příkopů, struh a propustků a jednou dešťovou stokou z betonových trub o délce 200 m do Širokého potoka a jsou vsakovány do terénu. Bilance odpadních vod a znečištění Celková produkce

Jednotka

2010

2015

2020

Odpadních vod

m3/d

4,57

5,36

6,74

BSK5

kg/d

3,78

4,44

5,58

NL

kg/d

3,47

4,07

5,12

CHSK

kg/d

6,96

8,18

10,28

Počet EO

os.

63

74

93

Odpad. vody likvidované na ČOV

m3/d

-

4,24

4,6

Odpad. vody likv. jiným způsobem

m3/d

4,8

0,82

0,82

Návrh koncepce kanalizace V roce 2004 byl zpracován „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje“ (dále jen PRVK) - Severočeské vodovody a kanalizace, a. s., útvar projekce Liberec, aktualizovaný v roce 2007. PRVK předpokládá ve výhledovém období do roku 2015 likvidaci odpadních vod stávajícím způsobem, resp. akumulací v bezodtokých jímkách s následným vyvážením na ČOV Litoměřice. Koncepce odvádění a čištění odpadních vod stanovená územním plánem do roku 2015 vychází ze schváleného PRVK. Po roce 2015 lze s ohledem na kompaktní strukturu zástavby a terénní konfiguraci alternativně uvažovat o vybudování oddílné gravitační kanalizace pro soustředěnou zástavbu Horních Řepčic vyústěnou na navrhovanou čistírnu odpadních vod jižně od železniční tratě. Oddílná kanalizace je navržena jako gravitační. Umístění ČOV, objektů na síti a jednotlivých kanalizačních řadů uvedené v grafické části územního plánu je pouze schematické. V navazujících stupních projektových prací je nutné upřesnit polohu všech objektů i řadů s ohledem na technické a provozní podmínky. Všechny zastavitelné plochy v Horních Řepčicích jsou navrženy tak, aby bylo možné využít navrhovaný systém odkanalizování včetně napojení na navrhovanou čistírnu odpadních vod. Návrh počítá rovněž s postupným napojením stávajících objektů. U objektů mimo dosah kanalizačního systému budou odpadní vody likvidovány individuálním způsobem. Srážkové vody budou z důvodu zpomalení odtoku z území v maximální možné míře likvidovány přímo na pozemcích (akumulací, vsakováním) v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb. Při zástavbě je nutno dbát na to, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní, tzn., aby nedocházelo k výraznému zhoršení odtokových poměrů v území. Ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok.

74

Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu, a to: a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně - 1,5 m b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm - 2,5 m c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m Výjimku z ochranného pásma může v odůvodněných případech povolit vodoprávní úřad. Při povolování výjimky přihlédne vodoprávní úřad k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technicko-bezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze provádět některé činnosti jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele (pokud tak vyplývá z provozní smlouvy). Jedná se zejména o následující činnosti: a) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce, nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování b) vysazovat trvalé porosty c) provádět skládky mimo jakéhokoliv odpadu d) provádět terénní úpravy Pro potřeby správy a údržby vodních toků je nutné zachovávat po obou stranách toku pro možnost užívání volný nezastavěný manipulační pruh o šířce 8 m (u významných vodních toků), resp. 6 m od břehové čáry dle ustanovení § 49 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků. Zásobování elektrickou energií Provozovatel elektrické sítě : ČEZ Distribuce a.s. Provozní správa Ústí nad Labem Způsob napájení Řešené území je napájeno elektrickou energií vrchním primárním rozvodným systémem 22 kV, který je napájen z rozvodny 110/35 kV Litoměřice. Linka je vedena v úseku Litoměřice Úštěk (severně od obce, k. ú. Soběnice), odtud je odbočkou napojena trafostanice v obci. Rozvodna 110/35 kV Litoměřice je napájená z RZ 400/110 kV Babylon. Primární rozvod Území obce je napájeno vrchní linkou vn 22 kV vycházející z rozvodny 110/35 kV Litoměřice. Z tohoto vrchního vedení je odbočkou napojena trafostanice 22/0,4 kV v obci. Transformace VN/NN K transformaci VN/NN slouží 1 distribuční trafostanice v majetku ČEZ. Označení TS

Název

LT 260 Horní Řepčice Typ: 2 – DTS stožárová

Prim. napětí [kV]

Typ

Vlastník

22

2

ČEZ

75

Sekundární rozvod Sekundární rozvod je proveden normalizovanou napěťovou soustavou 3+PEN, 400/230V, AC, TN-C, převážně vrchním vedením. V transformaci VN/NN je menší rezerva výkonu (po výměně transformátoru za větší jednotku), využitelná vzhledem k nízké přenosové schopnosti vrchního vedení pouze v blízkosti TS. Návrh koncepce zásobování el. energií Návrh předpokládá výstavbu cca 28 BJ v individuálních rodinných domech, doplněných objekty smíšených funkcí. Rozhodujícím faktorem pro výpočet potřeby elektrické energie je způsob vytápění. Proto je počítáno u obcí a místních částí, kde není plynofikace, s elektrickým vytápěním u 90 % nových rodinných domů. Bilance Výpočet požadovaného příkonu je proveden samostatně pro navrhovanou zástavbu. Navrhovaná zástavba: 25 BJ el. vytápěných P3 = 25 * (6 + 4/251/2) = 170 kW 3 BJ ost. vytápění P4 = 3 * (1,6 + 6,4/31/2) = 16 kW Σ BJ P5 = P3 + P4 = 170 + 16 = 186 kW OV P6 = 0,3 * P5 = 0,3 * 186 = 56 kW Σ navrhovaná zástavba P7 = P5 + P6 = 186 + 56 = 242 kW Výroba: V případě vzniku většího průmyslového odběru bude situace řešená přezbrojením trafostanice nebo postavením nové trafostanice s vrchní primární přípojkou. Zajištění výhledového výkonu Způsob napájení obce zůstane i nadále nezměněn, tj. napětím 22 kV, stávajícím vrchním systémem 22 kV. Zajištění výkonu v této lince se vymyká náplni územního plánu. Výhledový požadovaný výkon pro distribuci bude zajištěn ze stávající trafostanice, která se přezbrojí a osadí větším transformátorem, případně budou vybudovány trafostanice nové. Primární rozvod Primární rozvodný systém 22 kV zůstane zachován. Podmínky využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny tak, aby umožňovaly umístění nových trafostanic a přívodních napájecích vedení. Rozvoj distribuční soustavy s možným posílením výkonu stávající trafostanice, případně výstavbou nových trafostanic bude probíhat na základě posouzení konfigurace a výpočtu sítí NN. Případné umístění nových trafostanic VN/NN bude v rámci možností voleno co nejblíže k předpokládanému centru odběru včetně tras vedení VN a NN. Sekundární rozvod Při napojování zastavitelných ploch a při rekonstrukci současných vrchních vedení nízkého napětí se doporučuje v zastavěném území obce provádět nové elektrorozvody kabelizací. Případné přeložky stávajících energetických zařízení budou řešeny v souladu s § 47 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen energetický zákon). Ochranná pásma Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení. Pro zařízení vybudovaná před 1. 1. 2000 po 1. 1. 1995 platí ochranná pásma: - vrchní primární vedení do 35 kV - 7 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení) - vrchní primární vedení do 400 kV - 20 m od krajních vodičů - trafostanice VN/NN do 35 kV - stožárová - jako vrchní vedení do 35 kV - trafostanice VN/NN do 35 kV - zděná - 20 m od obvodové zdi 76

- kabelové vedení všech druhů (do 35 kV) - 1 m na každou stranu od krajního kabelu Pro zařízení vybudovaná před 1. 1. 1995 platí ochranná pásma: - vrchní primární vedení do 35 kV - 10 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení) - vrchní primární vedení do 400 kV - 25 m od krajních vodičů - trafostanice VN/NN do 35 kV - stožárová - jako vrchní vedení do 35 kV - trafostanice VN/NN do 35 kV - zděná - 30 m od obvodové zdi - kabelová vedení všech druhů (do 35 kV) - 1 m na každou stranu od krajního kabelu Telekomunikace V obci byla provedena kabelizace telefonní sítě. Řešené území je napojeno z telefonního obvodu TO 47 Ústí nad Labem. Stávající telekomunikační síť pokryje s rezervou požadavky do roku 2020. Připojení nové bytové výstavby bude řešeno v rámci stávající sítě, resp. samostatnými stavbami v případě většího rozsahu výstavby. Řešeným územím prochází podél železniční tratě č. 087 hlavní telekomunikační vedení. S ohledem na plošnou telekomunikační síť je při stavebních aktivitách a zemních pracích nutné vyjádření k existenci telekomunikačních kabelů a zařízení v dotčeném území. Při navrhování tras inženýrských sítí bude respektována norma ČSN 73 6005 “Prostorové uspořádání sítí technického vybavení“. Ochranná pásma Ochranné pásmo podzemního kabelového vedení je 1,5 m na každou stranu od krajního vodiče. Radiokomunikace Řešeným územím jsou ve směru sever - jih vedeny radioreléové paprsky RKS Buková hora, k. ú. Velké Stínky - RS Roudnice nad Labem. V západní části obce je provozováno elektronické komunikační zařízení. Výše uvedené trasy, vedení a zařízení jsou územním plánem respektovány. Zásobování plynem Obec Horní Řepčice není plynofikována. V obci Chotiněves jihovýchodně od Horních Řepčic je na VTL plynovodu Trnovany - Liběšice DN 150, PN 40 vybudována regulační stanice VTL/STL Chotiněves zásobující místní část Chotiněves. Návrh koncepce zásobování plynem Územním plánem byla v rámci koncepce zásobování plynem prověřována možnost plynofikace Horních Řepčic nově navrženým STL plynovodním řadem napojeným na stávající STL plynovod v obci Chotiněves u čp. 67, zásobovaným z RS VTL/STL Chotiněves. Potřeba zemního plynu Pro předpokládanou plynofikaci stávající i navrhované zástavby dle územního plánu je stanovena potřeba zemního plynu: Odběr zemního plynu za rok v kategorii obyvatelstva - návrh: Vaření 57 b.j. x 120 m3 = 6 840 m3/rok Příprava TUV 57 b.j. x 600 m3 = 34 200 m3/rok Vytápění 57 b.j. x 3 000 m3 = 171 000 m3/rok Σ 145 080 m3/rok Za předpokladu 80 % napojení domácností na plyn a stanovení rezervy pro maloodběr na úrovni 30 % lze předpokládat roční potřebu přibližně 150 tis. m3 plynu.

77

Potřebu zemního plynu je možné pokrýt ze stávající RS VTL/STL Chotiněves. Rezerva ve výkonu pokryje potřebu obyvatelstva i objektů a zařízení občanského vybavení a výroby místního významu (maloodběry), velkoodběry se nepředpokládají. Napojení území na STL plynovod je uvažováno prostřednictvím nově vybudovaného STL plynovodu vedeného podél silnice III/24067 a obnovené místní komunikace. Celková délka přivaděče je přibližně 1 400 m. Realizace plynovodní sítě je umožněna v rámci přípustného využití ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. Navržený STL plynovodní přivaděč je obsažen v grafické části územního plánu. Jeho vedení je nutné chápat jako schematické bez vazby na pozemkové parcely. V souvislosti s výše stanovenou koncepcí doporučujeme zpracovat generel plynofikace, zahrnující upřesnění potřeby zemního plynu, výpočet dimenzí jednotlivých řadů a prověření technických, realizačních, provozních a ekonomických podmínek, případně možných variant navrhovaného řešení. Objekty, které nebudou napojeny na rozvod zemního plynu je vhodné vytápět jiným druhem ekologicky šetrnějšího paliva. Souběžně s uvedenými druhy energie pro vytápění je doporučeno například pro předehřev teplé užitkové vody využívat obnovitelné zdroje energie. Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Budou respektována ochranná a bezpečnostní pásma plynovodů: Ochranná pásma a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce - 1 m na obě strany od půdorysu b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek - 4 m na obě strany od půdorysu c) u technologických objektů - 4 m na všechny strany od půdorysu Bezpečnostní pásma - odpařovací stanice zkapalněných plynů - 100 m - regulační stanice vysokotlaké - 10 m - regulační stanice velmi vysokotlaké - 20 m - vysokotlaké plynovody do DN 100 mm - 15 m do DN 250 mm - 20 m nad DN 250 mm - 40 m Zásobování teplem Dle ČSN 06 0210 je řešené území zahrnuto do oblasti s výpočtovou venkovní teplotou -12v. Objekty v obci jsou vytápěny lokálním způsobem tuhými palivy (hnědé uhlí, dřevní hmota) a elektrickou energií. Rodinné domy, rekreační objekty a objekty občanského vybavení mají vlastní zdroje tepla převážně na tuhá paliva. Elektrická energie je doplňkovým zdrojem vytápění. V ojedinělých případech jsou pro vytápění využívány ostatní zdroje energie. Do doby realizace plynofikace je předpoklad vytápění objektů stávajícím způsobem (tuhá paliva, elektrická energie). U stávající zástavby se doporučuje postupné omezování tuhých fosilních paliv, zejména hnědého uhlí. Dále je doporučeno využívání biomasy, případně alternativních zdrojů energie. Za předpokladu plynofikace obce je uvažováno s využíváním zemního plynu pro vytápění a ohřev TUV.

78

Nakládání s odpady Odvoz a likvidaci komunálního odpadu zajišťuje obec prostřednictvím právnické osoby (BEC odpady, s. r. o. - Lovosice). Komunální odpad je odvážen jednou za čtrnáct dní. Využitelné suroviny jsou distribuovány k dalšímu zpracování, 2 x ročně probíhá svoz velkoobjemového odpadu a sběr a odvoz nebezpečných odpadů k odpovídajícímu zneškodnění. V obci jsou v rámci separovaného sběru rozmístěny kontejnery na sklo, papír, plasty. Jejich svoz probíhá v závislosti na kapacitě nádob a produkci separovaného odpadu. Svoz zajišťuje firma BEC odpady, s. r. o. - Lovosice. V současné době se v území nenachází žádná registrovaná tzv. černá skládka. Stávající koncepce nakládání s odpady je vyhovující, v budoucnu se předpokládá její zachování. Je důležité též sledovat všechny producenty průmyslových odpadů, zda s nimi nakládají dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Všechny existující i případné v budoucnu vzniklé tzv. černé skládky budou sanovány s ohledem na ochranu složek životního prostředí (především ochranu vod) v souladu se zásadami, stanovenými zákonem č. 185/2001 Sb. a vyhlášky č. 383/2001, o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění. 3. 5. 6 Zdůvodnění koncepce uspořádání krajiny 3. 5. 6. 1 Přírodní podmínky Uspořádání krajiny je ovlivněno přírodními podmínkami. Ty jsou jedním z výchozích prvků pro koncepci uspořádání krajiny i pro urbanistické řešení. Jedná se zvláště o podmínky klimatické, geologické a geomorfologické, hydrologické, pedologické a fytogeografické. Klimatické podmínky Dle mapy klimatických oblastí ČSSR (Quitt, Geografický ústav ČSAV Brno, 1971) leží řešené území v mírně teplé oblasti B, v okrsku B2 - mírně teplý, mírně suchý převážně s mírnou zimou. Průměrná roční teplota 8,5 °C Průměrný roční úhrn srážek 493 mm Počet letních dnů 45 Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 100 Průměrný počet dnů se srážkami 10 mm a více 12 Srážkový úhrn ve vegetačním období 314 Počet dní se sněhovou pokrývkou 45 130 Počet dnů oblačných

79

Geomorfologické podmínky Z hlediska geomorfologického členění se řešené území nachází v provincii Česká vysočina (Český masiv): Systém

Hercynský

Subsystém

Hercynská pohoří

Provincie

Česká vysočina

Soustava (subprovincie)

Česká tabule

Podsoustava (oblast)

Severočeská tabule

Celek

Ralská pahorkatina

Podcelek

Dokeská pahorkatina

Okrsek

Úštěcká pahorkatina

Řešené území leží převážně v geomorfologickém celku Ralská pahorkatina. Pouze severní okrajová část obce zasahuje celek České středohoří (podcelek Verněřické středohoří). Hranice obou celků prochází paralelně se silnicí I/15. České středohoří tedy zasahuje do řešeného území jen zcela okrajově, širším úpatím svých vrchů. Typické čedičové, trachytové a znělcové neovulkanity do řešeného území nezasahují. Zastoupeny jsou naopak spraše a sprašové hlíny, vápnité jílovce a slínovce. Základem reliéfu Ralské pahoraktiny je plochá pískovcová tabule ukloněná od severu k jihu, v níž se místy vytvořila síť kaňonovitých údolí, místně zvaných doly. Průměrná nadmořská výška řešeného území se pohybuje v rozmezí 280 - 290 m n. m. Nejvyšším bodem území je vyvýšenina jižně od lesního masivu Berberk s kótou 327 m n. m. Nejnižší místo leží v údolí Širokého potoka v místě jeho výtoku do k. ú. Dolní Řepčice na kótě 228 m n. m. Geologické podmínky V geologické skladbě jsou pro území typické kvádrové pískovce středního turonu s lokálními vložkami z vápnitých pískovců. Na náhorních plošinách převládají spraše a sprašové hlíny. V terénních rýhách a na dnech potočních údolí se vyskytují deluvio-fluviální, převážně písčito-hlinité sedimenty. Pod pískovcovými stěnami se důsledkem zvětrávání vytvořily pískové osypy. Pedologie Pedologická mapa republiky vylišuje v řešeném území následující půdní asociace: Asociace smolivek přírodních a zemědělsky zkulturněných je tvořena šedými a hnědými smolivkami na jílovitých půdotvorných horninách druhohorního a neogenního stáří. Zrnitostně se jedná o půdy jílovité, reakce neutrální až mírně alkalická, obsah humusu v jednoznačně převládajících zemědělských půdách činí 2 - 3 %. Jsou tu velmi dobré zásoby živin a zejména ve spodinách jsou vysoké zásoby CaCO3. Dominujícím genetickým půdním typem je černozem karbonátová a její izologické varianty. Druhým nejrozšířenějším genetickým půdním představitelem jsou rendziny, jejichž výskyt je vázán na členitější terénní partie. Asociace černozemí přírodních a zemědělsky zkulturněných je vylišena pouze ostrůvkovitě. Jedná se o černozemě pravé a černozemě karbonátové s významným obsahem CaCO3 v celém půdním profilu až do povrchové vrstvy. Erozní činnost proudící vody se na půdách řešeného území uplatňuje s odlišnou intenzitou v závislosti na konfiguraci terénu, půdním pokryvu a fyzikálních vlastnostech půd. Z hlediska erozní ohroženosti půd lze území obce řadit do středního ohrožení, tj. s potenciálním smyvem půdních částic 3,1 až 4,5. 80

Hydrologické podmínky Hydrologicky náleží řešené území do oblasti povodí (1 - 12 - 03) Labe od Vltavy po Ohři. Řešeným územím protéká od severu k západu Široký potok. Prakticky celé řešené území leží v povodí Širokého potoka s výjimkou jihozápadní okrajové části spadající do povodí levobřežního přítoku Lučního potoka (Třebutičského potoka) a východní části odvodňované Studeným potokem. V zastavěném území je na Širokém potoce vybudována malá vodní nádrž. Hydrologická data, čísla pořadí vodních toků a jejich správci Vodní toky Číslo hydrologického Celková plocha Plocha dílčího pořadí (ČHP) povodí povodí

Správce

Studený potok

1 - 12 - 03 - 055

22,740 km2

-

Povodí Ohře, s. p.

Luční potok (Třebutičský potok)

1 - 12 - 03 - 084

65,339 km2

9,302 km2


Široký potok

1 - 12 - 03 - 083

10,006 km2

-


Pro potřeby správy a údržby vodních toků je nutné zachovávat po obou stranách toku pro možnost užívání volný nezastavěný manipulační pruh o šířce 8 m (u významných vodních toků), resp. 6 m od břehové čáry dle § 49 zák. č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, v platném znění a vyhlášky č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků. Při zástavbě je nutno dbát na to, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní, tzn., aby nedocházelo k výraznému zhoršení odtokových poměrů v území. Za účelem zvýšení retenčních schopností krajiny a eliminace negativních účinků vodní eroze a lokálních záplav jsou na ohrožených zemědělských plochách a v nivních polohách vymezeny koridory revitalizačních opatření (KRO) s cílem umožnit realizaci odpovídajících ochranných opatření. Návrh vychází z potřeby obnovy narušeného vodního režimu, zpomalení odtoku srážkové vody z území, ochrany zemědělské půdy před erozí a celkového zvýšení ekologické stability krajiny. Ve výrokové části ÚP jsou pro koridory stanoveny podrobné podmínky využití. Koridory představují překryvné plochy, v nichž je možné uvažovaná opatření realizovat. Konkrétní umístění je vhodné podrobně prověřit a upřesnit v rámci navazujících stupňů projektových prací (studií odtokových poměrů apod.) s ohledem na konkrétní podmínky a požadavky v území. Fytogeografie a fytocenologie Větší část vegetačního krytu řešeného území je tvořena zemědělskými kulturami (84 %). Intenzivní víceleté zemědělské kultury snižující úroveň ekologické stability jsou reprezentovány především ovocnými sady a chmelnicemi (5,5 % rozlohy zemědělské půdy). Ekologicky stabilnější trvalé travní porosty jsou zastoupeny na 7,3 %. Lesnatost území je 8 % (celostátní průměr 33 %). Geobotanická mapa republiky zachycující přirozená společenstva vylišuje v řešeném území dvě vegetační jednotky: Dubohabrové háje - jsou ve stromovém patře charakterizovány převahou dubu zimního, méně je zastoupen dub letní. Vedle habru jsou vtroušeně zastoupeny lípa velkolistá a srdčitá, klen, babyka, mléč, jilm horní, jasan ztepilý, divoká hrušeň, ptáčnice a místně i buk s jedlí. V keřovém patře jsou zastoupeny zimolez pýřitý, lýkovec jedovatý, líska obecná, a v místech s prosvětlením nadrostu i svída krvavá, šípek, ostružiníky, hlohy, brslen, řešetlák, ptačí zob a kalina. Charakteristické bylinné patro dubohabrových hájů tvoří zejména srha laločnatá, ostřice pýřitá, ptačinec velkokvětý, černýš hajní, chrastavec doubravní, violka divotvorná, třezalka chlupatá, vínek 81

menší, pryskyřník zlatožlutý, kostřava různolistá, zvonek mrnatý. Luhy a olšiny - jsou reprezentovány topolovou doubravou, jejíž stromové patro tvoří zejména jasan ztepilý, topol černý a dub letní, vtroušeně vrba bílá a křehká, olše lepkavá, habr obecný, lípa srdčitá a jilm habrolistý. V keřovém patru dominují bez černý a střemcha hroznatá. V bylinném patru bršlice kozí noha, kerblík lesní, svízel přítula, netykavka malokvětá a kopřiva dvoudomá. Z hlediska tvorby územního systému ekologické stability, zejména při zakládání jeho prvků, doporučujeme vycházet z druhové skladby výše uvedených vegetačních formací. Biogeografické členění Řešené území leží v (1.3) Úštěckém bioregionu. 1.3 - Úštěcký bioregion je tvořen tabulí vápnitých pískovců, rozčleněnou údolími. Západní část tvoří úpatní povrchy Českého středohoří na slínech. Bioregion je význačný teplomilnou biotou 1. (dubového) až 3. (dubobukového) vegetačního stupně. Specifické jsou teplomilné doubravy na vápnitých pískovcích. Nereprezentativní částí bioregionu jsou výchozy neovulkanitů s ostrůvky dubohabřin tvořící přechod k Českému středohoří. Převážnou část bioregionu dnes zaujímají intenzivní zemědělské kultury včetně chmele a intenzivních ovocných sadů. 3. 5. 6. 2 Koncepce uspořádání krajiny Vymezení jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území respektuje harmonické uspořádání krajiny převažujícího zemědělského typu, vytváří podmínky pro ochranu a rozvoj přírodních hodnot a zároveň umožňuje její hospodářské a rekreační využívání. Koncepce rozvoje území v oblasti uspořádání krajiny stanovená územním plánem vychází zejména z následujících zásad: - účelné členění krajiny na jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití - vymezení a upřesnění prvků územního systému ekologické stability - ochrana přírodních a krajinných hodnot, zvyšování podílu ekologicky stabilních ploch - vytvoření podmínek pro realizaci protipovodňových, protierozních a revitalizačních opatření v krajině - obnova systému mimosídelních cest - obnova mimoprodukčních funkcí v krajině - ochrana nezastavěného území - nejsou zakládána nová sídla a izolovaná zástavba ve volné krajině Koncepce řešení krajiny v územním plánu vychází z jejích historických a současných funkcí. Krajina v řešeném území představuje poměrně stabilizovanou složku bez nutnosti výrazných zásahů. V území dominuje zemědělská funkce. Relativně rozsáhlé bloky zemědělské půdy jsou členěny liniemi komunikací, dílčími plochami lesních pozemků a relikty antropogenní činnosti (extenzivní zahrady a sady, chmelnice apod.). Dominujícím krajinným prvkem je zalesněné návrší Berberk jižně od obce. V souladu s platnými právními předpisy je nezastavěné území krajiny členěno na následující plochy s rozdílným způsobem využití: Plochy vodní a vodohospodářské (W) zahrnují vodní toky a plochy v zastavěném i nezastavěném území. Jejich funkce v řešeném území je především ekologicko-stabilizační a estetická. Vodní toky jsou často součástí chráněných přírodních ploch (ÚSES). Návrh vytváří podmínky pro jejich obnovu a ochranu formou stanovených podmínek pro jejich využívání. Plochy lesní (NL) jsou plochy s převažujícím využitím pro lesní produkci, zahrnují převážně pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL), pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury.

82

Plochy přírodní (NP) jsou vymezeny za účelem vytvoření podmínek pro ochranu přírody a krajiny. Do ploch přírodních (NP) jsou zařazeny skladebné části územního systému ekologické stability (biocentrum LC 1), umožňující trvalou existenci přírodě blízkého ekosystému. Plochy zemědělské (NZ) tvoří převážnou část nezastavěného území. Z hlediska kultur zahrnují pozemky orné půdy, chmelnic a ovocných sadů na pozemcích zemědělského půdního fondu (ZPF). Na zemědělsky intenzivně využívaných blocích orné půdy v řešeném území jsou navržena opatření (koridory pro revitalizační opatření - KRO) za účelem eliminace negativních vlivů intenzivní zemědělské činnosti. Plochy smíšené nezastavěného území (NS) jsou vymezeny jako plochy funkčně nejednoznačné, kde nelze jednoznačně stanovit převažující způsob využití. Prolínají se v nich funkce zemědělská a přírodní. Jedná se především o údolní nivy vodních toků a přechodové plochy mezi lesními, přírodními a zemědělskými plochami. Podmínky využití plochy jsou stanoveny s ohledem na kódy v indexu funkcí, které byly ploše přiřazeny: - zemědělské (z) - v plochách je zastoupena mezi ostatními funkce zemědělské prvovýroby převážně extenzivního charakteru s mimoprodukčním významem - přírodní (p) - přírodní funkce je součástí ostatních funkcí, v případě zastoupení dalších funkcí musí být respektována ochrana přírody Podmínky pro hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití je stanoveno v textové části územního plánu. Další opatření v krajině Územní plán dále navrhuje obnovu, doplnění, případně založení nových prvků krajinné zeleně. Jedná se zejména o obnovení liniových porostů dřevin, založení stromořadí podél místních komunikací, polních cest, obnovu travnatých zasakovacích pásů, mezí, příkopů, průlehů apod. Koridory revitalizačních opatření (KRO) - jsou vymezeny s cílem umožnit realizaci revitalizačních opatření v krajině (koridory KRO1 - KRO5). Návrh vychází z potřeby obnovy vodního systému v krajině za účelem zpomalení odtoku srážkové vody z území, ochrany zemědělské půdy před erozí a zvýšení ekologické stability krajiny. V návrhové části ÚP jsou stanoveny podrobné podmínky využití. Koridory představují překryvné plochy, v nichž je možné uvažovaná opatření realizovat. Konkrétní umístění je vhodné upřesnit v rámci navazujících projektových prací (studií odtokových poměrů apod.) s ohledem na konkrétní podmínky a požadavky v území. Obnova cestní sítě v krajině (MK) - za účelem zvýšení prostupnosti krajiny je v územním plánu vymezen systém mimosídelních cest (MK), pro které jsou v návrhové části stanoveny podrobné podmínky využití. Jedná se o pásy území lokalizované převážně v polohách bývalých zemědělských (polních) cest určené pro obnovu komunikací ve volné krajině. Předpokladem je obnovení a stabilizace struktury mimosídelních cest v rozsahu zčásti odpovídajícímu pozemkovému katastru (PK) a zajištění fyzické i biologické prostupnosti území. Integrovanou součástí cest jsou ochranná protierozní opatření ve formě liniových travních porostů, solitérní, liniové a skupinové výsadby dřevin, zasakovacích (travnatých) pásů, mezí, průlehů, příkopů apod.

83

3. 5. 7 Vyhodnocení vlivů ÚP na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech, na výsledky SWOT analýzy v území Územně analytické podklady správního území obce s rozšířenou působností Litoměřice, do jehož správního obvodu náleží obec Horní Řepčice, byly zpracovány k datu 31. 12. 2008. Úplné aktualizace ÚAP ORP Litoměřice proběhly v letech 2010 a 2012. Součástí územně analytických podkladů je rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ), který stanovuje pro jednotlivé obce dotčeného správního obvodu (mimo jiné) problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci. Úkoly a požadavky vyplývající z rozboru udržitelného rozvoje zpracovaného v rámci ÚAP ORP Litoměřice (úplná aktualizace 2010) jsou územním plánem respektovány. Jsou vytvořeny podmínky pro posílení hodnot a silných stránek, pro využití příležitostí a eliminaci slabých stránek a hrozeb. V území by mělo v důsledku opatření navržených územním plánem docházet k pozitivnímu vývoji sledujícímu udržitelnost a vyváženost územních podmínek. Územním plánem jsou dále respektovány zejména stanovené limity využití území. 1) Horninové prostředí a geologie Zastavitelné plochy s výjimkou plochy pro centrální ČOV (Z6) jsou lokalizovány mimo vymezená sesuvná území. 2) Vodní režim V území zasahujících do CHOPAV Severočeská křída jsou respektovány podmínky stanovené příslušným nařízením vlády. V ochranném pásmu vodního zdroje jsou vytvořeny podmínky pro změnu kultury, zejména zatravnění zorněných ploch v rámci koridoru pro revitalizační opatření (KRO5). V minulosti realizované investice do půdy (plošné odvodnění) jsou v současnosti s ohledem na dobu životnosti prakticky nefunkční. Zastavitelné plochy Z4, Z5 částečně zasahují do meliorovaných pozemků východně od obce. Při realizaci výstavby je nezbytné zachovat celkovou funkčnost systému. V území zasahujících do zranitelných oblastí jsou respektovány podmínky stanovené nařízením vlády. Na zemědělských pozemcích ve východní části území u křižovatky silnice III/24067 s železniční tratí je vymezen koridor pro revitalizační opatření KRO3 s cílem posílit ekologickostabilizační funkci plochy (zdržení srážkových vod). Funkce odvodňovacích zařízení je v současnosti s ohledem na období jejich realizace minimální. Cílem opatření navržených územím plánem jednak v rámci podmínek využití ploch v nezastavěném území, a dále formou revitalizačních opatření, je ochrana území před zrychleným povrchovým odtokem a maximální zdržení srážkových vod v území. Riziko lokálních povodní z přívalových dešťů je eliminováno vymezením koridorů pro revitalizační opatření (KRO), vymezením prvků ÚSES a navrženou obnovou cestní sítě v krajině (MK). Nevhodné využívání zemědělských pozemků nelze řešit na úrovni územního plánu. Podmínky využití stanovené v plochách v nezastavěném území obecně umožňují změnu kultur na zemědělské půdě s akcentem na protierozní a protipovodňovou ochranu. 3) Hygiena životního prostředí V územním plánu je navrženo koncepční řešení v oblasti zásobování teplem a plynem. Pro přeložku silnice I/15 mimo zastavěné území je vymezen koridor územní rezervy R2. Podmínky stanovené v plochách dopravní infrastruktury (DZ) umožňují realizaci zejména technických protihlukových opatření. 84

V rámci koncepce zásobování teplem je navržena plynofikace obce. 4) Ochrana přírody, krajiny a památek Územní plán v rámci koncepce uspořádání krajiny stanovuje podmínky využití ploch v nezastavitelném území s ohledem na jeho zvýšenou estetickou hodnotu. V části území zasahující do CHKO České středohoří nejsou vymezeny zastavitelné plochy. Urbanistická koncepce vychází z historicky stabilizované urbanistické struktury a respektuje pozici a význam obce v rámci širšího území. Celé správní území obce Horní Řepčice je územím s archeologickými nálezy (ÚAN) a je zde nutné postupovat v souladu s ustanovením § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. V rámci koridorů pro revitalizační opatření (KRO) navržených územním plánem je umožněna realizace retenčních nádrží (suchých poldrů, malých vodních nádrží, rybníků). 5) Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Při zpracování územního plánu bylo postupováno způsobem uvedeným v § 5 zákona o ochraně ZPF. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v souladu se zásadami uvedenými v § 4 téhož zákona. Návrhem jsou vymezeny zastavitelné plochy na zemědělských půdách, které byly dle přílohy Metodického pokynu Ministerstva životního prostředí ČR zahrnuty do zemědělských půd I. a II. třídy ochrany. Vyhodnocení dopadu návrhu územního plánu na ZPF je zpracováno v souladu s přílohou č. 3 k vyhlášce č. 13/1994 Sb. V minulosti realizované investice do půdy za účelem zvýšení její úrodnosti (odvodňovací systémy) jsou v současnosti s ohledem na jejich fyzickou (technickou) životnost prakticky nefunkční. Katastrální území Horní Řepčice je dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 325/2004 Sb., k provedení zákona o ochraně chmele, zahrnuto do chmelařské oblasti Úštěcko. Na území obce se v současnosti vyskytují plochy chmelnic o celkové výměře 6 ha. V současnosti jsou tyto kultury využívány výhradně jako orná půda. Obnova a zakládání chmelnic nejsou v návrhovém období pravděpodobné. Územní plán současně podporuje v souladu se stanovenými podmínkami využití v plochách (NZ) širší zastoupení a diferenciaci jednotlivých zemědělských kultur. Narušení přírodních struktur související především s intenzivní zemědělskou činností je nutné eliminovat především změnou způsobu hospodaření na zemědělské půdě. Územní plán vytváří podmínky pro příklon k extenzivním formám zemědělské činnosti, navrhuje souhrn protierozních a protipovodňových opatření (KRO, MK) a vymezuje ÚSES včetně rozsáhlého systému interakčních prvků. Rozmístění lesních ploch vychází ze způsobu využívání a významu krajiny. Kvalitní půda a optimální klimatické podmínky byly v minulosti primárními předpoklady pro zemědělské využití území. Plochy lesa jsou v tomto smyslu minimalizovány a soustředěny na méně úrodných půdách, svažitých plochách a méně vhodných expozicích. Územní plán respektuje podmínky stanovené ve zranitelných oblastech a nebrání střídání plodin a provádění protierozních opatření. Územním plánem je stanovena ochrana přirozené (rekonstruované) skladby lesa v souladu s LHP a LHO zejména na plochách, které jsou součástí skladebných prvků ÚSES. Rozvojová koncepce stanovená územím plánem respektuje požadavky zákona o ochraně ZPF. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v nezbytně nutném rozsahu v přímé vazbě na zastavěné území s ohledem na minimalizaci zásahu do organizace ZPF na území obce. V územním plánu jsou vymezeny koridory pro revitalizační opatření v krajině (KRO). V těchto koridorech je umožněno realizovat zejména ochranná protierozní a protipovodňová opatření jako součást obecnějších ekologicko-stabilizačních opatření a opatření snižujících zranitelnost území. 85

Územní plán vytváří podmínky pro realizaci preventivních opatření směřujících k eliminaci hrozeb souvisejících s intenzivní zemědělskou činností a obecně způsobem hospodaření na ZPF. Jednotlivá řešení jsou součástí dílčích koncepcí a spoluvytvářejí konzistentní celek. 6) Veřejná dopravní a technická infrastruktura Poloha obce na hlavním silničním tahu a železniční trati spojující blízká administrativní a ekonomická centra (Litoměřice, Úštěk) vytváří předpoklad pro rozvoj sociálních a ekonomických funkcí. Výhodná dopravní poloha obce je jedním ze základních východisek rozvojové koncepce definované územním plánem. Problematika průtahu silnice I/15 zastavěným územím je v územním plánu řešena v souvislosti s plánovaným obchvatem sousední obce Liběšice. V minulosti sledovaný záměr (dle ÚP VÚC okresu Litoměřice) předpokládal realizaci severního obchvatu Liběšic, jehož koncový úsek zasahoval na území Horních Řepčic. V ÚP Liběšice (AUA, 2010) byl severní obchvat doplněn o jižní variantu. V souvislosti s obchvatem Liběšic je v územním plánu pro přeložku silnice I/15 (severní obchvat Horních Řepčic) vymezen koridor území rezervy R2 s návazností na variantní řešení obchvatu Liběšic. Záměr dosud není územně stabilizován, jeho upřesnění, koordinace s navazujícími úseky a případné následné zařazení mezi veřejně prospěšné stavby, je doporučeno prověřit územní (vyhledávací) studií. V obci je vyhovující situace v oblastech zásobování pitnou vodou a elektrickou energií. Územní plán navrhuje koncepční řešení v oblasti zásobování plynem a kanalizace. 7) Sociodemografické podmínky 8) Bydlení Územní plán reflektuje sociodemografickou situaci v obci. Na základě předpokladu zachování významu a pozice obce ve struktuře osídlení je formulována rozvojová koncepce orientovaná zejména na mírné posílení sociálních a ekonomických funkcí. Při tvorbě územního plánu byly respektovány mimo jiné přírodní a technické limity využití území spoluvytvářející východiska urbanistické koncepce. Cílem územního plánu je stabilizace obyvatelstva a celková podpora především sociálních funkcí. Jsou vytvořeny podmínky pro zemědělskou činnost s důrazem na její extenzivní formy. 9) Rekreace a cestovní ruch Rekreační potenciál území je s ohledem na polohu obce v zemědělsky intenzivně využívané (chmelařské) oblasti minimální. Za relativně atraktivní lze považovat širší oblast zahrnující památkově významná města Úštěk, Litoměřice a jádrové části CHKO České středohoří. Územní plán je koncipován s cílem umožnit využití objektů bydlení pro účely individuální rekreace. V územním plánu je vymezena plocha pro cyklostezku vedenou v souběhu se silnicí I/15 v úseku mezi obcí a železniční zastávkou. Návrh uvažuje o využití úseku jako součásti budoucího cyklistického propojení měst Litoměřice - Úštěk. Turistické trasy je možné realizovat prakticky ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. 10) Hospodářské podmínky Jedním ze základních východisek rozvojové koncepce je poloha obce na páteřním silničním tahu a železniční trati, a s tím související dostupnost ekonomických center oblasti. Klíčové jsou pro obec vazby ve směru (Úštěk) - Litoměřice - Lovosice a navazující rozvojová osa republikového významu vázaná na dálnici D8 a železniční trať č. 090. Obec bude v návrhovém období součástí širšího rezidenčního zázemí Litoměřic a Úštěku. Územní plán vymezuje ve vazbě na objekty ZD Liběšice plochy výroby a skladování s cílem 86

podpořit ekonomickou základnu a umožnit využití stávajících výrobních kapacit. Podmínky využití v plochách brownfields jsou formulovány se záměrem umožnit jejich širší využití a vytvořit alespoň minimální nabídku pracovních příležitostí. 3. 6 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch V návrhu územního plánu bylo vyhodnoceno účelné využití zastavěného území a s ohledem na charakter a efektivitu využití zastavěného území byly vymezeny zastavitelné plochy. Možnosti výstavby v zastavěném území jsou z pohledu vlastnických vztahů velice omezené. Návrh zastavitelných ploch vychází z odhadu demografického vývoje. Cílem je především vytvořit přiměřenou nabídku ploch pro stavební aktivity v obci a udržet trend mírného růstu populace v Horních Řepčicích v posledním období. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v jádrové části území výhradně v přímé vazbě na zastavěné území. Specifikace zastavitelných ploch je uvedena v kapitole 3. 3 výrokové části ÚP. Situování rozvojových lokalit vychází zejména z následujících principů: - úzká plošná a prostorová vazba stabilizovaných a zastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití - respektování historicky vytvořené urbanistické struktury sídla - poloha rozvojových lokalit ve vztahu ke stávajícímu dopravnímu systému a systémům technické infrastruktury - geomorfologické podmínky řešeného území a celkové uspořádání krajiny - obecné respektování limitů využití území přírodního, hospodářského a technického charakteru Pokud se bude saldo ročních přírůstků v nadcházejících letech pohybovat v rozsahu současných hodnot, lze předpokládat, že bude v návrhových plochách realizován výše uvedený počet bytů. Počet obyvatel bude v letech 2020 - 2025 pravděpodobně kolísat v rozmezí 120 - 140. Rozsah zastavitelných ploch pro bydlení vychází z následujících východisek: - sociogeografické podmínky (demografický vývoj, ekonomická aktivita, odvětvová skladba apod.) - poloha obce v systému osídlení (blízkost uzlové oblasti - Lovosice, Litoměřice) - dopravní vazby (silnice I/15, železnice) - pokračující trend stěhování z měst do jejich blízkosti (na venkov) Počet obyvatel v roce 2001

98

Počet obyvatel v roce 2011

112

Průměrný celkový roční přírůstek/úbytek mezi lety 2001 - 2011

+1,4

Obec dosáhla maximálního počtu obyvatel v meziválečném období. Od 40. let 20. století počet obyvatel kontinuálně klesal až na hodnotu 97 v roce 2002. V posledním desetiletí dochází vzhledem k současnému trendu návratu obyvatel do menších obcí lokalizovaných v dojezdové vzdálenosti spádových center, k posupnému zvyšování počtu trvale žijících obyvatel. Lze předpokládat, že počet obyvatel bude i nadále mírně narůstat. Územní plán předpokládá do roku 2025 nárůst o cca 15 - 20 trvale žijících obyvatel. K roku 2025

Celkový přírůstek/úbytek obyvatel Odhadovaný počet obyvatel celkem

87

+18 18 + 112 = 130

Odborný odhad potřeby zastavitelných ploch pro bydlení: - požadavky vyplývající z demografického vývoje 9 BJ - požadavky vyplývající z nechtěného soužití 17 BJ - požadavky vyplývající z polohy obce (blízkost a dobrá dopravní dostupnost ekonomických center) 12 BJ Celkem 38 BJ S ohledem na charakter a strukturu zástavby, limity využití území a potřebu vymezit odpovídající část ploch bydlení pro veřejnou infrastrukturu je uvažováno s výměrou cca 1500 m2 na 1 BJ. Výpočet potřeby zastavitelných ploch pro bydlení: - potřeba ploch bydlení v rodinných domech (38 BJ x 1500 m2) - rezerva 20 % Potřeba plocha pro bydlení celkem Zastavitelné plochy pro bydlení vymezené v ÚP

57 000 m2 11 400 m2 68 400 m2 54 900 m2

Potřeba 68 400 m2 ploch pro bydlení mírně přesahuje rozsah zastavitelných ploch pro bydlení (54 900 m2) vymezeném v územím plánu. Lze předpokládat, že poptávka po plochách bydlení nebude do roku 2025 převyšovat nabídku ploch vymezených územním plánem. Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch Územním plánem jsou vymezeny zastavitelné plochy pro realizaci cca 28 rodinných domů, což představuje v případě 100 % využití bydlení pro cca 56 obyvatel. Dle výše uvedených výpočtů a odborných odhadů je zřejmé, že nabídka zastavitelných ploch pro bydlení v období do roku 2025 uspokojí poptávku.

88

Zastavitelné plochy Ozn. Funkční využití

Charakteristika, limity využití

Celková výměra

Z1

bydlení v rodinných domech - - zastavitelná plocha v západní části obce, venkovské (BV) navazuje na nespojitou hranici zastavěného území - dopravní napojení ze stávající místní 1,49 ha komunikace - do severní části zasahuje ochranné pásmo silnice I. třídy, plocha leží v ÚAN I. kategorie

Z2

bydlení v rodinných domech - - zastavitelná plocha v západní části obce venkovské (BV) - plocha využívá nespojitou západní hranici zastavěného území - dopravní napojení ze stávající místní 2,01 ha komunikace - severní část leží v ÚAN I. kategorie - jižním okrajem zasahuje do ochranného pásma dráhy

Z3

bydlení v rodinných domech - - zastavitelná plocha na východním okraji obce venkovské (BV) - dopravní napojení ze silnice III. třídy a stávajících místních komunikací 1,99 ha - plochu protíná nadzemní vedení VN, jižní okraj zasahuje do ochranného pásma dráhy

Z4

Z5


- pás zeleně vytvářející prostorovou a funkční 0,32 ha bariéru mezi plochami bydlení a výroby - předpokládaná min. šířka cca 15 m

výroba a skladování - lehký - zastavitelná plocha vymezená ve vazbě na areál průmysl (VL) ZD Liběšice východně od obce - plocha je vymezena pro výrobní aktivity především v oblasti zemědělství, místního průmyslu a služeb - dopravní napojení ze silnice III. třídy 1,06 ha - plocha je dotčena ochranným pásmem silnice I/15, ochranným pásmem nadzemního vedení VN, téměř celá leží v ÚAN I. kategorie, zemědělské pozemky ve východní části jsou plošně odvodněny

Z6


- plocha pro umístění centrální ČOV - její lokalizace vychází z geomorfologie území - plocha leží v pásmu 50 m od hranice PUPFL, 0,26 ha zasahuje do ochranného pásma silnice III. třídy a dráhy

Z7


- plocha pro cyklostezku vedená podél silnice I/15 - její význam spočívá zejména v zajištění 0,49 ha bezpečného pěšího a cyklistického spojení obce s železniční zastávkou 89

Z8


Z9


Z10


Z11


- plochy zeleně vymezené za účelem posílení 1,81 ha rekreačních, ochranných a přírodních funkcí 1,53 ha území 0,31 ha - plocha zeleně vymezená za účelem zlepšení prostorových podmínek procházejícího 0,36 ha biokoridoru LK 2, plnící současně ochrannou funkci pro plochy bydlení

4) Náležitosti vyplývající z vyhlášky č. 500/2006 Sb., přílohy č. 7, části II., odst. 1 a) - d) 4. 1 Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území 4. 1. 1 Základní údaje Řešené území

k. ú. Horní Řepčice (kód k. ú. 644021)

Kód obce (NUTS5) ZÚJ (základní územní jednotka) 546763 Počet obyvatel

112 (dle ČSÚ ke dni 31. 12. 2011)

Rozloha řešeného území

260 ha

Kraj (NUTS3)

Ústecký

Okres (NUTS4)

Litoměřice

Obec s rozšířenou působností

Litoměřice

Obec s pověřeným obecním úřadem

Úštěk

4. 1. 2 Postavení obce v systému osídlení, širší vztahy, zájmové území Obec leží ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Litoměřice, pověřenou obcí je Úštěk. Horní Řepčice patří rozlohou (260 ha) a počtem obyvatel k nejmenším obcím ve správním obvodu ORP Litoměřice. Charakteristickou osu území ve směru západ - východ vytvářejí silnice I. třídy a železniční trať. Venkovská zástavba je soustředěna v těžišti správního území, od severu sevřená silnicí I/15 a od jihu železniční tratí. Na východním okraji území obce ve vazbě na železniční zastávku je izolovaná skupina objektů. Krajinnou matrici spoluvytvářejí převažující zemědělsky využívané plochy s nízkým zastoupením lesních ploch a ostatní vysoké zeleně. Izolovaný lesní masiv Berberk se nachází v jižní části území. Územní plán respektuje umístěním a rozsahem zastavitelných ploch pozici obce ve struktuře osídlení. Návrh vytváří v obci podmínky pro posílení funkce bydlení a ekonomických aktivit, kvalitativní rozvoj systémů dopravní a technické infrastruktury a hospodárné využívání krajiny s důrazem na její ekologicko-stabilizační funkce.

90

4. 1. 3 Přírodní systém Správní území obce Horní Řepčice je dotčeno následujícími přírodními prvky nadmístního významu: • regionální biokoridor RK 615 (Hořidla - RBK 800) • CHKO České středohoří - IV. zóna odstupňované ochrany (severní část území obce) • CHOPAV Severočeská křída Přírodní prvky nadmístního systému jsou územním plánem respektovány. Zastavitelné plochy jsou lokalizovány v přímé vazbě na koncentrickou zástavbu mimo území CHKO. Regionální biokoridor RK 615 je vymezen ve vydaných Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje (ZÚR ÚK). Trasa regionálního biokoridoru RK 615 procházející jižně od zastavěného území vychází ze zpracovaného podkladu (Plán územního systému ekologické stability, Ing. Ivan M. Rothbauer, CSc., 2005). Územní plán vedení biokoridoru dále zpřesňuje v měřítku územního plánu. 4. 1. 4 Širší dopravní vazby Řešené území leží na historické dopravní ose sledující s mírnými odklony jižní geomorfologickou hranici Českého středohoří. V užším významu je osa spojnicí Litoměřic, Úštěku a České Lípy. Její dopravní význam je podpořen procházející silnicí I. třídy č. 15 (Most - Lovosice Litoměřice - Zahrádky u České Lípy) a regionální železniční tratí č. 087 (Lovosice - Česká Lípa). V krajském kontextu lze považovat trasu Litoměřice - Úštěk - hranice Ústeckého kraje (Česká Lípa) za rozvojovou osu druhotného významu. Na silnici I/15 jsou dle ZÚR ÚK v úseku Litoměřice - Úštěk vymezeny koridory pro obchvaty obcí, případně stanoveny požadavky na jejich vymezení v územních plánech. V souvislosti s požadavkem ze ZÚR ÚK na řešení obchvatu Liběšic (ÚP 8) je v územním plánu Horní Řepčice vymezen koridor územní rezervy pro přeložku silnice I/15. Územím prochází ve směru západ - východ jednokolejná regionální železniční trať č. 087 Lovosice - Česká Lípa. Na východním okraji řešeného území je na trati železniční zastávka Horní Řepčice. Železniční trať je územně stabilizovaná, v návrhovém období se nepředpokládá realizace investičních záměrů vyvolávajících nároky na změny v území. 4. 1. 5 Širší vazby technické infrastruktury Řešeným územím prochází v souběhu s železniční tratí č. 087 hlavní telekomunikační vedení. Dále jsou územím ve směru sever - jih vedeny radioreléové paprsky RKS Buková hora, k. ú. Velké Stínky - RS Roudnice nad Labem. V západní části obce je provozováno elektronické komunikační zařízení. Obec je zásobována pitnou vodou z vodojemu Chotiněves (63 m3) napojeného na oblastní vodovod Žernoseky. Výše uvedené trasy, vedení a zařízení jsou územním plánem respektovány. Ostatními nadřazenými systémy technické infrastruktury není území obce dotčeno. 4. 1. 6 Účast ve sdružení obcí Obec je členem Svazku obcí Úštěcka, jehož obecnými předměty činnosti jsou: - spolupráce a plnění úkolů v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, rozvoje cestovního ruchu a péče o památky - zabezpečování čistoty obce, správa veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvoz komunálních odpadů a jejich nezávadné zpracování, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod 91

- zavádění, rozšiřování a zdokonalování inženýrských sítí a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti - spolupráce a plnění úkolů v oblasti ochrany ovzduší, úkolů souvisejících se zabezpečením přestavby vytápění nebo ohřevu vody tuhými palivy na využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie v obytných a jiných objektech ve vlastnictví obcí - spolupráce při správě majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních a dalších zřízení - přeshraniční spolupráce bez potřeby vzniku nové právnické osoby (svazek může být členem mezinárodních sdružení a právnických osob s mezinárodním prvkem) - svazek obcí si může vyhradit jakýkoliv další předmět činnosti Mikroregion sdružuje celkem sedm obcí (Úštěk, Drahobuz, Horní Řepčice, Chotiněves, Levín, Lovečkovice, Snědovice). Koncepce rozvoje obce Horní Řepčice respektuje priority a obecné zásady stanovené pro Svazek obcí Úštěcka. Urbanistická koncepce respektuje návaznost jednotlivých funkčních ploch a dalších prostorových a funkčních vazeb v oblasti dopravní a technické infrastruktury a ochrany přírody, zejména územního systému ekologické stability. 4. 2 Vyhodnocení splnění požadavků zadání Návrh územního plánu Horní Řepčice je vypracován na základě zadání zpracovaného pořizovatelem a schváleného Zastupitelstvem obce Horní Řepčice dne 5. 8. 2010. Jednotlivé požadavky vyplývající ze schváleného zadání byly v návrhu územního plánu respektovány následujícím způsobem: ad a) Vymezení řešeného území Řešené území je vymezeno správním územím obce Horní Řepčice. ad b) Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů V průběhu zpracování územního plánu byly vydány ZÚR ÚK. Požadavek na respektování Územního plánu velkého územního celku okresu Litoměřice, schváleného usnesením vlády ČR č. 110 ze dne 7. 2. 1996, upraveného dle ustanovení § 187 odst. 7 stavebního zákona, je přenesen na vydané ZÚR ÚK. Územní plán respektuje ZÚR ÚK vydané dne 5. 10. 2011 zastupitelstvem Ústeckého kraje, usnesením č. j. 23/25Z/2011 ze dne 7. 9. 2011. Dle vydaných ZÚR ÚK je území obce zařazeno do specifické oblasti nadmístního významu NSOB5 Úštěcko s prioritou podpory ekonomického a sociodemografického rozvoje, a dále specifikovanými úkoly pro územní plánování: - vytvářet předpoklady pro zlepšeni dopravní dostupnosti vyšších center osídlení - vytvářet předpoklady pro odstranění nedostatků technické infrastruktury - ochrana a kultivace vynikajících přírodních, krajinářských, urbanistických a architektonických hodnot oblasti, které též vytvářejí potenciál pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu - stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny činnosti, které by mohly přesahovat meze únosnosti území nebo bránit rozvoji jiných žádoucích forem využití území; pro posílení specifické oblasti je důležité podporovat střediska ekonomického rozvoje oblasti, využívat rozvojových předpokladů místních ekonomických aktivit, kterými jsou zemědělská výroba, místní průmysl, tradiční řemesla apod. Výše uvedené požadavky se promítají do celkové koncepce rozvoje území obce i dílčích koncepcí a jsou územním plánem respektovány.

92

ad c) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů Jednotlivé požadavky vyplývající z ÚAP jsou územním plánem s ohledem na dílčí analýzy vyplývající z doplňujících průzkumů a rozborů, aktuální dokumenty a podklady přiměřeně respektovány. Průmět jednotlivých požadavků vyplývajících z ÚAP do vlastního řešení územního plánu je podrobně vyhodnocen v kapitole 7. 7 textové části odůvodnění. ad d) Požadavky na rozvoj území obce V návrhu územního plánu byly prověřeny požadavky stanovené v zadání. Jednotlivé záměry byly promítnuty do navrženého řešení. Rozvojová koncepce byla s ohledem na aktualizované podklady (ÚAP) doplněna. ad e) Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) Území obce je beze zbytku členěno na plochy s rozdílným způsobem využití, které jsou v souladu s ustanovením § 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, a s ohledem na způsob využívání a jejich charakter dále podrobněji členěny. Urbanistická koncepce se zaměřuje na rozvoj zejména sociálních funkcí (plochy bydlení) a vytvoření podmínek pro obnovu nevyužívaných ploch. Přednostně jsou využity proluky a nefunkční, devastované nebo pusté části území s cílem vytvořit kompaktní urbanizovaný celek. ad f) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury Dopravní infrastruktura Územní plán vymezuje v severní části řešeného území koridor územní rezervy R2 pro přeložku silnice I/15. Tento požadavek není v příslušné kapitole zadání územního plánu obsažen. Problematika průtahu silnice I/15 zastavěným územím je v územním plánu řešena v souvislosti s plánovaným obchvatem sousední obce Liběšice. V minulosti sledovaný záměr předpokládal realizaci severního obchvatu Liběšic, jehož koncový úsek zasahoval na území Horních Řepčic. V ÚP Liběšice (AUA, 2010) byl severní obchvat dále doplněn o jižní variantu. Původně navrhované řešení obchvatu (částečně převzaté z ÚP VÚC okresu Litoměřice, částečně navržené ZÚR ÚK) bylo v rámci společného jednání o návrhu ZÚR ÚK shledáno jako koncepčně nestabilizované a z dalšího projednávání vyřazeno. Pro územně plánovací činnost obcí dotčených koridorem obchvatu byl v ZÚR ÚK stanoven požadavek (ÚP 8) na podrobné prověření navrhovaného řešení včetně koordinace s navazujícími úseky, stabilizaci a vymezení koridoru jako veřejně prospěšné stavby v součinnosti s ŘSD ČR. Výsledný návrh následně uplatněn při aktualizaci ZÚR ÚK. Řešení přeložky silnice I/15 - severního obchvatu Liběšic bylo rovněž obsaženo v 1. etapě prací na územním plánu (doplňujících průzkumech a rozborech), které byly podkladem pro zpracování zadání. Při tvorbě návrhu územního plánu byly v rámci dopravní koncepce vyhodnoceny reálné možnosti eliminace negativních vlivů tranzitní dopravy a odstranění dopravních závad na průtahu silnice I/15 zastavěným územím Horních Řepčic. V souvislosti s obchvatem Liběšic je v územním plánu pro přeložku silnice I/15 (severní obchvat Horních Řepčic) vymezen koridor území rezervy R2 s návazností na variantní řešení obchvatu Liběšic. Záměr dosud není územně stabilizován, jeho upřesnění, koordinace s navazujícími úseky a případné následné zařazení mezi veřejně prospěšné stavby je doporučeno prověřit územní studií. Realizace navrženého řešení se nepředpokládá v návrhovém období do roku 2025. Nově navrhované plochy (zastavitelné plochy) jsou situovány v návaznosti na stávající dopravní systém. Nové dopravní plochy nejsou v územním plánu vymezeny. 93

Na území obce nebyly doposud navrženy žádné cyklostezky ani jejich propojení. Obnovení mimosídelních cest ve stopách dle Pozemkového katastru je umožněno v rámci vymezených koridorů (MK) v krajině. Účelové letiště Liběšice (nouzová přistávací plocha) je s ohledem na její využívání a vymezení v ÚP Liběšice zahrnuta do ploch zemědělských (NZ). Územní plán vymezuje pro spojení železniční zastávky s obcí úsek stezky pro chodce a cyklisty vedený podél sinice I/15. Technická infrastruktura Koncepce stanovená územním plánem v oblasti odvádění a čištění odpadních vod uvažuje alternativně o vybudování oddílné gravitační kanalizace v obci s vyústěním na navrhovanou čistírnu odpadních vod (jižně od železniční trati). Koncepční řešení dle PRVK Ústeckého kraje navrhuje pro obec Horní Řepčice individuální řešení - akumulaci odpadních vod v bezodtokých jímkách s následným vyvážením na nejbližší provozovanou ČOV. Požadavek stanovený v zadání územního plánu na respektování PRVK Ústeckého kraje je návrhem územního plánu respektován pouze částečně. Individuální čištění odpadních vod bude provozováno do doby realizace nové kanalizace včetně ČOV. Nově navrhované řešení vychází z podrobné analýzy aktuálního stavu území a dostupnosti nových technologií v oblasti realizace a provozování kanalizačních systémů. Koncepce zásobování pitnou vodou stanovená v PRVK Ústeckého kraje byla naplněna v roce 2008 realizací distribuční sítě a vodovodního přivaděče napojeného na oblastní vodovod Žernoseky přes vodojem Chotiněves 63 m3 (279,40/278,36). Požadavek na respektování dokumentu není tedy aktuální. Zásobování pitnou vodou je vyhovující, územní plán nenavrhuje žádná koncepční opatření. Požadavek „napojení nových ploch na dostupnou technickou infrastrukturu“ je rozšířen zejména v oblasti zásobování zemním plynem. Při tvorbě koncepce byla prověřována možnost napojení na stávající STL plynovodní síť obce Chotiněves na západním okraji zástavby u čp. 67. V územním plánu je navržena plynofikace obce s napojením na navrhovaný STL plynovodní řad vedený od jihovýchodu podél obnovené místní komunikace od Chotiněvsi. Zásobování je uvažováno z RS VTL/STL Chotiněves. Plochy veřejného prostranství Územním plánem jsou vymezeny stabilizované plochy veřejných prostranství (PV) v jádrové části obce. Plochy veřejné zeleně nejsou v územním plánu s ohledem na jejich význam samostatně vymezeny a jsou součástí veřejných prostranství. Územní plán stanovuje podmínku zpracování územních studií pro zastavitelné plochy Z1, Z2, Z3. V rámci studií bude prověřeno vymezení odpovídajících ploch veřejných prostranství. Plochy občanské vybavenosti V území jsou samostatně vymezeny stabilizované plochy občanského vybavení sportovních a tělovýchovných zařízení (OS). Ostatní objekty a zařízení jsou s ohledem na lokální význam součástí ploch bydlení (BV). ad g) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území V územním plánu je stanovena základní koncepce ochrany a rozvoje kulturních, urbanistických, civilizačních a přírodních hodnot území. Odkaz na povinnost provedení záchranného archeologického průzkumu je uveden v textové části odůvodnění. Přírodní limity uvedené v ÚAP jsou respektovány. ad h) Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace Mezi veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření jsou zařazeny: - WT1 - ČOV (Z6) - WD1 - cyklostezka (Z7)

94

Pro výše uvedené veřejně prospěšné stavby lze uplatnit rovněž předkupní právo. Veřejně prospěšná opatření nejsou územním plánem vymezena. ad i) Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (např. požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) Požadavky kapitoly i) jsou v územním plánu zohledněny. Jednotlivé části územního plánu jsou zpracovány v souladu s požadavky vyplývajícími ze zvláštních právních předpisů. Územní plán dále respektuje nadřazené územně plánovací podklady a strategické (koncepční) dokumenty zejména krajského významu. V územním plánu je vymezen biokoridor lokálního významu LK 2 spojující RK 615 s k. ú. Soběnice navazující na ÚSES vymezený v ÚP Liběšice. Evidovaná sesuvná území jsou územním plánem respektována. Obec je součástí zranitelné oblasti stanovené nařízením vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (dále jen akční program). Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu a není předmětem řešení územního plánu. Územní plán vytváří podmínky pro realizaci jednotlivých opatření akčního programu. Zemědělské pozemky parc. č. 162/1, 163/1 jsou součástí koridoru pro revitalizační opatření KRO3 s předpokladem úpravy způsobu hospodaření, případně realizace ochranného opatření (výsadba dřevin, založení mokřadu apod.). Lokalita č. 3 (dle přílohy k návrhu zadání) je v návrhu územního plánu vymezena jako stabilizovaná plocha občanského vybavení (OS). Územním plánem jsou respektovány podmínky stanovené nařízením vlády ČSR č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod. Jednotlivé problémy identifikované v doplňujících průzkumech a rozborech jsou podrobně řešeny v příslušných kapitolách územního plánu. ad j) Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území Na nevyužívaných výrobních plochách jsou vymezeny funkce umožňující obnovu výrobních aktivit, případně další využití v souladu s přípustným a podmíněně přípustným využitím. ad k) Požadavky a pokyny na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose Specifické požadavky nejsou stanoveny. Rozsah zastavitelných ploch je navržen s ohledem na polohu obce ve vztahu ke svým spádovým centrům (Litoměřice, Lovosice, Úštěk), dopravní dostupnost a význam v sídelní struktuře. ad l) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií Územní plán stanovuje podmínku zpracování územních studií pro zastavitelné plochy Z1, Z2, Z3. V rámci studií bude prověřeno podrobnější urbanistické řešení ploch, jejich kapacity a základní systém dopravní a technické infrastruktury.

95

ad m) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem Plochy ani koridory nejsou vymezeny. ad n) Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast Dotčený orgán - Krajský úřad Ústeckého kraje - ve svém stanovisku k návrhu zadání neuplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení vlivu na životní prostředí a vyloučil vliv na evropsky významné lokality uvedené v národním seznamu evropsky významných lokalit (nařízení vlády č. 132/2005 Sb.) nebo vyhlášené ptačí oblasti ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Z výše uvedených důvodů se územní plán Horní Řepčice s ohledem na ustanovení § 47 odst. 3 stavebního zákona nevyhodnocoval z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj území, resp. vyhodnocení nebylo zpracováno. ad o) Případný požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant Územní plán je řešen invariantně, požadavky na zpracování konceptu ani variantního řešení nebyly uplatněny. ad p) Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení, včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení Obsah odpovídá ustanovení § 13 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v rozsahu přílohy č. 7. Další požadavky stanovené v zadání územního plánu na obsahové a formální uspořádání jsou respektovány. Návrh územního plánu je zpracován v souladu s § 18 a § 19 stavebního zákona. 4. 3 Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení Územní plán Horní Řepčice vymezuje následující záměr nadmístního významu, který není řešen v ZÚR Ústeckého kraje: Koridor územní rezervy pro přeložku silnice I/15 Problematika optimalizace trasy silnice I/15 byla řešena dílčími obchvaty jednotlivých měst a obcí (Litoměřice, Trnovany, Liběšice,...) již v ÚP VÚC okresu Litoměřice. Dle ZÚR Ústeckého kraje je v rámci ploch a koridorů silniční dopravy nadmístního významu navrženo na silnici I/15 několik koridorů pro dílčí přeložky (Bělušice, Libčeves - přeložka, Litoměřice - jižní a východní obchvat, Trnovany - severní obchvat,...) odůvodněných odstraněním dopravních závad při průtazích obcemi a potřebou zvýšení plynulosti a bezpečnosti dopravy na významné dopravní cestě ve spojení Most - Lovosice - Litoměřice - hranice Ústeckého kraje. Na území Libereckého kraje je na silnici I/15 plánována přeložka - jižní obchvat obce Kravaře. Na stavbu je v současnosti vydáno pravomocné rozhodnutí o umístění stavby. Součástí celkové přestavby silnice I/15 Lovosice - Litoměřice - hranice Ústeckého kraje je obchvat Liběšic vymezený v územním plánu Liběšice (AUA, 2010) ve dvou variantách:

96

•

Jižní obchvat (řešení navržené ÚP) Nevytváří nároky na území obce Horní Řepčice. Začátek úseku je v prostoru úrovňového křížení s tratí č. 087 na hranici s obcí Liběšice.

•

Severní obchvat (dle ÚP VÚC Okresu Litoměřice) Řešení navržené v ÚP Liběšice (převzaté z ÚP VÚC okresu Litoměřice) zasahující na území obce Horní Řepčice bylo v rámci společného jednání o návrhu ZÚR ÚK shledáno jako koncepčně nestabilizované. Pro územní plán Liběšice byl následně v ZÚR ÚK stanoven požadavek na podrobné prověření, stabilizaci a vymezení koridoru pro obchvat Liběšic (ÚP 8) včetně koordinace s navazujícími úseky v součinnosti s ŘSD ČR a jeho zařazení mezi veřejně prospěšné stavby a následné uplatnění výsledného návrhu při aktualizaci ZÚR ÚK.

V souvislosti s obchvatem Liběšic byla v územním plánu Horní Řepčice prověřována také možnost řešení problematiky průtahu v Horních Řepčicích. Průtah silnice I/15 zastavěným územím má nevyhovující směrové parametry. Silnice vytváří funkční i prostorovou bariéru mezi jižní obytnou částí obce a stabilizovanou plochou občanského vybavení - hřištěm na severu. Nevyhovující jsou rovněž rozhledové poměry na křižovatkách s místními komunikacemi v zastavěném území a křížení motorové dopravy s pěšími a cyklisty a hlukové a imisní zatížení přilehlé obytné zástavby. Jelikož nebyla výše uvedená problematika resortem MD, ani v rámci aktualizace ÚP Liběšice dosud podrobněji prověřována, je pro přeložku silnice I/15 v územním plánu Horní Řepčice vymezen koridor územní rezervy (R2) o proměnlivé šířce 100 - 200 m umožňující řešit obchvat Liběšic v obou variantách zakotvených v platném ÚP Liběšice a navazující severní obchvat Horních Řepčic. V souvislosti s republikovými a krajskými prioritami v oblasti silniční dopravy se realizace tohoto záměru nepředpokládá v období do roku 2025. Koridor územní rezervy R2 je v územním plánu vymezen za účelem budoucího podrobnějšího prověření trasy obchvatů Horních Řepčic a Liběšic. V koridoru jsou stanoveny základní podmínky umožňující jeho územní ochranu pro budoucí dopravní stavbu. 4. 4 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 4. 4. 1 Zemědělský půdní fond 4. 4. 1. 1 Hranice zastavěného území Zastavěné území je vymezeno územním plánem k datu 1. 10. 2012. Hranice zastavěného území je obsahem grafické části odůvodnění územního plánu (koordinační výkres, výkres předpokládaných záborů půdního fondu). 4. 4. 1. 2 Struktura využití pozemků Zemědělský půdní fond je zastoupen více než 84 % (219 ha) z celkové rozlohy území, přičemž převažuje orná půda (71,5 % z celkové rozlohy území).

97

Využití pozemků v obci Horní Řepčice k datu 31. 12. 2010 (dle ČSÚ) Druh pozemku Výměra [ha]

Podíl z celkové výměry

výměra celkem

261

100 %

zemědělská půda

219

84 %

- orná půda

186

71,5 %

- zahrady

5

2%

- trvalé travní porosty

16

6%

- chmelnice

6

2%

- ovocné sady

6

2%

nezemědělská půda

42

16 %

- lesní půda

21

8%

- vodní plochy

1

0,5 %

- zastavěné plochy

3

1%

- ostatní plochy

17

6,5 %

4. 4. 1. 3 Pedologie, bonitované půdně ekologické jednotky Z hlediska půdních poměrů je v území nejvíce zastoupena černozem karbonátová a její izologické varianty. Druhým nejrozšířenějším genetickým půdním představitelem jsou rendziny, jejichž výskyt je vázán na členitější terénní partie. Bonitované půdně ekologické jednotky jsou výchozím podkladem pro ochranu půdního fondu při územně plánovací činnosti. Kód BPEJ se skládá z kódu klimatického regionu (číslo na první pozici), kódu hlavní půdní jednotky (následující 2 číslice) a označení vedlejší půdní jednotky (poslední 2 číslice). V řešeném území se vyskytují půdy zařazené do následujících BPEJ: Kódy BPEJ na území obce

Třída ochrany

2.10.00, 2.56.00

I.

2.57.00

II.

2.19.01, 2.19.11

III.

2.19.04, 2.19.14, 2.19.54, 2.20.11, 2.20.14, 2.20.51

IV.

Převážná část zemědělských pozemků je zařazena do III. a IV. třídy ochrany ZPF. Půdy V. třídy ochrany se v řešeném území nenachází. 4. 4. 1. 4 Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení oproti jiným variantám Územní plán je koncipován s ohledem na funkční, plošné a prostorové možnosti sídla. Respektuje stávající urbanistickou strukturu, limity využití území, geomorfologické podmínky a zohledňuje výhledové předpoklady obce pro obnovu a rozvoj. Prostorový rozvoj je zásadně limitován vysokou kvalitou půd v řešeném území navazujících na zastavěné území. Rozsah zastavitelných ploch odpovídá předpokládanému demografickému vývoji obce v návrhovém období. Počet obyvatel bude s velkou pravděpodobností mírně stoupat v důsledku 98

zvyšující se křivky natality, celkového trendu migrace obyvatel do zázemí spádových center a poloze obce na jedné z hlavních urbanizačních os území. Soustředění zastavitelných ploch výhradně ve vazbě na stávající komunikace a zastavěné území vychází z předpokladu zajištění obsluhy základními složkami veřejné infrastruktury, resp. minimalizace nákladů na jejich realizaci a provoz. Rozvoj je přednostně směřován do zastavěného území, kde jsou v rámci podmínek plošného a prostorového uspořádání vytvořeny podmínky pro jeho intenzifikaci. Výraznými a jednoznačnými limity rozvoje obce jsou obecně technické prvky liniového charakteru (silnice I. třídy, železniční trať). Snahou návrhu je lokalizovat zastavitelné plochy zcela mimo síť prvků ÚSES, respektovat plochy PUPFL a další prvky ochrany přírody. Zábor ZPF je lokalizován výhradně v návaznosti na zastavěné území, nejsou ponechány okrajové zbytkové plochy bez možnosti obhospodařování. Důsledky navrženého řešení na ZPF jsou vyhodnoceny podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., o upravení podrobností ochrany zemědělského půdního fondu. Plošné vyhodnocení záboru ZPF jednotlivých lokalit je vyčísleno v následujících tabulkách: Přehled odnětí půdního fondu - zastavitelné plochy (mimo zastavěné území): Ozn. Návrh Celková Výměra zemědělské půdy Výměra plochy funkčního výměra Dílčí výměra nezeměděl. Třída využití lokality pozemků BPEJ ochrany Kultura [ha] lokality [ha] [ha] Z1

Z2

Z3

BV

BV

BV

1,49

2,01

1,99

21000

I.

21000

I.

22011

IV.

21000

I.

orná

1,30

zahrada

0,19

orná

0,27

orná

1,65

TTP

0,02

zahrada

0,07

orná

1,96

TTP

0,03

-

-

Z4

ZX

0,32

21000

I.

orná

0,32

-

Z5

VL

1,06

21000

I.

orná

0,92

-

21901

III.

orná

0,14

Z6

TI

0,26

Z7

DS

0,49

Z8

ZX

0,26 21000

I.

orná

0,06

21901

III.

orná

0,43

21901

III.

orná

0,65

zahrada

0,27

orná

0,61

zahrada

0,28

1,81 21000

Z9

ZX

1,53

I.

25600

I.

chmelnice

1,12

21914

IV.

chmelnice

0,41

99

-

-

-

21000 Z10

ZX

0,31 25600

Z11 Σ

ZX

I.

0,36

21000

I.

I.

11,63

orná

0,01

zahrada

0,02

TTP

0,04

orná

0,06

zahrada

0,03

TTP

0,15

orná

0,36 11,37

100

-

0,26

Přehled odnětí půdního fondu - koridory: Návrh Celková Značení funkčního výměra Předpokládaný koridoru využití lokality zábor lokality [ha]

KRO1

Koridory revitalizačních opatření

8,13

0,41

KRO2


KRO3


1,86

0,09

KRO4


2,34

0,12

KRO5


MK

Σ

DS

4,92

29,70

4,53

51,48

0,25

1,49

1,59

3,95

101

Výměra zemědělské půdy BPEJ

Výměra nezeměděl. Dílčí Třída ochrany výměra pozemků [ha] [ha]

25600

I.

21914

IV.

21904

IV

21901

III.

21000

I.

21000

I.

21901

III.

21000

I.

21901

III.

21914

IV.

22014

IV.

22014

IV.

22051

IV.

21911

III.

52014

IV.

25600

I.

21901

III.

21904

IV.

21000

I.

52014

IV.

22014

IV.

21911

III.

22051

IV.

21914

IV.

21954

IV.

25700

II.

-

-

-

-

0,76

-

0,76

4. 4. 1. 5 Pozemkové úpravy V řešeném území nebyly komplexní pozemkové úpravy realizovány ani zahájeny. 4. 4. 1. 6 Investice do půdy a protierozní opatření Zemědělské pozemky v řešeném území jsou plošně meliorovány. Odvodňovací systémy byly realizovány zejména v souvislosti s kolektivizací zemědělství a regulačními úpravami svodnic a vodních toků. Z hlediska životnosti je převážná část těchto systémů již nefunkční. Jejich rozsah je patrný z grafické části odůvodnění územního plánu (z koordinačního výkresu). Meliorované plochy nejsou územním plánem dotčeny. Zastavěné území ve východní části obce okrajově zasahuje do odvodněných pozemků. Za účelem ochrany zemědělských ploch před erozí je v podmínkách využití (zejména ploch zemědělských - NZ a ploch smíšených nezastavěného území - NS) umožněna realizace ochranných protierozních opatření. V těchto plochách je umožněno provádět potřebná, především půdoochranná, meliorační a obecně protierozní opatření v krajině. Konkrétní opatření zvyšující retenční schopnost krajiny budou prověřena a vymezena v navazujících stupních projektových prací. V územním plánu jsou dále vymezeny koridory revitalizačních opatření (KRO) s cílem usnadnit realizaci revitalizačních opatření v krajině (koridory KRO1 - KRO5). Návrh vychází z potřeby stabilizace vodního režimu v krajině a zpomalení odtoku srážkové vody z území, ochrany zemědělské půdy před erozí a zvýšení ekologické stability krajiny. V návrhové části ÚP jsou stanoveny podrobné podmínky využití. 4. 4. 1. 7 Opatření k zajištění ekologické stability Územním plánem jsou vymezeny prvky systému ekologické stability - biocentra, biokoridory, které jsou v řešeném území zastoupeny jako prvky regionálního a lokálního charakteru. Jedná se o lesní společenstva na lesních pozemcích, břehové partie vodních toků a další prvky krajinné zeleně převážně liniového charakteru. Zábor zemědělské půdy se předpokládá pouze u některých prvků ÚSES. Jedná se o založení nových biokoridorů či doplnění stávajících částečně funkčních, zejména ve formě břehové zeleně vodních toků, doprovodné liniové zeleně cest, podél nichž jsou prvky ÚSES vedeny. U části prvků ÚSES (LBK 2) se jedná o změnu kultury. K záborům zemědělské půdy dojde prakticky v případech zakládání a doplňování krajinné zeleně. Územní systém ekologické stability je doplněn interakčními prvky, navrženými ve vazbě na liniové prvky v území. Realizace interakčních prvků spočívá převážně v obnově a doplnění výsadeb stromů a keřů podél dopravních ploch (silnic, místních komunikací) ve volné krajině a hranic pozemků s minimálními nároky na zábory zemědělské půdy. Tyto prvky jsou často součástí dopravních ploch (DS). Zábory zemědělské půdy pro interakční prvky lze odhadnout v rozmezí 2 - 3 ha ve formě pásů o šířce 3 - 4 m. Celková plocha záboru prvků územního systému ekologické stability tvoří 28,59 ha pozemků zemědělského půdního fondu. Územní plán vymezuje koridory pro realizaci revitalizačních opatření v krajině (KRO). Koridory představují plochy, v nichž je možné uvažované stavby či opatření realizovat. Jejich konkrétní umístění je nutné upřesnit v rámci navazujících projektových prací (revitalizačních studií, studií odtokových poměrů apod.) s ohledem na podrobné podmínky a požadavky v území. Zábory zemědělské půdy pro tato opatření zahrnují celkovou plochu koridorů. V rámci navazujících projektových prací je nutné zábory pro jednotlivá opatření upřesnit. Za účelem zvýšení prostupnosti krajiny je v územním plánu navržena obnova cestní sítě v krajině (MK), pro kterou jsou v návrhové části stanoveny podrobné podmínky využití (MK). 102

Jedná se o pásy území lokalizované převážně v polohách bývalých zemědělských (polních) cest určené pro obnovu komunikací ve volné krajině. Předpokladem je obnovení a stabilizace struktury mimosídelních cest v rozsahu zčásti odpovídajícímu pozemkovému katastru (PK). Integrovanou součástí cest jsou ochranná protierozní opatření ve formě liniových travních porostů, solitérní, liniové a skupinové výsadby dřevin, zasakovacích (travnatých) pásů, mezí, průlehů, příkopů apod. Zábory zemědělské půdy pro tato opatření jsou odhadnuty s ohledem na předpokládaná řešení na hektary. V plochách zemědělských (NZ) a smíšených nezastavěného území (NS) zahrnujících převážnou část ZPF na území obce jsou vytvořeny podmínky pro realizaci ochranných, ekologickostabilizačních, protierozních a revitalizačních opatření, např. úprava velikosti a tvaru pozemku, průlehy zatravněné a obdělávané, terénní úpravy, urovnávky, hloubkové kypření, protierozní osevní postupy, pásové střídání plodin, vrstevnicové obdělávání půdy, výsev do strniště, pěstování ochranných plodin, důlkování a přerušování brázdování, mulčování, protivětrné zábrany, ochranné zatravnění, obnova drnu apod. 4. 4. 1. 8 Zemědělské účelové komunikace Systém zemědělských účelových komunikací není územním plánem dotčen. Nové zemědělské komunikace nejsou navrhovány, v plochách zemědělských (NZ) a plochách smíšených nezastavěného území (NS) je umožněna případná realizace nezbytných přístupových komunikací. 4. 4. 1. 9 Zemědělská prvovýroba Plochy zemědělské prvovýroby na území obce jsou zastoupeny v současnosti nevyužívaným objektem živočišné výroby na východním okraji obce. S jeho využitím pro původní účely v současnosti nelze uvažovat. V územním plánu jsou vytvořeny podmínky pro jeho využití pro účely výroby zemědělského i nezemědělského charakteru. Podmínky pro obnovu a případné rozšíření zemědělské výroby jsou vytvořeny vymezením zastavitelné plochy pro lehkou výrobu Z5. 4. 4. 2 Pozemky určené k plnění funkce lesa Obecně je hospodaření na lesní půdě upraveno zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých předpisů (dále jen lesní zákon). Hospodaření v lesích je řízeno lesním hospodářským plánem (LHP - výměra nad 50 ha) nebo lesními hospodářskými osnovami (LHO - výměra pod 50 ha) zpracovanými na období deseti let. Podle lesního zákona jsou do pozemků určených k plnění funkcí lesa zařazeny i bezlesí (drobné vodní plochy, loučky pro zvěř, lesní skládky, nezpevněné cesty, průseky) a ostatní lesní plochy (zpevněné lesní cesty, políčka pro zvěř). Území obce charakterizuje zemědělská krajina, kterou tvoří především bezlesé formace. LPF se nachází pouze na ploše 21 ha, což představuje 8,1 % celkové výměry obce. Lesní plochy se nacházejí na vyvýšené poloze v jižní části řešeného území (Berberk) a dále na svazích Širokého potoka jižně od železniční tratě. Lesy jsou zařazeny do kategorie lesů hospodářských. Dle lesnické typologie zasahuje převážná část území obce do lesní oblasti 17 - Polabí, severní okraj leží v lesní oblasti 5 - České středohoří.

103

4. 4. 2. 1 Zastoupení lesních vegetačních stupňů 1 - dubový - 21 ha (100 %) Přehled souborů lesních typů: 1D - obohacená habrová doubrava Druhová skladba Přirozená skladba se vyznačovala velkým množstvím různých druhů dřevin s velmi složitou výstavbou (dub 7, lípa 1, javor 1, habr 1, jasan a jilm). Habr tvořil podružný porost. Lesnické hospodaření Půdy přes léto značně vysychají, středně zarůstají buření. Cílová skladba dřevin se blíží skladbě přirozené: dub 6, javor 2, lípa 2, jasan, jilm a habr. Svým projevem i cílem se blíží tvrdému luhu. Je to dubové hospodářství s obmýtní dobou 160 (130 až 200) let a obnovní dobou 20 až 30 let. V hlavní úrovni jsou duby, do úrovně pronikají cenné listnáče s kratším obmýtím, výplň a půdní kryt tvoří lípa a habr. 1H - sprašová habrová doubrava Druhová skladba V porostech přirozené skladby mírně diferencované výstavby převládal dub, příměs v úrovni tvořila lípa a jednotlivě habr, který vytvářel nevýraznou spodní úroveň. Z keřů se vyskytuje hlavně svída, hloh, líska a ptačí zob. Přirozená skladba je dub 8, habr 2, lípa, břek a keře. Lesnické hospodaření Příznivé stanovištní poměry umožňují dobrý růst velkému počtu dřevin i zcela cizích přirozené skladbě. Proto je třeba tyto příznivé půdy intenzivně hospodářsky využít. Funkce lesa je hospodářská, cílová skladba: dub 5, borovice 3, modřín 1 a habr 1. Produkčním cílem jsou u dubu výřezy zvláštní jakosti a výběrové. Vhodná je úprava cílové skladby v etážích. Výchovnou funkci má porostní výplň z habru a lípy. Lesní typy Lesní typ

Soubor lesních typů HS

Výměra [ha]

1D3

1D

3,58

1H1

1H

0,78

1H3

1H

16,82

Celkem

21,18

Podkladem převodu lesních typů na skupinu typu geobiocenu je lesní typ. Definice lesního typu představuje soubor lesních geobiocenóz původních i změněných a jejich vývojových stádií, včetně prostředí, tedy geobiocenóz vývojově k sobě patřících. V praxi ÚHÚL je lesní typ charakterizován význačnou kombinací druhů příslušné fytocenózy, původními vlastnostmi, výskytem v terénu a potencionální bonitou dřevin. Při posuzování lesních porostů jako nejstabilnějších prvků krajiny je nutno vycházet z přirozené dřevinné skladby dřevin a druhové diferenciace s ohledem na stanovištní podmínky. Dále je to vyspělost lesních společenstev, vertikální a horizontální členění porostů a celkový zdravotní stav lesa (imise, hniloba, kůrovec apod.).

104

4. 4. 2. 2 Ochrana lesa Do zastavěného území a zastavitelných ploch zasahuje pásmo 50 m od hranice lesa. Stavby v tomto pásmu podléhají souhlasu státní správy lesů (dle § 14 odst. 2 lesního zákona). 4. 4. 2. 3 Zábor pozemků LPF Z koncepce a vymezení zastavitelných ploch a dalších opatření navržených územním plánem nevyplývají žádné požadavky na zábor lesních pozemků.

5) Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění Jaroslava Čapková Citace: „Já, níže podepsaná Jaroslava Čapková, narozená 16. 3. 1932, bytem Horní Řepčice 26, nesouhlasím se záměrem vést mou parcelu č. 617/1 jako stavební v rámci územního plánování. O tomto záměru mě nikdo neinformoval a sama jsem si také žádný písemný ani jiný požadavek nepodala..“ Návrh na rozhodnutí: Podané námitce se nevyhovuje. Odůvodnění: V podání nebyla uvedena specifikace, zda se jedná o námitku či připomínku. Vzhledem k tomu, že pí Jaroslava Čapková je vlastníkem výše zmíněného pozemku, posoudil pořizovatel tuto žádost z hlediska platného stavebního zákona jako námitku. V souladu se stavebním zákonem a jeho prováděcími vyhláškami je zájmové území nově vymezeno jako plocha BV (bydlení v rodinných domech - venkovské). Zpracovaný návrh územního plánu je tak v souladu s cíli a úkoly územního plánování stanovenými v §§ 18 a 19 stavebního zákona (viz např. § 18 odst. (1) - Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.). Pozemek byl zařazen do ploch BV z důvodu potřeby vymezení nových zastavitelných ploch, které budou navazovat na stávající zastavěné území obce. Zařazení předmětného pozemku do ploch BV neomezí jeho vlastníka na žádných právech a pozemek lze stále využívat stejným způsobem, jakým tomu bylo do vydání územního plánu Horní Řepčice. Bez ohledu na tyto důvody je nespornou výhodou pro vlastníka pozemku fakt, že po zařazení pozemku do zastavitelných ploch se zvýší hodnota pozemku.

6) Vyhodnocení připomínek Pořizovatel neobdržel žádné připomínky k návrhu územního plánu Horní Řepčice.

105

Poučení: Proti územnímu plánu Horní Řepčice vydanému formou opatření obecné povahy nelze podat podle ustanovení § 173 odst. 2 správního řádu, v platném znění, opravný prostředek.

Jaroslav Habart .................................. místostarosta obce

Jana Kosinová .................................. starostka obce

Územní plán Horní Řepčice bude uložen na stavebním úřadu Městského úřadu Úštěk, na úřadu územního plánování odboru územního rozvoje Městského úřadu Litoměřice a na odboru územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Ústeckého kraje.

106

Ú z e m n í p l á n H O R N Í Ř E P Č I C E

Recommend Documents