u příležitosti 60. výročí založení

VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY, v.v.i. Praha Uhříněves

BAVORSKÝ ZEMSKÝ ÚSTAV PRO ZEMĚDĚLSTVÍ Mnichov

SOUČASNOST A BUDOUCNOST CHOVU SKOTU v podmínkách EU

Sborník z česko – bavorské konference

u příležitosti 60. výročí založení Výzkumného ústavu živočišné výroby

9. březen 2011 Větrný Jeníkov

generální partneři konference

ISBN 978-80-7403-077-2

Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU

OBSAH

HISTORIE A SOUČASNOST VÝZKUMNÉHO ÚSTAVU ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY, V.V.I. .................................................... 5 Věra Skřivanová, ředitelka VÚŽV, v.v.i. .................................................................................................... 5

STABILIZACE ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY JE NAŠÍ PRIORITOU ..................................................................................... 8 Jan VELEBA, prezident AK ČR.................................................................................................................... 8

ZEMĚDĚLSKÝ VÝZKUM A PORADENSTVÍ V BAVORSKU ................................................................................. 12 Christian Stockinger ................................................................................................................................12

BUDOUCNOST VÝROBY MLÉKA V BAVORSKU ............................................................................................ 18 Gerhard Dorfner .....................................................................................................................................18

VÝROBA HOVĚZÍHO MASA V BAVORSKU.................................................................................................. 24 Irene Faulhaber.......................................................................................................................................24

VÝVOJ A PERSPEKTIVY CHOVU SKOTU V ČR

PO VSTUPU DO EU .................................................................... 28

Jindřich Kvapilík, Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i .........................................................................28

4

Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU

HISTORIE A SOUČASNOST VÝZKUMNÉHO ÚSTAVU ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY, v.v.i. Věra Skřivanová, ředitelka VÚŽV, v.v.i.

Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. v Praze Uhříněvsi (VÚŽV, v.v.i.) řeší jako veřejná výzkumná instituce v souladu s vědecko-výzkumným plánem jak dlouhodobé projekty zaměřené na výzkum, rozvoj a praktické využití poznatků příslušných odborných disciplin a úseků (genetika a šlechtění, biotechnologie, výživa a krmení, genetické zdroje, technologie, ochrana zvířat a životního prostředí, etologie, jakost tržních produktů, organizace práce, ekonomika a další), tak aktuální problémy agrárního sektoru podle požadavků Ministerstva zemědělství. Podle oficiálního hodnocení výsledků vědy a výzkumu patří mezi nejúspěšnější rezortní výzkumné ústavy. Historie ústavu začíná rokem 1951, kdy ministerstvo zemědělství po dohodě s tehdejším ústředím výzkumu a technického rozvoje a ministerstvem financí a se souhlasem vlády vyhlásilo po zrušení Výzkumných ústavů zemědělských v Praze Dejvicích (1922 – 1950) ustavení nových pěti výzkumných ústavů. Ve své činnosti navázal VÚŽV i na výzkum bývalého Zemského výzkumného ústavu zootechnického v Brně, který byl založen již v roce 1922 a bývalého Ústavu pro zhospodárnění zemědělské práce v Praze Uhříněvsi, založeného v roce 1928. V roce 1953 přesídlil do areálu tehdejšího školního statku Vysoké školy zemědělské v Praze Uhříněvsi, kde sídlí dosud. Od počátku své působnosti se ústav zabýval vývojem a uplatněním nových metod hodnocení zvířat a jejich šlechtění a rozvojem technologií pro velkovýrobní systémy chovu hospodářských zvířat. K významným výsledkům této etapy patří rozpracování postupů populační genetiky při šlechtění skotu, prasat, ovcí a drůbeže, které vyústilo k zavedení hybridizačního programu prasat a zefektivnění šlechtitelských programů skotu, rozvoj biotechnologií v reprodukci hospodářských zvířat, vývoj a rozšíření nových technologií chovu a ustájení skotu, prasat a drůbeže, vypracování metod pro hodnocení stravitelnosti a kvality krmiv u přežvýkavců, příprava systémů klasifikace jatečných zvířat metodou SEUROP i rozvoj oboru etologie v chovu hospodářských zvířat. V současné době dosahuje ústav špičkových výsledků v oblasti aplikace embryo biotechnologií v programu genetické živočišné zdroje. Tento program, za který v České republice VÚŽV,v.v.i. zodpovídá, má zjistit charakteristiku zvířat určité kategorie pomocí metod molekulární genetiky a u zvířat, která splňují dané parametry, pak zajistit jejich rozmnožování a uchování biologického materiálu (gamet a embryí). Přínos VÚŽV,v.v.i. v oboru embryo biotechnologií je celosvětově uznávaný. Mohu např. zmínit, že pracovníci našeho ústavu jako jedni z prvních na světě prokázali vysokou odolnost jaderné DNA proti poškození. Toto zjištění je významné i z hlediska ekonomického, neboť umožňuje uchovávat jadernou DNA s minimálními náklady a zachránit genofond zvířat, jejichž genetická hodnota by mohla být ztracena. Z hlediska prestiže je jednou z nejvýznamnějších práce publikovaná v časopise Science (patří do trojice nejvíce uznávaných vědeckých časopisů na světě), která jako první prokazuje, že lze vyjmout jadérko z oocytů savců. Toto zjištění povede k modifikaci postupů při klonování tak, aby se zvýšila efektivita a bezpečnost dané metody. Dosažené výsledky mohou být využity v řadě dalších oblastí např. v humánní medicíně a farmaceutickém průmyslu. Nejdelší tradici má ústav ve výzkumu šlechtění hospodářských zvířat. Jeho dvě základní složky - populační a molekulární genetika - pokrývají širokou oblast od molekulární genetiky přes ekonomické hodnocení

5

Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU

vlastností po kvantitativní genetiku s genetickým hodnocením zvířat, počítačovými simulacemi a optimalizacemi selekčních programů. Dosažené výsledky jsou nezbytnými prostředky k udržení konkurenceschopnosti našeho chovatelství, jsou využívány chovatelskými organizacemi na celosvětové úrovni a jsou podkladem pro vypracování metodik rutinního odhadu plemenných hodnot zvířat. Těsná spolupráce s chovatelskými svazy umožňuje rychlé uplatnění výsledků, obvykle ještě před uveřejněním ve vědeckých časopisech. Z významných výsledků z posledních let mohu zmínit bio-ekonomický model pro hodnocení masného skotu v různých produkčních systémech, stanovení ekonomické důležitosti produkčních a funkčních znaků pro holštýnský a český strakatý skot a odhady plemenné hodnoty pro různé kategorie skotu. V oblasti molekulární genetiky byly u českého strakatého skotu detekovány polymorfismy genů mléčných bílkovin (alfa s1 kasein, beta kasein, kapa kasein a beta laktoglobulin) zlepšující nutriční hodnotu mléka a jeho technologickou kvalitu (syřitelnost). Metodický postup byl zpracován ve formě certifikované metodiky a předán uživatelům. Dlouhou tradici ve VÚŽV,v.v.i. má hodnocení kvality krmiv, které má význam pro stanovení potřeby živin. V posledních letech se zaměřujeme na hodnocení stravitelnosti neutrálně-detergentní vlákniny ve výživě skotu, na její predikci z chemického složení, na degradovatelnost dusíkatých látek v bachoru a střevu přežvýkavců. Tyto úkoly jsou stálé a pro živočišnou výrobu potřebné, uvážíme-li, že složení krmiv se v průběhu let mění a mění se i nároky na výživu zvířat. Výživa hospodářských zvířat představuje hlavní položku nákladů na živočišnou produkci. Vedle efektivnosti produkce ovlivňuje výzkum výživy i její kvalitu a bezpečnost, které je přikládán stále větší význam a je předmětem legislativních opatření. Aktuálním výzkumem výživy zvířat je hledání náhrad za nedovolená krmná antibiotika. Jejich zákazem se zvýšilo riziko kontaminace živočišných produktů enteropathogenními bakteriemi. Jako nejvhodnější náhrada se nám jeví organické kyseliny, zejména mastné kyseliny s 8-12 atomy uhlíku. Jejich antimikrobiální účinek je znám mnoho let, VÚŽV,v.v.i. má však prioritu v jejich použití u drůbeže a králíků a také v ověření účinku v podmínkách experimentální infekce zvířat enteropathogenními bakteriemi (Escherichia coli, Campylobacter jejuni). Dalším metodickým přístupem jsou zkoušky organických kyselin k ošetření povrchu jatečně upravených kuřat s cílem snížit jejich kontaminaci a tím i riziko salmonelóz a kampylobakterióz u lidí. Doporučili jsme úpravy skladby masa a vajec tak, aby bylo sníženo riziko civilizačních onemocnění konzumací potravin živočišného původu, aniž by spotřebitel byl nucen kupovat drahé potravinové doplňky. Ve VÚŽV,v.v.i. proběhla řada experimentů se zkrmováním olejnin, případně rostlinných olejů vykrmovanému skotu, telatům, drůbeži a králíkům. Výsledky jsou plně realizovatelné a ukazují možnost výroby živočišných produktů s vyšší přidanou nutriční hodnotou při zachování ekonomické únosnosti. Konkrétní doporučení zpracováváme formou certifikovaných metodik, které předáváme zemědělské praxi. U drůbeže probíhá úspěšný výzkum při zkrmování antioxidantů, konkrétně selenu, vitaminů E a C, zaměřený na zvýšení jejich obsahu v mase a vejcích a na zvýšení jejich oxidační stability (doby, po kterou lze produkt považovat za čerstvý). Výzkum výživy zvířat v současné době spojuje vysokou vědeckou kvalitu s možností rychlé aplikace výsledků v chovatelské praxi a potravinářském průmyslu. S kvalitou a přidanou hodnotou potravin živočišného původu souvisí také pohoda hospodářských zvířat (welfare). Aplikovaná etologie a věda o welfare je součástí rozvíjejících se biologických věd, která stále více využívá mezioborové koncepce a metody výzkumu. Oddělení etologie VÚŽV se v letech 2004-9 účastnilo prestižního výzkumného projektu Welfare Quality, který vyústil v celoevropsky používané protokoly pro stanovení pohody skotu, prasat a drůbeže. Vědu o welfare je třeba rozvíjet jako informační základnu pro české chovatele a výrobce technologií ustájení. Proto je výzkum oddělení etologie zaměřen také na praktické problémy pohody zvířat (úhyny selat, kulhavost dojnic, abnormální chování koní) a rovněž na progresivní způsoby ustájení, pokročilé specializované metody záznamu a analýzy chování, včetně telemetrických metod, jakými je např. GPS sledování zvířat na pastvě. Tyto metody se kombinují s fysiologickými metodami (hormony, srdeční tep) i teoretickými analýzami včetně matematického modelování a spolupráce s psychologickým a ekologickým výzkumem. Přibližně polovina všech výzkumných projektů a publikací oddělení etologie

6

Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU v oblasti welfare má mezinárodní rozměr, většinou ve spolupráci se špičkovými pracovišti vědecky nejvyspělejších zemí Evropy a Severní Ameriky. V úzké návaznosti na základní etologický výzkum probíhá vývoj technologií, zaměřený na tvorbu chovného prostředí hospodářských zvířat. Z úspěšně dokončených experimentů si zaslouží zmínku využití termografie v zemědělském a biologickém výzkumu. Pomocí zobrazování teplotního profilu sledovaných objektů jsme například zjistili energetickou náročnost provozní haly pro výkrm kuřat a navrhli opatření ke snížení spotřeby energie. Určili jsme vliv kokcidiózy na teplotu povrchu těla králíků (tělesná .teplota infikovaných králíků byla nižší), což umožňuje rozpoznání nakažených králíků bez náročných koprologických rozborů. Aktuální je snižování emisí z chovu hospodářských zvířat, již z toho důvodu, že některé plyny produkované zvířaty přispívají k tzv. skleníkovému efektu (amoniak, metan). Metody snížení emisí zahrnují technologická opatření, použití krmných aditiv a fyzikální metody eliminace. Příkladem konkrétního výsledku je efektivní redukce tvorby amoniaku ve výkrmu prasat aplikací sorbentů do kejdy (přírodních huminových látek) a ionizace vzduchu. Ve stádiu výzkumu je aplikace vhodných aditiv (rostlinných extraktů apod.) do krmiva pro zvířata. Další ověřenou technologií je evaporační ochlazování skotu s využitím řídících jednotek. Navržený systém se liší od podobných zahraničních systémů využitím řídících jednotek, které řízením procesu ochlazování zvířat pouze v jejich přítomnosti snižuje spotřebu vody a objem fekálních vod. Cílem výzkumu a vývoje v oblasti udržitelných produkčních systémů chovu hospodářských zvířat je integrace nových poznatků při inovaci dílčích procesů řízení chovu se zaměřením na zvýšení konkurenceschopnosti živočišné výroby při respektování jejího multifunkčního poslání i zájmu spotřebitelů a celé společnosti o kvalitu potravin a ochranu životního prostředí. Konkrétní úkoly výzkumu a vývoje produkčních systémů chovu hospodářských zvířat spočívají v omezení ztrát během odchovu mláďat, zlepšení funkční výkonnosti a dlouhověkosti zvířat, zlepšení reprodukce v chovu prasat a využití schopnosti adaptace zvířat k metabolické zátěži včetně interakce genotypu a prostředí. Výzkum pokračuje v hledání přesnějších indikátorů negativní energetické bilance u dojnic s možností využití v managementu stád. Jako nadějná se jeví detekce polymorfizmu genů uplatňujících se při metabolizmu tuků. Pravidelně jsou vyhodnocovány ekonomické souvislosti a dopady zemědělské politiky a uplatňované výrobní systémy při výrobě živočišných produktů. Kromě základního a aplikovaného výzkumu zajišťuje VÚŽV další odborné činnosti. V prvé řadě jde o využití a ochranu živočišných genetických zdrojů a zastoupení ČR při spolupráci s FAO v Římě. Ústav průběžně zjišťuje a vyhodnocuje údaje o genetických zdrojích, metodicky vede projekty ochrany genetických zdrojů a zajišťuje kryokonzervaci pohlavních buněk geneticky cenných zvířat. Při VÚŽV,v.v.i. působí od r. 2002 Vědecký výbor výživy zvířat, ustanovený v souladu s usnesením vlády č. 1320/2001 ke Strategii zajištění bezpečnosti potravin v ČR. Vědecký výbor výživy zvířat (VVVZ) zpracovává expertní studie, které reagují na aktuální problémy výroby krmiv a výživy zvířat. Reaguje na dotazy kladené Koordinační skupinou pro bezpečnost potravin a poskytuje podklady pro stanoviska ČR k materiálům Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Všechny studie VVVZ jsou oponovány a následně předány Odboru bezpečnosti potravin MZe ČR. Na podkladě smlouvy o plnění veřejné zakázky o klasifikačním systému SEUROP jatečně upravených těl jatečných zvířat zpracovává VÚŽV, v.v.i. metodické postupy přenosu a zpracování dat z klasifikace prasat a skotu a každoročně zajišťuje kurzy klasifikátorů. Stejně jako řady dalších výzkumných pracovišť v ČR se i VÚŽV, v.v.i., týkají úsporná opatření související se snahou vlády o snížení schodku národních rozpočtů. Je však nutné si uvědomit, že v delším časovém výhledu lze očekávat celosvětový nedostatek potravin v důsledku rostoucí lidské populace a konkurenční produkce biopaliv. Význam zemědělství i v ČR perspektivně poroste včetně důležitosti naší potravinové soběstačnosti. Důležitá role inovací v zemědělské výrobě tak zvyšuje význam budoucího zemědělského výzkumu a odborného poradenství.

7

Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU

STABILIZACE ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY JE NAŠÍ PRIORITOU Jan VELEBA, prezident AK ČR

Výkonnost a rozměr českého zemědělství od vstupu ČR do Evropské unie klesá. Nerovné ekonomické podmínky našich farmářů v podobě nižších podpor zemědělské výroby a ovládnutí potravinového trhu nadnárodními řetězci vyústilo v poklesu soběstačnosti ČR ve většině komodit živočišné výroby. V době přípravy nové zemědělské politiky EU je tedy nutné se vážně zamyslet nad tím, co je pro stabilizaci ŽV nezbytné a jaké principy je nutné při jednáních v Bruselu hájit.

HZP na 1 ha z. p. ve stálých cenách v Kč

ROK

CELKEM

z toho RV

z toho ŽV

1990

25 040

10 478 (41,8 %)

14 562

1995

19 164

8 339 (43,5 %)

10 825

2000

17 348

7 872 (45,4 %)

9 476

2006

16 561

7 842 (47,4 %)

8 719

2008

17 904

9 325 (52,0 %)

8 579

2009

17 277

9 137 (52,9 %)

8 140

Snižování rozměru českého zemědělství v rámci EU27 na úkor rozvoje v zemích EU15 dokládá vývoj hrubé zemědělské produkce na ha zemědělské půdy v ČR.

VÝVOJ OBCHODNÍHO SALDA S MASEM (tis. t., ČSÚ) – komentář netřeba 10

-30

- 13 ,7

-19 ,7

-19 ,3

-20

-8,7

-2,5

-9,5 -40 -50 -60

Hovězí maso

Vepřové maso

Drůbeží maso -14 3

-70

- 54 ,3

objemy v tis.t.

-10

- 0,7

0

-80 2000

2003

2009

roky Blanická 3, 772 00 Olomouc, e-mail: [email protected] tel.: 224 215 946 fax.: 224 215 944 web: www.agrocr.cz, portál: www.apic-ak.cz

8

Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU

V ČR převládá rostlinná výroba nad živočišnou. Jejich produkce v přepočtu na zemědělskou půdu je však nižší než v sousedních zemích. S podílem zemědělství na HDP se ČR řadí mezi průměr v rámci EU. Za posledních patnáct let došlo v ČR ke značnému úbytku hospodářských zvířat, přestože v některých sousedních zemích se jejich počet zvyšoval. V mezinárodním srovnání jsou tuzemské stavy hospodářských zvířat v rámci EU podprůměrné. S poklesem stavů zvířat klesá přirozeně i živočišná výroba. V rámci EU je produkce masa v ČR podprůměrná. Přestože průměrná roční dojivost krav se zvyšuje, nestačí ale kompenzovat úbytek krav a výroba mléka celkově také klesá.

STRUKTURÁLNÍ KRIZE Pokles v oblasti ŽV zakládá problémy s užitím produkce rostlinné výroby. Jde zejména o TTP, jejichž plochy se za podpory státu rozšiřují. Klesá výměra pícnin na orné půdě, obiloviny jako nosná komodita RV se stále více exportují. ČR je tedy i v tomto případě pouhým vývozcem suroviny bez dalšího zhodnocení.

HOSP. VÝSLEDEK RESORTU 2009 - při uplatnění „rozpočtové odpovědnosti“ 4

3

2

1

0 1

2

-1

-2

-3

bez Top Up -2,7 mld. Kč

s platbou Top Up 3,6 mld. Kč

-4

Nula Top Up, potopení resortu do červených čísel ! Blanická 3, 772 00 Olomouc, e-mail: [email protected] tel.: 224 215 946 fax.: 224 215 944 web: www.agrocr.cz, portál: www.apic-ak.cz

Postupná ztráta ŽV znamená i úbytek pracovních míst. Odmítání podpory ŽV ze strany státu, které může vyvolat odklon zemědělců od ŽV (zejména vazba Top Up na přežvýkavce, dále prasata, drůbež, aj.), se projeví i v sociální oblasti. Zde je nutné si uvědomit, že jeden pracovník přináší do státní pokladny cca 225 – 250 tis./ročně (platba soc. a zdravotního pojištění a zdanění přepočtených příjmů). Celkem jde o 21,5 - 25 mld. Kč/rok. Oproti tomu vzniká nárok na podporu z nezaměstnanosti ve výši až cca 6 mld. Kč. Logicky tak dojde i k dalšímu vysídlování venkova se všemi dopady na infrastrukturu a sociální problematiku. Podle krizového scénáře by tak mohlo dojít k úbytku 95 až 100 tis. pracovních míst. Na zabezpečení tzv. veřejných statků (údržbu krajiny) bez větších negativních dopadů na životní prostředí stačí na 3,5 mil. ha z.p 30-35 tis. pracovníků (AWU). Podporou „neprodukce“ nebo omezeným využitím TTP přes krávy bez tržní produkce mléka odklon podnikatelů v zemědělství od ŽV nezastavíme. Výsledkem pak bude zhroucení zemědělské soustavy! 9

Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU

STOJÍME

NA ROZCESTÍ

Je zřejmé, že pokračování dosavadního vývoje bez cílené intervence státu povede: k útlumu živočišné výroby a těžko řešitelnému zvýšení strukturální nerovnováhy k trvalému odklonu od produkčního zemědělství k likvidaci domácí konkurence a plné závislosti na dovozech potravin k sociálním a společenským problémům venkova k přenesení odpovědnosti za pracovníky ze zemědělských podniků na stát Základem prosperity evropského zemědělství tedy musí být konkurenceschopná agrární produkce, podpořená férovou cenou a vhodnými opatřeními odpovídajícími tržní ekonomice. Pokud dochází k zneužívání dominance na trhu ať ze strany obchodních řetězců nebo zpracovatelů, musí dojít k reakci ze strany státu v rámci udržení hospodářské soutěže. Rozsah produkce musí zabezpečit minimální soběstačnost ve výživě obyvatelstva. Prvním pozitivním signálem ze strany EU je zakotvení nutnosti stabilizace zemědělství v Rezoluci Evropského parlamentu z 18. ledna 2011 o uznání zemědělství jako strategického sektoru v bezpečnosti potravin, která v příslušných ustanoveních hovoří o potřebě podpory silného a udržitelného zemědělského sektoru napříč EU s využitím všech forem hospodaření k zajištění potravin pro Evropu a tzv. třetí země, stejně jako i o potřebě zvýšení produktivity práce v nových členských zemích a rozšíření výměry zemědělské půdy k produkci bílkovin a olejnin v EU. Na základě těchto ustanovení, ale i v kontextu očekávané poptávky po potravinách v rychle se rozvíjejících asijských zemích i v zemích tzv. třetího světa, je nutné, aby se orgány EU začaly neprodleně zabývat účinnou podporou zemědělské výroby v nových členských zemích a současnou podporou vývozu nadbytečné zemědělské produkce mimo evropský kontinent namísto vytváření nástrojů k uplatnění nadprodukce z EU 15 na trzích střední a východní Evropy.

VIZE

AK ČR K ZASTAVENÍ PROPADU

Podle našeho názoru je pro zastavení poklesu živočišné výroby a zhodnocení rostlinné produkce nezbytné Vrátit resortu strukturální rovnováhu - prosazovat myšlenku potravinové jistoty a obnovit rozměr sektoru při zdravém poměru rostlinné a živočišné výroby. Vrátit zemědělství společenskou pozici – získat respekt politiků, médií a veřejnosti (oficiální lobby, regionální potraviny, farmářské trhy, činnost Marketingového výboru při AK ČR). Při současném rozdělení potravinového trhu mezi nadnárodní řetězce je účinná podpora poptávky obyvatelstva po kvalitních regionálních potravinách nezbytná. Spotřeba v regionech vyrobených potravin znamená omezení kamionové dopravy a ochranu životního prostředí Zapojení do energetické koncepce a bilance státu - využití půdy, která není potřeba pro produkci krmiva potravin. Jedná se o 600 tis. ha půdy, což představuje 10,8 mld. Kč produkce a 20 tis. pracovních míst. K alternativnímu využití zemědělské produkce při využití stávající techniky se nabízí 500 tis. ha orné půdy (2 mil t obilí) a 100 tis. ha TTP. V tomto směru se současně nabízí tři základní oblasti jako jsou bioplynové stanice, výroba tepla z biomasy a biopaliva pro dopravu. Aktivity AK ČR se proto aktuálně soustředí na vyjednání dobrých podmínek reformy SZP a využití veškerých nástroje k zastavení propadu ŽV a speciálních komodit a řešit nerovnováhu mezi RV a ŽV. Jde nám také o prosazení fondu nepojistitelných rizik, snížení byrokracie a propagaci českého zemědělství. Stabilitu živočišné výroby, stejně jako celého produkčního zemědělství v ČR, ale i v celé Evropě je možné dosáhnout pouze posílením jeho konkurenceschopnosti v celosvětovém měřítku. Tu je nutné vedle 10

Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU ekonomických nástrojů podpořit především větším rozsahem inovací v oblasti technologií chovu zvířat a pěstování plodin i zpracování zemědělské produkce. (Mimo jiné na inovace v zemědělství je kladen velký důraz jak rozvíjející se Brazílii, tak i v Indii a Číně). Z toho důvodu je potřebné udržení a rozvoj zemědělského výzkumu a vývoje se zaměřením na bezprostřední transfer výsledků v zemědělské praxi. Zadávání témat aplikovaného výzkumu a inovací nelze ani v budoucnu očekávat od jednotlivých zemědělských podniků, které nemají dostatečné finanční zdroje a často ani motivaci pro cílený výzkum a vývoj. Výzkum vedoucí k podpoře konkurenceschopnosti domácích producentů a zpracovatelů v rámci strategické výroby potravin může účinně směrovat pouze stát za součinnosti profesních organizací zemědělců a potravinářů. Z toho důvodu existují ve vyspělých zemích státní zemědělské výzkumné ústavy jako základ technologických inovací a nezávislého odborného poradenství pří výrobě potravin a dalších bioproduků. Tuzemská podpora zemědělského výzkumu by se podle našeho názoru měla více zaměřit na témata, která vyplývají ze specifik českého zemědělství a nejsou ve všech aspektech zahrnuta do aktuálních i připravovaných okruhů Sedmého rámcového programu pro výzkum a vývoj. Vedle podporovaných oblastí zabývajících se bezpečností potravin a systémů sledovatelnosti původu potravin a uplatněných technologií v celé potravinové vertikále je nutné se zaměřit na vývoj velkovýrobních technologií v ekonomicky udržitelných systémech výroby, které budou šetrné k životnímu prostředí. Potřebné je i důkladné vyhodnocení vlivu technologických inovací na ekonomiku podniku. V této souvislosti je aktuální dosažení lepší a přímé návaznosti výzkumu vývoje na odborný poradenský systém. K diskuzi je proto možnost posílení současné struktury podporovaného poradenského systému zapojením rezortních výzkumných ústavů a zemědělských univerzit.

11

Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU

ZEMĚDĚLSKÝ VÝZKUM A PORADENSTVÍ V BAVORSKU Christian Stockinger

CÍLE, ORGANIZACE, FINANCOVÁNÍ

ředitel Institutu pro zemědělskou ekonomii a viceprezident LfL Menzinger Str. 54, 80638 München, www.lfl/ilb/de

Bavorský zemědělský výzkum má dlouhou tradici. Již v roce 1803 byla na základě rozhodnutí kurfiřta založena tzv. Vzorová zemědělská škola ve Weihenstephanu. Částí rozsáhlého vysokoškolského areálu, ve kterém se nachází m.j. i Vysoká škola Weihensptephat (HSV) a bavorský Zemský zemědělský ústav (LfL), je dnes Vědecké centrum (WZW) při Technické univerzitě Mnichov (TUM). Vědecké centrum Weihenstephan pro výživu, obhospodařování půdy a životní prostředí při Technické univerzitě Mnichov Vysoká škola Weihenstephan-Triesdorf

Fraunhofer Institut pro technologii zpracování a obaly

Univerzitní centrum

Státní odborná škola aranžérská Freising-Weihenstephan Bavorský státní pivovar Weihenstephan

Inovační a zakladatelské centrum Biotechnologie IZB

Leibnitzovo výpočetní centrum při bavorské Akademii věd Bavorské zemské ústavy

Jednotlivá pracoviště se odlišují rozdílným zaměřením výzkumu a vývoje a specifickou náplní a cíli výuky. Zemědělské vědecké instituce v rámci Weihenstephan TUM Hans-Eisenmann-Zentrum (HEZ)

FHW

LfL

Výzkum

Základní výzkum

Aplikovaný výzkum dle vysokoškolského zákona

Výzkum pro praxi

Výuka

Vědecké vzdělávání

Vzdělávání pro praxi

Pedagogické úvazky na TUM a FHW

--

Vzdělávání a rozvoj pro povolání v zemědělství Garance Podpora a poradenství

Ostatní

12

--

Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU

VĚDECKÉ CENTRUM WEIHENSTEPHAN PRO VÝŽIVU, VYUŽITÍ PŮDY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ TECHNICKÉ UNIVERZITY MNICHOV Struktura univerzity a Vědeckého centra Weihenstephan, která díky svému rozhraní mezi výzkumem a výukou přináší významný inovační potenciál, tvoří šest výzkumných ústavů a šest fakult. Hlavním vědeckým oborem je základní výzkum biologických disciplin. Fakulty WZW:

zemědělské vědy a zahradnictví, biologie, technologie pivovarnictví a potravinářství, věda o výživě, lesnictví a management zdrojů, architektura krajiny a krajinotvorba. Zhruba 80 profesorů, kteří vyučují 3.000 studentů, reprezentuje všechny oblasti tzv. „vědy o životě“ (life sciences): biologové, fyzikové, chemici a inženýři, vědci z oblasti výživy a potravinářství, zemědělství, lesnictví a ochrany životního prostředí. Základem výzkumných činností na WZW jsou přírodní a technické vědy. Ve Weihenstephanu spolupracují vědci z oblasti přírodních, technických, resp. ekonomických věd, kteří společně přesahují hranice jednotlivých oborů. Ve výzkumných odděleních dochází k organizačnímu slučování příbuzných vědeckých oborů. Nové struktury vytváří nová propojení pracovišť, což vede k interdisciplinární spolupráci jednotlivých týmů. Těžištěm výzkumu jsou biotechnologie a genové technologie, biogenní suroviny, fyziologie výživy a technologie zpracování surovin při výrobě potravin, udržitelné využití půdy, lesnický výzkum, výzkum ekosystémů a ekologie. Fakulta zemědělských věd a zahradnictví nabízí v současnosti těchto 6 studijních oborů:

bakalářské studium zemědělských věd a zahradnictví, magisterské studium zemědělského managementu, magisterské studium zemědělských věd, magisterské studium zahradnických věd (horticultural science), magisterské studium obnovitelných zdrojů, magisterské studium využití půdy. Základem zemědělských studií a zahradnictví ve Weihenstehpanu je bakalářské studium programu „Zemědělské vědy a zahradnictví“. Studentům zprostředkovává široké znalosti v oblasti inženýrství, přírodních věd a biologie. Studenti si na začátku prvního semestru volí mezi obory zemědělské vědy nebo zahradnictví. Absolventi tohoto bakalářského studia jsou kvalifikovanými odborníky v oblasti zemědělských věd nebo zahradnictví s rozsáhlými znalostmi vhodnými pro praktické využití nebo pro navazující magisterské programy, jako je např. mezinárodně uznávaný magisterský program „Zemědělské vědy“.

BAKALÁŘSKÝ

PROGRAM

„ZEMĚDĚLSKÉ

VĚDY A ZAHRADNICTVÍ“ lze vždy zahájit v zimním

semestru a je určen pro řádné studium po dobu 6 semestrů. Během prvního ročníku jsou přednášky z oblasti inženýrství, přírodních věd a biologie a ze základů zemědělských věd. Ve třetím semestru se konají bloky související s individuálními projekty, které využívají systémové využití zemědělských věd: během jednoho modulu se tak například posuzuje vše, co souvisí s výrobním systémem přežvýkavců od pasení přes ekonomickou a technickou realizaci až po ekologické zhodnocení. Studenti si během svého studia, které zahrnuje širokou nabídku akcí (přednášky, cvičení a exkurze) soustředěnou do čtyř pilířů „rostliny“, „zvířata“, „management“ a „technika“, mohou vybrat, zda své vzdělání rozšíří nebo zda využijí širokou nabídku povinně volitelných předmětů pro individuální studijní plán. Bakalářská práce se píše v 6. semestru a odevzdává se, podle vybraného tématu, v průběhu tří měsíců. Studium je zakončeno obhajobou práce a získání bakalářského stupně "Bakalář věd“ („Bachelor of Science 13

Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU (TUM)"). Bakalářské studium zahrnuje 16týdenní praxi. Minimální souvislé trvání každé jednotlivé praxe jsou 4 týdny.

MAGISTERSKÝ

PROGRAM

"ZEMĚDĚLSKÉ VĚDY„ se soustředí na studenty, kteří mají vyšší potenciál

výkonu a větší zájem o vědu a zemědělství. Studenti si na začátku studia vyberou jeden z hlavních oborů: chov zvířat, pěstování rostlin, zemědělskoekologické systémy a zemědělskou ekonomiku a obchod. Existuje možnost specializace na jeden vybraný obor nebo na získání širšího vzdělání kombinací různých oborů. Cílem studia je rozsáhlá znalost zemědělských systémů a jejich řízení. s ohledem na celkové výsledky hospodaření. Během studia se vychovávají mladí odborníci, kteří by měli být schopni uplatňovat nové poznatky vědy o ekonomii, životním prostředí a biologii a využívat je v zemědělských oborech. Absolventi mají dobré šance budoucího uplatnění, a to zejména ve vědeckých institucích, na ministerstvech a v zemědělské správě, v zemědělských podnicích, v chovatelských organizacích, v průmyslu, v zemědělských svazech, v poradenských firmách, v pojišťovnách, bankách a mezinárodních organizacích.

NÁSTAVBA Doba řádného studia trvá čtyři semestry včetně zpracování diplomové práce. Nástavba studia zahrnuje povinné a povinně volitelné předměty, výzkumnou praxi a dipolomovou práci. Vmagisterském programu Zemědělské vědy je tak potřeba prokázat určený počet kreditů (120). Studium je ukončeno dosažením akademického titulu "Master of Science" (M.Sc.).

VYSOKÁ ŠKOLA WEIHENSTEPHAN-TRIESDORF Druhým subjektem univerzitního centra Weihenstephan je Vysoká škola Weihenstephan-Triesdorf.. Posláním Vysoké školy Weihenstephan-Triesdorf je poskytovat vzdělání s bezprostředním vztahem k praxi a získávání vědeckým poznatků. Součástí filozofie je vzdělávat studenty pro pracovní trh a tím vycházet vstříc poptávce z oblasti průmyslu a ekonomiky. Transfer technologií a vědomostí tak přemosťuje prostor mezi Vysokou školou a podniky, svazy a institucemi. Výzkum je ve stejné pozici. Vysoká škola Weihenstephan-Triesdorf je rozdělena do dvou areálů Freising a Triesdorf, které zahrnují dohromady sedm fakult. Studijní nabídka se skládá z 16 bakalářských programů, duálního studia, dvou mezinárodních magisterských programů a čtyř dalších, částečně propojených magisterských programů. Studijní obory:












14

zemědělský management (magisterské studium), informatika v biologických oborech (bakalářské studium), biotechnologie (bakalářské studium), energetický management a technika (magisterské studium), výživa a management zásobování (bakalářské studium), zemědělské inženýrství (bakalářské studium), zahradničení (bakalářské studium), mezinárodní magisterský program Master of Landscape Architecture, architektura krajiny (bakalářské studium), krajinotvorba a management (bakalářské studium), krajinotvorba a management (duální studium),














zemědělství (bakalářské studium), zemědělství Triesdorf (bakalářské studium), management potravin (bakalářské studium), potravinářské technologie (bakalářské studium), management obnovitelných energií (bakalářské studium), obnovitelné zdroje (magisterské studium), regionální management (magisterské studium), technologie obnovitelných energií (bakalářské studium), ochrana životního prostředí (bakalářské studium), vodohospodářské technologie (bakalářské studium), ekonomické inženýrství, zemědělský marketing a management (bakalářské studium).

Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU Studijní programy jsou přitom nabízeny v rámci uzavřeného odborného komplexu, který se vztahuje k podstatným oblastem lidského života. Začínají zemědělskou politikou základních surovin, zahrnuje zpracování živočišných produktů, pokrývá relevantní otázky výživy a zásobování, zohledňuje požadavky životního prostředí a sahá až k rozvoji venkovského prostoru a měst. Vysoká škola Weihenstephan-Triesdorf tak zajišťuje vzdělávání ve všech oblastech vytváření hodnot z pole až na stůl, resp. z pole až k elektrické zásuvce.

BAVORSKÝ ZEMSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ ÚSTAV (LFL) Aplikovaný výzkum LfL se zaměřuje na problémy praxe a nabízí zemědělským podnikům varianty řešení.. Odborné zaměření se odráží také v nabídce služeb LfL a v přípravě mladých lidí pro budoucí povolání. Nabídku doplňuje poskytování garancí a podpor, díky kterým je LfL důležitým partnerem subjektů bavorského zemědělství a výroby potravin. Hlavním cílem LfL je podpora udržitelného zemědělství orientovaného na veřejné blaho. Spojuje jednotlivé vědecké disciplíny a zpracovává poznatky, které překračují hranice jednotlivých oborů, a stává se tak komplexním kompetentním partnerem ve všech otázkách zemědělství. Ústav přispívá k: transferu výsledků základního výzkumu do praxe, posílení konkurenceschopnosti zemědělských podniků, předávání technických novinek a inovací v rámci základního a následného vzdělávání, vymezování pozice zemědělců jako partnerů potravinářského průmyslu, podpoře projektů důležitých pro obecné blaho s hledáním vhodných podpůrných programů, zajištění a rozvoji sociálně příznivé krajiny s ohledem na zvířata a životní prostředí, udržení atraktivní kulturní krajiny. Zákazníky LfL jsou především pracovníci ze zemědělství a výroby potravin, politici a občané. Dalšími klienty jsou ale i orgány státní správy, svazy, družstva, spolky a kompetentní osoby z oblasti ekonomiky a obchodu, které spolupracují se zemědělstvím. Nosnými pilíři LfL jsou ústavy, které působí v rámci řešení rozvojových projektů k zajištění budoucnosti. Orientují se přitom rámcovým pracovním programem LfL. Ústavy chápou sami sebe jako poskytovatele služeb, kteří podporují podnikatelské subjekty na jedné straně v jejich záměrech a projektech a na druhé straně v rámci vzdělávání, podpory nebo garance s přesně definovanými úkoly a funkcemi. Výuková, pokusná a odborná centra (LVFZ) se opírají o vědomosti odborníků LfL, které přenášejí v rámci řádného a postgraduálního vzdělávání přímo do praxe. V oblasti mléčného skotu, prasat nebo ekologie jsou LVFZ aktivními spojovacími články mezi teorií a praxí. Navíc jako pokusné stanice poskytují zvířata a pozemky pro vědecké účely LfL a spolupracující partnery.

Spolupráce vytváří synergii LfL úzce spolupracuje s vědeckými zařízeními, která sídlí ve Weihenstephanu. K nim patří vědecké centrum orientované na základní výzkum (WZW) a Centrum Hanse Eisenmanna (HEZ) při Technické univerzitě Mnichov, Vysoká škola Weihenstephan-Triesdorf a další výzkumné ústavy jako je institut ve Fraunhofu nebo Zakladatelské centrum Weihenstephan. Spolupráce s četnými národními a mezinárodními výzkumnými institucemi se dále rozvíjí v rámci přípravy a zpracování společných projektů. LfL spolupracuje se zemskými ústavy a agrárními komorami ostatních spolkových zemí na společných projektech a publikacích v rámci dohod o spolupráci. Kooperace se zemědělskými výzkumnými institucemi univerzitního centra se odráží v následujících konkrétních opatřeních: vědečtí pracovníci LfL přebírají pedagogické úvazky (v LS 2010 a ZS 2010/11 34 úvazků), společné výzkumné projekty, 15

Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU studenti a profesoři TUM a FHW využívají pokusná a laboratorní zařízení LfL, zpracování magisterských, bakalářských a diplomových prací ve spolupráci s vědeckými pracovníky LfL, společná kolokvia, vědecké konference a publikace. V současnosti zpracováváme ve spolupráci s ostatními 187 výzkumnými institucemi cca 300 projektů. S cca 15 mil. EUR podpor ze strany státních a nestátních institucí je aktuálně 450 projektů financováno z ostatních zdrojů. Zaměstnanci LfL se v souvislosti se svými úkoly silně angažují v řádném, následném a doplňujícím vzdělávání a odborném poradenství. Rozhodujícím měřítkem efektivity je proto publikování poznatků o ekonomických otázkách zemědělství.

PORADENSTVÍ Poradenství v Bavorsku je prakticky organizováno státem. Poskytuje ho v zásadě 47 pracovníků Úřadů pro výživu, zemědělství a lesy (ÄELF) s připojenými odbornými školami, které jsou doplněni zemskými úřady a příslušnou Akademií pro výživu, zemědělství a lesy (FÜAK), kde je zajištěno základní a následné vzdělávání poradců. Kompetence v rámci resortu spadají pod Bavorské státní ministerstvo pro výživu, zemědělství a lesy (StMELF). Bezplatné poradenství ÄELF doplňují a rozšiřují od roku 2008 registrovaní smluvní partneři.

Smluvní poradenství znamená, že státní zemědělské poradenství vytvoří spolu s registrovaným nestátním poradcem „sdružení“ pro definované nabídky poradenství. Tím se standardizuje stávající poradenská nabídka obou stran, která se popíše v modulech a v případě potřeby doplní o další části. Konkrétně to znamená, že registrovaní nestátní poskytovatelé se soustředí především na technologie v oblasti zemědělství, zahradnictví a vinařství, a to formou nabídek jednotlivým podnikům. V rámci tohoto sdružení nabízejí v současnosti dvanáct modulů zaměřených na výrobně technické poradenství v oboru pěstování rostlin, zahradnictví, vinařství a pěstování chmele spolu s obory chov mléčného skotu, výkrm skotu a prasat, chov prasat a ekologické zemědělství.

Výrobně technologické a provozně ekonomické poradenství Rozdělení úkolů Oblasti NESTÁTNÍHO poradenství Výrobně technické poradenství 12 poradenských modulů

STÁTNÍ poradenství

Ekonomika postupů - analýza provozních odvětví - ekonomika práce

Výrobně technické poradenství - pracovní skupiny - poradenství ve spec. případech - prosazování nových vědeckých poznatků do praxe - vyrovnání deficitů v nabídce

Ostatní poradenská činnost - oběžníky - skupinové poradenství - semináře

Ekonomika postupů - vedení pracovních skupin - regionální prosazování výsledků BZA Präsidium

H. Sc hö n

16

Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU Státní poradenské týmy si i do budoucna zachovávají své hlavní kompetence ve všech výrobně technologických otázkách, zabývají se poradenstvím a určují odborná pravidla. U modulů se však nezabývají individuálním poradenstvím a spolupracují s profesními organizacemi a zajišťují tak „skupinové poradenství“. Běžného poradenství státních poradenských týmů, jako je např. poradenství v oboru rozvoje podnikání, podpor nebo konsolidace firem, odborného práva, ochrany zdrojů a klimatu, se tyto smluvní dohody netýkají. Služby státních institucí v rámci poradenského systému jsou pro zemědělce i v budoucnosti bezplatné. Nestátní poradenství se platí, zemědělec však může obdržet dotaci až do výše 50% nákladů, které do poradenství investuje. Například v Úřadu pro výživu, zemědělství a lesy Landshut jsou státní poradci rozdělení do dvou útvarů a dalších oddělení, resp. úseků.

Útvar L2 „Poradenství a vzdělávání“ zahrnuje zpravidla tři odborné úseky s následujícími aktivitami:
celoprovozní, socioekonomické poradenství pro zemědělské podniky,
správa a poradenství spolků,
realizace vzdělávacích příležitostí v oblasti zemědělství,
vyučování na zemědělské škole, profesní vzdělávání dospělých včetně vzdělávacího programu pro lesní hospodářství,
zajištění šlechtitelských programů a poradenství,
příprava a spoluúčast při zavádění zákonů a nařízení (např. nařízení o hnojivech), provádění pokusů. Útvar SG 2.2 „Chov skotu“ zahrnuje následující činnosti:













poradenství při vývoji šlechtitelského programu, plánování a výběru plemenných býků, poradenství v otázkách chovu masného skotu (hodnocení zvířat), odborné vedení chovů mléčného a masného skotu vč. odborného dozoru nad personálem, odborné poradenství pro sdružení výrobců, odborné činnosti Svazu chovatelů skotu, odborné poradenství v oblasti chovu skotu, připařovacích plánů, embryotransferu, poradenství v oblasti kontroly užitkovosti, správa pracovních skupin, služby a poradenství při prodeji a nákupu, spoluúčast na výstavách zvířat, podílnictví na dalším profesním a postgraduálním vzdělávání, odborná spolupráce s ostatními organizacemi.

ODBORNÉ ŠKOLSTVÍ V OBORU ZEMĚDĚLSTVÍ Nabídka poradenství je úzce propojena se státní nabídkou vzdělávání. Nabídka škol v současnosti zahrnuje: 49 zemědělských škol, z toho 27 s oborem zemědělství v rámci tří semestrů a 46 s jednosemestrálním oborem ekonomika, dvouleté technické školy na šesti místech, jednoleté vyšší zemědělské školy jako druhý stupeň zemědělských škol na čtyřech místech, zemědělsko ekonomické odborné školy s integrovanou mistrovskou zkouškou z ekologického zemědělství, zahradnictví, vinohradnictví a mlékařství na pěti místech, vzdělávací zařízení pro zemědělsko-ekonomické asistenty (laboranty) na dvou místech, tříletá odborná akademie s oborem ekonomie a výživa ve Triesdorfu.

17

Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU

BUDOUCNOST VÝROBY MLÉKA V BAVORSKU Gerhard Dorfner

ROZDÍLNÉ VÝZVY PRO PLEMENA S JEDNOSTRANNOU A KOMBINOVANOU UŽITKOVOSTÍ?

Ústav zemědělské ekonomiky, Bavorský zemský zemědělský ústav, Mnichov Menzinger Str. 54, 80638 München, www.lfl/ilb/de

1. ZEMĚ MLÉKA BAVORSKO – ÚDAJE A FAKTA Bavorsko je s cca 42 000 chovateli mléčného skotu (2010), s produkcí vyšší než 7,5 mil. tun mléka a s ročními tržbami přes 2 mld. € s odstupem největším výrobcem mléka ze všech spolkových zemí Německa (kolem 28,5 mil. tun). Na celkové produkci mléka států EU-27 (cca 150 mil. tun) se Bavorsko podílí přibližně 5 %. V průměrném bavorském chovu s 29 dojnicemi se vyrobí cca 180 000 kg mléka (stav z roku 2010). Ve všech vládních obvodech Bavorska převažují podniky s chovy do 50 krav. Pouze ve 14% podniků se chová více než 50 krav a v 0,8 % podniků více než 100 krav. V celém Německu dosahují stejné podíly téměř 30 % a 7 % (stav z roku 2009). Ve srovnání s dalšími spolkovými zeměmi Německa jsou bavorské zemědělské podniky menší, nadprůměrně častá je kombinace různých zdrojů příjmů. V roce 2009 bylo cca 50 % krav ustájeno ve volných stájích (LKV 2009). Hlavními centry výroby mléka je celé podhůří Alp s vysokým podílem travních porostů a východní Bavorsko. Na základě vysoké soběstačnosti ve výrobě mléka (přes 170 %) má Bavorsko tradičně vysoké vývozy a dovozy mléka a mléčných výrobků. V roce 2009 mělo 75 mlékáren s celkem 113 provozy k dispozici pro obchodování a zpracování téměř 10 mil. tun mléka (včetně mléka nakoupeného mimo Bavorsko). Díky sýrům, mléku a mléčným výrobkům vytvořilo v roce 2009 obchodní přebytek ve výši cca 1,1 mld. € (LfL 2010, IEM).

2. VÝZVY VÝROBCŮM MLÉKA PRO NASTÁVAJÍCÍ OBDOBÍ Častější výskyt nestálosti globálních a regionálních agrárních trhů Postupující liberalizace agrárních trhů a internacionalizace obchodu se zemědělskými produkty vedou k tomu, že se na národních a regionálních trzích stále intenzivněji prosazuje celosvětový vývoj, resp. krátkodobé změny. Situaci navíc zostřuje posun měnové parity především mezi významnými aktéry světového zemědělského obchodu, kterými jsou mimo jiné USA, EU-27 a Čína, u komodity mléko také Oceánie. Dramatickými výkyvy kurzu na celosvětových trzích s energií a surovinami jsou od konce roku 2006 v dosud nepoznané míře ovlivňovány příjmy a výdaje chovatelů mléčného skotu (tab. 1). Řada nepředvídatelných událostí (např. klimatických katastrof, politických změn, epidemií s následným omezením obchodu) a chybějící transparentnost trhu (m.j. privátní vlastnictví skladů) vedou k tomu, že se výkyvy na trhu stávají běžným jevem i pro výrobce mléka. V posledních pěti letech se extrémně nízkými a vysokými nákupními cenami mléka v Bavorsku vyznačovaly následující měsíce (ceny netto při přirozeném obsahu složek mléka): červenec 2006 (27,7 ct/kg), prosinec 2007 (43,5 ct/kg), červenec 2009 (24,3 ct/kg) a prosinec 2011 (cca. 34,5 ct/kg). 18

Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU

Tab. 1: Hlavní ceny bavorských výrobců mléka 2000-2010 1)

NC mléka (€/100 kg)

krmný ječmen netto €/100 kg

mléčné náhražky netto €/100 kg

telata fleckvieh netto €/kus

jat. krávy Ø tř. E-P netto €/kus

Rok

3,7 % tuk 3,4 % bíl. netto

přir. obs. složek netto

přir. obs. složek brutto

soj. extr. šrot netto €/100 kg

2000

30,13

31,51

34,34

25,00

11,19

98

428

657

2001

33,06

35,02

38,16

26,27

10,21

110

310

493

2002

30,28

32,23

35,13

24,15

9,28

108

384

570

2003

28,83

30,79

33,56

23,64

10,41

103

406

827

2004

27,98

30,01

32,71

24,44

11,16

105

377

608

2005

27,92

29,77

32,45

22,38

8,97

114

430

713

2006

27,52

29,11

31,73

21,35

10,33

123

478

745

2007

33,14

34,84

38,57

26,69

16,13

145

420

746

2008

35,03

36,69

40,61

35,25

16,99

125

386

826

2009

25,30

26,88

29,76

34,85

9,46

117

419

739

20103)

29,85

31,13

34,46

33,73

11,55

133

444

759

průměr 06-103)

30,00

31,62

34,90

30,02

12,78

128

428

763

rozdíl % 09:08

-27,8

-26,7

-26,7

-1,1

-44,3

-6,0

8,3

-10,5

rozdíl % 18,0 15,8 15,8 -3,2 22,1 13,9 6,0 10:09 1) bez náhrad a příplatků, Pramen: LfL EM 2) mléčné náhražky bez odstředěného mléka; s odstředěným mlékem: 2006 – 2009 průměr 169 €/100 kg netto; 3) předběžné výsledky.

2,7

Větší a na výrobu mléka specializované podniky v obdobích s nejnižšími cenami mléka byly vůči cenovým výkyvům výrazně zranitelnější něž podniky s více výrobními odvětvími, které v těchto fázích vykazovaly větší stabilitu. Tato situace je v Německu hlavní příčinou živé diskuse o strategii zemědělských podniků (specializace versus diverzifikace) k trvalému zajištění likvidity a rentability.

Budoucnost agrárně - politického systému podpor Německo se při reformě společné zemědělské politiky (GAP) v roce 2003 rozhodlo pro kombinovaný model (obr.1.), v jehož rámci byla vyplácena část prémií na podnik a část na plochu (na ornou půdu a travní porosty). Historicky podmíněné individuální nároky na prémie vyplácené na podnik byly v roce 2010 zrušeny, prémie na travní porosty byly postupně navyšovány. Na konci této reformy budou v roce 2013 vypláceny jednotné prémie na plochu v předpokládané výši 340 až 350 € na hektar, které budou mít speciálně u podniků s intenzivním chovem skotu a nedostatečnou výměrou půdy za následek zřetelné snížení objemu vyplacených prémií ve srovnání s rokem 2010. Podniky s dostatečnou výměrou trvalých travních porostů pak posílí svoji konkurenceschopnost. Poněvadž rentabilita výroby mléka je stejně jako v minulosti do značné míry závislá na státní podpoře, budou mít rozhodnutí unie vztahující se k této problematice značný vliv na příjmy německých zemědělců v novém finančním období od roku 2014. Po výrazném snížení ceny 1 kg kvóty mléka na cca 10 centů není o termínu ukončení systému mléčných kvót v roce 2015 vedena téměř žádná další diskuse. Nejistota panuje nicméně v tom, zda a v jaké formě vzniknou soukromě organizované nástroje k řízení množství a jak se budou v Německu vyvíjet objemy dodávek mléka po zrušení kvót.

19

Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU Obr. 1: Změny agrárně politického rámce výroby mléka v Německu zvyšování kvót mléka a jejich zrušení v kvótovém roce 2014/2015 +2,5 %

+1 %

+1 %

+1 %

+1 %

?

+cca 1,8 %1)

?

konec kvót mléka

rušení „top-up“2) 10 %

30 %

60 %

EU – prémie na plochu diferencované (89 až přes 600 €/ha)

100 % jednotné (340 €/ha ?)

modulace (odvod do 2. dotačního pilíře) 5%

7%

8%

9%

10 %

10 % ?

→ diferencovaně ?! ? €/ha nové rozpočtové období nový systém dotací !!!

(+4 % do 300 000 €, dobrovolný odvod 5 000 €) 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 1) v Německu navíc cca 1,8 % v důsledku snížení korektury na tuk na polovinu, v EU cca +1,5 %; 2) indivuální řástka na podnik z bývalých prémií vázaných na produkci. Stav leden 2010

Pracovně - ekonomické zvládnutí dalšího rozvoje V posledních dvou letech se strukturální vývoj výrobců mléka v Německu vyznačoval velkou dynamikou. Ve srovnání s produktivitou 40 až 60 krav na pracovníka s plným pracovním úvazkem dosahovanou ve světě překročila v podnicích s hlavním příjmem ze zemědělské činnosti a zaměstnávajících cizí pracovníky na západě a severu Německa norma obsluhy hranici 100 krav na ošetřovatele, a to mnohdy výrazně. Především na východě Německa se v jednom podniku chová 500 a více krav. V tradičně pomaleji rostoucích bavorských rodinných podnicích bez cizích pracovních sil, jejichž značný podíl je obhospodařován formou vedlejšího zaměstnání, jsou v důsledku růstových opatření ve svém vývoji na hranici „klasického“ rodinného podniku. Symbolem této situace je prudce se zvyšující využívání automatizovaných systému dojení (dojicích robotů). Touto dojicí technikou je v Bavorsku vybaveno cca 40 až 50 % nově do provozu uváděných volných stájí. Vedle běžně využívané automatizace odklizu hnoje (podroštové shrnovací lopaty, mobilní zařízení) se postupně zvyšuje význam automatizovaných systémů krmení. Důsledkem tohoto intenzivnějšího využívání techniky je rostoucí potřeba kapitálu a vyšší produktivita práce spojená s nutností adaptability podnikového managementu. Současně bude nutno za účelem zlepšení produktivity práce a kvality pracovníků v podnicích s výrobou mléka zvýšit podíl cizích pracovních sil, resp. posílit různé formy mezipodnikové kooperace. Zajištění „volných víkendů“ a zabezpečení prací v případě onemocnění vedoucího podniku jsou hlavními požadavky pro trvalou stabilitu rodinných farem s výrobou mléka. Růst konkurence o zemědělskou půdu v regionech s intenzivním chovem skotu Vývoj v posledních letech ukazuje, že se živočišná výroba stále více soustřeďuje do určitých regionů. V chovu mléčného skotu se jedná především o oblasti s absencí nebo s neekonomickými alternativami pěstování tržních plodin, popř. o regiony, ve kterých nezemědělský sektor nenabízí téměř žádná pracovní místa. Další příčiny vedly v poslední době k tomu, že se limitujícím faktorem rozvoje podniků stává zemědělská půda. Vedle globální výzvy, že se rostoucí počet světové populace musí uživit na omezených půdních zdrojích, existují také další celoevropské, resp. národní důvody. Z právní stránky přispívají různa omezení (životní prostředí, horní hranice salda dusíku, získání náhradních ploch za stavební činnost) stejně jako dotace (např. zákon o podporu výroby obnovitelné energie a extenzivního využívání půdy) zčásti k tomu, že je situace na trhu s nájmy půdy velmi napjatá. Speciálně v intenzivních oblastech je další rozvoj podniků spojen buď s vysokými náklady nebo jej nelze realizovat. Pro podniky s chovem mléčného skotu je jedinou možnou a ekonomickou variantou a předpokladem trvalé konkurenceschopnosti efektivní využívání půdy ve spojení s profesionálním stájovým managementem.

20

Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU

3. ROZDÍLNÉ VÝZVY PRO PLEMENA S MLÉČNOU A KOMBINOVANOU UŽITKOVOSTÍ? Rozdělení plemen a výrobní data Rozdělení plemen je v Bavorsku, resp. v jižním Německu, a ve zbylých spolkových zemích tradičně velmi odlišné. V rámci celé země dominuje s cca 63 % holštýnsko-fríské plemeno, s cca 29 % následuje plemeno fleckvieh a s cca 6 % hnědý skot (LKW). Naproti tomu v Bavorsku je do kontroly mléčné užitkovosti zapojeno přes 76 % krav plemene fleckvieh, 13,6 % krav hnědého a 9,3 % krav holštýnsko-fríského plemene [LKV 2009]. Průměrná dojivost v roce 2010 dosáhla v Německu 8 093 kg, v Bavorsku 7 115 kg mléka na krávu a rok (DLQ 2011). V dojivosti na krávu vykázaly v posledních letech výrazný nárůst především nové spolkové země. V případě Durynska překročil roční nárůst za posledních 9 let dokonce 150 kg na krávu a rok při dojivosti 8.964 kg na krávu v roce 2010 (tab. 2). Tab. 2 Vývoj mléčné užitkovosti krav ve spolkových zemích Německa Ukazatel

jedn.

rok/ období

SchleswigHolstein

převažující plemeno krav mléka na krávu

kg/krávu/ rok

zvýšení 2001-2010

kg/krávu

tučnost mléka

%

obsah bílkovin

%

Niedersachsen

Meckl.Vorpomm.

Thüringen

holštýnské

BadenWürttem.

Bayern celkem

fleckvieh

2001

7 411

7 963

7 675

7 559

6 296

6 363

2010

8 312

8 858

8 824

8 964

7 219

7 115

celkem

901

895

1 149

1 405

923

752

na rok

100

99

128

156

103

84

2001

4,29

4,23

4,2

4,19

4,18

4,16

2010

4,23

4,13

4,1

4,03

4,16

4,15

2001

3,41

3,4

3,45

3,41

3,34

3,50

2010

3,43

3,42

3,39

3,38

3,42

3,49

Konkurenceschopnost plemen s mléčnou a kombinovanou užitkovostí O výsledku ekonomického hodnocení plemen s mléčnou a kombinovanou užitkovostí rozhodují především následující aspekty: rozdíl v dojivosti, resp. ve složkách mléka ovlivňujících jeho cenu; náklady na výrobu mléka; rozdíly mezi plemeny v cenách užitkových telat, resp. jatečných krav, a s nimi spojené vyšší tržby za zvířata plemen s kombinovanou užitkovostí; případné průkazné rozdíly v produkčně-technických ukazatelích s dopadem na ekonomické výsledky (např. plodnost, produkční věk aj.). V Bavorsku dosahují holštýnské krávy v průměru o 1 100 až 1 300 kg vyšší produkce mléka na krávu a rok, přičemž rozdíl v užitkovosti mezi plemenem fleckvieh v Bavorsku a dojnicemi v severním a východním Německu je zřetelně vyšší. V dlouhodobém průměru vyšší nákupní ceny mléka (cca 30 ct za kg) a vyšší tržby za zvířata a maso v podnicích s chovem krav plemene fleckvieh rozdíl v užitkovosti krav holštýnského plemene ve většině případů více než vyrovnávají. Ekonomické srovnání skupin krav obou plemen na úrovni vlastních (úplných) nákladů (včetně hodnocení spotřeby pracovního času) poukázalo na přednosti výroby mléka prostřednictvím dojných plemen. Přitom chovatelé holštýnských krav, jejichž stáda jsou větší než stáda jejich strakatých vrstevnic, se plně zaměřují na výrobu mléka s využitím degresivních efektů. Při nejnižších cenách mléka v roce 2009 se ale potvrdila větší ekonomická stabilita a likvidita chovů krav s kombinovanou užitkovostí. Při samotném sledování tržeb výkonů vykázaly chovy krav plemene fleckvieh 18 % vedlejších příjmů (jatečné krávy, telata), zatímco chovy holštýnských krav pouze 10 % (LfL 2010). Chovy krav plemene

21

Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU fleckvieh uplatňovaly v rámci výroby mléka určitou strategii diverzifikace, která se při výše zmíněné nestálosti trhů ukazuje jako výhoda.

Doba produkčního využití krav a řízení stáda Diskuse o příliš nízkém produkčním věku krav a nízké celoživotní produkci mléka má několik podob. V mnoha vysokoprodukčních stádech dosahuje roční obměna stáda přes 35 %, což výrazně překračuje optimální hodnoty. Genetické výzkumy na druhé straně však ukazují, že produkční věk krav se v posledních letech nezhoršil, a že podstatný vliv na dobu produkčního využívání krav má chovné prostředí a řízení stáda (m.j. LfL 2004). Například statisticky průkazně delší produkční věk krav hnědého skotu je ovlivněn mimo jiné mnohonásobným křížením, které výrazně omezuje nutnost obměny stáda, a proto není produkční věk krav ovlivňován pouze genetickou dispozicí. Celkem se celoživotní užitkovost krav při konstantním produkčním věku v důsledku nárůstu dojivosti mezi roky 2000 a 2010 výrazně zvýšila (tab.3.). Tab. 3: Výrobně-technické ukazatele plemen krav chovaných v Bavorsku Ukazatel

plemeno

jedn.

rok

fleckvieh

holštýnské

hnědé

dojivost (mléko)

kg na krávu

2001

6 261

7 552

6 440

2010

7 013

8 215

7 056

zvýšení dojivosti 2001 - 2010 (mléko)

kg na krávu

celk.

752

663

616

na rok

84

74

68

2001

4,15

4,15

4,18

2010

4,14

4,09

4,2

2001

3,50

3,38

3,59

2010

3,49

3,37

3,59

tučnost mléka

%

obsah bílkovin v mléce

%

počet somatických buněk v mléce

tis. v 1ml

2001

177

246

215

2010

183

245

204

celoživotní produkce mléka

kg na krávu

2000

17 094

19 421

21 837

2010

19 877

24 047

26 596

průměrný minutový výdojek (mléko)

kg za min.

1998

1,68

2,10

1,82

2009

1,95

2,30

2,14

%

2009

5,3

10,9

6,8

395

417

417

1 076

1 099

1 421

931

974

1 257

mrtvě narozená telata mezidobí krmné dny dny laktace

dny

2009

věk krav při vyřazení roky 2009 5,4 5,4 6,6 Pramen: Landeskuratorium f. tierische Veredluhg Bayer e.V., Jahresberichte versch. Jahre (Zemské kuratorium pro šlechtění zvířat, Bavorsko, výroční zprávy z různých let).

Pasivní selekce, tzn. ztráty krav v důsledku zdravotních problémů (neplodnost, problémy s paznehty aj.), mají za následek vysoké náklady na obměnu stáda, které výrazně ovlivňují ekonomické výsledky výroby mléka. Zvyšování produkčního věku krav snižuje potřebu vlastního zástavu (jaloviček) k obměně stáda a vytváří předpoklady pro lepší zhodnocení budov, půdy a práce. Přitom ale pouze ukazatele produkčního věku nebo celoživotní užitkovosti krav nejsou pro ekonomickou analýzu výroby mléka dostatečné. Rozhodující je celoživotní efektivita produkce (produkce mléka na den života), resp. příspěvek na úhradu na den života krávy (LfL, LKV 2008). Základním cílem je hodnotit nejen dobu produkčního využívání krav, ale i dobu a náklady odchovu telat a jalovic. V rámci výpočtu příspěvku na úhradu na jeden den života dojnice se navíc zohledňují i tržby za zvířata a maso, které při srovnávání plemen nesmí být opomíjeny. Rostoucímu 22

Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU významu ukazatelů kondice a zdraví (fitnesu) krav se přizpůsobuje i výpočet plemenných hodnot (např. celková plemenná hodnota nebo ekologická celková plemenná hodnota). Čím vyšší je genetický potenciál krav k produkci mléka, tím vyšší jsou nároky na management stáda. V důsledku této skutečnosti je v současné době v regionech a v podnicích s vysokou užitkovostí krav v centru pozornosti fitnes stáda před dosahováním nových rekordů v dojivosti krav.

ZÁVĚR Hlavní výzvy pro chovatele mléčného skotu v Bavorsku vyplývají především z „nových“ a dosud nepředvídatelných agrárně politických rámcových podmínek od roku 2014, ze silné nestability trhů, z vysokých nákladů na půdu a z dalšího pracovního a organizačního vývoje rodinných podniků. Faktory rozhodujícími o trvale konkurenceschopné výrobě mléka jsou efektivnost využití práce a ploch půdy. Diskuse o volbě „správného“ plemene se tak dostává do pozadí. Relativně stejné podíly jednotlivých plemen ve výrobě mléka v jednotlivých regionech navíc ukazují, že v Německu ani v Bavorsku neexistují žádné jednoznačné konkurenční přednosti chovu plemen skotu s mléčnou nebo s kombinovanou užitkovostí. Spíše se jedná o optimalizaci využití předností jednotlivých plemen v rámci zvolené podnikové strategie. Zaměření na výrobu mléka je důležité zejména tam, kde další rozvoj naráží na omezenou pracovní kapacitu nebo plochy půdy. Výroba mléka je nicméně vůči kolísání nákupních cen mléka zřetelně stabilnější díky druhému “pilíři příjmů”, který tvoří tržby za zvířata a maso. Pokud se chovatelům plemene fleckvieh podaří udržet rozdíl v užitkovosti ve vztahu k mléčným plemenům ve stávajícím rámci a využívat přednosti telat a jatečných krav při zpeněžování, lze obě srovnávaná plemena považovat za srovnatelné a plnohodnotné konkurenty.

Literatura DLQ (Deutscher Verband für Leistungs- und Qualitätsprüfung) (2011): Auswertung der Milchleistungsprüfung in den deutschen Bundesländern (http://www.dlq-web.de/mlpjahresabschluss_2010__hoehere_leistungen_und_st.html LfL (Bayerische Landesanstalt für Landwirtschaft) (2004): Überprüfung der Zuchtstrategie beim Fleckvieh. Grub LfL (Bayerische Landesanstalt für Landwirtschaft) (2008): Deckungsbeitrag für die Lebensleistung, München. http://www.lfl.bayern.de/ilb/tier/32711/index.php LfL (Bayerische Landesanstalt für Landwirtschaft) (2009): Statistik der bayerischen Milchwirtschaft. München; http://www.lfl.bayern.de/iem/milchwirtschaft/ LfL (Bayerische Landesanstalt für Landwirtschaft) (2010): Milchreport Bayern. München. http://www.lfl.bayern.de/ilb/tier/30006/index.php LKV (Landeskuratorium für tierische Veredlung e.V.): (versch. Jahre): Leistungs- und Qualitätsprüfung in der Rinderzucht in Bayern, Ergebnisse und Auswertungen, München.

23

Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU

VÝROBA HOVĚZÍHO MASA V BAVORSKU Irene Faulhaber

EKONOMIKA A PERSPEKTIVY

Ústav zemědělské ekonomiky, Bavorský zemský zemědělský ústav, Mnichov Menzinger Str. 54, 80638 München, www.lfl/ilb/de

Téměř 50 procent zemědělské produkce Bavorska pochází z chovu skotu a s ním související produkce objemných krmiv. Přibližně třetina z tohoto objemu připadá na výrobu hovězího masa. V Bavorsku se ročně vyrábí zhruba 316 tis. tun hovězího a telecího masa. Z toho připadá 44 % na maso z býků, 37 % na maso z krav, 17 % na maso z jalovic, 1 % na maso z volů a 1 % na maso telecí. Výroba hovězího masa chovem krav bez tržní produkce mléka (TPM) má z hlediska jeho celkové produkce pouze malý význam. Na celkovém počtu 1,3 mil. krav chovaných v Bavorsku se krávy bez TPM podílejí pouze 5 %. Chov krav bez TPM v Bavorsku je charakterizován v průměru menšími stády, ve většině případů je provozován jako vedlejší činnost a nachází se především ve znevýhodněných zemědělských oblastech (středohoří). Významnou součástí příjmů chovu krav bez TPM jsou vyrovnávací příplatky na udržování krajiny a na ochranu životního prostředí a zvířat. Produkce hovězího masa je téměř výhradně realizována formou výkrmu býků. Nicméně dobrá polovina všech býků, kteří se v Bavorsku vykrmují, je chována v podnicích s chovem dojnic. Specializovaným výkrmem býků bez chovu krav se zabývá kolem 5 000 z téměř 31 000 bavorských chovatelů, kteří býky vykrmují. Základ krmné dávky pro výkrm býků tvoří kukuřičná siláž s co možná nejvyšší koncentrací energie. Výkrm býků se proto uskutečňuje v oblastech s intenzivní rostlinnou výrobou, ve kterých dobré půdní a klimatické podmínky umožňují dosahování vysokých výnosů kukuřice. Tím však toto odvětví chovu skotu konkuruje podnikům s rostlinnou výrobou, s chovem prasat a drůbeže, a v posledních letech pak i podnikům s výrobou bioplynu, v zájmu o ornou půdu. Rozvoj výkrmu býků ztěžují i stoupající ceny pronájmů půdy. Převládajícím plemenem vykrmovaných býků je plemeno fleckvieh, protože se k výkrmu využívají především telata nebo zástavoví býčci z bavorských chovů dojnic. V menší míře byla – do roku 2010 se stoupající tendencí – vykrmována také odstavená telata z chovu krav bez TPM původem z východního Německa, Francie a východní Evropy. V obchodě s odstavenými telaty se ovšem jako čím dál větší problém projevuje v rámci článku 10 prováděné ozdravování chovů od BVD (viru BHV1). K výkrmu se využívají býčci o hmotnosti 80 až 90 kg, kteří se prodávají na trzích, prostřednictvím „překupníků“ nebo sdruženími producentů mléka na aukcích zástavových býčků. Telata se na začátku výkrmu ještě 6 až 10 týdnů napájejí mléčnou krmnou směsí, po odstavu se vykrmují až do živé hmotnosti 700 až 740 kg zpravidla kukuřičnou siláží, senem, slámou, obilím, bílkovinnými krmivy (sójovým nebo řepkovým šrotem apod.) a minerálními přísadami.

24

Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU K hodnocení struktury výroby a výrobně technologických poměrů jsou v Bavorsku k dispozici pouze údaje z podniků sdružených v bavorských svazech (kroužcích) producentů masa. Těchto cca 900 podniků ročně vykrmí kolem 67 000 jatečných býků, 37 000 zástavových býčků, 900 jatečných jalovic a 300 volů. Průměrný počet samčích zvířat chovaných v těchto podnicích je ve srovnání se všemi bavorskými podniky specializovanými na výkrm býků dvojnásobný. Následující výrobní ukazatele se vztahují, pokud není uvedeno jinak, k podnikům sdruženým ve svazu producentů masa za hospodářský rok 2009/10. Převládajícím plemenem býků vykrmovaných v těchto podnicích je s podílem 89 % ze všech jatečných býků plemeno fleckvieh. Kolem 10 % tvoří masná plemena, např. charolais. Velmi malý podíl pak připadá na býčky mléčných plemen (hnědý a holštýnský skot). Po období odchovu jsou býci téměř výhradně vykrmování ve volných kotcových stájích na roštech. Na jednoho býka vykrmeného v prošlapávací stáji nebo ve stáji s hlubokou podestýlkou připadá 30 býků vykrmených ve volných roštových stájích. Zástavová telata se v podnicích s výkrmem býků odchovávají (podle dostupných údajů) z cca 60 % ve stlaných a ze 40 % v bezstelivových provozech. V podnicích specializovaných na produkci zástavových býčků se z pracovně - ekonomických důvodů stelivové ustájení uplatňuje pouze v malé míře. Býci se za účelem optimálního využití stájové plochy dvakrát až pětkrát přemísťují do nových kotců. V závěrečné fázi výkrmu mají býci k dispozici kolem 2,7 m2 zaroštované podlahy. Užitkovost vykrmovaných býků se v posledních 17letech zlepšila. Vzhledem ke kvalitě zvířat a k jejich vysokému podílu v programech výroby značkového masa byly porážkové hmotnosti až do poloviny 90. let ve srovnání se současným stavem nízké. Situace se zlepšila využíváním potenciálu plemene fleckvieh, jehož tělesný rámec se zvětšil. Graf 1. Denní přírůstky a jatečná hmotnost vykrmených býků v Bavorsku g/den 1.400

kg jat. hm. 420 411 410

denní přírůstky od telat denní přírůstky od zástavu jatečná hmotnost býků při výkrmu od telat jatečná hmotnost při výkrmu od zástavu

1.350 1.300 1.250 1.214 1.200 1.150

408

1.297

400

1.271 390 380

1.198 368

370

1.100 364

360

1.050

350

Denní přírůstky se zdánlivě zvyšovaly jen nepatrně. Ovšem se zřetelem na výrazně vyšší současné porážkové hmotnosti při denních přírůstcích ve výši 1 271 g, resp. 1 297 g, je užitkovost vyšší než při průměrných denních přírůstcích 1 198 g, resp. 1 214 g, a porážkové hmotnosti, která byla před 17lety o 45 kg nižší (graf 1).

Zdroj: LKV -Bayern

Graf 2a. Rozdíl výkonů (tržeb) a přímých nákladů výkrmu býků a produkce zástavu Zdroj: LKV -Bayern, vlastní výpočty

€ na místo a rok

Výkrm od telat Produkce zástavu

450 400

výkrm býků od zástavu průměr u výkrmu od telat průměr produkce zástavu

Průměr od zástavu

350 300 250 200 150 100 50 0 97/98

98/99

99/00

00/01

01/02

02/03

03/04

04/05

U produkce zástavu je uvažováno s 10 volnými dny na cyklus

05/06

06/07

07/08

08/09

09/10

Analýzy výsledků svazů producentů masa ukazují (grafy 2a, 2b), že v posledních pěti letech dosáhly výkony (tržby) snížené o přímé náklady (DKfL) při odchovu zástavových býčků v průměru 318 € (DKfL) za rok. Přitom je třeba zohlednit skutečnost, že pracovní náročnost na kus a den je přibližně dvojnásobná než při výkrmu býků, volů a jalovic. Kromě toho jsou stáje k produkci zástavu investičně náročnější. Výkrm jalovic vykazuje ve srovnání s ostatními kategoriemi relativně horší výsledky. 25

Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU

Graf 2b. Ekonomika výkrmu skotu v členských podnicích bavorského svazu výkrmců v letech 2005/06 – 2009/10 €/místo a rok

€/kg jat.hm. €/kg jat.hm., brutto

DkfLmísto a rok

400

Cena za tř. U3 vč. DPH

3,75

3,63

300

3,41 3,41

3,39

3,41 3,39

3,42

3,50

3,37

3,36

200

3,25

3,23

3,23

100

3,00 211

0

výkrm od telat

ca. 39.200 St./J.

130

318

výkrm výkrm volů od odstavu

výkrm jalovic

odchov zástavu

ca. 5.300 St./J.

ca. 800 St./J.

176 výkrm od zástavu

ca. 19.000 St./J.

232

177

ca. 220 St./J.

2,75

ca. 28.100 St./J.

Ekonomicky efektivní je – stejně jako u jatečných volů - pouze v případě, že nákupní ceny se udržují výrazně nad průměrem. Výkrm jalovic se doporučuje pouze podnikům, které musí využívat trvalé travní porosty a mají odběratele schopné prodat jatečná zvířata ve vyšším cenovém segmentu. V průměru posledních pěti letech je nejlukrativnější výkrm odstavených býčků. Přitom je však nutno zohlednit skutečnost, že tyto pozitivní výsledky pocházejí především z nově postavených roštových stájí.

Kalkulované výrobní náklady na produkci masa mladých býčků činí v průměru posledních pěti let 3,08 až 3,27 € za kg jatečné hmotnosti (bez DPH). Netto ceny mladých bavorských býčků zařazených do obchodní třídy U3 činily v pětiletém průměru 3,09 € za kg jatečné hmotnosti. Dlouholeté výsledky ukazují, že vlastní (výrobní) náklady vynaložené na výkrm býků je schopna „pokrýt“ pouze čtvrtina nejlepších výkrmců. Průměrné podniky jsou nuceny rezignovat na úhradu odpisů a (nebo) zúročení vlastního kapitálu. Hrubý zisk podniků specializovaných na výkrm s ročním prodejem kolem 100 jatečných býků a s výměrou obhospodařované půdy cca 60 hektarů se v uplynulých deseti letech pohyboval přibližně na úrovni 39 000 € na podnik a rok (graf 3). Pro tyto podniky bude v následujících třech letech problémem zavedeni reformy společné zemědělské politiky unie z roku 2005. Graf 3. Vývoj tržeb ve specializovaných podnicích pro výkrm býků v Bavorsku €/podnik 70.000

60.000

50.000

40.000

30.000

20.000

10.000

0

00/01

01/02

02/03

03/04

bay. Testbetriebe; im Schnitt ca. 100 verk. MB, 60 ha LF;

26

04/05

05/06

06/07

07/08

08/09

09/10

Vlivem přechodu od dosavadních převážně individuálních podnikových přímých plateb na jednotnou platbu na plochu do roku 2013 se sníží přímé platby a tím i zisk o cca 15 000 € na podnik. Při průměrných ročních nákladech na „provoz“ rodiny podnikatele kolem 32 000 € pak dosažený zisk k pokrytí potřeb podnikatelské rodiny už nebude stačit. Zemědělci jsou nuceni k tomu, aby vedle optimalizace stávajícího provozu generovali dodatečné příjmy zvýšením obratu a diverzifikací výroby. Možnost získání dodatečných příjmů je ale podmíněna značnou počáteční investicí a navýšením oběžného kapitálu.

Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU

Podniky specializované na výkrm býků v Bavorsku1) (2009/10, 44 podniky) Ukazatel, položka

jednotka

průměr

pracující členové rodiny bez pravidelné mzdy

n

1,31

zemědělská půda

ha

67,44

orná půda

ha

61,83

ha

29,95

tun/ha

7,181

%

70

€/tunu

109,2

ha

17,02

ha

0,17

prodaní jateční býci

kusy

102

tržby za jatečného býka

€/kus

1 235,87

nakoupená telata

kusy

105

cena za nakoupená telata

€/kus

519,28

z toho obiloviny průměrný výnos obilí spotřeba krmného obilí v podniku cena obilí z toho kukuřice na siláž plocha silážní kukuřice na prodaného jatečného býka

fixní náklady bez mezd pachtovné (náklady snížené o příjmy z pronájmů)

46 631 €/podnik

úroky bez příjmů z úroků

2 831

Mzdové náklady

570

výnosy z podnikatelské činnosti z toho podnikové prémie oddělené od produkce

12 903

235 613 €/podnik

36 733

náklady na podnikatelskou činnost

198 567

hospodářský výsledek (hrubý zisk)

37 046

Zdroj: Bavorské výsledky účetnictví 2009/10 1) při dani z obratu netto.

S klesajícím počtem krav v Bavorsku se bude snižovat i výroba hovězího masa, zejména pak v rámci kombinace výkrmu býků a výroby mléka. Počty býků v podnicích specializovaných na jejich výkrm a s velmi dobrými vykazovanými výsledky se budou zvyšovat až nad 150 kusů v případě dostatku ploch zemědělské půdy k pronájmu. V krajních případech se bude zvyšovat podíl silážní kukuřice v osevních postupech. Stabilita chovu krav bez TPM, který v Bavorsku hraje roli především při využívání znevýhodněných oblastí a regionů s nízkou úrodností půdy (s nízkými výnosy plodin), bude záviset především na agrárně-politických rozhodnutích EU, Německa a Bavorska.

27

Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU

VÝVOJ A PERSPEKTIVY CHOVU SKOTU V ČR PO VSTUPU DO EU Jindřich Kvapilík, Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i Po recesi trvající od roku 1989 byla s přípravou na členství ČR v EU spojena řada očekávání a představ o vývoji jednotlivých resortů včetně "těžce zkoušeného" zemědělství. Zlepšení ekonomické situace spojovali chovatelé se zásadami společné zemědělské politiky shodnými ve všech státech unie, se spravedlivými kvótami a dotacemi stanovenými podle stejných zásad jako stávajícím státům unie, s vyššími nákupními cenami, se stabilitou tržních opatření, s možnostmi exportu na rozšířený trh, s růstem domácí spotřeby potravin aj. Sedm let trvající členství ČR v EU (spojené se skončením výjimek na omezení volného pohybu pracovních sil z nových států EU a na prodej půdy cizincům) je příležitostí k orientační analýze aktuálního stavu a aspektech dalšího vývoje chovu skotu. Na některé skutečnosti související s touto tématikou poukazuje předložený příspěvek.

MATERIÁL A METODIKA Údaje o vývoji chovu skotu v ČR vycházejí především ze statistických výkazů ČSÚ, MZe a SZIF, v EU z dat publikovaných Eurostatem, z legislativy unie a ČR a z dalších domácích a zahraničních publikací. Vstupní údaje (především za poslední uvedený rok) jsou ve statistických výkazech v některých případech označeny jako "předběžné", mírné rozdíly mohou existovat i v metodických postupech zjišťování některých ukazatelů (např. k různým časovým termínům roku, nestejné ukazatele jakosti aj.). Proto je nutno uváděné výsledky považovat za orientační.

VÝSLEDKY A DISKUSE Předvstupní rozhovory a vyjednané agrární ukazatele V červnu 1993 přijala Rada Evropy na zasedání v Kodani rozhodnutí o rozšíření EU o státy střední a východní Evropy. Žádost ČR o členství v EU, kterou představitelům unie předal 23. ledna 1996 premiér Václav Klaus, byla Radou ministrů států unie dne 29. ledna 1966 přijata. Vyjednávání s EU o agrárním sektoru bylo zahájeno v červnu 2002 a ukončeno na summitu EU v prosinci 2002 v Kodani, kde bylo rozhodnuto o rozšíření unie k 1. květnu 2004. Se vstupem do unie vyjádřila souhlas převážná většina obyvatel ČR v referendu konaném v červnu 2003 (77,3 % při účasti 55,2 % oprávněných hlasujících). Od tohoto data se členství ČR v této nejvýznamnější evropské politické a hospodářské organizaci stalo skutečností. Závěry kodaňského summitu pro agrární sektor zhodnotil tehdejší komisař EU pro zemědělství Fischler (1) následovně: „ ... Šéfové vlád se mohou domů vrátit se vztyčenou hlavou. Vyjednali agrární balíček, se kterým mohou předstoupit před své zemědělce. Férová dohoda je orientovaná na budoucnost a přizpůsobená potřebám deseti nových členů unie. Členstvím v EU se situace agrárního sektoru každého nového členského státu zlepší. Výrobci a zpracovatelé budou mít přístup na obrovský vnitřní trh s pěti sty miliony spotřebitelů. V rámci společné zemědělské politiky dosáhnou zemědělci stabilnějších cen, což povede i ke stabilnějším příjmům ze zemědělské činnosti. Farmáři a venkovský prostor budou rovněž profitovat z dotací určených k rozvoji venkova, což umožní restrukturalizaci a modernizaci ...“.

28

Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU V lednu 2002 byla Komisí zveřejněna "Nabídka kvót pro vybrané komodity", v říjnu 2002 byl publikován její upravený návrh. K problematice přímých plateb se v něm uvádí, že "v delší časové perspektivě nebude v rámci EU existovat dvojí zemědělská politika, nýbrž jednotná společná zemědělská politika pro všechny členské státy". Nové státy měly v prvním kroku (2004 až 2006) obdržet 25, 30 a 35 % "plných" plateb, ve druhém (po roce 2006) měla být výše přímých plateb zvyšována tak, aby úrovně států EU-15 bylo dosaženo v roce 2013. Výsledky jednání v Kodani v roce 2002 vyvolaly u části zemědělců obavy a nejistotu ve vztahu k budoucímu vývoji agrárního sektoru. Důvodem byly některé vyjednané kvóty a na ně vázané přímé platby, postupné navyšování přímých plateb, vyhlášená reforma společné zemědělské politiky a další. Původní návrhy a vyjednané kvóty pro skot a ovce uvádí tab. 1. Konečný návrh unie dosahuje ve srovnání s původním návrhem 100 % kvóty na mléko, 102 % stropů početních stavů býků a volů, 67 % stavů krav bez TPM, 106 a 15 % porážkových prémií na dospělý skot a telata 82 % a u stropu početních stavů ovcí. Všechny kvóty pro skot vyjednané s EU byly nižší než ČR požadovala. Nejvyššího „plnění“ dosáhly porážkové prémie na dospělý skot (91,2 %), kvóta na mléko pro rok 2006 (88,3 %) a stavy jatečných býků a volů (80,1 %), nejnižšího porážkové prémie na telata (20,9 %) a stavy krav bez TPM (39,3 %). Tab. 1 Regulované ukazatele pro skot a ovce („kvóty“) návrhy unie

jedn.

požadavek ČR

původní

konečný

vyjednaný 1) objem

mléko

tun

3 100 000

2 505 533

2 505 550

2 737 9312)

býci a voli

kusů

305 000

231 595

235 349

244 349

krávy bez TPM

kusů

230 000

90 113

60 565

90 300

porážkové prémie

dospělý skot

kusů

530 000

424 911

450 254

483 382

telata

kusů

131 100

179 733

27 380

27 380

kusů

130 000

56 715

46 776

66 733

Ukazatel

ovce

1) kromě uvedených „kvót“ vyjednala ČR doplňkové platby ve výši 8 776 017 EUR (cca 263,2 mil. Kč) ročně; 2) z toho 55 788 tun (2,0 %) jako rezerva od roku 2006.

Vyjednané ukazatele umožňovaly mírné zvýšení výroby mléka (o cca 5 %) a počtu býků a volů ve výkrmu (o cca 16 %), naopak nárok na přímé platby "stačil" pro cca 90 % krav bez TPM. V přepočtu na 100 ha zemědělské půdy byly vyjednané kvóty zřetelně nižší než v EU-15 (tab. 2). Tab. 2 „Kvóty“ skotu a ovcí na 100 ha zemědělské půdy v EU-15 a v ČR porážkové prémie1) skot2) telata

Stát

ukazatel

mléko (kg/ha)

býci a voli1)

krávy bez TPM1)

ovce a kozy1)

EU-15

průměr

923

7,1

8,4

60,9

18,1

4,6

průměr

626

5,7

2,1

1,6

11,3

0,6

% EU

67,8

80,3

25,0

2,6

62,4

13,0

ČR 1) kusy; 2) dospělý skot.

Dopady souhlasu českých vyjednavačů s postupným nárůstem přímých plateb za 30 na 100 % do roku 2013 negativně ovlivňují celý agrární sektor až do současnosti. Z orientačních údajů v tab. 3 je zřejmé, že do roku 2013 dostanou čeští zemědělci z rozpočtu EU v důsledku postupného navyšování přímých plateb (SAPS) o cca 3 mld. € (75 mld. Kč) méně. Tento "výpadek" částečně kompenzují platby top-up z národního rozpočtu, jejichž plná výše odpovídá přibližně 1 794 mil. € (45 mld. Kč). Ekonomickou čistou ztrátu agrárního sektoru v důsledku nižších plateb lze do roku 2013 odhadnout na 1 232 mil. € (31 mld. Kč), tj. 123 mil. € a 3 mld. Kč ročně. 29

Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU

Tab. 3 Orientační propočet objemu přímých plateb pro české zemědělce Ukazatel

mil.€

mld. Kč

roční „plný“ nárok z rozpočtu EU (v roce 2013)

854,6

21,4

teoretická (bez navyšování)

7 691,4

192,3

skutečná (po krácení)

4 665,3

116,6

rozdíl teoretické a skutečné platby z rozpočtu EU do roku 2013

3 026,1

75,7

max. povolená platba z rozpočtu ČR do roku 2013 (top-up)

1 794,1

44,9

max. platba do roku 2013 z rozpočtu EU a ČR (SAPS + top-up)

6 459,4

161,5

rozdíl mezi teoretickou a max. skutečnou platbou do roku 2013

1 232,0

30,8

platba z rozpočtu EU (SAPS) do roku 2013

Pramen: Nařízení rady čís. 1782/2003.

Kromě ztráty vyvolané desetiletou "náběhovou" fází na plné přímé platby jsou zemědělci v ČR a v dalších nových státech znevýhodněni nižšími přímými platbami. Potvrzuje to i prohlášení Evropské komise (ČTK 18.11.2010) v němž se mimo jiné uvádí, že současný systém zemědělských dotací, který diskriminuje farmáře z nových států unie, po roce 2013 skončí. Otázkou však je, zda bude možno po deseti letech působení nerovných zásad společné zemědělské politiky obnovit stavy hospodářských zvířat alespoň na úroveň zajišťující soběstačnost v produkci mléka a masa.

Vývoj vybraných ukazatelů chovu skotu v ČR Vzhledem k vazbě chovu skotu na zemědělskou půdu je v tab. 4 uveden vývoj její výměry od roku 1990. Z tabulky je zřejmé, že v období 1990 až 2010 se snížila plocha zemědělské půdy o cca 764 tis. ha a 18 %. Tento pokles, ke kterému došlo po roce 2000, způsobilo snížení plochy orné půdy (o cca 678 tis. ha a 21 %), resp. pícnin na orné půdě (o cca 694 tis. ha a 63 %). Výměra trvalých travních porostů (TTP) se zvýšila o cca 100 tis. ha a 12 %. Pokles ploch pícnin na orné půdě byl vyvolán poklesem stavů skotu, výměru TTP pozitivně ovlivnila podpora zatravňování. Tab. 4 Výměra zemědělské půdy v ČR Ukazatel

1990

2000

2005

2009

2010

zemědělská půda

4 288

4 282

3 605

3 546

orná půda

3 219

3 096

2 703

833

940

1 100

725

TTP (louky a pastviny) pícniny na o. p.

index1) 20001)

20102)

3 524

100

82

2 574

2 541

96

82

853

908

936

113

100

474

397

406

66

37

Pramen: ČSÚ. 1) 100 = rok 1990; 2) 100 = rok 2000.

Dlouholeté snižování "rozměru" živočišné výroby má přímou souvislost především s vývojem početních stavů skotu a prasat. V období 1990 až 2010 se snížily stavy skotu o 2 157 tis. kusů a 62 % (z toho dojených krav o 864 tis. a 69 %), stavy prasat o 2 881 tis. kusů a 60 %. Pozitivní je zvyšování stavů krav bez TPM, které jsou hlavní kategorií skotu k ekologickému využívání TTP.

30

Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU

Tab. 5 Početní stavy hospodářských zvířat v ČR (tis. kusů) 1)

Ukazatel skot celkem z toho krávy

dojené bez TPM

prasata ovce a kozy Pramen: ČSÚ.

1990

2000

2005

2009

2010

index 20001)

20102)

3 506

1 574

1 397

1 363

1 349

45

86

1 248

548

438

400

384

44

70

203)

673)

141

160

168

3353)

2513)

4 790

3 688

2 876

1 971

1 909

77

52

471

116

153

200

219

25

189

1) 100 = rok 1990;

2) 100 = rok 2000;

3) odhad.

Výroba mléka Základní ukazatele výroby mléka uvádí tab. 6. Je z ní patrno, že se výroba mléka snížila mezi roky 1990 a 2000 o 44 %, v období 2000 až 2010 pouze o cca 4 %. Většímu poklesu do roku 2000 zabránilo a poměrně stabilní výrobu mléka od roku 2000 zajistilo zvyšování dojivosti krav. V letech 1990 až 2010 ze zvýšila o 2 955 litrů a 75 % na 6 904 litrů a překročila průměr států EU-15. S vysokou dojivostí zřejmě souvisí horší plodnost krav, kterou od roku 2000 charakterizuje nízký průměrný počet (85 až 88) odchovaných telat na 100 krav. Tab. 6 Ukazatele výroby mléka Mléko (ukazatel)

jedn.

výroba tržnost mléka dojivost na krávu nákupní cena mléko polotučné SC

2000

2005

2009

2010

4 802

2 708

2 739

2 708

4 381

2 514

2 476

%

91

93

mil. litrů

prodej

3)

1990

máslo 1. jakost

2000

20102)

2 613

56

96

2 585

2 495

57

99

90

95

95

102

102

litrů

3 949

5 255

6 254

6 870

6 904

133

131

Kč/litr

4,96

7,48

8,28

6,14

7,42

151

99

Kč/litr

6,29

12,54

14,45

15,32

15,41

199

123

66,49

112,12

112,35

114,91

119,29

169

106

80,62

91,00

111,06

96,10

119,03

113

131

Kč/kg

Eidamská cihla Pramen: ČSÚ.

1) 100 = rok 1990;

2) 100 = rok 2000;

3) spotřebitelská cena.

Graf 1 "Měsíční" ceny mléka v ČR 10,0 10,04

2007

9,5

9,99

2008 2009

9,0

2010 Kč/litr mléka

8,5 8,0

8,02 7,81

7,5 6,90

6,83

7,0 6,5 6,0

6,67 6,43 5,89

5,5

1. Pramen: MZe, ČSÚ

2.

3.

4.

5.

index 1)

6. měsíce

7.

8.

9.

10.

11.

12.

Nákupní ceny mléka vykazují v závislosti na mnoha faktorech (poptávka a nabídka, zahraniční obchod, dotace, obchodní řetězce aj.) poměrně velkou variabilitu (graf 1), přičemž jsou nižší než dosahují ceny ve většině států EU-15 (graf 2). Rozdíl mezi cenou litru mléka v roce 1990 a 2000, resp. 2000 a 2010, byl 2,52 Kč a 51 %, resp. -0,06 Kč a -1 %. Z nárůstu cen konzumního mléka (o 99 a 23 %), másla (o 9 a 6 %) a tvrdého sýra (o 13 a 31 %) ve srovnatelném období lze usuzovat na rychlejší růst spotřebitelských cen hlavních mléčných výrobků než nákupních cen syrového mléka. 31

Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU

Graf 2 Nákupní ce ny ml é ka v EU-15 a v ČR (prosine c 2009 až l istopad 2010) 37,13

Ř ec

36, 96 33,75

Itá

32, 61 31,39

R ak

31,36 31,36

EU- 15

31,29 30,64

Fra

30,35 30,27

N ěm

30, 06 29,47

Luc

29,28 28, 30

Por

27,77 27,60

V .B.

20

22

24

26

28

30

32

34

36

38

EUR/100 kg mléka

P ram en: DairyCo (GD Agri)

Na aktuální situaci ve výrobě a spotřebě mléka v ČR lze usuzovat z vybraných dat za rok 2010. Podle údajů SZIF (tab. 7) bylo v roce 2010 plnění kvót nižší než v roce 2009 o 2,1 %, přičemž se rozdíly v jednotlivých čtvrtletích, zřejmě v důsledku zvyšování nákupních cen mléka, postupně snižovaly (ze 4,9 % v prvním na 1,8 % ve čtvrtém). Kvóta mléka pro kvótový rok 2009/2010 byla splněna na cca 93 %. Vzhledem k navýšení národní kvóty o 1 % (28 tis. tun) a nižší produkci mléka v roce 2010 lze odhadnout, že "plnění" kvóty se v roce 2010/11 sníží na téměř 90 %.

Tab. 7 Plnění kvót mléka v letech 2009 a 2010 Rok

jedn.

2009 2010

tis. tun

rozdíl

tis. tun %

Pramen: SZIF.

1. 663,8 631,5 -32,3 -4,9

plnění kvót mléka ve čtvrtletí 2. 3. 4. 696,1 670,7 625,1 670,2 652,1 614,0 -25,9 -18,7 -11,1 -3,7 -2,8 -1,8

1) kvótový rok 2009/2010;

celkem 2 655,7 2 567,8 -87,9 -2,1

kvóta tis. tun 2 820,61) 2) 2 848,8 +28,2 +1,0

2) kvótový rok 2010/2011.

Komodita „syrové mléko“ v ČR (stejně jako v dalších státech) zahrnuje mléko v ČR vyrobené a zpracované v mlékárnách na českém území, tak i mléko v ČR vyrobené a syrové prodané do zahraničí a mléko nakoupené v zahraničí a zpracované v mlékárnách na českém území. Mléko v ČR vyrobené (zpracované i exportované) eviduje v rámci kvót SZIF a mléko zpracované v českých mlékárnách (včetně nakoupeného v zahraničí) MZe. Z orientačních údajů v tab. 8 je zřejmé, že v roce 2010 bylo cca 10 % v ČR vyrobeného syrového mléka prodáno do zahraničí, a že v českých mlékárnách bylo na mléčné potraviny zpracováno kolem 90 % vyrobeného mléka. Pokud by v tuzemských mlékárnách bylo zpracováno veškeré vyrobené mléko, dosáhla by soběstačnost v jeho produkci cca 100 %. Při stávající výrobě a spotřebě mléka na obyvatele na úrovni roku 2009 (249,6 kg) by mléko zpracované v tuzemských mlékárnách stačilo k úhradě kolem 91 % spotřebovaných mléčných výrobků (soběstačnost cca 91 %). Tab. 8 Odhad soběstačnosti ve výrobě mléka a mléčných výrobků v ČR Syrové mléko v ČR vyrobené prodané mlékárnám na českém území vyvozené do zahraničí (rozdíl výroby a prodeje) dovezené mlékárnami ze zahraničí zpracované v mlékárnách na českém území tuzemská spotřeba soběstačnost v produkci mléka3) 4) (%) v produkci mléčných výrobků

rok

2010

2009 2010

tis. tun 2 574,6 2 312,21) 262,4 16,01) 2 328,8 2 570,9

% 100,0 89,8 10,2 0,6 90,5 99,9 99,9 90,6

Pramen: SZIF, MZe; ČSÚ. 1) přepočet z litrů na kg mléka koeficientem 1,027; 2) spotřeba 249,6 kg mléka a mléčných výrobků v hodnotě mléka (bez másla) na obyvatele, 10,3 mil. obyvatel; 3) výpočet z mléka v ČR vyrobeného a tuzemské spotřeby mléka; 4) výpočet z mléka zpracovaného na českém území a z tuzemské spotřeby mléka.

32

Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU Produkce jatečného skotu Graf 3 Odhad produkce hovězího masa v ČR (2009, %) telata 0,9 %

jalovice 8,2%

býci 47,2 % krávy 43,7 %

Jatečný skot tvoří věkové a hmotnostní kategorie mnoha plemen a kříženců různých užitkových typů. Jedná se o skot všech užitkových typů, samčí a samičí zvířata, o zvířata předčasně vyřazená z chovu aj. Přibližně dvě třetiny jatečného skotu pocházejí z chovu nedojených krav, zbytek z chovu dojnic (Zjalic a kol,. 2006). Hlavní kategorií jsou býci, jejichž podíl na výrobě hovězího masa v ČR se blíží 50 % (graf 3). Pokles stavů skotu (tab. 9) v letech 1990 až 2010 o 74 % koresponduje s nižším prodejem jatečného skotu (o 66 %). Spotřebitelské ceny hovězího masa předního s kostí a zadního bez kosti se v období 2000 až 2010 zvýšily o 14 a 15 %, zatímco nákupní ceny jatečných býků, krav a jalovic se snížily o 92 až 98 %).

Tab. 9 Ukazatele produkce jatečného skotu (hovězího masa) Ukazatel býci nad 1 rok krávy jal. nad 1 rok prodej jat, skotu býci NC4) krávy jalovice maso 6) SC hovězí

jedn.

tis. kusů tis. kusů tun ž. hm. Kč/kg živé hmotn. přední s k. zadní b. k.

1990

2000

2005

2009

2010

599 1 744 983 3) 1 190 509 37,29 21,055) 5) 27,48 5) 31,88 63,785)

173 611 315 374 208 40,31 28,14 32,87 74,75 153,66

131 562 262 281 149 41,70 25,98 30,47 77,71 160,42

122 556 205 269 181 40,07 26,40 31,48 86,39 177,88

120 542 197 255 171 39,63 25,90 30,45 85,70 175,32

index 20102) 69 89 63 68 82 98 92 93 115 114

1)

2000 29 35 32 31 41 108 134 120 234 241

Pramen: ČSÚ; Ročenky chovu skotu. 1) 100 = rok 1990; 2) 100 = rok 2000; 3) odhad (z vykázané produkce jatečného skotu a průměrné porážkové hmotnosti); 4) nákupní ceny (ceny zemědělských výrobců), třídy A, ROP, SEU; 5) rok 1992 (nákupní ceny), resp. 1991 (spotřebitelské ceny); 6) spotřebitelské ceny.

V roce 2010 bylo v ČR vyrobeno 74.3 tis. tun hovězího a telecího masa. Při stejném konzumu na obyvatele jako v roce 2009 (9,5 kg) by jeho roční spotřeba dosáhla 97,9 tis tun. Tento objem by výroba v roce 2010 pokryla na 76 %. K naplnění poptávky na 100 % by bylo nutno ze zahraničí dovést cca 23,6 tis. tun, to je téměř třetinu (31,8 %) z objemu výroby hovězího masa v roce 2010.

Perspektivy chovu skotu v ČR Zvyšující se poptávka po mléce na světových trzích spojená s růstem cen by měla stimulovat výrobu mléka a chov skotu i v ČR. Mezi přednosti, které lze při tomto procesu využít, patří: největší průměrná výměra zemědělských podniků v rámci států EU; vysoký počet dojnic a skotu celkem na podnik; vhodné plemenná skladba stád skotu; odpovídající užitkovost krav a se státy unie srovnatelná jakost mléka; vysoká kvalita jatečného skotu, o které svědčí trvalý zájem zahraničních odběratelů; dlouholetá úspěšná tradice ve výrobě mléka a v chovu skotu; vysoký podíl krav (přes 90 %) v kontrole mléčné užitkovosti; 33

Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU s vyspělými státy srovnatelné výrobní ukazatele chovu masných plemen skotu; vysoká odbornost pracovníků v agrárním sektoru. Z dosavadních zkušeností s členstvím v EU vyplývá, že počty chovaných druhů a kategorií hospodářských zvířat jsou a budou i v nastávajícím období ovlivňovány především ekonomickou situací chovatelů. Rozhodují o ní nejen výsledky většinou svědomité práce v konkrétních chovech a podnicích. Stále větší význam mají (nestejné) zásady společné zemědělské politiky, dotace a prémie vyplácené z unijního a z národních rozpočtů, politická podpora agrárního sektoru, ochrana domácího trhu v souvislosti s činností obchodních řetězců, pozice a prestiž zemědělství a další. Poněvadž se většina uvedených faktorů v podmínkách českého zemědělství neprojevuje pozitivně, nemohou dlouhodobý nepříznivý vývoj chovu skotu podstatněji ovlivnit pouze chovatelé.

Aktuální nepříznivou situaci chovu skotu by mohla pozitivně ovlivnit následující opatření: změna systému, který "diskriminuje farmáře z nových států unie" (např. nestejnými přímými platbami a způsobem stanovení jejich výše na podnik) a zhoršuje jejich schopnost konkurovat chovatelům v dalších státech. Kromě morálního práva vyplývá nárok na rovné podmínky i z legislativy unie. Ve Smlouvě o EU (Úřední list čís. 321 E/1 z 29.12.2006), která je jedním z hlavních dokumentů unie, se v § 34 o zemědělské politice uvádí, že společná organizace "... má vyloučit každou diskriminaci mezi výrobci a spotřebiteli v rámci EU, a že společná cenová politika musí vycházet ze společných zásad a z jednotných metod kalkulace ..."; konkretizace hlavních cílů, úkolů a priorit agrárního sektoru v souvislosti s reformou společné zemědělské politiky unie (aktualizace "Pozičního dokumentu ke kapitole 7 Zemědělství" nebo "Koncepce agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU (2004 – 2013)"); zapracování zdůvodněných požadavků na zatížení z.p. skotem do zásad pro nárok na podporu z dotovaných programů; využívání tržních opatření unie k zajištění odbytu a odpovídajících cen agrárních produktů; podpora spotřeby a odbytu tuzemských agrárních výrobků a potravin na domácím trhu; podpora nepotravinářského využití agrární produkce; podpora činnosti sdružení výrobců (odbytových organizací); ochrana vnitřního trhu před dovozem nekvalitního zboží (potravin a surovin) a neetickým jednáním obchodních řetězců; pružná reakce nadpodnikových orgánů a chovatelů na změny společné zemědělské politiky; prosazování oprávněných a zdůvodněných požadavků ČR v řídicích orgánech unie.

ZÁVĚR Ze stručné analýzy hlavních výsledků chovu skotu v ČR je zřejmé, že přes snahu chovatelů a jejich profesních organizací se snižování "rozměru" chovu skotu (a prasat) nezastavilo ani po vstupu ČR do EU. Důsledkem tohoto vývoje je snížení soběstačnosti ve výrobě většiny potravin živočišného původu pod 100 %, růst dovozu (často méně kvalitních a bezpečných) potravin, nedostatečný počet přežvýkavců k využívání TTP, pokles zaměstnanosti v zemědělství a v navazujících sektorech, vylidňování a "stárnutí" populace venkova v mnoha regionech apod. Vzhledem k dlouhému generačnímu intervalu a vysoké ekonomické náročnosti chovu skotu (zejména dojnic) je zvyšování početních stavů a produkce výrazně delší a dražší než proces opačný. Přesto se z mnoha důvodů jeví stabilizace a zvyšování stavů skotu jako proces nutný. Mezi hlavní faktory jeho úspěšnosti patří dodržování stejných zásad zemědělské politiky ve všech státech unie, politická podpora agrárního sektoru (vládou, parlamentem, ministerstvy) srovnatelná např. s Německem a Francií, usměrňování činnosti obchodních řetězců a podpora celé společnosti včetně upřednostňování spotřeby tuzemských potravin. Seznam použité literatury je k dispozici u autora příspěvku.

Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu čís. QH 81309. 34

Současnost a budoucnost chovu skotu v podmínkách EU

35

generální partneři konference

36

generální partneři konference

37

generální partneři konference

38

generální partneři konference

Vážení chovatelé, v Projektu ABECEDA Vám pro skot nabízíme produkty: - minerálně-vitaminová krmiva a lizy Biomin® BovVital a BovesPro, - MKS Biomin® Milk, Milk Start, Milk TopStart, - deaktivátory mykotoxinů Mycofix® Plus 3.E, Select, - silážní inokulanty Biomin® BioStabil Plus, Mays, Wraps, BioGas, - chemické konzervanty Biomin® CleanGrain, BioSil liquid, - okyselovadla Biotronic®, Biomin® pHD a fytogenní látky Biomin® P.E.P., - poporodní aditiva Biomin® Q-Vital, PropiCalc oral, GlukoPlastikum, - probiotika Biomin® IMBO, Biomin® C-EX, krmné enzymy aj.

v Projektu ABECEDA Vám nabízíme analýzu dat: - z monitoringu klíčových ukazatelů stáda a kontrolních dnů v chovu, - bezplatné zpracování dat na vlastním serveru.

v Projektu ABECEDA Vám nabízíme zdravotní programy: - koncept kontroly okoloporodního období, - kontrolu metabolismu a poruch reprodukce, - programy prevence mastitid a metritid, - kontrolu onemocnění končetin a výskytu infekčních chorob ve stádu, - metodiku pro úspěšný odchov telat.

v Projektu ABECEDA Vám nabízíme odborné vzdělávání: - v podobě každoroční Zimní školy Biominu, prostřednictvím seminářů, - cestou odborných metodik a standardních operačních postupů, - v rámci podílu na organizaci odborné aktivity US-CZ Dairy Plan.

v Projektu ABECEDA Vám rádi poskytneme informaci: - kdo jsme – česká pobočka rakouské firmy BIOMIN GmbH, působící ve více než 100 zemích světa, - sídlící v Havlíčkově Brodě, Havířská 1059, PSČ 580 01, tel.: 569 431 287, - s výrobky z vlastního vývoje a produkce, tj. bez vícenákladů za překupování, - navazující na Projekt Galaxie (na jehož vývoji se pracovníci Biominu podíleli).

V Projektu ABECEDA Vám nabízíme... komplexní péči o stádo a jeho ekonomiku. Informace o naší činnosti lze nalézt na internetové adrese www.cz.biomin.net a na e-mailové adrese [email protected].

39

Název:

SOUČASNOST A BUDOUCNOST CHOVU SKOTU V PODMÍNKÁCH EU Sborník z česko-bavorské konference konané dne 9. března 2011

Vydal:

Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. Přátelství 815, 104 00 Praha Uhříněves útvar dokumentace a propagace

ISBN:

ISBN 978-80-7403-077-2

Neprodejné

 Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Praha Uhříněves, 2011