Ú Z E M N Í P L Á N BRODEC

ÚZEMNÍ PLÁN

BRODEC

odůvodnění návrhu

A.

TEXTOVÁ ČÁST

vypracovala: Ing. arch. Hana Vrchlavská, Ing. arch. Alena Fárková datum: únor 2010

OBSAH DOKUMENTACE

TEXTOVÁ ČÁST PŘÍLOHY P1 č. 1,2

ŠIRŠÍ VZTAHY

1 : 200 000

ZPF

VÝKRESOVÁ ČÁST II/a

KOORDINAČNÍ VÝKRES

1 : 5 000

II/a-1

KOORDINAČNÍ VÝKRES - DOPRAVA A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

1 : 5 000

II/b

ŠIRŠÍ VZTAHY

1 : 50 000

II/c

PŘEDPOKLÁDANÉ ZÁBORY PŮDNÍHO FONDU

1 : 5 000

2

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI

a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje .....................................................................5 b) Údaje o splnění zadání..........................................................................................................8 c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území.....................................8 c. 1. Základní údaje o řešeném území…………………………………………………………………8 c. 2. Obyvatelstvo………………………………………………………………………………………...9 c. 3. Ekonomická základna………………………………………………………………………………9 c. 4. Zdůvodnění vybrané varianty...............................................................................................9 c. 5. Zdůvodnění stanovení plochy s jiným způsobem využití, než je stanoveno ve vyhlášce o obecných požadavcích na využívání území .................................................................................9 c. 6. Doplňující informace a zdůvodnění (ve členění návrhu ÚP)………………………….……….9 Koncepce rozvoje obce, plochy s rozdílným způsobem využití....................................................9 c. 7. Limity využití území .............................................................................................................11 c. 8. Koncepce občanského vybavení ........................................................................................12 c. 9. koncepce dopravního řešení...............................................................................................12 c. 10. Koncepce technického vybavení.......................................................................................13 c. 11. Koncepce ochrany krajiny, civilizačních a kulturních hodnot v území ..............................17 c. 12. Koncepce návrhu ÚSES ...................................................................................................18 TABULKOVÁ ČÁST ....................................................................................................................19 d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území ..............................30 e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa.........................................................................................30

3

Údaje o objednateli Obec Brodec zastoupená starostou ing. Pavlem Benešem Brodec 36 440 01 Louny IČO: 008 31 778 tel. 415 625 621 zastoupený starostou ing. Pavlem Benešem

smlouva č. 10/ 2005 ze dne 6. 12 .2005 Pořizovatel: Pověřený úřad s rozšířenou pravomocí: Městský úřad Louny Stavební úřad – Územní plán Ing. Ivanka Makariusová Telefon: 415 621 205 e-mail: [email protected]

Údaje o zhotoviteli Autor: Ing. arch. Hana Vrchlavská autorizovaná architektka ČKA 00650 IČO: 148 274 17 439 14 Smolnice, Smolnice 4 e-mail: [email protected]

Spoluautor: Ing. arch. Alena Fárková autorizovaná architektka ČKA 00839 IČO: 148 250 74 438 01 Žatec, Šafaříkova 2537 e-mail: [email protected]

Spolupráce: Ing. Vladimír Budinský – doprava Ing. Milan Šobr – energetika Ing. Robert Klement – vodohospodářská část RNDr. Jana Tesařová, CSc., plán místního ÚSES, příroda, ZPF

4

a)

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje

Soulad s politikou územního rozvoje Vláda ČR schválila Usnesením č. 929 ze dne 20. 7. 2009 Politiku územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR 2008), která stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Řešené území je součástí správního obvodu ORP Louny a respektuje dle PÚR ČR 2008 v kapitole č. 2 – republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje – řešeného území se týká zejména odstavec (14) Územní plán respektuje a chrání priority týkající se ochrany přírody a jejího přirozeného využívání a zachování venkovských oblastí, ochrany životního prostředí a historických hodnot. v kapitole č. 5 – koridory a plochy dopravy – územím prochází rychlostní komunikace R7 – úsek Slaný, Louny Chomutov. Pro řešené území obce Brodec má význam z hlediska širších územních vztahů a vazeb. v kapitole č. 6 – Koridory a plochy technické infrastruktury – územím obce Brodec prochází koridor pro elektroenergetiku E 10 – koridor pro vedení 400 kV v trase V 410 Výškov - Čechy střed. Řešené území se nachází mimo rozvojové oblasti a osy PÚR ČR 2008.. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Pro území obce jsou nadřazenou územně plánovací dokumentací 2. změny a doplňky územního plánu velkého územního celku Severočeské hnědouhelné pánve (ÚP VÚC SHP), schválené zastupitelstvem Ústeckého kraje 12. 12 .2001 a upravené dle ust. §187 odst. 7 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění, schválené zadání ÚP VÚC Ústeckého kraje s platností od 1. 1. 2007. Program rozvoje kraje z roku 2001 a Plán rozvoje kanalizací a vodovodů. ÚP Brodec respektuje nadregionální biokoridor NRBK K21, který probíhá mimo řešené území a celé řešené území leží v jeho ochranné zóně. Požadavek na zachování vazeb na dopravní systém území a technickou infrastrukturu je v ÚP akceptován.

Širší vztahy – postavení obce v systému osídlení Obec Brodec je součástí lounské aglomerace s vazbami na vyšší občanskou vybavenost města Loun. Městský úřad Louny je pro obec Brodec pověřeným obecním úřadem s rozšířenou působností. Dobré půdní a klimatické podmínky vytvářejí předpoklad zemědělské orientace obce a přírodní podmínky v okolí obce mají významný potenciál využitelný především pro rekreaci. Z hlediska širších vztahů bude zachována vazba na dopravní infrastrukturu. Širší dopravní vztahy Obec Brodec patří do skupiny malých sídel, které jsou obsluhovány dopravními trasami nižšího významu a které mají na nadřazené dopravní tahy silniční nebo železniční sítě pouze zprostředkovaný kontakt. Brodec nemá přímou vazbu na nadřazenou nadregionální silniční síť.V řešeném prostoru obce jsou vedeny pouze silnice třetí třídy, které obsluhují jednotlivá lokality zastavěné části území. Hlavními dopravními osami v řešené prostoru obce jsou silnice třetí třídy. Zastávají funkce sběrných komunikací a jsou nositeli přepravních vztahů místního významu. Dopravní intenzity na těchto silnicích nejsou vysoké a odpovídají celkovému charakteru krajiny. Veškeré další komunikační tahy vnějšího dopravního systému mají na území obce

5

obslužnou resp. přístupovou funkci a v jejím nejbližším zájmovém prostoru jsou stabilizovány. V návrhu nevyžadují změny s územním dopadem.

Železniční doprava není v řešeném prostoru zastoupena. Základní systém vnějších silničních tahů a obslužných komunikací zůstane pro další časový horizont zachován. V řešeném a nejbližším zájmovém území obce není uvažováno ani dlouhodobě s významnými přeložkami či novými komunikačními tahy, které by významně ovlivnily budoucí rozvoj řešeného území. Z pohledu širších dopravních vztahů nemají navržené plochy a objekty dopravní infrastruktury žádné vazby na nadřazené prvky dopravního charakteru. Obslužné místní komunikace mají lokální význam a jsou napojeny na stávající síť ulic a cest.

Širší vztahy technické infrastruktury Energetika Zpracování energetické a spojové části územního plánu není v rozporu se schváleným územním plánem VÚC Ústeckého kraje a trasu a ochranné pásmo elektrického vedení VN 400 kV a VTL plynovodu respektuje. Navržená energetická koncepce obce je rovněž v souladu s energetickou koncepcí kraje, která připouští využívání ušlechtilých paliv a obnovitelných zdrojů (biomasa, solární a geotermální energie) pro účely vytápění objektů. Vodní hospodářství Hydrologie Obec Brodec náleží do povodí Labe (tok I. řádu), do povodí Ohře (tok II. řádu), do povodí Smolnického potoka (tok III. řádu) a přímo ji odvodňuje vodoteč Klášterský potok (číslo hydrologického pořadí 1-13-04-013). Území obce Brodec se nachází v hydrogeologickém rajónu 513. Roční srážkový úhrn dosahuje hodnot kolem 500 mm. Zásobování vodou Obec Brodec není napojena na žádnou vodárenskou soustavu. Zásobování vodou je navrženo z vodojemu Líšťany. Vodovod bude napojen na vodárenskou soustavu Severní Čechy. Hlavním zdrojem vody je vodní nádrž Přísečnice s úpravnou vody Hradiště. Kanalizace Navržené odvádění splaškových vod přes navrženou ČOV do Klášterského nebude mít vliv na širší vztahy v území.

Širší vztahy ÚSES a vyhodnocení dalších přírodních systémů

Pro hodnocení návazností na vyšší stupně systému ekologické stability byl použit, závazně platný materiál: 2. Změny a doplňky ÚPN VÚC SHP, (TERPLAN a.s. , Ing. arch. Karel Beránek), 2001. Obecně závazná vyhláška Ústeckého kraje ze dne 12. prosince 2001, kterou se vymezuje závazná část dokumentace „2. Změny a doplňky ÚPN VÚC SHP“

Charakteristika zúčastněných bioregionů a jejich biochor Řípský bioregion Severní část řešeného území leží v Řipském bioregion. Bioregion je položen v nížinné tabuli. Typické jsou zde opukové plošiny se středně hlubokými údolími, se subxerofilními řidčeji

6

acidofilními doubravami. Místně mohou být subxerofilní doubravy až skalní stepi, na svazích dubohabřiny a při tocích liniově luhy. Celé území je součástí České křídové tabule budované vápnitými horninami, především slínovci a opukami. Bioregion má charakter členité pahorkatiny. Celý bioregion leží v teplé oblasti. Území je vystaveno výraznému západnímu proudění. Hlavním půdním zástupcem jsou černozemě na spraších, na slínech přecházející do těžkých slínovatek a smolnic, na křídách a čedičích jsou mělčí pararendziny. Vyskytují se i hnědé půdy a hnědozemě na spraši. Významný je podíl nivních půd. Bioregion patří k nejstarším sídelním oblastem v republice. Osídlení je souvislé od neolitu. K odlesnění došlo již v prehistorické době. Dnes jsou lesní plochy velmi omezené, místně nahrazované akátinami. V bezlesí převládají agrikultury. Louky jsou ojedinělé, právě tak jako přirozené trávobylinné porosty. V potencionální vegetaci převažují teplomilné doubravy (Quercion pubescenti - petraeae), místně i acidofilní doubravy, případně šípákové doubravy. Nivní vegetace je tvořená především podsvazem Ulmenion (Ficario - Ulmetum). Přirozenou náhradní vegetací na suchých stanovištích jsou xerotermní trávníky. Na odlesněné plošině je flóra velmi jednotvárná. V omezené míře se vyskytují fragmenty dubohabřin s výskytem jaterníku (Hepatica nobilis), bledule (Leucojum Vernum). Častější jsou druhy submediterální např. bělozářka liliovitá (Anthericum liliago). Výrazné je zastoupení kontinentálních druhů jako kostřavy písečné (Festuca psammophila), ostřice vřesovištní (Carex ericetorum) aj. Fauna je původně ryze hercynská, se západoevropským vlivem (ježek západní, ropucha krátkonohá). V současnosti je silně ochuzena. Hlavní příčinou ochuzení fauny je nedostatek lesních společenstev. Od sousedících bioregionů se Řipský bioregion odlišuje především rozsáhlými opukovými plošinami. Biochora plošin a plochých pahorkatin na mezozoických až kvartérních sedimentech (převažují půdy černozemního a hnědozemního typu od pravěku zemědělsky využívané). STG habrových a lipových doubrav. Tato biochora vstupuje od Líšťan a pokrývá rovinaté pole. Biochora potočních údolí a stinných svahů s opukovými výchozy, s heterogenními STG (převaha habrových doubrav, jasanové olšiny na údolních dnech, na krátkých slunných svazích výskyt omezených dřínových doubrav. Tato biochora pokrývá svahy lokalit „Lipovka“ a „Foukalka“. Džbánský bioregion Jižní část řešeného území leží ve Džbánském bioregionu. Bioregion zahrnuje především geomorfologickou jednotku Džbán. Typická část krajiny bioregionu je tvořena nad okolí zvednutou křídovou plošinou rozřezanou po obvodu výraznými údolími až do podložního permu. Na plošinách a jižních svazích dominují teplomilné doubravy, v údolích dubohabřiny. Vyskytují se i slatinné olšiny. Na severních svazích jsou květnaté bučiny. Bioregion je geologicky jednotný. Na podloží jílovců a pískovců spočívají vodorovně uložené vrstvy hornin svrchní křídy - převážně ceramonské pískovce a opuky. Bioregion leží převážně v mírně teplé oblasti, s výjimkou severního okraje, který leží v teplé oblasti. Tabule je vystavena silnému západnímu proudění. Půdy bioregionu jsou převážně hnědé, nasycené či nenasycené. Na spraších se místně vyvinuly hnědozemě a illimerizované půdy. Okraje bioregionu byly osídleny již v prehistorických dobách. Bioregion však nikdy nebyl souvisle odlesněn. Také v současné době představuje les nadpoloviční rozlohu plochy bioregionu. Skladba dřevin je však druhotná, s převahou borovice lesní i černé a smrku. V nelesních plochách jsou zastoupeny agrocenózy. Méně je luk, pastvin a rybníků. Bioregion leží v termofytiku. Potenciální vegetaci tvoří mozaika společenstav teplomilných doubrav (Quercion pubescenti - petraeae), ojediněle s šípákem či reliktní borovicí na jižních svazích. Na konkávních svazích a v dolních částech svahů tvoří potenciální vegetaci dubohabřiny (Melampyro - Carpinetum). Na severních svazích a ve vyšších polohách jsou přítomny květnaté bučiny (Fagion). Přirozená náhradní vegetace je na nejextremnějších stanovištích tvořena stepními trávníky svazu Festucion valesiaceae. Na suché trávníky navazují pláště svazů Geranion sanquinei, méně Trifolium medii. Křovinaté lemy podchycují typy svazů Prunion spinosae a Prunion fruticosae. Ve vlhkomilné vegetaci se objevují jednotky svazů Calthion, Molinion, méně Caricion davallianae.

7

Flora je bohatá a pestrá. V lesích převažují běžné středoevropské hájové druhy, avšak ve vegetaci slatin a teplomilných doubrav se dochovala řada prvků reliktního charakteru. Bioregion má ochuzenou hercynskou floru se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá). V řešeném území se uplatňuje biochora: Biochora pahorkatiny na turonských slínovcích, převážně bezlesá, s STG typických a lipodubových bučin. Rozhraní bioregionů a biochor je zobrazeno v grafické části. Nadřazená biocentra a biokoridory V lesním celku východně od řešeného území je veden nadregionální biokoridor K 21 „Pochválovská stráň – Brloh“,. Navržené záměry zasahujícího území sousedních obcí Voda - zásobování vodou je navrženo z vodojemu Líšťany. Vodovod bude napojen na vodárenskou soustavu Severní Čechy Příroda Územní systém ekologické stability místní Vzhledem k tomu, že jde o velmi malé území, které bylo nutno zpracovat v širších souvislostech, je umístění prvků v k.ú. Brodec vázáno na ÚSES pro správní území obce Zbrašín, se kterým vytváří jeden celek. Tomu je uzpůsobeno i společné číslování.

b)

Údaje o splnění zadání

Zadání Územního plánu Brodec dále ÚP Brodec schválené zastupitelstvem obce 30. 9. 2005 bylo v bodech a-j, i-o, ve kterých byly stanoveny požadavky, splněno.

c)

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území

c.1. Základní údaje o řešeném území Obec Brodec je součástí Ústeckého kraje, nachází se v jeho jižní části Význam obce z hlediska zemědělské produkce zůstal zachován i po roce 1989. Hodnotou obce je malebná, členitá krajina. Obec je využívána pro rekreaci v rekreačních domkách a chalupách a má předpoklady pro rozvoj různých forem krátkodobé rekreace a to zejména pro turistiku a cykloturistiku. Údaje dle identifikačního registru ČR 2004

IĆZÚJ

546895

počet obyvatel aktuální (k 31.12. 2008) výměra obce (ha) počet zákl. sídel. jednotek

75 546 895 1

Sousední územní obvody Sousedí s obcemi Ústeckého kraje. Pověřený obecní úřad pro účel přenesené působnosti je město Louny. Senkov, Líšťany, Brloh, Smolnice, Nová Ves, Divice, Břínkov

8

Účast ve sdružení obcí Mikroregion Lounské Podlesí (sdružení 7 obcí)

c. 2. Obyvatelstvo Struktura osídlení již byla dokončena. Obec zaznamenává trvalý pokles počtu obyvatel, který je ovlivněn mnoha faktory, jedním z nich je změna vlastnických vztahů po roce 1948 a monopolizace zemědělství. Po roce 1990 změna v organizaci zemědělských podniků a nových vlastnických vztahů. Počet obyvatel v produktivním věku ( 15 – 59 ): Obyvatelé ekonomicky aktivní:

59 ob. 33 ob.

Aktuální údaj obecního úřadu k 31. 12. 2008

75 ob.

Počet obyvatel v návrhových plochách (odhad)

68 ob.

Navrhovaný počet obyvatel (max.odhad)

143 ob.

c. 3. Ekonomická základna V obci v severní části je situováno Zemědělské družstvo Podlesí – Ročov. Zemědělské družstvo obhospodařuje pozemky na katastrálním území obce. Družstvo se zabývá živočišnou i rostlinou výrobou. Živočišná výroba je zaměřena na chov plemenných býků.. Rozšiřování výroby zemědělské družstvo nepředpokládá. Počet obyvatel v produktivním věku ( 15 – 64 ): Největší část obyvatel dojíždí do zaměstnání . Je nahlášeno 14 podnikatelských subjektů.

59

c. 4. Zdůvodnění vybrané varianty V zadání územního plánu Brodec nebylo požadováno variantní řešení, vzhledem k návrhu rozvoje obce plochy pro variantní řešení se nevyskytují.

c. 5. Zdůvodnění stanovení plochy s jiným způsobem využití, než je stanoveno ve vyhlášce o obecných požadavcích na využívání území Územním plánem je navržen jiný druh plochy, než je uvedeno §4 až §19 vyhlášky č.501/2006 Sb. ZS –plochy zeleně – zeleň soukromá plochy soukromé nebo vyhrazené zeleně jsou vymezeny za účelem zajištění nezastavitelných ploch a zachování zeleně v obci. c. 6. Doplňující informace a zdůvodnění (ve členění návrhu ÚP) Koncepce rozvoje obce, plochy s rozdílným způsobem využití Zhodnocení rozvojových předpokladů Navržené plochy a podmínky pro prostorové uspořádání území vycházejí z přírodních, terénních i ostatních urbanistických hodnot, které dávají předpoklad naplnění cílů ÚP. Obec Brodec má především podmínky k rozvoji trvalého bydlení obyvatel. K tomu aby se naplnily navrhované rozvojové plochy dává předpoklad kvalita přírodního prostředí, které obklopuje obec a její dosažitelná vzdálenost od města Louny. V zastavěném území je navrženy přestavbové plochy v prolukách mezi stávající zástavbou P1, P2 a zastavitelné plochy v přímé návaznosti na zastavěné území Z1, Z2, Z3, Z4, Z5, Z6, Z7, Z8, Z9 a zastavitelné plochy mimo zastavěné území pro technickou infrastrukturu Z10

9

Prostorové uspořádání zástavby bude vycházet z hodnotné architektury tradiční vesnické zástavby (st. p. 65, 70), jedná se o měřítko, výšku hřebene, hmotové členění a použité materiály. Zhodnocení účelného využití zastavěného území a potřeba vymezení zastavitelných ploch ÚP navrhuje využití ploch v zastavěném území a ploch pro výstavbu, které na zastavěné území navazují. Plochy Z2, Z4, Z8, P2 a Z9 se podílejí na větší kompaktnosti zastavěného území což má příznivý vliv i na řešení technické infrastruktury. ÚP na základě požadavků obce navrhuje plochu i pro individuální rekreaci Z7, v jihozápadní části obce v návaznosti na stávají plochy. Plochy s rozdílným způsobem využití BV – plochy bydlení, vesnické Plochy navržené pro tuto funkci, které se nacházejí v severní části obce: Z1 je situována v proluce v návaznosti na zastavěné území.. Plocha bude mít přístup ze stávající komunikace, od které bude napojena přes soukromé pozemky p.č. 5/1,2 (dle rozhodnutí pořizovatele MěÚ Louny 20. 1. 2009). Z3 (2RD) se nachází severně nad Klášterským potokem. Největší návrhovou plochou v této části je zastavitelná plocha Z4(6RD), která je situována v rovném terénu na pozemcích určených k odvodnění, stejně tak navazující přestavbová plocha P1 (1RD). Zástavba musí být řešena s ohledem na možné zvednutí hladiny Klášterského potoka. Ostatní zástavba této funkce se nachází na severních svazích jižně od Klášterského potoka. Zastavitelná plocha Z2 (8RD) přirozeně doplňuje zástavbu v centrální části obce. Realizace rozšíření a rekonstrukce mostku by umožnila efektivní využití celé plochy pro navrhovanou max. kapacitu.Plocha Z9 (8RD) v návaznosti na zástavbu v jižní části obce rozšiřuje nabídku pro individuální výstavbu rodinných domků. Pro plochy Z2 a Z9 bude kapacita a způsob zástavby včetně navržené kostry komunikací, inženýrských sítí a parcelace prověřena zastavovací studií, která bude podmínkou pro vydání územního rozhodnutí. K ploše Z8 (1RD) nejsou další doplňující informace. RS – rekreace individuální Tato plocha (dle rozhodnutí pořizovatele MěÚ Louny 20. 1. 2009) byla navržena v jihozápadní části obce v návaznosti na stávající plochy rekreace. Budou zde zvýšené nároky na umístění rekreačních domů a jejich vzhled. Dle prostorové regulace s podmínkou předložení projektu staveb k vyjádření obce a pořizovatele. Hustota zástavby nepřekročí určený max.počet rekreačních domků (3). Na plochu bude kladen důraz na zeleň, to znamená, že zde bude zachována kvalitní vzrostlá zeleň a doplněna o místně obvyklou zeleň keřovou a stromovou. Výška zástavby nepřekročí 1 nadzemní podlaží, zastřešení bude tradiční sedlovou střechou. Zástavba bude zasazena do zeleně bez uplatnění architektury objektů v panoramatu obce. OV – plochy občanského vybavení, veřejná správa a zařízení Navržená přestavbová plocha P1, která byla řešena Urbanistické studií v roce 2004. Prostorový a urbanistický návrh z uvedené studie bude podkladem pro další stupeň projektové dokumentace. OS – plochy občanského vybavení, sport Tato plocha se nachází na východním okraji obce. Přístup k ploše je zajištěn navrženou komunikací, která bude sloužit i pro napojení ČOV a sběrného dvora. Bude zde dostatečná rezerva nejen pro sportovní a rekreační aktivity, ale i pro parkování os. vozidel. V rámci plochy navrhujeme stromovou a keřovou zeleň ochranou podél obvodu plochy a podél komunikace. PV – veřejná prostranství – komunikační koridory Do těchto ploch jsou zahrnuty území podél komunikací v zastavěném území a zastavitelných ploch. Do těchto ploch náleží přístupové komunikace k navrženým plochám i plocha návsi. V této ploše jsou zahrnuty i místní komunikace a parkoviště. V rámci plochy navrhujeme doprovodnou stromovou výsadbu (alejovou) a to jak při stávajících komunikacích, tak zejména při komunikacích v navržených lokalitách. Pro naplnění tohoto návrhu je nutno počítat s dostatečnou šířkou plochy veřejného prostranství. Navrhujeme v rámci plochy návsi vymezit území pro komunikaci, pro parkování, pro plochu trávníků, pro stromovou a keřovou zeleň. Tento návrh doporučujeme řešit v podrobnější dokumentaci.

10

c. 7. Limity využití území V řešeném území obce se nacházejí tyto limity: Ochrana přírody a krajiny Obecná ochrana Územní systém ekologické stability (dle zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů) Základní prvky ekologické stability řešeného území jsou: • území leží uvnitř ochranného pásma NRBK K21 Nadřazené prvky ÚSES jsou zaznamenány v grafické části IIa. další instituty obecné ochrany charakterem limitu využití území (dle zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů) • Významný krajinný prvek dle znění § 3 zák. 114/1992 Sb – lesy, vodní toky, rybníky, jezera ochrana lesa kategorie lesa: Lesy řešeného území jsou evidovány v kategorii „Hospodářský les“ ochranné pásmo lesa: Ochranné pásmo lesa činí 50 m od hranice lesního porostu. územím protéká Klášterský potok • přírodní park Džbán Ochrana nerostných surovin Podmínky ochrany dle zák. č. 44/1988 Sb. vyhlášeného v úplném znění pod č. 439/1992 Sb. – o ochraně a využití nerostného bohatství „horní zákon“ v platném znění. • Poddolovaná území leží východně od Ovčína Ochrana podzemních a povrchových vod (dle zák. č. 254/201 Sb., o vodách, v platném znění) • K údržbě a případným úpravám koryta Kláštereckého potoka je nutné pro jeho správce zachovat kolem manipulační pruh široký 4,0 m Ochrana před záplavami (dle zák. č. 254/201 Sb., o vodách, v platném znění) • Není stanovena Ochrana technické infrastruktury Elektroenergetika (dle zákona č. 458/2000 Sb.,tzv. energetický zákon, v platném znění) • Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany : a) u napětí 22 kV 7m b) u napětí 400 kV 20 m c) u napětí nad 400 kV 35 m Ochranné pásmo trafostanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti a činí 7 m. •

Energetický koridor pro přestavbu VVN

400 m

Plynoenergetika (dle zákona č. 458/2000 Sb.,tzv. energetický zákon, v platném znění) • Ochranným a bezpečnostním pásmem plynovodu se rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys. Pro vysokotlaký plynovod činí 4 a 20 metrů. Spoje (dle zák. č. 151ú2000 Sb., o telekomunikacích, v platném znění) Ochranné pásmo pozemních telekomunikačních vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení.

Ochranná pásma vodohospodářské infrastruktury

11

• Ochranná pásma trubních vedení vodovodu jsou dle zákona 284/2001 Sb. o veřejných vodovodech a kanalizacích široká 3,0 (1,5 m na každou stranu od potrubí) a minimální odstupové vzdálenosti od dalších podzemních vedení v intravilánu upravuje norma ČSN 73 6005 prostorové uspořádání sítí technického vybavení. • u vodojemu je ochranné pásmo tvořeno oplocením Ochrana dopravní infrastruktury Silniční ochranné pásmo (Toto ochranné pásmo upravuje zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ze dne 23. ledna 1997 prováděcí vyhláška k zákonu o pozemních komunikacích vyšla pod č. 104/1997 Sb.). Zřizuje se na dálnicích, silnicích a místních komunikacích I. nebo II. třídy mimo zastavěné území obcí. • Silniční ochranné pásmo činí 15 m kolmo od osy vozovky nebo od osy přilehlého pásu silnice III. třídy a místní komunikace V silničních ochranných pásmech je zakázáno mimo jiné provádět stavby a stavební práce. Výjimky z ochranného pásma uděluje silniční správní úřad za podmínek uvedených v zákoně. c. 8. Koncepce občanského vybavení Do občanského vybavení byly zahrnuty plochy, které jsou důležité pro stávající život v obci . Jedná se o plochy na kterých jsou umístěny: obecní úřad a požární zbrojnice. V centru obce je navržena multifunkční plocha občanského zařízení pro obecní úřad, turistické informační centrum, prostory pro sociální a zdravotní služby, případně další aktivity. Občanské vybavení komerčního charakteru lze provozovat v plochách smíšených obytných , vesnických dle jejich regulativů.

c. 9. koncepce dopravního řešení Silniční síť Koncepční uspořádání silnic se návrhem územního plánu nemění, silniční síť zůstává stabilizována. Síť místních komunikací Navržené obslužné komunikace (MK) spadají do funkční skupiny C a zpřístupňují jednotlivé části území a konkrétní objekty nové výstavby. V územním plánu jsou nově navrženy přístupové MK k lokalitám rodinných domů a vybavenosti. Případné rekonstrukce krytů vozovek bez územních nároků a další drobné úpravy komunikací nejsou předmětem řešení územního plánu. Přehled navržených místních komunikací: Všechny plochy určené pro výstavbu rodinných domů a objektů vybavenosti mají navrženy komunikační přístupy. Napojují se na stávající místní komunikace s živičným povrchem nebo na komunikace a veřejné cesty s prašným krytem. Komunikační napojení na stávající silnice jsou omezeny na minimum. Lokalita Z1 Uzemím prochází místní komunikace, z které je napojena lokalitu Z 1 přes p.č. 5/1,2. Lokalita Z2 Přímé vjezdy do lokality Z 2 ze stávající místní komunikace. Lokalita je zpřístupněna samostatnými vjezdy přímo ze stávající zpevněné místní komunikace. Lokalita Z3 Lokalita Z 3 má přímé napojení samostatnými vjezdy ze stávajícího průtahu silnice III. třídy. Lokalita Z4

12

Obslužná místní komunikace, zpřístupňující lokalitu Z 4. Je napojena na stávající přístupovou komunikace vedenou k RD v zástavbě obce. Tato přístupová komunikace D3 je rozšířena a upravena tak, aby odpovídala obousměrné obslužné místní komunikaci funkční skupiny „C“. Lokalita Z5 a Z6 Rozšíření stávající cesty D1 k lokalitě Z 5 a Z6. Tato cesta je rozšířena a upravena tak, aby odpovídala obousměrné obslužné místní komunikaci funkční skupiny „C“. V lokalitě určené pro sportovní činnost je také prostor pro parking (v rámci lokality). Lokalita Z7 Je napojena na stávající místní komunikaci . Lokalita Z8 Rozšíření cesty D2 k lokalitě Z 8 včetně vjezdu do lokality a návrhu mostku přes Klášterský potok. Návrh mostku přes potok je vyvolán požadavkem na zpřístupnění lokality Z 8. Z rozšířené přístupové cesty je možné také napojit lokalitu Z 2. Lokalita Z9 Návrh rozšíření stávající cesty D4 k lokalitě Z 9. Stávající cesta je v návrhu rozšířena tak, aby byla v souladu s parametry obousměrné obslužné místní komunikace funkční skupiny „C“. Vlastní obslužná komunikace v lokalitě spadá také do funkční skupiny „C“. Lokalita Z10 S využitím stávající cesty, která je navržena k rozšíření pro obsluhu ploch Z5,6. Navrhujeme Komunikace D1 k navržené ČOV. Lokalita P1 Integrovaný objekt pro OÚ je dopravně napojen přímo na stávající místní komunikace. Lokalita P2 Je napojena na stávající přístupovou komunikace vedenou k RD v zástavbě obce. Tato přístupová komunikace D3 je rozšířena a upravena tak, aby odpovídala obousměrné obslužné místní komunikaci funkční skupiny „C“.

Cyklistické a pěší trasy • •

Územím prochází cyklistická trasa 3035 Peruc – Panenská Týnec - Ročov Územím prochází turistické trasy

Polní cesty Stávající cesty a pěší trasy budou zachovány

c. 10. Koncepce technického vybavení Na území obce, v severní části řešeného území, je navržen koridor technické infrastruktury republikového významu pro vedení 400 kV v trase V 410 Výškov – Čechy střed, s označením v Politice územního rozvoje ČR 2008 v kapitole č. 6 – Koridory a plochy technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů -E10 Energetická koncepce obce je založena na dodávkách elektřiny která bude využívána vedle svícení a běžných spotřebičů připojitelných na zásuvku také pro vaření a akumulační ohřev užitkové vody (tzv. elektrizační stupeň B2). Podstatná část objektů bude vytápěna palivy nezávislými na energetických sítích. Navrhuje se využití všech ekologických paliv dostupných na energetickém trhu, tzn., zkapalněné uhlovodíkové plyny, extralehký nízkosirnatý topný olej a biomasa v nejrůznější formě. Využití hnědého uhlí bude podmíněno instalací ekologických kotlů na pevná paliva. Obecní vyhláškou je třeba zabránit spalování odpadů (značný vliv na kvalitu atmosféry). Případných rezerv v elektroenergetické síti (zejména sekunderní) bude možné využít i pro vytápění. Rozsah využití elektřiny k vytápění a topný systém určí provozovatel sítě s ohledem na momentální zatížení sítě v době realizace stavby.

13

Snižující se cena slunečních kolektorů a tím i jejich rychlá ekonomická návratnost, umožňuje využívání sluneční energie pro ohřev vody a vytápění na začátku a konci topné sezóny (nízkoteplotní topné systémy, tepelná čerpadla). Poznámka : Pro obec Brodec byl zpracován generel plošné plynofikace. Jedná se v podstatě o rozšíření středotlaké sítě obce Zbrašín, která je plynofikována od roku 2003. Plošná plynofikace obce Brodec je technicky možná, realizace by v současné době byla neekonomická (nereálná) a tudíž podstatnou část investice by hradila obec. Plynofikaci však nelze vyloučit v budoucnosti, kdy může dojít vlivem změny legislativy energetické a ekologické k zákazu využívání hnědého uhlí v malých zdrojích (platí v řadě států EU) a investiční podpoře obcí nacházejících se v blízkosti kapacitních plynovodů.

Doporučená energetická koncepce rozvojových ploch a orientační nároky na odběr energií. Energetická koncepce rozvojových ploch je shodná s koncepcí celé obce. Pro vytápění budou využívána paliva nezávislá na energetických sítích, pokud to kapacita elektrorozvodné sítě umožní, mohou být využity i elektrické systémy dle doporučení dodavatele elektřiny. označ. etapa plochy

výstavba

elektřina kVA

MWh

Z1

1

BV bydlení vesnické, 1RD

3.4

4.6

Z2

1

BV bydlení vesnické, 8 RD

27,2

36,8

Z3

1


6,8

9,2

Z4

1


19,2

27,6

Z5 Z6

1 1

OV– sběrný dvůr OS – sportoviště

1,5 x

2 x

Z7

1

RI – rekreace individuální

3,4

4,6

Z8

1


3.4

4.6

Z9

1


27,2

36,8

Z10

1

5

100

P1

1

TI - ČOV OV-OÚ,knihovna, ošetřovna, klubovna, komerce

10

20

P2

1

3.4

4.6


celkem 101,5 údaje v kVA představují podíl výkonu na transformátoru

poznámka

elektrizační stupeň B2, vytápění nezávislé na sítích elektrizační stupeň B2, vytápění nezávislé na sítích elektrizační stupeň B2, vytápění nezávislé na sítích elektrizační stupeň B2, vytápění nezávislé na sítích bez energ. nároků elektrizační stupeň B2, vytápění nezávislé na sítích elektrizační stupeň B2, vytápění nezávislé na sítích elektrizační stupeň B2, vytápění nezávislé na sítích odhad elektrizační stupeň B2, vytápění nezávislé na sítích elektrizační stupeň B2, vytápění nezávislé na sítích

228,2

Návrh energetické infrastruktury Rozvojové plochy pro výstavbu rodinných domků a občanské vybavenosti leží v atrakčním obvodu stávající věžové distribuční trafostanice Brodec – obec (1). Budou využity stávající výkonové rezervy trafostanice, případně bude provedena její rekonstrukce a osazena transformátorem vyšší výkonové řady (bude určeno konkrétními požadavky výstavby). Do rozvojových ploch Z2, Z4, Z9 budou vedeny samostatné sekundární rozvody, řešené jako kabelové uložené v zemi.

Navržené veřejně prospěšné stavby Územní plán pro obor energetika a spoje nenavrhuje žádnou veřejně prospěšnou stavbu.

14

Spoje Telekomunikace Obec má rekonstruovanou, dostečně kapacitní telekomunikační kabelovou síť uloženou v zemi. Územní rozvoj si vyžádá připojení dalších 47 přípojek. Přípojky pro jednotlivé rozvojové plochy budou řešeny v době reálné investice provozovatelem sítě (Telefonika O2 CZ a.s.). Níže v tabulce je uveden počet telefonních přípojek pro navrženou výstavbu. Předpokládá se, že do rodinného domku bude průměrně přivedena více než jedna přípojka (telefon, internet, jiné služby nabízené po telekomunikační síti).

označ. etapa výstavba plochy Z1 1 BV bydlení vesnické, 1 RD Z2 1 BV bydlení vesnické, 8 RD Z3 1 BV bydlení vesnické, 2RD Z4 1 BV bydlení vesnické, 6 RD Z5 1 OV– sběrný dvůr Z6 1 OS – sportoviště Z7 1 RI – rekreace individuální Z8 1 BV bydlení vesnické, 1RD Z9 1 BV bydlení vesnické, 8 RD Z10 1 TI - ČOV OV-OÚ,knihovna, ošetřovna, klubovna, P1 1 komerce P2 1 BV bydlení vesnické, 1RD celkem

počet přípojek 2 13 3 10 x x x 2 14 x 8 1 43

Další telekomunikační možnosti umožňují neustále se rozvíjející sítě GSM (bezdrátové telefony) a internet. Severozápadní částí řešeného území prochází dálkový optický telekomunikační kabel. Televizní a rozhlasový program Televizní a rozhlasový signál veřejně-právních programů šířených z pozemních vysílačů je přijímán v území s dostatečnou kvalitou. Další nabídku programů v českém jazyce umožňuje satelitní přenos a síť internetu. Radioreléové trasy Řešeným územím neprochází žádná radioreleová trasa provozovaná a.s. České radiokomunikace Praha nebo MV ČR. Omezení navržených rozvojových ploch stávající energetickou a spojovou infrastrukturou Rozvojová plocha Z3 –2 RD je omezena ochranným pásmem venkovního vedení vysokého napětí 22 kV. Koncepce vodního hospodářství Zásobování pitnou vodou, likvidace splaškových vod, vodní plochy a toky, protipovodňová ochrana a požární voda. Zásobování pitnou vodou V současné době je obyvatelstvo, služby i zemědělství zásobováno výhradně ze zdrojů individuálního zásobování vodou to jsou obecní studny, domovní studny. Kvalita pitné vody je problematická a možnou kontaminaci zdrojů nelze vyloučit. Zásobování vodou je navrženo přivaděčem DN 80 z vodojemu Líšťany, kde se zřizuje čerpací stanice. K úpravě tlakových poměrů slouží redukční ventil osazený před spotřebištěm. Kapacita vodovodu umožní odebírat vodu až 4,0 l/s pro vedení požárního zásahu. Vodovod bude napojen na vodárenskou soustavu Severní Čechy. Hlavním zdrojem vody je vodní nádrž

15

Přísečnice s úpravnou vody Hradiště. Kvalita vody je v souladu s vyhláškou ministerstva zdravotnictví 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah její kontroly. Nadmořská výška spotřebiště je 269 až 302 m/m. Tlakové poměry budou upravovány redukčním ventilem před obcí Brodec. Hydrodynamický tlak bude dosahovat hodnot 2,5 až 6,0 baru. Místní zdroje vody budou po přivedení vody ponechány jako zdroje užitkové vody.

Potřeba pitné vody pro obyvatelstvo, služby a pro výrobu včetně plánovaného rozvoje území: Potřeba pitné vody pro cílový stav obyvatel obyvatel

spec. spotř.

spotř. za den

m3/os. a den

m3

počet obyvatel včetně rekreačního bydlení

71

0,15

10,7

rozvoj bydlení

60

0,15

9,0

podnikání

0

0,15

0,0

rekreační bydlení

15

0,15

2,3

občanská vybavenost

5

0,15

0,8

rozvoj občanské vybavenosti

0

0,15

0,0

Qprům

151

Qprům v l/s

0,26

Qd (k=1,5) v l/s

0,39

Qhod (k=1,8) v l/s

0,71

požární voda objekty k bydlení v l/s

4,0

požadavek na množství vody dodávané do spotřebiště v l/s

4,7

22,7

Likvidace splaškových vod Splaškové odpadní vody jsou v současné době likvidovány individuálně jejich producenty v septicích a v jímkách na vyvážení. Je pravděpodobné, že to není vždy v souladu se stávajícími technickými a legislativními standardy. Část splaškových vod odtéká dešťovou kanalizací do vodoteče odvodňujících obec, část je zasakována. ÚP navrhuje likvidaci splaškových vod ve splaškové kanalizace a společné čistírně odpadních vod pro 100 až 150 EO na severovýchodním okraji obce. Kanalizace bude gravitační doplněná o jednu čerpací stanici (u rybníka). Investičně výhodnější alternativou je tlaková kanalizace s domovními čerpacími šachtami, ta však vyžaduje umístit čerpací šachty v napojovaných nemovitostech. Odvádění dešťových vod V obci je vybudován kanalizační systém pro odvádění srážkových vod. Kanalizační potrubí je z betonu DN 300 až 500 mm. Všechny řady dešťové kanalizace jsou zaústěny do Klášterského potoka.

16

Stávající systém pro odvádění srážkových vod bude po potřebných opravách využíván i nadále. Nová zástavba bude řešit likvidaci srážkových vod pokud možno zasakováním. Pouze v případech, kdy to nebude možné, budou dešťové vody odváděny kanalizačním systémem do Klášterského potoka. Protipovodňová opatření Přes obec Brodec protéká Klášterský potok, který by se mohl způsobit pouze krátkodobé zaplavení některých níže položených míst podél něj při intenzivním přívalovém dešti. Z tohoto důvodu nejsou pro obec Brodec zpracována žádná protipovodňová opatření ani povodňové plány. Ve výkresové dokumentaci IIa-1 je vyznačeno odvodňovací území. Požární voda Zdrojem požární vody je vodní nádrž na východním okraji obce. Připravovaný vodovod umožní odebírat požární vodu v množství až 4,0 l/s. bude doplněn o hydranty. Vodní plochy Ve středu obce se nachází rybník, který plní i funkci požární nádrže.

c. 11. Koncepce ochrany krajiny, civilizačních a kulturních hodnot v území Krajina Území leží na severním okraji Džbánu. Ačkoli řešené území není součástí PP Džbán, má území řadu charakteristik této svérázné krajiny. Typické je dynamické členění reliéfu vzniklé erozní činností. Lesní hospodářství je nevýznamné. Lesní celek provází východní hranici řešeného území, Do území však vstupuje jen okrajově. Území je položeno v údolí Klášterského potoka a je charakterizováno mozaikou polí, travních porostů a porostů nelesních dřevin. Z uvedeného stručného popisu vyplývá, že území má vysoké hodnoty krajinně estetické a přírodovědné. Jde o proporcionálně využívanou krajinu. Obytná a rekreační hodnota je vysoká. Protierozní ochrana V řešeném území, ležícím v údolí Klášterského potoka převažují středně až silně svažité plochy. Území je značně ohroženo vodní erozí. Erozní činností vznikly v minulosti v území četné rokliny. V současné době erozi brání travní porosty a porosty nelesních dřevin na nejvíce svažitých plochách. Protierozní funkci mají rovněž prvky ÚSES. Zvyšování retenční schopnosti území a protierozní ochrana půd je významnou součástí péče o území. Tato péče je zakotvena v ČSN 75 4500 Protierozní ochrana zemědělské půdy. Dále se uplatňuje jako součást Metodiky 16/1995 Zásady navrhování územních systémů ekologické stability v rámci procesu pozemkových úprav a zejména v metodice pro zpracování jednoduchých a komplexních pozemkových úprav (dále JPÚ, KPÚ). Ohrožení zemědělských půd řešeného území erozí je předběžně hodnoceno jako střední až silné. Územní plán předpokládá zachování veškerých stávajících ploch s protierozní funkcí a doporučuje průběžné provádění pouze takových zásahů, které retenční schopnost území nenaruší. Do doby zpracování JPÚ/KPÚ je doporučeno případné zásahy do ploch ZPF provádět tak aby byla posílena protierozní funkce (např. horizontálně vedené meze). Dále je doporučeno čištění příkopů a odstraňování zplavenin od cest. V rámci budoucích projektů pozemkových úprav (JPÚ, KPÚ) dle zák. č. 221/1993 Sb. o pozemkových úpravách je požadováno důsledné vyhodnocení erozních poměrů a navržení protierozní ochrany pomocí souboru technických opatření proti vodní erozi na zemědělském půdním fondu v souladu s ČSN 75 4500 Protierozní ochrana zemědělské půdy. Obec v současné době neuplatňuje žádné specifické požadavky na investiční opatření na zlepšení retenční schopnosti půdy a proti vodní erozi, které by bylo možno zahrnout do návrhové části územního plánu.

17

Civilizační a kulturní hodnoty V ÚP mimo chráněných památek. Které jsou limitem jsou vyznačeny civilizační a kulturní hodnoty, které je nutno chránit a při dalším rozvoji obce z nich vycházet. Hodnotné objekty • Památkově hodnotné objekty se zachovalou strukturou vesnického domu v daném místě se nacházejí na parcelách st. p. 65, 70. • Památkově hodnotným areálem, i když ve značně zchátralém stavu je areál bývalého statku – zámečku ve svém půdorysném a hmotovém rozvržení na návrší v severní části obce.

c. 12. Koncepce návrhu ÚSES Nadřazená biocentra a biokoridory V lesním celku východně od řešeného území je veden nadregionální biokoridor K 21 „Pochválovská stráň – Brloh“,. Ochranné pásmo NRBK K 21 sahající 2 km od NRBK pokrývá celé řešené území. V OP NRBK jsou chráněny stávající porosty stejného charakteru, jako v NRBK a síť prvků ÚSES místního významu zde může být zahuštěna. ÚSES pro k.ú. Brodec je tvořen pouze prvky místního významu. Vzhledem k tomu, že jde o velmi malé území, které bylo nutno zpracovat v širších souvislostech, je umístění prvků v k.ú. Brodec vázáno na ÚSES pro správní území obce Zbrašín, se kterým vytváří jeden celek. Tomu je uzpůsobeno i společné číslování. Prvky ÚSES místního významu LK 8 je trasou společenstev vodních a nivních, trasa je funkční a zahrnuje funkční biocentra LC 10 a LC 11, váže systém do k.ú. Senkov a Břínkov a NRBK K21 LK 9 je trasou společenstev teplomilných doubrav, je funkční, propojuje funkční biocentra LC12, LC13 a LC14, umožňuje případnou budoucí vazbu do k.ú. Líšťany Systém je plně provázán s okolními prvky ÚSES dříve zpracovaných dokumentací. Pokud není taková dokumentace k dispozici, jsou nabídnuta vazebná místa. Umístění biocenter, biokoridorů a tabelovaných interakčních prvků zobrazuje grafická část. Bližší popis je uveden v tabulkové části, která je spolu se zákresem závaznou částí ÚPN. Zpracování místního územního systému ekologické stability (místního ÚSES) není jediným nástrojem péče o krajinu, je však nástrojem s vysokým právním zabezpečením. Je povinným územně plánovacím podkladem. Zapracováním do územního plánu je ÚSES v území trvale fixován. Pro praktickou realizaci existuje řada možností dalšího postupu. Místní ÚSES může být mimo jiné i předstupněm prováděcího projektu, který již zahrnuje technickou, ekonomickou, organizační a majetkoprávní dokumentaci. Projekt pak může být samostatně proveden. Formou, kterou zákon č. 114/92 Sb. předpokládá a prováděcí vyhláškou 395/92 podrobně upravuje, je postupné zpracovávání dílčích prováděcích projektů ÚSES a jejich postupná realizace v rámci jiných investičních záměrů, ve kterých se realizace ÚSES objeví jako povinná součást s tím, že projekt i provedení bude hrazeno investorem. Pravděpodobně nejčastější bude (výhledové) uplatnění ÚSES v rámci provádění jednoduchých a komplexních pozemkových úprav na zemědělské půdě (JPÚ-KPÚ). Zákon stanoví, že každý uživatel je povinen strpět omezení, vyplývající z požadavků ÚSES (zák.114/92, §4,čl.1, a zvl. část pátá: Některá omezení vlastnických práv, finanční příspěvky při ochraně přírody...). Vlastník může však zákonně žádat výměnu pozemku, nebo finanční náhradu. Řešení této problematiky spadá do kompetence pozemkových úřadů. Respektování a rekonstrukce ÚSES v lesních porostech je předpokládána v rámci lesního hospodaření, po zakotvení do lesních hospodářských plánů (LHP). V průběhu dalšího postupu uplatňování místního systému ekologické stability a při práci s podrobnějšími měřítky lze doporučit následující zásady:

18

•

•

• • •

Hranice navržených lokálních biocenter lze nepatrně upřesnit tak, aby byly v lepším souladu s hranicemi pozemkových parcel nebo lesních oddělení. Umístění těchto biocenter je však nutno považovat za dané. Při upřesňování okrajů biocentra nesmí dojít k významnému zmenšení jeho plochy. V žádném případě nesmí dojít ke zmenšení rozlohy pod 3 ha. Lokální biokoridory mohou být upřesněny například s ohledem na průběh hranice pozemkových parcel (pokud by to například vyžadovaly vlastnické vztahy), nebo v případě následného požadavku propojení ze sousedního území. Také v průběhu vývoje lesních celků nelze přesnou polohu biokoridorů považovat za dogma. Musí však vždy být zachováno trvalého propojení příslušných biocenter. Biokoridory proto nesmí být přesměrovány tak, aby ztratily svůj charakter a tím i svou funkci, nesmí být zúženy pod 15 m (lokální) resp. 40 m (regionální a nadregionální) Konkrétní doporučená opatření pro jednotlivé části systému jsou uvedena v tabulkách. Pro funkční prvky ÚSES (mimo prvků nebo částí prvků ležících na PUPFL) je nárokováno předkupní právo ve prospěch obce s požadavkem zachování způsobu využití pro udržení funkcí ÚSES. Prvky ÚSES ležící na PUPFL jsou chráněny pouze proti změně způsobu využití.

TABULKOVÁ ČÁST

19

Pořadové číslo: LC 10

Katastrální území: Brodec, Senkov

Název: Na podmáslici

Mapový list: 1:10000

12-12-13

EVKP: ekologicky významný krajinný prvek Biogeogeafický význam: EVSC: ekologicky významný krajinný celek L - lokální EVKO: ekologicky významná krajinná oblast R - regionální EVLS: ekologicky významné liniové společenstvo NR - nadregionální Geobiocenologická typizace (veget. stupeň, trofická a hydrická řada): Rozloha: 3B2 3,5 ha Stupeň ekologické stability: 2-3 Charakter ekotopu a bioty: 1.17. Džbánský bioregion (5) biochora pahorkatiny na turonských slínovcích s STG lipových bučin L les a smíšený mimolesní porost vzrostlých dřevin: JV, BO, BŘ, JS, v keřové patru hloh, šípek, trnka, svída kr., bez černý, byliny: kopřiva dvoud., svízel lesní, ptačinec menší, jestřábník zední, šťovík menší, kostřava ovčí, společenstva přírodě blízká bez doložených chráněných druhů D staré sady porůstající hlohem, dále též šípek, svída krvavá, svída bílá, ptačí zob, ostružina, bez černý, v podrostu srha lal., kopřiva dvoud., ovsík vyvýšený, třtina křovištní, vikev ptačí, třezalka tečkovaná, řebříček lék., ale i ruderální druhy: pelyněk černobyl, lebeda ssp., společenstvo přírodě blízké Návrh opatření: Biocentrum je funkční. Je doporučeno respektovat jako soubor vzrostlých dřevin charakteru lesa. Lze omezovat expanzi hlohu, doplňovat do porostu listnaté dřeviny, zejména duby. Zakmenění by mělo být udržováno řídké, případně s drobnými loučkami, pro rozvoj bylinného patra. Poznámka: Lesní oddělení: 677 (část)

Kultura: les, ostatní plocha

Parcelní číslo: Kategorie ochrany, rok vyhlášení, číslo rozhodnutí:

Mapoval, rok: Tesařová 2007


Katastrální území: Brodec

Název: Na Klášterském potoce


12-12-13

EVKP: ekologicky významný krajinný prvek Biogeogeafický význam: EVSC: ekologicky významný krajinný celek L – lokální EVKO: ekologicky významná krajinná oblast R - regionální EVLS: ekologicky významné liniové společenstvo NR - nadregionální Geobiocenologická typizace (veget. stupeň, trofická a hydrická řada): Rozloha: 3BC3-4 3,3 ha Stupeň ekologické stability: 4 Charakter ekotopu a bioty: 1.17. Džbánský bioregion (5) biochora pahorkatiny na turonských slínovcích s STG lipových bučin B VR

P2

potok s břehovým porostem VR, JS, méně OL, HR, STŘ, keře: BČ, ŠÍP, HL, BŘ bylinný podrost: bršlice k.n., kopřiva dvoud., , lopuch pst., kakost bah., pcháč zelinný, kerblík les., kostival lék., srha lal. v jarním aspektu orsej, mochny, dymnivka, společenstva přírodě blízká podmáčené louky, občasně sečené, částečně ruderalizované, hojně pcháč zelinný, rozrazil klasnatý, vrbovka chlupatá, bolševník

Návrh opatření: Nezasahovat do přirozeného toku a břehového doprovodu. Louky alespoň jedenkrát ročně sekat. Rovněž je možná výsadba VR, DBL, HB na cca 30% stávajících travních porostů. plochy a občasná seč travnaté části. Poznámka: Biocentrum je funkční. Využívá podmáčené plochy téměř neobhospodařované travní porosty

Lesní oddělení: 607 část Kultura: vodní plocha, ostatní plochy, les Uživatel: Mapoval, rok: Tesařová 2007 Kategorie ochrany, rok vyhlášení, číslo rozhodnutí: vodní toky, nivy, les jsou VKP dle §3 odst.b. Zák. 114/92

21



Název: U Brodce


12-12-13

EVKP: ekologicky významný krajinný prvek Biogeogeafický význam: EVSC: ekologicky významný krajinný celek L - lokální EVKO: ekologicky významná krajinná oblast R - regionální EVLS: ekologicky významné liniové společenstvo NR - nadregionální Geobiocenologická typizace (veget. stupeň, trofická a hydrická řada): Rozloha: 2B3, 2B2-3 3,5 ha Stupeň ekologické stability: 3-4 Charakter ekotopu a bioty: 1.2. Řipský bioregion (1) biochora plochých pahorkatin s STG lipohabrových doubrav L smíšený mimolesní porost vzrostlých dřevin s roklinou: BO, BŘ, JS, DB, BŘ, v roklině též VR, na horní hraně AK, v keřové patru hloh, šípek, trnka, svída kr., bez černý, pt. zob byliny: kopřiva dvoud., svízel lesní, ptačinec menší, jestřábník zední, šťovík menší, kostřava ovčí, kerblík les., vlaštovičník vět. společenstva přírodě blízká D staré sady porůstající hlohem, dále též šípek, svída krvavá, svída bílá, ptačí zob, brslen evr., ostružina, bez černý, v podrostu ovsík vyv., srha lal., třtina křovištní, vikev ptačí, třezalka tečkovaná, řebříček lék., smetanka lék., šalvěj luč., kozí brada vých., válečka prap., lnice květel, řepík lék., starček přím., ale i ruderální druhy: pelyněk černobyl, lebeda ssp., Návrh opatření: Biocentrum je funkční. Je doporučeno respektovat jako soubor vzrostlých dřevin charakteru lesa. Lze omezovat expanzi akátu z přilehlých čistých akátin a doplňovat do porostu listnaté dřeviny, zejména duby. Zakmenění by mělo být udržováno řídké, případně s drobnými loučkami v bývalých sadech pro rozvoj bylinného patra. Poznámka: Lesní oddělení: Kultura: ostatní plocha, sad Parcelní číslo: Mapoval, rok: Tesařová 2007 Kategorie ochrany, rok vyhlášení, číslo rozhodnutí:

22



Název: U Foukalky


EVKP: ekologicky významný krajinný prvek EVSC: ekologicky významný krajinný celek EVKO: ekologicky významná krajinná oblast EVLS: ekologicky významné liniové společenstvo Geobiocenologická typizace (veget. stupeň, trofická a hydrická řada): 2BD2 Stupeň ekologické stability: 4

Biogeogeafický význam: L - lokální R - regionální NR - nadregionální Rozloha: 4,2 ha

12-12-13

Charakter ekotopu a bioty: 1.2. Řipský bioregion (4) potoční údolí a svahy s opukovými výchozy, velmi heterogenní s převahou habrových doubrav D prudká JV skloněná stráň s výchozy opuky s teplomilnou bylinnou vegetací, expandují keře: ŠP, SVÍ-KR, HR, HL bylinné patro: kostřavy, válečka prapořitá, šalvěj přeslenitá, starček jakubův, řebříček lék., svízel syř., hadinec ob., jehlice trnitá, jahodník chlum., hlaváč žlutavý, jitrocel prostř., krvavec toten, máčka ladní, třezalka tečkovaná, společenstvo přírodě blízké na stanovišti potencionálních šípákových doubrav, vysoká pravděpodobnost výskytu chráněných druhů Návrh opatření: Biocentrum je funkční, velmi cenné a lokalizované dle mapy potrncionální vegetace do prostoru šípákových doubrav. Lze omezovat expanzi křovin. Nezalesňovat. Jde o biocentrum společenstev bylinných, extremně teplomilných. Poznámka: Vhodný by byl podrobný biologický průzkum lokality. Lesní oddělení: Parcelní číslo: Kategorie ochrany, rok vyhlášení, číslo rozhodnutí:

Kultura: ostatní plocha, sad Mapoval, rok: Tesařová 2007

23



Název: Lipovka


12-12-13

EVKP: ekologicky významný krajinný prvek Biogeogeafický význam: EVSC: ekologicky významný krajinný celek L - lokální EVKO: ekologicky významná krajinná oblast R - regionální EVLS: ekologicky významné liniové společenstvo NR - nadregionální Geobiocenologická typizace (veget. stupeň, trofická a hydrická řada): Rozloha: 2B2, 2BD2 5,5 ha Stupeň ekologické stability: 3-4, 4 Charakter ekotopu a bioty: 1.2. Řipský bioregion (4) potoční údolí svahy s opukovými výchozy, velmi heterogenní s převahou habrových doubrav , D občasně sečené louky a staré sady (TŘ, ŠV) místy bez keřů, místy hustě porostlé hlohem, dále též šípek, svída krvavá, svída bílá, ptačí zob, brslen evr., ostružina, bez černý, častá je třešeň ptačí v podrostu převážně chudá ovsíková louka: ovsík vyv., třtina křovištní, vikev ptačí, třezalka tečkovaná, řebříček lék., smetanka lék., srha lal., šalvěj luč., kozí brada vých., lnice květel, řepík lék., starček přím., ale i ruderální druhy: pelyněk černobyl v jižní části na výchozech opuky teplomilné druhy: kostřavy, válečka prap., pipla osmahlá, hadinec ob., svízel syř., šalvěj luč., máčka lad., chrpa luč., jahodník chlum., česnek hor., hrachor čer. Návrh opatření: Biocentrum je funkční. Je doporučeno respektovat jako mozaiku extenzivně využívaných luk a sadů. Pravidelnou každoroční sečí lze zabránit další expanzi křovin. Do ploch kde již nyní křoviny převažují lze do jejich podrostu vysadit nepravidelně duby. Poznámka: Lesní oddělení: Parcelní číslo: Kategorie ochrany, rok vyhlášení, číslo rozhodnutí:

Kultura: ostatní plocha, travní porost, sad Mapoval, rok: Tesařová 2007

24

Pořadové číslo: LK 8


Název: Klášterský potok


12-12-13

EVKP: ekologicky významný krajinný prvek Biogeogeafický význam: EVSC: ekologicky významný krajinný celek L - lokální EVKO: ekologicky významná krajinná oblast R - regionální EVLS: ekologicky významné liniové společenstvo NR - nadregionální Geobiocenologická typizace (veget. stupeň, trofická a hydrická řada): Rozloha: délka 2700 m, vloženo LC 11 3B3-4 v šíři toku a břehového doprovodu (nebo min. 15 m) Stupeň ekologické stability: 4, 3 Charakter ekotopu a bioty: 1.17. Džbánský bioregion (5) biochora pahorkatiny na turonských slínovcích s STG lipových bučin B zapojený břehový doprovod zahloubeného potoka se vzrostlými dřevinami: VR, OL, JS, méně též STŘ, HR, BŘ v keřovém patru bez černý, šípek, hloh, bylinné patro: kakost bahenní i luční, kopřiva dvoudomá, hluchavka bílá, lopuch plstnatý, bršlice k.n., chmel otáč., kerblík les., pcháč zelinný, máta dlouholistá, kostival lék., kerblík les. P podmáčené, občasně sekané louky s vlhkomilnými druhy: třtina rákosovitá, vrbovka chlupatá, rozrazil klasnatý, máta dlouholistá, kakost bahenní i luční Návrh opatření: Biokoridor je funkční. Pouze v obci velmi slabě funkční. Má zde spíše charakter obecní zeleně. V části s doprovodem dřevin respektovat stávající tok a jeho břehový doprovod. Louky pravidelně sekat. Poznámka: Lesní oddělení:

Kultura: vodní plochy, ostatní plochy, travní porost

Parcelní číslo:

Mapoval, rok: Tesařová 2007

Kategorie ochrany, rok vyhlášení, číslo rozhodnutí: vodní toky a jejich nivy jsou VKP dle §3 odst.b. Zák. 114/92

25

Pořadové číslo: LK 9


Název: Od Foukalky k Lipovce


12-12-13

EVKP: ekologicky významný krajinný prvek Biogeogeafický význam: EVSC: ekologicky významný krajinný celek L - lokální EVKO: ekologicky významná krajinná oblast R - regionální EVLS: ekologicky významné liniové společenstvo NR - nadregionální Geobiocenologická typizace (veget. stupeň, trofická a hydrická řada): Rozloha: 2BD3, 2BD2, 2B2-3 délka 3380 m vč. vlož. LC12, LC13, LC14 Stupeň ekologické stability: 3-4, 4 Charakter ekotopu a bioty: 1.2. Řipský bioregion (4) potoční údolí svahy s opukovými výchozy, velmi heterogenní s převahou habrových doubrav , D široké, dřevinami porostlé meze, okraj lesa, občasně sečené louky stromy: hojně třešeň ptačí, OŘ, DB, AK, BŘ, BO, keře: HL, ŠP, svída krvavá, svída bílá, ptačí zob, brslen evr., ostružina, bez černý v podrostu : ovsík vyv., třtina křovištní, vikev ptačí, třezalka tečkovaná, řebříček lék., smetanka lék., srha lal., šalvěj luč., kozí brada vých., lnice květel, řepík lék., starček přím., pod akáty sveřep jalový, vlaštovičník větší u Lipovky na široké mezi teplomilné druhy: kostřavy, válečka prap., hadinec ob., svízel syř., šalvěj luč., máčka lad., chrpa luč., jahodník chlum., česnek hor., hrachor hlíznatý. Návrh opatření: Biokoridor je funkční. Je doporučeno respektovat dle vymezení.

Poznámka: Lesní oddělení: Parcelní číslo: Kategorie ochrany, rok vyhlášení, číslo rozhodnutí:


26

Pořadové číslo: IP 3


Název: V loučkách 1


12-12-13

EVKP: ekologicky významný krajinný prvek Biogeogeafický význam: EVSC: ekologicky významný krajinný celek L - lokální EVKO: ekologicky významná krajinná oblast R - regionální EVLS: ekologicky významné liniové společenstvo NR - nadregionální Geobiocenologická typizace (veget. stupeň, trofická a hydrická řada): Rozloha: 2B2 1,9 ha Stupeň ekologické stability: 3 Charakter ekotopu a bioty: 1.2. Řipský bioregion (4) potoční údolí svahy s opukovými výchozy, velmi heterogenní s převahou habrových doubrav , D mimolesní porosty dřevin (JV, AK, DB) a staré sady (OŘ, JB) místy hustě porostlé hlohem, dále též šípek, svída krvavá, svída bílá, ptačí zob, brslen evr., ostružina, bez černý, častá je třešeň ptačí v podrostu : ovsík vyv., třtina křovištní, vikev ptačí, třezalka tečkovaná, řebříček lék., smetanka lék., srha lal., šalvěj luč., kozí brada vých., lnice květel, řepík lék., starček přím., ale i ruderální druhy: pelyněk černobyl na méně stíněných místech také teplomilné druhy: kostřavy, válečka prap., hadinec ob., svízel syř., šalvěj luč., máčka lad., chrpa luč., jahodník chlum., česnek hor., hrachor hlíz. Návrh opatření: Interakční prvek je funkční. Je doporučeno respektovat dle vymezení. Poznámka: Lesní oddělení: Parcelní číslo: Kategorie ochrany, rok vyhlášení, číslo rozhodnutí:


27



Název: V loučkách 2


12-12-13

EVKP: ekologicky významný krajinný prvek Biogeogeafický význam: EVSC: ekologicky významný krajinný celek L - lokální EVKO: ekologicky významná krajinná oblast R - regionální EVLS: ekologicky významné liniové společenstvo NR - nadregionální Geobiocenologická typizace (veget. stupeň, trofická a hydrická řada): Rozloha: 2B2, 2B2-3 2,6 ha Stupeň ekologické stability: 2-3, 3 Charakter ekotopu a bioty: 1.2. Řipský bioregion (4) potoční údolí svahy s opukovými výchozy, velmi heterogenní s převahou habrových doubrav , L dva drobné porosty borovice lesní D staré sady (TŘ) každoročně sekané s ovsíkovou loukou a řídce zastoupenými druhy teplomilných trávníků: ovsík vyv., kostřava červená, vikev ptačí, třezalka tečkovaná, řebříček lék., smetanka lék., srha lal., šalvěj luč., kozí brada vých., lnice květel, starček přím., válečka prap., hadinec ob., svízel syř., šalvěj luč., máčka lad., chrpa luč., jahodník chlum.

Návrh opatření: Interakční prvek je funkční. Je doporučeno respektovat dle vymezení. Management stávající. Poznámka: Lesní oddělení: Parcelní číslo: Kategorie ochrany, rok vyhlášení, číslo rozhodnutí:

Kultura: ostatní plocha, sad Mapoval, rok: Tesařová 2007

28



Název: Na čihadlech


12-12-13

EVKP: ekologicky významný krajinný prvek Biogeogeafický význam: EVSC: ekologicky významný krajinný celek L - lokální EVKO: ekologicky významná krajinná oblast R - regionální EVLS: ekologicky významné liniové společenstvo NR - nadregionální Geobiocenologická typizace (veget. stupeň, trofická a hydrická řada): Rozloha: 3B2-3, 3B2, 3AB2-3, 6,2 ha Stupeň ekologické stability: 3, 3-4 Charakter ekotopu a bioty: 1.17. Džbánský bioregion (5) biochora pahorkatiny na turonských slínovcích s STG lipových bučin D větší mimolesní porosty dřevin, a široké, dřevinami porostlé meze stromy: JS, BŘ, TŘPT, BO, JV, AK, DB) místy hustě porostlé hlohem, dále též šípek, svída krvavá, svída bílá, ptačí zob, brslen evr., ostružina, bez černý v podrostu : ovsík vyv., třtina křovištní, vikev ptačí, třezalka tečkovaná, řebříček lék., smetanka lék., srha lal., šalvěj luč., kozí brada vých., lnice květel, řepík lék., starček přím., ale i ruderální druhy: pelyněk černobyl, bělotrn kulatohlavý, na méně stíněných místech také teplomilné druhy: kostřavy, válečka prap., hadinec ob., svízel syř., šalvěj luč., máčka lad., hvozdík kartouzek, chrpa luč., jahodník chlum., česnek hor., hlaváč bledožlutý, mateřídouška časná Návrh opatření: Interakční prvek je funkční. Je doporučeno respektovat dle vymezení. Poznámka: Lesní oddělení: Parcelní číslo: Kategorie ochrany, rok vyhlášení, číslo rozhodnutí:

Kultura: ostatní plocha Mapoval, rok: Tesařová 2007

29

c. 10. Koncepce řešení požadavků civilní ochrany Požadavky na řešení civilní obrany nejsou. c. 11. Koncepce ochrany životního prostředí Ochrana ovzduší Navržené lokality mají, vzhledem ke svému rozsahu a funkci, zanedbatelný vliv na imisní koncentrace látek znečišťujících ovzduší. Ochrana ovzduší se řídí zák.č. 86/2002 Sb. V řešeném území není prioritou. Ochrana zdraví před účinky hluku Územním plánem nejsou navrhovány plochy pro výstavbu významných zdrojů hluku. Radonové nebezpečí Radonové nebezpečí je středně vysoké.

d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území Obec Brodec neleží v evropsky významné lokalitě ani v ptačí oblasti. Územním plánem Brodec v návrhu všech urbanistických koncepcí jsou sledovány cíle a úkoly územního plánování ve smyslu §18 a 19 zákona č. 183/2006 Sb. Zadání neobsahuje požadavek na zpracování vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území, proto (dle § 50 zákona 183/2006 Sb.) vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území není součástí návrhu ÚP a není nutno posoudit z hlediska vlivu na životní prostředí (tzv. SEA)

e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa

1. ÚDAJE O POZEMCÍCH DOTČENÉ PŮDY

REKAPITULACE: 2

celková výměra rozvojových ploch: uvnitř SZÚO: vně SZÚO:

45496 m 2 5868 m 2 39628 m

výměra ZPF v rozvojových plochách: ZPF uvnitř SZÚO: ZPF vně SZÚO:

35197 m 2 4345 m 2 30852 m

výměra půd I.tř. ochrany výměra půd II.tř. ochrany

16941m 2 0m

výměra záboru PUPFL:

0,00 m

2

2

30

2

Poznámka: Nezemědělské plochy a celkové výměry, které mohou obsahovat i nezemědělské plochy jsou uvedeny šedou barvou. 1.1. Celkový rozsah ploch určených k rozvoji obce 2

Pro rozvoj obce je navrhována plocha celkové výměry 45496m (4,5496ha). Tato výměra zahrnuje zemědělské i nezemědělské pozemky. Dále jsou pro opatření v krajině (funkční části ÚSES) vymezeny plochy bez návrhu na záboru ZPF. Podrobné údaje o plochách, určených k rozvoji obce, v členění dle navrhovaného využití přináší následující přehled:

BILANCE CELKOVÉHO ROZSAHU PLOCH A PŘEDPOKLÁDANÉHO ODNĚTÍ ZPF Rozvojová plocha:

BPEJ

třída ochrany ZPF

uvnitř SZÚO

vně SZÚO

Druh pozem ku:

Z1 BV

43014

V.

0

1541

orná

Z2 BV

45600

I.

82/2, 82/3, 82/5 *82

8407 234

0 234

8407 0

orná ostatní

Z3 BV

43939

V.

95/1

1212

0

1212

orná

Z4 BV

45600 45600

I. I.

78/1, 78/2, 78/3 71, 72 442

2459 2662 274

0 0 0

2459 2662 274

orná zahr. ostatní

Z5 TI

44078

V.

322/11

732

0

732

louka

Z6 OS

44078

V.

322/11

7225

0

7225

louka

Z7 RI

44099

V.

506/12, 506/13, 506/14, 506/17, 506/18, 506/19

2189

0

2189

zahr.

Z8 BV

45600

I.

79/1, 79/2 79/3

836 184

0 0

836 184

zahr. ostatní

Z9 BV

44099 44099

V. V.

424/1 428/1 427

2518 2468 6619

0 2468 189

2518 0 6430

zahr. zahr. ostatní

Z10 TI

45600 44078

I. V.

322/11 322/11

635 51

0 0

635 51

orná orná

40246

2891

37355

69 320 361

0 0 0

P1 OV

46000 44099

I. V.

parcelní číslo

celkový zábor 2 /m / ZASTAVITELNÉ PLOCHY 7 1541

PŘESTAVBOVÉ PLOCHY 35 69 35 320 16, 33 361

31

zahr. zahr. ostatní

Rozvojová plocha:

BPEJ

P2 BV

46000

třída ochrany ZPF I.

parcelní číslo

78/4, 78/5, 78/6 *112

celkový zábor 2 /m / 1453 38

uvnitř SZÚO

vně SZÚO

1453 38

0 0

2241

Druh pozem ku: orná zastav.

2241

0

DOPRAVA 322/11, 369/4 341 472/1, 480 783

0 0

341 783

orná ostatní

82/2, 82/4 84/3 484 80 446

44 35 26 162 54

0 35 0 0 54

44 0 26 162 0

orná zahr. vod.pl. ostatní ostatní

D3 PV

77/2 444/1 485

331 399 55

0 399 0

331 0 55

ostatní ostatní vod.pl.

D4 PV

477 428/6

ostatní ostatní

D1 PV

46000

I.

D2 PV

45600 45600

I. I.

531

0

531

248 3009

248 736

0 2273

SOUHRN Zastavitelné plochy Přestavbové plochy Doprava CELKEM: Indexy udávající funkční využití: BV bydlení vesnické TI technická infrastruktura OS občanská vybavenost, sport RI rekreace individuální OV občanská vybavenost, obecní úřad PV veřejná prostranství, doprava NSx plochy smíšené nezastavěného území

40246

2891

37355

2241

2241

0

3009 45496

736 5868

2273 39628

1.2. Podíl ZPF v plochách určených k rozvoji obce a pro opatření v krajině 2

Z celé výměry ploch určených k rozvoji obce je 35197m (3,5197) evidováno v ZPF. Jde o 77,2% celkové výměry rozvojových ploch. Celkový rozsah ploch ZPF navrhovaných k záboru v členění dle navrhovaného využití přináší následující přehled:

Zastavitelné plochy Přestavbové plochy Doprava CELKEM:

ZÁBOR ZPF - SOUHRN celkový zábor 2 /m / 32935 1842 420

35197

32

uvnitř SZÚO

vně SZÚO

2468 1842 35

30467 0 385

4345

30852

1.3. Údaje o druhu pozemků ZPF určených k zástavbě K záboru je navrhována zejména orná půda.. Méně jsou k rozvoji obcí navrhovány travní porosty a zahrady. Výměry jednotlivých druhů pozemků určených k rozvoji obcí přináší následující přehled.

celkový zábor /m2/

uvnitř SZÚO /m2/

vně SZÚO /m2/

orná

16143

1453

14690

zahrada

11097

2892

8205

TTP

7957

0

7957

CELKEM

35197

4345

30852

kultura

1.4. Údaje o zařazení zemědělské půdy do BPEJ, třídě ochrany ZPF Půdní typy lokalit navržených k rozvoji obce a jejich třídy ochrany udává přiložená tabulka: BPEJ 43014

třída ochrany ZPF dle MP 1067/96 V.

43939

V.

44078

V.

44099

V.

45600

I.

46000

I.

Stručná charakteristika hlavních půdních jednotek (HPJ): HPJ 30 – Kambizemě eubazické až mezobazické na svahovinách sedimentárních hornin – pískovce, permokarbon,flyš, středně těžké lehčí, až středně skeletovité, vláhově příznivé až sušší. HPJ 39 – Litozemě modální na substrátech bez rozlišení, s mělkým drnovým horizontem s výchozy pevných hornin, zpravidla 10 až 15cm mocným, s nepříznivými vláhovými poměry. HPJ 40 - Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici. HPJ 56 - Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé HPJ 60 - Černice modální i černice modální karbonátové a černice arenické na nivních uloženinách, spraši i spašových hlínách, středně těžké, bez skeletu, příznivé vláhové podmínky až mírně vlhčí. Třídou ochrany zemědělské půdy je určena zastavitelnost pro potřeby územního plánování uvedená v Metodickém pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb. Pro rozvoj obce byly navrženy i chráněné druhy půd. Jejich rozsah uvádí následující přehled:

33

třída ochrany ZPF

2

2

2

celkový zábor /m /

uvnitř SZÚO /m /

vně SZÚO /m /

I. II.

16941 0

1557 0

15384 0

CELKEM:

16941

1557

15384

Celé řešené území je zahrnuto do zranitelných oblastí ve smyslu Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech

2. ÚDAJE O USKUTEČNĚNÝCH INVESTICÍCH DO PŮDY Podél Klášterského potoka bylo v minulosti místně realizováno odvodnění. Rozvojová plocha Z4, Z11 a komunikace D1, D2 leží v prostoru bývalého odvodnění. Odvodnění zasahuje částečně i do rozvojových ploch Z2, Z8, P2 a komunikace D3.

3. ÚDAJE O AREÁLECH A OBJEKTECH ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY Na rozvojových plochách vně zastavěného území obce se nenalézá žádné zařízení (silážní jáma, zpevněné polní hnojiště, rampa, a pod.), sloužící v současné době zemědělské výrobě. 4. ÚDAJE O USPOŘÁDÁNÍ ZPF V ÚZEMÍ, ÚSES, CHKO Zemědělská půda je v území uspořádána do honů členěných zemědělskými komunikacemi. Zemědělské komunikace nebudou navrhovaným řešením dotčeny. ÚSES Navržené zastavitelé plochy a přestavbové plochy nejsou ve střetu s lokalizací prvků ÚSES. Opatření v krajině jsou navržena pro trvalé akceptování skladebných prvků ÚSES. Případná změna druhu pozemku je upravena §59 Zák. 114/92 Sb. Na založení prvků ÚSES se nevztahují ustanovení o ochraně ZPF a PUPFL a nejsou proto součástí kalkulace celkového požadovaného záboru. V řešeném úžení je ÚSES plně funkční a bez požadavku nového záboru ZPF. Prvky ÚSES představují nezastavitelné území. PÚ Pro území nebyly dosud zpracovány pozemkové úpravy.

5. HRANICE ÚZEMNÍCH OBVODŮ A KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ Hranice katastrálního území je hranicí řešeného území.

6. ZDŮVODNĚNÍ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ Zemědělství je v území rozvinuto, jsou zde položeny rozlehlé plochy orné půdy. Obec, ležící na potoce je situována do prostoru s častým výskytem chráněných druhů půd. Vzhledem k charakteru položení sídla do prostoru chráněných půd, nebyla v řadě případů nalezena alternativa a z důvodů urbanistické koncepce byly některé rozvojové plochy umístěny i na chráněnou půdu. Celkový navrhovaný zábor chráněných půd činí 1,69ha. Navrhovaným řešením dojde k velmi mírnému snížení zemědělského potenciálu území. Posílena bude funkce obytná, rekreační a obslužná a technická infastruktura. PUPFL: Pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL), nejsou řešením dotčeny.

7. HRANICE SOUČASNĚ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A POZEMKOVÁ DRŽBA Převažující část ZPF rozvojových ploch je situována vně současně zastavěného území obce. Hranice SZÚO je zobrazena v grafické části.

34

Plochy navržené k zástavbě jsou převážně majetkem soukromých osob a obce Brodec. Jako další vlastník vystupuje Pozemkový fond ČR.

8. DOBÝVACÍ PROSTORY, CHLÚ V území nejsou evidovány dobývací prostory ani CHLÚ.

9. PROTIEROZNÍ OCHRANA Řešené území náleží do povodí Ohře. Vodu z území odvádí Klášterský potok. Klášterský potok je v území významným pozitivním krajinotvorným prvkem. Má zahloubené hlinitopísčité koryto se vzrostlým břehovým doprovodem. Místně jsou vyvinuty rákosiny a vlhké louky. Orná půda je ohrožována větrnou erozí převažujícího západního proudění a ve svažitých místech i vodní erozí. Značná část erozí ohrožených pozemků orné půdy je zatravněna. V rámci ÚPn obce Brodec nejsou nárokována protipovodňová opatření. Nárokováno je (viz ÚSES) a trvalé respektování vegetačního doprovodu potoka i v prostoru navrhovaného sousedství nové zástavby. Specifická opatření ke zlepšení retenční schopnosti půdy a proti vodní erozi nejsou navrhována. I zde by však bylo výhledově přínosem ve svažitých polohách vybudování vrstevnicově uspořádaných mezí. Nejlépe v rámci budoucích JPÚ/KPÚ jako společná zařízení. Do doby zpracování JPÚ/KPÚ je doporučeno veškeré případné zásahy do volně rostoucích keřových skupin provádět tak, aby ponechané keřové skupiny plnily i protierozní funkci (např. horizontálně vedené meze). Dále je doporučeno čištění příkopů a odstraňování zplavenin od cest. Zvyšování retenční schopnosti území a protierozní ochrana půd je významnou součástí péče o území. Tato péče je zakotvena v ČSN 75 4500 Protierozní ochrana zemědělské půdy. Dále se uplatňuje jako součást Metodiky 16/1995 Zásady navrhování územních systémů ekologické stability v rámci procesu pozemkových úprav a zejména v metodice pro zpracování jednoduchých a komplexních pozemkových úprav (JPÚ, KPÚ). Územní plán obecně doporučuje průběžné provádění pouze takových zásahů, které retenční schopnost území nenaruší. V rámci budoucích projektů pozemkových úprav (JPÚ, KPÚ) dle zák. č. 221/1993 Sb. o pozemkových úpravách je požadováno důsledné vyhodnocení erozních poměrů a navržení protierozní ochrany pomocí souboru technických opatření proti vodní erozi na zemědělském půdním fondu v souladu s ČSN 75 4500 Protierozní ochrana zemědělské půdy. Návrh územního plánu rovněž podporuje obnovu polních cest.

10. PODKLADY Územní plán obce Brodec. Koncept 2008.

35

Ú Z E M N Í P L Á N BRODEC

Recommend Documents